Projekt PODPORUJME PODNIKATELKY POLABÍ!
Miniškola podnikání pro ženy před SVČ
Účetní minimum
Ing. Pavlína Novotná 16.4.2013 Rodinné centrum ROUTA, o.s. www.podnikatelky-polabi.cz Čelákovice
Podnikání je činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Podnikání se člení na živnostenské a neživnostenské. Neživnostenské podnikání jsou činnosti, které jsou vázány speciálními předpisy a každá z těchto činností má samostatné podmínky a předpisy (např. lékaři, advokáti, notáři, svobodná povolání – umělci, zemědělské podnikání). Živnostenské podnikání se řídí zákonem o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., v platném znění. Živnost mohou provozovat osoby fyzické (FO) i právnické (PO), s bydlištěm či sídlem tuzemským či zahraničním. Výhody a nevýhody právních forem podnikání Podnikání formou živnosti (FO) – výhody - založení živnosti je při splnění zákonem určených podmínek pro vydání živnostenského oprávnění velmi jednoduché a rychlé - nevzniká povinnosti vkládat do podnikání základní kapitál. - přímé řízení a absolutní kontrola podnikatele-živnostníka nad celým svým podnikáním, které zpravidla provozuje pouze prostřednictvím své vlastní osoby - nižší administrativní zátěž u podnikání formou živnosti, a to především v oblasti účetnictví. Podnikání formou živnosti (FO) – nevýhody - - nižší schopnost získat cizí kapitál pro rozvoj podnikání, svůj rozvoj je financován zejména z vlastních zdrojů. - - ručení za závazky celým svým majetkem. Při uzavírání obchodních smluv jsou podnikatelé-živnostníci přímo osobně subjektem právních vztahů, dopady takových vztahů se pak týkají osoby podnikatele, nikoli pouze jeho podnikatelské činnosti. - - zátěž z hlediska povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, které musí každá FO odvádět osobně státu. Podnikání formou právnické osoby (PO) – výhody - snazší přístup k cizím finančním zdrojům - do obchodních vztahů vstupuje pouze společnost, nikoliv osobně společníci, kteří obchodní společnost tvoří – závazky z uzavřených smluvních vztahů tak na ně osobně nedopadají. 2
Podnikání formou právnické osoby (PO) – nevýhody - názorové neshody společníků ve společnosti, což může vést až k zániku společnosti. - vkladová povinnosti u některých typů obchodních společností - nutnost vést účetnictví (dříve zvané podvojné) - vyšší náklady při založení, odborná právní pomoc Všeobecné podmínky provozování živnosti: - dosažení věku 18 let. Nestačí zplnoletnění z jiného důvodu (uzavření sňatku) - způsobilost k právním úkonům. Osoby s omezenou způsobilostí mohou provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. - bezúhonnost. Jedná se o bezúhonnost v souvislosti s podnikáním či předmětem podnikání. Po zahlazení trestu se jedná o osobu bezúhonnou. Odpovědný zástupce provozuje živnost na jméno a účet podnikatele. Podnikatel může mít takový počet odpovědných zástupců, kolik má živností nebo druhů volné živnosti. Odpovědná osoba zastupuje tímto způsobem maximálně dva podnikatele. Mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem je vždy písemný smluvní vztah, může být i pracovně právní. Odpovědný zástupce je potřeba, když: - podnikatelem je právnická osoba - podnikatelem je fyzická osoba, která nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti - pokud fyzická osoba nemůže či nechce provozovat živnost osobně sama - podnikatelem je fyzická osoba mladší 18 let – nutný souhlas zákonných zástupců a soudu
Dělení živností. Živnosti dělíme na ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti mohou být provozovány pro fyzické osoby již na základě ohlášení, pro právnické osoby dnem rozhodnutí. Lhůta pro vyřízení je 5 dní. Ohlašovací živnosti jsou:
3
- živnost volná – nevyžaduje žádné prokázání způsobilosti kromě obecných podmínek - živnosti řemeslné – výslovně uvedené v příloze č.1 živnostenského zákona - živnosti vázané - výslovně uvedené v příloze č.2 živnostenského zákona Koncesované živnosti mohou být provozovány pouze na základě státního povolení – koncese. Na její vydání není právní nárok. Uvedeny jsou výčtem v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu. Jedná se o činnosti, které mohou zvlášť výrazně ohrozit životy, zdraví či majetek. Pokud má podnikatel zaměstnance, odpovídá za to, že i jeho zaměstnanci splňují různé konkrétní podmínky. Lhůta pro vyřízení je 60 dnů
Správní poplatky na živnostenském úřadě při ohlášení živnosti 1 000,- Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání, 500,- Kč za další ohlášení živnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností. Poplatek se vybírá jen jednou, pokud bylo ohlášeno současně více živností nebo pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Poplatek je možno uhradit v hotovosti v místě sídla obecního živnostenského úřadu, poštovní poukázkou nebo bankovním převodem, 50,- Kč za přijetí podání kontaktním místem, je-li žádost podána prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, kromě výše uvedeného správního poplatku Následující sazby správních poplatků jsou stanoveny Zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání
1000Kč
Další ohlášení živnosti
500Kč
Přijetí žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání
1000Kč
Přijetí další žádosti o koncesi
500Kč
Změna rozhodnutí o udělení koncese
500Kč
Vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro
500Kč 4
koncesovanou živnost Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámené změny
100Kč
Vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost (za stránku)
20Kč
Přijetí podání kontaktním místem veřejné správy podle § 72 živnostenského zákona
50Kč
Neplatí se: - za vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku. - za schválení odpovědného zástupce, pokud je provedené spolu s rozhodnutím o udělení koncese nebo při změně oboru činnosti v rámci živnosti volné. Jak hradit správní poplatky na živnostenském úřadě: Správní poplatky na živnostenském úřadě je možné hradit pouze v českých korunách. Nejčastěji se hradí v hotovosti příslušnému pracovníkovi živnostenského úřadu nebo prostřednictvím pokladny obecního úřadu nebo úřadu městské části. Také můžete k úhradě správního poplatku použít složenku nebo platební kartu. Preferovaný způsob úhrady se na každém živnostenském úřadě liší, proto je potřeba si to předem na příslušném úřadě zjistit.
Přerušení živnosti. V současnosti již není nutné hlásit na živnostenském úřadě, ale zůstává povinnost odhlásit ho dopředu (nikdy zpětně !) pojišťovnám a finančnímu úřadu. Pokud ovšem odhlásíme přerušení na živnostenském úřadě na jednotném formuláři, pak si ušetříme další administrativu. Přerušit živnost lze na libovolnou dobu a její opětné zahájení není zpoplatněno, tedy se vyplatí víc, než úplné zrušení živnosti.
5
Místo podnikání a provozovna Je nezbytné, aby měl každý podnikatel v evidenci vedeno místo podnikání (u fyzických osob) nebo sídlo (u právnických osob). V případě podnikatele-fyzické osoby, jehož místo podnikání se liší od bydliště, musí podnikatel označit objekt, v němž má místo podnikání, svým jménem a příjmením a identifikačním číslem. Pokud je adresa bydliště podnikatele-fyzické osoby a místa podnikání shodná, označení na objektu být nemusí. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou (názvem právnické osoby) nebo jménem a příjmením podnikatele, identifikačním číslem osoby (IČ). Na specifické typy provozoven se z hlediska jejich označování vztahují i další povinnosti. Rozdíl mezi místem podnikání a provozovnou Místem podnikání je v souladu se živnostenským zákonem adresa, odkud podnikatel řídí svoji činnost (adresa pro fakturaci, vyřizování telefonů, apod.). Místo podnikání si volí podnikatel podle vlastní úvahy. Nejčastěji se samozřejmě jedná o adresu trvalého bydliště, ale místo podnikání může být také shodné s adresou provozovny. V případě, že se adresa místa podnikání liší od trvalého bydliště, musí podnikatel v souladu se živnostenským zákonem prokázat právní důvod užívání prostor. Dokladem, pro prokázání užívání prostor může být například nájemní smlouva, výpis z katastru nemovitostí, písemný souhlas vlastníka nemovitosti s užíváním prostor atd. Jestliže podnikatel nemá trvalé bydliště a je hlášen v sídle obecního úřadu, musí doložit souhlas obce s umístěním místa podnikání v jeho sídle. Podnikatel (fyzická osoba) může mít jen jedno místo podnikání, které platí pro všechny jeho živnosti. Ovšem na rozdíl od provozovny, musí mít místo podnikání vždy. Provozovnu podnikatel mít může, ale nemusí, je to dáno povahou podnikání. Kdo pracuje převážně u klientů (opravy spotřebičů, stavební práce), stálou provozovnu nemá. Pokud podnikatel vyrábí drobné předměty v dílně, nebo prodává v prodejně, poskytuje konzultace ve stálé kanceláři, provozovnu má a musí dodržovat předpisy s tím související.
6
Plánované ukončení činnosti v provozovně je nutné oznámit živnostenskému úřadu v předstihu. Kromě údajů, kterými byla provozovna označena, a plánovaného data ukončení činnosti, je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu, na jaké adrese lze vypořádat jeho případné závazky. Podnikatel je dále povinen ohlásit každou změnu adresy pro vypořádání závazků po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně. Další důležité předpisy: - profesní pravidla a postupy - technologické postupy - hygienické předpisy - Ochranný svaz autorský - ochrana osobních údajů - Český statistický úřad Spolupracující osoby. Jedná se o manžela, manželku nebo další osoby starší 18-ti let, které žijí ve společné domácnosti ( partneři, děti). Nemusí mít svou vlastní živnost, mohou se podílet na živnosti podnikatele, a to do výše 50%. Nemají svou vlastní živnost, ale jsou přihlášeni jako spolupracující osoby k sociálnímu , zdravotnímu pojištění a daním.
Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V případě hlavní samostatné výdělečné činnosti je platba pojistného hrazena formou měsíčních záloh a doplatku pojistného na důchodové pojištění a toto pojistné je vždy povinné. Zálohy jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího měsíce. U vedlejší samostatné výdělečné činnosti se postupuje obdobně, ale placení závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí (tzv. rozhodné částce), nebo na tom, zda se OSVČ k účasti 7
na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Pokud OSVČ (vedlejší činnost) nedosáhne v předchozím roce rozhodné částky příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, není ze zákona účastna důchodového pojištění a není tedy povinna za tento rok doplácet pojistné a taktéž není povinna v běžném roce odvádět zálohy na pojistné důchodového pojištění. Totéž platí, pokud se dobrovolně nepřihlásí. Rozhodná částka je pro rok 2013 stanovena 62 122,- Kč a každý rok se mění. Vyměřovací základ sociálního pojištění OSVČ Vyměřovacím základem pro pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu, a to i v případě, kdy jsou příjmy OSVČ osvobozeny od daně z příjmu. Za daňový základ se u OSVČ, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti. Minimální a maximální vyměřovací základ sociálního pojištění OSVČ 2013 U sociálního pojištění existuje takzvaný minimální a maximální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je zdrojem pro výpočet pojistného v případě, že při použití základního pravidla (50 % z příjmů) pro stanovení vyměřovacího základu vznikne částka nižší, než je tento minimální vyměřovací základ (například u podnikatele, který hospodaří se ztrátou). Maximální vyměřovací základ je zdrojem pro výpočet pojistného v případě, že při použití základního pravidla pro stanovení vyměřovacího základu vznikne částka vyšší, než je tento maximální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2013 představuje součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného pro výkon hlavní činnosti, tj. 6 471 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že minimální roční vyměřovací základ 2013 činí 77 652 Kč. Minimální vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2013 představuje součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného pro vedlejší činnost, tj. 2 589 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. To znamená, že minimální roční vyměřovací základ činí 31 068 Kč.
8
V obou výše zmíněných případech se do počtu kalendářních měsíců nezahrnují měsíce, v nichž po celý měsíc měla OSVČ nárok na nemocenské z nemocenského pojištění OSVČ, nebo z něj pobírala peněžitou pomoc v mateřství, nebo vykonávala vojenskou službu. Těmito měsíci se rozumí i ty, kdy byla činnost vykonávána jen po část měsíce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené důvody pro snížení. Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v roce 2013 je částka 1 242 432 Kč. Tato částka se měsíčně nesnižuje jako minimální vyměřovací základ.
Výše pojistného na sociální pojištění OSVČ při zahájení činnosti v r. 2013 Hlavní samostatně výdělečná činnost v r. 2013 OSVČ, která zahájila v roce 2013 hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy, a to od měsíce zahájení činnosti. Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu (MVZ), který činí nejméně 25 % průměrné mzdy.
v roce 2013 činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 6 471 Kč,
záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu,
vypočtené částky se zaokrouhlují směrem nahoru,
nejnižší záloha pojistného na důchodové pojištění OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost v roce 2013 činí 1 890 Kč. Vedlejší samostatně výdělečná činnost v r. 2013 Minimální výše zálohy na pojistné se stanoví z měsíčního vyměřovacího základu OSVČ, která se pro účely placení záloh na pojistné považuje za OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, činí nejméně 10 % průměrné mzdy.
v roce 2013 činí minimální měsíční vyměřovací základ částku 2 589 Kč,
nejnižší záloha na pojistné na důchodové pojištění OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v roce 2013 činí 756 Kč pro osoby, které v předcházejícím roce dosáhly daňového základu zakládajícího povinnost platit zálohy na pojistné. 9
OSVČ může podnikat na vedlejší výdělečnou činnost, pokud:
vykonávala zaměstnání
Zaměstnáním se rozumí činnost zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.
měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání,
byla nezaopatřeným dítětem podle ust. § 20 odst. 3 písm. a) zákona. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (studium)
OSVČ není povinna dokládat důvody pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které ČSSZ vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě. ČSSZ je povinna tyto důvody zveřejnit. Skutečnosti o vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ oznámit nejpozději na Přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který chce být považována za vykonávající vedlejší SVČ. Nemocenské pojištění Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Splatnost pojistného na nemocenské pojištění je od 1. do 20. dne následujícího měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je stanoveno z měsíčního základu procentní 10
sazbou. Sazba pojistného na nemocenské pojištění OSVČ činí 2,3 %. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka pro účast na pojištění zaměstnanců v roce 2013 činí částku 2 500 Kč (ust. § 6 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění). Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro pojistné na nemocenské pojištění pro rok 2013 činí tedy částku 5 000 Kč. Minimální platba pojistného je ve výši 115 Kč. OSVČ, která je účastna dobrovolného nemocenského pojištění, bude posouzena vždy jako OSVČ, která vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a to i přesto, že mohou trvat důvody pro výkon vedlejší činnosti. Tato OSVČ je vždy povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění alespoň v minimální výši, nebo podle výše dosaženého daňového základu za předchozí kalendářní rok. Pro rok 2013 činí minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění při výkonu hlavní činnosti 1 890 Kč. Maximální měsíční základ nemůže být vyšší než 1/12 maximálního vyměřovacího základu pro důchodové pojištění stanoveného pro rok 2013, tj. částka 103 536 Kč. Maximální platba pojistného na nemocenské pojištění činí tedy 2 382 Kč (2,3 % z 103 536). Jestliže OSVČ uhradí platbu ve vyšší výši, k částce přesahující 2 382 Kč se při výpočtu dávky nemocenského pojištění (nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství) nepřihlíží. OSVČ, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, za období nároku na výplatu nemocenské se přitom považuje též období prvních 21 kalendářních dnů, za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Za kalendářní měsíc, v němž OSVČ vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy. Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. OSVČ může po projednání s OSSZ platit pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.
11
S účinností od 1. 1. 2012 si lze výši pojistného, zaplaceného v období splatnosti, dodatečně navýšit (v souladu s ustanovením § 14c odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Uvedené znamená, že do 20. dne následujícího kalendářního měsíce lze další platbou pojistného dodatečně navýšit měsíční základ, který již byl uhrazen v minimální stanovené výši. Pojistné, které bylo po projednání s příslušnou správou sociálního zabezpečení zaplaceno do budoucna, nelze dodatečně navýšit. Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené pro splatnost pojistného nebo zaplaceno v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění po zániku účasti na nemocenském pojištění, pokud nejsou jiné splatné závazky vůči OSSZ.Příslušná správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči příslušné správě sociálního zabezpečení, písemně oznámit OSVČ den a důvod zániku její účasti na nemocenském pojištění, a to do osmého dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž účast zanikla. Zjištěný přeplatek je příslušná správa sociálního zabezpečení povinna vrátit do jednoho měsíce ode dne zjištění přeplatku.
Vazba nemocenského pojištění na důchodové pojištění Od 1. 1. 2011 je stanovena vazba mezi zálohou na důchodové pojištění a platbou na nemocenské pojištění. V praxi to znamená, že měsíční základ určený platbou pojistného na nemocenské pojištění nemůže být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého byla nebo měla být uhrazena záloha na důchodové pojištění v tomto měsíci. Pokud OSVČ zaplatí pojistné na nemocenské pojištění z vyššího vyměřovacího základu, část platby, která neodpovídá měsíčnímu vyměřovacímu základu pro zálohu na důchodové pojištění, se stává přeplatkem. Zdravotní pojištění OSVČ v roce 2013 OSVČ v roce 2013 zaplatí za zdravotní pojištění minimálně 1 748 Kč měsíčně u OSVČ hlavní Minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění OSVČ se vypočítává z minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, který činí dvanáctinásobek 50 12
% průměrné měsíční mzdy. Na základě propočtu podle Nařízení vlády č. 324/2012 Sb. je průměrná měsíční mzda pro rok 2013 25 884 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ pro všechny měsíce roku 2013 je tudíž 12 942 Kč. Z toho je (po zaokrouhlení) minimální měsíční záloha na pojistné rovna již zmíněné částce 1 748 Kč. Zálohy na zdravotní pojištění jsou splatné vždy k 8. dni následujícího měsíce. Minimální výše záloh se každoročně zvyšuje již v lednu, změna záloh tedy není až s podáním přehledu. Osoby, pro které neplatí povinnost platit zálohy na zdravotní pojištění: a) zaměstnanci ( pokud bylo odvedeno pojistné alespoň z minimální mzdy – v současnosti 8 000,- Kč) b) OSVČ na neschopence Osoby, pro které nebyl stanoven minimální vyměřovací základ ( tj. platí nižší zálohy) : a) plátcem pojistného byl i stát (poživatel důchodu, nezaopatřené dítě, žena na mateřské, příjemce rodičovského příspěvku) b)ze zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance c) OSVČ pobírala nemocenské dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let
13
