Hodnoty ve veřejné politice Druhá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček
O čem bude tato přednáška? Hodnotová ukotvení veřejných politik Hodnoty v polity Lidská práva Politické ideologie Sociální stát
Hodnoty v policy Kritérium kvality a udržitelnosti života
Hodnoty v politics Teorie historického institucionalismu
Hodnotová ukotvení veřejných politik Hodnoty: se promítají do vymezení sociálních problémů a na ně navazujících veřejných zájmů, do obsahu ideologií, veřejně politických doktrín, veřejných politik, programů a norem; ovlivňují volbu a způsoby užití veřejně politických nástrojů; orientují činnost aktérů; vstupují do procesů výchovy, indoktrinace či přesvědčování.
Úkol Uveďte příklady změn v hodnotovém ukotvení veřejných politik po velkých historických traumatech (války, revoluce)!
Hodnoty v polity
Hodnoty v polity Hodnotová ukotvení veřejných politik jsou funkcí obecnější potřeby lidských civilizací koordinovat akce jednotlivců a skupin a předvídat reakce ostatních zúčastněných aktérů (… a tím snižovat transakční náklady těchto akcí). Příklady písemných kodifikací hodnotových soustav: Chamurapiho zákoník (1686 př.n.l.), Talmud, Bible, Korán, Deklarace práv člověka (Francouzská revoluce, 1789), Všeobecná deklarace lidských práv (OSN, 1948), Listina základních lidských práv a svobod (ČR, 1992), Charta základních práv EU (2000, 2009).
Lidská práva - vývoj Přirozená práva (Grotius, Hobbes, Locke) americká Deklarace nezávislosti (1776), francouzská Deklarace práv člověka (1789) Marshallova koncepce vývoje lidských práv (1963): Fáze formování národních států
18. století
19. století
20. století
Obsah lidských práv
* občanská práva
+ politická práva
+ sociální práva +/- ?
+ Kulturní práva (OSN)
21. století
Lidská práva Od 2. sv. v. rozrůzňování a vymezování konceptu lidských práv. př. genderová rovnost, formulace a uplatňování práv menšin atd. Dnes jsou lidská práva kodifikována v ústavních pořádcích a v právních soustavách všech demokratických zemí. Rada Evropy, EU
Politické ideologie „Politické ideje a ideologie působí v neposlední řadě také jako jakési sociální pojivo, jelikož skupinám a fakticky celým společnostem skýtají určitý soubor sjednocujících názorů a hodnot“. (Heywood 2005, s. 21)
Ve veřejně politické praxi koexistují, soupeří a prolínají se různé politické ideologie.
Politické ideologie Tradiční orientace: Liberalismus hledání rovnováhy mezi: Konzervatismus hospodářským růstem, blahobytem, důrazem na trh a Socialismus deregulaci, na individuální rozvoj Environmentalismus a omezováním role státu a důrazem na sociální Nacionalismus spravedlnost, sociální rovnost, Totalitarismus politická práva, sociální Nacismus Fašismus Komunismus
soudržnost a sociální stát
Nové výzvy: kvalita životního prostředí bezpečnost
Úkol Charakterizujte různé proudy uvnitř vlivných politických ideologií: liberalismus, konzervatismus, socialismus.
Sociální stát (Welfare State) Průmět politických ideologií do podoby institucí.
„Sociální stát (možná přesněji: stát veřejných sociálních služeb) je stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v praktické politice prosazuje myšlenka, že sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. Každému z jeho občanů se dostává alespoň určitého uznaného minima podpory a pomoci v různých životních situacích, které jej či jeho rodinu (potenciálně či aktuálně) ohrožují.“ (Potůček 1995, s. 35)
Charakteristiky hlavních typů sociálních států Charakteristika Dekomodifikace → Typ ↓
Základ/ determinanty
Klíčové kritérium dostupnosti služeb
Důsledky
Liberální/ Anglosaský
Omezené dávky, selektivita zajištěná testováním příjmů
Hegemonie buržoazie, silný liberalismus
Potřebnost
Polarizovaný růst zaměstnanosti se slábnoucí střední třídou, posilování třídní diferenciace
Konzervativní/ Kontinentální Evropa
Štědrý, široký přístup, nicméně založený na příspěvcích
Třídní kompromis bez jasné hegemonie a silný katolicismus
Pracovní výkon a příslušnost k pracovní kategorii
Sociálně demokratický/ Skandinávie
Velmi štědrý, Dominance univerzální přístup odborů a hegemonie sociální demokracie
Občanství
Sociální struktura společnosti
Rozštěpení společnosti (Veřejná pomoc „skutečně“ potřebným vs. soukromá pomoc střední třídy sobě samé) Problémy se Statusově podmíněná zaměstnaností: sociální podpora „bez fragmentace (statusové bariéry práce“; podpora rodin; segmentace mezi různými skupinami na zajištěné/nezajištěné pracovníků) Expanze veřejných Univerzálněsociálních služeb; egalitární podpora jednotlivců (podporující solidaritu)
Sociální stát – kritika Sociální stát vznikl po 2. sv. v. v západní Evropě - dnes je někdy těžkopádný a pomalu reaguje na změny prostředí. Silný vliv ekonomické globalizace a stárnutí populace Kritika zde uvedené typologie: rozšíření o latinský (země jižní Evropy) či radikální typ (Austrálie, Nový Zéland) zohlednění genderového hlediska
Hodnoty v policy
Hodnoty v policy Do nedávna byl nejužívanějším indikátorem hospodářského a sociálního pokroku hrubý domácí produkt (HDP). Obrat k indikátorům vyjadřujícím širší soubor životních podmínek občanů (Stiglitzova zpráva, Report 2009)
Index lidského rozvoje (HDI - Human Development Index) hrubý národní příjem (GNI – Gross National Income), střední délka života při narození, úroveň vzdělanosti obyvatelstva dané země
Hodnoty v policy - příklad Index hrubého národního štěstí (GNH – Gross National Happiness) „Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý národní produkt“. (bhútánský král Jigme Singye Wangchuck, 1972)
Index postaven na 4 pilířích: udržitelný rozvoj, kulturní hodnoty, přírodní prostředí a dobré vládnutí.
Zahrnuje 8 zdrojů lidského štěstí: Fyzické, duševní a duchovní zdraví; rovnováha mezi placenou a neplacenou prací a odpočinkem; aktivní život v komunitě; kulturní rozmanitost a odolnost; vzdělávání; životní úroveň; dobré vládnutí; život v přírodě a s přírodou.
Kritérium kvality a udržitelnosti života Kvalita a udržitelnost života
Hospodářská konkurenceschopnost (Ekonomická dimenze)
Sociální soudržnost (Sociální dimenze)
Životní prostředí (Environmentální dimenze)
Lidská bezpečnost (Bezpečnostní dimenze)
Zdroj: Potůček, Musil, Mašková 2008; Report 2009
Hodnoty v politics
Hodnoty v politics „Etika veřejné politiky, to je mnohem více než jen to, zda se politici při svém rozhodování ohlížejí i na etické hodnoty. Každý aspekt a každá fáze veřejné politiky se mohou etiky dotýkat a všichni zúčastnění aktéři musí řešit etické otázky. Poradci, analytici, ti, kdo rozhodují, administrátoři i lidé, kteří politiku hodnotí, nesou etickou odpovědnost. Odpovídají za své jednání v roli zástupců veřejnosti, za metody, které používají, za to, na co se zaměřují i za výsledky (Brown 2010, s. 379) politiky.“ Příklady hodnotových konfliktů konzultantů/analytiků ve veřejné politice: Konzultanti mohou vystupovat v několika rolích (které se mohou prolínat, doplňovat se, nebo si protiřečit): Nezávislí experti, technologové veřejné politiky, usilující o nalezení nejlepšího řešení na základě objektivních poznatků vědy; Zastánci řešení sociálních problémů, tak jak je vnímají oni sami; Spojenci zadavatelů, snažící se sloužit jim a jejich cílům.
Otázka k zamyšlení Jaké hodnotové konflikty se mohou promítat do rozhodování poslanců?
Teorie historického institucionalismu Uplatnění především při studiu makrospolečenských procesů v delším časovém horizontu Zájem o to: jaké faktory (včetně institucí obecně a politických institucí zvláště) ovlivňují to, jak aktéři formulují své vlastní zájmy, svoji politickou situaci, politické cíle a své hodnocení optimálního zaměření svých činností; jak aktéři interpretují činnost institucí a přizpůsobují svoje chování těmto výkladům (včetně snahy tyto instituce měnit nebo ustavit nové); jak se výklady preferencí, zájmů a témat mění v čase nebo liší při srovnání různých společností (Immergut 2005).
Předpoklad závislosti na cestě (path-dependency).
Teorie historického institucionalismu Charakteristické rysy: relativně široká konceptualizace vztahu mezi institucemi a individuálním chováním; zdůraznění asymetrie moci spojené s působením a vývojem institucí, tedy to, že instituce ovlivňují dělbu moci mezi sociálními skupinami; sledování institucionálního vývoje, vyjadřující závislost na předchozích vzorech a nezamýšlených souvislostech; hledání dalších determinant veřejných politik kromě institucí samotných. (Hall a Taylor 1996, s. 938–942)
Literature in English Esping-Andersen, G. 1990. The Three Worlds of Welfare Capitalism. New Jersey: Princeton University Press, 1990. Esping-Andersen, G. 1999. Social Foundations of Postindustrial Economies. New York: Oxford University Press. Hall, P. A., C. R. Taylor. 1996. „Political Science and the Three New Institutionalisms“. Political Studies, XLIV: 936-957. Human Development Report 2010. The Real Wealth of Nations: Pathways to Human Development. New York: Palgrave Macmillan. Immergut, E. M. 2005. Paradigms of Change in Poltical Science: HistoricalInstitutionalism in Political Science and the Problem of Change. Pp. 237-259 in Wimmer, A., R., Kössler (eds.). Understanding Change: Models, Methodologies, and Metaphors. Basinngstoke: Palgrave. Marshall, T. H. 1963. Sociology at the Crossroads and Other Essays. London: Heinemann. Stiglitz, J. E., A. Sen, and J.-P. Fitoussi. 2009. Report by the Commission on the Measurement of Economic Performance and Social Progress [online]. Paris [cit. 2014-17-04]. Dostupné z
.
Literatura česky Brown, B. 2005 (reedice 2010). „Etika a tvorba veřejné politiky ve střední a východní Evropě“. Pp. 353-383 in Potůček, M. a kol. Veřejná politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Heřmanová, E. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Heywood, A. 2005. Politické ideologie. Praha: Eurolex Bohemia. Potůček, M. 1995. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M., J. Musil, M. Mašková (eds.). 2008. Strategické volby pro Českou republiku: teoretická východiska. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M. a kol. 2015. Veřejná politika. Praha: C.H. BECK. Rukopis je prezenčně k dispozici ve studovně Knihovny společenských věd T. G. Masaryka, Jinonice. Stankiewicz, W. J. 2006. Hledání politické filosofie. Ideologie na sklonku dvacátého století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Vavroušek, J. 1993. „Závod s časem. Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života.“ Literární noviny IV (49), (9. 12.): 1, 3.