Kulturní a kreativní průmysly v kulturní politice Evropské unie

Kulturní a kreativní průmysly v kulturní politice Evropské unie

1 Autorka: Eva Žáková Rok dokončení:2010

Studie je vydávána Institutem umění - Divadelním ústavem v rámci projektu Ministerstva kultury Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů ČR, identifikační kód projektu DD07P03OKU004.

Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

Obsah: 1. Článek 167 2. Studie Ekonomika kultury 3. Evropská kulturní agenda 4. Pracovní plán 2008 - 2010 5. Pracovní skupina OMK pro maximalizaci potenciálu kulturních a kreativních průmyslů (KKP), zvláště malých a středních podniků MSP 6. Platforma pro kulturní a kreativní průmysly 7. Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kulturních a kreativních průmyslů 8. Zpráva o provádění evropského programu pro kulturu 9. KKP a Evropská strategie 2020 10. Závěr 11. Základní dokumenty Evropské unie a studie vypracované na zakázku Evropské komise, z kterých čerpá tato studie Použité zkratky KKP IKT MSP OMK SF EU

- kulturní a kreativní průmysly - informační a komunikační technologie - malé a střední podniky - otevřená metoda koordinace - strukturální fondy - Evropská unie

Kulturní a kreativní průmysly v kulturní politice Evropské unie 1. Článek 167 Jediným právním ukotvením oblasti kultury v rámci Evropské unie je čl. 167 Lisabonské smlouvy (dříve čl. 151 Smlouvy ustavující Evropské společenství z roku 1993). Stojí za zmínku, že se text čl. 167 v nově přijaté Lisabonské smlouvě nijak neliší od původního textu dřívějšího čl. 151, tedy, že právní ukotvení oblasti kultury v rámci EU nezaznamenalo žádné změny a zůstává stále stejné. Článek 167 1. Unie přispívá k rozkvětu kultur členských států a přitom respektuje jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňuje společné kulturní dědictví.

Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

2

2.

3.

-

4. 5. -

Činnost Unie je zaměřena na povzbuzování spolupráce mezi členskými státy a v případě potřeby na podporu a doplňování jejich činnosti v následujících oblastech: zlepšování znalosti a šíření kultury a dějin evropských národů, zachování a ochrana kulturního dědictví evropského významu, nekomerční kulturní výměny, umělecká a literární tvorba, včetně tvorby v audiovizuální oblasti. Unie a členské státy podporují spolupráci v oblasti kultury se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s Radou Evropy. Unie ve své činnosti podle ostatních ustanovení Smluv přihlíží ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Ve snaze přispět k dosažení cílů, uvedených v tomto článku: Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem po konzultaci s Výborem regionů podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států, Rada na návrh Komise přijímá doporučení.

Tento článek velmi stručně charakterizuje mandát EU v oblasti kultury. EU se v něm zavazuje, že bude respektovat a podporovat kulturní rozmanitost členských států. V praxi to znamená, že kulturní politika zůstává v kompetenci jednotlivých členských států. EU může pouze vytýčit trendy, které by měly členské státy v evropském zájmu sledovat. Zároveň však čl. 167 obsahuje i odstavec 4, který stanoví, že EU bude ve své činnosti přihlížet ke kulturním hlediskům i v ostatních svých ustanoveních, což de facto znamená, že se zavazuje k tomu, že se bude věnovat kultuře i v dalších svých politikách či agendách. Tento odstavec tak hraje významnou roli např. při prosazení možnosti čerpání prostředků na kulturní projekty ze strukturálních fondů i při prosazování aktivit týkajících se kulturních a kreativních průmyslů na úrovni EU. V rámci úsilí o zlepšení postavení úlohy kultury na úrovni EU se ukázalo, že argumenty o důležitosti kultury ve smyslu společenského přínosu, tedy o vlivu kultury na pěstování hodnot, kultivování a budování identity jednotlivců i společnosti, pěstování respektu, posilování mezikulturního dialogu, boje proti extremismu atd. nejsou dostatečné a nemají žádoucí přesvědčivost. I proto se nejen ministři kultury v některých zemích, ale i Vrchní ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise (DG EAC) chopili příležitosti využít koncept kulturních a kreativních průmyslů (KKP), který umožňuje použít ekonomické argumenty, které mají v tržní společnosti větší váhu a na které slyší i ministři financí. Je nutné zdůraznit, že v případě konceptu KKP nejde jen o pragmatické využití ekonomické argumentace, ale i nový model chápání kultury. Model kreativních průmyslů v sobě zahrnuje i oblast umění, které tvoří jeho jádro, jeho nejdůležitější část, na kterou se nabalují ekonomicky zajímavé výstupy. Dochází tak přirozeně k propojení oblasti umění s oblastí průmyslů, které odráží současný stav kultury, pro který je charakteristické prolínání tzv. vysokého a nízkého umění, elitní a populární kultury, komerčního umění s uměním podporovaným z veřejných zdrojů. Tento vývoj souvisí s demokratizací kultury, s přístupem veřejnosti ke kultuře, s rozvojem informačních a komunikačních technologií, nástupem internetu, s úrovní vzdělanosti, s nárůstem volného času i s nástupem tzv. home-made (nebo-li po doma vytvořené) kultury.

Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

3

2. Studie Ekonomika kultury Pro začlenění konceptu KKP do evropské agendy má stěžejní význam studie, kterou si Evropská komise nechala zpracovat a která byla dokončena v roce 2006. Jedná se o studii Ekonomika kultury v Evropě (The Economy of Culture in Europe), kterou vypracovala společnost KEA s Media Group (Turku School of Economics) and MKW Wirtschaftsforschung GmbH. Hlavním cílem studie bylo dokázat, že kultura má velký význam pro naplňování cílů Lisabonské strategie z roku 2000, která zakládá konkurenceschopnost Evropy na rozvoji znalostní ekonomiky, na investicích do odvětví IKT, na podpoře inovací a výzkumu. Zjištěním studie je, že kulturní a kreativní odvětví je oblastí, která se rozvíjí výrazně rychleji než zbytek ekonomiky a hraje významnou roli i pro zaměstnanost. Navíc pohání další odvětví, především oblast inovací a IKT, protože rozvoj nových technologií závisí do velké míry na atraktivitě obsahu. Studie tato zjištění dokládá např. následujícími čísly: ■ Odvětví dosáhlo v r. 2003 obratu přesahujícího 654 miliard €, přičemž pro srovnání obrat průmyslu výroby automobilů činil v roce 2001 271 miliard € a obrat výrobců ICT dosáhl v roce 2003 541 miliard €. ■ V r. 2003 toto odvětví přispělo k HDP EU 2,6%. Ve stejném roce se obchod s nemovitostmi podílel 2,1%, odvětví spojené s potravinami a nápoji 1,9%, oděvní průmysl 0,5% a průmysl spojený s chemikáliemi, kaučukem a umělými hmotami 2,3 % na HDP EU. ■ Celkový růst přidané hodnoty odvětví činil 1999-2003 19,7%. ■ Růst odvětví v 1999-2003 byl o 12,3% vyšší než celkový růst hospodářství. ■ V r. 2004 v odvětví pracovalo 5,8 milionů lidí, což odpovídá 3,1% celkového ■ množství zaměstnaných osob v EU25. ■ Zatímco celková zaměstnanost v EU se v letech 2002-2004 snížila, zaměstnanost v tomto odvětví vzrostla (+1,85%). Odvětví KKP vymezuje studie čtyřmi okruhy s tím, že pro ekonomický růst mají velký význam i návazná odvětví jako jsou výrobci PC, MP3 přehrávačů, mobilních telefonů atd., nicméně do statistiky studie tato návazná odvětví nezahrnuje a na rozdíl např. od Britů do kreativních průmyslů nezařazuje software. umění: výtvarné umění (řemesla, malířství, sochařství, fotografie, trhy s uměním a starožitnostmi); scénická umění (operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus); kulturní dědictví (muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archívy). Studie tuto oblast dále charakterizuje jako neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby a která jsou „konzumována" na místě (koncert, umělecký veletrh, výstava). kulturní průmysly: film a video; TV a rozhlas; videohry; hudba (hudební nahrávky i živá vystoupení); knihy a tisk (vydávání knih a tisku). Dále je tato oblast charakterizována jako odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (například kniha, film, zvuková nahrávka). kreativní průmysly: design (módní návrhářství, grafický design, design interiérů, design produktů); architektura; reklama. Tato oblast je charakterizována jako oblast, kde se kultura stává „tvůrčí" investicí do produkce „nekulturního" zboží. Kreativita je ve studii chápána jako využití kulturních prostředků jako zprostředkujících produktů Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

4

ve výrobním procesu nekulturních odvětví a tedy jako zdroj inovace. příbuzná průmyslová odvětví: výrobci PC; výrobci MP3 přehrávačů; odvětví mobilních telefonů atd. První tři okruhy oblastí mají společné to, že se „odvíjejí od individuální původní tvorby, dovednosti a talentu a mají předpoklady pro růst ekonomického výkonu a zaměstnanosti prostřednictvím generování a využití duševního vlastnictví; jde o nápady expresivní hodnoty, které jsou obchodovatelnými komoditami umění" (definice Work Foundation). 3. Evropská kulturní agenda Zpracování výše zmíněné studie bylo jedním z impulsů k vypracování Evropské kulturní agendy (Sdělení o evropském programu pro kulturu v globalizujícím se světě), která byla Radou schválena v roce 2007. Jedná se o první strategický dokument EU pro oblast kultury. Kultura je v něm charakterizována jako nezbytný prvek pro dosažení strategických cílů EU, které se týkají prosperity, solidarity, bezpečnosti a zajištění pozice na mezinárodní scéně. Agenda stanovuje tři hlavní cíle, kterými jsou: 5. Podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu 6. Podpora kultury jako katalyzátoru tvořivosti/kreativity, v rámci lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost 7. Podpora kultury jako zásadního prvku mezinárodních vztahů Unie. Tématu KPP je zasvěcen 2. cíl evropské kulturní agendy, ač používá širší termín kreativity. Tento termín v sobě však, jak je patrné dále v textu, zahrnuje oblast KKP. Tento cíl byl formulován na základě doporučení, která jsou obsažena ve Studii Ekonomika kultury. V rámci 2. cíle Agenda vymezuje témata, kterými je nutné se zabývat. Jde o ■ podporu kreativity ve vzdělání, znamenající využití umění a kultury jako nástroje celoživotního učení v rámci formálního i neformálního ■ podporu vzdělávání kulturních pracovníků v manažerských a podnikatelských schopnostech ■ rozvoj kreativních partnerství mezi kulturou a jinými odvětvími (informační a komunikační technologie, výzkum, cestovní ruch, sociální partneři atd.) s cílem posílit sociální a hospodářský dopad investic do kultury a kreativity, především s ohledem na podporu růstu a zaměstnanosti a rozvoj a přitažlivost regionů a měst. Je nutné podotknout, že tato agenda se vlastně nezabývá uměním a kulturou jako takovou (není to agenda ve smyslu záběru ministerstev kultur), ale jde o dokument, který se zaměřuje na využití a přínosy kultury pro další oblasti (tedy tzv. instrumentalizaci kultury). V případě KKP jde o využití umění a kultury především pro ekonomický růst. Dokument proto v souladu s cílem agendy, vnímá kulturu v širším pojetí, v antropologickém slova smyslu, jako základ symbolického pojmu pro významy, přesvědčení, hodnoty a tradice, které jsou vyjádřeny jazykem, uměním, náboženstvím a mýty. S tímto pojetím souvisí i zavedení a propagování širšího konceptu kreativity (tvořivosti), který je vnímán jako nezbytný předpoklad pro společnost aspirující k inovacím a pokroku. Kreativita je synonymem úspěchu, moderních nových trendů a Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

5

zapálení. Představuje schopnost přicházet s novými nápady a přetvářet vize a sny na skutečnost. Základním zdrojem kreativity je pak odjakživa umění a kultura. „Kultura má mnoho definic a konotací, které nicméně téměř vždy zahrnují vytváření významu. Mezi kreativitou a významem, ačkoliv jsou formálně na sobě nezávislé (nové věci vznikají i mimo kulturní sektor a mnohé významové kulturní artefakty nejsou nové), existují silné a důležité vazby. Vytvoření významu často vyžaduje nové způsoby vidění světa, nové interpretace a nové formy, které jsou vyjádřením těchto nových pohledů. Často používáme termín „ z kultury vycházející kreativita" („culture-based creativity"), který spojuje oba koncepty: "nový" a "význam" a znamená tedy nový význam"1. Agenda pro kulturu zavedla také nové pracovní metody pro koordinaci konkrétních aktivit a monitoring dosažených výsledků, vytýčených pracovním plánem. Stěžejní složkou nové pracovní metody v oblasti kultury je tzv. otevřená metoda koordinace OMK (open method of coordination - OMC). Jedná se o nezávazný mezivládní rámec pro politickou výměnu a společnou činnost, který se hodí v takovéto oblasti, kde pravomoci do velké míry zůstávají na úrovni členských států. Zahrnuje shodu na společných cílech, pravidelné sledování pokroku při jejich naplňování a výměnu osvědčených postupů a příslušných údajů, což podporuje vzájemné učení. OMK se používá v oblastech zaměstnanosti, sociální ochrany, vzdělávání a mládeže. OMK pomáhá v těchto oblastech posílit tvorbu politik členských států, protože pravidelná účast na evropském procesu zvyšuje profil těchto politik na vnitrostátní úrovni a vytváří pro ně další podnět. Umožňuje také členským státům, aby se učily od sebe navzájem. Rada ministrů se dohodla na dvouletém sledování aktivit a výsledků. Do procesu naplňování agendy pro kulturu je zapojen i Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. 4. Pracovní plán 2008 - 2010 První pracovní plán Evropské kulturní agendy s využitím nové pracovní metody byl Radou ministrů schválen na období 2008 - 2010. Další složkou pracovní metody je uspořádání kulturního fóra, které se uskuteční každé dva roky, vždy s cílem získat názory a zpětnou vazbu od občanské společnosti, které budou zohledněny při sestavování společné zprávy, za kterou bude zodpovědná Komise s představiteli členských států. Pracovní plán (2008 - 201) vytýčil pět priorit, z nichž jedna se přímo týká oblasti KKP. Tato priorita je formulována jako: Maximalizace potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, zvláště malých a středních podniků - MSP (Maxim ising the potential of cultural and creative industries, in particular that of SMEs). Dalšími prioritami pracovního plánu jsou: - Zlepšení podmínek mobility umělců a dalších pracovníků v oblasti kultury; - P odpora přístupu ke kultuře, zvláště prostřednictvím podpory kulturního dědictví, mnohojazyčnosti, digitalizace, kulturního cestovního ruchu, součinnosti se vzděláváním, zvláště uměleckým vzděláváním a vyšší mobilitou sbírek; - Rozvoj dat, statistik a metodologií pro oblast kultury a zlepšení jejich srovnatelnosti; Propagace a implementace Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. 1

Závěrečná zpráva pracovní skupiny OMK Maximalizace potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, zvláště malých a středních podniků, červen 2010 Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

6

V souvislosti s těmito dalšími prioritami je nutné zdůraznit, že vzhledem k šíři svého záběru, koncept KKP de facto obsahuje všechna témata vymezená výše zmíněnými prioritami a vytváří zastřešující koncept pro celou oblast kultury a témat zařazených do pracovního plánu (viz text dále). Pro řešení priorit pracovního plánu byly ustanoveny pracovní skupiny, jejichž cílem bylo vypracovat zprávu o daných tématech včetně doporučení pro EU i členské státy. Komise vypracovala principy sestavování a fungování pracovních skupin (vedle pracovní skupiny pro KKP byly ustaveny skupiny pro mobilitu umělců a dalších pracovníků v oblasti kultury, pro mobilitu sbírek a muzejní činnost a pro součinnost oblasti kultury a vzdělávání). Účast členských států ve skupinách je dobrovolná a členské státy mohou do skupin vstupovat kdykoliv. Každý členský stát, který se rozhodne účastnit, nominuje odborníka jako člena pracovní skupiny. Odborník by měl ideálně mít odborné i politické zkušenosti v dané oblasti. Členské státy mohou přizvat další odborníky nebo úředníky k účasti ve skupinách v rolích pozorovatelů. Skupiny se mohou rozhodnout v případě potřeby přizvat odborníky z dalších oblastí, kteří přispějí k práci skupiny. Skupiny si zvolí své předsedy z členských států, které se skupin účastní a předsedové budou pravidelně (vždy v rámci předsednictví) podávat zprávy Výboru pro kulturní záležitosti, který má právo ovlivňovat směrování činnosti skupiny. Komise se v pracovním plánu, který se týká KKP, zavázala zadat vypracování několika studií: o přínosu kultury ke kreativitě, o podnikatelské dimenzi kulturních a kreativních průmyslů, o přínosu kultury k ekonomickému rozvoji na místní a regionální úrovni a vypracovat tzv. Zelenou knihu o kulturních a kreativních průmyslech. Pro oblast KKP, která je velmi rozmanitá a obsahuje řadu horizontálních témat, je důležité ve stručnosti zmínit akce pracovního plánu týkající se již zmíněných dalších priorit. V rámci priority Rozvoj dat, statistik a metodologií pro oblast kultury a zlepšit možnost jejich srovnání byla znovu ustanovena pracovní skupina Eurostatu (ESSnet - culture), která se věnuje oblasti kulturních statistik. V současné době tato skupina pracuje na metodologii kulturních statistik a projednává nový aktualizovaný evropský rámec s tím, že bere v potaz rámec pro kulturní statistiky, který vypracovala UNESCO v roce 2009. Současný evropský rámec pro kulturní statistiky je totiž starý 10 let, nezahrnuje sport a cestovní ruch, kultura je rozdělena do 60 aktivit a osmi oblastí: kulturní dědictví, archivy, knihovny, knihy a tisk, výtvarné umění, architektura, scénická umění, audiovize/multimedia a šesti funkcí: ochrana, tvorba, produkce, šíření, obchod a školení. Nový evropský rámec pro kulturní statistiky by měl být vypracován do konce roku 2011. Členem této skupiny je za Českou republiku PhDr., Ing. Jaroslav Novák, CSc., vedoucí Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pan Novák je také členem týmu, který připravuje rámec pro kulturní statistiky v České republice. Zpracováním tohoto rámce byl Ministerstvem kultury České republiky pověřen NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), který na tomto úkolu spolupracuje s ČSÚ. Zpracování statistického rámce pro kulturu je jedním z úkolů Státní kulturní politiky na léta 2009 - 2014: úkol 1.3 Program vyhodnocování přínosů kultury pro jiné obory včetně evaluace ekonomické, který je formulován takto: „Ekonomické toky v sektoru kultury poskytují doposud nedostatečnou informaci o přínosech pro tuzemskou ekonomiku i neekonomické Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

7

sektory. Cílem programu je získat a analyzovat objem produkce a služeb ve finančním vyjádření, měřit produktivitu resp. efektivitu jednotlivých oborů kultury a měrné náklady na dosažení jednotek výkonu atd. Jednou z cest je vytvoření a využití tzv. satelitního účtu kultury a zaměření výzkumu v oblasti kultury na analýzu struktury, legislativního a ekonomického postavení subjektů působících v oblasti péče o kulturní dědictví a umění". V plánu implementace je uvedeno, že by tento účet pro kulturu měl být naplňován daty již v roce 2011. Další prioritou vztahující se svými tématy ke KPP je podpora přístupu ke kultuře, zvláště prostřednictvím podpory kulturního dědictví, mnohojazyčnosti, digitalizace, kulturního cestovního ruchu, součinnosti se vzděláváním, zvláště uměleckým vzděláváním a vyšší mobilitou sbírek. Z této priority je pro oblast KPP důležité především téma součinnosti se vzděláváním, tedy výstupy Pracovní skupiny pro součinnost oblasti kultury a vzdělávání, téma digitalizace, kde Evropská komise hodlá pokračovat v podpoře online přístupu ke kulturním materiálům a práci na vytvoření Evropské digitální knihovny jako společného mnohojazyčného přístupového místa k různým sbírkám evropských knihoven, archívů a muzeí a téma kulturního cestovní ruchu/kulturního dědictví, kde Evropská unie vyzývá členské státy k podpoře kulturního dědictví prostřednictvím nových synergií s všestrannými projekty kulturního turismu. A konečně se jedná i o prioritu Propagace a implementace Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Členské státy jsou vyzvány k začlenění cílů úmluvy do národních politik a Evropská komise k vytvoření skupiny napříč ředitelstvími k zajištění implementace úmluvy a propagaci jejích cílů do evropských politik a strategií. Česká republika se jako jedna z posledních členských zemí EU, stala smluvní stranou této Úmluvy z r. 2005 v druhé polovině roku 2010. Připojením se k Úmluvě, ke které se již dříve připojila EU jako celek, získává Česká republika možnost přímo zasahovat do přípravy mezinárodních prováděcích předpisů v dané oblasti. Úmluva je jediným mezinárodním dokumentem, který zakotvuje právo států na formování vlastních národních kulturních politik a na přijetí odpovídajících nástrojů k jejich realizaci. Uznává zvláštní povahu kulturních statků a služeb jakožto zboží, avšak zboží zvláštní povahy. Její význam je také v zakotvení mezinárodní spolupráce v oblasti umění a kulturních průmyslů. 5. Pracovní skupina OMK pro maximalizaci potenciálu kulturních a kreativních průmyslů (KKP), zvláště malých a středních podniků MSP Pracovní skupině pro maximalizaci potenciálu KKP, zvláště MSP bylo Evropskou komisí doporučeno prozkoumat existující opatření v oblasti KKP na národních úrovních a využít příkladů dobré praxe. Skupina začala pracovat v dubnu 2008 a závěrečnou zprávu předložila 3. 6. 2010. V rozmezí dvou let se uskutečnilo 10 setkání této skupiny, do které nominovalo své zástupce 22 členských států. Za předsedající byli zvoleni experti nominovaní Nizozemím a Portugalskem: Dick Rijken, profesor informační technologie a společnosti na univerzitě aplikovaných věd v Haagu a Freire de Sousa, mezinárodní konzultant pro ekonomiku, univerzitní profesor a bývalý člen portugalské vlády. Tým expertů tvořili úředníci ministerstev a dalších organizací, někteří členové skupiny byli opravdovými odborníky v rámci velmi specializovaných oblastí (např. autorská práva či hudební průmysl). Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

8

V samém začátku své práce skupina shromáždila 104 příkladových studií, jejichž výčet je součástí zprávy. Na základě těchto příkladů a základních otázek týkajících se KPP byly vytyčeny čtyři tematické okruhy a zformovány čtyři podskupiny, které se těmito okruhy zabývaly. 1. Kontext - Jak souvisí KKP s ostatními sektory, jaká je povaha a rozsah inovací vzešlých z kultury a jak mohou být takové inovace stimulovány pomocí strategií? 2. Užití a znovu užití kultury - Jak a kým je kultura užívána? Jak můžeme zajistit optimální tok inspirace? A jak můžeme, v době kdy se setkáváme s rapidním nárůstem digitalizace, zajistit nové formy kulturní produkce čerpající inspiraci v její nejčistší a nejzákladnější podobě (znovu-užíváním kulturních produktů, kterým je dáván nový smysl)? 3. Metoda - Jak KKP fungují, pokud jde o podnikání a obchodní modely? Jak může být obrovské množství MSP stimulováno a jak jim lze pomoci v podnikatelských záležitostech? 4. Obsah - Jak může být zlepšena a udržena kvalita kulturních produktů a jejich obsahu? Všechny čtyři podskupiny vytvořily dílčí analytické zprávy s doporučeními. Na základě těchto zpráv se skupina rozhodla stanovit osm tematických linií s cílem strukturovat seznam možných strategických opatření a doplnit pokud možno dané linie příkladovými projekty. 1. Politická připravenost a citlivost 2. Základní předpoklady: kultura, vzdělání a komunikace 3. Podmínky prostředí 4. Podnikatelské schopnosti, financování a infrastruktura 5. Nové obchodní modely, sítě a klastry 6. Vazby mezi kreativitou a inovacemi 7. Vazby na ostatní oblasti a společenské cíle 8. Evropská a mezinárodní dimenze 5.1. Politická připravenost a citlivost mapování a kreativní programy - spolupráce - lepší financování KKP EU Skupina je přesvědčena o tom, že důležitost a ekonomická hodnota KKP na národních a regionálních úrovních jsou neoddiskutovatelnou skutečností. Podpora KKP vyžaduje vysokou míru porozumění a spolupráce politické reprezentace a institucí na všech úrovních. Je žádoucí zvýšit finanční podporu KPP ze strany EU, která by měla hrát i významnou roli při překonání rozdílů mezi jednotlivými evropskými zeměmi ve strategické podpoře KKP. Skupina doporučuje: mapovat KKP na všech úrovních; podporovat spolupráci států, ministerstev a ředitelství EK s cílem zajistit výměnu informací pro společnou databázi/platformu příkladů dobré praxe a ustanovit speciální interdisciplinární pracovní skupinu (Task Force) nebo observatoř na úrovni EU, na národních a regionálních úrovních by měla být obdobně podporována spolupráce mezi ministerstvy a dalšími orgány stejně jako mezi odbory a odděleními regionálních úřadů; dále doporučuje lépe využít existujících zdrojů, především strukturálních fondů (SF) pro podporu KKP a vytvořit nástroje pro hodnocení vlivu dotačních mechanismů ve smyslu zaměstnanosti, přidané hodnoty, návratnosti investic, atd. a věnovat zvýšenou pozornost hodnocení opatření v oblasti daňových úlev a jejich efektivity na evropské úrovni. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

9

Příkladový projekt Systém finanční podpory ze SF na období 2007 - 21013 pro kreativní průmysly (Estonsko) Do Operačního programu pro rozvoj ekonomického prostředí jsou zvlášť zařazeny kreativní průmysly. Jedná se o speciální programy pro podporu kreativních průmyslů: zvyšování povědomí a výzkum, vybudování exportních kapacit, podpora infrastruktury a spolupráce - inkubátory, rozvojová centra, exportní agentury, klastrový program, tréninkový program (kreativní průmysly jsou zahrnuty do širšího programu), rozvoj produktů (kreativní průmysly jsou zahrnuty do širšího programu), mezinárodní veletrhy (kreativní průmysly jsou zahrnuty do širšího programu). Plánování těchto opatření zajišťuje speciální pracovní skupina sestávající z představitelů ministerstva kultury, ministerstva ekonomických záležitostí a komunikace a agentury „Enterprise Estonia". 5.2. Základní předpoklady: kultura, vzdělávání a komunikace příklady dobré praxe a statistiky jako nástroje propagace důležitosti a ekonomické hodnoty KKP - péče o talenty, vzdělávací programy a kompetence Skupina považuje za důležité ujasnit a jednotně používat definice KKP a pracovat na statistickém zjišťování dat o KKP. Explicitně je zmíněna kulturní politika, která by se měla věnovat podpoře nekomerčního umění, které je předpokladem pro rozvoj KKP. Další velmi významnou oblastí je vzdělávání, které se musí zaměřit na vyhledávání a pěstování talentů. Všechny úrovně vzdělávacího systému (od raného věku přes vyšší vzdělání) musí být využity k rozvinutí potenciálu všech studentů a odhalení talentu každého jedince, stejně jako pro osvojení si schopností a znalostí potřebných k posílení podnikatelských kompetencí velkého množství účastníků KKP. Skupina doporučuje využívat příkladů dobré praxe a statistiky k prokázání významu a ekonomické hodnoty KPP: zavést jasnou definici KKP, vytvořit rámec a koordinovat statistické sledování dat a ukazatelů na úrovni EU i na národních úrovních, pečlivě mapovat KKP na národních a regionálních úrovních s tím, že budou brány v potaz národní, regionální a místní zvláštnosti a vytvářet strategické programy. Příkladové projekty Program Kreativní Británie: Nové talenty pro novou ekonomiku Program, který vznikl ve spolupráci tří ministerstev (které lze zjednodušeně charakterizovat jako ministerstva kultury, obchodu a školství) si jako hlavní cíle vytýčil: poskytnout všem dětem kreativní vzdělání, vytvářet pracovní příležitosti pro talentované, podporovat výzkum a inovace, podporovat růst kreativních firem a jejich přístup k financím, pečovat a chránit duševní vlastnictví, podporovat kreativní klastry, propagovat Británii jako světové kreativní centrum. Strategie je zamřena i na lokální, regionální a mezinárodní elementy tak, aby program pomohl růstu britských kreativních průmyslů na domácí půdě i v globálním měřítku. Rozpočet programu je více než 70 milionů liber a obsahuje 26 velmi konkrétních a detailně naplánovaných úkolů. Dále je uveden i příklad Kreativní Estonsko, který se inspiroval britským příkladem. Inspirativním prvkem programu je vytvoření webového portálu www.looveesti.ee, který zveřejňuje mimo jiné příklady dobré praxe, výsledky mapování a studií. Skupina dále doporučuje výrazně se zaměřit na oblast vzdělávání, podporovat mladé talenty, zavést asistenční programy, školení, stipendia, zlepšit kreativní kompetence Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

10

v ekonomickém vzdělávání a vytvořit sítě pro rozvoj podnikatelských dovedností mezi kreativními firmami a vzdělávacími organizacemi a zjišťovat skutečné potřeby podniků s cílem začlenění jejich řešení do vzdělávání. Příkladové projekty Program INOV-ART Program (Portugalsko) Program Inov-Art je součástí iniciativy INOV - Youth Frameworks ministerstva kultury a je koordinován odborem umění. Jeho cílem je zajistit možnost profesionálního působení pro více než 200 kvalifikovaných nebo nadaných mladých lidí (18 - 35 let) v oblasti umění v uznávaných mezinárodních organizacích. V roce 2010 (druhé kolo), se do programu přihlásilo 3169 uchazečů (v roce 2009 to bylo 2019) a 705 organizací ze 45 zemí se přihlásilo k příjmu stážistů (v roce 2009 to bylo 248). Aalto University (Finland) Aalto Univerzita v Helsinkách je dobrým příkladem spolupráce ministerstva školství a kultury, ministerstva práce a ekonomiky a soukromého podnikatelského sektoru spočívající ve spojení tří státních univerzit (Helsinská škola ekonomická, Helsinská univerzita technologická a Univerzita umění a designu). Aalto univerzita vytvořila nezávislou univerzitní nadaci na propojení a sdílení kompetencí ekonomické školy, technické univerzity a akademie designu s cílem lépe pochopit a prolomit izolaci mezi kreativními firmami a vzdělávacími organizacemi. Nadace začínala se jměním 200 miliónů € (z toho 40 miliónů € ze soukromého sektoru) s cílem získat 700 miliónů € během tří let (z toho 200 miliónů € ze soukromého sektoru). 5.3. Podmínky prostředí podpora podnikání- inkubátory - PPP - digitální infrastruktura - podmínky pracovníků KKP Dle skupiny je k rozvoji KKP nezbytné vhodné prostředí, které umožňuje podnikání, vznik inkubátorů, partnerství veřejného a soukromého sektoru, digitální infrastrukturu a zlepšení životních a pracovních podmínek pracovníků KKP. Skupina doporučuje podporu inkubátorů na úrovni EU prostřednictvím pilotních programů financovaných např. ze SF a na národních a místních úrovních podporu mapování KKP a vytváření studií proveditelností pro inkubátory. Příkladový projekt Digitální centrum (Irsko) Projekt je iniciativou irské vlády z roku 2003 a spočívá ve vytvoření mezinárodního centra excelence pro znalosti, inovace a kreativitu založené na digitálním obsahu a technologiích. Projekt je definován jako komunita lidí - umělců, vědců, pedagogů, technologů, podnikatelů a spotřebitelů, kteří pracují společně na vytvoření inovativních a úspěšných produktů digitálních médií a služeb. Areál centra s rozlohou 9 akrů se nachází 10 minut od centra města v historické části Dublinu. V další dekádě, tato iniciativa vytvoří víceúčelovou zástavbu pro podnikatelské, rezidenční, maloobchodní, výukové a společenské prostory. Dále skupina navrhuje podněcovat iniciativy PPP a uplatnit je i v dalších podnikatelských oblastech, podporovat digitální infrastrukturu (vysokorychlostní, bezdrátové internetové připojení zdarma a zlepšit podmínky pracovníků KKP. 5.4. Podnikatelské schopnosti, financování a infrastruktura školení, manažerské schopnosti, monitoring a trénink v oblasti podnikání přístup k financím - lepší infrastruktura (skutečná i virtuální) Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

11

Skupina zdůrazňuje, že KKP ve svém rozvoji čelí velkému množství bariér, především díky své specifické struktuře velmi atomizovaných oblastí, v kterých převážně dominují malé a střední podniky (MSP) a nesčetné množství velmi zvláštních druhů kulturního zboží a služeb a individuální mikrofirmy (živnostníci, řemeslníci, kluby, tvůrci atd.) Tyto bariéry se projevují např. nedostatečnou kvalifikací (osobní, technická a manažerská), nedostatkem kapitálu, slabou infrastrukturou a špatnými pracovními podmínkami a vyžadují řešení. Skupina doporučuje identifikovat potřeby KKP, které nejsou pokryty existující programy na úrovni EU a zajistit dostupnost informací o trhu a podnikání (např. analýzy trhu, obchodní informace) a poradenských služeb a na národních úrovních se zaměřit na školení dovedností a získávání praktických podnikatelských kompetencí. Dále skupina doporučuje zaměřit se na přístup k financím, rozvoj finančních mechanismů a fondů rizikového kapitálu: analyzovat metody hodnocení rizik specifických pro evropské kulturní a kreativní MSP, zlepšit „benchmarking" (porovnávání) finančních mechanismů (kauce, záruky, půjčky, investice, závazky, exportní stimuly, atd.) a usnadnit přístup kulturním podnikům/projektům k soukromým finančním mechanismům, včetně poskytování záruk ze strany EIF (Evropského investičního fondu) a poskytování mezinárodních záruk nebo finančních prostředků na evropské koprodukční projekty. Na národních úrovních doporučuje stimulovat finanční a bankovní instituce k vytvoření fondů rizikového kapitálu včetně zavedení opatření snižujících daně a posilující investice veřejného kapitálu do těchto fondů a podporovat společné investice států a regionů do fondů rizikového kapitálu (jointinvestment). Příkladové projekty Cultuurinvest (Belgie) CultuurInvest je investiční fond (není to dotační instituce), který má za cíl pomáhat dynamickým podnikatelům, kteří vytváří vysoce kvalitní a kulturně orientované produkty či služby (v oblasti nových médií a počítačových her, audiovizuálního průmyslu a digitálního designu, hudebního a koncertního průmyslu, módního designu, tištěných médií a grafického designu, vydavatelství a prodeje knih, hudby a scénického umění, trhu s výtvarným uměním atd.) s tržním potenciálem, které stojí za to na základě dobře vyváženého podnikatelského modelu otestovat. V roce 2007 měl fond hodnotu 21,5 mil. €, s tím, že polovinu kapitálu poskytla PMV a polovina byla získána ze soukromých zdrojů. IFCIC (Francie) Institut pro financování filmů a kulturních průmyslů je soukromá úvěrová instituce, jejíž kapitál vlastní největší francouzské banky, některé veřejné instituce a francouzský stát. IFCIC byl pověřen ministerstvem kultury a ministerstvem financí, aby napomohl udržitelnému rozvoji kulturních průmyslů získáním přístupu k bankovním financím. Činnost IFCIC spočívá především v poskytování záruk bankám (většinou 50% - 70% částky půjčky) a také v poskytování konzultačních služeb pro vyhodnocení specifických rizik kulturních průmyslů. Navíc IFCIC také poskytuje od roku 2006 přímé půjčky prostřednictvím Fondu hudebního průmyslu (75 vratných záloh představuje celkové množství 9,75 miliónů € investic do labelů, vydavatelů, distributorů atd. a přispívá k financování 20,4 miliónů € investic.) Některé nedávné výsledky, jako je 30% nárůst záručních aktivit (2009) a 6,7 miliónů € přímých půjček udělených v roce 2009 (oproti 3, 4 miliónu € v období 2006 - 2008) dokazují vzrůstající důležitost IFCIC. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

12

Nové obchodní modely, sítě a klastry nové obchodní modely - autorská práva - digitalizace kulturního dědictví, strategie práv duševního vlastnictví - rozvoj sítí a klastrů Skupina upozorňuje na vysokou vzájemnou závislost mezi právními rámci a obchodními modely. Současné obchodní modely jsou přizpůsobeny současnému právnímu režimu, ale hledání nových obchodních modelů vyžaduje otevřenost k právním změnám. Regulace práv duševního vlastnictví za současného vyrovnávání zájmů vlastníků práv a uživatelů práv, je více hodnotou než překážkou pro kreativní užití a znovu užití kulturních produktů. Rozvoj nových obchodních modelů vyžaduje přijmutí skutečnosti, že remixování, vytváření mutací a přivlastňování si umění je obecně důležitou součástí umělecké tvorby. Pokud by legislativa umožnila legální vytváření těchto uměleckých postupů, bylo by možné vytvářet široce využitelné, přenosné a trvalé digitální kulturní obsahy. Nové obchodní modely by měly podporovat rozmanitost, pěstovat kreativitu a odměňovat kreativní profesionály, kteří nezapadají do současné praxe IPR (autorsko-právní) legislativy. Přijetí evropské strategie pro kreativní klastry by mělo také sledovat tento směr, inspirovat se a poučit z nedávného rozvoje evropských strategií pro informační a komunikační technologie a inovace. Skupina doporučuje rozvíjet hodnocení nehmotných výhod (aktiv) charakteristických pro většinu firem KKP a podporovat (např. formou paušálních sazeb a předplatným) zjednodušení distribuce obsahu. Podporovat technologický a právní základ, který umožňuje vzniknout novým obchodním modelům a podporovat používání licencí Creative Commons pro duševní vlastnictví. Příkladový projekt Creative Commons (Nizozemí) Systém licencí podporovaný prostřednictvím webové stránky, který umožňuje inovace a širší veřejnou doménu v rámci současných hranic autorsko právní legislativy. Finančně podporovaný nizozemským ministerstvem školství, kultury a vědy, Creative Commons Nederlands (CC-NL) pracuje na propagaci a podpoře užití licencí Creative Commons v Holandsku od roku 2004 pomocí aktivit zahrnujících workshopy, prezentace a zákaznickou podporu i akademický výzkum právních otázek spojených s používáním CC licencí. CC-NL je provozováno konsorciem univerzitních badatelů (Institut pro informační právo - IviR), think tankem (Knowledgeland) a kulturní institucí v oblasti nových médiích (Waag Society), ve spolupráci s „Creative Commons International", neziskovou organizací, založenou v roce 2001, která propaguje kreativní opakované používání duševních a uměleckých děl. V oblasti digitalizace kulturního dědictví a s ním spojených autorsko právních otázek skupina doporučuje využívat speciální národní a evropské dotační programy pro zajištění vyšší a trvalejší využitelnosti digitálního obsahu. Zvážit revizi současné praxe pro ochranu duševního vlastnictví a legislativy, která je vnímána jako problematická mnoha muzei, archívy a knihovnami a iniciovat rozvoj legální online nabídky kulturních služeb na evropské úrovni a zajistit spravedlivou odměnu pro tvůrce obsahu. Ustanovit výzkumné týmy (think tanky) pro evropskou autorskoprávní politiku na různých úrovních. Příkladový projekt Italské ministerstvo pro kulturní dědictví a kulturní aktivity se stará o značné množství zdrojů z různých důležitých oblastí pro systematické shromažďování Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

13

informací a digitalizaci velkého množství kulturního obsahu v Itálii. Projekt italského kulturního portálu (Culturaltalia) vznikl s cílem šířit nejrůznější informace o italské kultuře (umění, archeologie, krajina, film, hudba, literatura, architektura atd.) a vytvořit unikátní a integrované přístupové místo k italskému kulturnímu dědictví. V úzké spolupráci s „MICHAEL Italy Service" se formuje hustá síť odkazových míst ze všech oblastí kulturního dědictví v rámci celého území Itálie. Výsledná podrobná mapa digitalizačních aktivit v Itálii je užitečným nástrojem pro politiky a veřejnou administrativu na všech úrovních (národní, regionální a místní) pro monitoring výsledků financování a pro vytváření partnerství pro další aktivity v oblasti digitalizace - projekt využívá mezinárodní standardy a příklady dobré praxe a garantuje, že hlavní italské veřejné a privátní digitální zdroje kulturního obsahu jsou zahrnuty do projektu. V oblasti rozvoje sítí a klastrů skupina doporučuje podporovat vytváření sítí mezi KPP a ostatními oblastmi zezdola, využít příkladů dobré praxe v oblasti klastrových strategií, upřednostnit podporu kreativních klastrů a expertních center před malými projekty zaměřenými na jednu společnost a na úrovni EU vytvořit strategii pro kreativní klastry podle „ Small Business Act" a na základě konzultací s členskými státy a usnadnit přístup klastrů k novým trhům a stimulovat pan-evropskou mezinárodní klastrovou spolupráci. Příkladové projekty Regionální centra (Švédsko) Ve Švédsku existuje koncept tzv. „zážitkového průmyslu", který se používá jako společná značka pro jednotlivce a firmy s kreativním přístupem a marketingovými zkušenostmi v různých formách. Kromě tradičních kreativních průmyslů jsou do konceptu zahrnuty i oblasti jako cestovní ruch a gastronomie. S cílem pomoci institucím vyššího vzdělání posílit mezinárodní konkurenceschopnost Švédska a schopnost vytvářet hodnoty stimulováním vědeckého prostředí, dlouhodobých strategických profilových projektů a zvyšování spolupráce mezi akademickým prostředím, průmyslem a institucemi byla založena „Znalostní nadace" (Knowledge Foundation). Tato nadace vybrala osm míst jako regionální centra (které už jsou nebo chtějí být součástí „zážitkového průmyslu"). Jsou to města Karlshamm, Hultsfred, Trollháttan, Piteá a Hállefors (2003), Stockholm, Jeteborg a Malmó (2005). Inspirace pro vytvoření regionálních center vzešla, mezi jiným, ze švédské vládní organizace pro inovační systémy (Vinnova) a švédské agentury pro ekonomický a regionální růst (Nutek). Tyto instituce rozšiřují možnosti spojení a překročení hranic pro různé společenské oblasti. Každé regionální centrum se zaměřuje na jednu hlavní oblast podnikání a alespoň jednu vedlejší (design a reklama, film, média, móda a design, design a gastronomie, cestovní ruch, počítačové hry, hudba). Hlavní oblasti jejich zájmu jsou „národní stěžejní kompetence" (platformy pro zvýšení znalostí a kompetencí v sektoru, možný způsob rozvoje budoucí strategie klastrů). Centra jsou kofinancována místními a regionálními investory. V roce 2007, Upplevelseindustrin, nezisková asociace věnující se rozvoji „zážitkového průmyslu" a podporující zasíťování KKP, představila model FUNK (akronym pro švédská slova Forskning - výzkum, Utbildning - vzdělání, Náring - podnikání a Kultur - kultura) jako národní akční plán. Tento plán je nyní realizován ve všech osmi regionálních centrech a obsahuje konkrétní opatření pro oblast výzkumu, vzdělávání, průmyslové a kulturní strategie. CAP DIGITAL - CD (Francie) Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

14

CD je pařížský regionální podnikatelský klastr pro digitální obsah, služby a znalostní průmysl, vytvořený v roce 2005 z podnětu francouzské vlády. Cílem projektu je podporovat rozvoj francouzského digitálního obsahu a služeb (150 000 pracovních míst a 70 až 80% francouzského digitálního trhu, v hodnotě 12 miliard €) propojením výzkumných laboratoří a firem (170 laboratoří, 30 univerzit a škol, 15 000 vědců a PhD nositelů, 500 MSP a 25 velkých firem). CD získává finance hlavně prostřednictvím vládních výběrových řízení (bylo financováno 248 R+D (výzkum a rozvoj) ze 77O podaných projektů a 515 miliónů € bylo během čtyř let získáno ze soukromých a dalších veřejných zdrojů). Záběr klastru je vymezen devíti doménami: obraz, zvuk a interaktivita, hry, znalostní inženýring, digitální dědictví, digitální design, e-vzdělání a školení, digitální životní styl a služby; robotika a chytré prostředí, spolupráce a software zdarma. Cílem CD je také koordinace a poskytování základních informací členům klastru. 5.6. Vazby mezi kreativitou a inovacemi přenos znalostí - spojení kreativity a technologií - netechnologicky zaměřené inovace, inovace služeb, inovace z podnětu uživatelů - zaměstnávání kreativců ve firmách Kreativita hraje klíčovou roli v procesech technologických i netechnologických inovací (výzkum, trhy, obchod, produktový marketing, kreativní služby). Skupina doporučuje: zakotvit inovační strategie na regionálních a místních úrovních a organizovat sítě přenosu znalostí podle vzoru např. European Urban Knowledge Network (Evropská urbánní znalostní síť), Creative Cities Network (Síť kreativních měst), Districts of Creativity (Kreativní čtvrtě), podpořit začlenění znalostí kreativní ekonomiky do korporátních inovací (po vzoru např. sociálních médií finské firmy Tori.In.), posílit inovační aktivity mezi různými podnikatelskými oblastmi a orgány např. formou společných platforem, zvýšit financování inovací mimo oblast IKT (dotace inovací na úrovni EU dosáhly odhadem více než 146 miliard € v období 2007- 2013, zatímco investice do kultury dosáhly asi 3 až 4 miliard kombinováním kulturních a mediálních programů s financováním prostřednictvím SF dle agentury KEA: „Vliv kultury na kreativitu", Evropská komise, červen 2009), podporovat inovace některých částí KKP ze strany uživatelů a povzbuzovat firmy k zaměstnávání kreativních pracovníků a umělců např. systémem poukazů (v rámci nizozemského systému např. vláda poskytuje vouchery malým firmám, které jim umožňují získat potřebnou expertízu konzultanty z veřejných výzkumných institucí). 5.7. Vazby na ostatní oblasti a společenské cíle regenerace míst - kulturní cestovní ruch - vzdělávání a celoživotní učení -místní a regionální rozvojové projekty Skupina zdůrazňuje vliv KKP nejen na ekonomický rozvoj (trhy a obchody), ale především na rozvoj celkové kvality společnosti („do jaké míry se mohou lidé účastnit společenského, ekonomického a kulturního života a jak se rozvíjí jejich komunity v podmínkách, které zlepšují blahobyt a individuální potenciál"). Model „kreativita pro kvalitu společnosti" pak odkazuje přednostně ke kultuře, území, společnosti, kulturním čtvrtím a kreativním městům. Vzhledem k narůstajícímu obsahu KKP, skupina pracovala s širokou definicí KKP, do které rovněž zahrnuje aktivity, které buď kultivují poptávku, nebo volají po mechanismech hodnocení této oblasti. Analyzována byla např. oblast kulturního cestovního ruchu. Skupina doporučuje: sbírat příklady dobré praxe v oblasti regenerace míst, především pak upadajících průmyslových měst, které jsou iniciovány místní správou, umělci a firmami, využít umění a KKP ke společenským cílům, jakými jsou např. obnova venkova a začlenění do společnosti (chudí, postižení, staří a rizikové skupiny). Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

15

V oblasti cestovního ruchu skupina doporučuje začlenit kulturu do strategií pro rozvoj cestovního ruchu, zvyšovat atraktivitu regionů ochranou a odpovědným užíváním dostupných kulturních zdrojů (včetně kulturního dědictví) v regionu, podpořit a propagovat státy a regiony, ale také Evropu jako celek, jako kreativní a dynamická místa s bohatým kulturním dědictvím a kulturní rozmanitostí. V oblasti místních a regionálních rozvojových projektů skupina doporučuje inspirovat se závěry Rady na přispění kultury k regionálnímu a místnímu rozvoji (květen 2010, 10-11). 5.8. Evropská a mezinárodní dimenze kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog - export, internacionalizace a uplatnění KKP jako významné složky evropské konkurenceschopnosti Skupina je přesvědčena o tom, že kulturní rozmanitost EU je klíčová a musí být chráněna (ve smyslu respektování národních dotačních politik) a podporována (ve smyslu zavádění regulačních a dotačních mechanismů). Je proto zapotřebí kultivovat výměnu zkušeností, porozumění vzájemných odlišností, překonání rozdílů, vytvoření širších úrovní konsensu/tolerance a zvyšování harmonizace/spolupráce tak, aby evropský model dosáhl mezinárodního uznání otevřenosti. KKP mohou mít jako rostoucí sektor významný dopad na růst EU, zaměstnanost a konkurenceschopnost. Společné politické akce v rámci EU, schopné podporovat zahraniční obchod a zlepšit pozici evropských hráčů na vnějších trzích, jsou žádoucí. Skupina doporučuje: využít potenciál KKP pro přispění k mezikulturnímu dialogu a mezikulturnímu porozumění, především umožněním Evropanům zažít kulturní produkci jejich sousedů a partnerů z jiných zemí a kontinentů, harmonizovat rámcové podmínky a regulační/dotační politická opatření k zabezpečení životaschopné ekonomické existence klíčových aktivit KKP, realizovat výměnné programy směřující ke zlepšení spolupráce KKP a prodejů na jednotném trhu. V oblasti podpory exportu skupina doporučuje: založit rozvojový evropský program na podporu přístupu na trhy a pomoci malým firmám exportovat do třetích zemí, především do kandidátských zemí a do nečlenských států, se kterými EU uzavřela mezinárodní dohody, podpořit přeshraniční/nadnárodní mobilitu, stejně jako přenos znalostí, výměnu, obchody, sítě a klastry mezi různými evropskými hráči v různých dílčích oblastech napříč Evropou, posílit Evropu jako světovou značku a stimulovat mezinárodní konkurenční potenciál firem sídlících v Evropě, na národních úrovních: integrovat KKP do národních strategií ekonomického rozvoje, klastrových programů a opatření na podporu exportu, zavést národní rozvojové obchodní a exportní služby pro KKP a na regionálních úrovních: posílit propojení mezi KKP a regionálními rozvojovými organizacemi a začlenit mezinárodní strategie do regionálních obchodních rozvojových plánů. Příkladový projekt Partnerství severní dimenze pro kulturu (NDPC) Severní dimenze (ND) založená v roce 1997, zahrnuje jako hlavní partnery EU, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Švédsko, Island, Norsko a Rusko. V listopadu 2009 se rozhodli založit jako čtvrté partnerství v kultuře (NDPC), Memorandum porozumění s výkladem jeho forem bylo podepsáno 20. května 2010 (Petrohrad) a organizační struktura je dokončována tak, aby byla plně funkční v roce 2011. Obecným cílem ND je fungovat jako platforma pro sítě, projekty a ostatní kulturní a kreativní aktivity v oblasti ND: poskytovat platformu pro výměnu nejlepších zkušeností, dialog a setkávání představitelů vlád, soukromého sektoru a různých oblastí kulturního života; usnadnit dialog mezi kulturními aktéry a Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

16

podnikatelskou komunitou za účelem hledání oblastí vzájemně prospěšné spolupráce a rozvoje kreativní ekonomiky; podpořit spolupráci na poli kultury mezi Radou Baltských států; Barentsovou Euro-Arktickou radou, Arktickou radu a Severskou radou ministrů s cílem zajištění součinnosti a zamezení překrývaní aktivit; vybudovat informační místo umožňující příslušným aktérům vzájemnou informovanost o plánech a aktivitách. Partnerství bude navíc usilovat o usnadnění prezentace kulturních akcí ND na domácích a globálních trzích a prezentace kulturních produktů a služeb ND mezinárodnímu publiku na festivalech, výstavách a ostatních kulturních akcích a rozvíjet na míru šitý kulturní turismus v regionu ND. Součástí dohody je zapojení relevantních finančních institucí v rámci ND (EVRD, EIB, NIB); tato spoluúčast zjednodušuje přístup k financování prostřednictvím výměny informací o konkrétních projektech a pomáhá určit a zveřejnit nejlepší zkušenosti s přípravou projektů a financování, včetně PPP. Akční plán je v současné době v procesu projednávání. Vytýčí oblasti pro prioritní akce, stejně jako příklady projektů a také různé úrovně intervence pro různé sektory v souvislosti s jejich připraveností a zkušenostmi v síťování na úrovni ND. 5. Platforma pro kulturní a kreativní průmysly Součástí OMK při plnění evropské kulturní agendy je i zavedení strukturovaného dialogu s občanskou společností prostřednictvím platforem. V roce 2008 byl na základě výzvy Evropské komise iniciován vznik dvou nových platforem, z nichž jedna se věnovala KKP (druhá platforma řeší téma přístupu ke kultuře, který se také, jak je zmíněno výše týká oblasti KPP). Třetí Platforma pro interkulturní Evropu vznikla již o něco dříve v roce 2008 v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu. Platforma pro KKP pracovala v 5 pracovních skupinách (Prostředí - především regulace, MSP (Malé a střední podniky), Výměna a export v globalizovaném světě, Cirkulace děl a umělců a Interface „tvorba - průmysl"). Radu platformy tvořily. Aliance evropských filmových společností (European Film Companies Alliance), Evropské fórum pro architektonické strategie (European Forum for Architectural Policies), Nezávislá asociace hudebních společností - IMPALA (Independent Music Companies Association , Evropská hudební kancelář (European Music Office) a Evropská kulturní akce (Culture Action Europe). Předsednictví zajišťovalo Evropské fórum pro architektonické strategie a Evropská hudební kancelář spolu s Evropskou pobočkou Světové aliance filmu (Alliance Mondiale du Cinéma - Europe) fungovaly jako sekretariát. Na práci platformy se mimo výše zmíněné organizace podílely: AEC - Association Européenne des Conservatoires; AEPO-ARTIS - Association of European Performers' Organisations; EBU - European Broadcasting Union; ECA - European Council of Artists; ECF - European Composer Forum; ECPNM - European Composers Union; EFA - European Festival Association; Entertainment & Arts; EFCA - European Film Companies Alliance; ELIA - European League of Institutes of the Arts EMC - European Music Council; ENCATC - European Network of Cultural Administration training Centres; Entertainment & Arts ETC - Convention theatrale europeene; EWC - The European Writers' Congress; Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

17

FAEP - European Federation of Magazine Publishers; FEP - Federation of European Publishers; FERA - Federation of European Film Directors; FIA - International Federation of Actors; FSE - Federation of Scriptwriters in Europe; GESAC - European Grouping of Societies of Authors and Composers; GIART - International Organisation of Performing Artists; IDEA European Net International Drama Menuhin-foundation - International Yehudi Menuhin Foundation; On-the-Move - Information portal: international mobility opportunities; PEARLE - Performing Arts Employers Associations League Europe; UNI-MEI - UNI Media Členové skupin a platformy se scházely a pracovaly v období červen 2008 - září 2009, kdy platforma předložila a zveřejnila závěrečnou zprávu a doporučení2 Doporučení platformy Zpráva obsahuje osm tematických okruhů s řadou doporučení. 6.1. Rozpoznat specifika kulturních průmyslů, zvláště pak MSP Platforma upozorňuje na specifičnost kulturního zboží a služeb a doporučuje efektivně uplatňovat čl. 151.4 Smlouvy (resp. čl. 167 - viz výše), zajistit, aby Evropská komise pokračovala v nevměšování se do oblasti kulturních a audiovizuálních služeb v rámci GATS stejně jako v bilaterálních obchodních smlouvách, zajistit implementaci Úmluvy o kulturní rozmanitosti UNESCO a smluv Světové organizace duševního vlastnictví - WIPO (World Intellectual Properties Organization), vytvořit regulační prostředí pro kulturní MSP v souladu se Small Business Act for Europe a zaměřit se na specifický statut pro MSP a vytvářet lepší statistiky o KKP. 6.2. Chránit práva duševního vlastnictví (intellectual property rights - IPR) Platforma vyžaduje ochranu práv duševního vlastnictví na celém světě a na co nejvyšší úrovni a doporučuje: zajistit, aby všichni držitelé práv profitovali z příjmů z každého využití jejich děl, včetně užití online, podporovat práva držitelů práv na spravedlivou kompenzaci za soukromé kopírování, zabránit nelegálnímu digitálnímu užívání děl, napomoci MSP adaptovat se na digitální změnu navržením nových online služeb podporujících autorská a související práva, zajistit, aby respekt a vynucení IPR bylo podmínkou uzavírání bilaterálních smluv se třetími zeměmi, zajistit příhodné regulované prostředí pro asociace kolektivních správ. 6.3. Zlepšit přístup na trhy Dle platformy musí být přístup na trh umožněn všem aktérům KPP bez ohledu na jejich velikost s cílem zaručit pluralismus a skutečnou rozmanitost ekonomiky a doporučuje upravit pravidla soutěže specifikům kulturního sektoru a přijmout regulační opatření, aby se zabránilo nadměrné koncentraci trhu, zajistit, aby všichni kulturní hráči měli alespoň minimální přístup do všech distribučních kanálů, včetně online trhu. 6.4. Usnadnit přístup k financím

2

http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/doc/platform_CCI_paper.pdf Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

18

Dle platformy je nutné povzbudit investice do kultury a pomocí přednostního zacházení zajistit finanční životaschopnost KKP, především finanční nezávislost MSP a doporučuje zavést do finančního prostředí daňové úvěry/kredity a fiskální pobídky/výjimky a také řešit problematiku dvojího zdanění a zadržovaných daní, zavést sníženou sazbu DPH na kulturní produkty a služby (včetně online služeb), vyvinout finanční nástroje přizpůsobené potřebám KKP jako je např. systém garantování soukromých půjček, aktualizovat systém schémat Evropské investiční banky a založit Evropskou banku pro kreativní průmysly, která by investovala do nových talentů, zvýšit investice Evropské komise do kultury, včetně vytvoření speciálního programu pro KKP a zvláště MSP pro tvorbu, produkci, propagaci a distribuce, rozvinout využití státní pomoci pro KKP v členských zemích, stejně jako tomu je v audiovizuální oblasti. 6.5. Zlepšit pracovní podmínky Platforma žádá zlepšení pracovních podmínek autorů, umělců a podnikatelů v kultuře, protože umělecká praxe je základním elementem systému, který vytváří veřejnou hodnotu v kulturní, ekonomické a společenské oblasti a doporučuje: vládní politika by měla zajistit dobré pracovní podmínky osob pracujících v KKP; vytvořit lepší pracovní prostředí a sociální ochranu přizpůsobenou podmínkám zaměstnání umělců a autorů, týkajících se krátkodobých smluv, vízových otázek, sociálního pojištění a pracovních povolení pro občany třetích zemí; usnadnit mobilitu v Evropě; zviditelňovat/propagovat tvorbu a podnikání na úrovni EU i na úrovni členských států. 6.6. Podporovat cirkulaci umělců a děl Platforma je přesvědčena o tom, že oběh umělců, děl a produkcí po Evropě je základem pro kulturní výměnu a rozmanitost a doporučuje: podpořit živá představení opatřeními ve formě malých investic/grantů ke snížení rizikových faktorů při turné umělců; podporovat koprodukce v hudbě, divadle, tanci a mezi scénickým uměním a ostatními KKP; zvýšit finanční podporu: překladů děl ze strany EU pro méně rozšířené jazyky, překladů z a do neevropských jazyků, pro různé žánry a překladů ukázek k jejich prezentaci na evropských a světových veletrzích; podporovat společné ediční programy knižních vydavatelů; stimulovat evropskou programaci na festivalech a v centrech formou systému bonusů; zlepšit mezinárodní systém rezidencí pro performéry, autory a kulturní podnikatele; umožnit strukturální intervence prostřednictvím Evropského regionálního rozvojového fondu s cílem odstranit nerovnováhu mezi východem a západem, především v oblasti infrastruktury; poskytovat relevantní informace (např. o klíčových mezinárodních trzích, fiskálním, právním a sociálním prostředí) pro profesionály, umělce a organizace s cílem podpořit cirkulaci v Evropě prostřednictvím kontaktních centrech pro mobilitu. 6.7. Rozvíjet mezinárodní propagaci a výměnu Dle platformy je nutné vytvořit speciální schémata pro prezentaci umělců a KKP, zvláště MSP na klíčových mezinárodních trzích a usnadnit import a výměnu s třetími zeměmi. Doporučuje: vytvořit programy pro cirkulaci (např. koprodukce, mezinárodní rezidenční programy, podpora živých akcí) vně Evropy; založit síť „evropských agentur pro kulturní průmysly" na klíčových mezinárodních trzích mimo Evropu, která by reprezentovala všechny KKP; organizovat společné prezentace na mezinárodních veletrzích a dát všem členským státům příležitost účastnit se těchto akcí; podpořit uměleckou výměnu a sdílení know-how mezi třetími zeměmi a Evropou a stimulovat kulturní rozmanitost dovozem mimoevropské kultury stejně jako vývozem evropské kultury. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

19

6.8. Stimulovat vzdělávání a školení Platforma vyzdvihuje také oblast vzdělávání a školení související s aktivitami a managementem KKP, která by měla napomoci přizpůsobit se neustálému vývoji KKP a novým obchodním modelům. Doporučuje: překonat propast mezi profesionálním školením a profesionální praxí prostřednictvím školících programů pro kulturní a kreativní MSP a další organizace veřejného a soukromého sektoru pomocí tréninkových programů a pracovního umisťování a pomocí kurzů zlepšujících podnikatelské a administrativní schopnosti v oblasti podnikání, duševního vlastnictví a managementu; podporovat umělecké a kulturní vzdělávání jako takové (na základní a střední úrovni); zavést podporu EU pro zaměstnání čerstvých absolventů prostřednictvím existujících programů, nových grantů pro mobilitu nebo grantů pro firmy zaměstnávající mladé profesionály; zvýšit zaměstnatelnost poskytnutím příležitostí pro další profesionální růst a školení na pracovištích a zvýšit uznání kvalifikací při výjezdu na jiné evropské země. Závěrem platforma vyzývá Evropskou komisi k zvážení vytvoření speciálního programu zaměřeného na podporu kulturních a kreativních MSP v oblasti tvorby, produkce, distribuce a propagace umělců, kulturních služeb a produktů. Zpráva platformy obsahuje přes 20 konkrétních příkladů - systémových opatření jednotlivých zemí a (kromě evropských jsou zmíněny i příklady z Kanady) zařazených dle okruhů. Příklady se vztahují k 3., 4., 6. 7. a 8. okruhu a podrobnější zprávy jednotlivých pracovních skupin, jejichž doporučení jsou shrnuta v úvodu zprávy - viz výše. Materiál obsahuje i Deklaraci evropské nezávislé arény, v jejímž 9. z 10 bodů žádá o investování 1,5 miliardy € z evropského ročního rozpočtu (což odpovídá přínosu sektoru k evropskému HDP) na kulturní průmysly s prioritou podpory MSP a mikropodniků. Doporučení potvrzují velký záběr a rozptyl problematiky KKP, která se týká mnoha oblastí souvisejících i s obecným tématem umění a kultury. Příkladem mohou být doporučení z 6. okruhu, která se shodují s doporučeními pracovní skupiny OMC pro mobilitu a dalších pracovníků v oblasti kultury (shoda na vytvoření kontaktních míst pro mobilitu). 7. Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kulturních a kreativních průmyslů Evropská komise zveřejnila 27. dubna 2010 Zelenou knihu o využití potenciálu KKP a otevřela tak veřejnou konzultaci na toto téma. Zelená kniha zdůrazňuje, že budoucnost evropské prosperity závisí na tom, jak využijeme znalosti a talenty pro rozvoj inovací." Evropa musí využít bohatosti a rozmanitosti svých kultur a objevit nové způsoby pro vytváření přidaných hodnot, ale také pro to, jak zvýšit celkovou kvalitu života. Kulturní a kreativní průmysly mají potenciál přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji Evropy a jejich podpora by měla být zahrnuta do nového ekonomického plánu EU - tzv. Evropské strategie 2020". Na tom se shodli v dubnu tohoto roku ministryně a ministři kultury, kteří se sešli po ukončení Fóra o kulturních a kreativních průmyslech ve Španělsku, které předsedalo Radě Evropské unie. Komisařka pro kulturu Androulla Vassiliou řekla, že „úspěch Evropské strategie 2020 bude ve velké míře záviset na výkonu kulturních ekonomických oblastí a že doufá, že Zelená kniha otevře živou celoevropskou debatu, která přispěje k lepšímu pochopení těchto oblastí a přinese nápady a doporučení, jaká opatření by se měla na evropské úrovni přijmout". Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

20

Zelená kniha vychází z doporučení a osvědčených postupů, které vytyčily dvě skupiny OMK (pro KKP a pro součinnost mezi kulturou a vzděláváním) a dvě platformy občanské společnosti (pro KKP a pro přístup ke kultuře). Komise se v Zelené knize zavazuje vypracovat tři rozsáhlé rámce politik. Jedná se o: Digitální program pro Evropu, který je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. V rámci tohoto digitálního programu bude Komise mimo jiné pracovat na vytvoření jednotného trhu pro on-line obsah a služby (tj. na tvorbě bezpečných, vysoce důvěryhodných a hranicemi neomezených trhů EU s internetovými službami a digitálním obsahem, na vytvoření vyrovnaného regulačního rámce pro správu práv duševního vlastnictví, na opatřeních k usnadnění přeshraničních služeb obsahu online, na posílení multiteritoriálních licencí, na vhodné ochraně vlastnických práv, odměnách za vlastnická práva a na aktivní podpoře digitalizace bohatého kulturního dědictví Evropy). Dále budou v rámci stěžejní iniciativy Inovace v Unii přijata specifická opatření na podporu kulturních a tvůrčích odvětví a jejich role katalyzátoru inovací a strukturální změny. V této souvislosti bude věnována zvláštní pozornost podpoře podnikání, přístupu k financím, zlepšení rámcových podmínek a prognostiky, identifikaci potřeb výzkumu a dovedností, rozvoji nových konceptů pro vytváření klastrů a lepší podpoře podniků a inovací. Komise bude pracovat také na strategii v oblasti duševního vlastnictví, která bude vycházet z řady uskutečněných a probíhajících iniciativ, které přímo souvisejí s několika kulturními a tvůrčími odvětvími. Strategie bude přirozeně zaměřena na užívání a správu práv, na rovnováhu mezi nezbytnou ochranou a udržitelností tvorby a na potřebu vytvářet nové služby a obchodní modely. V rámci kapitoly věnované Vytvoření vhodných rámcových podmínek nastoluje Zelená kniha 7 tematických okruhů doprovázených 7 okruhy otázek, na které očekávala odpovědi v rámci veřejné konzultace. Veřejná konzultace byla ukončena 30. července 2010 (http://ec.europa.eu/culture/news/news2606 en.htm). 7.1. Nový prostor pro experimentování, inovaci a podnikání v KKP S rozvojem digitálních technologií se objevují nová publika, nové distribuční kanály a nové modely spotřeby. Hranice mezi tvůrci a spotřebiteli v souvislosti se sdílením obsahů, jako jsou blogy, wiki atd. se rozostřují. Je třeba objevovat a podporovat nové způsoby zprostředkovávání kultury. Je třeba posilovat spolupráci mezi různými uměleckými a tvůrčími obory, (pod)odvětvími, hospodářskými oblastmi a články výrobního řetězce. Je třeba podporovat spolupráci mezi uměním, akademickými a vědeckými institucemi a veřejnoprávní iniciativy na podporu uměleckého experimentování. Přestože již v Evropě existuje řada jak veřejných, tak soukromých iniciativ, které na regionální a vnitrostátní úrovni podporují inovaci a podnikání v kulturních a tvůrčích odvětvích (pilotní projekty zaměřené na podporu inovativních podniků v tvůrčích odvětvích v rámci evropské inovační platformy pro intenzivní služby v oblasti znalostí evropské iniciativy INNOVA , která je financována rámcovým programem pro konkurenceschopnost a inovace). Otázka - Jak otevřít prostor pro experimentování, inovaci a podnikání v KKP a jak tyto činnosti lépe podpořit? A především: jak zvýšit přístup ke službám IKT při/pro kulturní a tvůrčí činnosti a jak zlepšit využívání jejich kulturního obsahu? Jak se mohou informační a komunikační technologie stát hnacím mechanismem nových obchodních modelů pro některé KKP? Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

21

7.2.

Lepší přizpůsobení nabídky dovedností poptávce ze strany kulturních a tvůrčích odvětví Pro MSP je stále obtížné nalézt zaměstnance se správnou kombinací dovedností. Lepší přizpůsobení nabídky dovedností poptávce na trhu práce je ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě zásadním faktorem pro posílení konkurenceschopnosti odvětví. Partnerství mezi uměleckými, uměleckoprůmyslovými školami a podniky může k tomuto cíli přispět. Podnikatelské inkubátory, často zřízené mimo umělecké školy, avšak v aktivní spolupráci s nimi, se ukázaly jako účinný prostředek k překonání nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností. Navíc rychlý vývoj IKT a KKP vyžaduje celoživotního učení. Nejvíce potřebují KKP zaměstnance, kteří mají podnikatelské kompetence (řízení, obchod, finanční mechanismy a jejich využití banky, sponzorství, dárcovství atd.) a znalosti nových IKT. V rámci iniciativy Nové dovednosti pro nová pracovní místa by měla být zřízena specifická odvětvová iniciativa pro KKP. Užitečným nástrojem k překlenutí prostoru mezi odborným vzděláváním a odbornou praxí, by se mohl stát tzv. „peer coaching" (kolegiální konzultace); tj. zdokonalování dovedností a výměny zkušeností mezi kolegy, kteří řeší stejné úkoly. Díky této metodě spolupráce se lze poučit z omylů nebo úspěchů druhých, zdokonalovat vlastní projekty pod vedením zkušených osob, objevovat nové technologie nebo rozšiřovat vlastní kontaktní základnu). Přístup ke špičkovým odborníkům by pomohl vybudovat celoevropské sítě. Otázky - Jak podpořit partnerství mezi uměleckými, uměleckoprůmyslovými a designovými školami a podniky s cílem podpořit inkubaci, začínající podniky a podnikání jako takové a také rozvoj dovedností(e-skills)? - Jak lze na úrovni EU podpořit „peer coaching" v KKP? 7.3. Přístup k financím Hlavní překážkou růstu je pro mnohé podniky KKP problematický přístup k financím. V rámci MSP v KKP převažují podniky čítající jednu či dvě osoby a podnikající jednotlivci. Pokud jde o připravenost k investicím, KKP čelí specifickým problémům jako je nedostatečná informovanost a nepochopení fungování příslušných finančních zdrojů, problematické vytváření obchodních plánů a jejich nepřesvědčivá prezentace nebo postupy podle nefunkčních obchodních modelů. Kromě toho je mnoho projektů KKP rizikových. Přístup KKP k financím je omezený, neboť mnoho podniků trpí chronickým nedostatkem kapitálu a při jeho získávání čelí problémům spojeným s hodnocením jejich nehmotného majetku, např. autorských práv (jako v případě umělců, kteří mají smlouvu s nahrávacími společnostmi, spisovatelů, kteří uzavřeli smlouvu s nakladatelstvími nebo katalogů hudebních a kinematografických děl). Na rozdíl od podniků v oblasti technologie nemá nehmotný majetek KKP hodnotu a jejich investice do nových talentů a nápadů nejsou v souladu se standardním pojetím „výzkumu a rozvoje". Investoři a banky musí mít vyšší povědomí o tom, že KKP mají ekonomickou hodnotu a potenciál. Měly by být zavedeny systémy záruk a další finanční mechanismy, které by podpořily financování KKP. Důležitou roli mohou sehrát inovativní finanční nástroje, jako jsou rizikový kapitál, záruky a další nástroje sdílení rizika, které poskytují účastníci trhu. Tyto nástroje jsou zaváděny v kontextu tržně orientovaných programů veřejných výdajů EU (jako je např.program pro konkurenceschopnost a inovace) a již prokázaly, že účinně podporují MSP v přístupu k financím; zaměřovaly se však obecně na širokou škálu MSP a nikoli specificky na MSP společnosti v rámci KKP. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

22

Na státních a regionálních úrovních se objevily nové, zajímavé finanční modely, které se výslovněji zaměřují na KKP. Některé z těchto nástrojů usnadňují přístup k půjčkám tím, že společnosti a jejich projekty hodnotí na základě odborných posudků z různých sektorů. Další slučují investory a společnosti, které pro růst potřebují rizikový kapitál, a to i prostřednictvím metody zvané „crowdfunding"(skupinové financování). Komise také v souvislosti s prováděním programu MEDIA zkoumá možnost zřídit garanční fond pro výrobu v audiovizuálním odvětví. Otázka - Jak podpořit soukromé investice a zlepšit přístup KKP k financím? Mají finanční nástroje na úrovni EU přidanou hodnotu a mohou podpořit a doplnit úsilí vynakládané na státních a regionálních úrovních? Pokud ano, jak? - Jak zlepšit připravenost podniků KKP na investice? Jaká specifická opatření by měla být přijata a na jaké úrovni (regionální, státní, evropské)? 7.4. Místní a regionální rozvoj jako odrazový můstek ke světovému úspěchu 7.4.1. Místní a regionální rozměr KKP na místní a regionální úrovni napomáhají vzniku nových ekonomických činností, vytvářejí nová a udržitelná pracovní místa a zvyšují atraktivitu evropských regionů a měst. KKP byla prostřednictvím strategií regionálního a místního rozvoje s úspěchem začleněna do mnoha oblastí. Patří sem: podpora kulturního dědictví pro podnikatelské využití; rozvoj kulturní infrastruktury a služeb na podporu udržitelné turistiky; vytváření klastrů místních podniků a partnerství mezi KKP a výrobním odvětvím, výzkumem, vzděláváním a dalšími odvětvími, zřizování inovačních laboratoří; rozvoj přeshraničních integrovaných strategií pro řízení přírodních a kulturních zdrojů a oživení místních hospodářství; udržitelný rozvoj měst. Výrazná role, kterou KKP mohou hrát v regionálním a místním rozvoji, by měla být vzata v úvahu při tvorbě politik a podpůrných nástrojů na všech úrovních politiky EU (strukturální fondy, informační společnost, výzkum a inovace, politika rozvoje venkova). Sice se inovace v oblasti KKP rozvíjejí nejvíce v městech, ale ve venkovských oblastech mohou být nové obchodní modely jedním z faktorů, které pomohou vnést inovaci a udržitelnost do tradičních forem činností (tj. do místní řemeslné výroby) a zajistit hospodářskou životaschopnost. Aby byly integrované strategie rozvoje úspěšné, měly by být definovány na příslušných územních úrovních, a to ve spolupráci orgánů zodpovědných za rozličné veřejné politiky (jako jsou hospodářský rozvoj, zaměstnanost, vzdělávání a kultura) se zástupci občanské společnosti, zejména se sdruženími podniků, zaměstnanců a občanů. Zásadním faktorem úspěchu je výměna osvědčených postupů, a proto by se mělo využívat veškerých možných sítí po celé Evropě, které mohou usnadnit přenos znalostí a kapacit mezi centry růstu a méně rozvinutými oblastmi. Tvořivost a inovace mají silný regionální rozměr. Politiky a podpůrné nástroje musí vycházet z místních specifik a možností a využívat místních zdrojů (jde o tzv. „místně podmíněnou politiku rozvoje"). Má-li být tento přístup úspěšný, současně s tím je nezbytné zajistit účinnou koordinaci mezi rozličnými úrovněmi politik a správ je nutné posuzovat a vyhodnocovat dopad těchto politik. Otázka - Jak posílit integraci KKP do strategického rozvoje míst a regionů? Jaké nástroje a partnerství vyžaduje integrovaný přístup? 7.4.2. Mobilita a cirkulace kulturních a kreativních děl Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

23

Mobilita umělců a pracovníků v kultuře významně přispívá k rozvoji jejich profesních dovedností a/nebo k jejich uměleckému rozvoji. Mobilita může mít také přímější pozitivní dopad na výkonnost KKP tím, že nabídne nové příležitosti na trhu prostřednictvím schémat, která zdokonalí průmyslové vývozní strategie, podpoří mezinárodní schémata umísťování do zaměstnání nebo posílí budování kapacit. Pohyb děl je na druhé straně také přínosem pro evropské publikum, neboť nabízí nové úhly pohledu, vybízí jednotlivce i komunitu k chápání a prožívání jevů v jejich komplexnosti (včetně mezikulturního dialogu) zajišťuje přístup k rozmanitější kulturní nabídce. Na jiné úrovni pomáhá pohyb kulturních děl za hranice jednotlivých států EU evropským občanům k tomu, aby lépe rozuměli a chápali ostatní kultury, ocenili bohatství kulturní rozmanitosti a aby sami poznali, co mají s ostatními kulturami společného. Mobilita umělců, pracovníků v kultuře a kulturních děl je pak konečně také nezbytnou podmínkou pro pohyb myšlenek a nápadů navzdory jazykovým a územním hranicím a poskytuje všem širší přístup ke kulturní rozmanitosti. Mobilita a pohyb děl jsou klíčovými cíly evropského programu pro kulturu a také programu EU Kultura (2007-2013). Mobilita však čelí četným překážkám. Některé z těchto překážek jsou spojeny s vízovými povinnostmi, sociálním nebo daňovým režimem a jinými administrativními překážkami nebo s nedostatečným přístupem k informacím o různých právních, regulačních, procedurálních a finančních aspektech, které se váží k mobilitě v kultuře. Práce na odstranění takových překážek již probíhá. Dále je vhodné podnítit přeshraniční mobilitu a cirkulaci a přístup on-line v různých bodech zprostředkování mezi tvůrci/producenty kulturních projevů a občany/spotřebiteli. Užitečná by mohla být i opatření zaměřená např. na podporu nových talentů a méně známých repertoárů nebo sbírek a umožnit jim tak průnik za územní i jazykové hranice. Otázka - Jaké nové nástroje by měly být vytvořeny k podpoře kulturní rozmanitosti prostřednictvím mobility kulturních a tvůrčích děl, umělců a pracovníků v kultuře v rámci EU a za jejími hranicemi? Jak dalece by k těmto cílům mohla přispět virtuální mobilita a přístup on-line? 7.4.3. Kulturní výměny a mezinárodní obchod Stanovisko EU k mezinárodní kulturní výměně a obchodu je vyjádřeno v Úmluvě o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (UNESCO, 2005), ke které EU přistoupila a zavazuje se ke stimulaci vyváženějších kulturních výměn a k posilování mezinárodní spolupráce a solidarity, zejména s cílem zvýšit schopnost rozvojových zemí chránit a podporovat rozmanitost kulturních projevů. EU a její členské státy si mohou stanovit a provést kulturní politiky za účelem zachování kulturní rozmanitosti. Zároveň se EU zavázala podporovat různé formy preferenčního zacházení pro rozvojové země. EU se také zavázala k posilování mezikulturního dialogu na světové úrovni. Aby dostála svým závazků, musí EU také přispívat k šíření své vlastní kulturní rozmanitosti po celém světě, včetně šíření produktů a služeb produkovaných evropskými KKP. Investice do špičkových KKP a vývoz jejich děl, produktů a služeb samozřejmě vyžaduje rozvíjení vazeb s třetími zeměmi. Zvláště MSP vyžadují podporu při navazování mezinárodních kontaktů. Mezi specifické nástroje na podporu vývozu patří meziodvětvový dialog, průzkumné mise, průzkum trhu a kolektivní zastoupení na mezinárodních trzích. Programy spolupráce nabízejí jak příležitost k vzájemnému poznání, tak i k vytvoření sítě kontaktů v zahraničí. Evropa uzavřela četné dohody se Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

24

třetími zeměmi nebo s regionálními sdruženími jednotlivých zemí. Programy technické pomoci a spolupráce by mohly zahrnovat KKP jako prioritní oblasti pro hospodářské výměny. Politické dialogy se třetími zeměmi a regionálními uskupeními by také v některých případech mohly usnadnit meziodvětvové dialogy a za účelem usnadnění výměn a dovozu lze na úrovni EU zřídit zvláštní nástroje. Otázka - Jaké nástroje na úrovni EU, které podpoří spolupráci, výměnu a obchod mezi KKP EU a třetími zeměmi, je potřeba zřídit nebo posílit? 7. 5. Na cestě ke kreativní ekonomice: přesahy KKP KKP poskytují obsah pro digitální zařízení a sítě a přispívají tak k dalšímu rozvoji IKT, například k zavádění širokopásmového připojení. Požadavky uživatelů technologií také často urychlují příjem a rozvoj nový rozvoj technologií ve smyslu inovačních impulsů pro výrobce technologií. Evropské KKP hrají důležitou roli při vytváření prostředí otevřeného inovacím (především v oblasti digitalizace), směřujícího k „zážitkové ekonomice" a mají schopnost formovat nebo zesilovat společenské trendy a tedy i spotřebitelskou poptávku. Podniky, které využívají služeb nabízených KKP, si vedou v oblasti inovace podstatně lépe. Přestože specifické mechanismy, kterými se tak děje, nejsou dosud dobře zdokumentovány, zdá se, že kreativní inovační služby, které poskytují KKP, jsou vstupními hodnotami pro inovační činnosti podniků a organizací v ostatních odvětvích, neboť jim pomáhají vyvarovat se chyb způsobených např. neochotou riskovat, konzervativností a krátkozrakostí při podnikání. Design je dobrým příkladem kreativního procesu, který může vést k inovacím zaměřeným na uživatele. Kreativní pracovníci jsou do obecné ekonomiky zapojeni více, než jsme se původně domnívali: v KKP je zaměstnáno více kreativních specialistů, kteří fungují jako „nositelé znalostí, inovací a nových nápadů", kteří se nevzdělávali v uměleckých školách v rámci KKP, ale mimo ně. Města a regiony pohlížejí na špičková kulturní zařízení a moderní technologické služby, na dobré životní a rekreační podmínky, na živé kulturní komunity a na potenciál místních KKP stále více jako na nepřímé faktory, které jim pomáhají zvýšit ekonomickou konkurenceschopnost, protože vytvářejí příhodné prostředí pro inovaci a přitahují jednotlivce i společnosti s vysokou odborností. KKP mohou zásadně přispět k boji proti globálnímu oteplování a přechodu k ekologické ekonomice a udržitelnému rozvoji. Umění a kultura mají jedinečnou schopnost vytvářet ekologická pracovní místa a pozitivně ovlivňovat změny společenského chování, včetně postoje k přírodě. Mohou také otevírat nové cesty řešení zmíněných otázek na mezinárodní úrovni. V reakci na tyto skutečnosti musí správní orgány na různých úrovních navrhnout vhodná prostředí pro rozvoj strategií kreativity. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout urychlení dopadů přesahujících KKP, je maximálně posílit spojení mezi kulturou a vzděláváním a podporovat kreativitu z celoživotního pohledu. Každý člověk je svým způsobem kreativní a může se naučit využívat svého potenciálu. Kvalitní kulturní a umělecké vzdělávání hraje důležitou roli, neboť má potenciál posilovat u studentů představivost, originalitu, koncentraci, dovednosti v oblasti mezilidských vztahů, touhu objevovat a neverbální myšlení. Také výchova k mediální gramotnosti je způsobem, jak podpořit kreativitu občanů a jejich účast na kulturním životě společnosti. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

25

K vytvoření účinných vazeb mezi KKP a oblastmi, jako jsou vzdělávání, výrobní odvětví, výzkum nebo administrativa, je třeba vytvořit „kreativní partnerství". Pro přenos tvůrčích znalostí, např. designu, do ostatních odvětví by měly být zavedeny účinné mechanismy. Systémy „inovačních voucherů" jako například „Creative Credit", který pomáhá podnikům navazováním spolupráce s KKP, se v této souvislosti jeví jako velice slibné projekty. Otázky - Jak lze urychlit pozitivní vedlejší účinky KKP na další průmysly a společnost jako celek? Jak lze vyvinout a provádět účinné mechanismy pro takové šíření znalostí? - Jak lze podpořit „kreativní partnerství" mezi KKP a vzdělávacími institucemi/podniky/administrativami? - Jak lze podpořit lepší využívání stávajících zprostředkovatelů a jejich další rozvoj, aby fungovaly jako styčné plochy mezi uměleckými a kreativními komunitami a KKP na straně jedné a vzdělávacími institucemi/podniky/administrativami na straně druhé?

8. Zpráva o provádění evropského programu pro kulturu 19. 7. 2010 byla přijata Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů. Cílem zprávy je zhodnotit pokroky, kterých dosáhlo na evropské a státních úrovních při plnění tří cílů programu a první zkušenosti s novými pracovními metodami, přičemž vychází z vnitrostátních zpráv předložených členskými státy a z práce skupin a platforem pro otevřenou metodu koordinace. V hodnocení pokroku cíle programu zaměřeného na podporu kultury jako katalyzátoru kreativity je konstatováno, že na evropské i státních úrovních je potenciálu kultury posilovat kreativitu a inovace věnováno stále více pozornosti. Jako příklady jsou uvedeny polská kampaň „ Na kultuře záleží", která zdůrazňuje úlohu kultury jak pro ekonomiku, tak i pro společnost a italské Bílá kniha o kreativitě z roku 2009, která zkoumá model kreativity a kulturní produkce a navrhuje opatření. Zpráva zmiňuje přínos Evropského roku kreativity a inovací 2009 a zpracování studie o vlivu kultury na kreativitu z roku 2009, studie o podnikání v KKP z roku 2010, tematické zprávy sítě Eurydice o vzdělávání v oblasti umění a kultury na školách v Evropě a vypracování Zelené knihy. V říjnu 2009 byl zveřejněn diskusní dokument o úkolu vytvořit evropský digitální jednotný trh pro tvůrčí obsah, jako jsou knihy, hudba, filmy nebo videohry, který analyzuje překážky volného pohybu tvůrčího obsahu na internetu a zahajuje veřejnou konzultaci o některých možných opatřeních k vytvoření skutečně jednotného trhu. Jako příklady jsou uvedeny strategie Kreativí Británie, litevská strategie pro rozvoj kreativních průmyslů zahrnující podporu národní sítě inkubátorů KP a finská rozvojová strategie pro kreativní ekonomiku zabývající se zaměstnaností, podnikáním a vývojem produktů KP. Dále se zpráva věnuje přínosu kultury pro místní a regionální rozvoj. Je zde konstatováno, že pro období let 2007-2013 bylo z prostředků na financování politiky soudržnosti přiděleno na kulturu 6 miliard €, a to na ochranu a zachování kulturního dědictví, rozvoj kulturní infrastruktury a podporu kulturních služeb. Další finanční prostředky jsou přidělovány v rámci takových okruhů, jako je cestovní ruch, obnova měst, podpora MSP a informační společnost. Jedna studie zkoumá přínos kultury pro místní a regionální rozvoj a bude obsahovat praktický nástroj pro tvůrce politiky na Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

26

regionální a místní úrovni a kulturní subjekty. Příprava budoucí politiky soudržnosti (od roku 2014), by se dle zprávy měla poučit z projektů a studií zaměřených na navrhování nástrojů, jež uvolňují potenciál kultury a zejména KP. KKP je třeba začlenit do integrovaných strategií rozvoje regionů nebo měst, do partnerství mezi veřejnými orgány, jež zastupují různé oblasti politiky, a příslušnými zástupci občanské společnosti. Jako příklady jsou uvedeny: irská iniciativa z roku 2009 Kulturní cestovní ruch s cílem zlepšit spolupráci mezi uměním, kulturou a cestovním ruchem a nové specializované pracoviště rumunského ministerstva kultury pro kulturní cestovní ruch. Jako poslední zmiňuje zpráva vypracování metodik pro sestavování harmonizovaných statistik z oblasti kultury, které lze řešit prostřednictvím OMK. Od září 2009 Eurostat podporuje síť národních statistických služeb, které spolu navzájem spolupracují. Během dvou let se bude tato síť, kterou koordinuje lucemburské ministerstvo kultury, zabývat metodickým rámcem statistiky v oblasti kultury, KKP, veřejnými a soukromými výdaji na kulturu a kulturní účastí a sociálními dopady kultury. Pokud jde o otevřenou metodu koordinace (OMK), považují ji Komise i členské státy za účinný způsob spolupráce v oblasti kultury. Prokázalo se, že OMK představuje dobrý rámec pro vytváření sítí a vzájemné učení mezi státními správními orgány. Všechny skupiny OMK se zaměřily na vytváření politických doporučení a hlavním problémem je, jak tyto začlenit do tvorby politiky na úrovni EU a na státních úrovních a skloubit práci skupin s prací jednotlivých předsednictví Rady a Komise. Do budoucna zpráva předpokládá lepší skloubení práce skupin OMK, Komise a Rady a zejména jednotlivých předsednictví. Předsednictví by měla mít jasnou pravomoc stanovit priority a měla by zajistit, aby programy předsednictví a práce Rady vycházely z výstupů OMK. Dále navrhuje prodloužit období budoucího pracovního plánu (2011 - 2014), pokračovat v rámci procesu OMK v práci pracovních skupin, kterých by měl být omezený počet a pro nominování odborníků by měly být formulovány přesnější kritéria. Poskytovat podporu, zejména pro činnosti zaměřené na vzájemné učení a šíření informací, by měl program Kultura. V novém pracovním plánu je počítáno s prioritou KKP, s tématy: - Strategické využití podpory programů EU (včetně SF) k využití potenciálu kultury k regionálnímu rozvoji - sběr, srovnání a modelování příkladů dobré praxe; - Příklady dobré praxe v oblasti finančního inženýrství pro MSP KKP - vytvoření manuálu založeném na analýze existujících finančních mechanismů a daňových opatření; - Kreativní partnerství - identifikace a vytvoření modelů úspěšných partnerství a praxí. Partneři mohou být např. z oblastí vzdělávání, podnikání a výzkumu. Bude proveden výzkum dopadů přesahujících KKP na širší ekonomiku především v souvislosti s inovacemi. Komise se zaváže ke zpracování výzkumu v oblasti exportních podpůrných programů pro KKP a vyhodnocení výsledků veřejné konzultace. A dále Komise plánuje založení „Evropské aliance KP" v úzké spolupráci s dalšími odděleními Komise. KKP se týkají také plány v rámci priority Dovednosti a mobilita s tématy: programy na podporu mobility, umělecké rezidence, kulturní dovednosti. Komise také plánuje realizovat informační služby pro mobilitu dle doporučení pracovní skupiny OMK pro mobilitu. Další navrhovanou prioritou je Kultura ve vnějších vztazích, Propagace a implementace Úmluvy UNESCO a pokračování práce na kulturních statistikách. Jak již bylo zmíněno výše, všechna zmíněná témata souvisí s KKP a tudíž záměr pokračovat v jejich rozovji je pro KKP příznivou zprávou. Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

27

9.KKP a Evropská strategie 2020 6. října 2010 Komise přijala vlajkou iniciativu pro Inovace v Unii (Innovation Union), která je klíčová pro dosažení cílů Evropské strategie 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Jejím cílem je zlepšit podmínky a přístup k financím pro výzkum a inovace v Evropě, zajistit, aby inovativní nápady byly proměněny v produkty a služby, které přináší růst a zvyšují zaměstnanost. Tato iniciativa je založena na širokém inovativním konceptu, plně uznávajícím roli kreativity. Zdůrazňuje také, že „ kreativita a rozmanitost našich občanů a síla evropských kreativních průmyslů nabízí vysoký potenciál pro další růst a místa prostřednictvím inovací především prostřednictvím MSP. Jako doplněk iniciativy Inovace v Unii bylo 6. října 2010 rovněž přijato Sdělení o „Přínosu regionální politiky k inteligentnímu růstu / Communication on the Contribution of the Regional Policy to the Smart Growth". Cílem tohoto sdělení je, aby orgány, které rozhodují o strukturálních fondech na regionálních a místních úrovních, si byli více vědomi měnící se povahy inovací a nových možností jak stimulovat inovace na regionálních úrovních také prostřednictvím větší podpory kulturních a kreativních aktivit. Sdělení zdůrazňuje, že „schopnost EU vymanit se z krize a čelit dlouhodobým výzvám, se nezakládá pouze na silném průmyslu, ale také na kreativitě a schopnostech lidí, a společenských hodnotách - solidaritě, respektu k životnímu prostředí, otevřenosti a kulturní rozmanitosti... Kulturní a kreativní průmysly, kterým se daří na místní a regionální úrovni, hrají strategickou roli při propojování kreativity a inovací." 10. Závěr KKP je v poslední době na úrovni EU věnována maximální pozornost. Od zpracování a zveřejnění studie Ekonomika kultury (2006) bylo věnováno značné úsilí, jak tuto oblast prosadit a zviditelnit. Posledním úspěchem je začlenění zmínky o KKP do iniciativy Inovace pro Evropu i do materiálů týkajících se regionálního rozvoje. Klíčovými výstupy Evropské komise k možným konkrétním opatřením pro podporu KKP na úrovni EU jsou závěrečné zprávy pracovní skupiny OMK a platformy pro KKP a Zelená kniha o uvolnění potenciálu KKP. Tyto materiály z různých úhlů a pohledů (rozdílná struktura) dospívají v podstatě ke shodným tematickým blokům, které je potřebné podporovat jak na úrovni EU, tak i na národních a regionálních úrovních. Jedná se o témata, jakými jsou např.: mapování, kulturní statistiky, vzdělávání, přístup k financím, sítě, klastry a inkubátory, podpora exportu a mobility, práva duševního vlastnictví, digitalizace. Za prioritní si EK vytýčila v nejbližší době vytvořit novou strategii pro oblast duševního vlastnictví, která je pro oblast KKP klíčová. Jedná se sice o základ, na kterém je koncept KKP postaven, ale model aplikace práv duševního vlastnictví již neodpovídá rychle se měnícímu charakteru obchodního řetězce a vyžaduje si nové přístupy a nové obchodní modely. S vyřešením práv duševního vlastnictví velmi úzce souvisí proces digitalizace a zveřejnění kulturního obsahu, který je pro rozvoj kreativity vysoce důležitý a Evropa jako celek musí čelit konkurenčním výzvám a aktivitám především ze strany USA. EU hodlá dle návrhu svého nového pracovního Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

28

programu i nadále pokračovat ve svém úsilí o podpoře KKP. Je nutné podotknout, že dokumenty, které byly v této studii analyzovány, jsou i pro odbornou veřejnost velmi těžce srozumitelné a vyžadují větší znalost a vhled do dané problematiky a konceptu KKP. Nicméně obsahují mnoho příkladů dobré praxe z oblasti konkrétních politických opatření v jednotlivých členských zemích a mohou být velmi dobrou inspirací a základem pro kulturně politická opatření na státní i regionálních úrovních v České republice. 11.

Základní dokumenty Evropské unie a studie vypracované na zakázku Evropské komise, z kterých čerpá tato studie

Dokumenty lze nalézt na adrese: http://ec.europa.eu/culture/index_en.htm Sdělení Komise o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (Evropská kulturní agenda) - KOM(2007 Závěrečná zpráva pracovní skupiny OMK Maximalizace potenciálu kulturních a kreativních průmyslů, zvláště malých a středních podniků, červen 2010 Závěrečná zpráva Platformy pro potenciál KKP, září 2009 Zelená kniha: Uvolnění potenciálu kulturních a kreativních průmyslů „Elektronické dovednosti pro 21. století: podporovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost" - KOM(2007) 496 Sdělení o přínosu regionální politiky k inteligentnímu růstu Evropy 2020, Brusel, 6.10.2010 - COM(2010) Sdělení „Nové dovednosti pro nová pracovní místa: předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací", Evropská komise - KOM(2008) 868. Pracovní dokument Komise „Design jako hnací síla inovací zaměřených na uživatele" SEK(2009) 501. Sdělení „Think Small First" A „Small Business Act" for Europe, SEK (2008) 2101, 2012 V červnu 2008 předložila Evropská komise dokument Small Business Act pro Evropu, který je vyvrcholením aktivit EK v oblasti malých a středních podniků (MSP). Akt obsahuje kombinaci legislativních opatření, politických závazků a konkrétních praktických kroků, stěžejních pro růst MSP, zlepšení jejich přístupu na trhy a k financím. Mezi jeho cíle patří zjednodušení přístupu MSP na vnitřní trh EU i na trhy třetích zemí, přístupu ke kapitálu, inovacím a eko-inovacím a snížení administrativní zátěže. http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/podnikatelske-prostredi/small-business-act-proevropu/1000520/50000/ Ekonomika kultury v Evropě, KEA worked together with Media Group (Turku School of Economics) and MKW Wirtschaftsforschung GmbH, 2006. Studie o vlivu kultury na tvořivost, KEA, 2009 Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR

29

Studie o přínosu kultury k místnímu a regionálnímu rozvoji - příklady ze strukturálních fondů, Centre for Strategy and Evaluation Services, ERICARTS, 2010 Studie „Access to finance activities of the European Creative Industry Alliance", Jenny Tooth, 2010, kterou lze nalézt na internetové stránce http://www.europe-innova.eu/creative-industries. Studie „ Mobility matters: Programmes and schemes to support the mobility of artists and cultural professionals", Ericarts, 2008. Studii proveditelnosti „Information systems to support the mobility of artists and other professionals in the culture field", McCoshan et al, 2009.

30

Institut umění – Divadelní ústav, 2010, výzkumný projekt Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp.kreativních průmyslů v ČR