Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. II. díl. partnerství sociální ekonomika úèast obèanù ve veøejné politice

Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie II. díl • partnerství • sociální ekonomika • úèast obèanù ve veøejné politice

Oldøich Èepelka

Vydáno s podporou Nadace rozvoje obèanské spoleènosti z programu PHARE a Velvyslanectví Nizozemského království

Autor:

© Oldøich Èepelka, 2003 – [email protected]

Tisk:

Tiskárna Ralsko, s. r. o., Mimoò – [email protected]

Vydalo:

Obè. sdružení Omega, Liberec 2003 Vydání I. ISBN 80-902376-4-9

5

Obsah

OBSAH

Pøedmluva autora ........................................................................................ 8 1

NEZISKOVÝ SEKTOR A EVROPSKÁ UNIE ........................................................... 13 Rozmanitost neziskového sektoru ................................................................ 14 Tøi mohutné procesy promìnily evropskou scénu ....................................... 17 Evropská komise uznává a podporuje rozvoj neziskového sektoru ............. 19 Globalizace neziskového sektoru? OOS místo NNO? ............................. 22 Být mostem mezi Evropou a obèanskou spoleèností ............................... 22 Lisabonská strategie ..................................................................................... 24 Dá se rozvinutost obèanské spoleènosti mìøit? ............................................ 27

2

PARTNERSTVÍ ................................................................................................. 30 Co je a co není partnerství ............................................................................ 30 Partnerství jako organismus, který pøináší nové hodnoty ....................... 32 Partnerství v evropských asociacích a sítích ................................................ 35 Evropské fórum pro postižené  ................................................................ 36 Partnerství pro venkov – iniciativa PREPARE ....................................... 43 Sociální platforma ................................................................................... 44 Všeoborové asociace a sítì ..................................................................... 52 Evropská komise a rozvoj regionù ............................................................... 53 Neziskové organizace a evropské peníze ................................................. 55 Evropské partnerství pro západní Skotsko .............................................. 55 Iniciativa EU LEADER pro iniciativní lidi na venkovì .......................... 58 Pojetí partnerství ve Francii ................................................................... 60 Irský zázrak: partnerství ............................................................................... 62

6

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Duhallow – reprezentant Keltského tygra ............................................... 64 Místní partnerství ......................................................................................... 69 Partnerství v èlenských zemích ............................................................... 70 Z kuchynì partnerství .............................................................................. 72 Jak partnerství zakládat a vést? .............................................................. 75 Den poté, rok poté ................................................................................... 78 Úèinek místních partnerství .................................................................... 79 Problémy a meze partnerství ................................................................... 81 3

SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOCIÁLNÍ INKLUZE .................................................... 83 Je stále aktuální boj s chudobou? Ano, velmi aktuální ................................ 83 Cíle a priority v evropské sociální politice ................................................... 87 Co je sociální inkluze a sociální ekonomika ................................................ 90 EQUAL jako nabídka EU pro èinnost neziskových organizací ............... 96 Úèast neziskových organizací v rozvojových partnerstvích .................... 98 Klíèem je místní komunita ........................................................................... 99 Ven ze stínu ............................................................................................ 101 Èinnost místních skupin – prostor pro neziskové organizace ............... 104 Pøíklady ze Skotska ............................................................................... 107 Z nedávné historie do souèasnosti .............................................................. 109 Sociální ekonomika je rùznorodým proudem aktivit ............................. 112 Etické banky ............................................................................................... 114

4

OBÈANÉ, NEZISKOVÉ ORGANIZACE A VEØEJNÁ POLITIKA ............................... 116 Politické systémy jsou pro obèany rùznì prostupné .................................. 116 Bílá kniha o veøejné správì ................................................................... 117 Konzultaèní aktivity Evropské komise ................................................... 119 Skotské obèanské fórum ........................................................................ 119

Obsah

7

Obèané se úèastní rozhodování v komunitách ........................................... 121 Zapojování veøejnosti do rozvoje komunit ............................................ 121 URBAN - úèast místních komunit v obnovì mìst .................................. 123 Místní iniciativy v soumìstí Helsinky / Vantaa ...................................... 127 Žijící vesnice .............................................................................................. 129 Neziskovky pomáhají rozvoji podnikání .................................................... 130 Dialog v obèanské spoleènosti ................................................................... 133 5

EVROPSKÁ UNIE A NEZISKOVÝ SEKTOR ÈR ................................................... 136 Problémy a pøíležitosti vstupu do EU ........................................................ 136 K souèasnému stavu èeského neziskového sektoru ............................... 136 Evropská unie … coming soon .............................................................. 139 Využití strukturálních fondù neziskovým sektorem ................................ 142 Neziskové organizace jako hledaèi problémù a jejich øešení ................ 144 Partnerství – budoucnost neziskového sektoru? ........................................ 146 Partnerství v krajích .............................................................................. 149 Sociální ekonomika – nová pøíležitost pro rozvoj sektoru ......................... 153 Jaké tìžkosti musí pøekonat sociální ekonomika v ÈR? ........................ 156 K úèasti obèanù na správì veøejných záležitostí ........................................ 160 Pøíloha: POUŽITÉ A DOPORUÈENÉ ZDROJE INFORMACÍ ................................................ 164

8

Prùvodce neziskovým sektorem EU

PØEDMLUVA AUTORA V tomto roce vydala Omega I. díl Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie. Mìl poskytnout pøehled o problematice neziskového sektoru v zemích EU. Naproti tomu druhý díl se vyslovuje výbìrovì k nìkolika nosným tématùm, která neziskový sektor v každé zemi musí tak èi onak zpracovat, øešit, vyslovit se k nim. Otázkou však je, nakolik je tento díl ještì klasickým „prùvodcem“. Mìla být struktura textu spíš mozaikovitá, anebo pøísnì uspoøádaná, jdoucí od nejvìtších výstøelù z bruselského dìla pøes politiku èlenských zemí až na místní úroveò? Od pøíkladu k zobecnìní a od konference k místnímu projektu a zase zpìt, anebo deduktivnì od abstraktních politik a analýz k aplikacím a pøíkladùm? Mìla sledovat logiku uèebnice nebo systematické pøíruèky - zvl᚝ pojmy a definice, zvl᚝ celá historie, zvl᚝ pøíklady? Celkové pojetí se nakonec pøiklonilo ke spíše mozaikovitému uspoøádání a k volnìjšímu stylu. Doufejme, že dílèích opakování informací tu není mnoho. Chtìl jsem však, aby si uživatel nejen „trochu poèetl“, ale aby souèasnì dostal do rukou argumenty, do hlavy inspiraci èi návod a do srdce trochu pøesvìdèení, ne-li elánu. Tøeba ve prospìch zakládání místních partnerství èi spolupráce v rámci evropských sítí. Rád bych dále touto publikací pøispìl k tomu, aby se nᚠneziskový sektor, èi spíš jeho pøíslušníci necítili jako odmítaná, nechtìná, nevýznamná èi podezøelá souèást soudobé spoleènosti. Soukromé neziskové aktivity, iniciativy, skupiny, organizace do této spoleènosti vždy patøily, již dávno pøed rokem 1848 a tím spíš pøed rokem 1948. Je to sílící proud rozmanitých, vnitønì èasto protichùdných, avšak na stejných obèanských principech postavených iniciativ, jejichž význam stále roste - politický (podpora demokracie), spoleèenský (bohatství životních projevù spoleènosti) i hospodáøský (zamìstnanost a hmotné bohatství spoleènosti). Je to pøirozený partner státních a podnikatelských aktivit ve velké høe soudobé spoleènosti, založené na individuálních svobodách, vzájemné solidaritì, samostatnosti a obèanském sebevìdomí. U nás je bohužel poøád dost lidí, kteøí na základì vlastního života a vlastních zájmù nevìøí tomu, že by veøejný zájem mohly vyjadøovat a veøejný prospìch poskytovat soukromé aktivity, nikoliv výhradnì aktivity státu a místní samosprávy. Tato knížka jim snad dodá pár informací.

9

Pøedmluva

Pøi psaní jsem zažíval zvláštní nesnáz: hledal jsem informace a psal o aktivitách neziskových organizací v zemích EU, a pøitom jsem mìl plnou hlavu problematiky èeských neziskovek. Psal jsem o místních partnerstvích, a myslel jsem na schùzky s podnikateli, starosty a pøedsedy spolkù v Podještìdí, kde jsme právì pøipravovali partnerství pro LEADER. Psal jsem o spolupráci neziskového sektoru a veøejné správy, a myslel na dìtské krùèky asociace neziskových organizací v Libereckém kraji, na naši dohodu s krajem a hlavnì na pøipravované založení celostátní asociace. Psal jsem o sociální ekonomice, a myslel na Domov svaté Anežky, na Koníka, na Fokus a na všechny ty, které jsem navštívil nebo kterým jsme pomáhali v nedávné dobì. Obávám se, že se to trochu promítlo i do textu, ale vìøím, že to souèasnì pomohlo pøiblížit tématiku tìm, kteøí pùsobí v èeském prostøedí. Jedno z pøíjemných zjištìní je, že již první díl zaèali s úspìchem využívat rùzní školitelé pro své semináøe a na nìkterých fakultách se Prùvodce stal doporuèenou studijní literaturou. Doufejme, že oba díly „pøežijí“ 1. kvìten 2004. Obsahují øadu námìtù, které mají dlouhodobou platnost. Proto také je v obou dílech vždy jedna kapitola vìnovaná perspektivám èeského neziskového sektoru v kontextu evropské integrace. Popisují støednìdobé úèinky èlenství pro èeský neziskový sektor a pøál bych si, aby byly pøijaty jako jeden z podkladù pro diskusi v našem neziskovém sektoru a pro praktickou pøípravu organizací. Na dotazy ètenáøù prvního dílu poznamenávám, že oba dva díly jsou pùvodním autorským textem, nikoliv pøekladem cizího. Využil jsem ovšem mnoho informaèních zdrojù (viz pøílohy obou dílù) a nìkolika cest do zemí Unie. Nìkteré èásti jsou kompilací z nejrùznìjších dokumentù. V souladu s pøevládající praxí uvádím pøevážnì odkazy na anglické webové prezentace, avšak využity byly i nìmecké a francouzské. Pøíklady, kterých je ostatnì v obou dílech pøes osmdesát, èerpají ze všech státù Unie. Oba díly jsou volnì ke stažení na http://www.tima-liberec.cz/omega.html a byly rovnìž vydány na CD. ♠ Je urèitì slabinou publikace, že se nepodaøilo sjednotit terminologii, napøíklad výrazy „nevládní“ (užívám pøedevším pøi popisu praxe v EU) a „nestátní“ (v ÈR), a to hlavnì kvùli zvyklostem a skuteènému významovému rozdílu. V textu se navíc používá struèný výraz „nezisková organizace“, i když v anglicky psané literatuøe se èasto rozlišuje „dobrovolnickᓠ(voluntary), „neziskovᓠ(non-profit, not-for-profit), „nevládní“ (non-governmental), popø. „obèanská organizace“ (civil society organisation).

10

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Zejména „neziskový“ mùže znamenat i další aktivity, projekty a organizace než ty, které a) jsou postaveny na dobrovolném sdružování obèanù a jejich (plnì, zèásti nebo vìtšinou) dobrovolné neplacené práci, b) poskytují veøejný prospìch, c) jsou nezávislé na zájmech státu (vlády) a komerèní sféry. Pøedevším, u nás splývá pojem neziskové organizace s urèitými právními typy (obèanské sdružení, obecnì prospìšná spoleènost, nadace, nadaèní fond a zaøízení církve), ale ve skuteènosti je neziskových v tomtéž smyslu celá øada dalších subjektù. Rozdíl je spíš historický: v ÈR jsou dosud školy, nemocnice a podobná zaøízení vlastnìna obcemi, krajem, státem. Jsou tøeba rozpoètovými organizacemi mìsta. Naše pojišovny se prezentují jako obchodní spoleènosti, podobnì „komerèní“ jako výrobní podniky. Do pojmu „nestátní nezisková organizace“ se jaksi ze zvyku nevejdou ani družstva, aèkoliv zejména bytová nebo spotøební se pochopitelnì také neorientují na zisk a také je založili obèané. V tomto díle se však chápe pojem neziskového sektoru chápe široce. Neziskový charakter mohou mít i organizace jako družstva, pojišovny nebo spoleènosti s ruèením omezeným. Závisí to na jejich statutu veøejné prospìšnosti (ve Velké Británii s anglickým oznaèením „charity“). A dále, v zemích EU se mnohem silnìji než u nás rozlišuje mezi velkými, celostátnì pùsobícími neziskovými organizacemi (typu Èerveného køíže) a malými místními organizacemi. Velké neziskovky mají své poboèky, které jsou èasto plnì øízeny z centra a ve svém souhrnu zajišují èinnost celé organizace. Ústøedí, nebo dokonce i poboèky, mají placený personál, píšou „velké projekty“, mívají kontakty na celoevropské sítì, poøádají velké, celoplošné a mediálnì vdìèné akce, napøíklad celonárodní veøejné sbírky. Naproti tomu místní, spontánnì vznikající organizace jsou postaveny vìtšinou nebo úplnì na neplacené práci nadšencù, zabývají se každodenními nebo alespoò místními problémy a èasto nemají žádné napojení na své okolí. Bývají izolované, ale ve skromnosti svých cílù i sobìstaèné. Jsou souèástí toho, èemu se v zemích EU øíká komunitní sektor a pro co se v poslední dobì razí název „organizace obèanské spoleènosti“. ♠ Ètenáø jistì rozumí faktu, že ne všechny nestátní neziskové organizace v Evropské unii jsou „proevropské“ a zdaleka ne všechny jsou pøíjemci pomoci ze strukturálních fondù. Mnoho organizací si žije svým vlastním životem, který odpovídá historickým tradicím, souèasnému stavu spoleènosti, platné legislativì, finanèním možnostem a dalším okolnostem, aniž by byly finanènì èi jinak spojeny s institucemi EU

11

Pøedmluva

a s rozvojovými agenturami. Jejich kapitál tvoøí možná jen èlenské pøíspìvky, pár stovek roènì od mìstské nadace a obrovské nasazení dobrovolné práce. Nicménì na velmi mnoho organizací má Unie praktický vliv, nejèastìji tak, že je zapojuje do programù, které jsou spoluvytváøeny orgány Unie a spolufinancovány strukturálními fondy. Také u nás se v poslední dobì hodnì úvah a doporuèení týká využívání finanèní pomoci EU. Pro naše neziskové organizace je tedy debata i konkrétní pøíprava urèitì velmi žádoucí. Avšak staèí jen vytváøet „návody na použití“ strukturálních fondù? To by vypadalo, že staèí šikovnì vyplnit nìjaké papíry a poslat je v urèitý èas na urèité místo. Neziskové organizace, zejména ty, které deklarují veøejný prospìch ze své èinnosti, chtìjí a umìjí víc. Tøem jejich velkým tématùm je ostatnì tento díl vìnován a ve tøech prostøedních kapitolách uvádíme tøi tzv. iniciativy EU, v nichž dùležitou roli hrají místní neziskové organizace – EQUAL, URBAN a LEADER. ♠ Kteøí lidé mne nejvíc inspirovali nebo mi pomohli? Na pøípravì 3. kapitoly se podílel Pavel Kelly – Tychtl z ECAS, na pøípravì 4. kapitoly Ota Potluka z IREAS. Dílèí námìty poskytli Lenka Míkovcová ze Spiralis, Pavla Jindrová z Centra pro komunitní práci støední Èechy, David Stulík z Nadace rozvoje obèanské spoleènosti a v menší míøe i mnozí další, kteøí se úèastnili debat a konferencí, a reálných, èi virtuálních. Užiteènými informacemi mne podpoøili i Helen Betts-Brown, Eero Uusitalo, Nils Lagerroth, Michael Dower, Hannes Lorenzen, Simon Smith, Laurie Russell a mnozí další z Evropské unie a okolí. Oldøich Èepelka

12

Prùvodce neziskovým sektorem EU

13

Kapitola 1 NEZISKOVÝ SEKTOR A EVROPSKÁ UNIE V I. díle tohoto Prùvodce jsme popisovali postavení neziskového sektoru v souèasné spoleènosti, dokládali jeho ekonomickou sílu, všímali si jeho vztahu ke státu, veøejné správì, podnikatelskému sektoru. Podívejme se hned na zaèátku II. dílu souhrnnì na jeho „historickou roli“ ve vývoji západní civilizace, pøedevším evropské. Jak se neziskový sektor jeví a co vytvoøil v dlouhodobé perspektivì, od støedovìku a pozdìji renesance až k nástupu „moderní“ civilizace? To, co nám v èeské kotlinì a moravských úvalech pøipadá jako tradiènì státní, nebo naopak z USA pøišedší èi snad z Bruselu spadlé, má možná své pevné celoevropské koøeny v každé zemi. A z nich èerpá svou vitalitu a nadìji. Historicky vzato: byly to dobrovolnické organizace a nadace, vèetnì církevních, které stály v Evropì u zrodu veøejných služeb, jakými jsou vzdìlávání, zdravotní péèe nebo sociální služby rùzným skupinám. Obrovský byl jejich význam pøi vývoji spoleèenských a politických názorù a konceptù, jakož i pøíspìvek k tvorbì intelektuálního klimatu v Evropì. (Nakonec i politické strany jsou jen zvláštním pøípadem takových organizací.) Tyto subjekty hrály zásadní úlohu v rozšiøování vìdeckého poznání. Byly fórem pro výmìnu myšlenek a názorù na nejrùznìjší otázky života spoleènosti. Pøispìly také k uznání lidských práv, k ochranì kulturních hodnot a životního prostøedí nás všech. To neziskové organizace prosadily moderní pojetí obèanství a obèanských svobod. Mnohé z nich vyvolaly solidaritu s rùznými skupinami obyvatel – s nemocnými, zdravotnì nebo sociálnì postiženými, se spoluobèany starými i mladými. Nejen to. Hrály a spolu s moderními médii hrají vedoucí úlohu v mobilizaci veøejného mínìní a v ochranì a podpoøe demokracie. Organizují pomoc v nouzi, a to nejen doma, ale kdekoli ve svìtì, a nejen pøi neèekaných katastrofách, ale také v pøípadech chronické chudoby nebo nemoci. Lidé z tìchto neziskových organizací jsou kolikrát vìtšími hrdiny než chrabøí vojevùdci. To všechno ve skuteènosti znamenalo a znamená pro každodenní život lidí, obcí a spoleènosti všude v Evropì velmi mnoho. Jak naivní je ten, kdo si myslí, že život v Èeské republice, a v Evropské unii vùbec, by se mohl obejít bez pøítomnosti neziskového sektoru. Není také žádných pochyb o tom, že dobrovolnické organizace jsou nenahraditelné pro demokratické zøízení v Evropì. Sama jejich existence je ukazatelem síly

14

Prùvodce neziskovým sektorem EU

demokratických procesù. Pro nìkteré lidi je dokonce úèast v neziskové organizaci jedinou zkušeností s demokracií mimo pravidelné volby. To neznamená, že by neziskové organizace mìly pøevzít úlohu demokraticky volených zástupcù obèanù. Avšak mohou a mají shromažïovat a vyjadøovat názory obèanù a volení zástupci by k tomu v dobì pøípravy rozhodnutí mìli pøihlížet. Pro mnoho lidí je èlenství nebo volné napojení na nìkterou neziskovou organizaci prostøedkem, jímž mohou vyjádøit svùj smysl pro obèanství a ukázat tak svùj aktivní zájem o spoluobèany nebo o spoleènost jako celek. V souèasném procesu evropské integrace se také èást neziskových organizací aktivnì úèastnila vytváøení pojmu evropského obèanství, které se stalo souèástí Smlouvy o Evropské unii. Tak jako v jiných sektorech, mùžeme se i v neziskovém setkat s obrovským èasovým vypìtím lidí, s vysokými požadavky na množství a kvalitu práce a s ustaviènì se mìnícím prostøedím. Tak jako v jiných sektorech je tøeba, aby se tu lidé neustále vzdìlávali, urèovali si cíle a vyvíjeli projekty pro budoucí èinnost. Ve všech zemích EU je vážným tématem vztah neziskového sektoru a státu, resp. veøejné správy. V nìkterých službách si konkurují a v prostoru veøejné politiky se mohou jejich názory a zámìry støetávat. Ale zatímco neziskové organizace chápou a akceptují pùsobnost státu a veøejné správy již z každodenního styku, lidé pracující ve veøejné správì ještì nìkdy plnì nechápou, že neziskový sektor je pøirozenou souèástí spoleènosti, s dávnými tradicemi a s obrovským potenciálem v hospodáøském a sociálním životì. Jedna ze zpráv Evropské komise upozoròuje, že v nìkterých èlenských zemích se neziskový sektor dostává do politického vakua. Nedostatek jasných pravidel veøejné politiky smìrem k neziskovému sektoru pak znemožòuje nebo ztìžuje spolupráci.

Rozmanitost neziskového sektoru Je asi dobøe známo, že svìt neziskových organizací se týká všech otázek každodenního života spoleènosti, mìst a obcí, komunit a rodin. Na jedné stranì je možné nalézt malé, místnì zamìøené neziskové organizace, na druhé stranì velké instituce národního a mezinárodního významu, jako univerzity, nemocnice, výzkumné a kulturní instituce, které mnozí lidé považují za státní èi veøejné, aèkoliv jsou založené a spravované soukromými osobami. Nejvìtší neziskové organizace mají stovky zamìstnancù, tisíce dobrovolníkù a obrat mnoho miliónù eur roènì. Velká èást neziskových organizací všech velikostí spolupracuje s orgány veøejné správy, napøíklad ve sféøe sociální práce a péèe. Jiné si zase udržují silnou tradici v plné nezávislosti na veøejné správì a zabývají

Neziskový sektor a Evropská unie

15

se radikálními spoleèenskými programy, novými pohledy na øešení problémù a „alternativním“ zpùsobem života. Vìtšina neziskových organizací má charakter obèanských sdružení založených na dobrovolné práci. Jaké jsou jejich poznávací znaky? V zemích EU se všeobecnì uznává, že – – – – –

od neformálních uskupení se odlišují urèitým stupnìm formální organizace, nerozdìlují zisk – úèel jejich existence je tedy jiný, než dosahovat zisku pro jejich èleny, majitele nebo vedení, jsou nezávislé na státu a dalších orgánech veøejné správy, což znamená, že se øídí samy, v souladu s vlastními pravidly, nebývají vedeny výhradnì z osobního zájmu tìch kdo je øídí; tím se nemyslí pouze to, že tyto organizace nejdou za ziskem, ale také to, že lidé, kteøí v nich pùsobí, nesledují pouze osobní prospìch, bývají do urèitého stupnì aktivní v prostoru veøejné politiky a jejich aktivity bývají alespoò zèásti veøejnì prospìšné.

Samozøejmì je èasto tìžké urèit, nakolik je nezisková organizace nezávislá, a vlastnì ani pojem veøejného prospìchu není jednoznaèný. Není také snadné popsat celou rozmanitost, s kterou se mùžeme v neziskové sféøe setkat. Avšak vìtšina organizací má alespoò jednu a nìkdy i více z tìchto funkcí: – – – –

svépomocné a zájmové organizace si utváøejí lidé se spoleènými zájmy nebo potøebami, aby si poskytli vzájemnì pomoc, informace, spolupráci èi spoleèné zážitky, nìkteré poskytují èlenùm nebo zákazníkùm služby – napøíklad sociální a zdravotní péèi, vzdìlávání, poradenství pro obèany, další organizace obhajují nebo prosazují urèité zámìry nebo zájmy pomocí veøejných kampaní, lobování nebo jinak, s cílem zmìnit mínìní veøejnosti anebo úmysly politikù a veøejné správy, existují také „zprostøedkující“ a poradenské neziskové organizace, které zajišují finanèní prostøedky nebo potøebnou koordinaci jiných organizací, zprostøedkovávají kontakty, zkušenosti, podávají informace a rady apod.; tyto služby poskytují v rámci složitých spoleèných projektù anebo pro neziskový sektor jako celek a plní tak souèasnì dùležitou funkci ve vztazích mezi neziskovým sektorem a veøejnou správou.

16

Prùvodce neziskovým sektorem EU

V zemích EU je velké množství nevládních neziskových organizací, obèanských i církevních, které vlastní a provozují nemocnice, školy, azylové domy a další zaøízení sociálních služeb, domácí péèi, chránìné dílny pro zdravotnì postižené, poradenská støediska pro obèany, útulky pro lidi i zvíøata. (Naproti tomu v ÈR je mnoho podobných zaøízení v rukou státu, krajù, mìst a obcí a i když jejich charakter je v zásadì neziskový, nebyly zpravidla zøízeny samotnou iniciativou soukromých osob.) Pokud jde o velikost, všude v Evropì jsou pøedevším statisíce nezávislých místních skupin, které pracují v rámci sousedství, mìstské ètvrti, vesnice nebo venkovského mikroregionu a jejichž cílem je zlepšování kvality života místní komunity. Nìkteré z tìchto organizací ve skuteènosti plní všechny ètyøi zmínìné funkce. Aèkoliv jsou, stejnì jako místní nadace, obvykle velmi malé, spoleènì pøedstavují obrovský potenciál a mobilizují množství lidských zdrojù, placených i neplacených. Mnoho z nich je také ekonomicky aktivních. Prodávají své výrobky, poskytují placené služby a vytváøejí zisk, který znovu investují do vlastní èinnosti. Ve Franci zamìstnává neziskový sektor 800 tisíc lidí, v Itálii jen v sociálních službách 400 tisíc, v Británii 900 tisíc atd. V Itálii neziskové organizace provozují pìtinu mateøských škol a dvì pìtiny zaøízení domácí péèe. Ve Velké Británii øídí neziskové organizace všechny støední školy a pìtinu základních škol. Podíl neziskového sektoru na hrubém domácím produktu v zemích EU se odhaduje na 2 až 5 %. To ovšem závisí na tom, zda se do výsledku zapoèítávají napøíklad nemocnice nebo školy, které mívají v zemích EU statut neziskových organizací. Už v 80. letech rostla zamìstnanost v neziskovém sektoru více než v odvìtvích komerèního sektoru. Tyto organizace tudíž nezajišují jen spoleèenský a kulturní život v obcích, ale také zamìstnanost a ekonomický rùst. Mají také velký vliv na obèanské povìdomí lidí. Celkovì se totiž odhaduje, že èlenem nìjaké neziskové organizace je tøetina až polovina obyvatel Unie. Rozmanité není jen zamìøení obèanských sdružení. Také nadace mají v zemích EU široký okruh aktivit. Kromì poskytování grantových prostøedkù obèanským organizacím se èasto podílejí na vzdìlávacích, výzkumných a stipendijních aktivitách. Nejde pøitom jen o nadace s celostátní nebo dokonce s celoevropskou pùsobností, nýbrž také o tisíce regionálních a místních nadací, které získávají prostøedky z vládních zdrojù, z výtìžkù celostátních loterií, z veøejných sbírek a od firemních sponzorù, aby je pak pøerozdìlovaly místním neziskovým organizacím.

Neziskový sektor a Evropská unie

17

Tøi mohutné procesy promìnily evropskou scénu Možná jsme si v bìhu èasu jaksepatøí nevšimli, že Evropská unie procházela od poloviny 80. let obrovskými zmìnami, a to hned ve tøech existenènì významných oblastech – v ekonomice, v sociální oblasti a v politice. Ekonomika se støetla s procesy globalizace a také je aktivnì rozvíjela. Propojenost svìtového trhu a rozvoj nových technologií nepøinesl jen nové výrobky z Asie nebo rùst nadnárodních spoleèností. Definitivnì se prosadil pøechod od nadvlády výroby k nadvládì obchodu a služeb. Prosadily se výrobní metody, které významnì šetøí pracovní sílu. Stoupl podíl špatnì placené, doèasné a sezónní práce, práce na èásteèný úvazek, na zkrácenou pracovní dobu a bez smluvního zajištìní. To vše pøispìlo k rùstu nezamìstnanosti (vèetnì dlouhodobé) a u velkého množství lidí, a už pracují nebo jsou z trhu práce vyluèováni, k rùstu chudoby a ekonomické nejistoty. Reakcí na tyto jevy bylo hledání nových strategií ekonomického rùstu, zamìstnanosti a konkurenceschopnosti (napø. Bílá kniha Evropské komise v roce 1993 nebo Lisabonská strategie 2000). Mezi jinými se tu uplatnil koncept tzv. inovativních akcí, kladoucí dùraz na nové metody a výsledky podporovaných projektù. Bylo však jasné, že tyto akce musí být založeny na drobných místních iniciativách, které dokážou urèit skuteèné potøeby a nalézt aktéry realizace. Tak vznikly tøi velké a dosud fungující iniciativní programy Evropské komise – iniciativy LEADER pro rozvoj venkova, URBAN pro obnovu mìst a EQUAL pro pomoc znevýhodnìným skupinám na trhu práce. Nevznikly jen tøi nová programovací schémata, jakých Evropská komise spolu s èlenskými státy vyprodukovala bezpoèet. Když si uvìdomíme, že všechny tøi iniciativy mají zaèínat a také se realizovat pøímo v obcích a že mají vznikat na základì partnerství a aktivit místních subjektù, bude nám jasné, jak obrovskou pøíležitost tím dostaly místní nevládní neziskové organizace. Teprve v tìchto iniciativách se staly rovnoprávnými s ostatními subjekty – s veøejnou správou a podnikateli, i když do spoleèných projektù nemohou pøispìt takovými finanèními a materiálními zdroji jako oni. Pøinášejí však do partnerství pružnost, nápad, zápal. Spoustu èasu a energie. A dokonce (øekl bych jadrnì): šávu. Na rozdíl od zamìstnancù veøejné správy si sem pøinášejí i osobní riziko – nebo lidé se zde angažují nikoliv v dílèí roli, která zhasne s koncem pracovní doby, ale totálnì, jako sousedé, jako otcové, jako kamarádi. Zrod inovativních akcí, vsazených do projektù místních partnerství a zformulovaných do podoby iniciativ LEADER, URBAN a EQUAL, mùžeme považovat za první a pro místní neziskový sektor prùlomovou zmìnu v Evropské unii. Partnerstvím se proto budeme zabývat ve druhé kapitole.

18

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Další podstatná zmìna probìhla v sociální oblasti. Demografické a sociální zmìny, pøedevším nižší porodnost, oslabení èi rozpad tradièní, tzv. nukleární rodiny a širších rodinných vazeb, rostoucí poèet osamìlých rodièù, rùst poètu nezamìstnaných mladých žen a mužù, bezdomovectví, stárnutí populace, vlny uprchlíkù a další jevy zpùsobily, že od konce 80. let se i v nejbohatších zemích unie zaèalo objevovat stále více skupin, které pøekroèily hranici chudoby a které se dostaly na periférii spoleènosti. Proces samovolného vyluèování velkých skupin obyvatel z vìtšinové spoleènosti znamenal, že stále více lidí nemohlo pracovat, spotøebovávat èi se podílet na správì veøejných záležitostí, vìtšinou proto, že nemìly dostatek vzdìlání, zdraví, finanèních prostøedkù èi dalších zdrojù, anebo byly vyèleòovány na základì svého vìku, rasy èi pøedsudkù vìtšinové spoleènosti, anebo se mimo spoleènost dostaly hrubým narušením základních principù, na nichž stojí (napø. neorganizovaný zloèin). Souèasnì docházelo ke kolapsu døíve hospodáøsky silných, vìtšinou tradièních prùmyslových oblastí (Porúøí, Belgie, severní Francie, støední Anglie a mnoho dalších), k vìtšímu výskytu zloèinnosti, k narušování veøejného poøádku a ke ztrátì pocitu bezpeèí øadových obèanù. Stále masovìjší výskyt osob, které potøebovaly nìjakou péèi z veøejných zdrojù, zaèal vytváøet obrovský tlak na celou tehdejší „spoleènost blahobytu“ s jejími záchrannými sociálními sítìmi a podanýma rukama. A právì ve stejné dobì došlo k zastavení døívìjšího hospodáøského rùstu. „Sociální stát“ už nebylo možné dále ufinancovat. Zaèaly se hroutit tradièní modely sociálního a zdravotního pojištìní, daòová a fiskální politika a státy musely zaèít reagovat vymýšlením nových systémù sociální politiky a zamìstnanosti. Právì v této souvislosti se ukázalo, že neziskový sektor, který ostatnì v západních zemích nikdy nebyl chápán jen jako souhrn zájmových spolkù, je nejen velkým zamìstnavatelem, ale je souèasnì schopen vracet do vìtšinové spoleènosti mnohé z tìch, kteøí se souhrou okolností dostali mimo. Vznikl koncept sociální ekonomiky – uznání neziskového sektoru jako významného spoluøešitele problémù sociální vyèlenìnosti a nezamìstnanosti. STématem sociální ekonomiky se proto budeme zabývat ve tøetí kapitole. A koneènì tøetí sféra obrovských zmìn – politika. Pøesnìji bychom mìli øíkat: správa veøejných záležitostí. V období, o nìmž mluvíme, se prohloubily rozpory mezi principy a institucemi zastupitelské demokracie na jedné stranì a spokojeností obèanù (volièù) s výkonem politiky …a politikù a na stranì druhé. Zaèal rùst zájem o prvky pøímé demokracie, jakými je pøímá volba starosty samotnými obèany, místní referendum nebo úèast obèanù na pøípravì rozhodování øádnì zvolených orgánù v poradních komisích. Do ohrožení se dostal sám koncept Evropské unie, nebo pro

Neziskový sektor a Evropská unie

19

obèany jednotlivých zemí to byla pøíliš abstraktní, komplikovaná a navíc mediálnì snadno kritizovatelná záležitost. To vše ukazovaly pøedevším všeobecné volby, a už na místní, regionální, celostátní nebo celoevropské úrovni. Mìly jednoduše malou úèast volièù. V øadì zemí zastaral koncept tzv. konzultací státu se sociálními a ekonomickými partnery (známá tripartita) a bylo tøeba hledat a podporovat nové smìry. Postupnì se tak obnovily a rozvinuly rùzné formy úèasti obèanù na veøejných záležitostech, jejich pøímý vklad do veøejné politiky. Avšak sdružování lidí èi jejich aktivizace pro veøejné záležitosti je pøedevším doménou neziskového sektoru (který koneckoncù sám produkuje politické strany). Proto je úèast veøejnosti èi zapojení obèanù do tvorby veøejné politiky obsahem ètvrté kapitoly. Naznaèené schéma rozhodnì neznamená, že by tato tøi velká témata neziskového sektoru spolu nesouvisela (právì naopak), nebo že by se nenašla další 1 . Avšak všechny tyto tøi zmìny spoleènì pøipravily novou scénu, na níž vystupuje neziskový sektor jako významný spolutvùrce veøejných a soukromých osudù.

Evropská komise uznává a podporuje rozvoj neziskového sektoru Bylo by obrovským omylem pøedpokládat, že neziskovky jsou pøevážnì v jakémsi bojovém postavení jak vùèi Evropské komisi, tak i vùèi národním vládám. Nìkteré samozøejmì ano, vždy posláním øady neziskových organizací je být „hlídaèem demokracie“, tj. procedur, které veøejná správa používá, anebo jsou protivníkem vlády, krajských èi obecních samospráv pøi rozhodování o budoucích zámìrech. Právì Evropská komise si od 80. let zaèala uvìdomovat, jak významného spojence mùže mít v takzvaných partnerech. To jsou pøedevším zamìstnavatelé a jejich svazy, odborové svazy, regionální a místní samosprávy a nevládní neziskové organizace. Komise zaèala tyto vztahy kultivovat, aktivnì rozvíjet. Ve vztahu k neziskovým organizacím jí šlo pøedevším o problematiku spoleèenského vyèlenìní a nezamìstnanosti (èistého ekonomického efektu èinnosti neziskovek si orgány veøejné správy povšimly až pozdìji). Je pøitom pochopitelné, že nevládní neziskové organizace postupnì pochopily, že úèinnì mohou jednat nikoliv izolovanì, každá organizace zvl᚝, ale spoleènì. Zaèaly vznikat asociace a sítì 2 . Evropská komise uznává význam neziskových (dobrovolnických) organizací a nadací v informování obèanù EU o sociální politice, v poskytování služeb obèanùm a v tom, èemu se v euroøeèi øíká obèanský dialog. Za poèátek tohoto 1

Pøedchozí text není pokusem o celkové hodnocení této doby, protože si úmyslnì nevšímá jiných procesù, které zpravidla žádný „programovací zásah“ nepotøebovaly - napø. vìtší mobilita pracovních sil a zboží, další rozvoj masové kultury na bázi moderních komunikaèních technologií (video, internet), stále vìtší dostupnost spotøebního zboží a celkovì rostoucí životní úroveò v zemích EU. 2 Podrobnìji v I. díle Prùvodce, kap. 4.

20

Prùvodce neziskovým sektorem EU

postoje se považuje sdìlení Evropské komise z 6. èervna 1997 o podpoøe neziskových organizací a nadací v Evropì 3 . Avšak samy evropské orgány kladou poèátky obèanského dialogu již do období smlouvy z Maastrichtu v roce 1992. Ta zahrnuje Deklaraci èíslo 23, která zdùrazòuje význam spolupráce mezi evropskými institucemi a dobroèinnými asociacemi a nadacemi jakožto institucemi, které jsou odpovìdné za (èi snad „které se zasluhují o“ 4 ) utváøení životních podmínek a služeb. Z uvedených parafrází je vidìt, že orgány EU si tehdy všímaly jen èásti neziskového sektoru, nebo je zajímal úèelovì jako nástroj naplòování sociální politiky Unie. Nicménì podle orgánù Unie lze obèanský dialog popsat jako vzájemnou výmìnu informací mezi obèany a evropskými institucemi, jakými jsou Komise, Parlament nebo Evropský hospodáøský a sociální výbor. Informace mají sloužit k rozvoji sociální politiky, která je propracována z evropské úrovnì až na místní a která propaguje evropské obèanství 5 . Tyto orgány také respektují pøínos, kterou pro øešení sociálních problémù znamená sociální ekonomika, která se – jak uvidíme podrobnìji ve 3. kapitole – skládá ze tøí segmentù: družstev, podpùrných spolkù (které poskytují èlenùm služby zdravotních pojišoven, záložen apod.) a dobrovolných (neziskových) organizací spolu s nadacemi 6 . Význam neziskových organizací a nadací postupnì roste. Organizace založené na dobrovolné práci pøispívají samy k tvorbì pracovních míst, ukazují, co je aktivní obèanství a posilují demokratické prvky v životì spoleènosti. Nepochybnì se zasloužily o evropskou integraci. Evropská komise si dokonce pøed èasem objednala rozsáhlý výzkum  7 , který mìl ukázat, jak neziskový sektor vypadá a jaké problémy je tøeba pomoci mu øešit. Neziskové organizace trpí z pohledu Evropské komise øadou problémù. Jsou to zejména obtíže pøi hledání partnerù pro spoleèné projekty v jiných zemích, malé možnosti financování na evropské úrovni, pozdní platby Evropské komise pøíjemcùm pomoci, nereprezentativní charakter nìkterých neziskových organizací a nedostatek potøebného tréninku pro úspìšnou práci. Evropská komise má zato, že by se tyto problémy nemìly øešit ad hoc jednotlivými èlenskými státy, nýbrž že by na pomoc neziskovému sektoru mìla vzniknout konzistentní strategie. Pøed èasem tak pøedložila øadu námìtù, které by se mohly uplatnit na národních nebo na celoevropské úrovni.

3

Commission Communication COM(97) 241 final. Nebylo otištìno v úøedním vìstníku Evropské komise (OJ). V originále jako „cooperation between [the European institutions] … and charitable associations and foundations as institutions responsible for welfare establishments and services.“ 5 Viz http://europe.eu.int/scadplus/leg/en/cha/c10714.htm. 6 Tyto typy organizací dokonce mají souhrnnou anglickou zkratku CMAF - Cooperatives, Mutual Societies, Associations and Foundations. 7 Viz http://europa.eu.int/comm/enterprise/library/lib-social_economy/orgfd_en.pdf. 4

Neziskový sektor a Evropská unie

21

V souladu s principem subsidiarity Evropská komise pøedpokládá, že vìtšina potøebných aktivit se má uskuteènit na národní, pøíp. regionální nebo místní úrovni, nikoliv evropské, a navrhuje zejména: • • •

na všech úrovních veøejné správy se mnohem více dozvídat o sektoru jako celku, rozvíjet partnerství mezi orgány veøejné správy a neziskovým sektorem pøi plném zachování jeho nezávislosti, zajištìní potøebných vzdìlávacích pøíležitostí pro neziskový sektor

Podle Komise by se rovnìž mìla podniknout opatøení ke zlepšení pøístupu èlenù neziskových organizací, které chtìjí expandovat v evropském prostoru, k dalšímu vzdìlávání, dále opatøení ke zpøístupnìní nìkterých finanèních zdrojù EU èlenskými zemìmi a k vytvoøení zvláštního fondu, který by podporoval mezinárodní aktivity neziskových organizací. Evropská komise vyzvala orgány veøejné správy v èlenských zemích, aby vypracovaly plány, jak více pomáhat neziskovému sektoru, zejména rozvíjením jeho kapacit – tj. schopností a zdrojù. Neziskové organizace a nadace by však mìly být otevøenìjší a komunikaènì pøístupnìjší, aby se obèané a veøejná správa mohli lépe shodnout na cílech a pracovních metodách. V samotných neziskových organizacích a nadacích bude tøeba: – rozšiøovat jejich zdroje financování, – vést jejich èleny ke zvyšování kvalifikace, – navázat užší vztahy s orgány veøejné správy a s podnikatelským sektorem. Na úrovni EU Komise navrhuje, aby se dialog mezi veøejnou správou a neziskovým sektorem dále rozvíjel dialog mezi obìma stranami, zejména prostøednictvím Poradního výboru pro sociální ekonomiku a Evropského sociálního fóra. Kromì toho Evropský parlament navrhl vytvoøení observatoøe k monitorování vývoje sektoru v prostøedí jednotného trhu Unie. Evropská komise prohlásila, že je pøipravena rozvinout mnohostranný dialog, který zahrne neziskový sektor, instituce EU, èlenské zemì a další zainteresované strany a zhodnotí výše uvedené návrhy. Plánuje proto sérii konferencí a semináøù, na kterých by bylo možné diskutovat o tìchto návrzích a øešit otázky, které snad vyvolávají.8 .

8

K tomu už také v posledních letech skuteènì došlo - projektem „Budování silného partnerství“. viz I. díl Prùvodce, str. 57-67.

22

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Globalizace neziskového sektoru? OOS místo NNO? V posledních letech se zaèíná mluvit o tom, že kromì globálního svìtového trhu zaèíná vznikat také globální obèanská spoleènost. Tento názor se opírá o procesy mohutného propojování nevládních organizací, k nìmuž v posledních letech dochází. Je to nejen propojenost komunikaèní, pomocí internetu, nýbrž také institucionální (vytváøení stále dalších mezinárodních asociací a sítí) a programová (témata celosvìtové dùležitosti). Svìtové sociální fórum se v roce 2001 v brazilském Porto Alegre konalo ve stejné dobì jako proslulé Svìtové ekonomické fórum v Davosu. To „sociální“ však mìlo 11 tisíc úèastníkù a stalo se historicky nejvìtším shromáždìním tohoto druhu. Jak rozmanitý nevládní neziskový sektor je, tak obtížné je urèení toho, co vlastnì za „nevládky neziskovky“ považovat. Jsou definovány jednou podle svého právního postavení, podruhé z ekonomického èi finanèního hlediska, potøetí podle svých funkcí, poètvrté podle své organizace. A Organizace spojených národù si pro potøeby vzájemné spolupráce pod nevládní neziskovou organizací pøedstavuje takovou organizaci, která je jako nevládní nezisková uznána ve své zemi, existuje aspoò dva roky a má demokratickou strukturu pro rozhodování. Výraz „organizace obèanské spoleènosti“ místo „nevládní organizace“ se zaèal prosazovat tehdy, když si politici i odborníci zaèali „nevládky“ spojovat s institucí, která má jasnou strukturu, ústøedí, placený personál a která obhajuje zájmy nebo poskytuje služby hlavnì v oblastech lidských práv, životního prostøedí, zahranièní rozvojové a humanitární pomoci apod. Tak si postupnì ztotožnili nevládní organizace s Greenpeace, Amnesty International, Oxfam, Èerveným køížem a podobnými „velikány“. V jejich hlavì a øeèi jaksi ztratila místo organizace, kterou založili tøi skautíci v Horní Radechové nebo ètyøi obyvatelky domova dùchodcù, aby spoleènì vykonávaly drobouèkou, místní práci, snad zájmovou, snad veøejnì prospìšnou, v každém pøípadì však mròavou, levnou a dobrovolnou. Pro všechny tyhle „ostatní“ se tedy zaèal razit pojem „organizace obèanské spoleènosti“ (v anglické zkratce CSO) 9 .

Být mostem mezi Evropou a obèanskou spoleèností Z orgánù EU projevil nejvìtší iniciativu v tomto smìru Evropský hospodáøský a sociální výbor, který není ani souèástí Evropské komise, ani Parlamentu. EHSV je podle památné Øímské smlouvy (ta založila v roce 1957 budoucí Unii) poradním orgánem, který zastupuje zájmy rùzných skupin hospodáøského a spoleèenského života 9

V oficiálních dokumentech EU se mluví dokonce o „organizované obèanské spoleènosti“. To se ovšem mnoha neziskovým organizacím právem nelíbí, nebo tento výraz podsouvá iluzorní možnost èi pochybné pøání øídit spoleènost v celé její rozrùznìnosti zájmù a struktur. Ve skuteènosti se výrazem míní desítky asociací a sítí, které komunikují s orgány EU a mohou tedy být pøímo a prostým byrokratickým postupem osloveny pro jednání a spolupráci. Jde vlastnì jen o evropskou „metastrukturu“ nevládního sektoru.

Neziskový sektor a Evropská unie

23

v zemích EU, mimo jiné i zájmy obèanských organizací. Má velký vliv na utváøení politiky EU v rùzných oblastech pùsobnosti. A právì EHSV se snaží být hlavním mluvèím nevládního neziskového sektoru na celoevropské úrovni, mostem mezi EU a obèanskou spoleèností. Touto aktivitou chce doplòovat pùsobnost Evropského parlamentu a Výboru regionù, které jsou rovnìž politickou reprezentací obèanù EU 10 . Výbor vydal v roce 2001 prohlášení, ve kterém oceòuje úlohu organizací obèanského sektoru v souèasné Evropì 11 . Tyto organizace hrají zásadní roli pøi vytváøení evropského modelu zastupitelské demokracie, tj. systému, v nìmž obèané prostøednictvím svých organizací vyjadøují svùj zájem a spoluodpovìdnost za ekonomický a spoleèenský rozkvìt své zemì. EHSV považuje organizace obèanské spoleènosti za „souhrn všech organizaèních struktur, jejichž èlenové si stanovili cíle a pùsobnost v oblasti veøejného zájmu a pùsobí jako zprostøedkovatelé mezi orgány veøejné správy a obèany“, i když v øadì pøípadù pùsobí i ve službách a nahrazují aktivity státu nebo trhu. Již „První úmluva o obèanské spoleènosti“, která byla pøijata na konferenci EHSV v øíjnu 1999, potvrdila význam mimoparlamentních demokratických struktur pro udržení a posílení demokratického charakteru evropských zemí. Dalšími mezníky v posílení postavení a úlohy nevládních organizací byly výsledky mezivládní konference v prosinci 2000 (schválila Smlouvu z Nice vèetnì výzvy k dialogu s „organizovanou obèanskou spoleèností“) a konference EHSV v listopadu 2001 o evropské veøejné správì 12 . Výbor chce napomáhat rozvoji takové spoleènosti, která je více participativní (s vìtší úèastí obèanù na správì vìcí veøejných), více zapojuje obèany do ekonomického a spoleèenského života. Lze tedy øíci, že stanovisko výboru odpovídá poslání veøejnì prospìšných neziskových organizací, vèetnì tìch, které pùsobí u nás. Nový pøedseda Evropského hospodáøského a sociálního výboru Roger Briesch zdùraznil ve svém programovém prohlášení pro období svého pøedsednictví 2003–4, že výbor by se mìl definitivnì stát reprezentantem obèanské spoleènosti. Musí najít úèinný zpùsob komunikace s nadnárodními sítìmi neziskových organizací – poøádat veøejná slyšení, kulaté stoly, konference, a organizovat pracovní skupiny, v nichž se zástupci neziskového sektoru uplatní. Zøizuje se proto poradní výbor, což ovšem vyžaduje urèit kritéria pro zastupování celoevropsky pùsobících asociací a sítí. Není totiž vždy jasné, „kdo za koho mluví“. Ostatnì vyjasnit tuto otázku je rovnìž v zájmu Komise a Parlamentu, nebo i ty potøebují a chtìjí rozvíjet dialog s rùznými skupinami a orgány. 10

Viz základní literatura o institucích EU, napø. publikace M. Hada a L. Urbana „Evropská spoleèenství – První pilíø EU“ (Praha 2002). Hospodáøský a sociální výbor má v souèasné dobì šest sekcí, mimojiné pro zemìdìlství, rozvoj venkova a životní prostøedí, pro hospodáøskou a sociální soudržnost a pro zamìstnanost, sociální záležitosti a obèanství. 11 A Bridge between Europe and Civil Society, The European Economic and Social Committee, Brusel 2001. 12 Výraz „European governance” je nìkdy pøekládán chybnì jako „evropská vláda“, což pochopitelnì vzbuzuje zbyteènou nevoli tzv. euroskeptikù.

24

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Výbor si rovnìž uvìdomuje, že s pøistoupením nových èlenských zemí v roce 2004 se sám rozroste o zhruba 100 èlenù (z dnešních 222) a proto již také plánoval pøizvat na poslední plenární zasedání zástupce organizací obèanské spoleènosti z nových èlenských zemí 13 . Na øíjen 2003 pøipravuje výbor mezinárodní konferenci o „pøíspìvku organizované obèanské spoleènosti k realizaci Lisabonské strategie“. Pùjde pøedevším o vytváøení budoucí veøejné správy EU s pomocí „organizované obèanské spoleènosti“. Výsledky jednání se jako obvykle dozvíme na http://www.ces.eu.int. Co vlastnì je Lisabonská strategie a jaký má vztah k neziskovému sektoru?

Lisabonská strategie Již na jaøe roku 2000 pøijala Evropská rada (nejvyšší orgán EU) koncepci, která je rozvržena na období do roku 2010. Unie si zde vytkla tøi cíle 14 : 1. 2. 3.

Pøipravit pøechod ke konkurenceschopné ekonomice a spoleènosti založené na znalostech Modernizovat evropský sociální model, investovat do lidí a bojovat proti vyluèování ze spoleènosti Udržet zdravou ekonomickou perspektivu a pøíznivý výhled na další rùst

Strategie pøedstavuje scénáø pro komplexní hospodáøskou, sociální a environmentální obnovu Evropské unie. Nezahrnuje jen èistì ekonomický zámìr – vytvoøit vysoce konkurenceschopnou ekonomiku – ale má také sociální dimenzi (zejména dosáhnout plné zamìstnanosti a zvýšit sociální soudržnost), a také dimenzi ekologickou: udržitelný rozvoj. Všimnìme si druhého, sociálního pilíøe Lisabonské strategie. Jednou ze slabin souèasného vývoje v EU je to, že nízké pøírùstky hrubého domácího produktu udržují pomìrnì vysokou míru nezamìstnanosti, takže pøíliš mnoho lidí je vyèleòováno z normálního života spoleènosti. Evropská komise uvedla, že v roce 2000 bylo zhruba 10 % práceschopného obyvatelstva (15 milionù osob) bez práce. Lisabonské jednání konstatovalo, že náklady vyvolané nízkou mírou zamìstnanosti, chudobou a sociálním vylouèením jsou obrovské (roènì 1 až 2 miliardy eur) a musí být snižovány. Urèitou pomocí byla realizace Národních akèních plánù zamìstnanosti (má i ÈR) a øada dalších opatøení. Orgány EU si však slibují velkou pomoc od hlubšího zapojení dalších subjektù, kromì jiného právì nevládních neziskových organizací. 13

Bohužel se nepodaøilo zjistit, kdo a v jakém smyslu zde letos zastupoval èeské neziskové organizace. Taková patálie se napøíštì jistì odstraní již dávno oèekávaným vznikem celostátní asociace neziskových organizací v øíjnu 2003 a øádnými komunikaèními návyky. 14 S použitím èlánku L. Urbana na http://www.evropska-unie.cz/cz.

Neziskový sektor a Evropská unie

25

Nová politika vedoucí ke zvýšení zamìstnanosti a sociální inkluze má být zamìøena na celoevropskou „burzu“ volných pracovních míst a vzdìlávacích možností, na programy rekvalifikace, na systémy celoživotní vzdìlávání, na uzavírání dohod mezi zamìstnavateli a odbory, na pružné a další režimy pracovní doby, na zvláštní podporu zamìstnávání nejvíce znevýhodnìných skupin, na lepší slaïování pracovní doby a rodinného života, na ocenìní péèe o dìti a na podporu rovných pøíležitostí pro ženy a muže. Už z tohoto výètu vidíme, jak velké pole pùsobnosti mají neziskové organizace, které se zabývají rùznými skupinami obyvatel, sociální péèí, vzdìláváním apod. Další èást Lisabonské strategie se týká tzv. evropského sociálního modelu. Podle dokumentu z Lisabonu jsou lidé hlavním aktivem Evropy a musí být proto v centru pozornosti všech politik, které Unie uskuteèòuje. Má-li být celá ekonomika Evropy založena na znalostech, know-how, moderních technologiích, a konkurovat tak zbytku svìta, musí se zvýšit investice do lidí. Zároveò však aktivní a dynamický sociální stát musí zabránit tomu, aby vývoj nové ekonomiky nerozmnožil stávající sociální problémy: nezamìstnanost, chudobu a vyluèování ze spoleènosti. Evropská rada proto vyzvala èlenské státy, aby každoroènì výraznì zvýšily investice do lidských zdrojù, aby školy a odborná støediska výuky – již dnes vesmìs napojené na internet – pøetvoøily na víceúèelová všeobecnì pøístupná místní vzdìlávací støediska, která osloví široké spektrum sociálních skupin (mezi školami, støedisky odborné pøípravy, firmami a výzkumnými støedisky mají vzniknout výuková partnerství), a aby provádìly ještì další opatøení ve prospìch vzdìlanosti, zamìstnanosti a zaèleòování lidí do vìtšinové spoleènosti. Zvláštním problémem, s nímž se musí pøechod ke „znalostní ekonomice“ vypoøádat, je riziko, že propast mezi tìmi, kteøí mají pøístup k novým znalostem a tìmi, kteøí zùstávají vylouèeni, se bude ještì rozšiøovat. Nejlepší obranou proti vyluèování ze spoleènosti je mít práci, øíká se v závìrech lisabonského summitu. Na Lisabonskou strategii navázalo známé jednání Evropské rady v Nice v prosinci 2000. Vyhlásilo Evropskou sociální agendu a formulovalo hlavní smìry další sociální politiky EU, která spoèívá v boji proti chudobì a všem formám vyluèování ze spoleènosti. Podle závìrù z Nice je tøeba: – –

využívat možností nových informaèních a komunikaèních technologií k omezení vyluèování ze spoleènosti, zajišovat úèinnou realizaci legislativy, která se týká boje proti všem druhùm diskriminace a rozvíjet výmìnu zkušeností a osvìdèených postupù,

26

– –

Prùvodce neziskovým sektorem EU

vytváøet podmínky pro úèinné partnerství se sociálními partnery, nevládními organizacemi a s místními orgány a organizacemi, provozujícími sociální služby, do partnerství zapojovat i podniky aby se zvýšila jejich sociální odpovìdnost. ♠

V této záplavì konferencí, jednání, dokumentù, prohlášení, strategií a šustìní slov je tøeba hledat reálný obsah: máte-li ve vaší organizaci podobné cíle, máte spojence v oficiální politice Unie. To Evropská unie podporuje svým vlivem na èlenské státy a svými prostøedky poskytovanými ze strukturálních fondù ty aktivity, které pomáhají sociálnì znevýhodnìným skupinám, zvyšují zamìstnanost, prohlubují vzdìlávání. Hledejte spojence, zprostøedkovatele a partnery pro své projekty na místní a regionální úrovni – mezi ostatními neziskovkami, v poradenských agenturách, v mìstských a krajských radách, ve výborech a dalších orgánech, které vznikají pro využívání strukturálních fondù. Poselství z Lisabonu a Nice je také v tom, že finanèní prostøedky z veøejných zdrojù – unijních, státních, krajských – budou snadnìji vstupovat do organizací, které svou hlavní nebo pøidruženou aktivitou zajistí zamìstnání, další vzdìlávání èi potøebnou pomoc druhým lidem. Ale nepodléhejme dojmu, že se všechno toèí jen kolem Evropské unie a aktivit jejích orgánù. Vìtšina neziskových organizací si vystaèí v prostoru, jaký dokáží zaujmout – vlastní obec, ètvr, škola, a jen nìkteré se svými akcemi pouštìjí na pole veøejné politiky – buï v kravatách za konferenèním stolem, nebo v poulièní demonstraci. Typická akce obèanských aktivistù se konala v prosinci 2001 ve francouzském Lille, když se 400 úèastníkù z celého svìta setkalo na shromáždìní Obèanù svìta, kteøí jsou spojenectvím pro odpovìdný, rozmanitý a spojený svìt. Úèastníci pocházeli z mládežnických, rolnických, rybáøských organizací, z ženského hnutí, z obcí, rùzných neziskových organizací a z novináøské obce a projednávali možnou novou podobu veøejné správy a udržitelného rozvoje. V zemích EU není obvyklé, aby se v povìdomí politikù, médií a veøejnosti mísil svìt velkých, celostátnì pùsobících dobrovolnických organizací (jakými je katolická charita nebo Èervený køíž) s komunitním svìtem malých obèanských organizací, doèasných obèanských skupin a iniciativ, které vìtšinou øeší místní problémy a udržují si svou nezávislost a vìtšinou i neprofesionalitu, souèasnì však také elán a vklad spousty neplacené práce. Vìtšina neziskových organizací v Evropì – stejnì jako u nás – jsou malá, místnì pùsobící, k jednomu cíli nebo aktivitì nasmìrovaná a na dobrovolném základì fungující

Neziskový sektor a Evropská unie

27

zájmová nebo veøejnì prospìšná uskupení obèanù. Bez ambicí ovlivòovat veøejnou politiku, ale také vìtšinou bez vìtší šance na získání grantù pro èinnost. Avšak na druhé stranì velmi dùležitá pro rozvoj komunit. Proto by mìly být podporovány samosprávami i státem pomocí grantových schémat, které by respektovaly podmínky, v nichž tyto malé neziskovky pracují 15 . A pak politické dùvody. V Evropì se dnes klade rovnítko mezi malou volební úèastí v komunálních volbách a nízkou aktivitou místního neziskového sektoru. (Všimnou si toho také èeští politici?) Podpora neziskového sektoru, obèanských organizací a aktivit se považuje stále více za významný prostøedek k posílení zastupitelské i pøímé formy demokracie.

Dá se rozvinutost obèanské spoleènosti mìøit? V urèitém smyslu ano. Dlouholetá studia neziskového sektoru a obèanské spoleènosti, která probíhají na Vysoké škole ekonomických a politických vìd v Londýnì pod vedením A. Giddense a H. Anheiera, loni vyústila v pokus o srovnání rùzných zemí svìta podle „indexu globální obèanské spoleènosti“ 16 . Nejde o pouhou spekulaci, nýbrž o empiricky podloženou analýzu typických projevù obèanské spoleènosti ve 33 zemích svìta. Autoøi shromáždili údaje, které podle nich ilustrují pøíslušnost zemì ke globální obèanské spoleènosti. Ze sociologických prùzkumù a statistik použili tyto ukazatele: A – podíl obyvatel, kteøí jsou ochotni podniknout akci pro nebo proti nìjaké veøejné záležitosti, B – podíl obyvatel, kteøí jsou èleny nìkteré obèanské skupiny nebo organizace, C – relativní poèet èlenù, které mají v dané zemi mezinárodní nevládní organizace, D – podíl obyvatel, kteøí nejsou proti tomu, aby se jejich sousedy stali pøistìhovalci nebo zahranièní dìlníci, E – podíl obyvatel, kteøí odpovìdìli, že by vedli své dìti k tomu, aby byli tolerantní a ohleduplní k ostatním lidem. Do tabulky jsme vybrali výsledky z nìkterých zemí EU a pro srovnání rovnìž z USA, Polska a ÈR. Oznaèení sloupcù odpovídá uvedeným ukazatelùm. Nejde však pøímo o procentní podíly lidí, kteøí odpovìdìli tak èi onak, nýbrž o indexy, které byly spoèítány z pùvodních podkladù. Tyto indexy se mohou pohybovat mezi 0 (nejhorší situace) a 1 (nejlepší), takže umožòují mezi sebou porovnávat rùzné zemì. V pravém sloupci je celkové poøadí z 33 zemí. 15

V Evropské unii, jak jsme už uvedli, se dnes široce pøijímá skuteènost, že neziskové organizace dokážou vytváøet nová pracovní místa. Vìtšina malých neziskovek to však dìlat nemùže a proto ani nedostává prostøedky z rozvojových fondù. 16 Glasius M., Kaldor M., Anheier H., Global Civil Society 2002, Oxford University Press, Oxford 2002

28

stát

Prùvodce neziskovým sektorem EU

A

B

C

D

E

celkové poøadí

Švédsko

1,00

1,00

0,71

1,00

1,00

1

Nizozemí

0,76

0,97

0,66

0,93

0,98

3

Dánsko

0,81

0,87

0,77

0,79

0,89

4

Finsko

0,61

0,82

0,76

0,68

0,80

5

Belgie

0,82

0,66

0,70

0,64

0,84

6

Irsko

0,54

0,56

0,77

0,74

0,68

8

Francie

0,86

0,36

0,51

0,75

0,84

9

Rakousko

0,46

0,68

0,70

0,74

0,58

10

Velká Británie

0,71

0,44

0,52

0,65

0,73

12

Èeská republika

0,60

0,60

0,62

0,55

0,41

13

USA

0,80

0,24

0,30

0,80

0,75

15

Nìmecko

0,49

0,47

0,45

0,84

0,55

16

Polsko

0,16

0,22

0,47

0,43

0,72

26

maximální hodnota

Švédsko

Švédsko

Island

Švédsko

Švédsko

x

minimální hodnota

Maïarsko Argentina

USA

Mexiko

Øecko

x

Výsledky ukazují, že z uvedených hledisek není postavení ÈR špatné. V celkovém poøadí jsme pøed takovými zemìmi jako USA, ze zemí EU pøed Itálií, Nìmeckem, Øeckem, Španìlskem. To je ovšem zèásti dáno samotným výbìrem ukazatelù (napø. nižší hustotou mezinárodních organizací v lidnatých zemích). V celkovém poøadí nových èlenských zemí je za 13. Èeskem 17. Slovinsko, 18. Slovensko, 21. Lotyšsko, 23. Estonsko, 26. Polsko, 28. Maïarsko a 31. Litva. Poøadí uzavírají Rusko, Bulharsko a Mexiko. „Zapojenost“ obèanù ÈR do neziskových organizací je ve srovnání s Nìmeckem, Francií a pøedevším s USA èi Polskem velmi dobrá. Je to urèitì dùkaz obrovského potenciálu èeské spoleènosti z 1. poloviny minulého století (hospodáøská rozvinutost, spolkový život atd.) a úžasného rozkvìtu neziskového sektoru po roce 1989. Èeši asi mají tendenci se sdružovat, i když je k tomu v mnoha pøípadech vede jen osobní zájem èi záliba, nikoliv veøejný prospìch èi pøedmìt veøejného zájmu. Tabulka také ukazuje, v èem zaostáváme – staèí se podívat na postoj k výchovì dìtí k toleranci. Rovnìž se ukazuje obrovská pøevaha zemí jako Nizozemí èi Švédsko, tradièních demokracií s velmi tolerantním prostøedím a obrovskou schopností pojmout, respektovat a vstøebat nové jevy nebo životní postoje jako registrované partnerství, euthanasie, legalizace mìkkých drog a nové formy péèe o spoleèensky znevýhodnìné spoluobèany.

Neziskový sektor a Evropská unie

29

I kdybychom byli k pojmu „globální obèanská spoleènost“ sebevíce skeptiètí, údaje vyhodnocené pro tento úèel jsou pøinejmenším zajímavým svìdectvím o rozdílech mezi rùznými zemìmi. Nyní se chystá další, na nových odborných základech pøipravený výzkum, do nìhož je zapojena i ÈR a který má pøinést potøebnou informaci o stavu obèanské spoleènosti v rùzných zemích svìta. Zde je však na místì malá poznámka o pojmu obèanské spoleènosti. Mnozí lidé z neziskových organizací si ji pøedstavují jako stálou pozitivní hodnotu, jako svìt morálnì vyspìlých obèanù, kteøí usilují o veøejné blaho. Ve skuteènosti to je spoleènost, kde žijí lidé všech názorù, zájmù a potøeb. K nejvìtším patøí zájmová sdružení, napøíklad v Nìmecku i jinde motoristé, v Británii èi Francii lovci, a proti zájmùm tìchto silných uskupení stojí ménì poèetní ochránci tažných ptákù, lišek èi pøírody bez dálnic. Ale jsou snad motoristé ménì èleny obèanské spoleènosti než ochranáøi? Jak obèané, kteøí chtìjí nìco navždy zakázat, tak jiní, kteøí chtìjí totéž navždy povolit, se organizují a vstupují do prostoru veøejné politiky. Více jsme o obèanské spoleènosti pøinesli v I. díle Prùvodce.

30

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Kapitola 2 PARTNERSTVÍ

Co je a co není partnerství Partnerství je dnes v Evropské unii jedním z nejmódnìjších slov. Znamená témìø cokoli: spolufinancování projektù, formální konzultaci obèanù, dialog zapojující partnery v tripartitních organizacích, obèasná setkání a konzultace, požadavky nevládních organizací na poskytnutí veøejných nebo soukromých prostøedkù, každé trochu promyšlené zlepšení souèinnosti mezi rùznými úrovnìmi veøejné správy. Partnerstvím se nazývá i spolupráce vedená jen osobními vztahy nebo vztah, v nìmž dominuje jeden partner. Existuje partnerství Evropské komise a èlenských zemí, partnerství vlády s odborovými a podnikatelskými svazy, partnerství obce a soukromého investora, partnerství neziskových organizací ve spoleèných projektech atd. Napøíklad „Slovníèek vybraných pojmù politiky soudržnosti EU“ z roku 2000 charakterizuje na str. 18 partnerství co do rozsahu pojmu neúplnì a obsahovì málo výstižnì – jako spolupráci na úrovni EU a èlenského státu, resp. na národní úrovni, za úèelem pøípravy programù. S partnerstvím v povrchním, nejširším smyslu, pracují jak experti z mezinárodní Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), tak naši – napøíklad agentura GAC v analýze spolupráce èeských nestátních neziskových organizací a veøejné správy na tvorbì rozvojových dokumentù (studie z r. 2003) uvádí: Pøi rozhovorech „mìla vìtšina zástupcù ministerstev pocit, že princip partnerství plnì využila a že mu poskytla patøièný prostor. Za hlavní kraje považovaly partnery zástupce sociálnì-ekonomických partnerù, profesní a zájmové organizace a nestátní neziskové organizace… V situaci, kdy se pøípravy programových dokumentù dostaly do èasových potíží, byl mechanismus partnerství opuštìn. Potvrdili to jak zástupci nestátních neziskových organizací, tak zástupci ministerstev, kteøí poukazovali na potøebu vše vèas dokonèit.“ A dále, „dotázaní zástupci ministerstva se témìø pokaždé vyjádøili, že jim ze strany neziskových organizací chybìl hlavní partner za celý sektor. Tento partner, støešní organizace neziskových organizací, by byl podle jejich pøedstav zodpovìdný za jmenování zástupcù do jednotlivých pracovních skupin, sbìr podnìtù z øad neziskových organizací èi jejich zpìtné informování. Musel by mít širokou

31

Partnerství

základnu (èlenskou), aby byl dostateènì legitimní. Jako pøíklad byla nìkolikrát zmínìna praxe ve Skotsku.“ Jednotné pojetí a model pro úspìšné partnerství neexistuje ani v zemích EU. OECD (ve zprávì z roku 2002) hovoøí o “potenciálu, který èeká na využití” a o “nevyužité kapacitì ke zlepšení správy a øízení”. Všichni výzkumníci si pøitom stìžují, že chybí definice partnerství. A také Evropská komise je ve svých dokumentech velmi skoupá; zejména se dostateènì nevyslovuje k plné úèasti nevládních neziskových organizací. Jak jsme se mohli doèíst v I. díle Prùvodce (kap. 5), v 90. letech se partnerství stalo klíèovým znakem programù EU a postupnì pøevládlo jakožto zapojení národních, regionálních a místních subjektù (místní státní správy a samosprávy, zamìstnavatelù, komunitních organizací výdìleèných i nevýdìleèných) do nových forem spolupráce. Princip partnerství se stal vùdèím principem strukturální politiky EU a pravidlem pro veškeré aktivity orgánù EU. Nejúplnìjší a nejpøíznivìjší stanovisko vyjadøuje Naøízení Rady (ES) è. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (což je ovšem základní dokument pro øízení strukturální politiky EU), kde se píše: „…Pøi jmenování nejreprezentativnìjších partnerù na vnitrostátní, regionální, místní a jiné úrovni vytvoøí èlenský stát široké a úèinné sdružení všech pøíslušných subjektù podle vnitrostátních pravidel a praxe, pøièemž vezme v úvahu potøebu prosazovat rovnoprávnost mezi muži a ženami a trvale udržitelný rozvoj prostøednictvím integrace ochrany životního prostøedí a požadavkù na pokrok. Všechny jmenované strany, dále jen ”partneøi”, musí být partnery sledujícími spoleèný cíl.“ Princip partnerství se tedy pøes svou neurèitost objevuje ve všech souvislostech s využíváním strukturálních fondù Unie. Tematikou se zabývají vìdecko-výzkumné instituce jako Kodaòské centrum  17 nebo Londýnská vysoká škola ekonomiky a politických vìd. Partnerství je dnes prostì trhák. Mezinárodní kursy partnerství poøádá dokonce i univerzita v Cambridgi, a to na „velmi vysoké“ úrovni. Dvacet studentù je vybráno z celého svìta, od Polska po Zambii, a reprezentuje jak neziskové organizace, tak obchodní spoleènosti (jako Deutsche Bank nebo Shell) a státní agentury èi ministerstva. Za 7 tisíc eur mùžete v pøíštím roce absolvovat dva týdny výuky pod vedením zkušených konzultantù... ♠ 17

Partnership Matters. Current Issues in Cross-Sector Collaboration, The Copenhagen Centre, Copenhagen 2003.

32

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Je tedy partnerstvím každá situace, kdy se dají dohromady dva èi více subjektù? Rozhodnì nikoli. Naznaèená inflace v používání tohoto termínu pouze vedla k zamlžení podstaty partnerství, k vágnímu, rozostøenému chápání, v nìmž se ztrácí obsah. Pøíliš širokému používání se bohužel nevyhneme ani v této publikaci – ne všechny znaky partnerství, které níže považujeme za podstatné, jsou viditelné na první pohled a když nìkdo tvrdí, že jde o partnerství, neumíme to bez dalšího zjišování posoudit. Ale bylo by dobré si aspoò na tomto místì pøipomenout, že možná stojí za to vrátit pojmu jeho skuteènou hodnotu, kterou se odliší od jiných. Bylo by dobré promyslit, zda nechceme ve vlastní práci smìøovat k vyhranìnému, hodnotovému pojetí, které pøináší nové, zvláštní efekty. Pøedevším, partnerství není totéž co jakákoli spolupráce. Spolupráce mùže být krátkodobá, asymetrická a nové podnìty nepøinášející, tøebaže užiteèná a úèinná. Když jsme po loòských tragických srpnových záplavách v Èechách rozeslali e-mailovou poštou zprávu našim známým v cizinì, zareagovaly tøi – shodou okolností, anebo zákonitì – ženy. Isobel z malého ostrùvku Foula, ztraceného v okolí Shetland kdesi v severních moøích, odpovìdìla jako první. Psala: „Okamžitì po obdržení tvé smutné zprávy se sešlo všech 30 (!) obyvatel našeho ostrova a rozhodlo se, že pomùžeme, pøestože sami nejsme bohat텓 Poslali 200 eur, které jsme pozdìji mohli doruèit jedné rodinì v obci Kly na Mìlnicku. Margaret, která pracuje v Evropském parlamentu ve Štrasburku a bydlí v Lucemburku, se obrátila s výzvou o pomoc na Lucemburskou obchodní komoru a sama poslala 300 eur. Obdržela je matka s vážnì nemocnou dcerou z povltavských Štìchovic. A Konstantina z Kypru, s níž jsme se dosud neznali a s kterou se asi nikdy neuvidíme, se o nás dozvìdìla prostøednictvím neziskové organizace Trialog a zprostøedkovala pomoc dobrovolnické organizace Lékaøi svìta (pøedali jsme nadaci Èlovìk v tísni). Je bájeèné pobývat v prostøedí, které je založeno na vzájemné dùvìøe a solidaritì, nicménì nešlo zde o partnerství, šlo o krátkodobou spolupráci. Díky za ni, Isobelo, Margareto, Konstantino…

Partnerství jako organismus, který pøináší nové hodnoty Partnerství by mìlo vyjadøovat takovou spolupráci rùzných subjektù, která je založena na vzájemné výhodnosti, spoleèných cílech a dlouhodobosti vztahu. Vztah by mìl být nejen vzájemnì výhodný, ale také dobøe definovaný, tzn. jasnì vyjádøený a pochopený, nikoliv neurèitý, pøibližný, lajdácký. Mìl by být také

33

Partnerství

„dostateènì rovnoprávný“, èi lépe øeèeno: vyvážený. Tedy takový, že trvalá èi dlouhodobá neaktivita partnera znamená pro druhého urèitou újmu. Dùležité je, že partnerství pøidává k èinnosti partnerù a k jejich výsledkùm urèitou hodnotu, která by jinak nenastala. Za prvé, spoluprací se obohacují oba partneøi tím, že narùstají jejich vlastní kapacity, napø. zkušenosti a dovednosti, znalosti, elán, pøíjmy apod. Za druhé, èlenství v nìm posiluje samotný celek, pøispívá ke vzniku silnìjšího a sebevìdomìjšího subjektu – vidíme to na chování evropských (a již také tuzemských) asociací a sítí. Za tøetí, partnerstvím vznikají výsledky, kterých by izolovaní partneøi sami nedosáhli. Napø. v programu LEADER mùže místní sdružení obèanù získat grant jen tehdy, stane-li se pøed tím souèástí vìtšího místního partnerství, výslovnì stanoveného, s pøedem dohodnutými spoleènými prioritami. Zde je vidìt, že partnerství mùže fungovat tehdy, je-li výhodné pro èleny, dostateènì dlouhodobé a založené na spoleèných cílech (programu). Partnerství není výhodné jen pro každého jednotlivého èlena. Jeho jasným pøíznakem je takzvaný synergický efekt: celkové pozitivní dopady pro dané území nebo komunitu jsou vìtší než souèet efektù, které dokážou svou aktivitou vyvolat jednotliví úèastníci. Podle stanoviska Evropské komise partnerství vytváøí pøidanou hodnotu tím, že umožní spolupráci na inovaèních projektech, pøi pøenášení zkušeností a ve vzdìlávacích sítích mezi rozdílnými partnery i mezi jednotlivými zemìmi. Partnerství je urèitì vztah spolupráce, a to vzájemnì výhodné, pøínosné pro celek, dlouhodobé a založené na spoleèných cílech. Ale je to souèasnì i proces této spolupráce. Partnerství se musí založit, financovat, organizovat, udržovat a hodnotit. Partnerství vyžaduje koordinaci aktivit a „strategií“ partnerù. Koordinovat tu ovšem neznamená nìkoho øídit, ale vzájemnì se radit a spoleènì rozhodovat. Koordinátor je ten, kdo spolupráci usnadòuje nebo umožòuje. Partnerství by mìlo vycházet z opravdových potøeb jednotlivých èlenù, kteøí by mìli vstupovat do vzájemného vztahu s dostateènou pøesvìdèivostí, jaksi „naplno“ – jinak partnerství brzy „odumøe“ nebo pøeskoèí do jalových „informaèních výmìn“. ♠ A co teprve místní partnerství! To je dùležité z mnoha dùvodù: – –

je základem úspìšné existence nestátních neziskových organizací, je pøedpokladem a vítanou podmínkou pro financování v øadì programù EU (zejména v iniciativách URBAN, EQUAL a LEADER),

34

–

Prùvodce neziskovým sektorem EU

posiluje místní demokracii, dává dohromady síly uvnitø komunity, umožòuje pøekonat èi aspoò oslabit vylouèení nìkterých obèanù nebo skupin z vìtšinové spoleènosti atd., tedy je v souladu s øadou veøejnì prospìšných cílù obèanských organizací.

Jak dokládá analýza OECD 18 , v øadì zemí EU mají nevládní organizace èasto velmi úzké vztahy s veøejným sektorem díky dlouhé historii soukromých iniciativ a zapojení tìchto organizací do veøejných aktivit. Tyto nevládní organizace nemají ve veøejné správì svého zakladatele ani majitele, ale mohou plnit èást jejího poslání a jsou orgány veøejné správy dotovány a kontrolovány. Nevládní organizace se také úèastní strategického plánování a kolektivního rozhodování v oblastech, v nichž pùsobí. Tyto vztahy jsou podporovány tìsnými kontakty se zástupci veøejné správy (napø. s radními a zamìstnanci úøadù), v nichž panuje atmosféra dùvìry – a „normálnosti“, mohlo by se dodat. Obecnì vzato, místní partnerství se utváøejí pod vlivem mnoha faktorù: postavení a tradice státu ve spoleènosti a veøejné správy vùbec, pod vlivem hospodáøské a legislativní situace, politické a obèanské kultury, v závislosti na míøe decentralizace veøejné správy, podnikatelského prostøedí atd. Významné je rovnìž postavení církví ve spoleènosti, aktuální vládní orientace (konzervativní, sociálnì demokratická apod.), práce médií a aktuální vnímání prostoru veøejné politiky a problémù života spoleènosti. Je proto prakticky nemožné systematicky vyhodnotit charakter a rozsah místních partnerství v jednotlivých zemích Unie a dokonce je porovnávat. Na místní úrovni existuje v zemích EU èasto nìco, co u nás dosud bývá øídké, skryté, pro nìkoho podezøelé, neèitelné. Je to partnerství subjektù veøejného a soukromého sektoru. Ten druhý se nìkdy chápe jen jako sektor komerèní, podnikatelský, aèkoliv obèanské organizace, které v neziskovém sektoru pøevažují, jsou samozøejmì založeny rovnìž soukromými osobami a vztahuje se na nì soukromé, nikoliv veøejné právo. Podnìtem k tomuto partnerství je vìtšinou kapitálový vklad soukromých spoleèností. Vzniklé partnerství je vlastnì dlouhodobou dohodou mezi orgánem místní samosprávy a firmou (konsorciem firem) o tom, že podniky vybudují potøebnou infrastrukturu jako školu, nemocnici, inženýrské sítì apod., a obec ji bude postupnì splácet. Do doby splacení ji provozuje buï partnerství obce a podniku, anebo pøímo soukromý investor, v nìkterých pøípadech povìøují provozem úèelovì vzniklou neziskovou organizaci. Tato praxe je bohužel nìkdy spojena s rùznými ústupky ze strany veøejné správy, favorizováním investora v dalších vztazích, veøejných zakázkách apod. a mùže dokonce spoluvytváøet to, èím u nás tolik trpíme: klientelismus èi dokonce korupci. Pøesto je 18

Místní partnerství v Èeské republice, Zpráva OECD, Paris 2002.

35

Partnerství

partnerství obou sektorù v tomto smyslu velmi žádoucí formou investování do veøejných služeb a doufejme, že i v ÈR bude stále èastìjší 19 , spolu s dlouhodobou podporou podnikù, které se v posledních letech øíká podniková sociální odpovìdnost (v anglické zkratce CSR). ♠ Partnerství se uzavírá èi vytváøí jak uvnitø neziskového sektoru, tak mezisektorovì. Má množství variant, typù, úrovní. V širokém, leè bìžnì užívaném smyslu, existují partnerství – – – –

na evropské úrovni mezi nevládními organizacemi, na evropské úrovni mezi orgány EU a institucemi nevládního neziskového sektoru, na národní a regionální úrovní mezi veøejnou správou a neziskovým sektorem, na místní úrovni jako rozvojová spolupráce partnerù z rùzných sektorù.

Nìkteré z nich v dalším textu popíšeme, s dùrazem na pøíklady z obnovy a rozvoje venkova v zemích Unie a na problematiku zamìstnávání a sociální inkluze.

Partnerství v evropských asociacích a sítích Ve ètvrté kapitole I. dílu Prùvodce jsme vyjmenovali øadu asociací a sítí neziskových organizací. Uvedli jsme dùvody pro jejich vznik, silné a slabé stránky jejich fungování a jejich vliv na politiku EU. Tyto asociace a sítì nehrají vùèi svým èlenùm nadøízenou úlohu, ale pomáhají tam, kde to èlenové potøebují a chtìjí. Pod sítìmi si vìtšinou pøedstavujeme rozsáhlá spoleèenství celonárodní nebo celoevropské pùsobnosti. O nich se také mluví nejèastìji. A už se však sítì liší poètem èlenù, formálností struktury èi geografickým rozsahem, nejsou to rozhodující charakteristiky. Rozhodující není ani to, zda samy sebe nazývají sítí, koalicí, fórem èi jinak. Spoleèný mají jen svùj úèel: umožnit èlenùm, aby se dostávali do vzájemných kontaktù bez nutnosti osobních setkání nebo nepružných procedur. Tím se odlišují od asociací, které mívají své stanovy, organizaèní øády a další procedury fungování. Neformální vazby mezi všemi èleny navzájem, charakteristické pro sítì, mohou být v asociaci omezeny procedurami kolektivního projednávání a pøijímání závìrù. Asociace na druhé stranì dokáží vyvinout efektivnìjší tlak na své okolí, nebo

19

Partnerství veøejného a soukromého sektoru potøebuje ke správnému fungování kvalitní právní rámec, který v pøípadì ÈR rozhodnì neexistuje.

36

Prùvodce neziskovým sektorem EU

bývají èitelnìjší, v uplatòování závìrù rozhodnìjší a efektivnìjší a svými finanèními prostøedky a personálem silnìjší než sítì. Existují ovšem asociace, které jsou souèasnì sítìmi. Aby však sí byla sama partnerstvím, musí být založena na sdílení hodnot èi strategií a na dlouhodobé spolupráci urèité intenzity – jinak jde jen o výmìnu informací nebo služeb. Svoji poloformální sí mají v Anglii napøíklad Kruhy. To jsou skupiny, které se vìtšinou spontánnì utvoøí „kolem“ èlovìka, který je postižen tak, že potøebuje a pøijímá povzbuzení, radu èi jinou formu pomoci. Vytváøejí se vìtšinou s pomocí facilitátora a mohou zahrnovat pøátele, rodinné pøíslušníky, sousedy, známé a dokonce profesionální pomocníky. Takový Kruh mùže být utvoøen kolem starého, tìžce nemocného èlovìka, ale také kolem mladistvého, který je v alternativním výkonu trestu, kolem osamìlé ženy, která tragicky ztratila vlastní rodinu, èi kolem zdravotnì postižené osoby. Známé jsou regionální sítì barterové, bezhotovostní ekonomiky, které se pod zkratkou LETS dostaly ze zemí EU i do ÈR a na Slovensko. LETS je svépomocná iniciativa, založená na vzájemné výmìnì zboží a služeb mezi lidmi, kteøí si tak nemusí – nechtìjí nebo nemohou – platit penìzi. Èleny nejsou jen prostí nadšenci, kteøí snad usilují o jakýsi „venkovský návrat“ do nepenìžní ekonomiky, ale èasto právì lidé, kteøí nemají dostatek finanèních prostøedkù, nebo jsou tøeba nezamìstnaní, mají však co nabídnout: umí nìjaké øemeslo, chovají domácí zvíøectvo, jsou zruènými kutily, pohlídají dìti a podobnì. Ve svìtì nyní existují možná tisíce podobných svépomocných skupin. Podobu sítí mají také tzv. fóra, což jsou skupiny osob (organizací) a zároveò prostory pro vzájemnou komunikaci mezi èleny. Dnes to samozøejmì bývají virtuální prostory s kontaktem prostøednictvím internetu, nikoliv schùzové místnosti èi dokonce veøejná prostranství jako v antice. Mnoho tìchto fór ve skuteènosti pokulhává za skuteènì intenzivní a dynamickou výmìnou názorù èi idejí, nìkterá však žijí plným životem. Abychom zùstali u pøíkladù z EU, typickým mùže být skotské Obèanské fórum, které se prezentuje na http://www.civicforum.org.uk.

Evropské fórum pro postižené  V sítích spolupracují jednotliví èlenové i všichni spoleènì na dohodnutých projektech a cílech. Na celoevropské úrovni je dobrým pøíkladem Evropské fórum pro postižené 20 . V rámci Unie je to reprezentativní hlas jak organizací zdravotnì postižených, tak 20

European Disability Forum, www.edf-feph.org.

37

Partnerství

tìch, které postiženým pomáhají, což vytváøí optimální propojení klientù a poskytovatelù služeb. Avšak celá organizace je øízena postiženými nebo jejich rodièi. Èleny Fóra jsou národní rady zdravotnì postižených ze všech èlenských zemí a více než 60 neziskových organizací, vìtšinou celoevropských sítí, které se zamìøují na jednotlivé druhy postižení nebo na urèitou oblast aktivit. Posláním EDF je zajišovat, aby se práva a potøeby lidí se zdravotním postižením braly v úvahu ve všech iniciativách a programech Evropské unie, napøíklad v sociální politice, dopravì, vytváøení informaèní spoleènosti, v rozvojové spolupráci apod. Kampaò pod heslem „Postižení lidé, neviditelní obèané“ se stala základem prosazení širších práv zdravotnì postižených spoluobèanù. V roce 2001 uspoøádala Evropská komise v Bruselu konferenci ke spoleèenskému zapojení lidí s postižením. Hlavními tématy byla výchova postižených dìtí, pøíležitosti postižených v zamìstnání a spoleèenský život postižených. Také to, že rok 2003 se stal Evropským rokem lidí s postižením, je jednou ze zásluh tohoto Fóra. EDF je tedy typickou sítí, která plní informaèní, rozvojové a lobistické funkce. ♠ Neúplný pøehled stovek celoevropsky pùsobících asociací a sítí mùžete najít na adrese Evropské komise http://europa.eu.int/comm/civil_society/coneccs/index_en.htm, v databázi CONECCS. Vìtšinou jde o oborové a profesní organizace, èást má komerèní úèel, èást veøejnì prospìšný. Abychom si umìli pøedstavit, jak poèetná a rozmanitá jsou sdružení a sítì v každé oblasti života spoleènosti, vyhledali jsme struèné informace o organizacích, které se zamìøují na problematiku venkova. Nejsou zde èistì environmentální organizace s pùsobností v ochranì pøírodního prostøedí, protože to by seznam neúmìrnì rozšíøilo. A pozor – tento seznam v databázi CONECCSu nenajdete, nebo zdaleka ne všechny asociace usilují o evidenci a pøímý kontakt s Evropskou komisí.

38

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Evropské asociace a sítì v ochranì, obnovì a rozvoji venkova Europa Nostra Tematické zamìøení: architektonické a další památky, mìstské i venkovské Územní pùsobnost: celoevropská s rozšíøením na Rusko, Ukrajinu a Bìlorusko Právní forma: federace neziskových organizací a jednotlivcù, má národní skupiny nazývané rovnìž Nostra Hlavní aktivity: udìlování cen, setkávání, publikace, kampanì ICOMOS – International Council for Monuments and Sites Tematické zamìøení: pomníky, archeologická nalezištì, krajina Územní pùsobnost: celosvìtová se silnou evropskou skupinou Právní forma: federace organizací a nìkolika jednotlivcù, národní komise Hlavní aktivity: konference, publikace, poradenství pro UNESCO v oblasti svìtového dìdictví Forum Synergies Tematické zamìøení: udržitelný rozvoj, rozvoj obèanské spoleènosti Územní pùsobnost: v principu celoevropská, se èleny z nìkolika zemí Právní forma: si jednotlivcù s vazbami na organizace a podniky, èlenství je na doporuèení ENNHO – European Network of National Heritage Organisations Tematické zamìøení: dìdictví ve všech smyslech (pøírodní, kulturní, architektonické) Územní pùsobnost: cílem je celoevropská pùsobnost, nyní má èleny ve 23 zemích Právní forma: sí národních, regionálních a místních organizací zamìøených na dìdictví, celkem 60 èlenù (vznikla v r. 1999 z iniciativy Národního trustu pro Anglii a Wales) Hlavní aktivity: podpora spolupráce mezi èleny, poøádání reálných a virtuálních konferencí

39

Partnerství

Euracademy – European Academy for Sustainable Rural Development Tematické zamìøení: zvyšování odbornosti lidí v tematice trvale udržitelného rozvoje venkova Územní pùsobnost: celoevropská Právní forma: projektové partnerství (financované programem EU Leonardo), do listopadu 2003 vznikne v maïarském Györu asociace dosavadních úèastníkù a nových zájemcù 21 Hlavní aktivity: letní školy, distanèní studium, publikace European Rural University Tematické zamìøení: venkovský život a vzdìlávací témata, která jsou s tím spojena Územní pùsobnost: ve své nabídce celoevropská Právní forma: dosud jako souèást francouzské neziskové organizace, mùže vzniknout èlenská sí Hlavní aktivity: letní školy a studijní cesty Tematické sítì malých mìst, napø. ISG, RECEVIN, AVEC Tematické zamìøení: malá, historická, vinaøská nebo kulturní mìsta Územní pùsobnost: mezinárodní, ale geograficky rozmanitá Právní forma: sdružení nebo volná sí mìst Hlavní aktivity: konference, projekty, vzájemná pomoc EAC – European AgriCultural Convention (Evropský zemìdìlský konvent) Tematické zamìøení: strategie rozvoje zemìdìlství a venkova v EU Územní pùsobnost: celoevropská Právní forma: platforma nebo fórum rùzných zájmù, vytvoøená v souvislosti s diskusemi o budoucnosti EU Hlavní aktivity: konference, veøejná prohlášení, informace a diskuse na www VIRGILE Tematické zamìøení: Územní pùsobnost: Právní forma: Hlavní aktivity:

21

Podrobnìji www.euracademy.org.

venkovská problematika všeobecnì pøevážnì francouzsky a španìlsky mluvící zemì sí organizací a akademických odborníkù konference, vydávání zpravodaje

40

Prùvodce neziskovým sektorem EU

RED – Ruralité – Environnement – Dévéloppement Tematické zamìøení: rozvoj venkova a jeho dìdictví Územní pùsobnost: pøevážnì Lucembursko, Francie, Belgie a Nìmecko Právní forma: èlenská sí a profesionální tým Hlavní aktivity: projekty, mítinky, publikace MER/ECM – Mouvement Européen de Ruralité/European Countryside Movement Tematické zamìøení: politika rozvoje zemìdìlství a venkova Územní pùsobnost: Evropská unie Právní forma: seskupení evropských nevládních organizací, se servisem v RED a zahrnující velké organizace farmáøù, vlastníkù pùdy a myslivcù Hlavní aktivity: semináøe, politická prohlášení ARGE Tematické zamìøení: rozvoj venkova, obnova vesnic Územní pùsobnost: pøevážnì nìmecky mluvící zemì Hlavní aktivity: vydávání zpravodaje a soutìže jako Evropská vesnice roku CIERE – Centre for Interest of Environmental and Rural NGOs (Støedisko pro zájmy environmentálních a venkovských nevládních organizací) Tematické zamìøení: venkovská a environmentální politika a programy Územní pùsobnost: celoevropská Právní forma: uskupeni organizací s poradním postavením u Rady Evropy Hlavní aktivity: pravidelná setkání V oblasti venkova vznikají typické asociace a sítì již øadu let. Vynikajícím pøíkladem, jak se mohou spojit malé venkovské obce a utvoøit spolu s dalšími neziskovými subjekty celonárodní platformu, skuteènou politickou sílu, která úèinnì spolupracuje s vládou a parlamentem, iniciuje vznik zákonù a pravidel financování, jsou hnutí pro venkovskou akci 22 . Mají øadu podob. První hnutí tohoto druhu vzniklo ve Finsku v 70. letech jako odpovìï na degeneraci venkovských oblastí, úbytek obyvatelstva (pøedevším mladých lidí) 22

Village Action Movement. Mnoho informací lze najít na webových stránkách národních hnutí a v angliètinì také na www.ruralgateway.org.uk, kde jsou souhrnné informace o hnutích pro obnovu a rozvoj venkova v Evropì.

Partnerství

41

a rùst nezamìstnanosti. Odtud se hnutí pøes Švédsko šíøilo do dalších zemí, jako je Anglie nebo Dánsko, pozdìji do Estonska, poté Maïarska, Slovenska a dalších zemí. Hnutí mívají formu asociací, sítí anebo tzv. venkovských parlamentù, což jsou vlastnì konference mimovládních iniciativ (ve Finsku s pøevahou obcí, na Slovensku s pøevahou neziskových organizací), na nichž se utváøí politika nestátních subjektù v oblasti rozvoje venkova. Tato hnutí mají nìkolik charakteristických cílù: – – – – –

zlepšování životních podmínek na venkovì podporou místních iniciativ, podpora vzájemné spolupráce a výmìny zkušeností, sdružování (nikoliv sluèování) obcí, neziskových organizací, podpùrných agentur a politikù na podporu rozvoje venkova, motivace k novým kontaktùm a ke spolupráci na regionální, národní a evropské úrovni, ovlivòování politiky venkova a obhajoba jeho zájmù.

O nìkterých asociacích a sítích nyní podrobnìji 23 : Švédská kultura je založena na principech solidarity a rozvoje „zdola nahoru“ a právì to se projevilo mohutným hnutím venkovských komunit, do kterého se bìhem 13 let zapojily tisíce skupin pro místní akce. Zpoèátku bylo vlastnì protestem proti depopulaèním trendùm a celkové degradaci venkovského prostoru. Hnutí si zvolilo heslo „Celé Švédsko bude žít“ a vytklo si za cíl posilovat místní, pøímou demokracii, iniciativy v komunitách a rozvoj venkova. Zahajovací kampaò byla podporována více než stovkou nevládních organizací a spoèívala ve tøech hlavních aktivitách: v mediální kampani s úèastí známých osobností, v èetných semináøích po celém Švédsku a v intenzivní komunikaci, která vysvìtlovala, jak mohou i malé venkovské komunity vytváøet a navrhovat svou rozvojovou strategii. Rada lidových hnutí pro rozvoj venkova dnes zahrnuje na ètyøi tisíce skupin lidí, kteøí mají zájem na rozvoji života ve venkovských komunitách. Skupiny pùsobí v obcích, které mají dohromady kolem 3 mil. obyvatel, avšak vyskytují se mnohem èastìji na severu zemì a v øídce osídlených oblastech. Celkem v tìchto skupinách pracuje více než 80 tisíc lidí. Celý proces tvorby skupin byl sice podporován místní státní správou a celostátními a regionálními organizacemi, ale v podstatì se odvíjel zdola, od místních potøeb a podle místních podmínek. Vìtšina

23

První pøíklad pøetiskujeme z již døíve vydané publikace O. Èepelky „Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova“.

42

Prùvodce neziskovým sektorem EU

skupin je organizována ve formì dobrovolných sdružení. Právì otevøená struktura sdružení usnadòuje zapojení nových zájemcù do èinnosti. Místní skupiny realizují i velmi prosté projekty, jakými jsou záchrana obchodu nebo pošty ve vesnici, místní vaudeville show, založení družstva pro bydlení starých obèanù apod. Nejèastìjším zamìøením aktivit jsou volný èas, místní slavnosti, kultura, obecní domy, studijní kroužky, údržba silnic a cest a turistika. Jak je zøejmé, vìtšina tìchto aktivit není zajišována samotnými obcemi, nýbrž skupinami obyvatel, kteøí se pro ten který úèel sdružili a na základì své dùvìryhodnosti, bez velkých formalit (a bez tzv. právní subjektivity), zato s velkou podporou od místních samospráv, získávají finanèní prostøedky pro své veøejnì prospìšné zámìry. Vìtšina z nich není podporována ze strukturálních fondù EU, na to je vìtšina švédských regionù pøíliš bohatá, avšak jako celek pøedstavují dùležitý nástroj pro oživení venkovských obcí, stabilitu tamního obyvatelstva a zlepšení kvality života na vesnici. Evropská rada pro místní iniciativy v oblasti životního prostøedí (European Council for Local Environmental Initiative – ECLEI), je evropskou vìtví celosvìtového sdružení 430 místních samospráv, které cílevìdomì uplatòují udržitelný rozvoj svých obcí. Další stovky samospráv se pøipojují v každoroèních kampaních a programech, pøedevším v rámci známé Místní agendy 21. Asociace funguje také jako „informaèní burza“ o udržitelném rozvoji (www.iclei.org/infoch.htm) a pomáhá radami, vzdìláváním, propagací a dalšími službami øešit ekologické problémy dneška. S podobným zamìøením existuje také Evropská sí pro udržitelný rozvoj mìst a venkova (European Network on Sustainable Urban and Rural Development – ENSURE). I u nás jsou známou organizací Greenways. Tento výraz oznaèuje komunikace urèené pro bezmotorovou dopravu, zejména pro pìší, cyklisty, konì, vozíèkáøe, koleèkové bruslaøe. Cesty využívají èásteènì nebo úplnì nevyužívané dopravní linie, jakými jsou opuštìné železnice, obslužné cesty podél kanálù a øek, lesní cesty, málo frekventované tiché silnice, poutní cesty a podobnì. Tyto cesty jsou èasto základem pro další rozvoj území. V roce 1998 bylo v belgickém Namuru založeno Evropské sdružení Greenways, a to sedmnácti institucemi a sdruženími ze sedmi evropských zemí vèetnì ÈR a Evropskou cyklistickou federací. Asociace chce být koordinátorem evropských Greenways, podporovat jejich spojení a spolupráci mezi nimi, pøispívat k aktivnìjšímu a zdravìjšímu životnímu stylu a podporovat rozvoj venkova, aktivní turistiku a místní zamìstnanost. Podrobnosti najdete na www.aevv-egwa.org. V Èesku se Greenways ujaly spojení mezi Vídní a Prahou.

Partnerství

43

Partnerství pro venkov – iniciativa PREPARE Pøedvstupní partnerství pro evropský venkov (Pre-Accession Partnerships for Rural Europe – PREPARE) je sítí, kterou v roce 1999 bìhem setkání ve Švédsku založila skupina pøedstavitelù neziskových organizací  24 . Jejím posláním je rozvoj obèanské spoleènosti na venkovì, pøedevším v nových èlenských zemích EU. Volné sdružení osob z øady zemí, bez organizaèní struktury, s konsensuálním rozhodováním, avšak s potøebnými finanèními zdroji, se nyní pøetváøí do podoby mezinárodní sítì. V øíjnu 2003 se na Slovensku sejdou zástupci mimovládních iniciativ na podporu rozvoje venkova z kandidátských zemí a ze Švédska, Anglie, Skotska, Nìmecka a Finska, zástupci veøejné správy (od centrální po místní úroveò) a další zájemci, aby se dohodli na dalším, celoevropském rozvoji této iniciativy. Ta již dnes vykazuje všechny døíve uvedené znaky partnerství. Souèasnì je PREPARE programem spolupráce v jednotlivých zemích a mezinárodní výmìny zkušeností a námìtù pro rozvoj venkova. Jeho specialitou jsou „cestovní workshopy“, pøi nichž studijní skupiny navštìvují místa zajímavých projektù a v diskusi s jejich nositeli rozšiøují své zkušenosti a kontakty. Z jednotlivých zemí nastal dosud nejvìtší pokrok v Estonsku, Slovinsku, na Slovensku a v Èesku, pozdìji se pøipojilo i Polsko. Na Slovensku pracuje tøetím rokem – po vzoru podobných institucí ve Švédsku a Finsku – venkovský parlament. Je to sdružení zhruba 600 individuálních èlenù, vìtšinou pøedstavitelù neziskových organizací, a 80 institucí, které jednou za dva roky poøádá nìkolikadenní jednání. Jeho posláním je udržitelným zpùsobem zlepšovat kvalitu života ve venkovských oblastech. K tomu parlament založil a financuje pøes ètyøicet regionálních komunikaèních støedisek. Dnes je slovenský venkovský parlament také urèitou politickou (ovšemže nestranickou) silou: lobuje ve slovenské Národní radì, zveøejòuje požadavky na vládu a její jednání s Evropskou komisí, pøipomínkuje zákony. Pøed minulými všeobecnými volbami zveøejnil svou analýzu volebních programù politických stran, aby ukázal na význam, který pøikládají (spíš naopak nepøikládají) potøebám a problémùm slovenského venkova. Ve Slovinsku ministerstvo zemìdìlství podpoøilo hnutí pro venkov a uèinilo z nìj partnera vlády v roce 2001. Skupiny pro místní akce a celostátnì pùsobící neziskové organizace po sérii regionálních setkání založily na poèátku roku 2003 Slovinskou sí pro rozvoj venkova. Na rozdíl od ÈR, všechny tyto aktivity spolufinancuje ministerstvo zemìdìlství, které vidí v mimovládních iniciativách velkého spojence 24

Byly to Rada lidových hnutí pro rozvoj venkova ve Švédsku, ECOVAST, Forum Synergies, Kodukant Estonia, Maïarský venkovský parlament a Federace švédských spoleèností venkovské ekonomiky a zemìdìlství. Z ÈR je èlenem Omega Liberec.

44

Prùvodce neziskovým sektorem EU

nejen pro souèasné potøeby slovinského venkova, ale také pro budoucí zmìny v tzv. spoleèné zemìdìlské politice EU 25 . V Polsku se v únoru 2003 sešli zástupci desítek polských nadací a dalších organizací a spoleènì (v ÈR rovnìž nevídané) založili Polské fórum pro oživení venkovských oblastí. Došlo k podpisu dohody (opìt v ÈR øídký jev) o spolupráci s cílem podporovat v zemi aktivity „leaderovského typu“, které postupují zdola nahoru díky iniciativì místních partnerství. V Èesku zahájila na podzim 2002 liberecká Omega pøípravu regionálních workshopù, které možná poprvé dostaly k jednomu stolu zástupce státní správy, krajské samosprávy, starosty venkovských obcí, pøedstavitele neziskových organizací, zástupce vysokých škol, poradenských agentur a dalších subjektù, které pùsobí ve venkovském prostoru. Tato setkání ukázala jasnou potøebu celostátní organizace, platformy anebo sítì, která by obhajovala zájmy venkova, vystupovala jako silný a dùvìryhodný partner vùèi vládì a krajským samosprávám, pùsobila na legislativu, stimulovala vznik místních partnerství a pomáhala venkovským mikroregionùm poskytováním informací, zprostøedkováním kontaktù, vzdìlávacími a poradenskými službami. Jak to u nás bývá, ke spojení sil, k úplné spoleèné dohodì nedošlo ani na národním setkání v èervnu. Úèastníci se však rozhodli podporovat dosavadní Spolek pro obnovu venkova (nyní asi 600 èlenù, vìtšinou starostù obcí), spoluzakládat jeho organizace v krajích a pokusit se o rozšíøení jeho èinnosti o již uvedené funkce a èlenské základny o zájemce z ostatních sektorù. Pøedchozí popis mìl ilustrovat situaci, kdy mezinárodní iniciativa rozšiøuje svùj vliv do jednotlivých zemí a snaží se navázat na tamní iniciativy podobného zamìøení, tedy umožnit èi usnadnit rozvoj mimovládního hnutí. Na podobném základì ostatnì pracuje evropský PHARE v programu rozvoje obèanské spoleènosti  26.

Sociální platforma Mnohem mohutnìjší sílu než PREPARE však pøedstavuje Sociální platforma – nejsilnìjší uskupení asociací nevládních neziskových organizací v Evropì. Na seznamu jejích èlenù uvidíme rozmanitost „asociaèního hnutí“ v Evropì.

25

Jednou z hlavních chystaných zmìn je výrazný posun pozornosti a finanèních prostøedkù z produkèního zemìdìlství do mimoprodukèních funkcí (napø. udržujících krajinu) a do nezemìdìlského rozvoje venkova. To pøináší nový prostor pro uplatnìní neziskových organizací, které na venkovì pùsobí. Zmìny má potvrdit listopadová (2003) konference v Salzburgu. 26 Pøestože blahodárnost finanèních tokù z EU pocítily stovky èeských neziskových organizací, je dobré si uvìdomit, že PHARE podporuje pøedevším investièní projekty a transformaci veøejné správy. Neziskové organizace, nepoèítáme-li pøeshranièní spolupráci, z nìho získaly pøibližnì 3 % všech prostøedkù. Nové pøíležitosti se otevøou po vstupu do EU prostøednictvím operaèních programù (pøedevším Rozvoj lidských zdrojù) a tzv. jednotného programového dokumentu pro Prahu.

45

Partnerství

Èlenové Sociální platformy Eurolink Age je sítí 140 organizací a jednotlivcù, která propaguje správný zpùsob života ve stáøí v zájmu 121 milionù starých lidí v zemích EU. Adresa: Rue Froissart 111, B-1040 Brussels Web: www.eurolinkage.org/euro Autism Europe je evropská sí organizací rodièù autistických dìtí. Cílem je prosazovat a chránit lidská práva lidí s autismem a jejich rodin a pomoci zlepšovat jejich život. Adresa: Av. E. Van Becelaere 26 B – Bte 21, B-1170 Brussels Web: www.autismeurope.arc.be Caritas Europa pomáhá lidem, kteøí jsou v nouzi, zajišuje pomoc rozvojovým zemím a podílí se na znovuzaèleòování jednotlivcù a skupin do spoleènosti. Adresa: Rue de Pascale 4, B-1040 Brussels E-mail: [email protected] Spojená evropská kanceláø pro sociální rozvoj (Combined European Bureau for Social Development – CEBSD) je støešní organizace spojující rùzné partnery z mnoha zemí uvnitø i vnì Evropské unie. Èlenové aktivnì prosazují sociální a komunitní rozvoj. Adresa: Vooruitganstraat 323, B-1030 Brussels Web: www.cebsd.org Konfederace rodinných organizací v Evropské unii (Confederation of Family Organisations in the European Union – COFACE) zajišuje vazbu mezi institucemi EU a organizacemi, které v jednotlivých zemích reprezentují zájmy rodiny. Adresa: Rue de Londres 17, B-1050 Brussels E-mail: [email protected] Evropská sí proti chudobì (European Anti Poverty Network – EAPN) je nezávislá koalice nevládních organizací a skupin bojujících proti chudobì a sociální exkluzi v èlenských zemích EU. Adresa: Rue du Congrès 37-41 bte 2, B-1000 Brussels Web: www.eapn.org

46

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Evropská asociace pro vzdìlávání dospìlých (European Association for the Education of Adults – EAEA) je nadnárodním sdružením pro organizace, které pùsobí v oblasti vzdìlávání dospìlých. Adresa: Rue J. Stevenstraat 8, B-1000 Brussels Web: www.eaea.org Evropská asociace poskytovatelù služeb invalidním obèanùm (European Association of service Providers for Persons with Disabilities – EASPD) hájí zájmy sociálních podnikù a jejich støešních organizací, které poskytují služby zdravotnì postiženým lidem v celé Evropì. Adresa: 63 Avenue d’Auderghem, B – 1040 Brussels Web: www.easpd.org Evropská slepecká unie (European Blind Union – EBU) The European Blind Union je organizace evropských organizací založená v roce 1984 a jedna ze šesti regionálních organizací Svìtové slepecké unie. Adresa: Avenue des Arts 24 bt 21, B-1000 Brussels Web: www.euroblind.org Evropská konfederace družstev, sociálních družstev a podnikù s úèastí zamìstnancù (European Confederation of Workers’ Co-operatives, Social Co-operatives and Participative Enterprises – CECOP) je mezinárodní sdružení, které zastupuje malé a støední podniky vlastnìné zamìstnanci ve 42 zemích Evropy. Hlavním cílem je hájit zájmy èlenských družstev, sociálních družstev a podnikù, úèasti zamìstnancù a jejich spoluvlastnìní firem u institucí EU, propagovat rozvoj družstevnictví, vytváøet partnerství a sítì a zprostøedkovávat informace a poznatky. (Více v kapitole 3.) Adresa: Rue Guillaume Tell 59B, B-1060 Brussels Web: www.cecop.org Evropská rada pro dobrovolnické organizace (European Council for Voluntary Organisations – CEDAG) je sí dobrovolnických organizací z èlenských zemí EU. Jejími èleny jsou regionální a národní støešní organizace neziskového sektoru, které dohromady reprezentují pøes 50 tisíc neziskových organizací s více než 9 milióny èlenù. Byla založena v roce 1989, aby zastupovala zájmy neziskového sektoru na evropské úrovni. Zastupuje dobrovolnické organizace ve Stálé konferenci družstev, svépomocných spoleèností, sdružení a nadací (CEP-CMAF), které se zabývají sociální ekonomikou (viz kap. 3).

47

Partnerství

Adresa: Web:

Rue Guillaume Tell 59B, B-1060 Brussels www.cedag.org

Evropské forum zdravotnì postižených (European Disability Forum – EDF) reprezentuje zájmy 37 miliónu zdravotnì postižených, hájí jejich práva a rovné pøíležitosti ve spoleènosti, bojuje proti jejich diskriminaci a sociální exkluzi ve všech oblastech politiky EU. Adresa: Square Ambiorix 32, B-1000 Brussels Web: www.edf-feph.org Evropská federace pro diakonii (European Federation for Diaconia – Eurodiaconia) je sdružení 46 èlenù èinných na národní úrovni ve 27 èlenských státech EU. Jde o sí diakonií a církevních zaøízení, které se zabývají sociální prací. Posláním je zlepšovat životní podmínky všech lidí a propojovat èinnost diakonií, sociálních iniciativ a církví v Evropì. Adresa: Rue Joseph II, 166, B-1000 Brussels Web: www.eurodiaconia.org European Federation of National Organisations Working with Homeless (FEANTSA) byla založena v roce 1989 a spojuje pøes 70 organizací pracujících s bezdomovci v celé Evropì. Zvìtšuje povìdomí o problematice v Evropì, zajišuje mezinárodní výmìnu a pùsobí na politiky, aby øešili problémy bezdomovcù. Adresa: Chée de Louvain 194, B-1210 Brussels Web: www.feantsa.org Evropská federace starších osob (European Federation of the Elderly – EURAG) je nezisková nenáboženská organizace založená v roce 1962, která reprezentuje zájmy starších lidí a spolupracuje s mezinárodními organizacemi, vládami a s dalšími neziskovými organizacemi. Adresa: Wielandgasse 9, A-8010 Graz Web: www.eurag-europe.org Evropský styèný výbor pro sociální bydlení (European Liaison Committee for Social Housing – CECODHAS) je nezisková organizace èinná od roku 1998. Hlavním cílem je propagovat organizace, které se zabývají bydlením sociálnì slabších skupin v EU a koordinovat èinnost tìchto organizací. Adresa: Rue des Colonies 40, B-1000 Brussels Web: www.cecodhas.org

48

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Evropské dobrovolnické centrum (European Volunteer Centre – CEV) a jeho národní støediska podporují dobrovolnictví, pùsobí k posilování infrastruktury pro èinnost dobrovolníkù a snaží se ji zefektivnit. Adresa: Rue de l’Industrie 42, b 10, 1040 Brussels Web: www.cev.be Federace evropských žen aktivních v domácí péèi (Fédération européenne des femmes actives au foyer – FEFAF) zastupuje a brání zájmy žen, které si jako svou prioritu volí péèi o dìti a o staré nebo postižené pøíbuzné. Adresa: Avenue Père Damien 76, B-1150 Brussels Web: www.fefaf.org Evropské fórum péèe o dìti (European Forum for Child Welfare – EFCW) je jakožto sí organizací èástí Mezinárodního fóra pro péèi o dìti, jehož cílem je pozvednout úroveò péèe o dìti a zlepšit pøedstavu evropských institucí o této oblasti. Adresa: Rue de la Concorde 53, B-1050 Brussels Web: www.efcw.org Evropská sí proti rasismu (European Network Against Racism – ENAR) je koalice asi 600 evropských nevládních organiazcí. Jejím cílem je boj proti rasismu, xenofobii, semitismu a islamofobii a obhajoba rovnoprávného vztahu mezi obèany Evropy a tøetích zemí. Adresa: Rue de la Charité 43, B – 1210 Brussels Web: www.enar-eu.org Evropská sí nezamìstnaných (European Network of the Unemployed – ENU) byla iniciována v roce 1982 jako první západoevropská sí tohoto druhu a oficiálnì byla založena v roce 1987 v Glasgow. ENU organizuje a podporuje veøejné protesty nezamìstnaných a jejich pøíznivcù proti rùstu nezamìstnanosti, chudoby a nejistoty zamìstnání. Adresa: North Richmond Street 8, Dublin 1 Web: www.inou.ie Evropská aliance veøejného zdraví (European Public Health Alliance – EPHA) hájí zájmy lidí o kvalitní zdravotní péèi. Adresa: Rue de Pascale 33, B-1040 Brussels Web: www.epha.org

Partnerství

Evropský kulatý stùl charitativních asociací (European Round Table of Charitable Social Welfare Associations – ET Welfare) lobuje v zájmu svých èlenù v institucích EU a vede kampanì za sociální práva pro všechny a za zlepšení sociálních služeb. Adresa: Rue de Pascale 4-6, B-1040 Brussels Web: www.ETWelfare.com Evropská sí sociálních akcí (European Social Action Network – ESAN) byla založena v roce 1991 organizacemi, které se vìnují sociálnímu rozvoji a sociálním aktivitám na území Evropské unie. Rozvíjí spolupráci mezi neziskovými organizacemi pùsobícími v sociální oblasti a podporuje evropskou politiku založenou na respektování lidských práv. Adresa: Rue Sainte Catherine 60, F-59800 Lille E-mail: [email protected] Evropská ženská lobby (European Women’s Lobby – EWL) je nejrozsáhlejší koalicí ženských nevládních organizací v Evropské unii. Snaží se dosáhnout rovnosti mezi ženami a muži a zprostøedkovat kontakt mezi evropskými politickými orgány a ženskými organizacemi. Adresa: Rue Hydraulique 18, B-1210 Brussels Web: www.womenlobby.org Evropské fórum mladých (European Youth Forum) chce sloužit zájmùm mladých lidí z celé Evropy, podporovat jejich aktivní úèast na budování spoleèné Evropy a hledat zpùsoby, jak zapojit mladé lidi do Evropy založené na hodnotách lidských práv, demokracie a vzájemného porozumìní. Adresa: Rue Joseph II 120, B-1040 Brussels Web: www.youthforum.org Mezinárodní federace ACLI (Federazione ACLI Internazionali – FAI) pracuje na propagaci cílù køesanských sdružení pracujících. FAI podporuje rozvoj neziskového svìta a obèanské spoleènosti za úèelem posílení demokracie, podporuje a monitoruje lidská práva ve spoleènosti, solidaritu a mezinárodní spolupráci. Adresa: Rue Franklin136, B-1000 Brussels Web: www.acli.it Mezinárodní liga spoleèností pro osoby s mentálním postižením (International League of Societies for Persons with Mental Handicap),

49

50

Prùvodce neziskovým sektorem EU

založená v roce 1988, je nevládní nezisková organizace, která pod znaèkou „Inclusion Europe“ hájí práva a zájmy lidí s mentálním postižením a jejich rodin v Evropì. Adresa: Galerie Toison d’Or29, Chée d’Ixelles Bte 393/32, B-1050 Brussels Web: www.ilsmh-ea.be Mezinárodní rada pro životní podmínky (International Council on Social Welfare – ICSW), založená v roce 1928, je nevládní organizací s pùsobností na celém svìtì v oblastech sociální péèe a sociálního práva. Je jednou z mnoha nevládních organizací, které mají poradenský statut pøi OSN. Adresa: Am Stockborn 1-3, D-60439, Frankfurt/Main, Germany Web: www.icsw.org Evropská sekce Mezinárodní asociace lesbièek a gayù (International Lesbian and Gay Association – ILGA), založená v roce 1996, je federací stejnì zamìøených organizací z jednotlivých zemí a prosazuje zájmy a práva v rámci politiky Evropské unie a Evropské rady. Adresa: Av. de Tervueren 94/1, B-1040 Brussels Web: www.ilga-europe.org Mezinárodní hnutí ATD pro ètvrtý svìt (International Movement ATD Fourth World) je mezinárodní nevládní organizace pøekonávající extrémní chudobu. Cílem je najít možnosti partnerství s rodinami žijícími neustále v chudobì a motivovat další osoby a zástupce veøejné správy k pomoci. Adresa: Av. V. Jacobs 12, B-1040 Brussels Web: www.atd-fourthworld.org Evropská sí Mezinárodní federace pro plánované rodièovství (International Planned Parenthood Federation – IPPF) je nejvìtší organizací tohoto druhu, která po padesáti letech existence pùsobí ve více než 140 zemích na místní i regionální úrovni pro zlepšení podpory zdravotnických služeb v oblasti reprodukèní medicíny. Adresa: Rue Royale 146, B-1000 Brussels Web: www.ippf.org Mezinárodní aliance na ochranu dìtí (International Save the Children Alliance) seskupuje organizace pracující v oblasti péèe o dìti po celém svìtì.

51

Partnerství

Adresa: Web:

Rue Montoyer 39, B-1000 Brussels www.savethechildren.net

Mentální zdraví v Evropì (Mental Health Europe – MHE-SME) je organizací pro obhajobu cílù a pro vzdìlávání v problematice duševního zdraví lidí v jeho aspektech sociálních, vzdìlávacích, medicínských a biologických. Adresa: Boulevard Clovis 7, B-1000 Brussels Web: www.mhe-sme.org Rada Kvakerù pro evropské záležitosti (Quaker Council for European Affairs – QCEA) byla založena v roce 1979 k hájení hodnot Náboženské spoleènosti pøátel (Kvakerù) v kontextu evropské politiky. Má programy na poli míru, spravedlivého sdílení svìtových zdrojù a lidských práv. Adresa: Square Ambiorix 50, B-1000 Brussels Web: www.quaker.org/qcea Styèný úøad Èerveného køíže pro EU (Red Cross – EU Liaison Bureau) byl založen v roce 1983 jako konsorcium národních organizací Èerveného køíže èlenských zemí EU a sekretariátu Mezinárodní federace Èerveného køíže a spoleèností Èerveného pùlmìsíce. Adresa: Rue Belliard, 65 Bte. 7,B-1040 Brussels Web: www.ifrc.org Solidar je evropská aliance neziskových organizací, které se zabývají sociální péèí, humanitární pomocí a celoživotním uèením a je ve spojení s odborovými svazy a sociálnì demokratickými stranami. Adresa: Rue du Commerce 22, B-1000 Brussels Web: www.solidar.org Co je nápadné: kromì ètyø organizací sídlí všichni èlenové Sociální platformy v Bruselu. Jejich posláním je totiž skuteènì udržovat aktivní vztah k Evropské komisi, k dalším orgánùm EU i k sobì navzájem. Brusel lze z urèitého hlediska opravdu považovat za hlavní mìsto diplomacie neziskového sektoru. Jestliže totiž spoèítáme, kde mají sídlo všechny mezinárodní a mezinárodnì orientované nevládní organizace, pak je jasnou jednièkou právì Brusel. Ostatnì evropská mìsta zaujímají hned sedm míst v první desítce svìtového žebøíèku: v Bruselu je sídlo 1392 takových organizací, v Londýnì 807, v Paøíži 729, ve

52

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Washingtonu již jen 487, další místa zaujímají New York, Ženeva, Øím, Vídeò, Tokio a první desítku uzavírá Amsterdam se 162 organizacemi. Základní poslání je zøejmé: lobbing èili snaha ovlivòovat politiku EU. A mimochodem, existuje i Svaz mezinárodních asociací. Tak to je už vlastnì asociace asociací asociací, viïte? Nemìli bychom ale zapomenout, že všechny asociace a sítì nejsou stejnì vhodné pro vaše cíle. Jejich název nemusí nic zaruèovat. Mají rùznou zkušenost, rùzné postavení v neziskovém sektoru, rùzné èlenské pøíspìvky (obvykle nikoliv symbolické). Je tøeba zvážit, kam se pøipojíte. Nejlepší je dobøe se seznámit s jejich dosavadní èinností, nìjakou dobu sledovat dìní, pozdìji se možná stát pozorovatelem èi pøidruženým èlenem. A vyrazit alespoò jednou roènì do Bruselu èi do jiného místa setkání.

Všeoborové asociace a sítì Když si všímáme „veøejnì prospìšné èásti“ spektra asociací v jednotlivých zemích Unie, vidíme pøedevším oborové platformy, federace a sítì, ménì èasto regionální a místní. Ve mìstech však neziskové organizace vytváøejí èasto vlastní všeoborové uskupení v podobì koalice nebo pøíslušnosti k místnímu trustu a zde také èerpají významnou èást pøíspìvkù na svou èinnost. Všeoborové asociace nevládních neziskových organizací mùžeme nalézt na úrovni regionù i celých zemí. Èasto sdružují menší organizace, které èerpají z dobrovolné práce èlenù a zabývají se otázkami místního významu. Pøíkladem byla v I. díle Prùvodce Skotská rada pro neziskové organizace, která sdružuje 1300 èlenù. K tvorbì národních asociací v nových èlenských zemích Unie vyzvala také sí Orfeus, financovaná Evropským centrem nadací (str. 76 v I. dílu). Jaké jsou nejèastìjší pøekážky pøi tvorbì národní všeoborové asociace? Nevládní organizace nìkdy vidí malý užitek z vytváøení spojenectví a obávají se ztráty nezávislosti. Pøevzetí aktivní role v rámci asociace pøedpokládá schopnost spolupráce, shodu ve spoleèných cílech, vytvoøení dlouhodobé strategie, pøekonání døívìjších negativních zkušeností, iniciativu proudící zdola nahoru a formulaci spoleèných zájmù èlenù – a nic z toho není zcela samozøejmé ani snadné. Po založení asociace ztrácejí èasto èlenové motivaci, nebo se jim do jejich bìžné èinnosti již „nevejde“ spolupráce s jinými a proto ztrácejí vìdomí její užiteènosti. Vyskytnou se také problémy s financováním, nebo ani stát, ani soukromí dárci obvykle nejsou naklonìni vìnovat peníze na organizování, komunikování, „schùzování“.27

27

Øada zavedených organizací je navíc spokojena s vlastními cestièkami, kontakty, informaèními i finanèními kanály a obávají se, že spolupráce s ostatními by jim tyto výhody vzala.

Partnerství

53

Tìmito otázkami by se mìla zabývat také èeská všeoborová asociace, která má vzniknout na podzim roku 2003. Její vznik by usnadnil komunikaci neziskového sektoru s veøejnou správou, posílil by vyhlídky ve velkých kampaních (napø. k využívání strukturálních fondù EU), ovlivòoval by pohled veøejnosti a médií na neziskový sektor, pomohl by prosazovat žádoucí zmìny v zákonech a umožnil by èlenským organizacím pružnìji reagovat na nìkteré problémy veøejného života i samotného neziskového sektoru.

Evropská komise a rozvoj regionù V I. díle Prùvodce jsme vidìli, že z partnerství, v tom širokém a „formálním“ smyslu, vychází celé fungování orgánù Evropské unie (vztahy mezi Komisí a èlenskými zemìmi, vyjednávání o finanèní pomoci, pøíprava rozhodování v kolektivních orgánech) a že princip partnerství prostupuje celým mechanismem fungování strukturálních fondù. V 90. letech se partnerství stalo klíèovým znakem programù EU a synonymem pro zapojení a spolupráci národních, regionálních a místních subjektù pøi využívání strukturálních fondù. Tím se do øešení problémù a do pøípravy nových politik definitivnì dostaly zájmy nevládních neziskových organizací. Jak mùže neziskový sektor ovlivòovat samotnou strukturální politiku EU? Jedinì tak, že bude s orgány EU komunikovat. Praktickým pøedpokladem pro ochotu veøejné správy komunikovat s neziskovým sektorem, a už jde o ministerstva, vládu èi Evropskou komisi, je bohužel to, aby byl neziskový sektor vnímán celistvì a aby byl nìkdo, kdo mùže být identifikován jako mluvèí sektoru. To je právì odvìké dilema neziskových organizací – to je trvalý spor o význam slova „zastupování“. Víme z 1. kapitoly, že na evropské úrovni, v Evropské komisi, se jako souhrnný zástupce neziskového sektoru zaèíná vnímat organizovaná obèanská spoleènost, tedy urèitý okruh asociací, sítí, platforem a fór, vìtšinou s vlastní právní subjektivitou, které sdružují národní asociace èi jednotlivé nevládní organizace v èlenských zemích Unie a mají pøímé kontakty na orgány EU. S takovými reprezentacemi je Evropská komise schopna a ochotna jednat. Bìžnými formami komunikace mezi orgány EU a zástupci neziskového sektoru jsou spoleèné konference a fóra, neformální konzultace a oficiální vyhlášení. Jedno ze stanovisek obdržel v èervenci 2002 pøedseda Evropské komise Romano Prodi od Sociální platformy. Ta se v posledních letech intenzivnì úèastnila debat o vztazích

54

Prùvodce neziskovým sektorem EU

mezi orgány EU a neziskovými organizacemi. V nich zaujímala názor, že v Unii je nedostatek demokracie a že dokument o budování silnìjšího partnerství mezi Komisí a svìtem neziskových organizací 28 pouze naznaèil cestu, ale dosud ji prakticky nevybudoval. Jak píše Sociální platforma panu Prodimu, „potøeba širších konzultací je víc než nácvik správných praktik, je to vrácení plného smyslu samotné demokracii, posilování prostoru, v nìmž se lidem umožní, aby vyjadøovali své zájmy, a kde vìdí, že mohou dosáhnout zmìny“. Avšak pro to, aby byl evropský proces demokratizace úèinnìjší, nestaèí dìlat nezávazné administrativní reformy, nýbrž je tøeba zaruèit skuteènou úèast obèanské spoleènosti pomocí tzv. strukturovaného dialogu. Sociální platforma proto navrhla, aby se dohodly závazné minimální standardy pro obèanský dialog s Evropskou komisí. Podpoøila tvorbu databáze organizací obèanské spoleènosti CONECCS, protože ta zpøehledòuje mechanismus konzultací. Komise pak lépe ví, které organizace se tìchto konzultací úèastní, èí zájmy zastupují a jak je prezentují dále. Pokud jde o Hospodáøský a sociální výbor, Sociální platforma má za to, že je sice užiteèným prostøedníkem k usnadnìní celého dialogu, avšak nemùže nahradit pøímý dialog mezi obèanskou spoleèností a evropskými institucemi. Ve stanovisku Sociální platformy se také uznává význam internetu pro výmìnu a zveøejòování informací. Avšak internet nemùže nahradit osobní komunikaci a kolektivní debaty, které jsou nutné pøed rozhodnutím o konkrétních akcích. Zejména internet neposkytuje pøehled o tom, koho vlastnì zastupuje ten, kdo se internetové komunikace úèastní. Platforma také odmítá šibenièní termíny, které Komise navrhuje (napø. šest týdnù všeobecné lhùty v procesu konzultací), protože zvláštì ty neziskové organizace, které pro vnitøní jednání používají silnì demokratickou strukturu a mechanismy, nemohou v takové lhùtì poskytnout plnì odpovìdné závìry. A koneènì, aby konzultace byly užiteèné i efektivní, je tøeba stimulovat debaty nejen na celoevropské úrovni, ale také na úrovni jednotlivých zemí, mezi nevládními organizacemi s národní pùsobností. To hlavní z konkrétních událostí, jednání a jejich výsledkù již bylo popsáno v I. díle v kapitolách 3 a 4 a také v ostatních kapitolách tohoto dílu (dávkujeme tyto referátové èásti textu, abychom vás pøíliš neunavili…). Mimochodem, po jejich pøeètení – myslíte si, že vztahy mezi zástupci neziskového sektoru a evropskými orgány naplòují naše dost nároèné znaky partnerství, které jsme popsali v úvodu kapitoly?

28 29

The Commission and NGOs: Building a Stronger Partnership” – podrobnìji jsme o nìm hovoøili ve 3. kapitole I. dílu Prùvodce.

Popularizujeme tu složitou proceduru. Rozhodnutím vlády míníme Národní rozvojový plán, ministerstvem míníme øídící orgány operaèních programù atd. Ètenáø si najde pøesné formulace napø. v publikaci Ministerstva pro místní rozvoj „ÈR v rámci politiky hospodáøské a sociální soudržnosti EU“ a také v samotném Národním rozvojovém plánu na www.mmr.cz. Mìli bychom však mít na pamìti, že pod spoluprací s nevládními organizacemi si v EU nemùžeme pøedstavovat jednotlivé neziskovky, nýbrž silné lobistické celky, z nichž vìtšina hájí zájmy výrobcù a zamìstnancù a jen nìkteré se týkají veøejnì prospìšných témat, jak je uznáváme v èeském neziskovém prostøedí.

Partnerství

55

Neziskové organizace a evropské peníze Z jednání úøedníkù a politikù, a také po urèité spolupráci ze strany nevládních asociací, vznikají priority, na nìž pak reagují èlenské státy výzvou ke koneèným pøíjemcùm. Ve strukturální politice EU zaèíná zapojování neziskových organizací rozhodnutím vlády o tom, které oblasti v zemi jsou ekonomicky nebo sociálnì nejvíce problémové, a pak pøichází iniciativa od územní samosprávy èi ministerstev 29 s výzvou k vytváøení partnerství a k pøípravì projektù, které by pomohly dané problémy øešit. Nevládní neziskové organizace tak fakticky pùsobí soubìžnì anebo spoleènì se službami poskytovanými státem a komerèními organizacemi. To vytváøí takzvaný synergický, spoleèným postupem umocnìný efekt. Souèasnì se však nevládní neziskové organizace obèanského typu dostávají s komerèními a samosprávou založenými organizacemi do soutìže o tytéž finanèní prostøedky, zejména v rámci stejného úèelu financování (takzvaného opatøení operaèního programu30 ). V souvislosti s financováním aktivit neziskových organizací ze strukturálních fondù Unie se také objevuje staronový etický problém. Neziskové organizace, které samy sledují své vlastní cíle napø. v poskytování služeb urèité skupinì obyvatel, se v tomto systému stávají žadateli o spolufinancování ze strukturálních fondù. Analogicky to platí o státním rozpoètu ÈR a o rozpoètech krajù. Musí tedy respektovat pravidla stanovená dárcem jak pro procedury pøihlašování (nároèný projekt s logickým rámcem, pøíp. studií proveditelnosti a jinými dokumenty), tak pro monitoring a hodnocení (auditované finanèní zprávy, úèetní postupy). Tím se ovšem pøizpùsobují urèitým pravidlùm, které stanovuje veøejná správa vìtšinou bez užiteèné spolupráce s budoucími žadateli. Tato okolnost bývá nìkdy terèem kritiky jiných neziskových organizací, které poukazují na to, že ti, kteøí se pøíliš zamìøují na získávání pøíspìvkù z fondù EU nebo èlenské zemì, ztrácejí kritický odstup od státu, stávají se závislými a konformními. Pøipomeòme však, že mnohé organizace nechtìjí být nekonformní nebo finanènì nezávislé. Chtìjí prostì poskytovat služby, na které pøed tím stát (a tedy i EU) získal peníze výbìrem daní.

Evropské partnerství pro západní Skotsko Nevládní neziskové organizace vstupují do partnerství velmi èasto právì pøi využívání strukturálních fondù Unie, a to jak na regionální, tak na místní úrovni. 30

Nechceme zde nahrazovat armádu lektorù, publikací, webových stránek a dalších informaèních zdrojù, které na nás nyní odevšad valí spoustu informací. Jen aby bylo jasnìjší, o èem se tu hovoøí, pøipomínáme, že operaèní program (OP) je víceletý plánovací dokument, který obsahuje priority a opatøení navržená èlenským státem a schválená Evropskou komisí k financování z finanèních zdrojù EU (strukturálních fondù, z prostøedkù Evropské investièní banky aj.). Je to základní prostøedek pro využívání pomoci EU èlenským státem. Pro ÈR bylo schváleno pìt operaèních programù, které obsahují øadu opatøení, z nichž ve 13 mohou být pøíjemcem pomoci i nestátní neziskové organizace. Opatøení jsou pøedevším, ale nejenom, v OP Rozvoj lidských zdrojù (www.mpsv.cz) a ve spoleèném regionálním OP (www.mmr.cz). Jejich bližší charakteristika je však mimo tematiku Prùvodce.

56

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Není to však proto, že by si svou úèast dokázaly vydupat kdesi v ulicích nebo vybreèet v médiích, ale proto, že jak pøedpisy Evropské komise, tak po generace fungující obèanská spoleènost pokládají nevládní iniciativy za pøirozenou souèást veøejné politiky. Nevládní organizace jsou tak bìžné, všudypøítomné a normální, tak srostlé s každodenním politickým životem, že nemohou být opomenuty nebo vytlaèovány, jde-li o získávání a využívání finanèních prostøedkù z veøejných zdrojù. Jeden z nejlepších pøíkladù mezisektorového partnerství na regionální úrovni najdeme v západním Skotsku, v regionu, jehož centrem je mìsto Glasgow. Existence tohoto partnerství a zpùsoby, jakým pracuje, se staly vzorem pro jiná podobná uskupení v zemích Unie. Proto se u nìj zastavme podrobnìji 31.

Strathclyde European Partnership SEP je sdružení organizací, které využívají strukturální fondy EU pro ekonomický rozvoj západního Skotska. Partnerství se skládá z více než 200 veøejných organizací. Jeho èleny jsou pøedevším: • Evropská komise • Vládní úøad pro Skotsko (Scottish Office) a další národní instituce • Samospráva • Skotská agentura hospodáøského rozvoje • Místní agentury hospodáøského rozvoje • Vyšší odborné a vysoké školy • Rady pro turistiku jednotlivých oblastí • Nevládní neziskové organizace a komunitní organizace Základní výhodou existence Partnerství jako sdružení organizací je fakt, že takto je zajištìna transparentnost rozhodování o prostøedcích plynoucích ze strukturálních fondù. V rámci celého procesu rozhodování je aktivních zhruba 120 jednotlivcù, kteøí reprezentují své organizace – èleny partnerství. Výkonnou jednotkou SEP je stejnojmenná spoleènost s ruèením omezením se sídlem v Glasgow – Strathclyde European Partnership Ltd. Byla založena dvanácti obecními radami, státní agenturou hospodáøského rozvoje (Scottish Enterprise), pìti místními agenturami ekonomického rozvoje (Local Enterprise Companies) a Školou vyššího vzdìlání. V souèasnosti zamìstnává 30 pracovníkù . 31

Využíváme zde publikací Centra pro komunitní práci ÈR, informací zveøejnìných na www.wsep.co.uk a tiskových materiálù a rozhovorù se zástupci SEP.

57

Partnerství

SEP Ltd. je ze 40 % financována z opatøení odborné pomoci (technical assistance), což je stálá složka všech operaèních programù (a mají je samozøejmì i programy v ÈR). Dalších 42 % je hrazeno z poplatkù žadatelù, kteøí byli úspìšní pøi podávání žádostí. Je to vlastnì 0,25 % z objemu prostøedkù získaných ze strukturálních fondù na realizaci projektu. Zbývající pøíjmy pocházejí ze státních zakázek. Jaký je systém øízení Partnerství? Na program a na rozdìlování prostøedkù mezi projekty dohlíží tøístupòový systém orgánù, se èleny volenými z celého partnerství. SEP však plní také další funkce tzv. zprostøedkujícího subjektu, zejména radí zájemcùm o financování a vyhodnocuje situaci v uplatòování veøejných zdrojù v západním Skotsku. Pøi implementaci strukturálních fondù v oblasti Strathclyde se uplatòují ètyøi základní èlánky SEP: • monitorovací výbor programu • implementaèní výbor programu • poradní skupiny • skupiny pro spoleènou politiku Monitorovací výbor je nejvyšším orgánem Partnerství, je zodpovìdný za realizaci programù financovaných ze strukturálních fondù v západním Skotsku. Èlenové výboru jsou jmenováni skotskou vládou na principu mezisektorového partnerství. Mezi základní odpovìdnosti výboru patøí tak jako obvykle schvalování programových dodatkù (ukazatelù a pravidel pro poskytování pøíspìvkù), kritérií pro výbìr projektù, hodnotících zpráv a další. Rovnìž schvaluje ustavení a složení implementaèního výboru programu a poradních skupin. Implementaèní výbor projednává aktuální problémy øízení programù a na základì doporuèení poradních skupin posuzuje pøedložené projekty. Mezi jeho základní povinnosti patøí finanèní øízení programù, doporuèení zmìn pro monitorovací výbor, øízení implementace tzv. horizontálních témat (pro léta 2000 – 2006 to jsou trvale udržitelný rozvoj, rovné pøíležitosti pro muže a ženy a inovace) a propagaci programù a strukturálních fondù EU.

♠

58

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Abychom zájemce o problematiku zasvìtili hloubìji do logiky úèasti neziskových organizací na projektech financovaných Evropskou unií, pøiblížíme jeden produkt Evropské komise, o nìjž by se neziskové organizace urèitì mìly zajímat, protože jim jde silnì „na ruku“ a uèí naše budoucí partnery, jak spolupracovat: je to iniciativa LEADER pro rozvoj venkova 32 .

Iniciativa EU LEADER pro iniciativní lidi na venkovì Zaènìme penìzi. Ménì informovaní lidé si pøedstavují, že Evropský zemìdìlský fond (EAGGF) funguje jen pro zemìdìlce, resp. pro zemìdìlskou výrobu a zpracování potravin. To je omyl. V posledních letech dochází k obrovskému pøesunu pozornosti, sil a finanèních prostøedkù Unie na takzvaný druhý pilíø Spoleèné zemìdìlské politiky – tedy na ochranu pøírody a tvorbu krajiny, na tzv. multifunkèní zemìdìlství, na kvalitu potravin (napø. organické zemìdìlství) a také na nezemìdìlské aktivity na venkovì. K pøedním úkolùm nyní patøí zastavení odlivu obyvatel z venkova, uchování dosavadních a zøizování nových pracovních míst mimo zemìdìlství, poskytnutí moderních komunikaèních technologií obyvatelùm, zvýšení zamìstnanosti apod. LEADER se stal již pøed lety historicky nejúspìšnìjší nabídkou Evropské unie v oblasti venkova. V øadì zemí, napøíklad v Irsku, Španìlsku, Portugalsku, ale podle nìkterých názorù i ve Finsku nebo Británii se jeho vliv na rozvoj venkova hodnotí jako zcela zásadní, doslova jako pøevrat v rozvoji venkovských oblastí. Leckteré do té doby chudnoucí oblasti s odlivem mladých lidí, s chátrající infrastrukturou, s izolovanými obcemi a lidmi, s vysokou nezamìstnaností a obèanskou pasivitou se probudily, zaèaly sbírat vnitøní síly a s pomocí „evropských penìz“ se opìt rozvíjet. Také Èeská republika má možnost èerpat finanèní prostøedky Unie na realizaci omezeného poètu (snad 10 – 20) rozvojových strategií venkovských regionù o velikosti 10–100 tisíc obyvatel. Je to díky opatøení sektorového operaèního programu „Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství“, jehož gestorem je Ministerstvo zemìdìlství ÈR 33 . LEADER je prostøedek pro financování drobných, vìtšinou neinvestièních zámìrù rùzných subjektù, kteøí pùsobí ve vymezeném venkovském území. Poskytuje podporu pilotním, integrovaným strategiím venkovských oblastí, podporuje spolupráci mezi venkovskými oblastmi v jedné zemi nebo mezi více zemìmi a tvorbu sítí na celoevropské úrovni. Obsahuje tøi cílové aktivity, z nichž nejdùležitìjší je tzv. integrovaný rozvoj venkova. Jde v nìm o ètyøi smìry: 32

Musíme zde upozornit, že k plnému uplatnìní iniciativ LEADER a URBAN v ÈR od roku 2004 nedojde. Obì jsou zaøazena jako opatøení do operaèních programù a v pøípravì našich ministerstev získala více investièních rysù, než by neziskové organizace potøebovaly. 33 Operaèní program je zveøejnìn napøíklad na www.mze.cz. Souhrnná informace o programech typu LEADER s pøíklady z rùzných zemí a s pøekladem smìrnice Evropské komise je v publikaci Ministerstva pro místní rozvoj (O. Èepelka, Iniciativa EU LEADER pro rozvoj venkova, MMR, Praha 2001).

Partnerství

a) b) c) d)

59

Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Co nejlepší využití, resp. zhodnocení místních pøírodních a kulturních zdrojù (pokud možno s vazbou na program EU NATURA 2000). Zhodnocení místní produkce zejména usnadnìním pøístupu na trh spoleènými akcemi malých výrobcù. Využití know-how a nových technologií s cílem zvýšit konkurenceschopnost místních výrobkù a služeb.

Pøednost se dává strategiím, které pomáhají vytváøet nová pracovní místa a pøíležitosti pro ženy a mladé lidi. LEADER má nejménì pìt podstatných charakteristik, které jej odlišují od vìtšiny jiných programù, napøíklad od všech dosavadních státních programù v ÈR, a také od pøedvstupního programu SAPARD. LEADER jako ucelená koncepce: 1. Je založena na místním partnerství. To je spojenectví rùzných subjektù, které v daném území pùsobí, zejména obcí, soukromých firem, zemìdìlských i nezemìdìlských podnikatelù, nestátních neziskových organizací, ale tøeba i škol, místního úøadu práce a dalších aktérù, kteøí mají smysluplné rozvojové zámìry. 2. Opírá se o jednotnou místní rozvojovou strategii, která tyto zámìry integruje do jednoho proudu. Strategie mùže být zamìøena tøeba na podporu místního podnikání za úèelem zvýšení cestovního ruchu. Jednotliví úèastníci partnerství, tedy i neziskové organizace, pak pøicházejí se zámìry, které odpovídají spoleènì pøijatému Tematickému zamìøení strategie. Na rozdíl od sektorového pøístupu jednotlivých resortù umožòuje LEADER zhodnotit potøeby daného území jako celek. Strategie musí být trvale udržitelná, nesmí využívat zdroje na úkor budoucnosti. 3. Má výraznì decentralizované øízení i financování. Nikoliv ministerstvo èi jeho územní poboèky, ale sami lidé, zástupci místních organizací, zvolení do øídícího výboru (èi sama skupina pro místní akce) si urèují, na které aktivity se zamìøí a které budou financovány. Místní skupina tedy vlastnì pùsobí jako nadace, které v souladu s pøijatou strategií a dalšími pravidly financování vyhlašuje grantová kola pro místní žadatele. Skupina také kontroluje realizaci podpoøených zámìrù, monitoruje postup a vyhodnocuje výsledky. 4. Uplatòuje pøístup „zdola nahoru“ – od místních problémù, místních nápadù, místních subjektù, místních možností a potøeb. Zatímco dnes pøíslušné ministerstvo pøipraví a vláda schválí program pomoci, který pak úøedníci vysvìtlují možným pøíjemcùm, v LEADERu pøichází tato iniciativa zezdola, od místních subjektù. Pravda, na poèátku k tomu musí vláda vydat výzvu a urèitý centrální orgán pak také bude

60

Prùvodce neziskovým sektorem EU

vybírat mezi všemi rozvojovými strategiemi ty, které pøi celkovì omezených prostøedcích podpoøí. Avšak takové rozhodování musí být velmi prùhledné, strategie by mìly být vybírány v otevøené soutìži všech zájemcù (nikoliv pøedurèeny v zákulisí) a na pøípravì by se mìli podílet ti, kteøí z programu budou mít užitek. 5. Rozvojová strategie má mít pilotní (zkušební, prùkopnický) charakter a její dílèí projekty by mìly být inovativní a pøenositelné do jiných regionù, a to i mimo èlenský stát. Inovativností se vìtšinou rozumí novost èi jedineènost v rámci daného území, nikoliv v celé zemi èi dokonce Unii. Evropská komise chce „podporovat originální a ambiciózní pøístupy k rozvoji venkova“ 34 . Oèekává se, že ovìøené projekty a postupy se stanou v dalším období souèástí bìžných vládních programù na podporu venkova, tj. budou pøeneseny jak do bìžné praxe daného státu, tak do politik jiných zemí Unie. Když si prohlédneme tyto znaky podrobnìji, bude hned jasné, že se tu nabízí zcela mimoøádná pøíležitost pro nestátní neziskové organizace, které se mohou plnì zapojit do pøípravy a realizace místních rozvojových strategií a spolu s jinými subjekty èerpat finanèní pøíspìvky pro vlastní aktivity. Budou zde rovnocenným partnerem místních podnikatelù, malých podnikù, škol a dalších. Druhým základním efektem programù LEADER, který by mìl zajímat veøejnì prospìšné organizace, je fakt, že LEADER programovì otvírá prostor pro úèast obèanù na rozhodování o budoucnosti jejich komunity, regionu, a tím naplòuje jedno z poslání neziskového sektoru jako celku – být místním zdrojem demokracie, vyjadøovat zájmy obèanù, pomáhat spoleènosti, aby se integrovala èi aby nevyluèovala na svou periférii ty, kteøí jsou v bìžném životì vìtšinové spoleènosti doèasnì nebo trvale znevýhodnìni. Konkrétní aplikace témat a principù do národního programu LEADER, vèetnì pøidaných priorit, organizaèních a jiných podmínek, je ovšem vìcí èlenské zemì. Neèekejme zde proto jen „Jednotu v rozmanitosti“ (heslo EU), nýbrž také „rozmanitost v jednotì“.

Pojetí partnerství ve Francii Partnerství v rámci iniciativy LEADER se uplatòuje i ve Francii. Podívejme se, na co klade dùraz tato zemì s velmi silným vlivem státu (ve srovnání s Británií nebo Skandinávií) na život spoleènosti.

34

Tyto a další požadavky obsahuje „Oznámení Evropské komise èlenským státùm è. 2000/C 139/05 ze dne 14. dubna 2000, které stanoví základní pokyny pro iniciativu Spoleèenství pro rozvoj venkova (LEADER+)“. Je to hlavní pøedpis pro LEADER. Èlenské zemì zpravidla zpracují národní program, pøièemž vyzvou zájemce, tj. utvoøené skupiny pro místní akce, aby soutìžily o finanèní pomoc pro realizací svých rozvojových strategií.

61

Partnerství

I tady je partnerství jednou z podmínek pøijatelnosti regionálního programu a možnosti výbìru místních projektù rozvoje. V rámci programu LEADER se v minulém období uplatnilo na všech úrovních 35 : 1. Místní partnerství (skupiny pro místní akce): Místní program obnovy venkova se musí opírat o mobilizaci subjektù v pøíslušném území. To jsou poslanci a zastupitelé, profesní organizace, obèanská sdružení. Výslovnì se doporuèuje zapojit do pøípravy co nejdøíve také zástupce státní správy, a vyhnout se tak pøípadným problémùm pøi realizaci. Místní partnerství musí mít spoleènou prioritu rozvoje. 2. Regionální partnerství: Ty jsou trojího druhu. Takzvané konzultaèní partnerství je organizováno na krajské, okresní, pøíp. místní úrovni. Toto partnerství organizuje stát a zapojuje sem sociálnì-ekonomické a profesní subjekty. Dùležitìjší je však tzv. rozhodovací partnerství. Jeho èleny jsou v naší terminologie krajský hejtman, pøednostové okresních úøadù, èlenové krajských a okresních zastupitelstev. Jde tedy výluènì o politické uskupení øádnì volených orgánù samosprávy a státní správy. Úkolem tohoto partnerství je pod vedením hejtmana zpracovat regionální program LEADER a poté – dle pravidel hodnocení stanovených pro každý kraj – provádìt výbìr místních programù obnovy venkova k financování. Do dalšího partnerství, utvoøeného pro sledování realizace a hodnocení regionálního programu LEADER, musí být zapojeny skupiny pro místní akce, buï všechny najednou, anebo rotaènì. V oficiální metodice se však zdùrazòuje, že by v tìchto pøípadech mìla být umožnìna diskuse s místními skupinami i mimo komisi pro sledování, kde je obvykle na diskusi málo èasu. 3. Celostátní partnerství: Ve Francii byla vytvoøena Celostátní podpùrná a koordinaèní skupina (GNAC), která mimojiné vyhodnocuje realizaci programu. Tato skupina svým složením odráží rozmanitost partnerství na venkovì. Vedle zástupcù Evropské komise a státu (ministerstva a zástupci tøí krajù) jsou tu zastoupeni vedoucí sítí nebo organizací sdružující volené zástupce, profesní a neziskové organizace, jakož i zástupce skupin pro místní akce. Jako sekretariát GNAC slouží státní ústav pro oblastní plánování. ♠ Z pøehledu je vidìt, jak silnì jsou francouzská partnerství pod vlivem státních orgánù. Má to však svou pøirozenou logiku: stát, resp. vláda je garantem využívání strukturálních fondù. Podobnì silný vliv pozorujeme tøeba v Nìmecku. Naproti tomu ve Finsku se státní orgány sice úèastní všech prací na pøípravì a schvalování 35

S využitím http://europa.eu.int/comm/agriculture/rur/leaderplus/fr.

62

Prùvodce neziskovým sektorem EU

rozvojových programù, avšak rozhodující slovo má fakticky komise, kde je velmi široké zastoupení nestátních organizací. Finská komise pro politiku venkova 36 pøedevším zahrnuje celou øadu tématických a pracovních skupin, napøíklad k venkovské turistice, k mladým lidem, k místním potravinám, k práci se skupinami pro místní akce. Právì poslední jmenovaná pøipravila koncepci, jíž se øídí program LEADER ve Finsku 37 . Soubìžnì s ní pùsobí Finská asociace pro venkovské aktivity, která pomáhá místním organizacím a obecním radám. Ostatnì ve Finsku musíme zmínit ještì další zvláštní orgán, a to ombudsmana pro venkov, který pracuje ve všech regionech zemì. Partnerství na národní èi regionální úrovni mùže mít øadu podob. Podívejme se na ucelený pøíklad – na Irsko, které se èasto cituje jako vzor rozumné hospodáøské a sociální politiky.

Irský zázrak: partnerství V Irsku vznikl v posledních letech efektivní systém pro podporu místního, regionálního i celostátního rozvoje, který je dùslednì postaven na principu partnerství 38 . Tento systém je jedním z pøíèin úspìšné obnovy a dynamického rozvoje zemì a jeho výsledky se staly celoevropským pøíkladem efektivního využívání strukturálních fondù EU. Zemì byla v 80. letech postižena vysokou nezamìstnaností a zároveò velkou emigraèní vlnou. K tomu se pøidružila vysoká zadluženost mìstského i venkovského obyvatelstva. Situace vyústila v celou øadu nepokojù a demonstrací za vyšší mzdy. Dùsledkem byla celková nestabilita a ekonomický propad. Zvl᚝ tíživì se to týkalo venkova, kde zaniklo 70 % farem a obce se zaèaly vylidòovat. Vláda použila k øešení problematiky nejdøíve sektorový, centrálnì organizovaný pøístup, s minimálním objemem konzultací a spolupráce se subjekty na nižší úrovni. V další etapì však vyzvala ke spoleènému jednání zástupce podnikatelù, organizací farmáøù, odborových, komunitních a dalších neziskových (dobrovolnických) organizací. Toto spoleèenství, nazvané Národní sociální partnerství, pøipravilo pro léta 1987–90 nový plán øešení irské krize: Program národní obnovy. Také v dalším období byl tento partnerský pøístup využit, a sice v pøípravì pìtiletého plánu – Programu ekonomického a sociálního rozvoje. V té dobì se však již nejednalo 36

Finové neuznávají bìžnì užívaný termín  „rozvoj venkova“, nebo podle nich ne všechna opatøení vedou ke skuteènému rozvoji; mnoho z nich je zamìøeno na zamezení úpadku venkovské oblasti nebo na øešení rùzných problémù. Tím se odlišují od mluvy všech èlenských zemí i od Evropské komise samotné. 37 Viz napø. „Countryside for the People. Rural Policy Based on Will“ (Helsinki 2001), což je finský národní program pro venkov. U nás opatøení pro LEADER pøipravuje výhradnì Ministerstvo zemìdìlství s pomocí francouzských poradcù, bohužel bez pøímých konzultací s tìmi, kdo se mají stát „zákazníky“ programu – s mezisektorovými skupinami pro místní akce, èi s nezávislými domácími experty. 38 K tématu též: Pavla Jindrová, Regionální rozvoj v Irsku: Institut Partnerství (Zpráva ze studijní cesty organizované Institutem EastWest).

Partnerství

63

jen o partnerství na celostátní úrovni. Mezitím totiž vznikl dvouletý pilotní program integrovaného rozvoje venkova, který se od roku 1988 uskuteèòoval v rùzných èástech zemì. V každé z dvanácti vybraných oblastí pracoval na plný úvazek poradce „animátor“, jehož úkolem bylo mobilizovat a organizovat místní aktivisty, kteøí by se zaèali podílet na tvorbì plánù místního rozvoje  39 . Irská vláda pak uèinila další chytrý tah: požádala Evropskou komisi o globální grant k ustavení 12 tzv. partnerských spoleèností a 28 komunitních skupin. Ty zaèaly pùsobit ve vybraných problémových oblastech – jak venkovských, tak mìstských – a od roku 1991 využívaly prostøedky Evropského fondu regionálního rozvoje a Evropského sociálního fondu (celkem v hodnotì 10,2 mil. eur). O rok pozdìji byly zakládány spoleènosti pro øízení oblastního rozvoje (ADM), které pøipravily hlavní podmínky pro sociální a ekonomickou obnovu a rozvoj komunit. Také tyto soukromé (nikoliv státní) spoleènosti byly zakládány dùslednì na principu partnerství. Znamená to napøíklad, že byly založeny dohodou pøedstavitelù všech sektorù, že v øídící radì nemá žádný sektor absolutní vìtšinu, že ani mužù, ani žen nesmí být více než 60 % a že se rozhoduje pokud možno konsensuálnì. V regionech se postupnì ustavily skupiny pro místní akce, které v komunitách pomohly utvoøit místní fóra, tedy volná uskupení èi shromáždìní obyvatel a pøedstavitelù komerèních i neziskových organizací. Jak uvidíme dále, jsou tato fóra jednak nástrojem aktivizace místního potenciálu, jednak prostøedkem k volbì zástupcù komunit do skupin pro místní akce a do regionálních partnerství. Souhrnnì øeèeno, v Irsku postupnì vznikl systém ovlivòování hospodáøského a sociálního rozvoje na úrovni celé zemì, regionù i komunit, který je založen na principu mezisektorových partnerství. K tomu výrazné investice do vzdìlání. A jak víme, celé zemi se to královsky vyplatilo: o „irském zázraku“ slyšíme už øadu let. Již jsme si zvykli na inzeráty, kterými Irsko, ještì nedávno chudá emigrantská zemì, láká èeské pracovníky za prací. Také pouèení z irských zkušeností je zøejmé. Pøednì je škoda, že se èeská vláda dùslednì neorientuje na princip partnerství. Ministerstva sice èasto pøedstírají spolupráci s ostatními sektory, nejèastìji však jen pøipouštìjí postoje samosprávných krajù a nátlakové akce nìkterých zájmových komerèních skupin a poslancù. Nepoužívají témìø vùbec úèinné formy mezisektorových pracovních skupin, kde by se vytváøely potøebné koncepce a opatøení, která jsou souèástí schválených operaèních programù (už se však objevují dobré pøíklady). Koneènì snad také dojde k výraznìji 39

Animátor má v komunitì vyvolat potøebné aktivity, založit nebo oživit èinnost místních subjektù, jakými jsou zájmové spolky, podnikatelské a obèanské iniciativy. Animátor povzbuzuje akceschopné lidi, peèuje o vitalitu organizací, je tahounem místního dìní. Sjednocuje jejich zájem a síly pro urèitý cíl, napø. pøi tvorbì opatøení proti povodním nebo pøi pøípravì spoleèného plánu rozvoje obce. Pracuje tedy pøímo s obyvateli a jejich skupinami, s místními podnikateli, to vše samozøejmì za spolupráce s místní samosprávou. Lze tak øíci, že animátor vlastnì iniciuje vznik místního partnerství. Do podobné práce se v ÈR v poslední dobì – zejména v souvislosti s pøípravou projektù pro LEADER a s uplatnìním Místní agendy 21 – pustilo nìkolik neziskových organizací (napø. CpKP nebo Omega). Aktivity tohoto druhu podporují nadace jako Via Praha nebo Partnerství Brno.

64

Prùvodce neziskovým sektorem EU

partnerskému složení monitorovacích výborù, které mají bdít na využívání strukturálních fondù. V ÈR je nyní tøeba: – ustavit partnerské orgány a skuteènì využívat partnerství na celostátní, krajské i místní úrovni, – podporovat partnerství finanèními a lidskými zdroji (získání a pøíprava poradcù, manažerù, animátorù). Irsko se díky uplatnìní principu partnerství zaøadilo mezi zemì, které se snaží vytvoøit spoleènost založenou na široké participaci obèanù a na rovnosti pøíležitostí pro všechny. Vznik partnerství ovšem nastolil i v Irsku tradièní otázku vztahu mezi participativní a zastupitelskou demokracií, které se dotkneme ve 4. kapitole.

Duhallow – reprezentant Keltského tygra Pomoc EU venkovským oblastem se netoèí jen kolem nevládních neziskových organizací a kolem iniciativy LEADER. Spíš naopak, v souladu se strukturální politikou EU a operaèními programy èlenských zemí se obrovská pozornost na místní úrovni vìnuje rozvoji malého a støedního podnikání, vzdìlávání a podporovanému zamìstnávání znevýhodnìných skupin obyvatel. Avšak co bývá spoleèné a typické, to je spolupráce rùzných organizací a institucí – partnerství. Ukažme to opìt na pøíkladu z Irska. IRD je komunitnì založená spoleènost s ruèením omezeným a statutem veøejné prospìšnosti, která od roku 1989 slouží podpoøe rozvoje venkova v regionu Duhallow na jihozápadì Irska. Její roèní obrat je pøibližnì 1,2 mil. eur, má v prùmìru 16 zamìstnancù a 25èlenné vedení Èleny správní rady delegují jednotlivé komunity a státní agentury a do funkce je volí výroèní valná hromada. Èlenové reprezentují pìt sektorù – komunitní skupiny, vládní agentury, podnikatelský sektor, zájmové skupiny a sociální partnery. V souladu s irskou smìrnicí pro program LEADER+ se èlenové rady støídají, zástupce však mùže být zvolen opìtovnì. 33 komunit (obcí a osad) vytváøí pro tento úèel tøi komunitní fóra. Každé fórum se tedy skládá ze zástupcù 10–12 komunit a vždy volí dva èleny do správní rady IRD. Každý rok jsou volby v jednom fóru, takže mùže docházet k postupné obmìnì zástupcù. Ti jsou pak rozhodujícím prostøedkem informování komunit o èinnosti IRD.

Partnerství

65

Státní agentury, kterých je tøináct, navrhují ètyøi zástupce na tøíleté období, po kterém dojde k nové volbì anebo k prodloužení mandátu. Své zástupce zde mají rovnìž samosprávné Rady hrabství Cork a Kerry (obdoba našich krajských zastupitelstev). IRD vytvoøil devìt tzv. strategických pracovních skupin, napø. pro podnikání, rozvoj komunit, sociální ekonomiku, zemìdìlství a jiné, které se starají o øadu programù.

LEADER v kraji Duhallow Úèelem LEADER+ a hlavního irského programu rozvoje venkova je motivovat a pomáhat lidem na venkovì, aby pøemýšleli o potenciálu území, kde žijí, o možnostech, které skýtá pro jejich život. Podporují se pilotní projekty v oblasti zhodnocování pøírodního a kulturního dìdictví, posilování ekonomického prostøedí, které vede k tvorbì pracovních míst, a rozvoj organizaèních schopností komunit. Jak v programu LEADER+, tak v celostátním „Místním rozvojovém programu spoleèenského zaèlenìní“ jsou podporovány podnikatelské projekty. Hlavním cílem IRD je plnì využít potenciál k zajištìní sobìstaènosti spolufinancováním konkrétních projektù. Tak byl podpoøen soukromý nákup zaøízení pro odlévání a zpracování dílù z umìlé hmoty pro britský a irský trh. Je tu pøedpoklad vytvoøit až osm nových pracovních míst bìhem dalších tøí let. LEADER podpoøil zpracování podnikatelského plánu, který umožnil výrobci nakoupit zaøízení na dodávku pøísad do sýrù, které vyrábí. To umožòuje zamìstnat 10 – 15 lidí. V rámci programu spoleèenského zaèlenìní se podporuje úèast žen a dlouhodobì nezamìstnaných v projektech sebezamìstnávání. Jde napøíklad o nákup softwarového vybavení pro živnost Karen O’Sullivanové, která pro obchodníky a místní kluby vytváøí a prodává loga na odìvy. V oblasti vzdìlávání byly podpoøeny napøíklad mobilní vzdìlávací jednotky, kurzy pro osobní rozvoj a další. V oblasti zemìdìlství uskuteènil IRD prùzkum potøeb místních farem, pøedevším však zaèal cílenì podporovat zemìdìlské rodiny s nízkými pøíjmy tak, aby se zvýšily výnosy z jejich hospodáøství. To mùže IRD uskuteèòovat díky již zmínìné spoleènosti Øízení rozvoje oblasti (ADM). V iniciativì LEADER+ se IRD zamìøil pøedevším na co nejlepší využití pøírodních a kulturních zdrojù. To souviselo už s faktem, že témìø tøetina ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemìdìlství. K tomu pøistupuje nutnost ochrany a rozvoje pøírodních zdrojù. To zajišují místní neziskové skupiny. Napøíklad Pøátelé Bearny získali do vlastnictví a zajišují udržitelný rozvoj Bearnského moèálu, jedné z tamních významných pøírodních lokalit.

66

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Podobné projekty mají zajistit, aby místní pøírodní zdroje nebyly krátkodobì využívány pro komerèní zájmy podnikatelù odjinud, kteøí neberou ohledy na potøeby místních zemìdìlských rodin. Avšak nepodporuje se jen podnikání. V Duhallow se každý týden schází skupina AWARE, která øeší problémy s depresí a osamìlostí místních lidí. Pro mnoho lidí je obtížné podílet se plnì na spoleèenském životì kvùli pocitùm deprese, osamìlosti a nedostaèivosti. To se projevuje velkou mírou sebevražednosti, zejména mezi mladými muži. Je zcela alarmující, když si uvìdomíme, že Irsko má druhou nejvyšší sebevražednost na svìtì a pøitom míra sebevražednosti v Duhallow je dokonce šestkrát vyšší než irský prùmìr. Abychom si uèinili pøedstavu o rozmanitosti projektù, které se v rámci LEADER podporují, uvedeme aspoò pøíklady v nìkolika tématických oblastech: – vzdìlávání: obchodní kurz pro ženy a mladé lidi, vzdìlávání pro vedoucí pracovních skupin partnerství IRD, projekt péèe o návštìvníky tamní jezerní oblasti, komunitní školení v informaèních technologiích po celém regionu, šestitýdenní designérský kurz pro ženy, podpora dvou úèastníkù studijního oboru „rozvoj venkova“, zkoušky místního pìveckého sboru, pøíprava na založení regionálního sdružení rodièù, dvoudenní školení v permakultuøe; – analýza a rozvoj: výzkum flóry, fauny a architektury na nauèné stezce a její znaèení, studie budoucího zemìdìlství v oblasti Newmarket, studie proveditelnosti ve ètyøech komunitách; – inovativní podnikání v oblasti venkova a øemesel: marketing ruènì malovaných výrobkù z bøidlice, tvorba on-line adresáøe irských mìst a vesnic, nákup forem pro výrobu nových specializovaných výrobkù z umìlé hmoty, založení obchodu s keramikou a hrnèíøskými výrobky, rozšíøení dosavadní èinnosti firmy o balený strouhaný sýr; – zlepšování pøírodního, spoleèenského, obytného a kulturního prostøedí: publikace k místní historii posledních 120 let, výstavba dìtského høištì, vydání knihy místních písní, pøíbìhù a básní, vztyèení bronzového orla, který oznaèuje pùvod místního jména Nadd, znovuvybavení místního komunitního støediska, stavba kamenné zdi v Lismire, pøíprava pìší stezky, kalendáø na rok 2004 s dvanácti významnými ženami regionu Duhallow, nákup stolù pro pikniky k pøivábení turistù a místních obyvatel do lokality, vybavení kuchynì radnice nábytkem a zaøízením, pøíprava víkendù tradièní irské hudby; – meziregionální a mezinárodní spolupráce: konference o recyklování odpadu, pøíprava návštìvy zástupce IRD v ÈR; – venkovská turistika: ochrana loviš ryb, nákup parkových lavièek, projekt ubytování s vlastním stravováním, informaèní tabule o místní historii ve

Partnerství

67

32 vesnících, další rozvoj existujících kapacit v ubytování s vlastním stravováním na turistických cestách, rekonstrukce starého domu na ubytovnu s vlastním stravováním. A o jak velké peníze se jedná? Projekty mají rozpoèet od 120 eur do 117 tisíc eur. Souèasnì je vidìt, jak výrazný a pøirozený je zde vklad místních neziskových organizací do rozvoje obcí a celé oblasti.

Programy EQUAL a Program sociální inkluze Aèkoliv se Irsku øíká Keltský tygr, žije tu mnoho lidí, kterých se nedávný hospodáøský a sociální rozvoj nedotkl. Jejich problémy spoèívají vìtšinou v tom, že žijí ve venkovské oblasti, kde je nedostatek služeb a pøíležitostí. V IRD si uvìdomili, že zajišování jednotlivých pracovních míst a krátkodobá školení neøeší problémy této skupiny lidí. Spolupracuje proto se sousedními skupinami pro rozvoj venkova na využívání programu EQUAL 40 . Vzniklé „Partnerství pro pøíležitosti na venkovì“ staví na silné tradici místní spolupráce a partnerství od poèátku 90. let. Je založeno na myšlence, že spolupráce mezi regiony mùže zajistit vìtší externí podporu. V oblasti Duhallow se zabývají zvláštì nezamìstnanými lidmi nad 40 let, uprchlíky a azylanty. Dalším programem jsou „Postoje proti rasismu“ a iniciativa „Zpátky do školy“, která je zamìøena na uprchlíky a azylanty. Udržují se mezinárodní partnerství s podobnými skupinami ve Finsku, Španìlsku a Švédsku. Ve zmínìním Místním rozvojovém programu spoleèenského zaèlenìní se øeší pøedevším problémy dlouhodobé nezamìstnanosti, žen, osamìlých matek a otcù, zdravotnì postižených, živnostníkù s malými pøíjmy a znevýhodnìných skupin mladých a naopak starých lidí. Na 65 projektù (stav v kvìtnu 2003) bylo vynaloženo pøes 136 tisíc eur. Jedná se tedy o malé projekty s prùmìrným rozpoètem pouhých 2 tisíce eur. Jsou to však peníze, které mají nastartovat sobìstaèné aktivity tìch, na které jsou zacíleny. Pøíklady projektù: kurs pro ty, kteøí chtìjí pomáhat starým spoluobèanùm; financování analýz siláže, pùdy, mléka; školení, které má motivovat zájemce ke vstupu do Spolku chovatelù vèel; školení pro poskytovatele péèe o dìti v oblasti požární prevence; návštìva vzorové mateøské školy. Ve prospìch dìtí a mládeže to jsou napøíklad kursy facilitátorù, kteøí napomáhají pozùstalým dìtem vyrovnat se s úmrtím v rodinì; nákup literatury pro školy k boji proti 40

Výhodné propojování komunit a celých regionù je motivováno jak snahou o lepší pøístup k veøejným rozpoètùm, napø. právì k financování z programu EQUAL, tak k soukromým zdrojùm a bankovním úvìrùm. Tak tøeba ve španìlské Aragonii se sdružilo 13 mikroregionù a vyjednalo s bankou výhodnìjší financování svých potøeb. Srovnejme to se situací u nás, kde bývá problém, aby se radní sjednotili na prioritách veøejného zájmu, natož aby se spojili se sousedy pøi jednání o bankovním úvìru.

68

Prùvodce neziskovým sektorem EU

dìtské šikanì; nákup jízdních kol pro dìti, které pocházejí z chudých pomìrù; vybavení pro mládežnický klub; veøejné shromáždìní k objasnìní otázek dyslexie. Šlo o projekty v hodnotì od 133 eur a jak je z názvù patrné, hojnì na nich participují místní neziskové organizace.

Rozvoj komunit Rozvoj komunit je velkým tématem vìtšiny èlenských zemí EU. V Irsku se tím rozumí zvyšování schopností lidí k tomu, aby hráli aktivní roli v utváøení spoleènosti, jejíž jsou souèástí. Pasivní pøijímání pomoci nebo vyèkávání je s tím nesluèitelné. Jádrem strategie je zde uplatnìní programù LEADER a sociální inkluze, které mají rovnìž vytvoøit struktury potøebné k tomu, aby „hlas každého“ obèana byl slyšet. V Irsku si rozhodnì nemyslí, že obèana je slyšet tím, že jednou za èas pùjde k øádným volbám. Oba programy se považují za komplementární, mohou se vzájemnì doplòovat. Zatímco v roce 1991 byly v regionu Duhallow tøi aktivní skupiny dobrovolníkù, kteøí se zabývali rozvojem obcí, nyní je to 32 geograficky a pøes 40 tematicky orientovaných skupin. K dispozici jsou i další zdroje, napøíklad krajský program obnovy mìst a venkova. Sdružení pro rozvoj obce Ballydesmond z nìj získalo prostøedky na bytovou výstavbu a na dìtské støedisko pro dìti od tøí mìsícù do 14 let, které dennì od 7:30 do 19 hodin poskytuje stravování a další služby. Zamìstnává deset lidí a umožòuje dalším ètyøiceti, aby si zvyšovali kvalifikaci anebo vykonávali své zamìstnání. IRD Duhallow je typickým regionálním partnerstvím vytvoøeným pro lepší využívání finanèních zdrojù krajských, státních i evropských, s typickou, avšak velmi rozsáhlou pùsobností v nejrùznìjších oblastech života regionu. Nemyslitelné bez aktivní úèasti a vlivu neziskových organizací, komunitních fór a obèanù. ♠ Pøíklad z Duhallow však nemá dokazovat, že neziskový sektor je na místní a regionální úrovni vždy dostateènì propojen. Belgické Flandry ve vlámské èásti zemì mají silnou sí neziskových organizací, které hrají dùležitou roli v místních aktivitách. Mají pøitom „pilíøovitou“ strukturu: jeden pilíø patøí katolické církvi, druhý pilíø socialistické stranì a obì mají své vlastní místní organizace pro mládež a pro ženy, své odboráøské hnutí, své kulturní spolky atd. Každá organizace má své vertikální propojení v rámci oboru a zemì, ale žádné propojení horizontální, v lokalitì.

Partnerství

69

Iniciativy postavené na veøejných sbírkách Z dosavadního textu možná vysvitlo, proè ne všechny pøípady zapojování obèanù pomáhají utváøet partnerství. Vezmìme si dárcovství. To je v EU základem tisícù malých nadací. Napøíklad ve Velké Británii je rozšíøená instituce tzv. trustù, kterým se nejvíce pøibližují naše nadaèní fondy. Trusty jsou vìtšinou zamìøeny na první pomoc, péèi o dìti, ochranu cenných pøírodních lokalit, na podporu nemocnic, fotbalových klubù, rodiš slavných umìlcù apod. Soustøeïují pøíznivce, jejichž pøíspìvky jsou pøerozdìlovány ve prospìch stanoveného úèelu. Nemùžeme však trusty považovat za partnerství jen proto, že staví na spoleèném vkladu fanouškù èi sympatizantù, kteøí se možná nesejdou ani na výroèní valné hromadì. Význam trustù a dalších organizací založených na veøejných sbírkách a dárcovství ve veøejný prospìch tkví v posilování vìdomí veøejnosti o významu nadosobních hodnot, které utváøejí místní komunitu i celou spoleènost. Abychom nemluvili jen o veøejnì prospìšných institucích, vezmìme si zcela obyèejný trust pøíznivcù fotbalového klubu. Podobné trusty vznikají od pomìrnì nedávné doby, v samotné Anglii zhruba od dubna 2001. Pøíkladem mùže být trust s názvem „Zachraòte York“. Pravidlem je, že èlenové pøedstavenstva nepobírají žádnou odmìnu a že jsou voleni demokraticky, dle zásady, že každý pøispìvatel má jeden hlas bez ohledu na to, jak velkým obnosem ke spoleèným cílùm pøispìl. Musí také dodržovat zásadu, že zùstává otevøen všem zájemcùm, že není „bratrstvem pro vyvolené“. To slùvko „musí“ není odkazem na nìjakou zákonnou povinnost, ale jak už to bývá, na nepsané pravidlo slušného chování.

Místní partnerství Místní partnerství, tedy dlouhodobá, vzájemnì výhodná spolupráce místních subjektù se spoleèným cílem, pøíp. na spoleèných projektech, nevznikla ani v poslední dobì, ani pouze pro využívání strukturálních fondù Evropské unie. V rakouském Tyrolsku zaèaly již v polovinì 70. let vznikat okrsky sociálních a zdravotnických služeb v podobì sítí, které postupnì zahrnovaly stále další partnery jako místní samosprávy a veøejné, soukromé komerèní a neziskové (charitativní) poskytovatele služeb. V Anglii funguje více než tisíc místních partnerství zamìøených na obnovu a rozvoj komunit a nejèastìji jsou financované z tamních zdrojù. Ve Finsku se tzv. skupiny pro místní akce (založené na mezisektorovém partnerství místních subjektù) staly rozhodujícím fenoménem

70

Prùvodce neziskovým sektorem EU

v rozvoji vìtšiny zemì a hlavními pøíjemci prostøedkù z evropských i finských rozvojových programù. Místní agendy 21, v desítkách zemí svìta zamìøené na trvale udržitelný rozvoj obcí, jsou èasto vedeny místními neziskovými organizacemi, které podporují samosprávu v opatøeních pro šetrný zpùsob života komunity. Evropská unie však skuteènì tato partnerství široce podporuje, a to jak pøi pøípravì, tak pøi realizaci místních rozvojových programù. Princip partnerství, který je jedním z metodických pilíøù strukturální politiky, se pak logicky promítá do programù èlenských zemí. Ve svých vlastních operaèních programech, pokud se týkají rozvoje komunit a opatøení realizovaných na místní úrovni, pøedpokládají existenci mezisektorových partnerství, nebo ta jsou schopna finanèní prostøedky lépe využít (v euroøeèi: absorbovat).

Partnerství v èlenských zemích Avšak právì proto, že výzva k zakládání a samotné financování místních partnerství závisí na národních programech, je situace v zemích EU znaènì rozmanitá. Mùžeme rozlišit tøi pøístupy v programování, resp. tøi stupnì dùrazu na místní partnerství: 1. Programy zemí, které podporují integrovaný místní rozvoj a obnovu ve mìstech i na venkovì a mají silný vliv na utváøení místních partnerství, jsou pøedevším ve Velké Británii, Irsku, Francii a Nizozemí. V nìkterých zemích jsou programy tohoto typu na úrovni regionální, napøíklad v Belgii jsou už tradiènì oddìleny vlámské fondy pro integraci znevýhodnìných osob a valonské fondy pro boj se spoleèenským vylouèením (obsah je tedy stejný, národnostní a územní dopad rùzný). Ovšemže ne všechny tyto programy zahrnují vždy výslovnì princip formálního místního partnerství a navíc záleží na jejich obsahovém zamìøení. Programy pro boj s chudobou a sociální exkluzí umožòují více uplatnit princip místního partnerství než jiné. 2. Nìkteré vládní programy, které jsou zamìøené specificky na postižené oblasti a na problémy chudoby a sociální exkluze, podporují místní partnerství èásteènì. Jsou to vìtšinou programy sociálního nebo místního komunitního rozvoje, napøíklad Program pro rozvoj komunit v Irsku nebo Program sociálního rozvoje v Dánsku. 3. Místní partnerství podporují také iniciativy, které se zamìøují na rozvoj místní ekonomiky a místního trhu práce – napøíklad v Irsku je to Program místního podnikání, v Rakousku Nadace práce.

Partnerství

71

Stupeò vytváøení místních partnerství souvisí také s celkovým pojetím úlohy státu pøi øešení sociálních a ekonomických otázek. V zemích se silnou státní sociální politikou, ve státech blahobytu, pøevzal stát øadu služeb v pomoci znevýhodnìným skupinám, sociální politice vzdìlávání atd., které jinde pøevzal nebo mùže pøevzít neziskový sektor. Právì v programech pro zvyšování zamìstnanosti, oživení venkovských obcí a mìstských ètvrtí anebo v zaèleòování marginálních skupin do spoleènosti, se osvìdèuje úloha místních neziskových organizací. Pøíkladem výrazné promìny mùže být Francie. Do poloviny 70. let hrála její silná a vysoce centralizovaná státní správa naprosto dominantní roli v obnovì zemì, v ekonomickém plánování, v sociální péèi atd. Dùsledkem byla chronická neschopnost ostatních partnerù, pøedevším místní samosprávy a neziskového sektoru, vyvinout potøebnou aktivitu a reagovat pružnì na nové problémy. To se v pozdìjší dobì hospodáøských a sociálních potíží, kdy se vyèerpaly tradièní pøímé nástroje státní politiky, ukázalo jako strategická nevýhoda. Tragicky to poznala Francie v sociálních bouøích 80. a 90. let. Stát tehdy zaèal decentralizovat nìkteré pùsobnosti pøevodem na místní správu a místnì pùsobící agentury služeb. Tím ovšem došlo k rozkouskování veøejné podpory a k boji o pravomoce mezi rùznými úrovnìmi veøejné správy. Jedním z východisek pak bylo uplatnìní principu partnerství. Tím se zaèala na místní úrovni daøit obnova konzistentní sociální politiky, jednotné, efektivnì využívající dostupné veøejné a soukromé zdroje 41 . K vìtší zainteresovanosti na místních problémech vede nejèastìji tvorba partnerství nebo aspoò komunikaèní spolupráce. Cílem programu „Evropské kroužky neustálého zlepšování“, financovaného Evropskou komisí, je rozšíøení participativních metod, pùvodnì vzniklých ve Skandinávii pro rozvoj organizací, do ostatních evropských zemí. Podstatou metody jsou kroužky, jejichž úèastníci diskutují o urèité problematice, napøíklad o dùsledcích zavádìní nové informaèní technologie na pracovištích, a spoleènì pak dosahují dohodnutých cílù. (Ètenáø v tom asi oprávnìnì spatøuje ozvuky proslulých japonských kroužkù kvality a dalších racionalizaèních metod.) Ve variantì tohoto programu, která se realizovala v Rakousku, se sdružují subjekty hospodáøského, politického a spoleèenského života v regionu, z nichž každý má svùj zájem – podniky o zisk, politici o fungující region a o znovuzvolení. Hledají pak projekty, které vyhovují zájmùm všech. Tyto platformy nejsou závislé na tom, jaký politik èi strana je právì u moci, a v tom je asi nejvìtší výhoda celého systému.

41

Možná je na vývoji ve Francii nìco pouèného i pro nás: nejdøív pøíliš silný stát, který se snažil dirigovat vše, pak nutnost zásadních reforem, které už nebyla schopna provést sama veøejná správa, nakonec poznání užiteènosti mezisektorových partnerství… Ovšem nemylme se: vliv státu ve Francii je stále silný a všudypøítomný. Ostatnì program tzv. mìstských smluv, uzavíraných ve Francii na konci 80. let mezi státními a místními orgány (tedy jakýsi pøedobraz místních partnerství), byl pozdìji vystøídán „úmluvou o obnovì mìst“, která však navzdory rétorice partnerství byla krokem zpìt k utužení státního øízení. Na venkovì se místní samospráva s ostatními partnery uèila øadu let vytváøet spoleèné rozvojové strategie.

72

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Z kuchynì partnerství Jak místní partnerství vznikají? Kde jsou? Kdo je jejich èlenem? A co skuteènì dìlají a jaké zdroje k tomu používají? Zkusme na tyto otázky odpovìdìt alespoò èásteènì. Podnìt k založení místního partnerství pøichází z rùzných stran. Mohou to být obèanské iniciativy v komunitách, iniciativy zamìstnavatelù nebo odborových pøedákù z národní i místní úrovnì, místní a regionální samosprávy, rozvojové agentury, ale také podnìty z vlády èi ministerstev, jejichž programy nabízejí finanèní pomoc za pøedpokladu vzniku partnerství na stranì žadatele. Z popudu místních iniciativ – jeden pøíklad za tisíce – došlo k založení partnerství v obci Wulkow na nìmecko-polských hranicích, která mìla být ke konci éry NDR vysídlena. Hned v roce 1990 tam založili partnerství Ökospeicher, do nìhož se zapojili témìø všichni obèané: zemìdìlci, lidé vyjíždìjící za prací, obchodníci, zastupitelé, škola i církev. A spoleènì se rozhodli, že obec zachovají, obnoví, vylepší. O co hodnotnìjší je to rozhodnutí, než kdyby se z ministerstva èi kraje prostì zaèaly sypat peníze, protože se nahoøe rozhodlo, že obec zùstane zachována. Ne vždy se daøí. Tak tøeba ve španìlské Galicii se pokusili založit partnerství mezi obcemi, mezi nimiž tradiènì existuje vzájemná nedùvìra. Ale ta se odvíjí od podobnì nedùvìøivých vztahù na úrovni jednotlivých obèanù a rodin. Pro úplnost je tøeba upozornit, že v partnerství vždy nemusí být zahrnuty nevládní neziskové organizace. Z hlediska složení existuje nìkolik typù: a) b) c) d)

široké mezisektorové partnerství, jaké mùžeme vidìt typicky v Británii nebo Irsku a jaké je zvl᚝ vhodné pro pøijímání finanèní pomoci z fondù EU, partnerství, v nìmž pøevažuje vztah mezi místní samosprávou a neziskovou agenturou (která poskytuje poradenství nebo služby), na nìž jsou napojeni další partneøi, partnerství výhradnì èi pøevážnì veøejných subjektù – státní správy (napø. úøadu práce), samosprávy (napø. krajské rady), rozvojových agentur založených veøejnou správou apod., partnerství „korporativního“ typu, v nìmž se vzájemnì podporují soukromí, tzv. sociální partneøi a státní agentury èi úøady.

Rakouská Nadace práce v Korutanech podobnì jako Ženská nadace ve Steyeru byly kdysi založeny spoluprací odborových svazù a dalších sociálních partnerù na regionální

Partnerství

73

úrovni. V druhém pøípadì to byly ženy odboráøky, které se zasadily o financování nových pracovních pøíležitostí pro ženy. Rozmanitost ve složení partnerství lze ilustrovat pøíkladem z Portugalska. Pøipomeòme, že v zemi je 333 obcí, které se dìlí vždy na nìkolik „osad“. V minulém programovacím období tam podporovali 45 programù místních partnerství pro LEADER. Zhruba stejnì èasto (vždy v 71 – 78 %) byly èleny tìchto partnerství místní samosprávy, jiné veøejné instituce (nejèastìji univerzity a školy), soukromé spoleènosti (nejèastìji zemìdìlská družstva a zemìdìlské družstevní banky), obèanská sdružení (vèetnì sdružení farmáøù, kulturních spolkù, náboženských spoleèností aj.). Témìø v polovinì pøípadù byli èleny i jednotliví obèané. Vznikají však také partnerství bez úèasti místní samosprávy. V jihoitalském Garganu (17 tisíc obyvatel) vzniklo partnerství místních obchodních firem ve formì družstva, a to proto, že sdružení ani orgány veøejné správy u nich nemìly potøebnou dùvìru. Založili tedy kolektivní orgán pro hospodáøský rozvoj, získali podporu v programu LEADER a postupnì zmìnili vztahy mezi veøejným a soukromým sektorem. Kdo tedy bývá èlenem partnerství? Mùžeme uvést pøehled obvyklých partnerù – v konkrétních pøípadech samozøejmì vždy záleží na úèelu jejich sdružení, a ovšem i na tom, zda vùbec v území existují. Mohou to být pøedevším: A/ instituce veøejné správy (státní, samosprávné), které se nejèastìji zajímají o ekonomiku, kulturu, životní prostøedí a další životní podmínky v obcích: státní úøady a agentury místní a regionální (napø. úøad práce, územní poboèky ministerstev), samosprávné instituce (napø. komise kraje, obecní zastupitelstva, starostové, svazky obcí), veøejné podniky služeb (ústavy sociálních služeb, nemocnice, školy aj. zøizované státem, krajem nebo obcí), B/ soukromé spoleènosti, které se zajímají pøedevším o co nejlepší pozici na trhu zboží a služeb a o ziskovost svých aktivit: místní podniky služeb (napø. regionální televize, rádio, noviny, kulturní a jiná zaøízení, poskytovatelé rùzných služeb od vzdìlávání po cestovní ruch), místní výrobci (zemìdìlská družstva a podniky, jednotlivì hospodaøící farmáøi, místní prùmyslové podniky, øemeslníci a další živnostníci, jejich hospodáøské komory a cechy), finanèní sektor (banky, leasingové spoleènosti, úvìrová družstva), C/ obèané, obèanské organizace a iniciativy, které se zajímají pøedevším o lidi, o jejich spokojenost, o podmínky pro život jednotlivcù a rodin, tedy o zpùsob života komunity a v komunitì: regionální a místní sdružení, koalice èi fóra neziskových organizací a obèanù, kulturní, sportovní a jiná zájmová obèanská sdružení, odborové

74

Prùvodce neziskovým sektorem EU

organizace, místní skupiny(o nichž se píše ve 3. kapitole) a další neformální skupiny obèanù 42 . V praxi stojíme pøed jasnou výzvou: sestavit ze všech tìchto subjektù fungující, akceschopnou jednotu, v níž má každý svùj vlastní zájem, své omezené možnosti a svou úlohu, avšak dokážou se pøitom dohodnout na spoleèné cestì k urèitému cíli! Dojít ke kladnému výsledku však pøedpokládá hodnì práce a èasu. Pokud jde o obsahové cíle partnerství, je možné jednoduše øíci, že jsou o èemkoli, co je ve veøejném zájmu – od tvorby nových pracovních míst pøes zdravotní péèi po zachování folklóru. Vrátíme-li se k tìm partnerstvím, která se zakládají pro lepší využívání finanèních zdrojù EU, pak samozøejmì sledují úèely, které jsou tìmito fondy financovány. Mezi nejèastìjší témata tedy patøí rozvoj komunit a jejich ekonomického potenciálu, boj proti všem formám vyluèování ze spoleènosti, zlepšování životních podmínek a služeb pro obyvatele, pøíp. návštìvníky regionu, vèetnì vzdìlávání, dopravy, skupinové péèe, sociálního bydlení, ménì èasto se zamìøením na prevenci kriminality, volný èas nebo sport. Zkušenosti ukazují, že pro øešení problémù chudoby a sociální exkluze jsou významné tyto skuteènosti: –

–

–

–

–

42

Opakovanì se potvrzuje, že místní partnerství jsou pružným a úèinným nástrojem pro boj s ekonomickou a sociální exkluzí. Nìkterá partnerství se pøitom vztahují na docela malé obytné celky, zatímco jiná na velká území se stovkami tisíc obyvatel. Impuls k utváøení místního partnerství pøichází èasto zezdola, ale nìkdy naopak seshora jako požadavek vlády, regionální samosprávy a programù EU, které chtìjí financovat aktivity založené na partnerstvích. Nejlepší je, když se tyto dva pøístupy setkají. Témìø vždy se v partnerství objevuje veøejný sektor, zejména místní samospráva a rozvojové agentury, které jsou založeny orgány veøejné správy. V partnerských strukturách se však jen zøídka objevují zástupci cílových skupin, na které je program partnerství zamìøen („o nich bez nich“). Nejvìtší èást finanèních prostøedkù pro místní partnerství pøichází z veøejného sektoru, a už z místních, státních nebo evropských zdrojù. Avšak udržení partnerství èasto vyžaduje spolufinancování z nìkolika zdrojù souèasnì. V mnoha místních partnerstvích jsou cíle a aktivity velmi široké a týkají se obnovy komunity, sociální integrace, øešení chudoby apod. Mají tedy komplexní, mnohostranné dopady na komunitu. Je ale také pravda, že v øadì

Nevyluèuje se, že tentýž èlovìk je souèasnì tøeba manažerem èi majitelem podniku, a pøitom aktivním zástupcem obèanské organizace. „Personální unie“, které jdou napøíè sektory, jsou na místní úrovni bìžnou vìcí.

Partnerství

75

pøípadù je pùsobnost naopak velmi specifická, napøíklad se týká jen potøeb urèité sociální skupiny. Jak partnerství zakládat a vést? O procedurách a praxi pøi zakládání, rozvoji a udržování partnerství, která by èerpala hlavnì z praxe zemí EU, by se dala napsat celá kapitola. Spokojme se alespoò se struèným výètem vybraných aktivit, úkolù a zásad 43 :

43

Byly využity výsledky výzkumu Fakulty územního plánování Univerzity v Dortmundu (zpráva Johannese Lückenköttera pøednesená na konferenci Evropské komise k rozvoji a podpoøe místních iniciativ v Pardubicích v kvìtnu 2003), dále publikace Èítanka pre pokroèilé neziskové organizácie (Centrum prevencie riešenia konfliktov a PDCS, Bratislava 2000), Organising Local Partnerships (LEADER European Observatory/AEIDL, Brusel 1997), LEADER Magazine (roè. 2000) a vlastní zkušenosti autora s místním partnerstvím v regionech Haná, Podještìdí, Cidlina a Podralsko z r. 2002-3.

76

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Jak partnerství založit, vést a udržovat Založení partnerství • •

• • • • • • • • • • • • •

pro pùsobnost partnerství zvolit vhodné území, najít v obcích akceschopné osobnosti – nejlépe, jsou-li v postavení pøedstavitelù významných veøejných orgánù, soukromých a obèanských organizací nebo místních neformálních vùdcù (vážených spoluobèanù) se spoleènými zájmy, zapojit tyto klíèové lidi do komplexu pøípravných prací, stále povzbuzovat další obèany a organizace, aby se pøipojili, opakovanì se setkávat s dalšími zájemci, kontaktovat aktéry, kteøí mohou postupovat spoleènì, a pomoci jim, aby se dohodli, napojit partnerství na místní struktury zastupitelské demokracie (obecní rady a zastupitelstva, osadní výbory), aktivizovat místní nestátní neziskové organizace (zaèít alespoò s nìkolika organizacemi) pracovat velmi otevøenì a prùhlednì, neustále informovat, podporovat jednání mezi zástupci neziskových organizací a jejich potencionálními partnery z podnikatelské sféry nebo veøejné správy, vymyslet a použít dlouhodobou strategii vytváøení a rozvoje partnerství, hledat spoleèná témata, cíle, problémy k øešení, jasnì stanovit role jednotlivých partnerù (neziskových organizací, podnikatelù, pøestavitelù státní správy a samosprávy), najít koordinátora prací s dobrými plánovacími a sociálními schopnostmi, nejlépe na plný úvazek, založit místní kanceláø pro potøebnou administrativu (mùže sídlit u nìkterého partnera).

Organizace partnerství • ustanovit management, øídící výbor (správní radu) a pracovní skupiny, které analyzují nejvážnìjší problémy a navrhnou spoleèný postup pro jeho øešení, • dbát o vyvážený podíl zástupcù veøejného, soukromopodnikatelského a obèanského (neziskového) sektoru, • udržet jednoduchou a prùhlednou organizaci, • stanovit jasná pravidla a procedury spolupráce,

Partnerství

• • • •

– pro rozhodování uvnitø partnerství – pro práci managementu – pro financování – pro pøípad konfliktù do plánovacího a rozhodovacího procesu zapojit všechny èleny, zvážit vznik právní subjektivity partnerství (sdružení právnických osob, družstvo aj.), rozvíjet spoleèné vize a projekty, stabilizovat administrativní zázemí partnerství (napø. do podoby obecnì prospìšné spoleènosti).

Udržování partnerství • vytvoøit program vícezdrojového a dlouhodobì udržitelného financování aktivit partnerství, • neustále hledat nové podnìty, potøeby, cíle, projekty, • rozvíjet funkce partnerství a jeho administrativního zázemí (napø. vzdìlávací a poradenské aktivity, které budou zdrojem pøíjmù i pøi nedostatku externích dotací), • zajistit zastoupení všech sociálních skupin, • zapojit partnerství do demokratických institucí (napø. zástupce partnerství se stane èlenem komise kraje), • investovat do rùstu profesionálních schopností managementu a èlenù, • udržet partnerství nestranické a názorovì neutrální, • organizovat výmìny zkušeností a nápadù mezi partnerstvími (setkávání, studijní pobyty, webové stránky). Další úkony v èinnosti partnerství • urèit jasné cíle na dobu jednoho roku a na delší období, • od poèátku èinnosti stanovit pravidla pro monitorování vývoje a pro hodnocení výsledkù, • výsledky hodnotit spoleènì a oceòovat je, • stanovit jasná kritéria výbìru projektù založená na cílech partnerství, • zvážit založení nebo povolání nezávislého orgánu (dozorèí rady nebo hodnotitele) pro hodnocení èinnosti, • ustanovit poradenský orgán pro dlouhodobé øízení (napø. tým odborníkù z rùzných míst a oborù), • zabezpeèit pozitivní zpìtnou vazbu.

77

78

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Podle irských zkušeností jsou místní partnerství (skupiny pro místní akce) nejefektivnìjší, jestliže: – – – – – – – –

jsou ustaveny na základì rovných podmínek všech partnerù, pracují s urèitým stupnìm nezávislosti, jsou orientovány na jasné téma èi specifický okruh klientù, pracují jako zprostøedkovatelé pomoci ze strukturálních fondù a nalézají dosud nevykryté potøeby regionu, úzce spolupracují s institucemi, které jsou tvùrci politiky státu a kraje, efektivnì monitorují a vyhodnocují aktivity, pracují na principu otevøenosti, transparentnosti a zodpovìdnosti, jejich projekty jsou pro danou oblast strategicky významné.

Jak upozoròují praktici z rùzných zemí Unie 44 , místní partnerství se nìkdy rozvíjí tak, že po èase dosáhne bodu, odkud „není návratu“ – bodu udržitelnosti. Už je tak silné, na jednom finanèním zdroji nezávislé, natolik pøijímané komunitou vèetnì samosprávy a dalších orgánù, že pøežije svùj pùvodní úèel a stane se pøirozenou souèástí místní kultury. Jak k tomu dochází?

Den poté, rok poté Co se stane, když ustane proud penìz z programu, pro nìž bylo partnerství založeno? Protože nejèastìjší formou místního partnerství jsou skupiny pro místní akce, ukažme to na nich. Zopakujme si, že skupiny pro místní akce jsou spoleèenství zástupcù místní samosprávy, místních podnikù a podnikatelù, neziskových organizací a rùzných institucí vzdìlávacích, výzkumných, servisních, které spoleènì usilují o rozvoj komunity èi vìtšího regionu pomocí spoleèných èi aspoò koordinovaných akcí. Nejlepším pøíkladem jsou skupiny, které vznikly v rámci iniciativy EU LEADER. Trvalost partnerství nezávisí jen na ustavièném pøílivu penìz. Závisí na trvalosti všech prostøedkù, o které se mùže opírat a které mùže využívat. Prakticky mnohem podstatnìjší než finanèní zdroje jsou „lidské zdroje“ – pøátelství a dùvìra mezi èleny partnerství, zkušenosti, komunikaèní návyky. Partnerství se mùže uchovat pøedevším tím, že pøibere a zaène rozvíjet další funkce. Tak tøeba skupina pro místní akce v irském regionu Cavan – Monaghan, která v dosavadním programu podporovala cestovní ruch, zaèala v dobì mezi programy LEADER I a II komerènì provozovat vlastní cestovní kanceláø, nabízet firmám 44

Organising Local Partnerships, LEADER European Observatory / AEIDL, Brusel 1997.

Partnerství

79

pøípravu podnikatelských plánù a vzdìlávání. Podobnì skupina v sicilské Ibley se stala firemním servisem. Další cesta se nabízí, když se èlenové partnerství pøesvìdèí o tom, že pøirozenou náplní práce je koordinace aktivit. Pak budou mít tendenci podporovat zachování partnerství dalším financováním. Zkušená skupina pro místní akce totiž kolem sebe neustále šíøí duch inovací a proaktivní postoje. Tím motivuje místní subjekty, aby rozvíjeli stále nové aktivity a zámìry. Dùsledkem toho je trvalý zájem o spolupráci, hledání nových finanèních zdrojù a celkový rozvoj komunity. Zaène se vytváøet atmosféra smyslu pro veøejnou prospìšnost soukromých aktivit. Pro samotné neziskovky to není nic nového, protože øada z nich pùsobí s veøejnì prospìšným posláním. Ale v „pokroèilém stadiu rozvoje místních partnerství“ postupnì tento princip pøechází do bìžné èinnosti ostatních – místních podnikatelù a obyvatel  45 . To se stalo poblíž švýcarských hranic, v italském regionu Vinschgau (Val Venosta), který je normálnì znám svou vysoce individualistickou místní kulturou, jež se normálnì brání rùzným projevùm partnerství. Rozhodujícím se ukázal být smysl obyvatel pro krásu krajiny a místní architekturu, který vytvoøil základ spolupráce. Stavu trvalé udržitelnosti je dosaženo tehdy, když se místní partnerství stane nutným nejen v oèích dosavadních partnerských organizací a orgánù, ale když se sdílení spoleèných hodnot plnì integruje do místní kultury. Ve vesnicích støedního a severního Švédska, odkud je všude daleko a kde obyvatelé musí držet pøi sobì již z dávné potøeby pøežít, je to snadné: jestliže se skupina obèanù pustí do nìèeho, co je prospìšné všem, jsou okamžitì a bezvýhradnì podporováni ostatními, v èele s panem starostou. U nás v øadì obcí budí veøejnì prospìšná aktivita èasto ostražitost, nedùvìru èi nepøátelství a bude zøejmì velmi dlouho trvat, než vìtšina lidí získá schopnost rozpoznat veøejnou prospìšnost soukromých aktivit svých spoluobèanù a ocenit ji.

Úèinek místních partnerství Místní partnerství nemá efekt jen ve výsledcích øešení nezamìstnanosti, chudoby, exkluze èi jiného pùvodnì vymezeného úèelu. Úèinek se projevuje také v procesech, které jsou dùležité pro utváøení obèanské spoleènosti: existence partnerství pøispívá k lepší praxi místních subjektù, k jejich vnitøní integraci a vzájemné koordinaci, vzbuzuje zájem o další zdroje financování, vede k zájmu partnerù o otázky, které jsou „o stupeò výše“, napøíklad o grantovou politiku kraje. Potvrzuje se také, že úèinky 45

Možná právì v tomto všeobecném povìdomí veøejné prospìšnosti je jeden z klíèových momentù, který odlišuje posttotalitní komunity ve støední Evropì od trvalých a silných demokracií britských èi skandinávských. Opakovanì se ukazuje, že tradièní hodnoty v životì komunit, nerozvrácených spoleèenskými otøesy válek, okupací, odsunù, kolaborací, jsou pøirozeným základem trvalosti obèanské spoleènosti a z ní vyrùstajících aktivit veøejnì prospìšných organizací a skupin.

80

Prùvodce neziskovým sektorem EU

partnerství pøetrvávají delší dobu a mají širší dopady, než s jakými se poèítá v dobì realizace. Co zvláštního pøinášejí partnerství pro spoleènost, aby byla soudržnìjší a otevøenìjší pro všechny skupiny obyvatel? – –

– –

– – –

Vìtšinou pracují partnerství nejlépe v územním celku, který je dobøe vymezen historicky, kulturnì nebo pøírodnì. Zlepšuje efektivnost sociální politiky v komunitách s vysokou koncentrací nezamìstnanosti, chudoby a exkluze. V lokalitì nebo regionu mùže partnerství pomoci vytvoøit kulturu spolupráce díky tomu, že v nìm dochází k výmìnì myšlenek a k vyjednávání o spoleèných projektech subjektù, které do partnerství vstoupily s rozdílnými zájmy. Vytváøí institucionální prostøedí, v nìmž se mohou zapojit a rozvíjet rùzné místní skupiny vèetnì znevýhodnìných a døíve opomíjených. Zlepšuje uplatnìní rozvojových plánù na místní a regionální úrovni, v nìkterých pøípadech umožòuje partnerství pøímou realizací integrovaných programù (napøíklad LEADER) a v jiných pùsobí aspoò jako zprostøedkovatel kontaktù mezi partnery, finanèních zdrojù apod. Má vzdìlávací funkci, nebo fakticky pracuje jako fórum pro inovace a experimenty, na nìmž se lidé uèí novým znalostem a dovednostem… a také novým postojùm. Zvyšuje využití finanèních a lidských zdrojù, a to jak tím, že v místním mìøítku používá zdroje efektivnìji, tak tím, že pomáhá získávat další zdroje. Mùže hrát významnou roli jako obhájce zájmù daného území, jako jejich mluvèí, a tak ovlivòovat politiku regionu nebo celého státu.

Místní partnerství mohou tímto zpùsobem zesilovat úèinky vládní ekonomické, sociální a environmentální politiky tím, že je pøizpùsobují místním potøebám a možnostem. Neznamená to však, že by místní partnerství mohla tuto vládní politiku nahradit. Za prvé, místní partnerství jsou samy o sobì cennou, ale nikoliv dostateènou odpovìdí na místní sociální problémy. Èím hloubìji je problém v lokalitì zakoøenìn (napøíklad regiony, které procházejí restrukturalizací), tím ménì dokáže problémy øešit samo místní partnerství. Vážné strukturální problémy jsou nad jejich možnosti. Za druhé, partnerství se zakládají jako odpovìï na problémy v urèitém území a èasto jako experimentální, modelové èi jak se dnes øíká pilotní opatøení. Èasto mají krátkodobou perspektivu a neexistují ve všech oblastech. Dokonce programy Evropská unie a nìkterých èlenských zemí samy vedou k této selekci tím, že vyhlašují výbìrová øízení na poskytování pøíspìvkù ve formì grantù.

Partnerství

81

Za tøetí, fakt, že místní partnerství je vymezené územnì, znamená, že nemùže øešit problémy, které jsou územnì pøíliš rozptýlené. To je pøípad problémových nebo spoleèensky vyluèovaných jednotlivcù a skupin na velkém a celkovì prosperujícím území.

Problémy a meze partnerství Místní partnerství se rovnìž potýkají s øadou problémù v komunikaci, v organizaèních dovednostech, ve financování, v nesouladu mezi krátkodobostí finanèní pomoci a dlouhodobostí problémù, které mají øešit. V nìkterých partnerstvích vzniká rozpor mezi pomìrnì efektivní kolektivní akcí partnerské organizace (dodavatele) a nedostateènì aktivní úèastí cílových skupin (odbìratele), což mùže paradoxnì zvìtšovat propast mezi vìtšinovou spoleèností a problémovou èi znevýhodnìnou skupinou, která se stává pasivní a závislou. Problémem mùže být i individualizovaná podstata reprezentace zájmù v místních partnerstvích. Tímto „vìdeckým“ vyjádøením míníme situaci, kdy urèitá osoba zastupuje napøíklad ve správní radì partnerství obecní radu èi neziskovou organizaci a je otázka, jak se její pùsobení sluèuje s politikou organizace, kterou v partnerství zastupuje. Tedy zda existuje plný soulad mezi cíli a zájmy mateøské organizace, a cíli a zájmy partnerství. Nìkdy však dochází i k napìtí mezi místním partnerstvím a demokraticky volenými orgány veøejné správy. Jde o tøi potenciálnì konfliktní principy místní demokracie: prvním je tradièní princip zastupitelské demokracie, v níž hlavní a podle nìkoho jedinou øídící roli mají hrát zvolení zastupitelé; druhým je princip participativní demokracie, který poèítá s tím, že v místním partnerství jsou pøímo zaèlenìni další subjekty vèetnì znevýhodnìných skupin a aktivních spoluobèanù; tøetím je pluralistický princip reprezentace zájmových skupin, kterých mùže být celkovì více, než kolik mùže být technicky možné do partnerství zahrnout. Jedna z nejdùležitìjších vìcí je, jakou úlohu budou hrát orgány veøejné správy, napøíklad to, zda vùbec má vláda nebo regionální samospráva pøipravený program, který by se mohl uskuteènit na místní úrovni prostøednictvím partnerství. Takovými programy byla Mìstská smlouva ve Francii, Mìstská výzva ve Velké Británii, Program sociální obnovy v Nizozemí, Programy pro místní podporu místního podnikání a integrovaný rozvoj v Irsku nebo Fond pro vytvoøení sociální akce v Belgii.

82

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Proto by vlády a regionální samosprávy mìly uplatnit nìkolik zásad, zejména: – mìly by vytváøet programy, kterými budou podporovat a financovat místní partnerství, – tyto programy by mìly být úzce propojeny s vládní sociální a hospodáøskou politikou, – pøí vývoji a uplatnìní tìchto programù by se mìly vzít v úvahu místní zkušenosti a podmínky, anebo umožnit, aby si partnerství mohlo tyto programy do urèité míry modifikovat, – mìly by zajistit, aby místní partnerství mìla dostatek odbornosti, dovedností, èasu a finanèních prostøedkù pro svùj vlastní rozvoj. Místní partnerství vždy potøebuje silný veøejný sektor, který také vìtšinou do partnerství pøispívá finanènì. Souèasnì však musí být otevøené a zodpovìdné vùèi veøejnosti, musí být objektem demokratické kontroly. Je skuteèností, že místní partnerství pracuje lépe v zemích, kde je decentralizovaná veøejná správa, což na místní a regionální úrovni znamená vysoký stupeò samostatnosti. Pøíspìvek samotného veøejného sektoru k místnímu partnerství by se mohl zlepšit, jestliže by se tam podaøilo lépe definovat roli volených zastupitelù. Pùsobení v partnerství by mìlo jejich vìdomí odpovìdnosti posilovat a nikoli oslabovat. Nìkdy je výhodné, aby vzniklo nejenom partnerství horizontální, tedy jen mezi místními subjekty, ale také vertikální, s rùznými úrovnìmi veøejné správy. Je samozøejmì výhodou, když je pøitom sám neziskový sektor reprezentován na všech úrovních, napø. má-li svoji krajskou asociaci èi sí. Nejkritiètìjším prvkem budování místního partnerství je však propojení, „harmonizace“ rùzných zájmù, které se v komunitì objevují, vèetnì úèastí skupin, které jsou nejvíce vytlaèovány mimo život komunity a spoleènosti. Tady je tøeba, aby neziskový sektor byl v místì tvoøen aktivní sítí organizací, které vyjadøují zájmy rùzných skupin. V obcích nepotøebujeme jedinou neziskovku (Národní frontu?), nýbrž mnoho samostatných, na sobì nezávislých a jen volnì a dobrovolnì spolupracujících organizací. To však vyžaduje dlouhodobé financování a péèi, nebo vytváøení potøebných kapacit místních organizací trvá urèitou dobu. Pøitom by tyto dobrovolnické a komunitní organizace mìly používat transparentní a demokratické procedury ve svém vlastním chování, aby mohly v rámci partnerství reprezentovat mínìní svých èlenù.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

83

Kapitola 3 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA A SOCIÁLNÍ INKLUZE Zopakujme si z I. dílu Prùvodce, že Evropská unie široce uplatòuje princip solidarity a vyrovnávání rozdílù jak mezi regiony, tak mezi rùznými skupinami obyvatel. Jednou z „horizontálních priorit“ posledního desetiletí je zapojování znevýhodnìných skupin obyvatel do vìtšinového zpùsobu života spoleènosti. Klíèovým momentem øešení je zajištìní vlastních zdrojù pøíjmu. To se však neobejde bez doèasné anebo trvalé pomoci z veøejných zdrojù, vìtšinou formou dotací tomu, kdo tìmto lidem jejich vlastní pøíjem ze zamìstnání nebo podnikání umožòuje. V souèasné dobì je již v Evropské unii zøejmé, že nevládní neziskové organizace dokážou vytváøet nová pracovní místa (což je významná priorita sociální i hospodáøské politiky EU). Problém je v tom, že vìtšina neziskových organizací nepùsobí v èinnostech, které nová místa pøinášejí, a tak je pøíspìvky EU míjejí. Další nevládní organizace jsou schopny pøispívat k vyšší zamìstnanosti vytváøením pracovních míst jen tak, že to bude „vedlejší produkt“ jejich hlavního poslání. Napøíklad peèují o zdravotnì èi jinak znevýhodnìné skupiny obyvatel a rozvojem této péèe narùstá jejich personál. Nejsou „prvoplánovì“ zamìøeny na ekonomický rozvoj a zamìstnanost lidí v regionu.

Je stále aktuální boj s chudobou? Ano, velmi aktuální Aèkoliv jsme již o sociální politice Evropské unie leccos napsali v I. díle Prùvodce (kap. 3), pro zhodnocení významu neziskových organizací (a budoucího uplatnìní èeských) bude dobré zopakovat nìkterá fakta a pøipomenout další. Do poèátku 90. let vlastnì spoleèná sociální politika na celoevropské úrovni v pravém slova smyslu neexistovala. Na potøebu øešení sociálních problémù ve velké míøe upozornila až Maastrichtská dohoda (1992, v platnosti od listopadu 1993). Tou dostaly orgány Unie za úkol aktivnì podporovat dosažení ekonomické a sociální soudržnosti v jednotlivých èlenských zemích. Dalším mezníkem bylo pøijetí Amsterdamské dohody (podepsána 1997, v platnosti od 1. dubna 1999), která v èlánku 136 stanovila jako cíle spoleèné sociální politiky: vytvoøit aktivní politiku zamìstnanosti, zlepšit pracovní podmínky zamìstnancù,

84

Prùvodce neziskovým sektorem EU

zajistit øádnou sociální ochranu, sociální dialog mezi vedením podniku a zamìstnanci, rozvoj lidských zdrojù s ohledem na trvalou zamìstnanost a boj se sociální exkluzí. To vše souvisí s jedním z nejhorších civilizaèních jevù – s chudobou v zemích, kde je „v prùmìru“ všeho dostatek. Musíme tu zaèít definicí, která upozoròuje, že tak jako zdraví neznamená jen nepøítomnost tìlesné nemoci, ani chudoba není jen „nepøítomnost penìz“. Podle publikace Caritas Europa „2001 Report on Poverty in Europe“ používá Evropská unie pro své projekty v rozvojových zemích pojetí, podle nìhož „chudoba není definována pouze na základì nedostateèného pøíjmu a nedostatku finanèních prostøedkù, ale zahrnuje také bezmocnost, neexistenci pøístupu k dostateèným zásobám potravin, vzdìlání a ke zdravotní péèi, k pøírodním zdrojùm a pitné vodì, pùdì, zamìstnání a k možnostem získat úvìr, pøístup k informacím, službám a infrastruktuøe a k možnosti ovlivòovat politické dìní. Všechny výše zmínìné náležitosti jsou potøebné k tomu, aby sociálnì znevýhodnìné skupiny a populace získaly vliv na svùj vlastní rozvoj, rovnost šancí a možnost života v bezpeènìjším prostøedí.“ Tøebaže byla tato definice vypracována pro potøeby práce v rozvojových zemích, je dnes do velké míry v EU akceptována a od ní se také odvíjí její sociální politika. Pochopitelnì se nìkdy používá užší pojetí, v nìmž je dominantním znakem chudoby prùmìrný pøíjem – pod hranicí chudoby se ocitá ten, jehož pøíjem nedosahuje poloviny národního prùmìrného pøíjmu, což je ve vìtšinì èlenských zemí 5 – 15 % obyvatel. To je èasto spojeno s dlouhodobou nezamìstnaností, kterou se rozumí více než 12 mìsícù a kterou je napøíklad Španìlsko postiženo podstatnì více než severské státy. S použitím rùzných kritérií chudoby se pak ukazuje, že k nejvíce postiženým skupinám patøí svobodné matky, senioøi, etnické menšiny, uprchlíci a imigranti vùbec. Nejvážnìjším sociálním problémem souèasné Evropské unie je právì nezamìstnanost, která v prùmìru zasahuje 10 % práceschopného obyvatelstva (podobnì jako v ÈR). Hospodáøské a sociální výdaje, které díky této situaci vznikají, jsou obrovské. Proto Rada ministrù již døíve pøijala na základì doporuèení Evropské komise øadu programù a rezolucí, zamìøených na problém zamìstnanosti. Vyslovily se napøíklad k zamìstnávání mladých lidí, k uplatnìní žen v aktivním vìku na pracovním trhu, k pomoci dlouhodobì nezamìstnaným atd. Tyto rezoluce nemají právnì závazný charakter, pøesto však pøinesly urèitý efekt. Napøíklad rezoluce podporující zamìstnanost mladých lidí inspirovala øadu iniciativ financovaných z prostøedkù Evropského sociálního fondu. Vznikl také informaèní systém o iniciativách vedoucích k vytváøení pracovních míst na místní úrovni (ELISE)

Sociální ekonomika a sociální inkluze

85

a inovativní program vedoucí k vytváøení nových pracovních pøíležitostí na regionální a místní úrovni (SPEC). Získané zkušenosti vedly k tomu, ze Evropská komise v roce 1995 doporuèila podporu místním iniciativám 46 , které vycházely z finanèní spolupráce a partnerství mezi veøejným a soukromým sektorem a týkaly se zejména péèe o dìti, podpory mladých lidí, kteøí se setkávají s existenèními potížemi, kulturního dìdictví, øemesel a turistiky, zpracování odpadu, ochrany a zachování pøírodního dìdictví. Program LDEI se ukázal jako úspìšný v celé Unii. Protože však bylo jasné, že všechny jednotlivé kroky, iniciativy a programy jsou jen dílèím øešením, došlo v prùbìhu devadesátých let k pokusùm o spoleèné øešení otázek nezamìstnanosti na úrovni celé Evropské unie. Dùležitou událostí bylo zasedání Evropské rady v roce 1999 v Kolínì nad Rýnem. Zde byl pøijat Evropský pakt zamìstnanosti, který má za úkol pøispìt k trvalému snížení nezamìstnanosti. Evropský pakt zamìstnanosti má tøi hlavní pilíøe: 1. Komplexní strukturální reformu a modernizaci za úèelem zlepšení inovativní kapacity a efektivity pracovního trhu a trhu v oblasti výroby, služeb a kapitálu. 2. Koordinaci hospodáøské politiky a zlepšení vzájemnì podpùrných vztahù mezi vývojem mezd a monetární, rozpoètovou a fiskální politikou prostøednictvím makroekonomického dialogu zamìøeného na zachování neinflaèního hospodáøského rùstu. 3. Další rozvoj a zlepšení koordinované strategie zamìstnanosti za úèelem zlepšení výkonnosti pracovního trhu prostøednictvím zlepšení zamìstnavatelnosti, podnikatelského ducha a adaptability podniku a jejich zamìstnancù a rovných pøíležitostí pro muže a pro ženy v hledání placeného zamìstnání. K dalšímu vývoji došlo hned v pøíštím roce. V 1. kapitole jsme hovoøili o lisabonském zasedání Evropské rady v bøeznu 2000, které pøijalo novou strategii pro první desetiletí 21. století, a o zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000, které pøijalo Evropskou sociální agendu. Strategie zamìøená na øešení chudoby a spoleèenského vylouèení èásti obyvatel zavázala èlenské státy pøispìt vlastními akèními plány spoleèenského zaèlenìní. To se však týká pøedevším zamìstnanosti. Hlavním nástrojem k dosažení sociální soudržnosti a snižování nezamìstnanosti v EU je Evropský sociální fond (ESF). Každý z èlenských státù EU je odpovìdný za dosahování výše zmínìných spoleèných cílù sociální politiky celé Unie. Ty èeské 46

Program místních iniciativ pro rozvoj a zamìstnanost (Local Development and Employment Initiatives – LDEI).

86

Prùvodce neziskovým sektorem EU

neziskové organizace, které budou chtít participovat na využívání ESF, budou pøirozenì muset k naplnìní tìchto cílù pøispìt. Právì Evropský sociální fond má podporovat opatøení smìøující k naplnìní evropské strategie zamìstnanosti. Je dobré uvìdomit si, že v zásadì financuje tøi druhy aktivit: 1. Podporu jednotlivcùm prostøednictvím poradenství v oblasti vzdìlávání a poradenství v oblasti profesního uplatnìní. 2. Podporu strukturám a systémùm, které napomáhají k tomu, aby pomoc poskytovaná jednotlivcùm byla úèinnìjší. 3. Doprovodná opatøení jako vzdìlávání v oblasti sociálních dovedností, informaèní kampanì a zvyšování povìdomí o sociálních otázkách. Evropská sí k potírání chudoby V rámci neziskového sektoru hraje ve strategii rozvoje EU nezanedbatelnou roli Evropská sí k potírání chudoby (EAPN) 47 , která vyjednává s Evropskou komisí, sleduje a vyhodnocuje opatøení, která podnikají jednotlivé státy, formuluje pøipomínky k programùm sociální inkluze a dbá o to, aby se k sociální politice vyslovovali také ti, kteøí jsou sami aktuálnì vystaveni nìkteré formì vyluèování ze spoleènosti. Již v listopadu 1999 uspoøádala EAPN v Helsinkách konferenci s názvem „Spoleèenské vyluèování v Evropì: Uzrál èas pro akci“. Když se zabývala problematikou úèasti a partnerství, došla konference k øadì závìrù, které výraznì podporují èinnost neziskových organizací. Na konferenci byly pøedneseny zkušenosti z Irska, Belgie, Portugalska a Nizozemí, které ukázaly, že aktivní úèast tìch, kteøí jsou vystaveni problému vylouèení, a partnerství rùzných subjektù, které problém øeší, je pro úspìch aktivit zcela zásadní. Partnerství je víc než jen konzultace, zahrnuje i podíl na rozhodování. Není úèelem o sobì, je prostøedkem k naplnìní skuteèného úèelu, tj. ke snížení chudoby a sociální exkluze. Partnerství totiž napomáhá k mobilizaci všech dostupných zdrojù, umožòuje, aby došlo k potøebnému stupni konsensu mezi zúèastnìnými a vede k systematiètìjšímu pøístupu v utváøení veøejné politiky na tomto poli. Partnerství také znamená dùraznou alternativu vùèi centralizovanému, souèasnì však resortnímu („rozškatulkovanému“) a byrokratickému zpùsobu, který nìkdy používají orgány veøejné správy, a vede tak k otevøenìjšímu, odpovìdnìjšímu a ménì nadøízenému uplatòování veøejné politiky. Souèasnì je však pravda, že ani úèast, ani partnerství není všelékem na všechny problémy a v pøípadì chybného použití mùže dokonce vìci zhoršit. 47

Viz zejména http://www.eapn.org/inclusion.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

87

Cíle a priority v evropské sociální politice Vrame se na chvíli k tomu, co pøedchází financování jednotlivých projektù a aktivit – k tomu, co je základem finanèní pomoci EU. Jak všichni již dávno víme, souèasná strukturální politika EU má tøi hlavní cíle: 1. Podporu rozvoje a strukturálních zmìn zaostávajících regionù (s hrubým domácím produktem menším než 75 % prùmìru Unie). 2. Podporu hospodáøské a sociální pøemìny regionù, které èelí strukturálním obtížím (napø. venkovské oblasti nebo prùmyslové oblasti s utlumovanými prùmyslovými obory). 3. Podporu pøestavby a modernizace strategie a programù vzdìlávání, odborné pøípravy a zamìstnanosti, zejména pro zvýšení konkurenceschopnosti a mobility pracovních sil. Kolem tìchto cílù se organizuje veškerá finanèní a další pomoc EU. Napøíklad v ÈR je využití strukturálních fondù na celém území kromì Prahy smìøováno k cíli 1, pomoc nìkterým èástem Prahy k cílùm 2 a 3. Zatímco u cílù 1 a 3 si zapojení neziskových organizací každý umí pøedstavit nebo jej již dokonce sám pøipravuje, u cíle 2 to je málo zøetelné – skoro to vypadá, že tu pùjde jen o velké investice do pøemìny prùmyslu, do posílení infrastruktury a do sociální péèe. Pøíklad ze Západního Skotska ukazuje, že tomu tak není.

88

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Západní Skotsko, cíl 2 Program pro cíl 2 v Západním Skotsku obsahuje tøi priority: 1. zvýšení konkurenceschopnosti malých a støedních podnikù, 2. rozvoj celého regionu jako lokality pøitažlivé pro podnikatele i turisty, a 3. rùst ekonomické a sociální soudržnosti v regionu 48. Financování je do velké míry zamìøeno na vytváøení pracovních míst tam, kde jsou v útlumu tradièní prùmyslová odvìtví a kde krize mìstských komunit vytváøí složité sociální, ekonomické a ekologické problémy. Dobrým pøíkladem je pøístavní areál mìsta Glasgow, který s útlumem loïaøství a strojírenství velmi utrpìl a vracet tam život a výdìleèné aktivity je velmi obtížné. V ocelárnách v Lanarkshire jde o pøestavbu na kombinaci lehkého prùmyslu a kanceláøských prostor pøi vyøešení dekontaminace pùdy a vod, znovuvyužití èi recyklaci stavebního materiálu z pøestavby, propagaci novì oživeného areálu, výstavbu zaøízení pro péèi o dìti a jiné skupiny vyžadující péèi, veøejnou dopravu do této lokality atd. Neziskové organizace se zde mohou jak „pøiživit“ svými službami, tak zapojit do pøíprav revitalizace oceláren svými pøipomínkami. Opatøení ve tøetí prioritì se týkají 28 partnerství, která v regionu vznikla pro spoleèenské zaèlenìní znevýhodnìných skupin obyvatelstva, a už zamìstnaných nebo nezamìstnaných. Jde napøíklad o revitalizaci sídliš èi o výstavbu a propagaci vzdìlávacího støediska, které zahrnuje maloplošné prostory pro sociální ekonomiku (z veøejných zdrojù podporované podnikání a zamìstnání), knihovnu, poèítaèové a komunikaèní centrum, obèanskou poradnu a další služby. V Inverclyde jde o vzdìlávání v oboru poèítaèových a komunikaèních technologií pro nezamìstnané, kteøí budou mít souèasnì dotovanou praxi v místních firmách.

V rámci národního programu, který v souèasném programovacím období odpovídá cíli 3, si celé Skotsko již døíve vytyèilo pìt strategických cílù: 1. rozvoj pracovní síly pøi snižování rizika vyèlenìní z trhu práce a prevence dlouhodobé nezamìstnanosti, 2. posilování konkurenceschopnosti skotské ekonomiky, 3. podpora vzdìlávání ve všech kategoriích zamìstnání, 4. vytváøení pøíležitostí pro znovuzaèlenìní tìch, kteøí se dostali mimo ekonomickou nebo spoleèenskou aktivitu, 5. zajištìní rovnosti pøístupu k zamìstnaneckým a podnikatelským pøíležitostem 48

V letech 2000 – 6 se do Západního Skotska dostane díky programu pro cíl 2 asi 300 miliónù liber (tedy 15 miliard Kè), navíc ovšem další finanèních prostøedky z veøejných a soukromých zdrojù.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

89

Avšak nejde jen o cíle. Strukturální politika sleduje též tzv. horizontální priority. V rùzných dokumentech se jich objevuje rùzný poèet, avšak nikde více než šest: – priorita inovace – pøednost se dává projektùm, které jsou nìèím nové, nové alespoò v území, pro které jsou urèeny, – priorita rozvoje potenciálu informaèní spoleènosti, tzn. informaèních a komunikaèních technologií, – priorita rovných pøíležitostí – nejde jen o ženy a muže, ale o všechny „cílové skupiny“, které mohou mít z projektù užitek, – priorita zaèlenìní, inkluze – pøednost se má dávat projektùm, které a) zaèleòují spoleèensky znevýhodnìné skupiny mezi pøíjemce, ale též (kde je to možné) i mezi realizátory, b) v širším smyslu zapojují do øešení další partnery, vèetnì výzkumných, vzdìlávacích a poradenských organizací, místních rozvojových agentur, komunitních skupin (zájmových skupin obèanù) apod., – priorita ekonomické (finanèní) udržitelnosti – požaduje se, aby projekt byl životaschopný i po skonèení souèasného spolufinancování z EU, – priorita environmentální udržitelnosti – požaduje se, aby projekt nevyèerpával pøírodní a jiné zdroje, nepoškozoval životní prostøedí, byl „ekologicky pøíznivý“. Ve sdìlení Evropské komise ke strukturálním fondùm a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti pro období 2000 – 2006 se poukazuje zejména na dva tzv. horizontální principy: udržitelný rozvoj a rovné pøíležitosti. Již podle Amsterodamské smlouvy se od finanèních nástrojù Unie oèekává, že budou spoleènì a v dlouhodobém zájmu fungovat ve prospìch hospodáøského rùstu, sociální soudržnosti a ochrany životního prostøedí; jinými slovy – trvale udržitelného rozvoje. Navíc Evropská rada potvrdila politickou prioritu zaèlenìní ochrany životního prostøedí do strukturální a zemìdìlské politiky v rámci Agendy 2000. Také rovnoprávnost pro muže a ženy je základním demokratickým principem, podpoøeným Amsterodamskou smlouvou. Její zaèlenìní do všech postupù již není volbou, ale povinností. V èlenských zemích se proto integrované víceleté strategie soustøeïují èasto na tøi priority: – na zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekonomik s cílem vytvoøit trvalé pracovní pøíležitosti; – na zvýšení zamìstnanosti a sociální soudržnosti hlavnì zvyšováním vzdìlání; – na rozvoj mìst a venkova v kontextu vyváženého evropského teritoria.

90

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Zdùrazòuje se rovnìž, že pro úspìch strukturálních programù je klíèovým faktorem vytvoøení decentralizovaného, úèinného a širokého partnerství. Prioritou pro èlenské státy v evropské strategii zamìstnanosti je podpora trhu práce otevøeného pro všechny. V této souvislosti se musí zvláštní pozornost vìnovat potøebám invalidù, etnických menšin a ostatních skupin a jednotlivcù, kteøí by mohli být znevýhodnìni, a rozvoji vhodných preventivních a akèních postupù pro jejich zapojení do trhu práce. Avšak snížení nezamìstnanosti a (znovu)zapojení tìchto skupin do trhu práce èasto není možné bez pøekonání jiných forem jejich diskriminace. Ta má èasto øadu pøíèin, takže úèinný mùže být pouze integrovaný a komplexní pøístup – strategie integrace. Je dùležité využít v této oblasti možností, které má nevládní sektor, protože ten mùže být blíže skuteèným potøebám tìch, kterých se to týká, než statutární úøady. Podobnì úèinnou cestou k tìm, kdo jsou ohroženi diskriminací nebo již diskriminováni, mùže být mobilizace místních skupin a jejich projektù. Naøízení o Evropském sociálním fondu klade na tyto prostøedky zvláštní dùraz. Mezi základní charakteristiky programování v oblastech zamìstnanosti a rozvoje lidských zdrojù zakotvuje dokument zásadu, že programy musí odpovídat hodnocení místních a regionálních potøeb a musí být výsledkem plánování „zdola nahoru”. Již v roce 1989 pøijala Rada Evropy usnesení Stálé konference místních a regionálních orgánù, které nabádalo k vìtší pozornosti vìnované místnímu rozvoji. Ten totiž zùstává klíèovým prvkem strategie pomoci znevýhodnìným jednotlivcùm a skupinám, zvláštì je-li spojen s národními rozvojovými programy.

Co je sociální inkluze a sociální ekonomika Sociální inkluze (výraz skoro zbavený svého naléhavého obsahu) znamená zaèleòování lidí z tzv. spoleèensky znevýhodnìných skupin (další jemný eurovýraz) do ekonomického a spoleèenského života, do života vìtšinové spoleènosti. Inkluze neznamená, že se menšina musí pøizpùsobit vìtšinì, nýbrž to, aby ti, kteøí se z nìjakých dùvodù dostávají mimo podmínky nebo zpùsob života vìtšinové spoleènosti, mìli pøíležitost vrátit se zpìt. Kdo nechce – a neporušuje pøitom zákony – ten zpravidla nemusí. Sociální exkluze je zase jemný výraz pro jevy, které vìtšinové spoleènosti zpùsobují problémoví lidé anebo lidé s nedostatkem zdrojù potøebných pro bìžný život.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

91

Typickými znevýhodnìnými skupinami jsou – nezamìstnaní (zejména dlouhodobì), – noví absolventi škol bez praxe, – lidé s nízkým vzdìláním, – lidé pøeddùchodového vìku, – lidé z venkova i mìst, jež nízké pøíjmy ukotvují do chronické chudoby, – drogovì závislí, – zdravotnì (mentálnì, tìlesnì nebo smyslovì) postižení, – duševnì nemocní, – matky s malými dìtmi, – lidé bez bìžného sociálního a hlavnì rodinného zázemí (napø. po návratu z výkonu trestu, z psychiatrické léèebny, po dlouhodobé nemoci, bezdomovci, mladiství z dìtských domovù a výchovných ústavù), – mladí lidé, kteøí nemají zajištìnou ani práci, ani bydlení, – pøistìhovalci, resp. uprchlíci, – etnické menšiny. O spoleèenské zaèlenìní tìchto a dalších skupin usilují v zemích EU partnerství veøejného sektoru s nevládními neziskovými organizacemi a s podnikatelskými subjekty. Jedním z prostøedkù je tzv. sociální ekonomika. Jak už jsme uvedli v I. díle Prùvodce, sociální ekonomika vlastnì reaguje na nerovnosti, které mezi lidmi a mezi regiony nevyhnutelnì vytváøí tržní ekonomika, založená na svobodném podnikání za úèelem zisku. V dlouhodobých dùsledcích vznikají prostorové koncentrace znevýhodnìných domácností, sociálních skupin a celých komunit. Pro jejich znovuoživení má klíèový význam právì aktivita komunitního, zejména neziskového sektoru, jehož organizace – nejsou motivovány ziskem – jejich výrobky a služby jsou sice prodávány, avšak obvykle urèitým skupinám zákazníkù (kteøí by je jinak na trhu nezískali) anebo za nižší ceny, které umožòuje neziskovost tohoto podnikání, – nabízejí služby, které nejsou zajišovány státem anebo jejichž poskytování by bylo z tržního hlediska neekonomické, – zamìstnávají obtížnì zamìstnatelné skupiny, vyluèované z ekonomického a spoleèenského života; zástupci tìchto spoleèensky znevýhodnìných skupin se èasto podílejí na øízení a chodu sociálního podniku anebo jsou dokonce jeho spoluvlastníky, – jsou dotovány z obecních rozpoètù, státního rozpoètu, z fondù EU anebo ze soukromých darù a sbírek.

92

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Sociální ekonomikou tedy není myšlen celý nevládní neziskový sektor, nebo jak známo, vìtšina neziskových organizací neposkytuje služby ani neprodukuje výrobky (viz napø. vìtšina zájmových a volnoèasových organizací, ale také veøejnì prospìšná ochrana obèanských práv, hnutí spotøebitelù nebo èást environmentálních organizací) a nevytváøí tedy výnosy. Na druhé stranì však sociální ekonomika není tvoøena výhradnì neziskovým sektorem a je možné do ní zaøadit i nìkteré další typy organizací, zejména malé místní firmy, které získávají podporu odpovídající našim tzv. spoleèensky úèelným pracovním místùm. Subjektem, který se výraznì podílí na sociální ekonomice, zvláštì v jihoevropských zemích, jsou družstva. Zejména myšlenka svépomocných družstev ideálnì naplòuje pøedstavy o zapojování znevýhodnìných skupin do hospodáøského života – nebo na svém zapojení do ekonomiky se aktivnì a pøímo podílejí právì ti, kteøí by jako izolovaní a z veøejných zdrojù nepodporovaní jednotlivci byli vytlaèováni mimo vìtšinovou životní úroveò a zpùsob života. Nemùžeme je však øadit jako celek do neziskového sektoru, protože jak známo, jde o bìžnou formu obchodní spoleènosti. Je pøitom pravda, že zejména svépomocná družstva se èasto chovají jako typické neziskové organizace: svùj zisk reinvestují, zamìstnávají znevýhodnìné skupiny obyvatel a pøijímají podporu z veøejných zdrojù. V zemích EU se postupnì prosazuje chápání sociální ekonomiky jako èásti veøejné politiky, která financuje èinnost jak neziskových, tak komerèních organizací, pokud na neziskovém základì zajišují sociální inkluzi obyvatel, vytváøejí nová pracovní místa, rozvíjejí dovednosti, znalosti a pracovní návyky marginalizovaných skupin. Tuto funkci jako celek plní pøedevším tzv. komunitní sektor, kam vedle místních neziskových organizací patøí i místní malé a støední podniky, místní organizace služeb, živnostníci apod. Právì toto pojetí vyhovuje úèelu iniciativy EQUAL, která staví na mezisektorovém rozvojovém partnerství (viz dále). Sociální ekonomika stojí na rozvoji místních a regionálních služeb, které zvyšují zamìstnanost a zamìstnatelnost. Poskytují se napøíklad tyto služby: – poradenství pøi získávání zamìstnání, napø. zlepšování komunikaèních a dalších dovedností uchazeèù, – kvalifikaèní a rekvalifikaèní pøíprava tìžko umístitelných osob, – podpora pøi získání a udržení zamìstnávání v bìžném prostøedí za bìžný plat, – pøímé zamìstnávání, a to jak na plné pracovní úvazky, tak na zkrácené, pøíp. rùzné flexibilní režimy (napø. kombinace pracovní èinnosti a speciální terapie), – zakládání sociálních podnikù, zejména svépomocného typu (vlastní podnikatelské aktivity s nedostateènými pøíležitostmi na trhu práce),

Sociální ekonomika a sociální inkluze

–

93

monitoring narušování principù rovného pøístupu k zamìstnání ze strany zamìstnavatelù, zjišování pøípadù diskriminace, lobování ve prospìch skupin vyluèovaných ze spoleènosti (napø. azylantù, etnických skupin nebo lidí po návratu z vìzení).

Jsou k tomu vhodné rùzné typy organizací: – malé podniky se statutem veøejné prospìšnosti, – nevládní organizace, které poskytují poradenské služby, napø. obèanská poradenská støediska, – obèanská sdružení, která se zabývají poskytováním sociálních služeb fyzickým osobám, péèí o kulturní památky, pøírodu, zvíøata, – místní komerèní poradenské a vzdìlávací firmy, informaèní støediska, pracovištì vysokých škol (jako tvùrci ucelených metodik, vzdìlávacích programù a uèebních textù), – církevní zaøízení jako katolické charity a evangelické diakonie, – družstva a podpùrné spolky, – samostatnì výdìleènì èinné osoby na základì živnostenských oprávnìní, – centra denních služeb (tj. nevládní neziskové organizace poskytující služby pøechodného a podporovaného zamìstnávání a chránìné dílny). Podstatný je spoleèenský dopad sociální ekonomiky, totiž to, že tímto zpùsobem je možné navázat kontakt s osobami, které se dostaly mimo spoleènost a øádnou ekonomiku, zapojit je do smysluplné aktivity, poskytovat jim odmìnu za práci, zlepšit jejich schopnosti a motivaci a èasto je jako zamìstnance nebo podnikatele pøivést do soukromopodnikatelského sektoru. Spoleèenské znovuzaèlenìní tìchto lidí má pøíznivé dopady v jejich vìtší péèi o komunitu, kde žijí (vèetnì vzhledu obcí), v pozitivnìjších postojích k politice vlády (a patrnì i k vyšší volební úèasti), k vìtší stabilitì komunit a k celkové prosperitì spoleènosti.   Podívejme se na pøíklady projektù ze zemí EU, které byly financovány v rámci iniciativ EQUAL, LEADER nebo z operaèních programù a které se týkají sociální ekonomiky.

Pøíklady projektù sociální ekonomiky Dolnorakouský kraj Mostviertel je proslulý výrobou ovocného, pøedevším hruškového vína. Tøi sedláci kdysi založili družstvo pro stáèení a prodej vína v typických sklenìných lahvích. Dnes má družstvo na sedmdesát èlenù, kteøí si vymìòují zkušenosti

94

Prùvodce neziskovým sektorem EU

s pìstováním a výrobou, aby spoleènì lépe konkurovali jiným výrobcùm nápojù. Pøíspìvky z iniciativy LEADER družstvo využívá pro propagaci a odbyt. Ve švédské obci Hultsfred využila obecní rada obchodnì a spoleèensky silný projekt místní mládeže (koná se zde jeden z nejvìtších rockových festivalù na svìtì) a propojila jej s poskytnutím málo využívaného kulturního støediska mladým lidem. Zhruba dvacet malých firem mladých lidí, kteøí by jinak z vesnice odešli do vzdálených mìst, podniká v rùzných èinnostech (pøíprava festivalu, potisk trièek, internetová burza hudebních nahrávek, poèítaèové aplikace atd.). Houby Shiitake jsou exotické japonské houby, dovážené bìžnì ze zahranièí do nejlepších restaurací. Na pobøeží severního Skotska se do jejich pìstování pustily dvì ženy, které nemohly najít práci. Dvì zakladatelky spoleènosti Highland Wildwoods se nyní snaží prorazit na restauraèní trh ve Velké Británii. Skupina pro realizaci projektu „Mìsto a venkov – ruku v ruce“ tìží z pøínosu univerzity v Umeå a z kvality života na venkovì v okolí tohoto významného mìsta v severním Švédsku. Zdùrazòuje se mnohaúèelovost dílèích projektù, mnohostrannost efektù. Napøíklad telecentrum není jednoúèelovým zaøízením, nýbrž souèástí objektu, který pøes den využívají starší obèané a dìti a veèer mládež. Zde bylo také zøízeno zvláštní poèítaèové vzdìlávací støedisko pro ženy. Støedisko tedy kombinuje tøi významné prvky života: vzdìlávání, práci a spoleèenský život. V horském kraji Piemont na italském úpatí Alp pøedstavuje zemìdìlství asi 45 % všech pracovních míst, ale tradiènì pìstované plodiny jsou stále ménì výnosné. Program LEADER II podpoøil místní zemìdìlské družstvo, aby mohlo pøejít na organický zpùsob pìstování léèivých rostlin využitelných pøi výrobì esenciálních olejù a pro úèely alternativní terapie. Tento projekt byl ještì úspìšnìjší, než se oèekávalo. Nejenže se družstva pìstující organickým zpùsobem kvìtiny stala cílem turistických cest, ale projekt pomohl rozšíøit organické zemìdìlství do celé Itálie. Pøitom se podaøilo rekultivovat 100 ha døíve ladem ležící pùdy. Družstvo má 46 èlenù farmáøù a v komunitì vzniklo sedm nových pracovních míst na plný úvazek. Ve støedošvédském Mariannelundu jsme vidìli typickou ukázku komunitního projektu: Rodina, která sama hospodaøí na malé farmì, si vzala do péèe minimuzeum místních øemesel a rozsáhlý park s charakteristickými døevinami. Turista pøijde, zazvoní u vrátek a èlen rodiny pøeruší na pùl hodinky svou práci v hospodáøství a ochotnì vysvìtlí, co se v parku nachází, jak to vzniklo, pøidá informaènì propagaèní leták a nabídne kávu. Cena prohlídky je zøejmì schválená obecní radou a jí dotovaná. Turista vše vyslechne, proète, pak se projde parkem a pøi odchodu zavøe vrátka. To lidé nemohou dìlat jako jediný zdroj pøíjmù, to je jen doplnìk jejich èinnosti (zøejmì také „každá koruna

Sociální ekonomika a sociální inkluze

95

dobrá“, i ta švédská), sponzorovaný hlavnì obcí a pøevzatý jako výraz sounáležitosti s obcí. A ještì struènì pár dalších: – Po sérii kurzù v poèítaèových a komunikaèních technologiích byla na venkovì ve støedním Skotsku založena firma, která na dálku zajišuje zpracování parkovacích lístkù v Londýnì. – Švédská obec poskytla prostory bývalé sklárny a její zamìstnanci zaèali sbírat a recyklovat sklo a pøemìòovat na turisticky žádoucí artikl. – Nevyužitá budova byla upravena pro místní podnikatele, kteøí byli pøedtím vyškoleni v øadì kurzù a poskytují øemeslnické a podobné služby pro obyvatele blízkého sídlištì. – Program EU spolufinancoval rekonstrukci kulturního domu v obci, který byl poskytnut mnoha malým firmám a živnostem mladých lidí, kteøí by jinak venkovskou oblast opustili. – Osobní poradce ve skotském Glasgow pøipravuje s mladými nezamìstnanými seznam všech možností, podporuje je pomocí kurzù, avšak požaduje, aby se do ètyøech mìsícù rozhodli, co budou dìlat. Tato osobní a mobilizující péèe je mnohem úèinnìjší než pomoc úøadu práce. – Rozpoètová služba pomáhá nájemníkùm, aby nebyli vydíráni lichváøskými mafiemi (u nás aktuální v romských a dalších sociálnì slabých komunitách). – Svépomocné družstvo nájemníkù zamìøené na opravy v domech, péèi o dìti a staré spoluobèany. – „Umìlá“, stínová pracovní místa a dotované stáže pro nezamìstnané absolventy škol. – Organizování výpomoci starším obèanùm. – Otevøení „klubu“ zamìøeného na léèbu dìtské obezity. – Sbìr odložených domácích spotøebièù a jejich odprodej za velmi nízké ceny zájemcùm z chudých domácností. – Skotské kampelièky (bezpeèné a fungující!), organizované jako družstva místních obyvatel, kteøí nejdøíve pøispívají urèitou èástkou a pod sousedským „dohledem“ pak využívají úvìry. – Obnova mìstského parku a trvalá péèe o nìj zapojuje obèany do veøejnì prospìšných aktivit a pøináší pracovní místo.

96

Prùvodce neziskovým sektorem EU

EQUAL jako nabídka EU pro èinnost neziskových organizací „Venkovská ekonomika“ je projekt pøipravený ve Finsku k posílení a rozšíøení sociální ekonomiky. Je souèást iniciativy EQUAL, která je financovaná z Evropského sociálního fondu a ve Finsku øízená ministerstvem práce. Opatøení pøijaté ve Finsku k tomuto tématu pøesnì zní: „Posílení sociální ekonomiky (tøetího sektoru), zvláštì ve službách veøejného zájmu a s dùrazem na zlepšení kvality práce“. Koordinátorem projektu je celostátní Sdružení pro venkovské akce a mohou se k nìmu pøihlásit zájemci z celé zemì. Projekt vychází z toho, že mnoho obyvatel finského venkova ztratilo kvùli strukturálním zmìnám na venkovì a migraci pøístup k bìžným službám (napø. pošta), pøíjem a sociální vztahy. Pod sociální ekonomiku zde ovšem zahrnují také místní podnikání, èinnost družstev, propojování („síování“), vznik asociací, spoleèenské aktivity aj. Jedním ze zajímavých cílù projektu je vyvinout a ovìøit model „venkovské smlouvy“, jež by pomohla spojit síly rozhodujících subjektù, které v urèité venkovské oblasti pùsobí. Tedy vytvoøit jisté partnerství hlavních tahounù ekonomického a sociálního rozvoje daného území. Dlouhodobì má však tento projekt ještì další ambici: vytvoøit postupnì strategii pro uplatnìní sociální ekonomiky v celostátním programu venkovských akcí, v 19 regionálních programech a v místních plánech obnovy vesnic 49 .

Co je tedy EQUAL 50 ?

Iniciativa EQUAL EQUAL je další z iniciativ Evropské komise, Je financovaná z Evropského sociálního fondu a je souèástí strategie zamìstnanosti EU. Jejím hlavním cílem je pøispívat k zajišování rovného pøístupu k zamìstnání prostøednictvím hledání a ovìøování postupù, které potlaèují diskriminaci a nerovné pøíležitosti v práci a pøi hledání zamìstnání. Jako vìtšina evropských programù a iniciativ je založena na principu podpory konkrétních projektù. EQUAL byl zpøístupnìn i pro kandidátské zemì, které mohou na tento úèel èerpat prostøedky ze zdrojù PHARE. Èeská republika se pøipojila k iniciativì EQUAL v roce 2001. Projekty uskuteèòuje vždy spoleènì skupina organizací – tzv. rozvojové partnerství. Jeho souèástí jsou organizace rùzného druhu, napø. místní 49

Informovaný ètenáø postøehne urèitou podobnost s èeskou soustavou programovacích dokumentù v oblasti venkova. Pokud by byly celostátní a budoucí krajské programy obnovy venkova zamìøeny více na témata sociální ekonomiky s dopadem do strategií a plánù rozvoje venkovských mikroregionù a jednotlivých obcí, získaly by místní aktivity nový impuls. Dosavadní tìžištì v opravì a údržbì obecního majetku by se pøesunulo do akcí mezisektorového partnerství, které pøedpokládá spolupráci aktivních místních subjektù a vede k vìtšímu zapojení místních obyvatel.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

a regionální úøady, úøady práce, vzdìlávací instituce, nestátní neziskové organizace, sociální partneøi, podniky. Do rozvojového partnerství se sdruží buï na základì pøíslušnosti k urèitému území nebo k urèitému oboru. Oborové partnerství znamená zamìøení na konkrétní odvìtví ekonomiky anebo na urèitou znevýhodnìnou skupinu. Partnerství vyvine spoleènou strategii, jejíž projekty musí tematicky zapadat do nìkterého z devíti témat vyhlášených Evropskou komisí. Osm je uspoøádáno do ètyø skupin („pilíøù“), k nim je pøipojeno ještì téma práce s azylanty. Témata jsou zamìøena na øešení urèitých typù znevýhodnìní na trhu práce. Jak je vidìt z pøehledu témat, týkají se znevýhodnìní, která by mìla být programem odstraòována, nejen skupin nezamìstnaných osob, ale i zamìstnaných, které mají z rùzných dùvodù ztížený pøístup k profesnímu rozvoji, a také podnikù, zejména malých a støedních. Projekty realizované v rámci EQUAL mají splòovat nìkolik podmínek, pøedevším však mají být inovativní, což znamená, že jejich prostøednictvím lze vyzkoušet nové pøístupy a cesty k øešení problémù znevýhodnìní a nerovností na trhu práce. Lze je využívat pro realizaci tzv. mìkkých opatøení neinvestièního charakteru, tedy napø. pro vývoj nových podpùrných systémù práce se skupinami, nových metodik v poradenství, nových vzdìlávacích materiálù, nových zpùsobù sebezamìstnávání a podnikání, organizaèních schémat apod. Pøíprava projektu a práce na nìm probíhá ve 3 fázích, tzv. akcích. Cílem první fáze, která trvá 3 – 4 mìsíce, je vytvoøit trvalé a efektivní rozvojové partnerství a zajistit užiteènou mezinárodní spolupráci. V druhé fázi trvající 2 – 3 roky se uskuteèòují samotné projekty. V té dobì však mùže zaèít tøetí fáze, která spoèívá ve vytváøení národních a mezinárodních tematických sítí, šíøení zkušeností a jejich využívání v národní politice zamìstnanosti. Délka trvání této fáze je normálnì 1 – 1,5 roku.

Seznam témat iniciativy EQUAL Pilíø 1 – Zamìstnatelnost: • Zlepšování pøístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížnì integrovatelné • Pøekonávání rasismu a xenofobie ve vztahu k trhu práce 50

S využitím podkladù Národního vzdìlávacího fondu, www.nvf.cz/equal, a www.europa.eu.int/comm/equal.

97

98

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Pilíø 2 – Podnikatelství: • Otevírání procesu vytváøení podnikù vùèi všem, a to poskytováním nástrojù pro zakládání podnikù a pro identifikaci a využívání nových pøíležitostí pro rozvoj zamìstnanosti v mìstských a venkovských oblastech • Posilování sociální ekonomiky (tøetího sektoru), zejména služeb, se zámìrem zlepšovat kvalitu práce Pilíø 3 – Adaptabilita: • Podporování celoživotního uèení a pracovních postupù smìøujících k zamìstnávání osob ohrožených diskriminací a nerovností ve vztahu k trhu práce • Podporování adaptability podnikù a zamìstnancù vùèi strukturálním ekonomickým zmìnám a vùèi informaèním a dalším novým technologiím Pilíø 4 – Rovné pøíležitosti žen a mužù: • Koordinace rodinného a pracovního života a reintegrace mužù a žen do trhu práce prostøednictvím vývoje flexibilnìjších a úèinnìjších forem organizace práce a podpùrných služeb • Snižování rozdílností mezi muži a ženami a podporování pracovní desegregace Azylanti: • Pomoc integraci uchazeèù o azyl Úèast neziskových organizací v rozvojových partnerstvích Rozvojová partnerství v rámci EQUAL jsou další velkou pøíležitostí pro neziskové organizace. Je totiž bìžné, že se stávají významnými èleny, nìkdy dokonce ústøedními hráèi v celém projektu. Tak tøeba mìstská rada poskytne nevyužívaný objekt, místní úøad práce vytipuje mladé nezamìstnané, místní firmy slíbí jejich doèasné pøijetí za podmínky finanèní podpory, Evropská unie poskytne vìtšinu finanèních prostøedkù. Avšak hlavním hráèem tu je nezisková organizace, která každému neumístìnému absolventovi nabídne individuálního poradce, který zjistí, co vše by mladý èlovìk mohl a chtìl dìlat, zprostøedkuje mu jak práci, tak potøebné pøeškolení, dohlíží na to, aby se do obou aktivit øádnì zapojil, a o všem s ním sepíše osobní dohodu. EQUAL se do souèasné podoby vyvinul díky pøedchozím zkušenostem s celoevropskými iniciativami ADAPT a EMPLOYMENT a byl silnì inspirován ini-

Sociální ekonomika a sociální inkluze

99

ciativou LEADER. Zejména se potvrdilo, že úèinné øešení zpravidla nepøichází od jednotlivých, samostatnì pracujících institucí, nýbrž od mezisektorového spojení sil místních subjektù. Proto tedy partnerství. Od poèátku musí mít partnerství alespoò dva partnery rùzného typu, resp. z rùzných sektorù. Avšak rozvojové partnerství musí být více než jen sítí organizací, které pùsobí ve stejném regionu a pracují na stejném tématu. Mìlo by být spoleèenstvím angažovaných subjektù, které mají spoleèný cíl. Partneøi musí vyvinout spoleènì úsilí, které má být zajištìno øádnou smlouvou. Významnou složkou celého systému je požadavek mezinárodní spolupráce. Ta umožòuje získat inspiraci z jiného národního trhu práce a pouèit se ze zkušeností s ovìøováním jiných postupù. Každé partnerství musí spolupracovat s alespoò dvìma jinými z èlenských státù EU. Jak potvrzuje bìžná zkušenost, neziskové organizace stejnì jako podnikatelské subjekty bývají pružnìjší, tvoøivìjší a odvážnìjší než úøedníci veøejné správy, kteøí musí dbát na používání schválených postupù a právem se bojí udìlat nìkde chybu. Podle Evropské komise je tøeba úspìšnou praxi a zkušenosti, získané v pilotních projektech a experimentech, využít pro bìžnou politiku vlády a pøevádìt je do státních programù. To je pùvodní smysl iniciativ EQUAL, LEADER, URBAN a inovaèních opatøení. Tam se mají odehrávat experimenty, hledat nové cesty, novátorsky øešit problémy, s nimiž se veøejná správa v èlenské zemi tøeba již smíøila anebo s nimi bojuje liknavì a neefektivnì.

Klíèem je místní komunita Pojïme opìt tam, kde celý efekt sociální ekonomiky a zaèleòování lidí vzniká, do obcí a mìstských ètvrtí. Nejdøív je dobré uvést trochu „teorie“, èi pøesnìji zkušeností a poznatkù, ke kterým došli odborníci pøi studiu problematiky místních komunit. Na pøelomu osmdesátých a devadesátých let se ukázalo jako zcela jasné, že k další ekonomické a politické integraci Evropského spoleèenství není možné dospìt bez koordinace sociální politiky v nejširším smyslu. Ukázalo se totiž, že rostoucí bohatství a životní úroveò nìkterých lokalit a skupin obyvatel Unie je doprovázeno hromadìním nevýhod, nejistoty a diskriminace jiných lokalit a skupin. Že rostou rozdíly mezi bohatými a chudými. Klíèovým prvkem v øešení problematiky spoleèenského vyèlenìní se tehdy stal program Poverty 3, který financoval množství pilotních projektù, zkoušejících nové

100

Prùvodce neziskovým sektorem EU

metody v boji s chudobou. Zde se už jasnì rýsovaly obrysy souèasných ètyø iniciativ EU a tzv. inovaèních opatøení 51 , které jsou založeny na inovativních øešeních, úèinné praxi a mezinárodní výmìnì zkušeností. V té dobì šlo o programy pro dlouhodobì nezamìstnané (ERGO), rozvoj lokalit (LEDA), vzdìlávání pro ženy (IRIS) a mládež (PETRA), rozvoj venkova (LEADER) a další. V prùbìhu jejich realizace se objevily jako evidentní tøi klíèové prvky: 1. Význam partnerství. Vyèlenìní ze spoleènosti je problém o mnoha stránkách. Celková politika a jednotlivá opatøení pro boj s exkluzí musí zahrnout všechny subjekty, které se øešení problému úèastní a musí mobilizovat všechny vhodné prostøedky z veøejného, soukromého a neziskového sektoru. Problémy spoleèenského vyèlenìní, jakými jsou nezamìstnanost, chudoba, zdravotní postižení, bezdomovectví nebo náhlá životní krize, nemùže plnì a úspìšnì vyøešit sebevìtší úøad práce èi obecní zastupitelstvo: je to úloha pro partnerství rozmanitých subjektù ze všech úrovní spoleèenského života a ze všech sektorù. 2. Potøeba integrovaného pøístupu. V problémové oblasti, v níž se objevuje sociální exkluze, je tøeba souèasnì øešit všechny okolnosti a pøíèiny vyèlenìní – tedy nejen otázky sociální a ekonomické, ale také problémy fyzického životního prostøedí, vztahù ke komunitì a další. 3. Pøímé zapojení spoleèensky znevýhodnìných osob. Nestaèí, aby lidé byli objektem, pøíjemcem péèe (naopak by se tak jen posílil syndrom obdarovaného, který vede k neschopnosti vymanit se aktivnì ze sociální nebo ekonomické bídy). Je tøeba pomoci jim, aby sami vyjádøili své potøeby, poté i možnosti spolupráce a nakonec aby byli zapojeni jako aktivní hráèi v boji s vlastními problémy, jako partneøi. Nejménì jasný se tu ukázal princip úèasti obèanù na øešení vlastní situace a partnerství mezi tìmi, kdo mohou pøinést pomoc a øešení, a tìmi, kdo tuto pomoc ve znevýhodnìných oblastech potøebují. Jak by se mohli místní lidé podílet na identifikaci vlastních potøeb, na pøekonání vlastních obtíží a na zlepšování vlastního života a života celé komunity, aniž by byli manipulováni? Jde pøitom o dùslednou aplikaci principu subsidiarity, která není jen demokratickým principem èi principem financování, ale také zcela praktickým opatøením, jež zajišuje, že urèitá zmìna v lokalitì je skuteènì pøijata, vstøebána, a že je trvale udržitelná. Tìm, kterých se pomoc týká, se prostì musí dát dostateèný prostor k tomu, aby ji využili, aby k ní aktivnì pøispìli a podíleli se na ní, jinak se po odchodu dárce èi peèovatele vše vrátí do starých kolejí. 51

Viz Naøízení Rady (ES) è. 1260/1999 o strukturálních fondech, èl. 20 a 22, a bìžná literatura ke strukturální politice EU. Souèasnými iniciativami EU se míní INTERREG pro pøíhranièní spolupráci, EQUAL pro opatøení na trhu práce, URBAN pro posilování mìstských komunit a LEADER pro rozvoj venkova.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

101

Politici v èlenských zemích postupnì pochopili, jak dùležité jsou pro sociální politiku akce samotné místní komunity – její schopnost podporovat místní rozvoj, zlepšovat kvalitu života a služeb v komunitì a snižovat rozsah spoleèenského vyèlenìní lidí. Proto se v rámci inovované sociální politiky EU zaèala zdùrazòovat potøeba zapojovat místní obyvatele. Jejich aktivní úèast mùže mít rùzné podoby (od obèasné výpomoci po trvalé øízení èinnosti) a také rùzné úèely. Hlavní smìry spoèívají v rozšiøování demokracie na místní úrovni o prvky tzv. pøímé demokracie a v rozvoji sociální ekonomiky. Ta mívá dvì formy: a) samosprávné, vìtšinou družstevní formy podnikání (s dùrazem na spoleèensky znevýhodnìné skupiny), b) rozvoj komunitního podnikání, kdy jednotliví obyvatelé a místní neziskové organizace zaèínají nabízet rùzné služby nebo výrobky, aby sebe i svou komunitu uèinili sobìstaènìjší. Co se vlastnì dìje v místních komunitách – ve vesnicích a malých mìstech, v mìstských ètvrtích, v odlehlých osadách?

Ven ze stínu V roce 1992 pøinesla nevelká studie týmu Gabriela Chanana „Ven ze stínu“ 52 pøekvapující závìry z prùzkumu v mìstských komunitách sedmi èlenských zemí Unie. Ukázalo se, že ve všech lokalitách kvete velmi intenzivní život. Lidé se formálnì nebo neformálnì spojují a podnikají akce, které podstatnou mìrou pøispívají ke stabilitì komunity, k místní ekonomice, tedy i k oživení obcí a ètvrtí a ke zvýšení pøíjmù jejich obyvatel. Nejedná se ani tak o šedou (nezdanìnou) nebo dokonce èernou (nezákonnou) ekonomiku, jako o vzájemnou spolupráci, veøejnì prospìšnou neplacenou práci, zájmové èinnosti apod. Ti, kdo tyto místní akce zajišují a zviditelòují, jsou místní skupiny. Ve vìtšinì míst pùsobí relativnì široký okruh skupin rùzného druhu, které produkují aktivity, služby, vzájemnou výpomoc a sociální kontakty, anebo øeší místní záležitosti. Vìtšinou vznikají z vùle místních lidí, kteøí si je také sami øídí. Nìkteré skupiny se registrují jako neziskové organizace, jiné zùstávají neformálním a volným uskupením obyvatel. Lidé pøicházejí do tìchto skupin z mnoha jiných dùvodù, než aby „øešili problémy“ své komunity. Hledají napøíklad informace nebo protislužbu (hlídání dìtí, odvoz, rùznou výpomoc), chtìjí navázat sousedské vztahy nebo se pobavit spoleènou èinností, ovlivnit nìjaký zámìr obce èi obdržet užiteènou radu pro svou životní situaci. Avšak aktivity tìchto skupin se èasto týkají øešení nebo prevence problémù, které komunita objektivnì má a na nìž se normálnì (vèas nebo opoždìnì) soustøedí zájem veøejné správy – státu, kraje, obecní rady, rùzných úøadù. 52

G. Chanan, Out of the Shadows. Local Community Action and the European Community, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, Dublin 1992 a Local Community Action and Social Policy, EFILWC, Dublin 1993

102

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Pochopit význam tìchto skupin pro život komunit je možné jen tak, že se na nì pøestaneme dívat jako na jednotlivé organizace èi události a zaèneme je brát jako celek, jako souèást komunitního sektoru. Komunitní sektor zahrnuje celou øadu místních organizací, napøíklad vzájemnì prospìšné (zájmové) a veøejnì prospìšné neziskové organizace, malé místní podniky, místní podnikatele a živnostníky, individuální zástupce komunit a aktivní obèany. Jde tedy èasto o formální i neformální, místnì pùsobící neziskové, obèanské skupiny. Sektor bývá nejen málo viditelný seshora, z krajù èi ministerstev, ale dokonce i mnoha místními obyvateli. Není podchycen ani statisticky. Otevøete-li noviny s regionální pøílohou, najdete tam tisíceré projevy komunitního sektoru – od pozvánek na místní hudební festival pøes protesty obèanù proti nové èerpací stanici až po zprávièku o novì otvíraném provozu pro zdravotnì postižené. Hlavní „komunikaèní nevýhoda“ komunitního sektoru je však právì v tom, že je „molekulární“, mozaikovitý, skládá se z jednotlivých skupin a organizací, nemá hierarchickou strukturu a mnoho lidí zná jen tu èást, která se týká jejich života. Proto je málokdo schopen uvažovat o nìm vcelku  53 . V regionech, kde orgány veøejné správy hledají cesty, jak zlepšovat životní podmínky, mohou místní skupiny dobøe vyjádøit potøeby komunity. Mohou vytvoøit žádoucí prostøedí pro komunikaci a zpìtnou vazbu s komunitou, nebo pùsobí v partnerství s jinými subjekty z veøejného, soukromého a dobrovolnického sektoru. Co je ještì dùležité: ani v lokalitách s obtížemi nejsou lidé pasivní. Jestliže strádají špatnými podmínkami, alespoò nìkteøí aktivnì bojují za jejich pøekonání. Zásahy veøejných orgánù se tudíž neodehrávají ve vzduchoprázdnu. Vždycky se najdou lidé, kteøí se již snaží o øešení nebo se na nì aktivnì pøipravují. Jejich aktivita nebo opatøení, ke kterému pøistupují, se mùže týkat vlastní osoby, domácnosti nebo celé skupiny obyvatel. Avšak vždy by je jednající orgány mìly pøijmout jako východisko pro vlastní akce 54 . Lidé, kteøí by se mohli zapojit do dìní mimo okruh vlastní rodiny, potøebují nejdøíve najít malou místní skupinu složenou z lidí jako oni a øízenou jimi samými. Vìtšina lidí, zejména žijí-li v prostøedí spoleèensky znevýhodnìných èi okrajových skupin, nedokáže pøejít z prostøedí vlastní rodiny pøímo na veøejné, formální, 53

Na druhé stranì si ani nelze pøedstavit, že by se nìkdy mohl „dát dohromady“, vystupovat jako celek, zvolit si jakési vedení apod., to by bylo nejen nesmyslné, ale také nemožné. V ÈR se pojem komunitního sektoru neužívá - ještì jsme jej neobjevili, ještì není viditelný a samozøejmì už vùbec ne kompaktní. 54 Jak známo, to se právì v ÈR vìtšinou nedìje. Mìstské úøady, úøady práce nebo správy sociálního zabezpeèení pouze „dodávají“ péèi pøíjemcùm z øad obèanù a znevýhodnìných skupin, a málokdo - kromì øídkých pøípadù neziskových organizací - se snaží proniknout do míst, kde tito lidé žijí a pomáhat jim, aby se sami dostali z kruhu bídy, utrpení nebo konfliktù s vìtšinovou spoleèností. Bohužel pološílený úøední jazyk „ekonomické neaktivity“ nebo „sociální potøebnosti“ zesiluje dojem, že „tam dole“ v komunitách jsou jen pasivní obyvatelé, kteøí èekají na pomoc zvnìjšku. Také veøejné mínìní podporuje tento pøedsudek a pøitom staèí, abychom se podívali do kterékoli zanedbané mìstské ètvrti èi pohranièní vesnice a hned uvidíme, jaký èilý spoleèenský a hospodáøský život tam probíhá. Èást je zøejmì za hranicí zákonnosti, ale v každém pøípadì to je dùkaz aktivity a schopnosti svépomoci. Èeský neziskový sektor se dosud ještì nedostateènì zmocnil této úlohy iniciátora spoleèenského a ekonomického dìní v problémových komunitách a pøitom v tom mùže být již zanedlouho podpoøen strukturálními fondy v rámci operaèních programù pro venkov, pro lidské zdroje a pro rozvoj regionù (SROP) – ovšemže v partnerství s dalšími subjekty veøejného a podnikatelského sektoru.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

103

profesionalizované fórum, jaké se vìtšinou nabízejí v podobì veøejného jednání obecního zastupitelstva, schùze neziskové organizace nebo veøejné diskuse s obèany. Dokonce i kdyby to lidé dokázali, nebylo by jasné, co nebo èí zájem vyjadøují, dokud se pøed tím nespojili s dalšími lidmi za úèelem pøípravné diskuse nebo pøípravy nìjaké akce. Místní skupiny vznikají také èasto ze snahy vyhnout se sociální deprivaci èi izolaci. A už se ale tyto skupiny zabývají pøímo sociálními záležitostmi jako nezamìstnaností, péèí o zdraví, vzdìláváním èi životním prostøedím, anebo a se prostì vìnují svým zálibám èi poskytováním vzájemných služeb, docela jistì pøispívají k vìtší spoleèenské soudržnosti v komunitì. Dùležitý je rozdíl mezi místními skupinami a velkými neziskovými organizacemi, hlavnì tìmi, které pùsobí celostátnì na dobrovolnické bázi. Ty bývají profesionalizované, provádìjí systematický fundraising, úèastní se veøejných zakázek (vèetnì nabízených dotací ze státního a krajského rozpoètu). Proti tomu místní organizace jsou postaveny plnì na dobrovolnictví a neplacené práci, která je úzce spojena s každodenním životem domácností nebo komunity – napø. péèe o dìti, zdravotnì postižené a staré spoluobèany èi fungování místních zaøízení a služeb. Veškerá tato neplacená práce ale ve skuteènosti tvoøí velkou èást národního hospodáøství (pouze statisticky nepodchycenou a neanalyzovanou). Veøejným èinitelùm to pak mùže pøipadat, že celý neziskový sektor je vlastnì tvoøen jen tìmi vìtšími, viditelnými neziskovými organizacemi. V místních akcích jsou hybnou silou èasto ženy, motivované k øešení problémù, které muži necítí. Zájem o péèi, zdraví a vzdìlání dìtí je tím, co spojuje nejrùznìjší místní akce, a to ve všech zemích EU. Z projektu „Jeden rodiè“ v západoanglickém Bristolu se èasem vyvinul trs rozmanitých aktivit. Projekt zaèal v roce 1984 s financováním z programu EU k boji s chudobou. Založily jej osamìlé matky ke zlepšení svých bytových podmínek. Nyní projekt zahrnuje bydlení, psychohygienickou pomoc v obtížných situacích, pøi péèi o dìti, udržení zamìstnání a také ovlivòování politiky péèe o osamìlé matky na místní i celostátní úrovni. Èasto se stává, že lidé by se sice nebránili zapojení do místních akcí, mají k tomu však nedostateèné kontakty, komunikaèní zábrany, nedostatek informací, penìz, sebedùvìry, návykù, anebo problémy v pøepravì, vzdìlání apod. Ti jsou tak z života komunity vyluèováni. Jsou to pak nìkdy specializované neziskové organizace s profesionálním zázemím a službami, kterým se daøí tyto deprivované skupiny lépe podchytit a poskytnout jim základní materiální a sociální pomoc a radu. Jak ohodnotit, zmìøit efekty, které místní akce pøinášejí? Vyèíslit je skoro není možné a nestaèí je také zjišovat jen u bezprostøedních pøíjemcù, nebo pozitivní

104

Prùvodce neziskovým sektorem EU

dopady na širší komunitu (napø. na pøíbuzné tìch, o které se peèuje) jsou mnohem vìtší. Nìkteré pøíklady pozitivních efektù jsou zøejmé: Zájmové èinnosti pøitahují èleny, klubová zaøízení návštìvníky, lidé poskytují služby jiným a už zdarma, nebo za úplatu (tím vším se zvyšuje stabilita obyvatel), roste kvalifikovanost lidí a jejich sebedùvìra, vytváøejí se nové rozvojové zámìry, vznikají živnosti. Roste soudržnost a také atraktivnost komunity, vznikají tradice, které ji stabilizují, vzniká uspokojení ze spoleèné práce, z pøekonání sociální izolace. Jeden z nejvìtších efektù pak spoèívá v tom, že dosavadní uživatel, zákazník, pøíjemce péèe èi služby mìní své postavení od závislosti k aktivnímu pøevzetí vlády nad svým osudem. To není nadnesené: staèí si pøedstavit, když se v prùbìhu nìkolika mìsícù podaøí pro nezamìstnaného èi jinak znevýhodnìného èlovìka nalézt aktivitu, kterou se samostatnì uživí jako živnostník. To je ve skuteènosti velký krok kupøedu. Ukazuje se však, jak obtížné je vyvinout programy a navrhnout opatøení, která by se úèinnì vyrovnala s chudobou a spoleèenským vyèlenìním za aktivní pomoci tìch, kterých se týká. Mnohem lehèí je vymyslet a uskuteènit programy, které chudé a znevýhodnìné obèany uvrhnou do ještì vìtší závislosti, pasivity a demoralizace. V této situaci je potenciál místní komunity jednat, reagovat na problémy tím nejdùležitìjším vkladem do celého øešení. A je to zároveò jeden z nejdùležitìjších efektù èinnosti neziskového sektoru.

Èinnost místních skupin – prostor pro neziskové organizace Jaké podmínky pro svou práci místní skupiny mají? Všeobecnì øeèeno, naprostá vìtšina trpí chronickým nedostatkem zdrojù vzhledem k tomu, co by chtìly dìlat. Vìtšinou jde o nedostatek penìz, prostor pro èinnost a vybavení. Nezávislé skupiny obèanù závisí zcela nebo pøevážnì na neplacené práci svých èlenù a pøitom by pro rozvoj své èinnosti potøebovaly vìcné nebo finanèní pøíspìvky. V øadì míst jsou k dispozici malé granty (v ÈR nyní už bìžnì v rámci krajù), ale ty bývají nìkdy zamìøeny na úzké skupiny pøíjemcù. V nìkterých èlenských zemích proudí pøíspìvky místním organizacím prostøednictvím zakázek na provádìní neziskových služeb. Tato praxe však má nìkdy za následek snahu veøejných orgánù kontrolovat chod malých organizací, zasahovat do jejich èinnosti a tím je zbavovat nezávislosti, pružnosti a rozmanitosti. Zdá se, že poskytování prostøedkù na základì tìchto smluv (napø. veøejných zakázek) podvazuje nezávislý rozvoj obèanských organizací.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

105

Je tu však ještì jeden zdroj, které malé organizace a skupiny mají a který je možná vùbec nejdùležitìjší: èas a úsilí, které vìnují sami obèané. Zatímco peníze, informace nebo materiál je možné pøemisovat až k adresátovi, èas a pracovní výkon se realizuje výhradnì na místì. Orgánùm veøejné správy, sponzorùm a dalším partnerùm se mùže zdát, že v partnerství s místními skupinami hrají prim, protože bez jejich zdrojù by to pøece nešlo. Ale spoleèný, synergický efekt je právì ve spolupráci všech zainteresovaných – v mezisektorovém místním partnerství. Jednou z cest, kudy se mohou k místním skupinám dostávat potøebné zdroje, jsou místní støechové a zprostøedkující organizace 55 . Jejich úkolem je zásobovat místní skupiny a organizace informacemi, radami, penìzi a užiteènými kontakty. Rovnìž pomáhají formovat jejich sebedùvìru, poskytují jim prostor pro schùzky, propagují místní neziskový sektor, zajišují kontakty mimo region, nìkdy také pøivádìjí peníze z vnìjších zdrojù (regrantování) do komunity, vydávají zpravodaje a zajišují webové prezentace. Nìkdy pùsobí jako pøedstavitelé neziskového sektoru vùèi orgánùm veøejné správy a jako zprostøedkovatelé komunikace s rozvojovými agenturami a dalšími partnery veøejného sektoru. Organizací tohoto druhu je však poøád ještì málo (nejen v ÈR). Jak využít zjištìné skuteènosti? Pøedevším, na místní úrovni existuje „bezhotovostní ekonomika“, která doplòuje bìžnou, „penìžní“ ekonomiku a která má svùj vlastní charakter: bezplatnou hrubou práci, svépomoc, vzájemnou pomoc (doprava, stavební opravy), poskytování péèe, údržbu domácnosti, hlídání dìtí, vzestup komunity. Tato ekonomika vytváøí životní a pracovní rámec dané lokality a zabývá se také veøejnými službami. Nevyužívá je pouze, nýbrž poskytuje je èi dokonce nahrazuje. Segment místních akcí je silnìjší, než se zdá, ale slabší, než by mohl být. Každá otázka života komunity by mohla být øešena rùznými místními skupinami. Lze vytipovat alespoò nìkolik charakteristik úèinného pùsobení místních akcí: Aby byla úèast obèanù co nejvìtší a aby respektovala pøirozené procesy v komunitì, mìly by být skupiny malé a mìlo by jich být více pro každou jednotlivou otázku. Segment by tedy mìl zahrnovat širokou škálu nezávislých komunitních skupin. V komunitì musí být podmínky, které usnadòují vznik nových skupin a umožòují jim rùst jejich vlastním tempem, aniž by byly nìkým vedeny. Dále by v komunitì mìla být alespoò jedna zastøešující skupina èi organizace, která má potøebné zdroje a také sílu podporovat aktivity obèanù jako celek (pochopitelnì nikoliv v opozici, ale pokud možno v souladu s pøevažující politikou místní samosprávy). Veøejnost by mìla vìdìt, jaké skupiny zde pùsobí, co dìlají a jak je kontaktovat. Lidé by také mìli být pouèeni o svém právu zakládat nové skupiny a mìli by pøitom obdržet 55

„Støechovᓠneznamená nutnì vládnoucí, jak si u nás utkvìle myslí bývalí èlenové Národní fronty. Význam takové organizace je prostì v tom, že na ty, kdo jsou pod støechou, neprší. Mohou se pøitom volnì pohybovat, dokonce i vyjít do deštì a navždy tam zùstat. Velmi úèinné støechové organizace si vybudovaly neziskovky v environmentalní a sociálnì zdravotní oblasti. V øadì zemí EU jsou velmi rozšíøené komunitní støechové organizace, napø. mìstské „trusty“.

106

Prùvodce neziskovým sektorem EU

potøebnou pomoc. Finanèní pøíspìvky z evropských strukturálních a krajských fondù by mìli koneèní pøíjemci (napøíklad kraje nebo obce) poskytovat za urèitých minimálních podmínek rovnìž iniciativním skupinám obèanù 56 . Žádoucí je, aby pro efektivní spolupráci mezi skupinami existovala funkèní sí. Skupiny by mìly mít dobré kontakty na regionální, národní a mezinárodní neziskové organizace. A koneènì, v komunitách – obcích a mikroregionech – by mìl existovat plán, jak tìchto charakteristik dosáhnout a jak je udržovat. Pøes všeobecnì nedostateènou pomoc, kterou segment komunitních akcí dostává, hrál již na poèátku 90. let ve zlepšování podmínek v problémových oblastech EU dùležitou roli. To neznamená, že místní skupiny by mohly pøímo øešit problémy chudoby a spoleèenského vyèlenìní. Avšak posilování schopnosti místních skupin øešit jejich vlastní problémy vede k zapojování lidí do vìtšinové spoleènosti. Nemíní se tím, že by problémy samy mohly být plnì odstranìny tìmi, kdo jsou jejich obìtí, nýbrž že úèast tìchto obyvatel na øešení je výchozí podmínkou pro pozitivní øešení jejich situace. Skupiny hrají pøinejmenším významnou preventivní roli tím, že pomáhají lidem udržet urèitou základní úroveò sociálních kontaktù a aktivit, které nepochybnì souvisí s jejich schopností spravovat si vlastní život a nesklouznout mezi „nejpotøebnìjší“, ze spoleènosti „vylouèené“. Pøitom v øadì pøípadù tyto skupiny poskytují pøímo základní služby znevýhodnìným skupinám. (Samy skupiny však èasto bojují o pøežití, nebo nemají dobré podmínky pro fungování, a v pøípadì zániku jen rozmnožují øady spoleèensky znevýhodnìných obyvatel.) Avšak potøebné výsledky nepøinese to, budeme-li soustøeïovat všechno úsilí pouze na zmírnìní osobní chudoby a pøitom budeme ignorovat negativní životní podmínky v komunitì, které k této chudobì vedou. Je zapotøebí, aby osobní zlepšení (vyšší kvalifikace, elán, dovednosti), k nìmuž u èlovìka dojde, a pøíležitosti, které komunita nabízí, byly alespoò v základním souladu. Jinak by jediným racionálním øešením, které vede k trvalému zlepšení osobní situace, bylo opuštìní problémové lokality. Je prostì rozdíl mezi tím, zda se nìkdo dostane z chudoby èi z jiných obtíží sám, a znevýhodòujícími místními podmínkami napø. v dopravì, zamìstnanosti, službách, vzdìlávání, které postihují všechny obyvatele a každodennì doléhají na ty, kteøí chtìjí ve svém zájmu nìco podniknout. Místní sociální a ekonomický potenciál spoèívá jak v „normální“, penìžní, tak v „bezhotovostní“ ekonomice. Nemùže být posuzován jen podle souhrnného obratu za region nebo lokalitu, nýbrž musí zahrnovat kvalitu služeb, kvalitu místního životního prostøedí, pøimìøenost obèanského vybavení a sílu místního segmentu komunitních akcí. Teprve spoleènì vytváøejí tyto faktory vysokou úroveò sobìstaènosti a pružnost pro pøípad zmìn. Posilování místních sítí a organizací tak má významnou roli v boji s vyluèováním obèanù z ekonomického a spoleèenského života. 56

Naše souèasná právní úprava spolèovacích práv je naštìstí tak minimalistická, že je snadné zaregistrovat nové obèanské sdružení.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

107

Pøíklady ze Skotska Vinou životních okolností se nìkteré skupiny a jednotlivci mohou podílet na utváøení života spoleènosti i svého vlastního hùøe než ostatní. Tìm se projekty sociální ekonomiky snaží pomoci. Pár pøíkladù vybíráme z publikace P. Pelcla a A. Grimese „Obnova mìsta a venkova: Pøíklady úspìšných skotských projektù“ (2001).

Glasgow Works 57 V Glasgow bylo založeno partnerství nìkolika institucí (mìsto, soukromá rozvojová agentura, vládní rozvojová agentura, národní agentura a skotská asociace odborových svazù) a rozhodly se spoleènì stanovit politiku pro snížení nezamìstnanosti v regionu. Oslovily pøedevším místní rozvojové agentury, nevládní organizace a soukromé spoleènosti na místní úrovni. Cílem programu je zvyšovat sebevìdomí lidí, kteøí nemají dlouhodobé zamìstnání pomocí nìkolika aktivit: – – – –

uzavírání pracovních smluv klientù se zamìstnavateli na více než 1 rok, individuální hodnocení a vedení pøed vstupem do zamìstnání, trénink pro nezamìstnané v potøebných profesních dovednostech, rozvoj osobnosti (uèení v dovednosti uèit se), podpora a následná péèe.

Èlenové partnerství aktivnì nabízejí nezamìstnaným možnost zaøadit se do rekvalifikaèního programu. Podmínkou zaøazení je ochota absolvovat program v období jednoho roku. Vykonávají rùzné práce u firem, se kterými je uzavøena smlouva na mzdu ve výši 60 % normální mzdy (pracují 60% normální pracovní doby) a po zbytek èasu si zvyšují kvalifikaci. Program je opøen o prùzkum toho, co podniky oèekávají od svých zamìstnancù. Oèekávají pøedevším poctivost, elán, dodržování pracovní doby, dobrou komunikaci a náležité zkušenosti. Až 80 % úèastníkù programu, kteøí si najdou po ukonèení práci, je zamìstnáno na celý pracovní úvazek a na dobu neurèitou.

Byty na Královninì køíži Asociace bydlení je pomìrnì nová forma, která v Glasgow nahradila pøedchozí zpùsoby pronájmu mìstských bytù v rámci tzv. sociálního bydlení. Bytové sdružení Queen Cross Housing Association 57

Viz Scottish Enterprise Glasgow, www.glasgow-works.co.uk. Tìžko jednoznaènì pøeložitelný název mùže znamenat Glasgow pracuje, ale také glasgowské pracovištì èi továrna.

108

Prùvodce neziskovým sektorem EU

je složeno ze 600 akcionáøù, všech místních obyvatel, a vedeno 19 každoroènì volenými manažery. Hlavní aktivitou je zajišování kvalitního sociálního bydlení, zamìstnání a školení pro místní nezamìstnané, komunitní péèe, zlepšování životního prostøedí a místní infrastruktury. Do roku 2001 již skupina proinvestovala více než 70 miliónù liber do fyzického zlepšení životního prostøedí a bydlení. Na 600 lidí bylo zamìstnáno díky rozvoji místního podnikání a bylo postaveno 3000 domù. Užiteènou složkou projektu jsou dobrovolníci, kteøí rozvíjejí místní aktivity.

Ve vozovém depu Projekt „The Engine Shed“ v Edinburghu je zaøízení pro mladistvé a dospìlé zdravotnì postižené osoby, které vzniklo z nevyužívaného tramvajového depa. Zaøízení je financováno z poloviny z vlastních pøíjmù a z poloviny samosprávou mìsta a z Evropského sociálního fondu. Funguje jako výcvikové støedisko, kde klienti absolvují tøíletou praxi pro usnadnìní adaptace na pøíští pracovištì. Klienty jsou lidé s mírným a støednì tìžkým mentálním postižením, kteøí mohou zvládnout jednoduché a stereotypní práce. Po šesti mìsících zaèínají pracovat jeden den v týdnu na vybraném pracovišti ve mìstì, po zbytek týdne pracují stále v chránìném zaøízení. Do tøí let jsou pro nì nalezena vhodná pracovní místa na polovièní úvazek. Prùmìrný poèet klientù je 36, roènì jich studium absolvuje 10 až 12. Žáci se uèí technologiím peèení chleba, výroby vegetariánských potravin a potravin zdravé výživy, uèí se prostírat a obsluhovat hosty.

Místní sociální kapitál Místní sociální kapitál (LSC) je pilotní program Evropské komise financovaný z prostøedkù Evropského sociálního fondu jako dùsledek pøijetí tzv. Agendy 2000, která zaøadila problematiku zamìstnanosti a sociální soudržnosti mezi hlavní priority strukturální politiky. Cílem je odzkoušet nový zpùsob øešení problému sociálního znevýhodnìní prostøednictvím malých organizací nebo projektù, které poskytují podporu pøímo cílovým uživatelùm, tj. znevýhodnìným nebo ohroženým skupinám obyvatel.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

109

LSC je v zásadì grantový program, který poskytuje granty do 10 000 eur. Místní výbìrová skupina vyhodnocuje projekty i z hlediska jejich dlouhodobého dopadu a efektivního využití zdrojù. Podporovány jsou projekty které: – pøispívají k místnímu propojování subjektù a ke spolupráci, – pøispívají k sociální soudržnosti, – rozvíjejí komunitní podnikání. Program probíhá ve vybraných regionech deseti èlenských zemí EU. Ve Skotsku jsou ètyøi takové regiony. Aèkoliv se nyní hovoøí o tom, že program LSC pøíliš neuspìl, je svým posláním urèitì potøebným nástrojem k sociální inkluzi a tedy i k rozvoji èinnosti neziskových organizací.

Z nedávné historie do souèasnosti Sociální ekonomika se naplno projevila na poèátku devadesátých let zejména v jižní Evropì (Francie, Španìlsko, Itálie). Podle souèasného pojetí zahrnuje ètyøi typy organizací: družstva, neziskové asociace, vzájemné pojišovny  58 a nadace. Již z toho je vidìt, že instituce sociální ekonomiky jsou velmi rùznorodé. V souèasné Evropské unii pøevládají družstevní svazy. Také Evropská komise považuje družstevní podniky za významné partnery – kvùli jejich poètu a velkému množství pracovních míst, která vytváøejí. Je však tøeba dodat, že družstevní hnutí v souèasné Unii vychází z dlouhé, spontánní a hlavnì nepøetržité tradice, což je odlišuje od situace ve støední a východní Evropì  59 . Má-li tu být myšlenka sociální ekonomiky v budoucnu rehabilitována a rozvíjena, budou se o to muset postarat všechny typy jejích nositelù. Mezi nimi také neziskové organizace obèanského typu. Organizace sociální ekonomiky èasto nemají zamìstnance v pravém slova smyslu, ale spíše podílníky, kteøí rozhodují o jejich provozu a cílech. Hovoøí se tak o participativních podnicích (v ÈR by typickým pøedstavitelem bylo družstvo invalidù nebo pražská Kavárna na pùli cesty). Celkovì jsou organizace sociální ekonomiky v øadì zemí EU významným zamìstnavatelem. Napøíklad v Holandsku je v neziskovém sektoru zamìstnáno témìø 13 % obyvatel v produktivním vìku, vìtšinou v sociální ekonomice. Naproti tomu v Polsku je to pouze 1 %. 58

“Mutual societies” jsou specifickým rysem nìkterých evropských zemí. Vpodstatì jde o vzájemné podpùrné organizace, které svým èlenùm, pøispívajícím pravidelnými vklady, poskytují urèité služby – napøíklad úhradu zdravotní péèe. Na jejich existenci je založen napø. systém zdravotní péèe v Belgii, kde existuje vzájemná pojišovna socialistická, køesanská, komunistická, svobodná a neutrální. 59 Tam jak víme byla jistì úctyhodná myšlenka družstevnictví do znaèné míry zkompromitována násilným vytváøením zemìdìlských družstev a do urèité míry i družstev výrobních, spotøebních a bytových. Tøi poslední mají však lepší vyhlídky na obnovu a rozvoj, aèkoliv také zemìdìlští výrobci by potøebovali výrobní a odbytová družstva, jaká existovala již pøed válkou a jaká existují a podporují se i v souèasnosti v zemích EU. Pøipomeòme si také – jak se u nás daøí té nádherné myšlence úvìrových družstev, slavných kampelièek, které údajnì dal kdysi svìtu Èech Kampelík a které byly ostudnì zprofanovány èeskými tuneláøi?

110

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Ve Španìlsku je v družstvech a takzvaných pracovních spoleènostech 357 tisíc pracovních míst. V Itálii pùsobí více než 4 tisíce „sociálních družstev“ se sto tisíci zamìstnanci, vèetnì 18 tisíc se zmìnìnou pracovní schopností. Dobrovolníci pak – v pøepoètu na plnì zamìstnané – znamenají dalších 60 tisíc pracovních míst. Segment sociální ekonomiky je v øadì zemí EU uznáván jako svébytná èást národní ekonomiky. Uèinilo tak již sedm z 15 èlenských státù EU a v roce 1990 i sama Evropská komise. Nejvyšší orgán EU – Rada pøijala pro rok 2001 smìrnici k zamìstnanecké politice, v níž ukládá èlenským zemím rozšiøovat zamìstnanost formou sociální ekonomiky 60 . Na evropské úrovni jsou instituce sociální ekonomiky zastoupeny Konzultaèním výborem pro sociální ekonomiku (Consultative Committee for the Social Economy – CMAF), který vznikl z podnìtu Evropské komise v roce 1998. Tento výbor se skládá z 24 øádných èlenù a 8 náhradníkù, pøedsedá mu Evropská komise. Cílem výboru je poskytovat Komisi konzultace pøi rozhodováních, která se týkají sociální ekonomiky. Významným èlenem tohoto výboru je Evropská konfederace družstevních svazù a participativních podnikù (European Confederation of Workers’ Co-operatives, Social Cooperatives and Participative Enterprises – CECOP). CECOP má v Praze svou støedoevropskou kanceláø (v budovì bývalého obchodního domu Družba), která vznikla ve spolupráci se Svazem èeských a moravských výrobních družstev v roce 1999 za podpory programu PHARE 61 . Jejím hlavním úkolem je vytvoøit a dále podporovat kontakty mezi existujícími a novì vznikajícími organizacemi sociální ekonomiky ve støední a východní Evropì, pùsobit v této oblasti jako katalyzátor rozvoje družstevního hnutí a koordinovat spolupráci mezi družstevními organizacemi støední a západní Evropy. V øíjnu loòského roku CECOP v Praze uspoøádal první konferenci o sociální ekonomice ve støední Evropì. Konference vzbudila znaèný zájem zejména mezi družstevními organizacemi, daleko menší byla úèast neziskových organizaci. Èeské neziskové organizace (podobnì je tomu v dalších zemích støední a východní Evropy) patrnì považují družstevní organizace za zkompromitované spoluprací s bývalým režimem a jejich souèasnou podobu za pøíliš zbyrokratizovanou a neodpovídající pøedstavám o neziskovém sektoru, který se vytvoøil po roce 1989. Samy družstevní organizace se necítí být souèástí neziskového sektoru, možná proto, že v zemích støední Evropy zdìdily po minulém režimu rozsáhlý majetek, který je nemotivuje k velkým zmìnám.

60 61

Naøízení Rady z 19. ledna 2001 (2001/63/EC). CECOP se prezentuje na www.cecop.org, její støedoevropská poboèka na www.cecop-est.cz.

Sociální ekonomika a sociální inkluze

111

Pøesto koncept sociální ekonomiky prochází v souèasnosti urèitou krizí. Pøedstavitelé Evropské komise na zaèátku devadesátých let doufali, že se sociální ekonomika mùže stát dùležitou souèástí øešení sociálnì-ekonomických problémù, jakým je zejména rostoucí nezamìstnanost. V úøadovnách evropské komise vzniklo v roce 1989 oddìlení pro sociální ekonomiku, které existovalo do roku 2000 a financovalo øadu každoroèních konferencí ve velkých evropských mìstech (Paøíž 1990, Øím, 1991, Lisabon 1993, Brusel 1994, Sevilla 1995 a Birmingham 1998). Poté však pøišlo urèité vystøízlivìní. Koncept sociální ekonomiky se jako celoevropská myšlenka neujal v takové míøe, jak Evropská komise doufala. Nejvìtší rozmach se objevil tradiènì v zemích jižní Evropy. V nìmeckém a rakouském prostøedí se neprosadil. V Británii patrnì zùstal nejvìtší podíl na sociální ekonomice neziskovým organizacím a nadacím. Jistì také není náhoda, že zmínìné pražské konference o sociální ekonomice již se nezúèastnil žádný z vysokých pøedstavitelù Evropské komise. To vše vùbec neznamená, že by se myšlenka sociální ekonomiky v Evropské unii vyèerpala. Nìkteré z jejich dùležitých prvkù, zejména dùraz na sociální solidaritu, boj s nezamìstnaností a sociální diskriminací a pøivedení marginalizovaných skupin na pracovní trh jsou nadále základem sociální politiky Evropské unie. Evropská komise koncept sociální ekonomiky nadále podporuje, ale nebude jej souèasným ani novým èlenským státùm vnucovat jako závaznou normu. Bude také záležet na souèasných pøedstavitelích sociální ekonomiky v èlenských státech EU, zda pro svou myšlenku získají kolegy v nových zemích. Na podporu tohoto cíle vznikl program SCOPE, který má pomoci rozvíjet družstevní a participativní podniky ve støedních a východní Evropì. Èiní tak propagací nejlepších, praxí ovìøených modelù sociální ekonomiky a také vytváøením nadnárodních partnerství družstevních organizací nìkolika zemí (ÈR je ve skupinì se Slovenskem, Maïarskem a Itálií). Na evropské scénì lobují ve prospìch sociální ekonomiky hned ètyøi silné skupiny, a nepøekvapí, že nejvìtší podíl zde mají družstva. Jsou to Koordinaèní výbor evropských družstevních asociací (CCACE) který sdružuje sedm oborových družstevních centrál (mezi nìž patøí i zmínìný CECOP) a deset národních družstevních svazù, Mezinárodní asociace vzájemných spoleèností (AIM), Evropská rada dobrovolnických organizací (CEDAG) a Evropské centrum nadací (EFC)  62 .Tyto ètyøi superasociace tvoøí Evropskou stálou konferenci družstev, vzájemných spoleèností, asociací a nadací (CEP-CMAF), jedinou instituci, která zastupuje zájmy sociální ekonomiky jako celku. 62

V tomto poøadí je mùžete vyhledat na adresách http://www.ccace.org, http://www.aim-mutual.org, http://www.cedag.org a http:// www.efc.be.

112

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Sociální ekonomika je rùznorodým proudem aktivit Dosavadní líèení naznaèilo, že jsou to zejména družstevní organizace, které se myšlence sociální ekonomiky v evropském kontextu vìnují. Chránìné dílny a doplòkové výroby a služby neziskových organizací (v našem pojetí) jsou jen menší souèástí toho, co si pod sociální ekonomikou v Evropì pøedstavují. Avšak nepøekvapí nás ani to, že sociální ekonomika pronikla rovnìž do dalších oborù podnikání. Tak tøeba finanèní trhy, zejména bankovnictví: podle nìkterých odhadù 63 ovládají družstevní banky 17 % trhu EU, úhrn vkladù v nich dosahuje 100 miliard eur, mají 36 miliónù èlenù a 601 miliónù klientù. Studie z roku 1999 zjistila, že segment sociální ekonomiky zaujímá asi 10 % celkové zamìstnanosti v EU a má témìø 9 miliónù zamìstnancù na plný pracovní úvazek. Rùst zamìstnanosti v podnicích sociální ekonomiky pøevýšil prùmìrný rùst národních ekonomik. Jeden z ponìkud obrovitìjších pøíkladù sociální ekonomiky poskytuje španìlské Baskicko. V roce 1943 tam z popudu mladého knìze vznikl první výchovný ústav, v dalších 16 letech družstvo, pak banka atd., až se celý kolos stal sedmým nejvìtším španìlským podnikovým uskupením. Mondragonská družstevní korporace je nyní obchodní skupinou složenou ze 150 finanèních, výrobních a distribuèních jednotek. Už dávno se neorientuje jen na výrobu naftových kamen a ohøívaèù, jak tomu bylo v roce 1956. Øetìzec jejích supermarketù protkal celé Španìlsko, mnoho úsilí se vìnuje vzdìlávání a sociálnímu zabezpeèení a skupina má dnes výrobní kapacity v 11 zemích, zamìstnává 60 tisíc pracovníkù a v roce 2001 dosáhla obratu 8 miliard eur 64 . Od extrémních pøíkladù pojïme k dimenzím, na nìž jsme zvyklí.

ADIE znamená pøíchod nového života Francouzské Sdružení za právo na ekonomickou iniciativu (ADIE)  65 bylo založeno v roce 1990. Pomáhá lidem, kteøí jsou vylouèeni z trhu práce a z bankovního systému, aby se sami zamìstnali (jako u nás živnostníci). Sdružení to dìlá tím, že lidem zpøístupòuje úvìr pro rozjezd vlastního podnikání. Jde o pøenesení zkušeností z programu Mikrokredit, který byl vyvinut v zemích tøetího svìta a pomohl milionùm lidí, aby si vytvoøili vlastní pracovní místa. Ve Francii, kde žije sedm milionù lidí za hranicí chudoby, se odhaduje, že je minimálnì 20, možná však 100 tisíc potencionálních tvùrcù vlastních pracovních 63

Viz Bruno Roelants (ed.), Rozšiøování sociální ekonomiky, Materiál pro konferenci CECOP Praha, øíjen 2002, odkud èerpáme i nìkteré další informace. 64 Další podrobnosti na www.mcc.es. 65 Viz www.adie.org.

113

Sociální ekonomika a sociální inkluze

míst. Nejvìtší pøekážkou jsou právì nedostateèné finanèní zdroje a nemožnost získat úvìr. Žadatelé, kteøí jsou ochotni zahájit nebo rozvinout sebezamìstnávání, mohou kontaktovat 22 regionálních kanceláøí sdružení ADIE, kde zhodnotí proveditelnost jejich projektu a navrhnou finanèní plán. Poté lidé obdrží pùjèku od 500 do 5 000 eur, splatnou za dva roky, a získají také potøebné vyškolení a dohled. Mohou žádat o další pùjèky až do doby, kdy budou moci žádat o bìžný úvìr. Zdroje ADIE pocházejí z rùzných veøejných zdrojù a soukromých darù. Asociace podepsala dohody s komerèními bankami, kterým poskytuje záruku na pùjèky, ale sama také poskytuje pùjèky. O poskytnutí financování rozhoduje životaschopnost projektu, situace žadatele (nezamìstnaný nebo pøíjemce minimálního pøíjmu), jeho schopnosti, ale také podpora jeho nejbližšího okolí. ADIE financuje projekty ve všech sektorech, vìtšina se týká služeb, maloobchodu a øemesel. Jsou to napøíklad èistièi oken, taxikáøi, prodejci, kvìtináøi, kominíci, výrobci kloboukù, instalatéøi, elektrikáøi èi pìstitelé (nebo spíš chovatelé?!) hlemýžïù. Od svého vzniku ADIE podpoøilo v prùmìru 1000 nových živností roènì, z toho 30 % žen. Z nich se do dvou let zachovalo 70 %. V roce 2001 poskytlo sdružení v 22 poboèkách celkem 3500 pùjèek. Zamìstnává k tomu 200 pracovníkù a 600 dalších dobrovolníkù.

♠ Fondy EU samozøejmì nejsou jediné, které se podílejí na financování sociální ekonomiky. Kromì zdrojù samotných èlenských zemí to je napøíklad Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), jejíž program LEED (Rozvoj místní ekonomiky a zamìstnanosti) „identifikuje, analyzuje a rozšiøuje inovativní myšlenky, které se týkají místního rozvoje a sociální ekonomiky“. Program vznikl již v roce 1982 a soustøeïuje se na následující decentralizaci politiky zamìstnanosti, na místní partnerství a sociální inovace. Pøedpovìï budoucího postavení sociální ekonomiky je celkem snadná: dokud bude vùbec existovat solidarita – a ta je jednou z vùdèích hodnot nejen strukturální a kohezní politiky EU, ale, jak dobøe víme, celého køesanství – bude se promítat do vládních politik jednotlivých zemí, celé Unie a samozøejmì i neziskového sektoru. Pro pomoc lidem, kteøí se z rùzných dùvodù ocitají mimo hlavní proud života spoleènosti, a pro

114

Prùvodce neziskovým sektorem EU

jejich zaèleòování do bìžných ekonomických a sociálních vztahù zùstane sociální ekonomika vždy významným segmentem hospodáøského a spoleèenského života.

Etické banky Ještì pár slov o financování veøejnì prospìšných neziskových projektù. To je dnes ponejvíce v rukou nadací, církví, individuálních sponzorù a státu, na stranì neziskových organizací jsou nejèastìjší veøejné sbírky, èlenské pøíspìvky a tržby z vlastní èinnosti. A pøece – to ještì není vše. V øadì zemí EU pracují tzv. etické banky. V Itálii je to Banca Etica, v Nìmecku Bank für Sozialwirtschaft, ve Velké Británii Charity Bank. Tyto ústavy podporuji neziskové projekty zejména poskytováním pùjèek. Do budoucna by bylo jistì dobré uvažovat o spolupráci tøeba s nìmeckými sousedy pøi pøeneseni podobného modelu do ÈR. Snad nejvìtší etickou bankou je nizozemský Triodos, který má zatím poboèky v Belgii, Holandsku a Anglii. Banka byla založena již v roce 1980 na podporu sociálních a etických úèelù. Aèkoliv komerèní banky na celém svìtì rády sponzorují charitativní akce, šlo pøece jen o krajnì neobvyklý krok, nebo lidé a firmy, dají-li peníze do banky, chtìjí mít obvykle co nejvìtší zisk. Pro etickou banku je však dùležité nìco jiného: vkladatelé chtìjí vìdìt, na jaké projekty jejich peníze jdou (v komerèních bankách jim to je jedno). A etická banka si dává záležet na tom, aby její operace nemohly být zpochybnìny. Mezi kritéria pro poskytnutí pùjèky tedy patøí sociální, environmentální nebo kulturní užitek. Vkladatelé se mohou spoleènì rozhodnout, že chtìjí podporovat tøeba organické zemìdìlství, alternativní medicínu nebo obnovitelné zdroje energie. K základním principùm patøí ekologická udržitelnost a etická dimenze. Takže ani producent alternativní medicíny pùjèku nedostane, jestliže špatnì nakládá s odpady. Pøi tom všem banka samozøejmì musí hledìt na své obchodní zájmy (návratnost a urèitá ziskovost èinnosti) a dodržovat všechna pravidla bankovního trhu. Banka Triodos dnes operuje bilanèní sumou 800 mil. eur a má 154 zamìstnancù. Nejvíce pùjèek jde na podporu organického zemìdìlství a ekologických technologií, na komunitní projekty, na zdravotní péèi a vzdìlávání. V Itálii byla první etická banka zøízena v bøeznu 1999 v Padovì s kanceláøemi po celé zemi. Založilo ji 22 nejvìtších neziskových asociací, které sdružují 13 tisíc èlenù. Z nich jsou dva tisíce jednotlivých neziskových organizací vèetnì družstev, vìtšinu tvoøí fyzické osoby. Posláním banky je financovat projekty organizací, které pùsobí ve veøejný prospìch. Banka podporuje neziskové

Sociální ekonomika a sociální inkluze

115

organizace pùjèkami s velmi nízkým úrokem, nebo ti, kteøí do ní vložili peníze, tak neuèinili s vidinou zisku (jak to je v pøípadì komerèních bank), nýbrž se snahou o prospìšnost spoleènosti a jiným lidem. Jedna budova banky má dokonce prùhledné stìny, aby se zdùraznila otevøenost a transparentnost celé èinnosti. Financují se projekty v oblasti sociálních, zdravotních a vzdìlávacích služeb, životního prostøedí, ochrany kulturních hodnot a zlepšování životních podmínek. Podobnou banku by naše neziskové organizace uvítaly tím spíš, že se nyní otvírá pøíležitost žádat o finanèní pøíspìvky z øady opatøení operaèních programù, tedy zkrácenì – ze strukturálních fondù EU. Obecnì se poèítá s tím, že úspìšný žadatel nejdøíve projekt realizuje a tedy i financuje, a teprve potom obdrží dohodnutý pøíspìvek. Avšak neziskové organizace, podobnì jako malé obce a živnostníci, budou sotva moci financovat celý projekt, a by byl sebekvalitnìjší, dvakrát schválený a tøikrát pøijatý, nebo mají nedostatek vlastních prostøedkù a komerèní úvìry jsou pro nì drahé nebo nedostupné. Ministerstvo financí a vìtšina krajù však zatím váhá èi odmítá zøídit „fond malých projektù“, který by tìmto projektùm mohl poskytovat alespoò zálohové financování.

116

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Kapitola 4 OBÈANÉ, NEZISKOVÉ ORGANIZACE A VEØEJNÁ POLITIKA

Politické systémy jsou pro obèany rùznì prostupné Možnost vstupovat do politického systému z individuální a skupinové iniciativy obèanù je nìco jiného než schopnost a ochota veøejné správy spolupracovat s obèany. V prvním pøípadì jde o (vìtšinou trvalé) ovlivòování politiky a jejích výsledkù politickými stranami a zájmovými skupinami. Ty však prosazují vùèi politikùm nejèastìji takové øešení, z nìhož mají osobní užitek, napøíklad komerèní zisk, tøebas oprávnìný. V druhém pøípadì jde o obèany, kteøí se buï jednotlivì, nebo skupinovì, v obèanských sdruženích, chtìjí vyslovovat k vìcem, které veøejná správa øeší. Zájem èlenù obèanských sdružení, a již založených pro ovlivòování rozhodování anebo z nejrùznìjších jiných veøejných nebo soukromých pohnutek, je vìtšinou nekomerèní – tak tøeba nechtìjí pøipustit domnìlé nebo skuteèné zhoršení životních podmínek. Ovšem obhajoba zájmù obèanù se týká samotného smyslu zastupitelské demokracie. Zatímco politik (poslanec, zastupitel) by mohl s klidným svìdomím odmítat všechny pokusy o ovlivòování z komerèních dùvodù, nemìl by opomíjet žádný názor a zájem jednotlivého obèana a jejich skupin. Samozøejmì s posouzením, nakolik jsou tyto zájmy opodstatnìné, dùležité, pøimìøené, v komunitì vyvážené. V dalším textu se budeme vìnovat této druhé alternativì, tedy úèasti obèanù na tvorbì politických rozhodnutí. Ta má dnes pøinejmenším tøi odlišné roviny: místní a regionální, celostátní (národní), a „unijní“. Zaèneme „shora“. Jak všichni víme, v zemích Evropské unie neexistuje jednotný politický systém ani na národních, ani na místních úrovních. Proto jsou v jednotlivých zemích možnosti ovlivòovat politické dìní rùzné. Ponecháme-li stranou zemì, které nám z hlediska demokracie mohou pøipadat témìø exotické, tedy Island a Švýcarsko  66 , zùstanou systémy založené na formách zastupitelské demokracie, v níž rozhodnutí provádìjí vìtšinou pøedem známí lidé, kteøí k tomu byli zvoleni ostatními obèany 67 . Srovnáme-li tzv. prezidentský a parlamentní systém, mají obèané vìtší možnost kontroly v pøípadì prezidentských systémù, ve kterých jsou voleny oddìlenì zastupitelé 66

Nejvìtší možnosti mají obèané ve Švýcarsku, které èlenem EU není. Jejich systém pøímé demokracie umožòuje obèanùm vlastní iniciativu pøi pøedkládání návrhù zákonù, a také pøímou možnost odvrátit pøijetí zákona, který se jim nelíbí. 67 Zopakujme pro zaèáteèníka, který byl demokraticky zvolen do rady mìsta, avšak vìtšinu života dosud trávil v Antarktidì: Obèané si øádnou demokratickou volbou nevolí nového majitele mìsta, kraje nebo republiky, ani svého nadøízeného, ale pouze zástupce, který má spravovat svìøený obvod podle pøání obèanù volièù. Protože se jich zvolený zástupce pøed volbami pochopitelnì nemohl vyptat na názor

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

117

v moci zákonodárné (poslanci) a výkonné (pøímá volba prezidenta, ale tøeba také starosty mìsta). V Evropì je však nejèastìjší parlamentní systém, v nìmž je moc výkonná odvozena od zákonodárné a tudíž se ztrácí jistý prvek kontroly. Pak už záleží jen na tom, zda volební systém je spíše vìtšinový, nebo spíše proporcionální. Teprve ten poslednì jmenovaný je pøípad Èeské republiky, kde na národní, krajské i místní úrovni vznikají koalice, jejichž úèastníci hledají kompromis anebo si vzájemnì odhlasují návrhy, které by jinak nemìly šanci na schválení. Celá tato rozmanitost politických systémù v Evropì komplikuje jejich jednoduché zhodnocení. V Irsku bývá vysoká volební úèast, avšak obèané se o aktivní vliv na rozhodování údajnì pøíliš nezajímají. Ve Francii hrají velmi dùležitou roli politické strany a dìní ovládají elity, které se orientují na udržení svých pozic a moci. Pro Švédsko je naopak typické, že celá tøetina zvolených místních politikù odchází po skonèení mandátu pryè z politiky a dochází tak k neustálé obmìnì. V Itálii je rovnìž zvláštní situace, nebo politická scéna je pomìrnì nestabilní a dochází k èastým zmìnám vládnoucích koalic jak na celostátní, tak na místní úrovni. Dùsledkem toho je, že obvykle jsou pøedkládány a øešeny jen krátkodobé projekty, jejichž dopady se projeví ještì v daném volebním období, aby výsledky napomohly ke znovuzvolení stávajících politikù. Pro Nìmecko je typické, že obyvatelé se úèastní spolkového života velmi intenzivnì. Ostatnì již od 80. let tam pozorují rostoucí zájem lidí o místní problémy. Podíl obyvatel, kteøí se o místní záležitosti nezajímali, poklesl z jedné tøetiny na desetinu. Zároveò klesla ochota angažovat se politicky, ve stranách a veøejnoprávních orgánech. Charakteristickým znakem finského politického života je síla místní demokracie. V obcích je snadné zvolit nové zastupitele, jestliže se ti dosavadní komunitì neosvìdèí. Na venkovì je snadné nalézat shodu, politické strany tam prakticky neexistují. Vysoká prostupnost strukturami veøejné politiky Finùm umožòuje, aby se úèastnili veøejných záležitostí, a tak jako všude ve Skandinávii, to platí také o ženách.

Bílá kniha o veøejné správì Urèitou krizí veøejné správy prochází i sama Evropská unie. Svìdèí o tom celkovì malý zájem obèanù o volby do Evropského parlamentu. V èervenci 2001 vydala Evropská komise Bílou knihu o evropské veøejné správì, jíž chtìla vzbudit širokou debatu o základních cílech a principech veøejné správy na území EU. Již dávno totiž bylo jasné, že zpùsob výkonu veøejné správy, její zamìøení, ke všem situacím, k nimž v celém budoucím volebním období dojde, je pøirozené, že musí vìtšinu svých rozhodnutí konzultovat s tìmi, které zastupuje. Jinak by to bylo stejnì legraèní, jako kdyby majitel továrny zmocnil poradce èi právníka, aby pùsobil v jeho prospìch, a pak už nechtìl nebo nemohl mluvit do toho, co mu nositel mandátu podniká s jeho vlastním majetkem. Volený zástupce nemusí konzultovat své zámìry s obèany snad jen tehdy, když nenajde nikoho (?!), koho by to zajímalo, anebo když ví, že lidé mají na vìc vyhranìný a pøitom dostateènì jednotný názor. Zapojování obèanù do pøípravy rozhodnutí nemùžeme chápat jako vìc dobrovolnosti èi vkusu, nýbrž jako podstatnou souèást výkonu funkce øádnì zvoleného zastupitele. Nᚠprávní øád je na to relativnì dobøe pøipraven.

118

Prùvodce neziskovým sektorem EU

metody spolupráce s rùznými partnery atd. vytváøí velmi složitý celek, nebo zde spolupùsobí a vzájemnì se ovlivòuje praxe nìkolika úrovní veøejné správy, a to v kontextu tradice a politického uspoøádání jednotlivých zemí. Odpùrci jakékoli debaty na toto téma poukazují na to, že žádná jednotná veøejná správa stejnì existovat nemùže a Evropská komise se tak jen snaží podmanit si praxi v jednotlivých zemích. Komise v Bílé knize upozoròuje na potøebu zdokonalit ovlivòování politiky a její realizace „zdola – nahoru“, na rozšiøování nástrojù regulace veøejné správy a na vývoj evropských institucí s jasnìjší odpovìdností. Pøipomínky k Bílé knize se scházely od èervence 2001 do bøezna 2002. Bylo to celkem 260 pøipomínek a komentáøù, z nichž 69 zaslaly evropské nevládní asociace. Po šestnácti mìsících od vydání Bílé knihy její autoøi konstatovali, že se uskuteènila èi zahájila vìtšina opatøení, která v dokumentu sami navrhli. Další významná témata se dostala na jednání evropského Konventu o budoucnosti EU 68 . ♠ Pokud chce nìkdo ovlivòovat politický život a rozhodování ve veøejném prostoru, musí se buï sám aktivnì zapojit do politiky, anebo tak èinit prostøednictvím nìkoho jiného. To platí o všech úrovních, docela jistì o národní èi dokonce evropské. Tam je velmi obtížné prosadit jednotlivou myšlenku, je zapotøebí domluvit se s dalšími subjekty, kteøí se vzájemnì podporují, anebo si najmout lobistickou organizaci. Protože instituce EU mají velké množství èlenù (Evropský parlament 626, Hospodáøský a sociální výbor a Výbor regionù po 222 a po rozšíøení EU ještì více), je tìžko pøedstavitelné, že by jednotlivci byli schopni pøímo prosadit své názory a myšlenky. Proto se také ještì pøed oficiálním jednáním používají konzultace sekretariátù tìchto institucí se zastoupením zájmových skupin. Oficiální jednání už pak znamená obvykle jen formální odsouhlasení pøedem dohodnutých úmluv. Stejnou taktiku musí volit i nevládní organizace  69 , a proto se také sdružují do silnìjších celkù, zakládají svá pracovištì v Bruselu èi Štrasburku a používají stejných metod – semináøe, neformální konzultace, publikování stanovisek. Vyžaduje to samozøejmì i diplomatické vystupování a množství osobních kontaktù. Prostì chtìjí-li nevládní neziskové organizace ovlivòovat veøejnou politiku na evropské úrovni v jakékoliv oblasti, musí si ženy obléknout kostým a muži oblek s kravatou.

68

Viz Report from the Commission on European Governance, OOPEC, Luxembourg 2003. Publikaci si mùžete koupit v evropských zemích od Islandu po Kypr vèetnì kandidátských zemí, dále v Malajsii a jiných od EU vzdálených zemích – ale kontakt na prodejce v ÈR v ní chybí. 69 Podrobnìji 2. kapitola tohoto a 3. kapitola I. dílu Prùvodce.

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

119

Konzultaèní aktivity Evropské komise Evropská komise schválila 11. prosince 2002 Obecné zásady a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami. Uplatòují se tu hlavnì tøi formy konzultací: komunikace prostøednictvím Evropského parlamentu, práce smluvnì ustavených orgánù, jakými jsou Hospodáøský a sociální výbor EU nebo Výbor regionù, a neformalizované pøímé kontakty. Na adrese http://europa.eu.int/comm/civil_society lze sledovat, jak Evropská komise komunikuje s obèanskou spoleèností. Ta, jak už víme, je vnímána pøedevším jako soubor organizací, které operují na evropské úrovni, komunikují s orgány EU a nechaly se zapsat do registru CONECCS (viz I. díl Prùvodce, kap. 4) 70 , který obsahuje i seznam stálých a pravidelných konzultaèních orgánù, jichž se tyto organizace úèastní.   Konzultaèního procesu se ovšem mohou úèastnit i jednotlivci. Virtuálnì na http:// europa.eu.int/yourvoice/consultations/index_en.htm se mùžete podílet na internetových konzultacích k rùzným aktuálním otázkám, které se Evropská komise chystá projednat. Evropská komise podporuje diskuse s nevládními organizacemi a uvnitø nevládního sektoru též finanènì, v rámci rozpoètové linie B3-305 71 . Financování se týká témat evropské integrace, napøíklad pøipravované Evropské ústavy, evropské veøejné správy, budoucnosti Unie, tzv. euroobèanství, nové sociální politiky apod. Podporují se diskusní setkání, semináøe a konference, propojování („síování“) nevládních organizací, jejich publikace, webové prezentace, rozhlasové a televizní poøady a inovativní akce. Od roku 2004, bude-li program opìt otevøen, by mohly být pøíjemci i èeské organizace.

Skotské obèanské fórum Pøed nìkolika lety poprvé ustavený skotský parlament si dal za cíl vytvoøit v zemi nový typ demokracie, v níž by se všichni obèané mohli podílet na tvorbì zákonù a strategií, které ovlivòují jejich život. Široké zapojení obyvatel je základním principem práce parlamentu a také skotská vláda se zavázala k co nejširšímu zapojení obèanù do veøejné politiky. Tyto zámìry byly publikovány vážnì a závaznì, nešlo o pøíležitostný proslov nìkterého politika. Ve Skotsku dokonce kvùli tomu uskuteèòují dlouhodobý „audit demokratické úèasti obèanù“, tedy jakousi inventuru èi zhodnocení toho, jak se celý zámìr daøí naplòovat 70

Databáze je pøístupná z http://europa.eu.int/comm/civil_society/coneccs/index_en.htm. Viz http://europa.eu.int/comm/education/ong.html. Mezi požadavky na žadatele se kromì jiného objevuje i morální integrita žadatele, pojem u nás zatím neznámý. Za rok 2003 jsou podrobnosti na http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgc/aides/forms/ eac13_en.htm. 71

120

Prùvodce neziskovým sektorem EU

v praxi. Základní otázkou auditu je, jaká opatøení a s jakou úèinností se realizovala k tomu, aby se lidé mohli plnì úèastnit na správì veøejných záležitostí. Dílèí otázky jsou pak zejména tyto: Jak reaguje skotský parlament a skotská vláda na názory široké veøejnosti? Do jaké míry vìdí lidé o tom, jak mohou obì tyto instituce ovlivòovat? A jak velký zájem mají o to, aby byl jejich hlas víc slyšet a aby mohli na politiky vznášet své požadavky? Audit je spojen s aktivitami novì vzniklé organizace – Skotského obèanského fóra 72 . To je sdružení neziskových organizací, mezi nìž patøí hlavnì dobrovolnické organizace, odborové svazy, církve, profesní organizace, ale také obchodní sdružení a obecní rady. Z pøehledu èlenù by bylo patrné, že vìtšinu tvoøí právì veøejnì prospìšné a zájmové organizace. Pøidruženým èlenem (bez hlasovacích práv) mùže být orgán státní správy, dále státní agentury, politické strany, komerèní organizace a také jednotlivci. Sama Skotská rada dobrovolnických organizací, o níž jsme psali v I. dílu Prùvodce (kap. 4), má ve Fóru omezené èlenství jako „sociální partner“. Posláním Skotského obèanského fóra je vytváøet novou kulturu aktivního obèanství, které je pøedpokladem ke skuteènému ovlivòování vládní politiky samotnými obèany. Fórum vytváøí spojení mezi obèany, skotskou vládou a parlamentem, jakož i mezi rozmanitými èástmi obèanské spoleènosti v zemi. „Podporujeme cestu k participativní demokracii,“ píše se v prohlášení Fóra, „nebo vìøíme, že to znamená více demokracie, než možnost vhodit jednou za ètyøi roky do urny hlasovací lístek. Vìøíme, že pøispìt k budování nového Skotska mùžeme tím, že spojíme co nejširší okruh lidí.“ To není prohlášení žádné politické strany, nýbrž asociace nevládních organizací. A i když nyní jsou jejím hlavním zdrojem èlenské pøíspìvky, její start kdysi financovala sama vláda. Nedávno se na Fórum obrátila skupina „Dialog pro venkov“ s žádostí o vyvolání veøejné debaty, zda je zapotøebí nová sí nebo iniciativa, která by pomáhala lidem ve venkovských komunitách Skotska. Fórum je totiž ideální základnou pro takovou nestranickou debatu. Bez ní hrozí, že vliv na politiku obnovy a rozvoje venkova zùstane v rukou úzké lobby. Iniciativní skupina však míní, že do hry o skotský venkov se musí vtáhnout mnohem širší okruh lidí, kteøí sami na venkovì žijí. Po úvodním dvoudenním setkání zájemcù o problematiku má následovat série 12 regionálních workshopù, zakonèených v bøeznu 2004 dvoudenním setkáním, které soustøedí a vyhodnotí témata, zájmy, závìry a návrhy pro další postup. Obèanské fórum je vcelku frekventovaný název a forma aktivizace široké veøejnosti, koneckoncù mùžeme hrdì vzpomínat na historickou roli Obèanského fóra v polistopadovém Èeskoslovensku. Existuje také Evropské obèanské fórum (EBF, 72

Scottish Civic Forum, 21 Queen Street, Edinburgh, www.civicforum.org.uk.

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

121

viz http://www.forumcivique.org), které vzniklo v roce 1989 a kromì jiného se zabývá spoluprací mezi evropským Východem a Západem.

Obèané se úèastní rozhodování v komunitách Z prvního dílu Prùvodce je patrné, že podstatnou a charakteristickou souèástí práce neziskových organizací je zapojování obèanù do dìní v komunitì, pøíp. v celé zemi. Je to vytváøení prostoru pro aktivitu a názory obèanù. Je to získávání spoluobèanù k úèasti na rozhodování o místních i celonárodních záležitostech. Místní komunity a jejich obèanské organizace jsou významnými „hlídaèi demokracie“ – spolu s opozièními politickými stranami a nezávislými médii. Je v zájmu spoleènosti, aby zvolení zástupci konzultovali s obèany všechny významné zámìry, ke kterým ve volbách nezískali výslovný souhlas v rámci zveøejnìného volebního programu. Aktivní role obèanù v životì spoleènosti patøí ke skuteèným základùm vize sjednocené Evropy. Aktivní obèanství v širokém smyslu znamená schopnost a ochotu lidí doèasnì nebo trvale pøevzít aktivní roli ve veøejných záležitostech. Sloužit tomu mohou rùzné formy, napøíklad práce v obèanských iniciativách a veøejnì prospìšných nevládních neziskových organizacích, v politických stranách a v rùzných zájmových sdruženích, využívání hromadných sdìlovacích prostøedkù, veøejných debat a slyšení, setkání s místními politiky, komunální volby nebo jednoduše neformální sousedská pomoc ve veøejném zájmu. Pøipomeòme si, kterých pìt principù je dokladem správnì fungující veøejné správy: 1. zapojování tìch, kterých se rozhodování týká, 2. otevøenost a srozumitelnost informování, 3. jasná odpovìdnost za výsledky, 4. efektivnost práce a 5. konsistence (soudržnost, vzájemná návaznost, systémovost) èinnosti. Jenom tak veøejná správa posiluje demokratické a právní základy spoleènosti. Kontakt s veøejnou správou je souèasnì jedním z hlavních poslání nevládních neziskových organizací.

Zapojování veøejnosti do rozvoje komunit Teoreticky zní otázka takto: jaký by mìl být v obcích pomìr složek participativní (tzv. pøímé) a volené (zastupitelské) demokracie? Obecnì je zøejmé, že èím nižší stupeò v hierarchii veøejné správy, tím vìtší by mìl být (a bývá) podíl participativní

122

Prùvodce neziskovým sektorem EU

demokracie, a naopak. Tuto zásadu podporují i pøijaté principy regionální a strukturální politiky EU, zejména principy subsidiarity a partnerství. Zapojení veøejnosti do rozvoje komunit se postupnì stalo velkým tématem financování ze zdrojù Evropské unie. Potøebu zvýšení úèasti obèanù na rozhodování o veøejných záležitostech, jakými jsou investièní zámìry èi rozvojové projekty, však nezdùraznila až politika EU. Velká vlna tìchto iniciativ zapoèala zhruba v poslední tøetinì 20. století v souvislosti s obnovou mìstských center a s územním plánováním vùbec. Urbanisté, sociologové a další odborníci spolu s místními samosprávami docházeli stále více k poznání, že vytvoøit úspìšný místní projekt není možné bez aktivního zapojení tìch, kterých se týká – bez místních obèanù, podnikatelù, návštìvníkù apod. Vyvinula se øada metod zapojování veøejnosti 73 . V tomto kontextu vyniká význam místních komunit, místních akcí a také místních skupin, které jsou iniciátorem a nositelem aktivit. Kromì veøejného sektoru existují ještì ètyøi další skupiny partnerù, které hrají specifickou, ale vždy klíèovou roli v místním rozvoji. Nemìly by být opomíjeny. Pøi tvorbì projektù a plánù rozvoje by se mìlo poèítat s jejich co nejvìtším zapojením, aby mohly aktivnì spoluutváøet budoucnost regionu èi obce. Jsou to: – – – –

celostátnì pùsobící neziskové (dobrovolnické) organizace, jako je národní organizace Èerveného køíže, katolické charity, myslivecká sdružení, svaz ochráncù pøírody atd., partneøi z hospodáøské oblasti jako odborové a zamìstnavatelské svazy, hospodáøské a agrární komory, místní skupiny a organizace, zejména místní, samostatnì pùsobící nevládní neziskové organizace, neorganizované místní obèanské iniciativy (trvalé i pøechodné).

Co se však míní „zapojováním veøejnosti“ do rozhodování? Urèitì to neznamená defenestraci øádnì zvolených zastupitelù, místo nichž zaène rozhodovat nìkdo jiný. Je to respektování (ne nutnì akceptování) názorù lidí, kteøí budou pozdìji politickým rozhodnutím dotèeni, v dobì pøípravy tohoto rozhodnutí. V místním mìøítku jde èasto o zámìry na øešení problémù nebo na rozvoj urèité stránky života komunity. Takové rozhodnutí, a už pùjde o nový hypermarket u menšího mìsta, o vykácení starých stromù v mìstském parku èi o zrušení dosavadních služeb, je tøeba pøipravovat delší dobu, a právì tehdy je možné a nutné zámìr projednávat s obèany. Proè by se to mìlo týkat i neziskových organizací? Do nich se vìtšinou sdružili obèané, kteøí pøi svém hlavním zájmu, tøeba rybaøení nebo péèi o dìti, mohou mít svùj postoj 73

Velmi ucelený pøehled a instruktivní návod podává pøíruèka Nicka Watese „The Community Planning Handbook“, Earthscan, London 2000.

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

123

k pøipravované vìci a proto jsou tyto organizace pøirozeným partnerem a vedle médií i hlídaèem veøejné správy v komunitì. Zapojení komunity mùže mít øadu forem a nìkolik rozdílných stupòù intenzity: na elementárním stupni toto zapojení znamená pro místní obyvatele jednoduše to, že se stanou pøíjemci jednotlivých služeb a opatøení. Mají napøíklad prospìch z nových pracovních pøíležitostí, ze zlepšeného bydlení a jiných místních služeb. Úèast obyvatel na rozvojových programech však zahrnuje ještì další kvalitativnì odlišné možnosti, které by nicménì mohly „probíhat“ soubìžnì. Možná to jsou vlastnì vývojové stupnì, jimiž se musí místní partnerství anebo místní samospráva propracovat, podobnì jako když se èlovìk nejdøív musí nauèit sèítat, aby mohl násobit. Tìmito stupni jsou: 1. informování obyvatel o zámìrech samosprávy èi státní správy, 2. konzultování tìchto zámìrù pøímo s obyvateli èi s pøedstaviteli obèanských organizací a iniciativ, tj. zjišování jejich názorù, vzájemné pøesvìdèování, zpìtná vazba, 3. spoleèná realizace zámìrù (partneøi sem jsou pøizváni jako ti, kteøí zámìr pomohou uskuteènit), 4. spoleèné rozhodování, kdy napø. rada obce uznává, že rozhodnutí o smìru dalšího rozvoje území musí být provedeno aktivnì celým partnerstvím, pøíp. zainteresovanou èástí veøejnosti, na základì konsensu zúèastnìných subjektù, nikoliv jako nìco, co jim bude pøicházet zvnìjšku, i když od døíve demokraticky zvolených zástupcù. Pro urèitý úèel bude vhodný ten èi onen zpùsob zapojení veøejnosti. Záleží také již na tom, zda se jedná o fázi programování (pøípravy plánu), o fázi rozhodování, anebo o realizaci.

URBAN – úèast místních komunit v obnovì mìst Souèasná iniciativa EU URBAN II podporuje vytváøení a realizaci inovativních strategií, jež se zamìøují na trvalou ekonomickou a sociální obnovu vybraných mìstských oblastí na celém území Evropské unie 74 . URBAN II rovnìž umožòuje propojení mezi inovaèními akcemi malého dosahu (zejména tzv. pilotními projekty mìst) 75 a národními nebo regionálními rozvojovými plány èlenských zemí. 74

Èerpáme zde z nepublikované studie „Iniciativa Spoleèenství URBAN: regenerace mìstských oblastí“ O. Èepelky, G. Šulmanové a J. Srba (2002). V ÈR dosud URBAN nebyl uplatnìn. Je však podobnou pøíležitostí pro neziskové organizace ve mìstech jako LEADER pro venkov, který ostatnì iniciativu URBAN výraznì ovlivnil. 75 Na rozdíl od operaèních programù èlenských zemí a iniciativ EU, inovaèní akce nevycházejí z dohody mezi Evropskou komisí a èlenským státem, nýbrž jsou plnì v pravomoci Komise. Jejich význam je v tom, že jde o pilotní projekty a studie pro nové strategie a že napomáhají odhalování nových zpùsobù øešení problémù. Tak tøeba v minulém programovacím období Komise financovala tzv. audit mìst, který má umožnit evropským mìstùm porovnávat svou situaci a problematiku na základì prùkazných statistik. V období do roku 2006 patøí mezi hlavní tématické smìry inovaèních akcí ovìøování regionální ekonomiky založené na technologických inovacích a informaèní spoleènosti, regionální identita a udržitelný rozvoj.

124

Prùvodce neziskovým sektorem EU

URBAN – obnova života ve mìstech Úèelem iniciativy je uskuteèòovat malý poèet finanènì nenároèných opatøení, avšak s co nejvìtšími efekty. URBAN se nesnaží a ani nemùže vyøešit najednou všechny problémy v cílové oblasti, ale vytváøí poèáteèní podnìt. Opatøení se vybírají a uskuteèòují v rámci širokého partnerství, jež zahrnuje všechny subjekty, kterých se problémy týkají. V tìchto souvislostech má URBAN II dva hlavní cíle: 1. podporovat projekty a realizaci vysoce inovativních strategií ekonomické a sociální obnovy v malých a støedních mìstech a v upadajících oblastech velkých mìstských aglomerací, 2. posilovat a zprostøedkovávat poznatky a zkušenosti o obnovì a trvalém rozvoji mìst v Evropské unii. Programy URBAN vycházejí z Pokynù zpracovaných Evropskou komisí Sledují pøedevším (ale nejenom) tyto úèely:

76

.

• zlepšení prostøedí ve mìstech, napø. rekonstrukcemi budov nebo vytváøením zelených zón, • zlepšení životních podmínek místních obyvatel napø., formou poskytování sociálních služeb a budování obèanské vybavenosti, • vytváøení pracovních pøíležitostí, • integrování znevýhodnìných sociálních skupin do spoleènosti a na trh práce prostøednictvím budování systému vzdìlávání a odborné pøípravy, • rozvoj systémù veøejné dopravy pøíznivé pro životní prostøedí, • vytváøení efektivních energetických systémù a lepší využití obnovitelných zdrojù energie, • využití informaèních technologií. Zapojení místních subjektù, hlavnì však samotných obèanù a jejich sdružení, je prvoøadým, podstatným rysem iniciativy URBAN. Realizátory vìtšiny dílèích projektù jsou – podobnì jako v iniciativì LEADER – místní obèanská sdružení, poskytovatelé místních služeb a vùbec celý „komunitní sektor“, který, jak již víme, zahrnuje i malé místní podniky, školy a nejrùznìjší obèanské iniciativy.

76

Sdìlení Evropské komise èlenským státùm ze dne 28. 4. 2000, které stanoví pokyny pro iniciativu Spoleèenství ve vìci hospodáøské a sociální obnovy mìst a krizových mìstských ètvrtí s cílem podpory trvale udržitelného rozvoje mìst (dle znìní C(2000)1100-EN).

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

125

S tímto faktem souvisí i velký dùraz programù URBAN na sociální ekonomiku. Místní komunita však hraje pøi obnovì mìst nìkolik rolí: 1. je zákazníkem – pøíjemcem programu a uživatelem poskytovaných služeb, 2. je poradcem – vyslovuje se k zámìrùm veøejné správy (místních politikù) a vyjadøuje své mínìní (tzv. veøejné mínìní), 3. je zdrojem všeobecné místní aktivity, nebo formální i neformální uskupení v dané lokalitì vnášejí svou komerèní i nekomerèní, veøejnì prospìšnou i soukromou (zájmovou) èinností neustálý život, události, nové cíle a konflikty, a tím lokalitì umožòují existovat, 4. sama vytváøí organizace, které realizují èást programu URBAN, 5. je potenciálním dlouhodobým partnerem pro veøejnou správu z hlediska trvalé udržitelnosti stavu území a spoleèenského života. Obnova mìst, bez ohledu na to, zda se tam realizuje program URBAN, obvykle obsahuje opatøení k tvorbì nových pracovních míst, ke zlepšování bytového fondu a k pøekonávání sociálních problémù. A právì na této úrovni má úèast místních subjektù klíèový význam. Pro vnitøní vývoj místního spoleèenství jsou zvl᚝ dùležité aktivity nezávislých, místními obyvateli vedených organizací. Zùstává-li rozhodování v rukou profesionálních pracovníkù, není taková situace pøíliš odlišná od bìžné sociální práce – stupeò zapojení komunity není velký. Zvyšuje se však, jsou-li obyvatelé zapojeni do pøípravy plánu a rozhodování, jestliže iniciují urèitý zámìr nebo reprezentují èást komunity pøi vyjednávání s orgány veøejné správy. Rozdílný stupeò zapojení lze pozorovat dokonce i u obèanských sdružení vedených místními obèany. V jádru tìchto sdružení bývá malý poèet lidí, kteøí jsou intenzivnì zapojeni do organizaèní a øídící práce, kolem nich je soustøedìna skupina pøíležitostných pomocníkù a ještì dále okruh uživatelù a pøíjemcù. Mnoho tìchto sdružení je vzájemnì prospìšných, tj. èlenové si vzájemnì poskytují služby. Charakteristický je zde vysoký podíl dobrovolné neplacené práce. Výzkumy ukázaly, že potøebný efekt nepøinášejí izolované iniciativy, ale že jde o místní komunitní sektor jako celek, který pùsobí jako stabilizující faktor, zvyšuje pocit bezpeèí a sounáležitosti, vìdomí identity atd. Tento sektor je sférou nepøetržitých skupinových aktivit, žije pøedevším pod vlivem vzájemnì nezávislého úsilí mnoha obèanù, pøièemž èásteènì závisí na podpoøe shora. Avšak pøesto má jako prostøedek zapojení místních obyvatel do obnovy místní komunity zcela zásadní význam. Bohužel tento sektor zahrnuje jen menší èást místní populace a bývá také nedostateènì koordinován, takže zamìøením podobné skupiny o sobì nevìdí a nemohou tìžit ze

126

Prùvodce neziskovým sektorem EU

vzájemné spolupráce. Protože je èasto atomizován, je také èasto pøehlížen místními politiky, médii i veøejností. Aktivní zapojení místních obyvatel do opatøení pro rozvoj mìst má dva hlavní výsledky. Za prvé, zvyšuje efektivnost tìchto opatøení. Za druhé, pøináší nové prvky do problematiky, které døíve nebyly viditelné a které mohou poukázat na další potøeby a možná øešení. Funkcionáøi volení do obecních rad bývají èasto pøekvapeni obrovskou iniciativou, tvoøivostí a akceschopností obyvatel, o nichž pøedpokládali, že si jen pøejí být vedeni. Už zde bylo øeèeno, že mnoho komunitních aktivit má jak ekonomickou, tak spoleèenskou hodnotu. Avšak ta je málokdy kvantifikována – tìžko ji vyjádøit napøíklad penìzi. Tyto aktivity se proto èasto chápou jen jako sociální práce – jakási nadšenecká a vìtšinou vùbec neplacená nebo jen èásteènì placená práce ve prospìch spoleèensky znevýhodnìných skupin a jednotlivcù. Avšak ukazuje se, že k étosu spoleèenské prospìšnosti (charity) pøistupuje ještì významná ekonomická hodnota. Vidìli jsme to pøi hodnocení ekonomického pøínosu sociální ekonomiky. Jsou dokonce ètyøi druhy ekonomické hodnoty, kterou pøináší místní komunita pøi realizaci opatøení k obnovì mìst: 1. „bezplatné“ veøejné služby: v mnoha pøípadech jsou komunitní iniciativy srovnatelné s komerèními službami, avšak jsou poskytovány zdarma nebo mnohem levnìji, nebo veškerá práce se koná na základì dobrovolnosti, 2. svépomoc: napøíklad pøi výstavbì a opravách bytù – v italské Tor Bella Monica si obyvatelé postavili nové domy bez povolení; ovšem jim to pøíslušné orgány tolerovaly a lokalitu následnì vybavily potøebnou infrastrukturou, èímž fakticky uznaly ekonomickou hodnotu této aktivity, jejíž komerèní cena by v pøípadì oficiální výstavby byla mnohem vyšší, 3. zlepšování poskytovaných veøejných služeb monitorováním a vyjednáváním: jde napøíklad lepší pøizpùsobení veøejných služeb místním podmínkám – napøíklad. v Glasgow nájemníci uskuteènili dlouhodobou kampaò, která pøesvìdèila místní zastupitele, aby do vlhkých, hygienicky nevhodných bytù instalovali úèinnìjší vytápìní; tak se nakonec ušetøily tisíce liber roènì za vytápìní a opravy, 4. komunitní podnikání: toto podnikání, vìtšinou v podobì drobných služeb a øemesel, pøináší jednak samozamìstnávání, jednak tvorbu dalších pracovních míst; v mnoha pøípadech tyto podniky uskuteèòují zakázky veøejné správy a v tomto smyslu jsou spojením veøejných služeb a soukromého podnikání.

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

127

Ukazuje se tak, že rovnìž iniciativa URBAN, podobnì jako LEADER, pøináší ještì další efekty, které jdou za hranice pøemìny hmotných prvkù životního prostøedí ve mìstech. Jsou to dopady politické (vztah obèana ke komunitì, k veøejné správì, k demokratickým institucím, ke státu), psychologické (sounáležitost, solidarita, vzájemná prospìšnost), sociologické (stabilizace komunit, zkvalitnìní každodenního života) a další. Programy typu URBAN se tak mohou stát pomocníkem nejen v obnovì mìsta jako hmotného objektu, ale také v obnovì života ve mìstech a v nastartování dalšího rozvoje místních komunit.

Místní iniciativy v soumìstí Helsinky / Vantaa Helsinky s 540 tis. obyvateli a Vantaa se 170 tisíci tvoøí soumìstí s pestrou skladbou prùmyslových, obytných a dopravních ploch, jezer, zelenì a nevyužívaných pozemkù. Èást obou mìst (30 tisíc obyvatel Helsinek a 15 tisíc Vantaa) je pøedmìtem financování iniciativou URBAN II. Tam se soustøeïují typické problémy nezamìstnanosti, sociálního úpadku, marginalizace velkých skupin obyvatel, nevyužívání budov a pozemkù, jakož i pøistìhovalectví (masový pøíchod obyvatel finského pùvodu a jejich pøíbuzných z Ruska). Program sleduje dvì priority: 1. Podnikání a zamìstnanost: opatøení jsou zamìøena na zlepšování úrovnì služeb a jejich rozmanitosti, na uchování existujících pracovních míst a vytváøení nových. 2. Podpora úèasti obèanù na životì komunity a pomoc pøi spoleèenském zaèleòování nìkterých skupin obyvatel: opatøení jsou zamìøena zejména na rodiny, které se ocitají v nepøíznivé životní situaci, na drogovì závislé, dlouhodobì nezamìstnané a pøistìhovalce. Rozpoèet programu na léta 2001 – 6 èiní celkem 22,5 mil. eur, z toho veøejné zdroje 20,3 mil. a soukromé 2,2 mil. eur. Tyto soukromé zdroje zahrnují témìø výhradnì vìcná plnìní a dobrovolnou práci obèanù  77 . Kromì finanèních zdrojù a dobrovolné práce místních obyvatel se využívá spolupráce se studenty a uèiteli z university v sousední ètvrti, kteøí se úèastní nìkterých projektù. Za typický nedostatek je tøeba považovat nedostateèný kontakt s obyvateli v pøípravné fázi programu obnovy. V rukou to prostì mìli víc úøedníci než koneèní uživatelé programu.

77

Jak už víme z I. dílu Prùvodce, na rozdíl od souèasného stavu v ÈR se ve vìtšinì èlenských zemí vysoce oceòuje jak úèast soukromého kapitálu, tak hodnota vytvoøená dobrovolnou neplacenou prací koneèných pøíjemcù dotací, tedy obèanù a jejich sdružení, která se stává souèástí vložených vlastních prostøedkù žadatele o spolufinancování z fondù EU.

128

Prùvodce neziskovým sektorem EU

V pøedchozím období (do r. 1999) se ve stejných místech uskuteènilo více práce v terénu, s lidmi a jejich sdruženími, více propagace na veøejnosti. V tomto období bylo financováno pøes 300 projektù, jejichž tvùrci byli jak profesionální pracovníci, tak obèanské organizace a neformální skupiny. Uveïme si pár pøíkladù založených na aktivitì místních institucí a skupin obyvatel: – Kondièní sportovní aktivity se vùbec poprvé staly pøedmìtem regionálního rozvoje, když byly do programu URBAN zaøazeny pøedmìstské sportovní akce, poskytované zdarma všem zájemcùm – napøíklad turistika, zápas, sportovní rybolov nebo floorbal na koleèkových køeslech. Projekt pomohl vytváøet zájem o kondièní aktivity u nìkterých skupin obyvatel (celková dotace 622 tis. eur). – Zøízení funkce „poradce pro bydlení“ pomohlo øešit poèáteèní problémy rodin ještì døíve, než se mohly stát souèástí rutinního úøedního postupu. Poradce byl fakticky zamìstnancem mìstské realitní kanceláøe a vykonával sociální práci – konzultoval problémy se zdravotníky, zajišoval kontakt s pøíbuznými a sousedy, vyøizoval nájemníkùm nìkteré záležitosti. Cílem bylo posilovat spokojenost s bydlením a pøedcházet problémùm (dotace 43 tis. eur). – Spoleèný projekt mìstského støediska zamìstnanosti, obvodního spoleèenského a zdravotního støediska, agentury pro zmìnu zamìstnání a nevládní neziskové vzdìlávací organizace zahrnoval odborné kursy, osobní plány, praktický výcvik a pùlroèní dotované zamìstnání dlouhodobì nezamìstnaných. Vedlejším úèelem projektu bylo nauèit lidi aktivnì vytváøet svùj vlastní život a pøekonávat potíže pøi hledání zamìstnání (335 tis. eur). – Projekt „Autobusové zastávky pro školy“, jehož se úèastnili obyvatelé a studenti, navrhoval autobusové zastávky. Nejdøíve se uskuteènila anketa mezi místními obyvateli (s 900 odpovìïmi). Studenti støedních škol pak byli vyzváni, aby sami navrhli architektonické øešení zastávek. Potvrdilo se oèekávání, že nové zastávky nejen pomohou zlepšit vzhled ètvrtì, ale také omezí vandalství, nebo zastávky se dostaly pod kontrolu tìch, kteøí je vymýšleli. A tak je tu zastávka v podobì továrnièky s komínem, jiná zastávka má podobu školních pomùcek atd. (133 tis. eur). Na finském pøíkladu lze dobøe vidìt uplatnìní základních principù strukturální politiky EU: princip koncentrace finanèních zdrojù EU na urèitou lokalitu, princip programování, princip partnerství (pøi pøípravì a realizaci mìstského programu), princip subsidiarity (delegace øízení a financování na místní orgány) i princip adicionality (spolufinancování).

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

129

Ostatnì urèitým principem, který se v rámci iniciativy URBAN rovnìž prosazuje, je v tomto programovacím období respektování horizontálních priorit politiky EU, tj. rovných pøíležitostí (zejména žen a mužù), rozvoje potenciálu informaèní spoleènosti (informaèních a komunikaèních technologií) a univerzální princip trvalé udržitelnosti všech rozvojových zámìrù, aktivit a cílù.

Žijící vesnice Stát, resp. veøejná správa se v zemích EU velmi èasto a intenzivnì podílí na podpoøe místních iniciativ. Jednoduchý pøíklad pomoci státu pøi zapojování obyvatel do pøípravy rozhodnutí poskytuje program britské vlády s názvem „Žijící vesnice“. Život na anglickém venkovì se neustále potýká s problémy, jakými jsou zavírání obchodù, škol a poštovních úøadù, nedostateèná veøejná doprava a další služby. To vede øadu komunit k místní akci, tj. k opatøení, jejímž iniciátorem není vyšší veøejná správa nebo soukromí provozovatelé služeb, nýbrž pøímo lidé z obce. Program „Žijící vesnice“ neøeší tyto problémy odnìkud „shora“, nýbrž dává rozhodování o komunitì do rukou lidem, kteøí tam žijí, a poskytuje rychlé granty, které záležitost øeší bez zbyteèných odkladù. Je snadné o tento grant žádat, na tøi roky je k dispozici témìø 50 miliónù liber. K dispozici jsou ètyøi dílèí grantové programy: podpora plánování v obci, podpora vzniku komunitních služeb, které budou zajišovat místní obèané sami, a dva programy pro øešení potøeb v dopravì. Celý program zajišuje britské ministerstvo pro životní prostøedí, potraviny a záležitosti venkova. (Mimochodem, zajímavá kombinace, viïte? Spojuje to, co u nás vedle sebe dìlají tøi ministerstva.) Podporu pøi tvorbì plánu místního rozvoje obdržela napøíklad anglická obec Kewstoke. Trvale tu žije 1200 lidí, ale ti jsou v sezónì pøeèísleni množstvím tìch, kteøí v karavanech nebo na jednodenních pobytech relaxují na moøských plážích Píseèné zátoky. Obecní rada uspoøádala akèní den s názvem „020202 – žij v Kewstoke“ (konal se 2. února 2002). Sešlo se tu 17 místních organizací vèetnì fotbalového klubu, skautù, místní vlastivìdné spoleènosti a mládežnických organizací. Šlo o typický „akèní den“ 78 se stìnami polepenými schématy a seznamy, které vyjadøovaly názory úèastníkù, se zvláštní „graffiti“ stìnou pro heslovité komentáøe a s „jízdním øádem“, který má vést k vyøešení problémù. Hlavním tématem byla 78

O akèních dnech už byla zmínka v 5. kapitole I. dílu. U nás poøádá podobné akce více neziskových organizací a finanènì je podporuje napø. Nadace Partnerství a Nadace Via. Bývají také souèástí pøípravy místní strategie pro LEADER.

130

Prùvodce neziskovým sektorem EU

otázka karavanù a jejich dalšího rozšiøování v areálu obce. Jednalo se však také o odpadcích, o lepších službách a pøímém dopravním spojení s blízkým mìstem. Nic z toho, mùžeme øíci, není pro èeské neziskovky absolutnì nové. Umíme si pøedstavit rychlý grant (sotva však od celostátní instituce 79 ) i vùli místních samospráv neøešit problémy bez obèanù (sotva však ve všech obcích). Také 720 obyvatel farnosti (nejnižší anglické správní jednotky) Wistanstow z regionu West Midlands se vyslovilo k problematice obce v roce 2002 díky grantu z programu Žijící vesnice. Jak je to obvyklé, grant nekryl všechny výdaje, nýbrž jen 75 % z hodnoty celého díla. Zbytek však obec nemusela dodat v penìzích (jak tomu je dosud pravidlem v ÈR), nýbrž v odvedené neplacené práci svých obyvatel pøi sbìru odpovìdí a jejich vyhodnocení. Priority místních lidí èásteènì pøekvapily samotnou radu farnosti – týkaly se obecního domu, levného bydlení, péèe o dìti, pracovních míst a dopravy. Výsledky však pøispìly k lepšímu plánu místního rozvoje a odstranily pochybnosti, které se obvykle vyskytují tehdy, když se k urèité otázce nemohou vyslovit všichni obèané. ♠ Co tedy znamená posilovat obèanskou spoleènost na venkovì a podporovat její rozvoj? Myslí se tím: – podpora iniciativních obèanských skupin zamìøených na rozvoj podnikání nebo na veøejnì prospìšné èinnosti, – podpora èinnosti a vzniku spolkù a dalších institucí života vesnic, zvyšování vnitøního potenciálu tìchto institucí pomocí školení a poradenství, – podpora místních akcí (kulturních, sportovních, spoleèenských), ochrana kulturního dìdictví venkova. Ve vesnicích po celé Unii budete nejèastìji slyšet starou známou pravdu: neèekejte na velkého investora nebo sponzora. Zaènìte s malou vìcí a vlastními silami. Podstatné je propojení všech místních subjektù, jejich trvalá spolupráce na rùzných projektech. V Bruselu jak víme tomu øíkají partnerství.

Neziskovky pomáhají rozvoji podnikání Na pøíkladu partnerství PLANED uvidíme, že tøi hlavní témata této publikace – partnerství, místní podporovaná ekonomika a inkluze a zapojování obèanù do øešení místních problémù – se v praxi plnì propojují. Jsou to jen tøi stránky reality, 79

„Inkubaèní doba“ posledního roèníku jinak úspìšného Programu obnovy venkova ÈR byla až 12 mìsícù. Takové tempo mohou vydržet snad jen obce, pokud je problémy moc netíží, avšak tìžko podnikavé neziskovky anebo podnikatelé.

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

131

v níž hlavní roli hrají dobrovolná sdružení obèanù, místní podnikatelé a jejich spolupráce s veøejnou správou. PLANED 80 je typickým komunitnì vedeným partnerstvím pro místní rozvoj. Lidé z PLANED a tisícù podobných organizací urèitì zdùrazní slovo „komunitnì“ èi „komunitou“, protože to znamená, že sem kdysi nepøišli misionáøi z hlavního mìsta, aby zde ustavili poboèku, kterou pak øídí zdálky èi seshora stejnì jako desítky jiných poboèek èi dceøiných spoleèností. „Komunitnì vedenᓠznamená, že to jsou místní lidé a místní organizace a orgány, které pøevzaly èást odpovìdnosti za budoucnost regionu do svých rukou. PLANED je neziskovou organizací, která pùsobí v hrabství Pembrokeshire na jihozápadì Walesu a sídlí ve staré škole v Nádražní ulici mìsteèka Narberth. Organizace má statut tzv. charity, tj. veøejné prospìšnosti – úøední registrace tohoto postavení znamená pro organizaci mimojiné daòové úlevy a mohou jej nabývat tøeba i podniky typu spoleèností s ruèením omezeným. Z èeských právních typù má k tomu nejblíže obecnì prospìšná spoleènost, avšak právní základ konceptu veøejné prospìšnosti je odlišný. PLANED se souèasnì považuje za sí místních opatøení, která produkují služby a akce, jež slouží k rozvoji regionu a k prospìchu jeho obyvatel. Partnerství tvoøí velký poèet místních neziskových organizací, mìstské a obecní rady, zvláštní zájmové skupiny a sdružení (napø. pro venkovskou turistiku, obchod, zemìdìlství), krajská asociace dobrovolných služeb, ale také orgány veøejné správy – správa národního parku, velšská rozvojová agentura, Rada venkova, regionální vysoká škola a další. Jde o typické „konsorcium“, jakých vznikly v zemích EU tisíce. Jiným pøíkladem, který zmiòujeme ve 2. kapitole, je Strathclyde European Partnership, které pracuje o jednu „implementaèní“ úroveò výše a ovšem o pár stovek kilometrù dále, v západním Skotsku. Avšak PLANED nemusíme vnímat pouze jako organizaci, jako partnerství. Je to souèasnì urèitý proces, zpùsob práce. PLANED totiž hraje aktivní úlohu animátora, který pomáhá komunitu oživovat a „aktivizovat“ tu místní potenciál, úlohu facilitátora, který zprostøedkovává a zajišuje komunikaci a pøístup ke zdrojùm, a také úlohu budovatele partnerství a sítì. Jak øešit jeden z hlavních problémù chudého venkovského území? Východiskem je prostá pravda, že posílit místní ekonomiku mùže hlavnì rozvoj místních zdrojù. Nestaèí spoléhat na to, že si nás snad jednou vybere silný investor a vytvoøí zde závod se stovkami pracovních míst a výrobou žádaného zboží. (To ostatnì platí i pro øadu 80

Pembrokeshire Local Action Network for Enterprise & Development – www.planed.org.uk.

132

Prùvodce neziskovým sektorem EU

podnikatelsky málo atraktivních venkovských regionù v ÈR – Frýdlantsko v severních Èechách, Bruntálsko na severní Moravì nebo èást Èeskomoravské vrchoviny). Základem politiky PLANED je proto pøesvìdèení, že nejvìtším zdrojem pro rozvoj regionu jsou jeho obyvatelé, jejich dovednosti, znalosti, elán a vìdomí odpovìdnosti. Všeobecným cílem partnerství PLANED je tudíž povzbudit místní obyvatele k co nejvìtší úèasti na dìní v komunitì. Ano, je to tak: v Evropì se stále více prosazuje systém, v nìmž hlavní úlohu v celkovém rozvoji venkovských regionù nemají starostové a obecní zastupitelstva, nýbrž mezisektorová partnerství rozmanitých orgánù a organizací, které pro trvale udržitelný rozvoj regionu spoleènì získávají a využívají vnìjší prostøedky a mobilizují vnitøní zdroje 81 . V Pembrokeshiru si podobnì jako v jiných venkovských regionech udìlali analýzu silných stránek (pøedností), slabých stránek (nedostatkù) a potenciálu (pøíležitosti) svého regionu. Kromì jiného zjistili, že k rozvoji nových podnikatelských aktivit by mohlo pøispìt široké spektrum kulturních a umìleckých aktivit, které zde probíhají. Region má nadbytek pøírodních a kulturních hodnot, na nichž se dají založit zamìstnanecké pøíležitosti. Právì aplikace iniciativy LEADER se v tomto regionu snaží objevit talenty, zapomenuté znalosti a opomíjené dovednosti místních lidí a podnítit vývoj takových nových výrobkù a služeb, které by vycházely z pøedností regionu a byly by dlouhodobì udržitelné. Které to jsou? Napøíklad projekty na místní výrobu energie z vìtru a biomasy, iniciativy na podporu marketingu a distribuce místních výrobkù, festivaly a další spoleèenské akce, které propagují místní kulturní dìdictví, zemìdìlskou èinnost a sport. A také lepší využití obecních budov k poskytování rùzných služeb. Hlavním úèelem je však to, aby se zmìnilo myšlení místních obyvatel – aby se zaèali poohlížet po podnikatelských pøíležitostech. Místní program pro LEADER proto uskuteèòuje ètyøi hlavní èinnosti. „Stop únikùm“ je aktivita zamìøená na to, jak bránit úniku penìz z regionu. Organizátoøi nejdøíve zmapovali, kolik penìz pøichází do regionu a kolik a kudy odchází. Poté identifikovali pøíležitosti k minimalizaci tìchto únikù. Tyto pøíležitosti nakonec pøemìnili na opatøení k realizaci a postupnì je uskuteèòují. Nejjednodušší bylo informovat lidi, jak mohou šetøit peníze – pøi spotøebì energií, pøi nákupech a podobnì. Poté vyhledali možnosti pro dobrovolné organizace, které by mohly rozšiøovat své aktivity k udržení nebo zvýšení výnosù z vlastní èinnosti. Nejsložitìjším úkolem bylo nalézt doporuèení pro podnikatele, jak by mohli

81

Šokující zjištìní pro nìkteré pøedstavitele samospráv v Èesku a jiných postkomunistických zemích, ale možná také v dalších zemích s tradiènì dominantní úlohou státu, kteøí jsou pøesvìdèeni, že vše dobré pro obec musí projít trávicím traktem obecního zastupitelstva, které pøece bylo nepochybnì demokraticky zvoleno, a proto je vyvolené k tomu, aby se samo staralo o blaho pøidružených obyvatel…

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

133

obohacovat svùj sortiment a jako dùsledek toho i zamìstnávat a kvalifikovat více lidí než dosud. Druhou souhrnnou aktivitou jsou podnikatelské akèní plány. V celém hrabství vzniklo patnáct skupin pro místní podnikání, které vytvoøily námìty pro rozvoj podnikání. Další, „ekonomické pìstitelství“ se netýká rostlinné výroby, nýbrž, obraznì øeèeno, nalézání a pìstování místních talentù, pomoc pøi rozvíjení jejich podnikatelských nápadù od poèáteèních semínek k rozkvetlému stromu podnikání. Vyhodnocuje se celé „jmìní“ komunity – sociální, ekonomické, ekologické, kulturní. Pøemýšlí se o tom, jak je využít novým a dlouhodobì udržitelným zpùsobem. Poradci navrhují, jak z osobních zálib, zájmù a dovedností vytvoøit po patøièné pøípravì novou podnikatelskou pøíležitost. Jinou aktivitou je založení a provoz sítì na podporu podnikání. Sám PLANED vstoupil do partnerství s londýnskou Novou hospodáøskou nadací a s univerzitou v Bangoru. Jak tohle všechno souvisí s èinností neziskových organizací, když jde vìtšinou o podnikání? Zaprvé tím, že samo podnikání mùže být jak ziskové, tak neziskové. Dobøe víme, že rozmanité hlavní i „pøidružené“ èinnosti neziskových organizací pøinášejí potøebný výnos a èiní tak neziskovku ménì závislou na darech a dotacích. A za druhé, všechny tyto aktivity je tøeba v komunitách „rozjet“, tzn. shromáždit sousedy, spoluobèany, v mnoha debatách vyvinout a upøesnit tzv. vizi komunity, pøivést lidi do procesu spolurozhodování, poskytnout jim potøebné školení, usnadnit volné setkávání a diskuse. To je právì doména neziskových organizací. Napøíklad ve zmínìných skupinách pro místní podnikání jsou zástupci tzv. komunitních fór, které si vytvoøili sami aktivní obèané.

Dialog v obèanské spoleènosti V dokumentu „Demokracie, veøejná správa a evropské nevládní organizace – budování silnìjšího a strukturovaného obèanského dialogu” z roku 2001 se Sociální platforma vrací k základnímu významu existence nevládních neziskových organizací. Ty jako celek pøedstavují bohatý, rozmanitý a mocný pøíspìvek k rozvoji evropské spoleènosti. Pøes všechnu rùznorodost v zájmech, cílech a podmínkách však mají nìkteré spoleèné rysy: Nevládní organizace reprezentují veøejné zájmy vùèi tìm, kteøí rozhodují, nebo pøenášejí zájmy, názorová hlediska a hodnoty do politického procesu. Do velké míry

134

Prùvodce neziskovým sektorem EU

zajišují rozvoje a realizaci jednotlivých politik Evropské unie, nebo poskytují odborné posudky, identifikují nové problémy a navrhují opatøení k jejich øešení. Pomáhají pøekonat propast mezi tìmi, kdo vedou a tìmi, kdo jsou vedeni, nebo informují obèany o cílech, politikách a akcích EU a zapojují je do politického procesu, do procesu pøípravy rozhodování, které se jich nakonec týká. Samy nevládní organizace jsou, jak pøipomíná Sociální platforma, tvoøeny aktivními èleny spoleènosti a pøitom pøispívají k vytváøení soudržných komunit, sociální solidarity a odpovìdnosti. Souhrnnì øeèeno, hrají významnou roli v propojování veøejnosti s politickým procesem a ve formování strukturovaného obèanského dialogu mezi obèany a vládami. Zde je dobré pøipomenout, že na evropské úrovni se obvykle rozeznávají tøi odlišné formy dialogu: politický (mezi politickými stranami, napø. v parlamentu), sociální (mezi vládami, zamìstnavateli a odbory) a obèanský. Zatímco první dva mají svou jasnou strukturu, obèanský dialog dosud nikoliv a nejvlivnìjší asociace nevládního sektoru tudíž doufají, že se vytvoøí „strukturovaný obèanský dialog“, který bude mít své jasné partnery a formy komunikace. Mìl by se uplatnit v souèasné reformì veøejné správy v EU, aby doplnil (nikoliv nahradil) první dva. Nevládní organizace, pokraèuje Sociální platforma v prohlášení z 26. bøezna 2001, jsou rovnìž rozhodujícím poskytovatelem služeb, a už ve formì praktické pomoci, informování, poradenství, nebo hájení zájmù jiných lidí. Produkují v oblastech své pùsobnosti ty nejlepší praktiky a ukazatele standardù výkonu a kvality. A koneènì, pùsobí jako strážci veøejných zájmù environmentálních, sociálních, rozvojových a humanitárních. Monitorují a vyhodnocují výkon politických a ekonomických subjektù a reagují na jejich èinnost nebo neèinnost. ♠ V obèansky svobodné, otevøené spoleènosti existuje faktická, i když nevyslovená poptávka po zvìtšování prostoru, v nìmž se posilují prvky obèanské spoleènosti – legislativou, finanèní podporou, politickým vlivem. Tìmito prvky jsou rozmanité obèanské iniciativy, svépomocné aktivity, poradenská obèanská støediska, veøejnì prospìšné neziskové organizace, komunitní nadace a koalice, místní referenda, veøejná slyšení a projednávání zámìrù a další legitimní formy úèasti obèanù na veøejných záležitostech. Nejen v celostátním mìøítku, ale také v obcích a regionech je žádoucí podporovat život na principech obèanské spoleènosti. Napøíklad usilovat o to, aby se obèané vèas vyslovovali k zámìrùm, které se týkají rozvoje jejich vlastní obce. To není snadné,

Obèané, neziskové organizace a veøejná politika

135

vyžaduje to politicky a obèansky zralého místního politika. Takového, který chápe, že ve volbách nedostal univerzální mandát a bianko smìnku na jakákoli rozhodnutí o budoucnosti obce, nýbrž jen mandát k tomu, aby uskuteèòoval to, co si lidé pøejí. Aby se jich tedy vèas ptal – shromažïováním a projednáváním názorù, uspoøádáním veøejného slyšení, sociologickými prùzkumy, komunikací s místními neziskovými organizacemi. Totéž v celostátním mìøítku: neustálý kontakt s aktivními obèany, kteøí stojí mimo politické strany, tedy kontakt s obèanskými sdruženími, spolky, s intelektuály a rùznými experty, je i pro „velkého politika” tou komunikaèní alternativou, která je souèasnì jak demokratická, tak úèinná.

136

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Kapitola 5 EVROPSKÁ UNIE A NEZISKOVÝ SEKTOR ÈR Co mohou èeské nestátní neziskové organizace oèekávat od prvních let èlenství Èeské republiky v Evropské unii? Jaká je jejich pozice a co by mìly dìlat, aby se lépe uplatnily v novém prostøedí? V dalším textu jsou vybrané námìty a doporuèení, pøedevším ty, které odpovídají hlavním tématùm tohoto dílu Prùvodce. Souhrnnì byly potøeby èeského neziskového sektoru uvedeny již v I. díle a nechceme je tu uvádìt celé znovu.

Problémy a pøíležitosti vstupu do EU K souèasnému stavu èeského neziskového sektoru Zopakujme si nìkterá èísla a fakta o èeském neziskovém sektoru. V Èeské republice bylo ke 14. bøeznu 2003 registrováno 55 718 nestátních neziskových organizací. Jsou to pøedevším (87 % – 48 689) obèanská sdružení, avšak významná èást z nich nevyvíjí aktivní èinnost. Zbytek tvoøí církevní právnické osoby (8,5 % – 4 712), nadaèní fondy (1,4 % – 799), obecnì prospìšné spoleènosti (0,9 % – 491) a nadace (1,8 % – 1027) 82 . Obèanská sdružení mají navíc pøes 30 tisíc organizaèních jednotek. Celkovì bychom tak mohli øíci, že neziskový sektor v ÈR zahrnuje pøes 85 tisíc subjektù. Jde ovšem pøedevším o zájmové organizace, jakými jsou sportovní kluby a spolky ustavené pro provozování nejrùznìjších zálib. Z nich však vìtšina poskytuje též vìtší èi menší veøejný prospìch, napøíklad tím, že poøádají veøejnì pøístupné akce, jimiž se oživuje dìní v obcích nebo sleduje veøejný zájem mnoha obèanù. Nejvíce organizací má sídlo v Praze (16 %), dále ve Støedoèeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a ve velkých mìstech. Na co si naše neziskovky nejèastìji stìžují? Že mají málo penìz pro svou èinnost. Ostatnì tak si stìžuje i vìtšina domácností, obcí a nakonec i sám stát. Nedá se však øíci, že by obce, kraje a státní rozpoèet (prostøednictvím ministerstev) neziskový sektor nepodporovaly.

82

Èeský statistický úøad zde uvádí 1027 nadací, avšak funkèních je jen 352, nebo ostatní mìly být v souvislosti s novým zákonem o nadacích zlikvidovány nebo transformovány. Ještì více nás mrzí pochybnosti o správnosti uvádìných statistik. Z téhož zdroje – ÈSÚ – jsme získali poèty organizací k 31. 12. 2002 a použili je v I. díle. Napøíklad v prosinci ÈSÚ uvádìl 788 obecnì prospìšných spoleèností, avšak o necelé tøi mìsíce pozdìji uvádí výrazný propad na 491, nadaèních fondù bylo v prosinci údajnì 870, v bøeznu jen 799. Takové skoky stìží odpovídají pøirozenému vývoji.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

137

Úøad vlády zpracoval za rok 2002 analýzu financování nestátních neziskových organizací z veøejných rozpoètù. Vyplynulo z ní, že tyto organizace získaly celkem 4,4 miliardy Kè. Pøitom obce poskytly 851 mil. Kè, kraje 356 mil. a státní rozpoèet (ministerstva) celkem 3 195 mil. Kè do 11 oblastí neziskových aktivit. Z toho ovšem nejvíce prostøedkù (témìø dvì miliardy, 44 %) šlo na podporu sportu a tìlovýchovy, a to i z krajských a obecních rozpoètù. Více než miliardu (celkem 26 %) získaly organizace poskytující sociální služby. Do tìchto èísel jsme však nezahrnuli granty tuzemských a zahranièních nadací a samozøejmì ani prostøedky poskytované sportovním organizacím ze zisku Sazky 83 . Zdroje EU použité pro èinnost neziskových organizací byly proti tuzemským zdrojùm mnohem menší – èinily zhruba 52 mil. Kè – avšak pro mnohé pøíjemce to byl hlavní zdroj financování, nebo význam jejich èinnosti nebyl v centru pozornosti obcí, krajù nebo ministerstev. Šlo napøíklad o samotný rozvoj neziskového sektoru, jeho „kapacit“, o pøípravu na využívání strukturálních fondù, tedy napø. rùzných školení, o sledování demokratiènosti v postupech veøejné správy, o dodržování principù trvalé udržitelnosti apod. S využitím materiálu, který v létì 2003 zpracoval Petr Pelcl z CpKP Západní Èechy pro jednání Výboru pro spolupráci s EU Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, pøipomeòme nìkolik pøedností a nedostatkù nestátních neziskových organizací. Pro neziskové organizace je pøednostní øešení problému, nikoliv dosažení zisku jako v komerèní sféøe, nebo bezchybné dodržení pokynù a splnìní uloženého úkolu jako u veøejné správy. Neziskové organizace proto snáze nalézají skrytou poptávku po službách, které spoleènost potøebuje ke svému normálnímu fungování. Pøi poskytování takto identifikovaných služeb bývají levnìjší než kdokoli jiný, protože nejsou zatìžovány ani nutností dosahovat zisk, ani udržováním rozsáhlého aparátu. Nestátní neziskové organizace jsou pøi øešení jimi identifikovaných problémù obvykle vedeny snahou o maximálnì prospìšný (efektivní) výsledek a nikoliv snahou o dlouhodobé zajištìní pøedmìtu èinnosti. Neziskové organizace jsou neustálým nedostatkem zdrojù nuceny – a proto i schopny používat – inovativní pøístupy k øešení problémù a zapojovat do jeho øešení partnery z rùzných oblastí, což zvyšuje dlouhodobou udržitelnost místní komunity. Obvykle jsou také mnohem více zvyklé na projektový zpùsob myšlení a práce, což je klíèové pro využívání strukturálních fondù EU, avšak dosud ne zcela bìžné napøíklad ve veøejné správì.

83

Jen malá odboèka do Evropské unie a dál do svìta: Velká èást aktivit místních neziskových organizací ve Velké Británii je financovaná právì z celostátní loterie. Ve Finsku jsou zas neziskové organizace financovány z výnosù výherních a hracích automatù. V USA je hlavním zdrojem dárcovství firem a obèanù ve velkých fundraisingových kampaních. Tyto zdroje samozøejmì snižují nároky na veøejné rozpoèty.

138

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Objevuje se také mínìní, že nevládní organizace jsou na rozdíl od politikù schopny formulovat jasný názor, založený na hluboké znalosti problematiky. Je to zøejmì pravda tam, kde politik nepracuje naplno, profesionálnì a s kvalitním zázemím poradcù a informaèních podkladù. Známým problémem je kapitálová slabost neziskových organizací a potíže s financováním rozvojových projektù i bìžných èinností. Aèkoli se podpora z veøejných zdrojù každoroènì zvyšuje, nestaèí pokrýt potøeby neziskového sektoru. Svým zpùsobem to mùže být i dobøe, protože zbylé prostøedky musí organizace hledat žádostmi u sponzorù, sbírkami ve veøejnosti, èlenskými pøíspìvky u svých èlenù a prodejem svých výrobkù a služeb na volném trhu. Musí tak více využívat vícezdrojové financování, které má stabilizaèní úèinek. Nižší závislost na státním rozpoètu by také mohly pøinést daòové asignace, které však pravdìpodobnì celkový objem penìz v neziskovém sektoru nezvýší, protože zhruba o tolik, kolik lidé pošlou neziskovkám pøímo, asi státní rozpoèet pøiškrtí své výdaje. Ale bude to další krok ke zvìtšení prostoru pro samostatné jednání obèanù. Problémem ovšem zùstává, že stát a dosud i kraje poskytují dotace pouze na jeden rok, takže na dlouhodobìjší programy je nutno žádat nìkolikrát a není tudíž jisté, zda projekt bude moci být úspìšnì dokonèen, což je pro potøeby evropské regionální politiky pøíliš velký prvek nejistoty. Smlouvy na poskytování služeb uzavírá stát s neziskovými organizacemi zatím v minimální míøe 84 . Pøitom v partnerství soukromého podnikatelského a soukromého neziskového sektoru jsme v posledních letech viditelnì pokroèili ve sponzorství jak na místní úrovni, tak v aktivitách celostátního Fóra dárcù, které sdružuje významné nadace a firemní sponzory. Jde však ještì o další podmínky, vnitøní kapacity neziskového sektoru a organizací, které jsou perspektivnì (zejména s ohledem na využívání strukturálních fondù EU) nevyvinuty a mohou se stát vážnou brzdou v uplatnìní neziskového sektoru ve spoleènosti. Bylo by tøeba zejména: –

–

84

podpoøit a) další úèelové, avšak dlouhodobé seskupování èi „síování“ nestátních neziskových organizací a b) vytváøení mezisektorových partnerství na krajské, subregionální a místní úrovni – to mùže být rozhodující pro rozvoj firemní filantropie, ale také pro úspìch v získávání pøíspìvkù ze strukturálních fondù pro rozsáhlejší spoleèné projekty, vytvoøit „expertní skupinu“ odborníkù, lektorù, poradcù, projektantù, kteøí by mohli – èásteènì za úplatu od žadatele, èásteènì s pøíspìvkem Zpráva o stavu neziskového sektoru v ÈR v roce 2002, Nadace Via, Praha 2003

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

– –

139

nìkteré nadace – pomáhat neziskovým organizacím v pøípravì a realizaci projektù; nejde tu o skupiny typu „think tank“, ale o volnou sí odborníkù, s nimiž mohou zájemci z neziskového sektoru spolupracovat  85 , finanènì a poradensky podporovat pøípravu rozsáhlých projektù, a to již pro rok 2004; nikoliv pro jednotlivé organizace, nýbrž pro celé obory èi pro organizace z celého regionu apod. 86 , nejpozdìji v roce 2005 zaèít s podporou pøípravy neziskového sektoru na další programovací období EU; v letech 2005–6 se budou pøipravovat nové operaèní programy, kde se budou moci vèas a ve vìtší míøe prosadit potøeby a možnosti neziskového sektoru.

Jak tomu bývá, vypadají tyto vize a námìty jako pøedèasné a nedokonalé, a takové možná i jsou. Avšak bez dlouhodobého výhledu už se neziskový sektor neobejde, a už je sebevíce živelný, mnohotvárný a promìnlivý.

Evropská unie … coming soon Je asi zbyteèné pøipomínat, že vstup Èeské republiky do Evropské unie není jednorázová záležitost prvního kvìtnového dne, nýbrž dlouhodobý proces, který ostatnì již dávno zaèal. Nezapomínejme pøitom, že ÈR vstupuje do jiné Evropské unie, než s kterou jsme dosud sousedili a s kterou jsme vyjednávali o pøistoupení. Spolu s námi se Unie zvìtší z dosavadních 15 na 25 zemí. Mezi nimi bude Polsko, Maïarsko, Slovinsko, pobaltské státy a další. Tedy zemì, z nichž vìtšina má slabší neziskový sektor, menší tradice obèanských iniciativ, zèásti odlišnou kulturu. Tím víc budou potøebovat a tím snáze budou dostávat finanèní prostøedky na to, aby se vyrovnali zemím bohatším a vyspìlejším. Co to znamená? Že napøíklad pøi získávání finanèních prostøedkù z komunitárních programù nebudou naše neziskové organizace vystaveny jen konkurenci jiných tuzemských organizací a navíc všech organizací z dosavadních èlenských zemí, nýbrž také konkurenci èi požadavkùm ze všech nových zemí. Vstup Èeské republiky do EU pøedstavuje pro mnoho èeských neziskových organizací nepochybnì velkou zmìnu prostøedí, v nìmž se dosud pohybovaly. Hned si však øeknìme, že tato zmìna se ve vìtšinì malých a místnì pùsobících, zejména zájmových organizacích bezprostøednì neprojeví. Ty se budou i nadále „pohybovat“ jen v tuzemských mantinelech a budou získávat podporu pouze z tuzemských zdrojù. Na jejich úèetnictví, plánování práce atd. se nezmìní nic nebo jen málo. Pùjde spíš o vlivy 85

Ještì lepší by bylo vytváøet v krajích na principu mezisektorových partnerství neziskové informaèní a poradenské „agentury“ (napø. obecnì prospìšné spoleènosti), které už nebudou zamìøeny jen na podávání základních informací a na vzdìlávací akce, ale budou pomáhat s pøípravou konkrétních projektù, organizovat místní a regionální partnerství, zprostøedkovávat finanèní pomoc z EU. Mohlo by jít o spoleèné podniky krajù a krajských asociací neziskových organizací. 86 Jde o novou potøebu, kterou dosud nebylo nutné podporovat, protože finanèní prostøedky pro rozsáhlé, mnohamiliónové a víceleté projekty dosud v ÈR nebyly poskytovány.

140

Prùvodce neziskovým sektorem EU

nepøímé, napøíklad ve zmìnì DPH èi fungování veøejné správy, avšak tyto zmìny pocítí celá naše spoleènost. Objeví se – a již se objevují – nové finanèní pøíležitosti. Neziskové organizace budou moci èerpat pøíspìvky ze tøí strukturálních fondù pomocí pìti národních operaèních programù, dvou dalších programových dokumentù pro Prahu, jedné iniciativy (EQUAL) a dále z programù, které vyhlašují jednotlivá øeditelství Evropské komise. Rovnìž se budou moci podílet na grantech s neziskovými organizacemi z jiných zemí (pokud se s nimi dokážeme dohodnout na spoleèných projektech!), budou se moci zapojit jako poradci neziskového sektoru v „neziskovì ménì rozvinutých zemích“, jakými jsou Litva, Makedonie èi Rumunsko, a budou se moci inspirovat výsledky neziskových organizací z celé Evropy (dokážeme-li se s nimi domluvit). Sice budou také vystaveny konkurenci neziskovek z jiných, pøedevším starých èlenských zemí, které tu mohou zaèít uplatòovat své vlastní projekty, to ale velký vliv zøejmì mít nebude. Pøíjemnou zmìnou bude to, že s oficiálními orgány Unie budeme moci komunikovat èesky. Èlenství v Unii bude mít pro naše neziskové organizace navíc významné, a vìtšinou prospìšné, dùsledky nepøímé. Pod tlakem EU se v posledních letech mìní k lepšímu veøejná správa – její fungování, otevøenost, schopnosti úøedníkù. Nejde o zázraènou, rychlou a celkovou promìnu, jde o postupné zlepšování. Jiným pozitivním vlivem EU je otvírání veøejného prostoru pro úèast neziskových organizací – napøíklad jejich zástupcù v nejrùznìjších výborech a orgánech ministerstev i krajských úøadù. Nadcházející èlenství je také pøíležitostí k prosazení užiteèných zmìn v pøedpisech – napø. uznání dobrovolné neplacené práce obèanù jako pøíspìvku, který do spolufinancování vnáší žadatel o pomoc z fondù EU, tedy obec nebo nezisková organizace. Nicménì i samy neziskovky se musí hodnì uèit. Jak svépomocnì, tak díky øadì projektù, které jim nabízejí tuzemské nadace. Bude tøeba zlepšit vyhledávání a využívání rùzných informaèních a finanèních zdrojù, schopnost pøipravovat kvalitní projekty, vstupovat do úèinných partnerství s jinými subjekty, zlepšit se v komunikaci s rùznými cílovými skupinami, v marketingu, a tøeba i v cizích jazycích. Zvýšit zpùsobilost k získávání grantù z prostøedkù EU znamená také zapojit se do pøípravy pravidel grantových schémat krajù, spolupracovat na mezinárodní a celoevropské úrovni a znát proto mezinárodní prostøedí, mít zajištìné prùbìžné financování projektù a samozøejmì dodržovat pravidla, která se týkají monitorování projektù, úèetnictví a auditu.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

141

Co slyší návštìvníci z èeských neziskových organizací, jakmile se objeví v Bruselu èi Štrasburku, to je doporuèení k vytváøení oborových platforem a sítí na regionální i národní úrovni a posílení efektivnosti práce obèanského sektoru prostøednictvím lobbingu. Jak upozornili ve zprávì z cesty do Bruselu I. Plechatá a D. Stulík, èeské neziskové organizace by si také mìly vytvoøit komunikaèní vazby k budoucím èeským poslancùm Evropského parlamentu (a ovšem i k èeským zástupcùm v Hospodáøském a sociálním výboru èi ve Výboru regionù). Parlament je vhodným partnerem a adresátem také pro ty neziskové organizace, které se vìnují kontrole demokratických postupù veøejné správy. Organizace, které se vìnují osvìtì a vzdìlávání, by mìly zvyšovat povìdomí široké veøejnosti o úlohách a rostoucím významu Parlamentu pøi rozhodování v EU. Souèasnì se však konstatovalo, že aktivita èeských nevládních organizací nejen v Evropské komisi je mizivá, na rozdíl od polských nebo maïarských. Tak se to aspoò jeví nìkterým zástupcùm Komise. V této souvislosti se objevuje názor o potøebì spolupráce neziskového sektoru v rámci Visegrádské ètyøky, tedy Èeska, Polska, Slovenska a Maïarska. Zejména úzká spolupráce èeských a slovenských organizací by mohla patøit k prioritám v zahranièních vztazích èeského neziskového sektoru. Zvláštní otázkou jsou personální, informaèní, finanèní a materiální podmínky práce neziskových organizací, které se chtìjí stát úspìšnými žadateli o financování ze strukturálních fondù. Již v I. díle Prùvodce se pøipomínalo, že budou potøebovat profesionální vedení lidmi, kteøí budou ovládat efektivní metody komunikace, strategického plánování, vnitøního øízení a další. Pokud jde o finanèní podmínky, tvrdí se, že má-li organizace k dispozici ménì než 30 % vlastních prostøedkù z celkového rozpoètu projektu (i když se po ní zrovna tolik nevyžaduje), mùže se to považovat za známku nízké finanèní stability a udržitelnosti. Tuzemské nadace si vìtšinu tìchto potøeb dobøe uvìdomují. Patrnì nejrozsáhlejší projekt na pomoc èeským neziskovým organizacím v dobì vstupu ÈR do EU realizuje Nadace rozvoje obèanské spoleènosti. Cílem jejího tøíletého projektu, financovaného z mezinárodních zdrojù, je zvýšení schopnosti èeských organizací získávat finanèní prostøedky z fondù EU, jejich zapojování do evropských sítí a informování o dalších skuteènostech, které jim mohou být užiteèné. Dìje se tak pomocí regionálních školení, tøídenní pracovní stáže v Bruselu, webových stránek a publikace o finanèních zdrojích 87 .

87

Prùvodce fondy EU pro neziskové organizace, Cesta labyrintem financování EU, Nadace rozvoje obèanské spoleènosti, Praha 2003, www.ngo-eu.cz.

142

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Open Society Fund pøipravuje v 16 vybraných organizacích vzorové projekty pro financování ze strukturálních fondù. Dobrým pøíslibem pro rok 2004 a další je globální grant pro oblast rozvoje lidských zdrojù, který se pøipravuje v gesci Nadace pro rozvoj obèanské spoleènosti. Neziskové organizace již dlouho upozoròovaly na tuto možnost, která vpodstatì odpovídá dosavadním grantovým schématùm NROS v programu PHARE. Tematicky se však bohužel zúží hlavnì na zvyšování kapacit organizací, které pùsobí v sociální a vzdìlávací sféøe. Roste význam neziskových organizací, které pùsobí jako konzultanti, školitelé a zprostøedkovatelé informací, zkušeností a kontaktù. Je to pochopitelné – svìt neziskových organizací se komplikuje, jak se mu otvírají (a jak si sám otvírá) další a další pøíležitosti. Proto se i v ÈR vedle neziskových organizací, které jsou aktivní v nìkteré oblasti spoleèenského života a pøijímají finanèní prostøedky pro tuto èinnost, objevují organizace, které tìmto prvním poskytují informace, poradenství, zamìøují se na kontrolu procedur, které používá veøejná správa, shromažïují a uplatòují pøipomínky k dokumentùm, které se týkají neziskového sektoru (vèetnì plánù na financování potøeb z fondù EU), poøádají konference, pomáhají vyhledávat informaèní a finanèní zdroje, pøipravovat projekty, propagovat zámìry neziskových organizací apod. Patøí sem nejen organizace jako Europeum, CpKP, ICN, Spiralis nebo Omega, ale stále více i nìkteré nadace a krajské asociace neziskových organizací.

Využití strukturálních fondù neziskovým sektorem Hodnì se mluví o možnostech neziskových organizací využívat strukturální fondy EU. Jak všichni víme, je to možné hlavnì prostøednictvím národních operaèních programù. V každém pøípadì však, jak správnì píše David Stulík 88 , „budoucnost èeského neziskového sektoru není bytostnì závislá na financích z evropských fondù. Velký (finanèní) potenciál je v samotné èeské spoleènosti.“ Tìžko by mohl sektor od Unie získat každoroènì 4,5 miliardy korun, jak jsme o tom psali výše. O konkrétních finanèních pøíležitostech v jednotlivých operaèních programech nemá velký význam mluvit, nebo teprve probìhnou rozhodující jednání s Evropskou komisí a mùžeme se doèkat ještì znaèných zmìn. Do konce roku mají být pøipravena definitivní znìní programù a jejich dodatkù (které napøíklad upøesòují pøedmìt financování, stanovují okruh pøíjemcù èi míru finanèní spoluúèasti), operaèní manuály pro orgány, které budou financování zajišovat, a pøíruèky pro žadatele. Zhruba však lze øíci, že se nestátní neziskové organizace jako pøíjemci objevují pøedevším ve tøech programech. Prvním je Rozvoj lidských zdrojù. Zde se mohou 88

Èlánek v èasopise Grantis 3/2003, str. 8-9.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

143

mimopražské neziskové organizace úèastnit jako poskytovatelé služeb v oblasti sociální péèe, vzdìlávání a zamìstnanosti. Podobnì je tomu v Jednotném programovém dokumentu pro cíl 3 v Praze a tedy pro pražské neziskovky. Tøetím je Spoleèný regionální operaèní program pro celé území ÈR kromì Prahy. Ten obsahuje prioritu Rozvoj lidských zdrojù v obcích a regionech, která umožní financovat investièní i neinvestièní projekty pøedevším na podporu obèanù ohrožených sociální exkluzí. V prioritì Rozvoj cestovního ruchu bude možné využít èást opatøení k rozvoji služeb pro cestovní ruch v místním a regionálním mìøítku. Vìtšina opatøení vhodných pro neziskové organizace mùže být realizována prostøednictvím grantových schémat, které vyhlásí jednotlivé kraje. Dále je to iniciativa EU Equal díky úèasti neziskových organizací v rozvojových partnerstvích 89 . A nezapomeòme na operaèní program Rozvoj venkova a multifunkèní zemìdìlství. Jeho zcela malièká èást, jedno z mnoha opatøení, je pro obèanské organizace a iniciativy pravým skvostem. Je totiž vìnována projektùm typu LEADER, o nichž jsme v Prùvodci hodnì psali. Co víc odpovídá v operaèních programech principùm obèanské spoleènosti, než aktivita, která se formuje zdola nahoru, s podporou aktivní èásti komunity, kde se má realizovat, na základì mezisektorových partnerství, s decentralizovaným øízením a s pøíležitostí pro místní neziskové organizace, aby se staly iniciátorem rozvoje? Škoda, že se tohoto programu bude moci úèastnit jen velmi omezený poèet venkovských oblastí. Ale ovìøí a ukážou cestu pro další období po roce 2006. Ještì alespoò nìkolik øádkù k financování budoucích projektù. Èeská republika využije pomoc EU pøedevším pro velké investièní projekty a finanèním partnerem pro ni bude Evropská investièní banka. Budou se stavìt dálnice, železnièní koridory, èistièky odpadních vod, prùmyslové zóny letištì, modernizovat tìžba surovin, budou se sanovat skládky a øešit ekologické zátìže. Investorem bude Èeská republika, ministerstvo, kraj, velký podnik. Neziskové organizace budou spolu s venkovskými obcemi, živnostníky a malými podniky vždy patøit mezi kapitálovì slabé žadatele. Jednoduše nemají na svých úètech dostatek volných finanèních prostøedkù, aby je mohly použít na financování schválených projektù, a pak celé mìsíce èekat, až jim pøijde slíbená èástka, tedy pøíspìvek z fondù EU a ÈR. Tato okolnost doslova dusí iniciátory skvìlých a pøínosných projektù, které originálním zpùsobem pøispívají ke zvyšování sociální soudržnosti, zlepšování

89

O iniciativì EQUAL píšeme podrobnìji ve 3. kapitole, o LEADER v druhé.

144

Prùvodce neziskovým sektorem EU

vzhledu obcí, k šetrnému využívání pøírodních, zejména energetických zdrojù èi oživování pohranièních obcí. V mnoha pøípadech mùže být øešením vèasné spojení s kapitálovì silnìjším partnerem, napøíklad soukromou firmou, která do projektu vloží své peníze a formou tzv. dodavatelského úvìru pøeklene nedostatek finanèních zdrojù na stranì žadatele. To je však možné hlavnì tam, kde projekt poskytuje výnosy, jimiž se postupnì splatí èást nákladù, které musí nést sám žadatel. Druhou možností je, že prùbìžné financování projektu zajistí a nakonec tøeba i celý povinný vklad žadatele uhradí kraj – zøídí-li k tomu potøebné finanèní rezervy v podobì úèelových fondù. Jednotliví žadatelé, tedy malé obce, živnostníci nebo neziskovky, nejsou prostì pro banky žádným poøádným partnerem. Pokud se s nimi vùbec baví, pùjèují na vysoké úroky, požadují enormní ruèení majetkem a nabízejí nevýhodné splátkové kalendáøe. Pøitom existuje nìkdo, kdo by s bankami dokázal vyjednat velmi výhodné podmínky – kraj. To je silný a pro banky dùvìryhodný partner a doufejme, že alespoò v nìkterých krajích ÈR vznikne rámcová úvìrová smlouva, podle níž budou moci úspìšní žadatelé získávat na své kvalitní projekty výhodné úvìry s nízkým úroèením. Kraj také mùže poskytnout plné záruky: jestliže už jednou kraj a orgány povìøené Evropskou komisí vyhodnotily, pøijaly a pro financování schválily urèitý projekt, budou mu snad i vìøit a poskytnou mu plnou šanci na realizaci. Malí žadatelé to ovšem potøebují vìdìt co nejdøíve, aby se do pøípravy složitého projektu vùbec chtìli pustit. Tedy také – mít dostatek kvalitních projektù. Ale co to je, kvalitní projekt? Má nejen jasné cíle, definované zdroje pro realizaci, podrobný rozpoèet, realistický harmonogram a pøedpoklad víceleté udržitelnosti. Je to souèasnì také projekt, který má jasnì pojmenované efekty realizace (výstupy, dopady) a je v souladu se zamìøením (prioritami) programu, který by mìl peníze uvolnit. Dalo by se øíci, že mnoho v minulosti odmítnutých žádostí o pøíspìvek z programu PHARE ztroskotalo právì na této druhé skupinì požadavkù – na nepøesvìdèivých dopadech a na nízkém souladu s prioritami dárce.

Neziskové organizace jako hledaèi problémù a jejich øešení Celkové spektrum èinnosti èeských neziskových organizací se pochopitelnì nemùže pøíliš lišit od zemí EU, zejména od obèansky vyspìlých zemí západní a severní Evropy. Vždy jejich spoleènost má podobnou strukturu, podobnou historii a podobné aktuální problémy jako ta naše. Více je v zemích EU rozvinuto napøíklad spotøebitelské hnutí a ze zpravodajství je patrné, že obèanské iniciativy jsou velmi aktivní i na poli veøejné

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

145

politiky. Pro nás tìžko pøedstavitelná jsou mohutná hnutí obèanù proti úèasti jejich zemì ve „vzdáleném“ iráckém konfliktu, demonstrace k jednotlivým otázkám zahranièní politiky nebo k pøevážení a ukládání jaderného odpadu. Neziskové organizace mohou ve strukturální politice EU zastávat rozmanité pozice èi funkce: mohou být hlavním nebo vedlejším nositelem projektu, jeho koordinátorem (jde-li o konsorcium více partnerù) anebo dílèím dodavatelem prací, které zadá pøíjemce pøíspìvku. V dobì projektové pøípravy však mohou být také iniciátorem myšlenky a zpracovatelem projektové dokumentace. Ano, jak souèasný vývoj spoleènosti, tak èlenství v EU pøináší pro èinnost neziskového sektoru nevyhnutelnì nové problémy a nové výzvy. Jedním z nejzávažnìjších jevù je – chudoba. Nejde o román z první republiky, jde o realitu. V Èesku dochází v posledních letech k mediálnì málo nápadnému, avšak silnì rostoucímu trendu v sociálním rozvrstvení spoleènosti: Na jedné stranì vzniká velmi pomalu nová støední tøída a bez ohledu na souèasné chování bank, které poskytují levné spotøebitelské úvìry, roste poèet domácností s výraznì nadprùmìrnými pøíjmy. Objevují se rodiny s nadprùmìrným vzdìláním svých èlenù, dokonce celé regiony jsou jako celek bohatší než jiné. Na druhé stranì je obrovské množství lidí a domácností, které mají chronický nedostatek zdrojù. Pøedevším finanèních: lidé mají velmi nízké mzdy, jsou odkázány na sociální dávky nebo podpory v nezamìstnanosti. Mnozí si pøivydìlávají v tzv. šedé (nezdanìné), nebo dokonce èerné (s trestnou èinností spojené) ekonomice. Jsou diskriminováni na trhu práce kvùli svému vìku, zdravotnímu stavu èi jiným skuteèným nebo zdánlivým charakteristikám. Chybí jim vzdìlání, které je samo o sobì cestou k lepší životní úrovní a zdravìjšímu životnímu stylu. Neumìjí èi nechtìjí si opatøovat informace, které by jim rozšíøily životní možnosti. A opìt, celé regiony mohou být charakterizované jako chudé èi znevýhodnìné. Neziskový sektor problematiku chudoby èi nedostatku zdrojù ještì plnì neuchopil. Jde o problematiku sociální ekonomiky (o níž jsme již psali ve 3. kapitole a ještì se dále zmíníme) a sociální inkluze znevýhodnìných skupin, zejména na trhu práce a v pøístupu ke vzdìlání, integrace periferních (marginalizovaných) skupin do hospodáøského a spoleèenského života, jejich zapojení do aktivit vìtšinové spoleènosti.

146

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Z dalších oblastí, které jsou dosud v nedostateèném zájmu èeského neziskového sektoru, aspoò vyjmenujeme: – prevence kriminality, spolupráce veøejnosti s policií – napøíklad obdoba celosvìtové úspìšného hnutí Crimestoppers èi výraznìjší podíl na tzv. sociální prevenci, – obhajoba a uplatnìní práv obèanù na informace – to by možná mìlo být pøirozenou souèástí práce každé veøejnì prospìšné organizace, nejen specializovaných „hlídaèù demokracie“, – obhajoba práv spotøebitelù v širším smyslu, tedy i klientù, pro nìž jsou urèeny komerèní a také veøejnoprávní služby, napø. služby státních úøadù a úøadù krajských a obecních samospráv, – dlouhodobé aktivity a kampanì (neenvironmentálního zamìøení), kterými budou kontrolovány závazky veøejné správy a zastupitelských sborù na celostátní, krajské a místní úrovni – napø. nakolik zvolení zastupitelé plní své pøísliby a volební programy oznámené ve volebních kampaních nebo na pøedvolebních fórech kandidátù, – èinnost pozemkových spolkù, které odkupují nebo dlouhodobì pronajímají pøírodnì cenné lokality, aby je udržely v dlouhodobì stabilní stavu, – pomoc v mezinárodních rozvojových programech, které Evropská unie spolufinancuje a které jsou zamìøeny na odstranìní chudoby v tzv. rozvojovém svìtì a následkù pøírodních nebo spoleèenských katastrof  90 . Tyto smìry aktivit neziskových organizací by mìly být více podporovány jak strukturálními fondy, tak nadace, které v ÈR pùsobí, nebo jsou finanènì i personálnì poddimenzovány a pøitom jejich závažnost roste. Souèasnì je však tøeba podporovat i rùst schopnosti neziskových organizací komunikovat s partnery z ostatních zemí Evropské unie – získávat peníze na cestovné, na jazykovou výuku, na komunikaci.

Partnerství – budoucnost neziskového sektoru? Co se dìje v Èesku v oblasti posilování partnerství na celostátní, krajské a místní úrovni? K jakým zmìnám dochází? Jaké pozice a s jakým úspìchem se vyjednávají? Nìkterý ètenáø nebo èlen místní neziskovky si po proètení dalšího textu mùže øíci – „no, schùzovali, a co? – slova, slova, slova“ – ale zapomíná, že tato a další slova, schùze a jednání postupnì vytváøejí prostor pro uplatnìní jeho vlastní, domovské organizace a možná i celého oboru èi celého neziskového sektoru. 90

Jak vyplývá z chování mezinárodních neziskových rozvojových organizací a také z analýzy provedené Barbarou Brubacherovou z INTRAC (kvìten 2003), je tu velká poptávka po zapojení podobných organizací z nových èlenských zemí, protože to pomùže zvýšit pøíspìvky pro projekty uskuteèòované ve svìtì.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

147

V listopadu 2002 se v Ostravì uskuteènila V. oborová konference aktivit místních, regionálních a komunitních (OKAMRK) a mezi závìry se dostala tøi dùležitá prohlášení a výzvy. Také tato konference upozornila veøejnou správu a neziskové organizace na klíèový význam místních partnerství: „Bez fungujících partnerství mùže Evropská komise zpochybnit pøipravenost ÈR využívat strukturální fondy EU. Konference vyzývá obce, mìsta a neziskové organizace v nich pùsobící k iniciování vzniku místních partnerství – subjektù veøejné správy, podnikatelského a neziskového sektoru.“ O tøi mìsíce pozdìji vyšel 1. díl Prùvodce neziskovým sektorem EU s kapitolou o nejbližších potøebách èeského neziskového sektoru. Požadovalo se tam zejména: 1.

Podporovat úèast neziskových organizací a obèanských iniciativ na pøípravì programových dokumentù a na realizaci projektù v rámci regionálního a sektorových operaèních programù. 2. Vytváøet a posilovat partnerství se subjekty veøejné správy a podnikatelského sektoru, a to – na rùzných úrovních (obec, kraj, republika), – s rùznými partnery (regionální rozvojové agentury, hospodáøské komory, mìsta, svazky obcí, krajská zastupitelstva a další) – pro rùzné, vìtšinou dlouhodobé úèely (spolufinancování projektù, sdružené projekty partnerství, spolupráce na rozvojových dokumentech aj.). Díky tomu se více podílet na urèování priorit rozvoje republiky, krajù a obcí (napø. sektorové a regionální operaèní programy, programy rozvoje kraje, územní plány) a lépe využívat kapacitu neziskového sektoru pøi øešení problémù komunit (spolufinancování z fondù EU). 3. K tomu – ale nejen k tomu – je tøeba vytváøet oborové a všeoborové asociace (volná sdružení) a sítì neziskových organizací na celostátní, regionální (krajské) a místní úrovni, které – celkovì usnadní komunikaci s pøedstaviteli veøejné správy a podnikatelského sektoru, – dokážou reprezentovat politiku neziskových organizací na daném území vùèi partnerùm, prosazovat jejich zájmy, pøinášet spoleèné návrhy, – umožní efektivnìji plnit poslání organizací, které se stanou jejich èleny, zajistí jejich lepší informovanost a napojení na evropské asociace a sítì. 4. Usilovat o úèast zástupcù neziskového sektoru v orgánech, jakými jsou monitorovací výbory, a to pøedevším na základì regionálních a celostátních konferencí nevládních neziskových organizací.

148

Prùvodce neziskovým sektorem EU

19. èervna 2003 zaslal místopøedseda vlády Petr Mareš pøedstavitelùm krajù, mìst a obcí dopis, v nìmž upozoròuje na nutnost vìtší úèasti neziskového sektoru na budoucím využívání pomoci z fondù Evropské unie. Žádá o: –

–

uplatnìní principu partnerství Evropské unie – vytváøení spoleèných projektù veøejné správy s nestátními neziskovými organizacemi. V øadì projektù je možné kombinovat aktivity veøejného sektoru s aktivitami nestátních neziskových organizací,vytváøet místní partnerství prostøednictvím spoleèných projektù. Veøejná správa má možnost využít své role a nabídnout nestátním neziskovým organizacím, aby pøedložily své zámìry, a poté zaèít diskusi o skládání projektové mozaiky. pøidìlení úseku projektové spolupráce s nestátními neziskovými organizacemi konkrétnímu odboru nebo úøedníkùm na více odborech. Tak mùže vznikat databáze projektových zámìrù a reálné partnerství pøí pøípravì projektù 91 .

Potøeba partnerství se promítla i do pøípravy èeského venkova na situaci po vstupu ÈR do EU. Již na zaèátku èervna se v Praze sešlo 62 zástupcù nestátních subjektù, kteøí se angažují v rozvoji venkova, aby projednali možnost spoleèného postupu a upozornili na význam mimovládních iniciativ pro rozvoj venkova. „Pro další obnovu a rozvoj venkova, jeho sociální a ekonomické struktury, životního prostøedí a dalších prvkù, jsou nezbytné mimovládní iniciativy, které doplní a pomohou usmìrnit zamìøení vládní politiky a využívání strukturálních fondù EU. Rozhodující je aktivita vlády a samosprávných krajù, avšak na všech úrovních (národní, krajské i místní) je k tomu nutná spolupráce rùzných subjektù v podobì efektivních partnerství státní správy, samosprávy, soukromého podnikatelského a neziskového sektoru, a tedy i pøímé zapojení obyvatel venkova. Jedním z hlavních faktorù úspìchu venkovských regionù a financování jejich potøeb a cílù jsou skupiny pro místní akce, které vznikají ve venkovských oblastech jako místní partnerství v souladu s principy iniciativy EU LEADER. Podpora jejich vzniku a existence povede k urychlení financování iniciativy LEADER v rámci SOP Rozvoj venkova a multifunkèního zemìdìlství již od roku 2004 a ke vzniku silných a dùvìryhodných partnerù pro krajskou i celostátní úroveò veøejné správy.“ Na konci èervna zaèalo vyhledávání vhodných kandidátù do monitorovacích výborù jednotlivých operaèních programù, které mají zaèít pùsobit již od konce roku a ovlivòovat podmínky pro pøíjemce pomoci. Škoda, že se nepodaøilo zcela naplnit loòské doporuèení Ministerstva pro místní rozvoj jednotlivým regionùm. V jejich monitorovacích orgánech (které se nazývají Výbory regionálního rozvoje) totiž mìli být z každého kraje dva zástupci neziskového sektoru. Ne všude se s tím 91

To dovedl k nejlepšímu øešení kraj Vysoèina: vyškolil úøedníky, aby v kraji shromažïovali projektové zámìry, které by byly jako samostatné projekty vìtšinou pøíliš malé, integrovali je do vìtších celkù a tak si pøipravovali podmínky pro lepší využití strukturálních fondù.

149

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

tamní politici ztotožnili, èasto jich jmenovali ménì anebo jiné, než které doporuèily krajské konference neziskových organizací. Partnerství s orgány veøejné správy, zastoupení neziskového sektoru v monitorovacích a obdobných orgánech a problematika spolufinancování projektù se tedy ukazují jako tøi nejèastìjší témata komunikace mezi neziskovým sektorem a veøejnou správou. Tato tøi témata se zaèala prosazovat i na stupni krajských samospráv.

Partnerství v krajích Zmínìný „národní workshop k mimovládním iniciativám v rozvoji venkova“ adresoval krajùm výzvu k plnìjšímu zapojení nestátních (ziskových i neziskových) subjektù formou partnerství do rozvoje venkova: „Úèastníci workshopu vyzývají krajské samosprávy v ÈR, aby – pøi dodržení Zásad celorepublikového Programu obnovy venkova zpracovaly a veøejnì projednaly Krajské programy rozvoje venkova (KPOV), – do pøípravy podmínek a pravidel KPOV zapojily koneèné pøíjemce pøíspìvkù, – rozšíøily okruh žadatelù a koneèných pøíjemcù KPOV o místní partnerství, – podporovaly vznik a èinnost skupin pro místní akce a vytvoøily veøejný informaèní systém o tìchto skupinách na území kraje. Úèastníci workshopu vyzývají nestátní neziskové organizace, podnikatele, malé podniky, zemìdìlce, svazky obcí, obce a další místní subjekty, aby na základì širokého místního partnerství vytváøely skupiny pro místní akce… Úèastníci vyzývají k zakládání, popøípadì rozšiøování krajských organizací Spolku pro obnovu venkova na principu mezisektorového partnerství, tj. rozšiøováním èlenské základny o nestátní neziskové organizace, podnikatele, místní podniky, zájmová podnikatelská a jiná sdružení a skupiny pro místní akce, pùsobící ve prospìch venkova.“ Oblast venkova se tak stala dosud jednou z mála, kde plnì zaznìlo pøesvìdèení mimovládních iniciativ o potøebnosti mezisektorových partnerství. ♠ Liberecký kraj byl možná první, kdo do svých grantových programù skuteènì zaèlenil mezisektorová partnerství v podobì skupin pro místní akce. Ty mohou být od roku

150

Prùvodce neziskovým sektorem EU

2004 pøíjemci grantù na podporu hospodáøského rozvoje v komunitách, mohou získat záruky, popø. pùjèky pro pøípad financování projektù z fondù EU anebo mohou pro své projekty získat pøímo spolufinancování. Nìkteré venkovské oblasti, které v pøípravì na LEADER nemyslí pouze na jednorázový finanèní pøíspìvek, ale také na mnohostranný a udržitelný rozvoj, posilují mezisektorové partnerství tím, že promýšlejí spoleèné projekty. Je to napøíklad skupina pro místní akce Haná se støediskem v Tìšeticích u Olomouce, která jako produkt cestovního ruchu pøipravuje originální Jízdu za pokladem Hané – spojení zajímavých míst a akcí podnikatelù, obcí a zájmových spolkù. Jiným je mezisektorové partnerství Podještìdí u Liberce, kde se místní podnikatelé, obèané a obèanská sdružení domlouvají na spoleèném využití pøírodních a kulturních hodnot kraje. Jde o strastiplnou cestu, která zabírá spoustu èasu a znamená mnoho práce s nejistým koncem. Je to však investice místních lidí do budoucí sobìstaènosti a do zvýšení atraktivity regionu a pøíjmù jeho obyvatel. Již zmínìný dopis P. Mareše hejtmanùm zdùraznil kromì principu partnerství ještì další dùležitou otázku – financování: – Nestátní neziskové organizace nedisponují zálohovým èi dlouhodobým kapitálem. Vìtšinu jejich pøíjmù tvoøí finanèní dotace èi pøíspìvky z veøejných rozpoètù nebo soukromoprávních zdrojù na realizaci konkrétních projektù a ty neumožòují vytváøet žádné rezervní zdroje. – Žádám o vyèlenìní èásti Vašeho rozpoètu pro kofinancování projektù nestátních neziskových organizací v roce 2004. Pokud bude projekt úspìšný, bude znamenat pøínos pro Vaší obec, mikroregion, pro kraj a zlepší kvalitu života obyvatel. Stále více se také objevují dohody mezi kraji a neziskovými organizacemi èi jejich asociacemi. Abychom nepsali stále o venkovu, podívejme se na dohodu, kterou se podaøilo uzavøít krajské Asociaci nestátních neziskových organizací (ANNOLK) s Libereckým krajem (LK).

I. Úvodní ustanovení 1.1. Dohoda uzavøená v souladu se zákonem è. 129/2000 Sb., o krajích, ve znìní pozdìjších pøedpisù, a se Stanovami ANNOLK je založena na vzájemném pochopení dùležitých hodnot a úkolù krajské veøejné správy a neziskového sektoru. Jejím úèelem je rozvíjet silné vzájemné vztahy ve

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

151

prospìch veøejnosti. Výše uvedené strany deklarují spoleènou vùli vzájemnì spolupracovat a podporovat rozvoj neziskového sektoru na území Libereckého kraje.

II. Cíle dohody 2.1. LK a ANNOLK se shodují na základních hodnotách, kterými jsou: • demokratická spoleènost, která uznává pøínos neziskového sektoru a podporuje právo jednotlivce svobodnì se sdružovat s jinými, • aktivní obèanství, které zahrnuje nejširší možnou úèast lidí na životì jejich komunit, • rozmanitost zájmových skupin a obèanských organizací v kraji vèetnì minoritních skupin, • kvalitní služby obèanùm, které poskytují jak organizace krajské, tak obèanské neziskové, • úloha, kterou neziskové organizace hrají pøi pomoci opomíjeným a znevýhodnìným skupinám obyvatel, • význam mezisektorové spolupráce, která odpovídá složitým potøebám spoleènosti, • udržitelný rozvoj, který uspokojuje souèasné potøeby, aniž by ohrožoval šanci budoucích generací na uspokojování jejich vlastních potøeb. 2.2. Dohodou se uznává, že neziskový sektor a veøejná správa mají svou vlastní sféru aktivity s rozdílnými rolemi, odpovìdnostmi a zdroji a že ne všechny neziskové organizace budou mít zájem na partnerství s veøejnou správou. Pro rostoucí poèet pøípadù, kdy partnerství hledá jak krajská veøejná správa, tak neziskový sektor, však znamená dohoda východisko pro efektivnìjší spolupráci. III. Pøedmìt dohody 3.1. Pøedmìtem dohody jsou zejména: • spolupráce pøi rozvoji neziskového sektoru v kraji, • vzájemná podpora pøi naplòování Strategie rozvoje Libereckého kraje a Programu rozvoje kraje, zejména v oblasti sociální a zdravotní peèe, výchovy a vzdìlávání, životního prostøedí, zemìdìlství, dopravy, cestovního ruchu, rozvoje místních komunit apod.,

152

Prùvodce neziskovým sektorem EU

• spolupráce výborù a komisí LK s orgány ANNOLK, • vytváøení podmínek a nástrojù pro vzájemnou výmìnu informací, • spolupráce pøi pøípravì a využívání strukturálních fondù EU. 3.2. LK bude vytváøet v rámci svých finanèních a rozpoètových možností podmínky pro èinnosti nestátních neziskových organizací pùsobících v Libereckém kraji, zejména ve své grantové a dotaèní politice. 3.3. Obì strany budou o spoleèných aktivitách a výsledcích vzájemných vztahù pravidelnì informovat veøejnost. IV. Závìreèná ustanovení 4.1. Tuto dohodu je možné upravovat èi doplòovat pouze písemnými dodatky, které budou èíslovány a musí byt podepsány na jedné stranì hejtmanem LK a na druhé stranì pøedsedou ANNOLK. 4.2. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurèitou a mùže byt vypovìzena písemným sdìlením i bez udání dùvodù kdykoliv s úèinností ode dne doruèení druhé smluvní stranì. 4.3. Tato dohoda je vypracována ve ètyøech vyhotoveních, dvì obdrží LK, další dvì ANNOLK. 4.4. Dohoda nabývá úèinnosti dnem podpisu smluvních stran.

V této dohodì jsou shrnuty základní hodnoty, o které se neziskový sektor opírá a které sleduje. To, co by možná ještì celkem nedávno bylo skoro nemyslitelné – totiž stát se uznávaným partnerem samosprávy a bez ohledu na její politické smìøování se dohodnout na vzájemném akceptování svých „zvláštností“ – se tu stalo skuteèností. Dohoda tohoto typu, aè je sama o sobì „pouhou“ politickou deklarací, poskytuje výborné východisko pro budoucí spolupráci, napø. na spoleèných projektech, kterými se partneøi mohou ucházet o prostøedky z Evropského sociálního fondu v oblastech vzdìlávání a sociální ekonomiky. To, co bychom se mìli v neziskovém sektoru dobøe nauèit, je aktivní vyhledávání partnerù a navazování trvalé spolupráce uvnitø i mimo sektor. Nevládní neziskové organizace byly dosud vìtšinou zvyklé pracovat samostatnì, izolovanì. Spojovaly se pouze pro doèasné cíle, napø. propagaèní kampanì. Proto se také v samostatné roli

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

153

nauèily vymyslet a pøipravit projekt, realizovat jej, vyúètovat a uzavøít. Ménì èasto byly postaveny do role koordinátora spoleèného projektu více subjektù èi reprezentanta skupiny organizací. Možná by bylo dobré, kdyby ve statutárních orgánech neziskových organizací, které chtìjí pùsobit v partnerských vztazích, zasedali i zástupci hlavních partnerù. Možná to vypadá jako kacíøská myšlenka („Co je mìstskému úøadu èi nìjakému podniku do toho, co dìláme a jak to dìláme?“), ale chceme-li, aby nás naše okolí bralo vážnì a abychom mohli realizovat spoleèné projekty, mùže být v mnoha pøípadech úèast cizích subjektù prospìšná. Jistìže to platí jen pro nìkteré aktivity a organizace, a to ještì za podmínky, že partnerský vztah je dostateènì rovnoprávný, že partneøi chápou a oceòují vklad naší organizace k dosažení spoleèných cílù. Bohužel stále èastý je pøípad, kdy jsou neziskové organizace chudé nejen penìzi, ale také poètem lidí a podmínky pro jejich práci pak vzhledem k výsledkùm, jakých dosahují, vypadají nedostateènì. O partnerství se hodnì mluví a píše, ale málokdo mùže øíci: jsme si partnery, sdílíme spoleèné hodnoty, máme spoleèné cíle, podporujeme se navzájem, všichni z toho máme užitek a dohromady jsme vytvoøili nìco, èeho bychom izolovanì nikdy nedosáhli.

Sociální ekonomika – nová pøíležitost pro rozvoj sektoru Ani tato èást kapitoly není popisem souèasné situace v ÈR, je pouze shrnutím toho, co by bylo dobré u nás podniknout, nad èím se zamyslet, co øešit, aby èeský neziskový sektor mohl i ve sféøe sociální ekonomiky a spoleèenského a pracovního uplatnìní znevýhodnìných skupin využít svùj potenciál a pracovat podobnì, jako tomu je v zemích EU. Èeská republika bude èelit podobným sociálním problémùm, s jakými se vyrovnávají ostatní státy Evropské unie. Výhodou je, že se budeme moci podílet na sociální politice EU, která chce ovlivòovat hospodáøský rùst prostøednictvím investic do vzdìlání obyvatel. Bude však do znaèné míry záležet na èeských institucích, jak budou tuto politiku provádìt. Snad bude možné navázat na dlouhou prùmyslovou tradici, která spolu s relativnì vyspìlým technickým vzdìláním a množstvím neziskových organizací mùže pøispìt ke snížení náskoku, který mají nejvyspìlejší zemì Evropské unie.

154

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Èeské neziskové organizace mohou pøi této modernizaci hrát dùležitou roli. Mnohé z nich jsou dostateènì zkušené na to, aby mohly pracovat s menšími a støedními projekty financovanými Evropskou unií. V budoucnosti budou však muset také více spolupracovat se státní správou a samosprávou, školami, univerzitami a výzkumnými ústavy, které mohou být pøíjemci vìtšího objemu penìz. Pokud jde o sociální ekonomiku jako takovou, v souèasnosti se této myšlenky v Èechách ujaly zejména družstevní organizace – pøedevším díky intervenci zvenèí (projekt SCOPE). Je možné, že se v ÈR bude diferencovat ekonomika družstevní a ekonomika neziskových organizací. Tyto ekonomiky již fakticky existují. Zapojit se více do rozvoje místní ekonomiky – to je to, co by nestátní neziskové organizace mìly dìlat mnohem víc než dosud a co by zcela jistì zvýšilo jejich kredit na veøejnosti i u úøadù. K „podnikatelské“ èinnosti mají mnohé neziskovky odpor, nebo chtìjí dìlat jen to, co èleny baví a nepøejímat starost o jiné lidi, kteøí se nedokážou plnì zapojit do svépomocných aktivit a zùstávají spíš v pozici zamìstnancù nebo klientù. Sociální ekonomika neziskových organizací bude pøitom zpravidla zamìøená právì na poskytování služeb zvláštním skupinám obyvatel, kteøí si je budou alespoò zèásti platit, anebo na zamìstnávání obyvatel, kteøí se sami a ani s pomocí úøadù práce nemohou na pracovním trhu uplatnit. Tento výhled však nebude pøijatelný pro mnoho, možná i vìtšinu neziskovek proto, že jejich èlenové si prostì jen chtìjí odpoèinout, udržovat kontakt, pìstovat záliby, nebo jde o zájmové, vzájemnì prospìšné èlenské organizace. Další zase nedokážou získat potøebné zdroje a kapacity – napøíklad prostory pro výkon èinnosti, technické zaøízení, informace, provozní kapitál, kvalifikované zamìstnance a vyškolené dobrovolníky. Avšak praktický podíl na místní ekonomice a trvalé zapojování obyvatel do øešení problémù komunity pøinese neziskovému sektoru a) zviditelnìní, b) dùvìryhodnost, c) uznání. Èím ménì budou pøicházet neziskovky do komunity jakoby zvnìjšku, èím víc budou prostoupeny dílèími aktivitami a rolemi mnoha spoluobèanù, tím lépe. Jak je nyní možné posilovat sociální ekonomiku neziskového sektoru, zejména služeb? Neziskový sektor se dnes na celkové zamìstnanosti v ÈR podílí zatím jen ze 3–4 % (a z 5–6 % pøi zapoèítání práce dobrovolníkù) a jeho celková hospodáøská síla, mìøená pøíjmy, je podle nìkterých odhadù na úrovni 35 – 50 miliard Kè roènì a dynamicky se rozvíjí.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

155

Pokud jde o rozsah služeb, nikoliv kvalitu, èeská sociální ekonomika se dosud zamìøuje pøedevším na zdravotnì (mentálnì, tìlesnì nebo smyslovì) postižené obèany, zejména prostøednictvím chránìných dílen anebo v bìžném prostøedí formou podporovaného zamìstnávání nebo pøechodného zamìstnání. Tyto služby zajišují centra denních služeb a jsou financovaná z aktivní politiky zamìstnanosti ÈR prostøednictvím úøadù práce. Vìtšina služeb, které neziskový sektor poskytuje problémovým èi ze spoleènosti vyluèovaným skupinám, zatím bohužel nespoèívá v jejich zamìstnávání èi v pomoci zlepšit jejich šance na zamìstnání, nýbrž v péèi o jejich jiné základní potøeby, jakými jsou ubytování, strava, terapie. Jen nìkteré organizace usilují ve vìtší míøe o resocializaci, resp. o spoleèenské znovuzaèlenìní marginalizovaných skupin, avšak vìtšinou bez pøímého pracovního uplatnìní. V menší míøe pro nì zajišují pracovní místa a poradenství a témìø neorganizují vzdìlávání. Ani klienti v zaøízeních typu azylových domù vìtšinou nejsou pøedmìtem poradenských služeb, které by se zabývaly jejich pracovním uplatnìním. Zpravidla tedy dosud nejde o komplexní øešení situace klienta, protože zde chybí plné znovuuvedení do pracovního a spoleèenského života. Mezi hlavní pøíèiny tohoto stavu patøí: – dosavadní celková nerozvinutost nevládního neziskového sektoru v ÈR (nedostatek lidských a dalších kapacit), – kapitálová slabost a finanèní závislost neziskových organizací (pøedevším na státních dotacích), – nedostatek programù, které by podporovaly rozvoj sociální ekonomiky a které se objeví až s plnou pomocí fondù EU, – dominantní postavení úøadù práce, které svými aktivitami a za pomoci nástrojù aktivní politiky zamìstnanosti øeší problematiku zamìstnávání a rekvalifikace lidí z vyèleòovaných skupin. Sociální ekonomika neziskového, resp. komunitního sektoru je však perspektivnì v zásadì schopna pokrýt potøeby všech spoleèensky vyèleòovaných skupin i z hlediska jejich pracovního uplatnìní. Jsou k tomu potøeba zejména vhodné finanèní nástroje a v nìkterých pøípadech i legislativní zmìny. Odhaduje se, že v pøípadì nìkterých legislativních úprav (daòové úlevy aj.), finanèní podpory (programy v rámci EQUAL a operaèních programù), propagace sociální ekonomiky a trvalého zájmu ze strany veøejné správy by kolem roku 2005 mohla sociální ekonomika pøedstavovat 50 – 100 tisíc pracovních míst. Jde však o velmi

156

Prùvodce neziskovým sektorem EU

pøedbìžný odhad, nebo pùsobení nìkterých faktorù (zejména míry finanèní pomoci a intenzity stimulování neziskových organizací) je obtížné pøedvídat. Navíc je tøeba v neziskovém sektoru odlišovat zamìstnanost osob, které jsou víceménì dobøe zamìstnatelné a uplatnily by se i mimo tento sektor, a zamìstnanost tìch, jejichž pøístup k zamìstnání nebo podnikání je ztížen z dùvodù nedostatku vlastních zdrojù (kvalifikaèních, osobnostních, finanèních), náhle zmìnìných životních podmínek, pøedsudkù nebo antipatií majoritní spoleènosti.

Jaké tìžkosti musí pøekonat sociální ekonomika v ÈR? Jak jsme konstatovali v I. díle, o celkovém stavu èeského neziskového sektoru svìdèí i tyto charakteristiky: – neziskové organizace se adaptovaly na prostøedí tržní ekonomiky – avšak samy pøispívají (ve srovnání se zemìmi EU) k národní ekonomice pomìrnì málo, – vzniklo množství nových organizací, a to ve všech segmentech pùsobení, – velmi se rozvinula jejich kapacita – jak personální a kvalifikaèní, tak informaèní a materiálnì technická – avšak pro rozsáhlé využívání strukturálních fondù je stále nedostateèná, – jejich image na veøejnosti je vcelku pøíznivý – avšak mnoho obèanù je neakceptuje, protože je ztotožòuje se skupinami, které komplikují život spoleènosti, – organizace se postupnì zbavují závislosti na zahranièních finanèních zdrojích (s vyjímkou EU), které pøesouvají svùj zájem do dalších zemí, – privatizace neziskových služeb se uskuteènila jen èásteènì – zejména v oblastech sociální a zdravotní péèe, poradenství a vzdìlávání – což komplikuje postavení neziskových organizací služeb vùèi státním a krajským organizacím, – sponzorství (mimo sport), dobrovolnictví a filantropie se stále ještì vyvíjí – úspìšné bývají profesionálnì øízené veøejné sbírky, avšak firemní filantropie je znaènì nerozvinutá, což souvisí s ekonomickou situací firem a s daòovou politikou státu. – k lepšímu se mìní postavení neziskového sektoru v oèích politikù a místních zastupitelù – zèásti i proto, že do komunální i do „vysoké“ politiky se dostává stále více tìch, kteøí mají zkušenosti z neziskového, resp. komunitního sektoru.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

157

K hlavním problémùm neziskového sektoru v této oblasti patøí: ­ nedostateènì zajištìné financování z výnosù vlastní èinnosti a ze soukromých darù, a dále pokraèující závislost organizací, které poskytují služby sociální a zdravotní péèe, na státu èi kraji, a vìtšinou jednoleté finanèní dotace na jejich èinnost místo prùbìžného fondového systému, ­ nedokonèená privatizace dosavadních rozpoètových organizací (nemocnice, knihovny, muzea, školy, ale i zaøízení sociální péèe), která zde ovšem znamená pøechod od vlastnictví státu èi krajù do vlastnictví nestátních neziskových organizací, ­ negativní postoje nìkterých úøedníkù a politikù na celostátní, krajské i místní úrovni, kteøí nevládní organizace zatlaèují paušálnì do role prostých žadatelù o peníze a nevyužívají jejich kooperaèní potenciál, tzn. jejich schopnost vytváøet partnerství. Tyto problémy a nedostatky se pøímo týkají kapacity sociální ekonomiky. Napøíklad roztøíštìnost místního sektoru mùže znamenat nižší schopnost utvoøit silné partnerství a vyvíjet kvalitní projekty. Potíže však pùsobí i „technické“ okolnosti, jako nedostatek kvalitního personálu a hlavnì managementu organizací sociální ekonomiky, a v poslední dobì i zvýšené požadavky na pøíjemce pomoci z veøejných zdrojù jako vedení podvojného úèetnictví nebo tvorba nároèných projektù vèetnì logického rámce a studie proveditelnosti. Rozvoji sociální ekonomiky mohou zèásti bránit i nedùvìøivé postoje obèanù a pøedevším institucí veøejné správy. V ÈR stále pøetrvává pøedstava, že o sociální zabezpeèení, zamìstnání, vzdìlávání a další služby se má postarat v prvé øadì stát a že nabídka nestátních organizací je ménì dùvìryhodná. To se mùže stát bariérou rychlejšího uplatnìní iniciativy EQUAL a bude možná tøeba uskuteènit vysvìtlující kampaò, která objasní význam místních rozvojových partnerství mezi úøady práce, mìstskými úøady apod. na jedné stranì a organizacemi neziskového, resp. komunitního sektoru. Navštivte svùj úøad práce a pohovoøte s manažerem pro využití Evropského sociálního fondu. Dozvíte se, že se urychlenì hledají kvalitní zámìry pro projekty zamìøené na zamìstnávání spoleèensky znevýhodnìných skupin. Jsou to napøíklad lidé s nízkou kvalifikací, vyššího vìku, v oblastech s nedostatkem pracovních pøíležitostí. Když to jsou navíc ženy a bydlí na venkovì, je stupeò jejich „sociální exkluze“ velmi vysoký. Místní nebo regionálnì pùsobící neziskovka by mohla udìlat to, co se možná nepodaøí státnímu úøadu: zjistit, co by nìkteøí z tìchto lidí mohli dìlat, a ve

158

Prùvodce neziskovým sektorem EU

spolupráci se starosty obcí kontaktovat místní zamìstnavatele. Vyjednávat s nimi o doèasném a z veøejných zdrojù podporovaném zamìstnávání dosavadních nezamìstnaných. Pracovní místa musí být vyhledána tak, aby jejich dotování umožnilo budoucí udržitelnost zamìstnání. Partnerství úøadu práce, obcí, zamìstnavatelù, kraje a zprostøedkující neziskové organizace by mohlo øešit problémy regionù s vysokou nezamìstnaností, na nìž dosud nestaèí izolované síly žádného z nich. Dalšími faktory úspìchu spoleèenského znovuzaèlenìní jsou dosavadní míra státní péèe a postavení jednotlivých skupin na veøejnosti, jejich image. Znevýhodnìné skupiny lze tak rozdìlit podle toho, zda mají dobrou èi špatnou pozici (image) na veøejnosti a zda mají silnou nebo slabou podporu státu. Z tohoto hlediska si nejvìtší pozornost zaslouží ètvrtý kvadrant (nepøihlížíme tu k poètu èlenù každé skupiny, což je samozøejmì významný faktor pro ekonomiku péèe):

lepší image na veøejnosti

horší image na veøejnosti

vìtší podpora státu

zdravotnì postižení, absolventi škol bez praxe

Romové, dlouhodobì neza mìstnaní, osoby s nízkým vzdìláním (kvalifikací), drogovì závislí

menší podpora státu

matky s malými dìtmi, lidé pøeddùchodového vìku, dlouhodobì nemocní

azylanti, osoby po návratu z výkonu trestu, osoby po návratu z psychiatrické léèebny, bezdomovci, duševnì nemocní

Podívejme se struènì na oficiální charakteristiky nìkterých projektù schválených v rámci 1. kola výzvy iniciativy EQUAL. – Charita Opava – vytvoøení chránìné dílny pro zamìstnávání osob se zmìnìnou pracovní schopností pøi tøídìní a ekologické likvidaci specifických odpadù a ovìøení metodiky pro vytváøení tìchto pracovních míst. – Rytmus Praha – metodika podporovaných pracovních míst pro zdravotnì postižené obèany. Navazuje na pøedchozí èeské i zahranièní zkušenosti. – Èeský svaz žen Praha – analýza podmínek pro slaïování profesního a rodinného života. Cílem projektu, který má v podnázvu „Partnerství v rodinì“, je pomoc rùzným skupinám znevýhodnìných žen, hledajících umístìní na trhu práce. Výsledkem bude pøedstava o celospoleèenském dopadu využití jednotlivých metodik a inovací k jejich zapojení do politiky zamìstnanosti.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

159

Vidíme, že èeské neziskové organizace dosud spíš „roubují“ novou nabídku EQUAL na své dosavadní aktivity. Zatím plnì nerozvinuly své tvùrèí schopnosti. Operaèní programy jim k tomu dají novou pøíležitost. Nìkteré základní úkoly a námìty na cestì k rozvoji sociální ekonomiky v ÈR tedy mùžeme naznaèit již nyní: 1. Zákonem definovat statut veøejné prospìšnosti organizace, který by obsahoval také možnost daòových výhod jak pro organizaci, tak pro dárce (obèany i firmy), a uzákonit možnost získat tento statut i dosavadním obchodním spoleènostem, jakou je napøíklad s. r. o. 2. Zmìnit systém financování neziskového sektoru z veøejných zdrojù: pøevést další financování na kraje, zrovnoprávnit právních forem organizací v pøístupu k veøejným zdrojùm, posílit obslužného aparátu veøejného financování, poskytovat víceleté dotace atd. 3. Transformovat rozpoètové a pøíspìvkové organizace na soukromé neziskové organizace, zejména obecnì prospìšné spoleènosti. 4. Posilovat partnerství se subjekty veøejné správy a podnikatelského sektoru na regionální a místní úrovni a pracovat s nimi na pøípravì velkých, komplexních projektù, které øeší nìkterý významný sociálnì ekonomický problém oblasti – napø. zakládání sociálních podnikù v regionech s vysokou nezamìstnaností. 5. Pro úkoly v rámci sociální ekonomiky vytváøet potøebné kapacity uvnitø neziskových a komunitních organizací (personál, školení aj.). 6. Zlepšit èinnosti neziskových organizací v oblasti marketingu, práce s veøejností, komunikace a finanèního øízení, aby mohly rozšiøovat poskytování placených (i doplòkových) služeb, z jejichž prodeje by získávaly další výnosy. 7. Je tøeba pøijmout zákon o sociálních službách a plnì uplatnit standardy sociálních, vzdìlávacích a dalších služeb. Je tøeba diskutovat, zveøejòovat, zavádìt a individuálnì vylepšovat standardy služeb na podporu zamìstnanosti a zamìstnatelnosti, poskytovaných neziskovými organizacemi, a to jak registraèní standardy 92 , tak standardy, které se týkají konkrétních komplexù služeb (centra denních služeb, poradenství apod.). 8. Nevládní organizace, které poskytují pøevážnì služby zamìstnanosti (napø. chránìné dílny), by mìly být zaøazovány do služeb zamìstnanosti, nikoliv do komplexù sociálních služeb jako dosud. 9. V programovacích dokumentech, které se zabývají problematikou spoleèenské inkluze a zamìstnanosti, a v návaznosti na Národní akèní plán zamìstnanosti ÈR, je tøeba vyhledávat a aplikovat pøíležitosti, které tam èekají pro neziskové organizace. 92

Registraèní standardy kvality sociálních služeb jsou soubory požadavkù, jejichž prostøednictvím ministerstvo definuje úroveò kvality, které musí poskytované sociální služby dosahovat.

160

Prùvodce neziskovým sektorem EU

K úèasti obèanù na správì veøejných záležitostí Organizovanou souèástí veøejnosti jsou vlastnì obèanská sdružení. To jejich prostøednictvím se veøejnost vyjadøuje jak k místním problémùm, tak ke celospoleèenským otázkám – od nežádoucího pokácení stromù v parku až po pøípravu zákonù. Dalším komunikaèním a „silovým“ kanálem pro úèast veøejnosti jsou ovšem orgány zastupitelské demokracie (parlament, zastupitelstva), volby a referenda, masmédia a také neformální obèanské iniciativy. Èeské neziskovky využívají snad všechny formy zapojování obèanù do veøejných záležitostí. Pøed volbami to jsou fóra kandidátù, na nichž jsou politické strany dotazovány k záležitostem mìsta nebo regionu, a po roce je tehdejší vítìzná strana konfrontována s tím, co na fóru slíbila èi tvrdila. V rostoucím poètu míst neziskovky iniciují Místní agendu 21 a pracují metodami komunitního plánování. Jsou tu však vážné pøekážky. K nevýhodám posttotalitních dob patøí malá dùvìra obèanù v kolektivní formy vùbec, resp. snaha distancovat se od nich, aby nebyli podezíráni z nadržování minulému režimu. A tak se nedaøí nìkterým velmi užiteèným formám, které jsou v øadì zemí EU rozšíøené a pøirozené, jako je napø. zakládání zemìdìlských a výrobních družstev, dobrovolná spolupráce obèanù s policií a soudy, brigádnická práce v obcích. Svou daò si vybírá i skok do vysoce spotøební kultury, v níž intenzivní reklama, mediální zábavy a dùraz na individuální úspìch do velké míry potlaèují zájem lidí o veøejné záležitosti, o sdružování pro nadosobní záležitosti, o nezištnou spolupráci. Je to rovnìž vidìt na nízké volební úèasti. Na té se však silnì podílí i rùst odpudivých parazitických praktik ve veøejné politice: pøíliš mnoho je u nás politických deviantù, kteøí zneužívají svou demokraticky získanou pozici v mocenské struktuøe  93 . Z tìchto hledisek se však celkovì nedìje nic zcela jiného, co by nebylo pøítomno i v ostatních evropských zemích. Také tam dochází k efektùm spotøební ekonomiky a k pùsobení moderních médií na chování lidí, ke zneužívaní moci a k nízké volební úèasti. Lze proto oèekávat, že ani nᚠvstup do Unie plnì neodstraní nežádoucí spoleèenské jevy. V Unii se sice nerozplyne naše národní identita, ale souèasnì nám ani bruselští rytíøi nepøinesou do veøejných záležitostí pøevratný poøádek. ♠ Jen pøi velmi povrchním ètení Prùvodce by mohl vzniknout dojem, že neziskové organizace v Evropské unii znamenají hlavnì konference, prohlášení a vyjednávání s politiky a úøedníky v Bruselu. To typické se dìje samozøejmì úplnì jinde – ve mìstech 93

Spoleènost má vlastnì jen ètyøi prostøedky, jak se bránit neustálému pronikání deviantù do politického a veøejného života. Je to a) vnitøní opozice v politické stranì, b) ostatní, opozièní strany, c) média a d) obèanské organizace. Hlavní kontrolu èasto vykonávají poslední dvì síly – nezávislá média a obèanská sdružení. Spoleènì by mìly dbát na to, aby se obèané o veøejné dìní nepøestali zajímat a nepøenechali aktivitu jen zvoleným zastupitelùm.

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

161

a vesnicích po celé Evropì. I u nás. Bez ohledu na existenci Evropského soudního dvora èi procesu globalizace pracují tisíce organizací dobrovolných hasièù, zájmové organizace žen, kluby Brontosaurù, amatérské sportovní oddíly a kulturní spolky. Dìlají to, co je zajímá, a pøitom vytváøejí veøejný prospìch. Každá dìtská soutìž, pou, vyèištìní lesa, každá obyèejná akce, z níž mají užitek èi aspoò radost ostatní, míøí stejným smìrem – ve prospìch lidí, jejich komunit a spoleènosti. Pak jsou také obèanské aktivity takzvanì „kontraproduktivní“. Tím se míní, že nìkterým obèanùm, politikùm, médiím atd. jsou po chuti, jiným ne. Ale to, že všichni dokáží spolu žít na stejném území, je neklamným znakem demokratického uspoøádání spoleènosti. Nesouhlas spoluobèana je opravdu malá cena za to, že èlovìk mùže ovlivòovat také vlastní osud. Jak již víme z 3. kapitoly, komunitní sektor vpodstatì zahrnuje všechny subjekty s místním dosahem aktivit a služeb. Souèástí komunitního sektoru jsou tedy nejen sportovní kluby èi další zájmové a veøejnì prospìšné neziskové organizace, ale také malé místní podniky, živnostníci èi provozovny veøejných služeb. Jsou to také jednotliví obèané, kteøí jsou neformálními mluvèími v komunitách, aktivisté a „vážení spoluobèané“, kteøí se podílejí na místní veøejné politice. Tito partneøi pøispívají svými pøímými zkušenostmi a znalostí místních podmínek a èasto také svými vlastními námìty. Aèkoliv komunitì vìtšinou pøímo nepøinášejí finanèní prostøedky, pøinášejí sem jiné zdroje – svùj èas, energii a know-how. To je cenné pro rozvoj a stabilizaci komunit. Zejména na venkovì. Místní správa v ÈR je totiž v porovnání s rakouskou, britskou nebo švédskou roztøíštìná. Devadesát procent obcí má ménì než 2000 obyvatel, a pøitom vìtšina má, pøes hustou sí osídlení a komunikací, venkovský charakter. Respektujeme pøání obèanù na vlastní øízení komunity, avšak pravda je, že z hlediska efektivnosti jsou malé obci nevýhodou. Disponují totiž malými zdroji – mají ménì penìz v rozpoètu, ménì informací, menší majetek, a také ménì obèanù, schopných a ochotných podílet se na správì veøejných záležitostí. Jen málo malých obcí „žije naplno“, protože má schopného a aktivního starostu nebo místní sdružení. To je cena za samostatnost. Pro rùzné úèely se proto obce již nìkolik let volnì sdružují a vytváøejí venkovské mikroregiony. To je dobrý základ pro utváøení další spolupráce a pro tvorbu vìtších projektù, financovatelných ze strukturálních fondù. Nyní je však tøeba pokroèit dál. Bylo by užiteèné propojovat rùzné místní organizace a subjekty, aby na základì mezisektorových partnerství vytváøely silné místní celky.

162

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Nepùjde o žádnou náhradu státních úøadù a samospráv, nýbrž o spojení tìch, kteøí chtìjí udìlat víc pro vlastní komunitu, region nebo zemi. Aby to pro stále vìtší poèet obyvatel bylo místo, kde mohou a chtìjí žít. ♠ Ménì informovaní lidé nìkdy vnímají neziskový sektor jako kompaktní tìleso podobné státní správì, které jde „jedním smìrem“a jehož potøeby jsou vnitønì nerozporné – prostì všichni tady chtìjí zhruba tot鞅 Ale neziskový sektor není ani kompaktní, ani opozièní. Není to žádný organický celek a už vùbec ne jednotnì organizovaný èi dokonce øízený. Vždy jej tvoøí obèané všeho vzdìlání, vìku, profesí, spoleèenského postavení, zkušeností a postojù. Nìkteøí jsou pro dálnici, jiní proti. Nìkteøí volí jednu stranu, druzí jinou. Nìkteøí se organizují jen pro své záliby, druzí chtìjí z nejrùznìjších dùvodù pomoci ostatním. Tato amorfnost, neurèitost mùže budit ostražitost spoluobèanù: co chtìjí? odkud se vzali? proè nepøijdou až za ètyøi roky k øádným volbám? Pak se ostražití spoluobèané dozvìdí, že jim obec ruší školu, kácí stromy, pøejmenovává ulice – a nejednou se z obèanské letargie probouzejí, zakládají petièní hnutí èi obèanské sdružení, píší do novin a rozhoøèenì telefonují svým demokraticky zvoleným zastupitelùm a poslancùm. A již pùsobíme v obèanských organizacích èi mimo nì, nemìli bychom zapomínat, že neziskový sektor, stejnì v zemích Evropské unie jako u nás, je neodmyslitelnou souèástí spoleènosti. Souèástí – nikoliv návštìvníkem zvnìjšku èi dokonce cizorodým tìlesem. To sami lidé se sdružují, aby nìco podpoøili nebo proti nìèemu brojili a bylo by nesmyslné øíkat „my obèané“ a „oni v neziskovkách“. Podobnì, jako ve vyspìlých zemích Unie, také u nás se objevuje stále více neziskových organizací, které v komunitách zajišují èi podporují vzájemnou komunikaci. Vytváøejí diskusní fóra a shromáždìní obèanù, a pokud se v místì nevyskytují žárliví starostové a zastupitelé, spolupracují pøirozenì s obecními zastupitelstvy a se svazky obcí. Usilují èasto o vznik spoleèné vize obce, a ta nebude jen dílem zastupitelù, kteøí jsou právì ve funkcích, nýbrž co nejvìtšího okruhu obèanù. Úèastníky tìchto aktivit bývají pøedstavitelé místních neziskových organizací, které mají svùj vlastní pøedmìt zájmu – hasièi, ženy, rybáøi, fotbalisté. Sama iniciativa LEADER je založena na místních partnerstvích tohoto typu. Poøadatelé partnerských schùzek mohou potvrdit, že jednání o dalším rozvoji obce bývají smìsicí nápadù, nadšení, nedùvìry, pochybností a èinorodosti úèastníkù, z nichž mnozí se poprvé dostávají do role, kdy mají promluvit pøed spoluobèany o svých názorech èi podnikatelských zámìrech, a ostatní jim naslouchají.

163

Evropská unie a neziskový sektor ÈR

A tak každá schùzka skupiny obèanù k otázkám veøejného zájmu, a už se koná v moštárnì Stará dáma, v hospodì ve Višòové nebo v novém obecním domì v Nepolisech, je souèasnì projevem místní demokracie a vùle obèanù starat se o vlastní osud. ♠ Na dálku nepoznáte, zda vám dosud málo známý èlovìk kyne, anebo hrozí. Podobné to je možná s Evropskou unií. Zatím se zdá, že nám vìtšinou pøátelsky mává. Ale Unie, jak známo, není ani stroj na peníze, ani máma. Je to pøíležitost, kterou mùžeme dobøe využít, anebo ostudnì promarnit. Nejspíš od každého nìco.

164

Prùvodce neziskovým sektorem EU

POUŽITÉ A DOPORUÈENÉ ZDROJE INFORMACÍ

Tištìné publikace, dokumenty a CD

2002 Regular Report on Czech Republic´s Progress towards Accession, Evropská komise, COM(2002) 700 final Civil Society at the Heart of an Enlarged Europe: Tool-kit for NGOs, Social Platform, Brusel 2003 Communication from the Commission on Promoting the Role of Voluntary Organisations and Foundations in Europe, EN/23/95/00891100.W00 Èepelka O., Iniciativa Evropské unie LEADER pro rozvoj venkova, Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR, Praha 2001 Èepelka O., Prùvodce neziskovým sektorem Evropské unie, I. díl, Omega, Liberec 2003 Èepelka O., Šulmanová G., Srb J., Iniciativa Spoleèenství URBAN: regenerace mìstských oblastí, nepubl., 2002 Èeská republika v rámci politiky hospodáøské a sociální soudržnosti EU, Ministerstvo pro místní rozvoj ÈR, Praha 2003 Èítanka pre pokroèilé neziskové organizácie, Centrum prevencie a riešenia konfliktov - PDCS, Bratislava 2000 Evropská unie regionùm (CD), Delegace Evropské komise v Èeské republice, 2002 Geddes M., Local Partnership: A Successful Strategy for Social Cohesion?, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, Dublin 1998 Gilchrist A., Community Development and Networking, London 1998 Glasius M., Kaldor M., Anheier H (eds), Global Civil Society 2002, Oxford University Press, Oxford 2002

Použité a doporuèené zdroje informací

165

Grantis – mìsíèník pro neziskový sektor, è. 3, roè. 2003 Had M., Urban L., Evropská spoleèenství – První pilíø EU, Ministerstvo zahranièních vìcí ÈR, Praha 2002 Chanan G., Out of the Shadows. Local Community Action and the European Community, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, Dublin 1992 Chandler, J. A., Místní správa v liberálních demokraciích, Doplnìk, Brno, 1998 Local Community Action and Social Policy, European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions, Dublin 1993 Místní partnerství v Èeské republice, OECD, Paris 2002 Organising Local Partnerships, LEADER European Observatory / AEIDL, Brusel 1997 Partnership Matters. Current Issues in Cross-Sector Collaboration, The Copenhagen Centre, Copenhagen 2003 Pelcl P. , Grimes A., Obnova mìsta a venkova: Pøíklady úspìšných skotských projektù; Centrum pro komunitní práci, Pøerov 2001 Pelcl P. a kol., Partnerství jako princip strukturálních fondù; Centrum pro komunitní práci, Pøerov 2001 Problematika Strukturálních fondù (CD), IREAS, SKOK, OSF, Praha 2003 Prùvodce fondy EU pro neziskové organizace, NROS / ECAS, Praha 2003 Roelants B. (ed.), Rozšiøování sociální ekonomiky, Materiál pro konferenci CECOP Praha, øíjen 2002 Salamon, L. M., Anheier, H., K., List, R., Toepler, S., Sokolowski, S., W.; Global Civil Society – Dimensions of the Nonprofit Sector, The Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project, The Johns Hopkins Center for Civil Society Studies, 1999 Strukturální fondy a jak na nì (CD), Centrum pro komunitní práci, 2003 Wates N., The Community Planning Handbook, Earthscan, London 2000

166

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Vybrané webové stránky a) Tuzemské http://www.eis.cuni.cz/

Evropské dokumentaèní støedisko UK

http://www.ekolist.cz/evropa.stm

Evropská unie a životní prostøedí

http://www.cpkp.cz

Centrum pro komunitní práci ÈR

http://www.europeanmovement.cz

Evropské hnutí v Èeské republice

http://www.evropska-unie.cz

Delegace Evropské komise v ÈR

http://www.euroskop.cz

„Evropské stránky“ Ministerstva zahranièních vìcí ÈR

http://www.integrace.cz

Problematika evropské integrace ÈR

http://www.neziskovky.cz

Informaèní server pro neziskové organizace

http://www.nvf.cz

Národní vzdìlávací fond (EQUAL)

http://www.reccr.cz

Regionální environmentální centrum v ÈR, pøíprava na využívání strukturálních fondù

http://www.europeum.org

Institut pro Evropskou politiku Europeum

http://www.ireas.cz

Institut pro strukturální politiku IREAS

http://www.ngo-eu.cz

Evropská brána - pøehled dostupných zdrojù financování ze strukturálních fondù a další informace pro èeský neziskový sektor (školení, kontakty aj.)

http://www.strukturalni-fondy.cz

Stránky Ministerstva pro místní rozvoj s informacemi o strukturálních fondech Evropské unie

Použité a doporuèené zdroje informací

167

b) Instituce EU http://europa.eu.int Úvodní portál Evropské unie http://europa.eu.int/abc-en.htm Základní informace o Evropské unii, oficiální dokumenty, lidská práva, politika zamìstnanosti, jednotná mìna a další http://europa.eu.int/comm/civil_society/coneccs/index_en.htm Databáze asociací neziskových organizací, které komunikují s ústøedními institucemi EU http://europa.eu.int/comm/dgs/humanitarian_aid/index_en.htm/ Úøad pro humanitární pomoc (ECHO) http://europa.eu.int/comm/dgs_en.htm Stránky generálních øeditelství Evropské komise http://europa.eu.int/comm/enlargement/index.htm Informace o rozšíøení EU o zemì støední a východní Evropy http://europa.eu.int/comm/off/index_en.htm Oficiální dokumenty EU vydávané v plném znìní http://europa.eu.int/comm/opoce/index_en.htm Úøední vìstník Evropské unie (Official Journal) - schválené pøedpisy a dokumenty http://europa.eu.int/comm/regional_policy/index_en.htm Regionální politika EU (cíle, iniciativy EU, dokumenty) http://europa.eu.int/comm/scr/cgi/framell.pl Nabídka veøejných zakázek v EU http://europa.eu.int/comm/scr/tender/index_en.htm Oznámení výbìrových øízení na dodávky služeb, materiálu a prací v rámci programù Evropské unie http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgc/aides/index_en.htm Úvodní stránka informací o grantových programech EU

168

Prùvodce neziskovým sektorem EU

http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgc/lobbies/en/allgroup.htm Pøehled nevládních organizací lobujících v Evropské komisi http://europa.eu.int/en/comm/eurostat Evropský statistický úøad s volnì pøístupnými statistickými údaji http://europa.eu.int/eur-lex Novì zveøejnìná (za posledních 15 dní) legislativa Evropské unie http://europa.eu.int/eur-lex/en/oj/index.html Dokumenty Evropské komise øazené podle klíèových slov èi chronologicky http://europa.eu.int/news/cal-en.htm Kalendáø aktuálních událostí v EU http://europa.eu.int/news/pr-en.htm Tiskové zprávy institucí Evropské unie http://europa.eu.int/pol/index-en.htm Informace o politikách s odkazy na návrhy Komise, legislativu a instituce http://europa.eu.int\comm\secretariat_general\sgc\ong\en\inform.htm Stránka Evropské komise pro komunikaci s neziskovým sektorem http://europe.eu.int/geninfo/info-en.htm Informaèní zdroje a kontakty v prostøedí institucí EU http://europe.eu.int/pol/socio/index_en.htm Informace o politice zamìstnanosti a sociálních záležitostech EU http://european-convention.eu.int Evropský konvent http://ue.eu.int Rada EU http://www.ces.eu.int/pages/en/docs/publications.htm Seznam publikací Evropského hospodáøského a sociálního výboru http://www.cor.eu.int/home.htm Výbor regionù http://www.esc.eu.int/ Hospodáøský a sociální výbor EU

Použité a doporuèené zdroje informací

169

http://www.europa.eu.int/comm/governance/suivi_lb_en.htm Informaèní zdroj Evropské komise pro tématiku obèanské spoleènosti a evropské veøejné správy http://www.europa.eu.int/idea/en/index.htm IDEA – adresáø institucí EU s rùznými zpùsoby vyhledávání (podle organizaèních jednotek, jmen …) http://www.europarl.eu.int/ Evropský parlament http://www.europarl.eu.int/committees/home_en.htm Stránky jednotlivých výborù Evropského parlamentu http://www.welcomeurope.com Informace a další služby k pøíležitostem financování projektù v rámci Evropské unie, vzdìlávací akce pro žadatele a poradenství k žádostem o granty

c) Další kontakty na informaèní, poradenská a mezioborová støediska, organizace a servery v Evropì http://www.ecas.org Evropské støedisko pro obèanskou akci http://www.fundersonline.org Pøedstavuje seznam nadaèních zdrojù pro neziskové organizace - Evropské centrum nadací. http://www.fundersonline.org/grantseekers/resources.html Je výchozí stránka pro fundraising provozovaná Evropským centrem nadací (EFC). http://www.ose.be The European Social Observatory poskytuje informace o Evropské sociální politice. http://www.socialplatform.org European Platform of Social NGOs poskytuje informace a odkazy na sociální problematiku EU, odkazy na èleny Platformy.

170

Prùvodce neziskovým sektorem EU

http://www.volunteering.org.uk Mezinárodní centrum pro dobrovolnictví http://www.efc.be European Foundation Centre – Evropské centrum nadací (Brusel) http://www.ngomanager.org Pomáhá neziskovým organizacím informacemi a radami, jak získat grant, jak vyvolat co nejlepší dojem u pøispìvatelù, jak lobovat mezi zastupiteli a poslanci, jak spolupracovat s ostatními neziskovkami, jak plánovat a vyhodnocovat svoji èinnost, jak získávat a motivovat dobrovolníky apod.. http://www.freedomhouse.org Jedna z nejvýznamnìjších, v USA založených organizací na podporu demokracie a obèanských svobod. Poskytuje informace, kontakty, rozbory, nabídky semináøù a stáží aj. Má dùležitou poboèku v Maïarsku. http://www.eupraxis.com Poskytuje služby tomu, kdo uvažuje o podání žádosti o grant z fondù EU. Pomáhá vytvoøit spoleèný projekt s evropskými partnery a najít pro nìj financování. http://www.rec.org The Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe (REC) je nezisková organizace, která asistuje pøi øešení environmentálních problémù ve støední a východní Evropì, kde má 16 poboèek vèetnì èeské (www.reccr.cz). Náplní centra je rozvíjet spolupráci mezi neziskovými organizacemi, vládami a podnikateli podporou volného pohybu informací a podporou úèasti veøejnosti na rozhodování v environmentální oblasti. http://www.soros.org Známá sí Sorosových nadací je celosvìtová. V Bruselu, Paøíži a Budapešti pùsobí Open Society Institute. Budapešský má však spoleèné webové stránky s newyorskou kanceláøí, tedy www.soros.org. V Praze pùsobí Open Society Fund, která se nyní soustøeïuje hlavnì na problematiku korupce, rovných pøíležitostí, problematiky lidských práv a nìkteré další. Její adresa (bez oblíbených „www“!) je http://osf.cz. http://www.hrconnection.org Virtuální informaèní støedisko Human Rights Connection, které poskytuje poradenské služby aktivistùm v oblasti lidských práv vèetnì toho, jak spolupracovat s médii, zakládat organizace, pøipravovat kampanì apod.

Použité a doporuèené zdroje informací

171

http://www.ecas.org Pùsobí ve prospìch práva jednotlivcù a nevládních organizací na úèinnou komunikaci s institucemi EU, poskytuje servis pro organizace a poradenství pro obèany, zejména v oblasti volného pohybu osob. http://www.cedag.org CEDAG - Evropský výbor pro veøejnì prospìšná (dobrovolnická) sdružení http://www.ngonet.org Poskytuje informace o neziskovém sektoru støední a východní Evropy, granty a databáze. http://www.civicus.org Mezinárodní aliance pro podnìcování aktivního obèanství, pomáhá rozvíjet regionální, národní a mezinárodní iniciativy k posílení obèanské spoleènosti.

d) Informaèní a nadaèní centra v evropských zemích Na tìchto adresách lze získat pøímo informace o neziskovém sektoru v dané zemi, pøíp. v celé Evropì, anebo alespoò kontaktovat zprostøedkovatele pro další komunikaci. Musíme jen upozornit na samozøejmost, že jde o anglicky èi jinak „neèesky“ psané texty. Øada serverù, a již jiho- a východoevropských anebo západoevropských, bohužel nemá dokonce žádné jazykové mutace. Mnohé však ano, zkuste si… Belgie http://www.kbs-frb.be King Baudouin Foundation (Brusel) http://www.wingsweb.org WINGS – Køídla (Brusel) Bìlorusko http://www.ngo.by Belarusian Non-Governmental Organisation „United Way“ – Bìloruské nevládní organizace „Spoleèná cesta“ (Minsk)

172

Prùvodce neziskovým sektorem EU

http://www.scaf.at.tut.by Support Center for Associations and Foundations (SCAF) – Centrum podpory pro sdružení a nadace (Minsk) Bulharsko http://www.osf.bg Donors Forum in Bulgaria – Fórum dárcù v Bulharsku (Sofie) http://www.ngo.bg UBFA - Union of Bulgarian Foundations and Associations – Unie bulharských nadací a asociací (Sofie) Èeská republika http://www.donorsforum.cz Czech Donors Forum – Èeské fórum dárcù (Praha) http://www.icn.cz ICN - Informaèní centrum neziskových organizací (Praha) http://www.cpkp.cz Centrum pro komunitní práci ÈR s informacemi o regionálním rozvoji, evropské integraci ÈR, úèasti obèanù ve veøejné politice aj. Estonsko http://www.ngo.ee The Network of Estonian Non-profit Organisations (NENO) – Sí neziskových organizací Estonska (Tallin) Francie http://www.centre-francais-fondations.org Centre Français des Fondations – Francouzské centrum nadací (Paøíž)

Použité a doporuèené zdroje informací

173

Gruzie http://www.horizonti.org Mesame Sektoris Fondi Horizonti (Tbilisi) - Horizonti, nadace pro tøetí sektor Chorvatsko http://www.aed.hr Academy for Educational Development - Support for Educational Development – Akademie pro rozvoj vzdìlávání – podpora rozvoje vzdìlávání (Záhøeb) http://www.stope-nade.com Stope Nade – Split Link Information and Support Centre for Local NGOs Informaèní propojení a centrum podpory pro místní neziskové organizace (Split) Itálie http://www.fondazioni.it Centro di Documentazione sulle Fondazioni - Dokumentaèní støedisko nadací (Torino) Jugoslávie http://www.crnps.org.yu Center for the Development of Non-Profit Sector – Centrum pro rozvoj neziskového sektoru (Bìlehrad) Litva http://nisc.lt NISC - Non-Governmental Organisation Information and Support Centre – Informaèní a podpùrné centrum pro nevládní organizace (Vilnius) http://www.knopc.lt Kaunas NGO Support Center –Centrum podpory neziskových organizací (Kaunas)

174

Prùvodce neziskovým sektorem EU

Lotyšsko http://www.ngo.org.lv Centre for Non-Governmental Organisations – Centrum pro nevládní organizace (Riga) Maïarsko http://www.niok.hu Nonprofit Information and Education Centre (Budapeš) - pomoc obèanské spoleènosti v Maïarsku posilováním kapacit nevládních organizací. Stránky obsahují odkazy na další informaèní a finanèní zdroje. Nìmecko http://www.stiftungen.org Bundesverband Deutscher Stiftungen e.V.– Asociace nìmeckých nadací (Berlín) má zhruba dva tisíce èlenù – nadací velkých i malých, které založily buï soukromé osoby, nebo veøejné instituce http://www.maecenata.de Maecenata Institut für Dritter-Sektor-Forschung (Berlin-Mitte) zajišuje akademický výzkum, dokumentaèní a informaèní èinnost o obèanské spoleènosti a soukromé dobroèinnosti v Nìmecku. Makedonie http://www.mcms.org.mk MCIC - Macedonian Centre for International Cooperation – Makedonské centrum pro mezinárodní spolupráci (Skopje) mapuje „obèanský svìt“ v zemi Moldavsko http://www.contact.md Národní centrum pro pomoc nevládním organizacím (Kišinìv) http://www.ngo.md Katalog neziskových organizací Moldavska

Použité a doporuèené zdroje informací

175

Nizozemí http://www.verenigingvanfondsen.nl Vereniging van Fondsen in Nederland – Asociace nizozemských nadací (Haag) Polsko http://www.boris.org.pl Biuro Obs³ugi Ruchu Inicjatyw Samopomocowych (BORIS) – Støedisko podpory svépomocných iniciativ a rozvoje neziskových organizací (Varšava) http://www.klon.org.pl Sdružení KLON/JAWOR (Varšava) pro podporu rozvoje tolerantní, aktivní, tvoøivé a samoorganizující se spoleènosti provozuje databáze, vydává publikace, uskuteèòuje analýzy neziskového sektoru, zprostøedkovává kontakty. http://www.bordo.innet.pl BORDO Information Centre for NGOs – Informaèní centrum pro neziskové organizace (Varšava) http://www.fip.ngo.pl Association for the Forum of Non-Governmental Initiatives – Fórum neziskových organizací (Varšava) Rakousko http://www.ngo.at The World of NGOs – Svìt neziskových organizací (Vídeò) Rumunsko http://www.centras.home.ro CENTRAS, Assistance Centre for Non-Governmental Organisations – Støedisko pro pomoc nevládním organizacím (Bukureš) http://www.fdsc.ro Civil Society Development Foundation – Nadace rozvoje obèanské spoleènosti (Bukureš)

176

Prùvodce neziskovým sektorem EU

http://www.donorsforum.ro Romanian Donors Forum - Rumunské fórum dárcù (Bukureš) http://www.aid-ong.ro The Agency for Information and Development of Non-Governmental Organization (AID-ONG) – Agentura pro informování a rozvoj nevládních organizací (Timisoara) Rusko http://www.cafonline.org/cafrussia/ Ruská poboèka Charities Aid Foundation http://www.donorsforum.ru Donors Forum – Fórum dárcù (Moskva) Srbsko a Èerná Hora http://www.crnvo.cg.yu Center for Development of Non-Governmental Organizations – Centrum pro rozvoj nevládních organizací (Podgorica) http://www.crnps.org.yu Center for the Development of Non-Profit Sector – Centrum pro rozvoj neziskového sektoru (Bìlehrad) Slovensko http://www.saia.sk SAIA-SCTS – Slovenská akademická informaèní agentura – Støedisko služeb pro tøetí sektor (Bratislava) http://www.pdcs.sk Partners for Democratic Change Slovakia – Partneøi pro demokratickou zmìnu (Bratislava) poskytují vzdìlávací a mediaèní služby a podporují úèast obèanù na rozhodování o veøejných záležitostech.

Použité a doporuèené zdroje informací

177

Španìlsko http://www.fundaciones.org Asociación Española de Fundaciones – Asociace španìlských nadací (Madrid) http://www.ccfundacions.org/ Coordinadora Catalana de Fundacions – Koordinátor nadací v Katalánsku (Barcelona) Švýcarsko http://www.swissfoundations.ch Association des fondations donatrices en Suisse - Asociace švýcarských nadací (Bern) Turecko http://www.tusev.org.tr Türkiye Üçüncü Sektör Vakfý (TÜSEV) – Nadace tureckého tøetího sektoru (Istanbul) Ukrajina http://www.gurt.org.ua GURT - Resource Centre for NGO Development– Støedisko pro rozvoj neziskových organizací (Kyjev) Velká Británie http://www.acf.org.uk Association of Charitable Foundations - Asociace charitativních nadací (Londýn) http://www.cafonline.org Charities Aid Foundation (Londýn) je jednou z nejvìtších mezinárodních nadací s poboèkami po celém svìtì, mimojiné v Bruselu a Sofii.

178

Prùvodce neziskovým sektorem EU