Rizika dvojího deficitu české ekonomiky 3.
prosinec 2005
Dvojí deficit ekonomiky USA
Na rozdíl od jiných velkých ekonomik či ekonomických uskupení, např. Evropské unie, které se potýkají s vysokým vnitřním zadlužením, ale jejichž salda běžných účtů platební bilance jsou kladná, ekonomika USA se počínaje rokem 2001 zhoupla do dvojího deficitu. Obecná rizika oslabeného zdraví ekonomiky jsou v tomto případě horší v tom, že v USA se vytváří zhruba čtvrtina světového HDP.
3.1.
Historie vnějších nerovnováh
• Z celosvětového hlediska je suma přebytků a deficitů vyrovnaná
Přestože z celosvětového hlediska je suma přebytků a suma deficitů vyrovnaná, lze už od konce druhé světové války pozorovat, že jejich velikost je v poměru ke globálnímu HDP výrazně vyšší a stále narůstá. Tento trend může být dlouhodobě udržitelný do doby, než některé země vytvoří deficity, které nebudou schopny dále financovat – po výrazném poklesu a přetrvávajícím oslabení amerického dolaru proti významným světovým měnám se zdálo, že právě to je případ obrovského deficitu běžného účtu ekonomiky USA.
• Úroveň vnějších závazků z celosvětového hlediska rostla téměř dvakrát rychleji než světové dovozy v nominálním vyjádření
Zhoršující se úroveň deficitů běžných účtů znamená, že země se dostává do vysokých vnějších závazků (dluhů), které je nutné obsluhovat. Svůj význam má kapacita pro růst zahraničního dluhu, kterou je těžké odhadnout a určit tak udržitelnost vnější nerovnováhy. Tuto kapacitu v minulosti zvyšovala šance půjčit si za nižších nákladů a stále se lepšící dosažitelnost finančního zprostředkování z mezinárodního hlediska.
• Klíčová role rostoucího finančního zprostředkování a omezování regulace v přelévání úspor mezi zeměmi
Toto zjištění samo o sobě neodráží jen rychlý růst vnější zadluženosti USA, k němuž začalo docházet od roku 1995. Jestliže světové dovozy bez údajů za USA rostly v období 1995 až 2002 tempem 2,75 % ročně, vnější závazky stoupaly meziročně v průměru o 8 %. Také údaje delšího časového horizontu opravňují k závěru, že poměr globální dlouhodobé kapitálové zadluženosti a obchodu rostl už od konce druhé světové války. Jeho tempo však bylo v porovnání s dynamikou nedávných let podstatně mírnější. Jestliže v roce 1948 činil poměr vnější zadluženosti USA k dovozu zboží a služeb 1,5 %, pak v roce 1980 to byly 2 %. Pro Velkou Británii se tento poměr odhaduje na 2,5 %, resp. 3,75 %.
Odstraňování obchodních bariér světového obchodu patrné zejména od druhé poloviny minulého století přispělo klíčově k tomu, že výrazně rostl poměr světového obchodu k HDP a spolu s tím se zvyšoval i poměr dovozů k domácí poptávce. Je však evidentní, že financování obchodu vyžaduje (nebo je přinejmenším spojeno) s rychlým růstem vnější zadluženosti. Mezi lety 1980 až 2002 stoupaly například světové dovozy v nominálním vyjádření ročně o 5,5 %, ovšem dolarově vyjádřená úroveň vnějších závazků rostla téměř dvakrát rychleji.
Zvýšený růst poměru hrubé vnější zadluženosti k obchodu11, k němuž došlo v posledních letech, odráží postupný výrazný nárůst obchodovatelných cizích měn v držení soukromých firem. Stejně tak ovšem zachycuje i prudké navýšení měnových rezerv ze strany centrálních bank. Rostoucí světové bohatství vedlo ke snaze více diverzifikovat portfolia, což se projevilo ve vyšších podílech aktiv denominovaných v cizích měnách. Nové technologie a menší finanční regulace ve světě rozšířily škálu specializovaných finančních produktů. Rostoucí finanční zprostředkování vedlo k lepší diverzifikaci a řízení rizik a udrželo růst poměru jak aktiv a pasiv ekonomiky USA k jejímu HDP, tak i vnější zadluženosti ve vztahu k obchodu. Není pravděpodobné, že by v nominálním vyjádření došlo ke zpomalení těchto trendů nebo dokonce k jejich obratu.
11
Tendence růstu vnější zadluženosti či aktiv v poměru k obchodu a tedy i k HDP mimo jiné také ukazuje, že je spojena s rozšiřující se disperzí poměru salda běžných účtů k HDP v jednotlivých zemích. Měřítko této disperze, tedy suma absolutních hodnot bilancí běžných účtů v poměru k agregátnímu HDP, roste v zemích OECD od roku 1970 průměrným ročním tempem 2 %. Země OECD vytvářejí čtyři pětiny světového HDP.
______________________________________________________________________________________ Strana 24
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky • Japonsko, eurozóna i Evropská unie zaznamenávají přebytky běžných účtů, USA naopak dlouhodobě deficit
prosinec 2005
Během 90. let vzrostly výrazně vnější nerovnováhy mezi největší regiony obchodu hnané především pohyby obchodních bilancí. Nyní existuje rozdíl ve výši 2,5 % světového HDP mezi přebytky běžných účtů kontinentální Evropy spolu s východní Asií - s převahou eurozóny a Japonska - a zemí s deficity, jejichž typickým příkladem jsou především Spojené státy (k deficitním zemím patří i Austrálie, Kanada, Nový Zéland a Velká Británie). Historie ukazuje, že nerovnováhy existují mezi regiony s velmi podobnou až totožnou ekonomickou strukturou a úrovní rozvoje, a jak by se dalo očekávat, i s týmiž investičními příležitostmi. Koncem 19. století byly rozsáhlé a dlouho trvající nerovnováhy odrazem vývozu kapitálu z průmyslových zemí Evropy do oblastí, kde implementace moderních technologií vytvářela vyšší míru zisku (přebytky, resp. deficity běžných účtů se v těchto dobách také udržovaly delší dobu). Uvedené rozdělení zemí do skupin s přebytky a schodky běžných účtů nevyhnutelně pomíjí některé detaily, ale je podkladem pro diskuzi širších globálních trendů. Je pozoruhodné, že tentýž vzorek nerovnováhy obsahující tytéž země, se objevil v první polovině 80. let před ekonomickým zpomalením ve druhé polovině dekády, když dolar obrátil svůj dosavadní apreciační trend.
3.2.
Vnější nerovnováha ekonomiky USA
• Ekonomika USA produkuje čtvrtinu světového HDP - růst vnější nerovnováhy začala zaznamenávat od roku 1995
Růst vnější nerovnováhy zaznamenávala ekonomika USA v průběhu dlouhé konjunkturní fáze hospodářského cyklu během 90. let minulého století, která trvala více než sedm roků (na délku a intenzitu této konjunktury působila řada faktorů, které nejsou předmětem této studie). Vysoký příliv portfoliových investic do země způsoboval, že nebyla pociťována jako problém. V roce 2004 představoval deficit běžného účtu platební bilance USA 665,9 mld. USD, což představovalo proti roku 2003 nárůst o 25,5 %. Šlo o největších schodek v historii USA představující 5,7 % HDP. Prudký růst vnějšího zadlužení USA po celou minulou dekádu měřeného deficitem běžného účtu platební bilance, jemuž dominuje schodek obchodu se zbožím a službami, tak byl podobně jako v ČR bez problémů financován přebytky na kapitálovém (finančním12) účtu. Hlad po amerických aktivech a ochota zahraničních investorů financovat obchody nákupem americké měny udržoval jak vysoký kurz USD proti hlavním měnám.
• Od začátku roku 2002 do začátku roku 2004 ztratil USD čtvrtinu své hodnoty – v současné době jsou rekordní schodky obchodní bilance USA plně kryty přílivem kapitálu, což představuje pro USD podporu
12
Avšak zeslábnuvší poptávka po amerických aktivech a propad kurzu amerického dolaru (USD) k euru během dvou let (od začátku roku 2002 do poloviny ledna 2004) na tři čtvrtiny jeho hodnoty se jevily jako vyústění nerovnováh a přizpůsobení měny ekonomické realitě. Vysoká a stále rostoucí produktivita ekonomiky USA spolu s fiskální kroky (od rozpočtových škrtů a efektů daňových úprav podněcujících ekonomický růst vláda v roce 2001 očekávala, že mají přinést federálnímu rozpočtu během tří let přes 600 mld. USD) vedla k optimismu, že schodky lze ufinancovat budoucím ekonomickým růstem, redukovat cyklickou expanzí, která absorbuje volné kapacity v ekonomice. Přestože ekonomický růst ekonomiky USA byl silný, dvojí deficit zůstává a výkonová bilance USA dosahuje rekordních hodnot – samotný schodek obchodní bilance dosahoval v roce 2004 6 % HDP. Vzhledem k znovuobnovení výrazného přílivu zahraničního kapitálu do USA však americká centrální banka (Fed) nepociťuje nerovnováhu běžného účtu jako problém - do země přiteklo v září 2005 rekordních 101 mld. USD, což bezpečně pokrylo (také rekordní) schodek obchodní bilance ve výši 66 miliard. To devizový trh ubezpečilo, že financování vysokých vnějších schodků USA není v současné době hrozbou a vedlo tak k podpoře americké měny. Příliv peněz do země může dále zatraktivnit úrokový diferenciál. Nynější úroveň základní sazby se dostala na 4 % a z makroekonomických analýz Fed vyplývá, že centrální bankéři považují nyní za rovnovážnou úroveň úrokové sazby ve výši 4,5 %.
V USA se pro část platební bilance obsahující přímé a portfoliové investice stále používá výraz kapitálový účet. ______________________________________________________________________________________ Strana 25
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky Graf č. 27
USA – HDP (změna proti stejnému období minulého roku v %, s. c.)
prosinec 2005 Graf č. 28
Srovnání sald běžných účtů (v % HDP)
5
7 6
3
5 4
1
O EC D
EU
sk o
U
1
Ja po n
-1
2
SA
3
-3
0 III- IX- III- IX- III- IX- III- IX- III- IX- III- IX- III- IX- III- IX-1 95 95 96 96 97 97 98 98 99 99 00 00 01 01 02 02
-5
2002
2003
2004
-2 HDP mezikvartálnl růst
HDP meziroční růst
-7
Pramen: databáze Bloomberg, OECD
Dlouhodobý růst finančního zprostředkování vedl k vytvoření poměrně široké třídy • Přesun části světových úspor do investorů ochotných držet zahraniční dluh. Záleží samozřejmě na ochotě privátních USA investorů a vlád držet ekvivalent růstu tohoto dluhu v cenách aktiv určovaných trhem. Ochota nakupovat americká aktiva ze strany zahraničních investorů (oproti americkým rezidentům) sice poněkud zeslábla, ale je stále relativně vysoká. Roli finančního zprostředkování dokládají konstatování studie Fed, podle níž by ještě před několika dekádami nebyl schodek běžného účtu ve výši 5 % HDP ekonomiky USA ufinancovatelný, protože přesunout tak velkou část světových úspor do USA by nebyli schopni finanční zprostředkovatelé obsáhnout. • Silné oslabení dolaru proběhlo bez turbulencí na devizových trzích
Rekordní depreciace amerického dolaru k euru, který počátkem roku 2003 dosáhl tříletého minima proti japonskému jenu a sedmiletého vůči australskému dolaru, vykreslovala dramatický vývoj směnného kurzu USD. Jako určitý paradox se však jevilo, že oslabování probíhalo relativně spořádaně z pohledu finančních trhů (rychlé a zmatené měnové pohyby by mohly ovlivnit ceny amerických aktiv, zejména akciový trh, který překonal tříleté období poklesu s následné stagnace). Koncem roku 2002 tvořily americké dolary asi 65 % devizových rezerv centrálních bank, druhé euro bylo zastoupeno 19 %. Přibližně polovina rozsáhlejších soukromých zahraničních držeb je nominována v dolarech, jedna třetina v eurech.
• Pohyb úspor přes hranice pro financování vnějších schodků není neomezený …
• … a závisí také na jevu zvaném „home bias“
Americká centrální banka neprojevovala obavy z růstu vnějšího dluhu vyjádřeného deficitem běžného účtu. Připouštěla ovšem, že v určitém bodě může dojít k reverznímu efektu, kdy se objemy přílivu kapitálu ze zahraničí mohou zredukovat ve prospěch financování dluhu ze strany amerických rezidentů. Mezinárodní finanční zprostředkování výrazně zvýšilo možnosti „přetahování“ kapacity světových financí při pohybu národních úspor přes hranice. Tato kapacita však není neomezená a závisí na jevu zvaném home bias – podle něj všichni obchodní partneři dané země sdílí sklon investovat vyšší procento domácích úspor do aktiv na domácím trhu, bez ohledu na rozdílné míry výnosnosti. Podle empirických studií dávají investoři přednost investicím do dobře známých obchodů ve své zemi i v situaci, kdy měnové riziko či riziko země téměř neexistuje. Studie z USA prokázaly, že nejen občané, ale i profesionální manažeři fondů mírně preferují investice do vlastní obce či státu. Zdá se tedy, že právě tento home bias efekt bude v budoucnu překážkou pohybu světových úspor k jejich optimálnímu využití jako kapitálových investic a omezí tak internacionalizaci finančního zprostředkování, tedy růst zahraničních aktiv a pasiv.
______________________________________________________________________________________ Strana 26
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky
prosinec 2005
Nicméně v poslední dekádě je zřetelné, že se efekt home bias podstatně snížil. Po většinu časné poválečné éry korelace mezi mírou domácích úspor a mírou domácích investic hlavních světových obchodních partnerů USA, což je obvyklé měřítko home bias, byla výjimečně vysoká. Za OECD byl vážený korelační koeficient k HDP 0,97 v roce 1970. Snížil se však z 0,96 v roce 1992 na 0,8 v roce 2002. Pro skupinu zemí OECD bez Spojených států je nedávné snížení dokonce ještě zřetelnější. V těchto poklesech, což není nijak překvapivé, se zrcadlí rostoucí rozdíly mezi úsporami a investicemi nebo disperze sald běžných účtů v tomtéž období. Nižší home bias efekt je nepochybně odrazem zejména výrazného zlepšení v informačních a telekomunikačních technologiích, které rozšířilo investorský záběr až k bodu, kdy se zahraniční investice zdají méně exotické a riskantní. Zároveň s tím byla patrná snaha učinit finanční systémy transparentnější, otevřenější a poskytující silnou ochranu investorům. Není však jasné, zda bude rostoucí váha amerických aktiv v globálních portfoliích působit jako zábrana světové disperze běžných účtů. Deficity běžných účtů, které se objevily u vyspělých zemí od začátku 80. let, musely dosáhnout v poměru k HDP dvojciferných úrovní, než došlo na trzích k obratu. Podle studie Fed mají USA silnější schopnost financovat vnější deficit v rezervní měně a tato schopnost je kapacitně posiluje ve vztahu ke většině jejich obchodních partnerů.
______________________________________________________________________________________ Strana 27
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky Graf č. 29
USA – běžný účet platební bilance (v mld. USD)
prosinec 2005 Graf č. 30
USA - Vybrané příjmy běžného účtu (v mld. USD, rok 2003)
0 I.95
I.96
I.97
I.98
-20
I.99
I.00
I.01
I.02
67,3
I.03 16,6
-40 -60 -80
76,81
177,9
-100 -120
export zboží pasivni cestovní ruch
export služeb výnosy
-140
Pramen: databáze Bloomberg
• Schopnost ekonomiky vstřebat šoky, schopnost stabilizace a obnovy hraje roli při předcházení krizím
Ve flexibilních ekonomikách mohou být nerovnováhy upraveny dobře ještě předtím ve flexibilní světové ekonomice mohou měnit ceny produktů a kapitálu, úrokových sazeb a směnných kurzů, aby znovunastolily globální rovnováhu. Zkušenosti z posledních dvou století pokud jde o obchod a finance jednotlivých států byly poznamenány skutečností, že směnné kurzy mezi zeměmi byly pevné a nemohly být částí přizpůsobovacího procesu. Disperze v mírách nezaměstnanosti mezi zeměmi, které je také měřítkem nerovnováh, sice v obdobích ekonomické recese stoupala vysoko, ovšem vracela se velmi rychle na mírnější úroveň, což bylo odrazem vysokého stupně pružnosti přizpůsobení. Flexibilita je dokonce ještě patrnější na regionálních peněžních trzích, kde úrokové sazby, které z obecného hlediska odrážejí i nerovnováhu na běžném účtu a tedy i požadavky na vypůjčování, a na nichž byla v posledních letech zaznamenávána v jednotlivých zemích jen velmi malá disperze. Zřejmě není možno určit, v jakém bodě mohla zahraniční akumulace čisté zadluženosti Spojených států zpomalit či nabrat reverzní trend, ale je evidentní, že větší stupeň mezinárodní flexibility znamená menší riziko krize. Ačkoli vyšší flexibilita je evidentně podporou při řešení nerovnováhy bez výrazných disrupcí, nevylučuje zároveň, aby se objevily velké deficity před tím, než zareaguje trh.
3.3.
Vnitřní nerovnováha ekonomiky USA podle schodku rozpočtu
• Rozpočtový deficit USA se v roce 2004 blížil ročnímu HDP v Austrálii či Jižní Korei, v poměrném vyjádření dochází k jeho zlepšování
Ve fiskálním roce 2004 dosáhl v USA rozpočtový deficit rekordních 413 mld. USD, což byla úroveň blížící se ročnímu HDP Jižní Koreje nebo Austrálie. Pokles na 319 mld. USD v právě skončeném fiskálním roce 2005 znamená v poměrném vyjádření schodek ve výši 2,6 % HDP. Na zlepšení záporného salda měly vliv silnější daňové příjmy, které částečně vyrovnaly obrovské výdaje na obranu a zdravotní péči. Deficit byl menší, než se očekávalo (333 mld. USD). Dojde tak k redukci schodku na polovinu, a to zřejmě rychleji než se původně předpokládalo – především reformou daní mělo být tohoto efektu dosaženo v roce 2009. K rychlejší redukci schodku přispívá tempo růstu americké ekonomiky. Ta ve třetím čtvrtletí 2005 zrychlila na 3,8 % ze 3,3 % (podle mezikvartálních změn v anualizovaném vyjádření) při větší dynamice spotřeby domácností (na 3,9 % z 3,3 % ve druhém čtvrtletí), zpomalení investic (na 6,2 % z 8,8 % ve druhém čtvrtletí) a při nepříznivém vlivu zahraničního obchodu.
______________________________________________________________________________________ Strana 28
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky • Po reformě daní bude zřejmě nutná i redukce výdajové strany rozpočtu
Cesta k vyrovnanému rozpočtu by jistě byla snazší, kdyby nebylo nutné brát při projekci výdajové strany v úvahu, že už v tomto desetiletí začne odcházet do důchodu „baby boom“ generace. Kdyby nebylo polštáře dřívějších rozpočtových přebytků, bylo by zřejmě podstatně méně času a vládní deficit a dluh by v takovém případě začaly růst nezadržitelně, což by vyvolalo potřebu reforem s daleko větší naléhavostí. Zatím se zdají být daňové úlevy v rozsahu 1,7 bil. USD prosazené v roce 2003 vládní exekutivou dostatečným impulsem pro růst americké ekonomiky v dlouhodobém horizontu expanzí nabídkové strany.
USA – poměr salda rozpočtu k HDP (v %)
Graf č. 32
daně od občanů
-2 -3 -4 -5
ostatní
1970- 1991- 1996- 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 1990 1995 2000
excise tax
0
cla
1
daně od zaměstnavatelů
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
2
-1
USA – Struktura příjmů federálního rozpočtu (v mld. USD, rok 2003)
daně od firem
Graf č. 31
prosinec 2005
Pramen: databáze Bloomberg • Vojenské výdaje převyšují úroveň sociálních výdajů
Graf č. 33
Fiskální deficit odráží především vojenské výdaje, které převyšují v absolutní hodnotě úroveň sociální výdajů v USA. Studie Mezinárodního měnového fondu uvedla, že i kdyby byla přijata velmi tvrdá rozpočtová omezení, došlo by k rychlé obnově příjmů a ekonomika by operovala s plným využitím kapacit, přesto by zůstal deficit federálního rozpočtu stále na úrovni 2 % HDP. Takovýto strukturální deficit by vyžadoval další úpravy výdajů. MMF doporučil Spojeným státům, aby vyrovnaly svůj rozpočet v horizontu deseti let a pomohly tak zmírnit globální nerovnováhy. Tehdejší doporučení k vyrovnání rozpočtu USA a jeho provedené kredibilním způsobem bylo podáváno s cílem vyhnout se rychlému růstu úrokových sazeb, které by bývalo bylo značným rizikem pro světovou ekonomiku, jejíž růst byl zatím ještě křehký.
USA – Příspěvky k růstu HDP v období 1947-2002 (v p. b., HDP v s. c.)
9 výdaje na obranu výdaje vlády (bez položky obrana)
7
celková vládní spotřeba
5 3
VI-01
VI-98
VI-95
VI-92
VI-89
VI-86
VI-83
VI-80
VI-77
VI-74
VI-71
VI-68
VI-65
VI-62
VI-59
VI-56
VI-53
VI-50
-1
VI-47
1
-3
Pramen: databáze Bloomberg
______________________________________________________________________________________ Strana 29
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky • Doporučení MMF k reformám příjmové strany rozpočtu jsou odlišná od koncepce administrativy USA
prosinec 2005
Mezinárodní měnový fond v souvislosti s ničivými hurikány v září roku 2005 vyjádřil skepsi a reformu rozpočtu prováděnou nynější administrativou USA označil za nedostatečnou – podle něj „bezprecedentního snížení nevojenských výdajů rozpočtu, které je vyžadováno, by nemohlo být dosaženo dokonce ani před devastací způsobenou hurikánem Katrina“. Výkonný ředitel MMF uvedl, že nutné jsou „akce na straně příjmů, zejména širší daňová báze“. Zmíněná data o vývoji HDP americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí 2005 ukazují, že růst je zatím silný navzdory vysokým cenám ropy a ztrátám v důsledku katastrof spojených s hurikány.
USA – výdaje vlády (v mld. korun, meziroční změna v %)
Graf č. 34 1800
výdaje vlády v s.c. meziroční změna v %
1600
Graf č. 35 40
12000
30
10000
20
8000
USA – HDP a výdaje na obranu (v mld. USD, b. c.) 500
HDP v b.c. výdaje na obranu v b.c.
450 400
1400 1200
350 300
1000 10
6000
0
4000
-10
2000
250
800
200
600
150
400
100
200
50
USA – roční salda rozpočtu v období 1995-2005 (v mld. USD)
18
200
16
III-02
III-95
IX-98
III-88
IX-91
III-81
IX-84
III-74
IX-77
III-67
IX-70
III-60
IX-63
III-53
Graf č. 37
300
USA – Dluh spotřebitelů v % HDP
14
100
12
4 2 III-02
IX-98
III-95
IX-91
III-88
IX-84
III-81
III-74
IX-77
III-67
IX-70
III-60
IX-63
0 III-53
-500
6
IX-56
-400
2003
2000
1997
1994
1991
1988
1985
1982
1979
1976
1973
1970
1967
8
III-46
-300
10
IX-49
-200
1964
1961
1958
1955
0 -100
IX-56
III-46
XII-98
XII-94
XII-90
XII-86
XII-82
XII-78
XII-74
XII-70
XII-66
XII-62
XII-58
XII-54
XII-50
Graf č. 36
0 IX-49
0
-20 XII-46
0
Pramen: databáze Bloomberg
Dílčí závěr: Dopady, které může mít náprava deficitu běžného účtu USA jak na americkou ekonomiku, tak na ekonomiky jejích obchodních partnerů, jsou důležité. Historie ukazuje, že obecně takováto přizpůsobení měla smíšený efekt. Většina korekcí deficitů běžných účtů vyspělých zemí byla sice řízena bez krizí, ale stejně tak velkou část těchto epizod charakterizovalo významné zpomalení ekonomického růstu. Institucionální síla v těchto zemích, tj. zákonná pravidla, transparentnost a investorská podpora, pomohly zčásti minimalizovat disrupce spojené s nápravou běžných účtů. V poválečných letech však měla výrazné problémy s přizpůsobením Velká Británie, v posledních patnácti letech pak Mexiko, Thajsko, Korea, Rusko, Brazílie a Argentina. ______________________________________________________________________________________ Strana 30
Rizika dvojího deficitu české ekonomiky
prosinec 2005
Jestliže je v 2. kapitole zmíněno, že deficity na běžném účtu jsou především jevem tržním (zatímco deficity veřejných rozpočtů mají větší možnost být ovlivněny exekutivními zásahy), pak vzniká otázka, zda mohou tržní síly indikovat riziko vnějšího deficitu ještě předtím než vznikne krize. Záleží na stupni pružnosti domácího a zahraničních trhů. Flexibilitou je míněna schopnost ekonomiky absorbovat šoky, schopnost stabilizace a obnovy. V těch ekonomikách, kde je přístup plně flexibilní, mohou být nerovnováhy upraveny dobře ještě předtím, než se stanou potenciálně destabilizujícími (i ve flexibilní světové ekonomice se mohou spolu s projekcemi dluhu měnit ceny produktů a kapitálu, úrokových sazeb a směnných kurzů). Právě flexibilita spolu s vysokou produktivitou americké ekonomiky (ve třetím čtvrtletí 2005 stoupla meziročně o 4,7 %, což je nejvíce za poslední dva roky) hovoří pro možnou ufinanovatelnost jejího dvojího deficitu. Avšak USA zažívají i dramatický propad míry úspor domácností souběžné s jejich rostoucí zadlužeností a ekonomice dlouhou dobu chyběla schopnost generovat pracovní místa a vytvářet tak možnosti k výdělkům, které by udržely vysokou spotřebu domácností představující v USA téměř 70 % výdajů na HDP. Silný ekonomický růst i v případě ekonomiky USA pomáhá financovat schodky. Ekonomiku v posledních letech podpořily nižší daně (prorůstová politika vytvořila nová pracovní místa), ale především velmi nízké úrokové míry (jednodenní výpůjční sazba fondů Fed činila 1 % a byla nejnižší za poslední čtyři desítky let). Postupný růst sazeb až na zatím 4 % měl vliv na příliv peněz do země, ovšem směnný kurz dolaru k euru zůstává stále na úrovni 1,178 USD/EUR (začátek prosince 2005), což znamená v horizontu tří let let oslabení o 17,8 % (počátkem prosince 2002 byl dolar na úrovni parity s euro). Šlo však o vylepšení proti stejnému období roku 2003, kdy dolar proti euru v ročním srovnání ztrácel téměř 21 %.
______________________________________________________________________________________ Strana 31
