Průvodní operace v mezinárodním obchodě. Jaroslav Demel přednáška 6

Průvodní operace v mezinárodním obchodě Jaroslav Demel – přednáška 6

Cla a celní řízení v EU a ČR

Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Legislativa EU a národní EU (www.celnisprava.cz, www.businessinfo.cz, www.byznys.ihned.cz) Společná celní legislativa: Nový Celní kodex EU platí od 1. května 2016, výrazně mění pravidla pro dovozce zboží, které je importováno do Unie, a zároveň zavádí povinnou elektronickou komunikaci mezi úřady a podniky. Klíčové změny se dotýkají i Česka - například železničních dopravců. Nový kodex nahradil celní kodex Společenství, který platil v nezměněné podobě více než deset let. Obecně jde o základní celní předpis, který je platný a závazný pro všechny státy Evropské unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2446, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie /DA/ Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/2447, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie /IA/

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/341, kterým se doplňuje nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 /TDA/ Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Legislativa EU a národní EU (www.celnisprava.cz, www.businessinfo.cz, www.byznys.ihned.cz) Společná celní legislativa: Nový Celní kodex EU výrazně mění pravidla pro dovozce zboží, které je importováno do Unie, a zároveň zavádí povinnou elektronickou komunikaci mezi úřady a podniky. Klíčové změny se dotýkají i Česka - například železničních dopravců. Všechna cla na zboží dovážené do Evropské unie bez výjimky - od května 2016 zajištěna peněžní kaucí. Složenou kauci k zajištění celního dluhu budou moci dovozci využít opakovaně, což by měli ocenit zejména malé a střední podniky, které mají méně finančních prostředků. Za potenciální dluh se navíc může od letošního května zaručit třetí osoba – takzvaný přímý zástupce. Zajištění dluhu je ovšem povinné, nejsou od něj osvobozeni například ani železniční dopravci. Firmy, jež mají certifikát Oprávněného hospodářského subjektu (AEO), mají možnost na základě zvláštního povolení suplovat celní orgány, čímž se celé řízení výrazně zrychluje. Taková společnost může například provádět některé kontroly pod celním dohledem, případně si sama určovat částku dovozního či vývozního cla. Kodex rovněž zavádí komunikaci s celními úřady v elektronické podobě. Proto budou muset být do konce roku 2019 nahrazeny zastaralé technologie novými a bezpečnými IT celními systémy. Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Legislativa EU a národní Národní legislativa: sjednocení postupů pro výkon celního dohledu, celní kontroly, celního řízení, včetně zajištění cla, jeho vyměření a následný výběr s cílem využít moderní nástroje a technologie (dlouhodobý cíl EU). • Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon • nařízení vlády č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky, vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona,vyhláška č. 246/2016 Sb., o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem,sdělení Českého statistického úřadu č. 247/2016o stanovení Seznamu vybraného zboží a doplňkových statistických znaků • Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky • Zákon č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky • Prováděcí vyhlášky, např. vyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona • Nařízení vlády a ostatní související zákony, resp. vyhlášky Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Úkoly české celní správy Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel s pozicí správního úřadu s celostátní působností, dále osm celních ředitelství a jim podřízených 54 celních úřadů s vymezenou územní působností.

Celní správa je bezpečnostním sborem a její činnost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Orgány celní správy: -mají postavení policejního orgánu; -provádí dohled nad zbožím v rámci jednotného celního území ES a řídí se přitom jednotnými i národními celními předpisy; -zajišťuje výběr cla ze zboží ze třetích zemí; -je správcem spotřební daně; -provádí kontrolní činnost v rámci ochrany vnitřního trhu před celními a daňovými podvody, ochranu práv duševního vlastnictví, životního prostředí a přírody, před nelegálními dovozy drog, zbraní, nebezpečných odpadů a zboží dvojího určení; -přijímá a zpracovává statistická hlášení a provedeném obchodu mezi členskými zeměmi unie i se třetími zeměmi; -plní úkoly v rámci společné zemědělské politiky EU; -provádí následné kontroly po propuštění zboží do navrženého režimu; -provádí kontrolu v oblasti silniční nákladní dopravy – vážení kamionů, dodržování přestávek řidičů, splnění podmínek pro nebezpečné náklady; -funguje také jako celní pátrací služba; -je součástí Integrovaného záchranného systému země.


Extrakomunitární obchod Zahraniční obchod členských států realizovaný se třetími zeměmi, které nejsou členy EU. V tomto případě jsou obchodní vztahy regulovány společnou obchodní politikou EU. Postavení zboží při obchodu mezi subjekty sídlícími v Evropské unii na straně jedné a subjekty sídlícími ve třetích zemích (tedy v zemích odlišných od členských států Evropské unie) na straně druhé, resp. při pohybu zboží mezi členskými státy Evropské unie a třetími zeměmi upravuje celní řízení jako specifický druh správního řízení.


Základní pojmy Působnost, resp. činnost celních orgánů v oblasti zahraničního obchodu se zbožím lze rozčlenit na dvě oblasti, které nelze zaměňovat: -celní dohled -celní řízení Celní dohled je vykonáván jak samostatně, tak jako součást celního řízení. V rámci mezinárodním obchodu se zbožím mohou celní orgány svá oprávnění vykonávat pouze vůči takovému zboží, jež podléhá celnímu dohledu.


Základní pojmy Pro působnosti a oprávnění celních orgánů v rámci celního dohledu a celního řízení jsou zásadní tři základní definiční pojmy, vymezené celním kodexem: Celní status zboží - postavení zboží vyjadřující, zdali se jedná o zboží Společenství nebo o zboží, které není zbožím Společenství - zásadní pro vymezení toho, zda zboží podléhá celnímu dohledu či nikoliv. Zboží Společenství -takové zboží, jež bylo: - za stanovených podmínek vyrobeno nebo získáno na celním území Společenství, aniž k němu bylo přidáno zboží dovezené ze zemí nebo území, které netvoří součást celního území Společenství; -kumulativně: 1) bylo dovezeno ze zemí nebo území, které nejsou součástí celního území Společenství, a 2) bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu na celním území Společenství; -vyrobeno nebo získáno na celním území Společenství buď zcela ze zboží uvedeného v předchozí odrážce, nebo ze zboží uvedeného v první a druhé odrážce. Zboží, které není zbožím Společenství - jiné zboží, než zboží Společenství. Přitom zboží Společenství ztrácí svůj celní status v okamžiku, kdy je vyvezeno z celního území Společenství.


Základní pojmy Celní dohled, resp. dohled celních orgánů - obecná činnost celních orgánů, jíž se zajišťuje dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží podléhající celnímu dohledu. Doba celního dohledu Zboží podléhá celnímu dohledu od vstupu na celní území Společenství tak dlouho, jak je nutné pro zjištění jeho celního statutu, a nejedná-li se o zboží Společenství, do okamžiku změny jeho celního statutu, jeho umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu, jeho zpětného vývozu nebo zničení pod celním dohledem (s výjimkou případů, kdy zboží bylo propuštěno do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od cla v důsledku jeho konečného užití).


Základní pojmy Celní orgány jsou v rámci celního dohledu oprávněny vždy kontrolovat zboží, které mu podléhá. Celní kontrola, resp. kontrola ze strany celních orgánů je prováděna v rámci celního dohledu a osvobození od ní je upraveno v národní legislativě. Celní orgány tedy jsou oprávněny vykonávat celní dohled u zboží pouze do doby, než je prokázáno, že kontrolované zboží má celní statut zboží Společenství, v případě zjištění, že se jedná o zboží, které není zbožím Společenství, pak pouze do doby, než se ze zboží stane zboží Společenství (propuštěním do volného oběhu, čímž se změní jeho statut na zboží Společenství), nebo do doby umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu, jeho zpětného vývozu nebo zničení.


Základní pojmy Celní řízení Vede se za účelem rozhodnutí o propuštění do režimu a dále ve věci zpětného vývozu, dočasného uskladnění nebo přenechání zboží Celní režim „celním režimem“se rozumí některý z následujících režimů,do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno: a)propuštění do volného oběhu b)zvláštní režimy c)vývoz


Celní režimy „celním režimem“ se rozumí některý z následujících režimů, do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno: a) propuštění do volného oběhu b)Zvláštní režimy Zboží může být propuštěno do některé z těchto kategorií zvláštních režimů: a) tranzit, což zahrnuje vnější a vnitřní tranzit; b) uskladnění, což zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma; c) zvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití; d) zušlechtění, což zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk. c) vývoz


Propuštění do volného oběhu

Zboží, které není zbožím Společenství, získává status zboží Společenství. Zahrnuje uplatnění obchodně politických opatření, splnění dalších formalit a vybrání cla a poplatků dlužných ze zákona.


Vnější tranzit

Umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Společenství, mezi dvěma místy na celním území Společenství, aniž by podléhalo dovozním clům, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením.


Vnitřní tranzit • Umožňuje přepravu zboží Společenství mezi dvěma místy na celním území Společenství a přes jiné území beze změny jeho celního statusu. Vnější i vnitřní tranzit se uskutečňují jedním z následujících způsobů: • • • • • • • •

V režimu tranzitu Společenství V souladu s úmluvou TIR Podle Rýnského manifestu V souladu s akty Světové poštovní Unie V souladu s úmluvou ATA V rámci Dohody NATO (tiskopis 302) Na pokladě nákladního listu CIM na podkladě leteckého cargo manifestu Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Uskladnění • Režim uskladnění umožňuje skladovat v celním skladu na celním území Společenství zboží, které není zbožím Společenství, aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením.

• Zboží Společenství může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo umístěno do svobodného pásma, aby se na něj vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla.


Uskladnění v celních skladech Zboží je uskladněno v prostorách schválených pro tento režim celními orgány – veřejný nebo soukromý sklad.

Svobodná pásma Členské státy mohou prohlásit některé části celního území Společenství za svobodná pásma. Musí být ohrazena, místa vstupu a výstupu a obvod podléhají celnímu dohledu.


Dočasné použití Zboží není zbožím společenství a má být vyvezeno zpět v nezměněném stavu, může být dočasně používáno na území společenství s úplným nebo částečným osvobozením od cla a obchodně politických opatření.

Konečné použití Režim umožňující zboží, aby bylo z důvodu svého zvláštního použití propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla. Zboží v tomto případě zůstává pod celním dohledem. Celní dohled u tohoto zboží končí: -pokud bylo použito pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížené sazby cla, -bylo-li vyvezeno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu, -jakmile bylo použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v žádosti o osvobození od cla nebo snížené sazby cla, a bylo zaplaceno dovozní clo. Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Aktivní zušlechťovací styk Umožňuje, aby zboží, které není zbožím společenství, bylo zušlechtěno, aniž by podléhalo dovoznímu clu, jiným poplatkům a obchodněpolitickým opatřením.

Pasivní zušlechťovací styk Umožňuje, aby zboží Společenství bylo dočasně vyvezeno z území společenství za účelem zušlechtění. Zušlechtěné produkty jsou pak propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením.


Vývoz

Zboží Společenství, které má opustit celní území společenství, se propustí do režimu vývozu


Další pojmy Celní území Společenství

Osoba usazená ve společenství


(mmj. území České republiky)

v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště ve Společenství, v případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má ve Společenství: • své sídlo nebo • řídící ústředí nebo • stálou provozovnu.

Celní sazebník Harmonizovaný systém celní sazby Jednotný celní sazebník ES -NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č.1214/2007 (v praxi používáme TARIC) Obsahuje:  nomenklaturu zboží podle Harmonizovaného systému rozdělenou do XXI tříd, kapitol podkapitol, skupin a podskupin (kód – 8 – 12 místný, popis zboží)  celní sazby: smluvní, všeobecné, preferenční  Doplňkové jednotky MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (přijatá v Bruselu dne 14. června 1983)


Systém celních preferencí EU viz www.mfcr.cz • Poskytování preferencí: - na smluvní bázi – smlouvy o volném obchodu a celní unii - jednostranné preference - systém GSP (vlastní systém všeobecných celních preferencí EU) - ostatní jednostranné preference • Prokazování původu zboží: EUR1 EUR2 EUROMED AT.R FORM A Certificate of origin prohlášení na faktuře Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Důkazy preferenčního původu a statusu • Používají se v rámci preferenčního systému EU na základě mezinárodních dohod, jednostranných opatření … • NR č. 1207/01. Příslušné předpisy vymezují, jaký z důkazů lze pro které dovozy/vývozy použít. Průvodní osvědčení EUR.1 • Univerzální použití, kromě vývozů ze zemí GSP. • a) originál potvrzený celními orgány nebo jinou pověřenou institucí vývozní země (např. Mexiko, Chile), • b) pro vývoz do zemí GSP s označením v kolonce 2 (čl. 90a NK č. 2454/93).


Průvodní osvědčení EUR-MED • Používá se v rámci zemí zapojených do systému evropskostředomořských pravidel původu (EUROMED). • Originál potvrzují celní orgány.

Formuláře EUR.2 • Pro poštovní nebo kurýrní zásilky nižších hodnot (do 1.000 jednotek – dle starší dohody z doby, kdy Euro neexistovalo), musí být předloženo okamžitě se zbožím, nelze vystavit dodatečně.


Prohlášení na faktuře nebo jiném obchodním dokumentu • • • • •

• • •

Platnost – stejně jako u průvodního osvědčení EUR.1. Různé formulace – dle příslušné dohody. Použití: 1) do hodnotového limitu stanoveného pravidly původu (6 000 Euro), 2) bez ohledu na fakturovanou částku – schválený vývozce, má číslo oprávnění. Využívá se tzv. harmonizované znění textu ve smyslu panevropských PPZ. V některých dohodách se používá starší znění textu a jsou povoleny pouze určité jazykové verze, např. v dohodách s Mexikem a Chille pouze španělsky nebo anglicky. Prohlášení lze vystavit dodatečně do 2 let. Nepoužívá se pro Sýrii.


• Prohlášení na faktuře EUR-MED nebo jiném obchodním dokumentu • Používá se v rámci zemí zapojených do systému evropskostředomořských pravidel původu (EUROMED). Stanovená formulace a hodnotové limity – dle příslušné dohody. Použití: • 1) do hodnotového limitu stanoveného pravidly původu (6 000 Euro), • 2) bez ohledu na fakturovanou částku – schválený vývozce, má číslo oprávnění. • Využívá se tzv. harmonizované znění textu ve smyslu evropskostředomořských PPZ


Osvědčení o původu FORM A • Používá se při vývozu ze zemí GSP a doba platnosti od vystavení je 10 měsíců. • Originál potvrzený státní institucí ve vývozní zemi GSP • Prohlášení dodavatele • Používá se: • a) k prokázání preferenčního původu zboží v rámci vnitrounijního (EU) obchodu (nařízení Rady č. 1207/01, • v platném znění), • b) k prokázání preferenčního původu zboží v případě, že se jedná o zboží dovážené v rámci celní unie EU – • Turecko s osvědčením A.TR (Rozhodnutí č. 1/2006), • c) v rámci plné kumulace v dohodách: • - Evropského hospodářského prostoru (EEA), • - Alžírsko, Maroko a Tunisko, • - ACP (African, Caribbean and Pacific Group of States), OCT (21 zámořských zemí a území závisejících ústavně na čtyřech členských zemích Evropské unie (EU): Dánsko, Francie, Nizozemsko a Spojené království). Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Prokázání statusu zboží • Osvědčení A.TR. • Používá se pouze v rámci celní unie mezi EU a Tureckem. Není důkazem původu, ale prokazuje status EU nebo • Turecka. To znamená, že se zboží nacházelo ve volném oběhu EU nebo Turecka (v případě dovozu ze třetí země • bylo clo již vybráno). • a) originál potvrzený celními orgány, • b) originál potvrzený zvláštním razítkem schváleného vývozce, • c) originál potvrzený předem razítkem celních orgánů.


Celní hodnota Celní hodnocení je soubor pravidel, metod a postupů vedoucích ke zjištění celní hodnoty zboží. Celní hodnota je hodnota zboží určovaná především v souvislosti s dovozem zboží a uplatněním celních sazeb podle celních předpisů a tvoří také podstatnou část vyměřovacího základu pro daň z přidané hodnoty u dovezeného zboží. Celní hodnotou dováženého zboží je hodnota transakce –touto cenou bývá obyčejně částka uvedená na obchodní faktuře dodavatele. Celní dluh - povinnost určité osoby zaplatit příslušné clo. Aby mohlo být zboží do některého z celních režimů propuštěno, musí být celní dluh zajištěn – nyní složením kauce.


Intrakomunitární obchod

Společná obchodní politika EU


Integrační fáze 1. 2. 3. 4. 5.

Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Měnová unie Politická unie + sladění hospodářské politiky


Zóna volného obchodu 1. Nejnižším stupeň ekonomické integrace 2. Dohoda dvou a více zemí, že navzájem sníží či úplně odstraní cla na výrobky (převážně zemědělské) 3. Každá země má vlastní celní sazby 4. Př. EFTA, NAFTA, ASEAN


Celní unie • Dohoda na omezení vzájemných obchodních bariér a zároveň uplatňují společné celní sazby vůči třetím zemím (tzv. společný celní sazebník) • Všechny členské země mají v obchodních vztazích rovné postavení • Nutnost společné obchodní politiky • Nutnost nadnárodní koordinace – instituce • Př. EU-Turecko, ČR-SR (1993-2004) Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Společný trh • Vysoký stupeň ekonomické integrace • Volný pohyb zboží, služeb, práce a kapitálu • Cíl – optimální alokace zdrojů • Vnitřní hranice mezi členskými státy již neexistují • Nutnost harmonizace norem etc. • Př. EU od 1993 Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Měnová a hospodářská unie • • • • •

Členské státy navíc používají společnou měnu Nadnárodní centrální banka Odstranění kolísání kurzu Státy se zřeknou vlastní měnové politiky Nutnost koordinace hospodářských cyklů, fiskální politiky • Vhodná je podobná struktura ekonomik, která podporuje měnovou politiku


Úplná politická a hospodářská integrace • Původně samostatné státy splynuly v nový celek, který je řízený z jednoho centra • Zcela zkoordinované hospodářské a proticyklické politiky, sociální a fiskální politiky, • Atributy: hlava státu, federální vláda, federální rozpočet, společná zahraniční politika, měna, společná obrana • Př. USA – 1776, Německo – 1990, EU ??? • EU nemá ve smlouvách žádný článek s obdobným cílem Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Cíle SOP EU • Prosazování společných hospodářských zájmů • Společné tarify vůči 3.zemím – zjednodušení negociací • Obrana před konkurencí – podpora vlastních výrobců • Liberalizace obchodu • Rozvoj nadstandardních vztahů s jistými skupinami zemí (bývalé kolonie) Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Intrakomunitární obchod V rámci zemí EU funguje obchod na bázi celní unie: - nejsou žádné celní hranice –jednotný vnitřní trh - není vybíráno žádné clo, - nejsou žádné další překážky vzájemnému obchodu - zboží je volně prováženo přes vnitřní hranice států ES - existuje povinnost statistických hlášení o obchodních operacích uvnitř EU - Intrastat - daň z přidané hodnoty je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských zemí v souladu se směrnicí EU a je zdrojem národních rozpočtů - spotřební daň spravují celní orgány


Intrakomunitární plnění Po vstupu České republiky do Evropské unie - změny podmínek obchodování s členskými státy unie: -z pohledu celnictví -Z pohledu uplatňování DPH ČR začleněna do jednotného vnitřního trhu s volným pohybem zboží a služeb, kapitálu i pracovních sil. Zrušeny vnitřní celní hranice a české podmínky zdanění DPH byly harmonizovány se Směrnicí upravující DPH z pohledu unie. Intrakomunitární plnění - plnění mezi členy Evropské unie.


Intrakomunitární plnění Pro vývoz“a „dovoz“„ byly při vzájemném obchodování mezi státy unie nahrazeny pojmy „pořízení zboží z“nebo „dodání zboží do“ jiného členského státu EU – pro účely výkaznictví a daňové. Pořízení zboží - nabytí práva jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Dodání zboží do - opačný typem intrakomunitární transakce - takové dodání, které splňuje i podmínku převodu vlastnického práva z dodavatele zboží na pořizovatele (obdobně jako u pořízení zboží


Intrakomunitární obchod a DPH

V intrakomunitárním obchodě využíván nejčastěji princip země spotřeby (země určení) a dle predikcí ještě dlouho bude, protože jednotlivé státy nebudou ochotny sazbu daně z přidané hodnoty sjednotit.


Intrakomunitární plnění • Dodání zboží do jiného členského státu EU (dříve vývoz) osvobozuje dodavatele od povinnosti uhradit DPH. Tuto daň vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění. Ke splnění zákonem stanovených daňových podmínek je také třeba, aby pořizovatelem byla osoba registrovaná k DPH ve státě plnění a zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu dodavatelem, pořizovatelem nebo jimi zmocněnou třetí osobou. Místo plnění - princip místa určení - tam, kde se zboží nachází ve chvíli, kdy bylo zboží pořizovateli doručeno, kdy byla ukončena doprava. • Podobně i pořízení zboží z jiného členského státu EU (dříve dovoz) zbavuje povinnosti uhradit DPH dodavatele. Tuto daň opět vykáže a uhradí pořizovatel ve výši platné v místě plnění. Místo plnění - Za místo plnění při dodání zboží se dle zákona o DPH považuje místo, „kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava začíná.“ Kvůli zabránění dvojímu zdanění se ale povinnost přiznat a zaplatit daň přesouvá na pořizovatele. Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Intrakomunitární plnění Základní model daně z přidané hodnoty Nákupy

Ekonomické subjekty

rozdíl

200

40

40

40

300

60

20

60

500

100

40

200

100

DPH

Velkoobchod

200

Maloobchod

300

Celkem


cena bez

SR DPH

cena bez DPH

Výrobce

Odvod do

Prodeje

100

DPH

Sazby DPH v členských zemích EU k 1. lednu 2016 (v %) Země Maďarsko Dánsko Chorvatsko Švédsko Finsko Řecko Irsko Polsko Portugalsko Itálie Slovinsko Belgie Česko Španělsko Lotyšsko Litva Nizozemí Rumunsko Bulharsko Estonsko Rakousko Slovensko Velká Británie Francie Německo Kypr Malta Lucembursko Prameny: European Commission, Taxation and Customs Union "VAT Rates Applied in the Member Statest Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6 of the European Union at January 2016"

Základní sazba DPH Snížená sazba DPH 2016 2016 27 5 a 18 25 x 25 5 a 13 25 6 a 12 24 10 a 14 23 6 a 13 23 4,8 a 9 a 13,5 23 5a8 23 6 a 13 22 4, 5 a 10 22 9,5 21 6 a 12 21 15 a 10 21 4 a 10 21 12 21 5a9 21 6 20 5a9 20 9 20 9 20 10 a 13 20 10 20 5 20 2,1 a 5,5 a 10 19 7 19 5a9 18 5a7 17 3 a 8 a 14

• Za účelem prevence daňových úniků byl v Evropské unii vytvořen elektronický systém VAT Information Exchange System – VIES, který umožňuje správcům daně kontrolovat řádné zdanění zboží. Povinnost užívání systému vyplývá z Nařízení Rady (EHS) č. 1798/03 a je závazná pro všechny členské státy. • Sběr a zpracování informací, poskytnutých plátci DPH, jsou prováděny finančními úřady. Provádí se na základě tzv. „souhrnných hlášení“, podávaných za každé kalendářní čtvrtletí plátci, kteří uskutečnili dodání zboží osobě registrované k DPH v jiném členském státě,



Intrastat Intrastat je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy. Do Intrastatu se vykazují údaje o zboží, které má status zboží Společenství (viz část 4.3. této příručky) a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např.ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve výši osvobozujících prahů i ve sběru některých údajů). Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky. Příručka pro Intrastat – www.mfcr.cz


Zveřejněné údaje se především používají: • • • • • • • •

• •

Podnikatelské subjekty, které chtějí znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky (konkurenceschopnost na zahraničních trzích atd.) Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance Regionální orgány pro potřeby regionální hospodářské politiky Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi Profesionální svazy různých odvětví, například průmyslu, obchodu, dopravy, které je používají především pro hájení zájmů svých členů Každý, kdo se zabývá ekonomikou a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance České republiky, případně chce vědět, jak naše země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU


Základní pojmy INTRASTATU Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, zaregistrovaná v ČR k DPH, která odesílá zboží do jiného členského státu nebo z takového státu zboží přijímá a může jí vzniknout povinnost poskytovat do INTRASTATU stanovené údaje o tomto zboží.


Osvobozující hodnotový práh Povinnost vykazovat údaje pro Intrastat vzniká v České republice všem osobám, které překračují hodnotu přijetí zboží ve výši 2 mil. Kč za rok nebo překračují hodnotu pro odeslání zboží ve výši 4 mil. Kč za rok. Hodnota se odvozuje z fakturované částky, zvlášť pro přijetí a zvlášť pro odeslání zboží. Při překročení pouze jedné ze sledovaných hodnot vztahuje se povinnost buď pouze na přijetí, nebo na odeslání zboží. Při překročení osvobozujícího prahu je zpravodajská jednotka povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží bez vyzvání, a to poprvé za měsíc, ve kterém k překročení osvobozujícího prahu došlo. Průvodní operace v mezinárodním obchodě | Přednáška 6

Předmět vykazování Do statistiky obchodu mezi členskými státy, to je Intrastatu, se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož seznam je uveden v části č. 13 příručky.


Odeslání Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboží vraceného do jiného členského státu EU jeho dodavateli)

Přijetí Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele z jiného členského státu EU)


Referenční období Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o přijetí zboží z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboží.


Předávání výkazů Výkazy s údaji pro Intrastat, včetně tzv. negativního hlášení (Typ hlášení, položku >NN-Negativní deklarace), zpracované na předepsaném tiskopise (viz odst. 36 této příručky), se předávají příslušným celním úřadům nejméně jednou měsíčně tak, aby je celní úřad obdržel nejpozději do 10. pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období.



Průvodní operace v mezinárodním obchodě. Jaroslav Demel přednáška 6

Recommend Documents