První limit v doubravském ohradníku

Jak a za co budeme platit u lékafie str. 9

3. ledna 2008 • Roãník 38

Pfiedvánoãní dar Barborce Ke 230 tisícÛm korun, které horníci vûnovali dûtem z Obãanského sdruÏení svatá Barbora bûhem loÀského roku, pfiibylo tûsnû pfied Vánocemi dal‰ích 50 tisíc. Tento dar vûnoval hornick˘m sirotkÛm DÛl âSM. „Jsme rádi, Ïe osud dûtí, které v dole pfii‰ly o tátu, není lidem z OKD lhostejn˘. Rád bych v‰em, ktefií tûmto dûtem pfiispûli, podûkoval a popfiál jim mnoho zdraví i hornického ‰tûstí v roce 2008,“ fiekl pfii pfiebírání daru pfiedseda v˘boru OS svatá Barbora Zdenûk Star˘.

www.tydenik-hornik.cz

ãíslo

1

První limit v doubravském ohradníku Kolektiv Ireneusze Czarniakowského a Stefana Gulaka potvrdil dobré jméno

DNES V HORNÍKU Místo ‰ampaÀského OSTRAVA Cel˘ svût bouchal ‰ampaÀské, jen oni „bouchali“ svou silvestrovskou ãi novoroãní ‰ichtu. Pfiípadnû obû za sebou! Chlapi starající se o bezpeãnost i nutn˘ chod ‰achet se bez pfiípitku v obvyklém pÛlnoãním ãase prostû obe‰li. str. 2

Obnova krajiny KARVINÁ Místo ‰ediv˘ch hald ãi kali‰È zelené lesy i parky. To bere pfiímo za svou povinnost DÛl Lazy. Jen vloni v daném dob˘vacím prostoru probíhalo 11 asanaãnû-rekultivaãních akcí. str. 3

Dobré vztahy KRAJ Jak hodnotíte spolupráci s tûÏafii v právû skonãeném roce? Co oãekáváte od OKD v roce 2008? – dvû otázky, na které odpovídají pfiedstavitelé hornick˘ch mûst a obcí. str. 4

Havífi na Sahafie OSTRAVA ¤íkali mu ‰krabákov˘ král. Své zku‰enosti vyváÏel nejen do Ruska, Polska, na Ukrajinu, nebo tehdej‰í NDR. Jako ãlen t˘mu, kter˘ vyuãoval ‰krabákové technologii v praxi, se dostal i do Afriky. Dnes je Janu Slovákovi sedmdesát let. str. 5

S kÛÏí za limitní v˘kon se nechala pfied fáráním zvûãnit dvanáctková smûna. DÒL âSA Horníci z Dolu âSA v Karviné se ke konci loÀského roku úspû‰nû zakousli do zásob uhlí v ohradníku b˘valého závodu Doubrava. Na první pfiipraven˘ porub 22 3450 o délce 164 metrÛ a dob˘vané mocnosti 300 cm byl nasazen kolektiv polské dodavatelské firmy Alpex vedoucího úseku Ireneusze Czarniakowského a hlavní-

ho pfiedáka Stefana Gulaka, kter˘ hned pfii prvním setkání s doubrav-

do 17. prosince za 31 provozních dnÛ odrubal v prÛmûru 719 metrÛ

Za skvûl˘m v˘sledkem stojí nejen dobrá a spolehlivá technika, ale také tradiãnû v˘borná spolupráce s techniky a vedením dolu. sk˘m uhlím zaznamenal krásn˘ úspûch. V období od 12. listopadu

plochy pfii denním postupu 4,39 metru. Splnil tak na 121 procent

FOTO: DÛl âSA

parametry vypsaného limitního v˘konu a zaslouÏil se o zdafiil˘ rozjezd tûÏby ve 34. sloji 22. kry v doubravském poli. Celkov˘ postup za sledované období dosáhl 136 metrÛ. Havífii pracovali s kombajnem KGS 440 RW, porubov˘m dopravníkem PF 4/935 M17 a mechanizovanou v˘ztuÏí Fazos 15/31. Pokraãování na stranû 3

Po klidn˘ch Vánocích a silvestru se uÏ tûÏí naplno Na na‰ich ‰achtách na první leto‰ní smûnû vítaly pfiíchozí fiízné pochody hornick˘ch dechovek OKD Tradiãnû zvesela zaãala horníkÛm první smûna v novém roce. Na uvítanou jim na ‰achtách vyhrávala fiízná dechovka. Po nûkolika voln˘ch dnech se tûÏba rozjela naplno. Na v‰ech pûti dolech OKD byl totiÏ o Vánocích klid. TûÏit se zaãalo na vût‰inû z nich opût aÏ po svátcích, 27. prosince. V posledních dnech roku v‰ak byla tûÏba omezena. Toto období tûÏafii vyuÏili k v˘lukov˘m pracím pfii údrÏbû strojního vyba-

Na závodû 2 Dolu Darkov vyhrávala pfied první ranní smûnou Hornická kapela Dolu Darkov.

vení a elektrozafiízení. Na Dole Paskov se k tûÏbû vrátili aÏ po Novém roce, neboÈ mezi svátky se tam pracovalo na opravû skipového zásobníku v dole a zásobníku uhlí v tfiídírnû. I o svátcích byl v‰ak na v‰ech dolech zaji‰tûn nezbytn˘ provoz, kter˘ souvisel s bezpeãností dÛlních pracovi‰È. Zástupci vedení dolÛ i dal‰í zamûstnanci se vystfiídají ve sluÏbách pfii kontrolních fáráních, bûhem nichÏ se sledoval bezchybn˘ stav bezpeãnostních zafiízení. Ve stfiedu 2. ledna ve vestibulu závodu 2 Dolu Darkov pfied vstupními turnikety od 5 hodin

vyhrávala Hornická kapela Dolu Darkov pod taktovkou Jaroslava ·indela. ¤ízné pochody tfiicítky hudebníkÛ evidentnû vylep‰ovaly náladu a vykouzlily v brzkém ránu úsmûvy na tváfiích pfiíchozích. „Jaké mám pocity pfii pfiíchodu na leto‰ní první smûnu?,“ opakuje na‰i otázku jeden z horníkÛ. „Normální. Jde o ‰ichtu jako kaÏdou jinou, i kdyÏ je první v roce. Ale je hezké, Ïe nás na ní vítá dechovka. Potû‰í to, tak nûjak probudí, zlep‰í náladu. Snad nám úsmûvy a optimismus vydrÏí po cel˘ nov˘ rok,“ doplnil vesele. Urãitû si to pfiejeme v‰ichni. TEXT A FOTO: Josef Lys

2

3. ledna 2008

Z OKD

Do nového roku s ãist˘m ‰títem Pracovníci vybavování a likvidace Dolu Lazy uzavfieli 38. sloj DÒL LAZY (bk) Spokojena a s ãist˘m ‰títem zahajuje nov˘ rok 111ãlenná osádka úseku vybavování a likvidace Dolu Lazy. V posledních dnech pfied vánoãními svátky se jí povedlo úspû‰nû vyklidit posuvnou v˘ztuÏ z posledního rubání 138 810 v 38. sloji 7. kry a celou 38. sloj s koneãnou platností uzavfiít. Otevfiela se tak cesta k dal‰ím zásobám uhlí ve slojích oznaãen˘ch ãísly 39 a 40.

140 912. Toto rubání bude vybaveno kombajnem KGS 445 a podporubov˘m dopravníkem PZF 08/82. Bezpeãnost horníkÛ v nûm bude zaji‰Èovat 82 ks sekcí v˘ztuÏe MEOS 17/37 a 11 ks MEOS 22/46. Vybavovací práce budou ukonãeny v lednu leto‰ního roku. „Spolu s na‰imi zamûstnanci se na tomto v˘jimeãném pfieklizu podíleli i pracovníci dodavatelské firmy Kardo,“ dodává Ladislav

Situace vyÏadovala nejen tvrdou hornickou práci, ale pfiedev‰ím dobré fiízení a organizaci.

Z rubání 138 810 získali 85 sekcí v˘ztuÏe MEOS, kterou pfievezli do nového porubu vzdáleného 2300 m.

„Je to pro nás dÛleÏit˘ okamÏik,“ fiekl pro Horník po skonãení nároãné operace vedoucí úseku vybavování a likvidace Dolu Lazy Ladislav Balon. „38. sloj se zapsala do historie na‰eho dolu jako mimofiádnû problematická a nebezpeãná. SloÏitá situace tady vznikla i pfied v˘klizem rubání 138 810. KvÛli záparu musel b˘t porub na dva mûsíce uzavfien a i pfii samotném pfieklizu musela zÛstat jeho úvodní strana uzavfiena. Ve‰keré zafiízení jsme tak museli stûhovat

Balon. „Rád bych ale vyzdvihl pfiedev‰ím v˘kon na‰ich technikÛ. Vzhledem k nestandardním podmínkám nebyla tato akce jen o tvrdé hornické práci, ale pfiedev‰ím o dobrém fiízení a v˘borné organizaci. A právû tady na‰i technici opût osvûdãili svÛj profesionální fortel a um. Také díky nim jsme v prÛbûhu celého pfieklizu nezaznamenali jedin˘ pracovní úraz.“ Bohuslav KrzyÏanek

Pracovníci úseku vybavování a likvidace z Dolu Lazy vstoupili do nového roku 2008 s pocitem dobfie FOTO: Vlastislav Kuruc vykonané práce. pfies rubání, kde samozfiejmû nevedou Ïádné dopravní trasy. Celá akce tak byla mimofiádnû sloÏitá a nároãná.“

Celkem bylo v období od poloviny listopadu do 19. prosince loÀského roku z rubání 138 810 získáno 85 sekcí posuvné mechanizova-

né v˘ztuÏe MEOS, která byla po závûsné dráÏce ZD 24 tzv. pfiím˘m pfieklizem pfievezena na vzdálenost 2300 metrÛ do nového porubu

Místo ‰ampaÀského ,bouchali’ na ‰ichtû Vloni dûlali na ‰achtû jako poslední a letos ‰li do práce první OSTRAVA Cel˘ svût bouchal ‰ampaÀské, jen oni „bouchali“ svou silvestrovskou ãi novoroãní ‰ichtu. Pfiípadnû obû za sebou! Chlapi starající se o bezpeãnost i nutn˘ chod ‰achet se bez pfiípitku v obvyklém pÛlnoãním ãase prostû obe‰li.

„Rodiny, pfiátelé i my sami jsme si uÏ zvykli. Museli. Nûkdo to taky pfiece musí dûlat,“ reagovali shodnû dispeãefii, technici na inspekãních sluÏbách, strojníci, naráÏeãi a dal‰í, kdo mûli poslední loÀskou smûnu a ‰li na první v tomto roce. Ti „Silvestra“ oslavi-

li s pfiedstihem ãi opoÏdûnû. „Poslední den v roce jsme uÏ netûÏili. Na dolech zÛstali jen ti nejnutnûj‰í pracovníci,“ upfiesnila mluvãí spoleãnosti OKD Vûra Breiová. TEXT A FOTO: Radek Luk‰a

Stanislav ·imurda (53), DÛl âSA:

Kamil Mrkva (43), DÛl Paskov: Na centrálním fiídicím stanovi‰ti závodu Stafiíã se jich stfiídá deset, Silvestr a Nov˘ rok vyjde na kaÏdého tak jednou za pût let. Teì to bylo na vedoucím. „Smûny jako kaÏdé jiné, snad jen, Ïe je tady minimum lidí,“ fiekl. Pfielom roku byl pro

nûho na postu dispeãera pracovní podruhé. Mezi poslední loÀskou a první leto‰ní dvanáctkou stihl akorát popfiát tátovi, vrátit se domÛ do Václavovic, najíst a vyspat se. „Rodina a známí slavili beze mû. Já si pfiipil s manÏelkou aÏ po novoroãní ‰ichtû,“ dodal.

Tfiicát˘m rokem na ‰achtû a oddûlal snad polovinu v‰ech SilvestrÛ ãi Nov˘ch rokÛ. „Naposledy ‰est po sobû. Nevadí mi to, alespoÀ mohou kolegové v klidu slavit. Jsem zvykl˘ b˘t na Nov˘ rok fit,“ nechal se sly‰et technik stálé inspekãní sluÏby. Závûreãn˘

den roku 2007 pro nûho zaãal ráno ve ãtvrt na pût. Veãer doma v Karviné veãefie, dvû piva, mrkl na pÛlnoãní ohÀostroj, zalehl. První den roku 2008 se ãasné vstávání a dvanáctka zase opakovaly. „Silvestra jsem mûl s dvoudenním pfiedstihem,“ uvedl.

3. ledna 2008

3

Z OKD

Obnova krajiny? Na‰e povinnost! DÛl Lazy v souãasné dobû realizuje jedenáct asanaãnû rekultivaãních staveb

Asanaãnû rekultivaãní práce provádûné Dolem Lazy KARVINÁ Místo ‰ediv˘ch hald ãi kali‰È zelené lesy i parky. To bere pfiímo za svou povinnost DÛl Lazy. Jen v souãasné dobû v daném dob˘vacím prostoru probíhá jedenáct asanaãnû-rekultivaãních akcí. Tedy obnovování a téÏ zkrá‰lování pfiírody po tûÏbû uhlí. „Jsme si vûdomi, Ïe dÛlní ãinnost ovlivÀuje povrch i okolní krajinu, a povaÏujeme tedy navrácení krajiny postiÏené tûÏbou jejímu pÛvodnímu vyuÏití za na‰i povinnost,“

vysvûtloval Josef Bulawa z Dolu Lazy. Dûje se tak ve spolupráci s mûsty a obcemi, v souladu s jejich územními plány. DÛl Lazy nedávno absolvoval posouzení dopadÛ hornické ãinnosti na Ïivotní prostfiedí procesem E.I.A. s v˘raznû kladn˘mi stanovisky státních institucí k dob˘vání do roku 2010,“ . V souãasné dobû Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âR zpracovalo závûr zji‰Èovacího fiízení na léta 2011 aÏ 2015. Radek Luk‰a

Snímky z nejnároãnûj‰í a nejdraωí asanaãnû rekultivaãní stavby „Figura“. FOTO: Josef Klein

• Figura: jedna z nejnároãnûj‰ích a nejdraωích staveb, v oblasti, jíÏ protékají Doubravská i Lazecká struÏka, a kde je násep po staré tramvajové trati vedoucí z Ostravy do Karviné pfies Orlovou. V území se nachází rovnûÏ násep po bohumínsko-ko‰ické Ïeleznici ãi zbytky b˘valé cesty do Karviné. Stavba zaãala probírkou zelenû a vyãi‰tûním území od ãern˘ch skládek. V souãasné dobû je vyrovnáván terén návozem hlu‰iny. Poté se hlu‰ina pfiekryje zeminou a osadí zelení. Po sanaci i úpravách bfiehÛ obou struÏek bude neestetické a hospodáfisky nevyuÏívané místo zaãlenûno do kategorie pfiímûstské zelenû. • U b˘val˘ch ‰kol: jedná se o území okolo b˘valého polského gymnázia, kde dfiíve b˘vala hustá bytová zástavba. V souãasné dobû probíhá probírka zelenû, úprava odtokov˘ch pfiíkopÛ a v˘sadba dfievin. • Doubravská struÏka I. a II. etapa: na pfiedmûtném území bude pokraãovat v˘sadba kefiÛ a stromkÛ s jejich následnou údrÏbou. Cílem této stavby je vznik funkãního území charakteru vefiejné mûstské zelenû. • Dombrovec, II. etapa: na území probíhá biologická rekultivace. Cílem stavby je vytvofiení vefiejné zelenû. • Kalové nádrÏe: nejvût‰í a nejdraωí stavba v dob˘vacím prostoru Lazy, trvá od roku 2002, ukonãení stavby se pfiedpokládá aÏ v roce 2016. V souãasné dobû z v˘chodní strany probíhá návoz hlu‰iny do b˘val˘ch kalov˘ch nádrÏí a ze západní strany jiÏ na deponovanou hlu‰inu probíhá návoz zeminy. Koneãn˘m cílem této akce bude ochrann˘ les. • Svojsíkovo území: pokraãuje dosadba lesních stromkÛ. Rekultivaãním cílem je v˘sadba lesa. • Tfii hranice: území po proveden˘ch demolicích dfiívûj‰í sporadické rodinné zástavby. Úãelem technické rekultivace je tvarování území k eliminaci zamokfien˘ch ploch a oprava místní komunikace. V rámci biologické rekultivace bude provedena probírka a následná v˘sadba vefiejné zelenû. • Pytlíkovy stavy: rekultivaãním cílem je úprava bezejmenné vodoteãe a v˘sadba lesa. • Doubravská struÏka III. etapa: akce fie‰í úpravu b˘valého tûlesa ko‰icko-bohumínské dráhy a jeho napojení na okolní terén. Rekultivaãním cílem bude ostatní plocha a vefiejná zeleÀ. • Ol‰ovec I.: stavba fie‰í vodohospodáfiské odtokové pomûry lokality s návazností revitalizace doprovodné zelenû. Rekultivaãním cílem je vytvofiení funkãního území charakteru vefiejné mûstské zelenû.

První limit v doubravském ohradníku âilá aktivita Nadace Landek Pokraãování ze strany 1 „Musím fiíct, Ïe úspûch polské osádky pro nás není Ïádn˘m pfiekvapením. Kolektiv Stefana Gulaka pracuje na na‰em dole dlouho-

dobû a fiadí se mezi ‰piãkové rubáÀové osádky,“ zhodnotil v˘kon PolákÛ zástupce vedoucího provozu rubání Dolu âSA Jifií Tomica.

Stojí za zmínku, Ïe hned následujícího dne, tedy 18. prosince, zahájili pol‰tí horníci útok na dal‰í limit. „Nemohu samozfiejmû pfiedvídat v‰e, co nás ãeká. V kaÏdém pfiípadû ale udûláme v‰echno pro to, abychom i v tomto pfiípadû mohli slavit,“ fiekl pro Horník spokojen˘ Ireneusz Czarniakowski. Jak dodal hlavní pfiedák Stefan Gulak, za skvûl˘m v˘sledkem stojí nejen dobrá a spolehlivá technika, ale také tradiãnû v˘borná spolupráce s techniky a vedením Dolu âSA. „Jedním z v˘znamnûj‰ích problémÛ pfii tûÏbû porubu v ohradníku b˘valého dolu Doubrava je napfiíklad délka odtûÏení. Proto oceÀujeme, Ïe obsluha centrálního pásového odtûÏení zvládá své úkoly a umoÏÀuje tak hladk˘ prÛbûh tûÏby,“ zdÛraznil Stefan Gulak. Bohuslav KrzyÏanek

Zleva Stefan Gulak, Ireneusz Czarniakowski a Jifií Tomica pfii krátké poradû nad dÛlními FOTO: Bohuslav KrzyÏanek plány.

Hodlají zachovat trend své podpory hornické historie OSTRAVA-PET¤OVICE (syl) Jak uÏ jsme vás informovali, v závûru roku se v Hornickém muzeu OKD se‰la správní a dozorãí rada Nadace Landek na svém 113. zasedání (Horník ã. 51 „Podporují hornické tradice“). V prÛbûhu jednání bylo konstatováno, Ïe se v uplynulém roce podafiilo splnit nadaãní program 2007. Nadace, která podporuje pfiedev‰ím hornické tradice, pfiispûla na realizaci 28 projektÛ ãástkou pfiesahující 1,8 mil. korun. Mezi ty v˘znamnûj‰í patfií vizualizace národní kulturní památky dolu Hlubina. Vizualizace by mûla pfiispût k zápisu této lokality do seznamu UNESCO. Podpofieno bylo vydání loÀského stavovského kalendáfie perokreseb tûÏních vûÏí od Stanislava Vopaska, nebo také dal‰í vydání nejstar‰í komplexní uãebnice báÀsk˘ch vûd sepsané v 16. století Jifiím Agricolou pod názvem

„Dvanáct knih o hornictví a hutnictví“. Nadace Landek byla rovnûÏ oporou Hornického muzea OKD a Klubu pfiátel Hornického muzea, které letos oslaví 20. v˘roãí svého vzniku. Podpofiila rovnûÏ nûkolik kulturních akcí a zaslouÏila se o instalaci pamûtní desky zakladateli Hornického muzea a dlouholetému pfiedsedovi Nadace Landek Stanislavu Vopaskovi. V leto‰ním roce Nadace Landek hodlá zachovat trend své podpory hornické historie. V rámci nadaãního programu ve v˘bûrov˘ch fiízeních jiÏ odsouhlasila 14 projektÛ s podporou 1,6 mil. Kã. Dal‰í budou schvalovány koncem bfiezna. UÏ dnes je jasné, Ïe opût vyjde kalendáfi perokreseb TûÏní vûÏe a také dal‰í vydání publikace „Landek, svûdek dávné minulosti“, mj. také v nûmãinû a angliãtinû. Podpofieny budou akce v rámci 20. v˘roãí vzniku Klubu pfiátel Hornického muzea.

4

3. ledna 2008

Za branami OKD

Dobré vztahy jsou dÛleÏité Pfiedstavitelé hornick˘ch mûst a obcí hledí do roku 2008 s optimismem

hejtman Moravskoslezského kraje 1. Spolup r á c i Moravskoslezského kraje a OKD povaÏuji za korektní, nemám Ïádn˘ dÛvod k negativnímu hodnocení na‰ich vzájemn˘ch vztahÛ. PfiestoÏe jsme museli fie‰it nûkolik sloÏitûj‰ích, vesmûs administrativních záleÏitostí, vÏdy jsem se ze strany OKD setkal se snahou najít oboustrannû rozumné v˘chodisko. 2. Tû‰ím se na nastartování projektu revitalizace v lokalitách, kde do‰lo k zastavení tûÏby uhlí. Také oãekávám dal‰í velmi zajímavou investiãní aktivitu OKD, zejména zaji‰tûní efektivního fungování dolÛ, díky ãemuÏ bude OKD i nadále stabilním zamûstnavatelem.

Jifií Michalík, starosta mûsta Orlová 1. V roce 2007 se podafiilo po sloÏit˘ch jednáních uzavfiít dohodu o dal‰í „koexistenci“ mûsta O r l o v á s OKD, která odráÏí situaci útlumu tûÏby na pfieváÏné plo‰e katastru mûsta a také zájem nového vedení mûsta rozvíjet své území v podmínkách a limitech novû vznikajícího územního plánu. Mûsto proto bude jednat s nov˘m partnerem – RPG Real Estate, vlastníkem znaãn˘ch ploch po OKD, s cílem kooperace a koordinace dal‰ích aktivit na území mûsta. Byly uãinûny první kroky v projednávání spoleãn˘ch postupÛ podnikatelsk˘ch, investiãních aktivit s cílem získat mimorozpoãtové finanãní prostfiedky od státu resp. EU. 2. V roce 2008 oãekávám pfiedloÏení v médiích avizovaného nového podnikatelského zámûru pfii exploataci loÏiska do ukonãení tûÏby. Mûla by také b˘t vefiejnû projednána studie vlivÛ zámûru dal‰í tûÏby na Ïivotní prostfiedí. Je tedy aktuální otázkou, zda nové pfiehodnocení dosavadních v˘hledÛ nepfiinese dal‰í kola vyjednávání vedení OKD a mûsta Orlová.

Franti‰ek Chobot, primátor mûsta Havífiov 1. V leto‰ním byla ukonãena tûÏba na dole Dukla a tím skonãila na‰e pfiímá spolupráce s tûÏafii OKD. V souãasné dobû probíhá tech-

nická likvidace tohoto areálu. Vûfiíme, Ïe bude provedena ve stanoveném rozsahu i termínu, kter˘ byl urãen na konec roku 2008. 2. V roce 2008 by mûla b˘t dokonãena technická likvidace areálu. Spolupráce mezi mûstem a tûÏební organizací OKD se pfievedla na spolupráci s RPG Real Estate, s jejichÏ zástupci jednáme o dal‰ím vyuÏití areálu dolu Dukla. Také spolu fie‰íme problémy t˘kající se bydlení, rekonstrukce obytn˘ch domÛ, a to tak, aby se lidem v Havífiovû dobfie Ïilo a bydlelo. Mimo to chceme udrÏet tradici Havífiova jako hornického mûsta a jednou takovou pfiíleÏitostí je konání Havífiovsk˘ch hornick˘ch slavností. Poãítáme s tím, Ïe spoleãnost OKD se bude i v dal‰ích letech podílet na spolupráci pfii jejich organizování.

Ondfiej Feber, starosta obce Stonava 1. KaÏd˘, kdo se Stonavou Ïije, vidí, Ïe vztahy mezi OKD a námi jsou neobvykle kolegiální. Nesmírnû obtíÏné vyváÏení zájmÛ obce na dynamickém rozvoji a více neÏ poloviny celé tûÏby OKD právû ze stonavsk˘ch dolÛ je dílem zdej‰í radnice a v‰ech dosavadních fieditelÛ dolÛ âSM a Darkov od roku 1991. Trnitou cestou jsme se dostali k dne‰ní dobré spolupráci. 2. V novém roce oãekávám dal‰í férov˘ pfiístup obou partnerÛ, tedy OKD a stonavské samosprávy pfii fie‰ení problematiky Ïivota na‰ich obãanÛ a lidí, ktefií ve Stonavû u OKD mají pfiíleÏitost v˘dûlku. NechÈ to zÛstane na úrovni posledních let a lep‰í, neboÈ vÏdy je co vylep‰ovat.

Kvûtu‰e Szyroká, starostka obce Doubrava 1. V na‰í obci pomalu mizí symboly hornické práce a to tûÏní vûÏe. Doubravské tûÏní vûÏe mizí z povrchu a zÛstává pouze nostalgie pracovníkÛ, ktefií na této ‰achtû pracovali. TûÏí se v‰ak dále a následky této ãinnosti se projevují na povrchu. Tyto se prÛbûÏnû fie‰í s tûÏební organizací a jsou zakotvené v „Dohodû o vypofiádání stfietu zájmÛ mezi obcí Doubrava a Dolem âSA“. Pro usnadnûní jednání a informovanost byl jmenován zastupitelstvem obce „V˘bor pro rozvoj a Ïivotní prostfiedí“, kter˘ se schází jednou mûsíãnû a fie‰í vzniklé problémy, a to i s

TomበHanzel, primátor mûsta Karviná 1. Slovo spolupráce koneãnû sedí – zaãínáme budovat rovnocenn˘ vztah, coÏ dfiíve aÏ tak neb˘valo. Stáváme se jako mûsto koneãnû partnerem, kter˘ spolurozhoduje a kter˘ se uÏ automaticky nepfiizpÛsobuje zájmÛm podnikání. Karviná a její obãané mají také své zájmy a ty si hájíme. Jsem rád, Ïe jsme s pfiedstihem informováni o aktivitách firmy a Ïe jsme subjektem, jehoÏ názor je respektován s ohledem na zásahy do Ïivota lidí. Vítám také to, Ïe nám tûÏební firma zaãíná koneãnû vracet to, co regionu vlastnû léta brala – zásahy do krajiny a Ïivota lidí tu je‰tû dlouho budou vidût.

Velk˘ hornick˘ dechov˘ orchestr Májovák v prÛbûhu slavnostního novoroãního koncertu, jímÏ zahájil oslavy 100 let svého zaloÏení.

Májovák slaví 100 let Novoroãní koncert s tradiãními hornick˘mi akcenty KARVINÁ Novoroãním koncertem zahájil oslavy 100 let svého zaloÏení velk˘ karvinsk˘ hornick˘ dechov˘ orchestr Májovák. Jako pfiipomenutí hornick˘ch kofienÛ a zejména slavn˘ch hornick˘ch tradic souboru si zaplnûn˘ sál Domu kultury mûsta Karviné 1. ledna 2008 vyslechl i dvû tradiãní hornické skladby Rudolfa Kubína Hornická kapela a Kamarádi, dolÛ sfárejme. Dechov˘ orchestr Májovák vznikl v roce 1908 u dolu Gabriela. Z pÛvodní hornické kapely ãítající od ãtrnácti do osmnácti ãlenÛ se bûhem stovky let vyvinulo velké hudební tûleso, které sdruÏuje pfies 70 hudebníkÛ a které ‰ífií dobré jméno ãeské hudby i ãeského hornictví doma i v zahraniãí. Bohat˘ program má Májovák nachystán také na právû zaãínající jubilejní rok. Orchestr bude napfiíklad jednou z hvûzd oslav 100. v˘roãí narození skladatele Karla Pádivého ve slovenském Trenãínû, v prvním srpnovém t˘dnu vyjede na v˘mûnn˘ zájezd do italského mûsta Macerata. K vrcholn˘m okamÏikÛm budou ale patfiit zejména koncerty vûno-

vané leto‰nímu jubileu. První se bude konat 31. kvûtna v Hornickém muzeu OKD v Ostravû a bude dedikován také 20. v˘roãí zaloÏení Klubu pfiátel Hornického muzea OKD a 15. v˘roãí vzniku samotného muzea. Oslavy pak vyvrcholí ve dnech 20. a 21. ãerva v Karviné v rámci slavnostního programu k 740 letÛm mûsta. V pátek 20. ãervna orchestr vystoupí v domu kultury a v sobotu 21. ãervna zahraje pro ‰iroké fiady sv˘ch pfiíznivcÛ a obdivovatelÛ na Masarykovû námûstí ve Fry‰tátû. A jaká pfiání spojují s jubileem orchestru jeho ãlenové? „Hlavnû, aby pokraãovala podpora ze strany na‰ich sponzorÛ, zejména spoleãnosti OKD. Pomoc tûÏaÏÛ je pro nás Ïivotnû dÛleÏitá a jsme za ni velmi vdûãni,“ fiekl pro Horník pfiedseda správní rady Májováku Petr Îenã. „A pfiejeme si také hodnû mlad˘ch muzikantÛ a hodnû energie, abychom tûch 100 let oslavili opravdu dÛstojnû, ke spokojenosti ãlenÛ souboru i na‰ich posluchaãÛ.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

2. Oãekávám dobrou nebo spí‰e je‰tû lep‰í spolupráci a vzájemn˘ respekt. V roce 2008 by se mûlo v Karviné zaãít budovat golfové hfii‰tû a relaxaãní areál na pozemcích OKD za peníze tûÏafiÛ a Evropské unie. TûÏafii mají i dal‰í rozvojové plány smûrem k podpofie Karviné a my vûfiíme, Ïe klapnou – je‰tû nemÛÏu b˘t aÏ tak konkrétní, ale napfiíklad rekonstrukce kulturního domu DruÏba je ve spolupráci s OKD na dobré cestû a vûfiím, Ïe spoleãnost bude v budoucnu ‰tûdrá i k dal‰ím aktivitám ve mûstû.

Günter Zajitz, starosta obce Stafiíã 1. Za svoji osobu a vût‰inu spoluobãanÛ Stafiíãe mohu fiíci, Ïe jsem se spoluprací tûÏafiÛ velmi spokojen. Lidé jsou v‰ak rÛzní. Nena‰el se ãlovûk ten, aby vyhovûl v‰em. 2. V pfií‰tím roce oãekávám od tûÏafiÛ, Ïe budou pokraãovat v nastoleném trendu a z celého srdce pfieji bezproblémovou ãinnost. Kdo neokusil, nemÛÏe posoudit mnoÏství vynaloÏeného nezbytného úsilí ke splnûní úkolÛ. Nezb˘vá, neÏ obdivovat vloÏenou obûtavost a nároãnost v‰ech zúãastnûn˘ch zamûstnancÛ. Pfiipravil: Josef Lys

PÛjãka za pár minut! Nejsnadnûj‰í cesta k penûzÛm pro zamûstnance a dÛchodce aÏ do 75 let dopoledne schválíme, odpoledne vyplatíme! 30.000 Kã – splátka jiÏ od 555 Kã 50.000 Kã – splátka jiÏ od 888 Kã 70.000 Kã – splátka jiÏ od 1.222 Kã 100.000 Kã – splátka jiÏ od 1.777 Kã 150.000 Kã – splátka jiÏ od 2.666 Kã 200.000 Kã – splátka jiÏ od 3.444 Kã

HIT ROKU 2008 Nebankovní pÛjãka

aÏ 500 000 Kã v‰em i bez pfiíjmu !!! SMùNKA !!! Rychle vyfiídíme.

R1/1

EvÏen To‰enovsk˘,

2. Doufáme, Ïe fie‰ení problémÛ bude stále vstfiícnûj‰í a ku prospûchu obou stran. Chceme vûfiit v rozvoj na‰í obce a roz‰ífiení lokalit s moÏností nové v˘stavby, a tím i zamezení úbytku obyvatel. Dal‰í otázkou k fie‰ení je vyuÏití území, které je ve vlivu hornické ãinnosti a jiÏ nebude vhodné k bydlení. Chceme, aby tyto lokality slouÏily napfiíklad k rekreaãním úãelÛm a klidov˘m zónám s moÏností naãerpání a regeneraci sil nejen na‰ich obyvatel, ale i obãanÛ z okolních mûst a obcí.

Tel.: 739 320 273

RPSN jiÏ od 9,51%

VYUÎIJTE LO≈SKÉ ÚROKOVÉ SAZBY MoÏnost Ïádat i bez partnera! Peníze v hotovosti!

Staãí jen zavolat a jednou nav‰tívit na‰i kanceláfi! Ostrava,
606 790 691 Karviná,
606 790 697 Orlová,
606 790 683 Havífiov,
606 790 698 Tfiinec,
606 790 696

Hit roku 2008! !!!Peníze pro kaÏdého!!! SNADNù A RYCHLE jen za 6,9 % !!! !!!Soukrom˘ investor!!! Registry nefie‰ím. Nabízím spolupráci, denní odmûny!!!

R332/1

1. Jak hodnotíte spolupráci s tûÏafii v právû skonãeném roce? 2. Co oãekáváte od OKD v roce 2008?

odpovûdn˘mi pracovníky dolu âSA.

R2/1

V závûru loÀského roku jsme poÏádali hejtmana na‰eho kraje, primátory a starosty hornick˘ch mûst a obcí o odpovûdi na dvû anketní otázky Pfiiná‰íme odpovûdi, které na‰e redakce obdrÏela:

Tel.: 739 320 185

Po ‰ichtû Z A J Í M AV O S T I A Z Á B AVA N E J E N P R O H O R N Í K Y

SOUTùÎ HORNÍKA

Hra o tfii stokoruny Také v prÛbûhu vánoãních svátkÛ jste si udûlali chvilku ãasu a poslali nám své pfiíspûvky k soutûÏní fotografii. Opût bylo z ãeho vybírat. Snad nejv˘stiÏnûji atmosféru snímku zachytili: Pavel Nohava z Ostravy-Poruby, Petr Miku‰ z Karviné-Hranic a Lubo‰ Plácat z Orlové-Lutynû. Vybrané pfiíspûvky uvefiejÀujeme pod soutûÏní fotografií ã. 45:

SoutûÏní foto ã. 45

„Je‰tû Ïe jste mi nezavázali i ruce!!!“ „Pokud to není Radegast, tak se na to pivo nedá ani koukat!“ „UÏ se na tu cenu nemÛÏu ani dívat, ale ÏízeÀ je ÏízeÀ“ Pevnû vûfiíme, Ïe i v novém roce 2008 nám zachováte pfiízeÀ a budete posílat své pfiíspûvky. Uzávûrka textÛ k první soutûÏní fotografii leto‰ního roku je v úter˘ 8. ledna 2008. Na v˘herce ãeká odmûna v hodnotû 100 Kã. Odpovûdi posílejte po‰tou na adresu redakce: T˘deník Horník, Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Ostrava, faxem na tel. ãíslo: 596 113 648, nebo e-mailem: [email protected].

(pn) (pm) (lp)

Zaslan˘ text oznaãte SOUTùÎ. NezapomeÀte pfiipsat své jméno, adresu, pfiípadnû telefonní ãíslo. V˘herci si mohou odmûnu vyzvednout po pfiedchozí telefonické domluvû s Renatou Pavlíkovou na ãísle 732 829 149, nejpozdûji v‰ak do 10. dne následujícího mûsíce. Pokud tak neuãiní, v˘hra propadá. Jména v˘hercÛ soutûÏní fotografie ã. 1 zvefiejníme v pfií‰tím ãísle t˘deníku.

SoutûÏní fotografie ã. 1

Pacienti mají novou moÏnost Na Karvinsku otevfieli ambulanci infuzní terapie KARVINÁ Karvinská hornická nemocnice zahajuje 2. ledna provoz novû vzniklé ambulance infuzní terapie, která je souãástí interní ambulance. V celém spektru odborností nabízí péãi pacientÛm i z ostatních zdravotnick˘ch zafiízení na‰eho regionu. „Pracovi‰tû tohoto typu na území Karvinska nefunguje a myslíme si, Ïe je zde potfiebné,“ uvedla hlavní sestra Jarmila Dostálová. „Vytvofiením ambulance pro infuzní terapii nabízíme v‰em lékafiÛm indikujícím analgetickou, vasodila-

taãní ãi jinou infuzní terapii nové moÏnosti v ambulantní léãbû sv˘ch pacientÛ.“ V souvislosti s placením regulaãních poplatkÛ, které od 1. ledna jsou povinné v kaÏdém zdravotnickém zafiízení, lze pfiedpokládat, Ïe dojde k v˘raznému nárÛstu poãtu pacientÛ, ktefií nebudou akceptovat hospitalizaci a budou vyÏadovat ambulantní léãbu. Ambulance infuzní terapie je umístûna v budovû Centra pracovní medicíny ve 3. patfie a poskytuje své sluÏby v pracovní dny na ‰esti lÛÏkách v dobû od 6 do 15 hod.

Ilustraãní foto: KHN

Hornick˘ fortel uplatnil i na Sahafie Jsem hrd˘ na to, Ïe jsem mohl b˘t havífiem, fiíká „‰krabákov˘ král“ Jan Slovák OSTRAVA (bk) Rádi si pfiipomínáme historii jednotliv˘ch dolÛ, ‰achet, tûÏních vûÏí. Tradice a slávu ãeského hornictví ale tvofiili – a tvofií – pfiedev‰ím lidé. Vyprávût by o tom mohl Jan Slovák, b˘val˘ hlavní pfiedák mládeÏnického rubáÀového kolektivu na Dole Rud˘ fiíjen v Hefimanicích, kter˘ se ve své dobû proslavil jako ‰krabákov˘ král. Své vûdomosti rozdával nejen v Rusku, na Ukrajinû, v Polsku nebo tehdej‰í NDR. Jako ãlen t˘mu, kter˘ názornû ukazoval pouÏití ‰krabákové technologie v praxi, se dostal i do Afriky. „Pocházím z jiÏní Moravy, z Velké nad Veliãkou. Havífiem jsem se vyuãil vlastnû proto, abych netrhal partu,“ usmívá se dnes sedmdesátilet˘ hornick˘ dÛchodce „PÛvodnû jsem chtûl jít do

K velké hornické rodinû vÏdycky patfiily i Ïeny. Na snímku „‰krabákov˘ král“ Jan Slovák se sv˘mi ,láskami’ z organizace dÛchodcÛ b˘valého Dolu Hefimanice.

AÈ uÏ dnes nahlíÏíme na ‰krabáky jakkoliv, ve své dobû znamenaly obrovsk˘ pokrok. Brna. Ale byli jsme tehdy ve ‰kole tfii velcí kamarádi, a protoÏe se spoluÏáci nechali zlanafiit náboráfii do hornictví, ‰el jsem s nimi. Nejprve jsme se byli podívat na dole v DubÀanech, ale neoslovilo nás to. Zalíbilo se nám aÏ v Ostravû. Uãili‰tû na V˘stavní nabízelo na tehdej‰í pomûry obrovské zázemí. Hrál jsem tfieba fotbal a hodnû sportoval. Lep‰í podmínky neÏ v Ostravû bych na‰el jen stûÏí.“ Na dÛl Stalin, jak se tehdy jmenoval ostravsk˘ Rud˘ fiíjen (pozdûji Hefimanice), nastoupil Jan Slovák v roce 1954. Po „pfiestávce“ na základní vojenskou sluÏbu pfie‰el na uãili‰tní úsek, kde byl povûfien sestavením mládeÏnického kolektivu. Úkol splnil na v˘teãnou a tak, kdyÏ se na ostravsk˘ch ‰achtách zaãala zavádût ‰krabáková technologie, byla jeho osádka vybrána, aby ji vyzkou‰ela v praxi. „Zaãínali jsme s lanov˘mi ‰krabáky, pak pfii‰ly fietûzové,“ vzpomíná Jan Slovák. „Jako hlavní pfiedák mládeÏnického kolektivu jsem mûl to ‰tûstí, Ïe jsem si mohl mezi vyuãenci vybírat ty nejlep‰í.

JAK

Chybûly jim sice zku‰enosti, ale zanedlouho se dokázali prosadit i v praxi. Na podporu zavádûní ‰krabákové technologie byla napfiíklad vyhlá‰ena revírní soutûÏ v mûsíãní tûÏbû o titul ‰krabákového krále. Brzy jsme tento titul pfievzali od chlapÛ z Hlubiny a uÏ jsme ho nepustili.“ Jako hlavní pfiedák rubáÀového kolektivu odpracoval Jan Slovák pûtadvacet let. Vût‰inou právû na ‰krabácích. Díky úspûchÛm, které slavil se sv˘m kolektivem, byl ke konci ‰edesát˘ch let vybrán také jako jeden z patnácti chlapÛ, ktefií pod vedením jednoho z autorÛ ‰krabákové technologie Oldfiicha Vojkovského zkou‰eli tuto techniku i v uhelném dole na Sahafie. „AÈ uÏ dnes nahlíÏíme na ‰krabáky jakkoliv, ve své dobû znamenaly obrovsk˘ pokrok,“ tvrdí Jan Slovák. „Je tfieba si uvûdomit, Ïe do jejich zavedení se uhlí kopalo pfiedev‰ím ruãnû. Navíc to byla technologie velmi jednoduchá a nenároãná. I proto se o ni zajímal cel˘ svût a zájem vyvolala také u vedení dolu Menuna v AlÏíru. Zkou‰eli

TO VâIL VIDùL

jsme ji tam asi tfii ãtvrtû roku a byly to neopakovatelné chvíle. Bydleli jsme v Be‰áru a na dÛl jsme dojíÏdûli asi sto dvacet kilometrÛ do pou‰tû. Mûli jsme k dispozici landrover, se kter˘m jsme projíÏdûli oázy a setkávali se s místními nomády. Získali jsme si úctu africk˘ch kolegÛ a nikdy nezapomenu na pfiijetí u kuskusu, které pro nás uspofiádal fieditel dolu. Nakolik vím, ‰krabáky se tam nakonec neprosadily, ale záÏitky, které jsme si pfiivezli, ty stály za to.“ S Janem Slovákem jsme si povídali ve ãtvrtek 13. prosince v michálkovickém Domû dÛchodcÛ na setkání Základní organizace dÛchodcÛ b˘valého Dolu Hefimanice. „·krabákov˘ král“ zrovna slavil svoje kulatiny a spolu s pfiáteli si rád zavzpomínal na svá hornická léta. „Víte, byla to jiná doba. Republika potfiebovala uhlí a my jsme ho pro ni kopali,“ fiíká Jan Slovák. „Do hornictví se tehdy hlásili ti nejlep‰í a byla radost s nimi spolupracovat. Pfiátelství, které se zrodilo pod zemí, nás spojuje dodnes. Stejnû jako hrdost na to, Ïe jsme mohli b˘t havífii. Pfiál bych si, aby tuto hrdost s námi sdíleli i ti, ktefií kopou uhlí dnes.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

ANTEK

Lojzek Na Upadnici chybûl Musim se pfiiznaÈ, Ïe nûmam tyn gryf a ani sloch tajak kamo‰ Lojzek. Ale kdyÏ vãil skoro mûsíc Na Upadnici chybûl a na Silvestra dopoledÀa nam zavolal, aÏ kerysik z nas za nûho napi‰e pravidelny fejetonek do Hornika, zlekli zme se, a v‰eci se raãi ode mû, bo na muj mobil Lojzek volal, otoãili fiiÈu. Slibil sem mu, Ïe to zafiidim a zmaãknul ãervene sluchatko na telefonû. Obratil sem se na kamo‰e a chtûl cosik fiecÈ. EnemÏe mû pfiedbûhnul Poldek: „Volal tobû, pisaÈ budû‰ ty! A poslední pfiani kaÏdeho se ma splniÈ, ni?! My ti akurat tak moÏeme tro‰ku poradiÈ, co s tym, a o ãim pisaÈ.“ ¤eknul to tak rezolutnû a ostatni tak rychle pfiykivli, Ïe sem ztratil odvahu aji fieã im to rozhodnuti vyvracaÈ. Zmoch sem se enem na hlesnuti: „Tu‰ o ãim to budû?!?“ „Dame se po zelene a snad nas cosik napadnû, ni?!,“ navrhnul Jifiik a uÏ maval na vrchniho ZbyÀìu. Ten tajak kdyby to ãul, hrnul se ku nam s plnym tackem zelenych ‰tamprli. „Ty zje asi jasnovidec, ni?,“ pravil Poldek Ale ZbyÀìa se enem usmjal a pravil: „Ni, ale pfied tym niÏ volal vam, zavolal Lojzek mi, zeptal se kolik vas tu je a Ïe potym, aÏ s nim domluvitû, vam mam donûsÈ na jeho uãet po jedne zelene! A mam se teÏ zeptaÈ, kery z vas budû cosik pisaÈ,

bo temu mam daÈ sebu dom fla‰u ferneta…,“ nûstaãil ani dofiecÈ, jak se chlapi sami hlasili, Ïe oni to napi‰u. Enem Poldek zustal charakter a rezolutnû pravil: „Rozhodli zme, Ïe to budû Antek, tak se to vyÏere a pozdûj‰i aji vyslope sam! Na zdravi Lojzka!,“ zvednul ‰amprlu zelene a kopnul ju do sebe. Polkli zme a zaãali nahlas pfiemy‰laÈ o tematû fejetona. „Ja se myslim, Ïe bys mûl hlavnû napisaÈ, ãemu Lojzek chybi!,“ radil jako první Juzek. „To by sice ‰lo, ale mysli‰ se, Ïe chce vyzradiÈ, co ho na sklonku teho roka potkalo? Nûbudû to chceÈ ututlaÈ?,“ namitnul sem. „Jak ja znam Lojzka, tyn s tym tajnosti robiÈ nûbudû! Co se stalo, stalo se! O na‰ich osudach pfieci rozhoduje vy‰‰i moc! To my nûmoÏeme ovlivniÈ, aji kdyÏ moc chceme!,“ tvrdil katolik Poldek. „Ja sice teÏ vûfiim, ale myslim se, Ïe vûãinu vûci pfieci enem ovlivniÈ moÏeme.

A tak to moch moÏna aji Lojzek! Kdyby tfieba dodrÏoval desatero a nespachal ani jeden ze sedmi smrtelnych hfiichuv, sedûl by tu vãil s nami a my se nûmuseli namahaÈ na‰e mozki za nûho!,“ pravil trochu nasranû Jifiik. „Je fakt, Ïe Lojzek neni Ïadny svatou‰ek, ale to, co se stalo jemu, to se mohlo staÈ kaÏdemu z nas. A tak to raãi nûchame na nim, aÏ se ty duvody svoji absence napi‰e sam,“ uzavfiel sem tyn di‰put. „Pokuì k temu ale budû mût ‰ancu…,“ rypnul se e‰ãe raz Jifiik. To uÏ ale po nim ‰astnul pivnim tackem inaã dycki klidny Erìa a na omluvu hned pfiidal svÛj obligatni frk: „Pfii nav‰tûvû blazinca se pta nav‰tûvnik fieditela, podle ãeho rozhoduju, kdo budû do blazinca zavfieny a kdo ni. ¤editel vysvûtluje: ,No my napustíme vanu vodou, dáme kandidátovi lÏiãku, hrnek a k˘bl a poprosíme ho, aby vanu vyprázdnil’. Náv‰tûvník pravi: ,Aha, rozumím, normální ãlovûk vezme k˘bl aby to ‰lo rychleji, Ïe?’ ¤editel: ,Ne, normální ãlovûk vytáhne ‰punt ... Chcete pokoj s balkonem nebo bez?’ Fajne, ni?! Tu‰ aji za Lojzka zdafi buh a v tym novym roku 2008 hlavnû zdravi. Bo jak onûmocnime, tak se nûdoplatíme a v‰ecko ostatní se budeme museÈ ukrasÈ! Antek

6

Po ‰ichtû

3. ledna 2008

Panoráma

Nejmlad‰í muzeum bez oken V ãervnu loÀského roku byl v polském Zabrze otevfien Památkov˘ dÛl Guido ZABRZE Pro mnohé pfiedstavuje velk˘ záÏitek uÏ samotn˘ vstup do klece. Je tfiípatrová a vtûsnají se do ní tfii desítky lidí. Následuje fárání rychlostí ãtyfi metrÛ za sekundu. Na chvíli zavládne tma, neÏ nûkdo pfiijde na to, Ïe si mÛÏe rozsvítit hornickou lampu. „Pfiesnû jako na ‰achtû,“ oz˘vá se hlas nûkoho zku-

Henckel von Donnesmarck, kter˘ potfieboval uhlí pro své hutû. Po vyãerpání loÏiska slouÏila ‰achta do 30. let minulého století jako ústfiední vodní jáma pro okolní doly a koncem 60. let ji vyuÏíval jako zku‰ební dÛl glivick˘ v˘robce dÛlní techniky Komag. V roce 1982 byl v areálu zfiízen Hornick˘ skansen

Prohlídková trasa vede rekonstruovan˘mi stájemi pro konû, jichÏ v dole ve své dobû pracovalo pfies ãtyfiicet. ‰enûj‰ího. Lidé mají na sobû ochranné plá‰tû, pfiilby, lampy i malé sebezáchranné pfiístroje. V oãích se jim zraãí napûtí a ‰petka strachu. KdyÏ koneãnû vystoupí z klece, zvûdavû se rozhlíÏejí kolem. Opravdu – nikde Ïádná okna...

Guido, kter˘ pÛsobil pouze do roku 1996. O dal‰ím osudu Guida rozhodli památkáfii. Zachovalá dÛlní díla z 19. století, strojovnu s tûÏním strojem z roku 1924 i samotnou tûÏní vûÏ zapsali v roce 1987 na seznam památek a díky této skuteã-

Úãastníci ostravského festivalu Techné v podzemí Památkového dolu Guido. Figuríny lidí a koní navozují atmosféru, jaká tady vládla koncem 19. století.

Areál Dolu Guido. „Sfárali jsme úvodní jámou Památkového dolu Guido na první tûÏební patro. Nacházíme se v hloubce 170 metrÛ,“ usmívá se prÛvodce a souãasnû vedoucí propagace a dokumentace nejmlad‰ího hornického muzea v polském mûstû Zabrze Tomasz Masoƒ. Dûjiny dolu Guido sahají do poloviny 19. století. ZaloÏil ho v roce 1855 tehdej‰í v˘znamn˘ magnát a prÛmyslník hrabû Guido

nosti neustávaly snahy o pfiestavbu dolu pro muzejní a turistické úãely. Úsilí milovníkÛ historie a hornick˘ch tradic Zabrze bylo korunováno 16. ãervna loÀského roku otevfiením Památkového dolu Guido pro vefiejnost. „âerné uhlí vznikalo pfied 290 aÏ 220 miliony lety, v období karbonu,“ zahajuje v˘klad Tomasz Masoƒ. Z geologické expozice pfiecházíme do malé kanceláfie, ve

které sedával a pracoval sám hrabû Guido. Prohlídková trasa vede rekonstruovan˘mi stájemi pro konû, jichÏ tady ve své dobû pracovalo pfies ãtyfiicet, a pfiekopy s ukázkami staré dÛlní techniky, dfievûn˘ch v˘ztuÏí a vybavení dolu z 19. století. Z ãerpací komory se svûtov˘m unikátem, jedin˘m dochovan˘m ‰v˘carsk˘m ãerpacím zafiízením typu Sulzer z roku 1928, se prochází do velké zdûné dvorany, v níÏ jsou vystaveny muzejní exponáty. Asi hodinová procházka nabízí moÏnost vcítit se do atmosféry dolu a také se nûãemu pfiiuãit. „PÛsobíme sotva nûkolik mûsícÛ, ale i tak si uÏ cestu k nám na‰ly tisíce náv‰tûvníkÛ nejenom z Polska, ale i ze zahraniãí,“ vypráví prÛvodce. „Pro prohlídky je zatím zpfiístupnûno pouze toto patro, av‰ak pfiipravuje se uÏ dal‰í na úrovni 320 metrÛ. Bude tam expozice dÛlní techniky ve stylu posledního pra-

Náv‰tûvníci Guida se na chvíli stávají opravdov˘mi horníky – s ochrannou pfiilbou, hornickou lampou i mal˘m sebezáchovn˘m pfiístrojem. covního dne. UÏ v pÛlce listopadu tam ale byl otevfien spoleãensk˘ sál s restauraãním zázemím, ve kterém se uÏ mohly konat oslavy Barborky. My totiÏ nechceme, aby byl Guido pouze muzeem. Chceme, aby tady vzniklo kulturní centrum, kam by se

hovofiilo o otázkách pfiípadné spolupráce s Hornick˘m muzeem OKD a dal‰ími sloÏkami, které se vûnují ochranû a zachování hornick˘ch památek a tradic v na‰em regionu. „Ano, máme na tûchto kontaktech velk˘ zájem,“ potvrdil

Nechceme, aby byl Guido pouze muzeem. Chceme, aby tady vzniklo kulturní centrum, kam by se chodilo nejen za poznáním, ale také za umûním a zábavou. chodilo nejen za poznáním, ale také za umûním a zábavou.“ Koncem fiíjna nav‰tívili Památkov˘ dÛl Guido úãastníci ostravského festivalu Techné. I proto se

U vitríny s hornick˘mi kylofy a tradiãním hornick˘m krojem.

Tomasz Masoƒ. „Jsme teprve na zaãátku a rádi bychom si vymûnili nebo spí‰e získali zku‰enosti. Hledáme také partnery pro evropsk˘ program Kultura 2007-13, kter˘ bychom chtûli v pfií‰tím roce vyuÏít. Do Ostravy se urãitû se vypravíme.“ TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

3. ledna 2008

Po ‰ichtû

Panoráma

7

Pozvánka, které se tûÏko odolává Také mÛÏete jet do exotick˘ch krajin. Staãí s námi hrát bowling! „·koda, Ïe se uÏ jako vítûzové nemÛÏeme turnaje Horníka zúãastnit,“ posteskl si po návratu z Egypta jeden z ãlenÛ veleúspû‰ného druÏstva Vladan Va‰íãek z OKD, OKK. „Samozfiejmû respektujeme pravidla pofiadatelÛ, ale do heren se urãitû pfiijdeme podívat alespoÀ jako diváci. VÏdyÈ tak skvûlou atmosféru si nemÛÏeme nechat ujít,“ pochválil úroveÀ soutûÏe. Jak uÏ jsme psali v posledním loÀském ãísle Horníku, pravidla soutûÏe i hrací systém jsou obdobná jako v pfiedchozím roãníku. Bliωí podrobnosti, vãetnû termínu a pfiihlá‰ek najdete v nûkterém z dal‰ích vydání. Pfiipomínáme jen, Ïe hrát budou ãtyfiãlenná druÏstva. KaÏd˘ ãlen musí mít alespoÀ 18 let a nesmí b˘t registrován v âeské bowlingové asociaci. Sledujte pozornû Horníka.

Pohár týdeníku

Horník

2008

OSTRAVA Lep‰í pozvánku neÏ pohlednici z Egypta na dal‰í roãník turnaje o Pohár t˘deníku Horník snad nelze vymyslet. Poslali ji k nám do redakce loÀ‰tí v˘herci. KaÏd˘ z nich totiÏ za prvenství v soutûÏi zamûstnancÛ OKD obdrÏel poukaz all inclusive pro dvû osoby a dítû do této africké zemû. Na‰i borci v‰ak nebyli nad‰eni jen samotn˘m jedenáctidenním pobytem v tomto exotickém prostfiedí, ale také dal‰ím pobytem v Chorvatsku. Ten ve stejn˘ den získali za v˘hru ve zlaté skupinû na‰eho bowlingového turnaje. Zkrátka v‰ak nepfii‰ly dal‰í úspû‰né ãtyfiãlenné t˘my. Tak napfi. vítûzové stfiíbrné skupiny jeli rovnûÏ k Jadranu. A obdobné odmûny pro ty nejlep‰í ãekají i v leto‰ním 6. roãníku.

bowlingový turnaj družstev

Napsali nám z Egypta Kdyby strike nechodily, tak bychom si neuÏili. První místo skvûlé bylo, Egypt nám to zajistilo. Byl to od vás skvûl˘ dar – super hotel Solymar. Krásn˘ pozdrav od Rudého mofie zasílají v˘herci: âerevkovi, Pechovi, Rejdovi, Va‰íãkovi. PS: Bowlingu zdar!

Ze zámeck˘ch komnat na‰eho regionu KARVINÁ Jak Ïila ‰lechta na‰eho regionu ve stfiedovûku a postupnû aÏ do poãátku 20. století? Na tuto otázku se pokou‰í odpovûdût sbírka exponátÛ ve V˘stavní síni Muzea Tû‰ínska v Karviné-Fry‰tátu. Náv‰tûvníci v˘stavy pod názvem Ze zámeck˘ch komnat mají moÏnost seznámit se s ‰lechtick˘mi sídly, která existovala na

území Tû‰ínského Slezska. Zhlédnout mohou také materiální vybavení zámeck˘ch místností z minul˘ch dob. Není bez zajímavosti, Ïe právû hrabû Jindfiich Larisch v roce 1856 zaloÏil v Karviné doly Jindfiich a Franti‰ka, koksovnu pfii jámû Jan a dal‰í objekty spojené s tûÏbou uhlí. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka

Permoníci koncertovali i v závûru roku KARVINÁ Karvinsk˘ kostel Pov˘‰ení svatého KfiíÏe se 21. prosince stal místem adventního koncertu pûveckého sboru Permoník a jeho hostÛ. Permoníci úãinkovali v obdo-

bí Vánoc také v fiadû dal‰ích míst, napfi. v Lázních Darkov, Mûstském domû kultury a 28. prosince pak opût v kostele karvinské farnosti. TEXT A FOTO: Edmund Kijonka

Doly ostravsko-karvinského revíru: Od nálezu uhlí po útlum tûÏby (47)

Devát˘ kvûten na ,zelené louce’ DÛl Franti‰ek v Horní Suché zaloÏen˘ v roce 1911, o kterém byla fieã v minulém dílu seriálu, byl na dlouhá léta jednou z posledních otevfien˘ch „hlavních“ ‰achet v OKR. Pamûtníci moÏná namítnou, Ïe o rok pozdûji vznikl petfivaldsk˘ Habsburk, známûj‰í jako Pokrok nebo Julius Fuãík, a v roce 1942 se zaãala hloubit jáma Viktoria, po válce pojmenovaná Stalin, Rud˘ fiíjen ãi Hefimanice. Vzhledem k tomu, Ïe jsme je pro jiné historické souvislosti pfiedstavili uÏ dfiíve, se posuneme v ãase do padesát˘ch let minulého století. Extenzivnû se rozvíjející znárodnûné hornictví potfiebovalo masivní investice. Práce na generálním projektu desetiletého rozvoje revíru vyvrcholily v roce 1955. Kromû rozsáhlé modernizace dÛlních a povrchov˘ch provozÛ „generel“ poãítal i s v˘stavbou nov˘ch jam tzv. „na

zelené louce“. Jako první byl 1. dubna 1957 zaloÏen DÛl Suchá-Stonava ve Stonavû. PÛvodnû byla jeho jiÏní ãást povaÏována za pfiídatné pole Dolu Prezident Gottwald (jáma PG III) a severní Dolu 1. máj (jáma Barbora V). Poté, co se obû díla pot˘kala s prÛvaly vod a prÛtrÏemi plynÛ, experti rozhodli hloubit tûÏní jámu Su-Sto I. Na prvních 17 tisíc tun uhlí z porubu 28 301 se ãekalo aÏ do roku 1960. V poãáteãní fázi byla existence stonavského závodu provoznû závislá hlavnû na Dole 1. máj. VytûÏené uhlí se upravovalo na Dole Doubrava. Vlastní úpravnu na Dole Suchá-Stonava zprovoznili aÏ v roce 1964. To uÏ se ‰achta jmenovala DÛl 9. kvûten (od 1. 1. 1964). O rok pozdûji zdej‰í havífii poprvé nakopali pfies milion tun uhlí. Podíl kombajnové tûÏby pfiekroãil devadesát procent.

Na pfielomu ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch let byly jámy Su-Sto I a PG III prohloubeny na osmé patro. V roce 1979 do‰lo na této úrovni k vyloÏení skipotûÏby. V osmdesát˘ch letech nastoupila tûÏba z mocn˘ch slojí, spojená s nasazením dob˘vacích komplexÛ. DÛl 9. kvûten dodával do bilance OKD pravidelnû aÏ pÛldruhého milionu tun uhlí roãnû (maximum 1 577 tisíc tun v roce 1985), zamûstnával témûfi dva a pÛl tisíce lidí. V dubnu 1988 ‰achta poprvé ztratila samostatnost. Stala se závodem ãíslo 4 skupinového Dolu 1. máj. Dob˘vací pole zasahovalo nejen katastr Stonavy, ale ãásteãnû také Horní Suché, Albrechtic a Karviné. Status quo vydrÏel pfiesnû dva roky. DÛl 9. kvûten v pozici samostatného závodu OKD, a. s., definitivnû skonãil 1. ãervence 1995. Jako

DÛl Suchá-Stonava, pozdûji 9. kvûten, dnes závod 3 Dolu Darkov na leteckém snímku z roku 2001. závod 3 pfie‰el pod kfiídla Dolu Darkov. V srpnu 2001 do‰lo k zapojení závodu 2 (Darkov) a závodu 3 (9. kvûten) do jednoho vûtrního systému. Zprovoznûní druhé linky pásové dopravy na desáté patro závodu 2 ve stejném roce umoÏnilo ukonãit provoz

úpravny uhlí na 9. kvûtnu a ustoupit od pravidelné tûÏby skipem jámou Su-Sto I. Tradice Dolu 9. kvûten se padesát let po jeho zaloÏení dále rozvíjí v rámci Dolu Darkov, v souãasnosti nejvût‰ího ãinného dolu OKD. Libor Vidliãka

8

Po ‰ichtû

K¤ÍÎOVKA

3. ledna 2008

Zábava

PRO

O KNIHU

ZASMÁNÍ

Tajenka: Walther: Qui duo vestigat, duo perdit seque quaerere. Kdo sleduje dva... (viz 1. a 2. díl tajenky) a... (viz 3. díl tajenky) Îenské jméno

1. DÍL TAJENKY

Éra

Indická fieka

MuÏské jméno

Znaãka niklu

Citoslovce zvolání

Pohofií v âadu

Îid

B˘val˘ název obchodních domÛ

Nûmecky “ãerven˘”

Spojka odporovací

3. DÍL TAJENKY

Bílkovina v kopytech a nehtech

Slovensk˘ filmov˘ reÏisér

Odlakovaã na nehty

Král elfÛ

Mluviti vysok˘m hlasem

2. DÍL TAJENKY Du‰evnû rozvrátiti

TûÏk˘ kov

Domácky Olga

Vikvokvûtá rostlina

Osobní zájmeno

JupiterÛv mûsíc

Citosl. drnãivého zvuku

Osobní zájmeno

Stropy (náfieãnû)

Znaãka na‰ich elektrospotfiebiãÛ

Nevolník Umûlá fieã

Terénní stupeÀ

Znaãka berylia

Tráva Zápor

Hrát fotbal (slangovû)

Okolo Krétská hora

Dutá míra Jihoafrické republiky

Pohfiební hostina

Latinsky “úfiední spisy” Inic. ãuva‰. literáta Turchena

Anglicky “nebo” SPZ Opavy

...nejvíce zku‰eností s raketama má tady Va‰ek. S tou svojí uÏ Ïije 30 rokÛ... Kresba: V. Novák

Venkovan se chystá jet do mûsta a manÏelka ho Ïádá, aby jí koupil podprsenku. Ve mûstû jde do obchodu a Ïe by chtûl podprsenku pro manÏelku. Prodavaãka se ho zeptá, jakou velikost potfiebuje a kdyÏ vidí, Ïe sedlák neví, tak se mu snaÏí pomoci: „Tak mi fieknûte, jaká je va‰e Ïena má – jako jablíãka, jako pomeranãe, jako melouny...“ Sedlák se zamyslí: „No, víte jak˘ má kokr‰panûl u‰i?“

Svinut˘ útvar Italská metropole

B˘val˘ jednotkov˘ obchod

Sloní ‰piãák

Vlákno PoráÏet Iniciály herce Plachty

Kopnutí

Zachránit

Lesní zvífiata

Citoslovce pravidelnû se opakujícího zvuku

Îár

✿

Tajenka z minulého ãísla: Zvesela do roku 2008! „Tak letos budeme poprvé trávit Silvestra doma. „Ale copak, proã?“ „No manÏelka uÏ nemá sílu jako dfiív, aby mû zatáhla domÛ.“ PomÛcky: Abo, anker, Haspra, KST, Tava. Autor: Franti‰ek Krejãa Na vylosovaného lu‰titele ãeká za správné fie‰ení kniha z nakladatelství Alpress. Z lu‰titelÛ minulé kfiíÏovky byl vylosován Rudolf Sroka z Ostravy. Prosíme v˘herce, aby nás kontaktoval: Renata Pavlíková, tel. ã. 596 264 803, e-mail: [email protected].

HOROSKOP Beran

21. 3. – 20. 4.

B˘k

21. 4. – 21. 5.

BlíÏenci

Planety vám posílají vstfiíc nûkoho, kdo vám nezi‰tnû nabídne pomoc pfii uskuteãÀování va‰ich pfiedstav. NepodceÀujte mladé, ani star‰í lidi kolem sebe. Jedni vám mohou b˘t uÏiteãní sv˘m elánem, druzí bohat˘mi zku‰enostmi. Budete nuceni pfiekousnout vztek v obchodû nebo ve vefiejném dopravním prostfiedku.

Rak

Lev

Panna

23. 7. – 23. 8.

Jisté potíÏe mÛÏete oãekávat v milostn˘ch vztazích. Zejména, znáte-li se jenom krátce. Pfiíãinou bude snaha nastolit otázku, kdo komu se má pfiizpÛsobit. NebraÀte se svému pfiefiazení na jinou práci, pfiípadnû na jiné pracovi‰tû. Postavení Jupitera dává záruku, Ïe na tom vydûláte. V ménû konkurenãním prostfiedí se snáze prosadíte.

Pokud se nechcete zcela odfiíznout od nadûjného zdroje pfiíjmÛ, musíte zmûnit chování k jisté osobû. Za prvé byste mûli pouÏívat trochu laskavûj‰í slovní zásobu a za druhé by neu‰kodila snaha projevit ochotu ke kompromisu. Neberte si tolik k srdci odjezd blízkého ãlovûka. AÏ se vrátí, bude va‰e shledání a vztahy o to radostnûj‰í a plnûj‰í.

Váhy

·tír

Stfielec

23. 11. – 21. 12.

Pozor na sklon k pfieceÀování maliãkostí a pfiehlíÏení vûcí mnohem dÛleÏitûj‰ích. T˘ká se to práce i osobního Ïivota. Pfiijmout rozhodnutí, které oddalujete, vám pomÛÏe otevfien˘ rozhovor se Stfielcem. Samotné vás pfiekvapí, jak to bylo jednoduché. Odhodláte se pfieru‰it vztahy s lidmi, ktefií se za va‰e pfiátele jen vydávají.

Sebevûdomí vám vylep‰í mal˘ flirt s nûk˘m, koho náhodnû potkáte. V zamûstnání odmítnete pokus podílet se na intrikách proti ‰éfovi. Sympatie kolegÛ vám to nezíská, ale zachováte si klid v boufii, která se ve va‰í firmû pfieÏene. Jen na svoji hlavu budete spoléhat v rozhovoru s pfiíbuzn˘mi, ktefií mají zase nûjaké nesmyslné nápady.

Zajímavá zpráva pfiijde ze vzdálen˘ch míst, kde jste kdysi mûli spoustu hezk˘ch záÏitkÛ. Bylo by zajímavé na nû navázat. Venu‰e s Lunou pro to pfiipravují vhodnou atmosféru. Svoji roli v tom sehraje i skuteãnost, Ïe vût‰inu va‰ich souãasn˘ch problémÛ zavinili lidé z va‰í blízkosti. Va‰e chuÈ odjet nûkam daleko poroste.

Kozoroh

Vodnáfi

Ryby

22. 12. – 20. 1.

Hrozí vám ztráta nûjak˘ch dÛleÏit˘ch dokumentÛ. Cel˘ t˘den si hlídejte své vûci. Nenechávejte je leÏet bez dozoru. VበvÛz ani pracovní stÛl tím nejlep‰ím trezorem asi nejsou. Odhodlání zaãít s nûãím nov˘m vám dlouho nevydrÏí. Ztrácíte elán a sebemen‰í pfiekáÏka vám vezme chuÈ pokraãovat.

21. 1. – 19. 2.

Vyfie‰it dilema, jestli va‰e aktivity opravdu brzdí jedna jediná osoba, vám pomÛÏe Mars. TûÏko v‰ak fiíci, zda vás to potû‰í. S rezervou pfiijmete slib nadfiízen˘ch, Ïe brzy dostanete práci, o kterou máte uÏ dlouho zájem. Neãeká vás zrovna snadn˘ t˘den. Nebylo by od vûci o víkendu vyjet na hory a vyãistit si hlavu.

KaÏd˘ fiádek, sloupec a kaÏd˘ ãtverec (3 x 3 políãka) musí obsahovat ãísla od 1 do 9.

SPRÁVNÉ VYLU·TùNÍ:

24. 8. – 23. 9.

Po del‰í dobû se na vás zaãne smát ‰tûstí. Planety vás zásobují novou energií, dostáváte se do své obvyklé formy. Brzy si va‰í aktivity v‰imnou kolegové a známí. NevydrÏíte chvíli v klidu, neustále se budete pou‰tût do nûãeho nového. Pozor, abyste to nepfiehnali. Ve va‰í blízkosti se objeví chytrák, kter˘ se pokusí pfiiÏivit na vበúãet.

24. 10. – 22. 11.

JAK LU·TIT SUDOKU:

22. 5. – 21. 6.

Neobávejte se zmûn a zmatkÛ, které vás ãekají v nejbliωích dnech. Pfiesvûdãíte se, Ïe vás hned nûco nepoloÏí, dostanete novou chuÈ porvat se s nepfiízní osudu. První odváÏn˘ krok udûláte v zamûstnání. Nápad ozvat se starému pfiíteli není ‰patn˘. Navíc si mÛÏete b˘t jistí, Ïe vás nebude obtûÏovat nûãím nepfiíjemn˘m.

24. 9. – 23. 10.

SUDOKU

od 3. do 9. ledna 2008

Budete mít pfiíleÏitost rozmnoÏit svÛj majetek. Známí vás zasvûtí do sv˘ch podnikatelsk˘ch plánÛ. Není v‰ak vÛbec jisté, jestli budete ochotní podstoupit i minimální riziko. Bude totiÏ zapotfiebí investovat hotové peníze. Kritick˘ v˘pad kolegy vezmete jako lákavou v˘zvu ke vtipnému slovnímu souboji. Vበprotivník z vás bude ne‰Èastn˘.

22. 6. – 22. 7.

„Pane stráÏníku, máte jednu ponoÏku zelenou a druhou ãervenou,“ upozorÀuje chodec. „To je zajímavé,“ zamyslí se policista, „je‰tû jeden zrovna takov˘ pár mám doma.“

✿ Pfiijde muÏ do restaurace a sedne si ke stolu. Za chvilku k nûmu pfiibûhne mlad˘ ãí‰ník a ptá se: „Co si dáte, pane?“ „Kbelík zbytkÛ, bych si dal,“ odpoví na to muÏ. Mlad˘ ãí‰ník s podivem odchází a vrátí se opravdu s kbelíkem pln˘m zbytkÛ. MuÏ to do sebe vylije a fiekne: „Je‰tû jeden a vrchovat˘!“ âí‰ník mu to zase pfiinese a ptá se: „Je‰tû jeden?“ „Ne, uÏ ne, teì bych si dal fiízeãek s bramborov˘m salátem.“ „A proã jste si ho nedal hned, pane?“ „Nejdfiív nakrmím tasemnici, potom sebe. A dûlejte sakra, neÏ to ta svinû seÏere!“

20. 2. – 20. 3.

Dojde k oÏivené va‰ich spoleãensk˘ch stykÛ, opût se sejdete se star˘mi pfiáteli. Neodoláte svodÛm jisté nové známosti a odhodláte se k malému flirtu. Pozor na pfiehnan˘ optimismus, kter˘m byste mohli pokazit záleÏitost, která není ani zdaleka vyfiízená. Není vhodná doba sázet v‰e na jednu kartu.

NÁ·

RECEPT

Vepfiová roláda Potfiebujeme: 1/2 kg vepfiové plece bez kosti, sÛl, pepfi, hladkou mouku, 4 dkg másla, 1 dl bílého vína. Nádivka: 10 dkg drÛbeÏích jater, 3 dkg slaniny, 6 dkg strouhanky, petrÏelka, 1 malá cibule, rozmar˘n, 1 lÏíce kaparÛ, 1 vejce, 1 lÏíce bílého vína. Vepfiovou plec rozkrojíme na plát, kter˘ rozklepeme do ‰ífiky, osolíme, opepfiíme, potfieme nádivkou, stoãíme do rolády, ovineme

V¯ROKY

nití a obalíme v mouce. Roládu vloÏíme na rozehfiáté máslo, podlijeme vínem a trochou vody, vloÏíme do vyhfiáté trouby a peãeme. Po chvíli troubu zeslabíme a pomalu upeãeme domûkka za obãasného podlévání vodou. Podáváme s vafien˘mi brambory a se zeleninov˘m salátem. Pfiíprava nádivky: Játra u‰krábeme na prkénku a promícháme se slaninou pokrájenou na kostiãky, s drobnû pokrájenou cibulí, petrÏelkou, kapary a s ostatními surovinami.

HODNÉ ZAZNAMENÁNÍ

„Kdo mluví, co chce, usly‰í, co Publius Terentius Afer nechce.“  „DÛm je krásn˘, kdyÏ v nûm panuje pofiádek a úmûrnost, o‰kliv˘, kdyÏ v nûm je nepofiádek.“ Platon  „Na toho, jenÏ dobrovolnû trpí nevûdomost, padá vina za v‰echny zloãiny z nevûdomosti, stejnû jako na toho, kdo zhasl svûtla majáku, padá vina za v‰echna ztroskotání.“ S. Johnson

 „Kdo se nedokáÏe pfietvafiovat, Ludvík XI. nemÛÏe vládnout.“  „Z lásky manÏelské se lidstvo rodí, láskou pfiátelskou se zdokonaluje, ale láskou prodejnou se kazí a Bacon stává se nízk˘m.“  „Pomlouvání mlad˘ch je nezbytnou souãástí du‰evní hygieny star˘ch a znamenitû povzbuzuje jejich L. P. Smith krevní obûh.“

3. ledna 2008

9

Servis

Jak a za co budeme platit u lékafie Informace RBP k regulaãním poplatkÛm a doplatkÛm za léãiva zavádûn˘m od 1. ledna 2008 Od 1. ledna 2008 vstoupila v platnost zásadní zmûna zákona o vefiejném zdravotním poji‰tûní (zákon ã. 48/1997 Sb.), která se t˘ká zavedení regulaãních poplatkÛ a limitu regulaãních poplatkÛ a doplatkÛ na léãivé pfiípravky nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely (dále jen poplatky a doplatky). Následující shrnutí, které zpracovala Revírní bratrská pokladna, zdravotní poji‰Èovna, vychází z metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví âR. Limit regulaãních poplatkÛ a doplatkÛ za léãiva nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely: • V˘‰e uveden˘m zákonem byly na jedné stranû stanoveny regulaãní poplatky a doplatky, na druhé stranû v‰ak i roãní limit ve v˘‰i 5000 Kã, do kterého se poji‰tûnci zapoãítávají uvedené poplatky a doplatky. Po dosaÏení tohoto limitu jsou poplatky a doplatky, zapoãitatelné podle níÏe uveden˘ch pravidel, poji‰tûnci jeho zdravotní poji‰Èovnou kompenzovány. Do limitu se zapoãítávají doplatky jen ve v˘‰i doplatku na nejlevnûj‰í na trhu dostupné léãivé pfiípravky s obsahem stejné léãivé látky a stejné cesty podání. Poznámka: V pfiípadû, Ïe existuje u léãivého pfiípravku plnû hrazená alternativa, je zapoãitateln˘ doplatek nula, stejnû jako u tûch pfiípravkÛ, kde je stanovená úhrada niωí neÏ 30 procent maximální ceny pfiípravku a u tûch, které jsou urãeny k podpÛrné a doplÀkové léãbû.

Poznámka: Recept s oznaãením „R“ – takto oznaãí lékafi recept s lékem, kter˘ je pro poji‰tûnce z medicínského hlediska skuteãnû nejvhodnûj‰í a kter˘ pak lékárna nemÛÏe zamûnit za levnûj‰í, u ostatních lékÛ mÛÏe. V takovém pfiípadû se do limitu zapoãítává doplatek v plné v˘‰i. • Poplatky a doplatky hradí poji‰tûnci nebo jejich zákonní zástupci, a to i po dovr‰ení limitu 5000 korun. âástka pfiesahující limit 5000 Kã je tvofiena jen zapoãitateln˘mi poplatky ve v˘‰i 30 Kã a zapoãitateln˘mi doplatky. Regulaãní poplatek se od 1. 1. 2008 vybírá: VE V¯·I 30 Kâ – za náv‰tûvu, pfii které bylo provedeno klinické vy‰etfiení pfii komplexním, cíleném, kontrolním nebo konziliárním vy‰etfiení u praktického lékafie (pro dospûlé i pro dûti a dorost), Ïenského lékafie, ambulantního specialisty (i v ambulancích lÛÏkov˘ch zafiízení), klinického psychologa a klinického logopeda,

• zapoãítává se do limitu Poznámka: Poplatek se nehradí pfii vy‰etfiení hospitalizovaného pacienta, o které Ïádá lÛÏkové zdravotnické zafiízení. – za náv‰tûvu, pfii které bylo provedeno vy‰etfiení u zubního lékafie, pokud byl souãasnû proveden a vykázán jeden z tûchto v˘konÛ: vy‰etfiení a o‰etfiení registrovaného pacienta, vyÏádané vy‰etfiení odborníkem nebo specialistou, komplexní nebo kontrolní vy‰etfiení, návrh léãby a léãba onemocnûní ústní dutiny nebo ústní sliznice, kontrola léãby ortodontick˘ch anomálií s pouÏitím fixního ortodontického aparátu nebo jin˘mi postupy, • zapoãítává se do limitu – za náv‰tûvní sluÏbu poskytnutou praktick˘m lékafiem (pro dospûlé i pro dûti a dorost), • zapoãítává se do limitu – za vydání kaÏdého léãivého pfiípravku nebo potraviny pro

zvlá‰tní lékafiské úãely, pfiedepsaného na receptu (bez ohledu na poãet pfiedepsan˘ch balení), plnû nebo ãásteãnû hrazeného z vefiejného zdravotního poji‰tûní (dále jen „v.z.p.“). • zapoãítává se do limitu Poznámka: Na jednom receptu mohou b˘t pfiedepsány maximálnû dva druhy léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely, tedy dvû poloÏky o tfiech baleních. Poplatek za recept tak mÛÏe ãinit nejv˘‰e 60 Kã. VE V¯·I 60 Kâ – za kaÏd˘ den, ve kterém byla poskytována ústavní péãe (napfi. v nemocnicích, LDN, dûtsk˘ch ozdravovnách) nebo komplexní lázeÀská péãe. První a poslední den takové péãe se poãítá jako jeden den. • nezapoãítává se do limitu Poznámka: Je-li pacient na propustce, poplatek se nehradí. Poplatek se nehradí téÏ pfii poskytování jednodenní péãe na lÛÏku nebo jedná-li se o pobyt pacienta ve stacionáfii.

VE V¯·I 90 Kâ – za pohotovostní sluÏbu poskytnutou zdravotnick˘m zafiízením poskytujícím LSPP, zdravotní záchrannou sluÏbou a ústavní pohotovostní sluÏbou v sobotu, nedûli nebo ve svátek a v pracovních dnech od 17 do 7 hodin (poplatek se nehradí, pokud je poji‰tûnec následnû pfiijat do ústavní péãe). • nezapoãítává se do limitu Pfiíslu‰né poplatky se nehradí, jedná-li se o: • preventivní prohlídku u dûtí, dospûl˘ch, ve stomatologii a v gynekologii, pfii periodické preventivní prohlídce závodní preventivní péãe a pfii vy‰etfiení a prohlídce provádûné v rámci opatfiení proti infekãním onemocnûním, Poznámka: Preventivní prohlídky se provádûjí: - u poji‰tûncÛ v prvém roce Ïivota devûtkrát do roka, v 18 mûsících vûku, ve tfiech letech a dále vÏdy jedenkrát za dva roky, - v oboru stomatologie u dûtí a dorostu ve vûku do 18 let dvakrát roãnû, u tûhotn˘ch Ïen dvakrát v prÛbûhu tûhotenství a u dospûl˘ch jedenkrát roãnû, - v oboru gynekologie pfii ukonãení povinné ‰kolní docházky a dále poãínaje 15. rokem vûku jedenkrát roãnû. • dispenzární péãi poskytovanou vybran˘m dûtem od jednoho roku vûku chronicky nemocn˘m a ohroÏen˘m poruchami zdravotního stavu, a to v dÛsledku nepfiíznivého rodinného nebo jiného spoleãenského prostfiedí, a tûhotn˘m Ïenám ode dne zji‰tûní tûhotenství, a to u registrujícího, ale i o‰etfiujícího lékafie u diagnózy, pro kterou jsou dispenzarizovány, • hemodial˘zu, • laboratorní nebo diagnostické vy‰etfiení vyÏádané o‰etfiujícím lékafiem, pokud není zároveÀ provedeno klinické vy‰etfiení, • vy‰etfiení lékafiem transfúzní sluÏby pfii odbûru krve, plazmy nebo kostní dfienû, • pfiípady, kdy lékafi, psycholog nebo logoped neprovádí klinické vy‰etfiení, ale jiné v˘kony jako minimální kontakt lékafie s pacientem, napfi. pfii pfiedepisování léãiv na recept, telefonickou konzultaci o‰etfiujícího lékafie s paci-

entem nebo rozhovor lékafie s rodinou, • v˘dej zdravotnick˘ch prostfiedkÛ pfiedepsan˘ch na poukaz, • v˘dej léãiv˘ch pfiípravkÛ pfiedepsan˘ch na recept, av‰ak nehrazen˘ch z v. z. p. nebo s uvedením „hradí pacient“ nebo tûch, jejichÏ v˘dej není vázán na lékafisk˘ pfiedpis, • poskytování péãe, která není hrazena z v.z.p. (napfi. jedná-li se o akupunkturu, kosmetické v˘kony, v˘kony provedené na doÏádání soudu apod.). Poznámka: Poplatek 30 Kã za v˘dej léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely hrazen˘ch z v. z. p. se hradí i v pfiípadû, Ïe recept byl pfiedepsán pfii poskytování péãe, která poplatku nepodléhá. Îádné poplatky se nehradí: • jde-li o poji‰tûnce umístûné v dûtsk˘ch domovech, ve ‰kolsk˘ch zafiízeních pro v˘kon ústavní v˘chovy nebo ochranné v˘chovy, • pfii ochranném léãení nafiízeném soudem, • pfii léãení infekãního onemocnûní, kterému je poji‰tûnec povinen se podrobit, nafiízené izolaci ve zdravotnickém zafiízení nebo nafiízen˘ch karanténních opatfieních k zaji‰tûní ochrany vefiejného zdraví podle zvlá‰tního právního pfiedpisu, • jde-li o poji‰tûnce, kter˘ se prokáÏe rozhodnutím o dávce pomoci v hmotné nouzi (pfiíspûvek na Ïivobytí, doplatek na bydlení

nebo mimofiádná okamÏitá pomoc); potvrzení nesmí b˘t star‰í neÏ 30 dnÛ. Nová práva poji‰tûnce od 1. 1. 2008: • na vystavení dokladu o zaplacení regulaãních poplatkÛ ve zdravotnick˘ch zafiízeních, pfiípadnû regulaãních poplatkÛ a doplatkÛ v zafiízení lékárenské péãe Poznámka: Doklad o zaplacení poplatku se vydává jen na Ïádost poji‰tûnce a musí obsahovat: ãíslo poji‰tûnce, v˘‰i poplatku, datum jeho zaplacení, otisk razítka zdravotnického zafiízení, podpis osoby, která poplatek pfiijala a název léãivého pfiípravku nebo potraviny pro zvlá‰tní lékafiské úãely a v˘‰i doplatku, kter˘ se zapoãítává do limitu 5000 Kã, pokud se jedná o zafiízení lékárenské péãe. • na zapoãtení poplatkÛ a doplatkÛ do limitu 5000 Kã, • na uhrazení ãástky pfiesahující limit pro regulaãní poplatky a doplatky (§16a, 16b zákona ã. 48/1997 Sb., o vefiejném zdravotním poji‰tûní). Poznámka: Zdravotní poji‰Èovna je povinna vÏdy po skonãení ãtvrtletí do 60 kalendáfiních dnÛ vrátit poji‰tûnci nebo jeho zákonnému zástupci ãástku pfiesahující limit 5000 Kã, a to v souãtu poplatkÛ a doplatkÛ. âástku, která v kalendáfiním ãtvrtletí nepfiesáhne 50 Kã, uhradí zdravotní poji‰Èovna do 60 kalendáfiních dnÛ po uplynutí posledního kalendáfiního ãtvrtletí v kalendáfiním roce.

Ilustraãní foto KHN.

10

3. ledna 2008

Panoráma

Na Landeku bylo v prvním dni roku ru‰no Pro pamûtní list novoroãního v˘stupu na bájn˘ kopec si do‰lo 265 lidí a jeden pes OSTRAVA UÏ poosmé se turisté z Ostravy a okolí setkali v prvním dni nového roku 280 metrÛ nad úrovní mofie, na vrcholku bájného kopce Landek v Ostravû-Petfikovicích. U rozhledny, ze které se rozprostírá zajímav˘ pohled na koksovnu OKD, OKK Svoboda a prÛmyslovou ãást mûsta, je vítal iniciátor Novoroãního v˘stupu na Landek Václav ·ebek. „TakÏe v‰e nejlep‰í do nového roku, a hlavnû to zdraví aÈ slouÏí, protoÏe to je to nejdÛleÏitûj‰í,“ usmíval se, kdyÏ podepisoval nové barevné pamûtní listy. DÛvodÛ ke spokojenosti mûl více neÏ dost. Pro diplomy se tentokrát pfiihlásilo 265 lidí a jeden pes, tedy o pût lidí a jednoho ãtvernoÏce více neÏ vloni, a akce pofiádaná premiérovû Odborem Klubu ãesk˘ch turistÛ Baník Ostrava OKD se opût zapsala mezi úspû‰né iniciativy

doprovázející vítání nového roku ve mûstû nad Ostravicí. Dodejme, Ïe nadmíru spokojeni byli také sami úãastníci. „Zatímco loni jsme se tady brouzdali blátem, letos nám napadl ãerstv˘ sníh a je tu opravdu krásnû,“ shrnul pocity okolostojících vedoucí 15ãlenné skupiny seniorÛ z Klubu ãesk˘ch turistÛ TJ Mittal Steel Ostrava Milan Vesel˘ a spolu s dal‰ími se postavil pod vlajku OKD k tradiãní pamûtní fotografii. „Jo, je tu fakt pûkné a kdyÏ to pÛjde, tak za rok pfiijdu zas,“ souhlasila s ním i 7letá Krist˘nka ·korÀová z Petfikovic, kdyÏ si spolu se sv˘mi dospûláky prohlíÏela netypické panoráma mûsta. TakÏe – aÈ je ten nov˘ rok 2008 stejnû hezk˘ jako pohádkovû zasnûÏen˘ Landek! TEXT A FOTO: Bohuslav KrzyÏanek

Iniciátor akce Václav ·ebek podepisuje dal‰í a dal‰í pamûtní listy. Celkem jich musel vypsat pfies dvû stû ‰edesát.

Novoroãní v˘stup na Landek se i poosmé tû‰il velkému zájmu turistÛ.

TIPY HORNÍKA Nov˘ rok s Beethovenem OSTRAVA Z dûl jediného skladatele bude sloÏen novoroãní koncert Janáãkovy filharmonie. Tfii skladby Ludwiga van Beethovena zahraje orchestr 4. ledna ve Spoleãenském sále Domu kultury mûsta Ostravy pod taktovkou ‰éfdirigenta Theodore Kuchara. Sólisty slavnostního veãera budou houslista Pavel DoleÏal, violoncellista Jifií Hanousek a klavírista Martin Kasík. Zaãátek v 19 hod.

Golec uOrkiestra u nás HAVͤOV Populární polská kapela Golec uOrkiestra opût vystoupí na ãeské scénû. Novoroãní koncert, na kterém zazní tradiãní, sváteãní a také nejnovûj‰í hity této kapely, se uskuteãní 4. 1. 2008 od 18 hod. v Kulturním domû Leo‰e Janáãka v Havífiovû. Koncert zahájí dûti z polské matefiské ‰koly v Horní Suché.

Chagall zve na v˘stavy OSTRAVA, KARVINÁ Náv‰tûvníci V˘tvarného centra Chagall na Repinovû ulici v Ostravû se mohou tû‰it na dvû nové expozice – Socha s sochafiská kresba a Akt v ãeské fotografii. Obû budou otevfieny 3. ledna. Dal‰í v˘stava se bude konat v Zámecké galerii Chagall v Karviné. VernisáÏ expozice Îena jako vûãná inspirace je naplánována na 9. ledna od 17 hod., v˘stava bude otevfiena do 10. února.

Górnik

D A R M O WA G A Z E TA N I E T Y L K O D L A G Ó R N I K Ó W

3 STYCZNIA 2007 • ROCZNIK 5

NUMER 1

Górnicy z oddzia∏u zbrojenia i likwidacji na Kopalni „¸azy” wkroczyli w nowy rok z poczuciem dobrze wykonanej pracy. Fot. Vlastislav Kuruc

Udany majstersztyk W nowy rok w dobrych humorach OR¸OWA (bk) Z poczuciem dobrze wykonanej pracy zamkn´∏a 2007 rok 111-osobowa za∏oga oddzia∏u zbrojenia i likwidacji z Kopalni „¸azy” w Or∏owej. W ostatnich dniach przed Êwi´tami Bo˝ego Narodzenia uda∏o jej si´ pomyÊlnie odzyskaç obudow´ zmechanizowanà z ostatniej Êciany nr 138 810 w pok∏adzie nr 38 siódmej partii i ostatecznie zamknàç pok∏ad, który zapisa∏ si´ do historii kopalni jako niezwykle problemowy i niebezpieczny. Jak poinformowa∏ kierownik oddzia∏u zbrojenia i likwidacji Kopalni „¸azy” Ladislav Balon, ∏àcznie w okresie od po∏owy listopada do 19 grudnia 2007 odzyskano z ostatniego wyrobiska w 38. pok∏adzie 85 sekcji obudowy MEOS, która zosta∏a przetransportowana po kolei podwieszanej ZD 24 na odleg∏oÊç 2300 metrów i zainstalowana w nowej Êcianie 140 912. „Jest to dla nas wa˝ny moment” – powiedzia∏ Ladislav Balon. „Z

TEMAT

powodu samozapalenia wyrobisko musia∏o byç przez dwa miesiàce zamkni´te i tak˝e podczas robót rabunkowych musia∏a byç zamkni´ta jego strona wdechowa. Wszelkie urzàdzenia musieliÊmy z tego powodu wytransportowaç przez wyrobisko Êcianowe, w zwiàzku z czym ca∏a akcja by∏a nadzwyczaj trudna i skomplikowana”. Jak doda∏, przy realizacji robót za∏og´ oddzia∏u wspomagali pracownicy firmy zewn´trznej „Kardo”. „Chcia∏bym jednak podkreÊliç przede wszystkim wk∏ad naszych techników. Wobec niestandardowych warunków nie chodzi∏o o rutynowà robot´, ale o prawdziwy majstersztyk, wymagajàcy dobrego kierowania i organizacji robót. Nasi technicy stan´li na wysokoÊci zadania i ponownie potwierdzili wysoki poziom przygotowania zawodowego i górniczych umiej´tnoÊci. Tak˝e dzi´ki nim nie odnotowano jedynego wypadku przy pracy” – skonkludowa∏ Ladislav Balon.

TYGODNIA

Najwa˝niejsze jest bezpieczeƒstwo OSTRAWA (bk) Na szczegó∏owe analizy ubieg∏orocznych wyników na pewno przyjdzie czas. Zdaniem prezesa zarzàdu i dyrektora generalnego OKD Klausa-Dietera Becka by∏ to rok udany, nawet pomimo tego, ˝e nie uda∏o si´ wykonaç w pe∏ni za∏o˝eƒ planu wydobycia. „Pozytywne jest to, ˝e sprzyja nam rynek, za nasz w´giel uzyskujemy lepsze ceny, ni˝ w 2006 roku” – powiedzia∏ dyrektor Beck w Êwiàtecznym wywiadzie dla „Horníka”. „JednoczeÊnie cieszy, ˝e w porównaniu z 2006 rokiem dosz∏o do poprawy bezpieczeƒstwa pracy. Zarówno ogólna wypadkowoÊç, jak i ci´˝koÊç wypadków kszta∏tujà si´ du˝o lepiej, ni˝ w 2006 roku”. Za najwi´kszy sukces w czasie

wykonywania funkcji dyrektora generalnego OKD uwa˝a program modernizacji oddzia∏ów do∏owych POP 2010 oraz inwestycje w wysokoÊci 200 mln USD. Kolejny sukces to skompletowanie kadry kierowniczej naczelnego szczebla zarzàdzania. A najwa˝niejsze zadania roku bie˝àcego? „Za najwa˝niejsze uwa˝am cztery dziedziny” – stwierdzi∏ Klaus-Dieter Beck. „Absolutnie najwa˝niejszà jest dziedzina bezpieczeƒstwa pracy. Kolejna to projekt modernizacji POP 2010. Wa˝nà dziedzinà sà koszty. Ostatnia dziedzina to zmiana kultury firmowej. Musimy nauczyç si´ komunikowaç naszà wizj´, zaanga˝owaç do zmiany kultury naszej spó∏ki pracowników”.

Pierwszy „limit“ w filarze ¸adny sukces brygady Ireneusza Czarniakowskiego i Stefana Gulaka KARWINA (bk) Po kilkumiesi´cznych przygotowaniach górnicy z Kopalni „âSA“ w Karwinie rozpocz´li w listopadzie ubieg∏ego roku eksploatacj´ zasobów w´gla w filarze ochronnym by∏ego zak∏adu górniczego „Dàbrowa”. Na pierwszy ogieƒ posz∏a Êciana nr 22 3450 o d∏ugoÊci 164 metrów i wysokoÊci 300 cm, na którà skierowano brygad´ Êcianowà firmy „Alpex”, kierowanà przez szefa oddzia∏u wydobywczego Ireneusza Czarniakowskiego oraz g∏ównego przodowego Stefana Gulaka. Mi∏o donieÊç, ˝e zaraz przy pierwszym spotkaniu z dàbrowskim w´glem polscy górnicy odnotowali ∏adny sukces. Pracujàc w ruchu nieprzerwanym, w okresie od 12 listopada do 17 grudnia w czasie 31 dni roboczych górnicy wybierali Êrednio dobowo 719 metrów kwadratowych powierzchni, osiàgajàc dobowe post´py 4,39 metra. Zrealizowa-

Z tradycyjnà skórà za osiàgni´cie standardowego wyniku limitowego pozujà do zdj´cia (od lewej) kierownik oddzia∏u wydobywczego Ireneusz Czarniakowski, g∏ówny przodowy Stefan Gulak, Êlusarz Grzegorz Grz´da oraz nadsztygar górniczy firmy „Alpex” Fot. Kopalnia „âSA” Jan Nowakowski.

Rezultat dobrej wspó∏pracy z mechanikami i technikami, ale tak˝e z kierownictwem górniczym Kopalni »âSA«. li w ten sposób w 121 procentach standardowy wynik limitowy na wybranà powierzchni´ Êciany. ¸àczny post´p Êciany osiàgnà∏ w ocenianym okresie 136 metrów. Zadowolenia z dobrego wyniku Polaków nie kry∏ zast´pca kierownika robót górniczych Kopalni „âSA” Jifií Tomica. „Musz´ powiedzieç, ˝e sukces polskiej za∏ogi nie jest dla nas ˝adnym zaskoczeniem. Kolektyw Stefana Gulaka pracuje w naszym przedsi´biorstwie od lat i nale˝y do grona najlepszych brygad Êcianowych, na które zawsze

mo˝na liczyç“ – podkreÊli∏ Jifií Tomica. Âciana 22 3450 jest wyposa˝ona g∏ównie w polskà technik´ górniczà, konkretnie w kombajn górniczy Êcianowy KGS 440 RW, obudow´ zmechanizowanà Fazos 15/31 oraz przenoÊnik Êcianowy PF 4/935 M17. Jak przyzna∏ kierownik Ireneusz Czarniakowski, jest to pewne u∏atwienie, gdy˝ górnicy znajà t´ technologi´ z Polski. Jego zdaniem, wi´kszego problemu nie by∏oby jednak tak˝e w razie zastosowania innej techniki.

„Tajemnica sukcesu tkwi w tym, ˝e dzi´ki troskliwej konserwacji i dobremu przygotowaniu urzàdzeƒ Êciany do jazdy nie odnotowaliÊmy od momentu rozruchu Êciany jedynej awarii “ – podkreÊli∏ Ireneusz Czarniakowski. „Jest to rezultat dobrej wspó∏pracy z mechanikami i technikami, ale tak˝e z kierownictwem górniczym Kopalni »âSA«. Wszystkie sprawy za∏atwiane sà na bie˝àco i w efekcie nie ma problemów z jazdà, i co za tym idzie, tak˝e z wydobyciem“. Wypada wspomnieç, ˝e kontynuujàc dobrà pass´, brygada Ireneusza Czarniakowskiego i Stefana Gulaka przypuÊci∏a 18 grudnia atak na kolejny wynik limitowy. „Sytuacja na dole wyglàda dobrze, postaramy si´ wi´c osiàgnàç jak najlepszy wynik” – zapewi∏ g∏ówny przodowy Stefan Gulak.

Mi∏oÊnik Êlàskiego krajobrazu Pi´kno przyrody mo˝na znaleêç tak˝e wÊród kopalnianych szybów PIOTROWICE „Za pi´knem przyrody nie trzeba jeêdziç do dalekich krajów. Jest wsz´dzie wokó∏ nas. Trzeba tylko patrzeç i nie byç wobec niego oboj´tnym.“ To s∏owa Radima Gabrysza, mierniczego górniczego z Kopalni „âSA“ w Karwinie. O swojej racji przekonuje ju˝ od dwu dziesiàtków lat za pomocà fotografii artystycznej, która obrazuje przyrod´ regionu karwiƒskiego i znajduje drog´ do serca mi∏oÊników sztuki. Nieraz wywo∏uje te˝ zaskoczenie. „O to, skàd pochodzà moje fotografie, pytano mnie na przyk∏ad podczas wystawy w Pa∏acu Waldsztejnów w Pradze” – uÊmiecha si´ Radim Gabrysz. „W kursie by∏y Chiny, na które zdaniem pytajàcych wskazywa∏a fotografia trzciny na brzegu malowniczego jeziorka. Kiedy wyt∏umaczy∏em, ˝e sà one zrobione pod Karwinà, nie chciano mi wierzyç. »˚artuje pan? Tam jest przecie˝ ksi´˝ycowy krajobraz«” – dziwili si´ pra˝anie.

Czterdziestojednoletni Radim Gabrysz urodzi∏ si´ w Hawierzowie, obecnie mieszka z rodzinà w Piotrowicach ko∏o Karwiny. Jego pierwszym nauczycielem by∏ wuj, równie˝ znany fotografik Tadeusz GabryÊ. DziÊ jako szanowany artysta i cz∏onek karwiƒskiego ART Klubu sam myÊli o tym, ˝eby za∏o˝yç grup´ fotograficznà. Jego najwi´kszym marzeniem jest wydanie ksià˝ki, w której fotografiom towarzyszy∏yby wiersze, jakie przychodzà mu na myÊl w chwilach skupienia przy czekaniu na uj´cie. Ksià˝ka mia∏aby przybli˝aç przyrod´ regionu morawsko-Êlàskiego, z którym ∏àczà go mocne wi´zi. „Wielu twórców u nas koncentruje si´ na motywach górniczych” – mówi Radim Gabrysz. „Równie˝ ja mam szacunek dla górniczych tradycji tego regionu. Widz´ to jednak inaczej. Ja chc´ pokazywaç tutejszà przyrod´, chc´ pokazywaç, ˝e równie˝ w cieniu wie˝ szy-

bowych le˝y niepowtarzalne pi´kno, które warto utrwaliç na fotografii. Chc´ pokazywaç to, czego ludzie w zgie∏ku dzisiejszego ˝ycia nie zdà˝à zauwa˝yç. Na wystawie w Piotrowicach jeden z sàsiadów zapyta∏ mnie o fotografi´, która zwróci∏a jego uwag´. Kiedy wyt∏umaczy∏em mu, gdzie jà zrobi∏em, by∏ zaszokowany: »To przecie˝ wprost za moim domem!« Region, w którym ˝yjemy, nie jest czarny. Mieni si´ kolorami i obfituje w widoki, które potrafià zafascynowaç”. Byç mo˝e, stojàc na progu nowego roku, warto si´ nad tym zastanowiç. Bogus∏aw Krzy˝anek

CARBOKOV

Górnik

DARMOWA GAZETA NIE TYLKO DLA GÓRNIKÓW

Redakcja Horník-Górnik • Adres redakcji: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • Redaktor kolumny: Mgr Bogus∏aw Krzy˝anek E-mail: [email protected] • Tel.: 596 264 801, Komórka: 728 864 125

Ogieƒ i woda. Piotrowice.

Zdj´cia: Radim Gabrysz

Droga do szko∏y. Piotrowice, droga do Polski w so∏ectwie Marklowice.

12

3. ledna 2008

Sport

Uher mífií do Grónska a na Makalu Rok 2007 byl díky v˘stupu na K2 nejúspû‰nûj‰ím v kariéfie Kromû K2 jste v prosinci stihl i mistrovství Evropy extrémních sportÛ, kde âe‰i vybojovali desáté místo. Je to úspûch? „Tak pfiedev‰ím povaÏuji za svÛj úspûch, Ïe jsem se do reprezentace vÛbec dostal a Ïe jsem se v ní udrÏel. A na mistrovství svûta jsme v nûkter˘ch fázích závodu i vedli, ale nakonec jsme to nedokázali dotáhnout do vítûzného konce. Z tohoto pohledu není desáté místo nic moc, i kdyÏ rozhodnû není ‰patné.“ Pojìme k tûm plánÛm pro následující rok, prosím.

Tento okamÏik zmûnil Liboru Uhrovi Ïivot. FR¯DEK-MÍSTEK (tam) Pro nûkoho byl rok 2007 moÏná stejn˘ jako ty pfiedchozí, pro nûkoho tfieba neúspû‰n˘ a pro nûkoho jednoznaãnû zlomov˘m Ïivotním obdobím. Do té poslední skupiny urãitû patfií horolezec Fr˘dku-Místku Libor Uher, kter˘ v ãervenci loÀského roku zdolal jako druh˘ âech nejnebezpeãnûj‰í horu svûta K2. Pocit vítûzství si uÏ vyuãen˘ automechanik vychutnal dostateãnû, a tak uÏ spfiádá dal‰í plány. Ptát se, jak hodnotíte rok 2007 je ve va‰em pfiípadû asi zbyteãné… „Je to jednoduché: byl to jasnû nejúspû‰nûj‰í rok v mé sportovní kariéfie. Díky zdolání K2 se mi splnil ten nejdivoãej‰í sen, jak˘ jsem

FOTO: archiv L. Uhra

„Chceme zrealizovat extrémní pfiechod Grónska, to je cíl ãíslo jedna. A také mû láká nûjaká dal‰í osmitisícovka. Chtûli bychom jít z Nepálu, protoÏe tam je relativnû stabilní situace. Vypadá to zatím na Makalu, pát˘ nejvy‰‰í kopec svûta. Ale není jisté, jestli to stihneme

Horolezci z Fr˘dku-Místku se splnil Ïivotní sen, dal‰í odváÏné plány má pfied sebou v Ïivotû mûl. Povedla se mi neuvûfiitelná vûc, ale uÏ se musím dívat dopfiedu a zab˘vat se tím, jak bude má kariéra pokraãovat.“ Které pochvaly za vበmimofiádn˘ v˘kon si nejvíce váÏíte? „Byly to urãitû ty rodinné – od manÏelky a od dûtí. MÛj pubertální syn dokonce prohlásil, jak je rád, Ïe má tak slavného tatínka (smích). Ale cením si i 17. místa v anketû sportovec roku. Tam jsem se dostal mezi opravdové sportovní celebrity.“

v tomto roce, nebo to necháme aÏ na ten pfií‰tí.“ A jaké jsou va‰e plány v soukromém Ïivotû? Platí to dítû, které jste avizoval po návratu z K2? „To jsem jen tak ve srandû plácl a novináfii se toho chytli. ManÏelka Katefiina ale tím nápadem moc nad‰ená není, takÏe z toho asi nic nebude. I kdyÏ stát se mÛÏe v‰echno, znáte to (smích). Jinak plánuji, Ïe si udûlám licenci první tfiídy ve spinningu.“

Karvinská budoucnost KARVINÁ (tam) Spokojenost s titulem, nespokojenost s úãinkováním v Lize mistrÛ. Tak vyznûlo hodnocení uplynulého roku v tábofie házenkáfiÛ Baníku OKD Karviná. ManaÏer Miroslav Pelech se nám svûfiil i s plány pro nadcházející kalendáfiní rok. „Získali jsme ãtvrt˘ titul v fiadû, devát˘ v historii a sedm˘ od roku 2000. Z tohoto pohledu musíme b˘t spokojeni. Naopak v Lize mistrÛ jsme získali jedin˘ bod, coÏ je jednoznaãnû zklamání. Na‰ím problémem je, Ïe nezku‰ení mladíci, ktefií u nás naskoãí do prvního t˘mu, mají hrát proti nejlep‰ím borcÛm v Evropû a zákonitû nestíhají. Chybí nám jak˘si mezistupeÀ, ve kterém by sbírali zku‰enosti. ¤e‰ili jsme to hostováním v jin˘ch extraligov˘ch klubech, ale není to ono. Radûji bychom mûli na‰e nadûjné házenkáfie pod dohledem. Proto budeme znovu usilovat o to, aby na‰e juniorka mohla hrát ãeskou extraligu mezi dospûl˘mi. V˘konnostnû na to urãitû má. Pracujeme na studii, jak by mûl v˘voj na‰eho klubu do budoucna vypadat. Existují dvû cesty. 1. UdrÏíme tento t˘m a je‰tû ho v˘znamnû posílíme. To ov‰em pfiedpokládá v˘raznû zv˘‰it rozpoãet. Pokud se ten nበnyní pohybuje mezi 15 a 20 miliony korun roãnû, stejnû silné kluby v Evropû, napfiíklad v Rumunsku nebo Polsku, disponují rozpoãtem kolem tfií milionÛ eur. Myslím si, Ïe nám by na v˘raz-

CO

nûj‰í úspûch v Lize mistrÛ mohl staãit rozpoãet kolem 45 milionÛ. 2. Klub stabilizujeme a rozpoãet budeme posilovat perspektivnû. Na potfiebnou hodnotu bychom se mohli dostat za 3 aÏ 4 roky. Musíme ale také vyfie‰it problém s na‰í zastaralou halou. Pro extraligu je dostaãující, ale evropské poháry v ní uÏ hrát nemÛÏeme. Pro tyto zápasy se budeme muset stûhovat do jiného mûsta, nejspí‰e do Ostravy. Karvinské fanou‰ky ale mohu uklidnit, Ïe stûhování celého klubu do jiného mûsta nepfiipadá v úvahu.“ Miroslav Pelech

Polsk˘ házenkáfi Robert Kieliba se v Karviné neprosadil a vrátil se do Polska. FOTO: Ivo Dudek

NÁS âEKÁ

âTVRTEK Hokej – extraliga: Vítkovice–Pardubice (17.25). PÁTEK Hokej – extraliga: Vítkovice–Litvínov (17).

ÚTER¯ Hokej – extraliga: Vítkovice–Slavia (17). ST¤EDA Hokej – 1. liga: Havífiov–·umperk (17).

Mistfii ze zárubecké ,Sahary’ Pfied 60 lety byl fotbalov˘ dorost Viktorie Zárubek nejlep‰í v republice UÏ jenom pamûtníci zbystfií pozornost pfii zmínce o SK Viktoria Zárubek. Klubu, kter˘ reprezentoval stejnojmennou ‰achtu a hornickou kolonii, vtûsnanou mezi prav˘ bfieh Ostravice a slezskoostravské ãtvrti Kunãiãky a Hraneãník. Skromn˘ fotbalov˘ oddíl sice po roce 1990 zanikl, pfiesto se nesmazatelnû zapsal do historie ostravské a vlastnû i ãeskoslovenské kopané.

pomûru skóre, pfii stejném bodovém zisku s fotbalisty z brnûnské ãtvrti Îidenice, ale podle pamûtníkÛ zaslouÏenû. Jak je moÏné, Ïe klub z ostravské periferie mûl lep‰í hráãe neÏ tehdej‰í ba‰ty moravského a slezského fotbalu? Sám Oskar ·Èastn˘, legendární mládeÏnick˘ trenér ze Staré stfielnice (tehdej‰í stadion Slezské Ostravy), musel vzít na

dotáhl Josef Ondraãka, dlouholet˘ vynikající stfiední záloÏník Baníku Ostrava. VraÈme se do záfií 1947. Mistru Moravy se v cestû za ãesk˘m titulem postavila do cesty Sparta Podûbrady. První maã vidûli fanou‰ci ve stfiedoãeském mûstû a domácí vyhráli 4:2. Odveta se

hrála na zárubecké „Sahafie“. Tak fiíkali soupefii obávanému ‰kvárovému povrchu hornického hfii‰tû. Ostrav‰tí hráãi vedli ve druhé pÛli uÏ 6:3 a byli blízko triumfu. SparÈané ale v hektickém závûru pfiidali ãtvrt˘ gól a srovnali celkové skóre. V rozhodujícím zápase na neutrální pÛdû v Brnû viktoriáni

Nejdál to ze zárubeckého dorostu dotáhl Josef Ondraãka, dlouholet˘ vynikající stfiední záloÏník Baníku Ostrava. Ani nejsilnûj‰í ostravsk˘ fotbalov˘ klub, prvoligov˘ SK Slezská, nemûl krátce po skonãení války tak siln˘ dorost jako hornick˘ Zárubek. UÏ v sezonû 1945-46 vyhrál pfiebor Moravy a ve finále podlehl v souãtu dvou zápasÛ o jedin˘ gól praÏsk˘m Bohemians (1:1, 0:1). O rok pozdûji ho‰i v bíloãerven˘ch pruhovan˘ch dresech pro‰li pfieborem slezské Ïupy jako nÛÏ máslem. V konkurenci SK Îidenice, Slavie Orlová a SK Prostûjov obhájili moravsk˘ primát. Bylo to sice jen díky lep‰ímu

vûdomí, Ïe kousek za humny rostou talenty jako houby po de‰ti. Tehdy skoro neporaziteln˘ man‰aft dal dohromady zaãínající trenér a stále je‰tû zárubeck˘ hráã Bohuslav Vidliãka. Slávek, jak byl znám mezi sportovní vefiejností, vedl tak trochu Klapzubovu jedenáctku. V útoku stfiíleli góly jeho mlad‰í bratfii Vlastimil (ode‰el uÏ dfiíve do ligové Slezské a pak do Zlína), Vladimír a hlavnû ‰vagr Antonín GuÀka (pozdûji také v SK Slezská). Nejdál to ze zárubeckého mistrovského dorostu

Viktoria Zárubek, mistr âSR 1947. Horní fiada zleva Ladislav ·pil, Jan Cvik, Svatopluk Adamec, Karel Valo‰ek, Vladimír Vidliãka, Jaroslav Honûk, Antonín GuÀka, Ladislav MuÏík, trenér Bohuslav Vidliãka. Dolní fiada zleva Antonín Hole‰, Josef Ondraãka, Oldfiich Florãík. FOTO: archiv autora Nikdo z muÏÛ na snímku se jubilea nedoÏil.

po v˘sledku 4:2 získali titul mistra âech a Moravy. Na sekretariátu pfieborníka Slovenska T·S Trnava asi dlouho hledali na mapû, kde ten Zárubek vlastnû leÏí. To uÏ mûli za sebou v˘hru 2:0 v prvním utkání na domácím hfii‰ti. Odveta se pro velk˘ zájem o lístky hrála v nedûli 26. fiíjna na „ligové“ ‰kváfie Staré stfielnice. Mezi tfiemi tisícovkami divákÛ nechybûl dnes 80let˘ Alois Barto‰ ze Salmy. „Na Zárubek se chodilo hlavnû na dorost. A ze ‰irokého okolí. KlukÛm jsem vûfiil. Dva góly náskoku byly v jejich silách. Tehdy vÛbec padalo více gólÛ neÏ dnes.“ Trnav‰tí mladíci tahali od první minuty za krat‰í konec. Do poloãasu jejich náskok smazali Hole‰ a Vladimír Vidliãka, vítûznou branku pfiidal po zmûnû stran GuÀka. Viktoria Zárubek–Trnava 3:0! Titul a pohár dorosteneckého mistra âeskoslovenska za rok 1947 se poprvé stûhoval do Ostravy. Dal‰í pfiidali mladí fotbalisté Baníku aÏ v roce 1981. Libor Vidliãka (autor je synem trenéra mistrÛ âSR 1947)

Vydává: IMPACT MEDIA, s. r. o., • ·éfredaktor: Mgr. Josef Lys • Adresa redakce: Proke‰ovo nám. 6, 702 00 Moravská Ostrava • e-mail do redakce: [email protected] • Telefonní spojení: sekretariát: 596 264 801, fax: 596 113 648, pfiíjem inzerce: 596 264 803 • e-mail: [email protected] • ostatní spojení pfies ústfiednu: 596 261 111 • e-mail: [email protected] • www.tydenik-hornik.cz • Vychází ve ãtvrtek • Registrace MK âR E 12 767 • Podávání novinov˘ch zásilek povoleno âeskou po‰tou, s. p., od‰tûpn˘m závodem Severní Morava, ãj.: 99/99-P/1 ze dne 11. 5. 1999 • Tiskne: Ringier Print CZ, a. s., 108 00 Praha 10, âernokostelecká 613 • NevyÏádané rukopisy a podklady pro tisk se nevracejí.