Průzkum a porovnání možnosti odborného vzdělávání a osobnosti trenérů fitness v ČR a v zahraničí Diplomová práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Centrum univerzitního sportu

Průzkum a porovnání možnosti odborného vzdělávání a osobnosti trenérů fitness v ČR a v zahraničí Diplomová práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Mgr. Alena Pokorná PhD.

Martin Dundálek 2 ročník UTV-SE

Brno, 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.

V Brně dne 20. dubna 2009

..........................................................

Poděkování

Chtěl bych poděkovat vedoucí své diplomové práce Mgr. Aleně Pokorné PhD. za cenné rady a připomínky a odborné vedení.

MOTTO:

…. trénovaní je profese, která slouží lidem, jejím základním principem je být v první řadě vzorem pro své svěřence, v druhé řadě je třeba tyto povahové vlastnosti vyžadovat také od nich.

(Martens)

OBSAH ÚVOD................................................................................................................

5

1. DOSAVADNÍ POZNATKY...........................................................

6

2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE………………….............................…..

24

3. METODOLOGIE PRÁCE…….....................................................

25

4. VÝSLEDKY DISKUSE……………………………………..........

26

4.1 Výsledky výzkumu v České republice.............................................

26

4.2 Výsledky výzkumu na Slovensku ...................................................

35

4.3 Výsledky výzkumu v Německu…………………………................

43

4.4 Srovnání vzdělání osobních trenérů ve vybraných zemích…………

50

ZÁVĚR....................................................................................................

54

RESUMÉ.................................................................................................

55

SUMMARY…………………………………………………………...

55

PŘEHLED VYBRANÉ LITERATURY..............................................

56

PŘÍLOHY................................................................................................

58

ÚVOD Obor Fitness se v české republice našeho názoru nevyvíjí nejlépe. Již řadu let si všímám, že fundovanost a erudice většiny trenérů nejsou na vysoké úrovni. Jako osobní trenéři v oboru bychom se měli v oboru neustále vzdělávat a zdokonalovat, snažit se novou problematiku konzultovat s odborníky z oblasti medicíny, fyziologie, rehabilitace, sportovní medicíny, biomechaniky, výživy sportovce a mnoha dalších oborů podle dané problematiky. Z každého případu, klienta bychom se měli učit. Přímo spolupracujeme s lékařem a fyzioterapeutem, který by měl být přímým spolupracovníkem každého osobního trenéra. Jako osobní trenéři bychom měli vlastnit živnostenský list, pojištění pro případ úrazu a poškození klienta a danit mzdu jako podnikatelé v zákonné výši. To je presumptivní základ k úspěšnému provozování této profese. Našim úkolem diplomové práce bude zjistit, kolik trenérů v České republice pracuje na svém vzdělávání, alespoň základním způsobem. Případně, jak se situace v ČR vyvíjí a jaké jsou možnosti řešení případně prognóza do budoucna. V Německu a Slovensku bude situace zcela určitě rozlišná, provedeme nastínění situace v uvedených státech a získané výsledky porovnáme s Českou republikou. Pro dané zjištění úrovně vzdělávání osobních trenérů v jednotlivých zemích vytvoříme dotazník a rozešleme jej náhodně vybraným osobním trenérům. Výsledkem výzkumu bude praktické znázornění vzdělanosti u nás a v zahraničí. Výzkum bude podle našich předpokladů čítat přibližně 100 – 150 probandů z jednotlivých států. Doufáme, že diplomová práce pomůže, alespoň částečně, iniciovat vznik instituce, která bude jednotně zastřešovat vzdělávání osobních trenérů a dalších fundovaných odborníků, kteří budou jednotným způsobem pracovat na svém odborném vzdělávání a práci. Bude se spíše jednat o kontrolní orgán veškerých pracovníků ve fitness a kulturistice. Klient by měl požadovat precizní a odpovědnou práci, za kterou si zaplatil.

Moc dobře si uvědomujeme absenci kvalitní literatury od kvalitních autorů, nejlépe spojených s některou tělovýchovnou fakultou. Proto bude tato diplomová práce spíše kognitivně – komparativní, nežli kompilační.

1 DOSAVADNÍ POZNATKY

1.1 OSOBNÍ TRENÉR

1.1.1 Pojem osobní trenér Osobní trenér je kvalifikovaný, fundovaný a erudovaný odborník, který je v prvé řadě ve fitness centru pro klienta a tomu musí přizpůsobit vše. Podle Rychteckého (1998) jde při řízení sportovního tréninku z pohledu trenéra o vědomé, racionální a zdůvodněné pokyny a zásahy do tréninku, při nichž se uplatňují aspekty psychologické, pedagogické a technologické. Kvalitní osobní trenér se pozná podle jisté dávky sebevědomí, otevřenosti, empatie. Jen takový trenér dokáže klientovi pomoci i v těch nejtěžších situacích. (Martens, 2006)

1.1.2 Činnosti trenéra Činnosti trenéra můžeme dle Rychteckého (1998) rozdělit: • Projekční a plánovací (příprava a tvorba koncepce tréninku, stanovení cílů, rozložení do postupných úkolů) • Organizační (je o řízení celého systému, zajištění materiální, dopravy, soutěží) • Realizační (jde o samotný trénink, interakce se sportovci) V České republice je vymezena náplň a práce trenéra Katalogem prací (Ministerstva práce a sociálních věcí, Nařízení vlády č.469/2002) a je odstupňovaná na tyto činnosti: • Zajišťování, řízení a tvorba odborné trenérsko-metodické činnosti a sportovní přípravy instruktorů sportu, od místní až po světovou úroveň • Vzdělávací a výchovná činnost zaměřená na získávání vědomostí a dovedností žáků studijního oboru sportovní příprava podle školního vzdělávacího programu a metodických doporučení z oblasti pedagogiky, psychologie a přírodních věd.

6

Profese trenéra je také uvedena v zákonu o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů č.596/2004, kde je trenér definován jako pedagogický pracovník, jehož náplní je vzdělávací a výchovná činnost (Lazarová, 2006).

1.1.3 Aspekty osobnosti a chování osobního trenéra a jeho klientů Velmi často se setkáváme, při návštěvě fitness centra s tím, že při prvním pohovoru s klientem není vždy osobní trenér profesionální. Někdy fitness centrum navštěvujeme

z hlediska

průzkumu

konkurence,

onehdy

budoucího

podnikatelského záměru nebo sondování novinek v oboru. Každý z nás v době pauzy mezi cviky osobní trenéry pozoruje při jejich práci. Rovněž se setkáváme s tím, že trenéři, nemají potřebnou kvalifikaci či erudici a bohužel přehnané sebevědomí. (Wrisberg, 2007)Někdy až zaráží, kdo se může osobním trenérem stát. Při zkoumání osobnosti trenéra se nabízejí dvě základní otázky: • Jaká je osobnost úspěšného trenéra? Jaký by měl být? (jde o kvalitativní sondy, výsledkem kterých by měla být identifikace těch charakteristik osobnosti trenéra, které jsou nutnou podmínkou profesionálního úspěchu) • Jaká je osobnost trenéra? Jaký trenér je? (Může jít o snahy nalézt některé charakteristické prvky v osobnosti lidí, kteří se trenérstvím zabývají, resp. vystihnout to, co je pro trenéry typické. Nezřídka jde o popis různých typů trenérů z hlediska jejich osobnosti (typologie) Trenér není vědec, je praktik, a tak identifikace a rozvoj kompetencí musí mít kořeny v teorii i praxi.(Lazarová, 2006) Uvědomme si, že práce osobního trenéra je práce s lidmi. Teorie, praxe a odpovídající vystupování je tedy na místě. Pracujeme s lidmi, kteří jsou unaveni z práce nebo naopak znuděni stereotypním životem. Jednoduše řečeno nálada, rozpoložení a aktuální životní situace je u každého jedince naprosto rozlišná. Naším úkolem je na klientovi pracovat, komunikovat s ním odpovídajícím způsobem. Komunikace, ale neznamená jen něco sdělovat, je to širší oboustranný proces, který je nutno chápat jako závislý na čtyřech faktorech (Svoboda, 1996): • Vyjadřování, tj. sdělování informací • Naslouchání tj. přijímání informací • Chápání neverbálního vyjadřování 7

• Porozumění konfliktům a rozvíjení umění konfrontace Jedinou cestou, jak zlepšit všechny tyto faktory komunikace je promýšlet vlastní projevy, zkoušet tj. praktikovat jiné informace, nerezignovat na zpětné informace. Pokud se u nás klient nebude cítit dobře, nebude tréninky navštěvovat i když budou výsledky sebelepší. Je nutné sledovat všechny podněty od klienta. Jedním z nejdůležitějších podnětů je neverbální komunikace. Do neverbální komunikace patří (Svoboda 1996): • Jazyk těla, čili kinetika • Prostorové vztahy – proxemika • Parajazyk – způsob, jakým se mluví Kinetika je to fyzické vzezření např. tlustí lidé jsou chápáni jako dobromyslní, důvěřivý mluvkové, tencí zase jako ctižádostivý a pesimističtí. Svou roli hrají i barva kůže, dlouhé vlasy, holá lebka. Dále musíme zmínit držení těla. Přímé držení těla se zdá signalizovat otevřenost, důvěru, energii. Dobré je zdůraznit, že šampióni se drží jinak, než ostatní (ramena vzad, bradu vzhůru, zrak upřený vpřed). Naopak svěšená hlava signalizuje únavu, rezignaci. Gestikulace a celkové pohyby těla ukazují na typ temperamentu (cholerik kontra flegmatik). Také dotyky (haptika) jako způsob podání ruky, poklepání na rameno, pohlazení mají svůj význam u některých osobností. Rovněž výrazy obličeje (mimika) mohou vyjádřit velké množství emocí a to hlavně ústa a oči, ale i čelo. Vyjadřují podezření, pohrdání, překvapení, zájem, nevraživost a další. Obvykle se uvádí, že horní obličejová část vyjadřuje spíše negativní a dolní spíše pozitivní emoce. Úzkostný trenér může přenést na svého svěřence svou emoci i touto cestou. Patří sem i výměny pohledů, počet kontaktu s očima. Když slyšíme něco nepříjemného, máme tendenci vyhýbat se mluvčímu očima, naopak při chvále spíše vyhledáváme pohled mluvčího.(Svoboda, 1996) Proxemikou se rozumí vzdálenost mezi mluvčím a naslouchajícím, a to zejména ve smyslu přiblížení, oddalování, i ve směru vertikálním. Jestliže sportovec mluví s trenérem a stojí od něho dále, naznačuje špatný vztah k trenérovi. Parajazyk je důležitým nástrojem trenéra spolu s neverbálními projevy je vlastně jedinou spojnicí s klientem. Není důležité jen to, co říká, ale jak to říká. Tím se myslí výška hlasu, artikulace, gestikulace, resonance, hlasitost, tempo řeči, rytmus. Trenéři vědí, že by měli na své svěřence působit sugestivně, aby je přesvědčili o

8

svém pojetí, pokud se to nedaří, někdy zbytečně zvyšují hlas. Pravděpodobně nejméně účelně působí na většinu svěřenců monotónní projev.

1.1.4 Atmosféra tréninku, konzultací, rozhovoru s klientem, diagnostická činnost U klienta bychom se měli řídit heslem: „Každý si dovolí jen to, co dovolíme mi jemu“. Atmosféra tréninku, konzultace či hovoru s klientem by měla být řízená, ale přátelská a uvolněná.(Vybíral, 2005) V řadě případů dochází ze strany klienta k omylu. Pletou si trenéra s kamarádem, důvěrníkem či v horším případě mentálním otloukánkem (kompenzují si na něm své mentální pracovní přetížení). Snaží se odlákat pozornost od cvičení. Prakticky existují dvě skupiny klientů. Ti co cvičit chtějí a chtějí na sobě pracovat a ti, které musíme do cvičení více motivovat. To pro nás znamená klienty neustále řídit, vést, učit je. Je to naše práce a musíme ji dělat co nejvíce svědomitě. Klient neustále musí vědět, že právě vy jste řídící článek a musí to respektovat. Kvalitní trénink by měl obsahovat zábavné prvky, neustálou změnu, progresy, klient musí být do tréninku doslova vtažen. Nejlepší forma tréninku je forma zábavná. (Vybíral, 2005).V této fázi víme, že trénink obsahoval z psychologického hlediska vše potřebné. Jaké tedy je optimální prostředí pro tréninkovou jednotku s klientem? Názor ve fundované trenérské obci je v této problematice jednotný. Trénink je průsečík optimální fyzické i psychické zátěže s prvky mentální regenerace.

1.1.5 Antropologie a pohlaví osobního trenéra a jejích vliv na klienta. Elekce osobního trenéra je z pozice klienta velmi individuální. Není se čemu divit. Zkusme si tedy nastínit základní determinanty výběru a jejich vliv na klienta. Jako první musíme zmínit pohlaví. Nelze tvrdit, že jednotlivé pohlaví jsou na trénování lepší a druhá horší. Ženy mají zpravidla citlivější a zodpovědný přístup, muži o něco přísnější vedení a přirozenou autoritu.(Drapela, 2003) Není to pravidlem, ale klienti preferují spíše trenéra stejného pohlaví v závislosti na osobní zkušenosti či doporučení. V praxi je běžné, že se muži necítí dobře před ženou, když ukazují svoji tělesnou slabost, ženy se zase před muži nerady vystavují své tělesné nedokonalosti. (Stackeová, 2004) Vliv somatotypu na výběr osobního trenéra je podle našeho o něco výraznější.

9

Nebudeme -li brát v potaz přípravu závodníků. Můžeme tvrdit, že je trenér pro klienta, chceme-li cvičence vzorem. Trénink společně s trenérem je pro něj prostředek k dosažení jeho cíle. Ať už redukčního či nárůstového. Bohužel u nás převládají tendence klientu k jakémusi ohromení.(Kolektiv autorů, 2005) Ohromení závodními úspěchy. Velmi často se za trenéry vydávají závodníci či bývalí závodníci, kteří nemají potřebné znalosti a zkušenosti. S výjimkou vzdělaných odborníků a závodníků, kterým licenci přidělí svaz. Klienti s tímto pseudo-odborníkem spolupracují, vlivem chybné představy, že z nich vytvoří svoji kopii. Po čase cvičení zjistí, že tomu tak není a že kvalita tréninku nebyla ani třetinová ve srovnání s odborníkem. Ne každý chce vypadat jako kulturista. Nebudeme klienty, ale syntetizovat, pro řadu z nich není somatotyp a postava trenéra důležitá. Řada z nich po řadě špatných zkušeností ví, že jde o vzdělání a praxi ty rozhodují o kvalitě další spolupráce. S nárůstem fitness center v ČR narůstá i všeobecné povědomí veřejnosti, což je velmi žádoucí a svědčí to o stále rostoucím zájmu o zdravý životní styl. Mnoho lidí cvičí s dobrým pocitem, že dělají něco pro sebe (Sharkey, 2002)

1.2 VZDĚLAVÁNÍ OSOBNÍHO TRENÉRA

1.2.1 Možnosti vzdělávání v ČR Možnosti vzdělávání v České republice jsou proti zahraničí velmi omezené. Práce fakult sportovních studií a Českého svazu kulturistiky a fitness je dle našeho nedostačující. Zarážející je zejména absence jednotné instituce zastřešující fitness jako takové. Jedna z frakcí, by pak mohla být zaměřena pouze na vzdělávání odborníků. Zájemci o kvalifikaci mají tři základní možnosti vzdělávání: -

vysokoškolské studium na fakultách sportovních studií (ať už prezenční, kombinovanou)

-

Trenérská škola pod sportovními fakultami či SKFČR

-

Rekvalifikační kurz u institucí, které získaly akreditaci MŠMT ČR

1.2.2 Vysokoškolské studium

10

Vysokoškolské studium je ze zákona ve tříleté formě (bakalářské studium) a navazující studium formě dvouleté (magisterské studium). Vysokoškolským studiem získají studenti základy v oboru anatomie, fyziologie, biomechaniky, teorie sportovního tréninku, morfologie, regenerace a výživy, biochemie, psychologie, kiantropologie, didaktiky. Vlivem specializace fitness mohou své znalosti rozšířit například o znalosti týkající se cvičení ve fitness centrech, sestavování cvičebních plánů, správné techniky provedení cviků, zásady systematičnosti a postupnosti, práce s klientem, spolupráce s odborníky a mnoho dalších. Ukončené vysokoškolské studium opravňuje dle živnostenského zákona k získání živnostenského listu na poskytování tělovýchovných a sportovních služeb. Není, ale nositelem žádné trenérské třídy. S výjimkou specializace, která je rozlišná na jednotlivých fakultách, ale zpravidla studenti získávají trenérskou třídu C po dokončení bakalářského studia a absolvování příslušné zkoušky. Trenérskou třídu B získají dokončením magisterského studia a rovněž příslušné zkoušky. Vysokoškolské studium společně se specializací a neustálým obnovováním znalostí hodnotíme jako nejlepší předpoklady pro praxi osobního trenéra.

1.2.3 Trenérská škola pod sportovními fakultami či SKFČR

Probíhá buď přímo pod SKFČR či pod některou sportovní fakultou v rámci nebo v souladu s celoživotním vzděláváním. Vzdělávání je v případě celoživotního vzdělávání zpravidla rozděleno do první nejvyšší trenérské licence „licence A“ a druhé nejvyšší trenérské licence „licence B“ někdy pojem trenérská licence nahrazuje pojem trenérská třída. K získání licence B je potřeba rekvalifikační kurz v rozsahu 150 hodin, maturita, vědecký základ sportovního tréninku (nejméně 35 hodin), specializace (v rozsahu 115 hodin). Po složení potřebných zkoušek tuto licenci uchazeč doživotně získá.(www.skfcr.cz) K získání licence A je potřeba licence B, nebo druhá nejvyšší licence sportovního svazu, doporučení svazu, praxe v oboru. V případě úspěšného absolvování příslušných zkoušek získá doživotně uchazeč licenci A. U SKFČR je situace výrazně složitější u trenérských licencí určuje počet školení, kurzů a trenérů trenérsko-metodická komise, dále TMK. Dne 15. 10. 2006 TMK

11

vydala nové směrnice pro vzdělávání trenérů, ale podle našeho názoru velmi pozdě na to že staré směrnice z roku 1999 platily až do této změny. Trenér sportovní kulturistiky a fitness (kterékoliv kvalifikační třídy) je specializovaný tělovýchovný pracovník, která je úzce spjatý s děním v SKFČR. Jednotlivé kvalifikační třídy opravňují a předurčují jejich vlastníky: 1. k vedení tréninkového procesu v oddílech kulturistiky, klubech, fitness centrech 2. k výběru talentů z řad mládeže, mužů a žen a přípravě vybraných jedinců k soutěžím 3. k aktivnímu podílení se na akcích SKFČR jako jsou školení, semináře, lektorská činnost atd. 4. k výzkumné činnosti v oblasti kulturistiky a fitness, hledání nových a kvalitnějších forem přípravy pro soutěže v SKFČR SKFČR rozděluje své licence: -

trenér sportovní kulturistiky a fitness III. třídy

-

trenér sportovní kulturistiky a fitness II. třídy

-

trenér sportovní kulturistiky a fitness I. třídy

Předpoklady k získání licence trenér sportovní kulturistiky a fitness III. třídy jsou: • Věk 18 let • Splňuje podmínky pro přijetí na školení • Zaplatí stanovený poplatek podle požadavků organizátora • Složí příslušné zkoušky, napíše a obhájí seminární práci, absolvuje školení, které probíhá formou dvou třídenních konzultací v rozsahu 50 hodin výuky, z toho 20 hodin praxe a 30 hodin teorie. Úspěšně zvládne písemný test z anatomie, fyziologie. Kvalifikaci získá uchazeč, který úspěšně absolvuje kurz nebo je sportovec registrovaný v SKFČR , který dosáhl třikrát titulu „Mistr republiky“ v kategorii mužů nebo žen. Platnost licence 2 roky.

Předpoklady k získání licence trenér sportovní kulturistiky a fitness II. třídy jsou: • Trenérská licence trenér sportovní kulturistiky a fitness III. třídy a tři roky praxe potvrzené SKFČR • Ústní pohovor • Zaplatí stanovený poplatek podle požadavků organizátora 12

• Složí příslušné zkoušky, napíše a obhájí seminární práci, absolvuje školení, které probíhá formou dvou třídenních konzultací v rozsahu 120 hodin výuky, z toho 50 hodin praxe, 20 hodin teorie a 50 hodin specializace. Úspěšně zvládne písemný test, obhájí seminární práci, zvládne přezkoušení z praxe a absolvuje ústní zkoušku. Kvalifikaci získá uchazeč, který úspěšně absolvuje kurz nebo je sportovec registrovaný v SKFČR , který dosáhl pětkrát titulu „Mistr republiky“ v kategorii mužů nebo žen. Sportovec, který byl třikrát finalistou mistrovství Evropy v kategorii mužů nebo žen. Sportovec, který byl dvakrát za sebou finalistou mistrovství světa v kategorii mužů nebo žen. Držitel titulu „Mistr Evropy“ v kategorii mužů nebo žen. Držitel medaile z mistrovství světa v kategorii mužů nebo žen. Platnost licence 3 roky.

Předpoklady k získání licence trenér sportovní kulturistiky a fitness I. třídy jsou: • Trenérská licence trenér sportovní kulturistiky a fitness II. třídy a pět let praxe potvrzené SKFČR • Maturita • Minimální věk při přijetí 26 let • Zaplatí stanovený poplatek podle požadavků organizátora • Doporučení VV SKFČR • Má charakter studia při zaměstnání a trvá čtyři semestry (dva školní roky), je realizováno v třídenních konzultacích devětkrát v roce. Učební plán zahrnuje výuku v celkovém počtu 500 hodin (250 hodin v jednom ročníku), z čehož 220 hodin (110 hodin za rok) tvoří výuka specializace, v každém ročníku proběhne jedenkrát specializace „sportovní kulturistika a fitness“ v rozsahu 60 hodin výuky a praxe. Pro úspěšné absolvování studia je nutné, aby posluchač splnil stanovené zkoušky a zápočty, vypsané pro jednotlivé semestry, vypracoval a v termínu odevzdal závěrečnou trenérskou práci na zadané téma. Témata závěrečných trenérských prací určuje TMK SKFČR, přičemž může přihlédnout k zájmu daného posluchače. Kvalifikaci získá uchazeč, který složí závěrečné zkoušky. Platnost licence 4 roky.

13

Pro prodloužení platnosti všech kvalifikací a pro vedení seznamu aktivních trenérů se vyžaduje: • Každoroční přihláška do evidence TMK • Účast na seminářích trenérů pořádaných TMK SKFČR minimálně jednou v době trvání platnosti trenérské licence • Aktivní trenérská činnost doložená subjektem registrovaným ve SKFČR • Aktivní účast na práci trenérsko-metodického úseku podle požadavku TMK • Uhrazení pravidelného ročního poplatku ve výši 100,- Kč

1.2.4 Rekvalifikační kurz Nabídka rekvalifikačních kurzů je u nás velmi rozšířená. Pro školitele stačí získat akreditaci MŠMT a může školit „kvalifikované“odborníky. V české republice je velmi časté klišé, že pokud má absolvent například licenci instruktor fit-centra, může dělat osobního trenéra. Zarážející je, že tuto informaci mají přímo od školitelů, kteří vědomě klamou. Rekvalifikační kurzy můžeme rozdělit do několika podskupin: • Instruktor fit-centra (instruktor fitcenter) • Trenér kulturistiky • Osobní trenér kondičního posilování Je smutné a pro náš obor nevhodné, že školitelé těchto kurzů chtějí především kurzy naplnit. V dnešní době stojí rekvalifikační kurz osobního trenéra od 9 do 11 tisíc korun. Při počtu 15 účastníků jsou to jistě velmi zajímavé peníze. Kvalita těchto kurzů rozhodně této částce neodpovídá. Položme si tedy otázku, je reálné, aby uchazeč o kvalifikaci získal během 150 hodin výuky, která někdy postrádá smysl, stejnou kvalifikaci, jako vysokoškolsky vzdělaný student? Bohužel ne. Uvádíme konkrétní příklad pro kurz „Osobní trenér kondičního posilování“ Školení je rozděleno do 2 konzultací po 8 dnech a jednodenních závěrečných zkoušek. Do konzultací je zařazena výuka: anatomie, fyziologie, pedagogika a psychologie, výživa, regenerace a metodika posilování. Lákání případných zájemců došlo dokonce tak daleko, že kurzy mediálně zaštiťují známé osobnosti. Domníváme se, že rekvalifikační kurzy jsou největší trhlinou v systému vzdělávání. Rekvalifikační kurz má platnost zpravidla 2-3 roky a

14

jedinou podmínkou k jeho obnovení je návštěva některého ze seminářů školícího zařízení. Pokud seminář není vypsán, prodlužuje se licence automaticky o rok. Na závěr lze jen dodat, že rekvalifikační kurz může celý nebo z části proplatit úřad práce v rámci rekvalifikace uchazeče o zaměstnání. Může se tedy stát, že osobním trenérem se po 150 rekvalifikačních hodinách stane obráběč kovů, kuchař, či zámečník, který do kurzu neměl o cvičení ani ponětí.

1.2.4.1 Rekvalifikační kurz – definice jednotlivých stupňů Instruktor fit-centra (instruktor fitcenter) Na základě studia a úspěšného složení závěrečných zkoušek získá účastník "Osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu". Pověření s celostátní platností k vydávání dokladů po ukončení rekvalifikace udělilo Ministerstvo Školství, Mládeže a Tělovýchovy České republiky. Výstupem ze studia je podle PaedDr. Petr Tlapáka, CSc. certifikát, na jehož základě může frekventant pracovat ve fitcentru, wellnesscentru či v posilovně a to jak kondičně-sportovního, tak rekondičního či regeneračního zaměření, dále jako kondiční a personální trenér, poradce v oblasti posilování, výživy. Osobní trenér kondičního posilování (osobní trenér) Výstupem ze studia je podle Petra Stacha rovněž certifikát, na jehož základě může frekventant pracovat ve fitcentru pracovat jako osobní trenér a pracovat se širokou veřejností tak i se závodníky. Trenér kulturistiky Výstupem ze studia je podle Petra Stacha rovněž certifikát, na jehož základě může frekventant pracovat jako trenér kulturistiky III. třídy a připravovat své svěřence na závodní kariéru.

1.3

POŽADAVKY

FITCENTER

NA

KVALIFIKACI

OSOBNÍHO

TRENÉRA A KONTROLA STÁTNÍCH ORGÁNŮ 1.3.1 Požadavky fitness center na kvalifikaci osobních trenérů Domníváme se, že existuje menšina fitness center, které kvalifikaci kontrolují. Dokonce si kvalifikovaným personálem tvoří „know-how“. Taková fitness centra si uvědomují kvalitu přístupu ke klientům. Většina je ovšem těch, které

15

kvalifikace spíše nezajímá, a chtějí mít osobního trenéra, jako další službu nebo z něj chtějí mít profit. V praxi se setkáváme se stále se opakujícím případem, kdy jako osobní trenér pracuje člověk, který má rekvalifikaci jako „fit-instruktor“ a pracuje jako osobní trenér. Klientovi nejčastěji tvrdí, že je to naprosto totožná kvalifikace. Na internetu se při hledání osobních trenérů setkáváme s rozličnými prezentacemi. Řada z nich spojuje svoji prezentaci s poradnou zdravého životního stylu, e-shopem, či dokonce s on-line poradnou. Mají na tuto činnost kvalifikaci? Většina ano, setkáváme se bohužel i s případy, kdy se na internetu prezentuje člověk, který nevlastní živnostenské oprávnění. Spolupráce fitness center s osobními trenéry je rovněž velmi zajímavá, renomovaná fitness centra většinou neriskují případné problémy a trenéry zaměstnají nebo s nimi spolupracují externě na základě živnostenského listu. Menší a nekorektní fitness centra spolupracují s trenéry tzv.“na černo“. Od trenéra inkasují buď část jeho honoráře, nebo honorář vybírají samy a vyplácejí trenéra. Častý je způsob, kdy je trenér tzv. tolerován. Zaplatí za každý trénink vstup a tím se celá spolupráce zlegalizuje. Tendence po revoluci byla taková, že fitness centra si zakládali bývalí kulturisté. Ve svých podnicích pak i trénovali. Tento trend setrvává v některých lokalitách ČR dodnes.

1.3.2 Kontrola státních orgánů Osobní trenér je nečastěji podnikatel – živnostník. Jeho živnostenské oprávnění si snadno můžeme ověřit v živnostenském rejstříku. Jak již bylo o několik stránek výše uvedeno. K získání živnostenského oprávnění je potřeba: • Ukončené vysokoškolské studium tělovýchovného zaměření • Rekvalifikační kurz s akreditací MŠMT • Licence SKFČR Živnostenský úřad kontroluje podnikatele na základě ohlášení a kontrola má za úkol na základě živnostenského zákona zkontrolovat: -

Nahlášení podnikatele na MSSZ

-

Nahlášení podnikatele u příslušného FÚ

-

Kvalifikaci pro získání vázané živnosti

-

Vztah se zaměstnavatelem, pronajimatelem (fitness centrum)

-

Případné zaměstnance, spolupracovníky

16

Živnostenský úřad však může zkontrolovat jen toho, kdo živnostenské oprávnění vlastní. Zde se opět dostává na kámen úrazu systému. Člověk bez živnostenského oprávnění nemůže být zkontrolován. Jeho kontrola je dokonce tak složitá, že pokud tvrdí, že jako osobní trenér nepracuje, je pouhým návštěvníkem fitness centra, kontrola toto musí akceptovat. V praxi je tedy kontrola nemožná. (Ministerstvo financi ČR)

1.3.3 Kontrola osobních trenérů a jejich kvalifikací SKFČR, tělovýchovnými fakultami, rekvalifikačními zařízeními Kontrola kvalifikovaných trenérů probíhá formou seznamů dané instituce, kde si klient může ověřit kvalifikaci, případně dosaženou trenérskou třídu. U kvalitnějších rekvalifikačních zařízení je to obdobné, klient si může ověřit kvalifikaci dokonce na internetových stránkách. V případě nesplnění podmínek pro prodloužení licence je zpravidla takový člověk ze seznamu vyřazen. I v tomto případě platí, že v každém systému existují chyby. Často jako osobní trenéři pracují lidé s propadlou licencí. To ne proto, že by nezvládli požadavky, ale dále se nevzdělávají. SKFČR informuje své členy dopředu, že jejich licence zanedlouho vyprší. U rekvalifikačních zařízení toto zvykem nebývá.

1.3.4 Požadavky na pojištění trenéra pro případ úrazu a trvalých následků klienta vlivem nešťastné náhody či vlastního zavinění V ČR není povinnost být pojištěn pro případ jakékoliv nenadálé události. Záleží jen na předvídavosti a odpovědnosti trenéra, který se může u pojišťovny pojistit. Pojištění může být sjednáno na míru nebo rovněž stačí pojištění odpovědnosti společně s pojištěním právní ochrany. Tyto dvě pojištění zajistí bezproblémový chod profese. Uvážíme-li, že se jedná o sumu nepřesahující tři tisíce za rok a trenér je pojištěn na celkovou sumu 500.000,- stojí za to nad tímto krokem zapřemýšlet.

1.4 ASOCIACE TRENÉRŮ KULTURISTIKY A FITNESS 1.4.1. Hlavní filosofie Česká asociace trenérů kulturistiky a fitness je občanské sdružení, zaregistrované na Ministerstvu vnitra ČR v roce 2003, které zajišťuje komplexní systém péče o 17

estetiku postavy a lidské zdraví, zejména pak o pohybové a trávicí ústrojí. Máme-li stručně shrnout zásady, podle kterých se ČATKF a její produkty řídí, jsou sto především ZDRAVÍ A ROZUM. Odborníci ČAFTKF ve svých odborných publikacích a přednáškách systematicky rozvíjejí diskusi na téma Účinky cvičení na pohybový aparát člověka a jeho psychický stav. Klade důraz na ZDRAVOTNÍ účinky sportu, a proto ČATKF sdružuje odborníky z mnoha oborů, především lékaře nejrůznějších specializací, diplomované trenéry kulturistiky, fyzioterapeuty a dietology. Svou činností chce přispět nejen k ozdravění populace, ale i zabránit některým negativním společenským vlivům působících na lidi všech věkových kategorií. Definice cílů ČATKF zaručuje jejich stálou aktuálnost. Ta, společně s každodenním důsledným naplňováním stanovených cílů umožnila vymezit poslání ČATKF vyjádřené v tomto sousloví: ČESKÁ ASOCIACE TRENÉRŮ KULTURISTIKY A FITNESS - URČUJE KVALITU.(dále jen ČA|FK) ČATFK vydávají odborné noviny Dr. Trenér, které objasňují široké veřejnosti populárními články i odbornými pojednáními správné postupy při cvičení, doporučují nejvhodnější tréninkové metody a vysvětlují nebezpečí obezity a nadváhy.( CATFK)

1.4.2 Odborníci sdružení v ČATKF ČATKF sdružuje odborníky z mnoha oborů, především lékaře nejrůznějších specializací, diplomované trenéry kulturistiky, fyzioterapeuty a dietology.

1.4.3 Možnosti vstupu do ČATKF Vstup do ČAFTK probíhá jako u SKFČR formou členství, existují zde tři druhy: -

Certifikované

-

Přidružené

-

Čestné

Certifikované členství je pro zájemce, kteří mají vzdělání v oboru cvičení v posilovně a mohou proto vykonávat tuto práci. Pro toto prestižní členství je požadováno, aby člen předal zástupci ČATKF kopii svého diplomu trenérských zkoušek

nebo

jiný

doklad

potvrzující

požadované

vzdělání.

Přidružené členství je určeno lidem, kteří nemají trenérské zkoušky ani jiné vzdělání opravňující je k provozování trenérské činnosti. Práva těchto členů nejsou 18

jakkoliv omezena. Při přijímání nového člena je nutno uhradit administrativní jednorázový poplatek ve výši 200,- Kč. Měsíční příspěvek byl Ústřední radou ČATKF stanoven na 50,- Kč. Čestné členství uděluje Ústřední rada ČATKF lidem, kteří významně přispěli k šíření zdravého životního stylu a jejichž úspěchy jsou zcela nepřehlédnutelné. Na tento typ členství se nevztahují povinné členské příspěvky ani administrativní poplatek. Čestní členové ČATKF nemohou volit a být voleni do ústředních orgánů ČATKF.

1.5 SITUACE VZDĚLÁVÁNÍ OSOBNÍCH TRENÉRŮ VE SLOVENSKÉ REPUBLICE

1.5.1 Hlavní rozdíly v kvalifikaci osobních trenérů Mezi nejhlavnější rozdíly u nás a na Slovensku patří: -

Neexistují rekvalifikační kurzy

-

Kvalifikace probíhá pouze prostřednictvím slovenského svazu kulturistiky, fitness a bodyfitness nebo tělovýchovných fakult.

-

Rekvalifikace budoucích trenérů probíhá v ČR nebo v zahraničí

1.5.2 Srovnání kvality osobních trenérů u nás a v SR Objektivně lze kvalitu trenérů srovnat velmi těžko. Systém u nás a v SR je odlišný pouze v maličkostech. Navíc osobní trenéři cestují díky nulové jazykové bariéře po obou státech. Slovenští trenéři využívají u nás poměrně dostupných a méně finančně náročných rekvalifikací. Na druhou stranu licence pod SKFČR a SZKFB jsou naprosto totožné a srovnatelně náročné. Je to způsobeno stejnými směrnicemi v rámci NABBA, WFF, IFBB. 1.5.3 Požadavky fitness center na osobní trenéry V SR si stejně jako v ČR uvědomují nutnost změnit stávající stav. I zde je časté, že se osobním trenérem stane člověk po dvou letech cvičení ve fitness centru. Klidně trénuje bez jakékoliv kvalifikace. Nutno podotknout, že na v SR je tento jev bohužel ještě častější než u nás. Vlivem stále rostoucího zájmu o fitness,wellness, kulturistiku a zdravý životní styl, jsou fitness centra nucena zvyšovat kvalitu svých služeb a personálu. I to je další faktor, proč se situace neustále zlepšuje. 1.5.4 Další požadavky na trenéra 19

Bohužel ani na Slovensku není zákonem stanoveno, že osobní trenér musí být ze zákona pojištěn pro případ nenadálé události. Stejně jako u nás vše závisí na prozíravosti a předvídavosti osobního trenéra. Pojištění na rok na cílovou částku 500.000,- přijde za rok na 440 euro. Rovněž není stanoveno, že trenér musí kromě svého diplomu absolvovat i kurz první pomoci.

1.6 SITUACE VZDĚLÁVÁNÍ OSOBNÍCH TRENÉRŮ V NĚMECKU

1.6.1 Hlavní rozdíly v kvalifikaci osobních trenérů V Německu můžeme hovořit standardu EU. Osobní trenér je zde skutečně vysokoškolsky kvalifikovaný odborník. Můžeme zde hovořit o jasném a propracovaném konceptu, který je pojítkem celého systému trenérského vzdělávání. Jako hlavní a nejdůležitější prvky lze hodnotit přesné rozdělení práce a kvalifikace ve fitness centru. Spolupráci a koordinaci jednotlivých složek a propracovanost tréninkových postupů.

1.6.2 Hlavní rozdíly v kvalifikaci osobních trenérů Osobní trenéři se v Německu sdružují v asociacích osobních trenérů a to nejen pro důslednější vzdělávání, ale protože klient ihned ví, kde je kvalita zaručena a kde nikoliv. Jednou z takových asociací je DFLV (Deutsche Fitness Vereiningung), jejímž základem je i Fitness akademie. Tato asociace je jedna z největších a sdružuje nejvíce členů. Další možností je samozřejmě studium na vysoké škole se specializaci na fitness například na Německé univerzitě pro prevenci a zdraví. Pokusíme se nastínit vzdělávání trenérů u těchto dvou možností vzdělávání v Německu.

1.6.3 DFVL (Deutsche Fitness Vereinigung) DFVL je největší profesní a školící sdružení v Německu. Je určeno pro odborníky, kteří pracují ve fitness, kulturistice, aerobiku a kteří jsou zaměstnáni ve fitness centrech. Nabízí školení a profesionální poradenství nejvyšší kvality. V DFVL jsou možné základní tři možnosti vzdělání:

20

1. Fitness trenér licence C 2. Fitness trenér licence B 3. Fitness trenér licence A • Fitness trenér licence C je platná jako asistent trenéra. Smí pracovat samostatně pouze v jednoduchých úkolech. Hodí se pro práci za barem fitness centra. V kurzu se frekventant naučí základy tělovýchovného lékařství, základy biomechaniky, psychologie. Dále správné provádění cviků, sportovní administraci a základy výživy. Cena za školení je 640 euro. Rozsah školení je přibližně 1 – 2 měsíce ve víkendových školeních a praxích. • Fitness trenér licence B je nejnižší licencí schválenou ministerstvem školství a sportu. Frekventanti probírají, více do hloubky veškeré učivo z licence C. Mají několik týdnů praxe a velmi náročné zkoušky. Jsou uznávaní jako odborníci a spolupracují i se zdravotními pojišťovnami. Cena za školení je 640 euro a rozsah školení přibližně 2 měsíce. • Fitness trenér licence A je nejvyšší licencí, kterou může fitness trenér v Německu dosáhnout. Zvládá veškeré práce v posilovně a to ať tvorbu diferenciovaných plánů, cvičení s oslabenými či obézními jedinci. K tomuto školení je řada dalších modulů, kdy se fitness trenér učí i dalším dovednostem (např. Nordic Walking, následné péči po operaci, strategii zdravotní výchovy apod.) Cena za školení je 640 euro a rozsah školení je 2-3 měsíce. (DFLV)

1.6.4 Studium na vysoké škole soukromé či státní Studium je možné stejně jako u nás i v SR na bakalářském i magisterském stupni. Na těchto vysokých školách je stejně jako u nás možno studovat fakulty tělesné výchovy a na nich specializace, jako jsou fitness, kulturistika a mnoho dalších. Nutno podotknout, že nároky na těchto školách jsou oproti našim mnohem vyšší.

1.7 MOŽNOSTI PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ V RÁMCI EU

1.7.1 Založení podniku či firmy v EU

21

Podle článku 43 Smlouvy o založení Evropského společenství umožňuje podnikatelům zásada svobody usazování založit podnik v kterékoli zemi EU. (Evropská unie – portál Vaše Evropa). Jako podnikatel může i osobní trenér podnikat v kterékoliv zemi Evropské unie. Založení menšího či středního podniku, firmy je v EU snadné. Jediné co má podnikatele zajímat je úroveň zdanění v jednotlivých státech.

1.7.2 Volný pohyb služeb vs. usazení firmy či podniku

V souladu s články 43 a 49 Smlouvy o ES a se související judikaturou ESD směrnice o službách jasně rozlišuje mezi pravidly použitelnými na usazení a pravidly použitelnými na přeshraniční poskytování služeb. Zatímco články 9 až 15 se týkají usazování poskytovatelů služeb, články 16 až 21 se zabývají přeshraničním poskytováním služeb, tj. případy, kdy poskytovatel služeb není usazen v členském státě, v němž své služby poskytuje. Rozlišení mezi usazením a přeshraničním poskytováním služby je proto nezbytné pro určení toho, pod která pravidla směrnice spadá poskytovatel služeb. Usazení zahrnuje skutečný výkon hospodářské činnosti prostřednictvím stálé provozovny po neurčitou dobu. Naopak podle judikatury ESD se volný pohyb služeb vyznačuje absencí stálé a trvalé účasti na hospodářském životě hostitelského členského státu101. Podle ustálené judikatury ESD je nutno rozlišovat mezi usazením a poskytováním služeb individuálně s přihlédnutím nejen k době trvání, ale rovněž pravidelnosti, četnosti a nepřetržitosti poskytování služeb. (Evropská unie – portál Vaše Evropa). Žádný stát nemá, podle judikatury ESD právo, bránit podnikateli v podnikání na svém území. Podnikatel už je bohužel dost znevýhodněný tím, že se mu založení firmy prodražuje díky neznalosti prostředí a někdy i jazyka. Volný pohyb služeb je v Evropské unii rovněž povolen, a proto osobní trenéři mohou trénovat v jiných státech EU. Důležitým prvkem je uznání vzdělání. Dle EU je vzdělání získané na jejím území vzájemně uznáváno. Není tedy problém pro

22

českého trenéra nechat si licenci na území jiného členského státu licenci uznat a trénovat na jeho území. ( Směrnice EU)

1.7.3 Zaměstnání na území EU Podle evropských úmluv má každý zaměstnanec právo na rovné podmínky, zákaz diskriminace. Proto, ani český trenér nemůže být diskriminován. Jinak tomu je v případě přechodných období, která některé státy EU prosadili při jednání o vstupu ČR do EU. V případě Německa bylo stanoveno přechodné období. Kde bylo prosazeno několik změn. S účinností od 1. 11. 2007 uvolněn pracovní trh pro určené profese a absolventy německých VŠ. Od 1. 1. 2009 byl zrušen test komunitární preference u absolventů českých VŠ. Pro vyřízení pracovního povolení, po kterém je v Německu, Rakousku, kde je po kvalitních osobních trenérech poptávka, není třeba mnoho času. Navíc při vyřizování formalit má občan EU před občanem z nečlenského státu. V praxi trenéra zaměstná fitness centrum, pravidlem je, že trenér musí být členem určené trenérské asociace. Nutno podotknout, že se Německá a Rakouska fitness centra brání spolupráce s Čechy. Je to dáno rozlišnou mentalitou a vztahy z minulosti.

23

3.1 Cíle práce

Cílem této práce je souhrnně popsat vzdělávání osobních trenérů v České republice a v zahraničí porovnat jednotlivé stupně vzdělávání.

3.2 Úkoly práce •

Zajistit a prostudovat dostupnou literaturu zabývající se tématem fitness a vzdělávání osobního trenéra u nás a v zahraničí.

•

Definovat, pojem osobní trenér jeho funkci ve fitness centru.

•

Zjistit, jaká je úloha a odpovědnost osobního trenéra vůči klientovi.

•

Zjistit úroveň a možnosti vzdělávání v ČR a v zahraničí.

•

Vypracovat dotazník na základě dosavadních výsledků

•

Distribuovat vypracovaný dotazník do zvolených fitness center.

•

Zpracovat, analyzovat a porovnat získané výsledky z dotazníků.

•

Stanovit závěry ze zjištěných poznatků. 24

3 METODOLOGIE PRÁCE 3.1 Plán výzkumu Náš výzkum byl koncipován ve třech úrovních: • Zajištění teoretických poznatků a popsání činnosti osobního trenéra (září – prosinec 2008) • Náhodný výběr fitness center v jednotlivých zemích a distribuce dotazníků (leden 2009) • Vyhodnotit zpětně získané dotazníky (únor 2009) • Matematicko – statistické zpracování výsledků a stanovení závěrů (březen – duben 2009) Jako nutná se jevila verifikace dat, s následnou zpětnou vazbou od probandů. 3.2 Charakteristika výzkumných souborů Výzkumnými osobami byli osobní trenéři pracující ve fitness centrech nebo osobní trenéři působící samostatně. Trenérům ve fitness centrech byly dotazníky distribuovány do fitness centra, ostatním trenérům elektronickou formou. Dotazníky byly distribuovány do tří států EU konkrétně do Německa, Slovenska a České republiky. Fitness centra, ve kterých osobní trenéři pracují, byla komerčního charakteru. Dohromady bylo osloveno 160 fitness center a to 80 v ČR,50 na Slovensku, 30 v Německu, a ty byly seznámeny s úkoly a cílem našeho sledování. 3.3 Výzkumné metody – dotazníková šetření V našem výzkumu jsme použili nestandardizované dotazovací metody, které obsahovaly jak otevřené tak uzavřené otázky. V souvislosti s cílem byly 25

formulovány otázky na zjištění věku, dosavadního a následného vzdělávání osobních trenérů, praktických zkušeností, role trenéra ve fitness centru, spolupráce s klientem, princip spolupráce s fitness centry, znalosti v poskytnutí první pomoci a bezpečnosti při tréninkové jednotce. 3.4 Metody matematicko-statistického zpracování výsledků Získané výzkumné údaje jsme zpracovali pomocí metod matematické statistiky s využitím programem Statistica 8, Statsoft, Inc. (2008). Tabulky a grafy byly zpracovány na PC v tabulkovém kalkulátoru Microsoft Excel. Textová část a část tabulek v tabulkovém editoru Microsoft Word. Data z dotazníků byla vyhodnocena na základě frekvenčního výskytu potřebných dat (n-počet probandů,% procentuální hodnota).

4 VÝSLEDKY A DISKUSE 4.1 Výsledky výzkumu v České republice Dotazníky byly odeslány nebo osobně předány stovce probandů. Dotazníky se odevzdávaly buď osobně, elektronicky nebo poštou. Z celkového počtu 100 probandů odevzdalo dotazníky 62. Někteří dotazníky neodevzdali z nedostatku času pro vyplnění, jiní ze strachu, že by je mohly v budoucnu poškodit před klienty, úřady, fitness centry.

Průměrný věk Byl vyhodnocován z 62 oslovených probandů. Všichni odpověděli na veškeré otázky v dotazníku.

Tabulka č. 1 – Průměrný věk osobních trenérů v ČR

Legenda: Sm. odchylka – směrodatná odchylka, n – počet probandů

Nejmladšímu oslovenému bylo 21 a nejstaršímu 53. Průměrný věk je téměř 31 let, jak je možno najít v tabulce 1. 26

Pohlaví Z celkového počtu 62 probandů bylo 48 mužů a 14 žen, jak je možno najít v tabulce 2.

Tabulka č. 2 – Počet mužů a žen v souboru osobních trenérů v ČR

Pohlaví Muži Ženy

n 48 14

% 77,42 22,58

Legenda: % –výsledek v procentuální hodnotě , n – počet probandů

Vymezení práce ve fitness centru Otázka byla položena s ohledem na nutnost vymezení jednotlivých pracovních rolí ve fitness centru. Z hlediska zjednodušení bylo přihlédnuto v případě více rolí k nejvíce vykonávané.

Legenda: A)Obsluha za barem B)Osobní trenér C)Trenér kulturistiky a fitness D)Majitel fitness centra

Obrázek č. 1- Grafické znázornění funkce osobního trenéra ve fitness centru

Z obrázku č. 1 je patrné, že z celkového počtu 62 probandů je 53 opravdu kvalifikovaných k výkonu práce osobního trenéra. Zbylých 9 probandů není na práci osobního trenéra kvalifikováno. Doba, po kterou proband pracuje jako osobní trenér 27

V průměru probandi pracovali jako osobní trenéři 5,823 let. Minimálně 1 rok maximálně 27, jak je možno vidět v tabulce 3.

Tabulka č. 3 – Průměrná délka praxe osobního trenéra v ČR


Trenérská kvalifikace případně licence

Legenda: Rekvalifikace – rekvalifikační kurz, SKFČR – licence získaná pod Svazem kulturistiky a fitness České republiky

Obrázek č. 2 – Grafické znázornění získaných trenérský kvalifikací a licencí

28

Z obrázku 2 je patrné, že z 62 probandů je 22 probandů rekvalifikováno, 27 proškoleno SKFČR a zbylých 13 vlastní vysokoškolský diplom. Zaráží, že tak malé procento vysokoškolsky vzdělaných odborníků pracuje, jako osobní trenér ve fitness centru.

Sebehodnocení vzdělání Jak vidíme na obrázku 3, z celkového počtu 62 probandů pouze jeden přiznal, že je se svým vzděláním nespokojený a že jeho vzdělání pro práci osobního trenéra nedostačuje. Velmi smutné, ale je, že tuto činnost i přes to provozuje.

Legenda: Ano – jsou kladné odpovědi, Ne – jsou záporné odpovědi

Obrázek č. 3 – Grafické znázornění sebehodnocení získaného vzdělání

Pojištění z odpovědnosti Velmi dobře si uvědomujeme nutnost komplexnosti profesní odpovědnosti. Pojištění je nutné pro předcházení řady problémů v profesním i osobním životě. Zarážející je, že z celkového počtu 62 probandů má pojištění odpovědnosti pouze 6. Zbylých 56 pojištění nemá, jak je možno vidět na obrázku 4. V řadě případů při telefonické konzultaci dotazníků netušili k čemu je pojištění užitečné. Pro mnohé je drahé a nevýhodné.

29


Obrázek č. 4 – Grafické znázornění pojištěných osobních trenérů pro případ úrazu a odpovědnosti.

Kurz první pomoci Ve státech EU je samozřejmé, že pracovníci fitness center jsou proškolováni kurzem první pomoci. To nejen pro případ poskytnutí pomoci klientovi, ale i ostatním klientům v posilovně. Studiem na VŠ s tělovýchovným zaměřením student projde kurzem první pomoci, ale součástí standardního rekvalifikačního kurzu bohužel kurz první pomoci není.


Obrázek č. 5 – Grafické znázornění absolvování kurzu první pomoci osobními trenéry Je ale příjemné zjistit, že osobní trenéři si vzdělání doplňují při každé příležitosti, 30

proto řada z nich absolvovala kurz první pomoci na jiném školení nebo na doškolovacím kurzu. Na obrázku 5 je patrné, že kurz první pomoci absolvovalo 27 trenérů a 35 osobních trenérů tímto vzděláním nedisponuje.

Kontrola kvalifikace klienty Otázka ověřování kvalifikace není nutně úkolem klienta. I když i on by měl vědět, komu se svěřuje do péče. Osobní trenér by měl v průběhu první konzultace svou kvalifikaci nastínit a v případě zájmu by měl kvalifikaci předložit. Ideální způsobem se jeví např. visící diplom na stěně kanceláře nebo fitness centra.


Obrázek č. 6 – Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT klienty. 12 probandů odpovědělo, že klienti ověřují jejich kvalifikaci, u 50 probandů klienti nikdy kvalifikaci neověřovali, jak můžeme vidět na obrázku 6. Díky tomuto jevu stále existují fitness centra, kde trénují lidé bez kvalifikace. Pokud by se každý kvalifikovaný trenér prokázal osvědčením a pokud ne, klient by si jeho kvalifikaci ověřil, výrazně by těchto jevů ubylo. Kontrola kvalifikace fitness centry Klient navštěvuje fitness centrum s tím, že mu bude poskytnuta ta nejlepší péče. Často kvalifikaci neověřuje, protože si myslí, že ve fitness centru může pracovat pouze kvalifikovaný člověk.

31


Obrázek č. 7 – Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT fitness centry Majitelé fitness center si uvědomují, že fitness a wellness trend je u nás i v zahraničí postavený na kvaltovaných odbornících. Lidé si totiž pečlivě vybírají, zejména ve větších městech, které fitness centrum budou navštěvovat. Na otázku, zda fitness centra ověřují kvalifikaci osobních trenérů, odpovědělo 17 probandů negativně a 45 odpovědělo kladně, jak můžeme pozorovat na obrázku 7.

Spokojenost klientů z důvodu kvalitativního srovnání Pro účelné mezinárodní porovnání musíme kvalitativně porovnat osobní trenéry. K těmto účelům nám bude sloužit spokojenost klientů, jako spolehlivé měřítko.


Obrázek č. 8 – Grafické znázornění odchodu klienta z důvodu nespokojenosti.

32

Uveďme věci na pravou míru. Je nutné zmínit absenci četnosti, někteří probandi pracují jako osobní trenéři desítky let. Nebylo by reálné, ale byli všichni klienti spokojení. Pro naše potřeby, ale tento ukazatel dostačuje. Důležitým faktorem, je kvalifikace trenéra a její vliv na spokojenost klientů. Položili jsme otázku, zda někdy trenérům odešel klient v závislosti na jejich kvalifikaci. Z obrázku 8 je patrné, že 23 osobním trenérů klienti odcházejí a 39 nikdy klient z důvodu nespokojenosti neodešel.


Obrázek č. 9 –Grafické znázornění odchodu klientů od OT z důvodu nedostatečné kvalifikace

Výsledek této otázky je velmi příznivý. Dle našeho názoru zkreslený. Pokud trenér svěřenci neukáže svou kvalifikaci, nemůže být nespokojen s něčím, o čem není informován. Proto jsme přesvědčeni o tom, že tato informace není relevantní. Přes to, odpovědělo, jak je možno vidět na obrázku 9, 61 osobních trenérů, že jim klient z tohoto důvodu neodešel. Jeden osobní trenér přiznal, odchod klienta z tohoto důvodu.

Živnostenské oprávnění Z celkového počtu 62 probandů z nich 25 vlastní živnostenský list, 37 nikoliv. Nemůžeme z této situace ještě vyvozovat závěr po vyhodnocení následující části otázky. Ta zní: Pokud nemáte živnostenský list na jakém základě tedy, provozujete činnost osobního trenéra?

33

Legenda: DPP – dohoda o provedení práce, Praxe – studenti tělovýchovných fakult na praxi, ŽL – Spolupráce na základě živnostenského listu

Obrázek č. 10 – Grafické znázornění spolupráce OT s fitness centry

Je až žalostné, jak vidíme na obrázku 10, že 25 probandů nemá s fitness centrem žádný vztah. V porovnání s dalšími státy je zarážející, že u nás tato situace může ještě fungovat. K celkovému vyhodnocení otázky. 25 probandů vlastní živnostenský list, 14 na jeho základě spolupracuje s fitness centry, 11 probandů spolupracuje buď na DPP, jsou zaměstnanci nebo s fitness centry před úřady nemají nic společného. Další možností je, že do prostor chodí jako řadoví klienti fitness centra a právní vztah tak nevzniká.

Systém vzdělávání a jeho zpětná vazba ze strany trenérů Poslední položená otázka se týkala zpětné vazby na vzdělávání, ať už v té základní podobě, tak ve formě doškolovacích a nástavbových kurzů. Většina trenérů, tedy 53 dotázaných si myslí, že vzdělávací systém není optimální a že je potřeba ho změnit. Jen 9 dotázaných probandů je přesvědčeno o účelnosti a propracovanosti systému. Vzhledem k praxi právě těchto probandů, která je menší než 2 roky usuzujeme, že ještě důkladně neprozkoumali doškolovací možnosti.

34

4.2 Výsledky výzkumu na Slovensku Dotazníky byly odeslány nebo osobně předány stovce probandů. Dotazníky se odevzdávaly buď osobně, elektronicky nebo poštou. Z celkového počtu 100 probandů odevzdalo dotazníky 43. Z předběžného výzkumu jsme věděli, že celkový počet odevzdaných dotazníků bude nižší. Nejvíce dotazníku odevzdali v Bratislavě, kde dosáhli dokonce 95% návratnosti. V ostatních oblastech byla návratnost o poznání nižší.

Průměrný věk Byl vyhodnocován ze 43 oslovených probandů. Průměrný věk probandů byl 29,48 let. Tabulka č. 2 – Průměrný věk osobních trenérů v SR.


Nejmladšímu oslovenému bylo 21 a nejstaršímu 44. V porovnání s ČR byl průměrný věk osobních trenérů o něco nižší. Pohlaví Z celkového počtu 43 probandů bylo 30 mužů a 13 žen, jak je patrné z tabulky č.3

Tabulka č. 3 – Počet mužů a žen v souboru osobních trenérů v ČR


n 30 13

% 69,76 30,24

Legenda: n – počet probandů, % - hodnota udaná v procentech


35


Obrázek č. 11 - Grafické znázornění funkce osobního trenéra ve fitness centru

Z obrázku 11 je jasné, že z celkového počtu 43 probandů je 34 opravdu kvalifikovaných k výkonu práce osobního trenéra. Zbylých 9 probandů není na práci osobního trenéra kvalifikováno. Tato situace je obdobná jako v ČR. Doba, po kterou proband pracuje jako osobní trenér V průměru probandi pracovali jako osobní trenéři 3,1628 let. Minimálně 1 rok maximálně 12. Průměrná délka praxe je u zkoumaného souboru osobních trenéru ze Slovenska 3,16 let, jak je možné vidět v tabulce 4.

Tabulka č. 4 – Průměrná praxe osobních trenérů na Slovensku.


Trenérská kvalifikace případně licence Trenérská kvalifikace opírá o stejné pilíře, kromě rekvalifikace, kterou většinou naši slovenští kolegové získávají v ČR

36

Legenda: Rekvalifikace – rekvalifikační kurz, SZKFB – licence získaná pod Slovenským svazem kulturistiky, fitness a Bodyfitness

Obrázek č. 12 - Grafické znázornění získaných trenérský kvalifikací a licencí

Ze 43 probandů jsou 4 probandi rekvalifikováni, 15 proškoleno SZKFB a zbylých 24 vlastní vysokoškolský diplom. Jak je možno vidět na obrázku 12. Oproti ČR se situace na Slovensku vyvíjí lépe.

Sebehodnocení vzdělání Z celkového počtu 43 probandů jsou všichni se svým vzděláním spokojeni. Z dotazníku vyplynulo, že vysokoškolské vzdělání preferuje nejvíce z našich slovenských kolegů a kolegyň. Musíme, ale zmínit, že dotazník byl posílán do větších měst.

Pojištění z odpovědnosti Velmi dobře si uvědomujeme nutnost komplexnosti profesní odpovědnosti. Pojištění je nutné pro předcházení řady problémů v profesním i osobním životě a to jak u nás, tak na Slovensku. Zarážející je dle obrázku 13, že z celkového počtu 43 probandů má pojištění odpovědnosti pouze 10 dotazovaných. Zbylých 33 pojištění nemá.

37


Obrázek č. 13 - Grafické znázornění pojištěných osobních trenérů pro případ úrazu a odpovědnosti.

Kurz první pomoci Ve státech Evropské unie je již zcela samozřejmé, že pracovníci fitness center jsou proškolováni kurzem první pomoci. To nejen pro případ poskytnutí pomoci klientovi, ale i ostatním klientům v posilovně. 38 probandů, dle obrázku 14, odpovědělo, že kurz první pomoci absolvovali a 5 kurz nikdy neabsolvovalo.

Obrázek č. 14 - Grafické znázornění absolvování kurzu první pomoci osobními trenéry

38

Kontrola kvalifikace klienty Z celkového počtu 43 probandů, dle obrázku 15, odpovědělo pouze 6, že si klienti ověřují jejich kvalifikaci, 37 probandů odpovědělo, že nikoliv.


Obrázek č. 15 - Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT klienty.

Díky tomuto jevu stále existují fitness centra, kde trénují lidé bez kvalifikace. Pokud by se každý kvalifikovaný trenér prokázal osvědčením a pokud ne, klient by si jeho kvalifikaci ověřil, výrazně by těchto jevů ubylo. Zde je situace zcela obdobná. Kontrola kvalifikace fitness centry Zde je situace ještě mnohem dramatičtější. Klient navštěvuje fitness centrum s tím, že mu bude poskytnuta ta nejlepší péče. Často kvalifikaci neověřuje, protože si myslí, že ve fitness centru může pracovat pouze kvalifikovaný člověk.

39


Obrázek č. 16 – Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT fitness centry Majitelé fitness center si uvědomují, že fitness a wellness trend je u nás i v zahraničí postavený na kvalifikovaných odbornících. Lidé si totiž pečlivě vybírají, zejména ve větších městech, které fitness centrum budou navštěvovat. Na Slovensku tomu není jinak, ukazatele hovoří jasně. Ve velkých městech je kontrola dostatečná. 35 probandů odpovědělo, že si jejich kvalifikaci fitness centra ověřují a 8 probandů odpovědělo, že nikoliv. Což je viditelné na obrázku 16. Spokojenost klientů z důvodu kvalitativního srovnání Pro účelné mezinárodní porovnání musíme kvalitativně porovnat osobní trenéry. K těmto účelům nám bude sloužit spokojenost klientů, jako spolehlivé měřítko.


Obrázek č. 17 - Grafické znázornění odchodu klienta z důvodu nespokojenosti.

40

Uveďme věci na pravou míru. Je nutné zmínit absenci četnosti, někteří probandi pracují jako osobní trenéři maximálně 3 roky, proto je u nich ukazatel nesměrodatný. Důležitým faktorem, je kvalifikace trenéra a její vliv na spokojenost klientů. Položili jsme otázku, zda někdy trenérům odešel klient v závislosti na jejich kvalifikaci.


Obrázek č. 18 Grafické znázornění odchodu klienta z důvodu nedostatečné kvalifikace OT.

Výsledek této otázky je velmi příznivý pro Slovenskou republiku velmi příznivý. Díky vysoké kvalifikaci oslovených trenérů bylo procento nespokojených klientů zanedbatelné Živnostenské oprávnění Z celkového počtu 43 probandů z nich 15 vlastní živnostenský list, 28 nikoliv. Nemůžeme z této situace ještě vyvozovat závěr po vyhodnocení následující části otázky. Ta zní: Pokud nemáte živnostenský list na jakém základě tedy, provozujete činnost osobního trenéra?

41


Obrázek č. 19- Grafické znázornění spolupráce OT s fitness centry

Oproti ČR nemá žádný vztah s fitness centrem pouze 5 probandů, což je únosné, vezmeme-li v potaz, že někteří trenéři pracují tzv. na volné noze. K celkovému vyhodnocení otázky. 15 probandů vlastní živnostenský list, 15 na jeho základě spolupracuje s fitness centry, 3 byli ve fitness centru na trenérskometodické praxi, 26 probandů spolupracuje buď na DPP, jsou zaměstnanci nebo s fitness centry nemají nic společného, jak je patrné z obrázku 19. Další možností je, že do prostor chodí jako řadoví klienti fitness centra a právní vztah tak nevzniká. Systém vzdělávání a jeho zpětná vazba ze strany trenérů Poslední položená otázka se týkala zpětné vazby na vzdělávání, ať už v té základní podobě, tak ve formě doškolovacích a nástavbových kurzů. Většina trenérů, tedy 42 dotázaných si myslí, že vzdělávací systém není optimální a že je potřeba ho změnit. Jen 1 z dotázaných probandů je přesvědčen o účelnosti a propracovanosti systému.

42

4.3 Výsledky výzkumu v Německu Dotazníky byly odeslány nebo osobně předány padesátce probandů. Dotazníky se odevzdávaly buď osobně, nebo elektronicky. Z celkového počtu 50 probandů odevzdalo dotazníky 49. Z předběžného výzkumu jsme věděli, že celkový počet odevzdaných dotazníků bude výrazně vyšší. Průměrný věk Byl vyhodnocován ze 49 oslovených probandů. Dotazníky byly distribuovány trenérům, aby bylo dosaženo cíleného věkového spektra srovnatelného s ČR i SR.

Tabulka č. 5 – Průměrný věk osobních trenérů v Německu.


Nejmladšímu oslovenému bylo 23 a nejstaršímu 54. V porovnání s ČR i SR byl průměrný věk osobních trenérů vyšší tedy 30, 67 let.

Pohlaví Z celkového počtu 49 probandů bylo 27 mužů a 22 žen, jak je patrné z tabulky 6. V Německu je procento zastoupení žen vyšší nežli v ČR.

Tabulka č. 6 – Počet mužů a žen v souboru osobních trenérů v Německu.


n 27 22

% 55,1 44,9

Legenda: n – počet probandů, % - hodnota udaná v procentech


43


Obrázek č. 20 - Grafické znázornění funkce osobního trenéra ve fitness centru Z obrázku 20. je patrné, že z celkového počtu 49 probandů jsou všichni orientováni na práci osobního trenéra. Doba, po kterou proband pracuje jako osobní trenér V průměru probandi pracovali jako osobní trenéři 5,285714 let. Minimálně 1 rok maximálně 22, jak ukazuje tabulka 7.

Tabulka č. 7 – Průměrná praxe osobních trenérů v Německu.


Trenérská kvalifikace případně licence Trenérská kvalifikace opírá zejména o prvky vysokoškolského vzdělávání, trenérských licencí a nadstavbových školení.

44

Legenda: Rekvalifikace – rekvalifikační kurz, Licence fitness či kulturistiky – licence získaná pod německým svazem kulturistiky, fitness a Bodyfitness

Obrázek č. 21 - Grafické znázornění získaných trenérský kvalifikací a licencí .

Ze 49 probandů bylo 20 vlastníky licence Fitness trenér, trenér kulturistiky, osobní trenér, 29 probandů vlastnilo vysokoškolský diplom, jak ukazuje obrázek 21.

Sebehodnocení vzdělání Z celkového počtu 49 probandů jsou všichni se svým vzděláním spokojeni. Z dotazníku vyplynulo, že vysokoškolské vzdělání preferuje v Německu nejvíce z našich slovenských kolegů a kolegyň. Musíme, ale zmínit, že dotazník byl posílán do větších měst.

Pojištění z odpovědnosti Pojištěná jsou v Německu jak fitness centra, tak osobní trenéři. Z celkového počtu 49 probandů jsou všichni pojištění, jak ukazuje obrázek 22.

45


Obrázek č. 22- Grafické znázornění pojištěných osobních trenérů (dále jen OT) pro případ úrazu a odpovědnosti Kurz první pomoci V EU je samozřejmé, že pracovníci fitness center jsou proškolováni kurzem první pomoci. Ve fitness centru mají na recepci zpravidla automatický defibrilátor, k poskytnutí první pomoci a nadstandardně vybavenou lékárničku. Všichni probandi odpověděli na otázku kladně, jak můžeme vidět na obrázku 23.


Obrázek č. 23- Grafické znázornění absolvování kurzu první pomoci osobními trenéry 46

Kontrola kvalifikace klienty Z celkového počtu 49 probandů na položenou otázku odpovědělo kladně 47 a záporně 2 probandi, jak můžeme vidět na obrázku 24.


Obrázek č. 24 - Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT klienty.


Obrázek č. 25 - Grafické znázornění ověřování kvalifikace OT fitness centry. Rovněž všichni probandi, dle obrázku 25 odpověděli kladně na otázku ověření kvalifikace fitness centry.

47

Spokojenost klientů z důvodu kvalitativního srovnání Pro účelné mezinárodní porovnání musíme kvalitativně porovnat osobní trenéry. K těmto účelům nám bude sloužit spokojenost klientů, jako spolehlivé měřítko.


Obrázek č. 26 Grafické znázornění odchodu klienta z důvodu nespokojenosti. V Německu je velmi časté, že klienti osobního trenéra mění. Ať už z důvodu obměny nebo získání nových poznatků, jiného fitness centra. Klienti mají velmi vysoké povědomí o fitness a wellness. Důležitým faktorem, je kvalifikace trenéra a její vliv na spokojenost klientů. Právě proto, dle obrázku 26, odpovědělo 10 probandů kladně a 39 negativně. Na obrázku 27 vidíme, že z důvodu nedostatečné kvalifikace klienti OT neodcházejí.

Legenda: Ano – jsou kladné odpovědi, Ne – jsou záporné odpovědi.

Obrázek č. 27 Grafické znázornění odchodu klienta z důvodu nedostatečné kvalifikace OT. 48

Živnostenské oprávnění Z celkového počtu 49 probandů z nich 20 vlastní živnostenský list, ostatní pracují jako zaměstnanci. Následující otázka zní: Pokud nemáte živnostenský list na jakém základě tedy, provozujete činnost osobního trenéra?


Obrázek č. 27 - Grafické znázornění spolupráce OT s fitness centry

Systém vzdělávání a jeho zpětná vazba ze strany trenérů Poslední položená otázka se týkala zpětné vazby na vzdělávání, ať už v té základní podobě, tak ve formě doškolovacích a nástavbových kurzů. Většina trenérů, tedy 15 dotázaných si myslí, že vzdělávací systém není optimální a že je potřeba ho změnit. 34 dotázaných probandů je přesvědčeno o účelnosti a propracovanosti systému.

49

4.4 Srovnání kvality a úrovně osobních trenérů v jednotlivých státech Na začátku výzkumu se zdálo nutné stanovení reálných cílů. Základem věrohodného výzkumu bylo neuvozování předčasných výzkumů.(Fejenčík, 2000) I když je od začátku patrné ve kterém státu je nejvyšší úroveň. Dotazník vlastní konstrukce byl vytvořen ve dvou jazycích a rozeslán do 3 států Evropské unie. Slovensko obdrželo dotazník v českém jazyce, protože bylo jasné, že překlad nebyl třeba. Došlo ke srovnání nejdůležitějších a nejpodstatnějších otázek výzkumu. V České republice bylo osloveno 100 probandů, z nichž dotazníky odevzdalo pouze 62. Na Slovensku ze 100 probandů odevzdalo dotazníky 43 a v Německu z 50 probandů odevzdalo 49. Což dokazuje obrázek 28.

Legenda: ČR – Česká Republika, SR – Slovenská republika

Obrázek č. 28 Grafické znázornění návratnosti dotazníků (udaná v procentech)

Jako velmi podstatná složka výzkumu byla stanovena i četnost jednotlivého pohlaví. Zajímalo nás, kdo častěji ve fitness centru pracuje, jako osobní trenér. Z výzkumu vyplynulo, že častěji pracují ve fitness centru muži.

50


Obrázek č. 29 Grafické znázornění poměru pohlaví probandů v jednotlivých státech

Velký rozdíl je v kvalifikaci osobních trenérů, jejich pracovní pozici ve fitness centru v jednotlivých státech. Zatímco u nás, na Slovensku existuje tendence pracovní pozice slučovat, v Německu může jako osobní trenér pracovat pouze odborník. Graf ukazuje, že počet nekvalifikovaných probandů je vzhledem k celkovému počtu jednoznačně nejvyšší v ČR. Na Slovensku na rozdíl od ČR existuje tendence fitness a kulturistický svazů o zvýšení úrovně vzdělávání. Svůj díl přispívají i vysoké školy s tělovýchovným zaměřením, které toto vzdělávání zaštiťují. Ani u ČR nemůžeme tvrdit, že nejde o změnu k lepšímu, ale je podle našeho názoru díky svazu kulturistiky a dalším institucím poměrně pomalá a nepružná. Velmi nedostačující jsou podmínky SKFČR pro získání licence a rovněž tak k získání osvědčení o rekvalifikaci. V Německu jsou podmínky jasně a účelně stanoveny k dosažení nejvyšší kvality vzdělávání.


Obrázek č. 30 Grafické znázornění úrovně kvalifikace ve vybraných státech 51

Trenéři na otázku zda je vzdělání, které absolvovali dostatečné, odpovídali vesměs ano. Uvážíme-li ale rozdíl, mezi rekvalifikačním kurzem, vysokoškolským studiem, musíme zmínit rozdílnou náročnost. Rozdíl byl shledán i v případě otázky poskytování první pomoci a otázky pojištění z odpovědnosti. V tomto případě opět vede Německo, kde je v tomto směru značný náskok, jak vidíme na obrázcích 31 a 32.


Obrázek č. 31 Grafické znázornění počtu pojištěných osobních trenérů ve vybraných státech(udaná v procentech)


Obrázek č. 32 Grafické znázornění počtu osobních trenérů, kteří absolvovali kurz první pomoci (udaná v procentech)

52

Velmi poučné je srovnání spolupráce z fitness centry. Podle obrázku 33 je míra tzv. práce na „černo“, kdy pracovní neodvádí příslušné daně a závazky státu


Obrázek č. 33 Grafické znázornění počtu osobních trenérů, kteří pracují mimo pracovně právní vztah. (udaná v procentech)

v České republice ze srovnávaných zemí nejvyšší. Na Slovensku míra práce mimo pracovně právní vztah dosahuje 10% v České republice 40,32%. Oproti tomu Německo nemá žádného trenéra pracujícího mimo pracovně právní vztah.

53

ZÁVĚR Diplomová práce splnila stanovený cíl. Pomocí výzkumných metod a matematicko – statistického zpracování výsledku vyhodnotila získané data, aby zjistila úroveň vzdělání v České republice, Slovensku a Německu. Ze získaných dat jsme uvodili závěr, že situace v Německu je na špičkové úrovni v Evropě. Vzdělávání probíhá pomocí propracovaných systémů, kdy je osobní trenér mnoha úrovňově vzděláván. Existuje zde přesné rozčlenění pracovních pozic ve fitness centru a stanovení pracovních úkolů pro danou pozici. Osobní trenéři mají ve fitness centru specifickou roli a v Německu je tato role bez výjimky respektována. Každý osobní trenér prošel vzděláváním v oblasti první pomoci a je pojištěn z odpovědnosti a pro případ úrazu klienta. Ve fitness centru je osobní trenér buď zaměstnán, nebo pracuje na živnostenský list. Všichni osobní trenéři mají potřebné vzdělání k výkonu povolání, neustále pracují na jeho rozšiřování. 59% osobních trenérů v Německu vystudovalo vysokou školu s tělovýchovným zaměřením. Klient, byl vždy obeznámen s kvalifikací trenéra Podle našeho názoru je situace v Německu ukázková. V České republice je bohužel situace opačná. Ve fitness centrech pracuje 40 % lidí bez potřebné kvalifikace, klienti osobních trenérů se nedotazují na kvalifikaci, protože hlavním prvkem prezentace osobního trenéra je osobní doporučení. Velký vliv hraje i nedostatečná kontrola fitness center, které na tomto stavu nesou nemalý podíl. 90% osobních trenérů není pojištěno z odpovědnosti a pro případ úrazu klienta, téměř 57% trenérů neabsolvovalo kurz první pomoci a 40% dotazovaných osobních trenérů pracuje ve fitness centrech mimo pracovně právní vztah (tzv.“na černo“). Co se týká vzdělání osobních trenérů, 35% trenérů prošlo pouze rekvalifikačním kurzem a jen 20% má VŠ tělovýchovného zaměření. Na Slovensku je situace příznivější, než v ČR. Preferují vysokoškolsky vzdělané odborníky. 55% osobních trenérů má vysokou školu s tělovýchovným zaměřením. Více než 88% z nich absolvovalo kurz první pomoci a bohužel jen 23% je pojištěno.

Situace v České republice vyžaduje okamžité zlepšení a vznik

kontrolního orgánu osobních trenérů. Klienti by měli od osobního trenéra vyžadovat kvalifikaci při prvním kontaktu a mnoha problémům by se předešlo.

54

RESUMÉ Tématem mé diplomové práce bylo porovnání a průzkum vzdělávání a osobnosti trenérů fitness v České republice a zahraničí. Cílem bylo prozkoumat dosavadní poznatky a na základě jich definovat dotazník, který byl distribuován do tří státu EU, konkrétně Německa, Slovenska a České republiky. Výsledkem diplomové práce bylo vyhodnocení úrovně vzdělání, dalšího vzdělávání a praktických zkušeností, role trenéra ve fitness centru, spolupráce s klientem, princip spolupráce s fitness centry, znalosti v poskytnutí první pomoci a bezpečnosti při tréninkové jednotce.

SUMMARY

Comparison and research of education and personality of fitness trainers in the Czech Republic and abroad was the subject of our thesis. The aim was to look into actual knowledge and in terms of it to define a questionnaire which was distributed to three EU states, concretely Germany, Slovakia and Czech Republic. The evaluation of the level of erudition, further education and practical experience, the role of trainer in a fit-centre, the cooperation with a client, the principle of the cooperation with fit-centres, knowledge about giving first aid and safety over a training unit were the output of the thesis.

55

PŘEHLED VYBRANÉ LITERATURY [1] Svoboda B. Stručná pedagogika sportu. Praha: Karolinum, 1996. 113s. ISBN 80-7184-325-3 [2] Blahutková M. Pohyb a duševní zdraví. Brno: Paido, 2005. 78s. ISBN 80-7315-108-1 [3] Fejerčík J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál, 2000. 255s. ISBN 80-7178-367-6 [4] Vybíral Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. 264s. ISBN 80-7178-998-4 [5] Drapela V. Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál, 2003. 174s. ISBN 80-7178-766-3 [6] Wrisberg A.C.Sport Skill Instruction for Coaches. USA:Human Kinetics , 2007. 167s. ISBN 978-0-7360-3987 [7] Sharkey B.. Fitness&Health. 5.vyd. Montana: Human Kinetics, 2002. 429s. ISBN 0-7360-3971-6 [8] Stackeová D. Metodika cvičení ve fitness centrech. Praha: Karolinum, 2004. 82s. ISBN 80-246-0840-5 [9] Martens R. Úspěšný trenér. . Praha: Arsci, 2006. 501s. ISBN 80-247-1011-0 [10] Kolektiv aut. Posilování od A do Z. Praha: Computerpress, 2008. 271s. ISBN 978-80-251-2122-1 [11] Tlapák P. Tvarování těla pro muže a ženy. 5.vyd. Praha: Arsci, 2006. 264s. ISBN 80-86078-57-4 [12] Lazarová B. Osobnost trenéra – sborník FSpS. Brno: Grada, 2004. 501s. ISBN 80-210-4136-6

56

Přehled vybraných zdrojů z internetu - odkazy

[1] http://www.skfcr.cz/ [2] http://www.ftvs.cuni.cz/ [3] http://www.tonus.cz/ [4] http://www.volny.cz/petrstach/ [5] http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ [6] http://www.catkf.cz/ [7] http://www.szkfb.sk/ [8] http://www.dflv.de/ [9] http://europa.eu/index_cs.htm

57

PŘÍLOHY Příloha č.1 Dobrý den, dovolte mi, abych Vás, v rámci mezinárodního výzkumu sloužícího ke zmapování práce a vzdělání osobních trenérů v ČR, D, SK, požádal o vyplnění stručného dotazníku. Jsem student Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně (CZ) a výsledky z výzkumu budou použity v rámci mé diplomové práce. Velmi Vám děkuji a přeji Vám mnoho úspěchů v dalším profesním i osobním životě. S pozdravem Martin Dundálek 1) 2) 3) 4)

5) 6) 7) 8) 9) 10)

11) 12) 13)

14)

Jaký je Váš věk? ............................. Jakou práci vykonáváte ve fitness centru? a)obsluha za barem b)osobní trenér c) trenér kulturistiky a fitness d)jsem majitel Jak dlouho pracujete jako osobní trenér-ka? ………………………………………………………….. Jakou vlastníte trenérskou licenci či kvalifikaci? a) rekvalifikační kurz b)trenérskou licenci SKFČR c) vysokoškolský diplom d) tělovýchovného zaměření d) vysokoškolský diplom+ specializace fitness, kulturistika e) jiné vzdělání …………………………………………………………………………………………………… ……. Je z Vašeho pohledu Vaše vzdělání dostačující pro prácí osobního trenéra? Ano ne Jste pojištěný pojištěním z odpovědnosti? Ano ne Máte absolvovaný kurz první pomoci? Ano ne Kontrolují Vaši klienti Vaši kvalifikaci? Ano ne Kontrolují Vaši kvalifikaci fitness centra, se kterými spolupracujete? Ano ne Odešel Vám někdy klient z důvodu nespokojenosti? Ano ne Jestli ano, jak tento krok odůvodnil?....................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... ............................... Odešel Vám někdy klient z důvodu Vaší nedostatečné kvalifikace? Ano ne Vlastníte živnostenský list? Ano ne Pokud ne? Na jakém principu spolupracujete s fitness centry: a) Dohoda o provedení práce b) jsem na praxi c)na žádném d)na jiném ……………………………………………………………………………………………… …………… Systém vzdělávání osobních trenérů a trenérů kulturistiky a fitness je podle Vás optimální? Ano ne Pokud ne, co byste změnil-a? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………

Děkuji za Váš čas a za vyplnění dotazníku Bc. Martin Dundálek, Student FSpS MU, Brno, CZ

58

Příloha č. 2 Guten Tag, gestatten Sie mir, dass ich Ihnen, um die Ausfüllung des kurzen Fragenbogens bitte, im Rahmen der internationalen Forschung, die zur Kartierung der Arbeit und Ausbildung der Personaltrainer in Tschechischer Republik, Deutschland, Slowakei dient. Ich bin ein Student der Sportwissenschaftsfakultät Masaryk Universität (FSpS MU) in Brno (CZ). Die Forschungsergebnisse werden im Rahmen meiner Diplomarbeit verwendet. Ich danke Ihnen sehr und wünsche Ihnen viele Erfolgen im weiteren Berufs~ und Personalleben. Herzliche Grüsse Martin Dundálek 1) 2)

3) 4)

5) 6) 7) 8) 9) 10)

11) 12)

14)

Wie alt sind Sie? ............................. Welche Arbeitstelle ausüben Sie im Fitnesszenter? a)als Barbedienung b)als Personaltrainer c) als Kraftsport~und Fitnesstrainer d)ich bin der Besitzer Wie lange arbeiten Sie als Personaltrainer(-in)? ………………………………………………………….. Welche Trainerlizenz oder Qualifikation besitzen Sie? a) ein Weiterbildungskurs b)die Trainerlizenz des Fitness~ und Kraftsportverbands c) das Universitätsdiplom der Sportfachrichtung d) das Universitätsdiplom + Spezialisation in Fitness, Kraftsport e) andere Ausbildung …………………………………………………………………………………………………… ……. Ist aus Ihrer Sicht Ihre Ausbildung genügend für die Arbeit als Personaltrainer? JA NEIN Sind Sie mit der Verantwortungsversicherung versichert? JA NEIN Haben Sie Erste Hilfe Kurs absolviert? JA NEIN Kontrolieren Ihre Klienten Ihre Qualifikation? JA NEIN Kontrolieren die Fitnesszenter Ihre Qualifikation, mit den Sie kooperieren? JA NEIN Ist irgendwann Ihr Klient von Ihnen wegen Unzufriedenheit weggegangen? JA NEIN Falls JA, wie hat er/sie diesen Tritt begründet? ......................................................................................................................................................... ......................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................... Ist irgendwann Ihr Klient von Ihnen wegen Ihre Unterqualifikation weggegangen? JA NEIN Besitzen Sie den Gewerbeschein? JA NEIN Falls NEIN, nach welchem Prinzip kooperieren Sie mit Fitnesszenter: a) der Arbeitsvertrag b) ich mache hier Praktikum c) nach keinem Prinzip d)der Angestellte e) nach anderem Prinzip …………………………………………………………………………………………………… ……… Ihrer Meinung nach, ist das Bildungssystem der Personal~, Kraftsport~ und Fitnesstrainer optimal? JA NEIN Falls NEIN, was würden Sie verändern? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………

Danke für Ihre Zeit und für die Ausfüllung des Fragenbogens. Bc. Martin Dundálek, ein Student der FSpS MU, Brno, CZ

Průzkum a porovnání možnosti odborného vzdělávání a osobnosti trenérů fitness v ČR a v zahraničí Diplomová práce

Recommend Documents