PETR R EZEK
P ROK LOUZ N U T Í N E BOL I S M RT
/K TEORII SOKLU/
JAN PL AC ÁK ZTICHLÁ KLIK A
Po d ě kov á n í Poděkování náleží mým někdejším studentům architektury, kteří první verzi knihy zevrubně komentovali, a její tvář tak značně proměnili. Těmi kritickými čtenáři byli: Jana Hlavová, Markéta Mráčková, Hana Procházková, Marek Přikryl, Barbora Šimonová, Milan Valeš. Poděkování za vstřícnost při posouzení konečné podoby knihy náleží recenzentům, profesorům Slavíčkovi a Wittlichovi.
Na obálce: Alberto Giacometti, Elie Lothar, 1965, sádra, v. 26,5 cm Recenzovali: prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc. prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. © Petr Rezek, 2014 ISBN 978-80-88047-00-1
Věnováno Thomasi Rezkovi
I. R Á M A TEK TONICK Ý OBR A Z
Zdá se, že obraz ke své existenci rám nepotřebuje, jak dokládají stínové obrazy, zrcadlový obraz v tůni, graffiti. U sochy máme důvodné podezření, že se k soklu vztahuje, že socha ho ve svém bytí předpokládá. Jelikož však vede spojnice od rámu k soklu, bude možná nutné prvotní východisko, že obraz ve své existenci rám nepředpokládá, modifikovat. Názor, že nejprve je obraz a také ho lze zarámovat, že nejprve je socha a také ji lze umístit na sokl, podstavec, podložku, nebudeme brát za východisko. Pohled z opačné strany vede k otázce, proč se rámováním, postavením na sokl obraz a socha nezničí? Je to dáno jejich schopností ubránit se? Jejich odolností? Pokusíme se ukázat, že rám a sokl jsou přítomny dříve, než je připojíme, a protože obraz a sochu spoluustavují, mohou být také „připojeny“. Blízkost obrazu k rámu a sochy k soklu je bytostná, pokud hodláme soše a obrazu přiznat schopnost působení, účinku, který překračuje sdělení a vizuální komunikaci.1 „Reciprokým způsobem vůči aktu mluvnímu spočívá postavení problému obrazu v tom, která síla uschopňuje obraz k tomu, že při pozorování či styku s ním ze stavu latence přeskočí do vnějšího působení na cítění, myšlení a jednání.“ Horst Bredekamp, Theorie des Bildaktes, Berlin 2010, str. 52. Bredekampovu definici realizace obrazu, kterou nazývá Bildakt, budeme mít stále na zřeteli, ale podáme zároveň základnější rozlišení, které umožní odlišit odvozené výtvory vizuální kultury od aktů původních. Bredekampovy analýzy se opírají o kritické charakteristiky Platónovy a charakteristiky účinku obsahu obrazu jsou pro něj základní i pro realizaci obrazu. 1
Někde ve v zduchu a nebo na zemi
August Schmarsow podává výklad původu rámu a jeho uplatnění v tektonické konstrukci, který podle našeho názoru může být také vodítkem pro pochopení původu soklu. U Schmarsowa nalézáme dva výklady původu rámu, které klade vedle sebe a nehledá pro ně nějakou spojnici. O takové spojení bychom se chtěli pokusit a věříme, že tak budeme moci spatřit rovněž u rámu obrazového ony tektonické vlastnosti, které Schmarsow spatřuje až v opěrném systému. To, co milujeme, také chráníme a oddělujeme od velkého světa – August Schmarsow toto počínání nazývá spolu s Gottfriedem Semperem založením „makrokosmického zřetele“.1 Obkružující gesto hlazení vyčleňuje ono milované ze světa a rám jako sediment toto hlazení zastupuje. Geometrický tvar rámu (ovál, kruh, pravoúhelník) pocházejí tudíž z aktu negeometrického, z aktu láskyplného dotyku a ochrany, hlazení rukou. Jím se zakládá trvající mez, hranice vůči „makrokosmu“. – To je první způsob objasnění původu rámu podle Augusta Schmarsowa. „Jsou to haptické linie obrysu, které malujeme do vzduchu, když milovaný předmět není přítomen, nýbrž je pouze představován. Svou výlučnou závislostí na tomto obsahu získávají obrysové linie své uspořádání okolo předmětu a své rozčlenění při jeho sledování. Přitom ruka sledující předmět funguje jako živá součást vznikajícího rámu; zajišťuje totiž vypořádání s širším okolím, prázdným prostorem okolo, ,makrokosmický zřetel‘, jak to nazývá Semper.“ August Schmarsow, Grundbegriffe der Kunstwissenschaft, Berlin 1998 (1905), str. 150. Lze podotknout, že pokud je předmět představovaný, představa je obrazem či druhem obrazového vědomí. 1
14
Zatímco tento první způsob získání rámu se může odehrávat někde „ve vzduchu“, druhý, nazývaný „tektonický“, objasňuje původ rámování z polohy „na zemi“. Východiskem pro tento výklad je lemování, které nalezneme u koberce nebo jako obrubník. Ještě než podáme podrobnější rozbor tohoto druhého výkladu, zastavme se u hlazení. Jakou stránku rámu výklad hlazení přibližuje? Především hlazení „ve vzduchu“, jež reprodukuje tvar předmětu, musí respektovat určitá omezení již před opakováním tvaru původně hlazeného představovaného předmětu. Pokud má na počátku nastat skutečné hlazení a nikoliv jen jeho naznačení, pak se musíme hlazením předmětu také dotýkat. Mohu se však dotýkat jen toho, co je v mém dosahu, anebo se musím přiblížit tak, abych dosáhl. Použiji-li nějakého prodloužení, hůlky, rákosky, pak se může hlazení rovněž odehrát.2 Obtížněji se pak hladí to, co se nachází za mými zády, nad mojí hlavou, pod mýma nohama. Je to tím, že pohyby ruky v těchto polohách vykonáváme z hlediska hlazení nedostatečně. Například namísto souvislého dotýkání v hlazení se nelze vyvarovat skoků nebo nerovnoměrnosti v „tlaku“. Aby k takovým „poruchám“ nedocházelo, naše poloha, ať je to sezení, ležení či stání, musí být stabilní v tom smyslu, že ruka bude zcela uvolněná, že ruka nebude zároveň napomáhat, abychom nezakopli, nezavrávolali. Pevnost tělesné pozice je tedy předpokladem lehkosti hlazení. Hlazení tudíž dává najevo naši přítomnost jako toho, který se nezmocňuje, který uznává bytí svého protějšku, a to dokáže jen díky síle vlastního postavení. Hlazení z pevného stání na zemi může být východiskem těch stání, která jsou vlastně podobami vztyčení (sezení, ležení). Je to vztyčení rámu, které sleduje August Schmarsow ve svém druhém výkladu. Vidíme, že mezi oběma výklady, hlazením a pohledem Bude nás později zaměstnávat problém virtuální reality spojovaný s Giacomettiho pojetím prostoru, ale již nyní lze upozornit, že jedna ze složek komunikace na dálku, které má být virtuálními stroji dosaženo, je právě prodloužení vzdálenosti pro možný dotyk, a to nejlépe bez omezení. Zda v takovém světě pak ještě existuje dálka, zda půjde všechno „pohladit“, je vlastně otázka možného vymizení, zrušení „makrokosmického zřetele“. Srov. str. 60. 2
15
Malírna dekorací, Ottův divadelní slovník, 1914–1919
tektonickým, je rozdíl. Obrubník, který tu je modelem druhého výkladu, podle naší úvahy nemůže pocházet z hlazení, museli bychom se skrčit, předklonit, pokleknout, zaujmout polohu relativně vratkou, abychom mohli hladit to, co je u našich nohou. Pohlazení psa, stojíme-li, je jen jakousi průchozí pozicí, spíše než hlazení je to popleskání. Tektonickou analýzu rámu Schmarsow začíná na zemi – obrubník či lemování jsou druhem rámu v „rovině našich nohou“. Do takového rámu můžeme vstoupit. Vstupem člověka do obrubníku jeho rámování pozbude svou neutralitu:3 Neutrální okrsek se tak počne určovat podle něho [člověka] a rozlišuje svou polohu či postavení v prostoru podle něho. Rám spolu se zarámovaným se pozdvihuje do vzpřímeného postoje a zachovává převzatý směr i tehdy, když obsah vystoupí, zmizí anebo své místo poskytne jinému obsahu. (str. 151) Otázku, zda se tak stane i vstupem kočky, ponecháváme stranou, ale rozdíl vůči zapomenuté věci na koberci, nebo vůči hrušce, která spadne ze stromu do obrubníku, je patrný: věc nevstupuje.
3
Alberto Giacometti, Stojící akt zarámovaný a obkroužený, cca 1942, 33,2 × 24,5 cm, kresba tužkou na papíře přepracovaná gumováním
17
Filippo Lippi, Zvěstovaní Marii, 1443–1445, 203 × 185 cm, detail
Stručné vyjádření, že se „rám pozdvihuje“ a zachovává přitom směr vztyčení, volá po bližším popisu, ale ten u Schmarsowa nenalézáme. Co když vstupem člověka do vymezeného rámu na zemi se vyčlenění, vymezení vůči okolí odehrává podle popisu prvního, totiž vůči „prázdnu“? Viděli jsme, že hlazení předpokládalo stání a že makrokosmický zřetel ke světu nutno chápat jako založený v „gestu“, jež je možná pragestem člověka vůbec, totiž v gestu postavení. Vstupem postavy (a ležení či sezení jsou druhem stání) ohraničení přestává být pouhým vstupem živé bytosti odehrávajícím se v rovině nohou. Vůči nám okolo stojícím jako by se spustil průsvitný závěs, nebo ještě spíše jako by zároveň vyrostla neprostupná, byť průsvitná stěna bránící překročit hranici vyznačenou v rovině nohou. Přitom zakoušíme, že pokud se přiblížíme z boku, neprostupnost nastane se stejnou intenzitou. Nejsou tu žádné „dveře“, žádný vchod či přístup k stojící postavě.
Alberto Giacometti, Figura v kleci, 1950, v. 65 cm
Summar y The fundamental experience necessary for the existence of sculpture, insofar as it is not merely a thing among things, presupposes that we ourselves experience that which is evoked by etiquette, and embodied by the pedestal and the balcony. Once we experience such a recollection, one is unable to slip by a sculpture. The apparent relief afforded by our slipping by can be achieved by entering the illusion of an illusion (or so we claim on the basis of Alberto Giacometti’s statements). This is our name for the realm of death that calls itself „virtual reality“. The present volume starts from analysing the possibility of a tectonic frame, and drawing on the analysis of „hoisting up“ a frame in Arthur Schmarsow we pass on to a description of the pedestal. The last part of the book attempts to employ Giacometti’s understanding of the void as room for sculpture for a comparison of sculpture and pedestal. Looking at several cases of Giacometti’s own installations of his scultures, we acquire a further criterion for distinguishing statue from the things in its environment. Rémy Zaugg’s discussion appears as fundamental in this context. The analysis of the basic experience of framing is complemented by an inquiry into a moving pedestal, and into Giacometti’s Woman on Cart. The movie frame is assessed from the viewpoint of the tectonic frame, and the optical perspective is interpreted as haptic. Přeložil Martin Pokorný
Pou ž it á l it e r at u r a Adorno, T., Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, Praha 2009. Alberti, L. B., Della Pittura – Über die Malkunst, Bätschmann, O., Gianfreda, S. (ed., překl.), 2. vyd., Darmstadt 2002. Ammann, J.-Ch., Bei näherer Betrachtung. Zeitgenossische Kunst verstehen und deuten, Frankfurt a. M. 2009. Aristotelés, O duši, Praha 1996. Babich, B., Die Naturgeschichte der griechischen Bronze. Betrachtungen über Heideggers ästhetische Phänomenologie und Nietzsches agonale Politik, in: Articles and Chapters in Academic Book Collections 2008, http://fordham.bepress.com/phil_babich/1. Badt, K., Kunsthistorische Versuche. Wesen der Plastik, Köln 1968. Badt, K., Modell und Maler, Köln 1961. Baile, G., Giotto. La Capella degli Scrovegni, Milano 1992. Ballo, G., Lucio Fontana, Köln 1971. Barten, S. (ed.), Diego Giacometti, Möbel und Objekte aus Bronze, Zürich 1988. Baumann, F. A., Tøjner P. E. (ed.), Cézanne & Giacometti. Paths of Doubt, Ostfildern 2008. Berger, J., Giacometti, in: Berger, J., O pohledu, Praha 2009, str. 190–195. Berger, J., Rodin a sexuální dominance, in: Berger, J., O pohledu, Praha 2009, str. 196–203. Beye, Peter, Alberto Giacometti: Skulpturen – Gemälde – Zeichnungen – Graphik, München 1987. Blažek, M, Místo doslovu, in: Rezek, P., K teorii plastičnosti, 2. vyd. , Praha 2011, str.179–185. Boutonnet, Ch., Ortiz, R., Diego Giacometti, Paris 2003. Bredekamp, H., Theorie des Bildaktes, Berlin 2010. Brougher, K., (ed.), Hiroshi Sugimoto, Ostfildern 2005. Brown, J., Velázquez. Painter and Courtier, New Haven, London 1980. Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010. Brüderlin, M., Wallner, J., Alberto Giacometti und die Erfindung des Virtual Space, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti.
226
Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str. 214–219. Brüderlin, M., Weber, P., Andrews, R. (ed.), James Turrell. The Wolfsburg Project, Ostfildern 2010. Brüderlin, M. (ed.), Japan und der Westen: die erfüllte Leere, Köln 2007. Carabell, P., Painting, Paradox, and the Dialectics of Narcissism in Albertis De pictura and in the Renaissance Theory of Art, in: Medievalia et Humanistica. Studi in Mediaval and Renaissance Culture. New Series No 25, ed. by Clogan, P. M., 1998, str. 53–73. Clausen Pederson, L., Degas’ Method, New York 2013. Černý, V., První a druhý sešit o existencialismu, Praha 1992. Deleuze, G., Film 1. Obraz pohyb, Praha 2000. Dupin, J., Alberto Giacometti. Eclats d’un portrait, Marseille 2007. Dupon, J., Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Paris 1962. Filla, E., Problém renesance a drobná plastika, Praha 1938. Fontana, C., Templum Vaticanum et ipsius origo cum aedificiis maxime conspicuis antiquitus et recens ibidem constitutis Italice, et Latine conscriptum, Roma 1694. Frank Stella Retrospektive. Kunstmuseum Wolfsburg, Ostfildern 2012. Franz, E., Das Sehen austellen, in: Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom Bild zur Welt, Köln 1993, str. 347–350. Fried, M., Absorption and Theatricality. Painting and Beholder in the Age of Diderot, Berkeley 1980. Fried, M., Art and objecthood. Essays and reviews, Chicago, Ill. 1998. Fried, M., Umění a objektovost, in: Pospiszyl, T. (ed.), Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky, Praha 1998, str. 47–71. Fuchs, R. H., Jan Dibbets, Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 11. 9.–1. 11. 1987, New York 1987. Giacometti, A., Ausstellung Juli-September 1963, Galerie Beyeler, Basel 1963. Giacometti, A., Demytizovaný automobil, in: Moje skutečnost, Praha 1998, str. 94–98. Giacometti, A., Écrit, Paris 1990. Giacometti, A., La voiture demythifiée, in: Écrits, Leiris M., Dupin, J. (ed.), Paris 1990, str. 78–80. Giacometti, A., Moje skutečnost, Praha 1998.
227
Giacometti, A., Sen, Sfinga a smrt T., in: Moje skutečnost, Praha 1998, str. 71–86. Giesbert, F.-O., Giacometti & Maeght 1946–1966, Saint-Paul de Vence 2010. González, Á., Alberto Giacometti. Works, writings, interviews, Barcelona 2006. Grau, O., Virtual Art. From Illusion to Immersion, Cambridge, Ma., London, Heilbron [Heidelberg], Braus, 2009. Grau, O., Virtual Art. From Illusion to Immersion, Cambridge, Ma., London 2003. Heizer, M., Double negative, New York 1991. Henning, A. (ed.), Die sixtinische Madonna. Raffaels Kultbild wird 500, München, London, New York 2012. Hentschl, L., Gustave Courbets L’Origine du monde und der Penetrationskonflikt der Zentralperspektive, in: Fend, M., Koos, M. (ed.), Männlichkeit im Blick. Visuelle Inszenierungen in der Kunst seit der Frühen Neuzeit, Köln, Weimar, Wien 2004. Hoek, E. (ed.), Theo van Doesburg. Œuvre catalogus, Bussum 2000. Hohl, R., Alberto Giacometti, Stuttgart 1971. Hohl, R., Alberto Giacometti. Das blickende Bildnis, in: Beyeler, E. (ed.), Face to Face to Cyberspace, Basel 1999, str. 73–77. Husserl, E., Phantasie, Bildbewusstsein, Erinnerung, Husserlina Bd. XXIII, Haag 1980. Imdahl, M., Alberto Giacometti „Diego“, in: Imdahl, M., Gesammelte Schriften, Bd. 1, Zur Kunst der Moderne, Frankfurt am Main 1996, str. 355–363. Imdahl, M., Giotto. Arenafresken. Ikonographie, Ikonologie, Ikonik, 2. rozšířené vyd., München 1980. Kaprow, A., Nontheatrical Performance, in: Essays on the Blurring of Art and Life, Berkeley, Los Angeles, London 1995, str. 163–180. Kaufmann, W., Eine andere Welt: Friedrich von Berzeviczy-Pallavicini – sein Wiener Frühwerk der Zwischenkriegszeit, Wien 2010. Kniebe, T., Der Hungerkünstler, in: Süddeutsche Zeitung, 26. 11. 2010. Koepplin, D., Alberto Giacomettis Femme au chariot von 1943, in: Albrecht, J., Imesch, C. (ed.), Horizonte, Ostfilde-Ruit 2001, str. 215–226.
228
Koepplin, D., Warum koppierte Alberto Giacometti ältere Kunst?, Basel 1995. Kumstátová, J. (ed.), Za Zdeňkem Palcrem. Sborník textů věnovaných osobnosti Zdeňka Palcra, Litoměřice 1999. Le Normande-Romain, A. (ed.), 1898: le Balzac de Rodin, Paris 1998. Leinz, G. (ed.), Alberto Giacometti: Die Frau auf dem Wagen; Triumph und Tod, München 2010. Lewison, J., Interpreting Pollock, London 1999. Leyton, M., A generativ Theory of Shape, Berlin, Heidelberg, New York, Barcelona, Hong Kong, London, Milan, Paris, Tokyo, 2001. Lichtenstern, Ch., Pablo Picasso, Denkmal für Apollinaire. Entwurf zur Humanisierung des Raumes, Frankfurt am Main 1988. Livingstone, M., Duane Hanson, Montreal 1994. Lord, J., Alberto Giacometti Drawings, New York 1971. Lüthi, M., Bilder und Bllick in Manets Malerei, Berlin 2003. Marchesseau, D., Diego Giacometti, Paris 1986. Marijnissen, R.-H., Seidel, M., Bruegel, Brussels 1977. Marck, J. van der, George Segal, New York 1975. Melvern, S., The Fourth Plinth or the Vicissitudes of Public Sculpture, in: Gerstein, A. (ed.), Display and displacement: sculpture and the pedestal from Renaissance to post-modern, London 2007, str. 140–150. Meuris, J., Mondrian, Paris 1991. Michalsky, E., Die Bedeutung der ästhetischen Grenze für die Methode der Kunstwissenschaft, Berlin 1932; 2. vyd. Berlin 1996. Ottův divadelní slovník, Praha 1914–1919. Palcr, Z., Giacomettiho postřeh, in: Revolver Revue, 42, 2000, str. 267– 269. Patzelt, O., Faszination des Scheins. 500 Jahre Geschichte der Perspektive, Berlin 1991. Peltzer, A., Albrecht Dürer’s Unterweisung der Messung, München 1908. Penny, N., The evolution of the plinth, pedestal, and socle, 2008, in: Penny, N., Schmidt, E. D. (ed.), Collecting sculpture in early modern Europe, New Haven 2008. Planiscig, L., Andrea Riccio, Wien 1927. Rider, A., Carl Andre. Things in Their Elements, London 2011.
229
Rombach, H., Welt und Gegenwelt. Umdenken über die Wirklichkeit: die philosophische Hermetik, Basel 1982. Rezek, P., K teorii plastičnosti, 2. vyd., Praha 2011. Rusche, A., Der Sockel. Typologische und ikonographische Studien am Beispiel von Personendenkmälern der Berliner Bildhauerschule, Wiitterschlick, Bonn 1989. Sartre, J.-P., Die Gemälde Giacomettis, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str. 238–243. Scruton, R., Estetické porozumění, Brno 2005. Sekal, Z., Některé práce z let 1940–1992, Brno 1992. Semper, G., Der Stil, Bd. 2, Mittenwald 1977 (Berlin 1862). Sers, P., Theo van Doesburg, Paris 1990. Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Schriften, Fotos, Zeichnungen, Zürich 1958. Schmarsow, A., Grundbegriffe der Kunstwissenschaft. Am Übergang vom Altertum zum Mittelalter, Berlin 1998 (1905). Schneider, A. (ed.), Alberto Giacometti. Skulpturen Gemälde Zeichnungen, München 1994. Schönemann, H., Rand und Tiefenzug. Beobachtungen zum Bild-RaumKonzept in den Filmen Paul Wegeners, in: Koebner, T., Meder, T. (ed.), Bildtheorie und Film, München 2006. Spies, W., Eine Statue aus Nichts, aus Leere. Picassos Entwürfe zu einem Denkmal für Apollinaire, in: Dialog der Avantgarden, Köln 2000, str. 126–136. Spindler, S., Schinkel-Rahmen: Entwürfe, Versionen und Varianten des Berliner Architekten, in: Weltkunst, 70, 2000, str. 1268–1270. Stooss, T., Alberto Giacometti. Die Büste als plastisches Phänomen und Zitat, in: Brunner, D. (ed.), Die obere Hälfte. Die Büste seit August Rodin, Heidelberg, Ed. Braus: 2005, str. 69–90. Stooss, T., Porträts im Raum. Eine Annäherung an die Büsten Alberto Gaiacomettis, in: Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010, str. 184–201. Straus, E., Vom Sinn der Sinne. Ein Beitrag zur Grundlegung der Psychologie, 2. vyd., Berlin 1978.
230
Sylvester, J., John Chamberlain. A Catalogue Raisonné of Sculpture, 1954– 1985, New York 1986. Syre, C., Alte Pinakothek. Italienische Malerei, Ostfildern 2007. Townsend, Ch., The Art of Rachel Whiteread, London 2004. Treue, W. (ed.), Achse, Rad und Wagen. Fünftausend Jahre Kultur- und Technikgeschichte, München 1965. Winter, G., Distanz. Zu einer medialen Grundbedingung der Skulptur, in: Böhm, G., Stierle, K., Winter, G. (ed.), Modernität und Tradition. Festschrift für Max Imdahl zum 60. Geburgstag, München 1985, str. 271–287. Zaugg, R., Einen öffentlichen Ort für das Kunstwerk errichten, in: Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom Bild zur Welt, Köln 1993 str. 49–80. Zaugg, R., Über die künstlerische Wahrnehmung, in: Zaugg, R., Die List der Unschuld, Eindhofen 1980, str. 59–134.
Jmen ný rejst ř í k (Kurziva značí odkaz na poznámku na uvedené straně.)
Adorno, T. 29 Aida 212 Alberti, L. B. 30, 30, 31, 41, 45, 60 Alžběta z Valois 95 Albrecht, J. 121 Ammann, J.-Ch. 171 Andre, C. 152 Aristotelés 32 Babich, B. 114 Badt, K. 90, 97, 150, 150, 178 Balzac, H. 184–186 Baumann, F. A. 45 Berger, J. 184, 184, 193, 197–199, 201, 202 Bernini, G. L. 131, 133 Blažek, M. 146 Brancusi, C. 145 Bredekamp, H. 11 Bresson, C. 126 Brüderlin, M. 77–79, 82. 84, 91, 93, 128, 129, 163 Brueghel, P. 96 Carabell, P. 45 Carlos, princ 85 Cézanne, P. 45, 45, 46, 129 Černý, V. 156 Deleuze, G. 51, 51, 52, 52, 54–56, 57 Diderot, D. 149, 150 Diego (Giacometti) 131–133, 136, 181 Dragset, I. 218 Dupiny, J. 140 Dürer, A. 29–32, 35, 36, 38, 39, 41, 50, 60, 65 Eiffelova věž 141 Eliot, T. S. 195, 195 Elmgreen, M. 218 Filip II. 95 Filip IV. 101
Filla, E. 44, 110 Fried, M. 147, 147, 148, 148, 150, 152,152, 153–156, 154 Giacometti, A. 14, 33, 41, 43, 43, 44, 44, 46, 48, 48, 50, 58, 59, 60, 63, 65, 66, 67, 69, 71, 77, 77, 78, 81, 82, 82, 84–86, 88, 90, 90, 91, 91, 92, 93, 99, 107, 108, 110, 118, 119, 121, 121, 122, 126, 126, 128, 128, 129, 129, 130, 131, 133, 134, 136–140, 144, 145, 146, 146, 158, 160, 163, 163, 165, 165, 169–173, 175,176, 187, 178, 181, 182, 188, 191–193, 195, 196–1989, 202, 205 Giotto di Bondone 35, 103 Hall, S. 218 Hanson, D. 76, 176 Harris, F. 184, 185 Heidegger, M. 114 Heizer, M. 172, 172, 173 Hohl, R. 43, 48, 48, 50, 129, 129, 130 Husserl, E. 73 Imdahl, M. 34, 136 Imesch, C. 121 Klemm, Ch. 90 Kniebe, T. 71 Koebner, T. 56 Koepplin, D. 90, 146, 121 Komenský, J. A. 211–214 Kumstátová, J. 146 Leinz, G. 91 Leiris, M. 140 Leyton, M. 132 Lener, A. 219, 220 Meder, T. 52 Michalsky, E. 56 Michelangelo Buonarroti 144, 178, 188
232 Mondrian, P. 22, 145 Narcis 43, 45, 45 Nepraš, K. 181, 188 Newman, B., 59 Niké Samothrácká 144 Odysseus 29 Palcr, Z. 146, 222 Parinaud, A. 165, 171 Patzelet, O. 41 Peltzer, A. 32 Picasso, P. 188 Platón 11 Pollock, J. 59 Přikryl, E. 211–214 Quintilianus 45 Raffael, Santi 150 Rembrandt van Rijn 90, 145 Rodin, A. 144, 145, 185, 185, 186 Rombach, H. 184, 184 Rostovová, N. 156 Rothko, M. 59 Rusche, A. 97 Sartre, J.-P. 77, 78, 191 Scruton, R. 43 Segal, G. 76, 176 Sekal, Z. 22
Semper, G. 13, 13, 24 Scheidegger, E. 128, 165, 165 Schmarsow, A. 13, 13, 14, 15, 16, 19, 20, 21, 22, 24, 28, 28, 30, 30, 50, 59, 60, 88, 186 Schönemann, H. 56 Sixtus, papež 150, 155 Stella, F. 59 Stierle, K. 129 Stooss, T. 78, 91, 91, 129 Straus, E. 123 Sugimoto, H. 55 Tøjner, P. A. 45 Urban VIII. 127, 129 Velázquez, D. 85, 103, 105 Vermeer, J. 154 Wallner, J. 77, 78, 82, 82, 84, 128, 175 Whiteread, R. 215, 216 William IV. 215, 216 Winter, G. 130, 130, 131, 132 Zaugg, R. 107, 108, 110, 112, 114, 114, 129 Zlatá ulička 67, 69 Zola, E. 141
Věcný rejst ř ík (Kurziva značí odkaz na poznámku na uvedené straně.)
absurdno 160 animace 176, 178, 181, 181 animátor 175, 176 ateliér 33, 99, 100, 121, 188, 197, 199 ateliér AVU 121 autobus 69 automobil 123, 132, 140, 140, 141, 144, 169 avatar 175, 176, 178, 180–182, 188 bábovička 57 balkón 77, 81, 82, 84, 84, 85–87, 90, 97, 97, 156, 159, 157, 158, 195, 203, 215 báseň 139, 195 bezdomovec 100, 106 bicykl 123 bod 21, 29, 31, 31, 32, 32, 35, 36, 36, 39, 41, 50, 91, 95, 96, 98, 117, 175, 176, 181, 182, 182, 188, 201 bod mrtvý 95 body art 98 božstvo 90, 123, 126 brázda 21, 22 bronz 79 bronzy renesanční 42, 110 břemeno 28, 188 bublina mýdlová 154, 178 budka s otvorem 58 busta 126, 130, 131, 132, 136 bytost pohádková 121, 123 celistvost 34, 222 celkovost 34, 106, 222 cukroví 57 čelo 58, 112 členění rytmické 95 čtenářka 154, 154 čtyřúhelník 28, 29 dálka 14, 14, 21, 58, 81, 130, 138
děj zkamenělý 119 demokratizace 72 depozitář 70, 129 deska vztyčená 48 deštník 19, 19 diference realit 84 dílo malířské 90 diskrétnost 105 distance 43, 45, 46, 48, 48, 50, 100, 101, 103, 103, 129–131, 133, 134, 136–138, 150, 154, 154, 160 distance vnitřní 77, 81, 82, 133, 138, 160 divadelnost 147, 149, 152, 152, 156 divadlo loutkové 36 dlaň 42 dokonalost 144–146 dokončování soch 201 domov 65, 99, 106, 199 doslovnost 147, 154, 156 dotyk 13, 14, 32, 35, 82, 136 dotýkání 128 dotýkat se 14, 133 draperie 46, 131 drát 181, 188 drožka 144 důstojnost 85–87, 100, 96, 100, 105, 121, 123, 126, 126, 128, 212–214 dutost 86, 87, 90, 96, 100, 105, 121, 123, 126, 182, 212–214 dveře 17, 35, 35, 57, 215 dvířka 32, 34 dýně 82 efekt jarmareční 73, 76 etiketa 93, 93, 95–98, 95, 101, 105, 121, 147, 157 figura 181 figura komická 71
234 figurína 73 figurka 144 fotografie 55, 56, 76, 91, 117, 126, 128, 129, 171, 172 galerie 72, 73, 76, 100, 103, 157, 202, 203 gesto 13, 17, 96, 97, 101, 103, 126, 136, 150 grafik slepý 31, 32, 35, 35, 39, 41, 42, 50 grimasa 181 hábit mnišský 184 had 58 hedvábí 156 hlazení 13–15, 17, 20, 25, 26, 32, 51, 56, 157, 186 hlediště 56 hmat 30, 47, 79, 128 hmat dotykový 32 hmatatelnost 128 hologram 79 holub 76 hrábě 185, 186, 188, 203, 205 hračka 114, 121 hranice 13, 17, 53, 54, 56, 56, 56, 159, 195 hranice estetická 56, 159 hranice makrokosmického zřetele 56 hranice obrazu 56 hranice rámování 53 hůl vycházková 95 hůlka 98 chumáče 128 chůze 32, 35, 41, 58, 66, 70 chvění 82, 95, 121, 128, 128, 141, 150 iluze 77 ,81, 82, 84, 114, 128, 150, 155, 155, 181, 188, 189, 195, 196 iluze perspektivní 77 iluze viditelná 84 iluzivnost 134, 155, 171, 187–189 imerze 147, 149 instalace 63, 65, 69, 70, 71, 72, 76, 86, 107, 108, 110, 129, 147, 212
jablko 45–48, 59, 88, 89 jaro 195, 196 kalkulačka 144 kámen 94, 98 kamera 52, 55–58, 93 kamera vztyčená 58 kára 212 karoserie 140, 141 kinematografie 52 kino 54, 56, 58, 56, 93, 128, 137, 160, 195, 203 klec 19, 112 klid 45, 69, 70, 76, 119, 126, 136 klín 85, 134 klobouk 95 koberec 14, 15, 99 koberec létající 112, 114 kobereček 105, 108 kočka 15 kolotoč 69 komedie 97 komín 76 kompozice planimetrická 34 kontakt dotykový 82 kontury prostorové 66 konvence 93, 95 kopírování 87 kráčení 70, 70 kresba 29, 20, 86, 88, 139, 178, 188 kreslíř 29–36, 38, 39, 42, 50, 90 kruh 13 kutna mnišská 175 lávka 69, 71, 73, 76 lázeň parní 66, 67, 69, 69 lemování 14, 15, 46 lešení 69, 76, 85 let 25, 121 letáček 165 léto 196 ležení 14, 17, 76, 91, 211 ležení obrubníku 157 lhostejnost 76, 91, 211 líčení kosmetické 157
235 loď 65, 71, 72, 76, 77, 128, 203 loutka 181 loutna 30, 31, 32, 35, 42 lov 95, 101 lovec 105 lovectví 96 malba modernistická 147 malíř 34, 154 malířství 45, 45, 149 malířství abstraktní 59 malířství americké 59 malířství francouzské 147, 147 malířství nepředmětné 59 mapa 132 mapování 92 marmeláda 141 masiv horský 132 maska 96, 201 matnice 138 med 136 mezi 171 míření 31, 35, 36 množina 51, 52 model 24, 27, 28, 33, 36, 91, 126, 130, 158, 169, 171. 172, 176, 182 modelování 15, 82, 128, 130, 169, 171, 176, 188 moment zvratu 95 monument minimální 107, 114, 215 mřížka nadřazená 48 mřížka nasměrovaná 22 mřížka pozorovací 28 mřížka průhledná 29 mřížka tkaná 36 mřížka vztyčená 28 muzeum 70, 128, 177, 159 muzeum virtuální 81 nádoba 47, 52, 53, 183 nádoba na mléko 46, 47 naléhavost 172, 199 námět 129, 169 napětí 81, 82, 95, 136, 178 naplněnost orientální 163
nápodoba 32, 159 nápor 47 nasměrování 22, 22 nastražení etiketové 95 návštěvník muzea 70, 73, 150 nehybnost 126 nepomíjivost 128 neprostupnost 17 nepřístupnost 43, 45, 48, 110, 128, 130 nerozlišitelnost 181, 188 neuchopitelnost 66, 81 nezařaditelnost do světa 106 nika 110, 112, 114 nitro 95, 172, 180 nutnost 34, 34, 171, 187 obcházení 35, 136 objekt 22, 69, 78, 79, 139, 140, 144, 145, 146 objekt dokonalý 144 objekt minimalistický 150 objekt virtuální 79 objektiv 57 objektivace 24 objetí 45, 50 objímání 45 oblek 181 obraz 45, 46, 48, 50, 56, 57, 59, 65, 77, 128 obraz alegorický 119 obraz digitální 52 obraz filmový 51, 56–58, 58, 128 obraz nezarámovaný 59 obraz promítnutý 52 obraz reprodukovaný 56 obraz stínový 59 obraz tektonický 58 obraz v obraze 43 obraz virtuální 58 obraz zarámovaný 56 obraz živý 119, 121 obrazovost obrazu 149 obroubení vztyčené 112
236 obrubník 14, 15, 15, 19, 20, 22, 24, 25, 48, 56, 88, 112 obrubník vztyčený 88 obrys 13, 24–26, 28, 32, 48, 56 oči 78, 131, 157, 201, 218 oči modelu 171, 171 odhmotnění 81 odiv 122, 123, 126, 126, 128, 147 odlitek 115, 118, 188 odpichování 182 odstup 130, 132, 139 odvrácení 154 odvrácení od světa 154 okno 30, 31, 34, 35, 35, 38, 41, 65, 69 okraj obrazu 56, 56 okrsek neutrální 15 olemování 20 osnova (tkaní) 35 otvor 20–22, 52, 56, 58, 65 ovál 13, 78 pád 22, 26, 43, 46, 95, 95 padání 95 panel 69, 108 panství nad ženami 184 park 87, 157 parkety 99, 108 partner sochy 72, 73, 76, 90 pastička 203 pásy tanku 115 penis 184 performance nedivadelní 158 perspektiva 28, 30, 32–35 perspektiva haptická 32 perspektivní iluze 141, 142 pevnost 118, 122, 126, 128, 190 plastičnost 97, 163, 178, 180, 181 plastika hyperrealistická 73 plášť 175, 176, 178, 180, 181, 184, 188 plátno 48, 52, 54, 55, 59, 91, 128, 149 plavání 82
pletivo 181, 188 plocha 19, 21, 22, 29, 31, 34, 37, 39, 43, 48 pnutí 40, 136 pocit 46, 67, 69, 70, 76, 77, 136, 169–171, 185 podání iluzivní 189 podkoní 95 podložka 11, 20, 50, 122 podstavec 11, 28, 50, 69, 90, 215 podvozek 117 poezie 52, 140 pohled 11, 14, 14, 25, 26, 30, 31, 35 36, 36, 45, 46, 65, 67, 69, 72, 79, 91, 92, 95, 96, 112, 115, 128, 130, 136, 138, 150, 154, 157, 169–172, 178, 197–199, 201, 202, 203, 218, 222 pohled čelní 112, 114 pohled masky 201 pohled vnější 97 pohled zrcadlený 198 pohyb 40, 45, 46, 47, 48, 58, 70, 85, 93, 95, 95, 121, 123, 136, 185, 195 pohyb hlazení 26 pohyb jízdy 122 pohyb mezi sochami 202 pohyb promačkávání 39 pohyb přemisťování 121, 122 pohyb ruky 14 pohyb tělesný 96 pohyb životní, živoucí 97, 203 pohyblivost soklu 115 pokladní 73 pokrok 146 polapenost 158 pole 21, 22, 22, 26, 52, 59 ponoření do sebe 147, 154 ponořenost 154 poprava 212 portrét 28, 97 posloupnost 93, 95, 181, 216 posobnost 36, 87, 195
237 postava 17, 19, 22, 24, 34, 48, 71, 73, 101, 105, 114, 119, 143, 150, 152, 154, 175, 176, 178, 190, 197, 203 postava avatarová 175, 178, 180 posunovač 115 povrch 33, 45, 79, 107, 132, 136, 175, 176, 180, 181, 181, 182, 188 pozorovatel 35, 78, 90, 130 pozorovatelka 199, 201, 202 pravoúhelník 13, 22 prázdno 17, 79, 82, 82, 88–92, 130, 133, , 134, 136, 137, 163, 169–172, 178, 187, 188, 189, 195, 203 prázdno hologramu 79 prázdno rámu, soklu 195 prázdno virtuální 170, 172 prezentace soch 65, 67, 70, 121 probourání 51 proklouznutí 203 promačkávání 39 promáčknutí 39, 40 promítání 56, 57, 128 propast 90, 92 prostor geometrický 189 prostor iluzivní 136 prostor konfrontační 134 prostor ne-iluzivní 82 prostor virtuální 91, 114, 128, 136, 137, 165, 171, 187, 189, 197, 202 provázek 33, 35, 37, 38, 40 průchod 35, 41 průmět 22, 34, 39, 41, 65, 138 průmětna 36, 39, 40 průsečík 31, 32, 35, 36 předmět dekorativní 146, 147 předmět hlazený 14 představení divadelní 152 představení filmové 55 překážka 40, 41, 78, 158, 170, 188 překlad tektonický 28 překlopení 24, 25, 48 přemístění 99 převážení 126
převlek 119 převlékání 136, 137 převrácení 71 příborník 48 příkop 85 přístupnost 46 přitažlivost 158 přivrácení 154, 169 pyramida optická 30, 31, 414 rám 11, 13–15, 17, 19, 20, 22, 24, 30–32, 32, 35, 37, 41, 42, 45, 48, 50–56, 81, 85, 88, 90, 96, 112, 136, 160, 186–188, 195, 196, 203 rám dynamický 51, 53 rám filmový 52, 55, 56 rám geometrický 13, , 51, 53 rám nafukovací 54 rám partnerem 203 rám v obraze 50 rám vztyčený 24, 28, 36, 39, 88, 90, 136, 203 rámování 11, 14, 15, 20, 25, 28, 48, 51, 52, 53, 56, 58, 59, 195 rastr 28, 32 realita iluzivní 196 realita skutečná 84, 188, 196, 197 realita virtuální 14, 78, 81, 82, 84, 84, 85, 91, 92, 114, 136, 155, 172, 187, 189, 196, 195, 196, 203, 205 reliéf 35, 39, 40, 112 robot 58 roleta 55 rovina 15, 17, 19, 22, 28, 31, 35, 39, 41 rovina průmětová 35 rozkročení 25, 56, 188 rozlehlost 22 rozpačitost 71 rozpad světa divadelního 156 rozpad světa kina 58 rukavice 7, 82, 146 rukopis malířský 188 rytmus 96
238 řád planimetrický 35 sádra 98, 176 scéna 22, 59, 66, 85, 86, 90, 121, 147 scéna zamrzlá 119 sekera 79 sex na dálku 81 sezení 14, 17, 19, 136 sféra intimní 95 sféra skutečnosti 150 situace 22, 28, 29, 29, 36, 45, 54, 58, 56, 69, 73, 76, 84, 86, 90, 93, 103. 114, 130, 136, 154, 169, 171, 171, 172, 173, 184, 188, 197, 199, 200, 203, 215, situace vezení 126 skafandr 81, 136 skladiště 70 skříň výkladní 144, 147 skulptura minimalistická 150 sloup 117, 118 slušnost 95, 96, 96 smeknutí 95 směr vztyčení 17 smrsknutí 42 smrt 128,197–199, 201, 202, 203, 211 smrt inscenovaná 212 snídání 82 socha abstraktní 144, 146, 188 socha drátěná 188 socha hyperrealistická 76 socha jako věc 171, 172 socha miniaturní 107, 114 socha minimalistická 152 socha odloučená 199 socha odpoutaná 199 socha pozorovatelka viz pozorovatelka socha pozorující 199, 201 socha vezená 119 socha virtuální 81 sokl 11, 13, 24, 50, 63, 70, 71, 72, 76, 78, 84, 86, 90, 92, 97, 99, 100, 106, 108, 112, 115, 117, 118, 119, 121,
121, 122, 147, 149, 152, 154, 158, 159, 170, 195, 196, 203, 211, 211, 215, 216, 216, 218, 219 sokl dutý 25 sokl masivní 99, 100, 108 sokl pohyblivý 115 sokl pojízdný 115, 117, 118 sokl-lávka 71 sokl-obydlí 220 sokl-vůz 212 souřadnice průsečíku 32 soužití se sochou 67, 202, 203 spočívání 46, 48 stabilita 24, 59 stan 19, 19 stání 14, 17, 19, 22, 24. 41, 45, 58, 85, 95, 96, 101, 103, 108, 118, 121, 190, 206 stěna 17, 22, 31, 35, 39–41, 43, 50, 58, 65 stěna čelní 22 stín 59, 107, 128. 176 stojan 24, 25, 188 stopa 28, 37, 132, 138, 216 strašák mechanický 160 strnulost 50, 53, 202 stroj 14, 137, 144–146, 170 stroj virtuální 81, 82 strom jako dekorace 15, 203 strop 141 stydlivost 71 subjekt 169, 171 svatozář 19 svět iluzivní 195 šimrání 136, 159 šířka 22 škvíra 115, 117 šle skafandrové 155 šle virtuální 136, 199 šlechtic 85–90, 95, 97, 103 tabule 32 tajemství 158 tancovačka 105
239 tázání 144 teatrálnost 147, 150, 152, 153 tektonika 24, 24, 28 tělo 28, 30, 36, 58, 81, 82, 87, 98, 101, 171, 175 tenkost 197 tlak 14 tragédie 97 tribuna 101, 119, 121, 126 trůn 101, 126, 144 trychtýř 78 tůň 11, 39, 45, 46 týdeník filmový 58, 91, 128, 195 ukázání 28, 106 ukazovat se 157 ulehnutí 96 ulice 28, 65, 119, 130, 138, 157 umístění 34, 67, 99, 108, 110, 114, 118, 122, 129, 131, 149, 171, 195 umístěnost 67 únos 76 ustrnutí 70, 201 uvnitř obrazu 43 uvnitř rámu 52 uvnitř sochy 84, 188 uvnitř soklu 115, 219 uvnitř terária 126 uvnitř vozu 123, 126 valník 119, 121 vandal 121 váza 28 věc 15, 29, 30, 30, 31, 32, 34, 41, 45, 52, 97, 134, 139, 144,154, 159, 169–172, 189, 195 vetřelec 69 vezení 122, 126, 126, 128 vchod 17 vidění 28, 50, 56, 79, 82, 91, 128, 171, 178, 195 vidění identifikující 171, 205 virtuálnost 77 vizualita 82 vně 123
vozidlo 115, 117 vpich, vpichování 32, 35 vrásnění 132 vrtulník 76 vstřícnost 90, 93 vůz alegorický 119, 121 vyhlubování 85, 134, 136, 170, 171, 172, 173 výkladní skříň 144, 147 vyprázdnění 171 vyprázdněnost 91 vystoupení 69, 71, 103, 121, 126 výtah 121 vzdálenost 14, 66, 100, 101, 103, 130, 131, 132, 137, 138 vzdalování 48, 136 vzdorování 40, 41 vztahy planimetrické 34 vztyčení 14, 17, 19, 22, 22, 24, 25, 50 vztyčení hrábí 185, 188 vztyčení penisu 186 vztyčení rámu 14, 39, 45, 48, 56, 59, 88, 90, 95 vztyčování 50 zábor 25 zábradlí 90, 215 zadržení 40, 96, 103 záhon 118 zakřivení 132 zapaspartování 56 zarámování vztyčené 50 zastavení 35, 39, 40, 70, 93, 95, 96, 96 zástěna 19, 28, 30 záštita 19 zatáčka 132 zátiší 45, 82 závada 96 závěs 17 zavěšení 82, 117, 190 zkušenost dotyková 81 znovuvytvoření 170 zobrazení plošné 39
240 zoccolo 97 zrak 95, 96, 184 zrcadlení 43, 45, 45, 46, 48, 50, 199, 201 zrcadlení polapené 45 zrcadlo 39, 39, 45, 45, 48, 48, 50, 197, 199 zrcadlo nezrcadlící 201 zrcadlo v obraze 48 zrušení hranice 56 zrušení iluzivnosti prostoru 187, 188 zrušení obrazu 45 zrušení perspektivní iluze 77
zrušení prostoru 189 zrušení soklu 72, 72 zrušení zákazu 69 zřetel makrokosmický 13, 13, 14, 17, 56 ztopoření 184–186, 188 ztráty a nálezy 139 zub času 145 zvrat 95, 96, 184 zvratnost 77 živočich 32 životnost 82, 178, 181, 221 župan 175, 184
Seznam v yobrazení (číslice udávají stránku vyobrazení) obálka: Alberto Giacometti, Elie Lothar, 1965, sádra, v. 26,5 cm 15 Malírna dekorací, Ottův divadelní slovník, 1914–1919 16 Alberto Giacometti, Stojící akt zarámovaný a obkroužený, cca 1942, 33,2 × 24,5 cm, kresba tužkou na papíře přepracovaná gumováním, Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž 17 Filippo Lippi, Zvěstovaní Marii, 1443–1445, Alte Pinakothek, 203 × 185 cm, Mnichov 18 Alberto Giacometti, Figura v kleci, 1950, v. 65 cm, soukromá sbírka, Paříž 19 Piet Mondrian, Kompozice No 9, 1939–1942, 79,3 × 73,9 cm, The Phillip Collection, Washington, D. C. 20 Zbyněk Sekal, Schrána s naznačeným křížem, 1992, 39 × 41,1 × 28,6 cm 21 Piet Mondrian, New York City II, 1942–1944, 119 × 115 cm, Kunstsammlung Nordheim Westfalen, Düsseldorf 23 Jan Dibbets‚ 12 Hours Tide Object with Correction of Perspective, 1969, film 24 Theo van Doesburg, Contra-Composition XV, 1925, Museum Sztuki Lodz 25 Theo van Doesburg, Vila De Vonk, 1917–1918 26 Piet Mondrian, Rastrová kompozice 8: Šachovnicová kompozice v tmavých barvách, 1919, 84 × 102 cm, Gemeentemuseum, Haag 27 Piet Mondrian, New York City II, 1942–1944, 119 × 115 cm, Kunstsammlung Nordheim Westfalen, Düsseldorf, detail 30 Albrecht Dürer, Kreslíř ležící ženy, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez, Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525 31 Albrecht Dürer, Kreslíř s pomocníkem, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez, Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525 33 Jan Dibbets, Korektura perspektivy, můj ateliér II 3 – čtverec s křížem na podlaze, 1969 34 Peter Greenaway, Umělcova smlouva, 1982 36 Amenofis III., cca 1380 př. n. l., v. 31,5 cm, Ägyptisches Museum, Berlin
242
37 Lucio Fontana, Concetto spaziale, 1962, neznámá sbírka 38 Lucio Fontana, Concetto spaziale, 1968, 81 × 65 cm, sbírka T. F. R. 39 Lucio Fontana, Concetto spaziale 1968, Galerie Couturier, Paříž 40 Albrecht Dürer, Kreslíř s pomocníkem, 7,5 × 21,5 cm, dřevořez, Underweysung der Messung mit dem Zirckel und Richtscheyt, 1525, detail 41 Andrea Briosco detto il Riccio, Lampa, 1510–1530, v. 21,5 cm, neznámá sbírka 44 Albeto Giacometti, Annette sedící, 1954, 92 × 73 cm, Collection L. Aldrich, New York 46 Paul Cézanne, Zátiší s konví na mléko a ovocem, ca. 1900, 46 × 54, 9 cm, National Gallery of Art, Washigton 47 Alberto Giacometti, Jablko na příborníku, 1937, 71, 8 × 74,9 cm, The Metropolitan Museum of Art, New York 49 Alberto Giacometti, Portrét Annette, 1954, Staatsgalerie Stuttgart, 64 × 54,5 cm 50 Jackson Pollock u svého ateliéru na jaře roku 1950 v poloze Narcise u tůně 53 Diego Giacometti, Sádrový rám, návrh 1947, realizace 1984, 108 × 78 cm, neznámá sbírka 54 Hiroši Sugimoto, U. A. Walker, New York, 1978, 42,3 × 54,2 cm, soukromá sbírka 55 Karl Friedrich Schinkel, Muzejní rám profilového čísla 3, 116 × 116,4 cm, 1827–1830 57 Gemma Frisius, De radio astronomico et geometrico liber, Amsterdam 1545. Nejstarší vyobrazení kamery obskury. 60 Frank Stella, Lake City, 1960–1961, 212 × 281,8 × 8 cm, Stiftung Museum Kunstpalast, Düsseldorf 66 Giacomettiho retrospektiva, Kunstmuseum Wolfsburg, 2011 67 James Turrell, Wolfsburg project, Kunstmuseum Wolfsburg, 2011 68 Alberto Giacometti, Kráčející muž, 1947, Lávka v Giacomettiho retrospektivě, Kunstmuseum Wolfsburg 2011 70 Vandal, Praha, 2012 71 George Segal, The diner, 1964–1966, v. 218 cm, Smithsonian Institution, Washington, D. C.
243
72 Duane Hanson, Žena jí, 1971, životní velikost, sbírka Mrs. Robert Mayer, Chicago, Illionis 73 Duane Hanson, Jogger, 1983/1984, životní velikost, sbírka autora 74–75 Federico Fellini, Sladký život, 1960 78 Alberto Giacometti, Velká úzká hlava, 1954, v. 64,5 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž 79 Alberto Giacometti, Velká úzká hlava, 1954, v. 64,5 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž 80 Diego Velázquez, Princ Baltasar Carlos v jezdecké škole, 1636, 144 × 96,5 cm, Collection of the Duke of Westminster, London 83 Diego Velázquez, Princ Baltasar Carlos v jezdecké škole, 1636, 144 × 96,5 cm, detail, Collection of the Duke of Westminster, London 86 Velázquez, dílna, Shromáždění šlechticů, 47 × 77 cm, Musée de Louvre, Paříž 87 Alberto Giacometti, Jablka, 1946, 35,5 × 33 cm, soukromá sbírka 88 Alberto Giacometti, kopie Polského jezdce, 1917/1918 89 Apollón z Tyany, Glyptotéka, Mnichov 92 Frank Kunert, S balkónem, z cyklu Fotografie malých světů 94 Pieter Brueghel ml., Venkovský svatební tanec, 1607, Musées Royaux des Beaux-Arts, Brusel 97 Lícní strana keltské hexadrachmy, 70–40? př. n. l., stříbro, jihozápadní Slovensko, soukromá sbírka 99 Alberto Giacometti, Ženy, Benátky 1962 100–101 Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637, 182 × 302 cm, The National Gallery, Londýn 102 Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, Capella degli Scrovegni, Padova 103 Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637, 182 × 302 cm, detail, The National Gallery, Londýn 104 Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, detail, Capella degli Scrovegni, Padova 104 Diego Velázquez, Filip IV. na lovu na kance, 1632–1637, 182 × 302 cm, detail, The National Gallery, Londýn 105 Giotto di Bondone, Jáchym u pastýřů, 1303, 200 × 185 cm, detail, Capella degli Scrovegni, Padova
244
106 Alberto Giacometti v galerii Maeght, Paříž 1960 107 Giacomettiho výstava ve Smithsonian Institution, 1988, Washington, D. C. 109 Alberto Giacometti, Velmi malá figurka, cca 1937–1939, v. 10 cm, Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž 110 Alberto Giacometti, Muž kráčející za deště, 1948, v. 48 cm, AlbertoGiacometti Stiftung Curych, Kunsthaus Zürich, vystaveno v Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, 1991, instalace Rémy Zaugg 111 Giacomettiho výstava v Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris, 1991, instalace Rémy Zaugg 112 Alberto Giacometti, Hlava plukovníka Rol-Tanguy na dvojitém soklu, 1946, sádra, v. 27 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž 112 Alberto Giacometti, Mužská hlava na dvojitém soklu (studie ke hlavě plukovníka Rol-Tanguy), 1946, sádra upravená kapesním nožem, stopy po lepidle, v. 15 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž 112 Alberto Giacometti, Mužská hlava na dvojitém soklu (studie ke hlavě plukovníka Rol-Tanguy), 1946, sádra upravená kapesním nožem, v. 19,6 cm, Fondation Alberto et Annette Giacometti, Paříž 113 Alberto Giacometti, Mužská hlava na dvojitém soklu (studie ke hlavě plukovníka Rol-Tanguy), 1946, sádra upravená kapesním nožem, 113 Alberto Giacometti, Malá busta na soklu (Rol-Tanguy), cca 1946, bronz, v. 11,2 cm, soukromá sbírka Paříž 113 Elie Lotar, Alberto Giacometti modeluje v pokoji hotelu v Ženevě, před říjnem 1944, Fondation Alberto et Anette Giacometti, Paříž 114 Alberto Giacometti, Malá busta Silvia na dvojitém soklu, cca 1942, sádra, v. 20 cm, soukromá sbírka, Paříž 116 Muzeum odlitků klasických děl, Mnichov 117 Giacomettiho výstava, Curych, 1962 118 Sokly, Muzeum odlitků klasických děl, Mnichov 120 Alberto Giacometti, Žena na voze, Kunstmuseum Wolfsburg 2011 122 Slavnostní Tutanchamonův vůz, 18. dynastie, 2. pol. 14. stol př. n. l., Národní archeologické muzeum, Káhira 123 Alegorický vůz, padesátá léta
245
124 Alberto Giacometti, Žena na voze, cca 1945, sádra, Fondation Giacometti, Curych 125 Alberto Giacometti, Žena na voze, cca 1945, bronz, odlito 1964, Staatsgalerie Stuttgart 127 Alberto Giacometti, Žena na voze, okolo 1945, sádra, vozík rekonstruován 2009, Muzeum Volkwang 131 Gian Lorenzo Bernini, Urban VIII., 1632/1633, v. 100 cm, Musei Vaticani 132 Alberto Giacometti, Diego, 1955, v. 56,5 cm, Fondation Alberto Giacometti, Curych 133 Alberto Giacometti, Diego, 1955, v. 56,5 cm, Fondation Alberto Giacometti, Curych 133 Gundolf Winter, Rozkres vrásnění Giacomettiho Diega 134 Detail vrásnění na Giacomettiho Diegovi 135 Andreas Gursky, Bahrain Formula I Racing Circuit, 2005, 306 × 221,5 × 6,2 cm, neznámá sbírka 137 Ernst Scheidegger, Giacomettiho ateliér, 1960 140 Alberto Giacomettii, Dvě stolní lampy „Listy“, 1936 141 Diego Giacometti, Věšák na kabáty, v. 180 cm, 1965 142 John Chamberlain, Slow Christmas, 1968, v. 81,5 cm, neznámá sbírka 143 Příloha v katalogu Giacometti & Maeght 1946–1966 145 Alberto Giacometti, Lampa „Ženská hlava“, cca 1936 148 Carl Andre, Weathering Piece. Wide Wite Space, 1970, 36 čtvercových jednotek, 1 × 300 × 300 cm 149 Carl Andre, 16 Pieces of Slates, 1967, 121,9 × 121,9 cm, neznámá sbírka 151 Raffael Santi, Sixtinská madona, 1513/1514, 270 × 201 cm, Gemäldegalerie, Drážďany 152 Jean-Baptiste-Siméon Chardin, Mýdlové bubliny, 1733/1734, 93 × 75 cm, 148 National Gallery of Art, Washington 153 Jan Vermeer, Čtenářka dopisu v modrém, 1662–64, 46,6 × 39,1 cm, Rijkmuseum, Amsterdam 155 Georg Segal, Herečka, 1965, v. 182,9 cm, Hirshorn Museum and Sculpture Garden, Smithsonian Institution, Washington, D. C. 159 Sokl 29, Glyptotéka, Mnichov
246
160 Glyptotéka, Mnichov 166 Alberto Giacometti, Busta Elie Lotara, 1965, sádra, v. 60 cm, soukromá sbírka 167 Alberto Giacometti, Elie Lotar, 1965, sádra, v. 67 cm, soukromá sbírka 168 Alberto Giacometti, Busta Diega, bronz, v. 63 cm, soukromá sbírka 173 Michael Heizer, Double Negative, Moopa Valley, 1969, 9 × 13 × 457 m 174 Michael Heizer, Double Negative, Moopa Valley, 1969, 9 × 13 × 457 m 176 Hiroši Sugimoto, Mathematical Form: Surface 0006, 2004, soukromá sbírka 176 Hiroši Sugimoto, Mathematical Form: Surface 0004, 2004, soukromá sbírka 177 Auguste Rodin, Balzakův župan, 1897, v. 30,2 cm, Musée Rodin, Paříž 177 D. Freuler, Balzakův župan, příprava formy odlitku, 1897, foto 20,3 × 12,9 cm, Musée Rodin, Pqříž 178 Povrchová síť jako východisko animace 179 Karel Nepraš, Hlava, 1. polovina 60. let, neznámá sbírka 180 Michelangelo Buonarroti, Mávající mladík, kresba, British Museum, Londýn, detail 182 Čtyři fáze vzniku Giacomettiho obrazu 183 Čtyři fáze vzniku Giacomettiho obrazu 185 Auguste Rodin, Balzac, první studie aktu, 1895–1896, v. 93,3 cm, Musée Rodin, Paříž 183 Etruský kandelábr, Gottfried Semper, Der Stil, Bd. 2, Mittenwald 1977 (Berlin 1862) 187 Pablo Picasso, Návrh pomníku Apollinairovi, 1928, železný drát, v. 60,5 cm, Musée Picasso, Paříž 189 Edgar Degas, Vzpínající se kůň, National Gallery of Art, Londýn 190 Edgar Degas, Kůň, rentgenový snímek armatury voskové sošky, National Gallery of Art, Londýn 192 Luděk Marold, Bitva u Lipan, 1898, 1045 m2, detail, Výstaviště, Praha
247
193 Hiroši Sugimoto, Hyena-šakal-sup, 1976, 42,4 × 54,3 cm, soukromá sbírka 194 Hiroši Sugimoto, Piet Mondrian, 1999, 149,2 × 119,4 cm, soukromá sbírka 198 Brassaï, Ateliér Alberta Giacomettiho, 1948 200 Brassaï, Ateliér Alberta Giacomettiho, 1947, 40 × 30 cm 203 Pastička 206 Samuel Beckett, Čekání na Godota, Théâtre de l’Odéon, Paříž, 1961, scéna Alberto Giacometti 211 Jan Štursa, Jan Amos Komenský, 1922–1923, Fulnek 212 Emil Přikryl, Návrh soklu pro sochu Jana Amose Komenského na nádvoří Rohanského paláce MŠMT České republiky, 2013 213 Emil Přikryl, Návrh soklu pro sochu Jana Amose Komenského na nádvoří Rohanského paláce MŠMT České republiky, 2013 214 Emil Přikryl, Petr Rezek, s modelem soklu pro sochu Jan Amos Komenský, 2014 216 Čtvrtý sokl, Trafalgarské náměstí, Londýn 217 Rachel Whiteread, Monument, 2001, v. 5,1 m 218 Replika čtvrtého soklu, Mnichov, Wittelbacherplatz, 2013 219 Alexander Laner, Bydlet krásněji, Mnichov 2013, 220 Alexander Laner, Bydlet krásněji, Mnichov 2013, interiér a řez
Původ reprodukcí foto © archiv autora (na str. 66, 70, 89, 116, 118, 159, 160, 178, 179) Emil Přikryl (na str. 211) Marek Kopeč (na str. 212–214) repro Ägyptisches Museum, Berlin, 3. vyd.1983 (na str. 36) Andreas Gursky, Tokyo 2013 (na str. 135) Badt, K., Raumphantasien und Raumillusionen, Köln 1963 (na str. 180) Baile, G., Giotto. La Capella degli Scrovegni, Milano 1992 (na str. 102, 104, 105) Ballo, G., Lucio Fontana, Köln 1971 (na str. 37, 38, 39) Barten, S. (ed.), Diego Giacometti, Möbel und Objekte aus Bronze, Zürich 1988 (na str. 145) Baumann, F. A., Tøjner P. E. (ed.), Cézanne & Giacometti. Paths of Doubt, Ostfildern 2008 (na str. 44) Beye, Peter, Alberto Giacometti: Skulpturen – Gemälde – Zeichnungen – Graphik, München 1987 (na str. 50) Boehm, G., Stierle, K., Winter, G. (ed.), Modernität und Tradition. Festschrift für Max Imdahl zum 60. Geburgstag, München 1985 (na str. 131, 132, 133, 134) Boutonnet, Ch., Ortiz, R., Diego Giacometti, Paris 2003 (na str. 140) Breidbach, O., Ästehtik der Natur, Wien, New York 1997 (na str. 57) Brougher, K., (ed.), Hiroshi Sugimoto, Ostfildern 2005 (na str. 54) Brown, J., Velázquez. Painter and Courtier, New Haven, London 1980 (na str. 80, 83, 100–101, 103, 104) Brüderlin, M., Stooss, T. (ed.), Alberto Giacometti. Der Usprung des Raumes, Ostfildern 2010 (na str. 68, 87, 107, 120) Brüderlin, M., Weber, P., Andrews, R. (ed.), James Turrell. The Wolfsburg Project, Ostfildern 2010 (na str. 67) Dupin, J. Alberto Giacometti. Eclats d’un portrait, Marseille 2007 (na str. 182, 183) Dupon, J, Scheidegger, E., Alberto Giacometti, Paris 1962 (na str. 40)
249
Frank Stella Retrospektive. Kunstmuseum Wolfsburg, Ostfildern 2012 (na str. 60) Fellini, F., Sladký život (na str. 74, 75) Fuchs, R. H., Jan Dibbets , Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 11. 9.–1. 11. 1987, New York 1987 (na str. 23, 33) Giesbert, F.-O., Giacometti & Maeght, Saint-Paul de Vence 2010 (na str. 143) González, Á., Alberto Giacometti. Works writings, interwies, Barcelona 2006 (na str. 114, 127) Greenaway, P., Umělcova smlouva (na str. 34) Heizer, M., Double negative, New York 1991 (na str. 173, 174) Henning, A. (ed). Die sixtinische Madonna, München, London, New York 2012 (na str. 151) Hoek, E. (ed.), Theo van Doesburg. Œuvre catalogus, Bussum, 2000 (na str. 24) Hohl, R., Alberto Giacometti, Stuttgart 1971 (na obálce, na str. 166, 167, 168) Hohl, R., Giacometti. Eine Bildbiographie, Ostfilder 1998 (na str. 106) Koeppelin, D., Warum koppierte Alberto Gaicometti ältere Kunst, Basel 1995 (na str. 88) Le Normande-Romain, A. (ed.), 1898: le Balzac de Rodin, Paris 1998 (na str. 173, 181) Leinz, G. (ed.), Alberto Giacometti: die Frau auf dem Wagen; Triumph und Tod, Duisburg, München 2010. (na str. 108, 113, 117, 124, 125) Lewison, J., Interpreting Pollock, London 1999 (na str. 46) Lichtenstern, Ch., Pablo Picasso, Denkmal für Apollinaire. Entwurf zur Humanisierung des Raumes, Frankfurt am Main 1988 (na str. 187) Livingstone, M., Duane Hanson, Montreal 1994 (na str. 72, 73) Lord, J., Alberto Giacometti Drawings, New York 1971 (na str. 16, 87) Lüthi, M., Bilder und Blick in Manets Malerie, Berlin 2003 (na str. 86) Marck, J., van der, George Segal, New York 1975 (na str. 71, 155) Marchesseau, D., Diego Giacometti, Paris 1986 (na str. 53, 141) Marijnissen, R.-H., Seidel, M., Bruegel, Brussel 1977 (na str. 94) Marold, L., Bitva u Lipan, 1898, Výstaviště, Praha (na str. 192) Melvern, S., The Fourth Plinth or the Vicissitudes of Public Sculpture, in:
250
Gerstein, A. (ed.), Display and displacement: sculpture and the pedestal from Renaissance to post-modern, London 2007 (na str. 216) Meuris, J., Mondrian, Paris1991(na str. 19, 21, 27) Ottův divadelní slovník, Praha 1914–1919 (na str. 15) Pederson. L. C., Degas’ Method, New York 2013 (na str. 189, 190) Pelzer, A., Albrecht Dürer’s Unterweisung der Messung, München 1908 (na str. 30, 31, 40) Planiscig, L., Andrea Riccio, Wien 1927 (na str. 41) Rider, A., Carl Andre. Things in Their Elements, London 2011 (na str. 15, 148, 149) Rosenberg, P., Temperini, R., Chardin, Paris 1999 (na str. 152) Sekal, Z., Některé práce z let 1940–1992, Brno 1992 (na str. 20) Semper, G., Der Stil, Bd. 2, Mittenwald 1977 (Berlin 1862) (na str. 186) Sers, P., Theo van Doesburg, Paris 1990 (na str. 25) Schmidt, E. (ed.), Rémy Zaugg. Vom Bild zur Welt, Köln 1993 (na str. 110, 111) Schneider, A. (ed.), Alberto Giacometti. Skulpturen Gemälde Zeichnungen, München 1994 (na str. 99, 137) Soukromá sbírka drachem (na str. 97) Spindler, S., Schinkel-Rahmen: Entwürfe, Versionen und Varianten des Berliner Architekten, in: Weltkunst, 70, 2000, str. 1268–1270 (na str. 55) Sylvester, J., John Chamberlain. Catalogue Raisonné of Sculpture, 1954– 1985, New York 1986 (na str. 142) Syre, C., Alte Pinakothek. Italienische Malerei, Ostfildern 2007 (na str. 17) Townsend, Ch., The Art of Rachel Whiteread, London 2004 (na str. 217) Treue, W. (ed.), Achse, Rad und Wagen. Fünftausend Jahre Kultur- und Technikgeschichte, München 1965 (na str. 122) Wheelock, A. K. Jr.,Vermeer das Gesamtwerk, 3. vyd., Stuttgart 2010, str. 135 (na str. 153)
251
elektronické zdroje http://www.google.de/imgres?imgurl=http%3A%2F%2Fforecastpublicart.org%2Fwp-content%2Fuploads%2F2013%2F08%2FASCP_ Alexander-Laner_Foto%2525C2%2525A9Leonie-Felle_5448-e1377614452511.jpg&imgrefurl=http%3A%2F%2Fforecastpublicart. org%2Fpublic-art-review%2F2013%2F08%2Fclosing-soon-a-space-called-public-hoffentlich-offentlich%2F&h=426&w=640&tbnid=mjSIOPsHs7RbvM%3A&zoom=1&docid=MemlYad4XUhvuM&ei=cOFDVOOsOoutacOJgYgC&tbm=isch&iact=rc&uact=3&dur=2886&page=1&start=0&ndsp=41&ved=0CHIQrQMwGQ (na str. 219) http://twoinarow.com/2013/05/konterkunst-schoner-wohnen (na str. 220)
Obsah
I. RÁM A TEKTONICKÝ OBRAZ / 9 Někde ve vzduchu anebo na zemi / 13 Průchod / 29 Tektonický obraz / 43 Probourání / 51 Shrnutí I / 59 II. SOKL: PODEZDĚNÝ BALKÓN / 61 Na jedné lodi / 65 Balkón / 77 Etiketa a socha / 93 Bezdomovci / 99 Minimální monument / 107 Pojízdný sokl / 115 Vozidlo jako sokl / 119 Distance a virtualita / 129 Objekt / 139 Divadelnost / 147 Ukázání a balkón v nás / 157 Shrnutí II / 159 III. GIACOMETTIHO PRÁZDNO / 161 Vstup do bytí / 165 Pod pláštěm / 175
Opačný objev / 191 Proklouznutí neboli smrt / 197 Pastička, rám a sokl / 203 Shrnutí III / 205 Nejčastější otázky / 207 PŘÍDAVKY / 209 Mezi popravou a oslavou / 211 Sokl jako médium neboli neštěstí / 215 Místo doslovu / 221 Summary / 223 Použitá literatura / 225 Jmenný rejstřík / 231 Věcný rejstřík / 233 Seznam vyobrazení / 241 Původ reprodukcí / 248
PETR REZEK / SPISY
FILOZOFIE A POLITIKA KÝČE* HUSSERLOVA VĚCNOST* CARUSOVA OPERNÍ HLÍDKA* FENOMENOLOGICKÁ PSYCHOLOGIE * TĚLO, VĚC A SKUTEČNOST V UMĚNÍ* JAN PATOČKA A VĚC FENOMENOLOGIE* ARCHITEKTONIKA A PROTOARCHITEKTURA** DÉMANTY ČESKÉ FILOZOFIE* K TEORII PLASTIČNOSTI* PROKLOUZNUTÍ NEBOLI SMRT MÉDIUM UMĚNÍ – UMĚNÍ MÉDIA FENOMENOLOGICKÁ METAFYZIKA ARCHITEKTURA A TĚLO * vyšlo ** rozebráno
PETR REZEK / SPISY Svazek X
PROK LOUZ N U T Í NEBOLI SMRT /K TEOR II SOK LU/ Vydal Jan Placák – Ztichlá klika Obálka a grafická úprava Markéta Jelenová Redakce Čestmír Pelikán a Dagmar Magincová Tisk PBtisk Příbram Praha 2014 Internetové knihkupectví: www.kosmas.cz
