Proti recesi, nezaměstnanosti a deficitu státu

Verze z 19. dubna 2013

Program obnovy české ekonomiky

Proti recesi, nezaměstnanosti a deficitu státu

III. aktualizovaná verze květen 2013

1


Jak zastavit finanční krvácení státu? Nejdražší je v naší zemi nepořádek, který přechází v organizovaný zločin, to vysává daňové poplatníky nejvíc. Stát se ocitl v zajetí oligarchů a mocných zájmových skupin. Občané se cítí bezmocnými a zločinci naopak nepostižitelnými, což ještě umocnila prezidentská amnestie. Občané očekávají od státu ochranu. Nápravu nepřinese něčí „silná ruka“, ale pořádek stabilního právního státu, který funguje spolehlivě a férově. Státu, který je spravován profesionálně zdatnými, zkušenými a morálně vyspělými politiky a úředníky. Občané potřebují zastavit krvácení ze svých peněženek i veřejných rozpočtů. Potřebují zákony, které neslouží legalizaci loupeže a podvodů, ale chrání poctivého občana a veřejný majetek. Potřebují odborně zdatné a čestně fungující úřady, které nepracují na objednávku mocných, ale slouží férově veřejnému zájmu. Potřebují policii a soudy, které nejsou prodlouženou rukou mafiánů a šibalů nafukujících nepatrné přestupky a dluhy, ale dávají občanům naprostou jistotu, že poctivé jednání se vyplácí a zločin neunikne potrestání. Návrat důvěry lidí ve stát by byl tím největším prorůstovým impulzem, po kterém všichni volají. Hospodářství však zatím prorůstá rakovina, kterou představují příležitosti pro rozkrádání a maření veřejných zdrojů. Vidíme za nimi parazitní struktury organizovaného zločinu, vidíme stát, který je ochromen korupcí a plní hlavně krmelce pro neschopné kamarády. 2


Je možné vyčíslit cenu dnešní vlády nepořádku a tolerance zločinu? Účet za stát v zajetí mafií se skládá z toho, co bylo ukradeno, i z toho, co naopak nevzniklo, protože ekonomika nemůže v takovém prostředí dobře fungovat. Pro přibližné vyčíslení zbytečných nákladů vlády pravice od konce roku 2006 lze sečíst všechny přírůstky veřejného dluhu, které nejsou pokryty přírůstky daňového výnosu (minimálně 100 miliard korun ročně, dohromady za šest let přes 600 miliard korun), dále všechny zkonzumované rezervy veřejných rozpočtů a sociálního a zdravotního pojištění (souhrnně minimálně 200 miliard korun), ztráty plynoucí z hospodářského poklesu, který neodpovídá vývoji v zemích našich hlavních obchodních partnerů (stovky miliard korun) a selhání při využití evropských fondů, včetně zcela neproduktivního plýtvání (stovky miliard korun). Dohromady jde tedy o sumu větší než jeden celý roční státní rozpočet, a to nepočítáme skrytý dluh v podobě budoucích provozních nákladů, jako jsou opravy a údržba nekvalitních dálničních staveb, záchrana zničené sítě silnic nižších tříd, opuštěné nemocnice, chátrající památky a podobně.

Jak toto finanční krvácení zastavit? Položme

si

otázku,

kudy

unikají

veřejné

prostředky

a

příjmy

obyvatelstva?

3


Kam se podíváme, najdeme složky nebezpečné směsi, která dusí společnost: 

monopolní ceny, předražování, nemravné poplatky



pančování, černá výroba a obchod bez hygieny, norem, daní



lichváři a podvodné půjčky



samoúčelné exekuce a podvodné bankroty a dražby



zneužívání

státního

příspěvku

na

bydlení

pro

majitele předražených ubytoven 

korupce a předražené veřejné zakázky, předstírání elektronizace státní agendy za horentní ceny



snížení bezplatné složky zdravotnictví, školství, sociálních služeb, vynucování úhrad a doplatků nebo předávání těchto služeb drahým soukromým firmám



privatizace veřejných služeb na principu stát platí, soukromník kasíruje, a tedy socializace ztrát a privatizace zisku



církevní restituce, privatizace duchovní služby a kulturního dědictví



práce načerno, švarcsystém, agenturní práce, nespravedlivě nízké mzdy

Výsledkem je vleklá hospodářská recese, rostoucí státní dluh, přesun bohatství k úzké vrstvě společnosti s nejvyššími příjmy a stahování stále širšího okruhu obyvatelstva k pásmu chudoby i do chudoby. 4


Analýza současné situace v české ekonomice Současná vláda a pravicová koalice, vzniklé po volbách do sněmovny v květnu 2010, se vrhly do bezhlavých „reforem“ ve všech oblastech života země. Často pak vláda musela reformovat a korigovat „reformy“, které předtím uskutečnila ona sama, nebo které prosadila pár let předtím její předchůdkyně – Topolánkova vláda. Přitom platí, že hlavní protagonisté Nečasovy vlády byli nejvýznamnějšími osobami i v té pravicové vládě předchozí. Soustředěným úsilím médií před volbami do sněmovny v květnu 2010 se podařilo přesvědčit českou veřejnost o tom, že pravice je kompetentnější řešit vážné problémy, které stojí před českou ekonomikou. Jaký je tedy výsledek působení Nečasovy vlády? Můžeme říci, že zcela tristní. Tohle je jejich vysvědčení: Exploze státního dluhu, nezvladatelný vzestup faktické nezaměstnanosti (statisticky se jedná o cca 600 tisíc nezaměstnaných, ale dalších 200 až 250 tisíc jsou nezaměstnaní mimo evidenci Úřadů práce a připočítejme desítky tisíc lidí, kteří odešli do předčasného důchodu, takže souhrnně se jedná o více než 900 tisíc nezaměstnaných), hospodářský pokles a z toho plynoucí pokles životní úrovně širokých vrstev českého obyvatelstva. Namísto zrychlení modernizace naší země se prohlubuje její zaostávání za nejvyspělejšími státy Evropy a světa. Nepochybnou odpovědnost za to nesou pravicové vlády po roce 2006. Topolánkova vláda přebírala hospodářství země s rekordním růstem HDP kolem 7% a se solidním růstem reálné průměrné mzdy i reálných důchodů. Hospodaření státu sice končilo v letech 2005 – 2006 deficitem, ale největší část schodku státního rozpočtu tvořily rozpočtové rezervy 5


zkonzumované až za Topolánkovy vlády (tyto rozpočtové rezervy v letech 2007 – 2009 vylepšovaly hospodaření státu). V letech 2005 a 2006 byly vytvořeny rozpočtové rezervy ve výši 92 mld. Kč a za léta 2004 – 2006 to bylo 156 mld. Kč. Topolánkova vláda dále zdědila po své předchůdkyni, vládě J. Paroubka, obrovskou sumu 30 mld. eur (cca 750 mld. Kč), kterou se podařilo v Evropské radě dojednat na období evropské finanční perspektivy let 2007 – 2013 v rámci tzv. evropských fondů ke zvelebení země. V jednáních o finanční perspektivě let 2007 – 2013, která proběhla v prosinci

2005,

byla

česká

vláda

pod

vedením

J.

Paroubka

nejúspěšnější ze všech vlád zemí EU podle dotace z EU na jednoho občana. Vláda J. Paroubka v roce 2006 zanechala nástupcům nejen skvělé vztahy v rámci EU, ale také výtečně se vyvíjející vztahy s nejrychleji rostoucími ekonomikami světa, neformálně sdruženými do uskupení BRIC (Brazílie, Rusko, Čína a Indie). Avšak z ideologických důvodů a v důsledku neschopnosti se nepodařilo Topolánkově a Nečasově vládě těchto perspektivně se rozvíjejících vztahů k novým ekonomickým velmocím světa využít, takže nemohly přispět k žádoucí diverzifikaci českého exportu a většímu přílivu investic do naší země. Tato příležitost byla tedy pravicovými vládami zcela promarněna. V letech 2005 – 2007 přicházeli do naší republiky zahraniční investoři v míře předtím ani potom nepřekonané. Za zmíněné tři roky přišly do země investice přesahující 21 mld. eur. Bylo to dáno zejména optimálně nastaveným systémem pobídek pro zahraniční investory a také díky výtečně fungující agentuře Czechinvest, opírající se tehdy o mladé,

6


talentované, a přitom již erudované odborníky. V roce 2007 byla větší část těchto lidí ministrem průmyslu Římanem ze státní správy vypuzena. V zemi do konce roku 2007 fungoval optimálně nastavený daňový systém opírající se o progresivní daň z příjmu, jak je to ve vyspělých zemích světa běžné, a o nízké sazby DPH. Pravicové vlády začaly tento daňový systém od 1. 1. 2008 systematicky destruovat a měnit. Výsledkem je, že v roce 2013 bude složená daňová kvóta o 0,7 % vyšší (!) než roku 2006, přestože pravicové vlády slibovaly její snížení. Vázne však výběr daní, v tomto roce bude v nejlepším případě na úrovni daňového výběru roku 2008. Co se ovšem změnilo zcela zásadně oproti letům 2006 a 2007, to je struktura daní. Ta prostě není férová. Zvýšil se podíl daní nepřímých (DPH a spotřební daně) a snížil se podíl daní přímých (daně z příjmů). Výdaje státu tak v rostoucí míře platí plátci ze středně- a nízkopříjmových skupin. Ze země přitom odplývají obrovské finanční objemy ve formě dividend: v průměru posledních pěti let to bylo každoročně kolem 250 mld. Kč. V situaci tenčících se příjmů státu vláda dokonce nesmyslně prosadila zrušení daně z dividend a nepochopitelně odmítá zavedení daně z finančních transakcí. Největší firmy v zemi, v nejrůznějších oborech, se navíc často opírají o oligopol či o kartelové dohody, což způsobuje např. vysoké ceny potravin a placených služeb. Výsledkem

špatně

nastavené

hospodářské

politiky,

v kombinaci

s nepromyšlenými rozpočtovými škrty, je hospodářský pokles republiky. Za loňský rok HDP klesl o 1,2% a ani v tomto roce se nezdá, že by měl pokles rychle skončit. Vláda z lenosti a částečně v důsledku ideologické předpojatosti nechce aktivně zasahovat do chodu české ekonomiky. Její prorůstová opatření 7


zůstávají deklarovaná jen na papíře. Z uvedené krátké analýzy nejzásadnějších postupů Nečasovy vlády, jako přímé dědičky vlády Topolánkovy, je zřejmé, že k nápravě vzniklé situace je nutné dělat v naprosté většině pravý opak toho, co vlády pravice po léta dělaly a dosud dělají. Z dědictví Nečasovy vlády by neinformovaný člověk mohl ocenit alespoň uplatnění rozpočtové odpovědnosti. Avšak rozpočtová odpovědnost zůstala jen verbálně, nikoliv reálně uplatňovanou zásadou. Vedle chaotických rozpočtových škrtů, „dokázala“ tato vláda prosadit dvě nové významné výdajové položky ve státním rozpočtu, s nimiž se bude potýkat ještě příští generace českých plátců daní: církevní restituce (59 mld. Kč plus úroky ve splátkách církvím po dobu 30 let) a finance na podporu II. pilíře penzijního systému (při 500 tisících účastnících by činil každoroční nárok na státní rozpočet cca 7-10 mld. Kč). V roce 2014 tak po sobě pravicová vláda zanechá smutné dědictví. V nejlepším případě stagnující ekonomiku (pokles českého hospodářství bude nejspíše pokračovat nejméně do konce tohoto roku), státní dluh ke dvěma bilionům korun v důsledku každoročních schodků státního rozpočtu kolem 100 mld. Kč, značný a stále se prohlubující schodek na účtu důchodového zabezpečení (kumulativně už přes 150 mld. Kč) a schodky na účtech zdravotních pojišťoven. Životní úroveň zdrcující většiny českých občanů ze středních a nízkopříjmových vrstev, tedy zaměstnanců, důchodců, občanů se zdravotním handicapem ad., se v éře pravicové Nečasovy vlády zhoršuje a ještě se bude dále zhoršovat. Pryč je doba, když v letech 2005 – 2007 vzrostlo v ČR společenské bohatství státu měřené růstem HDP zhruba o jednu pětinu (!). 8


Každému objektivnímu pozorovateli musí být jasné, že pravicové skokové reformy, jak je prováděly Topolánkova a Nečasova vláda, selhaly a skončily fatálním neúspěchem. Opakem skokových reforem je permanentní přizpůsobování, postupné reformy, a takovou metodu práce budou prosazovat národní socialisté, pokud se po volbách do sněmovny stanou vládní stranou. Systém hospodářské politiky státu včetně daňového systému, tak jak fungoval do konce roku 2007, byl dostatečně podnětný a velmi úspěšný. Neměl být pravicí brutálně zničen, naopak stačilo podle potřeby dolaďovat jeho parametry. Měl být dále rozvíjen a sofistikovaně upravován podle měnící se situace. Národní socialisté po volbách do sněmovny chtějí veškerou pozornost věnovat obnově dynamiky českého hospodářství. Jen hospodářský růst může být zdrojem vyšších příjmů státu a jen vyšší příjmy veřejných rozpočtů mohou zajistit zkvalitnění veřejných služeb, a také růst důchodů nebo platů ve veřejném sektoru. Tedy, úspěšné fungování institucí sociálního státu. Tak, jak to vidíme ve Skandinávii, Německu či Rakousku.

Nástroje k obnově dynamiky české ekonomiky Již při svém vzniku v listopadu 2011 strana LEV 21 představila veřejnosti pravdivou analýzu stavu české ekonomiky a také sadu opatření prorůstového charakteru pod názvem "Opatření proti hospodářské recesi, nezaměstnanosti, deficitu a k obnově hospodářského růstu". O půl roku později na programové konferenci strany jsme tento materiál doplnili o opatření, která jsou uplatňována v jiných vyspělých zemích 9


Evropy, zejména pak ve Francii. Volební program francouzských socialistů F. Hollanda, s nímž šli do prezidentských a parlamentních voleb před rokem, byl pro nás další silnou myšlenkovou inspirací. Náš ekonomický program, který byl rozvinutím a aktualizací výše zmíněného původního programového dokumentu, byl přijat na zmíněné stranické programové konferenci v červnu 2012 pod stručným názvem: "Proti recesi, nezaměstnanosti a deficitu". Po roce, počátkem června tohoto roku, se opět sejdeme na programové konferenci k projednání aktualizovaného a doplněného ekonomického programu pod názvem: „Program obnovy české ekonomiky“. Jsme hluboce přesvědčeni, že jen plně kompetentní řízení a správa země zkušenými lidmi, kteří se již mohou ve svých předchozích působištích prokázat

výtečnými

výsledky

své

práce,

a

jasně

formulovaná

hospodářská politika jsou zárukou zcela zásadní změny v hospodaření státu. Přechodu země z hospodářského poklesu k trvalé prosperitě hospodářství. Naším cílem je posílit v prvé řadě příjmy státního rozpočtu. Hledat přitom tyto příjmy tam, kde evidentně jsou. V prvé řadě u největších firem, které v Česku působí. Jak jsme již výše zmínili, tyto firmy často zneužívají svého dominantního postavení na trhu. To poznává na své kůži, na své životní úrovni běžný český spotřebitel, a na své prosperitě i malý a střední podnikatel, ve vysokých cenách kde čeho, počínaje potravinami přes ceny vody, energií, tepla až po poplatky za internet, telefonní hovory či poplatky v bankách. Je nutné dodat, že tyto typy firem, vč. bankovního sektoru, zaznamenávají významný růst zisků i v době recese či stagnace českého hospodářství. I to svědčí o tom, že podmínky hospodářské soutěže jsou v naší zemi nespravedlivě nastaveny. Svatým právem a současně povinností státu je nalézt vůči těmto oligopolním 10


strukturám a kartelovým dohodám takové daňové sazby a podmínky, které povedou k přerozdělení hodnoty vytvořené v českém hospodářství ve prospěch spotřebitelů a malých a středních firem. Národní socialisté, pokud budou zastoupeni po volbách do sněmovny ve vládě, budou v nejkratším možném čase po ustavení vlády prosazovat takové změny hospodářské politiky státu, které povedou k mobilizaci a aktivizaci všech rezerv a zdrojů využitelných pro účelné napumpování v co nejkratší době do české ekonomiky. Jedná se o peníze z evropských fondů, dále uplatnění projektů PPP, použití úvěrů EIB a EBRD, zahraniční i domácí investice, dále úvěry, záruky i dotace rozvojových institucí státu, finance na účtech státních podniků. Tím největším zdrojem příjmů státního rozpočtu je pak robustní hospodářský růst nejméně 3 až 4%, kterého lze rozumným nastavením hospodářské politiky státu během dvou až tří let dosáhnout. Obrovskou zátěží pro české národní hospodářství a celou českou společnost je ovšem všudypřítomná korupce. Prostředky, které jsou takto rozchvacovány z veřejných zdrojů, představují každoročně desítky miliard korun. Za tyto prostředky, které mizí v bezedných kapsách nejrůznějších zájmových skupin a politiků, by mohly být postaveny nové školy, nemocnice, domovy seniorů, sociální byty, nové dálnice atd., atd. Nebyl by problém valorizovat důchody nebo zmírnit dnešní zoufalství desítek či dokonce stovek tisíc zdravotně postižených, kterým byly v posledních letech postupně kráceny platby sociálních dávek. Úkolem příští vlády tedy je vytvořit zdroje pro hospodářskou obnovu, zastavit

zadlužování

a

zvrátit

nepříznivý

vývoj

příjmů

většiny

obyvatelstva.

11


Pokud by se podařilo omezit rozkrádání, máme k dispozici první podstatný zdroj k fiskální stabilizaci a pro obnovu hospodářského růstu. Další zdroj hledejme v oblasti daňových příjmů. Souhrnná daňová kvóta veřejných financí (total general government revenue) ČR roku 2011 činila 39,8 procenta HDP, což byla stejná hodnota, jako roku 2005, kdy ekonomika prudce rostla a těšila se rekordnímu přílivu přímých zahraničních investic. Nyní ekonomika klesá, peněz se nedostává, a k tomu síťové oligopoly převážně v zahraničních rukou odčerpávají do zahraničí formou dividend kolem 250 miliard korun ročně (v průměru posledních pěti let). V EU 27 činí souhrnná daňová kvóta 44,7 procenta HDP a je tak téměř o 5 procentních bodů vyšší než v ČR. Je tedy rozumné a spravedlivé i u nás zvýšit souhrnnou daňovou kvótu na úkor nejvyšších příjmů a majetků.

Nejbližší kroky a systémové záměry Chystaná opatření jsou rozložena do tří etap, podle časové náročnosti. Musíme je rozdělit na ta, která je třeba co nejnaléhavěji zavést nebo zahájit pokud možno ihned, a to nejen mobilizací všech investičních zdrojů, exportu a domácí poptávky, ale často jen exekutivním rozhodnutím bez větších výdajů, pouhým soustředěním spolupráce institucí nebo odstraněním právních a administrativních bariér. Ta navrhujeme pod hlavičkou Opatření pro obnovu hospodářského růstu. Na to pak navazují střednědobé, provázané kroky v ucelených oblastech jako je boj s nezaměstnaností a náprava schodkových rozpočtů. Podobného charakteru jsou i opatření na podporu inovací a 12


výzkumu a kroky k obnově sociální soudržnosti. Nakonec vyslovujeme požadavek materiálů koncepční povahy, které mohou vzniknout pouze v budoucí vládě. Souběžně však musí probíhat práce na systémových změnách, které chápeme jako specifický přínos naší strany. Doplní takové chybějící nástroje, aby se naše země nemusela účastnit „závodu ke dnu“, kde v globalizaci přežijí jen ti nejhůře placení a nejméně nároční. Jsou to změny, které nakonec potvrdí, že země Česká je „zemský ráj to na pohled“, protože vrátí hodnotu krajině, vodě, živé ornici, zdravým potravinám, společenství obce a jejímu všestrannému rozvoji. Přehlížená polovina naší vlasti, její venkov, může pozvednout potenciál celé ekonomiky – nebo jej taky srazit, jak to vidíme dnes. Volání po hospodářském růstu nemusí znamenat drancování přírodních zdrojů, bezohlednost ke klimatickým změnám a další rozevírání nůžek společenské nerovnosti, pokud jej nasměrujeme do rozvoje lokální ekonomiky a jejích podpůrných institucí v oblasti financí, správy, vzdělávání a kultury.

I. Opatření pro obnovu hospodářského růstu 1. Využít pozice ČR jako jedné z nejméně zadlužených zemí EU (stále ještě zhruba poloviční míra průměru zemí EU) a vybavit českou ekonomiku investičními zdroji pro: 

zvýšení investiční poptávky formou budování zejména dopravní infrastruktury, významných veřejných staveb a investic v oblasti životního prostředí

13




zvýšení

domácí

průmyslové

a

spotřebitelské

poptávky

prostřednictvím investic, např. i formou kapitálového vstupu státu, do regionálně významných podniků ohrožených krizí 

podpora investic pro lokální ekonomiky (energetika, malý průmysl atd.)

2. Zastavit pokles (či stagnaci) reálných příjmů nízko- a středně příjmových skupin obyvatelstva, důchodců, rodin s dětmi, hasičů, vědců, zaměstnanců bezpečnostních sborů, úředníků veřejného sektoru atd. s cílem obnovit koupěschopnost českého obyvatelstva. Snížit náklady obyvatelstva razantnější regulací oligopolů v oblasti telekomunikací, energetiky, bankovnictví atd. 3. Využít dostupných zdrojů (úvěrů) Evropské investiční banky, příp. EBRD k zajištění dostatečné dynamiky výstavby a modernizace dopravní infrastruktury (dálnic, silnic I. třídy a železničních koridorů) a ostatních významných veřejných staveb. 4. Využívat projektů PPP jako významného nástroje k rozšíření výstavby nejen dopravních staveb, ale celé řady dalších potřebných veřejných budov (nemocnic; univerzitních kampusů; věznic atd.) 5. Připravit zahájení výstavby dvou nových bloků JE Temelín a připravit modernizaci JE Dukovany. Určujícím faktorem pro výběr partnera ČEZu – tedy zhotovitele stavby - se musí stát kromě ceny také zaručený vysoký podíl českých dodavatelů, české technologie pro realizaci zakázek v obou jaderných elektrárnách, ale také strategická spolupráce s tímto partnerem v dalších zemích. Podmínkou je jasný ekonomický přínos celého projektu, což je v posledním období zpochybňováno.

14


6. Dále rozvíjet programy typu „Zelená úsporám“ na podporu zateplování a energetické sanace budov, včetně rodinných a bytových domů. Podpora energeticky efektivní výstavby objektů. 7. Podpořit státními programy výstavbu komunálních nájemních bytů, startovacích bytů i bytů sociálního charakteru a družstevní bytovou výstavbu. 8. Převést státní pozemky určené na bytovou výstavbu (podle územního plánu obce) zdarma na obce. 9. Upravit systém investičních pobídek. Základním cílem takové úpravy musí být zvýšení přílivu investorů (velkých a zejména středních domácích

a

zaostávajících

zahraničních

firem)

regionů

mikroregionů

a

především

do

hospodářsky

s dlouhodobě

vysokou

nezaměstnaností a s lokalitami se sociálním vyloučením. Podporovat příliv investic do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, s progresivními technologiemi. 10. Vytvořit státní program sanace nevyužitých volných bytů v obcích, kde je převis poptávky po bydlení nad jejich nabídkou. 11. Zřídit krizový management čerpání peněz z fondů EU do konce současné evropské finanční perspektivy EU v roce 2013. 

uskutečnit co nejvyšší čerpání z cca 750 mld. Kč, které ČR v rámci evropské finanční perspektivy v letech 2007 – 2013 může využít. Obnovit rychle čerpání v jednotlivých programech.

12. Podpořit český export prostřednictvím posílení finančního zázemí EGAP, ČEB a ČMZRB (využít např. alespoň část peněz z účtů u státních podniků). 15


13. Provést změny zahraniční politiky českého státu jako nástroje umožňujícího více diverzifikovat zahraniční obchod země. Stát musí také usilovat o příchody nových významných investorů nejen z EU či USA, Kanady nebo Japonska, ale také ze zemí BRICS a dalších států s dynamicky se rozvíjejícím ekonomickým potenciálem. Ve vybraných státech (Indie, Brazílie apod.) posílit obchodní oddělení a další funkce našich zastupitelských úřadů pro posílení exportu do těchto teritorií. 14. Prosadit jako jednu z nejdůležitějších priorit čerpání peněz z fondů EU v letech 2014 - 2020 regionální rozvoj, v prvé řadě jako cestu k postupnému odstraňování regionálních rozdílů. Tedy ke zvyšování hospodářské úrovně zaostávajících krajů a mikroregionů (kraje a okresy s vysokou

nezaměstnaností

a

nedostatečnou

nabídkou

nových

pracovních míst). 15. Při čerpání z evropských peněz v nové finanční perspektivě EU v letech 2014 - 2020 – především v regionech a mikroregionech s nízkou nabídkou práce - hledat všechny cesty k vytváření nových pracovních míst v podnikatelské sféře 

sanace bývalých průmyslových objektů (brownfields) a jejich následná nabídka novým investorům, malým a středním firmám pro účely podnikání



daňové bonusy, případně dotace (např. na dobu 6 měsíců či 1 roku zejména pro živnostníky a malé a střední firmy), při vytváření nových pracovních míst, případně kombinace obou možností, tedy daňového zvýhodnění i dotace, při zaměstnávání nezaměstnaných a absolventů univerzit a středních škol

16. Posílit funkci ČMZRB jako státní rozvojové banky pro podporu: 16




bytové výstavby



malých a středních firem (zejména průmyslových inovací; vědy a výzkumu; progresivních technologií apod.)



investic do infrastrukturních a dalších projektů obcí (školky, školy, dále infrastruktura, silnice, ochrana klimatu atd.), ale také pro rekonstrukce obecních budov sloužících veřejnosti



inovací a výzkumných a vývojových záměrů malých a středních podniků



kapitálové účasti v nových inovativních podnicích

17. Prosadit legislativu umožňující obcím, krajům a neziskovým společnostem vytvářet sociální podniky, ve kterých by si nezaměstnaní udržovali získané pracovní návyky a dlouhodobě nezaměstnaní by si je obnovovali či nově získávali. Tyto podniky by pracovaly především ve veřejném zájmu (zaměřením svého výrobního sortimentu především pro veřejný sektor – nemocnice, ústavy sociální péče apod.) 18. V rámci čerpání evropských peněz z nové finanční perspektivy let 2014 – 2020 prosazovat v oblastech s koncentrovanou vysokou nezaměstnaností a sociálním vyloučením výstavbu komunitárních center (využití zkušeností především ze Severního Irska). V těchto centrech bude

možné

provádět

poradenství

při

zajišťování

zaměstnání;

rekvalifikační kurzy, umisťovat dílny sociálních podniků; zřizovat (mini)markety zaměstnávající nezaměstnané apod. 19. Prosadit maximální výhody firmám při reinvestovaní zisků. 20. Pověřit MMR výkonem agendy koordinátora krajských investičních akcí do dopravní infrastruktury. 17


21. Podpořit zahraniční praxe pro absolventy českých univerzit i dalších typů škol. 22. Podpořit vzdělávání a integraci talentovaných imigrantů. Zejména ze slovanských zemí východní a jihovýchodní Evropy. 23. Uskutečnit reformu učňovského a technického školství, a to ve spolupráci s podnikatelskou sférou a na její "objednávku". 24. V souvislosti s modernizací právního rámce v České republice 

odstranit duplicity výkazů pro podnikatele



nepřehánět uplatňování evropských předpisů

25. Ve veřejném sektoru všemi cestami podporovat transparentnost činnosti úřadů a zefektivnění soudnictví. 26.

Upravit

platnou

legislativu

v souvislosti

s druhým

pilířem

důchodového pojištění tak, aby pojištěnci měli své vklady stoprocentně zajištěné, aby byla jasná cílová částka a výnos, aby si pojištěnci mohli vybrat v době před zahájením výplaty důchodu, zda výplata důchodu bude probíhat jednorázově či měsíčně atd. 27. Zveřejňovat všechny smlouvy veřejné správy na internetu (registr smluv). 28. Zavést černé listiny firem s odmítnutím jejich přístupu k veřejným penězům, pokud se jim prokázalo korupční jednání.

18


II. Opatření k boji s nezaměstnaností 1.

Klást důraz na rekvalifikaci nezaměstnaných, využívat či nově

vytvořit programy hrazené pro tento účel z evropských peněz, zejména z Evropského sociálního fondu 2.

Podpořit podnikatelské subjekty při poklesu zakázek poskytováním

podpory při práci na zkrácený úvazek a rozšiřování kvalifikace pracovníků

(Kurzarbeit)

při

poklesu

zakázek,

vytvořit

zvláštní

rekvalifikační programy pro starší a také pro málo kvalifikované či nekvalifikované pracovníky. 3.

Poskytovat státní příspěvek zaměstnanci při vstupu do práce za

minimální mzdu. 4.

Posílit prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti a provést revizi

podmínek poskytování státní podpory v nezaměstnanosti. 5.

Vytvořit státní investiční banku zaměřenou na rozvojové projekty

v hospodářsky zaostávajících regionech (případně spolupracovat na tomto cíli s nestátní bankovní institucí)

III. Opatření pro nápravu schodkových rozpočtů 1.

Obnovit systém progresivního zdanění u občanů s nejvyššími

příjmy, zvýšit majetkové daně z nejvyšších majetků. Prosadit férovost daňového systému. 2.

Zavést dvě či tři sazby daně z příjmů právnických osob pro podniky

s rozdílnou velikostí a tržní silou. 3.

Zavést daň z finančních transakcí. 19


4.

Stanovit maximální pořizovací cenu pro možnost uplatnit odpočet

DPH při nákupu osobního automobilu, např. na částku 1,2 mil. Kč, případně částku odvozenou od osobních automobilů z domácí produkce 5.

Využít prostředky státních podniků (Lesy ČR, ČEPRO a. s.)

k podpoře státní investiční politiky, např. státními programy k podpoře výstavby komunálních bytů anebo výše naznačených programů ČMZRB 6.

Uplatňovat efektivní nástroje pro omezení daňových úniků a

důsledně postihovat švarcsystém a práci na černo. 7.

Zavést ve státní správě jedno místo

(delimitací odborníků

z ministerstev), jeden centrální úřad (může to být specializované ministerstvo

nebo

agentura),

který

bude

namísto

jednotlivých

ministerstev a centrálních úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici, např. 1 mil. Kč. Uplatnit finanční motivaci příslušných pracovníků na dosažení úspor ve výběrových řízeních. 8.

Vytvořit úřad státní expertízy, z níž by všechny centrální úřady

dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších a velkých investic nad určitou hranici, s tím, že by ve veřejných výběrových řízeních nebylo možné pokračovat, pokud by nejlepší nabídka byla vyšší než odhadní cena stanovená státní expertízou 9.

Tvrdé a nekompromisní potírání ekonomické kriminality, zejména

uplácení. Naprostá důslednost při dokazování a trestání majetkové kriminality, při níž vznikne škoda na veřejném majetku či rozpočtových prostředcích. Uplatňovat presumpci viny u všech obviněných veřejných činitelů či státních zaměstnanců, mající za následek jejich odchod z funkcí a z veřejného života. 10.

Znovuzavedení finanční policie. 20


11.

Co nejrychleji uplatnit zákon o státní službě v plném rozsahu,

včetně kariérního řádu a vymezení okruhu funkcí s politickou nominací. 12.

Regulovat volební kampaně a jejich financování, zprůhlednit

účetnictví politických stran. 13.

Důsledně regulovat lobbing a zprůhlednit vyjednávání o předpisech

a zakázkách. 14.

Vyvolat v EU jednání k eliminaci daňových rájů v prvé řadě

v Evropě a USA. 15.

Obnovit zdanění dividend.

16.

Prosadit zákon o prokázání původu příjmu a majetku (např. od

hranice 20 mil. Kč) 17.

Zavést registrační pokladny (a podobně jako na Tchaj-wanu

zorganizovat přes ministerstvo financí loterii daňových dokladů, s výhrou několika milionů) 18.

Usilovat o prohloubení integrační role EU v koordinaci fiskálních

(rozpočtových) politik zemí EU – sbližování daňových sazeb, složených daňových kvót apod. s hospodářsky vyspělejšími státy EU. 19.

Zpracovat akční plán boje proti daňovým únikům, praní špinavých

peněz, práci načerno a dalším negativním ekonomickým jevům. 20.

Zavést druhou (vyšší) sazbu daně z nemovitostí u některých typů

velkých majetků, např. nad 20 mil. Kč hodnoty. 21.

Postupně zrovnoprávnit všechny daňové subjekty (např. řešit velké

rozdíly ve zdanění OSVČ a zaměstnanců). Omezit výdajové paušály na všechny příjmy např. do 2 mil. Kč. 21


22.

Provést audit, uskutečnit řádné posouzení a postupné odstranění

nejrůznějších daňových výjimek v různých daňových okruzích a připravit jejich odstranění. 23.

Připravit ve spolupráci s organizacemi družstevníků strategii

rozvoje družstevního hnutí se záměry potřebné legislativy. 24.

Prosadit elektronické aukce jako základní metodu nákupu léků ve

zdravotnictví

Podpora inovací a výzkumu 1.

Prosadit daňovou podporu v oblasti inovací, vědy a výzkumu a

podporu prostřednictvím malých úvěrů, záruk a dotací nebo úhrady úroků z úvěrů poskytnutých běžnými bankami,v rámci programů ČMZRB pro inovace, rozvoj vědy a výzkumu. 2.

Zvýhodnit inovační podniky úlevami na daních, případně na

sociálním a zdravotním pojistném. 3.

Prosazovat digitalizaci veřejných agend (e–administrace), v první

řadě v oblastech zdravotnictví a školství 4.

Připravit rozvojovou strategii na příštích 10 let, která bude

obsahovat změny systému vzdělávání pro průmysl, požadavky na podporu exportu atd. 5.

Vypisovat veřejné zakázky na podporu inovační aktivity malých a

středních firem.

V. Kroky k obnově sociální soudržnosti v české společnosti

22


1.

Zefektivnit boj s lichvou novelizací již přijaté legislativy a stanovit

oprávněnou výši exekučních nákladů (zastavení exekuční spirály a vyplácení nemravně vysokého příslušenství nenáležejícího věřitelům). Musí jít o službu věřitelům, nikoliv vymahačům a exekutorům. 2.

Vytvářet ve všech úrovních státní a veřejné správy (obce, kraje,

stát) programy pro boj proti sociálnímu vyloučení. 3.

Zavést státní podporu občanům při splácení hypoték (dočasný

odklad splátek při ztrátě zaměstnání) nebo při úhradě nájemného v určených lokalitách v případě, že se dostanou do platebních problémů. 4.

Uplatnit po dobu poklesu reálných důchodů, tedy v době stagnace

ekonomiky, v příštích třech letech regulaci nájemného. 5.

Zavést nulovou sazbu DPH pro dětské oblečení, obuv, pleny a

další potřeby pro děti a učební pomůcky a hračky. 6.

Uplatnit výraznější podporu matek samoživitelek, mladých rodin s

dětmi a studujících. 7.

Zajistit, aby regulační úřady (především Energetický regulační

úřad) plně využívaly kompetence dané jim zákony k efektivní ochraně zájmů spotřebitelů v energetických odvětvích, tedy v odvětvích s nízkou konkurencí. 8.

Působit na manažery v obchodních společnostech, aby sdíleli

ekonomické potíže firem spolu s ostatními pracovníky (dobrovolně bez odměn a „zlatých padáků“ v době recese či stagnace hospodářství) 9.

Zavést strop zúročení spotřebitelského úvěru.

23


10.

Připravit dohody se sociálními partnery o stabilitě zaměstnání a

profesionálním růstu zaměstnanců. 11.

Zvýšit podporu firmám zaměstnávajícím invalidy a zorganizovat

odběr výrobků z chráněných dílen, zejména ve veřejném sektoru. 12.

Podpořit rozvoj tělovýchovy a sportu.

13.

Zvýšit ochranu osob se zdravotním postižením (zvýšit příspěvek

státu na mobilitu). 14.

Zveřejňovat

pravidelně

průměrné

obchodní

marže

všech

obchodních řetězců v ČR.

VI. Nezbytné materiály koncepční povahy Požadovat od budoucí vlády: -

vypracování výchozího strategického dokumentu rozvoje ČR

v příštích patnácti letech, v prvé řadě v souvislosti se stanovením českých priorit evropské finanční perspektivy let 2014 – 2020, která stanoví jasné cíle příští levostředové vlády nejméně na dvě volební období (tedy do roku 2022) -

s vypracováním strategického dokumentu souvisí také veřejné

debaty o budoucnosti země soustředěné nejen na výzkumná pracoviště a univerzity, ale také na širokou veřejnost -

zpracování sektorové strategie konkurenčního zaměření země

v oblasti průmyslu a služeb

24


VII. Systémové kroky pro obnovu venkova a malého a středního podnikání Systémovou

odpověď

vyžadují

klimatické změny,

skryté

hrozby

kontaminace potravin a prostředí, sofistikovaná kriminalita, odtrženost financí od reálné ekonomiky, marginalizace celých regionů a extrémní sociální nerovnosti. Řešení nabízejí sociální inovace, zejména poté, co je usnadnily technologie pro rozptýlenou spolupráci a život mimo centra. V menších komunitách usnadňuje společenské procesy důvěra lidí, kteří se vzájemně znají (obejdou se bez dohledu a certifikací), sdílejí společný projekt (obejdou se bez nákladného hierarchického systému vynucování rozhodnutí), pracují pro vlastní potřebu (spolupráce místo konkurence). Intenzivnější komunitární rozvoj pak umožňují podpůrné struktury, jako jsou lokální měny, fondy, inkubátory apod. Omezme se zatím na pouhý nástin prvků, které do tohoto systému patří. Na začátku mohou být obecní pozemkové spolky, vlastnící půdu pro levné bydlení, a pokud možno také pro energetiku z biomasy a lokální potraviny. Navazuje to na náš stávající návrh, aby stát převedl na obce zdarma své pozemky, které jsou v územním plánu vyčleněny pro bydlení. Pozemkové spolky (v Británii lokální „pozemkové banky“) mohou vložit majetek do neziskových obecních investičních fondů, sdružujících prostředky pro výstavbu, energetiku, výrobní zařízení. Mohou také nakupovat další pozemky a reality (třeba les pro výtopnu nebo chátrající hospodářský objekt pro komunitární centrum nebo sociální bydlení). Běžná forma komunitou podporovaného zemědělce („bedýnky“, CSA) může přerůst v komunitární družstva fungující jako multiplikátory místních zdrojů na principu lokální ekonomické smyčky. Všechno, co se 25


v obci vypěstuje a vytěží, se pokud možno namístě zpracuje v mlékárně, sýrárně, masně, mlýně či pekárně a je distribuováno členům a do malého prodeje. V obci kolují místní výrobky a služby, peníze neodtékají a udržují ekonomiku v chodu. Lokální koloběh zboží a služeb podporují doplňkové lokální měny, které poskytnou chybějící část obchodního úvěru tím, že propojí lokální potřeby (potravin, stravování, bydlení, služeb) s lokálními aktivitami. Tyto měny mohou mít třeba jen elektronickou podobu, přes internet a mobilní telefony. Obvyklý je negativní úrok, takže slouží jen jako platidlo, nikoliv jako nástroj spoření, protože hodnota měny po vymezeném čase klesne o stanovené procento. Systém lokální měny zahrnuje i pravidla přechodu do reálné měny – lokální měnu je tedy možné koupit i prodat, obvykle s poplatkem na správu oběhu a finanční náklady krytí. Je třeba dořešit právní rámec vzniku a fungování těchto měn a daňové souvislosti. Daň by se zřejmě uplatňovala tak, že lokální měna je něco jako „vnitropodniková mezispotřeba“, takže zdanitelný je až výstup do reálné měny (koncový prodej). Potřebná jsou také komunitární centra, ve kterých se soustředí podpora a správa podnikatelských a společenských aktivit, vzdělávací a informační služby a služby pro technický rozvoj a inovace. Část aktivit lokální ekonomiky se může odehrávat v režimu sociálních podniků, neziskových organizací, které umožňují sledovat i jiná než ekonomická hlediska a vycházejí vstříc státním sociálním a rozvojovým programům. Další prostor mimotržní práci může vytvořit „základní příjem“, jak za něj bojuje Iniciativa evropských občanů za bezpodmínečný základní příjem.

26


Komunitární malá doprava a distribuce produktů může lokální ekonomiku propojovat s regionálními tržišti, která slouží i jako marketingová centra a inkubátory lokálního podnikání a jeho propojení s dalšími partnery do klastrů. Pro rozběh celého systému je tedy klíčové, jak vyřešit přístup obcí k pozemkům a jak dořešit doplňkové měny a daňové souvislosti komunitárního hospodaření. Fungující obce musí mít dostatečný příjem.

Závěr Česká ekonomika potřebuje nové a velmi razantní podněty k obnovení hospodářského růstu. Náš program proto vychází z inovativních návrhů, odvozených často ze zahraničních zkušeností. Budou-li podobné recepty uplatněny po volbách do sněmovny na jaře 2014, mohou přinést za dva až tři roky robustní hospodářský růst na úrovni 3 až 4 %. Pokud to bude doprovázeno také zásadními změnami v daňovém systému, lze touto cestou snížit schodek státního rozpočtu nejpozději v roce 2018 až k nule. Navrhujeme proto obnovu progresívní daně z osobních příjmů, zavedení druhé či třetí sazby korporátní daně pro největší firmy, obnovení daně z dividend a zavedení daně z finančních transakcí, vedle dalších kroků. Hospodářský růst však sehraje nejpodstatnější roli. Zmíněná 4 procenta růstu HDP představují meziroční nárůst daňových příjmů o 40 – 50 mld. Kč. Nezaměstnaní potřebují práci. Současná nezaměstnanost v zemi je alarmující. Chce-li vláda udržet sociální soudržnost, musí vyvíjet mimořádné úsilí na vytváření nových pracovních míst a ke zvyšování

27


příjmů obyvatelstva. Musí skončit opomíjení zájmů jak střední třídy, tak občanů z nízkopříjmových vrstev. Analýza příčin současného poklesu českého hospodářství, kterou najdete v úvodu tohoto ekonomického programu, dokládá, že české pravicové vlády se vydaly od konce roku 2006 zcela bludným směrem. Zvlášť je to patrné na činnosti Nečasovy vlády v posledních třech letech. Lze konstatovat, že v zásadních otázkách (zahraniční investice, využití evropských peněz, investice státu do rozvoje dálniční sítě a bytové výstavby atd.) vlády pravice dělaly vše jinak, než dělat měly. Pracovaly velmi „cílevědomě“ také na snižování kupní síly obyvatelstva. Docházelo jen k velmi pomalému růstu až stagnaci pracovních příjmů a v poslední době dokonce k poklesu reálných mezd i důchodů. Minimální mzda na šest let úplně zamrzla. Vláda svým naprostým – až podezřelým - nezájmem o férovost tržního prostředí připustila oligopolní uspořádání v řadě odvětví, počínaje potravinářským obchodem. Obchodní řetězce ceny diktují, a tak je u nás základní koš potravin zhruba o třetinu dražší než v sousedním Německu. A zdaleka nejde jen o potraviny. Odstraňování dopadů neúspěšné hospodářské politiky Nečasovy vlády zabere nejméně dva až tři roky příštího volebního období. Souběžně s tím budou uplatňována opatření povzbuzující hospodářské oživení, tvorbu nových pracovních míst a snižování schodků státního rozpočtu. To vše je naprosto nezbytné, pokud se nová vláda nechce dostat do stejně neudržitelné pozice jako vláda Nečasova. Vedle toho máme ambici prosazovat prvky hospodářské politiky budoucnosti. V průběhu příštího volebního období (2014 – 2018) 28


podpoříme snahy obcí o hospodářskou samostatnost např. ve výrobě energií a tepla, ale také v produkci potravin, služeb či zboží, k jejichž výrobě mají příznivé podmínky. Budeme dbát na důsledné rozvinutí legislativy, která využije zkušeností z Rakouska, Německa či Británie a umožní větší iniciativu obcí v oblasti hospodaření s pozemky pro bytovou výstavbu a výrobu místních potravin, daňové zvýhodnění místního oběhu zboží a služeb a zřizování neziskových sociálních podniků, jejichž hlavním úkolem jsou udržitelná pracovní místa a využití potenciálu obce. V této souvislosti má hluboký smysl další prosazování prvků přímé demokracie (referenda v obcích, přímé volby starostů), aby o závažných otázkách života obce rozhodovali samotní občané. V takových obcích se budou lidé cítit nezávislejší a svobodnější, a ještě to pro ně může znamenat ekonomický přínos. Spotřební družstva budeme podporovat i ve městech, všude tam, kde to povzbudí prodej českých výrobků, a nejen potravin. A samozřejmě podpoříme také družstva bytová a výrobní. Rozvoj hospodářství musí provázet i rozvoj demokracie a odstraňování nepřijatelných nerovností. Naším cílem je dlouhodobá prosperita státu a jeho občanů a náš program vytváří předpoklady právě pro tento cíl .

Ing. Jiří Paroubek předseda LEV 21 V Praze dne 19. dubna 2013.

29

Proti recesi, nezaměstnanosti a deficitu státu

Recommend Documents