PRÁVNÍ MINIMUM PRO BUDOUCÍ PODNIKATELKY II.
Program semináře • • • •
Důsledky prodlení, změny smluv, započtení Odpovědnost za škodu a její náhrada Promlčení a prekluze nároků Pracovní právo pro podnikatele – pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, odpovědnost za škodu, mzda, skončení pracovního poměru • Možnosti řešení sporů
Změny osob současnost Postoupení pohledávky •postoupit lze pouze písemnou formou •postoupit pohledávku lze i bez souhlasu dlužníka, dlužníkovi se postoupení toliko oznamuje a až oznámením je postoupení vůči dlužníkovi účinné •v případě postoupení pohledávky za úplatu, odpovídá postupitel za její dobytnost do výše přijaté úplaty pouze v případě, že s k tomu zavázal Převzetí dluhu •převzít dluh namísto dlužníka lze pouze se souhlasem věřitele, smlouva vyžaduje písemnou formu •zajištění dluhu trvá jen tehdy, pokud s tím jeho zajišťovatelé souhlasí •Další změny obsahu smlouvy i obsahu jednotlivých závazků ze smlouvy plynoucích lze provádět vždy pouze na základě dohody smluvních stran.
Změny osob – budoucnost Postoupení pohledávky •již není povinná písemná forma •postupitel za zákona ručí za dobytnost pohledávky až do výše přijaté úplaty,ledaže se pohledávka stane nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka, nedobytnost musí postupník postupiteli bez zbytečného odkladu vytknout
Postoupení souboru pohledávek Převzetí dluhu •nově se vedle klasického převzetí dluhu zavádí i přechod dluhu na nabyvatele věci zapsané ve veřejném seznamu, v takovém případě zcizitel může písemně vyzvat věřitele, aby na jeho místo přijal nabyvatele, je-li na to věřitel ve výzvě upozorněn, platí, že dal souhlas (tj. mlčení znamená v tomto případě souhlas) Postoupení smlouvy •zcela nový institut, je třeba, aby s postoupením smlouvy souhlasila druhá stana, ve smlouvě lze ujednat, že je uzavřena na řad a pak lze postoupit i bez dalšího výslovného souhlasu
Změny v obsahu závazků Současnost
Budoucnost
OZ řeší pouze narovnání, což je institut, kterým se dosavadní závazek nahrazuje novým závazkem, právní úprava se příliš nemění
Narovnání – i když narovnáním dojde k nepoměru mezi vzájemným plněním stran, nelze jej proto rozporovat, narovnat lze i veškerá práva (neplatí to však pro práva, která strany nemohly mít na mysli), povinná písemná forma pro případ promlčeného závazku (obdobně platí i při novaci) Změna okolností - § 1765 NOZ dojde-li v důsledku změny okolností k hrubému nepoměru stran, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, nedohodnou-li se, může soud na návrh strany změnit závazek strany nebo závazek zrušit, nejedná se však o okolnosti odpovídající běžnému podnikatelskému riziku
Zánik závazku • Zánik závazku = okamžik, kdy končí povinnost závazek plnit • Typicky se jedná o splnění závazku • Nelze odepřít plnění jen proto, že druhá smluvní strana nesplní řádně svůj jiný dluh vzniklý z jiného právního důvodu • Závazek musí být splněn řádně, tj. včas, ve sjednané kvalitě a množství, s dohodnutými vlastnostmi, právně řádně
1. Závazek je třeba splnit včas – prodlení I. Ve vztazích dle OZ (zejména spotřebitelé) •dlužník je v prodlení v případě, že nesplní povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, •neexistuje úprava smluvních úroků z prodlení, vždy platí zákonné úroky z prodlení •věřitel má právo na náhradu škody i vedle úroků z prodlení, ledaže jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, pak má nárok pouze na náhradu škody převyšující výši úroků z prodlení Ve vztazích dle OChZ (zejména podnikatelé) •dlužník je v prodlení okamžikem, kdy ve lhůtě nesplnil svůj závazek, •věřitel má právo na náhradu škody způsobené plněním peněžitého závazku pouze v případě, že není kryta úroky z prodlení Platí zásadně pravidlo, že úroky se již dále neúročí. Konečná výše úroků není nijak limitována, často dochází k tomu, že věřitel nekoná a čeká na výnosy z úroků.
Prodlení II. – od ledna 2014 Zavádí se smluvní úroky jako výchozí princip, podpůrně, nejsou-li stanoveny dohodou pak platí úroky dle nařízení vlády. Věřitel, který bezdůvodně otálí s uplatněním své pohledávky, může nově požadovat úroky maximálně do výše jistiny. Od okamžiku, kdy své právo uplatnil u soudu, mu však další úroky náleží. Lze v určitých případech úročit úroky, a to dle pravidla v ust. § 1806, v případě, že je takové úročení ujednáno a v případě protiprávních činů (například náhrada škody) pak ode dne uplatnění nároku u soudu.
Závazek je třeba splnit bez vad x plnění úhrnkem • Ve smlouvě se objeví formulace „jak stojí a leží“ – pokud se takto přenechává věc, pak její vady jdou k tíži nabyvatele • Lze si vymínit určitou vlastnost věci • Neodpovědnost se nevztahuje na absenci vlastností, o kterých zcizitel prohlásil, že je daná věc má
Nároky z vadného plnění • Vady je třeba vytknout bez zbytečného odkladu, nejpozději do šesti měsíců od převzetí • Není-li vada vytknuta včas, soud nepřizná nároky z vadného plnění plynoucí
Závazek se plní řádně - způsob plnění • Lze-li plnit několika způsoby (složenkou, hotově, převodem), je volba na dlužníkovi • Lze-li plnit jedno z více volitelných plnění (vrátit kupní cenu nebo opravit), volí si dlužník, ale nemůže plnění „míchat“
Závazek se plní v dohodnutém množství - částečná plnění • Dluh lze plnit i po částech, pokud to nebrání povaze závazku nebo účelu smlouvy • Pokud má dlužník plnit ve splátkách a neplní, může věřitel požadovat zaplacení celého dluhu jen tehdy, pokud si to strany ujednaly.
Zánik závazku započtením Pojem zápočet pohledávek Podmínky pro zápočet: - Strany si dluží vzájemně - Plnění je stejného druhu - Obě pohledávky jsou splatné Započítat lze pouze pohledávky, které lze uplatnit u soudu, tedy pohledávky splatné.
Nelze započítávat pohledávky nejisté nebo neurčité.
Započtení II. Započítat lze i pohledávky promlčené, pokud se pohledávka a závazek „setkaly“ ještě před promlčením. Započítat lze i pohledávku nesplatnou jen proto, že věřitel odložil dobu splatnosti závazku, aniž změnil jeho obsah. Proti splatné pohledávce lze započítat pohledávku nesplatnou jen tehdy, pokud dlužník není schopen plnit své závazky. Nový oz již toto pravidlo neobsahuje. Dohodou lze započítat jakékoli vzájemné pohledávky s výjimkou pohledávek na výživné nesvéprávného nezletilce, a až na výjimky pohledávek na náhradu škody na zdraví.
Náhrada újmy • Dříve náhrada škody • Prevenční povinnost – jak pro škůdce, tak pro poškozené, kdo nezakročí, když mu škoda vzniká, nese si sám následky
• Nově se výrazně zvyšuje odpovědnost za volbu osoby, kterou něčím pověřím (§ 2914) a odpovědnost profesní za rady (a to i např. pro pojišťovací poradce a podobně - § 2950)
Nekalá soutěž Jednání v rozporu s dobrými mravy v hospodářském styku - § 2976 Ochrana – soudní cestou Požadavky: - Zdržet se - Odstranit závadný stav - Přiměřené zadostiučinění,náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení
Promlčení • Pojem • Důsledky – dlužník nemusí plnit • Soud k němu přihlíží jen na námitku, námitky se nelze vzdát
Promlčení současnost • Odlišná úprava v občanském a obchodním zákoníku • Občanský zákoník – 3 roky • Obchodní zákoník – 4 roky
Promlčení – NOZ • Promlčecí lhůta 3 roky • Lze si sjednat i kratší (nejméně 1 rok), i delší (nejvýše 15 let), nelze tak ujednat v neprospěch slabší strany • Uzná-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let (od uznání, nebo od doby určené jako termín splnění) • Lhůta deset let pro výkon rozhodnutí
Pracovní právo Pracovně právní vztahy jsou založené na těchto principech: - vztah nadřízenosti a podřízenosti - práce jménem zaměstnavatele - práce podle pokynů zaměstnavatele - práce je vykonávána zaměstnancem osobně (a jinak nelze) - práce je vykonávána za mzdu - práce je vykonávána na náklady zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě - práce je vykonávána na odpovědnost zaměstnavatele
ŠVARC systém? Práce splňující kritéria závislé práce se považuje dle zákona o zaměstnanosti - §5 písm. e) za nelegální práci. Za výkon nelegální práce hrozí fyzické osobě pokuta, stejně tak hrozí pokuta i „zaměstnavateli“ Důležitým kritériem je vedle již uvedených i soustavnost činnosti a to, že vedle této činnosti nevykonává podnikatel činnost pro žádnou další osobu, nebo jen v minimální míře.
Druhy pracovně právních vztahů
Pracovní poměr Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr - dohoda o pracovní činnosti - dohoda o provedení práce
Pro zaměstnance je vždy nejvýhodnější pracovní poměr, pro zaměstnavatele takřka vždy dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti.
Před vznikem pracovně právního vztahu Zaměstnavatel je povinen: - zaměstnance informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovní smlouvy, o pracovních podmínkách a podmínkách odměňování -
vyžádat si od zaměstnance vstupní lékařskou prohlídku (platí to i pro dohody v případě, že jde o rizikovou práci, nebo v případě, že má zaměstnavatel pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance)
Dohoda o pracovní činnosti • musí být písemná • musí uvádět sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby, a dobu, na kterou se dohoda uzavírá (doba určitá nebo doba neurčitá) • rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno za celou dobu platnosti dohody, nejdéle však za 52 týdnů) • jednostranně může být dohoda zrušena i bez uvedení důvodu, a to s 15 denní výpovědní dobou, okamžitě může být zrušena jen v případech, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr
Dohoda o provedení práce - dohoda musí být sepsána písemně - v dohodě je nutné sjednat dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá, předmět – sjednaný pracovní úkol nebo práce, které budou vykonávány, rozsah práce (maximálně 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele) - je vhodné sjednat podmínky pro její předčasné ukončení, zákoník práce toto neřeší - do částky 10.000,-- Kč v jednom měsíci se neplatí sociální a zdravotní pojištění, do částky 5.000,-- Kč v jednom měsíci se platí srážková daň z příjmu
Pracovní smlouva Pracovní smlouvou se zakládá pracovní poměr. Pracovní poměr může být sjednán na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou (pouze 3 opakování, vždy nejdéle na dobu 3 let, za opakování se považuje i prodloužení dodatkem) Musí obsahovat: - druh vykonávané práce - místo výkonu práce - den nástupu do práce Vždy musí být písemná. Vždy musí být uzavřena nejpozději v den nástupu do práce.
Další ujednání při vzniku pracovního poměru Zkušební doba – musí být sjednána písemně v maximální délce 3 měsíce (u vedoucích zaměstnanců max. 6 měsíců), prodlužuje se pouze o dobu překážek v práci na straně zaměstnance a o dobu dovolené (nelze ji prodloužit dodatečně), během zkušební doby lze pracovní poměr okamžitě zrušit i bez uvedení důvodu a bez ohledu na to, zda-li zaměstnanec je či není v tzv. ochranné době. Do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o podstatných náležitostech pracovního poměru (např. délka pracovní doby a její rozvržení, nárok na dovolenou a podobně), informace o mzdě a výplatním termínu.
Další možná ujednání Dohoda o hmotné odpovědnosti – musí být písemná, před jejím zahájením musí být provedena inventarizace, může být i společná, lze ji uzavřít jen s osobou starší 18 let a jen pro případ pracovního poměru nebo vztahu na základě dohody o pracovní činnosti Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřené věci – uzavírá se v případě svěření dražší věci, musí být u věci nad 50.000,-- Kč Konkurenční doložka – zaměstnanec se zavazuje, že po skončení pracovního poměru se zdrží činnosti ve stejné oblasti podnikání, jako podniká zaměstnavatel, konkurenční doložku lze platně sjednat až po skončení zkušební doby, je-li tato sjednána!
Povinnost zaměstnavatele při ochraně zdraví Zaměstnavatel je povinen – na svůj náklad odhalovat rizika a odstraňovat je, - zaměstnance řádně proškolit, - zabezpečit ochranné pracovní prostředky, - vést knihu úrazů a pracovní úrazy řádně hlásit, - nepřipustit výkon zakázaných prací, - být pro případ pracovního úrazu řádně pojištěn
Odměna za práci Mzda může být sjednána: - ve smlouvě - platebním výměrem - ve vnitřních předpisech zaměstnavatele - kombinací těchto způsobů Minimální mzda – 8.500 Kč, 50,60 Kč Minimální zaručená mzda Musí být sjednán pravidelný termín výplaty mzdy, splatnost mzdy je však vždy do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla práce vykonána.
Odpovědnost za škodu v pracovněprávních vztazích Zaměstnavatel odpovídá: - za škodu, která zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním - za věcnou škodu, kterou zaměstnanec utrpěl při odvracení škody hrozící zaměstnavateli - za škodu na věcech obvykle nošených do zaměstnání, a to do výše 10.000,-- Kč a jeli škoda nahlášená do 15 dnů od chvíle, kdy se o ní zaměstnanec dozvěděl - škoda na zdraví – pracovní úrazy, nemoci z povolání Zaměstnanec odpovídá: - za škodu způsobenou nesplněním prac. povinností do 4,5 násobku průměrného výdělku - za škodu způsobenou neodvracením škody zaměstnavateli do 3 násobku průměrného výdělku - za schodek - za svěřené předměty - za úmyslnou škodu – v plné výši
Ukončení pracovního poměru 1. 2.
3. 4.
5. 6.
Uplynutím doby – je-li pracovní poměr sjednán na dobu určitou Dohodou (neexistuje nic jako „výpověď dohodou, buď se strany dohodnou, a jde o dohodu, nebo jde o jednostranný akt, a pak jde o výpověď), musí mít písemnou formu Výpovědí ze strany zaměstnance – výpovědní doba činí 2 měsíce Výpovědí ze strany zaměstnavatele (ochranné doby, důvody výpovědi) – zaměstnavatel výpověď vždy musí odůvodnit tak, aby bylo zřejmé, proč pracovní poměr končí, a zda-li zaměstnanci náleží odstupné či nikoli, výše odstupného je závislá na době zaměstnání u zaměstnavatele Okamžitým zrušením pracovního poměru Zrušením pracovního poměru ve zkušební době
Řešení sporů 1. Základní pojmy Platební rozkaz, žaloba,rozsudek, právní moc, vykonatelnost 2. Co od soudů nečekat 3.
Kolik to stojí
4. Co napsat do žaloby
5. Pozor na lhůty
Alternativní řešení sporů • Rozhodčí řízení • Mediace
Kam se obrátit
• • • •
advokát notář exekutor daňový poradce
U všech je třeba se ujistit, že se danou problematikou zabývají a mají s ní zkušenost, ale zároveň je nutné, aby Vám člověk „sedl,“ abyste vyznávali podobné hodnoty, jinak se může stát, že dosáhnete něčeho, co jste vlastně ani nechtěli
Trestní odpovědnost podnikatele
• • • •
trestné činy majetkové trestné činy obecně nebezpečné trestné činy hospodářské trestné činy proti občanskému soužití
