PRŮVODCE ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM
CS
Obsah Kapitola I.
PRŮBĚH ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU........................................ 1
První čtení (bez stanovené lhůty) ............................................................................................... 1 Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] .................................................... 4 Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] .................................................... 5 Druhé čtení v Radě [lhůta: 3 (+1) měsíce] ................................................................................. 6 Dohodovací postup [6 (+2) týdnů] ............................................................................................. 8 - Přípravné práce ............................................................................................................... 8 - Organizace práce dohodovacího výboru......................................................................... 9 Třetí čtení v EP a Radě [lhůta: 6 (+2) týdnů] ........................................................................... 11 Kapitola II.
PŘEDSEDNICTVÍ ................................................................................................ 13
1.
Plánování činnosti ........................................................................................................... 13
2.
Úloha předsednictví v průběhu jednotlivých etap řádného legislativního postupu ........ 14 První čtení ....................................................................................................................... 14 a)
Souběžné posouzení - úloha útvarů Komise
14
b)
Trialogy
15
c)
Neformální jednání
16
Druhé čtení v Evropském parlamentu............................................................................. 16 Druhé čtení v Radě.......................................................................................................... 17 Posouzení změn v rámci pracovní skupiny
17
Přijetí aktu
17
Svolání dohodovacího výboru
18
Dohodovací postup.......................................................................................................... 19
Kapitola III.
Přípravná fáze
19
Zasedání dohodovacího výboru
19
GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY................................................................ 20
PŘÍLOHA I ........................................................................................................................................ 21 Relevantní předpisy............................................................................................................................ 21 Článek 294 Smlouvy o fungování Evropské unie. ................................................................... 21 Prohlášení o dodržování lhůt v postupu spolurozhodování...................................................... 24 PŘÍLOHA II....................................................................................................................................... 25 Společné prohlášení ........................................................................................................................... 25
CS
PŘÍLOHA III ..................................................................................................................................... 30 Právní základy řádného legislativního postupu ................................................................................. 30 PŘÍLOHA IV ..................................................................................................................................... 38 Postup spolurozhodování – souhrnný přehled ................................................................................... 38 PŘÍLOHA V ...................................................................................................................................... 39 Řádný legislativní postup - lhůty ....................................................................................................... 39 PŘÍLOHA VI ..................................................................................................................................... 40 Rozdělení úkolů souvisejících s řádným legislativním postupem v rámci generálního sekretariátu Rady................................................................................................................................ 40
CS
KAPITOLA I.
PRŮBĚH ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU
První čtení (bez stanovené lhůty) Komise v rámci svého práva podnětu předkládá svůj legislativní návrh současně Evropskému parlamentu (EP) a Radě. Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost lze řádný legislativní postup zahájit rovněž z podnětu čtvrtiny členských států, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora. Možnost přijmout akty podléhající řádnému legislativnímu postupu (dříve „spolurozhodování“) na konci prvního čtení vyžaduje souběžnou činnost v obou orgánech, intenzivní výměnu informací a velkou disponibilitu předsednictví Rady k přípravným kontaktům a jednáním s Evropským parlamentem. Akt, který je pak přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu, proto musí být před svým přijetím předmětem finalizace ze strany právníků-lingvistů. Po hlasování o postoji Evropského parlamentu v prvním čtení na plenárním zasedání buď: a)
Rada postoj Evropského parlamentu v prvním čtení schválí a v takovém případě — kdy bylo dosaženo dohody během souběžného posouzení v prvním čtení — je legislativní akt přijat. Legislativní akt — návrh Komise, pokud v něm Evropský parlament neprovedl změny, nebo pozměněný návrh Komise — je přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu (dokument PE-CONS), následně předán k podpisu generálním tajemníkům a předsedům Evropského parlamentu a Rady (dokument LEX PE-CONS) a poté vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie.
1
CS
b)
Rada postoj Evropského parlamentu v prvním čtení neschválí a v takovém případě — kdy nebylo dosaženo dohody — přijme svůj postoj v prvním čtení. Znění postoje v prvním čtení se po finalizaci právníky-lingvisty postoupí Evropskému parlamentu spolu s odůvodněním a případnými prohlášeními Rady nebo Komise do zápisu z jednání Rady. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.
Výsledkem prvního čtení v Radě je tedy buď schválení prvního čtení v Evropském parlamentu, nebo neschválení postoje Evropského parlamentu v prvním čtení a přijetí postoje Rady v prvním čtení (který je poté předmětem druhého čtení v Evropském parlamentu).
2
CS
Poznámka: Mechanismy prvního čtení v Evropském parlamentu1 Po obdržení návrhu Komise jej předseda Evropského parlamentu postoupí příslušnému parlamentnímu výboru k posouzení jeho obsahu a případně dalším výborům, které by k němu mohly zaujmout stanovisko (článek 49 jednacího řádu EP). Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit při posuzování návrhu, jmenuje výbor ze svých členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu Komise, pokud tak již neučinil na základě ročního legislativního plánu Komise (článek 45 jednacího řádu EP). Úkolem zpravodaje je předložit parlamentnímu výboru návrh zprávy. V tomto návrhu zpravodaj shrne návrh Komise a stanoviska jednotlivých zúčastněných stran. Během jednání v parlamentním výboru má Komise možnost svůj návrh obhajovat a odpovídat na otázky poslanců, kteří jsou členy výboru. Parlamentní výbor nejprve posoudí právní základ (článek 37). Během posuzování návrhu žádá příslušný parlamentní výbor Komisi a Radu, aby jej průběžně informovaly o postupu tohoto návrhu v Radě a v jejích přípravných orgánech (článek 39). Plenární zasedání posuzuje legislativní návrh na základě zprávy vypracované příslušným výborem (článek 55), která obsahuje případné pozměňovací návrhy k návrhu aktu, návrh legislativního usnesení a případně důvodovou zprávu. Plenární zasedání může legislativní návrh posoudit rovněž beze zprávy nebo zjednodušeným postupem (článek 46). V návrhu usnesení výbor navrhne plenárnímu zasedání, aby návrh Komise schválilo, zamítlo nebo k němu přijalo změny (čl. 55 odst. 2 jednacího řádu EP). Po přijetí zprávy výborem je ještě možné, aby některý poslanec nebo skupina poslanců či samotný zpravodaj předložili pozměňovací návrhy během rozpravy na plenárním zasedání, často jménem některé politické skupiny. Politické skupiny v zásadě koordinují své příslušné postoje během rozprav a hlasování v rámci výboru nebo na plenárním zasedání. 1
Číslování článků odpovídá jednacímu řádu EP pro 7. volební období (prosinec 2009).
3
CS
Řádný legislativní postup první fáze
Bez stanovené lhůty
3 (+ 1) měsíce
EP – první čtení
EP – druhé čtení
Změny
Akt přijat
Návrh schválen
Návrh Komise
Výsledek prvního čtení v EP schválen
Výsledek neschválen – postoj Rady v prvním čtení
Rada - první čtení 4
CS
Druhé čtení v Evropském parlamentu [lhůta: 3 (+1) měsíce] Datum obdržení postoje Rady v prvním čtení (v zásadě vždy v pondělí v týdnech, kdy probíhá plenární zasedání EP) je počátkem tříměsíční lhůty pro druhé čtení v Evropském parlamentu1. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady může být tato lhůta prodloužena o jeden měsíc. Hlasování na plenárním zasedání musí proběhnout v rámci této lhůty a nejpozději na konci čtvrtého měsíce. Dodržení lhůty se týká hlasování na plenárním zasedání a nikoli předání výsledku tohoto hlasování Radě. Parlamentní výbor postoj Rady v prvním čtení posoudí a vypracuje své doporučení. Plenární zasedání jedná na základě tohoto doporučení a hlasuje. Výsledek hlasování může vést ke třem různým situacím, které jsou uvedeny níže: a)
Schválení postoje Rady v prvním čtení: V takovém případě se akt pokládá za přijatý v souladu s postojem Rady v prvním čtení. Legislativní akt (= postoj Rady v prvním čtení převzatý v podobě dokumentu LEX PECONS) je proto přímo předán předsedům a generálním tajemníkům Evropského parlamentu a Rady k podpisu a je vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud Evropský parlament ve lhůtě 3+1 měsíců nepřijme žádné usnesení k postoji Rady v prvním čtení, použije se stejný postup.
b)
Odmítnutí postoje Rady v prvním čtení: Odmítnutí postoje Rady v prvním čtení většinou hlasů všech členů Evropského parlamentu (nejméně 369 hlasů) má za následek ukončení legislativního postupu a navrhovaný akt se pokládá za nepřijatý. Věc bude moci být znovu posouzena pouze na základě nového návrhu Komise.
1
Evropský parlament se na rozdíl od Rady domnívá, že lhůta počíná běžet až od okamžiku, kdy předseda na plenárním zasedání oznámí, že obdržel postoj Rady v prvním čtení (článek 61 jednacího řádu EP). 5
CS
c)
Pozměňovací návrhy k postoji Rady v prvním čtení: K přijetí změn postoje Rady v prvním čtení je zapotřebí většiny hlasů všech členů Evropského parlamentu. Pozměněný text se postoupí Radě a Komisi, která musí k těmto změnám zaujmout stanovisko.
Druhé čtení v Radě [lhůta: 3 (+1) měsíce] Lhůta pro druhé čtení v Radě běží od oficiálního přijetí změn Evropského parlamentu v druhém čtení. Rada může tyto změny schválit nebo zamítnout2: a)
Změny jsou schváleny (Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou s výjimkou změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, kdy rozhoduje jednomyslně) – akt se pokládá za přijatý. Pokud se Rada dohodne na přijetí všech změn, pokládá se akt za přijatý v podobě takto pozměněného postoje Rady v prvním čtení. Legislativní akt (dokument LEX PE-CONS) je poté předán přímo k podpisu předsedům a generálním tajemníkům Evropského parlamentu a Rady a vyhlášen v Úředním věstníku Evropské unie.
b)
Všechny změny nejsou schváleny — svolání dohodovacího výboru Ve lhůtě 6 (+2) týdnů od zamítnutí změn Radou svolá předseda Rady se souhlasem předsedy Evropského parlamentu dohodovací výbor.
2
Před rozhodnutím o schválení nebo neschválení změn Evropského parlamentu musí Rada obdržet stanovisko Komise k těmto změnám. 6
CS
Řádný legislativní postup – druhá fáze
3 (+ 1) měsíce
3 (+1) měsíce
6 (+2) týdnů
Akt přijat
Postoj Rady v 1. čtení schválen
Akt přijat
Postoj Rady v 1. čtení odmítnut
Akt nepřijat
EP – druhé čtení
Změny
Svolání dohodovacího výboru – přípravná fáze
Změny schváleny
Změny odmítnuty
Rada – druhé čtení
7
CS
Dohodovací postup [6 (+2) týdnů] - Přípravné práce Dohodovacímu výboru je pro jeho činnost stanovena lhůta šesti týdnů, kterou lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady a po vzájemné dohodě mezi těmito orgány prodloužit nejvýše o dva týdny a která běží ode dne prvního zasedání tohoto výboru. Před tímto termínem je nezbytné provést přípravné práce. Celé období 6 (+2) týdnů stanovené jako lhůta pro svolání dohodovacího výboru, jakož i období od okamžiku, kdy bylo na politické úrovni rozhodnuto o neschválení změn Evropského parlamentu v druhém čtení, do formálního přijetí tohoto rozhodnutí Radou lze využít k navázání technických kontaktů a k jednání, jejichž cílem je sblížit postoje před prvním zasedáním dohodovacího výboru. Jednání předcházející zasedání dohodovacího výboru3 vede za Radu předseda Coreperu, který jedná buď na základě pověření Coreperu, nebo jménem předsednictví předkládajícího návrhy, jež mají v rámci Rady širokou podporu. Výsledky těchto trojstranných zasedání („trialogů“) se předkládají k posouzení Coreperu. V některých případech se mohou před konáním trialogů nebo v návaznosti na ně uskutečnit technická jednání mezi sekretariáty všech třech orgánů, jichž se někdy rovněž účastní předseda pracovní skupiny. Díky trialogům a technickým jednáním předcházejícím prvnímu zasedání dohodovacího výboru je často možné ukončit dohodovací postup na tomto prvním zasedání, někdy dokonce pouhým konstatováním předběžné dohody (podle terminologie zasedání Rady jakýsi bod „A“). V jiných případech je v zájmu dosažení dohody o společném návrhu třeba svolat několik zasedání dohodovacího výboru. Každému z těchto zasedání mohou rovněž předcházet neformální trialogy a technická jednání.
3
Neformální trialogy za účasti delegací Evropského parlamentu a Rady, jakož i Komise, která vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů obou delegací. 8
CS
- Organizace práce dohodovacího výboru V dohodovacím výboru zasedají delegace Evropského parlamentu a Rady, z nichž každá má 27 členů. Výboru předsedá společně jeden z místopředsedů Evropského parlamentu a ministr členského státu vykonávajícího předsednictví. Delegace Rady je složena z členů Rady nebo jejich zástupců. Zpravidla ji tvoří zástupci členských států v rámci Coreperu. Delegace Evropského parlamentu je složena z 27 členů a 27 náhradníků (bez hlasovacího práva, s výjimkou neúčasti některého člena z jejich politické skupiny). Tři místopředsedové Evropského parlamentu jsou stálými členy dohodovacího výboru a střídavě mu spolupředsedají. Ostatních 24 poslanců, kteří jsou členy delegace, jmenují politické skupiny. Většinou se jedná o členy parlamentního výboru pověřeného daným legislativním aktem. Delegace Evropského parlamentu rozhoduje ve většině případů konsensem. V případě hlasování, k němuž může dojít v průběhu celého dohodovacího postupu, a to i v procedurálních otázkách, je k přijetí rozhodnutí zapotřebí podpory nejméně 14 hlasů. Komise, kterou v zásadě zastupuje komisař odpovědný za daný návrh legislativního aktu, se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady. Tato činnost může zejména spočívat v předkládání návrhů kompromisních znění s ohledem na postoje Rady a Evropského parlamentu a při respektování úlohy, kterou Komisi svěřuje Smlouva. Postoj Komise však nemá vliv na pravidla týkající se většiny potřebné k přijetí společného návrhu v rámci dohodovacího výboru: kvalifikovaná většina v rámci delegace Rady4 a prostá většina v rámci delegace Evropského parlamentu. Právo Komise podávat návrhy se tedy ve fázi dohodovacího postupu neuplatní (viz článek 293 Smlouvy o fungování Evropské unie).
4
Pro otázku jednomyslnosti v rámci řádného legislativního postupu viz přílohu III. 9
CS
Bezprostředně před zasedáním dohodovacího výboru se sejdou oba spolupředsedové spolu s komisařem na neformálním trialogu, kde prodiskutují hlavní otázky, které jsou předmětem dohodovacího postupu, a nejlepší způsob, jak k nim v rámci zasedání přistupovat. Tomuto trialogu zpravidla předchází přípravné zasedání každé delegace. Výbor má k dispozici návrh Komise, postoj Rady v prvním čtení, změny navržené Evropským parlamentem, stanovisko Komise k těmto změnám (dokumentace pro zasedání) a společný pracovní dokument delegací Evropského parlamentu a Rady. Tento pracovní dokument sestává zpravidla ze dvou částí: část A obsahuje prvky kompromisu, jichž bylo dosaženo již během přípravných prací, a část B nevyřešené body spolu s postoji pro jednání jednotlivých delegací (souhrnná tabulka rozdělená do čtyř sloupců). Dohodovací výbor zasedá střídavě v prostorách Rady a Evropského parlamentu. Toto pravidlo střídání se uplatňuje jak u jednotlivých legislativních návrhů, tak i v jejich rámci, přičemž z logistických důvodů dochází často k výjimkám (disponibilita zasedacích místností nebo tlumočnických týmů). Pravidla pro používání úředních jazyků na těchto zasedáních jsou totožná s pravidly pro zasedání Rady (23 jazyků). Orgán, kde se koná první zasedání dohodovacího výboru, odpovídá za vypracování společného návrhu a průvodního dopisu, jakož i – po definitivním přijetí daného legislativního aktu Evropským parlamentem a Radou – za podepsání aktu předsedy Evropského parlamentu a Rady a za jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
10
CS
Jakmile je v rámci dohodovacího výboru nebo později prostřednictvím výměny dopisů mezi spolupředsedy tohoto výboru konstatováno dosažení dohody o společném návrhu, generální sekretariát Rady nebo sekretariát Evropského parlamentu, pokud se první zasedání dohodovacího výboru konalo v jeho prostorách, připraví návrh legislativního znění, zpravidla v jazyce používaném během jednání. Po finalizaci právníky-lingvisty je dokument následně k dispozici v jazycích Unie. Tento společný návrh se předá předsedům Evropského parlamentu a Rady dopisem podepsaným oběma spolupředsedy dohodovacího výboru (jménem spolupředsedy za Radu zpravidla podepisuje předseda Coreperu). Tento průvodní dopis ke společnému návrhu, který nahrazuje zápis z jednání dohodovacího výboru a uvádí případná prohlášení, se pro informaci zašle rovněž zástupci Komise, který se účastnil činnosti dohodovacího výboru5. V případě, že dohodovací výbor ve lhůtě stanovené Smlouvou společný návrh neschválí, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.
Třetí čtení v EP a Radě [lhůta: 6 (+2) týdnů] Pokud dohodovací výbor společný návrh schválí, je předmětem třetího čtení přijetí aktu oběma orgány v souladu se společným návrhem, přičemž Evropský parlament se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů a Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou. Neschválí-li jeden z obou orgánů v uvedené lhůtě navržený akt, pokládá se za nepřijatý. Třetí čtení probíhá ve lhůtě šesti týdnů, která běží ode dne schválení společného návrhu, což nemusí nutně odpovídat dni posledního zasedání dohodovacího výboru, nýbrž dni, kdy oba spolupředsedové dohodovacího výboru podepíší průvodní dopis ke společnému návrhu určený předsedům Evropského parlamentu a Rady. Šestitýdenní lhůtu lze z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady či po společné dohodě mezi nimi prodloužit nejvýše o dva týdny.
5
Pokud jde o poslání a pravomoci dohodovacího výboru, viz věc C 344/04 ze dne 10. ledna 2006, International Air Transport Association v. Department for Transport, Sb. rozh. s. I-403 (body 49-63). 11
CS
Řádný legislativní postup – třetí fáze
6 (+2) týdnů
6 (+2) týdnů
Společný návrh neschválen
Akt nepřijat
Akt nepřijat
EP – třetí čtení
Společný návrh schválen
Konstatování neúspěchu
Akt přijat
Dohodovací výbor
Společný návrh schválen
Společný návrh neschválen
Akt nepřijat
Společný návrh
Rada – třetí čtení
12
CS
KAPITOLA II. 1.
PŘEDSEDNICTVÍ
Plánování činnosti
Při stanovování svého pracovního harmonogramu si každé předsednictví vyhradí určitý počet termínů pro zasedání dohodovacího výboru6. Tato činnost je v zásadě prováděna s ročním předstihem mezi sekretariátem EP a sekretariátem Rady se souhlasem příslušných orgánů. Stanovení těchto termínů předpokládá, že budou k dispozici členové delegací Evropského parlamentu a Rady a zejména člen vlády země vykonávající předsednictví, který bude pověřen spolupředsednictvím dohodovacího výboru. Na začátku každého šestiměsíčního období, nebo i dříve, naváže zpravidla předseda Coreperu předběžné kontakty se třemi místopředsedy pověřenými dohodovacím postupem, jakož i s jednotlivými předsedy parlamentních výborů a zpravodaji pověřenými akty předloženými v rámci řádného legislativního postupu, jejichž cílem je jednat o pokroku v projednávání jednotlivých aktů a společně stanovit harmonogram a metodiku prioritních činností, které budou během půlročního předsednictví probíhat. Tato jednání by se měla týkat: a)
aktů, u nichž se dohodovací postup jeví po druhém čtení v Evropském parlamentu jako nezbytný nebo jako pravděpodobný v závislosti na předpokládaném výsledku blížícího se druhého čtení v Evropském parlamentu;
b)
aktů v druhém čtení v Evropském parlamentu, u kterých by výměna informací a neformální jednání mezi Evropským parlamentem a Radou mohly být užitečné, aby se předešlo dohodovacímu postupu;
6
V praxi se některá z těchto dat pravidelně využívají k neformálním trialogům. Další data pro zasedání dohodovacího výboru jsou stanovena podle potřeb během každého půlroku. 13
CS
c)
aktů v prvním čtení, u nichž existuje možnost přijetí v prvním čtení.
Po těchto prvních kontaktech na úrovni předsedy Coreperu mohou následovat kontakty mezi předsedy pracovních skupin Rady a zpravodaji za účelem podrobnějšího rozboru časového harmonogramu, zejména pokud jde o návrhy aktů v prvním čtení nebo ve druhém čtení v Evropském parlamentu. Sekretariáty Rady a Evropského parlamentu tato setkání organizují a v souladu s pokyny příslušných orgánů vypracovávají přípravné dokumenty (seznam prioritních otázek, předběžný časový harmonogram, návrhy metodiky). Pokud jde o činnosti v průběhu prvního čtení, je třeba, aby posuzování návrhů v rámci pracovních skupin Rady a v Coreperu a v parlamentních výborech Evropského parlamentu bylo naplánováno způsobem, který umožní určitou souběžnost jeho průběhu.
2.
Úloha předsednictví v průběhu jednotlivých etap řádného legislativního postupu
První čtení a)
Souběžné posouzení - úloha útvarů Komise
U každého aktu musí předsednictví návrh Komise nejprve posoudit v rámci pracovní skupiny a předložit jej k nezbytnému schválení Coreperu. Souběžné posouzení musí probíhat v rámci příslušného parlamentního výboru.
14
CS
Pracovní skupina Rady se při posuzování návrhu Komise o průběhu činností v rámci příslušného parlamentního výboru informuje. Útvary Komise, které se účastní zasedání Evropského parlamentu a Rady, zde mohou hrát důležitou úlohu zprostředkovatele těchto informací, musejí přitom však respektovat pravidla činnosti každého orgánu.
b)
Trialogy
V okamžiku, kdy posuzování návrhu dospěje do určité pokročilejší fáze, což umožní znát stanoviska delegací k hlavním otázkám, které v souvislosti s návrhem vyvstaly, může předsednictví navázat kontakty se zástupci Evropského parlamentu na úrovni parlamentního výboru (zpravodaj / předseda parlamentního výboru). Těchto setkání, nazývaných v praxi „neformální trialogy“, na nichž je předsednictví (předsedovi pracovní skupiny / předsedovi Coreperu) nápomocno generální ředitelství, které se daným návrhem zabývá, a oddělení pro spolurozhodování (ředitelství pro obecné politické záležitosti), se účastní rovněž úředníci Komise. Po těchto prvních kontaktech, které umožní vyjasnit jednotlivá stanoviska, určit hlavní body, v nichž se názory liší, a provést tak první hodnocení možností dosáhnout přijetí aktu v prvním čtení, postoupí předsednictví výsledky Coreperu (v Evropském parlamentu dojde k podobnému postupu při posouzení v parlamentním výboru). Coreper po případném posouzení v rámci pracovní skupiny zhodnotí možnosti dosažení dohody v prvním čtení a vypracuje případně kompromisní návrhy.
15
CS
c)
Neformální jednání
U některých návrhů mohou tedy po těchto prvních kontaktech následovat neformální jednání, pro která bude předsednictví v zásadě disponovat pověřením Coreperu. Předseda Coreperu a zástupce (zástupci) Evropského parlamentu budou během těchto neformálních jednání usilovat o sblížení postojů obou orgánů s cílem dosáhnout toho, aby výsledek prvního čtení v Evropském parlamentu (návrh Komise se změnami nebo beze změn) byl pro Radu přijatelný. I pokud je zřejmé, že nebude moci být dosaženo dohody v prvním čtení, lze v kontaktech s Evropským parlamentem pokračovat za účelem lepšího vymezení sporných bodů a snížení počtu případných změn Evropského parlamentu ve druhém čtení. První čtení se tak vyznačuje neustálými kontakty a jednáními s Evropským parlamentem, po nichž Evropský parlament a Rada posoudí výsledky těchto setkání a stanoví své postoje pro jednání. Tato činnost je příznačná i pro fázi přípravy dohodovacího postupu.
Druhé čtení v Evropském parlamentu
Během této fáze postupu musí Rada bedlivě sledovat činnost Evropského parlamentu. U některých návrhů může předsednictví přistoupit k navázání kontaktů se zástupci Evropského parlamentu s cílem usnadnit schválení postoje Rady v prvním čtení, zabránit jeho odmítnutí nebo přivést Evropský parlament k tomu, aby se omezil na předložení změn k postoji Rady v prvním čtení, které by byly pro Radu přijatelné. V takovém případě dojde k organizaci třístranných setkání a neformálních jednání po vzoru setkání a jednání v prvním čtení.
16
CS
Druhé čtení v Radě7 Posouzení změn v rámci pracovní skupiny Jakmile je k dispozici informační poznámka generálního sekretariátu o výsledcích druhého čtení v Evropském parlamentu, která obsahuje v příloze usnesení Evropského parlamentu a navrhované změny, nechá předsednictví změny Evropského parlamentu co nejdříve posoudit v rámci pracovní skupiny. Toto posouzení musí být podrobné a nesmí se omezovat na pouhé rozdělení změn na přijatelné a nepřijatelné (nebo, pro zjednodušení, odmítnutí všech změn jako celku). V případě odmítnutí všech změn musí pracovní skupina začít posuzovat možná kompromisní znění a navrhnout je Coreperu již spolu s první zprávou.
Přijetí aktu Pokud výsledek činnosti pracovní skupiny potvrzený Coreperem vede k přijetí všech změn Evropského parlamentu, vypracuje sekretariát poznámku k bodu „I/A“, aby Rada mohla akt (postoj Rady v prvním čtení pozměněný na základě změn) přijmout, a po podepsání aktu předsedy a generálními tajemníky Evropského parlamentu a Rady zajistí následně jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
7
Jestliže Evropský parlament v druhém čtení schválí postoj Rady v prvním čtení, pokládá se dotyčný akt za přijatý a druhé čtení v Radě se nekoná. 17
CS
Svolání dohodovacího výboru V případě neschválení všech změn o tom Rada uvědomí Evropský parlament a předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu svolá dohodovací výbor. Lhůta 6 (+2) týdnů pro svolání dohodovacího výboru začíná běžet ode dne neschválení změn Radou. U některých složitých případů může předsednictví rozhodnout, že Rada neoznámí skutečnost, že nemůže přijmout změny, ihned po jejich posouzení v rámci pracovní skupiny / Coreperu, a využít část lhůty pro druhé čtení v Radě (3 (+1) měsíce) k neformálním kontaktům s Evropským parlamentem, jejichž cílem je připravit dohodovací postup. V první fázi mohou probíhat technická jednání mezi předsedou pracovní skupiny, jemuž je nápomocen sekretariát Rady (GŘ + oddělení pro spolurozhodování), a zpravodajem za přítomnosti úředníků Komise. Jakmile oba orgány jasně stanoví své výchozí postoje pro jednání8, lze přistoupit k fázi jednání ve formě „neformálního trialogu“. Tohoto jednání se ze strany Rady účastní předseda Coreperu (za přítomnosti budoucího předsedy jako pozorovatele) a ze strany Evropského parlamentu zpravodaj a v některých případech předseda příslušného parlamentního výboru, přičemž Komisi zpravidla zastupuje příslušný generální ředitel.
8
Ve formě souhrnných tabulek rozdělených do čtyř sloupců - postoj Rady v prvním čtení, změny EP, postoj EP (nebo zpravodaje), postoj Rady (nebo návrhy předsednictví) - které, od vyjednávání legislativních aktů v oblasti „zdravotnictví“ v prosinci roku 1995 představují obvyklý nástroj pro vyjednávání v průběhu dohodovacího postupu. 18
CS
Dohodovací postup Přípravná fáze V období, které předchází prvnímu zasedání dohodovacího výboru, musí být předsednictví připraveno účastnit se technických jednání (v zásadě účast předsedy pracovní skupiny) a neformálních trialogů (za účasti předsedy Coreperu). Postoje Rady pro jednání - které jsou mandátem předsednictví - zpravidla předem vypracovává Coreper, který je svým předsedou průběžně informován o výsledcích jednání s Evropským parlamentem. Předseda Coreperu v určitých případech při jednání vyvíjí vlastní iniciativu, jež zavazuje pouze předsednictví. Tento způsob jednání se používá stále častěji. První vyjednávací nabídka ze strany Rady má často podobu kompromisního návrhu předsednictví. Evropský parlament často reaguje rovněž prostřednictvím postoje zpravodaje. Obě nabídky „ad referendum“ jsou následně předloženy ke schválení delegaci Rady (Coreperu) a Evropského parlamentu.
Zasedání dohodovacího výboru Pro zasedání dohodovacího výboru musí předsednictví zajistit účast jednoho člena vlády (zpravidla ministra
pověřeného
daným
legislativním
návrhem),
který má
dohodovacímu
výboru
spolupředsedat. Před zasedáními dohodovacího výboru předsednictví zpravidla organizuje informační schůzku s generálním sekretariátem Rady.
19
CS
Některé případy vyžadují několik zasedání dohodovacího výboru. Mezi těmito zasedáními je často zapotřebí politického úsilí ministra vykonávajícího spolupředsednictví dohodovacího výboru k nalezení kompromisního znění v rámci Rady a k jeho projednání s jeho protějškem v Evropském parlamentu.
KAPITOLA III.
GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT RADY
V oblasti legislativní činnosti v rámci řádného legislativního postupu je jednotlivým předsednictvím pro každý legislativní akt nápomocno generální ředitelství, které je tímto aktem pověřeno, jakož i oddělení pro spolurozhodování a právní služba. Tabulka v příloze VI stanoví rozdělení úkolů během celého postupu v rámci generálního sekretariátu Rady, mezi jednotlivými generálními ředitelstvími (příslušné útvary) a oddělením pro spolurozhodování.
20
CS
PŘÍLOHA I RELEVANTNÍ PŘEDPISY
Článek 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.
1.
Odkazují-li Smlouvy, pokud jde o přijetí aktu, na řádný legislativní postup, použije se následující postup.
2.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh.
První čtení 3.
Evropský parlament zaujme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Radě.
4.
Schválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, je dotyčný akt přijat ve znění odpovídajícím postoji Evropského parlamentu.
5.
Neschválí-li Rada postoj Evropského parlamentu, přijme svůj postoj v prvním čtení a postoupí jej Evropskému parlamentu.
6.
Rada podrobně informuje Evropský parlament o důvodech, na základě kterých přijala postoj v prvním čtení. Komise podrobně informuje Evropský parlament o svém postoji.
Druhé čtení 7.
Jestliže ve lhůtě tří měsíců od tohoto postoupení Evropský parlament: a)
schválí postoj Rady v prvním čtení nebo nepřijme žádné usnesení, pokládá se dotyčný akt za přijatý ve znění odpovídajícím postoji Rady;
21
PŘÍLOHA I
CS
b)
odmítne postoj Rady v prvním čtení většinou hlasů všech svých členů, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý;
c)
navrhne většinou hlasů všech svých členů změny postoje Rady v prvním čtení, postoupí se změněný text Radě a Komisi, která k těmto změnám zaujme stanovisko.
8.
Jestliže ve lhůtě tří měsíců od obdržení změn Evropského parlamentu Rada kvalifikovanou většinou: a)
schválí všechny tyto změny, pokládá se dotyčný akt za přijatý;
b)
neschválí všechny změny, svolá předseda Rady po dohodě s předsedou Evropského parlamentu ve lhůtě šesti týdnů dohodovací výbor.
9.
O návrzích změn, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, Rada rozhoduje jednomyslně.
Dohodovací postup 10.
Dohodovací výbor, který se skládá z členů Rady nebo z jejich zástupců a ze stejného počtu členů zastupujících Evropský parlament, má za úkol dosáhnout přijetí dohody o společném návrhu kvalifikovanou většinou členů Rady nebo jejich zástupců a většinou členů zastupujících Evropský parlament ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání, a to na základě postojů Evropského parlamentu a Rady v druhém čtení.
11.
Komise se účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.
12.
Neschválí-li dohodovací výbor ve lhůtě šesti týdnů od svého svolání společný návrh, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.
22
PŘÍLOHA I
CS
Třetí čtení 13.
Schválí-li dohodovací výbor v této lhůtě společný návrh, mají Evropský parlament, který se usnáší nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů, a Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou, ode dne tohoto schválení šest týdnů na to, aby přijaly navrhovaný akt v souladu se společným návrhem. Pokud tak neučiní, pokládá se navrhovaný akt za nepřijatý.
14.
Lhůty tří měsíců a šesti týdnů uvedené v tomto článku se prodlužují z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady, první nejvýše o jeden měsíc a druhá nejvýše o dva týdny.
Zvláštní ustanovení 15.
Je-li legislativní akt v případech uvedených ve Smlouvách podán k řádnému legislativnímu postupu z podnětu skupiny členských států, na doporučení Evropské centrální banky nebo na žádost Soudního dvora, nepoužijí se odstavec 2, druhá věta odstavce 6 a odstavec 9. V takovém případě Evropský parlament a Rada předají Komisi návrh aktu i se svými postoji v prvním a druhém čtení. Evropský parlament nebo Rada mohou kdykoli během celého postupu požádat Komisi o stanovisko, které může Komise rovněž vydat z vlastního podnětu. Pokud to pokládá za nezbytné, může se rovněž podílet na činnosti dohodovacího výboru podle odstavce 11.
23
PŘÍLOHA I
CS
Prohlášení o dodržování lhůt v postupu spolurozhodování9 Konference vyzývá Evropský parlament, Radu a Komisi, aby všemi silami zajistily, aby postup spolurozhodování fungoval co nejrychleji. Připomíná důležitost přísného dodržování lhůt stanovených v článku 189b Smlouvy o založení Evropského společenství a potvrzuje, že prodloužení těchto lhůt podle odstavce 7 tohoto článku by mělo být zvažováno pouze v případech naprosté nezbytnosti. V žádném případě nesmí doba mezi druhým čtením v Evropském parlamentu a výsledkem činnosti dohodovacího výboru přesáhnout devět měsíců.
9
Prohlášení č. 34 připojené k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Amsterodamskou smlouvu. Platné prohlášení. 24
PŘÍLOHA I
CS
PŘÍLOHA II SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
25
PŘÍLOHA II
CS
26
PŘÍLOHA II
CS
27
PŘÍLOHA II
CS
28
PŘÍLOHA II
CS
29
PŘÍLOHA II
CS
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Článek 14
Služby obecného hospodářského zájmu
Čl. 15 odst. 3
Přístup k dokumentům orgánů Unie
Čl. 16 odst. 2
Nezávislé orgány kontroly ochrany osobních údajů
Článek 18
Zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti
Čl. 19 odst. 2
Základní zásady boje proti diskriminaci
Čl. 21 odst. 2
Usnadnění svobody pohybu a pobytu občanů Unie
Článek 24
Občanská iniciativa
Článek 33
Spolupráce v celních věcech
Čl. 42 první
Uplatnění pravidel hospodářské soutěže v rámci
pododstavec
zemědělské produkce a obchodu zemědělskými produkty
Čl. 43 odst. 2
Společná organizace zemědělských trhů
Konzultace s HSV
Článek 46
Volný pohyb pracovníků
Konzultace s HSV
10
Konzultace s HSV
Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je pravidlem pro hlasování Rady při přijímání aktů řádným legislativním postupem kvalifikovaná většina (čl. 16 odst. 3 SEU). Pokud však kromě právního základu vyžadujícího přijetí řádným legislativním postupem obsahuje návrh legislativního aktu právní základ, který vyžaduje jednomyslnost, je pro přijetí aktu vyžadována jednomyslnost (např. čl. 352 odst. 1 SFEU). 30 PŘÍLOHA III CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Článek 48
Pravidla v oblasti sociálního zabezpečení migrujících
Článek 294 s výhradou
zaměstnanců
čl. 48 druhého pododstavce
Čl. 50 odst. 1
Svoboda usazování
Čl. 51 druhý
Vynětí určitých druhů činností z oblasti působnosti
pododstavec
ustanovení týkajících se svobody usazování
Čl. 52 odst. 2
Koordinace předpisů, které stanoví zvláštní režim pro
Konzultace s HSV
usazování cizích státních příslušníků Čl. 53 odst. 1
Vzájemné uznávání diplomů za účelem svobody usazování
Čl. 56 druhý
Rozšíření volného pohybu služeb na státní příslušníky
pododstavec
třetích zemí
Čl. 59 odst. 1
Liberalizace služeb
Článek 62
Vynětí určitých druhů činností z oblasti působnosti
Konzultace s HSV
ustanovení týkajících se volného pohybu služeb Koordinace předpisů, které stanoví zvláštní režim pro volný pohyb služeb poskytovaných cizími státními příslušníky Vzájemné uznávání diplomů za účelem volného pohybu služeb Čl. 64 odst. 2
Pohyb kapitálu do a ze třetích zemí zahrnující přímé investice
Čl. 75 první
Správní opatření pro předcházení terorismu použitelná na
pododstavec
pohyb kapitálu a plateb
31
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 77 odst. 2
Opatření týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví
Čl. 78 odst. 2
Opatření týkající se společného evropského azylového systému
Čl. 79 odst. 2
Společná přistěhovalecká politika
Čl. 79 odst. 4
Opatření pro povzbuzení a podporu v zájmu integrace státních příslušníků třetích zemí
Čl. 81 odst. 2
Justiční spolupráce v občanských věcech
Čl. 82 odst. 1
Justiční spolupráce v trestních věcech
Článek 294 s výhradou čl. 76 písm. b)
Čl. 82 odst. 2
Minimální pravidla týkající se vzájemného uznávání
Článek 294 s výhradou
rozsudků a soudních rozhodnutí a policejní a justiční
čl. 76 písm. b) a čl. 82
spolupráce v trestních věcech Čl. 83 odst. 1
Minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů
Článek 294 s výhradou
a sankcí v oblastech mimořádně závažné trestné činnosti
čl. 76 písm. b) a čl. 83
s přeshraničním rozměrem Čl. 83 odst. 2
odst. 3
odst. 3
Sbližování právních předpisů (minimální pravidla pro
Článek 294 s výhradou
vymezení trestných činů a sankcí)
čl. 76 písm. b) a čl. 83 odst. 3
Článek 84 Čl. 85 odst. 1
Pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských
Článek 294 s výhradou
států v oblasti předcházení trestné činnosti
čl. 76 písm. b)
Struktura, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu
Článek 294 s výhradou čl. 76 písm. b)
32
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 87 odst. 2
Opatření týkající se policejní spolupráce
Článek 294 s výhradou čl. 76 písm. b)
Čl. 88 odst. 2
Struktura, fungování, oblast činnosti a úkoly Europolu
Článek 294 s výhradou ustanovení čl. 76 písm. b)
Čl. 91 odst. 1
Společná dopravní politika (po železnicích, silnicích
Konzultace s HSV a VR
a vnitrozemských vodních cestách) Čl. 100 odst. 2
Společná dopravní politika (námořní a letecká doprava)
Konzultace s HSV a VR
Čl. 114 odst. 1
Opatření ke sbližování právních předpisů v oblasti
Konzultace s HSV
vnitřního trhu Čl. 116 druhý
Odstranění narušení hospodářské soutěže
pododstavec Čl. 118 první
Opatření týkající se jednotné ochrany práv duševního
pododstavec
vlastnictví v Unii
Čl. 121 odst. 6
Pravidla pro postup při mnohostranném dohledu nad hospodářskými politikami
Čl. 129 odst. 3
Změna některých článků statutu ESCB
K legislativní iniciativě může dojít na doporučení ECB (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci s ECB)
Článek 133
Opatření nezbytná pro používání eura
Konzultace s ECB
33
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 136 odst. 1
Některá opatření související s eurem
Článek 294 s výhradou čl. 136 odst. 2 a čl. 238 odst. 3
Čl. 149 první
Stimulační opatření v oblasti zaměstnanosti
Konzultace s HSV a VR
Některá opatření v oblasti sociální politiky
Článek 294 s výhradou
pododstavec Čl. 153 odst. 2
čl. 153 odst. 2 třetího
první a druhý
pododstavce
pododstavec Čl. 157 odst. 3
Konzultace s HSV a VR
Uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného
Konzultace s HSV
zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti Článek 164
Prováděcí nařízení týkající se Evropského sociálního
Konzultace s HSV a VR
fondu Podpůrná opatření v oblasti vzdělávání
Konzultace s HSV a VR
Čl. 166 odst. 4
Opatření týkající se politiky odborného vzdělávání
Konzultace s HSV a VR
Čl. 167 odst. 5
Podpůrná opatření v oblasti kultury
Konzultace s VR
Čl. 168 odst. 4
Některá opatření v oblasti veřejného zdraví
Konzultace s HSV a VR
Čl. 168 odst. 5
Některá opatření týkající se lidského zdraví
Konzultace s HSV a VR
Čl. 169 odst. 3
Podpůrná a doplňující opatření na ochranu spotřebitele
Konzultace s HSV
Čl. 165 odst. 4 první odrážka
první odrážka
34
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 172 první
Hlavní směry, opatření a podpora projektů společného
Článek 294 s výhradou
pododstavec
zájmu v oblasti transevropských sítí
čl. 172 druhého pododstavce Konzultace s HSV a VR
Čl. 173 odst. 3
Zvláštní opatření na podporu činností v průmyslové
Konzultace s HSV
oblasti Konzultace s HSV a VR
Čl. 175 třetí
Specifické činnosti (kromě strukturálních fondů) v oblasti
pododstavec
hospodářské, sociální a územní soudržnosti
Čl. 177 první
Úloha, přednostní cíle a organizace strukturálních fondů
Konzultace s HSV a VR
Čl. 177 první
Obecná pravidla a další ustanovení použitelná na
Konzultace s HSV a VR
pododstavec
strukturální fondy
Čl. 177 druhý
Zřízení fondu soudržnosti ve sféře životního prostředí
pododstavec
a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury
Článek 178
Prováděcí nařízení týkající se Evropského fondu pro
pododstavec
Konzultace s HSV a VR
Konzultace s HSV a VR
regionální rozvoj Čl. 182 odst. 1
Víceletý rámcový program v oblasti výzkumu
Konzultace s HSV
a technologického rozvoje Čl. 182 odst. 5
Opatření nezbytná k uskutečnění evropského
Konzultace s HSV
výzkumného prostoru Čl. 188 druhý
Některá opatření k provádění víceletého rámcového
pododstavec
programu v oblasti výzkumu a technického rozvoje
Čl. 189 odst. 2
Opatření v oblasti evropského kosmického programu
Čl. 192 odst. 1
Některé aspekty politiky v oblasti životního prostředí
Konzultace s HSV
Konzultace s HSV a VR
35
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 192 odst. 3
Přijímání všeobecných programů činnosti, které stanoví
Konzultace s HSV a VR
přednostní cíle politiky v oblasti životního prostředí Čl. 194 odst. 2
Politika v oblasti energetiky s výjimkou opatření fiskální
Konzultace s HSV a VR
povahy Čl. 195 odst. 2
Činnost v odvětví cestovního ruchu
Čl. 196 odst. 2
Činnost v oblasti civilní ochrany
Čl. 197 odst. 2
Nezbytná opatření v oblasti správní spolupráce při provádění práva Unie
Čl. 207 odst. 2
Rámec pro provádění společné obchodní politiky
Čl. 209 odst. 1
Opatření nezbytná pro provádění politiky rozvojové spolupráce
Čl. 212 odst. 2
Opatření nezbytná k provádění hospodářské, finanční a technické spolupráce
Čl. 214 odst. 3
Vymezení rámce pro provádění činností humanitární pomoci
Čl. 214 odst. 5
Statut a způsoby fungování Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci
Článek 224
Pravidla, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni
Čl. 257 první
Zřizování specializovaných soudů připojených
K legislativní iniciativě
pododstavec
k Tribunálu
může dojít buď na žádost Soudního dvora (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci se Soudním dvorem)
36
PŘÍLOHA III
CS
Právní základ
Popis
Požadavky postupu10
Čl. 281 druhý
Změny některých ustanovení statutu Soudního dvora
K legislativní iniciativě
pododstavec
Evropské unie
může dojít buď na žádost Soudního dvora (a po konzultaci s Komisí), nebo na návrh Komise (a po konzultaci se Soudním dvorem)
Čl. 291 odst. 3
Pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí
Čl. 298 odst. 2
Ustanovení týkající se evropské správy
Čl. 322 odst. 1
Některá finanční pravidla (včetně podrobností týkajících
Konzultace s Účetním
písm. a)
se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví
dvorem
a jeho auditu) Čl. 322 odst. 1
Pravidla pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních
Konzultace s Účetním
písm. b)
operací
dvorem
Čl. 325 odst. 4
Opatření nezbytná k předcházení a potírání podvodů
Konzultace s Účetním
ohrožujících finanční zájmy Unie
dvorem
Služební řád úředníků a pracovní řád ostatních
Konzultace s ostatními
zaměstnanců Unie
zúčastněnými orgány
Článek 336 Čl. 338 odst. 1
Opatření k vypracování statistik
37
PŘÍLOHA III
CS
PŘÍLOHA IV
Akt přijat
Výsledek postoje Rady v prvním čtení
Změny
Postoj Rady v prvním čtení schválen
Postoj Rady v prvním čtení odmítnut
EP – druhé čtení
3 (+ 1) měsíce
Výsledek prvního čtení v EP schválen
Rada – první čtení
Návrh schválen
Změny
EP – první čtení
Bez stanovené lhůty
Návrh Komise
_
3 (+ 1) měsíce
Akt přijat
Akt přijat
Akt nepřijat
Rada – druhé čtení
Změny odmítnuty
Změny schváleny
Svolání dohodovacího výboru – přípravná fáze
6 (+2) týdnů
6 (+2) týdnů
PŘÍLOHA IV
Společný návrh neschválen
Společný návrh schválen
Společný návrh schválen
Společný návrh neschválen
EP – třetí čtení
6 (+2) týdnů
Rada – třetí čtení
Společný návrh
Dohodovací výbor
Konstatování neúspěchu
Akt nepřijat
POSTUP SPOLUROZHODOVÁNÍ – SOUHRNNÝ PŘEHLED
Akt nepřijat Akt přijat
CS
38
Akt nepřijat
Druhé čtení v EP
Druhé čtení v Radě
Svolání dohodovacího výboru Činnost dohodovacího výboru Třetí čtení EP a Rada
2 3
3 (+1) měsíce
4 5 3 (+1) měsíce
6 6 (+2) týdnů
7 6 (+2) týdnů
8 6 (+2) týdnů
9
bez stanovené lhůty
lhůty
11
bez stanovené
10
různá lhůta
12
PŘÍLOHA V
CS
39
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh Evropský parlament a Rada přijmou navrhovaný akt (případně pozměněný Evropským parlamentem) nebo Rada přijme postoj v prvním čtení Postoupení postoje Rady v prvním čtení spolu s odůvodněním Evropskému parlamentu Evropský parlament postoj Rady v prvním čtení buď schválí, nebo nepřijme žádné usnesení (akt se pokládá za přijatý ve znění odpovídajícím postoji Rady v prvním čtení), nebo jej odmítne (akt se pokládá za nepřijatý), nebo navrhne změny postoje Rady v prvním čtení Obdržení změn Evropského parlamentu Rada schválí změny Evropského parlamentu (akt se pokládá za přijatý: pozměněný postoj Rady v prvním čtení), nebo neschválí všechny změny První zasedání dohodovacího výboru Dohodovací výbor buď schválí společný návrh a oba spolupředsedové jej předají předsedům Evropského parlamentu a Rady, nebo dohodovací výbor společný návrh neschválí (navržený akt se pokládá za nepřijatý) a oba spolupředsedové oznámí tento výsledek předsedům Evropského parlamentu a Rady Evropský parlament a Rada akt přijmou. Pokud tak neučiní, pokládá se akt za nepřijatý Podpis aktu předsedy Evropského parlamentu a Rady Vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie / vstup aktu v platnost
bez stanovené lhůty
9. 10. 11./ 12.
5. 6. 7. 8.
1. 2. 3. 4.
1
|----------------------|---|----------------------|---|----------------------|-----------------|-----------------|-----------------|-----------------|------------------|-----------------|
První čtení
ŘÁDNÝ LEGISLATIVNÍ POSTUP - LHŮTY
PŘÍLOHA V
PŘÍLOHA VI
oddělení pro spolurozhodování
právní služba
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování / pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
právní služba
pověřené oddělení
Komu se předávají informace oddělení pro spolurozhodování
Přidružený útvar
GŘ, pověřené oddělení
Vedoucí útvar
CS
40
Informační poznámka o výsledku prvního čtení v Evropském parlamentu, k níž je připojeno znění odhlasovaných změn
Kontakty a neformální jednání mezi předsednictvím Rady, zpravodajem/předsedou výboru EP a Komisí
Coreper (zařazení na pořad jednání, dokumenty)
Pracovní skupina (svolání, dokumenty)
Průběžné sledování průběhu posuzování v rámci výboru EP
Posouzení návrhu v rámci Rady (pracovní skupina / Coreper: svolání zasedání, zařazení na pořad jednání, dokumenty)
První čtení EP/Rada
Přijetí návrhu Komise (kopie dopisu)
ROZDĚLENÍ ÚKOLŮ SOUVISEJÍCÍCH S ŘÁDNÝM LEGISLATIVNÍM POSTUPEM V RÁMCI GENERÁLNÍHO SEKRETARIÁTU RADY
PŘÍLOHA VI
právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
PŘÍLOHA VI
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
Komu se předávají informace
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy
právní služba
pověřené oddělení
pověřené oddělení
Přidružený útvar
Vedoucí útvar
Druhé čtení v Evropském parlamentu
CS
41
Postoupení Evropskému parlamentu (postoj Rady v prvním čtení + odůvodnění + případná prohlášení)
Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ pro formální přijetí, postoj Rady v prvním čtení, důvodová zpráva)
Odůvodnění (současně s finalizací znění postoje Rady v prvním čtení ze strany právníkůlingvistů): vypracování / schválení ze strany delegací
Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, dokumenty pro politické přijetí postoje Rady v prvním čtení)
Neschválení výsledků prvního čtení v Evropském parlamentu Radou (přijetí postoje Rady v prvním čtení)
Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ pro přijetí aktu, dokument PE-CONS)
Schválení výsledků prvního čtení v Evropském parlamentu Radou (přijetí právního aktu)
Posouzení výsledků prvního čtení, příp. pozměněného návrhu Komise
PŘÍLOHA VI
CS
42
Neformální technická jednání (předseda pracovní skupiny, Evropský parlament, Komise)
pověřené oddělení, právní služba
oddělení pro spolurozhodování
- b) Rada neschválí všechny změny - dohodovací postup
Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“ s odkazem na informační poznámku o druhém čtení v Evropském parlamentu, k níž je připojeno znění odhlasovaných změn)
Informování Evropského parlamentu o neschválení změn
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
- a) Rada schválí všechny změny - akt přijat
Coreper (zařazení na pořad jednání, dokumenty)
Pracovní skupina (svolání zasedání, dokumenty, stanovisko Komise
Druhé čtení v Radě
Informační poznámka o výsledku druhého čtení v Evropském parlamentu - postoj Rady v prvním čtení odmítnut - akt nepřijat - postoj Rady v prvním čtení schválen - akt přijat - změny Evropského parlamentu k postoji Rady v prvním čtení - druhé čtení v Radě
Kontakty a neformální jednání mezi předsednictvím Rady, zpravodajem/předsedou výboru EP a Komisí
Průběžné sledování průběhu posuzování v rámci výboru a na plenárním zasedání
oddělení pro spolurozhodování
oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
právní služba
pověřené oddělení
právní služba
oddělení pro spolurozhodování / pověřené oddělení pověřené oddělení
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
Komu se předávají informace
oddělení pro spolurozhodování
Přidružený útvar
Vedoucí útvar
pověřené oddělení, právní služba pověřené oddělení, právní služba
pověřené oddělení, právní služba pověřené oddělení, právní služba
oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování
oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování
PŘÍLOHA VI
pověřené oddělení
oddělení pro spolurozhodování
ředitelství pro kvalitu legislativy, centrální koordinace
pověřené oddělení
pověřené oddělení
pověřené oddělení
Komu se předávají informace
oddělení pro spolurozhodování
oddělení pro spolurozhodování oddělení pro spolurozhodování
pověřené oddělení, právní služba, ředitelství pro kvalitu legislativy
pověřené oddělení, právní služba
oddělení pro spolurozhodování
oddělení pro spolurozhodování
Přidružený útvar
Vedoucí útvar
CS
43
Dokument LEX - podpis legislativního aktu předsedy a generálními tajemníky Evropského parlamentu a Rady
Informační dopis pro předsedy Evropského parlamentu a Rady podepsaný oběma spolupředsedy dohodovacího výboru
- průvodní dopis ke společnému návrhu pro předsedy Evropského parlamentu a Rady podepsaný oběma spolupředsedy dohodovacího výboru Coreper/Rada (zařazení na pořad jednání, poznámka k bodu „I/A“, dokument PE-CONS) přijetí aktu ii) neshoda během dohodovacího postupu - akt nepřijat
i) dohoda v rámci dohodovacího postupu - vypracování společného návrhu (PE-CONS)
- zasedání dohodovacího výboru
- přípravné práce v rámci delegace Rady
Zasedání v rámci dohodovacího postupu - svolání
(příp.) Rada (zařazení na pořad jednání, dokumenty)
Přípravné práce v rámci Coreperu (zařazení na pořad jednání, dokumenty)
Neformální trialog (předseda Coreperu, Evropský parlament, Komise)
PŘÍLOHA VI
oddělení pro spolurozhodování
Vedoucí útvar
GŘ F Tisk, komunikace a transparentnost
Přidružený útvar
pověřené oddělení
Komu se předávají informace
Organizace neformálních kontaktů mezi předsednictvím a Evropským parlamentem, informování útvarů Evropského parlamentu a Rady, prodlužování lhůt, informování delegací o pokroku a lhůtách v jednotlivých případech (souhrnná tabulka)
Pozn.
Vyhlášení aktu v Úředním věstníku Evropské unie
CS
44