Sociálně-právní minimum. Ing. Pavel Osoha 2010

Sociálně-právní minimum Ing. Pavel Osoha 2010

I. Veřejná správa

2

Stát






• • • •


Stát je institucí (organizací) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Svrchovaný stát není podřízen žádné jiné moci, vnější ani vnitřní. Stát je lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí. Pokud by neexistovalo násilí jako prostředek vynucování státního zájmu, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie. Kritéria státu jsou definována v Konvenci o právech a povinnostech států z Montevidea, podepsané r. 1933 (americká konvence, principy obecně uznány v mezinárodním právu): stálé obyvatelstvo, vymezené státní území, státní moc vláda a státní aparát, schopnost vstupovat do vztahů s jinými státy. Je otázka, zde tato kritéria jsou dostatečná. Praktickou (v minulosti hlavní) podmínkou pro existenci státu je samozřejmě jeho uznání ostatními státy.

3

Typy států Podle suverenity

Podle způsobu vlády (zdroje moci)

Podle hlavy státu (státní formy)

Podle uspořádání státu

Podle idejí

Zvláštní případ – unie personální a reálné. 4

Systém státní moci Ústava ČR 1/1993 Sb. Demokratické státní uspořádání se vyznačuje dělbou moci ve státě mezi tři nezávislé subjekty, jež musí být v rovnováze:

Moc

Zákonodárná

Soudní

Výkonná

5

Moc zákonodárná • • •

Tvorbou zákonů vytváří právní rámec pro činnost ostatních orgánů a pro chování občanů. Je svěřena Parlamentu ČR (PČR). PČR je tvořen dvěma komorami. Senát

Parlament ČR

Poslanecká sněmovna

6

Moc soudní Soudy, rozhodují o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, řeší spory, přezkoumávají rozhodnutí veřejných a správních úřadů, vynášejí rozsudky nad pachateli, kteří přestoupili zákon apod. Jedině soudy rozhodují o vině a trestu za trestné činy … Systém soudů v ČR:

Soustava obecných soudů Ústavní soud

Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud

Vrchní soudy

Krajské soudy

Okresní soudy

Soudce jmenuje prezident. Jsou nestranní a nezávislí, řídí se jen zákonem a svým svědomím … Zvláštním soudem je Ústavní soud, který ochraňuje ústavnost. Soudce ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu ...

7

Moc výkonná (exekutiva) o

o

o

o

Prezident – hlava státu. Není z výkonu funkce odpovědný. Zastupuje stát navenek. Vrchní velitel ozbrojených sil. Některé jmenovací kompetence, vracení zákonů, udělení milosti, kontrasignace. Vláda – vrcholný orgán moci výkonné. Odpovídá PS PČR. Předseda, místopředsedové, ministři. Úřad vlády. Je nositelem vnitřní i zahraniční politiky. Státní zastupitelství - orgán zastupující veřejnou žalobu v trestním řízení, může podat návrh na zahájení soudního řízení, nebo do něj vstoupit Ostatní – nezávislé orgány – NKÚ a ČNB. 8

Státní správa Ústřední orgány
ministerstva
další úřady • obslužné instituce či úřady • detašovaná pracoviště (ministerstev) v regionech, • dekoncentráty Územní orgány
s všeobecnou působností • dříve okresní úřady • dnes jen obecní úřady (zejm. obcí z rozšířenou působností)
s dílčí správní působností

9

Samospráva Místní (územní) Stát předává část veřejné správy obcím; vykonávána přímo občany (místní referendum) či jimi zvolenými orgány (orgány obecní samosprávy). Zájmová Zájmová či profesní sdružení, neustálý rozmach této sféry

10

Obce a jejich působnost Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Obec – základní územní samosprávné společenství občanů tvořící územní celek. Základní územní jednotka státu. Samostatná (vlastní, samosprávná) – Věci, jež si obec spravuje sama. Jež se dotýkají v prvé řadě života obyvatel a jejich význam tento rámec nepřesahuje. Úkoly patřící do samosprávy obec plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce.

Působnost obce Přenesená (delegovaná) – Věci veřejné správy, náležící státu, který je na obec přenesl. Jejich význam přesahuje rámec obce – stát má zájem na jejich intenzivnějším ovlivňování. Svěří-li zákon obci výkon státní správy, ta je povinna zabezpečit úkoly v přenesené působnosti.

11

Obec, městys, město Obec

Městys

Město

Statutární město

12

Názvosloví orgánů obce Obec

Městys

Město

Statut. město

M. obvod (část)

Rozsah výkonu státní správy • Obec (I. stupně) • Obec s PObÚ (II. stupně) • Obec s rozšířenou působností (III. stupně) 13

Kraje a jejich působnost Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích. Analogie obce. Kraj

14

II. Sociální správa, sociální politika

15

Sociální správa o

I sociální věci (věci vztahující se ke společnosti, týkající se zlepšování společenských poměrů, hmotného zabezpečení jedince ve společnosti) musí být určitým způsobem spravovány.

o

Sociální správu představují všechny formalizované organizace (veřejnoprávní a soukromoprávní), činnosti a postupy, jimiž se realizuje sociální ochrana obyvatelstva na daném území a jež umožňují uspokojování sociálně potřebných klientů.

o

Sociální správa je jedním z odvětví (veřejné) správy obecně.

16

Předmět sociální správy Za činnosti (služby) sociální povahy je možno považovat ty, které se zabývají • zaměstnaností, • zdravím, • ochranou dětí a rodiny, • sociálním pojištěním, • sociálními dávkami, • sociálními službami, • sociálními prvky ve školství, • sociálním bydlením. 17

Systémy sociální správy o o

o

V každé zemi se postupně vytvořil systém orgánů a organizací působících ve státní správě. Systémy sociální správy jsou vymezené celky s určitým sociálním cílem (definovaným posláním), s uspořádanými strukturami lidí a s určitou soustavou nástrojů a finančních prostředků, jimiž své cíle uskutečňují. Státy (ale i obce, organizace, EU) formulují k řešení a správě sociálních věcí svou politiku – sociální politiku. 18

Sociální politika – historie V historii je možné vysledovat jisté obecné tendence: o o o o

Od nahodilého řešení k řešení cílevědomému a koncepčnímu, od individuálních a lokálních aktivit k aktivitám organizovaným a garantovaným státem, od národní sociální politiky k mezinárodnímu dojednávání, od jednotlivých opatření k systémovému a systematickému.

Vývoj sociální politiky: Počátek civilizace

Bez sociální politiky (vzájemná pomoc, pospolitost).

Starověk

Omezená nahodilá opatření (církev; válečným vysloužilcům, vdovám, sirotkům; stát jen těm, o něž se opíral – vojákům).

Středověk

Dobročinný charakter (církev, obce, spolky – vzájemná pomoc; stát – řeší tuláctví, žebrotu; úloha komunit vč. státu do popředí).

Novověk

Politika (úpravy prac. podmínek; sociální pojištění; nezaměstnanost; sociální podmínky; vliv válek; až k moderní státní sociální politice). 19

Sociální politika – pojem o o o

Obecněji praktická snaha, aby společenský celek byl uspořádán co nejideálněji či konkrétněji určitá součást, oblast veřejné politiky. Praktická aktivita či vědecká disciplina. Má vycházet z tradic, reality, očekávání občanů a možností. Měla by být transparentní, pravdivá, motivující a preventivní. Má respektovat určité základní principy, myšlenkové postupy, ideje, pro ni určující. V Evropě • Liberalismus – postaven na osobní svobodě a individuální odpovědnosti člověka. • Křesťanské sociální učení – vychází z křesťanské filosofie. • Demokratický socialismus – značná míra sociální odpovědnosti státu za jedince, zdůraznění rovnosti v občanských i sociálních právech, značné přerozdělování.

20

Sociální politika – principy o o o o o

Sociální spravedlnosti. Solidarity. Subsidiarity. Participace. Další

21

Sociální politika – funkce Ochranná. o Rozdělovací, přerozdělovací. o Homogenizační. o Stimulační. o Preventivní. Sociální politika by měla směřovat proti sociálnímu vyloučení. o

22

Sociální politika – rizika o o o

Sociální politika spotřebovává největší část státních výdajů. Nízká efektivnost. Administrativní náklady zanedbatelné ve srovnání s možnými škodami na celých sociálních skupinách.

23

Sociální politika a obce, kraje


Ne politika v oblasti klasické státní správy – náleží státu.




U obcí v oblasti SSL – nedostatečně definovaná role, nestabilní systém financování, nedostatečná motivace. Rozvoj s prosazováním metody komunitního plánování.




Ekonomické limity.




Vliv historického vývoje a reálného stavu (daností) obce či kraje. 24

III. Právo ČR

25

Právo o • • • •

Pojem práva obecně: idea spravedlnosti vyjádření „nároku na něco“ sociální systém ve společnosti soubor závazných pravidel vynutitelných státní mocí

•

Konkrétnější pohled – soubor platných právních norem, jimiž právotvorné společenství upravuje přípustné chování a vzájemné vztahy svých členů. V širším slova smyslu – každý takový soubor pravidel. V užším slova smyslu – jen taková pravidla, která stanoví a vynucuje stát.

o

Zvláštní postavení – smluvní právo.

o •

26

Právo o • • • • •

Požadavky na právo: bezprostřednost jednoznačnost srozumitelnost => stručnost obecnost nadčasovost

•

Postavení jedince v právu Svoboda Rovnost

o

Složitý historický vývoj práva. Jiné uspořádání v jiných částech světa.

o •

27

Další pohledy na právo Právo

28

Právní řád


• • •

V užším smyslu soubor právních norem. V širším smyslu i všechny individuální akty. Spojen se státem, který právní normy, resp. individuální akty, vydává a vymáhá. Bezrozpornost právního řádu – odstavování rozporů zásadami pozdější předpis ruší dřívější, zvláštní předpis ruší obecný, předpis vyšší právní síly ruší předpis nižší právní síly.

29

Právní předpis o o o

Soubor obecně závazných právních norem, které tvoří součást právního řádu. Dokument vydaný jednostranně z pozice moci. Součást právního řádu. Obvykle především obecně závazný právní předpis.

30

Druhy právních předpisů

31

Ústava o o o

o

o o

Soubor norem, jež rozdělují státní moc a stanovují pravomoci jejích nositelů. Základní zákon státu; stanoví náležitosti státního zřízení, upravuje postavení občanů vůči státu. Některé Ústavy (ne česká) obsahují i katalog základních práv; jinde úprava provedena zvláštním právním předpisem, např. Listinou základních práv a svobod. Ústava až na výjimky (GB) psaná a většinou i rigidní – stanovena poměrně přísná pravidla pro změny. Některá ustanovení absolutně rigidní – nezměnitelná, jiná rigidní relativně – procedura změny je přísnější než v případě prostých zákonů, změna však není vyloučena. Některé státy ústavu nemají, např. SRN či Izrael. Součástí moderních ústav bývá preambule.

32

Ústavní zákony o o

o o

o o

Právní předpisy nejvyšší právní síly, přednost před zákonem i podzákonným předpisem. Upravují nejdůležitější otázky právního řádu, základní (ústavní) práva, změny Ústavy, vedení státních hranic atd. Jsou součástí ústavního řádu (pořádku) ČR. Ústavním zákonem je i Ústava. Ústavním zákonem by měla být (avšak z důvodu nestandardní formy republikace po rozpadu federace od r. 1993 není) i Listina základních práv a svobod. Lze je měnit či derogovat (rušit) jen ústavním zákonem. Rozlišování prostých a ústavních zákonů – česká zvláštnost. Možný zdroj ústavně-právních komplikací.

33

Zákony o o

o

o

o

Obecně závazné právní předpisy přijaté zákonodárným sborem. Nadřazeny podzákonným předpisům (vyhláškám a nařízením), avšak podřízeny ústavním zákonům a jim naroveň postaveným mezinárodním smlouvám. Z hlediska oblasti právní úpravy není zákonodárce ničím omezen – může normovat kteroukoli oblast společenských vztahů, aniž by k tomu potřeboval zvláštní zmocnění. Obecně platí, že povinnosti lze fyzickým a právnickým osobám ukládat pouze zákonem; podzákonným předpisem tak lze činit, pouze existujeli k tomu zvláštní zákonné zmocnění. Ukládání některých povinností, např. placení daní a poplatků, je však vyhrazeno zákonu. Může dojít k tomu, že zákon nebo některé jeho ustanovení odporuje ústavnímu řádu (pořádku). V takovém případě zákon nebo jeho část zruší Ústavní soud. 34

Zákonné opatření senátu o

o

o

Dočasný právní předpis, nahrazující zákon v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Proti zákonům mají zákonná opatření řadu omezení: • lze jimi upravit pouze záležitosti, které nesnesou odkladu, • nesmí se týkat Ústavy, státního rozpočtu a závěrečného účtu, volebního zákona, mezinárodních smluv, • mohou být přijímána pouze na návrh vlády (jen vláda tedy má zákonodárnou iniciativu), • pokud je nově konstituovaná PS neschválí na své první schůzi, samočinně pozbývají platnosti. V ČR nebylo dosud vydáno ani jedno zákonné opatření Senátu. 35

Vládní nařízení, vyhlášky Vládní nařízení o Podzákonný právní předpis, jímž vláda provádí zákon. o Na rozdíl od vyhlášky není k jeho vydání nutné explicitní zákonné zmocnění; je to však spíše akademická eventualita, v praxi se taková nařízení (bez zmocnění) nikdy nevydávají. Vyhláška ústředního orgánu o Druh podzákonného právního předpisu. o Mohou vydávat ústřední správní úřady (a další úřady, jimž to zákon umožní). o Vyhlášky vydávané ústředními úřady jsou prováděcími předpisy, tzn. jsou omezeny tím, co stanovuje jimi prováděný zákon. 36

Vyhláška kraje či obce o

o

o

Upravují určité záležitosti v samostatné působnosti obce či kraje, a to poměrně volně (obec či kraj tu nejsou vázány zákonným zmocněním). Dříve Ústavní soud každoročně rušil několik obecních vyhlášek s odůvodněním, že obec překročila svou pravomoc, pak však ÚS svou judikaturu změnil a posílil autonomii obcí. Vyhlášku obce či kraje platné právo označuje jako obecně závaznou vyhlášku.

37

Právní předpisy podle síly Právní předpisy dle rozsahu normotvorné legitimace Zákonné

Podzákonné Právní předpisy dle právní síly

Originální (původní)

Derivativní (odvozené, prováděcí)

Nařízení obcí a krajů upravuje věci v přenesené působnosti (vyhláška obce se týká samostatné působnosti).

38

Struktura právního předpisu Upravují ji Legislativní pravidla vlády. A to zejména :
Členění právních předpisů a jeho označování (*).
Členění ústavního zákona.
Členění novely.
Příloha k právnímu předpisu.
Nadpisy v právních předpisech.
Úvodní věty v právních předpisech.
Obsah právního předpisu
Terminologie v právním předpisu (vč. vyjádření variant, vyjádření číslovek a peněžních částek, legislativní zkratka).
Odkaz v právním předpisu.
Přejímání ustanovení jiného právního předpisu.
Poznámka pod čarou.
Úvodní ustanovení právního předpisu.
Přechodné ustanovení právního předpisu.
Zrušovací ustanovení právního předpisu.
Ustanovení o nabytí účinnosti právního předpisu.
Obsah novely právního předpisu.
Zmocnění k vyhlášení úplného znění právního předpisu.
Druhy a používání citací v právních předpisech.

39

IV. Legislativní proces

40

Základní informace


Proces tvorby právních norem, v užším smyslu slova formální a přinejmenším co do svého závěru zpravidla právem upravený, tj. normalizovaný proces tvorby právního předpisu.




Zpravidla se uskutečňuje ve složité interakci a spolupráci četných státních orgánů, institucí atd..




U jednodušších právních norem nižší právní síly se tvorba může uskutečnit jen v samotném orgánu, který ji tvoří.




V užším smyslu je legislativní proces formálním procesem tvorby právní normy, počínajícím formálně podáním právně relevantního návrhu, tj. realizací ústavní legislativní iniciativy a končícím vyhlášením.




V širším smyslu lze legislativní proces chápat jako proces počínající rozhodnutím o zahájení přípravy právního předpisu.




Legislativní proces v případě norem zákonných vychází v ČR především z Ústavy ČR a z jednacích řádů obou komor parlamentů. Tj. zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákona č. 107/1999 o jednacím řádu Senátu. Řeší jej i Legislativní pravidla vlády. U norem podzákonných je legislativní proces „normalizován“ pouze formou legislativních pravidel vlády.

41

Zákonodárná iniciativa



• • • •

Jde o právo navrhnout zákon Poslanecké sněmovně. Parlament má povinnost se takovým návrhem zabývat. Vláda má právo se vyjádřit ke všem návrhům zákona, nevyjádří-li se do 30 dnů, chápe se to jako vyjádření kladné. Zákonodárnou iniciativu má v ČR . . . .

42

Věcný záměr zákona 

Vypracovávají jej ministerstva a jiné ústřední orgány a předkládají vládě před vypracováním návrhu zákona.



Plán legislativních prací vlády.



Věcný záměr obsahuje




přehled právních předpisů, k nimž se váže, základní zásady, jež jsou do něj zapracovány, účel, jenž je jimi sledován




zhodnocení stávající právní úpravy nebo její příslušné části




návrh věcného řešení




způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu

43

Věcný záměr zákona 

Soulad navrhovaného řešení s mezinárodními smlouvami a závazky ČR prokazuje orgán, který věcný záměr vypracoval.



Obsah záměru je třeba omezit na základní okruhy budoucí právní úpravy, řazené podle jejich obecnosti a důležitosti.



Věcný záměr zašle orgán, který jej vypracoval, k připomínkám připomínkovým místům



Připomínky sdělené definovanými okruhy připomínkových míst, musejí být formulovány jednoznačně. Připomínky se člení na připomínky obecné a k jednotlivým částem textu, zvýrazněny jsou připomínky zásadní. Pokud orgán, který věcný záměr k připomínkám zaslal, takto označené připomínce nehodlá vyhovět, stává se připomínka předmětem rozporu. Ostatní připomínky, mají povahu návrhu a pokud jim orgán, který věcný záměr zaslal k připomínkám, nevyhoví, nejsou považovány za předmět rozporu.

44

Věcný záměr zákona 

Orgán, který věcný záměr k připomínkám zaslal, projedná s připomínkovými místy jimi uplatněné připomínky.



Dojde-li na základě výsledků připomínkového řízení k podstatné změně obsahu věcného záměru, zašle orgán, který jej vypracoval, věcný záměr znovu k připomínkám.



Věcný záměr, upravený podle výsledků připomínkového řízení, zašle člen vlády k projednání vládě.



Současně věcný záměr zašle k zaujetí stanoviska Legislativní radě vlády, která jej projedná do 30 dnů.



Součástí materiálu, jímž se věcný záměr předkládá k projednání vládě, je předkládací zpráva.



Na základě vládou schváleného věcného záměru vypracuje příslušné ministerstvo (člen vlády), nebo jiný ústřední orgán státní správy návrh zákona.

45

Návrh zákona 

Návrh zákona zašle orgán, který jej vypracoval, připomínkovým místům (za daných podmínek).



Lhůta pro sdělení připomínek je 20 pracovních dnů, pokud orgán nestanoví lhůtu delší.



Platí pravidla jako u věcného záměru zákona.



Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která má obecnou část a zvláštní část.



Obecná část důvodové zprávy obsahuje zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními smlouvami, právními akty EU, předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejm. nároky na státní rozpočet.








Zvláštní část důvodové zprávy se člení dle jednotlivých paragrafů navrhovaného zákona, v případě novely zákona dle jednotlivých článků a bodů novely. Obsahuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení, vysvětlení jejich účelu, principů, nezbytnosti, případně srovnání s platným právním stavem.

46

Návrh zákona  

Legislativní rada projedná předložený návrh zákona ve lhůtě do 60 dnů. Je-li v návrhu zákona navrženo zrušit zákon (jeho část), k jehož provedení je vydán prováděcí předpis, je třeba současně předložit návrh právního předpisu, jímž bude prováděcí předpis ke dni nabytí účinnosti navrhovaného zákona zrušen.



Součástí materiálu, kterým se návrh zákona předkládá k projednání vládě, je i předkládací zpráva, návrh prováděcího předpisu (pokud návrh zákona obsahuje zmocnění k jeho vydání a má nabýt účinnosti současně se zákonem), a text zákona či jeho části v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění, jde-li o návrh novely zákona. Návrh prováděcího předpisu se v této fázi předkládá bez projednání v připomínkovém řízení a v pracovních komisích.



Uvede se, kterým připomínkovým místům byl návrh zákona zaslán a jak bylo s jejich připomínkami naloženo.



Pokud se návrh zákona odchyluje od věcného záměru schváleného vládou, uvede se v předkládací zprávě tato odchylka a její odůvodnění.



Návrh zákona, schválený vládou ve znění upraveném dle závěrů ze schůze vlády, je vládním návrhem zákona. Součástí vládního návrhu zákona je důvodová zpráva. Čistopis vládního návrhu zákona vyhotovuje orgán, který návrh zákona vládě předložil.



Vládní návrh zákona zasílá předseda vlády předsedovi PS PČR. 47

Podávání návrhů zákonů do PS


Návrh zákona se předkládá písemně a musí obsahovat přesné znění toho, na čem se má PS usnést. Navrhovatel přitom může vzít svůj návrh zpět až do ukončení druhého čtení, poté jen se souhlasem PS.




Návrh zákona se předkládá předsedovi PS. Ten jej postoupí organizačnímu výboru.




Předseda PS rozešle neprodleně návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům. Pokud není navrhovatelem vláda, požádá ji, aby se do 30 dnů k návrhu svým stanoviskem vyjádřila.




Po vyjádření vlády k návrhu zákona nebo nevyjádří-li se vláda k takovému návrhu do 30 dnů, doporučí do 15 dnů organizační výbor předsedovi PS zařadit předložený návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, do návrhu pořadu schůze PS. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení.




Předseda PS přihlédne k doporučení organizačního výboru a rozhodne o zařazení návrhu zákona do návrhu pořadu nejbližší schůze PS. Současně navrhne, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh přikázán, a určí zpravodaje pro prvé čtení a navrhne přikázání návrhu k projednání výboru (výborům).




Návrh zákona se stanoviskem vlády, bylo-li předloženo včas, se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejméně 10 dnů před schůzí PS, na které má dojít k jeho prvému čtení.

48

První čtení v PS PČR


Návrh zákona uvede navrhovatel; po něm vystoupí zpravodaj. O návrhu zákona se koná obecná rozprava, po níž se PS může usnést, že jej vrátí navrhovateli k dopracování či že jej zamítá. Nerozhodne-li tak, přikáže PS návrh zákona k projednání výboru (několika výborům). Byl-li návrh zákona přikázán výboru k projednání, nelze jej již vrátit navrhovateli k dopracování.




Lhůta pro projednání návrhu zákona ve výboru je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání. Lhůtu může PS zkrátit či prodloužit.




Výbory, jimž nebyl návrh zákona přikázán k projednání, i jednotliví poslanci mohou své stanovisko k návrhu sdělit PS a výboru, který návrh zákona projednává, a to i písemně.

49

Druhé čtení v PS PČR


Výbor(y), jimž byl návrh zákona přikázán, předloží po jeho projednání předsedovi PS usnesení, v němž zejména doporučí PS, zda má návrh zákona schválit či nikoliv. Doporučí-li v usnesení změny či doplňky návrhu zákona, přesně je formuluje. Nejméně pětinová menšina všech členů výboru může předložit předsedovi PS oponentní zprávu, která má obdobné náležitosti jako usnesení výboru. Předseda PS zajistí vytištění usnesení výboru (oponentní zprávy) k návrhu zákona a doručí je všem poslancům nejméně 24 hodin před zahájením druhého čtení návrhu zákona.




V druhém čtení uvede návrh zákona navrhovatel. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj(ové) výboru(ů). O návrhu zákona se koná obecná rozprava. Po obecné rozpravě může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.




Nerozhodla-li PS, že návrh vrací výboru k novému projednání nebo že jej zamítá, koná se po obecné rozpravě rozprava podrobná. PS se v ní může usnést, že projedná některá ustanovení návrhu zákona odděleně. Během podrobné rozpravy se předkládají k návrhu pozměňovací, popřípadě jiné návrhy. Pozměňovací (jiné) návrhy se dají vytisknout a předseda PS je zašle všem poslancům.




I po podrobné rozpravě může PS vrátit návrh zákona výboru k novému projednání nebo rozhodnout, že návrh zákona zamítá.

50

Třetí čtení v PS PČR






Třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 24 hodin po doručení pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů poslancům. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení. Na závěr třetího čtení PS hlasuje o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se PS usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.

51

Specifické případy






Poněkud modifikovanou proceduru trojího čtení podstupuje schvalování vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný rok. Mezinárodní smlouvy a dohody uzavřené vládou schvaluje PS ve dvou čteních. Jednací řád pamatuje též na urychlení legislativního procesu pro případ tzv. legislativní nouze a pro předlohy schvalované na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. 52

Potřebná většina v PS PČR


PS je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň 1/3 všech poslanců. K platnému usnesení PS je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Číslo, vyjadřující tuto nadpoloviční většinu, se nazývá kvórum – a je během jednání proměnlivé.




Souhlasu třípětinové většiny všech poslanců (tedy nejméně 120) je třeba k přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy, která přenáší některé pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizaci nebo instituci.




Souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců (tedy nejméně 101) je třeba k přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu, usnesení o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území ČR a dále při hlasování PS o návrhu zákona zamítnutého Senátem PČR, o zákonu vráceném prezidentem a při hlasování PS o vyslovení nedůvěry vládě.




V případě hlasování v Senátu je odlišný pouze případ souhlasu s přijetím ústavního zákona a se schválením mezinárodní smlouvy – zde je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.

53

Role senátu a prezidenta










Návrh zákona, s nímž vyslovila souhlas PS, zašle její předseda bez zbytečného odkladu Senátu. Schválí-li Senát tento návrh zákona, nebo se k němu do 30 dnů neusnese či vyjádří usnesením vůli nezabývat se jím, je návrh přijat. Jestliže Senát návrh zákona usnesením zamítne, předseda PS jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení usnesení, předloží PS, aby o něm hlasovala znovu. Návrh zákona je přijat, schválí-li jej PS nadpoloviční většinou všech poslanců. Jestliže Senát vrátí PS návrh zákona s pozměňovacími návrhy, předseda PS jej na nejbližší schůzi, nejdříve však za 10 dnů od doručení poslancům, předloží PS znovu, aby o něm hlasovala ve znění schváleném Senátem; přijme-li PS usnesení, jímž vysloví souhlas s návrhem Senátu, je návrh zákona přijat. Neschválí-li PS návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh je přijat, schválí-li jej PS nadpoloviční většinou všech poslanců. Při novém projednávání návrhu zákona, který byl Senátem zamítnut nebo vrácen PS, nejsou v PS přípustné pozměňovací návrhy. Předseda PS postoupí přijatý zákon prezidentu republiky. Vrátí-li prezident přijatý zákon PS do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen, rozešle se stanovisko prezidenta poslancům. Předseda PS předloží vrácený zákon PS na nejbližší schůzi (nejdříve za 10 dnů od doručení). Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Setrvá-li PS na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak zákon nebyl přijat.

Již schválený zákon nebo jeho část lze napadnout u Ústavního soudu v podobě návrhu (alespoň 41 poslanců) na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení.

54

Nařízení vlády     



     

Návrh nařízení vlády zašle orgán, který jej vypracoval, k připomínkám daným připomínkovým místům za daných podmínek (v jednodušší podobě viz zákony), Lhůta pro sdělení připomínek činí 15 pracovních dnů, pokud orgán, který návrh k připomínkám zasílá, nestanoví lhůtu delší. Pro sdělení připomínek k návrhu nařízení vlády, jejich projednání a dopracování návrhu nařízení vlády na základě výsledků připomínkového řízení, platí obdobně pravidla z oblasti zákonů. Součástí návrhu nařízení vlády je odůvodnění, které má obecnou část a zvláštní část. Obecná část obsahuje vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li nařízení vlády navrhováno na základě tohoto zmocnění, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny, je-li navrhována novela nařízení vlády, předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet. Pro obsah zvláštní části odůvodnění platí obdobně pravidla z oblasti zákonů. Návrh nařízení, upravený dle výsledků připomínkového řízení, zašle příslušný člen vlády k projednání a schválení vládě. Součástí materiálu, kterým se návrh nařízení vlády předkládá vládě a Legislativní radě vlády, je spolu s odůvodněním i předkládací zpráva; pro obsah předkládací zprávy platí obdobně pravidla z oblasti zákonů. Legislativní rada projedná předložený návrh nařízení vlády do 60 dnů. Čistopis nařízení vlády ve znění závěrů ze schůze vlády vypracuje orgán, který vládě návrh předložil. Po podpisu nařízení vlády předsedou vlády zašle žádost o uveřejnění nařízení vlády redakci Sbírky zákonů Úřad vlády.

55

Vyhláška         

Návrh vyhlášky zašle orgán, který jej vypracoval, k připomínkám daným připomínkovým místům za daných podmínek (v jednodušší podobě viz zákony), Lhůta pro sdělení připomínek činí 15 pracovních dnů, pokud orgán, který návrh k připomínkám zasílá, nestanoví lhůtu delší. Součástí návrhu vyhlášky je odůvodnění, pro obsah platí obdobně pravidla jako u nařízení vlády. Návrh vyhlášky, upravený podle výsledků připomínkového řízení, zašle orgán, který jej vypracoval, Sekretariátu Legislativní rady vlády k zajištění projednání návrhu vyhlášky v pracovních komisích. Pracovní komise sdělí stanovisko k návrhu vyhlášky orgánu, který návrh vyhlášky vypracoval, nejpozději do 45 pracovních dnů; současně zašle své stanovisko Sekretariátu Legislativní rady vlády na vědomí. Pokud orgán, který návrh vyhlášky vypracoval, nesouhlasí se stanoviskem komise v daných částech, předloží věc ke stanovisku Legislativní radě, která ji projedná na své nejbližší schůzi. Pokud orgán, který návrh vyhlášky vypracoval, nesouhlasí se stanoviskem Legislativní rady, předloží věc ke stanovisku vládě. Návrh vyhlášky upravený podle stanovisek pracovních komisí, příp. stanoviska Legislativní rady či vlády, se předloží k podpisu členovi vlády. Současně se mu předloží k informaci stanoviska pracovních komisí (Legislativní rady či vlády). Žádost o uveřejnění vyhlášky zasílá redakci Sbírky zákonů ministerstvo.

56

Publikování právních předpisů
Přijatý právní předpis je vydán (publikován) ve Sbírce zákonů, jejíž částky jsou postupně vydávány.
Zásady zakotveny v zákoně č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
Částka (její číslo se v praxi příliš nevyužívá) obsahuje zpravidla několik schválených právních předpisů, jednoznačně identifikovatelných díky svému označení.
Významnými pojmy jsou zde ještě účinnost právního předpisu a jeho platnost.

57

Změny právních předpisů   



Právní předpisy jsou následně dle potřeby také upravovány, novelizovány. K úpravě zákona je vydán zákon nový, který definuje, co se v původním zákoně mění a jak. Hovoříme-li ovšem následně o příslušném zákoně, máme zpravidla na mysli již „výslednou podobu“, se zapracováním novelizací. Přitom jej ale neustále označujeme názvem zákona původního Došlo-li již k většímu množství změn (novelizací), může být též vydána ona „výsledná podoba“ zákona přímo ve Sbírce zákonů. V tom případě jde o (původní) zákon v úplném znění. Se zákonem se ovšem nadále pracuje pod původním označením – jak již popsáno.

58

Ještě ke sbírce zákonů

59

V. Oblast zaměstnanosti

60

1. Zaměstnání a jedinec Zaměstnání hraje v naší kultuře roli centrální instituce, skrze níž se člověk definuje. Cíle, status, sociální kontakty, struktura života i jednotlivých dnů jsou primárně odvozovány ze zaměstnání. Vzdělání je chápáno jako příprava na zaměstnání a volný čas jako regenerace pro další práci v zaměstnání. Charakteristikami placené práce jsou: • Peníze – hlavní zdroj uspokojování potřeb. • Úroveň činnosti – získávání a zdokonalování dovedností. • Struktura času – dny, týdny, měsíce. • Sociální kontakt – přátelství s ostatními lidmi. • Osobní identita – práce přináší stabilní sociální identitu (muž živí díky mzdě / platu svou rodinu). 61

Ztráta zaměstnání Může vést k • rozbití struktury vnímání času (i jeho obsahu), • sociální izolaci v důsledku redukce sociálních kontaktů, • ztrátě participace na cílech širších skupin, • ztrátě statusu (sociální důstojnosti či prestiže). Nutnost žít jen z podpory v nezaměstnanosti či sociální podpory (hlavně dlouhodobě) znamená pro nezaměstnaného a jeho rodinu velké snížení životní úrovně až riziko chudoby a nouze. Dochází k deprivaci – dnes spíše, pod dojmem kultury konzumu, k deprivaci relativní. Vliv nezaměstnanosti nejen na jedince, ale i na rodinu: • Strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí, • změny v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny, • změny postavení nezaměstnaného v rodinném systému, ztrátou jeho statutu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny, • změny v rozdělení domácí práce. 62

Ještě ke ztrátě zaměstnání Vliv na fyzické (stres, alkohol, léky, drogy) a psychické zdraví, a to z důvodů • finančních obtíží, • změny společenského chování, • malého prostoru pro rozhodování, • nedostatku příležitostí k rozvíjení nových dovedností, • nárůstu ponižujících zkušeností (odmítnutí při žádosti o práci), • pocitu úzkosti z budoucnosti, • redukce kvality interpersonálních kontaktů. Zde je třeba nezaměstnanému pomoci vytvořit životní strategii: • Snížit svou spotřebu, • postupně se adaptovat na situaci zřeknutím se původního rozsahu potřeb, • hledat aktivní přístup k životu (kurzy), • vytrvat v pokusech zařadit se do pracovního procesu, • vytvořit si strukturu času, • popř. navštívit poradnu apod. Důležité je udržet si v nezaměstnanosti pozitivní, aktivní životní styl. 63

2. Zaměstnání a společnost











Zaměstnání – vyjádření určitého druhu směny na trhu práce (pracovní síla za mzdu). Odlišení zaměstnání od pracovní činnosti (práce). Zaměstnanost lze označit jako míru využití potenciálu pracovních sil v národním hospodářství. Zaměstnanost, resp. nezaměstnanost, jsou problémy, které se řeší (ale také vznikají) na trhu práce. Trh práce – prostředí, ve kterém se střetává nabídka a poptávka specifického zboží – pracovní síly. Důležitou součástí hodnoty pracovní síly je její kvalifikace. Je dána vzděláním, zkušenostmi, dobou praxe v oboru a určuje ”cenu” pracovní síly na trhu práce. Pracovní síla tedy z mnoha důvodů není zboží jako každé jiné a vyžaduje specifické podmínky fungování trhu práce. Podmínky fungování trhu práce zajišťuje především stát svou politikou zaměstnanosti. 64

Pojmy z oblasti zaměstnanosti Základní skupiny: • Zaměstnaní – obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání). • Nezaměstnaní – nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit – osoby schopné a ochotné pracovat. • Ostatní – studenti, penzisté, invalidé, ženy v domácnosti – nepatří-li do předchozích skupin. První dvě skupiny představují ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní sílu dané země. Třetí skupina představuje ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Pro účely měření nezaměstnanosti se využívá: • absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných, • míra nezaměstnanosti jako podíl nezaměstnaných (%) na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní). Další pojmy – dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost, frikční nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost, cyklická nezaměstnanost, sezónní nezaměstnanost, empirické indikátory, míra stavu zaměstnanosti. 65

3. Politika zaměstnanosti v ČR Původně tato oblast řešena zákonem 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. Předtím problematika (ne)zaměstnanosti v ČR prakticky neexistovala. Listina základních práv a svobod: občan má právo na práci (ne na konkrétní zaměstnání) – aby mu bylo zaměstnání nabídnuto, když o to požádá příslušnou instituci, nebo aby mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Cíl deklarovaný zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti – dosažení plné zaměstnanosti, ochrana proti nezaměstnanosti. Základní části zákona o zaměstnanosti:
Státní politika zaměstnanosti
Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání
Působnost MPSV ČR a ÚP
Posuzování zdravotního stavu
Právo na zaměstnání
Zprostředkování zaměstnání
Podpora v nezaměstnanosti
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí
Aktivní politika zaměstnanosti
Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte
Kontrolní činnost 66

Státní politika zaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti v ČR zahrnuje dle zákona o zaměstnanosti zejména • zabezpečování práva na zaměstnání, • sledování a vyhodnocování situace na trhu práce, zpracovávání prognóz a koncepcí atd., • koordinaci opatření v oblasti zaměstnanosti v souladu s EU, • tvorbu a koordinaci programů a opatření k zajištění priorit v oblasti zaměstnanosti, • uplatňování aktivní politiky zaměstnanosti, • tvorbu a zapojení do mezinárodních programů souvisejících s rozvojem zaměstnanosti, • hospodaření s prostředky na politiku zaměstnanosti, • poskytování informačních, poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce, • poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, • opatření na podporu a dosažení rovného zacházení s muži a ženami atd., • opatření pro zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením atd., • usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí v ČR a z ČR do zahraničí, • ale i usměrňování činnosti dětí. 67

Aktivní politika zaměstnanosti Dle zákona o zaměstnanosti ji lze charakterizovat takto. Souhrnné označení činnosti státních orgánů s cílem poskytnout zaměstnání všem uchazečům o zaměstnání a umožnit jim snazší a rychlejší návrat na pracovní trh. Souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Zabezpečuje MPSV ČR a ÚP, které spolupracují s dalšími subjekty. Nástroji jsou zejména •rekvalifikace, •investiční pobídky, •veřejně prospěšné práce, •společensky účelná pracovní místa, •příspěvek na zapracování •a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí opatření jsou i poradenství, které provádějí nebo zabezpečují ÚP za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením a cílené programy k řešení zaměstnanosti. 68

Činnost úřadů práce Základní nástroje státní politiky, zajišťované prostřednictvím ÚP:
Zprostředkování zaměstnání
Rekvalifikace
Hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání
Zaměstnání občanů se změněnou pracovní schopností
Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů

69

VI. Příklad kvalitní politiky zaměstnanosti

70

VII. Sociálně-právní ochrana občanů

71

SPO – pojem Jistý druh sociální správy. Mimo neformálních projevů přirozeně zakotvených ve společnosti (sousedská výpomoc, vzájemná kontrola plnění rodinných povinností v rámci širších příbuzenských vztahů, běžné projevy mezilidské solidarity v podobě ochrany slabšího apod.) lze definovat • sociálně-právní ochranu dětí, • sociálně-právní ochranu zdraví, • bezpečnost a ochrana zdraví při práci, • ochrana před diskriminací v pracovním právu.

72

1. Sociálně-právní ochrana dětí Původně oblast uceleně vlastním právním předpisem neřešena. Pouze zákon č. 94/1963, o rodině, a zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. Nově ucelený moderní samostatný systém v systému práva ČR, kodifikovaný zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Podle něj se SPOD rozumí zejména •ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, •ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, •působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Základ SPOD – zájem a blaho dítěte. Hlavními principy, jimiž se SPOD řídí: •Za ochranu dětí odpovídá stát, nenahrazuje však povinnosti a odpovědnost rodičů. •Obecnou působnost ve věcech ochrany dítěte mají soudy a orgány určené zákonem. •Preventivní působení na rodinné vztahy i ochrana dětí před sociálně-patologickými jevy. •Ucelená formulace pravidel pro vztah s cizinou, pro zprostředkování osvojení a PP. •Zabezpečení některých činností v SPOD – aktivity fyzických a právnických osob. 73

Zaměření SPOD Především na děti:
jejichž rodiče zemřeli, neplní, nevykonávají nebo zneužívají povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
které vedou zahálčivý či nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo jde-li o děti mladší než patnáct let, jež spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky či jinak ohrožují občanské soužití;
které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za jejich výchovu;
na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj či jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. 74

Orgány SPOD Zákon o SPOD tyto orgány SPOD vyjmenovává. Jsou jimi • obecní úřady, • obecní úřady ORP, • KÚ, • MPSV ČR a • Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Dále SPOD zajišťují obce a kraje a fyzické a právnické osoby na základě pověření vydaného MPSV ČR nebo KÚ. Ze zákona o je SPOD patrné, že převážná většina úkolů, povinností a oprávnění náleží především obecním úřadům ORP. 75

Obecní úřady v SPOD Nezastupitelné místo. Obecní úřady (včetně PObÚ) povinny: • V případě ohrožení života nebo zdraví poskytnout dítěti neodkladnou péči a vyrozumět o tom obecní úřad ORP, • vyhledávat děti, na něž se SPOD vztahuje, a oznamovat je obecnímu úřadu ORP, • a dále především projednat s rodiči nedostatky ve výchově dětí, s dítětem nedostatky v jeho chování, poskytovat rodičům poradenství a vést o dětech spisovou dokumentaci. Problémy: • Nevědomost o kompetencích při poskytování SPOD, • nedostatečné personální obsazení malých obecních úřadů, • velmi úzké mezilidské vazby, sousedské a osobní vztahy a silný vliv sociální kontroly. Vzhledem k těmto okolnostem nejsou mnohdy kompetence vykonávány vůbec nebo nekvalitně (obecní úřady spoléhají na pracovníky obecních úřadů ORP). Přitom minimálně vyhledávání ohrožených dětí a jejich oznámení obecním úřadům ORP nemůže za obec dost dobře vykonávat žádný jiný orgán SPOD.

76

Obecní úřady ORP v SPOD Stěžejní orgán SPOD. Vykonávání kompetencí orgánu SPOD v určeném územním obvodu: • Vyhledávání osob, na které se SPOD zaměřuje (vč. dětí i fyzických osob pro osvojení či svěření do PP). • Projednání s rodiči záležitostí, týkajících se jejich dětí (odstranění nedostatků ve výchově, působení k plnění povinnosti, poradenství při uplatňování nároků dítěte). • Rozhovory s dítětem (projednávání nedostatků v chování, poradenská pomoc, zjišťování názorů dítěte) • Poradenství • Návštěvy v rodinách • Poskytnutí okamžité pomoci dítěti • Rozhodování o opatřeních na ochranu dítěte (napomenutí, dohledu, omezení; ukládání povinnosti rodičům využít pomoc poradenského zařízení, svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů či pěstounů) • Sledování uložených opatření (tzv. dohledy – zda jsou dodržována opatření, o nichž rozhodl ObÚ či soud) • Podávání návrhů a podnětů soudu • Výkon funkce opatrovníka a poručníka (neodkladné úkony v zájmu dítěte, není-li mu ustanoven poručník). • Řešení situace dítěte umístěného v ústavním zařízení (návštěvy, spolupráce se zařízením a s rodiči, …). • Péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost (přestupky, TČ, výchovné problémy – pomoc při překonání nepříznivých sociálních podmínek a výchovných vlivů, působení proti opakovaným poruchám v chování, nabídka programů k využití volného času, sledování projevů nesnášenlivosti, pozornost dětem z rodin s nízkou sociální úrovní, účast při trestním a přestupkovém řízení proti mladistvým, návštěvy ve věznici, spolupráce se školami, zájmovými organizacemi, ÚP, věznicemi, st. zastupitelstvím). • Poskytování SPOD ve vztahu k cizině (dítě, občan ČR, na útěku v cizině, dítě cizinec na našem území). • Činnosti zamezující působení nepříznivých vlivů na děti (sledování nepříznivých vlivů a zjišťování příčin jejich vzniku, opatření k omezování jejich působení, sledování zamezování v přístupu dětí do ohrožujícího prostředí). • Vedení spisové dokumentace.

77

Krajské úřady V rámci přenesené působnosti v oblasti SPOD:
Rozhodují v 1. instanci ve věcech NRP a pověřování osob k výkonu SPOD,
rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím obecních úřadů (odvolání, přezkum, obnova řízení),
řeší další podání (stížnosti) v oblasti SPOD,
pro obecní úřady je koordinačním, metodickým a kontrolním orgánem.

78

Náhradní rodinná péče Umožňuje najít náhradní rodinu dětem, o než se jejich rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Osvojení (adopce) Osvojeno může být jen dítě právně volné, tzn. že je naplněna jedna z podmínek: • rodiče dali souhlas s osvojením, • rodiče byli zbaveni rodičovského zodpovědnosti, • soud vyslovil nezájem rodičů. U osvojení platí všechna tři níže uvedená pravidla: • zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a biologickými rodiči včetně vyživovací povinnosti a • vzniká mezi osvojitelem a osvojencem takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský; osvojitelé mají rodičovskou zodpovědnost při výchově dětí, • osvojenec bude mít příjmení osvojitele. O osvojení může rozhodnout pouze soud. Dělí se na • zrušitelné • nezrušitelné (osvojitelé jsou v tomto případě zapsáni jako rodiče v matrice a v rodném listu dítěte). Pěstounská péče Nahrazuje péči rodičů, kteří ale neztrácejí rodičovskou zodpovědnost. Do PP dítě opět svěřuje soud, biologičtí rodiče jsou účastníky řízení a doručuje se jim rozsudek. Rodiče tak vědí, kde jejich dítě vyrůstá. Pokud by ale chtěli dítě převzít zpět do své péče, musí požádat soud o zrušení PP. Soud pak zváží, zda původní rodina má podmínky a předpoklady pro zdárnou a pečlivou výchovu dítěte. K tomu si vyžádá posudky, potvrzení a zprávu oddělení SPOD příslušného úřadu ORP. Pěstouni nemají k dítěti rodičovskou zodpovědnost, tzn. že nemohou rozhodovat v důležitých životních záležitostech 79 dítěte. V takových případech musí dávat souhlas rodiče nebo opatrovník.

Procedura NRP • • • • •

•

• • •

Zprostředkování NRP se řídí zákonem o SPOD a zákonem o rodině. Zprostředkování NRP je v kompetenci KÚ, MPSV ČR, do a z ciziny Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí. Žádost o zprostředkování osvojení nebo PP může podat fyzická osoba, občan ČR s trvalým pobytem v ČR, nebo cizinec, s povolením trvalého pobytu v ČR, nebo hlášený k pobytu v ČR (min. 365 dnů). Žádost se podává u obecního úřadu ORP (vede spisovou dokumentaci) dle trvalého pobytu žadatelů. Obecní úřad ORP postoupí kopii spisové dokumentace žadatelů KÚ. Ten zajistí psychologické vyšetření a posouzení zdravotního stavu, provede odborné posouzení a vydá rozhodnutí o (ne)zařazení do evidence žadatelů vhodných pro zprostředkování osvojení či PP (zde může být uložena povinnost zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny). Obecní úřad ORP postoupí kopii spisové dokumentace dítěte na KÚ, který si může doplnit další důležité informace. KÚ svolává poradní sbor pro NRP, který vyhledává pro konkrétní dítě vhodné náhradní rodiče. Vytipovaní žadatelé obdrží písemné oznámení a mají právo se s dítětem seznámit. Mají-li zájem dítě do NRP převzít musí do 30 dnů požádat příslušný obecní úřad ORP dle trvalého pobytu dítěte. Na základě rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů či pěstounů mohou dítě převzít do své péče. I přes snahu se pro některé děti nedaří vhodnou náhradní rodinu najít (děti hendikepované, zdravotně postižené, starší, sourozenecké skupiny). Pak spolupracují mezi sebou KÚ v ČR. Pokud se nepodaří dítěti zprostředkovat NRP do 3 kalendářních měsíců od zařazení do evidence, postoupí KÚ kopii spisové dokumentace dítěte MPSV ČR. Dále vyhledává vhodnou náhradní rodinu nejen KÚ, ale i MPSV ČR. 80

Pověření k výkonu SPOD












Pověření k SPOD vyplývá z ustanovení zákona SPOD, který vymezuje orgány SPOD a další osoby, které SPOD dále zajišťují (mimo jiné pověřené osoby). Pokud fyzická nebo právnická osoba vykonává SPOD bez pověření lze jí dle zákona SPOD uložit pokutu až do výše 200 tisíc Kč. Zákon SPOD stanoví rozsah činností pověřených osob Za SPOD se považuje činnost konaná ve vztahu k dětem uvedeným v zákoně o SPOD. Pověřená osoba má právo požádat obecní úřad ORP o sdělení informací potřebných pro zajištění své činnosti, ten jí může informaci poskytnout. Pověřená osoba je dle zákona o SPOD povinna na výzvu orgánu SPOD sdělit bezplatně potřebné údaje pro poskytnutí SPOD. Pověřená osoba je povinna oznámit obecnímu úřadu ORP okolnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6 odst. 1 zákona o SPOD. Pověřená osoba vede evidenci SPOD obdobně jako obecní úřad ORP, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno vést evidenci dětí, které byly přijaty do zařízení. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, jež se osoby při výkonu SPOD dozví. Novela zákona o SPOD – je navrhováno zpřísnění podmínek pro pověřené osoby. Seznam právnických osob, jímž bylo vydáno pověření zveřejněn na stránkách MPSV ČR.

81

SPOD – další skutečnosti









Každý je oprávněn upozornit rodiče na závadové chování jejich dětí. Každý má právo upozornit orgán SPOD na porušení povinnosti nebo zneužití rodičovských práv nebo na skutečnost, že rodiče nemohou plnit své povinnosti. Tato oznámení podléhají ze strany SPOD povinnosti mlčenlivosti. Každé dítě má právo požádat o pomoc při ochraně svého života nebo práv orgán SPOD a další orgány v této oblasti působící (státní i nestátní) a tyto orgány jsou povinny dítěti odpovídající pomoc poskytnout. Zaměstnanci SPOD jsou ze zákona povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se při výkonu SPOD dozvěděli, a to i po skončení pracovního poměru.

82

Zákon o rodině a další Zákon č. 94/1963, o rodině: 

Manželství (vznik, občanský sňatek, církevní sňatek, neplatnost a neexistence manželství, vztahy mezi manžely, zánik manželství smrtí, prohlášením manžela za mrtvého, rozvod).



Vztahy mezi rodiči a dětmi (rodičovská zodpovědnost, výchovná opatření, pěstounská péče, určení rodičovství, osvojení, poručenství a opatrovnictví)



Výživné (vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí, vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými, vyživovací povinnost mezi manželi, výživné rozvedeného manžela, příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce).



Dále zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, Úmluva o právech dítěte č. 104/1991 Sb. a Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb. 83

2. SPO zdraví Ochrana zdraví – jedno ze základních práv v Listině základních práv a svobod. Nelze za ni považovat celou oblast zdravotní péče, jen ty právní vztahy, kde působí orgány státní správy ve funkci ”dohlížitele” nad správným prováděním péče. Práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, stejně jako soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví a jejich působnost (poměrně výrazné pravomoci). Státní správu v ochraně veřejného zdraví vykonávají tyto orgány:
Ministerstvo zdravotnictví ČR,
krajští hygienici,
okresní hygienici,
Ministerstva obrany a vnitra ČR. Ministerstvo zdravotnictví řídí výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví. Krajský a okresní hygienik – definované kompetence v ochraně zdraví, monitorování, dozoru. Státní zdravotní dozor zajišťují orgány ochrany veřejného zdraví, jde zejména o kontrolní činnost.

84

3. BOZP Listina základních práv a svobod – zakotvuje právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a právo každého na ochranu zdraví. BOZP se řadí do oblasti pracovního práva (práva a povinnosti občanů v této oblasti upraveny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce).
Zaměstnavatel povinen zajistit BOZP zaměstnanců.
Odpovídají vedoucí zaměstnanci.
Náklady spojené se zajišťováním BOZP hradí zaměstnavatel.
Mezi povinnosti zaměstnavatele patří prevence rizik, vytváření pracovních podmínek chránících zdraví zaměstnanců. Zaměstnanci povinni dbát na BOZP vlastní i svých spolupracovníků.
Kontrolu dodržování BOZP provádějí sami zaměstnanci, dále odborové organizace (tam kde nejsou zástupci pro oblast BOZP), orgány státního odborného dozoru nad BOZP (Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce).
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce.
Specifickou formou SPO je zde zákonné pojištění každého zaměstnavatele pro případ vzniku odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo při nemoci z povolání.

85

4. Ochrana před diskriminací Podle Listiny základních práv a svobod jsou si občané rovni v právech i povinnostech. V oblasti pracovního práva přesto někdy dochází k diskriminaci v zaměstnání. Proti ní chrání občany zákon o zaměstnanosti a zákoník práce. Podle zákona o zaměstnanosti nelze občanovi odepřít právo na zaměstnání z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového či etnického původu, národnosti, občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu či povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách či politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé jsou pak povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. (Rovné zacházení však neznamená rovnostářství.) Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci. Obtěžování z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, zdravotního postižení, věku, náboženství či víry a sexuální obtěžování se též považuje za diskriminaci. Případná diskriminace pak může být
přímá či
nepřímá.

86

Ochrana před diskriminací o

o

o

o o

o

Přímá diskriminace – jednání či opomenutí (na základě rozlišování dle diskriminačních důvodů) – kdy je se zaměstnancem zacházeno nevýhodněji než s jiným. Nepřímá diskriminace – jednání či opomenutí (na základě rozlišování dle diskriminačních důvodů), kdy zdánlivě neutrální rozhodnutí či postup znevýhodňuje zaměstnance vůči jinému. Obtěžování – jednání, jež je oprávněně vnímáno jako nevítané, urážlivé a vede ke snížení důstojnosti či vytváření nepřátelského, ponižujícího, zneklidňujícího prostředí na pracovišti. Na dodržování rovného přístupu k zaměstnání dozírají úřady práce. V případě diskriminačního znevýhodnění je třeba obrátit se nejprve na zaměstnavatele a domáhat se upuštění od diskriminace, odstranění jejích následků a přiměřeného zadostiučinění. Pokud opatření zaměstnavatele nejsou dostatečná, pak se obrátit na úřad práce, případně soud (kde by zaměstnavatel musel prokázat, že k diskriminaci nedošlo). Diskriminace z důvodu těhotenství či mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Zaměstnavatel (i potenciální) tedy nemá právo s nikým z důvodu těhotenství ani péče o děti zacházet méně výhodným způsobem než s jinými zaměstnanci či uchazeči o zaměstnání. Bez dohody se zaměstnancem není oprávněn převádět jej na jinou práci a měnit jeho pracovní smlouvu. (Specifickou situací je řešení situace těhotných a kojících žen a matek dětí do 9 měsíců, vykonávajících práci, jež je pro ně nevhodná – povinnost dočasného převedení na vhodnou práci a výplata vyrovnávacího příspěvku). 87

Zaměstnanec po MD či RD o

Zaměstnankyni, která se vrací po MD, je zaměstnavatel povinen zařadit na původní práci a pracoviště. Totéž platí i pro zaměstnance, který se vrací z RD, kterou čerpal v době, kdy žena může čerpat MD.

o

Pokud původní práce již není vykonávána či pracoviště bylo zrušeno, musí zaměstnavatel zaměstnankyni (zaměstnanci) přidělit jinou práci odpovídající jejich pracovní smlouvě.

o

Zaměstnankyni (zaměstnance), která se vrací po RD, není již zaměstnavatel povinen zařadit na původní práci a pracoviště. Má povinnost přidělit jí práci odpovídající pracovní smlouvě.

o

Pokud zaměstnavatel takovou práci zaměstnankyni přidělit nemůže a nedohodne se s ní na změně pracovní smlouvy, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Po dobu jejího trvání přísluší zaměstnankyni náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (dokud zaměstnavatel nezajistí odpovídající práci či nedojde k ukončení pracovního poměru).

o

V případě, že daná práce již není vykonávána, může dát zaměstnavatel zaměstnankyni výpověď pro tzv. "nadbytečnost".

88

Nepřítomnost v práci •

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte do 10 let či jiného člena domácnosti a po dobu péče o dítě do 10 let ... Po tuto dobu nepřísluší zaměstnanci náhrada mzdy, ale má nárok na ošetřovné.

•

K nezbytnému doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření či ošetření při náhlém onemocnění či úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření či léčení se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, s náhradou mzdy poskytne jednomu z rodinných příslušníků. Pokud má však zaměstnanec nárok na ošetřovné, náhrada mzdy mu nepřísluší.

•

Pracovní volno k doprovodu do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jednomu rodinnému příslušníku na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy.

•

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno i z jiných vážných důvodů, zejména k zařízení důležitých osobních, rodinných a majetkových záležitostí, jež nemůže vyřídit mimo pracovní dobu. Délka takto poskytnutého volna není právními předpisy omezena; záleží na zaměstnavateli, zda žádosti vyhoví a v jakém rozsahu. Je možné takto zameškanou pracovní dobu i napracovat.

•

V kolektivních nebo individuálních smlouvách či vnitřních předpisech lze práva zaměstnanců rozšířit.

89

Flexibilita pracovní doby o

o

o

o

o

Zaměstnavatel je při zařazování zaměstnanců do směn povinen přihlížet též k potřebám rodičů pečujících o děti. Pokud těhotná žena nebo rodič pečující o dítě mladší než 15 let požádá o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu pracovní doby, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Domnívá-li se zaměstnanec, že zaměstnavatel uvádí překážku vážných provozních důvodů jen proto, aby nemusel vyhovět jeho žádosti, může se obrátit na úřad práce, případně soud. U soudu by pak existenci vážných provozních důvodů musel prokazovat zaměstnavatel. Kratší pracovní doba musí být sjednána v pracovní smlouvě a zaměstnanec si musí ohlídat, aby v návaznosti na kratší pracovní dobu došlo také k odpovídajícímu snížení objemu práce. Adekvátně ke kratší pracovní době se krátí také mzda. Těhotné ženy a matky dětí do 1 roku nesmí zaměstnavatel zaměstnávat prací přesčas. Kojící ženě zaměstnavatel musí poskytnout zvláštní přestávky ke kojení, započítávané do pracovní doby a poskytuje se za ně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

90

Odbory










Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem. Zaměstnavatel informuje odborový orgán zejména o vývoji mezd, platů, průměrné mzdy a jejich složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, není-li dohodnuto jinak. Kolektivní smlouvy upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních stran. Příslušný odborový orgán uzavírá kolektivní smlouvu i za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele bez odborové organizace zvolit radu zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnanci velkých nadnárodních zaměstnavatelů – specifické řešení (postup se dohodne mezi vedením a zaměstnanci, zpravidla ustavena evropská rada zaměstnanců, na základě ujednání vyjednávacího výboru s ústředím …).

91

VIII. Bydlení, školství a další

92

IX. Oblast sociálního zabezpečení

93

Sociální zabezpečení Je tou “sociální oblastí” v užším slova smyslu. Možné pohledy:
soubor institucí, zařízení a opatření, jejíchž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů,
soubor opatření formujících solidaritu s lidmi, kteří čelí (hrozbě) nedostatku příjmů (tj. příjmů z placené práce) či se nacházejí v situaci, jež vyžaduje mimořádné výdaje,
souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejíchž cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolností a událostí, ohrožujících uznaná sociální práva.

94

Právní předpisy po roce 1989






Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Vyhláška š. 182/1991 Sb., kterou se provádí … A další …

95

Faktory ovlivňující sociální zabezpečení Každá koncepce sociálního zabezpečení je ovlivněna řadou faktorů které spolu vzájemně souvisejí a mají vliv na formování soustavy. Mezi základní determinanty zejména patří: Ekonomické faktory (ekonomický růst, vývoj nezaměstnanosti, schopnost soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku). Demografické faktory (stárnutí obyvatelstva, růst počtu osamělých osob, zdravotní stav obyvatelstva nemocnost a úrazovost pracujících). Společenskopolitické faktory (společenskopolitická situace v zemi).

96

X. Institut životního minima

97

Životní minimum 

 





Rozumí se jím takový soubor statků a služeb, který umožňuje jedinci, rodině nebo domácnosti uspokojovat potřeby v rozsahu, jaký společnost v dané etapě uznává za minimálně nezbytný. Je společensky uznanou minimální hranicí příjmů, pod níž nastává stav hmotné nouze. Je často definováno jako práh chudoby, kdy občané nacházející se pod ním nemůžou žít způsobem minimálně přijatelným v daném státě. Oficiální ŽM (příjmové minimum, hranice chudoby) jsou centrálními státními orgány stanovená či uznaná příjmová minima a jsou kritériem ochrany proti hmotnému a sociálnímu strádání občanů nouzí. Uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu.

98

Typy právní úpravy ŽM  

Stanovení obecně závaznými právními předpisy. Pověřené státní orgány (ministerstvo, statistický úřad) veřejně vyhlásí hodnoty ŽM. Způsoby využití různorodé:
Využití jako kritéria pro zařazení občanů (domácností) do různě zaměřených programů sociální pomoci.
Využití jako horní hranice výše sociální podpory, kterou se řídí orgány veřejné správy.

99

Metody stanovení ŽM Absolutní  Relativní 

100

Funkce ŽM  

Primární Sekundární

101

Řešení v ČR Dříve zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu. Nyní zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Stanoví ŽM jako minimální hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a EM jako minimální hranici příjmů považovanou za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. (Ne náklady – na bydlení – jiné předpisy.) Za částku potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb se považuje … Za částku potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost se považuje … Společně posuzovanými osobami jsou … Nezaopatřenost dítěte se pro účely tohoto zákona posuzuje podle zákona o SSP. Za příjem se považují … Částky ŽM a EM zvyšuje vláda nařízením pravidelně od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů vyjádřeného růstem příslušných indexů spotřebitelských cen ve stanoveném rozhodném období (pokud vzroste alespoň o 5 %). Může je zvýšit též v mimořádném termínu.

102

XI. Sociální pojištění

103

1. Důchodové pojištění I Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dvě části pojištění:  Povinné základní důchodové pojištění.  Doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem.  V EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém systému neexistuje.

104

1. Důchodové pojištění II Základní důchodové pojištění založeno na těchto principech:


sociální solidarita,




průběžné financování,




při splnění daných podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby,




systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod),




systém je dávkově definovaný – konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková: • první složku tvoří základní výměra – jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů, • druhou složku tvoří diferencovaná procentní výměra,




systém je jednotný (s určitou odchylkou pro osoby samostatně výdělečně činné) a




dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje (ekonomický vývoj).

105

1. Důchodové pojištění III Stát garantuje systém ekonomicky i právně: • Systém spravuje státní ČSSZ; příjmy i výdaje jsou součástí státního rozpočtu, • všechny dávky jsou nárokové (při splnění zákonem stanovených podmínek). Zvyšování vyplácených důchodů (základní pravidla): • Pravidelně každý rok v lednu; jinak pouze při velmi nízké a vysoké inflaci, • konkrétní zvýšení stanoví vláda nařízením, zákon stanoví zvýšení minimální. Zákon o důchodovém pojištění zavedl postupné zvyšování věkové hranice (důchodového věku). Nově – pokračuje postupné zvyšování důchodového věku na 65 let u mužů a žen, které nevychovaly žádné nebo jedno dítě a na 62 až 64 let u žen (podle počtu vychovaných dětí).

106

Důchody starobní I Normální starobní důchod o Podmínky nároku dosud – jestliže pojištěnec získal dobu pojištění
nejméně 25 let a dosažení důchodového věku, nebo
15 let a dosažení aspoň 65 let věku. o Nově – postupně se prodlužuje doba pojištění potřebná pro vznik nároku na starobní důchod, a to ze stávajících 25 let na 35 roků. Tempo prodlužování je o jeden rok za každý rok od účinnosti zákona. Tj. v příštím roce bude třeba nejméně 26 let důchodového pojištění. Alternativní možnost získat nárok na starobní důchod při dosažení důchodového věku, jestliže doba pojištění (bez náhradních dob pojištění) činí aspoň 30 let. o Výše důchodu ze dvou složek – základní a procentní výměry. o

Nově – lidé, kteří pobírají starobní důchod, si ho nově mohou výdělečnou činností zvyšovat. Buď o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů nebo, pobírají-li polovinu starobního důchodu, o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů.

107

Důchody starobní II Předčasný dočasně krácený starobní důchod Předčasný trvale krácený starobní důchod Nově – i zde změny v období pro předčasný odchod do starobního důchodu a ve stanovení výše procentní výměry předčasného starobního důchodu.

108

Důchody invalidní I Dosud – plný a částečná invalidní důchod. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku do 20 let méně než jeden rok, 20 – 22 let jeden rok, 22 – 24 let dva roky, 24 – 26 let tři roky, 26 – 28 let čtyři roky a nad 28 let pět roků. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.

109

Důchody invalidní II Nově •Zavádí se třístupňová invalidita, ruší se současné dělení na plné a částečné invalidní důchody a zavádí se invalidní důchod jako jedna invalidní dávka. •Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. •Dosavadní plný invalidní důchod se přitom bude považovat za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve stejné výši a dosavadní částečný invalidní důchod se bude považovat za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve stejné výši, byl-li důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve stejné výši v ostatních případech. O změně dosavadního plného nebo částečného invalidního důchodu na invalidní důchod pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně budou důchodci písemně informováni nositeli pojištění nejpozději do 31. ledna 2010. •Změna plného invalidního důchodu na důchod starobní ve stejné výši při dosažení věku 65 let. 110

Důchody pozůstalostní Důchod vdovský a vdovecký Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi
který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo
splnil ke dni smrti podmínku potřebné podmínky pro nárok na plný invalidní či starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod za splnění jistých podmínek. Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. Důchod sirotčí Nárok má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, jestliže byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku nároku na plný invalidní nebo starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi či jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry. 111

Žádosti o důchod  



Žádosti o přiznání důchodu sepisují organizace a OSSZ na předepsaných tiskopisech. Žádosti se podávají (s výjimkou speciálních případů) u příslušné OSSZ. Žádost o důchod může kromě oprávněného občana podat i jeho zmocněnec, a to na základě plné moci. Z jejího textu musí být zřejmé, že byla udělena k podání žádosti o důchod. Protože zmocněnec musí za žadatele uvést a podepsat některá zásadní prohlášení a sdělení, které nemusí detailně znát, je vhodné, aby se žadatelé o důchod nechali při sepisování žádosti zastupovat pouze výjimečně. Pokud nemůže budoucí důchodce žádost podat sám z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, může ji za něj sepsat jeho rodinný příslušník. A to bez toho, aby byla předložena plná moc. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti o dávku a potvrzení lékaře, že mu zdravotní stav pro svou závažnost neumožňuje žádost o dávku sepsat.

112

2. Nemocenské pojištění o

Od 1. 1. 2009 účinný nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

o

Nemocenského pojištění účastny OSVČ dobrovolně, zaměstnanci povinně za podmínek: • Výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit. • Rozsah zaměstnání (alespoň 15 kalendářních dnů). • Minimální výše sjednaného příjmu (tzv. rozhodný příjem – pro rok 2009 – 2.000 Kč). Zvláštní podmínky jsou při výkonu zaměstnání malého rozsahu (není splněna podmínka výše sjednaného příjmu). Zde pojištění jen v těch měsících, v nichž je podmínka splněna.

o

o

o

Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek: • Nemocenské (až od 15. dne PN, od 4. dne PN náhrada mzdy od zaměstnavatele), • PPM, • ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) a • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství (viz dále). o Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne jen jedna dávka, vypočtená z příjmů ve všech těchto zaměstnáních. Pro rok 2010 se zavádí tzv. karenční doba pro ošetřovné – ošetřovné neposkytuje za první tři kalendářní dny ošetřování člena domácnosti. Na jeden rok tak platí stejné pravidlo, jako při dočasné pracovní neschopnosti (zde první tři pracovní směny, u ošetřovného dny kalendářní). 113

Organizace nemoc. pojištění o

o

o o

o o

o

Žádné (tj. ani velké) organizace již neprovádí nemocenské pojištění zaměstnanců samy. Provádí je pouze orgány nemocenského pojištění, tj. OSSZ. Zaměstnanec předá žádost o dávku, již zpravidla vystavuje lékař, zaměstnavateli, který ji i s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné OSSZ. Zaměstnavatelé přijímají žádosti i od svých bývalých zaměstnanců. OSSZ nárok na dávku posoudí a v případě splnění podmínek dávku přizná, vydá o tom písemné oznámení a následně dávku vyplatí. V případě nesplnění podmínek vydá OSSZ rozhodnutí o zamítnutí dávky. OSSZ vyplatí dávku do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž jí byla žádost doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit způsob výplaty dávky (na účet či v hotovosti – poštovní poukázkou, zde hradí náklady za doručení). Nesouhlasí-li zaměstnanec s výší dávky, zahájí OSSZ řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž je možné podat odvolání. Odvolacím orgánem je ČSSZ. 114

XII. Státní sociální podpora

115

Systém SSP Nový systém vytvořený po roce 1989 (systém, legislativa i instituce). Zákon č. 117/1995 Sb., o SSP přinesl:
Sjednocení dávek SSP do jednoho komplexu a nové definování dávek, které byly součástí jiných systémů, např. nemocenského pojištění, sociální péče.
Koncipování jednotlivých dávek jako uceleného systému, který je plně variabilní a parametrický a umožňuje reagovat na vývoj makroekonomických veličin i životních a sociálních podmínek rodin.
Zavedení nových dávek, reagujících na dosud neřešené či nově vzniklé sociální situace.
Zásadní změnu koncepci dosavadních peněžitých dávek rodinám. Konstrukce dávek SSP odvozena od ŽM. ŽM poskytuje možnost použití pro:
stanovení hranice příjmu, do kterého bude dávka vyplácena,
určení výše vyplácených dávek. Příjmová situace konkrétní domácnosti (ne však její majetek), je individuálně posuzována ve vztahu k jejímu ŽM. S rostoucím příjmem se rozsah a úroveň celkové podpory snižuje. Systém SSP se zaměřuje též na rodiny, které se svými příjmy nacházejí nad úrovní ŽM, avšak pod stanoveným násobkem ŽM.

116

SSP – cíle Dosáhnout maximální efektivity podpor sjednocením dávek poskytovaným rodinám s dětmi do jednoho systému,
nově definovat základní podmínky a principy jednotlivých dávek tak, aby reagovaly na nové podmínky ve společnosti,
nově řešit ty sociální situace, které dosud neexistovaly či nebyly řešeny. Princip participace v SSP
Stát přispívá rodinám v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení rodina vlastními silami a prostředky nestačí Princip solidarity v SSP
Od bezdětných k rodinám s dětmi – horizontální solidarita (podle určitého klíče určitá kategorie lidí přispívá), např. zdraví – nemocní. Univerzální dávky – netestované příjmem (rodičovský příspěvek, zaopatřovací dávky, dávky PP, porodné, pohřebné).
Od vysokopříjmových k nízkopříjmovým – vertikální solidarita (na základě celkového testování příjmů domácností). Adresné dávky, závislé na příjmu (přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení).


117

Dávky SSP SSP Dlouhodobé

Jednorázové

Sociálně-právní minimum

Dávky PP

118

SSP – popis o

o o

o

o

o

o

Nárok na dávky má osoba s trvalým pobytem v ČR a s ní společně posuzované (a další definované). Rodina může pobírat více dávek souběžně (skladebnost). Nárok na výplatu dávek zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží, u dávek jednorázových uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP – především příjmy ze závislé činnosti, z podnikání či jiné SVČ a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a podporu v nezaměstnanosti, vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. čisté příjmy. Rodinou se pro účely SSP rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je ZP, nejdéle však do 26 let. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují úřady práce dle místa trvalého pobytu žadatele. Žádosti se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV ČR. Adresy kontaktních míst i formuláře žádostí jsou k dispozici i na internetu. Úřady práce dávky také vyplácejí. Odvolacími orgány jsou krajské úřady. 119

Dávky SSP o o

o

o

o o o

Přídavek na dítě – základní dávka pro rodiny s dětmi. Nárok mají rodiny s příjmem do 2,4násobku ž. m. Je poskytována ve třech výších dle věku dítěte (500, 610 a 700 Kč.). Rodičovský příspěvek – nárok má rodič, osobně, celodenně a řádně pečující o dítě nejmladší v rodině. Volba čerpání po dobu 2, 3 či 4 roky. Rozhodnutí nezměnitelné. RP pouze jeden z rodičů a současně na jediné dítě. Zvláštní režim u zdravotně postižených dětí. Podmínka nároku – dítě nenavštěvuje zařízení déle než 5 dnů v měsíci. Příjmy rodiče nejsou sledovány, ale zajištění péče o dítě jinou zletilou osobou. (RP může být tedy za splnění podmínek pobírán i po skončení RD.) Sociální příplatek – nárok vázán na péči o nezaopatřené dítě a stanovenou hranici příjmů v rodině (s vyšším příjmem se příplatek snižuje). Vyšší příplatek u ZP dětí, zohledněny i zdravotní postižení či osamělost rodiče, narození více dětí současně či studium dítěte na SŠ nebo VŠ. Příspěvek na bydlení – na náklady na bydlení, bez ohledu na to, zda jde o byt obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví či ve vlastním domě. Nárok má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu (jestliže 30 % příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení). Porodným se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte (jestliže zemřela, má nárok otec dítěte). Výše porodného činní 13 000 Kč na každé narozené dítě. Pohřebné – na pohřeb nezaopatřenému dítěti, či osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt v ČR. Výše je 5 000 Kč. Dávky PP – pěstounovi a dítěti v PP může vzniknout nárok i na další dávky SSP (mimo SP).

120

XIII. Sociální dávky a služby

121

Sociální dávky – hmotná nouze o

o

o o

o

o

Moderní forma pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující je k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Vychází z principu, že každý kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, který se práci vyhýbá. Situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi a některé nárazové situace. Nedílnou součástí je sociální práce s klienty. Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v HN. HN je stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost a nemůže si je z objektivních důvodů zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji situaci vlastním přičiněním. Nezbytné projevování snahy zvýšit si příjem, zaměstnání, SVČ či evidence uchazečů o zaměstnání, neodmítnutí vykonávat krátkodobé zaměstnání, nepřivození si pracovní neschopnost úmyslně, plnění povinností zákonného zástupce dítěte (povinná školní docházka), ne výkon odnětí svobody či vazba, ne pobytové sociální služby. Řízení je zahájeno podáním žádosti na předepsaném tiskopisu na sociálním odboru pověřeného ObÚ dle trvalého pobytu občana. Ten o dávkách rozhoduje a vyplácí je.

Příspěvek na živobytí – Pomáhá osobě či rodině při nedostatečném příjmu. Nárok vzniká, pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby či rodiny částky živobytí (stanovena individuálně po zhodnocení snahy a možností). Doplatek na bydlení – Nestačí-li vlastní příjmy včetně příspěvku na bydlení ze systému SSP. Je poskytován nájemci či vlastníku bytu, který má nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc – Poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, jež je nutno bezodkladně řešit.

122

Sociální dávky zdravotně postiženým Podmínky upraveny ve vyhlášce MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se … Jsou to dávky: • Jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, • příspěvek na úpravu bytu, • příspěvek na zakoupení motorového vozidla, • příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla, • příspěvek na zvláštní úpravu motorového vozidla, • příspěvek na provoz motorového vozidla, • příspěvek na individuální dopravu, • příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu, • příspěvek na úhradu za užívání garáže, • příspěvek úplně nebo prakticky nevidomým občanům. Vedle dávek se poskytují rovněž: • Mimořádné výhody (průkazy TP, ZTP a ZTP/P). Vyhrazená místa k sezení v MHD, přednost při osobním projednávání záležitostí, slevy při dopravě veřejnými dopravními prostředky (i pro průvodce či vodicího psa). Dále může být sleva poloviny vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní podniky (i průvodci). Další úlevy a slevy upraveny v právních předpisech jiných resortů (např. vyšší sazba, o kterou se snižuje základ pro daň z příjmů, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P – ministerstvo financí; bezplatné užití dálnic a rychlostních silnic, vyhrazená místa k parkování – ministerstvo dopravy apod.). • Bezúročné půjčky (do 40.000).

123

Sociální služby Upraveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příspěvek na péči Osobní asistence, PS, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se ZP, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, SSL poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby, AD, DPC, KC, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny, terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace.

124