PRŮVODCE ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM

PRŮVODCE ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM

CS

Obsah Kapitola I.

PRŮBĚH ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU........................................ 1

První čtení (bez stanovené lhůty) ............................................................................................... 1 Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] .................................................... 4 Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] .................................................... 5 Druhé čtení v Radě [lhůta: 3 (+1) měsíce] ................................................................................. 6 Dohodovací postup [6 (+2) týdnů] ............................................................................................. 8 - Přípravné práce ............................................................................................................... 8 - Organizace práce dohodovacího výboru......................................................................... 9 Třetí čtení v EP a Radě [lhůta: 6 (+2) týdnů] ........................................................................... 11 Kapitola II.

PŘEDSEDNICTVÍ ................................................................................................ 13

1.

Plánování činnosti ........................................................................................................... 13

2.

Úloha předsednictví v průběhu jednotlivých etap řádného legislativního postupu ........ 14 První čtení ....................................................................................................................... 14 a)

Souběžné posouzení - úloha útvarů Komise

14

b)

Trialogy

15

c)

Neformální jednání

16

Druhé čtení v Evropském parlamentu............................................................................. 16 Druhé čtení v Radě.......................................................................................................... 17 Posouzení změn v rámci pracovní skupiny

17

Přijetí aktu

17

Svolání dohodovacího výboru

18

Dohodovací postup.......................................................................................................... 19

Kapitola III.

Přípravná fáze

19

Zasedání dohodovacího výboru

19

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY................................................................ 20

PŘÍLOHA I ........................................................................................................................................ 21 Relevantní předpisy............................................................................................................................ 21 Článek 294 Smlouvy o fungování Evropské unie. ................................................................... 21 Prohlášení o dodržování lhůt v postupu spolurozhodování...................................................... 24 PŘÍLOHA II....................................................................................................................................... 25 Společné prohlášení ........................................................................................................................... 25

CS

PŘÍLOHA III ..................................................................................................................................... 30 Právní základy řádného legislativního postupu ................................................................................. 30 PŘÍLOHA IV ..................................................................................................................................... 38 Postup spolurozhodování – souhrnný přehled ................................................................................... 38 PŘÍLOHA V ...................................................................................................................................... 39 Řádný legislativní postup - lhůty ....................................................................................................... 39 PŘÍLOHA VI ..................................................................................................................................... 40 Rozdělení úkolů souvisejících s řádným legislativním postupem v rámci generálního sekretariátu Rady................................................................................................................................ 40

CS

KAPITOLA I.

PRŮBĚH ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU

První čtení (bez stanovené lhůty) Komise v rámci svého práva podnětu předkládá svůj legislativní návrh současně Evropskému parlamentu (EP) a Radě. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost lze řádný legislativní postup zahájit rovněž z podnětu čtvrtiny členských států, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora. Možnost přijmout akty podléhající řádnému legislativnímu postupu (dříve „spolurozhodování“) na konci prvního čtení vyžaduje souběžnou činnost v obou orgánech, intenzivní výměnu informací a velkou disponibilitu předsednictví Rady k přípravným kontaktům a jednáním s Evropským parlamentem. Akt, který je pak přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu, proto musí být před svým přijetím předmětem finalizace ze strany právníků-lingvistů. Po hlasování o postoji Evropského parlamentu v prvním čtení na plenárním zasedání buď: a)

Rada postoj Evropského parlamentu v prvním čtení schválí a v takovém případě — kdy bylo dosaženo dohody během souběžného posouzení v prvním čtení — je legislativní akt přijat. Legislativní akt — návrh Komise, pokud v něm Evropský parlament neprovedl změny, nebo pozměněný návrh Komise — je přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu (dokument PE-CONS), následně předán k podpisu generálním tajemníkům a předsedům Evropského parlamentu a Rady (dokument LEX PE-CONS) a poté vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie.

1

CS

b)

Rada postoj Evropského parlamentu v prvním čtení neschválí a v takovém případě — kdy nebylo dosaženo dohody — přijme svůj postoj v prvním čtení. Znění postoje v prvním čtení se po finalizaci právníky-lingvisty postoupí Evropskému parlamentu spolu s odůvodněním a případnými prohlášeními Rady nebo Komise do zápisu z jednání Rady. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.

Výsledkem prvního čtení v Radě je tedy buď schválení prvního čtení v Evropském parlamentu, nebo neschválení postoje Evropského parlamentu v prvním čtení a přijetí postoje Rady v prvním čtení (který je poté předmětem druhého čtení v Evropském parlamentu).

2

CS

Poznámka: Mechanismy prvního čtení v Evropském parlamentu1 Po obdržení návrhu Komise jej předseda Evropského parlamentu postoupí příslušnému parlamentnímu výboru k posouzení jeho obsahu a případně dalším výborům, které by k němu mohly zaujmout stanovisko (článek 49 jednacího řádu EP). Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit při posuzování návrhu, jmenuje výbor ze svých členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu Komise, pokud tak již neučinil na základě ročního legislativního plánu Komise (článek 45 jednacího řádu EP). Úkolem zpravodaje je předložit parlamentnímu výboru návrh zprávy. V tomto návrhu zpravodaj shrne návrh Komise a stanoviska jednotlivých zúčastněných stran. Během jednání v parlamentním výboru má Komise možnost svůj návrh obhajovat a odpovídat na otázky poslanců, kteří jsou členy výboru. Parlamentní výbor nejprve posoudí právní základ (článek 37). Během posuzování návrhu žádá příslušný parlamentní výbor Komisi a Radu, aby jej průběžně informovaly o postupu tohoto návrhu v Radě a v jejích přípravných orgánech (článek 39). Plenární zasedání posuzuje legislativní návrh na základě zprávy vypracované příslušným výborem (článek 55), která obsahuje případné pozměňovací návrhy k návrhu aktu, návrh legislativního usnesení a případně důvodovou zprávu. Plenární zasedání může legislativní návrh posoudit rovněž beze zprávy nebo zjednodušeným postupem (článek 46). V návrhu usnesení výbor navrhne plenárnímu zasedání, aby návrh Komise schválilo, zamítlo nebo k němu přijalo změny (čl. 55 odst. 2 jednacího řádu EP). Po přijetí zprávy výborem je ještě možné, aby některý poslanec nebo skupina poslanců či samotný zpravodaj předložili pozměňovací návrhy během rozpravy na plenárním zasedání, často jménem některé politické skupiny. Politické skupiny v zásadě koordinují své příslušné postoje během rozprav a hlasování v rámci výboru nebo na plenárním zasedání. 1

Číslování článků odpovídá jednacímu řádu EP pro 7. volební období (prosinec 2009).

3

CS

Řádný legislativní postup první fáze

Bez stanovené lhůty

3 (+ 1) měsíce

EP – první čtení

EP – druhé čtení

Změny

Akt přijat

Návrh schválen

Návrh Komise

Výsledek prvního čtení v EP schválen

Výsledek neschválen – postoj Rady v prvním čtení

Rada - první čtení 4

CS

Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] Datum obdržení postoje Rady v prvním čtení (v zásadě vždy v pondělí v týdnech, kdy probíhá plenární zasedání EP) je počátkem tříměsíční lhůty pro druhé čtení v Evropském parlamentu1. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady může být tato lhůta prodloužena o jeden měsíc. Hlasování na plenárním zasedání musí proběhnout v rámci této lhůty a nejpozději na konci čtvrtého měsíce. Dodržení lhůty se týká hlasování na plenárním zasedání a nikoli předání výsledku tohoto hlasování Radě. Parlamentní výbor postoj Rady v prvním čtení posoudí a vypracuje své doporučení. Plenární zasedání jedná na základě tohoto doporučení a hlasuje. Výsledek hlasování může vést ke třem různým situacím, které jsou uvedeny níže: a)

Schválení postoje Rady v prvním čtení: V takovém případě se akt pokládá za přijatý v souladu s postojem Rady v prvním čtení. Legislativní akt (= postoj Rady v prvním čtení převzatý v podobě dokumentu LEX PECONS) je proto přímo předán předsedům a generálním tajemníkům Evropského parlamentu a Rady k podpisu a je vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud Evropský parlament ve lhůtě 3+1 měsíců nepřijme žádné usnesení k postoji Rady v prvním čtení, použije se stejný postup.

b)

Odmítnutí postoje Rady v prvním čtení: Odmítnutí postoje Rady v prvním čtení většinou hlasů všech členů Evropského parlamentu (nejméně 369 hlasů) má za následek ukončení legislativního postupu a navrhovaný akt se pokládá za nepřijatý. Věc bude moci být znovu posouzena pouze na základě nového návrhu Komise.

1

Evropský parlament se na rozdíl od Rady domnívá, že lhůta počíná běžet až od okamžiku, kdy předseda na plenárním zasedání oznámí, že obdržel postoj Rady v prvním čtení (článek 61 jednacího řádu EP). 5

CS

c)

Pozměňovací návrhy k postoji Rady v prvním čtení: K přijetí změn postoje Rady v prvním čtení je zapotřebí většiny hlasů všech členů Evropského parlamentu. Pozměněný text se postoupí Radě a Komisi, která musí k těmto změnám zaujmout stanovisko.

Druhé čtení v Radě [lhůta: 3 (+1) měsíce] Lhůta pro druhé čtení v Radě běží od oficiálního přijetí změn Evropského parlamentu v druhém čtení. Rada může tyto změny schválit nebo zamítnout2: a)

Změny jsou schváleny (Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, kdy rozhoduje jednomyslně) – akt se pokládá za přijatý. Pokud se Rada dohodne na přijetí všech změn, pokládá se akt za přijatý v podobě takto pozměněného postoje Rady v prvním čtení. Legislativní akt (dokument LEX PE-CONS) je poté předán přímo k podpisu předsedům a generálním tajemníkům Evropského parlamentu a Rady a vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie.

b)

Všechny změny nejsou schváleny — svolání dohodovacího výboru Ve lhůtě 6 (+2) týdnů od zamítnutí změn Radou svolá předseda Rady se souhlasem předsedy Evropského parlamentu dohodovací výbor.

2

Před rozhodnutím o schválení nebo neschválení změn Evropského parlamentu musí Rada obdržet stanovisko Komise k těmto změnám. 6

CS

Řádný legislativní postup – druhá fáze

3 (+ 1) měsíce

3 (+1) měsíce

6 (+2) týdnů

Akt přijat

Postoj Rady v 1. čtení schválen

Akt přijat

Postoj Rady v 1. čtení odmítnut

Akt nepřijat


Změny

Svolání dohodovacího výboru – přípravná fáze

Změny schváleny

Změny odmítnuty

Rada – druhé čtení

7

CS

Dohodovací postup [6 (+2) týdnů] - Přípravné práce Dohodovacímu výboru je pro jeho činnost stanovena lhůta šesti týdnů, kterou lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady a po vzájemné dohodě mezi těmito orgány prodloužit nejvýše o dva týdny a která běží ode dne prvního zasedání tohoto výboru. Před tímto termínem je nezbytné provést přípravné práce. Celé období 6 (+2) týdnů stanovené jako lhůta pro svolání dohodovacího výboru, jakož i období od okamžiku, kdy bylo na politické úrovni rozhodnuto o neschválení změn Evropského parlamentu v druhém čtení, do formálního přijetí tohoto rozhodnutí Radou lze využít k navázání technických kontaktů a k jednání, jejichž cílem je sblížit postoje před prvním zasedáním dohodovacího výboru. Jednání předcházející zasedání dohodovacího výboru3 vede za Radu předseda Coreperu, který jedná buď na základě pověření Coreperu, nebo jménem předsednictví předkládajícího návrhy, jež mají v rámci Rady širokou podporu. Výsledky těchto trojstranných zasedání („trialogů“) se předkládají k posouzení Coreperu. V některých případech se mohou před konáním trialogů nebo v návaznosti na ně uskutečnit technická jednání mezi sekretariáty všech třech orgánů, jichž se někdy rovněž účastní předseda pracovní skupiny. Díky trialogům a technickým jednáním předcházejícím prvnímu zasedání dohodovacího výboru je často možné ukončit dohodovací postup na tomto prvním zasedání, někdy dokonce pouhým konstatováním předběžné dohody (podle terminologie zasedání Rady jakýsi bod „A“). V jiných případech je v zájmu dosažení dohody o společném návrhu třeba svolat několik zasedání dohodovacího výboru. Každému z těchto zasedání mohou rovněž předcházet neformální trialogy a technická jednání.

3

Neformální trialogy za účasti delegací Evropského parlamentu a Rady, jakož i Komise, která vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů obou delegací. 8

CS

- Organizace práce dohodovacího výboru V dohodovacím výboru zasedají delegace Evropského parlamentu a Rady, z nichž každá má 27 členů. Výboru předsedá společně jeden z místopředsedů Evropského parlamentu a ministr členského státu vykonávajícího předsednictví. Delegace Rady je složena z členů Rady nebo jejich zástupců. Zpravidla ji tvoří zástupci členských států v rámci Coreperu. Delegace Evropského parlamentu je složena z 27 členů a 27 náhradníků (bez hlasovacího práva, s výjimkou neúčasti některého člena z jejich politické skupiny). Tři místopředsedové Evropského parlamentu jsou stálými členy dohodovacího výboru a střídavě mu spolupředsedají. Ostatních 24 poslanců, kteří jsou členy delegace, jmenují politické skupiny. Většinou se jedná o členy parlamentního výboru pověřeného daným legislativním aktem. Delegace Evropského parlamentu rozhoduje ve většině případů konsensem. V případě hlasování, k němuž může dojít v průběhu celého dohodovacího postupu, a to i v procedurálních otázkách, je k přijetí rozhodnutí zapotřebí podpory nejméně 14 hlasů. Komise, kterou v zásadě zastupuje komisař odpovědný za daný návrh legislativního aktu, se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Tato činnost může zejména spočívat v předkládání návrhů kompromisních znění s ohledem na postoje Rady a Evropského parlamentu a při respektování úlohy, kterou Komisi svěřuje Smlouva. Postoj Komise však nemá vliv na pravidla týkající se většiny potřebné k přijetí společného návrhu v rámci dohodovacího výboru: kvalifikovaná většina v rámci delegace Rady4 a prostá většina v rámci delegace Evropského parlamentu. Právo Komise podávat návrhy se tedy ve fázi dohodovacího postupu neuplatní (viz článek 293 Smlouvy o fungování Evropské unie).

4

Pro otázku jednomyslnosti v rámci řádného legislativního postupu viz přílohu III. 9

CS

Bezprostředně před zasedáním dohodovacího výboru se sejdou oba spolupředsedové spolu s komisařem na neformálním trialogu, kde prodiskutují hlavní otázky, které jsou předmětem dohodovacího postupu, a nejlepší způsob, jak k nim v rámci zasedání přistupovat. Tomuto trialogu zpravidla předchází přípravné zasedání každé delegace. Výbor má k dispozici návrh Komise, postoj Rady v prvním čtení, změny navržené Evropským parlamentem, stanovisko Komise k těmto změnám (dokumentace pro zasedání) a společný pracovní dokument delegací Evropského parlamentu a Rady. Tento pracovní dokument sestává zpravidla ze dvou částí: část A obsahuje prvky kompromisu, jichž bylo dosaženo již během přípravných prací, a část B nevyřešené body spolu s postoji pro jednání jednotlivých delegací (souhrnná tabulka rozdělená do čtyř sloupců). Dohodovací výbor zasedá střídavě v prostorách Rady a Evropského parlamentu. Toto pravidlo střídání se uplatňuje jak u jednotlivých legislativních návrhů, tak i v jejich rámci, přičemž z logistických důvodů dochází často k výjimkám (disponibilita zasedacích místností nebo tlumočnických týmů). Pravidla pro používání úředních jazyků na těchto zasedáních jsou totožná s pravidly pro zasedání Rady (23 jazyků). Orgán, kde se koná první zasedání dohodovacího výboru, odpovídá za vypracování společného návrhu a průvodního dopisu, jakož i – po definitivním přijetí daného legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou – za podepsání aktu předsedy Evropského parlamentu a Rady a za jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

10

CS

Jakmile je v rámci dohodovacího výboru nebo později prostřednictvím výměny dopisů mezi spolupředsedy tohoto výboru konstatováno dosažení dohody o společném návrhu, generální sekretariát Rady nebo sekretariát Evropského parlamentu, pokud se první zasedání dohodovacího výboru konalo v jeho prostorách, připraví návrh legislativního znění, zpravidla v jazyce používaném během jednání. Po finalizaci právníky-lingvisty je dokument následně k dispozici v jazycích Unie. Tento společný návrh se předá předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem podepsaným oběma spolupředsedy dohodovacího výboru (jménem spolupředsedy za Radu zpravidla podepisuje předseda Coreperu). Tento průvodní dopis ke společnému návrhu, který nahrazuje zápis z jednání dohodovacího výboru a uvádí případná prohlášení, se pro informaci zašle rovněž zástupci Komise, který se účastnil činnosti dohodovacího výboru5. V případě, že dohodovací výbor ve lhůtě stanovené Smlouvou společný návrh neschválí, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.

Třetí čtení v EP a Radě [lhůta: 6 (+2) týdnů] Pokud dohodovací výbor společný návrh schválí, je předmětem třetího čtení přijetí aktu oběma orgány v souladu se společným návrhem, přičemž Evropský parlament se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů a Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Neschválí-li jeden z obou orgánů v uvedené lhůtě navržený akt, pokládá se za nepřijatý. Třetí čtení probíhá ve lhůtě šesti týdnů, která běží ode dne schválení společného návrhu, což nemusí nutně odpovídat dni posledního zasedání dohodovacího výboru, nýbrž dni, kdy oba spolupředsedové dohodovacího výboru podepíší průvodní dopis ke společnému návrhu určený předsedům Evropského parlamentu a Rady. Šestitýdenní lhůtu lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady či po společné dohodě mezi nimi prodloužit nejvýše o dva týdny.

5

Pokud jde o poslání a pravomoci dohodovacího výboru, viz věc C 344/04 ze dne 10. ledna 2006, International Air Transport Association v. Department for Transport, Sb. rozh. s. I-403 (body 49-63). 11

CS

Řádný legislativní postup – třetí fáze

6 (+2) týdnů

6 (+2) týdnů

Společný návrh neschválen

Akt nepřijat

Akt nepřijat

EP – třetí čtení

Společný návrh schválen

Konstatování neúspěchu

Akt přijat

Dohodovací výbor



Akt nepřijat

Společný návrh

Rada – třetí čtení

12

CS

KAPITOLA II. 1.

PŘEDSEDNICTVÍ

Plánování činnosti

Při stanovování svého pracovního harmonogramu si každé předsednictví vyhradí určitý počet termínů pro zasedání dohodovacího výboru6. Tato činnost je v zásadě prováděna s ročním předstihem mezi sekretariátem EP a sekretariátem Rady se souhlasem příslušných orgánů. Stanovení těchto termínů předpokládá, že budou k dispozici členové delegací Evropského parlamentu a Rady a zejména člen vlády země vykonávající předsednictví, který bude pověřen spolupředsednictvím dohodovacího výboru. Na začátku každého šestiměsíčního období, nebo i dříve, naváže zpravidla předseda Coreperu předběžné kontakty se třemi místopředsedy pověřenými dohodovacím postupem, jakož i s jednotlivými předsedy parlamentních výborů a zpravodaji pověřenými akty předloženými v rámci řádného legislativního postupu, jejichž cílem je jednat o pokroku v projednávání jednotlivých aktů a společně stanovit harmonogram a metodiku prioritních činností, které budou během půlročního předsednictví probíhat. Tato jednání by se měla týkat: a)

aktů, u nichž se dohodovací postup jeví po druhém čtení v Evropském parlamentu jako nezbytný nebo jako pravděpodobný v závislosti na předpokládaném výsledku blížícího se druhého čtení v Evropském parlamentu;

b)

aktů v druhém čtení v Evropském parlamentu, u kterých by výměna informací a neformální jednání mezi Evropským parlamentem a Radou mohly být užitečné, aby se předešlo dohodovacímu postupu;

6

V praxi se některá z těchto dat pravidelně využívají k neformálním trialogům. Další data pro zasedání dohodovacího výboru jsou stanovena podle potřeb během každého půlroku. 13

CS

c)

aktů v prvním čtení, u nichž existuje možnost přijetí v prvním čtení.

Po těchto prvních kontaktech na úrovni předsedy Coreperu mohou následovat kontakty mezi předsedy pracovních skupin Rady a zpravodaji za účelem podrobnějšího rozboru časového harmonogramu, zejména pokud jde o návrhy aktů v prvním čtení nebo ve druhém čtení v Evropském parlamentu. Sekretariáty Rady a Evropského parlamentu tato setkání organizují a v souladu s pokyny příslušných orgánů vypracovávají přípravné dokumenty (seznam prioritních otázek, předběžný časový harmonogram, návrhy metodiky). Pokud jde o činnosti v průběhu prvního čtení, je třeba, aby posuzování návrhů v rámci pracovních skupin Rady a v Coreperu a v parlamentních výborech Evropského parlamentu bylo naplánováno způsobem, který umožní určitou souběžnost jeho průběhu.

2.

Úloha předsednictví v průběhu jednotlivých etap řádného legislativního postupu

První čtení a)

Souběžné posouzení - úloha útvarů Komise

U každého aktu musí předsednictví návrh Komise nejprve posoudit v rámci pracovní skupiny a předložit jej k nezbytnému schválení Coreperu. Souběžné posouzení musí probíhat v rámci příslušného parlamentního výboru.

14

CS

Pracovní skupina Rady se při posuzování návrhu Komise o průběhu činností v rámci příslušného parlamentního výboru informuje. Útvary Komise, které se účastní zasedání Evropského parlamentu a Rady, zde mohou hrát důležitou úlohu zprostředkovatele těchto informací, musejí přitom však respektovat pravidla činnosti každého orgánu.

b)

Trialogy

V okamžiku, kdy posuzování návrhu dospěje do určité pokročilejší fáze, což umožní znát stanoviska delegací k hlavním otázkám, které v souvislosti s návrhem vyvstaly, může předsednictví navázat kontakty se zástupci Evropského parlamentu na úrovni parlamentního výboru (zpravodaj / předseda parlamentního výboru). Těchto setkání, nazývaných v praxi „neformální trialogy“, na nichž je předsednictví (předsedovi pracovní skupiny / předsedovi Coreperu) nápomocno generální ředitelství, které se daným návrhem zabývá, a oddělení pro spolurozhodování (ředitelství pro obecné politické záležitosti), se účastní rovněž úředníci Komise. Po těchto prvních kontaktech, které umožní vyjasnit jednotlivá stanoviska, určit hlavní body, v nichž se názory liší, a provést tak první hodnocení možností dosáhnout přijetí aktu v prvním čtení, postoupí předsednictví výsledky Coreperu (v Evropském parlamentu dojde k podobnému postupu při posouzení v parlamentním výboru). Coreper po případném posouzení v rámci pracovní skupiny zhodnotí možnosti dosažení dohody v prvním čtení a vypracuje případně kompromisní návrhy.

15

CS

c)

Neformální jednání

U některých návrhů mohou tedy po těchto prvních kontaktech následovat neformální jednání, pro která bude předsednictví v zásadě disponovat pověřením Coreperu. Předseda Coreperu a zástupce (zástupci) Evropského parlamentu budou během těchto neformálních jednání usilovat o sblížení postojů obou orgánů s cílem dosáhnout toho, aby výsledek prvního čtení v Evropském parlamentu (návrh Komise se změnami nebo beze změn) byl pro Radu přijatelný. I pokud je zřejmé, že nebude moci být dosaženo dohody v prvním čtení, lze v kontaktech s Evropským parlamentem pokračovat za účelem lepšího vymezení sporných bodů a snížení počtu případných změn Evropského parlamentu ve druhém čtení. První čtení se tak vyznačuje neustálými kontakty a jednáními s Evropským parlamentem, po nichž Evropský parlament a Rada posoudí výsledky těchto setkání a stanoví své postoje pro jednání. Tato činnost je příznačná i pro fázi přípravy dohodovacího postupu.

Druhé čtení v Evropském parlamentu

Během této fáze postupu musí Rada bedlivě sledovat činnost Evropského parlamentu. U některých návrhů může předsednictví přistoupit k navázání kontaktů se zástupci Evropského parlamentu s cílem usnadnit schválení postoje Rady v prvním čtení, zabránit jeho odmítnutí nebo přivést Evropský parlament k tomu, aby se omezil na předložení změn k postoji Rady v prvním čtení, které by byly pro Radu přijatelné. V takovém případě dojde k organizaci třístranných setkání a neformálních jednání po vzoru setkání a jednání v prvním čtení.

16

CS

Druhé čtení v Radě7 Posouzení změn v rámci pracovní skupiny Jakmile je k dispozici informační poznámka generálního sekretariátu o výsledcích druhého čtení v Evropském parlamentu, která obsahuje v příloze usnesení Evropského parlamentu a navrhované změny, nechá předsednictví změny Evropského parlamentu co nejdříve posoudit v rámci pracovní skupiny. Toto posouzení musí být podrobné a nesmí se omezovat na pouhé rozdělení změn na přijatelné a nepřijatelné (nebo, pro zjednodušení, odmítnutí všech změn jako celku). V případě odmítnutí všech změn musí pracovní skupina začít posuzovat možná kompromisní znění a navrhnout je Coreperu již spolu s první zprávou.

Přijetí aktu Pokud výsledek činnosti pracovní skupiny potvrzený Coreperem vede k přijetí všech změn Evropského parlamentu, vypracuje sekretariát poznámku k bodu „I/A“, aby Rada mohla akt (postoj Rady v prvním čtení pozměněný na základě změn) přijmout, a po podepsání aktu předsedy a generálními tajemníky Evropského parlamentu a Rady zajistí následně jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

7

Jestliže Evropský parlament v druhém čtení schválí postoj Rady v prvním čtení, pokládá se dotyčný akt za přijatý a druhé čtení v Radě se nekoná. 17

CS

Svolání dohodovacího výboru V případě neschválení všech změn o tom Rada uvědomí Evropský parlament a předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu svolá dohodovací výbor. Lhůta 6 (+2) týdnů pro svolání dohodovacího výboru začíná běžet ode dne neschválení změn Radou. U některých složitých případů může předsednictví rozhodnout, že Rada neoznámí skutečnost, že nemůže přijmout změny, ihned po jejich posouzení v rámci pracovní skupiny / Coreperu, a využít část lhůty pro druhé čtení v Radě (3 (+1) měsíce) k neformálním kontaktům s Evropským parlamentem, jejichž cílem je připravit dohodovací postup. V první fázi mohou probíhat technická jednání mezi předsedou pracovní skupiny, jemuž je nápomocen sekretariát Rady (GŘ + oddělení pro spolurozhodování), a zpravodajem za přítomnosti úředníků Komise. Jakmile oba orgány jasně stanoví své výchozí postoje pro jednání8, lze přistoupit k fázi jednání ve formě „neformálního trialogu“. Tohoto jednání se ze strany Rady účastní předseda Coreperu (za přítomnosti budoucího předsedy jako pozorovatele) a ze strany Evropského parlamentu zpravodaj a v některých případech předseda příslušného parlamentního výboru, přičemž Komisi zpravidla zastupuje příslušný generální ředitel.

8

Ve formě souhrnných tabulek rozdělených do čtyř sloupců - postoj Rady v prvním čtení, změny EP, postoj EP (nebo zpravodaje), postoj Rady (nebo návrhy předsednictví) - které, od vyjednávání legislativních aktů v oblasti „zdravotnictví“ v prosinci roku 1995 představují obvyklý nástroj pro vyjednávání v průběhu dohodovacího postupu. 18

CS

Dohodovací postup Přípravná fáze V období, které předchází prvnímu zasedání dohodovacího výboru, musí být předsednictví připraveno účastnit se technických jednání (v zásadě účast předsedy pracovní skupiny) a neformálních trialogů (za účasti předsedy Coreperu). Postoje Rady pro jednání - které jsou mandátem předsednictví - zpravidla předem vypracovává Coreper, který je svým předsedou průběžně informován o výsledcích jednání s Evropským parlamentem. Předseda Coreperu v určitých případech při jednání vyvíjí vlastní iniciativu, jež zavazuje pouze předsednictví. Tento způsob jednání se používá stále častěji. První vyjednávací nabídka ze strany Rady má často podobu kompromisního návrhu předsednictví. Evropský parlament často reaguje rovněž prostřednictvím postoje zpravodaje. Obě nabídky „ad referendum“ jsou následně předloženy ke schválení delegaci Rady (Coreperu) a Evropského parlamentu.

Zasedání dohodovacího výboru Pro zasedání dohodovacího výboru musí předsednictví zajistit účast jednoho člena vlády (zpravidla ministra

pověřeného

daným

legislativním

návrhem),

který má

dohodovacímu

výboru

spolupředsedat. Před zasedáními dohodovacího výboru předsednictví zpravidla organizuje informační schůzku s generálním sekretariátem Rady.

19

CS

Některé případy vyžadují několik zasedání dohodovacího výboru. Mezi těmito zasedáními je často zapotřebí politického úsilí ministra vykonávajícího spolupředsednictví dohodovacího výboru k nalezení kompromisního znění v rámci Rady a k jeho projednání s jeho protějškem v Evropském parlamentu.

KAPITOLA III.

GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY

V oblasti legislativní činnosti v rámci řádného legislativního postupu je jednotlivým předsednictvím pro každý legislativní akt nápomocno generální ředitelství, které je tímto aktem pověřeno, jakož i oddělení pro spolurozhodování a právní služba. Tabulka v příloze VI stanoví rozdělení úkolů během celého postupu v rámci generálního sekretariátu Rady, mezi jednotlivými generálními ředitelstvími (příslušné útvary) a oddělením pro spolurozhodování.

20

CS

PŘÍLOHA I RELEVANTNÍ PŘEDPISY

Článek 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.

Odkazují-li Smlouvy, pokud jde o přijetí aktu, na řádný legislativní postup, použije se následující postup.

2.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh.

První čtení 3.

Evropský parlament zaujme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Radě.

4.

Schválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, je dotyčný akt přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu.

5.

Neschválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, přijme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Evropskému parlamentu.

6.

Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých přijala postoj v prvním čtení. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.

Druhé čtení 7.

Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament: a)

schválí postoj Rady v prvním čtení nebo nepřijme žádné usnesení, pokládá se dotyčný akt za přijatý ve znění odpovídajícím postoji Rady;

21

PŘÍLOHA I

CS

b)

odmítne postoj Rady v prvním čtení většinou hlasů všech svých členů, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý;

c)

navrhne většinou hlasů všech svých členů změny postoje Rady v prvním čtení, postoupí se změněný text Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.

8.

Jestliže ve lhůtě tří měsíců od obdržení změn Evropského parlamentu Rada kvalifikovanou většinou: a)

schválí všechny tyto změny, pokládá se dotyčný akt za přijatý;

b)

neschválí všechny změny, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu ve lhůtě šesti týdnů dohodovací výbor.

9.

O návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, Rada rozhoduje jednomyslně.

Dohodovací postup 10.

Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo z jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou členů zastupujících Evropský parlament ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání, a to na základě postojů Evropského parlamentu a Rady v druhém čtení.

11.

Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

12.

Neschválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.

22

PŘÍLOHA I

CS

Třetí čtení 13.

Schválí-li dohodovací výbor v této lhůtě společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Pokud tak neučiní, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.

14.

Lhůty tří měsíců a šesti týdnů uvedené v tomto článku se prodlužují z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady, první nejvýše o jeden měsíc a druhá nejvýše o dva týdny.

Zvláštní ustanovení 15.

Je-li legislativní akt v případech uvedených ve Smlouvách podán k řádnému legislativnímu postupu z podnětu skupiny členských států, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora, nepoužijí se odstavec 2, druhá věta odstavce 6 a odstavec 9. V takovém případě Evropský parlament a Rada předají Komisi návrh aktu i se svými postoji v prvním a druhém čtení. Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli během celého postupu požádat Komisi o stanovisko, které může Komise rovněž vydat z vlastního podnětu. Pokud to pokládá za nezbytné, může se rovněž podílet na činnosti dohodovacího výboru podle odstavce 11.

23

PŘÍLOHA I

CS

Prohlášení o dodržování lhůt v postupu spolurozhodování9 Konference vyzývá Evropský parlament, Radu a Komisi, aby všemi silami zajistily, aby postup spolurozhodování fungoval co nejrychleji. Připomíná důležitost přísného dodržování lhůt stanovených v článku 189b Smlouvy o založení Evropského společenství a potvrzuje, že prodloužení těchto lhůt podle odstavce 7 tohoto článku by mělo být zvažováno pouze v případech naprosté nezbytnosti. V žádném případě nesmí doba mezi druhým čtením v Evropském parlamentu a výsledkem činnosti dohodovacího výboru přesáhnout devět měsíců.

9

Prohlášení č. 34 připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Amsterodamskou smlouvu. Platné prohlášení. 24

PŘÍLOHA I

CS

PŘÍLOHA II SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

25

PŘÍLOHA II

CS

26

PŘÍLOHA II

CS

27

PŘÍLOHA II

CS

28

PŘÍLOHA II

CS

29

PŘÍLOHA II

CS

PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU Právní základ

Popis

Požadavky postupu10

Článek 14

Služby obecného hospodářského zájmu

Čl. 15 odst. 3

Přístup k dokumentům orgánů Unie

Čl. 16 odst. 2

Nezávislé orgány kontroly ochrany osobních údajů

Článek 18

Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti

Čl. 19 odst. 2

Základní zásady boje proti diskriminaci

Čl. 21 odst. 2

Usnadnění svobody pohybu a pobytu občanů Unie

Článek 24

Občanská iniciativa

Článek 33

Spolupráce v celních věcech

Čl. 42 první

Uplatnění pravidel hospodářské soutěže v rámci

pododstavec

zemědělské produkce a obchodu zemědělskými produkty

Čl. 43 odst. 2

Společná organizace zemědělských trhů

Konzultace s HSV

Článek 46

Volný pohyb pracovníků

Konzultace s HSV

10

Konzultace s HSV

Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je pravidlem pro hlasování Rady při přijímání aktů řádným legislativním postupem kvalifikovaná většina (čl. 16 odst. 3 SEU). Pokud však kromě právního základu vyžadujícího přijetí řádným legislativním postupem obsahuje návrh legislativního aktu právní základ, který vyžaduje jednomyslnost, je pro přijetí aktu vyžadována jednomyslnost (např. čl. 352 odst. 1 SFEU). 30 PŘÍLOHA III CS

Právní základ

Popis


Článek 48

Pravidla v oblasti sociálního zabezpečení migrujících

Článek 294 s výhradou

zaměstnanců

čl. 48 druhého pododstavce

Čl. 50 odst. 1

Svoboda usazování

Čl. 51 druhý

Vynětí určitých druhů činností z oblasti působnosti

pododstavec

ustanovení týkajících se svobody usazování

Čl. 52 odst. 2

Koordinace předpisů, které stanoví zvláštní režim pro

Konzultace s HSV

usazování cizích státních příslušníků Čl. 53 odst. 1

Vzájemné uznávání diplomů za účelem svobody usazování

Čl. 56 druhý

Rozšíření volného pohybu služeb na státní příslušníky

pododstavec

třetích zemí

Čl. 59 odst. 1

Liberalizace služeb

Článek 62

Vynětí určitých druhů činností z oblasti působnosti

Konzultace s HSV

ustanovení týkajících se volného pohybu služeb Koordinace předpisů, které stanoví zvláštní režim pro volný pohyb služeb poskytovaných cizími státními příslušníky Vzájemné uznávání diplomů za účelem volného pohybu služeb Čl. 64 odst. 2

Pohyb kapitálu do a ze třetích zemí zahrnující přímé investice

Čl. 75 první

Správní opatření pro předcházení terorismu použitelná na

pododstavec

pohyb kapitálu a plateb

31

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 77 odst. 2

Opatření týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví

Čl. 78 odst. 2

Opatření týkající se společného evropského azylového systému

Čl. 79 odst. 2

Společná přistěhovalecká politika

Čl. 79 odst. 4

Opatření pro povzbuzení a podporu v zájmu integrace státních příslušníků třetích zemí

Čl. 81 odst. 2

Justiční spolupráce v občanských věcech

Čl. 82 odst. 1

Justiční spolupráce v trestních věcech

Článek 294 s výhradou čl. 76 písm. b)

Čl. 82 odst. 2

Minimální pravidla týkající se vzájemného uznávání


rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční

čl. 76 písm. b) a čl. 82

spolupráce v trestních věcech Čl. 83 odst. 1

Minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů


a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti

čl. 76 písm. b) a čl. 83

s přeshraničním rozměrem Čl. 83 odst. 2

odst. 3

odst. 3

Sbližování právních předpisů (minimální pravidla pro


vymezení trestných činů a sankcí)

čl. 76 písm. b) a čl. 83 odst. 3

Článek 84 Čl. 85 odst. 1

Pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských


států v oblasti předcházení trestné činnosti

čl. 76 písm. b)

Struktura, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu


32

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 87 odst. 2

Opatření týkající se policejní spolupráce


Čl. 88 odst. 2

Struktura, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu

Článek 294 s výhradou ustanovení čl. 76 písm. b)

Čl. 91 odst. 1

Společná dopravní politika (po železnicích, silnicích

Konzultace s HSV a VR

a vnitrozemských vodních cestách) Čl. 100 odst. 2

Společná dopravní politika (námořní a letecká doprava)


Čl. 114 odst. 1

Opatření ke sbližování právních předpisů v oblasti

Konzultace s HSV

vnitřního trhu Čl. 116 druhý

Odstranění narušení hospodářské soutěže

pododstavec Čl. 118 první

Opatření týkající se jednotné ochrany práv duševního

pododstavec

vlastnictví v Unii

Čl. 121 odst. 6

Pravidla pro postup při mnohostranném dohledu nad hospodářskými politikami

Čl. 129 odst. 3

Změna některých článků statutu ESCB

K legislativní iniciativě může dojít na doporučení ECB (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci s ECB)

Článek 133

Opatření nezbytná pro používání eura

Konzultace s ECB

33

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 136 odst. 1

Některá opatření související s eurem

Článek 294 s výhradou čl. 136 odst. 2 a čl. 238 odst. 3

Čl. 149 první

Stimulační opatření v oblasti zaměstnanosti


Některá opatření v oblasti sociální politiky


pododstavec Čl. 153 odst. 2

čl. 153 odst. 2 třetího

první a druhý

pododstavce

pododstavec Čl. 157 odst. 3


Uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného

Konzultace s HSV

zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti Článek 164

Prováděcí nařízení týkající se Evropského sociálního


fondu Podpůrná opatření v oblasti vzdělávání


Čl. 166 odst. 4

Opatření týkající se politiky odborného vzdělávání


Čl. 167 odst. 5

Podpůrná opatření v oblasti kultury

Konzultace s VR

Čl. 168 odst. 4

Některá opatření v oblasti veřejného zdraví


Čl. 168 odst. 5

Některá opatření týkající se lidského zdraví


Čl. 169 odst. 3

Podpůrná a doplňující opatření na ochranu spotřebitele

Konzultace s HSV

Čl. 165 odst. 4 první odrážka

první odrážka

34

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 172 první

Hlavní směry, opatření a podpora projektů společného


pododstavec

zájmu v oblasti transevropských sítí

čl. 172 druhého pododstavce Konzultace s HSV a VR

Čl. 173 odst. 3

Zvláštní opatření na podporu činností v průmyslové

Konzultace s HSV

oblasti Konzultace s HSV a VR

Čl. 175 třetí

Specifické činnosti (kromě strukturálních fondů) v oblasti

pododstavec

hospodářské, sociální a územní soudržnosti

Čl. 177 první

Úloha, přednostní cíle a organizace strukturálních fondů


Čl. 177 první

Obecná pravidla a další ustanovení použitelná na


pododstavec

strukturální fondy

Čl. 177 druhý

Zřízení fondu soudržnosti ve sféře životního prostředí

pododstavec

a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury

Článek 178

Prováděcí nařízení týkající se Evropského fondu pro

pododstavec



regionální rozvoj Čl. 182 odst. 1

Víceletý rámcový program v oblasti výzkumu

Konzultace s HSV

a technologického rozvoje Čl. 182 odst. 5

Opatření nezbytná k uskutečnění evropského

Konzultace s HSV

výzkumného prostoru Čl. 188 druhý

Některá opatření k provádění víceletého rámcového

pododstavec

programu v oblasti výzkumu a technického rozvoje

Čl. 189 odst. 2

Opatření v oblasti evropského kosmického programu

Čl. 192 odst. 1

Některé aspekty politiky v oblasti životního prostředí

Konzultace s HSV


35

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 192 odst. 3

Přijímání všeobecných programů činnosti, které stanoví


přednostní cíle politiky v oblasti životního prostředí Čl. 194 odst. 2

Politika v oblasti energetiky s výjimkou opatření fiskální


povahy Čl. 195 odst. 2

Činnost v odvětví cestovního ruchu

Čl. 196 odst. 2

Činnost v oblasti civilní ochrany

Čl. 197 odst. 2

Nezbytná opatření v oblasti správní spolupráce při provádění práva Unie

Čl. 207 odst. 2

Rámec pro provádění společné obchodní politiky

Čl. 209 odst. 1

Opatření nezbytná pro provádění politiky rozvojové spolupráce

Čl. 212 odst. 2

Opatření nezbytná k provádění hospodářské, finanční a technické spolupráce

Čl. 214 odst. 3

Vymezení rámce pro provádění činností humanitární pomoci

Čl. 214 odst. 5

Statut a způsoby fungování Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci

Článek 224

Pravidla, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni

Čl. 257 první

Zřizování specializovaných soudů připojených

K legislativní iniciativě

pododstavec

k Tribunálu

může dojít buď na žádost Soudního dvora (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci se Soudním dvorem)

36

PŘÍLOHA III

CS

Právní základ

Popis


Čl. 281 druhý

Změny některých ustanovení statutu Soudního dvora

K legislativní iniciativě

pododstavec

Evropské unie

může dojít buď na žádost Soudního dvora (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci se Soudním dvorem)

Čl. 291 odst. 3

Pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí

Čl. 298 odst. 2

Ustanovení týkající se evropské správy

Čl. 322 odst. 1

Některá finanční pravidla (včetně podrobností týkajících

Konzultace s Účetním

písm. a)

se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví

dvorem

a jeho auditu) Čl. 322 odst. 1

Pravidla pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních


písm. b)

operací

dvorem

Čl. 325 odst. 4

Opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů


ohrožujících finanční zájmy Unie

dvorem

Služební řád úředníků a pracovní řád ostatních

Konzultace s ostatními

zaměstnanců Unie

zúčastněnými orgány

Článek 336 Čl. 338 odst. 1

Opatření k vypracování statistik

37

PŘÍLOHA III

CS

PŘÍLOHA IV

Akt přijat

Výsledek postoje Rady v prvním čtení

Změny

Postoj Rady v prvním čtení schválen

Postoj Rady v prvním čtení odmítnut


3 (+ 1) měsíce

Výsledek prvního čtení v EP schválen

Rada – první čtení

Návrh schválen

Změny

EP – první čtení

Bez stanovené lhůty

Návrh Komise

_

3 (+ 1) měsíce

Akt přijat

Akt přijat

Akt nepřijat

Rada – druhé čtení

Změny odmítnuty

Změny schváleny

Svolání dohodovacího výboru – přípravná fáze

6 (+2) týdnů

6 (+2) týdnů

PŘÍLOHA IV





EP – třetí čtení

6 (+2) týdnů

Rada – třetí čtení

Společný návrh

Dohodovací výbor

Konstatování neúspěchu

Akt nepřijat

POSTUP SPOLUROZHODOVÁNÍ – SOUHRNNÝ PŘEHLED

Akt nepřijat Akt přijat

CS

38

Akt nepřijat

Druhé čtení v EP

Druhé čtení v Radě

Svolání dohodovacího výboru Činnost dohodovacího výboru Třetí čtení EP a Rada

2 3

3 (+1) měsíce

4 5 3 (+1) měsíce

6 6 (+2) týdnů

7 6 (+2) týdnů

8 6 (+2) týdnů

9

bez stanovené lhůty

lhůty

11

bez stanovené

10

různá lhůta

12

PŘÍLOHA V

CS

39

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh Evropský parlament a Rada přijmou navrhovaný akt (případně pozměněný Evropským parlamentem) nebo Rada přijme postoj v prvním čtení Postoupení postoje Rady v prvním čtení spolu s odůvodněním Evropskému parlamentu Evropský parlament postoj Rady v prvním čtení buď schválí, nebo nepřijme žádné usnesení (akt se pokládá za přijatý ve znění odpovídajícím postoji Rady v prvním čtení), nebo jej odmítne (akt se pokládá za nepřijatý), nebo navrhne změny postoje Rady v prvním čtení Obdržení změn Evropského parlamentu Rada schválí změny Evropského parlamentu (akt se pokládá za přijatý: pozměněný postoj Rady v prvním čtení), nebo neschválí všechny změny První zasedání dohodovacího výboru Dohodovací výbor buď schválí společný návrh a oba spolupředsedové jej předají předsedům Evropského parlamentu a Rady, nebo dohodovací výbor společný návrh neschválí (navržený akt se pokládá za nepřijatý) a oba spolupředsedové oznámí tento výsledek předsedům Evropského parlamentu a Rady Evropský parlament a Rada akt přijmou. Pokud tak neučiní, pokládá se akt za nepřijatý Podpis aktu předsedy Evropského parlamentu a Rady Vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie / vstup aktu v platnost

bez stanovené lhůty

9. 10. 11./ 12.

5. 6. 7. 8.

1. 2. 3. 4.

1

|----------------------|---|----------------------|---|----------------------|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|------------------|-----------------|

První čtení

ŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ POSTUP - LHŮTY

PŘÍLOHA V

PŘÍLOHA VI

oddělení pro spolurozhodování

právní služba

pověřené oddělení



oddělení pro spolurozhodování / pověřené oddělení






právní služba


Komu se předávají informace oddělení pro spolurozhodování

Přidružený útvar

GŘ, pověřené oddělení

Vedoucí útvar

CS

40

Informační poznámka o výsledku prvního čtení v Evropském parlamentu, k níž je připojeno znění odhlasovaných změn

Kontakty a neformální jednání mezi předsednictvím Rady, zpravodajem/předsedou výboru EP a Komisí

Coreper (zařazení na pořad jednání, dokumenty)

Pracovní skupina (svolání, dokumenty)

Průběžné sledování průběhu posuzování v rámci výboru EP

Posouzení návrhu v rámci Rady (pracovní skupina / Coreper: svolání zasedání, zařazení na pořad jednání, dokumenty)

První čtení EP/Rada

Přijetí návrhu Komise (kopie dopisu)

ROZDĚLENÍ ÚKOLŮ SOUVISEJÍCÍCH S ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM V RÁMCI GENERÁLNÍHO SEKRETARIÁTU RADY

PŘÍLOHA VI

právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy




PŘÍLOHA VI





Komu se předávají informace



právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy

právní služba




Vedoucí útvar

Druhé čtení v Evropském parlamentu

CS

41

Postoupení Evropskému parlamentu (postoj Rady v prvním čtení + odůvodnění + případná prohlášení)

Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ pro formální přijetí, postoj Rady v prvním čtení, důvodová zpráva)

Odůvodnění (současně s finalizací znění postoje Rady v prvním čtení ze strany právníkůlingvistů): vypracování / schválení ze strany delegací

Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, dokumenty pro politické přijetí postoje Rady v prvním čtení)

Neschválení výsledků prvního čtení v Evropském parlamentu Radou (přijetí postoje Rady v prvním čtení)

Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ pro přijetí aktu, dokument PE-CONS)

Schválení výsledků prvního čtení v Evropském parlamentu Radou (přijetí právního aktu)

Posouzení výsledků prvního čtení, příp. pozměněného návrhu Komise

PŘÍLOHA VI

CS

42

Neformální technická jednání (předseda pracovní skupiny, Evropský parlament, Komise)

pověřené oddělení, právní služba


- b) Rada neschválí všechny změny - dohodovací postup

Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ s odkazem na informační poznámku o druhém čtení v Evropském parlamentu, k níž je připojeno znění odhlasovaných změn)

Informování Evropského parlamentu o neschválení změn



- a) Rada schválí všechny změny - akt přijat

Coreper (zařazení na pořad jednání, dokumenty)

Pracovní skupina (svolání zasedání, dokumenty, stanovisko Komise

Druhé čtení v Radě

Informační poznámka o výsledku druhého čtení v Evropském parlamentu - postoj Rady v prvním čtení odmítnut - akt nepřijat - postoj Rady v prvním čtení schválen - akt přijat - změny Evropského parlamentu k postoji Rady v prvním čtení - druhé čtení v Radě

Kontakty a neformální jednání mezi předsednictvím Rady, zpravodajem/předsedou výboru EP a Komisí

Průběžné sledování průběhu posuzování v rámci výboru a na plenárním zasedání





právní služba


právní služba

oddělení pro spolurozhodování / pověřené oddělení pověřené oddělení






Vedoucí útvar

pověřené oddělení, právní služba pověřené oddělení, právní služba

pověřené oddělení, právní služba pověřené oddělení, právní služba

oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování

oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování

PŘÍLOHA VI



ředitelství pro kvalitu legislativy, centrální koordinace






oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování

pověřené oddělení, právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy

pověřené oddělení, právní služba




Vedoucí útvar

CS

43

Dokument LEX - podpis legislativního aktu předsedy a generálními tajemníky Evropského parlamentu a Rady

Informační dopis pro předsedy Evropského parlamentu a Rady podepsaný oběma spolupředsedy dohodovacího výboru

- průvodní dopis ke společnému návrhu pro předsedy Evropského parlamentu a Rady podepsaný oběma spolupředsedy dohodovacího výboru Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“, dokument PE-CONS) přijetí aktu ii) neshoda během dohodovacího postupu - akt nepřijat

i) dohoda v rámci dohodovacího postupu - vypracování společného návrhu (PE-CONS)

- zasedání dohodovacího výboru

- přípravné práce v rámci delegace Rady

Zasedání v rámci dohodovacího postupu - svolání

(příp.) Rada (zařazení na pořad jednání, dokumenty)

Přípravné práce v rámci Coreperu (zařazení na pořad jednání, dokumenty)

Neformální trialog (předseda Coreperu, Evropský parlament, Komise)

PŘÍLOHA VI


Vedoucí útvar

GŘ F Tisk, komunikace a transparentnost




Organizace neformálních kontaktů mezi předsednictvím a Evropským parlamentem, informování útvarů Evropského parlamentu a Rady, prodlužování lhůt, informování delegací o pokroku a lhůtách v jednotlivých případech (souhrnná tabulka)

Pozn.

Vyhlášení aktu v Úředním věstníku Evropské unie

CS

44

PRŮVODCE ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM

Recommend Documents