Zamyšlení nad ochranou. ~1(1~n~Dnm ~ Antonín Buček, Eva Smejkalová. Jan Tluka

Zamyšlení nad ·ochranou Antonín

Buček,

~1(1~n~Dnm®~

Eva Smejkalová

"Přírodní rezervace znzujeme z důvodů vědeckých, estetických národohospodářských. Snažíme se zachovat v nich kus nedotčené přírody nebo se spokojujeme ochranou některé význačné přírodni­ ny, ať rostliny, živočicha, minerálu nebo horniny. Pamatujeme při­

Dřevorubec

a

tom na budoucí generace, kterým chceme odevzdat v rezervacích ukázky původních přírodních poměrů, pokud možno nedotčených rukou lidskou. Usilujeme tím o zřizování jakýchsi oáz v prostředí, kde příroda jinak už zcela podlehla náporu civilizace, oáz, v kte­ rých by život probíhal nerušeně a nezávisle na širším okolí, kde působením člověka byl přirozený koloběh života porušen. Skutečnost, že nemáme dosud zákon na ochranu přírody a kraji­ ny, který by byl bezpečným východiskem snah směřujících k obno­ vě porušené přírodní rovnováhy, je důkazem, že byla a je dosud porušena harmonie nejen v přírodě, ale i ve spolupráci vedoucích složek v národě". Jan Šmarda, významný brněnský botanik, znalec a milovník pří­ rody a průkopník její ochrany, musel ještě dalších deset let čekat, než v roce 1956 konečně vyšel zákon Č. 40 o státní ochraně přírody. Jeho studie o přírodních rezervacích na Moravě, ze které v úvo­ du citujeme, vyšla v roce 1947. Obsahuje nejen výstižný rozbor problematiky územní ochrany přírody, ale i přehled území zaslu­ hujících ochranu, představující, alespoň pokud je nám známo, první souborný návrh sítě chráněných území na Moravě. Šmarda rozlišuje rezervace úplné, "v nichž nedovolíme žádné další zásahy" - tedy v současné terminologii maloplošná chráněná území a rezervace částečné, "krajinářsky chráněné oblasti", což jsou velkoplošná chrá­ něná území, odpovídající kategorii chráněných krajinných oblastí nebo klidových oblastí. Podívejme se na tato území dnes, po čty­ řiceti letech od Šmardova návrhu a po třiceti letech od vydání zákona o státní ochraně přírody. V přehledu úplných rezervací uvádí Šmarda 97 lokalit, z nichž

Jan Tluka

bylo příliš mnoho kamení na zemi

a země porodila stromy bylo příliš mnoho dřeva mezi nebem a zemí

a země porodila

člověka

a člověk vzal sekeru

Svratecká hornatina -- území lemují­ cí tok Svratky od Tišnova po Jimra­ mov, nejrozsáhlejsí ukázka harmonic­ ké kulturní krajiny na Ceskomorav­ ské vrchovině. Navrhovaná klidová ob!ast, zahrnující radu biocenter s re­ g;oná'ním i nadregionálním význa­ mem, z nichž jen nepatrná část je chráněna podle zákoll'l Č. 40 o státní ochraně přírody. Foto M. Hrádek

1

Zachránce bukových

jistě i laická veřejnost že pozitivní působení lesa v životním prostředí lidské společnos­ ti je do značné míry závislé na vhod­ né dřevinné skladbě lesních porostů. UČívali jsme se , že rozhlehlé labilní s mrkové monokultury jsou neblahým dědictvím minulosti. Smrkové mono­ kultury jsou však bohužel i velmi aktuální skutečností. I v lesích Jiho­ moravského kraje vítězí v posledních desetiletích smrk jako ekonomicky nejvýhodnější a dřevozpracujícím prů ­ myslem nejžádanější dřevina. V zá­ padní a severní části kraje jsme si již na něho zvykli natolik , že zcela ojedinělé zbytky listnatých porosti'! v rezervacích v nás vzbuzují předsta ­ vu o původním stavu lesů poněku d nečekanou. Na vět š ině lesních závo ­ dů ve východní karpatské části kr a ­ je vša k dosud převládaly dřeviny list· naté, zejména buk. Múžeme se napi'. právem domnívat, že název Bílýc h Karpat nepochází jen od bílekve­ tou cích luk, ale i od bělavých kmen ' rozlehlých bučin. Zůstanou Bílé Karpa ty bílými? Strašidlo smrkového hospodářství je neúprosné a vniklo i sem. V ž dyť u ž i po svazích Velk é Javořiny se spl ha ­ jí rozlehlými pasekami po smýcenýc h bučinách čistě smrkové kultury a za· rážejí se až o listnatou kulisu státní přírodní rezervace. Přirozené obn o· vy listnatý c h porosti! [tj. zmlazení ze semen starého porostu mateřského) se i zde využívá jen minimálně . Není divu - holosečný z pi!sob těžby není přirozenému zmlazení buku přízniv ý . la ko neskutečná pohádková b ytos t nám proto připadne fořt , který na ­ vzdory současným trendům smrkov é ­ ho 110Spodářství tvrciosíjně trvá n a přirozené obnově listn a tých porosti'!. Tím polesným je inženýr Alois In d ­ ruch a svému polesí Vlára na les­ ním závodě Brumov kraluje u ž 35 le t. To už nezní jen pohádkově , a le p ř í­ mo legendárn ě zůstat věren jed· nomu místu , jednomu lesu celý život ! Takový les ák s e vša k za celoživotní věrnost d oč ká odměn y může pr á ­ vem poros ty svého polesí označit ja ­ ko SVLIj les. A jak inženýr A. lndruch ten s VÍl j, převážně bukový les pěstov al'? Své celoživotni zkusenosti shrnul do p o· m ěrně ú tlé brožurky "ZAKLÁDÁ Ní A VÝC HOVA LISTNATÝCH POROSTO", k te rou roku 1985 vydalo Stá tní zem ě­ dě lsk é n a kladatelství Praha [1 42 str ., cena 13 Kčs 1. T řeb a že se jedná o pu b­ l ika ci , u rčenou lesnické praxi, r oz­ h o d n ě není na škodu, když s e s n í sez námí i ochránci přírody, Práv ě jim b udou některé věty odborné le s­ n i ck é publikace znít ja ko hudba: ,,Ja kmile buk d osáhne plodivosti. ob­ novuje se l e hce přiroz e nou cest ou a své potomstvo zakládá bohatým n a ­ semeněním. , . Bukové lesy pro t o obnovujeme přirozenou cestou, podo b­ n ě i bukové porosty s přím ě sí osta t­ ních listnatých dřevin a vůbec ve š­ kerá přirozená listna tá společenstv a . . . Listn a té porosty v oblasti Bílý ch Karpat není zapotřebí a rozl1odIl ě není a ni vhodné obnovovat holoLl se· čí . . . Přirozená obnova 'lesa je vy­ s oce ekonomická , je "automatiza cí "

Dnes už si

uvědomuje,

81 leží na území dnešního Jihomoravského kraje. Pouze polovina z nich je nyní vyhlášena za chráněná územÍ. Patří k nim samozřej­ mě nejznámější státní přírodní rezervace v Jihomoravském kraji jako jsou: vápencové bradlo Děvín (184,61 ha - vyhlášeno v ro­ ce 1946), Mohelenská hadcová step (56,99 ha - 1952), Pouzdřanská step (22,56 ha - 1956) , nebo prales Žákova hora (14,98 ha - 1933). Státními přírodními rezervacemi se stalo celkem 31 Šmardových "úplných rezervací" . Pokud nebyly vyhlášeny již dříve, vznikly většinou v padesátých letech. V šedesátých letech k nim přibyl Velký Špičák u Třeště (45,96 ha), v sedmdesátých letech lesní re­ zervace na území Školního lesního podniku Křtiny. Ochrana dal­ ších devíti lokalit byla zajištěna převážně až v osmdesátých letech vyhlášením za chráněné přírodní vývary nebo chráněné přírodní památky. Tuto kategorii chráněných území nevyhlašuje ministerstvo kultury, jako je tomu u státních přírodních rezervací, ale okresní národní výbory. Šmardův seznam úplných rezervací začíná lokali­ tou Kaliště. Rašeliniště Kaliště (12,1 ha) se stalo chráněným úze­ mím teprve v roce 1982, kdy bylo vyhlášeno za chráněný přírodní výtvor ONV v Jihlavě. Jaký osud potkal druhou polovinu lokalit Šmardova návrhu úpl­ ných rezervací? Slanisko Zápověď u Terezína bylo v roce 1952 vyhlášeno za státní přírodní rezervaci. Na ploše 1,25 ha byl chrá­ něn jeden z posledních zbytků jihomoravských slanistých stepí s výskytem řady vzácných slanomilných rostlin. Odvodněním okol­ ních zemědělských pozemků byl narušen hydrogeologický režim lokality, halofyty postupně vymizely a rezervace je navržena ke zrušení. Podobný osud potkal skalnaté stepi na vápencové Čebín­ ce, vytěžené pro potřeby blízké vápenky, i louky se vzácnými vlhko­ milnými rostlinami u Pilského rybníka, zaplavené vodní nádrží. Další čtyři lokality, jejichž navrhovaná ochrana nemá již smysl, takže návrhy byly odvolány, jsou na okrese Prostějov - Gavalec u Žárovic, Vinohrádek u Plumlova, Křéby u Soběsuk, Úvozy nad Vrahovicemi - všechno stanoviště teplomilné květeny. Dalších 15 Šmardových území můžeme označit za nezvěstná nebo snad zapomenutá, neboť nejsou uvedeny v žádných ochranářských materiálech. Patří k nim například Taliánská skála u Kelči c a Kos­ telecké vinohrady na okrese Prostějov, amfibo litové skály u Bo­ huňova, hadcové skalky u Drahonína, Rojetína a' Libochové na okrese Žďár nad Sázavou, Tučapská skalka na okrese Vyš k ov, Močíř u Korytné na okrese Uherské Hradiště. Zbývá naděje, že no· vější informace o stavu těchto lokalit umožní jejich převe d ení me­ zi navrhovaná chráněná územÍ. Stav legislativního zajištění ochrany zbývajících 19 Šmardových návrhů úplných rezervací se za těch čtyřicet let příliš nezměnil ­ jsou dosud pouze navrhovány k ochraně. Uveďme si alespoň někte ­ ré z nich: Kopaniny u Lipůvky a Údolí Bílé vody u Holštejna v okrese Blansko, Krnovec u hradu Veveří a Kůňky u Chudčic na území krajského města, Roztrhánky v Dúbravě a Špidlák u Čejče v okrese Hodonín, Kozí horka u Soběsuk, Hamerská stráň, Svahy pod Roudníkem a Vápenice u Kosíře v okrese Prostějov, Lada u Kuřimské Nové Vsi a Trenkova rokle v okrese Žďár nad Sáza­ vou. Ze Šmardových 48 návrhů částečných rezervací neboli krajinářsky chráněných oblastí je v Jihomoravském kraji situováno 29, ostat­

2

lesů ·

ní leží v Severomoravském kraji. Pouze necelá polovina z jihomo­ ravských území má legislativně zajištěnou ochranu. Mezi Šmardo­ vými návrhy z roku 1947 najdeme nejen všech pět vyhlášených chráněných krajinných oblastí Moravský kras (1956), Žďárské vrchy (1970), Pálavu (1976), Podyjí (1978) a Bílé Karpaty (1981), ale i dosud ještě připravovanou chráněnou krajinnou oblast Jihlav­ ské vrchy. Ochranu dalších území zajistily okresní národní výbory vyhlášením za klidové oblasti - Rokytná (1978), Bílý potok (1978) a Bobrava (1982) nebo chráněné přírodní výtvory - Údolí Oslavy a Chvojnice (1975) a Člupy u Bučovic f 1981). K ochraně v různých

Kresba R. Pospíšil

v

tvorbě

lesa, je velkým darem pro . . ." Inženýr lndruch má právo takto tlOvořit, neboť se mu vel koplošnými clonovými sečemi Imísto dnes běžně aplikovaných holosečí) podařilo za ­ lesI'íovat přirozeným zmlazením přes 70 procent plochy těžených porostli a tím u se t ř it nemalé finančni pro­ střeclky. Na polesí Vlára nahradily vy­ těžené bukové porosty vitální buči ­ ny ml a dé. Stejně dobře jako buku umí pohádkový polesný vlá dnout i ja­ vorům , lípám . jilmům , do konce i tře š­ ni ptačí. V citované brožuře o tom s vědčí nejen hutn ý text , tabulkové pře­ hled y a grafikony, ale i velmi kvali t­ ní fotografie Otty Ha uck a. Mllžeme n a nich obdivovat vzrůslné listnat é p orosty s převah o u buku, vysoce pr o­ d uk ční a vysoce estetické. Takové, jaké by měly být pěstovány na vět ­ š ině lesních půd Bíl ýcl1 Karpa t, nebo ť jedno pohádkové polesí je pro na ši jedinou b uk ovou chráněnou kr a jin­ n ou o blast přece jen málo. Jan Lacina společnost

Moře

bUkovýc h lesů ve Chřib ec h mů­ žeme jen vý jimečn ě pře hléd n o u t z n ě­ které vystupující sk ály . Souvislé k om ­ p lex y listnatých l es ll v navrhované k lidové oblasti se vyznačují vy sokou ekologickou stabilitou a co je neoby­ č ejně důležité i odolností vůči pů ­ sobení tytotoxických imisí, j ejichž vliv se již projevuie v celé st ředn í Evro­ pě. Skalka u Břestku. Foto M. Hrádek

3

piiu.'" V

II "SERnell

ZEIII 1I0BAVSl10SLEZSIIÉ

., O

c-a • .A.",i. ,~ ~

fl)

"'''1:01

liJ.'rr~

__·"'"

kategoriích je navrženo dalších devět území. Patří k nim takové skvosty jihomoravské přírody jako jsou Dunajovické kopce, Ždá­ nický les, Chřiby nebo skupina Sýkoře. Pět "krajinářsky chráně­ ných oblastí" navrhovaných Šmardou se již v současnosti mezi návrhy chráněných území neobjevuje - například Dúbrava u Ho­ donína, Zimarky u Velkých Bílovic nebo rybniční oblast sklensko­ pikárecká na Českomoravské vrchovině. "Po zkušenostech více než dvacetiletých dospěl jsem k přesvěd­ čení, že bez vyhlášení zákona na ochranu přírody a krajiny snahy o zřizování přírodních rezervací půjdou kupředu jen velmi po­ malu, k velké škodě na národním majetku hmotném i kulturním", končí Šmardova průkopnická studie o přírodních rezervacích na Moravě. My dnes, po čtyřiceti letech, můžeme konstatovat, že jsme dosud stále jen v půli cesty k vytvoření dostatečné sítě chráně­ ných území, která by vytvořila podmínky k trvalému uchování bo­ hatství naší přírody. To platí nejen pro Jihomoravský kraj, ale pro celou ČSR, jak vyplývá z toho, co na podzim roku 1986 řekl na tiskové konferenci v Praze dr. F. Skřivánek, náměstek ředitele Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody. Uvedl, že ce­ lostátní prověrka maloplošných chráněných území, uskutečněná v letech 1983-85 ukázala, že z 930 vyhlášených území je třeba 29 zrušit a z 923 navrhovaných území se k ochraně nedoporučuje 98. Maloplošná chráněná území zaujímají 0,57 % z celkové plochy ČSR. Síť

maloplošných chráněných území Jihomoravského kraje zahr­ novala koncem roku 1986 114 státních přírodních rezervací, 157 chráněných přírodních výtvorů, 5 chráněných přírodních pamá­ tek, 3 chráněná naleziště a 1 chráněnou studijní plochu. Budová­ ní sítě chráněných území probíhalo ve dvou etapách, lišících se formou používaných kategorií ochrany. Státní přírodní rezervace vyhlašuje ministerstvo kultury. Ty jihomoravské jsou většinou z pa­ desátých let nebo ještě starší. V šedesátých letech byly vyhlášeny pouze dvě rezervace - Mrhatina a Velký Špičák v okrese Jihlava, v sedmdesátých letech vznikla soustava rezervací na území Škol­ ního lesního podniku Křtiny, bylo vyhlášeno pět lesních rezervací v okrese Kroměříž, rezervace Holý kopec v Chřibech a v r. 1978 Roštejnská obora v okrese Jihlava, až dosud poslední vyhlášená přírodní rezervace v Jihomoravském kraji. Koncem sedmdesátých let začala druhá etapa legislativního zajiš­ ťování území s významnými přírodními hodnotami. Když se uká­ zalo, že vyhlašování chráněných území ministerstvem kultury je zdlouhavé, že řada návrhů, jejichž zpracování a projednání s uži­ vateli pozemků věnovali profesionální i dobrovolní ochránci pří­ rody tolik času a energie, ležela na ministerstvu kultury v Praze

4

Ze Šmardova obrázku publikovaného v r. 1947 ve Zprávách Zemského stu­ di;ního a plánovacího ústavu v Brně bylo ;en s obtížemi možné identifiko­ vat ;ednot/ivé lokality navrhované k ochraně.

Nové právní

předpisy

Kromě

ČNR Č.

zákona

65/86 Sb. (tzv. zákonu o ochra­ přineseme bliž­ ší informaci v příštím čísle, nabyly nedávno účinnosti také další předpi­ sy chránící vybrané části přírody. Je to nařízení vlády ČSR Č. 58/ 86 Sb., . kterým se vyhlašuje ochranné pásmo Krkonosského národního parku a vy­ hláška ministerstva kultury SSR Č. 60/86 Sb., která na území Slovenska poskytuje ochranu četným druhům nerostiL sankčního dodatku k ně přírody). o němž

Z

edičních plánů

našich nakladatelství vás chceme upozornit na několik knih, které by měly vyjít v letošním roce. Nakla­ datelství Academia je v našem výbě­ ru zastoupeno dvěma překlady: z francouzštiny je to Ekologická syn­ téza [Po Duvigueaud), z ruštiny Ochra­ na živé přírody - problémy a pers­ pektivy [)ablokov, Ostroumov) . V na­ kladatelství Horizont vyjdou Ekolo­ gické katastrofy od E. Hadače, v Pa­ noramě v edici Knihy o přírodě pub­ likace Lesními pěšinami [Pavlík, Bouch­ ner). Další sbírku reportážních po­ vídek Josefa Velka o ochraně pří­ rody vydá pod názvem Příběhy pro dvě nohy nakladatelství Práce v 10. ročníku knižnice Kamarád. Ve Stát­ ním pedagogickém nakladatelství v y ­ jde 2. díl Kapesního atlasu chráně­ ných a ohrožených živočichů [Pecina, Čepická), za'hrnující ptáky kromě pěvců, a kniha Člověk a životní pro­ středí (Císař a koL). Co stojí péče o životní prostředí se dozvíme ze stejnojmenné publikace kolektivu autori'l, kterou pro edici Ekonomie a společnost připravilo nakladatel­ ství Svoboda. Tu

Představujeme

základní organizace

Rosnička

bez

na realizaci, začaly postupně okresní národní výbory využívat možnosti vyhlašovat ochranu formou chráně­ ných přírodních výtvorů. Příkladem může být okres Uherské Hra­ diště, kde rada ONV vyhlásila dne 22. července 1982 za chráně­ né pi'írodní výtvory 32 území, převážně květnaté bělokarpatské lou­ ky, z nichž ani jediná (přes jejich nesmírnou přírodovědnou hodno­ tu) nebyla dosud chráněna. Přehled maloplošných chráněných území v Jihomoravském kraji dokumentuje rozdílný přístup jed­ notlivých okresních národních výborů. Kromě Uherského Hradiště nejvíce iniciativy při legislativním zajišťování přírodních hodnot na území okresu projevily okresní národní výbory Brno-venkov, Gottwaldov, Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Vůbec této formy vyhlašování chráněných území dosud nevyužily okresy Blansko, Břeclav, Hodonín a Znojmo. To neznamená, že by zde nebylo co chránit. Vždyť například kostra ekologické stability okresu Blan­ sko, zpracovaná v Geografickém ústavu ČSAV, zahrnuje 171 eko­ logicky významných území zasluhujících ochranu, z nichž 61 má regionální a nadregionální význam, takže jejich ochrana by měla být zajištěna minimálně na okresní úrovni. V současné době je zde pouze 13 vyhlášených chráněných území všech kategorií. Obdobně kostra ekologické stability okresu Hodonín zahrnuje více než 80 území a pouze 8 z nich je legislativně chráněno. Počet vý­ znamných území, zasluhujících ochranu ve správním obvodu Brna, se blíží padesátce, chráněno je pouze 9. A tak bychom mohli po­ kračovat dál. naděje

iniciativně

Maloplošná

chráněná

území v Jihomoravském kraji státní

okres

rezerv. Blansko Brno·město

Brno·venkov Břeclav

Hodonín Gottwaldov Jihlava Kroměříž

Prostějov Třebíč

Vyškov Uherské Hradiště Znojmo Zdár nad Sázavou celkem

chráněný

přírodní přírodní

ostatní kategorie

plocha v ha

výtvor

8 1 16 22 7 4 7 23 4 4 4 4 3 7

1 5 24

1 2 3

18 23 4 7 12 5 32 1 25

1

114

157

1 1 9

612,8 141,73 1804,48 1118,26 54,21 74,85 373,7 221,0 108,9 1102,9 61,5 488,9 12,7 272,0 6447,93

Nejsou chráněna ani některá území s naprosto výjimečným, nad­ regionálním biogeografickým významem, reprezentující bohatství bioty rozsáhlých oblastí. Přehled nadregionálních biocenter je uve­ den v Ekologickém generelu ČSR, vydaném v roce 1985 státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Ze 7 nadregionál­ ních biocenter v ČSR, která mají legislativně zajištěnou ochranu, leží pět na území Jihomoravského kraje. Patří k nim Údolí Hodo­ nínky (mozaika přirozených lesních biocenóz ve Svratecké horna­ tině v okrese Blansko a Žďár nad Sázavou], Čertoryje (typická

se rozhlíží

"z bývalého lesoparku bylo

smeti š tě.

Černé

skládky, stromy přes cesty, ne­ dalo se bez úhony projít ke stanoviš­ ti kontejnerů . Všechno vydržím , ale žít na smetišti, t o ne!" Po pOSledním zoufalém výkřiku následovalo jedná­ ní. Jiří Ohnutek, bytem v Brně - Žabo­ vřeskách , obešel známé i neznámé v okulí a 1. května 1986 vznikla za tím nejmladší brněnská ZO ČSOP Č. 1a, ROSNIČKA . Dvacítka jejích č lenů , to jsou převážně lidi kolem třiceti , s dorůstajícími dětmi, důležitými pra­ covními úkoly a - víkendovými cha­ I upami. Nedá se však za neporušenou p řírodou jezdit jen ven a s tím , c o je doma, nepočítat. ROSNIČKA se stará o větší část Ji­ rá skova lesa a nejbližší okolí. Spolu­ pracují s Technickou a zahradní sprá­ vou města Brna, s občanským výbo­ rem č. 71, s Obvodním národním vý­ borem Brno II. i s NVmB. Před sa­ moobsluhou na Šmejkalově ulici má vývěsku; dočetla jsem se tam mimo jiné i data pracovních schůzek (v místnosti agitačního střediska) a da­ ta brigád. Pracuje se každou druhou středu odpoledne. Začali sázením stromků (se souhla­ sem TaZSmB). Získali je z Bráfovy ulice, kde se likvidoval ochranný ze­ lený val. "Zazvonili jsme v domě, před kterým měl být stromek, zepta­ li jsme se, zda majiteli nebude vadit a zda se o něj v době sucha bude starat", vysvětluje Jiří Ohnutek. "Kdo nechtěl, stromek před domem nemá." Dětská zóna na okraji lesoparku byla další akcí. TaZSmB nechala po doho­ dě osadit třicet laviček, ROSNIČKA zabudovala odpadkové koše, vymezila prostor, kam smí děti, ale ne psi, no a dnes už schází jen houpačka . . . Jiráskův les má 47 ha. Podle norem by se o něj mělo starat třicet (! J trvalých pracovníků. ROSNIČCE se povedlo, že tu jsou na částečný úva­ zek aspoň dva, oba bydlí v blízkosti. V létě se tu v rámci letní aktivity studentů objevili mladí brigádníci, pro­ řezávali, hrabali, uklízeli, vše pod odborným vedením. "V Jiráskově lese začíná být skutečně pořádek," libuje si Jiří Ohnutek. "Jako dobrovolníci můžeme ostatním lidem ukázat cestu," dodává, "něco konkrét­ ního udělat, propagovat péči o ži­ votní prostředí. Nikdy ale nemohou dobrovolníci udělat vše po pracovní době. Podstatná část leží vždy na profesionálních pracovnících, jinak je to beznadějné." Závěrečná poznám­ ka není pesimistická. Jen naznačuje, jakým směrem se úsilí ROSNrCKY bu­ de dál ubírat. (wil)

5

U pramene Jindřich

ukázka parkové krajiny Bílých Karpat s druhově bohatou bioto u v okrese Hodonín], Porážky (bělokarpatské louky s unikátní kvě­ tenou v okrese Uherské Hradiště], Havranické vřesovisko (unikát­ ní vřesoviště na okrese Znojmo) a Rejtava, Ledové sluje, Hardecké skály (soustava území s mozaikou přirozených lesních biocenóz v okrese Zno jmo ). Někdy se ozývají hlasy, a to i mezi profesionálními a dobrovolný­ mi ochránci přírody, že další vyhlašování chráněných území nemá smysl, jestliže nedokážeme ihned zajistit soustavnou péči. Pravdou je, že jsme-li ve vyhlašování chráněných území zhruba v půli ces­ ty, pak soustavná péče je teprve v počátcích, přes všechno dosa­ vadní úsilí orgánů státní ochrany přírody i řady základních or­ ganizací ČSOP. Ovšem znovu je třeba zdůraznit, že právě legisla­ tivní zajištění ochrany je základní podmínkou nejen další existen ­ ce ekologicky stabilních území s výjimečnými přírodními hodno­ tami, ale i postupného prosazování soustavné péče, umožňují cí jejich optimální vývoj. Pro doplnění sítě chráněných území v Jihomoravském kraji je dostatek podkladů. Regionální biocentra a biokoridory, které by měly být prvořadě chráněny, jsou v návrhu regionálního územní­ ho s ystému ekologické stability krajiny, zpracovaného brněnský m Agroprojektem na základě objednávky odboru územního pláno ­ vání KNV pro celý Jihomoravský kraj. Materiály mají k dispozici okresní ekologové na útvarech. hlavního architekta. Přehledy úze ­ mí chráněných i zasluhujících ochranu jsou součástí koncep cí ochrany životního prostředí, které budou v roce 1987 zpracovány ve všech okresech. Řada návrhů je již v různé fázi projednávání buď na odborech kultury ONV, na Krajském středisku státní pa­ mátkové péče a ochrany přírody, nebo na ministerstvu kultury ČS R . Doplnění sítě chráněných území je významným krokem k cel­ kovému posílení ekologické stability krajiny, jak nám všem uklá­ dá Zákon o stMním plánu rozvoje národního hospodářství ČSS R na léta 1986 až 1990, schválený 8. 12. 1986 Federálním shromá ž­ děním ČSSR. Soustředme své úsilí na to, aby všechny ostrovy př í­ rodních pokladů v našem kraji měly legislativně zajištěnu další existenci. Abychom se na ně mohli každoročně bez obav vra cet pro poučení i pro radost.

Zogata

Do dlani jak o do d žbánku p o matce a otc i nabíráš studánku dnů a nocí Ve džbánku dlaní más iako v hrsti nebe Otec s matkou t i brání prsty propusti t seb e N ebe ze země jsi zvedla N ení v t om diva je Blesky st rhuji sedla z hor n ad kraje m Od vr šků usých ají jed l e a všelic os nás tr á pí j ak soumrak le s ů v sedlech Napi j se z dla ní Napii

Zachování ek ologick é r ovno vá hy ces tou zlepšová n í životního pro­ středí předsta v uj e nealte rnativní cíl, k terý je nutn o za bezpečit. Žádný společensk ý cíl v socialist ick é s pole č nosti nesmí být rea li­ zován na úkor poškození ekologické r ovnováhy a zhoršení sta vu životního prostředí.

Zásady státní koncepce tvorby a ochrany životního prost ř edí a racionální ho využívání přírodních zdrojů v 8. pětiletce s výhledem do roku 2000

6

Lužánky - park ve vývoji

Jana Tupá

" -c-Oj·"")~~)4 ~JI

. .,- ~ . .~~ ; ~~/:~ ' ~ · ·:lC:f.:.-.. , ~ t l.or J ~ ,'.' . .':-~:~;., , '\iGh: .. - ,.i=l

~~:';~~~:,'~.;)~.~§)Vi~th[ . l.- "~'~J .~~f.f:~~V
• .'<.'.

R

..

' 'f~\iiI!WWfll::::~!:v.:J

>L)c> '; ~"'roJ1~!':~~ ~F'~(l

':&!~~ wU b';j UU ~J::llH'

"

Nejrozsáhlejší park města Brna byl původně jezuitskou zahradou s dvorem, zpřístupněnou od roku 1786 Josefem II. Zahrada byla protkána a lemována alejemi. Před koncem 18. stol. již bylo k za­ hradě připojeno i okolí potoka Ponávky a na něm zřízeny dva ostrůvky a okolí romanticky upraveno. Hlavní osa vstupního dvora procházela parterem, stromovými bos­ kety a ovocným sadem a stoupala až na vyhlídkovou plošinu na svazích Černých Polí mimo obvod zahrady. Roku 1855 byl v parku postaven restaurační pavilón (dnes Dům pionýrů a mládeže). S výstavbou tohoto pavilónu zřejmě došlo k úplnému rozpuštění původní osnovy alejí, celá zahrada byla roz­ š ířena a změněna v jednotně pojatý přírodně krajinářský park. Proměnu parku prováděl v druhé polovině 19. století zahradník Antonín Šebánek. Do porostní skladby prosazuje cizokrajné dřevi­ ny. Jeho následovníl{ A. Siebeck pokračuje v těchto tendencích a obohacuje Lužánky o všechny druhy dřevin rostoucích pi'irozeně n a území Moravy. Od začátku tohoto století až po současnost však mi10žství druhů v porostní skladbě klesá, porost stárne, zahušťuje se a jeho zdravotní stav se zhoršuje. Celkový stav porostu, vložení uzavřených sportovních areálů a ve­

la Ji;1 .

l:

O Dtl ~~Q :llg~lr;;-il

~I:;;;:;;

,~:: . :::::0 .,........

"'.

~~

Stav parku na konci 18. století - pře­ vzato z knihy Významné parky Jih o­ moravského kraje (Blok, 1978 )

Reprod ukce

z

p o čátku

litog r afie F r an I.

Ri chtra

19. stol.

" !

....

~

7

---.- .­

dení cest, které ztěžuje průchodnost areálu, vedly k rozhodnutí provést celkovou rekonstrukci Lužánek.

Studie rekonstrukce a celkových úprav parku zpracoval v letech

1979-1981 Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a ob­

jektů v Praze. Autorem řešení je dr. ing. arch. Otokar Kuča, CSc.

První etapou projektu byl dendrologický a kvalitativní průzkum.

Kvalitativní hodnocení bylo provedeno u zaměření str o mů v pěti­

stupňové klasifikaci.

Návrh rekonstrukce a úprav parku Kresby autorka

První skupina - zvláště hodnotné, dokonalé, zdravé, dobře vyvi­

nuté dřeviny s korunou typickou pro určitý druh, tvarově nepo­

rušenou.

Druhá skupina - zahrnuje hodnotné, zdravé stromy odpovídajícího

tvaru, eventuálně s mírným poškozením, které však neruší celkový

charakter jedince.

Třetí skupina je tvořena dřevinami běžné, průměrné hodnoty,

zpravidla částečně poškozenými s netypicky formovanou korunou,

příp . kmenem.

Ctvrtá skupina - jsou dřeviny průměrného vzhledu, zdravotně značně poškozené dožívající.

Pátá skupina - dřeviny bezcenné, velmi silně poškozené, odumíra­

jící a odumřelé.

Početní výsledky průzkumu zachycují tabulky na str. 9 a 10. Centrál ni pohled Foto J. Kučerová

8

Dub uherský p ře d začátkem zimy Pato f. Kučerová

TABULKA CETNOSTI RODU DŘEVIN A JEJICH KVALITY Rodový název

.

dřeviny

Acer - javor Aesculus - jírovec Abies - jedle Ailanthus - pajasan Alnus - olše Betula - bříza Carpinus - ha br Crataegus - hloh Corylus - líska Catalpa - katalpa Cornus - dřín Eleagnus - hlošina Evonymus - brslen Fa gus - buk Fraxinus - jasan Gleditschia - dřezovec Gingko - jinan Gymnocladus - nahavětvec Hippophae - rakytník )uglans - ořešák Koelreuteria - svitel Liriodendron - liliovník Larix - modřín Malus - jabloň Magnolia - šácholan Morus - moru š e Prunus - slivoň Phellodendron - korkovník Picea - smrk Platanus - platan Pinus - borovice Populus - topol Pseudotsuga - douglaska Quercus - dub Robinia - akát Rhamnus - řešetlák Salix - vrba Sambuccus - bez Sophora - jerlín Sorbus - jeřáb Tilia - lípa Thuja - zerav Taxus - tis Ulmus - jilm

Cel ke m Z a s t o u pen í v

%

Kvalitativní skupina 1

234

73 9 5 O

88 16

O 2 2 O

2

6 O O O O 18 6 O 3 1 O 1 1 O O O O O 1 O 10 1 8 5 O 1 1 O O O 1 O 10 O 1 5

1 3 2 8 O 2 1 O 1 O 1

10 O 1 3 O

105 45 5 3 12 41 10 5 4 3 1 O 1 1

61 3 O O 1

O

O

1 O O O 2 1 2 1 3 1 16 5 O 2

4 1 2 1 O 1 9 O

73 11 1 3 3

21 10 1 1 O 1 O O O 39 O 1 O O O 7 1 2 2 O 2

1 26

17 1 52 1 18

22 2

30 3

10

SOUičet

5 13 1 O 1 O 3 1 O 1 O 1 O

O O 5 2

O O O O O O O O O O 6

4 3 1 1 20 121 5 5 4 1 1

13 2 4 3 2 4

35 2

91 4 69 70 5

14

6

47

31

O 1 O O O

1 1 1 2 O 71 5 7

1 2 O 2 3 29

10

10 5

O O

13

9

10

7 1 2

12 10 17 69 31 6 14

16 O 1 8 O 2 7 O O 1 O O

Kresba R. Pospíšil

82

O

7

10

352

25 93 2 4 2 5 3 130

22 14 39

171

201

542

399

89

1402

12

14

39

29

6

100

Splácení dluhu Do rady NV města Brna byl v lednu 1987 předložen návrh k vyhlášení deseti stromů a dvou stromořadí v Brně chráněnými přírodními výtvo­ ry ve smyslu zákona č. 40/1956 Sb'. Město tím pomalu začíná splácet vel­ ké dluhy v legislativní ochraně pří­ rody z minulého období. Zelenými ce­ dulkami se znakem státní ochrany přírody budou opatřeny stromy: - javor babyka u cesty pod Červe­ ným kopcem v Pisárkách, - javor mléč u hřiště v Jehnicích, - jasan ztepilý v Jehnicíc'h, - vrba bílá u Holáseckého rybníka, - lípa velkolistá na Cupákově uli­ ci v Rečkovicích, - platan javorolistý na Palackého náměstí v Rečkovicích, - javor stříbrný v pa'rku na Palac­ kého náměstí v Řečkovicích, - dub letní u Kohoutovic v katastru Žebětín,

a -

2, platany na

Zvonařce

stromořadí:

lípa

kříženci

velkolistá, srdčitá a její (36 stromů) podél Bráfovy

ulice v Žabovřeskách, - jírovec maďal (18 stromů) na Ma­ lé Klajdovce v Židenicích mik

9

Zmizí tetřívek z Ceskomoravské vrchoviny?

Z celostá tního

Kva litativní skupin a

1.

2.

3.

4.

5.

jehličnan y

24 11 %

28 13 %

57 26 %

91 42 %

17 8%

217 100 %

lis tn áče

147 12%

173 15 %

485 41%

308 26 %

72

1185 100 %

6%

15 %

85 %

Z uvedených tabulek vyplývá:

Z celkového počtu hodnocených stro mů je 35 % pod p růměrný c h

a bezcenných, dožívajících a odumírajících. Tyto stromy je nutno

odstranit.

Park vykazuje dobrý p o měr listnáčů a jehli č nanů 85:15 tak, jak

by to mělo odpovídat městskému parku. Přitom zdravotní sta v

jehličin je horší než u listnáčů, především zásluhou smrků. Kostru

porostu tv o ří domácí dřeviny, a to javory, lípy, jasany; nejlepší

zdravotní stav vykazují buky, jilmy se z porostu vzhledem k cho­

robě (grafioza) ztrácejí. Z dřevin cizího původu jsou nejvíce za­

stoupeny zdomácnělé akáty a jírovce.

Význačné dřeviny v parku najdeme n ě k o lik s kuteč n ě pozoruhod­

ných stromů. Unikátní je exemplá ř dubu uherského (Quercu s con­

ferta J, který patří k nejhezčím na M or avě .

Návrh rekonstrukce a oprav parku Do centrálního prostoru parku je vn esen a la d n á symet rie se zvý­ r azněním osy. Celý prostor je p rosv ě tl e n, jsou v něm pon ech ány pouze význačné solitéry. Stinné obvodové partie jsou protkány lo­ gickým systéme m pěších komunika cí a do p lněny intimními stezka­ mi a odpočívadly s výtvarnými díly. Velkým p ř ínosem je obnova pův o dníh o toku Ponávky, který je nyní l{analizován. Vod a v jaké­ koliv podobě je téměř nezbytnou součástí každé parkové úpravy. Vodní partie psychicky i fyziologicky výrazn ě zvyšují p obytovo u hodnotu parku. Na základě sociologického pr ů z k umu , který prováděl VÚOZ Prů­ honice, lze konstatovat, že parky jsou n e jvíce navštěvovány za úč e ­ lem každodenní rekreace lidmi s malými dětmi a důch o dci. Lidé nacházející se věkem mezi těmito kategoriemi využívají parků minimálně, ovšem m ohou-li využít pěších tras přes parky k ces­ tám do zaměstnání, výrazně se počet těchto lidí v parku zvýší. Navrhované řešení výrazně zvyšuje celkovou hodnotu parku nejen v návaznosti na jeho historický vývoj, ale splňuje i požadavky pro využívání parku různými kategoriemi obyvatel města Brna. Doufejme, že se investorovi celé akce TaZS města Brna podaří celý návrh důsledně nejen realizovat, ale v navržených tenden­ cích dále udržovat a rozvíjet. Park je živý organismus, který nelze vybudovat a konzervovat, je třeba ho neustále pěstovat tak, aby byla zachována kontinuita jeho vývoje.

10

výskytu tet­ a kol. 19551 se tetřívek obe cný [Lyrurus tetrixl vy­ skytoval v podhorských stanovištích západní Mora vy a v celých Čechác h , kromě širšího okolí Prahy a stře d ­ ního Polabí. Ve Ž ďárských vrších byl, podle sdělení starších myslivců, tetř í ­ vek všude, l{de charakter místa př i ­ pomínal severs kou ta jgu - vřesovi š­ t ě , podmáčené louky, paseky s r oz­ volněnou zelení bř í z a borovic a s dostatkem borllvky a brusinky. Tako­ vá místa se n a cházela v okolí Žďá ­ ru nad Sázavou a táhla se k Velké­ mu Dářku , kde p řes les pokračov al a k Herálci a Svra tce a odtúd jedním směrem ke Kři ž ánkám a Mílovám a d ruhým s měrem ke Kameničkám , l e­ níkovu a k Hlinsku.

S o učasné populace tetřívka [Hanu š,

Bouchner , Fišer 19791 v českých ze­

mích se omezuj í n a horské ma sívy

na okraji státu a n a Třebonsko , od­

kud pronikají do Jihlavských vrch ů .

Osamoceným ostrllvk em je poslední

l okalita ve Žcrárských vrších v okolí

města Svratky.

Je stě v nedávné minul osti , k oncem

70. let, nebylo vzácností vidět na to­ kaništích me zi Svratkou a Kamenil~ ­ ka m i pr a videlně i několik desítek to­ kajících tetřívkú. Vlivem intenzifi k a ­ ce zemědělské a lesní výroby spo jené s melioracemi a rekultivací neplod n é púcly, s likVidací b ř ízy a olše , úby t­ ku ke řú a polok eřll , jako i m izení vř esovi šť a r a šelinný ch luk, klesl p o­ č e t ku sú te tř ívk a obecného v roc e 1980 n a 40 e x e mpl á řú. V té do b ě zde b yl a n a návrh Správy CHKO Žďá r sk é vrchy a ro zhodnutím V čKN V v Hra d ci Králové vyhl á šena chovná tetř í v č í oblast. Řízením obl as ti byl p ověřen p oradní sbor. V březnu roku 1983 se konal ve Ž ďáře nad Sá­ zavou celostátní seminář zabývající se ochranou tetř ívka. Na zák la dě zku­ šeností a připomínek z tohoto semi­ náře se přistoupilo v chovné tetří v ­ čí oblasti k praktické o ch r a n ě té to vz á cné zv ěře . Přikročil o se k zaklá­ dání krmných line k, p olíček s ovsem, který se nesklízel, a t a k poskytoval potravu zvěři po v ě t š í část rok u, zvý šil se dOZDl' hlavně v období sn á­ šení vajec a vyvádění ku ř átek. Po majetkoprávní stránc e bylo projedná­ no vyčlenění některých ploch ze ze­ mědělského púdního fondu a je dná se o rozčlenění velkých honú na menší díly s osetím různých druhů hospodářských plodin. Přes veškeré ochranářské snahy po č ­ ty tetřívkú stále klesají. N yněj š í stav se pohybuje kolem 20 kusů. Zdá se, že klesající trend bude pokračovat. U rčitou nadějí je umělý odchov. Prv­ ní pokusy se již daří. P. M. Vlader řívčí zvěře

přehledu

[Čermák

Stromy k

řekám nepatří?

Miroslav Kundrata

" Zámer opravy na likvidaci brehové­ ho porostu na. levém brehu reky Svratky". Pad tímto. názvem byla sva­ lána 5. 12. 1986 jednání na Pavadí Moravy v Komárově. "Pi'edmetem ;ed­ n á ní bude pro;ednání úplné likvida c e brehového porostu na levém bře­ hu reky Svratky, říČ . km 40,850 až 41,850 k. ú. Pi'ízřenice, D. Heršpice, a to v rámci připravované opravy stáva;ícího základního prostředku" ,

razvádí dále paznámka. Předehra se kanala už na Stavo.prajektu 25. 3. 1986 , kdy byly z nejvýznamnějších p říradních lakalit na vržených k le­ gislativní ach raně vylaučeny dvě Svratka nad sautakem se Svitavau a Bítýšská bažina a ta pro jiné z áměry. Ty na sebe nedaly dlouho. č ekat . . . Už ta nelidské úřední vy­ j adřavání, při kterém jazyk český úpí a čtenář krautí hlavau. Řeka pro. nás není řekau, ale "základním pro­ s tředkem" odasabněným, ananym­ ním [mažná prata se stala stakau}, s tramy nejsau stromy, ale abjekty překážející v apravě základního. pro­ středku, za apravau nestají člavěk a jeho. praspěch, ale PLÁN a TERMÍN! Takavá je praxe! Kdo. se jí nepadří ­ d í , je naivní snílek, který zbytečně a marně zdržuje zásl užnau práci dru­ h ých . a kdo. ji bez výhrad respektu­ je , úspěšně adškrtává palažky ve spl­ něném PLÁNU. Naše krajina, lesy, va dy. vzduch, města, sídli š tě, parky, p atraviny, stav našeho. zdraví i zpll ­ sab u myšle'lí jsou věrným odrazem t a h oto neasobníha, nerozvážného a neangažavaného myšlení nás vš ech

bez razdílu. Nemohu sauhlasit s pra­ hlášením vedaucího pravazu Pavadí Maravy, který svau argumentaci pr o likvidaci břehavých porastů uzavírá tvrzením, že "v této. spalečnasti ne­ lze jinak". Fakta jsau jasná: Svratka nebyla ve jmenavaném úseku udržavána ad ro­ ku 1925. Kapacita kary ta se zmenši­ la usazením nánasů a při větších vadách by mahlo hrazit vylití z bře­ hů [výpačet nedalažen) na pazemky JZD i na soukromé parcely [za ško­ dy odpavídá pravazavatel taku], řa­ da přestárlých stromů hrazí pádem do. vadateče, břehy jsau místy naru­ sené bační erazí. Přístup k řece je amezený, pazemek JZD sahá až k břehavým parastům a není zde žád­ ný manipulační prastar. Pravazava­ tel i dadavatel mají k dispozici ne­ dakanalé mechanizační prastředky , které je amezují na čištění řeky pau­ ze z břehu . A tady zase překážej! stramy. A fakt, že břeh 60 let nikdo. neudržaval, je dakance uváděn jaka argument k jejich vymýcení! Ale

jednání nebylo tak úplně zby­ Projektant, investar Cl dadava­ tel prajdau se zástupcem KSSPPOP, ing. Šmitákem, terén a vyznačí stra­ my, které je mažné a nutné zacha­ vat. Krajské střediska si rovněž vy ­ 11l'azuje pasauzení studie vegetačních úprav a daprovadné zeleně. Slava o bialagickém a ekolagickém významu břehavých porostů však vyzněla do. prázdna dnes, třicet let pa vy­ hlášení zákona a ochraně přírody! tečné.

'" • JliWI'Ir i b • 8Ňm i ( ·1/001

Kresba R. Pospíšil

o

velké geografické lízátko

Letas už pašesté malavaly děti pr a­ covníkú Geagrafickéha a Matematic­ kého. ústavu ČSAV abrázk y na téma ochrany přírady a živatníha prastředí. Výstavce z dětské výtvarné sou t ěže , pařádané pad patranací ZO ČSO P a kulturní kamise ROH , patřívá vždy je­ den pad večer na začátku prasínce. Práce přichází posaudit malíř Petr Skácel a autar té nejlep ší získává symbalickau hlavní cenu- velké g e a ­ grafické lízátka. Skutečná lízátka spa­ lu s kreslicími patřebami , sladkast­ mi, Iimanádau a diplamem jsau v ša k připravena pro. vsechny mal é m alí­ ře. Na ses té "lízátka" jich při š la cel ­ kem 38 Cl ta ,. velké" si adnesl Ale š Birnbaum , žák 4_ tříd y . Un

-~--­

STRO"'Y NA DNt

~'1\...~

--J,u 'i'.1b... "~(.

Kre sba iednoho z úspě š nýc!l aut oru loií.skéh o ročníku Jana Vlč k a (9 r .)

Pi'ístup ke brehiJ.m Svratky opravd u není snadný ani pro f otografa, nat ož pro stroie. Neiiednoduššl re še ní ;e vykácet stromy, napří mit koryto a zpevnit bi'ehy uměle. Je však ne;lep­ ší? Nebo aspoň do br é? Fo to B. Kučera

11

Návštěva Jiřina

ze

souhvězdí višně

Salaquardová

Nad ránem s i ty nezralé

bouřkou př istály

Zářily

;ako vltavíny

s

kři šťálovou

peckou

uvnit ř

Scifisté samoz ře ;mě spali ;ako když ;e do hvězd hodí my isme samozře;mě spali ;ako když nás do hvězd hodí a hv ě zdy samozre;mě spaly ;ako když ;e do lidí hodí

Nav:chujeme k

ochraně

Tak byla budoucnost zase ;en ve hvězdách a v lidech

Černovický příkop

Prvosenka Prvosenka [Primula) patří spolu s dalšími 12 rody (např. brambořík, dřípatka aj.) do čeledi prvosenkovi­ tých a je v naší květeně zastoupe­ na 7 druhy rostoucími ve volné pří ­ rodě. V Brně a okolí se můžeme set­ kat se dvěm a druhy : prvosenkou jar· ní (Primula veris) a prvosenkou vyš· ší (P. elatior). Prvosenka vyšší roz­ kvét á o něco dříve, v některých letech již koncem března , obě pak kvetou v dubnu až květnu. Prvosenka má pětizubý kalich, nálevkovitou koru­ nu s válcovitou tr ubkou a květy jsou v jednoduchém okolíku. Prvosenka vy šší má květy sírově žlu­ té, nevonné, ka lich je těsně přilehlý k trubce korunní [viz obr. a - část květenství) , prvosenka jarní m á kvě­ ty ž loutkově žluté - vonné, kalich slabě naf ouklý, od trubky korunní ods távající. Prvosenky jsou opylovány hmyzem s dlouhým sosákem (n apř . čmeláky, motýlem žluťáskem ře š etlákovým a j.). Prvosenka vyšší roste na lu­ kách a v lesích na vlhčích místech a na Brněnsku je vz á cněj š í (Červe­ ný kopec , Mokrá Hora , údolí Po­ návky II České , údolí ŘíČky u L íš ně). P. jarní d ává s píše přednost místúm

sušším [např. Kohoutovice, Bílovice,

Želešice, Iv anovice u Brna , kopec

Santon aj. ). Nejstarší herbářový do­

klad je z Há clLl z roku 1828 od Wes­

selyho [uložen v herbářích Morav­

ského muzea).

Prvosenka jarní patří mezi léčivé

rostliny, ale je rostlinou čá st ečně

chrán ě nou: nesmí se vyrýpávat a vů­

bec pak prvosenku ne smíme sbírat

v chráněných územích.

Latinský název Primula je odvozen

z adjektiva primus první, proto že ně­

které druhy kvetou na j ař e mezi

prvními. Podobně je tvořen i český

název prvose nka. Presl jej přejal

z polštiny: prvo-vesenka , tedy prvo­

vesní, prvojarní bylina. Často se uží­

vá i lidového pojmenová ní petrklíč.

Jaroslav Čáp

12

Na m a pách zatím není takto ozna­ a snad ani nebude; je to pra­ covní název pro příkopy lemující p o obou stranách železniční násep mez i Komárovem a Brněnskými Ivanovice­ mi v úseku po Ráječek. Nad označe­ ním "přírodní lokalita" by se mohl puristický ochránce přírody pozasta­ vit. Tyto příkopy vznikly vyhrnutím materiálu pro stavbu náspu železnice v 19. století a jsou tedy umělé. Svěd­ čí o tom i jejich pojmenování starý­ mi obyvateli Komárova - kubik ­ vzniklé podle objemového hodnocení vybraného materiálu. Nicméně příroda "použila" tyto pro­ s tory velmi užitečně. Terén mezi Ko ­ márovem a Černovickým potokem je součástí a luvi á lní nivy řeky Svitavy s místními depresemi a vysoká hl a­ dina podzemní vody pi'tsobí dlouhod o­ bé nebo i celoroční zatopení příkopů. Aluviální půdy a mělká voda s tep ­ lotami dyjsko-svrateckého úvalu pocl­ nítily vznik úzkého pruhu porost ů lu žního typu. Nejnáp a dnějš í m stro­ mem je topol bílý, z keřú bez čern ý , na dně příkopu roste bujná rostlin ­ ná vegetace, na trvaleji zatopených místech ostřice nebo i kosatec žlut ý. Mnohem významněj š í než rostlinn é společenstvo je živočišné osídlení. V přechodu měst s ké periférie do ty­ pické agrární krajiny tvoří pr uh černovick é ho př íko pu typi cký bioko­ ridor, spojující říč n í kory t o Svit a vy a jeho doprovodné břeh ové porost y s lužním Černovickým háj kem , n e boli Ráječkem, a pokračující Holáseck ý­ mi jezery dále k jihu. Černovický příkop je vý znamným "ostrovem" uprostřed zeměd ělské kra ­ jiny, přirozený m r ef u giem pro úkryt i rozmno žování řady živoči š ný c h fo ­ rem. Z nápadných velkých druhů zejména pro bažanty nebo pro za jíce. Mno­ hem větší počet méně nápadných ptá­ kú zde nachází hnízdní možnosti: drozdi, kosi, žluna zelená, sedmihlá­ sek hajní, pěnice černohlavá. Snad nejvýznačnějším ptačím druhem je moudivláček lužní, jehož hnízda se tu v některých letech najdou. Pokud čen

jsou

zj a ra trv a leji pod vodou, u nich pozorovat i někter.é druhy oboj ž ivelníků nebo jejich vej­ ce či pulce. Je škoda, že e"(istence těchto pří­ rodních enkláv dosud nenasla dostatečné uznání u člověka. V pod­ rostu najdeme nejen význačné druhy rostlin, ale i hromady odpadkú zne ­ či s ťující vodu v příkopě . Dokud vsak nebude zajištěna statutární ochr an a lokality , není možné provés t základ­ ní očistu a zvýraznit tak je š tě víc přírodní ráz i význ am tohoto všední­ ho kousku přírody brněnského okolí. Karel Hudec tůňky

můžeme

St av Č ernovického příkopu zd ů r az ­ n ěný sm utnou náladou prosincovýc h sní mk ů ne u těšený. P ře sto zde na­ chází úk r y t mnoho živočišnýc h dru­ h ů. Fot o K. Hr ubý.

;e

· Ještěrka zelená

Schematický nákres h lavy ještěrky zelené. Převzato a upraveno z Naul­ leau, G., 1980 (překreslila L. Makkio­ váJ

Jaroslav Piálek

Ze čtyř zástupců je š těrkovitých (La­ certidae) žijících na našem území patří je š těrka zelená společně s ješ­ těrkou zední (Podarcis muralis) me ­ zi druhy nejvzácnější. Je vázána svým způsobem života na vyhraněné bioto­ py, které člověk často neuváženě přetváří v rámci rekultivací, náhrad­ ního zalesňování, rekreace apod. V are álu svého rozšíření (střední a jižní Evropa, jihozápadní Asie až po Dněpr)

I

vytváří

několik

poddruhů.

U nás žije pouze nominátní poddruh Lacerta viridis viridis. Ještěrka zele­ ná je plaz mimořádně náročný na teplo. Z toho vypl,ývají i její náro­ ky na životní pro s tředí. Obývá teplé vápencové stráně jižního Slovenska, v Čechách a na Moravě se často vy­ skytuje na jižně exponovaných strá­ ních velkých řek (Vltava, Sázava, Jihlava, Oslava. Svratka, Dyje), kde si vybírá travnaté stanoviště s řídkým porostem keřů a stromů a místa s částečně kamenitým povrchem. Zde si sama hrabe hluboké úkrytové nory nebo osidluje opuštěné nory p o hlodavcích. Ačkoli preferuje lokality s inalou nadmořskou výškou, v Alpách v příznivých podmínkách vystupuje až do výšky 1700 m n. m. Zajímavé jsou údaje o výskytu ještěr­ ky zelené na území města Brna. Na dříve uváděných lokalitách (Špilberk a Hády) však nebyl v současnosti při průzkumu herpetofauny její výskyt potvrzen. Lze se domnívat, že výskyt na první lokalitě nebyl původní. S ještěrkami zelenými se můžeme set­ kat v období od dubna do října. Za teplých slunečný c h dnů jsou aktivní po celý den s m čnimem výskytu v odpoledních 'hodinách. Pozorovali jsme je vš a k i za poč a sí přeháňkovitého charakteru při teplotách 13-15 °C. Jejich aktivita byla však silně potla­ čena a při uchopení d o ruky proje­ vovaly minimální obranné reflexy. Období páření trvá někdy až do červ­ na, kdy s ami ce kladou až 20 vaje c velk ých asi 8 x 14 m m. Mlá ďat a s e líhnou kon cem lé ta a je jich velikost je 70 - 80 mm. Ve věk u tří l et jsou poh lavně dos p ěl á. Potr a vu tvoří p ře ­ váž ně hmyz, díky své velikosti a sÍ­ le jsou schopny vyle p šit si svů j jí­ deln íč e k i dr obnými obratl ovci (ml á­ ďata je ště r ek a hlodavců). Je zaráže jícÍ, kolikrát jsou z aměňo ­ vána mláďata j eš těrky zelené za ješ­ těrku obecnou. Napřík la d v populár­ ně naučné literatuře o státní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step je uváděn hojný výskyt ještěrky obec­ né. Při dvouletém inventarizaním prli­ zkumu, který jsme zde prováděli, jsme všechny menší "hnědé" ještěr­ ky, objevené na tomto území. určili

po odchytu jako ještěrky zelené. Mož­ nost této záměny pramení do značné

míry z toho, že v dostupné literatu­

ře chybí podrobný popis vývoje zbar­

vení ještěrky zelené od mladého vě­

ku až do dospělosti.

Seznámíme se proto s genezí zbarve­

ní podrobněji. Mláďata jsou zbarve­

na hnědě nebo šedohnědě se dvěma

až třemi sériemi bílých nebo žluta­

vých skvrnek, které mohou splývat

v podlouhlé linie. Jak mláďata rostou,

objevuje se na bocích hl a vy a těla

zelená barva a spodek těla se za­

barvuje z plivodně bílé do žluta. Na

zádech a bocích se objevují malé

černé tečky a světlé pruhy dostáva­

jí černé lemování. Podlouhlé pruhy

u samců mizí, u samic někdy přetr ­

vávají společně se zbytky plivodní

hnědavé barvy do dospělosti. Pohlav­

ně dospívajícím samci'lm postupně

modrá hrdlo a boky hlavy. Nejinten­

zívnějšího zbarvení dosahují v o b­

dobí rozmnožování. V pozděj š í c h l e­

tech modrá barva bledne, nebo se

navrací k zelené , popřípadě zcela

mizí. Dospělí jedinci jsou zbarveni

svrchu trávově zeleně s množstvím

drobných černých teček. Spodek tě ­

la je zbarven jednobarevně ~utě a ž

žlutohnědě.

V na šich podmínkách dosahuje je š­

těrka zelená velikosti i přes 30 cm,

přičemž na ocas připadají dvě třet i­

ny celkové délky těla.

Ocas je u obou pohlaví velmi kře h ­

ký , takže se snadno láme (dosti ča s­

to je ulomen i při vzájemných so u­

bojích samců v době páření) . V pří­

padě odlomení je nahrazován rege ­

nerátem, který je vždy menší než

ocas púvodní. Tělo je štíhlé, konče­ tiny jsou zakon č eny dlouhými a štíh­ lými prsty, umožňujícími šplhá ní. Na rozdíl od ještěrky obecné, kde s nozdrou sousedi pouze spodnl pos ~ nasale, u ještěrky zelené s no zdrou sousedi dvě až tři postnasalia. Posta­ vení dalších štítki'l na hlavě je zná­ zorněno na obrázku. Ještěrka zelená je na seznamu chrá­ něnýCh živočichi'l vyhlášky č . 80/1965 Sb. Je však zbytečné snažit se chránit ohrožený druh tam, kde byl zdevas ­ tován jeho přirozený biotop. Pouze k omplexnl ochrana, založená na zn a­ lostech biologie druhu a zachování biotických a abiotických poměr li zdo­ kumentovaných lokalit, mú že vés t k zachování ještěrky zelené ve vol n é přírodě . V budoucnosti by byl o mož­ né n a základě fa unistických zpráv a nálezli reintrodukovat tento druh zpět na lokality lidskou činností zni­ čené a později obnovené. Bohu žel. a čkoliv je v Jihomoravské m kraji do st lokalit s poměrně bO'hatým výskytem je š t ěr ky zelené, mnohé další stále unika jí pozornosti, a tak nemohou být orgány státní ochrany přlrod y evid o­ vány _ I z těchto dÚVOdi'1 s e m nohdy li kvidují lokality, a niž by byl o coko­ liv podniknuto n a je jich záchranu. Chcete-li i vy př ispět k jejich zá­ chraně , n ap ište o jejich výskytu n a a dresu a ut ora čl á nku (Ús tav pro vý­ zkum obr a tlovcll, EEO Studen ec 122 ), n e bo dr. M. Vl aší n ov i z Krajského s t ř edi s k a s tá tn í památkové p éče a ochran y př írod y v Brn ě, Rad nick á 2. Ještěr ka zel ená, Zádie lská do lina, dne 22. 6. 1985 [foto au/ar }

13

území okresů Brno-město a Brno-venkov Chráněná

Chráněný přírodní

Žebětínský

výtvor

rybník

Stav k 9. 6. 1986. Zpracovala Eva Smejkalová

Ve dvou okresech Jihomoravského kraje Brno-město a Brno-ven­ .k ov je vyhlášeno 51 chráněných území o výměře 1 965,5 ha. Z toho v okrese Brno-město je 1 státní přírodní rezervace (SPR) o výměre 54,2 ha, 5 chráněných přírodních výtvorů (CHPV) o výměře 84,8 ha a 2 chráněné přírodní památky [CHPP) o výměře 26,2 ha. Celková výměra všech chráněných území v okrese Brno-město je 165,2 ha.

V okrese Brno-venkov je vyhlášeno 16 SPR o výměře 673,5 ha,

24 CHPV o výměře 1111,8 ha a 3 CHPV o výměře 15 ha. Celková

výměra vyhlášených chráněných území v okrese Brno-venkov je

1800,3 ha.

Přehled chráněných území:

Okres Brno-město:

SPR Mniší hora, zachovalý porost listnatého lesa s podrostem na

skalách. Rezervace byla vyhlášena v roce 1950 o výměře 54,25 ha.

Inventarizační průzkum zpracovala E. Kabelková, ochranářský plán

není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena.

CHPV Červený kopec, katastrální území Bohunice, geologický vý­

tvor čtvrtohorních spraší. Vyhlášeno v r. 1970 o výměře 3,45 ha.

Inventarizační průzkum zpracoval ing. Jindřich Šmiták v roce 1984.

Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena.

CHPV Bosonožský hájek, k. Ú. Bosonohy, naleziště chráněných dru­

hů rostlin, vyhlášen v r. 1985, výměra 46,76 ha. Inventarizační prů­

zkum není zpracován, patronát uzavřen s 9. ZO ČSOP Brno, ochra­

nářský plán je zpracován.

CHPV Jelení žlíbek, k. Ú. Bystrc, přirozené bukové porosty v p ří­

městských lesích Brna. Vyhlášeno v r. 1979 o výměře 13,32 ha. In ­

ventarizační průzkum a ochranářský plán není zpracován, patro­

nátní smlouva bude uzavřena se ZO ČSOP, Ústav pro výzkum obrat­

lovců .

CHPV Stránská skála, k. Ú. Slatina, naleziště chráněných druhů rostlin, geologická a paleontologická lokalita, vyhlášená v roce 1978 o výměře 16,8 ha. Inventarizační průzkum zpracovává ZO ČSOP

VÚVZ Pohořelice, ochranářský plán není zpracován, patronát bud e

uzavřen s pionýrskou skupinou SSM Spartakovci.

CHPV Žebětínský rybník, k. ú. Přízřenice, Žebětín, naleziště chrán ě ­

ných druhů obojživelníků. CHPV vyhlášen v r. 1985, výměra 4,42 ha.

Inventarizační průzkum a ochranářský plán není zpracován, patro­

nát uzavřen se SSM, gymnázium Křenová ul.

CHPP Černovický hájek,k. ú. Černovice, B. Ivanovice, nejsevernější

č ást lužního lesa v niv e Svitavy hnízdiště. Vyhlášeno v r. 1977

o výměře 11,74 ha. Inventarizač . lí průzkum zpracoval v 1'. 1985 ing. A. Krása, CSc., ochranářský plán není zpracován a patronát neuzavřen.

CHPP Kamenný vrch, k. Ú . Nový Lískovec, naleziště koniklece vel­ kého a xerothermních rostlin. CHPP vyhlášena v r . 1978 o výměře 14,5 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán není zprac o­ ván. Patronát uzavřen s PS ZŠ Hroznová v 1'. 1986.

14

Potok Vrbovec, přiték a jící z Pod k o· morských lesů. napájí nevelký r ybník při silnici z Žebětína do Bystrce. I on prodělal svůj vývoj . Byl zakres· len u ž na katastrální mapě z roku 1827, na vojenské speciálce z roku 1925 po něm není ani památky ­ a kdy byl: opět napuštěn , nev íme. Snad se najde ještě pamětník. Oboj· živelníci z okolí Žebětína o něm vš ak dobře vědí a už po generace se sem přicházejí rozmnožov a t. Není divu ­ vždyť rybník zůstal jako jeden z má· la celkem ušetřen neblahých vlivů ja ko je eutrofizace [neúměrné obo· h ac ování živinami), znečištění ropn ý­ mi produkty a podobně. A t a k zde můžeme najít ropuchu obecnou i ze· lenou. čtyři d ruhy skokan ů , ro s ničku, č olka obecného a sna d je š t ě i čolk a velkého! V roce 1985 vyh lásil Národní výbor m ěsta Brna r ybník i s přilehlým mok· ř adem o rozloze 4,4 ha za chráněný· přírodní výtv or. Vs tup je povolen jen p o cestá ch p ř i ok r a ji rybníka, vjezd je p ovol en je n sl užebním vozidlům o p r á vněný c h organiz a cí, dořešit s e m usí Vjez d a ut těch chatařů , kteří ma jí Ch a t y za r yb níkem. Při bě ž né údr žb ě cest ne sm í b ýt d otčena plo·· cha chráněného území. Travní po­ r osty a rybník mohou být obhospo­ da i'ovány dosavadním z působem za v y loučení pesticidú a ostatních agro­ chemikálií. Rybník se nebude letnit (l etní vypouštění pro zlepšení chovu ryb] a v období rozmnožování o boj· zivelníků , tj. duben - květen nelze m a· nipulovat s hladinou r ybník a . V chrá · něném území je po c hopitelně zapo· vězena také ja k á k oliv činnost, jež by mohla vést k zhorš ení stavu CHÚ, ja · y. o např. skládání odpadků. ničení vegetace . odchyt živo či chú upod. Ryb­ n ík je v terénu označ e n š esti tabule· m i s e státním znakem, nápisem Chrá · n ěné území a zřizovací vy hlá š kou. O patření . přijutá k ochr a ně území , mohou do určité mír y snížit negati v­ n í vlivy okolí. Doře š it je vš ak tře b a vliv automobilovéh o provozu n a s il ­ nici vedoucí po hrázi r ybník a ! V ja r ­ n ím období, kdy oboj živelníci, přede · vším ropuchy ob ecné, t áh nou proti p r oudu potoka Vrbovc e a nemollOu s e do s tat pře s s trm ou st ěnu vývaři š · t ě, cloc'hází k obrovským m a sakrům ža b, kt e ré se s n aží d osta t do rybní ­ k a přes vozovku. Pokouš eli jsme s e zl epsit situaci alesp oň dopravní znač · k ou Pozor. jiné nebezpečí [troj úhel­ ní k s v y křičníkem] a nápisem Pozor n a obojživelníky!, ale nebylo to přija­ t o s pochopenim: odbor dopravy NVmB nás upozornil , ze provoz v do­ b ě m ig rac e obojživ el níků nelze n a silnici omezit, a ni tam nelze umístit žá dnou tabul i. Bude ted y t ř eba umož·

v1(f~n~ DTITJn®~

/I>

Okres Brno-venkov: SPR Coufavá, k.

Vranov, přirozené bukové porosty s jedlí na br­ vyhlášeno v r. 1976 o výměře 22,46 ha. Inventa­ rizační průzkum zpracoval v r. 1985 ing. J. Vorel, CSc., ochraná ř ­ ský plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena. SPR Čihadlo, k. Ú . Babice nad Sv., přirozené listnaté porosty na

devonském vápenci, vyhlášeno v r. 1976, výměra 55,2 ha. Inventari­ zační průzkum byl zpracován v r. 1985 ing. K. Moislem, ochraná ř ­

ský plán není zpracován a patronátní smlouva neuzavřena .

SPR Dřínová, k. Ú. Babice nad Sv., při r ozené lesní porosty s dří nem ,

rezervace vyhlášená v r. 1973, výměra 24,3 ha. Inventarizační prů­

zkum se zpracovává, ochranářsk ý plán není zprac ován a patronátní

smlouva není uzavřena.

SPR Hádecká planinka, k. Ú. Kanice, lesostepní porosty s dubem,

SPR vyhlášena v r. 1950, výměra 83 ha. Inventarizační průzk um

zpracoval v r . 1984 RNDr. František Griill. Ochranářský plán není

zpracován, patronátní smlouva bude uzav řena s PS při ZŠ Masar o­

va 11, Brno.

SPR Jelení skok, k. Ú. Vranov, přirozené dubové a dubobukové po­

rosty na vyvřelině. Vyhlášeno v r. 1976 o výměře 96,57 ha. Inventa ­

rizační průzkum zpracovává ZO ČSOP Č. 7 Geografický ústav Brno,

ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavře n a .

SPR Josefské údolí, k. Ú. Babice nad Sv., př irozené lesní typy n a

devonských vápencí ch , rezervace vyh lášena v r . 1977 o v ýměře

113,58 ha. Inventarizační průzkum se zpracovává, o ch ranářský plán

není zpracován, patronátní smlouva není uza vř ena.

SPR Kněž ic e, k. Ú . Babice nad Sv., přir o zen é lesní porosty na devon­

ských vápencích. Vyhlášeno v r. 1973 o v ý měře 7,34 ha. Inventari­

zační průzkum zpracoval v r. 1985 ing. J. Koblížek, ochran á řsk ý,

plán není zpracován a patronátní smlouva není uzavřena.

SPR Květnice, k. Ú. Tišnov, poslední lokalita teplomilné květen y

v povodí Svratky, geologická lokalita. Rezervace byla vyhlášena

v r. 195tJ o výměře 129,8 ha. Inventarizační průzkum zpracoval

V. Antonín a spol. v r. 1976, ochranářský plán v r . 1986 RNDr. M.

Vlašín, patronát bude uzavřen se ZO ČSOP Tišnov.

SPR Malužín, k. Ú. Bílovice nad Sv., přirozená lesní sp o lečenst v a

na vyvřelině, výskyt bramboříku. Vyhlášeno v r. 1976, výměra 55, 87 hektaru. Inventarizační průzkum se zpracovává, ochranářský plán není zpracován, patronát nad územím není uzavřen. SPR Pekárka, k. Ú. Ivančice-Alexovice, naleziště teplomilné květe­ ny a dealpinské vegetace na slepenci. Rezervace byla vyhlášena v r. 1946, výměra 9,57 ha. Inventarizační průzkum zpracoval v roce 1985 RNDr. F. GruU, ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. SPR Pekárna, k. Ú. Mokrá, jeskyně s -atc-lieoi'ogié'kým na1ezištěm, na povrchu přirozený listnatý les. SPR byla vyhlášena v roce 1933 Ú.

něnské vyvřelině,

nit

obojživelníkům překonání a přechod pomo cí

stěn y

r ampy pod můstkem. Provizorní p ř e c hod y z plastů se neosvědčil y: druh ého dne byly kýmsi st rženy! Jihomoravské vo­ d ovod y a kan aliza ce dostaly jako podmínku rekonstrukce vývaři š t ě vy­ budování t a kové r am py. Dík y jejich iniciativě lze očekávat , že se co n ej­ dříve podaří s problémem pohnou t. Pro za tím se při jilrní m igra ci oboj ži­ veln íci odchytávají a p ř ená š ej í v n á ­ dobách př e s silnici. To provádě jí č lenové SSM z gymn áz ia Křenová a z o bvodní kom ise OTŽP SSM Brn o l , kteří si n ad chrán ě n ý m ú zemím vzali patronát [mimo jiné zd e ta ké pro­ vedli sbě r od padků] . Jak vidno, ne­ s t ačí chráněná úze mí jen vyhlásit. Ale vyn al ožená systemati cká p éče o n ě přin áší mn oh dy nesmírně cenné pozitivn í výsledky. Mojmír Vlašín vývuřiště

o merlíku Griillově, Nen í mn oh o sou ča sn ých bota ni ků, jejic hž jménem je nazván a někt er á rostlin a . S jedním z ni ch se m ůže m e se tkat v brněn s k ý ch ulicíc'h . Je jím d r. František Grilll , subtiln í, prošedi­ v ě l ý , stál e však čipern ý muž, jemu ž na rozdíl od mnoha jiných botanik ů u č arov a l y růz n é ple ve le a rostliny sldá dek , s meti šť, náspll a kole jí. Zde také n ašel to , po čem mnoho botan i­ ků touží n ovou, dosud nepopsano u ro stlinu ! Když ji s bíral , ur č itě netu šil, že n a­ chází n a tuř a nském smetišti tako­ vo u vzácnost. Stalo se to 16. září 1968. Proto že při určov á ní rostliny si nebyl příli š jistý, obrá til se n a specialistu n a d jin é pov ola n ého, své­ ho osobního přítele Šv ýc ara Paula Aellena. Teprve ten odhalil dosud n e­ popsanou rostlinu a nazval ji p o jejím nálezci a znalci tohoto rodu u nás. A tak v Časopise Moravskéh o muzea vy chází v roce 1972 Aellenftv čl ánek , k de novou rostlinu popisuje a dává jí jméno - merlík Grilllů v - Chenopodium gruellii. Není příliš pravděpodobné, že tuto rostlinu naleznete na tuřanské sklád­ ce i nyní. Skládka je neustále pře­ hrnována a zasypávána. Je však jis­ té, že se objeví zase někde jinde. Pozná ji však jen specialista a tak se tím nemusíme příliš tr á pit. Tím, že neustále mizí a znovu se objevu­ je na jiných místech, podobá se mu­ ži, který jí dal své jméno.

J.

Čáp

15

Vybíráme z

dopisů

" ... mám dojem , že soused tráví na havrany. Je to dovoleno?" (z dopisu J. Kašpárka)

zahradě

o výmere 14 ha. Inventarizační průzkum zpracoval I. Novotný v ro­

ce 1978. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva bu­

de uzavřena se 4: ZO ČSOP Brno-venkov.

SPR Špice, k. ú. Újezd u Brna, bohaté naleziště teplomilné květeny .

Vyhlášeno v r. 1956, výměra 1 ha. Inventarizační průzkum zpraco­

vala ing. Bučková a spol. v r. 1985. Ochranářský plán zpracoval

RNDr. M. Vlašín, patronátní smlouva je uzavřena s 1. ZO ČSOP Datel

Brno-venkov.

SPR U Brněnky, k. ú. Kanice, přirozená lesní společenstva, SPR

vyhlášena v r. 1973 o výměře 12 ha. Inventarizační průzkum zpra­

coval RNDr. F. Grull v r. 1984. Ochranářský plán není zpracován

a patronátní smlouva není uzavřena.

SPR Velatická slepencová stráň, k . ú. Velatice, stepní společenstva

s výskytem chráněných druhů. Rezervace byla vyhlášena v r. 1951

o výměře 0,6 ha. Inventarizační průzkumy zpracovali v r. 1962-64 Z. Borovka a v r. 1975-76 RNDr. F. Grtill. Ochranářský plán není

zpracován, patronátní smlouva bude uzavřena se ZO ČSOP Bodlák

Brno-venkov.

SPR Velké Družďavy, k. Ú. Rebešovice, stráňka se stanovištěm step­

ní květeny. Vyhlášeno v r . 1953, výměra 0,46 ha. Inventarizační

průzkum zpracoval v r. 1973 K. Meduna. Ochranářský plán není

zpracován a patronát není uzavřen.

SPR Zadní Hády, k. Ú. Kanice, přirozené lesní porosty na vápenco­

vém podkladě. Vyhlášeno v r. 1973 o výměře 47,54 ha. Inventarizač­

ní průzkum zpracoval v r. 1978 dr. L. Slezák. Ochranářský plán

není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Andělka a Čertovka, k. Ú. Šlapanice, skalnatý svah na pravém břehu Šlapanického potoka s vegetací skalní lesostepi. CHPV vyhlá­ šen v r. 1984 o výměře 3,64 ha. Inventarizační průzkum a ochranář­ ský plán nejsou zpracovány, patronát není uzavřen. CHPV Babí lom, k. Ú. Lelekovice, přirozené lesní porosty na skal­

ním hřebenu, krajinářský význam. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 12

hektarů. Inventarizační průzkum, ochranářský plán nezpracovány,

patronátní smlouva neuzavřena.

CHPV Biskoupská hadcová step, k. Ú. Biskoupky, geologická, bota­

nická a entomologická lokalita. CHPV vyhlášen v r. 1979 o výměře

2,16 ha. Inventarizační průzkum, ochranářský plán nejsou zpraco­

vány, patronát není uzavřen.

CHPV Bouchal, k . Ú. Letkovice, botanická lokalita - zachování

teplomilné vegetace. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 2,6 ha. Inventa­

rizační průzkum, ochranářský. plán nezpracovány, patronátní smlou­

va není uzavřena.

CHPV Horka, k. Ú. Podolí, naleziště koniklece velkého, biotop step­

ního charakteru. Vyhlášeno v r. 1984 o výměře 1,6 ha. Inventari­

zační průzkum a ochranářský plán nezpracovan}", patronátní smlQu"

va není uzavřena.

16

Odpovídáme: Havran polní je zvěří ve smyslu zákona o myslivosti číslo 23/ 1962 Sb. V současné době je vy­ hláškou MZVž Č. 10/1975 Sb. povo­ len odstřel starých ptáků od 16. 10. do 31. 3., odstřel mláďat v době od 1. do 31. 5. Trávení není dovolený způsob lovu. Mimo to vyhláška číslo 80/1965 Sb. o ochraně volně žijících živočichů zcela zapovídá zabíjení ži­ vočichů pomocí jedů. II · . . O tom, že bývalo v Brně, ale­ spoti ve čtvrtích rozkládajících se na březíC'h řek protékajících Brnem, obojživelníků dost, svědčí např. i ná­ zev jedné ze čtvrtí města - Žabovřes­ ky. Žije mezi námi ještě hodně lidí, kteří pamatují například mohutné ža­ bí koncerty "V loukách", jak se ří­ kalo pravidelně zaplavovaným lou­ kám mezi Žabovřeskami a Jundro­ vem, které se ozývaly po celé léto · . . Stále častěji čtu, nebo slýchám o obojživelnících jako o důležitých bio­ indikátorech čistoty životního pro­ středí. Slýcháme také o tom, že jich neustále ubývá a že dokonce někte­ ré druhy jsou již ohroženy . . . Zmizely žáby z Brna a jeho okolí?" (z dopÍ>.iU J. Marečka) Odpovídáme: Na území brněnské aglo­ merace bylo zjištěno 10 druhů oboj­ živelníků . K nejpočetnějším druhům patří ropucha obecná a ropucha ze ­ lená. Ropucha zelená je jediným dru hem, který i v současnosti nalézá­ na území aglomerace dostatek pro­ s toru !( přežití a není bezprostředně ohrožen vymizením . Je schopna vy­ užít k rozmnožování všechna i do­ časně vhodná místa, mnohdy v ex­ trémních podmínkách (vodní příkop na dráze stadiónu za Lužánkami, kaš­ na v areálu BVVJ. Naproti tomu se velice snížily stavy skokanů a zvláště "zelení" skokani jsou vůbec nejohro­ ženější druhy obojživelníků na úze­ mí brněnské aglomerace . II · . . Každé odpoledne pozoruji nad svým bydlištěm v Brně-Komíně pře­ letovat velká hejna ptáků . Létají v pravidelných řadách a vždy stejným směrem. Mohou to být divoké husy?" (z dopisu A. Poláčkové) Odpovídáme: Popisovaná hejna ptáků jsou tvořena racky chechtavými. V posledních letech racci pravidelně nocují na Brněnské přehradě. Jedná se o ptáky, kteří jsou přes den roz­ ptýleni v Brně a okolí, především kolem řek jižně od Brna. Na pře­ hradu se sletují během dvou hodin před soumrakem. Ranni rozlet začíná s rozedněním a je velmi krátký. V zi­ mě 1985-86 jich bylo na přehr a dě na počítáno téměř 6 tisíc a společně s nimi i několik desítek racků bouř­ ních. Jejich nocováni na přehradě začíná na podzim a trvá až do úplné­ ho zamrznutí přehrady. Dříve zale­ tovali racci z Brna a okolí na noc na jihomoravské rybníky. Vytvoření nového nocoviště na přehradě souvi­ sí se zvýšeným počtem racků a s jejich pokračující synantropizací, tj. trvalým přizpůsobováním k životu v lidských sídlištích. II

Hnízdo moudivláčka lužního u Žďáru

nad Sázavou

F oto P. Eleder

.,.. CHPV Hynčicovy skály, k. Ú . Viničné Šumice, skalnatý ostrůvek

teplomilné vegetace, CHPV vyhlášen v r. 1979, výměra 0,13 ha. In­

ventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronát­

ní smlouva není uzavřena.

CHPV Drásovský kopeček, k. Ú. Malhostovice, botanická lokalita ­ zachování teplomilné vegetace. Vyhlášeno v r. 1980, výměra 0,64 ha.

Inventarizační průzkum zpracovává 9. ZO ČSOP Brno-město, ochra­

nářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena.

CHPV Malhostovická pecka, k. Ú. Malhostovice, naleziště koniklece

velkého na travnaté vápencové stepi. CHPV vyhlášen v roce 1980

o výměře 1,89 ha. Inventarizační průzkum zpracovává 9. ZO ČSOP Brno-město, ochranářský plán není zpracován a patronátní smlou­ va není uzavřena. CHPV Nad řekami, k. Ú. Hrubšice, botanická lokalita - zachování hadcové stepi. Vyhlášeno v roce 1979, výměra 10,95 ha. Inventari­ zační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlou­ va není uzavřena. CHPV Na hájku, k. Ú. Ornice, opuštěný lom s travnatou plochou

s teplomilnou květenou. Vyhlášeno v roce 1981, vyměra 0,23 ha.

Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patro­

nátní smlouva není uzavřena.

CHPV Na lesní horce, k. Ú. Čebín, botanická lokalita - teplomil­

ná vegetace. CHPV vyhlášen v roce 1981 o výměře 0,71 ha. Inven­

tarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní

smlouva není uzavřena.

CHPV Návrší, k. Ú. Šlapanice, naleziště teplomilných druhů rostlin.

Vyhlášeno v roce 1984, výměra 0,93 ha. Inventarizační průzkum

a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavře­

na.

CHPV Nové hory, k. Ú. Blučina , stepní společenstva - botanická

lokalita. CHPV vyhlášen v roce 1980, výměra 0,4 ha. Inventarizač­

ní průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlou­ va není uzavřena.

CHPV Patočkova hora, k. Ú. Neslovice, naleziště teplomilných dru­

hů rostlin. Vyhlášeno v roce 1984, výměra 1,24 ha. Inventarizační

průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva

není uzavřena.

CHPV Prales [Slunná], k. Ú. Lažánky, 200 let stará jedlobučina pralesovitého charakteru. Vyhlášeno v roce 1985, výměra 4,6 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patro­ nátní smlouva není uzavřena. CHPV Střelická bažinka, k. Ú. Střelice, zabahněné území typu sla­ tiny s ostřicemi. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 2,89 ha. Inventa­ rizační průzkum zpracovává ZO ČSOP VÚVZ Pohořelice. Ochranář­ ský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Střelický les, k. Ú. Střelice, bohaté naleziště třemdavy v při-

Je moudivláček lužní opravdu lužní? Nebojte se, nejde o revizi druhovéh o názvu tohoto n ašeho drobného pěvc e. Spíš o zamyšlení nad tím, jak jeho vakovitá hnízda pomalu mizí z lužních sídel a stěhují se do vyšších, méně pohostinných míst. Na Vysočině bych moudivláčky rozhodně nečekal. Kdy ž jsem však jednou koncem května 1978 pozoroval při Sázavě ptactvo. zjistil jsem s překvapením, že na nedalek é olši visí h n ízdní vak moudivlácka l užního. Slehlá vletová rourka a ne­ přítomnost starých ptáků svědčily o opuštěném hnízdě. Našel jsem v něm tři malá, z cela vyc'hladlá vajíčka. Dru'hé překvapení přišlo začátkem května roku 1984, kdy mi známý uči­ tel volal, že v Novém Městě na Mo ­ ravě u zrušeného rybníka našel ne ­ dokončené hnízdo moudivláčk a . Opravdu, chyběla vletová rourk a a st a ří ptáci čile poletovali po oko lí hnízda. Po čtrnácti d nech však byl o hnízd o stále bez vl etové rourky a op u š těné.

Co moudivláČky vedlo k cestám na "sever "? V ž d y ť nadmořská vý ška Žďá­ ru se pohybuje kolem 580 m n. m. a Nového Města na Moravě 590 m n . m. Jejich lužní domovina se nachá ­

zí ve výšce 200- 300 m n. m., na Tře­

bo ňsku maximálně do 450 m n. m.

Nab ízí se asi takové vysvětlení: ně ­

která jara na Žďársku jsou opravdu

teplá a slunná. Moudivláčci při ná­

vr atu ze zimovi šť hle da jí možnosti

k hnízdění. Doletí n a Vysočinu , a

protože je v té době náhodou pěk ­

n ě , začnou se zabydlovat. Ale jarní

počasí je vrtkavé a zvlá š tě na Vyso­

čině, kdy z vyhřátého dne skočíte

rovnou do "lednové sloty". To moudi­

vláčci brzy pochopí a stáhnou s e

zpět. O jejich výletu na Vysočinu

svědčí pouze jejich vybudovaná hníz­

da . Na dru'hé straně se naskýtá otáz­

ka nastíněná v úvodu tohoto povídá ­

ní. Proč moudivláčci opuštějí svoji

domovinu v luzích a hájích a stěhují

s e do podhorských, chladivých mokř a ­

dů?

Že by se dělo něco nekalého na jižní

Moravě? Kdo ví?! P. M. Vlader

17

K patronátům nad chráněnými územími

rozených lesních společenstvech. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 2 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Rybičkova skála, k. ú. Zbýšov, opuštěný lom z permské břid­ lice se zkamenělinami. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 0,19 ha. Inventarizační průzkum zpracovává 9. ZO ČSOP Brno-město. Ochra­ nářský plán není zpracován, patronátní smlouva není uzavřena. CHPV Údolí Oslavy a Chvojnice, k. ú. Čučice, Ketkovice, kaňonovité údolí se zachovalým přirozeným rámcem, krajinářské hodnoty. Vy­ hlášen v roce 1975, výměra 1002 ha. Inventarizační průzkum zpracován pro část Chvojnice v roce 1979. Ochranářský plán není zpracován, patronátní smlouva neuzavřena. CHPV Velký hájek, k. ú. Šlapanice, listnatý háj s teplomilnou a na okraji se stepní květenou. Vyhlášeno v roce 1984, výměra 2,59 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patro~ nátní smlouva není uzavi;ena. CHPV Vinohrady, k. Ú. Velatice, naleziště chráněného kosatce níz­ kého. Vyhlášeno v roce 1981, výměra 0,71 ha. Inventarizační prů­ zkum a ochranářský plán nezpracovány, patronátní smlouva ne­ uzavřena.

CHPV V olších, k. Ú. Trboušany, listnatý lesík - hnízdiště vzácných ptactva. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 2,09 ha. Inventari­ z ační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patron átní smlou­ va n e uza v ř e na. d ruhů

CHPV Zhořská mokřina, k. Ú. Zálesná Zhoř, moluá loulca s bahen­ n ími druhy rostlin, naleziště v stava če májového. Vyhlášeno v r o­ ce 1984, vý měra 3,37 ha. Inventari z ač ní p r ůzku m a oc h ra n ářský plán nezpracovány, patronátní smlouva není u z a v řen a. CHPV ' Zlobice, k. Ú . Malhostovice, K u ř im , t eplomilná společenstva s c hrán ě n ý m i druhy r ostlin. Vyh,lášeno v roce 1984, v ý mě r a 52,61 ha. Inve n t a r iz ačn í pr ůzkum a o c hra nář s k ý plán nezprac ovány, patro­ nátní smlouva není uz avřena. CHPP Biskoupský kopec, k . Ú. Biskoupky, nalez iš tě chráněných druhů rostlin vstavače. Vyhlášeno v roce 1979, výměra 6,99 ha. Inventarizační průzkum a ochranářský plán nezpracovány, patro­ nátní smlouva neuzavřena. CHPP Obůrky-Třeštěnec, k. Ú. Mor. Knínice, společenstva zamokře­ ných luk. Vyhlášeno v roce 1980, výměra 2,65 ha. Inventarizační průzkum není zpracován, ochran C_ ~ ský plán zpracoval v roce 1985 RNDr. M. Kovařík, patronát bude uzavřen s 9. ZO ČSOP Brno-ven ­ kov. CHPP Santon, k . ·ú. Tvarožná, botanická lokalita - zachování tep­ lomilné vegetace. Vyhlášeno v roce 1979, výměra 5,48 ha. Inventa­ rizační průzkum není zpracován, ochranářslcý plán zpracoval v ro­ ce 1985 RNDr. M. Kovařík. Patronátní smlouva není uzavřena.

V Jihomoravském kraji bylo ke kon­ ci roku 1986 vyhlášeno podle zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně pří ­ rody celkem 277 chráněných území (dále CHÚ). Z tohoto počtu je 113 území chráněno v kategorii "státní přírodní rezervace". Na okrese Brno­ město je vyhlášeno 8 CHÚ (dalších 10 území je k vyhlášení připravová­ no) a na okrese Brno-venkov je vy­ hlášeno 43 CHÚ (zde je síť CHÚ prakticky dokončena). Zajistit aktiv­ ní péči o tak velký počet chráněných území je pro státní ochranu přírody úkolem velmi náročným. Péče o CHÚ je prováděna ve vzájemné spoluprá­ ci mezi od borem lmltury přísl usného ONV, základní organizací ČSOP a Krajským střediskem státní památko­ vé péče a ochrany přírody v Brně. Spolupráce probíhá na základě uzav­ řenýc'h patronátních smluv k péči o konkrétní chráněná územÍ. Pro jednotlivé smluvní strany vyplý­ vají z uzavřené smlouvy "o převzetí patronátu" následující závazky a po­ vinnosti: ZD ČSOP realizuje péči o chráněné území sanačními a biotech­ nickými zásahy. provádí označení CHÚ a provádí v chráněném území strážní službu. Práce v CHÚ jsou prováděny podle zpracovaného ochra­ nářského plánu pro konkrétní územÍ. Odbor kultury příslušného ONV se podílí na finančním zabezpečení pra­ cí v CHÚ a provádí řídící a kontrol­ ní či n nost. Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně zajišťuje zpracování ochra­ rrářského plánu. provádí odborný do­ h led a metodicky řídí práce v chrá­ n ěném územÍ. Realizace patronátních smluv, s jejichž uzav ír á ním s e z ač alo koncem roku 1985, p řin á š í velmi dobré výsledky. Na př íklad 9. ZD ČS OP Brno-m ě s to , kte rá uzavřel a pa troná t n ad chrá n ě­ ným přírod n í m vý tv or em Hájek u Bo· so n ol1 na ok re se B r n o - m ě st o , pro­ vedl a kom pl et ní označ e n í to ho t o chrá­ ně ného území. Z árove ň t ato ZD zpra ­ covala inve ntarizační průzku m CHP V Háj e k II Boso noh jak o d ů ležitý odbor­ ný pod kl a d pro "och ran ářský pl án". Zatím nejhodnotněj ších výs le dků v Jihomor avském kraji bylo dosaženo v CHPV Švařec na okrese Žďár nad Sázavou. Práce vyvrcholily v roce 1985, kdy ZD ČSOP Bystřice nad Pernštejnem, která má nad územím patronát, zorganizoval a tábor ochra­ ny přírody. Bylo dokončeno označení CHÚ a v souladu s "ochranářský m plánem" vykáceny náletové dřeviny, jejichž nárůst postupně poškozoval cenná travní společenstva s jalovcem obecným v CHÚ. V roce 1986 byla v Jihomoravském kraji provedena údržba a označení více než 15 chráněných území, např. CHPV Javorůvky na okrese Gottwal­ dov, SPR Bralová na okrese Kromě­ říž, SPR Větrníky na okrese Vyšlwv, SPR Květnice na okrese Brno-venkov atd. Tato forma práce ČSOP přináší konkrétní výsledky s velkým celo­ společenským významem a je potř eb­ né ji dále rozvíjet. Vladimír Láznička

Černé

okénko

Jarmila Kocourková

Dřívější název zahrádková kolonie vy ­ jildroval dosti pi'esně městský cha­ rakter této formy nájemných zahrad. Zahrádkové kolonie jsme nacházeli na okrajících měst nebo na dosud nevyužitých plochácl1 městského intra­ vilán:'. Sloužily a dosud slouží jako plošné rezervy pro další rozvoj obyt­ ných či jiných zón. V novějším názvu zahrádková osa­ d2 již tušíme nš;aké souvislosti s kra ­ jinou. A opravdu. zadíváme se do kra ­

jiny, a na obzoru, v místě, kde b y­ chom to nejméně čekali, vyrostl y po­ divné útvary; kdybychom neměli zk u ­ šenost s perspektivou, dost d o b ře bychom mohli. dojít k přesvědčení, že jde o různé obměny psích bud. Dú­ vod? Nari'tstající společenské povědomí o zvý šeném obsahu dusičnanú a rezi du í po chemické ocl1raně rostlin, nedo ­ statek ovoce a zeleniny v zimních měsících i další důvody uvedly do p o­

hybu l avinu touhy p o vlastní za hr a­ d ě . Z a l1rad ě, k terá by plnila spíže č erst v ými produkty a poslo užila ja­ ko základ obligátních h ov o r ů: "To jsme se včera nadřeli , ale máme d va pytl e svých brambo r . A co vy, vy je š tě nemáte za hr á dku ? " Ve volné krajině, v místech, která ne jsou pro zemědělskou velko vý r ob u vhodná, se téměř p ře s no c ob jevil y s hluk y chatek, p okud možn o ka ždá jiného tvaru. Ne ž se vz pa matu jem e, budou rozp ar celovány a opl oceny poslední z bytk y zeměděl ské kr ajiny, u níž s e dalo ješ tě po u žít slov e k o­ logie a es tetik a, a "lidová tvořivos t" , pro ni ž vý měr a chatk y 4 x 4 metry není žádnou přek á žk o u (ba práv ě na opak), "po jedná " obje k ty od stře ­ chy až po so kl. Na d ěje , že mi losrdná zele I'í vše chno časem zakr yje, je m i­ zivá. Zákrsk y, které jso u pr ávě v m ó­ d ě (kupo div u pr á v ě ty p o t řeb ují n e j­ větš í cl1emickou och r a nu ), dosá hn ou to ti ž tak výše plo tu. Na rozdíl od chatových osad, jejich ž "pop ul a čn í explo zi" již m ám e za se­ bo u , nele ží zah rá d kové osa dy v r o­ m a nti cký ch ú dolích, a le v širé kr aji­ n ě, k d e jsou zdáli vi dit elné. Č a st o blokuj í možnost pro ch áze k podél vod­ n ích tOkll v blízkos ti města . Mllž eme s e prá vem obávat, že ne ž se p o d a ří ro zpozna t veli kost uvol n ěn é l av iny touh y p o vlas tní za hr á dce , bu­ de pozdě n a us m ě rn ě n í d a lšíl1 0 výv o­ je z kr aj inář s kého hl edisk a a osad y zapla ví kr aj in u stejn ě ja ko 20 let před tím chaty. v jejichž výst avbě m á­ me, ja k znám o, e vr ops ký primá t. Foto a uto r ka

~

K r esba R. Pospíšil

19

Ekoherníček Boj o

chráněné

území

Hana Korvasová

LŠOP Už 6. ročník kursu pro ZaCma]ICI vedoucí přírodovědných pionýrských oddílů a kroužkú mladých ochráncú přírody (známější pod názvem Letní škola ochrany přírody) uspořádá Ústřední dúm pionýrů a mládeže J. Fučíka v termínu 22.-31. 7. 1987 na některé z krkonošských bud. Zá­ jemci ve věku od 16 do 22 let, kteří chtějí prožít 10 dnú nabitých námě­ ty pro celoroční činnost s dětmi, nechť si napíší o přihlášku a po­ drobněj ší informace na adresu: Aleš Máchal, Hutařova 49 , 612 00 Brno. -am-

Úvod: Vícedenní oddílová výprava do některého z chráněných úze­ mí v ČSR vyžaduje pečlivou přípravu programu - je třeba: brát v úvahu návštěvní řád chráněného území (CHÚ], co nejlépe poznat to nejdůležitější, co s ochranou území a důvodem jejího vyhlášení souvisí - a konečně zaujmout i případné oddílové "ne­ přírodovědce" . Úkol: Proměníme děti v pracovníky státní ochrany přírody, jejichž úkolem bude shromáždit a uspořádat odborný materiál pro záchra­ nu CHÚ před hrozícím zrušením, a co nejlépe ho využít v násle­ dující diskusi. Pomůc k y: Pro skupinu dětí pevné desky (A4], papíry, kreslicí čtvrt­ ky, pastelky, popř. i barvy a štětce, mapu území, metodické a nauč­ né materiály od správy příslušné CHÚ, ev. výstřižky z časopisů tý­ kající se CHÚ, pro mladší děti je vho dná osnova otázek, materiál pro vedoucí záleží na jejich fantazii a potřebách. Hra: Začneme stručnou informací o úmyslech některých orgánů zrušit námi navštívené CHÚ, např. na návrh zemědělců, kteří chtějí celé území využít pro velkovýrobu (jiné orgány mohou mít jiné návrhy - těžba uhlí, hromadná rekreace, vybudování olympijskéhD střediska atd. ). Oddíl rozdělíme na 2-3 pracovní skupiny, které obdrží uvedené pomůcky. Zdůrazníme dětem, že jejich hlavním úkolem je přesvědčit kompetentní orgány o neoprávněnosti návrhů na zrušení CHÚ. Osnova, kterou připravíme pro mladší děti, může obsahovat konkrétnější úkoly - nakreslit a vysvětlit znak CHÚ, uvést rok jejího vyhlášení a hlavní důvody, nakreslit plánek území s horopisnými a vodopisnými údaji, dokumentovat obrázkem vý­ skyt některých druhů ohrožených a chráněných rostlin a živoči­ chů, zjistit, co chráněnému území nejvíce škodí a proč atd. Star­ ším dětem ponecháme pro přípravu argumentů volnější prostor a vlastní iniciativu. Kromě pozorování v terénu a případné besedy s pracovníkem sprá­ vy umožníme dětem nejméně hodinovou vlastní přípravu za využití dostupné literatury, informací od domorodců atp. Vedoucí by měli tento čas využít pro svou vlastní přípravu. Budou totiž představo­ vat zástupce institucí, v jejichž zájmu je CHÚ zrušit a využívat ji­ nak. Není na závadu mít v zásobě několik mapek, přesvědčivých grafů, plánků či tabulek s údaji dokládajícími např. finanční zisky z připravovaných gigantických hotelů. Vlastní jednání by měl zcela nestranně řídit člověk schopný udržet kázeň i přes bouřlivé diskuse. Představí v úvodu jednání zástupce všech zúčastněných orgánů a institucí a uděluje jim jednotlivě slovo, které je vhodné časově omezit. Rozvine-li se ostrá výměna názorů, je to jistě správné, avšak musíme dbát na to, aby děti měly možnost využít všech svých materiálů a aby se nikdo nebál vyjádřit svůj názor. Výsledek jednání by měl být zřejmý zachování či zrušení CHÚ. Poznámky pro vedoucí a organizátory hry: Účelem hry je vyburcovat všechny hráče k odpovědnému přístupu k svěřenému poslání a zároveň je vést k objektivnímu uznání těch argumentů, které se nakonec ukáží jako celospolečensky nejpod­ statnější.

Cíl hry je tedy zřejmý - obhájit věcnými důkazy oprávněnost exi­ stence CHÚ a snažit se dosáhnout vzájemného souladu institucí v jejich zájmech na využívání území, naučit se ustoupit od skupino­

20

Ani vytrvalý srpnový déšť nezabránil malým průzkumníkům z pionýrských táborů Mi ntaka a Bel/a/rix ve tkaní třtinových rohoži na táborovém sta­ vu (putovní tábor Rychlebské hory, srpen 1986 J Foto A. Máchal

Stěhování leknínů Jana Haluzíková Jako jedna z dvacetičlenné skupiny jsem se zúčastnila prvního pokusu u nás (možná i na světě) přesadit lek­ níny z jedné vodní nádrže do druhé za pouhých osmačtyřicet hodin. CESTA K PONZE Chúze z lomu k Ponze trvá dobrou hodinku. Vyšli jsme brzy ráno - vi­ nicí, přes pole, na hráz rybníka, ke zdymadlu a k Dyji. Bylo pod mrakem a nebe nevěstilo nic dobrého. Mraky se ale brzo protrhly a rtuť teplomě­ ru se vyhoupla k třicítce. Zivot nám znepříjemňovali komái'i. Nikdy bych nevěi'ila, kolik jich na člověka může najednou usednout. Zpočátku nás pi'iváděli na pokraj šnenstvL Dál v bažinách kupodivu skoro žádní ne­ byli. Pozorovali jsme husy a kormorá­

vých, lokálních nebo úzce resortních

zájmů

ve

prospěch zájmů

celé

společnosti.

Formy, které pro hru zvolíme, mohou být velmi různorodé. Hru lze pojmout jako "vědeclwu konferenci", kde se zúčastněné strany budou snažit předkládat svá stanoviska nanejvýš seriózně, či na­ opak jako volnou tribunu, při které nebude od věci nadsázka a jistá dávka fantazie. Dospělý, který celou diskusi řídí, musí ne­ zaujatě a citlivě vylučovat nevhodné argumenty, osobní výpady, zesměšňování atp. Je také vhodné, aby si kolektiv vedoucích pře­ dem zopakoval alespoň základní důvody vyhlašování a existence velkoplošných chráněných území: zachování ekologické vyváženosti krajiny, - šetrné a ekologicky vhodné hospodářské využívání, - zachování genofondu volně rostoucích a žijících druhů flóry a fauny, ' udržení druhového bohatství vyskytujících se taxonů,

speciální ochrana vzácných a ohrožených druhů,

estetická hodnota území,

hygienická a rekreační funkce,

vědecký význam z hlediska využití např. rostlin pro VyZlVU

a lékařství, pro poznání zákonitostí v ekosystémech i pro aplikaci

těchto poznatl(ů v nechráněných územích pro udržení jejich eko­

logické stability,

- kulturně výchovný a etický význam.

Požadavek na co největší plochu chráněného území vychází z vě­

deckého poznání, že počet druhů, který se může udržet v přirozené

rovnováze, je úměrný právě velikosti území.

Zájmy ochrany přírody by měly zvítězit zcela přirozeně, ne však za

každou cenu. Vyhrává ta strana, která byla na jednání lépe připra­

vena a dovede vhodně reagovat na protiargumenty (netřeba zdů­

razňovat, že vedoucí budou své argumenty dávkovat podle vývoje

diskuse a nebudou se dětem snažit jejich úsilí znechutit). Závěrem

hodnotíme společně průběh a výsledky jednání a uvedeme, které

argumenty použili zástupci ochránců přírody vhodně a které ne­

dostatečně.

ny, bažinou se procházel čáp, o kou­

sek dál postávala volavk a .

Vstoupili jsme do Ponzy.

BAHNO

"Máte mít kanady a nenateče vám do

bot," smál se Ožo-Džan. To jsme by­

li v Ponze po kotníky. Vyhrnula

jsem si tepláky až nad kolena a bo­

řila se dál do bláta. Fotografování

už nebylo tak jednoduché. Znamenalo

to totiž jít mnohem rychleji než

ostatní, udělat snímek a utíkat dáL

Plácat se v bažině. Voda nám saha­

la ke kolenům a Ožo-Džan už dávno

přestal propagovat kanady coby un~

verzální obuv. V okamžiku, kdy je vo­

dy po pás. pře s távám.e myslet n a

vyhrnutí nohavic a na suchý oděv

vůbec.

LEKNÍNY

Po stranách je Ponza obklopena luž ­

ním lesem. Džunglí dvoumetrových

kopřiv, keři a rozvětvenými listnáči.

Za pár měsíců, za rok či za dva už

z nich nic nebude. Pohltí je voda a

spolkne vodní nádrž. A s ní odejde

i převážná většina flóry a fauny.

Ptáci budou hledat nová hnízda, lek­

níny zal1ynou pod I1ladinou vody.

Rozebíráme si nářadí, rýče, nože a

přepravky a noříme se do I1lubin.

Zkuste fotit s vodou po krk! Pouští­

me se do práce. Potopit se. uříznout

oddenek, vytál1nout oddenek, vybrat

zdravou část , natřít řez ul1lím. Ne ­

mocný leknín smrdí jak zkažené víno.

Všechno tal1áme v bedničkácl1 n a

ostrů vek pod javor a tam třídíme .

Drul1ý den lekníny zasadíme. Jestli

to vyjde, pokvetou o pár stovek

metrů dáL

ROZTíMÁNÍ

Ležím uprostřed prašné cesty, kou­

kám do nebe a je mi krásně. Sluníč­

ko svítí, jsem špinavá až za ušim a

a vůbec to nevadí, nad vodní hla­

dinou krouží ptáci.

Jenom tak chvilku ležet s ruk a­ ma za hlavou. Nikam nespěchat. Je to báječné a nenahraditelné. Musí člověk skutečně ujet stovky ki ­ lometrů, aby pak to, co hledal , naše l kousek od domova ? Fot o

1-

Ha/uzíková

Foto K. Hrubý

21

Centrum volá po zeleni Jana Tupá

Kresba R. Pospíšil

Telefon Inženýrka Mária Lexová, nyní vedoucí biologického úseku oddělení p ř írod ­ ních věd ÚOPM JF v Praze, patří k lidem, jejich ž vzácnou vlastností je chuť , odvah a a vůl e prosazova t a organizovat nov é formy ve výcho­ vě dětí a mládeže k p é či o životní p rostředí. Ať to byla sous t ředění pro ú častníky biologické olympiád y, se t­ k ání vítězných "brontosau ř ích" kolek­ ti vů , letní školy ochrany přírody , ne ­ bo vydání metodických materi á l ů o ohrožených druzích rostlin , vžd y d o­ ká zala ing. Lexová prosadi t a d otáh ­ n out do konce něco nového, progre­ sívního. Překladatelské schopnosti jí umo žnily dvoj í vydání známé kn ihy J. Oorsta Ohro žen á p ř í roda. áš zv ě d a n ý tele fon za vonU II ing. Lexové s ot á zkou : "Čeho se m us í každ ý správn ý ve d ou cí k rou ž ku a pion ýr s kého oddíl u mladých och rán ­ c ů p ř ít od y urč itě vyvar ova t ?" In ženýrka Le xov á: "Musí dět em dá­ va t vžd y od born é i fa kt ogr afick y p ř es né inform a ce. N e j v ětším neb ez­ p eč ím výchov y k péči o ži vo tní pro­ středí jsou pol op r avdy, doh ady a vš e­ lijak zkre slené inform ace . Nez n a m e­ ná to, že vedou cí musí zn á t n a kaž­ dou otá zk u s pr ávn ou o dp ověď ok a­ mž itě ! Ne n í h a n ba děti inform ovat na n á sledu jící sc hůzce, po prostu do­ vá ní literat ury n ebo po k on zulta ci s odborníkem . Naopak - tento p ostu p auto ri tu vedou cí h o spíše up evn í" . Tuto zku en ost, jak se domníváme, lze d op oru it k praktick ému využí­ vání n e jen vých ov n ým praco v ní k ům!

Rekonstrukce inženýrských sítí pod povrchem nejznámější brněnské uli­ ce - České měl y být na podzim 1'0' ku 1986 ukončeny klasicKy,: ''!wmpakt­ n ím zaasfaltováním celé plochy. S vynaložením značného úsilí se poda­ řilo pracovníkům Útvaru hlavního architekta města Brna za podpory od­ boru územního plánování NVmB i p ředstavitelů města posunout celou ú pravu blíže k zárodku pěší zóny, na kterou Brno tak dlouho čeká. Při návrhu i realizaci bylo sice nutné vycházet z omezených možností do· da vatelú [známé bolesti naseho sta­ vebni ctví i průmyslu}, ale přesto se po dařilo a lespon zčásti nahradit as­ fa lt lidštější dlažbou, uvést do p ro ­ vozu vkusnější osvětlení [i když s těl esy zatím provizorními), pos tavit la vičky , zapojit fontánky a p ř e d ev š ím

.- vysadit stromy. Tady opět nebyla ­

možnost vol by. Uplatnily se dva ja ­

vory mléče [Acer platanoides) u vstu­

pu do ulice České, dva kulaté javo­

ry [A. platanoides globusum) u fon­

tánky a pět lip [THia cordata) na

náměstí Svobody. Do přenosných ná­

dob byly umístěny dva kulaté javo­

ry, dva .k ulaté jasany a jeden kulatý

akát.

Vzrostlé stromy byly přesazeny do

kruhového záhonu o průměru 2 m

s okrajem zvýšeným cca o 30 cm nad

okolní terén, řešení má svoje výhody:

- chrání strom před mechanickým

poskozením,

- nedbchází ke zdusávání půdy u

kmene a kořenům se nezabraňuje

v dýchání,

- umožňuje bezztrátové zalévání a

hnojení vytvořením "mísy" kolem

stromů a osazením hadice ke koře­

nům bez těchto opatření nelze v

městských podmínkách stromy vůbec

pěstovat,

- zabraňuje splachu a ropných látek) v nům stromů.

V konkurenci husté sítě potrubí, ka·

belů, šachet a kanálú se v městských

ulicích jen těžko hledají body, na­

tož pak plochy pro výsadbu zeleně.

Přesto se najít dají a stromy do nich

musíme vysazovat ihned, bez čekání

na další plánované úpravy [vždy slo­

žité a dlouhodobé) - víme, jak dlou ­

ho stromu trvá , než doroste své plné

hodnoty. Přenosná zel·eň ho v cent­

ru nemůže nikdy nahradit , pouze do ­ plnit. Foto F. Kressa

-am-

Kamera Ivana Střítesk éh o zachytila na dně budo ucí třetí zdrže u Nových Mlýnů ne n á vratně zt r acenou k r ásu lu­ hu i úsilí lidí při z áchraně fytogeno­ fond u Foto T. Halu zíková

22

[zejména solí

ke koře­

cestě

Diafon 1987

liž 4. soutěžní přehlídka diafonů Na obranu přírody , pořádaná MV ČSOP v Praze a Hvězdárnou a planetáriem hlavního města Prahy vyzněla jasně pro ing. arch. J. Kocourkovou z Brna. Obeslala přehlídku dvěma diafon y, z nichž Zelei'í zvaná sídlištní laděná v humorném a jiskrném tónu získala ocenění nejvyšši. Získala by jej i bez druhého diafonu Chvála stromú, kte­ rý se sice na výsledkové listině ne­ objevil , ale jenom proto, že porota prostě neměla na rozdávání všem , jejichž práci, vynaložené finanční pro­ středky i zájem chtěla povzbudit. Druhou cenu získal y dv a snímky. Především Orchideje naší přírody J. Rejska z Poděbrad, důkladný, přesný a věcný dii!fon. Dále pak Rybníky V. Karbana z Domažlic, snímek zamě­ řený skutečně na místní problemati· ku , jehož úrovei'í pozdvihl především zájem zpracovatelú o blízké okolí zbytečně devastované. Z dalších oceněných snímkú , jedné třetí ceny a několika čestných uzná·· ní, zaujaly především diafony Keď stromy plačú a Za přírodou zítřka. Tolik k vyhlášeným výsledkúm. Zají­ mavější ale bude jistě malý přehled volby témat. Obsahová náplň diafo· nů se zřetelně dělí na tém a t a spe ­ cializovaná na určitou problematiku. orchideje , výsadbu zeleně , přesazo­ vání rostlin [akce Dno) a potom na všeobecnou informaci o oblastech, přičemž stále platí, že správy CHKO až na výjimky vyrábějí diafony špat­ né. Ukazuje se, že dobrý diafon musí bý t dnes namluven ve studiu a ško­ le ným hlasatelem, ozvučen í na pro­ fesionální úrovni je podmínkou. Stále platí, že vyrobit dobrý diafon je hodnotný čin. Kdo zhlédne diafo ­ n y ing. arch. J. Kocourkové, si to musí jasně uvědomit. Klid a stabili­ ta snímku s dobrým slovem jsou ne ­ nahraditelné proklamovanými video ­ záznamy. le také nutné konstatovat , že tvorba amatérú - tedy na poli filmovém i fotografickém , je dne s v Če s koslovensku v problematice ochra­ ny životního prostředí na vyšší úrov ­ ni než výsledné práce Krátkého fil ­ m u a televize. Co do obsažnosti urči ­ t ě . Mohu t a k tvrdit po absolvování ofi ciálního Ekofilmu v Ostravě a dal­ ších přehlídek. Pokud s e někdo rozhoduje k vy­ tvoření diafonu. dovolím si znovu připomenout dvě základní pravdy. Va še síla je v soustavnosti sbíraných snímkl! z jedné oblasti, a tím jejich dokumentační hodnotě, a další zbraní je detailní pohled na místa, kam ka­ mer y našich sdělovacích prostředkl! nedohlédnou, či dělají, že nevidí. Jan Baltus

Konference o próze

Ve

přírodní

24. září 1986 se v Kr o­ konala literárněvědná konfe­ rence o přírodn"í próze, uspořádaná k osmdesátým narozeninám zaslouži­ lého umělce Jaromíra Tomečka , Je nasnadě, že na zmíněné konferen ­ ci byla řeč také o ekologických otáz­ kách. Hovořila o nich zejména hlavní referentka dr. Marie Uhlířová ve spo­ jitosti s pracemi Jaromíra Tomečk a . lak správně uvedla , obavy o budouc­ nost přírody a přesvědčení o nut­ nosti její ochrany se v Tomečkově díle objevují od počátku 60. let a postupně stále sílí. Tomečkův hlas samozřejmě nezní v chóru dnešní české Iitera tury osa­ měle. V diskusi na uvedené konf e­ renci bylo řečeno , že s otázkami ochrany přírody a životní'ho prost ře dí se můžeme setkat při četbě mysl i­ veckých próz, venkovský ch a spole­ čenských románů, literatury faktu, science fiction i poezie. Někteř í a ut o­ n si jich všímají jen okrajov ě , jiní - třeba Marie Kubátová, Petr Pav lík či Aleš Dostál jim věnují značn ou pozornost. Celkově však naše litera ­ tura tyto otázky neodráží v jeji ch celé mnohotvárnosti a složitosti. Chybějí nám díla, v nichž se mysl i­ telství spojuje s vyhran ě ný m mravním cítěním, znalostí faktll a spisovatel­ ským umem.

Obrana přírody dnes už není otázkou

povinné ú ct y, jak kdysi soudil Ka re l

Čapek, nýbrž je základní v ěcí živo­

ta. Proto je třeba , aby se v ní n aši spisovatelé angažovali mnohem víc než dosud. Na je jí pr oblémy by měli reagovat nejen svými povídk ami či romány , ale i publicistický mi pro ­ jevy a vystupováním n a v eřejn os ti. Vzorem jim v tom mohou být mn ozí sovětští tvúrci, například Val en tin Rasputin , Sergei Zalygin nebo Č i n g iz Ajtmato v, který nedávno pronesl ta­ to závažná slova: "V nad šeném ú to ­ ku na přírod u jsme slavili jedno Pyrrhovo vítězství za druhým. Příli š dlou'ho jsme neměli ani stín po de ­ zření, že pokořitel je vlastně po k o­ řený. A naše ztráty se neměř í jen snížením hladiny řek, hektar y um ír a­ jícího lesa nebo procent y zplo din unikajících do ovzduší. Hrozí nám ne­ bezpečí, že i v sobě samých utrpím e ztráty , jež ohrozí ná š duchovn í ži­ vat . . . u Spisovatelé by měli hájit přírod u s vědomím souvislostí, vyslovovat se ke všem negativním změnám a va r o­ vat před jejich dúsledky , burcovat z lhostejnosti, šířit ekologické m yš­ lení. Měli by apelovat na naši m or ál­ ku, odpovědnost a svědomí , a to vždy s c1úrazem, zvučně! středu

měříži

Jiří

Poláček

Chystáte se na tábor?

Od 1. 1. 1986 platí směrnice , kter é pro pořádání letních táborů ČSOP mladých ochráncú přírody schválilo předsednictvo ÚV ČSOP. Pro orienta­ ci z nich vybíráme některé podstat­ né údaje: - tábor pro věkovo u skupinu žák ů základní školy má být us p ořádán ve spolupráci s jinou společenskou or­ ganizací Národní fronty , s DPM ne bo se školou. Tyto organizace v ětši no u mají své vnitřní předpisy pro pro­ voz t áborů . Poku d by takov ý p ředp is chyb ěl , vydáv á ÚV ČSOP vl a stní s m ěr ­ nici: O Vý chovn é cíle letních t á ború ČSO P vyplýv a jí z cílú komunistick é výcho­ vy mladé generace, s maximální m využitím mo ti va ce otá zk ami péče o ochranu přírody a živ otního prostřed í. O Konání tábor a m usí být s oučás tí schváleného ročního plánu práce or­ ganizace ČSOP , kter ý se odev zd ává vždy vy šš í složce. Kádrov é obsazení, výchovná činnost a organizační za­ bezpeč8nÍ tábor a se pro jednává již v prvním čtvrtl etí r ok u . S ou čás t í vý ­ chovné čin n osti je zpr acování vý ­ c hovného plá nu tá b ora, který je v souladu s výchovnými cíl i social istic­ k é č kol y, SSM a je jí PO SSM. Výcho v­ n ý plán r ozpra cová vá vedení táb or a do denních progr am ů.

O Tá borové pra covník y tvoří m ini­

má lně 3 d o spělí , z nic h ž jeden je ve ­

doucí tábo r a a jeden zdravot ník. Ve­ do ucí tábora musí být starší 21 let a m u s í splňo v at některou z tě ch to kvali fikací : pedagogický pracovník z po vol ání - alespoň. III. kvalifika čn í stu p eň PO SSM organizátor nebo in s t ru ktor hnutí Brontosaurus - cvi­ čit el ČSTV alespoň III. třídy . O Vhodný zdravotní stav zájemců o tá bor potvrdí lékař na přihlášce k účasti na táboře. O Norma spotřeby potravin se sta­ n oví na osobu a den pobytu v tá­ boře při sestavování rozpočtu a je schval ována provozovatelem. U tá ­ borů, .kd e se vaří z nakoupených su­ rovin , je doporuč eno řídit se směr ­ nicemi v ý b ě r ové r ekreace ROH (do 10 let 19,80 K č s den n ě , n a d 10 let 26, 50 Kčs], nebo s m ěrnicemi . ROH pr o škol y v p řírod ě (na žáky I. stup­ n ě 21,80 Kčs , n a žá ky vyšších tříd a dospěl é 23 K čs denn ě) . Pokud bu­ de jídlo odebí rá n o ze zař í ze n í ve ­ ře jného stravo ván í, nesm í pře lu oč it 32 Kč s clenn ě. O Po dobu tábora je pracov n íkům t á bo ra zajišt ě no bezplatné ubytován í, je jim pos kyto vá n o strav ování, za úhradu 6 K čs [podle sm ěr ni c ROH i SSM) d e nn ě. Čás tk a n em usí bý t , vyža dov á n a od t ěch pra covní k ů , kte ­ ří v do bě výk onu sv é fun kce n a t á­ b oře nepob ír ají mzdu ani její n á­ hradu, nebyly jim poskytnuty př í­ spě vky ROH a ni ne jsou odměňo ván i jinak. (Podle sb orníku Práce s mláde ží v Č S O P ; Příru čka pr o vedení dětí a mlád eže, vydal ÚV Č S OP 1986 ja ko neprodejnou účelovou publikaci ] sil

23

Odjinud

Fakturování ochranářských

prací

Akce rak Plánovací odbor Jm KNV vydal v dub­ nu 1986 výnos č. 1231/ 86 o úhradách za služby spojené s ochranou příro­ dy a životního prostředí, kterým sta­ noví hodinové sazby, které za uve­ dené činnosti mohou účtovat OV a ZO ČSOP v našem kraji. Činnosti jsou rozděleny do 4 skupin podle odborné náročnosti a namáha­ vosti : odborné ex­ A - sazba 40 Kčs pertízy, pri'izkumy, výzkumy a zjišťo­ vání složek životního prostředí, např. průzkumy chráněných území, inven­ tarizace zeleně, práce k záchraně ohrožených druhů, zjišťování škodli­ vin ve vodě, vzduchu ap. B I. - sazba 32 Kčs - nejnáročnější práce a výkony při ochraně jednotli­ vých přírodních složek životního pro­ středí, např. údržba rezervací, pří­ městských lesů a studánek, čištění potoků, zakládání a údržba naučných stezek, usazování tabulí, likvidace .černých" skládek; B. II. - sazba 25 Kčs - středně ná­ ročné práce a výkony, např. likvida­ ce polomů, výsadba a údržba zeleně , ochrana rostlin proti škůdcům; B III. - sazba 20 Kčs - méně ná­ ročné činnosti, např. úklidové práce, dozor a strážní služba v chráněných územích. V uvedených sazbách je zahrnuto do­ dání dokumentace, cestovné a pře­ pravné, takže k nim nelze připočítá­ vat žádné další přirážky a náklady. O předpokládaném rozsahu práce a jejím ocenění je třeba se dohodnout písemně předem, nejlépe formou hos­ podářské smlouvy. Pro fakturaci je rozhodující skutečný počet odpraco­ vaných hodin, přičemž na akci lze vyslat pouze tolik pracovníků, kolik je jich ke kvalitnímu provedení prá­ ce (při zachování bezpečnostních a podobných předpisů) nezbytně třeba. Tu

o



Brněnská trampská skupina Ozvě­ na se co nevidět dočká svého jubilej­ ního stého večera. Kromě spřátele­ ných hudebních skupin, začínajících písničkářů, psavců a fotografů si ka­ pela už deVátý rok zve pravidelně i lidi, kteří mají co říci ke stavu ochra­ ny přírody. Prvním hostem nové se­ zóny byl Jan Baltus. Přinesl diapozi­ tivy ze severu i jihu Evropy, z Afri­ ky a Ázie. Místo o krásách cestová­ ní ale vyprávěl o podvýživě, hladu, vybíjení zvěře, národních parcích, o nemocech a negativních stránkách civilizace. I to ke dnešnímu světu patří.

O

Komise tvorby a ochrany životní­ ho prostředí při městském výboru SSM v Brně sdružuje především pří­ znivce Prázdnin s Brontosaurem, ve­ doucí i absolventy těchto akcí, stře­ d.oškoláky, vysokoškoláky, pracující, zájemce o celoměstské akce. Klubové večery komise, Hrátky s Brontosau­ rem , se v tomto školním roce přestě­ hovaly do Klubu mládeže na Křeno­ vé v Brně. Jsou hravější než v před­ chozích letech. Samostatných veče­ rů se dočkaly odborné besedy; KTOŽP při MěV SSM si na ně zve přede­ vším profesionální pracovníky ochra­ ny přírody a členy ČSOP všech od­ borností. O Uvažujete o tom, že se přihlásíte do příštího ročníku EKOFORU? Po­ tom nezapomeňte, že vaše kresby ne­ bo fotografie s humornou tematikou z oblasti tvorby a ochrany životního prostředí musí mít kromě vtipu či neobvyklého pohledu na svět i dobré výtvarné zpracování. Nekopírujte fi­ gurky jiných autorů, kreslete i pište čitelně. Nelitujte námahy a předem se poraďte s odborníkem, jak na to. Jenom technicky dokonalé kresby se mohou ocitnout na stránkách novin a časopisů a bojovat za ochranu pří ­ rody i jinde než ve skleníku na ná­ městí Svobody v Brně. (sil)

Loni uplynulo 200 let od zpřístupnění lužáneckébo parku veřejnosti. Mezi řádky článku ing. Jany Tupé může i laik vyčíst, jak náročná bude obnova zanedbaného parku a jak velmi potřebné je začít neprodleně s rekonstrukcí podle připraveného projektu ing. Kuči. Jako by však levá ruka nevěděla o pravé, jiný projekt zamýšlí s Lužánkami jinak. Přesněji řečeno s jejich částí, přiléhající k ulicím Lidická a Lužánecká. Do tohoto prostoru má být umístěna socha Josefa Hybeše od ná­ rodního umělce Miloše Axmana. Důstojné .architektonické ztvárnění" plochy je připraveno studii zpracoval ing. arch. Kočí z bývalého Brnoprojektu - jenom začíti Nejprve s odstraněním vzrostlé zeleně na rozloze 1200 m 2 o celkové hod­ notě 700000 Kčs. Další stromy bratru za 560000 Kčs jsou stavbou bezprostředně ohroženy. Bude třeba přeložit vodovodní řád a možná i další sítě. Akce se pod názvem .vstupní prostor L' lžánky" objevila ve volebním programu Obvodního národního výboru Brno III. Je proto paradoxní, že občanské výbory z okolí Lužánek nesouhlasily s projektovým úkolem a situaci musela urovnávat v říjnu minulého roku rada ObNV Brno III. Nebyl to jediný háček: K zákonnému uzavření řízení chybělo rozhodnutí OMHOSDZ ObNV Brno III a hlavně souhlas ministerstva kultury ČSR k zásahu do kulturní památky I. kategorie ve smyslu § 13 zák. č. 22J1958 Sb. Územní řízení bylo dočasně pi'erušeno a hledá se, kdo podepíše výjimku ze zákona. Ten je někdy nepohodlný a tak jsme si zvykli hledat cestičky k jeho obcházení. Najde se taková cestička nebo tentokrát zvítězí v Brně zdravý rozum a zájem o skutečný prospěch obyvatel z okolí Lužánek?

mik

24

Na léta 1986 až 1987 vyhlásil ÚV ochranářskou akci k vyhledá­ vání raků v ČSR a jejich účinné ochraně. Z mnoha okresů a patří mezi ně také Brno-město a Brno-ven­ kov - však nepřišla žádná hlášení. V rybnících a jiných stojatých vo­ dách tohoto území se jistě vyskytu­ je. Vyzývám proto k lepší spoluprá­ ci. Jako koordinátor .Akce rak" mo­ hu zaslat metodické přírUČky i karty k popisu lokalit. Pište na adresu RNDr. Miloš Holzer, PdF Univerzity Palackého, katedra biologie, Žerot!­ novo nám. 2, 771 40 Olomouc. MH ČSOP

Burza placených ochranářských činností inzerovaná KSSPPOP v minulém čís­ le byla pro nedostatek finančních prostředků pozastavena. Snad bude finanční rok 1988 zájemcům o ochra­ nářské práce více přát. Pod heslem .Čáp na střeše - mír na Zemi" vy'hlásila kyjevská oblast­ ní rada Ukrajinské společnosti ochra­ ny přírody akci "Leleka". V rámci této akce budou na vesnicích budo­ vána umělá hnízda pro č á py. Pro­ bíhá soutěž o nejlepší konstrukci hnízda a o nejoriginálnější řešení. Pré­ mii 20 rublů obdrží každý, kdo v le­ tech 1986-90 vybuduje umělé hníz­ do, na kterém čápi úspěšně vy hnízdí. ab

VERONICA - bulletin MěV ČSOP Brno a OV ČSOP Brno-venkov, číslo 1/87 vyšlo v květnu 1987 Vydává městský výbor Českého svazu ochránců přírody v Brně Adresa redakce: VERONICA, 601 91 Brno 1 Vedoucí redaktor: RNDr. Miroslav Kundrata, Zástupci: RN Dr. Jitka Pellantová, ing. Jiří Turek Redaktor a grafická úprava: Oldřich Bárta Obálka: Rostislav Pospíšil Jazyková úprava: PhDr. Nora Obrtelová Do sazby: 4. 1. 1987 Tisk: Moravské tiskařské závody Olomouc, provoz 36 Prostějov Vydáno ve spolupráci s Českou státní spořitelnou v Brně Vychází čtyřikrát ročně, Cena výtisku 3 Kčs, Roční předplatné 12 Kčs Náklad 2 800 kusů Rozšiřuje a přihlášky přijímá redakce na výše uvedené adrese Redakcí nevyžádané rukopisy se nevracejí o 370033186 Snížený poplatek za dopravu povolen JmRS Brno, č.j. 15609/86 ze dne 4. 12. 1986 Dohlédací pošta Brno 1