PROSINEC 2005 VÁNOČNÍ DÁREK

PROSINEC 2005

REK Á D Í N Č O VÁN ZDAR M A la uvnitř čís

Dačická farnost, 1. 12. 2005, VI. ročník / 31. číslo, náklad 200 ks, vychází pro vnitřní potřebu farnosti

Být křesťanem 3 znamená nebýt sám

Článek odjinud 4,5

Adventně vánoční zamyšlení - DARY

P. Tomáš Caha

Nová naděje

první báseň z nové 5 série básní Járy Habra

6,7

Co odpoví? Mgr. Helena Neužilová

Slovo otce Jaroslava

Dozvuky nebo spíš mezizvuky

Advent, Vánoce ... Křesťané ví, co znamenají tato slova, i ostatním to není neznámé. Náplň prožívání je odlišná. Dlouhá léta mnozí lidé tímto časem nejsou nadšeni, jsou nuceni zvyšovat nákupní aktivitu, kterou by normálně opomíjeli. Osobně se jim vůbec nedivím, je to jakási ztráta svobodné vůle a otrokem nikdo z nás být nechce. Tímto úvodem se dostávám k otázce, co jako věřící od adventu a vánočního času očekáváme, je-li to radostné a smysluplné. Když se v mém srdci začne odvíjet plnost Kristova zaslíbení, jsem zcela určitě na správné cestě. Věřící křesťan tento čas milosti a Božích přislíbení nevyrábí, on nemůže být hlavním režisérem ve smyslu, to všechno záleží na mě, já musím zařídit to či ono, až se doslova vydávám do posledního dechu. Když očekávám, tak posléze přijímám. Ti, kdo říkají – já musím udělat, já musím zařídit – se mohou dostat do situace, kdy už nebudou moci, dojdou jim síly, přestane je to bavit, ztratí smysl svého jednání; co jim zůstane a na konci věty dávám otazník i vykřičník. No přece zůstanou sami se svými plány a úkoly. Církev blahořečila před krátkým časem důstojníka francouzské armády, později kněze a poustevníka – Karla Foucaulda. Žil v alžírské poušti, kde si vybudoval malou kapličku a pomáhal chudým lidem. Nikoho nepřesvědčoval, nepoučoval, jen tam byl. Kristus bydlel v jeho srdci a mysli. Nosil kutnu převázanou provazem, na ní měl vyšité srdce a kříž, znamení Kristovy lásky a oběti. Když se vešlo do kapličky, byla tam jím vyrobená monstrance s Eucharistií, jinak samota a pouštní písek. Na první pohled by se nám zde asi nelíbilo, ale Karel byl šťastný, veselý, plný optimismu, usmíval se. Na kousku naší planety vytvořil místo, kde Boží Syn byl zásadně na první místě, podporován modlitbou, rozjímáním a být blízko druhým lidem. Pozdější jeho obdivovatel a následovník, Karel Carreto, napsal knihu: Vytvořit místo pro Krista a žít s ním. Samotná Panna Maria nám také ukazuje svým příkladem, že je to možné. Důkaz máme v betlémské stáji. Církev a naše víra nám pomáhá zorientovat se, kde se vlastně nacházíme a kam bychom měli směřovat. Před lety v německém Hedvigsblattu byl nakreslen obrázek křižovatky a před ní byl přechod. Mnoho lidí bylo připraveno přejít s balíčky, vánočními stromky, obtěžkáni taškami. Na druhé straně, proti nim přecházela Svatá rodina. Svatý Josef se ptá své manželky, kam ti lidé všichni jdou? Panna Maria mu neodpověděla, odpovědět si musí každý z nás. Požehnaný advent, požehnané vánoce. P. Jaroslav

V minulém čísle jsme otiskli v rubrice „Článek odjinud” rozhovor dotýkající se velmi kontroverzního tématu současného mediálního dění, a to reality show - konkrétně reality show BigBrother. Vyzvali jsme Vás k reakci na tento otisknutý text a téma vůbec. Z došlých reakcí uveřejňujeme alespoň jednu a to kvůli odkazu, který byl v reakci uveden. Za obojí (vlastní odezvu i za odkaz) velmi děkujeme. Na základě této skutečnosti Vás všechny prosíme o jakékoliv podněty a náměty, o kterých byste chtěli v FL číst a nebo si myslíte, že by zajímaly ostatní čtenáře. Samozřejmě, pokud si to budete přát, nemusí dojít ke zveřejnění Vašeho jména v případě doporučení nějakého textu nebo tématu. V případě Vašeho vlastního příspěvku uveřejníme dle Vašeho přání, buď celé jméno, a nebo alespoň iniciály. Anonymní texty uveřejňovat nebudeme a věříme, že nás v tomto směru chápete. A nyní již ke zmíněným příspěvkům. maš Rozhovor Jana Mazance s Terezií Olivovou mi připadal dobře udělaný, vhodně informativní, nevnímal jsem ho vůbec jako reklamu. Pomohl mi změnit úhel pohledu na tuto odvážnou ženštinu z pohledu zjednodušeného odsouzení na pohled přání, aby přečkala tuto lví jámu ve zdraví. Názoru arcibiskupa Graubnera na výše uvedený článek poněkud nerozumím. Naopak se mi zdá vhodný náhled tiskového mluvčího ČBK z posledního KT. Mějte se! Mario Novák OFICIÁLNÍ VYJÁDŘENÍ BISKUPŮ MŮŽE BÝT SKRYTOU REKLAMOU Katolický týdeník 45/2005

Proč se církev nevyjadřuje k některým aktuálním otázkám, které se bezprostředně týkají našeho života? Například bych uvítal, kdyby se vyslovila k současným reality show. T. R., pražská arcidiecéze Váš dotaz vystihuje dilema, které musím jako mluvčí ČBK řešit poměrně často. Rozhodnutí, k čemu se mají biskupové vyjádřit a na co reagovat, nebývají jednoduchá. Ke všemu se vyjádřit nelze Možná si říkáte, proč vlastně takový problém řešit? Vždyť poslání učit, tedy vyjadřovat se i k problémům dnešního světa, je součástí biskupského úřadu. Jenže - zkuste si představit, že by se třeba takový prezident republiky začal vyjadřovat ke každému tématu, které by občany a novináře zajímalo. K dojivosti krav a k aktuálnímu nedostatku banánů před Vánocemi sice někteří prezidenti naší historie již také promlouvali, ale jen těžko bychom je proto označili za vzory státnické diplomacie. Stejně tak i biskup, který představuje určitou oficiální autoritu, se nemůže vyjadřovat ke všemu. Reklama novin i reality show zadarmo Snahou většiny novinářů je, aby byl jejich příspěvek co možná nejzajímavější. Proto píší o kontroverzních tématech, hledají lidi se zcela protichůdnými názory. Představitelé církve jsou v tomto ohledu vděčným objektem zájmu: často hájí názory, které jsou většinovou společností považovány za přežitky občas zesměšňované, jindy nenáviděné. Dám vám zcela smyšlený příklad: někdo z biskupů poskytne interview, kde bude protestovat proti tomu, že v reality show lze vidět nahé ženy ve sprše. pokračování na straně 3

PROSINEC 2005

www.katolik.cz

tiráž FARNÍ LISTY - Dačická farnost vychází pro vnitřní potřebu farnosti náklady na jedno číslo převyšují 12,- Kč

uzávěrka 32. čísla 13. ledna 2006 32. číslo vyjde 1. února 2006

www.cirkev.cz

redakce Hanka Neužilová - h Petr Křížek - kří, Antonín Štěpánek - aš Miloslav Tůma - T, Marian Štumar - maš stálí spolupracovníci otec Jaroslav Pezlar Mgr. Antonín Marek - ToM Ing. Martina Jandlová, tisková mluvčí biskupství brněnského - MJ

www.signaly.cz

rozhovory a korektury Antonín Štěpánek - mobil: 724 910 948 vydává dačická farnost e-mail [email protected] distribuce Dačice, Kostelní Vydří, Třebětice

www.vira.cz

sazbu a zlom provádí zdarma suNEXO, Vlašská 117, 380 01 Dačice tel./fax: 384 420 245, [email protected]

informace

www.pastorace.cz

Fara Dačice - otec Jaroslav Pezlar tel.: 384 420 297, mobil: 732 173 181 Mše svaté v Dačicích - farní kostel sv. Vavřince v pátek v 17.30 (po mši svaté adorace), v sobotu v 17.30 a v neděli v 9.00 - klášterní kostel sv. Antonína od pondělí do čtvrtka v 7.00, v pátek v 8.00, v sobotu v 7.00 a v neděli v 10.30

www.christnet.cz

Společenství mladých - každý pátek od 19.00 hodin na faře v Dačicích (kromě letních prázdnin)

obsah

www.ambit.hypernet.cz www.krestanstvi.cz

1

Slovo otce Jaroslava Dozvuky nebo spíš mezizvuky

2

Zprávy Katolický dům informuje Domovinka informuje

3

Být křesťanem znamená nebýt sám Dozvuky nebo spíš mezizvuky - pokr. Petrov, klíč k živé historii

4

malý VELKÝ průvodce liturgií Článek odjinud - Dary

5

Naši milí farníci, drazí přátelé Sňatky, křty, pohřby info síť Nová naděje - báseň Járy Habra Článek odjinud - pokr.

6

Čistá láska Přečtěte si - R. Abeln, A. Knera Co odpoví? - Mgr. Helena Neužilová

7

Farářova čítanka - Poslední instalace dačického faráře Co odpoví? - pokr.

8

Rozumy, vtipy Koutek pro děti

Radostné svátky a požehnaný rok 2006

Milí přátelé, naši věrní čtenáři, farníci, rok 2005 se chýlí ke konci a naše noviny, tedy vlastně Vaše Farní listy, završují tímto číslem 6 let své existence. Nebudu zde ani za sebe ani za redakci předvídat vývoj a další směřování, věřím kvalitní tiskoviny, ale především Vám chci za sebe a redakci a vůbec za všechny, kteří se jakýmkoli způsobem podílejí na tvorbě novin, poděkovat. Velmi si vážíme Vaší přízně a toho, že Vám stojíme za občasné reakce, ať už pochvalné nebo mírně kritické. V příštím roce Vám snad budeme schopni, tak jako posledních šest let, nabízet zajímavé čtení a inspiraci pro oživení vašeho duchovního života a vztahu s Bohem. Všichni Vám přejeme radostné prožití vánočních svátků a především jejich vrcholu, narození Ježíše Krista. Ať ve Vás a ve Vašich blízcích zůstává po celý příští rok radost z příchodu našeho Vykupitele. Ať je Vám tato radostná událost a přítomnost Pána Ježíše oporou a posilou v této hektické době plné starostí, událostí, zvratů i katastrof, které se nás více, či méně, dotýkají. Ať nám všem Pán žehná a vede nás, kéž nás provází Jeho světlo a Duch svatý. za spolupracovníky novin, redakci i sám za sebe Marian Štumar

Zprávy

Říjnová pouť v kostele Božího Těla u Slavonic přivítala 2. 10. dva autobusy poutníků z farností Třešť a Růžená. Vatikánský velvyslanec Mons. Diego Causero navštívil 23. 10. Třešť, kde po nedělní mši sv. převzal Betlém věnovaný místními řezbáři. Cenu města Telče převzal 17. 10. telečský děkan P. Alois Pernička za podporu kultury a péči o církevní památky ve městě. Přednáška Křesťan a součastný svět se uskutečnila 29. 11. v sále Univerzitního centra v Telči. Pozvání místní KDU přijal P. Vojtěch Cyril Kodet, O.Carm. Nadační fond kostela Navštívení P. Marie v Kostelním Vydří (dole ve vsi) založili zdejší obecní úřad a římskokatolická farnost tamtéž. Účelem fondu je shromažďování finančních prostředků na opravu tohoto chrámu. Čtení pro mladé vydávané SOŠ sociální v Jihlavě otisklo výtah z projevu P. Eduarda Rozmahela ke vzniku republiky v roce 1918. T

Katolický dům informuje

V dnešním příspěvku zmiňme dva významné kulturní počiny v závěru letošního roku. Prvním je bezesporu VIII. ročník mládežnického estrádního pořadu Smíchuťovka. Diváci mohli 27. 11. shlédnout nejenom nová čísla, další účinkující a nové schody na jeviště, ale uvítali rovněž hosty pořadu, kterými se stali členové třešťské scholy Effatha, kteří do programu přispěli několika písněmi (rozhovor s jejich vedoucí Klárou Chalupovou otiskly Farní listy v říjnovém čísle). Příjemným zpestřením nedělního odpoledne se stal i bazar ručních výrobků, jehož výtěžek se stal prvním příspěvkem pro vybudování malé příruční knihovny s křesťanskou literaturou ve spolkových prostorách. Kromě možnosti přispět na dobrou věc měli návštěvníci i vhodnou příležitost obstarat pěkný vánoční dárek. O čtrnáct dní později (11. 12.) zavítají do sálu katolického domu Spojené farnosti z Brněnska se svým vánočním muzikálem Jesus Christ Supermlád. V Dačicích rozhodně nejsou poprvé – v roce 2003 nás navštívily s pohádkovou komedií Horkník (Farní listy číslo 15, 2003). Jen připomeňme, že soubor vznikl na počátku 90. let „minulého století“, kdy „pramáti souboru“ Petra Nekulová nacvičila o Vánocích 1991 v Zakřanech Hru o světle. Postupně se přidávali další herci ze Zbýšova a Zbraslavi, díky čemuž dostal soubor dnešní název. Po hře Za časů krále Heroda se objevily autorské hry inspirované Desetiletím duchovní obnovy: o sv. Janu Nepomuckém Pět hvězd a v roce 1997 Pastýř Vojtěch. Největším projektem se stalo v roce 1996 nastudování tehdy populárního díla A. L. Webera Jesus Christ Superstar. Přesto, že dnes v souboru působí již třetí generace herců, zůstávají propojeny osobami původních členů Gity Matouškové a Luďka Strašáka. A stále platí, že „chtějí hrát pro radost sobě i druhým“. To platí jistě i o nejnovějším muzikálu z jejich dílny, který zpracováním vánočního tématu skvěle zapadá do adventní doby. T Ze sportu: Dne 20. 11. se družstvo Katolického domu (Z. Havlík, A. Štěpánek, V. Kopuletý) zúčastnilo opět turnaje ve stolním tenisu v Třešti. V konkurenci osmi družstev si vedlo velmi dobře a skončilo na 2. místě. Nechybělo ale mnoho, a mohlo vyhrát. Tak snad příště. aš

Domovinka informuje

www.biskupstvi.cz

Výroba adventních věnců 26. listopadu byla od 13.00 hod. příležitost vytvořit si vlastnoručně adventní věnec v Domovince (v areálu nemocnice). Součástí tvořivého dne byla ukázka suché vazby. I tu si mohli návštěvníci pod odborným vedením vyzkoušet. Cyklus přednášek o řádech Dne 6. prosince v 15.00 hod. zveme do Domovinky všechny zájemce o historii řádů a životy jejich zakladatelů na pokračování cyklu přednášek P. Jaroslava Pezlara. Připravované téma má název: Františkánský řád. Tradiční Vánoční výstava Charita Domovinka v Dačicích pořádá Vánoční výstavu,která se koná od 5. do 16.prosince ve dnech pondělí až pátek v hodinách od 7.30 do 16.00. Zahajovacím dnem bude pondělí 5. prosince, kdy bude hostem charity paní Dědková. V průběhu dne bude předvádět zdobení perníků, které si můžete zakoupit. Všichni jste srdečně zváni, pracovnice domovinky

PROSINEC 2005

Být křesťanem znamená nebýt sám

tiskový mluvčí ČBK

zdroj: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11& připravil maš article=4243 (21.11.2005, 20:30)

Branou do areálu Petrova se stane nové Informační a kontaktní centrum. V říjnu příštího roku zahájí v Brně v blízkosti katedrály sv. Petra a Pavla svou činnost nové Informační a kontaktní centrum (IKC), které se má stát vstupní branou do areálu Petrova. Informační a kontaktní centrum je realizováno za základě projektu „Petrov – klíč k živé historii“, který zpracoval kolektiv pracovníků Biskupství brněnského začátkem letošního roku. Záměrem projektu byla snaha vybudovat informační kontaktní centrum v jedinečné lokalitě areálu Národní kulturní památky Petrov, nejvýraznějšího symbolu moravské metropole. Již více než před sedmi sty lety byla na Petrově založena svatopetrská kapitula, od roku 1777 je Petrov sídlem brněnských biskupů. V průběhu staletí byla katedrála mnohokráte vyobrazena na množství uměleckých děl, vyobrazení panoramatu Petrova na současné desetikoruně patří zřejmě mezi nejznámější. Za zmínku stojí, že první doklad o existenci Petrova pochází také z mince - na denárech brněnského knížete Konráda (1061 – 1092) je vidět podoba kostela s nápisem S. Petrus. Podle archeologických výzkumů sahá historie Petrova do druhé poloviny 12. století, kdy se na místě dnešní katedrály nacházel malý jednolodní kostel s kryptou pod presbytářem. Ani historii města nelze od areálu Petrova oddělit. Právě tady měl stanoviště Francouz Ludvík Raduit de Souches, velitel obrany města v roce 1645, kdy se Brno ubránilo mnohonásobné přesile švédských vojsk. Ještě za Raduitova života zde byla umístěna pamětní kamenná deska ze 17. století připomínající místo, odkud velel. Cílem vznikajícího Informačního a kontaktního centra, pro jehož sídlo byl zvolen objekt Petrov 1, jeden z významných kanovnických domů (tzv. kapitulní děkanství), je: l Nabídnout vlídnou a otevřenou bránu do areálu celého Petrova. l Uvnitř IKC vytvořit prostor, kde skrze nabídnuté informace a osobní přístup najde návštěvník klíče k bohatství celého areálu Petrova, a skrze něj i klíče k pokladům křesťanství v našem regionu včera i dnes. l Odhalit, že za působivou krásou výtvarného umění a starobylé architektury se skrývají pozoruhodné osudy konkrétních lidí, kteří zde žili od minulých staletí až do dneška, rozvíjeli vztahy k jiným lidem i k Bohu, a tříbili tak hodnoty, které dnes stojí za pozornost. Stavební práce na realizaci informačního centra mají být zahájeny v listopadu letošního roku. Projekt, jehož náklady jsou vyčísleny na cca 10 milionů Kč, je financován z více zdrojů: l prostředky investora – (Biskupství brněnské) 2.947 mil. Kč l prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie 5.975 mil. Kč l prostředky státního rozpočtu 1.107 mil. Kč zdroj: MJ

nesvatostnamanzelstvi.wz.cz www.prolife.cz www.lpp.cz

Ve starších číslech FL jste se mohli setkávat pravidelně s básněmi pana Járy Habra. Aby se nestalo, že se z těchto originálů, které jsme Vám nabízeli stala samozřejmost, kterým není potřeba věnovat zvláštní pozornost, otiskování básní jsme na nějakou dobu přerušili. Nyní se domníváme, že je ta pravá chvíle se k pěkným textům pana Habra vrátit. Proto se od tohoto čísla budete moci v následujících číslech těšit z citlivých básní věnovaných nejen vztahu k Ježíši Kristu a Panně Marii. Věříme, že Vás tím my, ale především pan Habr, potěšíme. Hodí se, abychom panu Habrovi za jeho ochotu poděkovali a můžeme si myslím jen přát, abychom se dokázali my všichni vztahu k Bohu věnovat tak niterně jako je tomu u něj. Neznamená to samozřejmě, že bychom měli všichni skládat básně, ale přinejmenším se nejen u raní či večerní modlitby zastavit a alespoň být s Pánem, pokud mu nemáme co říct - což si myslím, že se snad ani nemůže stát. Pokud si mohu dovolit být osobnější, musím sám za sebe říci, že když jsem vybíral ze tří básní s Vánoční tématikou, které mi pan Habr přinesl, a konečně v klidu jsem si je pročetl ... měl jsem pocit, že Slavnost narození Páně, a s ní i příchod Pána Ježíše, musí být doslova za dveřmi. Ten pocit myslím, známe každý z nás, jen nemáme již tolik příležitostí v dnešní uspěchané době si ho uvědomit a v horším případě nás tento zážitek doslova mine. Přeji Vám aby nejen první báseň pana Habra z nové série (str. 5), probudila ve Vás ty pravé a důležité city a pocity, na kterých vánoční svátky opravdu stojí. Radujme se, neboť Pán je blízko! maš

www.volny.cz/cenap

zastavme se

www.proglas.cz

Petrov klíč k živé historii

Kontaktujte nás na čísle 724 712 089. Děkujeme.



vzdělaného a kultivovaného člověka opravdu nezaslouží, tím nejúčinnějším svědectvím světu? Na závěr ještě jednu poznámku - otcové II. vatikánského koncilu nás učí, že církví jsme my všichni: že jsme společenstvím Božího lidu. Neskrývá se za otázkou „Proč se církev nevyjadřuje...“ nevyslovené přání, aby nám někdo jiný jasně nalinkoval, co si máme myslet a jaký má být náš názor? Naučme se být dospělí - jako občané i jako křesťané. A tuto dospělost projevme třeba tím, že svůj názor na reality show napíšeme Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Věřte, že pár takových stížností bude ve skutečnosti daleko účinnějším prostředkem než oficiální memorandum našich biskupů. mgr. MARTIN HORÁLEK autor textu: Hortvík, Václav

Hledáme člověka, který má alespoň částečnou znalost tvorby webových stránek a hlavně oplývá nadšením, invencí a chutí přispět svou troškou do života farnosti.

www.cho.cz

A výsledek? Serióznější listy přinesou palcový titulek - „Církev kritizuje reality show!“. Ty bulvárnější tiskoviny budou spekulovat o tom, kolik času tráví biskupové sledováním těchto programů a která sprchující se soutěžící je asi mohla tolik pohoršit. Titulek článku raději ani nedomýšlím... Ovšem kromě vydavatelů novin budou nejvíce jásat producenti reality show, kteří by za podobnou reklamu svých pořadů museli všude jinde tak draze zaplatit! Podobných příkladů bych mohl uvést ještě mnoho. Biskupové proto občas musí zvažovat doslova každou větu. Jsme dospělými křesťany? Co ale zamyslet se spíše nad tím, jaké je vlastně skutečné poslání církve? Nevede nás evangelium k tomu, abychom dokázali rozlišovat to, co je v lidském životě skutečně důležité, od všeho bezcenného „haraburdí“, kterým nás současný svět zásobuje? A není nakonec náš nezájem o věci, které si pozornost

ochotného farníka, který by na sebe chtěl vzít správu a aktualizaci webových stránek našich novin.

ms.proglas.cz

pokračování ze strany 1

Stále hledáme

www.telepace.cz

Dozvuky nebo spíš mezizvuky

redakce

www.katyd.cz

Tato slova zazněla 22. října ve farním kostele v Dačicích z úst generálního vikáře Mons. Jiřího Mikuláška, který zde udílel svátost biřmování. Ke slavnostní mši svaté jej doprovodil ceremonář, trvalý jáhen z Újezda u Brna, Radek Mezuláník a jáhen z Kostelního Vydří, František Zdeněk Horák, O. Carm. Spolu s místním duchovním správcem, farářem P. Jaroslavem Pezlarem. V promluvě přítomným celebrant vyložil, že biřmování je dovršením křtu, v němž nás Duch svatý uschopňuje jednak ke svědectví o Kristu, jednak k budování společenství církve. Během kázání reagoval i na - v úvodním uvítání farářově učiněnou - poznámku o počtu biřmovanců v minulosti (v roce 1929 na 400, v roce 1942 dokonce 825, jak psaly Farní listy v č. 30/2005): „Církev stále znovu prožívá, že z jednoho zrníčka je mnoho zrníček … Kdyby každý z vás obrátil jednoho nevěřícího, tak je nás tu za rok jednou tolik.“ Upozornil rovněž na to, že lidé dnes často nejsou zvyklí dotáhnout věci do konce. Ale nám jako dětem světla dává Duch svatý stále znovu pocítit svou sílu, abychom se osvědčovali a jako důkaz poctivosti našeho křesťanského života „by tu po nás měly zůstat stopy věrnosti.“ Osvědčit se je třeba i tehdy, když to pro nás není zrovna lehké. Připomenul, že „křesťanství je náboženstvím kříže a oběti“. Zároveň ale zdůraznil, že „tím to nekončí. Končí to Vzkříšením!“ Po večeři na dačické faře odjel na nocleh do karmelitánského kláštera v Kostelním Vydří, kde následující neděli dopoledne pokračoval v udílení biřmování, rovněž tak ještě v Českém Rudolci. T

PROSINEC 2005

malý

VELKÝ průvodce liturgií

V předchozích dvou vydáních farních listů jsme se seznámili s hlavními židovskými svátky, které židé slavili a někteří i dnes slaví. Na začátku dnešního zamyšlení uvádíme pro přehlednost graf, který nám nabízí srovnání našeho kalendáře s židovským a přehled svátků s udáním data jejich slavení. V druhé části článku se seznámíme s podstatou a centrem veškerého našeho křesťanského slavení. Je to celý Ježíšův život, o kterém celý rok rozjímáme a který vrcholí jeho smrtí a zmrtvýchvstáním o Velké noci. Proto zde budeme hovořit o Velikonočním tajemství. Pro lepší přehled a k připomenutí, jak vypadal židovský rok s jeho svátky:

Židovský kalendář zdroj: www.pf.jcu.cz/stru/katedry/pgps/ikvz/podkapitoly/b04zide/06.pdf

ROŠ HAŠANA - slaví se 1. a 2. Tišri, biblický svátek, náboženský nový rok, zákaz práce – židovský Nový rok; tímto svátkem začíná Deset dnů pokání, které vyvrcholí Jom Kippurem. JOM KIPUR – slaví se 10. Tišri, biblický svátek, zákaz práce; dodržuje se celodenní půst a celodenní kajícné modlitby v synagoze, oblečení je v barvě bílé na výraz pokání, nesmí se nosit kožená obuv; napravení, obnova vztahu člověka k Bohu, ale za předpokladu, že se nejdříve každý usmíří se svými bližními. ŠAVUOT – slaví se 6. – 7. Sivanu, biblický svátek, jeden ze tří poutních svátků, zákaz práce; Svátek prvotin; zemědělský svátek, v době jeruzalémského Chrámu Židé do něj přinášeli snop ječmene jako svoji první úrodu; Svátek darování Tory na hoře Sinaj; Bůh daroval Izraelitům prostřednictvím Mojžíše Desatero, čte se biblická kniha Rút – příběh o cizince Rút, která přestoupila na židovskou víru a mezi její potomstvo patří král David, z jehož rodu vzejde Mesiáš. PESACH – slaví se 8 dní od 15. do 22. Nisanu, biblický svátek, jeden ze tří poutních

svátků, jeden z nových biblických roků, zákaz práce, podle Tory první měsíc roku – nový rok jara; svátek překročení, Židé slaví vysvobození z egyptského zajetí a název svátku souvisí s desátou egyptskou ranou, kterou Bůh usmrtil všechno prvorozené, ale ušetřil, doslova „překročil“ domy Izraelitů; svátek nekvašených chlebů, protože Izraelitům nestačilo vykvasit těsto k pečení chleba a na cestu si napekli nekvašené chleby – macesy, proto se na Pesach nesmí jíst nic kvašeného – tzv. chamec (pečivo, pivo, whisky). SUKOT – slaví se 7 dní od 15. do 21. Tišri, biblický svátek, jeden ze tří poutních svátků, zákaz práce. Svátek stánků; připomínka putování Izraelitů po poušti, kde pobývali v provizorních příbytcích tzv. Suka. CHANUKA – slaví se 8 dnů, od 25. Kislevu do 2. Tevetu, nebiblický svátek, práce povolena. PURIM – slaví se 14. Adaru, nebiblický svátek, práce povolena. ŠABAT – slaví se každou sobotu, biblický svátek, práce zakázána. Podle židovského kalendáře je to poslední den v týdnu, den odpočinku; připomínka toho, že Bůh svět tvořil 6 dnů a 7. den odpočíval; člověk si má hlavně fyzicky odpočinout; v ortodoxním prostředí je zakázaná jakákoliv fyzická činnost, například rozdělávání ohně, psaní, cestování, používání elektrických spotřebičů, ale také nošení předmětů. Lidé se vzájemně navštěvují, chodí na procházky, spí. Avšak pro nás křesťany je centrálním Velikonoční Tajemství, o jehož významu a smyslu si nyní řekneme něco blíže. VÝZNAM VELIKONOČNÍHO TAJEMSTVÍ (Mysteria Paschy) Symbol srdce vyjadřuje nejvnitřnější střed organismu, z něhož vycházejí všechny tepny a do něhož se krev žilami opět vrací. Srdce je oživujícím centrem, bez něhož není možný žádný život. Jakožto centrální orgán zásobuje životadárnou krví všechny časti těla až po nejjemnější vlásečnice. V rámci našeho tématu chce tento obraz říci, že liturgický rok nebyl vytvořen na základě umělých teorií a že za svou

existenci nevděčí bystrým myšlenkám a prozíravému plánování, nýbrž že vyšel a vyrostl ze samého středu srdce. Tímto srdcem liturgickélo roku je Kristovo umučení a zmrtvýchvstání. Právě ono je ústředním pramenem spásy všech lidí všech dob. Bůh přijal Ježíšovu vydanost a poslušnost k smrti jako oběť pokání a smíření, když Ježíše vzkřísil z mrtvých a oslavil. Toto spasitelné dílo Ježíšovo se označuje Druhým vatikánským koncilem často jako velikonoční tajemství (mysterium paschale), a to s ohledem na židovský svátek Paschy, při němž byl Ježíš ukřižován. Pascha (z hebrejského pesach) přitom znamená tolik jako přejití a projití. Jako byli Izraelité přejitím anděla zkázy kolem svých domů a vlastním projitím Rákosového moře zachráněni z egyptského otroctví a přivedeni do zaslíbené země, tak uvedl Ježíš projitím moře utrpení a smrti nový lid Boží do společenství milosti s Otcem. Slovo tajemství – mystérium, neznamená v této souvislosti nějakou skrytou, utajenou věc ve smyslu něčeho tajemného, nýbrž tento (Boží) nezměřitelný spasitelný čin v Ježíši Kristu. Velikonoční tajemství daruje věřícím nový přístup k Otci, nový způsob existence jako Božích dětí ve společenství Kristova těla, a tím i zaslíbení věčného společenství s trojjediným Bohem. Kdybychom měli tento dvojslovný cizí výraz „paschali mysterium“ převést do češtiny, pak se snad jako nejlepší výraz nabízí „velikonoční spasitelný čin“. Nesmíme přitom však myslet pouze na Ježíšovo zmrtvýchvstání o velikonočním ránu, nýbrž do něho musíme zahrnout také Ježíšovo utrpení a smrt, tedy celé „nejsvětější triduum ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána“, od večera Zeleného čtvrtku až do velikonoční neděle. Kromě tohoto ústředního Ježíšova spásného činu mají spasitelný význam i jiné momenty Ježíšova boholidského života. Platí to od jeho inkarnace (vtělení) a narození až k nanebevstoupení a seslání Ducha. Také za těmito Ježíšovými událostmi a činy stojí slovo vyznání víry: „pro nás lidi a pro naši spásu“. ToM

Článek odjinud

Adventně vánoční zamyšlení – DARY Věžník - kompas třešťské farnosti, 6. listopad 2005 (č.39)

S koncem listopadu přichází doba adventní, která nám hlásí příchod blížících se vánočních svátků. V naší zemi je charakteristické toto období sháněním vánočních dárků pod stromeček, rozžíháním stromů na náměstích apod. A mnohdy se stane, že než se vzpamatujeme, je adventní doba pryč a jsou tu Vánoce. Pak zjistíme, že jsme připraveni jen materiálně, ale duchovní potenciál je nulový. Jsme totiž přehlušení tím, co se děje kolem nás, necháme se strhnout davem. Jsme smutní nad sebou a říkáme si, že příští rok se už tak přece honit nebudu. A opět jsme tam, kde už jsme byli. Jak z toho začarovaného kruhu ven? Položme si otázku, o co mi jde, po čem toužím? Celý Starý zákon je adventem, očekáváním a vyhlížením velké naděje a přicházením za ní. Člověk adventu musí být otevřený pro příchod Boha, jako tomu bylo u proroků, u sv. Jana Křtitele a především u Panny Marie. A umět očekávat od Boha velké

věci. Samozřejmě, že i k přípravě patří to lidské, obdarovávat druhé a pokud to vezmeme za ten pravý konec, i to nás může proměňovat. Skrze to lidské a obyčejné se můžeme dostat k Božím věcem. Odkud se vlastně vzal ten zvyk, že zrovna na oslavu narození Ježíše Krista se dávají dárky? Některé jiné národy užívají k obdarování ne 24. prosinec, nýbrž až 6. leden, slavnost Zjevení Páně – Tří králů. Oni totiž tři králové, podle evangelia vlastně mudrci z Východu, přinesli novorozeňátku v Betlémě dary. Představte si: vydali se podle hvězdného úkazu odkudsi z daleka neznámo kam, opustili své domovy a to nikoliv, aby dobili cizí kraje či získali zboží, ani aby rozvíjeli svou vědu - nic takového, nýbrž aby obdarovali jakési chudé dítě v jesličkách, které bylo pro ně zcela cizí, z jiného národa a rasy. Nevzali s sebou nějaké hvězdářské nářadí, ale dary: zlato, kadidlo a myrhu. Jaké to dary! Porozuměli, že půjde o osobu královského rodu – proto zlato; že však to bude král nad krále, král božské důstojnosti

PROSINEC 2005

EUCHARISTIE JE ZPŘÍTOMŇOVÁNÍ VELIKONOČNÍHO TAJEMSTVÍ. JE TO TAJEMSTVÍ NAŠEHO VYKOUPENÍ, PŘECHODU ZE STAVU HŘÍCHU DO ÚČASTI NA BOŽÍM ŽIVOTĚ.

Naši milí farníci, drazí přátelé zdravíme Vás na konci kalendářního roku, ve kterém jsme se snažili hlouběji pronikat do tajemství Eucharistie. Toto tajemství nás provází každým dnem. V každé události, i v té zdánlivě banální, můžeme dělat krok k přechodu k účasti na Božím životě. Jsme vděčné za Vás, za každého konkrétního člověka, s kterým jsme skrze církev spojené, a s kterým se můžeme na této cestě podporovat tak, jak odpovídá stavu každého z nás. Ze srdce Vám děkujeme za vše, co jsme tohoto roku skrze Vás přijali a i díky Vám mohli prožít, děkujeme za každý Boží dar a dotek, na kterém jste měli svou modlitbou účast. Zda všechno, co jsme prožívaly, bylo uskutečněním velikonočního tajemství či ne, to ví jen Bůh. Určitě jsme to tak chtěly a také chceme, abychom i skrze tyto události a skrze celý náš život modlitby a skrytosti podporovaly Vás na cestě do Božího království. To, co nás letos zajisté na cestě viditelně spojovalo, byl odchod našeho drahého papeže Jana Pavla a zvolení jeho věrného nástupce Benedikta. Sledovali jsme celé dění se zvláštním zájmem a se srdcem plným vděčnosti za všechny milosti, které může církev skrze tyto dva její velké služebníky dostávat. Zpívaly jsme Te Deum za každého z nich a slavily děkovné mše svaté. Kéž se Bůh dál oslavuje v mnohých jiných! Jednou z místních radostí bylo znovu rozeznění varhan v předvečer svátku Narození Panny Marie. O strastiplných okolnostech, které tento den předcházely, jsme se rámcově několikrát zmiňovaly. Možná tedy chápete i bez vysvětlování,

Sňatky

že ne všechno je tak dokonalé, jak bychom si přáli. Musíme například mít ještě trpělivost, než se varhanní stroj usadí a nebude se rozlaďovat. Doufám, že s námi sdílíte i radost z nové cesty kolem kostela. Zpevnění není až k silnici hlavně proto, že nevydlážděná cesta je majetkem města a s tím nemůžeme svobodně manipulovat. Na akci se podařilo sehnat dotaci, do které se vešla i úprava klášterní fortny. K tomuto kroku jsme přistoupily po dlouhém zvažování a hledání řešení, jak zajistit zázemí pro naše tři externí sestry, s kterými se potkáváte a které mají a chtějí skloubit život modlitby s životem služby. A třetí záležitost pokrytá dotací je stavba ohradní zdi kolem nového pozemku, o kterém jsme Vás již také informovaly i touto cestou. Určitě bychom těch radostí našly ještě víc (o starostech ani nemluvě). Přejeme Vám, abyste jich při bilancování roku našli také ještě víc, ale hlavně těch úplně prostých a malých. Kéž nám Bůh pro ně otvírá oči, abychom se neobírali o radosti tím, že je přehlédneme. Neboť kdo by tenkrát čekal Boha v dítěti ležícím v zastrčené jeskyni? Pro letošní vánoce (a nejen pro ně) Vám přejeme otevřené oči a srdce. Bůh neustále pracuje v našich životech, neustále pracuje na našem přechodu ze stavu hříchu do účasti na Božím životě. „On nám neodepřel svého vlastního Syna, jak by nám s Ním nedal také všechno ostatní?“! (srov. Řím 8,32) V Ježíši Kristu pro nás vtěleném a narozeném Vaše sestry bosé karmelitky

info síť ... ta ti nabídne informace

Pro inspiraci otiskujeme informaci o dalším zajímavém projektu, který se nás sice nějak blízce netýká (i když ...), ale můžeme z něj cítit snahu přiblížit se dnešní křesťanské mládeži jí blízkým způsobem. Moderně a přitom seriózně podat mladým, a nejen jim, informace které hledají. Zamysleme se, zda i my (respektive, každý z nás) děláme dost pro to, aby naši mladí nemuseli hledat zábavu a naplnění volného času pochybným způsobem na místech, kde se jim předkládá tzv. normální způsob života mladých. maš Už nebudeš muset obcházet několik farních vývěsek, prohledávat spoustu internetových stránek nebo listovat novinami a časopisy. Máš daleko jednodušší možnost, jak se dozvědět o akcích, které se konají v jednotlivých farnostech města Brna a nejbližšího okolí. Stačí, když navštívíš stránky http://elpis.katolik.cz/info-sit a v přehledném a celistvém uspořádání budeš informován o tom, co se děje v Brně a okolí. zdroj: MJ

– to naznačovalo kadidlo, a konečně že tento Král přemůže smrt – myrha se používala k balzamování zemřelých. Mudrcové podle evangelijní zprávy nic neřekli – jen padli, klaněli se a obdarovali. Věděli či tušili, že proslovy nejsou na místě, že k oslovení lidí je předurčeno ono dítě. Jací to byli mudrci! Dary nejsou něco opomenutelného a zbytečného, co by se mělo z vánočních oslav vynechat. Mají však něco znamenat, mají být znamením porozumění. Znamením láskyplného vztahu: nebyl jsem vždy bezvadný a bezchybný, omlouvám se, promiň. Dar dávám, ne abych si tě koupil, ale abych beze slov vyjádřil: jdu s tebou, mám tě rád, odpusť a buďme spolu. Tři králové nic, zdánlivě nic nezískali na oplátku. Postoj mudrců není účetnický: „má dáti – dal“, dávám, abys ty dal mně. Nezištný vztah k druhému nekalkuluje. Druhé největší přikázání říká, abychom milovali svého bližního a neomezuje to podmínkou: pokud i on miluje mne. Obdarovat z čisté lásky a umět přijmout dary z čisté lásky, jak dodával sv. František z Assisi – to je jedno z nejhlubších

biskup J. Škarvada

David Krška - Jana Vechetová Jaromír Skočný - Jana Doležalová

1. 10. 12. 11.

Křty Šárka Marešová, Dačice 9. Věra Chvátalová, Třebětice 16. Anna - Marie Leupoldová, Dačice 30. Eva Klára Dokoupilová, Dačice 5. Michaela Kořínková, Bílkov 6. Šárka Klára Míchalová, Dačice 20. Lucie Klára Čurdová, Dačice 20.

10. 10. 10. 11. 11. 11. 11.

Pohřby Josefa Marková, Dačice Marie Janoušková, Hradišťko František Mařík, Krasonice Miloslav Zamazal, Dačice Františka Mašatová, Dačice

*1921 *1928 *1937 *1928 *1912

Nová naděje Cosi se pohnulo v lůně to matky, jaký to pocit tak neznámý, tak sladký. Jako by motýlek chystal svůj let, jako by hledal svůj něžný květ, jako by vzlétal, spěchajíc na jiný svět. On ještě neví, že musí změnit místa, a netuší co nový svět mu chystá, zatím mu stačí jen spát dozajista. A matka konejšíc jeho pláč, k prsu ho vine a tišící slůvko z jejích úst plyne, už dobře ví kdo je On a co je zač. Archanděl Gabriel ve snu jí zvěstoval, k čemu jí nebes Pán povolal. On smiloval se nad světem, by smyta lidská vina, do města zcela malého, posílá svého Syna. Zpráva ta radostně, zněj v každý sluch, letíce přes pole, lesy i luh, člověče jásej! „Zrodil se Bůh.“

vánočních poselství. Teprve zcela nezištně skýtané dary mohou dojít ocenění u toho Nejvyššího. Velikost obdarování není v počtu dárků a nákladnosti, nýbrž v štědrosti. Štědrý den se naplní štědrostí naší odevzdaností druhým. Životní příběh Ježíše, jehož narození hodláme oslavit i prostřednictvím dárků pod stromečkem, nám to hluboce předvádí: darování od kolébky až po ten kříž na Golgotě. Kdysi jsem slyšel pěknou odpověď na otázku, zda nosí dárky skutečně Ježíšek. „Ano, dárky přináší skutečně Ježíš a dobří lidé mu při tom pomáhají.“ Dávat a dávat je hlubokým znamením křesťanské spirituality. Slovo spiritualita má v naší souvislosti označovat zakotvenost duše v těle. Vše, co v životě dáváme, je nějak tělesné. Ať jsou dárky pěkně zabalené nebo útěšná slova, vyřčená či napsaná na papír. Čisté Vánoce vyžadují nejen čisté domácnosti, ale především čisté dary. A ty zase čistá srdce. P. Tomáš Caha připravil kří

PROSINEC 2005

Čistá láska

Přečtěte si

V sobotu 6. srpna při poutní mši svaté v Hlubokých Mašůvkách jsem spolu s dalšími 14 mladými lidmi složila sliby v Čisté lásce. Tato iniciativa vznikla jako reakce na mravní uvolněnost a morálku, která je nám předkládána především z médií. Velikého úspěchu dosáhla již v mnoha zemích světa – např. v Polsku nebo v USA, kde se k ní hlásí již přes milion mladých lidí. Na území České republiky se průkopníky Čisté lásky stalo právě nás patnáct. A na konci prázdnin složilo sliby dalších 10 nadšených mladých lidí. Hlavním cílem Čisté lásky je vnášet do tohoto světa hodnotu pravé lásky a ryzích vztahů. Mladí lidé od 15 let se snaží žít podle zásad formulovaných v 6. a 9. přikázání Desatera. Nejde tedy o zavázání se k něčemu mimořádnému nebo neobvyklému. Členy této iniciativy mohou být i ti, kteří dříve žili proti těmto zásadám a nyní se chtějí všemožně snažit žít čistě.

Dvojice autorů Reinharda Abelna a Antona Knera se nám knížkou „Čas pro druhého” snaží připomenout, bez čeho nemůže žít žádný člověk – lhostejno, zda to nazýváme láska, teplo, bezpečí, přijetí, přátelství, dobro, útěcha nebo důvěra. Tato knížka ukazuje bídu mnoha lidí v dnešní době, kteří mají strach, jsou neklidní, zklamaní, opuštění a neúspěšní. Současně chce zdůraznit, co se žádá od každého z nás, a zvláště od nás křesťanů: „Miluj a dělej, co chceš.“ (sv. Augustin). BULDOK JAKO DAR Lidé jsou často posuzováni podle zevnějšku. V jednom časopise byla zajímavá poznámka.Americký herec odpověděl na novinářovu otázku, proč svým dětem daroval právě buldoka: „Aby objevili za ošklivou tváří spoustu lásky a v budoucnu neposuzovali podle zevnějšku.“ Možná, že leckdo se pousměje, když to čte poprvé. Ale čím víc o tom přemýšlí, tím víc zjišťuje, že i jemu už mnoho „buldoků“ přeběhlo přes cestu, že i on už potkal mnoho lidí, které posuzoval unáhleně podle jejich zevnějšku. Mohli to být zdraví i nemocní, známí i cizí, barevní nebo cizinci. Možná byla mezi těmito lidmi dokonce vlastní babička. Protože měla zrzavé vlasy a protože trochu šilhala, nemohli jsme ji už jako děti vystát. Kdo to však pomohl, když jsme byli nemocní a byli sami? Právě tato babička. Možná že mezi těmito lidmi byl i starý bělovlasý farář. Protože říkal svůj názor přímo, byl krajně nepohodlný

Účastníci iniciativy Čistá láska by měli: l chápat sexualitu jako obrovský dar, který nám dal sám Bůh l snažit se žít v souladu s 6. a 9. přikázáním Desatera l znát učení církve o těchto otázkách, pochopit jeho význam a přijmout jej l rozvíjet ctnost čistoty a vydávat radostné svědectví o její hodnotě l rozvíjet svůj duchovní život např. modlitbou, četbou Písma svatého, životem ze svátostí l denně na tento úmysl obětovat modlitbu „Pod ochranu tvou...“ Při veřejném přijetí jsme dostali stříbrný prstýnek, který je znamením, že patříme do Čisté lásky. Členství je bezplatné a nemáme ani povinnost se pravidelně scházet. Průběžně nám bude nabízeno účastnit se některé ze společných akcí - např. společná mše svatá za všechny členy... Již také vychází občasník Čistá láska. A proč tato forma? Můžeme se za sebe navzájem modlit, povzbuzovat a utvrzovat se na cestě čisté lásky. Máme tak i lepší možnost vydávat svědectví okolnímu světu. Přáli bychom si, aby se v mnoha dalších srdcích mladých lidí probudila touha po čisté lásce. Víme, že žít v dnešním světě čistě není vůbec jednoduché. Ale věříme, že nám Bůh dá sílu jít proti „proudu doby“ a že to bude stát za to. Krásný vzor máme v životě patronů této iniciativy – Panny Marie a sv. Josefa. Pokud by se chtěl někdo dozvědět o Čisté lásce více, ráda poskytnu další informace. Tereza Lazárková Kapetova 65, Dačice, tel. 384 422 525, [email protected]

Co odpoví?

Profil Helena Mgr. Neužilová 1951 vdaná Farmaceutická fakulta UK v Bratislavě profese: lékárnice záliby: turistika, kultura, četba

jméno: příjmení: ročník: stav: vzdělání:

a nesympatický. Pro jeho poněkud bručivé způsoby jsme mu vždycky šli z cesty – až do dne, kdy právě on člověku pomohl v zoufalé situaci. Jak často v životě jsme posuzovali člověka jen podle zevnějšku! Jak často jsme se dali ovládnout svévolnou domněnkou nevyplývající ze zkušenosti, ale jen z unáhleného názoru! Jak mnohé předsudky, jak mnohé vlastní zdi a jak mnohé antipatie vláčíme s sebou po celý život! Takové unáhlené soudy a předpojatá mínění jsou krajně nebezpečná, protože nic neříkají, ale druhé hanobí a ponižují. Kolik už jich bylo takto ve své osobě hluboce zraněno a ve své lidské důstojnosti pokořeno! Předsudky jsou jako ostrý meč, jímž způsobujeme druhým rány, které se těžko hojí. Jak to změnit, by se dalo zařídit už tím, že bychom se snažili o jiný postoj; kdybychom si předsevzali brát člověka takového, jaký je, se všemi jeho zvláštnostmi, vlohami a schopnostmi. Musíme se učit vidět svého bližního jinýma očima. A to jde nejlépe, když se nezlobíme, že i růže má trní, ale radujeme se, že trnitý keř rozkvetl. Mluvme o druhých tak, jak bychom chtěli, aby mluvili o nás! Ježíš nám důrazně přikazoval staré, „zlaté pravidlo“: „Všecko, co čekáte od druhých, dělejte i jim“ (Mt 7,12). Toto pravidlo nás chrání, abychom se navzájem nezraňovali předpojatým míněním, nezabíjeli se předsudky nebo se nedostávali zbrklým mluvením do nevhodných situací. Naše slova i život by se měly vyznačovat vždy láskou a úctou: láskou k druhému a úctou k jeho důstojnosti! (Vydalo Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1996) h

O rozhovor pro FL jsem tentokrát požádal členku zastupitelstva v Dačicích a úspěšnou podnikatelku, paní Helenu Neužilovou. Přeji příjemné počtení. Jste matkou tří dospělých dětí. Čím podle Vás obecně dnes nejvíce trpí rodinný život u nás? Rodina tráví spolu stále méně času. Pracovní doba se prodlužuje, je nutné stále se vzdělávat a děti jsou odkládány k televizi nebo k počítači. Vázne komunikace v rodině, do popředí se dostává materiální zabezpečení rodiny, a tak děti citově strádají. Máte nyní, když už Vaše děti odrostly, více času pro svoje koníčky? Vzhledem k tomu, že jsem celý den v lékárně, na koníčky mi moc času nezbývá. O víkendech se snažím být co nejvíce s rodinou - podnikáme výlety; pracuji na zahradě, ráda navštěvuji divadelní představení, operu či koncerty. Také se snažím trochu studovat angličtinu. Zabýváte se podnikáním. Proč právě lékárna a ne něco jiného? Nebáli jste se začátků, že se vám to nebude dařit? V lékárně pracuji už skoro 30 let, dříve jsem pracovala v lékárnách různého typu včetně fakultní lékárny v Olomouci. Před privatizací jsem vedla lékárnu v Dačicích, takže podnikání bylo pokračováním mé profese. Přibylo mi ale více práce a starostí, proto ani nezbýval čas zabývat se obavami z podnikání.

PROSINEC 2005

Poslední instalace dačického faráře z cyklu „Farářova čítanka” Dačice byly do roku 1945 tzv. patronátní farou, což znamenalo, že majitel panství měl jako patron presentační právo ( navrhoval kandidáta na uprázdněné místo faráře). Biskup jej ustanovil (investoval) a poté následovala slavnostní instalace (uvedení do úřadu). Popis této slavnosti z roku 1933 je z pera hlavního aktéra P. Eduarda Rozmahela. Od 1. července byl na zdejší faru, uprázdněnou odchodem dosavadního jejího faráře na odpočinek, ustanoven administrátorem P. Eduard Rozmahel po své téměř 27 leté působnosti kněžské ve zdejší farnosti. K návrhu nejdůstojnější biskupské konzistoři byl jako jediný žadatel panem patronem Janem Dalbergem v polovici května presentován a 27. června nejdůstojnějším biskupem Dr. Josefem Kupkou v Brně jako farář investován … V neděli 1. července byla konána instalace nového faráře. Ač tento výslovně projevil přání, aby slavnost obmezila se výhradně na kostel a měla ráz čistě církevní, všichni majitelé domů ve městě bez rozdílu náboženského a politického smýšlení ozdobili své domy prapory a v nejhojnějším počtu zúčastnili se slavnosti.O deváté hodině dopolední přijel pan patron Jan Dalberg s ozdobeným autem pro instalanda a instalátora, jímž byl veledůstojný pan arcikněz P. Augustin Pospíšil. Před hlavním vchodem očekával instalanda velký zástup věřících s okrojovanými Orli, drůžičkami a katolickými místními spolky, kdež ho uvítaly družičky Brunnerová

a Smejkalová jménem mládeže a daly mu kytice květin. Po vykonaných modlitbách odevzdal pan patron faráři klíče od kostela, načež za doprovodu drůžiček, duchovenstva, Orlů a ostatních věřících vstoupil do kostela a za zvuků slavnostních fanfár ubíral se k hlavnímu oltáři. Zde po předepsaných modlitbách měl procítěnou, instalační promluvu veledůstojný pan instalátor. Po ní byly vykonány modlitby za zemřelé a Te Deum. Na to sloužil farář slavnou mši sv. za přísluhy 4 kněží. Svátostným požehnáním a hymnami církevní a státní byla slavnost ukončena. Na slavnosti a mši sv. měli účast okresní hejtman rada Cagaš, soudní rada Pelikán, přednosta berní správy dr. Pavelka, starosta města Kesner se zástupci městské rady, předseda kostelního výboru Schrotz, zástupce patrona ředitel Jilemnický, starostové přifařených obcí atd. Katolické spolky věnovaly pro kostel faráři darem velké pozlacené ciborium. Odbočka Katolických žen a dívek zjednala si zvláštních zásluh o ozdobu kostela a zevnější ráz celé slavnosti. Kněží z děkanství účastnilo se instalace 8.

P. Eduard Rozmahel, 30. léta XX. století zdroj foto: portrét, fara Dačice

V letošním roce jsme vzhledem k 55. výročí úmrtí P. Rozmahela uveřejňovali úryvky ve Farářově čítance z jeho pera. Stojí za zmínku, že části vzpomínek na rodnou obec od jeho bratra P. Jakuba Rozmahela byly shodou okolností díky jejich synovci panu Ladislavu Smrčkovi přibližně ve stejné době uveřejněny ve Vedrovickém obecním zpravodaji. vybral T příště: Primice redemptoristy pátera Nováka z Malého Pěčína

Humor aneb vtipů není nikdy dost

Misionář vystoupí z lodi na dalekém ostrově. „Dobrý den, pane“, pozdraví jej malý chlapec. „Mně se neříká pane ale otče“, poučuje jej misionář. „Tak to bude mít máma radost“, říká chlapec, „hned jí to musím jít říct, protože mi říkala, že nám otec utekl a že se nikdy nevrátí. l

Snažíte se Vy sama nebo i rodina žít zdravě, když vlastně druhé ozdravujete? Přestože jsem lékárnice, snažím se užívat léky co nejméně. Naštěstí jsme kromě banálních onemocnění zdraví, takže léky nepotřebujeme. Spíš se snažím vybavovat různými podpůrnými léčivými přípravky seniory v rodině. Je zdraví opravdu to nejdůležitější, jak máme ve zvyku říkat? Má nemoc nějaký význam, nebo je to jenom přítěž? Denně se setkávám v lékárně s pacienty, kteří trpí nejrůznějšími chorobami. Proto si uvědomuji, jak je zdraví důležité. Je nutné poslouchat své tělo, nepřepínat své síly, nepodceňovat signály, které tělo vysílá, jako je bolest, stres či únava. Pro naše zdraví je důležitá i psychická pohoda a radost ze života. Jste členkou dačického zastupitelstva. Proč jste se rozhodla pro tento krok? Byla jsem oslovena členy KDU-ČSL, kteří mi nabídli, abych kandidovala za jejich stranu. Protože je mi program této strany blízký, rozhodla jsem se ji podpořit. Není to trochu nevděčná role, vzhledem k náladě vůči nemocnici či koupališti? Když jsem přijala kandidaturu, netušila jsem, jaká závažná rozhodnutí mě jako členku zastupitelstva čekají. Při výběru nového provozovatele nemocnice jsem se snažila vybrat zájemce, jehož nabídka se mi zdála realizovatelná a který nesliboval nesplnitelné. Teď musíme jen věřit, že si s provozem nemocnice v těžké situaci, ve které se zdravotnictví nachází, poradí co nejlépe.

Je známo, že jste hlasovala pro výstavbu již zmíněného objektu. Co vás k tomu vedlo? Koupaliště, podle mého názoru, patří k občanské vybavenosti města. Jeho výstavbu nelze oddalovat donekonečna. Každé oddalování je dražší a složitější. Takže je dobře, že už se brzy dočkáme jeho výstavby. Jak to vidíte s budoucností našeho města a vůbec regionu? Dačice jsou přirozeným centrem regionu. Aby se město stalo i turistickým centrem, je třeba se zaměřit na vyřešení dopravní situace ve městě, a to na vybudování parkovišť, aby se odlehčilo centru, a také na zvýšení ubytovacích kapacit. V neposlední řadě je pro budoucnost města důležitý dostatek pracovních míst, aby lidé neodcházeli, ale naopak - aby se město rozrůstalo. A něco na odlehčení, jelikož budou Vánoce. Těšíte se na ně? Jsou to pro Vás a Vaše blízké svátky klidu? Vánoce mám velmi ráda. Je to čas, kdy mají lidé k sobě blízko, společně se radují z příchodu našeho Pána, dávají si dárky, aby potěšili své nejbližší. Ale v této uspěchané době to bohužel nejsou svátky klidu. Děkuji Vám za rozhovor. aš

PROSINEC 2005

rozumy Předsudky jsou jako hřebíky: čím více se do nich buší, tím více drží. A. Dumas, ml.

Nikdy si nenamlouvejte, že někoho dobře znáte, pokud jste se s ním nedělili o dědictví. Lavater Lež oběhne půl světa nežli se pravda stačí obout.

Křížovka 1)

3) 4) 5)

Vědění je poklad, ale praxe T. Fuller klíč k němu. Kdo váhá, hledá důvody, proč nesmí. G. E. Lessing Láska, když nenaléza příliš mnoho živné půdy, degeneruje. C. P. de Crebillon Panovat se naučíš snadno, vládnout jen těžko. J. W. Goethe

Falešná skromnost je ta nejošklivější ze všech lží.



6) 7) 8)

9) 10)

G. Ch. Lichtenberk

Farář potká svého farníka, který je opilý na mol. „Už zase pod obraz,“ prohodí kněz, „to je strašné!“ „Nic si z toho nedělejte, pane faráři“, říká ochmelka „já jsem na tom úplně stejně!“ l

Třem jeptiškám v klášteře bylo uloženo roční mlčení. Pouze každou třetí neděli v měsíci mohly pronést několik vět. Při první říká jedna: „Drahé sestry, k smrti miluji špenát!“ Po měsíci je na řadě druhá: „Milá sestro, to mě překvapuje, já nemůžu špenát ani cítit!“ Přišla další neděle a třetí říká: „Už toho mám dost, nemohli byste mě přestat otravovat s tím špenátem?!“ l

Mladý hrabě se svěřuje matce: „Mamá, já jsem se zamiloval …“ „Ach můj Bože“, zděsí se matka, „mohu snad doufat, že jde o ženu z našich kruhů?“ „Bohužel, musím tě zklamat, mamá ...“ „Tak tedy, snad některá z personálu?“ „Jak bych mohl ...“ „Dcera nadlesního?“ „Nikoli.“ „Tak mi přeci řekni“, rozčilí se hraběnka, „kdo to je?“ „Syn kováře dole ze vsi.“ „To je rána“, zaúpí hraběnka, „takový neznaboh, vždyť ten se v kostele ani neukáže!“

11) 12) 13) 14) 15) Křížovku můžeš vyluštit, pokud doplníš chybějící slova v příběhu do řádku tabulky se stejným číslem. Byla jednou jedna dívka, která se jmenovala (2). Byla zasnoubená s Josefem, který pracoval jako truhlář ve městě (5). Jednoho dne se té dívce zjevil anděl a řekl jí, že bude maminkou a narodí se jí chlapec, kterému dá jméno (11), a on bude Synem Božím. Tou dobou také bylo vyhlášeno (8) lidu, a tak se museli (2) s Josefem vydat na cestu do města (6), ze kterého pocházela Josefova rodina. Do městečka dorazili pozdě v noci a nikdo je už nechtěl ubytovat. Nějací lidé je poslali do nedaleké jeskyně, která sloužila jako (9) pro zvířata. A v tu noc se narodil očekávaný chlapeček. A protože nebyla ve stáji žádná postýlka, položila ho jeho maminka do (10) vystlaných slámou. Svým dechem ho zahříval vůl a (12). Jako první se přišli malému Ježíškovi poklonit (15), kteří měli nedaleko svá stáda ovcí, v noci se jim zjevil a vše jim řekl o narození chlapečka, který bude jejich (14) a Vykupitel. Na cestu do jeskyně nedaleko (6) se také vydali mudrci z Východu, které vedla (4), která jasně zářila na obloze. Protože však nehledali obyčejné děťátko, ale bohatého a mocného (14), zamířili nejprve do paláce a ptali se po chlapci, který se podle knih měl narodit. Když se to dozvěděl vladař jménem (3), dostal strach, že by ho někdo mohl připravit o trůn. A tak mudrcům řekl, ať zjistí, kdo je ten malý chlapec a kde přebývá, a ať mu to při zpáteční cestě přijdou povědět. Mudrci nakonec malého Ježíška našli v chudé stáji. Poklonili se mu a donesli mu vzácné dary. Podle legendy se jmenovali (13), Melichar a Baltazar. Než se vydali tito mudrci zpět domů, zjevil se jim anděl, a řekl jim, aby se u zlého (14) nestavovali, protože by mohl malého Ježíška zabít ze strachu o svůj trůn. A jak to bylo s tímto chlapečkem dál? V Novém zákoně se o něm dočtete.V tomto příběhu jsme vám chtěli jen napsat, proč slavíme (7), že si připomínáme (tajenka) a chceme se mu poklonit spolu s (15) a mudrci z Východu. (7) sice už klepou na dveře, ale nyní ještě prožíváme (1) a připravujeme se na tuto velkou událost. ŘEŠENÍ - Křížovka: 1) advent, 2) Maria, 3) Herodes, 4) kometa, 5) Nazaret, 6) Betlém, 7) Vánoce, 8) sčítání, 9) stáj, 10) jesle, 11) Ježíš, 12) oslík, 13) Kašpar, 14) král, 15) pastýři, tajenka: narození Ježíška l Na ledě: 1) chybějící hvězdička, 2) měsíc, 3) nůž jedné z bruslí sedícího losa, 4) čárka u nohy horní lavičky, 5) roh horní lavičky, 6) tlama prostředního losa, 7) čárka za nohou prostředního losa, 8) ocas dolního losa, 9) prkénko na dolní lavičce, 10) ucho dolního losa

vtipy l

Najdeš 10 rozdílů mezi obrázky dříve než některý z losů uklouzne?

2)

M. Twain



Na ledě