Průvodce "Průvodce Skuteč"

Průvodce "Průvodce Skuteč"

Nové Hrady Zámek

GPS poloha: 49°51'15.98"N 16°8'40.02"E

Architektonicky významný rokokový zámek se nachází v Nových hradech na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek, označovaný za "České Versailles" nebo "Malý Schönbrunn", je působivě zasazený do malebné krajiny na okraji Přírodního parku v údolí Krounky a Novohradky. Patrový zámek obdélníkového půdorysu má střední rizalit a dvě postranní křídla spojená terasou, která odděluje čestný dvůr. Do zámeckého areálu se vstupuje monumentální bránou. V přízemí zámku je rozlehlá vstupní hala, z níž vedou samostatná schodiště do každého křídla. Nad ní je v 1. patře štukami zdobený hlavní sál, který dominuje zámeckému interiéru. V zámecké galerii si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici historického nábytku. Zámecký areál doplňuje špýchar, francouzská zahrada se správními budovami a anglický park, kterým lze dojít ke zřícenině hradu, z kterého se dochovala část hradby, zeď paláce a terénní nerovnosti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nove-hrady--1

Veselý kopec Skanzen

GPS poloha: 49°45'46.77"N 15°50'29.45"E

Veselý kopec je ideální místo pro Váš výlet. Nachází se na pomezí Vysočiny a východních Čech přibližně 5 km od Hlinska. Jedná se o rozsáhlou expozici lidového stavitelství. První zmínka o Veselém kopci pochází už z roku 1653. Jedná se o starou pasekářskou osadu volně rozptýlených roubenek, které nám ukazují, jak se žilo drobným zemědělcům v době od poloviny 19. stol. do Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Průvodce Skuteč" poloviny 20. stol. Vidět zde můžete např. velkou zemědělskou usedlost, hájenku, olejnu, vodní mlýn, vodní pilu, sušárnu na len a ovoce, sekernickou dílnu nebo zařízení na tlučení třísla. Během roku se na Veselém kopci konají různé kulturní akce. Vidět zde můžete, jak se dříve slavily Vánoce, Velikonoce, Masopust a jiné svátky. Dostanete se sem velice snadno. Do Hlinska trefíte a odsud už vás navedou směrové tabule. Zaparkovat se dá na hlídaném parkovišti, které je přímo před vstupní branou. Hned za ní je pokladna, informační centrum a obchod s upomínkovými předměty. Vedle pokladny je roubenka-restaurace. Veselý kopec je ale jen jedná část celku - skanzenu Vysočina. Další částí je areál ve vesničce Svobodné Hamry, která je vzdálena od Veselého kopce asi 2,5 km. Tato část vás zaujme především starou roubenou hospodou (datovanou roku 1794) nebo barokním zámečkem z 18. stol., kde v minulosti pobývali slavní malíři F. Kaván a G. Macoun. Další částí jsou roubenky ve vesničce Možděnice, které se nachází asi 4 km od Veselého kopce. Zde můžete navštívit řemeslné dílny bednářů, truhlářů, tkalců aj. Poslední částí je Betlém- Hlinsko, který se nachází přímo ve středu města Hlinska na pravém břehu řeky Chrudimky. Je to komplex roubenek, které dříve obývali především drobní řemeslníci např. tkalci, ševci, hračkáři a hrnčíři. Autor článku: Katka Kasalá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vesely-kopec

Litomyšl Zámek

GPS poloha: 49°52'25.52"N 16°18'55.67"E

Litomyšlský zámecký areál je národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Areál tvoří soubor několika budov, část z nich získalo město zpět v restitucích. Zámek Litomyšl, nacházející se na Svitavsku v Pardubickém kraji, patří ke klenotům české renesance. Zámek lze navštívit od dubna do října denně mimo pondělí. Zámek má skvostnou sgrafitovou výzdobu na fasádě. V průčelí jižního křídla je hlavní bosovaný portál se znaky Vratislava z Pernštejna a jeho manželky Marie Manriquez de Lara. Kolem tří stran nádvoří jsou arkády. V jihovýchodním nároží zámku je kaple sv. Michala. V přízemí západního křídla je zámecké divadlo. Vlastní zámek obklopují hospodářské budovy, postavené převážně v barokním stylu, zámecký areál doplňuje rozlehlá zahrada, jejíž součástí je přírodní amfiteátr, kde se konají některá představení Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Návštěvníci si mohou také prohlédnout cenné historické interiéry s bohatým mobiliářem. Zámek se stal i svědkem význačným novodobých událostí, např. v roce 1994 byl místem setkání sedmi středoevropských prezidentů nebo v červnu 2003 zámecké prostory hostily účastníky historicky prvních her Olympiády dětí a mládeže. Historie První zmínku o existenci hradu v Litomyšli nalezneme již v Kosmově kronice. Kosmas se o hradu zmiňuje v souvislosti s rokem 981. Skutečně doložená historie Litomyšle však začíná koncem 11. století, kdy tu kníže Břetislav II. založil malý benediktinský řádový dům, na který ve 40. letech 12. století navázal klášter premonstrátů zvaný Olivetská hora. V roce 1344 bylo v Litomyšli zříceno biskupství a klášter se změnil na biskupskou rezidenci, kterou však v roce 1425 dobyli sirotci, biskupství zaniklo a budovy byly pobořeny. Panství získali Kostkové z Postupic. V roce 1567 získal panství Vratislav z Pernštejna, který nechal v letech 1568 ? 1581 na Olivetské hoře vybudovat nádherný renesanční zámek, který se stal rodovým sídlem Pernštejnů. Současně se zámkem byla v místech někdejšího kláštera vytvořena Zámecká zahrada s fontánami a dalšími stavbami, zahrada byla později několikrát upravována. V roce 1775 byl zámecký areál poškozen požárem, poté byl opraven a většina interiérů byla nově zařízena. Koncem 18. století za Trautmannsdorfů a později za Valdštejnů byl areál ještě upravován, vnější vzhled zámku si však plně uchoval renesanční ráz. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/litomysl

Košumberk Zřícenina

GPS poloha: 49°53'6.79"N 16°2'17.92"E

Mohutné zříceniny hradu Košumberk stojí na skalnatém vrchu nad údolím Novohradky na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Areál hradní zříceniny je veřejnosti přístupný. Dochovaly se rozsáhlé zříceniny s mohutnou čtvercovou věží, zbytky parkánové zdi s válcovými baštami a zříceniny renesančního paláce. V budově purkrabství jsou k vidění stálé sbírky se vztahem k dějinám hradu a okolí, ve sklepení paláce je lapidárium kamenných plastik a architektonických článků. Je tady i expozice restaurátora V. V. Jeníčka. Historie Hrad byl založen kolem roku 1300. V roce 1372 jej získali páni z Chlumu, později známí jako Slavatové z Chlumu a Košumberka, kteří vytvořili z Košumberka jedno ze svých předních rodových sídel a po požáru v roce 1573 hrad renesančně přestavěli. V letech 1620 ? 1623 pak byla přistavěna dvě nová křídla. Objekt však značně utrpěl během třicetileté války, poté byl opraven. V roce 1684 zdědila košumberské panství Jezuitská kolej v Hradci Králové. To byl ale začátek konce Košumberku. Noví majitelé o něj neprojevovali velký zájem. Na hradě zpočátku bydleli pouze řemeslníci, Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Průvodce Skuteč" kteří budovali nedaleko odtud poutní chrám, později tady bylo jen skladiště a sýpka. Po roce 1773 spravoval panství náboženský fond, v roce 1807 Košumberk vydražil Leopold de Laing. Zkázu však nezastavil ani další majitel Karel Matyáš Thurn- Taxis, který získal Košumberk v roce 1826. Zpustlý hradní areál se stal místem táborů lidu. V roce 1922 získalo Košumberk do své správy Družstvo pro záchranu Košumberka. V letech 1922 ? 1924 byl areál rozsáhle opraven. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kosumberk

Státní zámek Slatiňany Zámek

GPS poloha: 49°55'9.37"N 15°48'39.71"E

Státní zámek Slatiňany Zámek ve Slatiňanech - původně gotická tvrz nad řekou Chrudimkou - se běhěm staletí stal místem, kde knížecí rodina Auerspergů trávila svůj rodinný život. S nadsázkou můžeme prohlásit, že jde vlastně o rodinný domek 101+1. Nachází se na okraji anglického krajinářského parku založeného již na konci 18. století. V areálu lze navštívit i knížecí stáje s chovem starokladrubských vraníků či nedaleký Kočičí hrádek, který nechala postavit pro potěchu svých dětí kněžna Vilemína Auerspergová, rozená Kinská. Prohlídkové okruhy jsou na zámku dva. První seznamuje s rodinným životem knížecí rodiny v zámeckých interiérech, ze kterých získáte pocit toho, že před chvílí kníže či kněžna odešli. Pohodovou atmosférou na Vás dýchnou pokoje zaplněné množstvím cenných předmětů a zároveň se seznámíte s moderními prvky bydlení počátku 20. století. Na trase je k vidění například centrální vytápění včetně unikátní zámecké kotelny, kuchyně z konce 19. století, umývárna nádobí, toalety či koupelny s vanou. Druhým okruhem je hipologická expozice věnovaná překrásnému zvířeti - koni. Ve sbírkách, které svým zaměřením patří mezi největší na světě, se seznámíte s anatomií a vývojem koňovitých, zhlédnete obrazy od nejslavnějších malířů, kteří svou tvorbu zasvětili koním, dozvíte se něco o španělské jezdecké škole, postrojích, sedlech, parforsních honech či steeplechase. Autor článku: Jaroslav Bušta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/statni-zamek-slatinany

Zámek Nové Hrady nebo-li Zámek

GPS poloha: 49°51'14.11"N 16°8'27.53"E

Ahoj cestovatelé, tentokrát se vydáme na Zámek Nové Hrady. Nové Hrady, malá obec ležící asi 15 km západně od Litomyšle, nepatří zrovna k nejznámějším ani k nejnavštěvovanějším. Zámek Nové Hrady je v současnosti považován za náš nejvýznamnější areál pánského venkovského sídla postaveného v rokokovém slohu, který byl vybudován v letech 1774 - 1777 hrabětem Jeanem- Antoinem Harbuvalem de Chamaré ve stylu francouzských sídel podle stavebního návrhu Josefa Jägra. A zámek bývá někdy nazýván jako české Versailles. Představte si, že v patesátých letech 20.století byly v suterénu zámku výkrmny vepřů. Od roku 1997 je novohradský zámek v soukromém vlastnictví manželů Kučerových z Prahy a díky rozsáhlé rekonstrukci celého areálu získal zpět svůj dávný lesk. Nyní se na předním nádvoří novohradského zámku nachází nově vybudovaná rokoková zahrada s fontánami. Opraven byl barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na terase před špýcharem vyrostlo přírodní barokní divadélko pod hvězdami. P.S. Každý máme svoji 13.komnatu, a ani Zámek Nové Hrady není vyjímkou. Jestli chcete vědět jaká je 13.komnata zámku, přijeďte se podívat.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Průvodce Skuteč" Autor článku: Kateřina Šofrová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zamek-nove-hrady-nebo-li

Toulovcovy Maštale Rezervace

GPS poloha: 49°48'52.80"N 16°8'20.13"E

Příroda, nacházející se na území přírodní rezervace Maštale a mikroregionu SOTM, je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek. Další přírodní zajímavosti se nacházejí v přilehlých lokalitách jako jsou například přírodní park Údolí Krounky a Novohradky a přírodní památka Pivnice. Celá oblast je protkaná sítí turistických a cykloturistických stezek. Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulovcovy-mastale

Pardubice - zámek Zámek

GPS poloha: 50°2'28.33"N 15°46'35.95"E

Pardubický zámek je nepřehlédnutelnou dominantou centra krajského města Pardubic ve východních Čechách. Zámek je ojedinělou architektonickou památkou ve středních Evropě. V zámeckých interiérech se zachovalo renesanční vybavení sálů, několik místností je vyzdobeno malbami a kazetovými stropy. Na zámku je umístěna Východočeská galerie a Východočeské muzeum, které návštěvníkům nabízí pět stálých expozic a je přístupné po celý rok denně kromě pondělí. Historie Původní tvrz byla ve 14. století zřejmě Arnoštem z Pardubic a jeho otcem přebudována na gotický hrad. V roce 1491 panství koupil moravský velmož Vilém z Pernštejna, za kterého hrad prodělal zásadní přestavbu, hrad obklopily mohutné zemní valy s nárožními bastiony. Opevnění se dochovalo dodnes i se zámkem, na který byl hrad přestavěn v gotickorenesančním stylu. Po rodu Pernštejnů se zámek stal majetkem císařského dvora a byl často vyhledáván Habsburky. Opevněný zámek, který byl rovněž pohodlnou aristokratickou rezidencí, projevil své kvality za třicetileté války, kdy se ho nepodařilo dobýt. Poté začal zájem vídeňského dvora o zámek upadat a sloužil pro různé účely, např. v něm vznikly byty pro vysloužilé císařské důstojníky nebo pro úředníky. O záchranu zámku se zasloužil Muzejní spolek v Pardubicích, díky kterému se podařilo zachránit i unikátní dispozici zámku jako pevnosti s vodním příkopem a valy. Po 2. světové válce však začal zámek znovu chátrat. V roce 1975 začala jeho dlouhodobá rekonstrukce. Až v roce 1994, kdy správu zámku převzalo Východočeské muzeum v Pardubicích, však začaly opravy probíhat naplno. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-zamek

Žďárské vrchy - Bílá skála Skalní útvar

GPS poloha: 49°40'22.26"N 16°2'43.08"E

Pokud se vydáme z obce Křižánky po modré turistické značce na nejvyšší bod Žďárských vrchů Devět skal - dostaneme se přibližně po 2 km chůze napřed po asfaltové silničce a kratším stoupáním po lesní cestě na rovinaté lesní návrší. Po naší levici se nedaleko od nás korunami nejvyšších smrků nechává česat vrcholek ohromného - a na dálku tak trochu neskutečného skalního útesu, který by tady na rovinatém hřebeni nikdo nečekal! Vskutku impozantní skalisko dosahuje také impozantních rozměrů - je téměř 30 m vysoké a dlouhé 60 m, takže je to vlastně taková obrovská skalní hradba. Její název "Bílá skála" není úplně nejpřesnější, skála má do bělosti např. vápencových útesů hodně daleko, ale nejznámější Skály Žďárských vrchů jsou tvořeny nejstaršími přeměněnými horninami - rulami, svory apod. a tyto horniny oslnivě bílé barvy nikdy nedosahují. I tak je tato Bílá skála, tvořená migmatickými rulami, rozhodně světlejší, než například skalní útvary nedalekých Devíti skal. Bílá skála se dá vcelku pohodlně obejít kol dokola a při její podrobné prohlídce s notně zakloněnou hlavou nás zcela jistě překvapí to, jak jsou její dvě nejdelší stěny strmé, až převislé. Zvláště horolezci mají z převisů velkou radost, ale jejich přístup na tuto skálu je omezen. V době od března do konce června tu totiž hnízdí krkavec velký, z dravců si zde našel domov sokol stěhovavý a ze sov bychom tu mohli zahlédnout sýce rousného - a právě v této době je horolezcům vstup na stěny Bílé skály zakázán... Při krátké okružní procházce okolo skalní hradby si určitě všimneme menších skalních věží a bloků, vykukujících už z klesajícího lesního svahu opodál. Však se také tyto menší skalní útvary právem Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Průvodce Skuteč" nazývají "Schovanky. " Všechny jsou obklopeny balvany, porostlé mechy a lišejníky a nejbližší okolí tvoří ostrůvky původního lesa, což vše spolu dohromady tvoří velmi romantické přírodní zákoutí. (Na závěr bych chtěl dodat, že Její Veličenstvo - "Bílá skála" s okolními drobnějšími poddanými, je jakýmsi ukončením nesouvislého skalnatého pásu, táhnoucím se v délce asi 1 a čtvrt kilometru ve svahu od hlavního vrcholu Devět skal, a že je toto místo chráněno jako PP - přírodní památka.) Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zdarske-vrchy-bila-skala

Toulovcova rozhledna Rozhledna

GPS poloha: 49°48'53.23"N 16°9'46.68"E

Jinak též zvaná rozhledna Jarošovský kopec. Nově postavená vyhlídková věž se nachází u silnice mezi Budislaví a Jarošovem. První ze tří (Terezka, Borůvka) dřevěnoocelových rozhleden v oblasti Toulovcových Maštalí nedaleko Litomyšle. Rozhledna je vysoká 16 metrů její horní plošina je ve 12 metrů, na plošinu vede 60 schodů. Umístěna je na Jarošovském kopci a nabízí výhled na zvlněnou krajinu Maštalí, za dobré viditelnosti je možné pozorovat Železné hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky. Otevřeno: duben - září denně (10-16 h), kontakt: www.mastale.cz tel: 724 150 275 Autor článku: Sdružení obcí Toulovcovy Mašta Proseč Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/toulovcova-rozhledna

Brandýs nad Orlicí - hrad Zřícenina

GPS poloha: 50°0'2.63"N 16°17'27.56"E

Hrad byl založen před rokem 1289 Jindřichem z Brandýsa. Během staletí měnil majitele, posledním rodem, který jej měl v letech 1559 až 1636 v držení, byli Žerotínové, poté zpustl. Hrad měl předmostí, Předhradí, přední a zadní hrad a chránily jej tři suché příkopy. Do dnešních dnů se dochovaly příkopy, křovím zarostlé základové zdi na předhradí, několik obvodových zdí, torzo věže a sklepy hradního paláce. Z náměstí na hrad vede modře značená odbočka dlouhá 0,5 km Turistická mapa KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko/A1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/brandys-nad-orlici-hrad

Velké Dářko Rybník

GPS poloha: 49°38'10.32"N 15°53'49.16"E

Nachází se v pramenné oblasti řeky Sázavy, asi 10 km severně od Žďáru nad Sázavou. Patří mezi nejstarší zdejší vodní plochy, prameny udávají, že byl zbudován kolem roku 1480. V minulosti sloužil rybník k zadržování vody pro pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy. Bývá též nazýván i největším rybníkem Vysočiny, ale rozlohou se spíš už jedná o vodní nádrž. Vodní hladina se rozprostírá na ploše 206 ha, zemní hráz až 12 m vysoká je v koruně dlouhá 457 m a celkový objem vody zde dosahuje 3, 56 mil. m³. Velké Dářko je i významným centrem letní rekreace, nacházejí se zde dva kempy a řada dalších rekreačních zařízení. V létě za pěkného počasí je opravdu rájem příznivců jachtingu, windsurfingu i jízdy na lodičkách. Písčité břehy a pozvolně klesající dno, jsou ideálním místem pro vyznavače koupání. Proto i název Moře Vysočiny je velice přiléhavý. Hlavní turistický směrovník je na východní straně hráze u centrálního parkoviště a restaurace. Prochází tudy červená, modrá a žlutá značka. V minulosti okolo Velkého Dářka vedla i okružní 9 km dlouhá naučná stezka, na které bylo celkem 16 informačních míst. Dnešní naučná stezka vede při jeho severozápadním okraji mezi NPR Dářko a NPR Radostínské rašeliniště. Přijít se k ní dá po modré značce směřující do Radostína. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Průvodce Skuteč" Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-darko--1

Areál zámku Nové Hrady na Chrudimsku Zámek

GPS poloha: 49°51'9.18"N 16°8'44.12"E

Minulý režim se často rád holedbal tím, kolik finančních prostředků socialistický stát věnuje na opravu a záchranu našich historických památek. Toto "velkohubé" prohlášení se ale příliš nezakládalo na pravdě, neboť se zapomnělo dodat, že tyto peníze šly hlavně na opravu a provoz státem chráněných památek - (a historického centra matičky Prahy), na ty ostatní se už jaksi nedostalo... Poměrně dobře na tom ještě byly objekty, které se po vyvlastnění původních majitelů staly domovy důchodců, školami apod., neboť tady probíhaly alespoň nouzové opravy, horší to už ale bylo s mnoha dalšími. Příkladem takové opravdu "ukázkové" starosti Komunistické vlády o šlechtická sídla budiž osud hradozámku v Letovicích, jehož areál si přivlastnilo Jednotné zemědělské družstvo a za jeho hospodaření se budova zámku změnila v takovou ruinu, že si tu družstevníci mohli namísto přidružené výroby přivydělávat pronajmem zámku filmovým štábům, které by zde točily hororové filmy. Druhým příkladem je osud zámku v Nových Hradech, jehož suterén se stal v 50. letech minulého století "Rájem socialistických vepřů. " Ano, čtete dobře - v zámeckém přízemí tu tehdy opravdu kvičela prasata, kterým bylo celkem jedno, že si namísto moderního vepřína užívají zbytek života v bývalém šlechtickém sídle. (Možná to některá z nich pochopila, neboť prase je prý tvor inteligentní, a kdyby mohla mluvit, tak by vyslovila přání: "Žijem si jak na zámku a ať to trvá věčně!!") Což se naštěstí milým vepříkům nesplnilo, neboť přišel rok 1989 a po něm byly jeho zdevastované zbytky vráceny potomkům jeho majitelů. Ti si ale tak jako v případě Letovic nevěděli s takovýmto "danajským" darem rady a proto jej raději prodali. A pak se v obou těchto případech stal takový novodobý český "zázrak" a díky velikému úsilí a nepřetržité práci nových majitelů oba zámky povstaly jak Fénix z popela a nalezly svoji dávno ztracenou krásu. Troufám si tvrdit, že jsou díky energii a vynalézavosti nových majitelů ještě mnohem krásnější, než bývaly v dávných časech. Oba současní "zámečtí páni" totiž vrátili původní lesk nejen hlavním zámeckým budovám a jejím interiérům, ale oba obnovují také celé zámecké areály, do nichž umisťují také novodobé atrakce. Z Letovic i Nových Hradů se tak stávají místa, přímo určená k rodinným výletům, kde si každý člen rodiny přijde na své. Zámek v Nových Hradech byl dokončen r. 1777 panem J.A. H. de Chamaré jako nejhonosnější venkovské šlechtické rokokové sídlo u nás. Zjednaný pan architekt se na přání majitele nechal inspirovat podobnými stavbami ze sladké Francie a odjinud, takže se zámek po svém vzniku mohl pyšnit některými vskutku "světovými" přívlastky. Jeho posledním majitelem se stali roku 1997 manželé Kučerovi z Prahy a díky jejich přičinění se bývalé ruiny dnes změnily na rozsáhlý zámecký areál přístupný všem zájemcům. V dnešní době se musí takový zámecký pán notně ohánět - dotace a příspěvky nejsou natolik velké, aby stačily na chod zámku a další rekonstrukce a údržbu a tak se musí přistoupit na takové menší tržní hospodářství: kromě rokokových sálů a komnat se stálou expozicí historického nábytku - (od baroka po kubismus) - zapůjčeného z Uměleckoprůmyslového Muzea v Praze a přístupných jen s průvodcem, slouží hlavní sál také jako oblíbené místo svatebních obřadů. Dalším "výdělečným" místem je terasa se zámeckou restaurací a cukrárnou a galerií v přízemí jednoho zámeckého křídla, opravená barokní sýpka slouží jako unikátní "1.české Muzeum cyklistiky, " místnosti upravené z bývalých koníren a z kočárovny si mohou zájemci objednat k pořádání společenských akcí a výstav, v bývalém pánském ovčíně vznikla jezdecká stáj a na terase stojí barokní divadlo. "Nevýdělečné" a prosty všech poplatků jsou veškeré procházky vzorně opravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, "motání se" v novém přírodním bludišti, okukování opraveného zahradnického altánu a hospodářských budov, či procházka nahoru parkem ke zbytkům zříceniny bývalého gotického hradu. Nové Hrady se nacházejí ve velmi malebné krajině na okraji Přírodní rezervace Údolí Krounky a Novohradky a nedaleko PP Maštale. Před vstupem do zámeckého areálu vidíme, že jej od parkoviště a návsi oddělen pěkným rybníkem a sotva projdeme monumentální branou, zjeví se před našimi očima pohádkový zámek, jehož členité tvary, rokokové ozdůbky a fasády ve " white and orange colours" zcela uchvátí vaše smysly... a vy si po prohlídce možná, tak jako já, pomyslíte: "Kéž by jenom takových manželů Kučerových a pánů Vavříčků bylo v té naší zemičce víc!!" Autor článku: František Lysáček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/areal-zamku-nove-hrady-na-chrudimsku


str. 6

Průvodce "Průvodce Skuteč" Heřmanův Městec Zámek

GPS poloha: 49°56'38.48"N 15°40'8.35"E

Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Heřmanův Městec na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Zámek je patrový objekt s poměrně složitým půdorysem a novobarokním členěním fasád. U severozápadního nároží se tyčí vysoká šestiboká novogotická věž z roku 1850, nad vstupním rizalitem je trojúhelníkový štít se znakem Kinských. Na zámek navazuje rozlehlý park, přecházející volně v lesopark. Historie V 16. století byla původní tvrz přestavěna na renesanční zámek. Kolem roku 1630 nechal Jan Berka z Dubé zámecký objekt rozšířit. Za Šporků následovaly barokní a klasicistní úpravy. Od roku 1828 patřil zámek Kinským. V současné době je zámek účelově využíván. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hermanuv-mestec--1

Slatiňany Zámek

GPS poloha: 49°55'16.06"N 15°48'49.67"E

Romantický Zámek Slatiňany stojí na úpatí Železných hor, na pravém břehu Chrudimky. Zámek se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. V hlavní sezóně, od května do září, je zámek otevřen každý den. Návštěvníci si mohou prohlédnout klasicistní interiéry s dobovým zařízením, největší atrakcí zámku je hippologické muzeum s více než 2 100 exponátů, zaměřených na chov koní, obrazy, plastiky, grafiky, porcelán a gobelíny s koňskou tématikou, sedla, postroje aj. Na zámek navazuje anglický park s romantickými stavbami, cennými dřevinami a výběhem starokladrubských vraníků a koní Převalského. Historie Původní tvrz koupil v roce 1575 Bohuslav Mazanec z Frymburka, který ji nechal podle návrhu O. Avostalise přestavět na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získali zámek Berkové z Dubé. Za třicetileté války byly Slatiňany několikrát vydrancovány. V roce 1747 se vlastníky zámku stali Auersperkové, kteří zámek opravili a poté následovala jeho klasicistní přestavba. Ve 40. letech 19. století následovaly novogotické úpravy a bylo přistavěno severní křídlo. Zámek patřil Auersperkům až do roku 1947, poté přešel do správy státu. Majetkem státu zůstal zámek dodnes Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slatinany

Oheb Zřícenina

GPS poloha: 49°50'3.92"N 15°39'13.36"E

Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, jejichž vedení je už těžko rozpoznatelné, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova. Nejvíce úprav se na hradě událo v době, kdy byl majetkem Trčků. Jeho pevnostní charakter byl posílen výstavbou druhého hradebního okruhu, nově zřízené bašty zesílily ochranu brány i hradeb. Postavily se budovy pro hospodářské příslušenství hradu. Jejich nepatrné zbytky však nedovolují přesnější rekonstrukci. Opevňovací práce byly zastaveny poté, kdy v roce 1478 uzavřel český král Vladislav II. mír s uherským panovníkem Matyášem. A v roce 1490 už byl hrad opuštěn. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit. Okolí hradu, zarůstající dnes lesem, změnila až výstavba Sečské přehrady ve třicátých letech 20. století. Historie Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/oheb


str. 7

Průvodce "Průvodce Skuteč" Rozhledna na Zuberském kopci Rozhledna

GPS poloha: 49°46'53.33"N 15°48'6.62"E

Turistická rozhledna u Trhové Kamenice je umístěna na stožáru základnové stanice Oskar Mobilu a.s. Je na Zuberském kopci u obce Zubří. Provoz rozhledny byl zahájen 5. června 2004. Konstrukce rozhledny v kombinaci ocel a dřevo, vysoká 55 m, plošina ve výšce 39 m. Na plošinu vede 182 schodů. Otevřeno: květen, červen a září pouze o víkendech červenec a srpen kromě pondělí podrobně na: http://www.trhovakamenice.cz/rozhledna/ Autor článku: Miloslav Sláma Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-zuberskem-kopci

Čertova rokle Soutěska

GPS poloha: 49°59'43.22"N 16°17'21.55"E

Nachází se na bočním přítoku ústícím do Tiché Orlice poblíž památníku J.Á. Komenského v Brandýse nad Orlicí. Tok se zde zařezává do skalního masívu zdejších opuk a vytváří zde hlubokou skalnatou rokli v délce více jak půl kilometru. V zákrutu ve střední části vytváří levá stráň skalní stěnu až 10 m vysokou. Skalnaté dno údolí tvoří několik větších a řadu menších stupňů, kde se po deštích či při jarním tání vytvářejí romantické vodopády a peřeje. Na příkrých stráních rokle se dochovaly původní porosty s významným zastoupením buku. Nejzajímavější pohled do rokle je z tzv. Čertovy lávky, přes kterou prochází zeleně značená turistická cesta směřující s Brandýsa do Oucmanic. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko/A1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certova-rokle

Seč – zřícenina hradu Oheb nad Sečskou přehradou Zřícenina

GPS poloha: 49°49'55.81"N 15°39'23.26"E

Seč je malé Městečko v Pardubickém kraji. Leží v okrese Chrudim a žije zde asi 1. 700 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. Městečko je známé zejména díky stejnojmenné přehradě na řece Chrudimka, ale může se pochlubit i několika pozoruhodnými pamětihodnostmi, z nichž nejzajímavější je zřejmě romantická zřícenina hradu Oheb. Ta se nachází na vysokém skalním ostrohu, který na severní, jižní a západní straně téměř kolmo spadá k sečskému Přehradnímu jezeru. Hrad byl postaven ve II. polovině 14.století, ale první písemná zmínka o něm pochází až z roku 1405. Hlavním úkolem hradu byla v té době zřejmě ochrana majetku vilémovského kláštera. V roce 1408 se hrad na chvíli stává majetkem krále Václava IV., a poté se zde velmi rychle střídá množství dalších majitelů. V průběhu 15. století jich bylo asi deset. Nejvýznamnějšími z nich byli asi Trčkové z Lípy, kterým Oheb patřil ve II. polovině 15. století. Za jejich vlády byl hrad nejprve poškozen v letech 1468-1469 při vpádu Uhrů, a proto musel být následně na přelomu 60. a 70. let 15. století opraven a současně i rozšířen. V této době vznikl i dvojitý okruh hradeb. Práce byly ukončeny okolo roku 1478 a po roce 1490 (nejpozději do roku 1499) jeho význam upadá, protože hrad opouští Mikuláš Trčka. Hrad tedy nebyl zřejmě nikdy zcela dokončen, a to pravděpodobně z důvodu uzavření míru mezi českým králem Vladislavem II. a uherským králem Matyášem roku 1478 v Olomouci. Uherský vpád už nehrozil a pro hrad nastalo období, které major Terezky trefně označil slovy „Keď terezky máme, bohužial, hen ten mier …“. V roce 1533 už je uváděn jako pustý a poslední písemná zmínka o něm pochází z roku 1628. A na konci 17. století najednou nebylo ani známo, kde vlastně hrad Oheb stával. Hrad byl opětovně objeven v roce 1789 a ve 30.- 40. letech 19. století zde byly provedeny různé udržovací práce za účelem jeho zpřístupnění, včetně postavení můstku k věži. Další úpravy proběhly ve 30. letech minulého století v rámci budování vodní nádrže Seč. Nejstarší část hradu se nachází na západní straně areálu. Stavba nepravidelného půdorysu, kopírujícího tvar ostrohu, byla přístupná jen z východní strany, a to – částečně dochovanou - věžní bránou. Jedinou stavbou uvnitř prvního Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Průvodce Skuteč" hradního areálu byla zřejmě obdélníková věžovitá obytná budova při východní hradbě. Dochovaly se také fragmenty původního hradebního opevnění. V době, kdy hrad vlastnili Trčkové, došlo k rozšíření hradního areálu a vybudování nových hradeb s bránou a dělovými baštami. Na místě části nejstaršího opevnění původního hradu byly postaveny hospodářské budovy, z nichž se zachovalo částečně sklepení a základové zdi. Zachován zůstal i – částečně zasypaný – hradní příkop a obě dělové bašty. Na jižním výběžku ostrohu se nachází zřícenina věže a sklepy obytných i hospodářských budov. Celý areál je už v současné době zarostlý stromy. Hrad musel působit velmi romanticky již v době, kdy pod ním točila své meandry řeka Chrudimka. Věž nad „přiblíženou“ vodní hladinou Sečské nádrže však působí snad ještě romantičtěji. Při pohledu na přehradu z hradu naopak získáte pocit, že jste se najednou ocitli například v Chorvatsku. Při budování nádrže vznikly i nové přístupové cesty ke zřícenině. Ta je asi nejlépe přístupná od přehradní hráze po zelené turistické značce. Z parkoviště za tunelem je to přibližně dva kilometry. Okolní lesy byly vyhlášeny přírodní rezervací. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sec-zricenina-hradu-oheb-nad-secskou-prehradou

Pardubice - Aquacentrum, koupaliště, plavecký areál Aquapark

GPS poloha: 50°2'1.79"N 15°46'57.07"E

Zrekonstruované pardubické aguacentrum nabízí návštěvníkům nespočet atrakcí, sportovního vyžití, relaxu a odpočinku. Nejmodernější 50 bazén v Čechách splňuje všechna kritéria, jak pro závodní plavce, tak i pro rekreační plavání. Teplota vody je příjemných 27 stupňů. Ještě příjemnější teplota vody 29 stupňů je v rekreačním bazénu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno brouzdaliště s vodou o teplotě 30 stupňů, dětičky zde očekává vodní ježek, přátelský delfín a dětská skluzavka. Pro dorostence, ale i dospělé je zde 34 metrů dlouhá troj-skluzavka, ale zejména 102 metrů dlouhý tobogán „Megaslide“. Wellnes centrum nabízí možnost saunování ve finské sauně, sněhovou komoru, infrakabinu, ale i masáže. Sportovní aktivity je možno provozovat ve fitness centru, které je rozděleno do 3 zón. Posilovna, tedy strojová zóna, kardio zóna s rotopedy, běhátky a veslařskými trenažéry, třetí zónou je tzv. funkční, která je určena pro skupinové cvičení. V letním období návštěvníky očekává letní pláž, která je otevřena v období červen - srpen, každý den od 9:30 do 20:00. Venkovní areál nabízí k vyžití víceúčelový bazén s tobogánem a skluzavkou, chrliči vody, masážními lůžky a šplhací sítí. Dětská bazén s vodní číší a brouzdaliště se skluzavkou. Veškeré aktuální info jako vstupné, otevírací doba, informace o novinkách a akcích jsou k získání na webu aquacentra zde: http://www.aquapce.cz/ Kontakty: PAP PARDUBICE o.p.s. Jiráskova 2664, 530 02 Pardubice tel. recepce: 461 101 200 fax: 461 101 222 e-mail: [email protected] web: http://www.aquapce.cz/ Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-aquacentrum-koupaliste-plavecky-areal


str. 9

Průvodce "Průvodce Skuteč" Hlinsko - radnice Radnice

GPS poloha: 49°45'35.10"N 15°54'20.20"E

První objekt byl jako v jiných městech dřevěný, postavený v roce 1598. V letech 1788- 92 město přistoupilo k jeho přestavbě do zděné podoby v pozdně barokním slohu. Současnou podobu radnice získala v roce 1850 podle projektu stavitele Václava Sitty. Věž v ose průčelí nad vchodem pochází z roku 1839. V současné době je dominantou zdejšího náměstí. Před radnicí je dnes zbudována zajímavá vodní kaskáda. Turistické mapy KČT 1:50 000: č.45 Železné hory, č.47 Vyskomýtsko a Skutečsko a č. 48 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hlinsko-radnice

Letecké muzeum Ing. Jana Kašpara - Kunětice Muzeum

GPS poloha: 50°4'16.43"N 15°48'53.03"E

Letecké muzeum u Kunětic bylo slavnostně otevřeno 14. 5. 2011, do současného „domova“ bylo přestěhováno z areálu bývalého vojenského letiště v Hradci Králové. Najdeme zde např. i repliky legendárních letounů, z období počátků aviatiky je to Wright Flyer III, „kašparův“ Blériot a z období 1. sv. války, např. Fokker Dr. 1 známý jako Rudý baron, Fokker E. III, Sopwith F1 Camel, Nieuport 11 a další…. Otevírací doba: červenec - srpen denně 10:00 - 16:00 březen - červen a září - listopad so - ne 10:00 - 16:00 Vstupné: dospělí 50 Kč děti od 6 let 25 Kč Web muzea s aktualitami je zde: http://www.letajicicirkus.cz/aktuality/default.aspx Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/letecke-muzeum-ing-jana-kaspara-kunetice

Pardubice - Městské divadlo Dům, budova

GPS poloha: 50°2'13.27"N 15°46'39.47"E

Nádherná secesní budova Městského divadla v Pardubicích, která byla postavena v letech 1907 až 1909 podle návrhu architekta Antonína Balšánka, stojí na Náměstí Republiky. Fasádu divadla zdobí osm medailónů významných českých dramatiků a operních skladatelů. Nad tympanonem se nachází socha Génia, kterou vytvořil sochař Bohumil Kafka. Dnes je domovskou scénou Východočeského divadla v Pardubicích. Autor článku: Jana Beranová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-mestske-divadlo

Horní Jelení - kostel Nejsvětější Trojice Kostel

GPS poloha: 50°2'58.69"N 16°5'13.99"E

Horní Jelení - první písemná zpráva o vsi pochází z roku 1472. Nejstarší období obce je však spojováno s loveckým hrádkem, který v místě stával již v dobách předhusitských. Mělo jít o gotický hrad jehož prvním známým majitelem byl Jiří z Poděbrad, v 16. století zpustl a byl nahrazen dřevěnou tvrzí, která byla pobořena roku 1817. Nynější zámeček je z roku 1867. Východně od náměstí se nachází Kostel Nejsvětější Trojice, který dal v letech 1600 - 1602 vystavět Heřman Varlich z Bubna. V letech 1854 - 1866 byl kostel upraven do dnešní podoby. Před kostelem vpravo je socha Anděla Strážce z r. 1730, v levo socha sv. Floriána z r. 1736. Obec je křižovatkou tří turistické značek: červené, zelené a modré. Cyklotrasy KČT se v obci také kříží tři, č. 181, 4195 a 4239. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10

Průvodce "Průvodce Skuteč" Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/horni-jeleni-kostel-nejsvetejsi-trojice

Čertova lávka Zajímavost

GPS poloha: 49°59'38.98"N 16°17'26.88"E

Nachází se na bočním přítoku ústícím do Tiché Orlice poblíž památníku J.Á. Komenského v Brandýse nad Orlicí. Tok se zde zařezává do skalního masívu zdejších opuk a vytváří zde hlubokou Čertovu rokli. Lávka přechází tok v místě vysokého skalního stupně, kde po deštích či při jarním tání se vytváří romantický vodopád a pod ním vodní tůn. K lávce se váže i pověst: Na blízkém kopci Orlík stával opevněný klášter. Pro jeho výstavbu museli mniši nosit kámen přes zdejší rokli na horu do kopce. Viděl to čert a často se udřeným mnichům vysmíval. Ti ho však jednoho dne chytili a donutili, aby těžké kameny vynášel za ně. Čertovi se však namáhavá práce nelíbila. Aby si ji usnadnil, pokácel několik stromů a vytvořil tak lávku, která mu obtížný přechod přes rokli usnadnila. Lávka tu zůstala a podle jejího stavitele dostala i svůj název. První historická zmínka o zdejší lávce pochází z roku 1885. V této době se Brandýs začíná stávat lázeňským letoviskem a v okolí dochází k budování vycházkových tras. V roce 1916 je stará dřevěná lávka stržena a nahrazena kovovou. Další její opravy pak proběhly v letech 1928 a 1975. Poslední obnovy doznala lávka v roce 2009 při budování naučné stezky z Brandýsa nad Orlicí do Oucmanic. Ta vede v celé své délce po trase zeleně značené turistické cesty. U lávky je i jedno ze zastavení této stezky. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.49 Českomoravské mezihoří-Českotřebovsko/A1 Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certova-lavka--1

Chrudim - sousoší Nejsvětější Trojice Pomník

GPS poloha: 49°57'4.07"N 15°47'44.16"E

Tato barokní pískovcová socha pochází z poloviny 18. století. Vytvořila ji hrochovotýnecká sochařská dílna. Socha původně stála při cestě z Chrudimi do Vesce. Na dnešní místo byla umístěna po jejím zrestaurování v roce 2000. Tři postavy Nejsvětější Trojice jsou zobrazeny tradičním způsovem: Bůh Otec v podobě starce, Syn jako upřižovaný ježíš a Duch svatý jako holubice. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.45 Železné hory Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/chrudim-sousosi-nejsvetejsi-trojice

Polička - muzeum Muzeum

GPS poloha: 49°42'53.87"N 16°15'52.17"E

Jedná se o historickou budovu na rohu Tylovy a Šaffovy ulice, která byla v roce 1934 věnována místnímu Muzejnímu spolku. Do té doby byla sídlem chlapecké měťanské školy, kterou navštěvoval i nejvýznamnejší zdejší rodák hudební skladatel Bohuslav Martinů. V nedávné době prošel celý objekt rozsáhlou rekonstrukcí a byly zde vybudovány nové moderní expozice. Hlavní je pak Historie města Poličky a okolí, která se snaží návštěvníka vtáhnout do dávných časů našich předků. Samostatnou expozicí je i Sklářství na Horácku s ukázkou sklářské produkce na českomoravském pomezí. Dále je zde i ukázka školní třídy z doby mládí B. Martinů. Závěrečná část je věnována životu a tvorbě dohoto našeho významného hudebního skladatele. Turistiská mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy


str. 11

Průvodce "Průvodce Skuteč" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-muzeum

Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba Muzeum

GPS poloha: 50°4'16.90"N 15°59'17.70"E

Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí. vstupné: dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důchodci a ZTP 20,- Kč, ZTP/P a děti do 3 let zdarma návštěvní doba: út - ne 9 - 12 a 13 - 17 hod

TIP Turistika.cz: Aktuální výlet do muzea s foto Aktuální info o rekonstrukci: Předmětem realizace projektu je vytvořit živé muzeum, dle návrhu arch. Davida Vávry, který chce návštěvníkům nové expozice zprostředkovat osobní zážitek z afrických cest a co nejrealističtěji přiblížit široké veřejnosti výpravy Dr. Holuba za poznáním po africkém kontinentu. Město Holice chce svého nejslavnějšího rodáka představit jednak jako geniálního cestovatele, ale také jako člověka, kterého si za jeho odvážné výzkumné výpravy vážila celá Evropa. Jednou z dominant nové expozice bude funkční model Viktoriiných vodopádů a venkovní africká vesnice s audiovizuální projekcí. (zdroj www.holubovomuzeum.cz) Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/holice-pamatnik-muzeum-dr-emila-holuba

Sousoší Hraniční kámen Socha

GPS poloha: 49°35'28.86"N 15°55'53.40"E

Jednou z významných plastik místního sochaře Michala Olšiaka v oblasti Žďárska je i sousoší nazvané Hraniční kámen. Má připomínat původní zemskou hranici mezi Čechami a Moravou. Nachází se poblíž břehu Pilské nádrže u zdejší cyklostezky. Lev zde při cestě do Polničky hlídá vstup do Čech, naopak orlice vstup na Moravu při cestě do Žďáru. Hlavní středový pískovcový kámen na vyvýšeném místě má na jedné straně vytesáno Bohemia a na druhé pak Moravia. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy/B1, GOL 1:25 000 Žďárské vrchy Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sousosi-hranicni-kamen

Polička - městské hradby Hradby

GPS poloha: 49°42'47.45"N 16°15'53.78"E

Poličské hradby byly zbudovány v polovině 14. století. Hlavní hradba má šířku 2, 5 m a výška hradeb dosahovala až 10 m. Celý hradební okruh dlouhý 1220 m byl zesílen 19 půlválcovými baštami s věžemi o celkové výšce až 22 m. Význam opevnění však od konce 16. století postupně klesal a definitivní zánik jeho funkčnosti přinesly změny válečné techniky v období třicetileté války. Městské hradby v Poličce patří dnes co do půdorysné celistvosti k nejlépe dochvalým městským fortifikacím v České republice. Dnes je část ochozů rekonstruované partie hlavní hradby s několika věžemi zpřístupněna veřejnosti. Prohlídky probíhají každou hodinu a výchozím bodem je místní informační centrum, které se nachází na historickém Palackého náměstí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.48 Žďárské vrchy Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 12

Průvodce "Průvodce Skuteč" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/policka-mestske-hradby

Pardubice - regionální infocentrum Pardubice region tourism Infocentrum

GPS poloha: 50°2'16.26"N 15°46'40.04"E

Infocentrum se nachází na rohu ulice Zelenobranské a náměstí Republiky, v těsné blízkosti dominantní Zelené brány. Kontakt: Pardubice region tourism, náměstí Republiky 1, 530 02 Pardubice Telefon: 466 768 390 e-mail: [email protected] Provozní doba: Po-Pá 8-18 hod.; So-Ne 9-18 hod. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.24 Hradecko a Pardubicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pardubice-regionalni-infocentrum-pardubice-region-tourism


str. 13

Průvodce "Průvodce Skuteč"

Recommend Documents