1 . Emisní limity 1.1. Ovzduší Skládka – zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší Tabulka 1 - Emisní zdroj a termín dosažení závazného emisního limitu
Emisní zdroj
Látka nebo ukazatel
Emisní limit
Pachové látky
emisní limit bude v souladu s legislativními požadavky platnými v době měření
Methan
emisní limit bude v souladu s legislativními požadavky platnými v době měření
Těleso skládky
Termín dosažení průběžně v souladu s legislativními požadavky, v platném znění průběžně v souladu s legislativními požadavky, v platném znění
Provozní řád zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší Krajský úřad uděluje souhlas s provozním řádem zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší, který je součástí provozního řádu řízené skládky odpadů Svébořice.
Odplynění skládky Zařízení bylo zařazeno na základě provedených měření dle ČSN 83 8034 do III. kategorie, jako skládka se silnou tvorbou plynu. Provozovatel instaloval odplyňovací systém tak, že je v souladu s technickým řešením plánu rekultivace skládky a využije některý z následujících variant: eliminace znečišťování ovzduší a překračování emisních limitů instalací biooxidačních filtrů nebo technické využití skládkového plynu (aktivní odsávání). O konečném způsobu odplynění rozhodne provozovatel zařízení ještě před úplným uzavřením tělesa skládky. a) Kogenerační jednotka – střední a velký zdroj znečišťování ovzduší (od 0,2 do 50 MW tepelného příkonu). Tabulka 2 - Emisní zdroj a termín dosažení závazného emisního limitu
Emisní zdroj Kogenerační jednotka Emisní limit (mg.m-3) pro ref.obsah O2 = 5%
Látka nebo ukazatel
Emisní limit
SO2
60 mg/MJ tepla, přivedeného v palivu
Oxidy dusíku jako NO2
500
CO
650
TOC
150
Termín dosažení
v případě instalace zdroje
b) Fléra (pochodeň) – vyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Nejvýše přípustná tmavost kouře je dána emisním limitem. Odcházející kouř nesmí být tmavší než 2. stupeň při měření hodnocení Ringelmannovou stupnicí. Při zapalování odpadního plynu na fléře po dobu nejdéle 10 minut může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3 Ringelmannovy stupnice. c) Bioaktivní filtrační jednotka (biooxidační filtry) Povrchové koncentrace methanu v těsném kontaktu materiálu filtru za bezvětří nejvýše do 0,3 % objemového.
1.2. Voda a) V zařízení vznikají tyto druhy odpadních vod: odpadní voda průsaková, odpadní voda splašková. b) Odpadní voda průsaková – průsaková voda je sváděna do sběrných jímek. Voda je používána k omezení prašnosti v tělese skládky. c) Odpadní voda splašková – ze sociálního zařízení – akumulována v jímce a odvážena na čistírnu odpadních vod. d) V případě odvozu odpadních vod do zařízení se schopností odbourat znečišťující složky (čistírna odpadních vod) je nutné provést kontrolu jakosti vod v rozsahu stanoveném provozovatelem čistírny odpadních vod. e) Vzhledem k tomu, že odpadní vody nejsou vypouštěny do recipientu, nejsou stanoveny žádné emisní limity. 2. Odpady a) Krajský úřad uděluje souhlas k provozování zařízení a souhlas s provozním řádem řízené skládky odpadů Svébořice. Provozní řád řízené skládky odpadů Svébořice (dále provozní řád) bude průběžně aktualizován (dohlížecí orgány, tel. čísla apod.) a nejpozději do 5 dnů od aktualizace předložen krajskému úřadu k odsouhlasení. Provoz skládky bude probíhat ve smyslu odsouhlaseného provozního řádu. b) Krajský úřad uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (shromažďování, třídění a zajištění jejich využití nebo odstranění oprávněnou firmou) uvedenými v provozním řádu skládky. Tyto odpady provozovatel skládky nepřevezme a odevzdá je dovozci, nebo původci. Pokud i po vstupní kontrole je do zařízení přijat odpad, který nelze v zařízení odstraňovat, je nutné jej vytřídit a shromažďovat na zabezpečeném místě do doby převzetí oprávněnou osobou (zejména nebezpečné složky komunálního odpadu). Pokud vzniknou při provozu zařízení další nebezpečné odpady neuvedené v tomto provozním řádu, bude tato skutečnost oznámena krajskému úřadu do 3 pracovních dnů od vzniku odpadu. Pokud krajský úřad vyhodnotí, že nedošlo k významné změně technologických postupů vedoucí ke změně integrovaného povolení, vztahuje se integrované povolení také na nakládání s tímto nebezpečným odpadem, a to za dodržení podmínek uvedených v integrovaném povolení a ustanoveních zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů, v platném znění. V opačném případě bude provozovatel vyzván k podání žádosti o změnu integrovaného povolení. c) Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností. Způsoby a postupy úpravy odpadů, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku, jsou uvedeny v příloze č. 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (dále vyhláška). Postupy, které se považují za úpravu odpadu před uložením odpadu na skládku: D8 - Biologická úprava; D9 - Fyzikálně-chemická úprava; Uvedenými způsoby se upravují odpady, jejichž využití není možné nebo je ekonomicky i technologicky velmi náročné a jejichž odstranění by bez úpravy nepřiměřeně zvyšovalo riziko pro zdraví lidí, pro jednotlivé složky životního prostředí nebo by nebylo možné vzhledem k omezením vyplývajícím z obecně závazných předpisů. D13 - Úprava složení nebo smíšení odpadů;
D14 - Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D 13). d) Ukládání odpadů na skládku musí být v souladu s vyhláškou, v platném znění. Při přejímce odpadů do zařízení včetně kontroly jejich kvality bude postupováno v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., v platném znění. e) Provozovatel zařízení bude činit taková opatření při předání a převzetí odpadu, aby v nejvyšší možné míře předcházel negativním účinkům na lidské zdraví a životní prostředí nebo tyto negativní účinky omezil, zejména pokud jde o znečišťování ovzduší, geologického prostředí, povrchových i podzemních vod a hluk. f) Každý přepravce-dodavatel odpadu tj.: /zejména/ oprávněná osoba k nakládání s odpady prostřednictvím řidiče vozidla nebo přímo původce odpadu dovážející vlastní odpad, jsou při vjezdu do areálu skládky povinni deklarovat kvalitu dovážených odpadů základním popisem odpadu a čestným prohlášením, že odpad odpovídá základnímu popisu. Základní popis odpadu ani čestné prohlášení nebudou vyžadovány pro deklarování směsného komunálního odpadu, dováženého v uzavřených sběrných svozových speciálech (tzv.BOBR,KUKA apod.) z občanské zástavby. Rovněž pro odpady, dovezené na skládku nepodnikající fyzickou osobouobčanem, pocházející zjevně z jeho vlastní domácnosti, nebude vyžadován žádný písemný doklad. g) Pro ukládání odpadů bude využívána co nejmenší plocha složiště na tělese skládky (aktivní plocha o maximálních rozměrech 50 x 50 metrů). Navezené odpady budou průběžně hutněny kompaktorem a zapracovávány do skládkového tělesa. Kromě aktivní plochy musí být zbylá část skládkového tělesa překryta biologicky aktivním materiálem o mocnosti cca 15 cm tak, aby byla zajištěna maximální ochrana životního prostředí před negativními vlivy ze skládky. V případě jeho nedostatku může být biologicky aktivní materiál nahrazen jiným odpadem k technickému zabezpečení skládky nebo inertním materiálem. Překryv aktivní plochy bude prováděn nejpozději po 7 dnech. h) Zdrojem inertního materiálu je především vlastní deponie zeminy (jílu) v areálu skládky. Seznam všech druhů odpadů, které lze použít k překrývání a vrstvování a jako technologický materiál k dalšímu technickému zabezpečení skládky je uveden v tabulkové části provozního řádu. O druhu, původu a množství odpadů použitých k technickému zabezpečení skládky musí být vedena prokazatelná evidence. i) V případech časového přerušení ukládání odpadů, tj. při přerušení provozu skládky musí být inertním materiálem překryt celý úložný prostor skládky včetně jeho nedokončených ploch. Současně musí být zajištěna dozorová činnost nad celým objektem včetně zajištění průběžné regulace max. množství průsakových vod ve sběrné jímce. Stejná opatření musí být učiněna v období po konečném naplnění skládky do zahájení rekultivačních prací. j) Překryv není nutný, má-li uložený a zhutněný odpad takové vlastnosti, že účinně brání vzniku negativních vlivů ze skládky, tj. brání vzniku prašnosti, úletům, šíření zápachu, úniku skládkového plynu. k) Umísťování odpadu na skládku se musí dít takovým způsobem, aby byla zaručena stabilita skládkového tělesa a s ním spojených konstrukcí, zejména aby se zabránilo sesuvům. l) O množství a druzích jednotlivých odpadů produkovaných provozovatelem zařízení bude vedena samostatná evidence. Odpady, které provozovatel nemůže sám odstranit uložením budou předány oprávněné osobě. m) Provoz zařízení a nakládání s odpady bude zajištěno prostřednictvím odborně způsobilé osoby (odpadový hospodář). n) Skládka bude vybavena informační tabulí dle §4 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. 3. Hluk, vibrace, neionizující záření
a) Limit akustického tlaku z provozu zařízení na hranicích areálu bude odpovídat nařízení vlády č. 502/2000 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací tj. pro: denní dobu noční dobu
50 dB (6:00 až 22:00 hod.) 40 dB (22:00 až 6:00 hod.).
4. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka, zvířat a ochranu životního prostředí 4.1. Podmínky pro ochranu ovzduší a) Průběžně budou činěna opatření vedoucí ke snížení prašnosti v zařízení a jeho okolí zejména: kropením komunikace užitkovou vodou, recirkulací průsakové vody na těleso skládky, skrápěním prašných odpadů při jejich vykládce, důsledným hutněním odpadů a překryvem uložených odpadů materiálem k technickému zabezpečení skládky. b) Mechanizace v zařízení bude pravidelně podrobována prohlídkám a údržbě dle návodu pro používání příslušných strojů. c) Provoz plynového hospodářství a všech zdrojů znečišťování ovzduší bude veden tak, aby nedocházelo k nadměrným únikům emisí znečišťujících látek do ovzduší a překračování emisních limitů. d) Volná ventilace skládkového plynu je nepřípustná - plyn musí být minimálně ventilován přes biologicky aktivní filtrační jednotku - rekultivovaná část skládky, na provozované části (2.fáze zkapacitnění 1.etapy) musí být jímací studny skládkového plynu plynotěsně uzavřeny a vybaveny odběrovými armaturami pro měření složení a přetlaku skládkového plynu a těleso skládky bude překrýváno materiálem k technickému zabezpečení skládky. 4.2. Podmínky pro ochranu vod a) Drenážní systém průsakových vod jako celek i jeho jednotlivé části musí být chráněny proti poškození v průběhu provozu i po uzavření skládky. Drenážní systém průsakových vod musí být udržován nezanesený tak, aby mohl řádně plnit svou funkci. Minimální četnost čištění sběrných drénů je stanovena 1x za kalendářní rok. Skládka musí být zabezpečena tak, aby se průsakové vody nedostávaly mimo zabezpečené plochy. b) Průsakové vody budou zneškodňovány rozléváním (fekální vůz, hadice bez koncového uzávěru apod.) na povrch skládky, přebytky pak odvozem do zařízení se schopností odbourat znečišťující složky (čistírna odpadních vod). V případě potřeby skrápění tělesa skládky (v době sucha apod.) bude využito např. kropící cisterny a to s podmínkami uvedenými v provozním řádu skládky odpadů Svébořice. V provozním deníku skládky budou vedeny záznamy o množství vody, použité při skrápění kropící cisternou, době čerpání průsakových vod a o způsobu jejich zneškodnění. c) Veškeré manipulační plochy, kde je/bude nakládáno s látkami závadnými vodám budou zabezpečeny tak, aby nedošlo k úniku těchto látek do vod povrchových nebo podzemních nebo geologického prostředí. d) V zařízení budou k dispozici prostředky pro likvidaci případných úkapů. Použité sanační materiály budou do doby předání osobě oprávněné uskladněny tak, aby bylo zabráněno ohrožení kvality povrchových nebo podzemních vod nebo geologického prostředí. 4.3. Hluk a) Mechanizace bude udržována v takovém technickém stavu, aby nedocházelo k nadměrným hlukovým emisím.
4.4. Další a) Na tělese skládky je zakázáno zejména: kouřit a manipulovat s otevřeným ohněm, volný pohyb zvířat, ukládání odpadů mimo vymezený prostor ve skládce. Dále je zakázáno vynášet uložené odpady mimo areál skládky. 5. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie a) Průběžně budou činěna opatření vedoucí k hospodárnému využívání energie ve všech prostorách zařízení. b) Bude zajištěna úspora přírodních zdrojů pro účel technického zabezpečení skládky zejména jejich nahrazováním odpady povolenými k přijetí do zařízení pro technické zabezpečení skládky a to maximálně v množství 25 % z celkového množství přijatých odpadů pro použití jako překryv a 5 % z celkového množství přijatých odpadů pro údržbu a budování komunikací v tělese skládky. c) Bude zajištěna úspora technologické vody pro účely zkrápění tělesa skládky použitím vody jímané v jímce průsakových vod. 6. Opatření pro předcházení haváriím a) Jímky odpadních vod musí mít udržovánu hladinu těchto vod na takové úrovni, aby v případě jejich zvýšené produkce v důsledku přívalových srážek nebo dlouhotrvajícího deště nedošlo k přetečení jímek a znečištění podzemních a povrchových vod a geologického prostředí. b) Pohonné hmoty, oleje a další látky pro provoz a údržbu mechanismů budou řádně zabezpečeny proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních a povrchových vod a geologického prostředí. c) Při přijímání odpadů do zařízení a jejich ukládání do tělesa skládky budou tyto řádně kontrolovány i s ohledem na omezení rizika zahoření a vzniku požáru. d) Všechny vzniklé havarijní situace musí být zaznamenány v provozním deníku skládky s uvedením: 1. místa havárie, 2. časové údaje o vzniku a době trvání havárie, 3. informovaných institucí a osob, 4. data a způsobu provedeného řešení dané havárie, 5. přijatých konkrétních opatření k zamezení vzniku další havárie. e) Provozovatel je povinen řídit se rozhodnutím příslušného úřadu o způsobu a termínech nápravných opatření, která je třeba učinit. Tato opatření se uskutečňují na náklady provozovatele. 7. Opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka a) Při poruše vážního a evidenčního systému, nebo při výpadku elektrické energie pro jeho provoz, je obsluha zařízení povinna vést evidenci v rozsahu a souladu s požadavky zákona č.
185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcími předpisy, v platném znění. Po opětovném zprovoznění vážního a evidenčního systému provede obsluha doplnění chybějících dat. b) V případě výpadku elektrické energie je nutno zajistit kontrolu zaplnění jímek průsakových vod a včas zajistit odvoz těchto vod do zařízení k tomu určenému (čistírna odpadních vod) . c) V případě havarijní situace, bude provedena kontrola všech potenciálně dotčených systémů zařízení a dle potřeby bude provedeno bezodkladné uvedení všech systémů do provozuschopného stavu. Všechny okolnosti havarijní situace včetně provedených následných opatření budou zaznamenány v provozním deníku. 8. Způsob monitorování emisí a přenosů (metodika měření, frekvence, vedení záznamů) Během provozování skládky a ve stádiu následné péče po jejím uzavření probíhá sledování podle programu kontroly a monitorování, který je součástí provozního řádu. 8.1. Jakost podzemních vod Pro sledování jakosti a množství vody v okolí skládky se zjišťuje: a) Úroveň hladiny v monitorovacích vrtech a jakost podzemních vod v okolí skládky b) Monitoring podzemních vod bude realizován prostřednictvím objektů: MSV-1, MSV-2, MSV3 Tabulka 3 – Parametr a četnost měření podzemních vod
parametr teplota vody, pH, N-NH4, N-NO3, F, B, Cr, Cu, Ni, NEL, PAL-A, TOC, fenoly
četnost měření během provozu 2 x rok (V./XI.) – vrt MSV-2 1 x rok (V.) – vrty MSV-1, MSV-3
c) Hodnoty budou porovnány s hodnotami uvedenými v metodickém pokynu MŽP č. 3/1996 – kritérium „B“, k zákonu č. 92/1991 Sb., v platném znění. V případě zjištění nadlimitní hodnoty některého ze sledovaných ukazatelů budou přijata následující opatření: 1. revize technického stavu prvků monitorovacího systému. 2. dle výsledků uvedeného šetření ve spolupráci s odbornou firmou bude přistoupeno k opatřením k potvrzení/vyvrácení zjištěné skutečnosti (rozšířený rozbor dle kritéria „C“ metodického pokynu MŽP č. 3/1996) a následně přijmout opatření v případě potvrzení výsledků k odstranění nežádoucího stavu, současně dojde ke zvýšení četnosti měření na 1x za 3 měsíce do doby než se ve 3 po sobě následujících měřeních anomálie neobjeví, poté bude četnost monitoringu navrácena do standardu. d) Před odběrem vzorků vod bude změřena úroveň hladiny v monitorovacích vrtech a jejich hloubka. Totéž bude provedeno po ukončení čerpání. e) Podmínky a způsob odběru vzorků: vzorky budou odebírány oprávněnou osobou; dynamický odběr čerpadlem. f) Metoda a podmínky měření, autorizace: měření bude zajištěno akreditovanou laboratoří. 8.2. Jakost průsakové vody a) Monitoring průsakové vody: bude realizován na výtoku z vnitřního drenážního systému do jímky průsakových vod, v případě nulového přítoku v jímce průsakových vod.
Tabulka 4 – Parametr a četnost měření průsakové vody
Parametr Množství průsakových vod [m3] teplota vody, pH, konduktivita, fenolový index, CNcelk., HCN, As, Cd, Crcelk., Hg, Ni, Pb, Se
četnost měření během provozu 1 x měsíc 2 x rok (V/XI)
b) Rozsah a citlivost analýz průsakových vod musí odpovídat tabulce č.2.1. Přílohy č. 2 vyhlášky. c) Podmínky a způsob odběru vzorků: vzorky budou odebírány oprávněnou osobou. d) Metoda a podmínky měření, autorizace: měření bude zajištěno akreditovanou laboratoří. e) V případě odvozu přebytečných odpadních vod musí být provedeny analýzy těchto vod v rozsahu podle vyhlášky. 8.3. Jakost a množství skládkového plynu a) Monitoring skládkového plynu: Tabulka 5 – Parametr a četnost měření skládkového plynu
parametr CH4, CO2, O2, N2 (dopočítáním do 100%), atmosférický tlak
četnost měření během provozu 1 x za 3 roky
b) Monitorování musí být prováděno kompetentní zaškolenou osobou nebo odbornou firmou. c) Kontrola kvality skládkového plynu bude prováděna měřením pomocí vrtů, nebo v jímacích studnách plynu, pomocí zárazných sond a zjišťováním povrchové migrace plynu. d) Vzorky skládkového plynu budou odebírány v jarním nebo podzimním období, tj. v období, kdy existují pro mikroorganismy vhodné podmínky k tvorbě skládkového plynu. Venkovní teplota nesmí klesnout pod 5°C. 8.4. Methan a) Měření emisí methanu ze skládky bude prováděno s četností 1 x za 3 roky v souladu s aktuálně platnými legislativními požadavky. b) Podmínky a způsob odběru vzorků, metody a podmínky měření a způsob vyhodnocení výsledků budou v souladu s aktuálně platnými legislativními požadavky. 8.5. Pachové látky a) Měření bude prováděno autorizovanou osobou v souladu s aktuálně platnými legislativními požadavky. b) Měření emisí pachových látek bude prováděno vždy v rozmezí měsíců květen – září, v souladu s aktuálně platnými legislativními požadavky. 8.6. Další monitoring Níže popsaný monitoring zařízení bude realizován provozovatelem, případně smluvně zajištěnou odbornou firmou. Cílem je získat úplné a věrohodné informace o meteorologických ukazatelích, stavu technického vybavení zařízení, chování skládkového tělesa a zbývající volné kapacitě pro ukládání odpadu. a) Kogenerační jednotka, bude-li instalována:
Provozovatel bude zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek kontrolu stavu spalinových cest odstraňovat zjištěné závady. Nejméně 1 x za 2 roky. Kontrola dodržování emisních limitů bude prováděna pravidelně nejméně: - 1 x za 3 roky u středního zdroje znečišťování ovzduší – od 0,2 do 5 MW tepelného příkonu, - 1 x za rok u velkého zdroje znečišťování ovzduší – od 5 do 50 MW tepelného příkonu. b) Denně sledované ukazatele: - úroveň hladiny odpadních vod v jímkách, - funkčnost technického vybavení zařízení - vizuálně, - meteorologické údaje. c) Ukazatele sledované 1 x za 3 měsíce - kontrola provozu biooxidačních filtrů – bude-li zdroj instalován, d) Ročně sledované ukazatele - vyčištění sběrných drénů tak, aby nedocházelo k jejich zanášení - kontrola konstrukce jímek odpadních vod, - množství odpadů na skládce, dodržování schválené figury skládky (zejména sklon svahů), sesedání a změny tvaru skládkového tělesa – pomocí pevného měřičského bodu a přístroje pro toto sledování, - kontrola funkce spalovacího zařízení (fléry) – bude-li zdroj instalován, 8.7. Vyhodnocení monitoringu a) Datum a druh veškerých měření se budou zaznamenávat do provozního deníku. Výsledky budou archivovány a předkládány případné kontrole. Zaznamenány budou časové údaje o provedených pozorováních a měřeních, výsledky pozorování a měření, okolnosti, které mohou výsledky ovlivnit (např.: údaje o teplotě, srážkách), a také mimořádné okolnosti, které nastaly v průběhu pozorování nebo měření nebo v období od posledního předchozího pozorování nebo měření. b) V případě zjištění nadlimitní hodnoty některého ze sledovaných ukazatelů v rámci monitoringu vod budou přijata následující opatření: - revize technického stavu prvků monitorovacího systému, - dle výsledků uvedeného šetření ve spolupráci s odbornou firmou bude přistoupeno k opatřením k potvrzení/vyvrácení zjištěné skutečnosti a následně přijmout opatření v případě potvrzení výsledků k odstranění nežádoucího stavu, současně dojde ke zvýšení četnosti měření na 1 x 3 měsíce do doby než se ve 3 po sobě následujících měřeních anomálie neobjeví, poté bude četnost monitoringu navrácena do standardu. 9. Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku a) V souladu s projektem odplynění a technickým řešením plánu rekultivace bude realizována efektivní a ekologicky šetrná varianta odplynění a nakládání se skládkovým plynem. b) Odpadní vody nesmí odcházet do vod povrchových nebo podzemních. Musí být zajištěna likvidace těchto vod. c) Obvodový příkop musí být udržován v provozuschopném stavu, tj. čistý a nezanesený tak, aby mohl řádně plnit svoji funkci. d) V případě nadměrného výskytu obtížného hmyzu, hlodavců bude zajištěna dezinsekce a deratizace odbornou firmou.
10. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen: a) Nejpozději do 28. února každého roku podávat krajskému úřadu na základě shromážděných údajů, zprávu o veškerých výsledcích monitorování za uplynulý kalendářní rok tak, aby prokázal dodržování podmínek povolení. Zpráva bude minimálně obsahovat výsledky monitoringu skládky a srovnání s předchozími pozorováními, celkové množství uložených odpadů, množství uložených biologicky rozložitelných odpadů, množství odpadů použitých k technickému zabezpečení skládky podle druhů s uvedením konkrétního způsobu využití, informace o zneškodnění skládkového plynu. Výsledky rozborů z monitoringu vod budou rovněž předkládány příslušnému vodoprávnímu úřadu – Městskému úřadu Česká Lípa, odboru. životního prostředí. b) Vést provozní evidenci zvláště velkého zdroje znečišťování ovzduší a zpracovat souhrnnou provozní evidenci za kalendářní rok a předat ji České inspekci životního prostředí do 15. února následujícího roku. c) Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. d) Zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. e) Zasílat každoročně příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí) údaje o stavu vytvořené finanční rezervy. Tyto údaje bude provozovatel v zákonném termínu zasílat rovněž Krajskému úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí. f) Ohlásit krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení. g) Neprodleně hlásit krajskému úřadu všechny mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí. h) Zjišťovat, vyhodnocovat a ohlašovat látky dle § 22 odst. 1 zákona, jejichž emise a přenosy jsou za jeden kalendářní rok vyšší nebo shodné s množstvím stanoveným v nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování. i) Vést evidenci údajů o plnění závazných podmínek provozu. 11. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a) Rekultivace tělesa skládky bude bezprostředně navazovat na ukončení ukládání odpadů do jednotlivých sekcí. b) Technická opatření, která musí následovat po ukončení skládkování na skládce nebo její části, v souladu s projektovou dokumentací, jsou: úprava tvaru tělesa skládky, uzavření a rekultivace povrchu, provozování uzavřené skládky včetně monitorování. c) Rekultivace bude provedena dle projektové dokumentace a v souladu s ČSN 83 8035 v aktuálním znění. d) Technologická zařízení vybudovaná pro provoz skládky (čerpací a kontrolní jímky, monitorovací vrty, zařízení k jímání skládkových plynů apod.) musí zůstat i po uzavření skládky v činnosti minimálně po dobu tvorby průsakových vod a skládkových plynů. e) Termín uzavření skládky bude krajskému úřadu písemně oznámen nejpozději do 3 měsíců od ukončení ukládání odpadů.
f) Skládka nebo její část bude považována za definitivně uzavřenou poté, co krajský úřad provede konečnou kontrolu na místě, zhodnotí všechny zprávy, které mu předal provozovatel a vydá provozovateli souhlas s uzavřením a souhlas s provozním řádem uzavřené skládky. Do doby než bude schválen provozní řád uzavřené skládky bude provoz probíhat dle schváleného provozního řádu. g) Po konečném uzavření skládky provozovatel odpovídá za její údržbu, monitorování a kontrolu ve fázi následné péče nejméně po dobu 30 let.
