Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Mzdové účetnictví, daně a personalistika

Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Ivana DRASTILOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc.

Znojmo, 2011

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Projekt komparace zdaňování spotřeby v ČR a ve vybraných zemích EU, jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne 14. 4. 2011

……………………………… Ivana DRASTILOVÁ

Poděkování Děkuji vedoucímu práce prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, Csc., za metodické vedení, odbornou pomoc a čas, který mi věnoval při vedení mé bakalářské práce.

Abstrakt: Tato bakalářské práce se zabývá komparací zdaňování spotřebních daní v ČR a ve vybraných zemích EU. Jedná se o tyto státy: Slovenská republika, Rakousko, Francie, Velká Británie. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická se zabývá historií a teorií daní, podrobněji daní spotřební. V praktické části jsou porovnávány sazby akcízů jednotlivých členských států EU. Zvlášť je rozebráno zdanění alkoholu a cigaret. V závěru práce je uvažováno o dopadech výše akcízů na spotřebu a doporučení dalšího vývoje daňového zatížení. Klíčová slova: spotřební daně, teorie, výrobky, alkohol, cigarety, EU, ČR.

Abstract: This thesis deals with the comparison of consumption taxation in the Czech Republic and in selected countries of the European Union. The discussed countries are following: The Slovak Republic, Austria, France, Great Britain.

The thesis is divided into theoretical and practical parts. The first one deals with history and theory of taxes and focuses on consumption taxes in more detail. In the practical part rates of consumption taxes of EU member states are compared. Separately the taxation of alcohol and cigarettes in selected EU countries is discussed.

The conclusion to be considered is the impact of consumption taxes on consumption and recommendations for further development of the tax burden.

Key words: consumption tax, theory, products, alcohol, cigarettes, EU, CZ.

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 9

2

Cíl práce a metodika ................................................................................................. 11

3

Teoretické aspekty fungování spotřebních daní ........................................................ 12 3.1

Historie spotřebních daní ................................................................................... 12

3.2

Teorie spotřebních daní ..................................................................................... 14

3.2.1

Definice daní .............................................................................................. 14

3.2.2

Třídění daní................................................................................................ 15

3.2.3

Základní pojmy .......................................................................................... 16

3.3

3.3.1

Spotřební daně z minerálních olejů ............................................................. 17

3.3.2

Spotřební daně z lihu .................................................................................. 19

3.3.3

Spotřební daně z piva ................................................................................. 19

3.3.4

Spotřební daně z vína a meziproduktů ........................................................ 20

3.3.5

Spotřební daně z tabáku ............................................................................. 21

3.4

4

Spotřební daně .................................................................................................. 17

Harmonizace spotřebních daní........................................................................... 22

3.4.1

Geneze a výsledky harmonizace v oblasti akcízů ........................................ 23

3.4.2

Předpokládaný budoucí vývoj v oblasti akcízů ........................................... 23

Praktické aspekty zdaňování spotřeby ...................................................................... 26 4.1

Porovnání akcízů spotřební daně v zemích Evropské unie ................................. 26

4.2

Dopad výše akcízů spotřební daně na spotřebu alkoholu a cigaret v zemích

Evropské unie .............................................................................................................. 30 5

Komparační analýza zdaňování produktů ................................................................. 33 5.1

Analýza zdaňování alkoholu a tabákových výrobků v České republice, Slovensku,

Rakousku, Francii a Velké Británii .............................................................................. 33 5.2

Podíl inkasa daní a sociálního pojištění na tvorbě hrubého domácího produktu ve

srovnávaných zemích Evropské unie ........................................................................... 39 5.3

Porovnání inkasa spotřebních daní a skutečné spotřeby sledovaných produktů .. 46

6

Závěr ........................................................................................................................ 49

7

Použitá literatura ...................................................................................................... 51

8

Seznam použitých zkratek ........................................................................................ 53

9

Seznam obrázků ....................................................................................................... 53

10

Seznam tabulek ..................................................................................................... 53

11

Seznam grafů ........................................................................................................ 54

1 Úvod Bakalářská práce se zabývá komparací zdaňování spotřeby v České republice a ve vybraných zemích států EU. Jsou to Slovensko Rakousko, Francie, a Velká Británie. Zdaňování spotřeby patří k významným zdrojům státního rozpočtu všech států. Má i svou historii. Teoretická část je rozdělena do tří částí. První část se zabývá historií spotřebních daní, jejich vývojem od doby před naším letopočtem, přes středověk až po dnešní dobu. Hlavní část byla zaměřena na historii v České republice. Výběr daní financoval nejen pokladnu panovníka, ale i obecní a zemské pokladny. Měnily se okruhy výrobků, z nichž se platily tyto poplatky, ale i plátce daní. Zpočátku dopadaly tyto daně z větší míry na obchodníky a postupně se promítly do cen výrobků a byly fakticky přeneseny na konečného spotřebitele. Tento stav trvá dodnes. V další části se zabývá práce teorií spotřebních daní. Nejprve je provedeno obecné rozdělení daní, poté spotřební daně v České republice. Podrobněji je rozebrána část, která se týká přímo porovnávaných produktů, a to alkoholu a cigaret. Zde se popisuje metodika výpočtu daní, sazby daní a další údaje uvedené v zákoně. Poslední, teoretická část, pojednává o harmonizaci spotřebních daní EU. Harmonizace nepřímých daní byla nutností, bez níž nemohlo dojít ke sjednocení trhu v EU. Důvodem bylo ohrožení hospodářské soutěže a nutnost zachování rovných podmínek pro všechny členské státy. Skutečnost je však taková, že jsou stanoveny pouze minimální sazby, a ty se výrazně liší od skutečnosti v jednotlivých členských státech. Sazby akcízů a směrnice Evropské unie, které se jich týkají, se často mění. Návrhy na změny jsou podávány každé čtyři roky a u alkoholu každé dva roky. Rovněž sazby daní v členských státech podléhají poměrně častým změnám. Komparací jednotlivých sazeb akcízů v Evropské unii se zabývá praktická část, která je rozdělena do dvou celků. První část porovnává stanovené akcízy ve všech členských státech Evropské unie. Je zde provedeno porovnání i se statistickými údaji o spotřebě

9

v členských státech, aby mohlo být objektivně posouzeno, jak stanovení výše zdaňování škodlivé spotřeby ovlivňuje konzumaci těchto produktů. Ve druhé části je proveden praktický výpočet a porovnání sledovaných výrobků. Bylo provedeno porovnání alkoholických výrobků a tabákových výrobků. Pro porovnávání jsou vybrány výrobky, které jsou běžně dostupné ve všech členských státech. Dále je zde provedeno porovnání jakou část HDP tvoří ve sledovaných zemích výběr nepřímých daní, jejichž většinovou část tvoří právě zdaňování spotřeby a jakou části se podílí na HDP přímé daně a sociální pojistné, což jsou hlavní části tvorby státních rozpočtů.

10

2 Cíl práce a metodika Cílem práce je provést komparaci a analýzu zdaňování spotřeby vybraného okruhu produktů spotřebními daněmi v České republice a v dalších zemích Evropské unie; případně navrhnout další směřování daňového zatížení v České republice a harmonizačních procesů v rámci Evropské unie. Dílčí cíle: nejprve provést porovnání sazeb akcízů ve všech státech EU, provést porovnání zdaňování spotřeby konkrétních produktů, alkoholu a cigaret, provést porovnání inkasa nepřímých daní v zemích EU, porovnat spotřebu alkoholu a cigaret s výší sazeb akcízů, porovnat spotřebu alkoholu a cigaret v ČR s inkasem spotřebních daní. Metodika práce spočívá především v nashromáždění veškerých nutných materiálů, odborné literatury, týkající se historie spotřebních daní, teorie spotřebních daní a harmonizace daní v Evropské unii. Dále bylo nutno získat statistické údaje pro praktickou část. Data byla získána převážně z internetových stránek MF ČR, Celní správy, OECD. Osobním zjištěním byly získány údaje o cenách sledovaných výrobků, konkrétně cigaret a alkoholu. Výběr porovnávaných produktů byl proveden mezi druhy výrobků, u kterých je předpoklad, že jsou běžně dostupné ve všech sledovaných zemích. V prvním oddíle praktické části byla použita metoda komparace při porovnávání daňových sazeb v jednotlivých státech Evropské unie. Tato metoda byla použita i ve druhém oddíle praktické části při porovnávání daňového zatížení na jednotlivé výrobky. V závěru praktické části byla použita metoda syntézy poznatků. Grafy byly vloženy v aplikaci Word a tabulky v aplikaci Excel.

11

3 Teoretické aspekty fungování spotřebních daní 3.1 Historie spotřebních daní Ubi societas, ibi collectae (kde je společnost, tam jsou daně). Skutečně již od samého počátku se v organizované lidské pospolitosti vedle závazných pravidel chování objevují daně. 1 Historie sahá až do 4. tisíciletí př.n.l., ale až zavedením peněz lze uvažovat o přímých a nepřímých daních. První mince se objevují přibližně v 6. století př. n. l. (Malá Asie,). Přímé daně využívaly v převážné míře spíše despotické systémy (Egypt) a demokratické systémy více užívaly nepřímé daně (Athény). V Čechách byly vybírány berně. Jednalo se o převážně o obecné berně, například daň z hlavy, podle počtu poddaných. Pohusitské období je dobou rozvoje daní spotřebních. Nejdůležitější byly berně pivní, z každého sudu piva. Šlechta nemusela platit za pivo pro vlastní spotřebu, měšťané museli platit bez výjimky. Obecná berně skrývala různé typy daní. V pobělohorské době, byl dáván důraz na daně spotřebního charakteru. V prvních letech se platila především tzv. berně třicátého peníze, jejíž název jednoznačně vymezuje sazbu, kterou byly zatíženy vaření a šenkování piva, jeho dovoz a vývoz, prodej všech druhů obilí, vína hovězího dobytka, koní, ovcí, koz a vepřů, živých a sušených ryb, kupeckého zboží v malém i velkém, vlny suken a pláten a vína a dobytka vyváženého do ciziny. 2 Od poloviny 16. století se vybíralo posudné 14 penízů ze sudu pšeničného a 11 penízů ze sudu piva ječného a berně z prodejů. Na Moravě bylo nazýváno pobečovné ve výši 1–5 grošů ze sudu. Moravské stavy se přizpůsobovaly českým

daňový poměrům spíše

nepravidelně. Zaveden byl šeflgelt (měřičné), spotřební daň za nákup a prodej zboží a třicátek (daň třicátého peníze). Zpočátku ho platili pouze kupci přihánějící na Moravu dobytek z okolních států. Po roce 1570 byl vztažen na všechny prodeje mimo pšenici a ječmen. 3

STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s.7. STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 66–67. 3STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 63–72.

1 2

12

Roku 1646 byly zavedeny akcízy, původně na přechodnou dobu, z prodeje nápojů, másla sýru, vlny, ale i bot a dříví. V 18. století byla snaha zavést generální, nebo také univerzální akcíz, namísto všech daní. V roce 1835 byl mimo jiné upraven tabákový monopol a monopol ze soli. Kde se nacházela sůl, stát provedl vyvlastnění a vybudoval solivary. Do roku 1918 byly nepřímé daně tyto: potravní daň, lihová daň, cukerní daň, pivní daň, petrolejová daň a potravní daň z masa spotřebovaného mimo velká města, potravní daň z vína prodávaného na venkově a cla. Samosprávné dávky plynuly do zemských a obecních rozpočtů. Jednalo se o přirážky k přímým daním ale i potravním daním. Zákonem č. 264/1920 Sb. byla upravena daň potravní na čáře. V letech 1919–1920 byla upravena daň z masa, nápojová a petrolejová. V roce 1927 proběhla Englišova daňová reforma (ministr financí v letech 1925–1928, nebyl autorem, ale podílel se na dotváření a prosazení). Přínosem změn přímých daní byly i nové dávky, např. obligatorní dávku z piva, vybíranou z vedle nápojové daně ve výši 8 haléřů z 1 litru čepovaného piva, 12 haléřů z 1 litru ležáku a 20 haléřů z 1 litru speciálního či zahraničního piva. 4 Zákon byl čtyřikrát novelizován a s určitými změnami se udržel až do padesátých let minulého století, pokud samozřejmě pomineme dobu druhé světové války. Určitou zajímavostí je, že při nedobytnosti daně a uložené pokuty nastupoval náhradní trest odnětí svobody 1 den ve vězení za každých 50 Kč, nejvýše však 6 měsíců. 5 Po roce 1945 ... spotřební daně postihovaly diferencovaně určité druhy výrobků a výkonů a patřily k nim daň z cukru, lihu (od roku 1946 se místo této daně zavedl lihový monopol), daň z minerálních olejů, všeobecná nápojová daň (předmětem daně bylo víno, mošty a jiné šťávy z vína a ovoce, medovina, sladká vína a jiné nápoje podobné vínu atd.), daň z piva, daň z limonád, minerálních a sodových vod, daň ze šumivého vína, daň z masa, daň ze zápalek, daň z loveckých zbraní, daň z uhlí, daň z vodní síly, daň z elektrických zdrojů svícení, potravní daň na čáře (vybírala se při dovozu potravin do určitých měst) daň z droždí, z přípravků na kypření těsta, daň z kyseliny octové, daň z umělých jedlých tuků 6.

STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 124. STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 132. 6 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. s. 166. 4 5

13

Změna přišla v roce 1949. Po novelizaci platného zákona byla zavedena všeobecná daň nákupní. Podléhalo ji všechno zboží uvedené v daňovém sazebníku a došlo tím k podstatnému zjednodušení nepřímých daní. V roce 1952 došlo k přestavbě daní a všeobecnou daň nákupní nahradila daň z obratu. Byla pevnou součástí ceny. Obrat se zdaňoval vždy jen jednou a tato daň byla součástí daňového zákona až do roku 1992. V roce 1952 byla rovněž zavedena daň z motorových vozidel, která byla platná do roku 1974, kdy došlo k jejímu zrušení a současně ke zvýšení ceny benzínu. 7 V období po roku 1989 došlo k novelizaci daně z obratu již v roce 1990. Plátci byly státní podniky a fyzické i právnické osoby. Od 1. 1. 1991 byly sjednoceny daňové sazby na čtyři pásma: 0%, 12%, 22% a 32% prodejní ceny. Do skupiny výrobků vyjmutých z režimu sjednocených daňových sazeb patřily alkoholické nápoje, káva, čaj, cigarety, tabákové výrobky, pohonné hmoty, osobní automobily, zlato a šperkařské výrobky. 8 Zde byla uplatněna sazba 34% a 88%. Po 1. 1. 1993 byly zavedeny spotřební daně v současné podobě a zároveň byla zavedena DPH. 9

3.2 Teorie spotřebních daní 3.2.1 Definice daní Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. 10 Neúčelovost znamená, že vybraná daň není určena na konkrétní účel, ale je příjmem státního rozpočtu. Neekvivalentnost znamená, že poplatník nemá nárok na protihodnotu za zaplacenou daň. Daně mají například tyto funkce: •

funkci alokační, vložení finanční prostředků tam, kde jich trh vkládá málo (školství) nebo odebrání tam, kde jich je příliš mnoho (ekologické zdanění);

•

funkci redistribuční, což je přesun části důchodů a bohatství k chudším jedincům;

•

funkci stabilizační, která znamená zmírňování cyklických výkyvů v ekonomice a jejímž cílem je zajištění přiměřené výše zaměstnanosti a cenové stability.

STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 169–173. STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 198. 9 STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků s. 197–198. 10 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 15. 7

8

14

Tyto tři funkce jsou obsaženy ve funkci fiskální, která je považována za nejdůležitější a znamená získávání financí do veřejných rozpočtů a jejich následné použití k úhradě veřejných výdajů. 11

3.2.2 Třídění daní Daně lze rozdělovat podle různých hledisek. Základní rozdělení můžeme uvažovat takto: •

daně přímé, jsou daně které platí poplatník. Patří mezi ně daně důchodové, majetkové, placené zaměstnanci a OSVČ;

•

daně nepřímé, u nichž plátce odvádí daň, ale ta je přenesena na jiný subjekt. Mezi ně řadíme DPH, spotřební daně, cla.

Podle adresnosti lze dále daně dělit na osobní (adresné) důchodové daně, in rem ( na věc) nezohledňující platební schopnost poplatníka. Patří sem majetkové daně, spotřební daně, DPH. 12 Daně ze spotřeby jsou tzv. nepřímými daněmi. Výrobci a obchodníci je sice odevzdávají do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o částku daně zvýší ceny. Tímto mechanismem má daň dopadnout na spotřebitele. Skutečnost je poněkud složitější. O poměru, v němž se daň rozdělí mezi výrobce, obchodníky a spotřebitele, rozhodují elasticity poptávky a nabídky, případně jiné faktory. Proto některá daň opravdu dopadá téměř celá na spotřebitele, jako například daň z tabáku. U všeobecných daní ze spotřeby tomu tak pravděpodobně není. 13 Institucionální třídění – statistické zpracování údajů. Nejvýznamnější jsou klasifikace daní Eurostatu, OECD nebo Mezinárodního měnového fondu. 14 Tato klasifikace slouží pro porovnávání různých států. 15

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 19. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 20–22. 13 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 220. 14 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 23. 15 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 25. 11 12

15

Obrázek 1 Klasifikace daní podle OECD

1000 Daně z důchodů, zisků a kapitálových výnosů 2000 Příspěvky na sociální zabezpečení

3000 Daně z mezd a pracovních sil

4000 Daně majetkové

5000 Daně ze zboží a služeb

6000 Ostatní daně

Zdroj: KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. s. 23–25.

3.2.3 Základní pojmy Nepřímé daně členíme na daně všeobecné (DPH), daně selektivní (spotřební). Prostřednictvím DPH se zdaňuje přidaná hodnota produktů. Jde o přidanou hodnotu, která je přínosem subjektu na daném stupni zpracování k hodnotě zboží nebo služeb. 16 Všechny státy, které dnes používají daň z přidané hodnoty, aplikují tzv. nepřímou rozdílovou metodu. Metoda identifikuje přidanou hodnotu jako rozdíl mezi outputy (o) a inputy (i) (materiál, polotovary, použité služby, investice) daňového subjektu. Daň je určena nepřímo tak, že od daně z celkových outputů je odečtena daň z celkových inputů za určité období. Naproti tomu přímá rozdílová metoda spočívá ve vypočtení přidané hodnoty jako rozdílu mezi ouputy a inputy za zdaňovací období a teprve z toho rozdílu je určena daň: (output - input) krát sazba daně 17

16 17

KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 22. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 224. 16

3.3 Spotřební daně Spotřebními daněmi jsou tyto daně: •

daň z minerálních olejů;

•

daň z lihu;

•

daň z piva;

•

daň z vína a meziproduktů;

•

daň z tabákových výrobků.

Důvody pro uvalení daně na tyto výrobky jsou dva. Je to odrazení lidí od škodlivé spotřeby (což je edukativní funkce daní) a příliv peněz do státní pokladny (fiskální funkce daní). 18 Explicitně vyjadřovaný názor projevuje „výchovné působení“, kdy lidé mají být daní odrazováni od „škodlivých“ návyků , nebo jakousi formu „pokuty“, jež má umožnit úhradu zvýšených nákladů společnosti (léčba nemocných kuřáků). Implicitně je tato daň považována za výnosově silnou a stabilní a umožňuje vládě zachovat rozsah výdajů.

19

Tyto dva důvody si však navzájem odporují. Pokud bude menší poptávka po zboží, nemůže být vybraná daň formou stabilního příjmu rozpočtu. Spotřební daně mají podle daňové teorie určité nevýhody. Patří mezi ně: •

distorzní působení, které vede k neefektivní alokaci zdrojů, mění relativní ceny statků. Avšak může mít i nápravný charakter, neboť sníží negativní externality (náklady na léčbu kuřáků a alkoholiků, náklady na infrastrukturu, policejní služby);

•

regresivní působení, kdy větší daňové břemeno dopadá na chudší vrstvy (např. u tabáku je v některých zemích vyšší spotřeba právě u těch nejchudších obyvatel). 20

3.3.1 Spotřební daně z minerálních olejů Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15o C. To neplatí pro těžké topné oleje a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 237. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 238. 20 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. s. 238. 18 19

17

olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost se zaokrouhluje na dvě desetinná místa. 21 Sazby daně z minerálních olejů jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1 Sazby daně z minerálních olejů (k 1.1.2011) Kód nomenklatury

2710

2711

Výrobek motorové benzíny, os tatní benzíny a letecké pohonné hmoty benzínového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně motorové benzíny a technického be nzíny, os tatní benzíny a letecké pohonné hmoty benzínové ho typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l vč etně střední oleje a těžké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm c) odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm d) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm e) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm f) zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm g)

Sazba daně 12 840 Kč/1 000 l

13 710 Kč/1 000 l

10 950 Kč/1 000 l 472 Kč/t 660 Kč/1 000 l 3 933 Kč/t 0 Kč/t 1 290 Kč/t

Zdroj: Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s.185. Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané pro jiné účely než je pohon motorů a výroba tepla, pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně, odpadní oleje určené k mineralogickým postupům, v metalurgických procesech, spotřebované v prostorách podniku na výrobu vybraných výrobků, letecké pohonné hmoty, mimo účely soukromého rekreačního létání, pohonné hmoty pro plavidla, mimo účely soukromé rekreační plavby, technicky zdůvodněné výrobní ztráty včetně ztráty skladováním, rostlinné oleje, zkapalněný bioplyn. Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. Daň je splatná jednou částkou za měsíc do 40 dnů po skončení zdaňovacího období. 22

21 22

Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.185. Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.185–189. 18

3.3.2 Spotřební daně z lihu Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 st. C zaokrouhlené na dvě desetinná místa. Aktuální sazby daně z lihu jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 Sazby daně z lihu (k 1.1.2011) Kód nomenklatury 2207

2208

ostatní

Výrobek líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených pod kódem nomenklatury 2208 s výjimkou destilátů z pěstitelského pálení líh obsažený v destilátech ovocných z pěstitelského pálení líh obsažený ve výrobcích uvedených pod os tatními kody nomenklatury

Sazba daně 28 500 Kč/hl etanolu

28 500 Kč/hl etanolu

14 300 Kč/hl etanolu 28 500 Kč/hl etanolu

Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 192. Daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 55 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice, daňové přiznání se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. 23

3.3.3 Spotřební daně z piva Pivem se pro účely zákona rozumí: a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu nebo; b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahujících více než 0,5 % objemových alkoholu. Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Výše daně u piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech 23

Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.192–193. 19

se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech příslušné koncentrace základní nebo snížené sazby. Koncentrace piva vyjádřená v procentech extraktu původní mladiny je pro účely zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních plato (oP). Platné sazby daně z piva jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 3 Sazba daně z piva (k 1. 1. 2011) Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny Kód nomenklatury

snížené sazby pro malé nezávislé pivovary velikostní skupina podle výroby v hl ročně základní nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 nad 150 000 saz ba do 10 000 do 50 000 do 100 000 do 150 000 do 200 000 včetně včetně včetně včetně včetně 2203, 2206 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč

Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s.194. Od daně je osvobozeno pivo pro výrobu: octa, léčiv, přísad při výrobě potravin a nápojů jejichž obsah nepřesahuje 1,2 % objemových, potravinářských výrobků o obsahů maximálně 8,5 litru alkoholu na 100 kg čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu u ostatních výrobků. Dále výrobní ztráty, vzorky pro povinné rozbory a domácí výroba piva pro vlastní spotřebu osob v domácnosti. 24

3.3.4 Spotřební daně z vína a meziproduktů Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. Sazby daně z vína a meziproduktů jsou uvedeny v tabulce 4. Tabulka 4 Sazby daně z vína a meziproduktů(k 1.1.2011) Sazba daně

Výrobek

2 340 Kč/hl 0 Kč/hl 2 340 Kč/hl

Šumivá vína Tichá vína Meziprodukty

Zdroj: Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 195. 24

Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.193–194. 20

Od daně je osvobozeno víno a meziprodukty: pro výrobu octa, léčiv, potravin, nápojů, přísad při výrobě potravin a nápojů jejichž obsah nepřesahuje 1,2 % objemových, potravinářských výrobků o obsahů maximálně 8,5 litru alkoholu na 100 kg čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu u ostatních výrobků, výrobní ztráty, vzorky pro povinné rozbory. Daň je splatná jednou částkou za měsíc ve lhůtě 40 dnů po skončení zdaňovacího období. 25

3.3.5 Spotřební daně z tabáku Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele, která je stanovena na základě zvláštního právního předpisu, výměru MF ČR a obsahuje i daň z přidané hodnoty. Sazby daně z tabákových výrobků jsou uvedeny v tabulce 5. Tabulka 5 Sazby daně z tabákových výrobků (k 1.1.2011) Výrobek cigarety doutníky, cigarillos tabák ke kouření ostatní tabák

procentní část 28%

Sazba daně pevná část minimální 1,07 kč/ks celkem nejméně však 2,01 1,15 kč/ks 1 340,00 kč/kg 1 340,00 kč/kg

Zdroj: MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. s. 197. Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek: a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem; b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů. Tabákové výrobky musí být dopraveny na území ČR v jednotkovém balení pro spotřebitele a to o obsahu nejméně 20 kusů. Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená

25

Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.195–196. 21

na tabákové nálepce. Veškeré tabákové výrobky vyrobené nebo dovezené na území České republiky, musí být značeny tabákovou nálepkou. Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání. Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození. 26

3.4 Harmonizace spotřebních daní Akcízy jsou selektivními spotřebními daněmi, jejichž existenci vlády zdůvodňují snahou o omezování škodlivé spotřeby. 27 Zvyšují daňové zatížení výrobků, na které jsou uvaleny, protože jsou součástí základu pro výpočet všeobecné spotřební daně a jsou formou jednotkové daně. Zájem o sjednocení akcízů byl veden snahou zamezit rozdílné daňové zátěži, která vede k ohrožení hospodářské soutěže. Prvotním problémem bylo sjednocení výrobků, na něž měly být akcízy uvaleny, protože v řadě zemí existovaly rozdílné okruhy zboží, které byly zdaňovány. Směrnicí 72/73/EHS byly povinně nařízeny akcízy na minerální oleje, tabák, lihoviny, pivo a víno. Ostatní akcízy měly být zrušeny s výjimkou daní, které nevyžadují další dodatečné náklady (hraniční kontrola, náklady mezinárodního obchodu). Výrobky jsou zdaňovány v zemích spotřeby, podle příslušné národní sazby daně. 1.1.1993 došlo k zavedení jednotného trhu a byl zaveden Jednotný celní sazebník. 28

Marková, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. s.197–199. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 153. 28 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 153–155. 26

27

22

3.4.1 Geneze a výsledky harmonizace v oblasti akcízů Základní předpisem byla směrnice 92/12/EHS, která v čl. 2 odkazovala na navazující, tzv. strukturální směrnice určující základy akcízů. Tuto směrnici nahradila od 1.4.2010 směrnice 2008/112/ES. Další část směrnic určuje konkrétní sazby akcízů. Stanovením nejvýnosnějších akcízů se zabývá směrnice 92/81/EHS. Jedná se o minerální oleje. Směrnice 2003/96/ES, která se zabývá zdaňováním energetických produktů, byla výrazně ovlivněna přijetím Kjótského protokolu. 29 Obrázek 2 Zásadní předpisy v oblasti akcízů LEGISLATIVA K AKCÍZŮM INFORMACE

Směrnice 9/12/EHS

HORIZONTÁLNÍ SMĚRNICE

SMĚRNICE

SMĚRNICE

Směrnice

2008/112/ES

Nařízení č. 2073/2004/ES

O SAZBÁCH

Směrnice 92/81/EHS

Směrnice 92/82/EHS

Směrnice 72/464/EHS

Směrnice 2003/96/ES

Směrnice 79/32/EHS

Směrnice 92/79/EHS

SMĚRNICE 95/59/ES

Směrnice 92/80/EHS

Směrnice 92/83/EHS

Směrnice 2002/10/ES Směrnice 92/84/EHS

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 159.

3.4.2 Předpokládaný budoucí vývoj v oblasti akcízů V roce 2008 Komise přijala dva návrhy, které významně zasáhly harmonizaci v oblasti akcízů: A změnu obecné úpravy akcízů a B změnu sazby u tabákových akcízů.

29

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 158–162. 23

Kromě těchto dvou návrhů Komise rovněž usiluje o přiblížení zdanění motorové nafty a bezolovnatého benzínu formou zvýšení minimální hodnoty akcízu na naftu na min. hodnotu bezolovnatého benzinu s platností pravděpodobně od 1. 1. 2014. A - Směrnice rady 2008/118/ES ze dne 16. 12. 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS30 Směrnice nahradila původní směrnici 92/112/EHS a do své legislativy ji přijaly členské státy do 1. 4. 2010. Nová směrnice obsahuje srozumitelnější a přesnější text a využívá modernější metody. Směrnice z důvodu zamezování daňových úniků chce využít pro lepší dohled nad acízovaným zbožím v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně elektronický správní doklad pomocí elektronického systému podle čl. 1 rozhodnutí č. 1152/2003/ES. Do 1. 4. 2013 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění elektronického systému a o postupech uplatňovaných v případě nedostupnosti systému. Nadále bude zachován princip, že spotřební daň u zboží, které si koupí jednotlivec pro osobní potřebu (čl. 32 směrnice vymezuje hranici objemu osobní spotřeby), a toto zboží přepravuje do jiného členského státu, vzniká pouze ve státě, ve kterém si jednotlivec příslušnou komoditu opatřil a princip, podle kterého, skladuje-li se zboží podléhající spotřební dani, které již bylo v některém členském státě propuštěno do režimu spotřeby, pro obchodní účely v jiném členském státě, vyměří se spotřební daň v členském státě, v němž se zboží skladuje. Členské státy měly do 1. 1. 2010 přijmout a zveřejnit právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 1. 4. 2010. 31 B - Směrnice Rady, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES, pokud jde o strukturu a sazby spotřební daně z tabákových výrobků. Dne 10. 11. 2009 dospěla Rada k politické dohodě ohledně zvýšení minimální spotřební daně na tabák. Dohoda prakticky znamená poslední krok před vydáním směrnice . 30 31

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 170. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 170-171. 24

Na základě budoucí nově vydané směrnice vzroste minimální spotřební daň z cigaret od 1. 1. 2014 na min. 60% vážené průměrné maloobchodní ceny a současně na minimálně 64 EUR z 1 000 ks cigaret. Směrnice nastavuje přechodný režim pro Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Řecko (u nichž by okamžité přijetí stanovených hodnot vyvolalo obrovské zvýšení ceny), které uvedených min. sazeb dosáhnout až k 1. 1. 2018. Ostatní členské země však mohou vůči těmto státům zavést kvantitativní restrikce na dovoz cigaret z jejich území. 32 Původní záměr Komise byly jednotné sazby akcízů. S tím nesouhlasily členské státy, které zvýhodňují některé komodity oproti jiným (např. pivo - víno). V současné době jsou tedy stanoveny pouze minimální sazby akcízů. U tabákových výrobků Komise předkládá Radě každé 4 roky nové návrhy na změny sazeb a u alkoholu každé 2 roky. V České republice je okruh akcízů v souladu s předpisy EU od roku 1993. Vývoj sazeb za toto období je ovlivněn zejména těmito faktory: 33 •

vlivem zvyšování cenové hladiny klesaly reálné hodnoty sazeb akcízů, které byly stanoveny (s výjimkou cigaret od 1. 1. 2001) jako jednotkové daně;

•

zpevňováním kursu CZK vůči EURU byly hodnoty akcízů „posouvány“ k požadovaným minimálním sazbám (hodnota eura v národních měnách pro účely výpočtu výše celkové minimální spotřební daně se stanoví jednou ročně; použijí se směnné kurzy, kterých bylo dosaženo první pracovní den měsíce října, které byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství, a které se použijí ode dne 1. ledna následujícího kalendářního roku);

•

nominální hodnoty akcízů byly zvyšovány. 34

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 171. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 171-172. 34 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 172. 32 33

25

4 Praktické aspekty zdaňování spotřeby 4.1 Porovnání akcízů spotřební daně v zemích Evropské unie Tabulka 6 Sazby akcízů uvaleného na benzín v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) OLOVNATÝ BEZOLOVNATÝ BENZÍN BENZÍN Členský stát minimální saz ba minimální saz ba 421 EUR/1000 l 359 EUR/1000 l skutečná sazba v EUR skutečná sazba v EUR 637,67 613,57 Belgie Bulharsko 424,38 350,24 Česká republika 559,30 483,10 Dánsko 646,21 556,81 Estonsko 421,73 398,04 Finsko 653,50 627,00 Francie 639,60 606,90 Irsko 508,79 508,79 Itálie 564,00 564,00 Kypr 421,00 298,66 Litva 579,24 434,43 Lotyšsko 423,07 379,35 Lucembursko 516,66 464,58 Maďarsko 485,41 451,06 Malta 578,18 459,38 Německo 721,00 669,80 Nizozemí 780,28 700,68 Polsko – 488,19 Portugalsko 650,00 582,95 Rakousko 514,00 442,00 Rumunsko 421,19 335,72 Řecko 421,00 410,00 Slove nsko 597,49 514,50 Slovi nsko 421,61 462,05 Španělsko 457,79 424,69 Švédsko 645,64 570,59 Velká Británie 807,05 684,30 Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, ISBN 978-80-7201-799-7. s. 339.

Saz ba DPH (%) 21 20 19 25 18 22 ..19,6 ..21,5 20 15 19 21 15 25 18 19 19 22 21 20 19 19 19 20 16 25 15 2010. 352 s.

V tabulce jsou porovnávány sazby akcízů na benzín. Nejvyšší sazby má Velká Británie a Německo. Nejnižší Bulharsko a Rumunsko.

26

Pokud se zaměříme na ČR a okolní státy, je patrná výrazně nižší sazba v Rakousku a téměř stejná sazba akcízů v Polsku. Německo a Slovensko mají sazby vyšší. Tabulka 7 Sazby akcízů uvaleného na pivo v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009)

Členský stát

Akcíz na s tupeň plató minimální saz ba 0,748 EUR/stupeň Plato skutečná sazba v EUR 1,7105 0,7670 0,9790

Akcíz na stupeň alkoholu minimální saz ba 1,87 EUR/stupeň Plato skutečná sazba v EUR

Sazba DPH v ( %)

21 Belgie Bulharsko 20 Česká republika 19 Dánsko 6,82 25 Estonsko 4,92 20 Finsko 26,00 22 Francie ..2,64 ..19,6 Irsko 19,87 ..21,5 Itálie 2,3500 20 Kypr 4,78 15 Litva 2,46 21 Lotyšsko 3,07 21 Lucembursko 0,7933 15 Maďarsko 2,3800 25 Malta 0,7500 18 Německo 0,7870 19 Nizozemí 5,5000 19 Polsko 2,3000 22 Portugalsko 8,6500 21 Rakousko 2,0000 20 Rumunsko 0,7480 19 Řecko 1,3600 19 Slove nsko 1,6500 19 .9,00 20 Slovi nsko Španělsko 0,9100 16 Švédsko 17,07 25 Velká Británie 20,80 15 Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 341.

U sazby akcízů uvalených na pivo jsou patrné vysoké sazby u skandinávských států Finska a Švédska, a také u Velké Británie a Irska. Všechny tyto státy patří k tradičním

27

konzumentům piva. V tabulce nejsou uvedeny snížené sazby na pivovary s nižším ročním výstavem piva. Tabulka 8 Sazby akcízů uvaleného na víno a etylalkohol v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) Tiché víno Šumivé víno Etylalkohol minimální saz ba minimální saz ba minimální saz ba Saz ba 0 EUR/ 0 EUR/ 550 EUR/ Členský stát DPH 1 hektolitr 1 hektolitr 1 hektolitr v ( %) sazba v EUR sazba v EUR sazba v EUR 47,10 161,10 1 752,20 21 Belgie Bulharsko 0,00 0,00 562,40 20 Česká republika 0,00 95,46 1 081,10 19 Dánsko 82,36 123,32 2 010,62 25 Estonsko 66,47 66,47 1 291,06 20 Finsko 283,00 283,00 3 940,00 22 ..19,6 Francie 3,45 8,53 1 471,75 Irsko 328,09 656,18 3 925,00 ..21,5 Itálie 0,00 0,00 800,01 20 Kypr 0,00 0,00 598,01 15 Litva 57,34 57,34 1 278,96 21 Lotyšsko 56,41 56,41 1 255,11 21 Lucembursko 0,00 0,00 1 041,15 15 Maďarsko 0,00 53,59 1 038,69 25 Malta 0,00 0,00 1 400,00 18 Německo 0,00 136,00 1 303,00 19 Nizozemí 68,54 233,70 1 504,00 19 Polsko 46,72 46,72 1 466,63 22 Portugalsko 0,00 0,00 1 001,35 21 Rakousko 0,00 0,00 1 000,00 20 Rumunsko 0,00 34,05 750,00 19 Řecko 0,00 0,00 1 308,00 19 Slove nsko 0,00 79,66 939,38 19 Slovi nsko 0,00 0,00 911,00 20 Španělsko 0,00 0,00 830,25 16 Švédsko 221,86 221,86 5 154,93 25 Velká Británie 270,26 346,13 2 858,95 15 Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 342.

Obyvatelé jižní Evropy patří spíše ke tradičním konzumentům vína. Tato skutečnost se odráží i ve využití možnosti nulové sazby na tento produkt. Vyšší zdanění vína a lihovin je

28

ve Švédsku, Finsku, Velké Británii a Irsku. V těchto zemích je vyšší zdanění i u piva. Sazby akcízů piva jsou porovnávány v tabulce 7. Tabulka 9 Sazby akcízů uvaleného na cigarety v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) Celkové Akcíz Akcízy DPH daňové ad celkem Členský stát 57% PC zatížení valorem v EUR v % PC v % PC v % PC v % PC v % PC 15,93 6,73 52,41 59,14 17,36 76,49 Belgie Bulharsko 20,96 28,32 40,50 68,82 16,67 85,49 Česká republika 42,02 34,92 28,00 62,92 15,97 78,89 Dánsko 85,33 39,79 13,61 53,40 20,00 73,40 Estonsko 31,96 31,08 31,00 62,08 16,67 78,75 Finsko 15,13 6,88 52,00 58,88 18,03 76,91 Francie 15,98 6,03 57,97 64,00 16,39 80,39 Irsko 183,42 43,41 18,25 61,66 17,70 79,36 Itálie 6,95 3,76 54,74 58,50 16,67 75,17 Kypr 20,50 14,54 44,50 59,04 13,04 72,08 Litva 27,51 31,15 25,00 56,15 15,97 72,11 Lotyšsko 31,73 30,41 34,50 64,91 17,36 82,26 Lucembursko 16,89 9,82 47,84 57,66 13,04 70,70 Maďarsko 34,78 29,57 28,30 57,87 20,00 77,87 Malta 22,00 12,24 48,70 60,94 15,25 76,20 Německo 82,70 35,15 24,66 59,81 40,63 75,77 Nizozemí 87,23 36,83 20,87 57,70 15,97 73,67 Polsko 40,95 48,17 31,41 79,58 18,03 97,62 Portugalsko 65,65 38,62 23,00 61,62 16,67 78,28 Rakousko 26,69 14,83 43,00 57,83 16,67 74,50 Rumunsko 35,06 36,39 23,00 59,39 15,97 75,36 Řecko 5,51 3,67 53,83 57,50 15,97 73,47 Slove nsko 52,44 50,03 24,00 74,03 15,97 90,00 Slovi nsko 17,72 15,08 43,65 58,72 16,67 75,39 Španělsko 10,20 6,80 57,00 63,80 13,79 77,59 Švédsko 31,87 12,65 39,20 51,90 20,00 71,85 Velká Británie 144,35 39,60 24,00 63,08 13,04 76,12 Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 340. Jednotkový akcíz (na 1000 ks cigaret)

Daňové zatížení u cigaret je vysoké ve všech státech unie. Mezi státy s nejvyšším daňovým zatížením patří Polsko, Slovensko, Bulharsko, Lotyšsko a Francie. Lze se jen domnívat,

29

zda za vysokým daňovým zatížením je opravdu snaha o snížení škodlivé spotřeby nebo vítaný příjem do státního rozpočtu. Na dodržování pravidel hospodářské soutěže dohlíží Komise EU. V případě podezření ohrožení hospodářské soutěže podává žalobu k Soudnímu dvoru: Judikát SD: č.j. 170/78 Věc: "Komise v. Spojené království Velké Británie a Severního Irska" (Ž) Případ: Komise zažalovala Spojené království za skutečnost, že zatímco akcíz na pivo byl stanoven ve výši 0,557 libry za galon, akcíz na "levné" víno měl hodnotu 2,955 libry za galon. Komise svoji žalobu opírala o soutěžní vztah mezi pivem a vínem levné kategorie . Jejich rozdílné zdanění představuje porušení čl. 90 SES(amsterodamské číslování Smlouvy o založení ES, čl. 95 původní smlouvy o založení EHS). SD konstatoval, že primární právo zakazuje jakékoliv vyšší zdanění na dovážené výrobky jak podobné, tak i soutěžní ve vztahu k výrobkům domácím. Vyšší zdanění dovážených vín může způsobit, že vínu je přisuzován charakter luxusního zboží, čímž je omezena jeho spotřeba coby alternativa domácím výrobkům (pivu). Den vyhlášení rozsudku: 12. 7. 1983; ESR: 1983, 2265. 35

4.2 Dopad výše akcízů spotřební daně na spotřebu alkoholu a cigaret v zemích Evropské unie V následující části bude provedeno porovnání vlivu výše daňové zátěže na spotřebu alkoholu a cigaret ve vybraných zemích Evropské unie. Za tímto účelem byla získána statistická data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V tabulkách

ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. s. 154. Dostupné také z: http://eurlex.europa.eu/Notice.do?val=105179:cs&lang=cs&list=105179:cs,82398:cs,&pos=1&page =1&nbl=2&pgs=10&hwords=170/78~ 35

30

jsou uvedeny údaje z roku 2007 mimo výjimky, kdy tento údaj nebyl v roce 2007 uveden a byl použit nejbližší údaj, tedy rok 2006 nebo 2008. Graf 1 Spotřeba alkoholu v litrech na osobu (věk 15 +) v roce 2007 ve vybraných zemích EU

Spotřeba alkoholu v roce 2007 16 14 12 10 8

12,6

12,1

13,4

12,9 11,2

10,5 8,9 6,9

6

Spotřeba alkoholu v litrech na osobu

4 2 0

Zdroj: OECD. Healt Data 2010. Version October 2010. http://www.oecd.org/document/16/0,3343,en_2649_34631_2085200_1_1_1_1,00.html Jednoznačně nejvyšší sazby akcízů má Švédsko (mimo piva, které je daněno až čtvrtou nejvyšší sazbou). Druhé místo zaujímá Irsko a těsně za ním je Finsko. Na výši spotřeby alkoholu je viditelné, že v případě Irska, odrazení od škodlivé spotřeby vysokými akcízy příliš nepůsobí. Rovněž obyvatele Velké Británie, která má v pořadí čtvrtou nejvyšší sazbu akcízů, neodrazuje toto daňové zatížení výrazně od spotřeby. Ve srovnání Velké Británie se Slovenskem (Slovensko má sazby akcízů z alkoholu spíše podprůměrné) je zajímavé zjištění, že při nižších sazbách je spotřeba na Slovensku nižší o 2,3 litru čistého alkoholu na osobu. Obecně se dá konstatovat, že občané severských a středoevropských států upřednostňují konzumaci piva a občané jižní Evropy konzumují především víno. Výjimkou je Španělsko, 31

kde patří kromě vína i pivo k tradičně oblíbeným nápojům. Evropa produkuje čtvrtinu celkové světové produkce alkoholu a více než polovinu celosvětové produkce vína. Zároveň vytváří výroba alkoholu, hlavně produkce vína, více než 3/4 milionu pracovních míst ve státech EU. 36 Česká republika patří do středoevropské části a je zde tedy obecně vysoká spotřeba piva. Jižní Morava je v našem státě většinovým producentem vína a zároveň jsou obyvatelé jižní Moravy jeho hlavním konzumentem. Graf 2 Pravidelní kuřáci (věk 15 +) v roce 2007 ve vybraných zemích EU

Procento kuřáků v roce 2007 35 30 25 20

24,3

26,2 20,6

29 23,2

25 21

15

14

10

% kuřáků z celkovéhu počtu obyvytelstva

5 0

Zdroj: OECD. Healt Data 2010. Version October 2010. http://www.oecd.org/document/16/0,3343,en_2649_34631_2085200_1_1_1_1,00.html V porovnávání zdanění tabákových výrobků má nejvyšší daň Polsko, které zde není uvedeno, protože v datech z OECD byl u tabáku k dispozici pouze údaj z roku 2004 (26,3% kuřáků z celkového počtu obyvatelstva). Nejvyšší procento kuřáků ze sledovaných zemí je v Irsku, které nemá nikterak nízké sazby akcízů z tabáku, patří spíše k vyšším.

Alkohol v Evropě (červen 2006) http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/alkohol/SummaryCzechversion.pdf 36

32

Oproti tomu Slovensko, s 90 % daňovým zatížením zaujímá v počtu aktivních kuřáků 3. místo. Nejmenší daňovou zátěž má Švédsko, které má zároveň nejméně kuřáků. V roce 2000 představovaly pracovní místa v tabákovém průmyslu v EU pouhých 0,13 % z celkové zaměstnanosti v Evropě a zaměstnanost vykazuje trvalý pokles. Důvodem je nízká kvalita evropského tabáku a automatizace výroby a zpracování tabáku. 37

The 27-member EU currently produces +/- 250,000 tons of raw tobacco annually, making it the world's fifth largest producer after China, the US, India and Brazil. EU production represents 5% of worldwide production. Italy is the biggest EU producer (36% of the 27 EU member countries' total production), followed by Poland (16%), Bulgaria (12%) and Spain (12%).38 Volně přeloženo: 27 členů EU v současnosti produkuje + / - 250 000 tun surového tabáku ročně, takže je pátým největším světovým producentem po Číně, USA, Indii a Brazílii. Produkce Evropské unie představuje 5% celosvětové produkce. Itálie je největší producent v EU (36% z celkové produkce z 27 členských zemí EU), následuje Polsko (16%), Bulharsko (12%) a Španělsko (12%).

5 Komparační analýza zdaňování produktů 5.1 Analýza zdaňování alkoholu a tabákových výrobků v České republice, Slovensku, Rakousku, Francii a Velké Británii V této části je provedena komparační analýza vybraných produktů. Byly zvoleny výrobky, které jsou obecně známé a o nichž se dá předpokládat, že jsou běžně dostupnými v České The ASPECT report. Tobaco or Health in European Union - Past˜ http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/life_style/Tobacco/Documents/tobacco_fr_en.p df 37

38

European Commission > Agriculture and Rural Development > Agricultural markets > Raw tobacco http://ec.europa.eu/agriculture/markets/tobacco/ 33

republice a v zemích EU. Alkoholické výrobky: Jim Beam a Johny Wolker o obsahu 0,7 litru. Cigarety: Marlboro a L&M v množství 20 ks cigaret v krabičce. Metodika výpočtu zdaňování spotřeby alkoholu: Výpočet SPD : Spotřební daň = sazba v Kč na litr x objem lahve v litrech x % alkoholu Konkrétní výpočet: Jim Beam 0,7 litru , 40 % alkoholu, maloobchodní cena 389,- Kč DPH = 389 x 0,166739

= 64,85 Kč

Spotřební daň = 285 x 0,7 x 0,40 = 79,80 Kč Daň celkem = 64,85 + 79,80

= 144,65 Kč

Celkové daňové zatížení výrobku je 37,18% (144,65 : 389 x 100) Zajímavé může být i srovnání kolik přispěje průměrný konzument alkoholu. Uvažujeme spotřebu dle údajů ČSÚ z roku 2009 což je, na rozdíl od údajů OECD, spotřeba na 1 osobu včetně kojenců a to 10,4 litru čistého lihu. Rozloženo na konkrétní nápoje:

Tabulka 10 Spotřeba alkoholických nápojů v ČR za rok 2009 Roční spotřeba v litrech

Výrobek Víno Pivo Lihovi ny

18,70 150,70 8,20

Zdroj: ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3004-10 Ceny: Modrý Portugal

0,7 l

Budějovický Budvar 0,5 l Tuzemák

79,90 Kč 10,90 Kč

0,5 l 133,00 Kč 40

0,1667 je takzvaný koeficient shora, který je při sazbě daně 20% vypočten takto: 20:(100+20)= 0,1667 40 Vlastní zjištění 39

34

Výpočet: Víno: spotřeba 18,7 litru

Modrý Portugal

0,7l

79,90Kč

Celkem z rodinného rozpočtu vydáno 2 134,47 Kč na 1 osobu Nulový akcíz na spotřební daň DPH = 79,90/0,7 x 18,7 x 0,1667 = 355,82 = 356,00Kč Spotřební daň = 0 Kč Daně celkem = 356,00 + 0 = 356 Kč Pivo: spotřeba 150,7 litru

Budějovický Budvar 11o 0,5l 10,90Kč

Celkem z rodinného rozpočtu vydáno 3 285,26Kč na 1 osobu =

547,65 Kč

Spotřební daň = 32/100 x 11 x 150,7 =

530,46 Kč

DPH = 10,90/0,5 x 150,7 x 0,1667 Daně celkem = 547,65 + 530,46

Lihoviny 40%:

= 1 078,11 Kč = 1 078 Kč

8,2 litru

Tuzemák

0,5l 133,00Kč

Celkem z rodinného rozpočtu vydáno 2 181,20Kč na 1 osobu =

363,61 Kč

Spotřební daň = 285 x 8,2 x 0,4 =

934,80 Kč

DPH = 133/0,5 x 8,2 x 0,1667

Daně celkem = 363,61 + 934,80 = 1 298,41 Kč = 1 299 Kč

Za alkohol vydáno na osobu za rok

= 2 135Kč + 3 285Kč +2 181Kč = 7 601 Kč

Z toho daňové zatížení na osobu za rok =

356Kč + 1 078Kč +1 299Kč = 2 733 Kč

Pokud vezmeme daňové zatížení na průměrnou rodinu, rodiče a dvě děti: 2 733 Kč x 4 = 10 932 Kč Celkové výdaje činí: 7 601 Kč x 4 = 30 404 Kč To jsou roční výdaje na alkohol průměrné rodiny v České republice za jeden rok.

35

Tabulka 11 Zjištěné ceny alkoholu a výpočet daňové zátěže ve vybraných zemích EU

Země

Výrobek

Jim Beam Johny Wolker Jim Beam Slove nsko Johny Wolker Jim Beam Rakousko Johny Wolker Jim Beam Francie Johny Wolker Jim Beam Anglie Johny Wolker ČR

Cena

Spotřební daň

DPH

389,00 Kč 379,00 Kč 18,79 EUR 16,79 EUR 13,99 EUR 14,99 EUR 18,00 EUR 17,00 EUR 23,54 EUR 22,36 EUR

Celkové daňové zatížení v p říslušné měně 144,65 Kč 142,98 Kč 5,63 EUR 5,31 EUR 5,13 EUR 5,30 EUR 7,07 EUR 6,91 EUR 11,08 EUR 10,92 EUR

64,85 Kč 63,18 Kč 3,00 EUR 2,68 EUR 2,33 EUR 2,50 EUR 2,95 EUR 2,79 EUR 3,07 EUR 2,92 EUR

79,80 Kč 79,80 Kč 2,63 EUR 2,63 EUR 2,80 EUR 2,80 EUR 4,12 EUR 4,12 EUR 8,01 EUR 8,01 EUR

Celkové daňové zatížení v%

http://www.kurzy.cz/kurzy-men/ 21.1.2011 ČNB GBP= 28,636 kč EUR=24,29Kč 1,1789= přepočítací poměr z GBP na EUR Zdroj: vlastní zjištění a výpočty

Graf 3 Porovnání ceny Johny Wolker a daňového zatížení v EUR

Porovnání cen a a daňového zatížení Cena Johny Wolker

Daňové zatížení v Eurech 22,36 EUR

15,60 EUR

16,79 EUR

14,99 EUR

17,00 EUR 10,92 EUR

5,96 EUR

ČR

5,31 EUR

Slovensko

5,30 EUR

Rakousko

Zdroj: vlastní zjištění a výpočty

36

6,91 EUR

Francie

Velká Británie

37,18% 37,73% 29,96% 31,63% 36,68% 35,35% 39,28% 40,63% 47,05% 48,84%

Metodika výpočtu zdaňování spotřeby cigaret: Výpočet SPD: Procentní sazba daně x cena pro konečného spotřebitele Pevná část sazby daně x počet kusů cigaret. Konkrétní výpočet: Marlboro 20 ks cena 82,- Kč41 DPH= 82 x 0,1667 = 13,67 Procentní část daně = 82 x 28% = 22,96 Pevná část sazby daně = 1,07 x 20 = 21,40 Celkem spotřební daň

= 44,36Kč

(2,20 Kč na 1 ks)

L&M 20 ks cena 69,- Kč42 DPH= 69 x 0,1667 = 11,50 Procentní část daně = 69 x 28% = 19,32 Pevná část sazby daně = 1,07 x 20 = 21,40 Celkem spotřební daň

= 40,72Kč

(2,04 Kč na 1 ks)

Přepokládaná výše příspěvku do státní pokladny kuřáka, který bude kouřit cigarety L&M: DPH 11,50 + SPD 40,72 = 52,22 Kč x 365 dnů = 19 060,30 Kč za rok. Ročně tedy kuřák, který vykouří 20 ks cigaret za den, přispěje do státního rozpočtu částkou 19 060 Kč Na území České republiky žilo ke dni 31.12.2019, podle ČSÚ 10 506 813 obyvatel. Z toho bylo 9 012 443 obyvatel ve věku 15 let +43. Dle údajů z OECD je v této populaci 24,3 % kuřáků. Pokud budeme uvažovat o nezměněném procentním množství je to 2 190 023 kuřáků v České republice. Za předpokladu, že každý z nich vykouří 20 cigaret denně, dostaneme se na číslo SPD 40,72 x 365 x 2 190 023 = 32,5 mld. za rok. Tato částka je nižší oproti inkasu daně z tabáku za rok 2009 o 5,2 mld. za rok. Spotřeba cigaret průměrného kuřáka je tedy vyšší. Ministerstvo financí ČR. Cenový věstník. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/CenovyVestnik_02_2010_pdf.pdf 42 Ministerstvo financí ČR. Cenový věstník. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/CenovyVestnik_02_2010_pdf.pdf 43 ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/ 2010edicniplan.nsf/p/4003-10 41

37

Tabulka 12 Zjištěné ceny cigaret a výpočet daňové zátěže ve vybraných zemích EU Spotřební daňZemě

Výrobek

Cena

DPH

procentní část

Spotřební daň-

Celkové daňové zatížení pevná část v p říslušné měně

Celkové daňové zatížení v%

82,00 Kč 13,67 Kč 22,96 Kč 21,40 Kč 58,03 Kč 70,77% Marlboro LM 69,00 Kč 11,51 Kč 19,32 Kč 21,40 Kč 52,23 Kč 75,69% 3,20 EUR 0,51 EUR 0,77 EUR 1,05 EUR 2,33 EUR 72,75% Marlboro Slovensko LM 2,30 EUR 0,37 EUR 0,55 EUR 1,05 EUR 1,97 EUR 85,57% 4,40 EUR 0,73 EUR 1,89 EUR 0,53 EUR 3,16 EUR 71,80% Marlboro Rakousko LM 3,65 EUR 0,61 EUR 1,57 EUR 0,53 EUR 2,71 EUR 74,29% 6,50 EUR 1,07 EUR 3,77 EUR 0,32 EUR 5,15 EUR 79,28% Marlboro Francie LM 6,00 EUR 0,98 EUR 3,48 EUR 0,32 EUR 4,78 EUR 79,69% 7,69 EUR 1,00 EUR 1,84 EUR 2,89 EUR 5,73 EUR 74,60% Velká Marlboro 8,25 EUR 1,08 EUR 1,98 EUR 2,89 EUR 5,94 EUR 72,02% Británie LM 21.1.2011 ČNB http://www.kurzy.cz/kurzy-men/ GBP= 28,636 kč EUR=24,29Kč 1,1789 = přepočítací poměr z GBP na EUR Zdroj: vlastní zjištění a vlastní výpočty ČR

Graf 4 Porovnání ceny cigaret LM a jejich daňového zatížení v EUR

Porovnání cen a a daňového zatížení Daňové zatížení v EUR

Cena cigaret L M

8,25 EUR 6,00 EUR

5,94 EUR

4,78 EUR 3,65 EUR 2,84 EUR 2,15 EUR

ČR

2,71 EUR

2,30 EUR 1,97 EUR

Slovensko

Rakousko

Zdroj: vlastní zjištění a výpočty

38

Francie

Velká Británie

5.2 Podíl inkasa daní a sociálního pojištění na tvorbě hrubého domácího produktu ve srovnávaných zemích Evropské unie V této části je porovnáván podíl přímých a nepřímých daní na hrubém domácím produktu (HDP) v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Porovnávanými zeměmi jsou: Slovensko, Rakousko, Francie, Velká Británie. Komparace je prováděna za období roku 2003 do roku 2007. Graf 5 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP v České republice

Podíl jednotlivých daní na HDP 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nepřímé daně

Přímé daně

Sociální pojištění

Ostatní složky HDP

HDP 2003

11,10%

9,60%

15,00%

64,30%

HDP 2004

11,80%

9,60%

16,00%

62,60%

HDP 2005

11,80%

9,20%

16,10%

62,90%

HDP 2006

11,30%

9,20%

16,30%

63,20%

HDP 2007

11,30%

9,30%

16,30%

63,10%

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 320. Podíl nepřímých daní vykazuje v období 2003–2004 vzestup, v roce 2005 stagnuje a následující rok klesá. Přímé daně naopak v roce 2003–2004 stagnují a v roce 2005 klesají. 2006 zústává na stejné hodnotě a následující rok mírně stoupá. Rozdíly se pohybují

39

v desetinách procent. Výběr sociálního pojištění vykazuje postupný vzestup. V roce 2004 to bylo o celé jedno procento v následujících letech jsou to desetiny procent.

Graf 6 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP na Slovensku

Podíl jednotlivých daní na HDP 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nepřímé daně

Přímé daně

Sociální pojištění

Ostatní složky HDP

HDP 2003

12,10%

7,10%

13,80%

67,00%

HDP 2004

12,40%

6,10%

13,10%

68,40%

HDP 2005

12,80%

6,00%

12,70%

68,50%

HDP 2006

11,60%

6,10%

11,70%

70,60%

HDP 2007

11,60%

6,10%

11,70%

70,60%

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 327. Podíl nepřímých daní na HDP na Slovensku za období od roku 2003 do roku 2005 vykazuje mírný vzestup. V roce 2006 poklesl o 1,2 %. Přímé daně v období 2003–2005 klesají, rok 2006 a 2007 se jeví jako stabilní. Rovněž sociální pojištění pokleslo do roku 2006, dokonce ve větší míře o 2,1 % . Rok 2007 se jeví z pohledu účasti daní na HDP jako stabilní, ačkoliv nedosáhl hodnoty roku 2003.

40

Graf 7 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP v Rakousku

Podíl jednotlivých daní na HDP 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nepřímé daně

Přímé daně

Sociální pojištění

Ostatní složky HDP

HDP 2003

15,00%

13,60%

14,50%

56,90%

HDP 2004

14,90%

13,50%

14,50%

57,10%

HDP 2005

14,70%

12,90%

14,50%

57,90%

HDP 2006

14,40%

13,00%

14,40%

58,20%

HDP 2007

14,40%

13,50%

14,20%

57,90%

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 326. Nepřímé daně v Rakousku v letech 2003–2007 lehce klesají. Přímé daně klesají do roku 2005, v roce 2006 začínají stoupat. Sociální pojištění se jeví jako nejstabilnější, ale v posledních dvou letech sledovaného období dochází k poklesu, který není nikterak závažný. Všechny tyto změny se pohybují pouze v desetinách procent.

41

Graf 8 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP ve Francii

Podíl jednotlivých daní na HDP 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nepřímé daně

Přímé daně

Sociální pojištění

Ostatní složky HDP

HDP 2003

15,30%

11,40%

16,40%

56,90%

HDP 2004

15,50%

11,60%

16,20%

56,70%

HDP 2005

15,70%

11,90%

16,40%

56,00%

HDP 2006

15,50%

12,20%

16,40%

55,90%

HDP 2007

15,30%

11,90%

16,30%

56,50%

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 322. Ve Francii podíl na HDP u nepřímých daní stoupá až do roku 2005, poté začíná klesat. Podíl přímých daní stoupá ve sledovaném období o 2 až 3 desetiny procenta a k poklesu dochází v roce 2007 a to o 3 desetiny procenta. Podíl sociálního pojištění na tvorbě HDP je celkem stabilní, rozdíly se pohybují kolem 1–2 desetin procenta.

42

Graf 9 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP ve Velké Británii

Podíl jednotlivých daní na HDP 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Nepřímé daně

Přímé daně

Sociální pojištění

Ostatní složky HDP

HDP 2003

13,50%

15,40%

6,40%

64,70%

HDP 2004

13,40%

15,60%

6,70%

64,30%

HDP 2005

13,10%

16,60%

6,80%

63,50%

HDP 2006

13,00%

17,20%

6,80%

63,00%

HDP 2007

12,90%

16,80%

6,70%

63,60%

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 328. Ve Velké Británii v období 2003–2006 roste podíl přímých i nepřímých daní i sociálního pojištění na HDP. V roce 2007 dochází k poklesu všech těchto tří složek. V roce 2003 se podílely nepřímé daně na HDP o téměř 2% méně než daně přímé. V roce 2007 to bylo již téměř o 4 % méně než přímé daně.

43

Graf 10 Podíl jednotlivých daní a sociálního pojištění na HDP ve vybraných zemích EU v roce 2007 v %

18 16

Nepřímé daně

14 12

Přímé daně

10

Sociální pojištění

8 6 4 2

Sociální pojištění Přímé daně Nepřímé daně

0

Zdroj: ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7201-799-7. s. 320–328. Graf znázorňuje podíl jednotlivých daní na hrubém domácím produktu. Ve většině vybraných zemí tvoří nepřímé daně významnou položku příjmu HDP. Pokud se zaměříme na inkaso jednotlivých daní, nelze si nevšimnout, že nepřímé daně se podílí na HDP větší měrou než daně přímé. Výjimkou je Velká Británie. Je otázkou, proč tomu tak je. Zda má vliv nulová sazba DPH například na knihy, noviny, léky na předpis , dětské oblečení a obuv, hromadnou dopravu a na stavby za účelem bydlení, případně zda vysoké sazby akcízů vedou skutečně k postupnému snižování škodlivé konzumace obyvatel nebo je zde větší schopnost státu vybrat přímé daně ve výši, která mu náleží.

44

Celkově je z grafu 10 evidentní dlouhodobě stabilní podíl nepřímých daní na tvorbě HDP v jednotlivých státech. To podporuje úvahu o jejich významu pro státní rozpočet. Výjimka je ale i zde, a to Slovensko. Zde dochází k trvalému poklesu podílu daní na HDP. Graf 11 Inkaso daní a sociálního pojištění v České republice v roce 2008–2010 v mld. Kč.

sociální pojištění

2010 Přímé daně

2009 2008 2007

Nepřímé daně(DPH+SPD)

0

100

200

300

400

500

Zdroj: MF ČR Čerpání rozpočtu http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_59642.html?year=2011 http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_44687.html Graf 11 sleduje vývoj inkasa daní od roku 2007 do roku 2010. Vlivem ekonomické krize došlo k poklesu inkasa všech daní i příjmu na sociální pojištění. Nepřímé daně reagují na krizi méně citlivě a naopak vykazují nejrychlejší obrat směrem vzhůru(v roce 2010). Nepřímé daně se tedy dají považovat i v České republice za stabilní zdroj státního rozpočtu.

45

5.3 Porovnání inkasa spotřebních daní a skutečné spotřeby sledovaných produktů Tabulka 13 Inkaso spotřebních daní

Inkaso spotřebních daní - v mld. Kč(mimo ekologické daně) Minerální Rok Víno Tabák Pivo Líh Celkem oleje 2005 0,30 75,40 25,40 3,50 5,80 110,40 2006 0,30 76,60 32,20 3,60 6,80 119,50 2007 0,30 80,80 47,00 3,70 7,10 138,90 2008 0,30 82,10 37,50 3,60 7,10 130,60 2009 0,30 79,50 37,70 3,40 6,90 127,80 2010 0,30 81,40 42,50 4,30 6,50 135,00 Zdroj: Celní správa. http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vysledky-celniho-adanoveho-rizeni.aspx Pokud se zaměříme na inkaso spotřebních daní, hlavní příjem jde do rozpočtu z pohonných hmot. V roce 2009 vykázalo jejich inkaso poprvé pokles zásluhou poklesu inkasa spotřebních daní z minerálních olejů. V loňském roce se sice inkaso zvýšilo, ale nedosáhlo hodnoty roku 2008. Důvodem je patrně příliš vysoké zdanění a tím i vysoké ceny, které přiměly dopravce tankovat pokud možno mimo území ČR. V některých okolních státech jsou ceny pohonných hmot nižší. V Rakousku benzín i nafta, v Německu je levnější nafta. Některé firmy zakazují řidičům tankovat v ČR. Podle informací z příhraničních čerpacích stanic došlo k meziročnímu poklesu prodaného množství pohonných hmot zhruba o 50 procent. 44 V roce 2010 došlo k vzestupu téměř všech složek tvořících spotřební daně. Hned za pohonnými hmotami je inkaso tabákových výrobků, které vykazuje stálý růst (pomineme-li výjimečné hodnoty roku 2007), následuje pivo, víno, a líh, který vykazuje od roku 2009 pozvolný mírný pokles. Faktem je, že roční inkaso spotřebních daní stále nedosahuje úrovně roku 2007, ale došlo k zastavení poklesu inkasa.

44

Česká televize. http://www.ct24.cz/ekonomika/110049-ceske-benzinky-v-pohranici-

osirely-cesi-tankuji-venku/ 46

Co se týká okolností kolem inkasa daní z piva, je rok 2010 ve výběru daní nejúspěšnější v celém sledovaném období. Pivovary si ale stěžují na pokles spotřeby. V roce 2009 poklesla výroby piva o 6,5 % a v roce 2010 o dalších 12%. Na rok 2009 měla vliv krize, rok 2010 ovlivnil výrazný nárůst sazby spotřební daně. 45 Tabulka 14 Spotřeba alkoholických nápojů v ČR na obyvatele a rok (2001–2009 včetně dětí) Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Lihoviny 40% 8,20 8,30 8,40 7,60 7,80 8,00 8,20 8,10 8,20 Víno 16,20 16,20 16,30 16,50 16,80 17,20 18,50 18,50 18,70 Pivo 156,90 159,90 161,70 160,50 163,50 159,10 159,10 156,60 150,70 Celkem přepočteno na čistý líh 9,90 10,00 10,20 9,80 10,20 10,20 10,40 10,40 10,40

Zdroj: ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3004-10 Spotřeba Alkoholu v České republice rostla do roku 2003, v roce 2004 klesla a dále se drží na přibližně stejné úrovni. Inkaso daní z alkoholu však v roce 2008 kleslo o 0,1 mld. Kč a v roce 2009 kleslo o další 0,3 mld. Kč. Celková spotřeba alkoholu však nebyla ekonomickou krizí nijak dotčena. V roce 2006 konzumace piva ustoupila ve prospěch konzumace vína, které má nulovou sazbu akcízů. Současně nepatrně stoupla konzumace lihovin. Tabulka 15 Spotřeba cigaret na 1 obyvatele České republiky (2001–2009 včetně dětí) Rok

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet spotřebovaných cigaret na 1 obyvatele 1 664 1 893 2 192 2 243 2 275 2 338 2 345 2 107 2 071

Zdroj: ČSÚ. http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/3004-10 Do roku 2007 se zvyšovala spotřeba cigaret. V roce 2008 a 2009 došlo poprvé k poklesu spotřeby. V inkasu daní z tabáku je sice patrný pokles v roce 2008, ale v roce 2009 inkaso

Český rozhlas. http://www.radio.cz/cz/rubrika/ekonomika/vyroba-piva-v-cesku-lonidramaticky-klesla 45

47

mírně stouplo. V roce 2010 došlo k výraznému nárůstu inkasa. Důvodem je patrně zvýšení sazby akcízů z tabáku v roce 2010. 46 Rok 2010 byl z pohledu inkasa daní sice úspěšný, protože došlo k vzestupu, ale současně nebyly naplněny plánované příjmy státního rozpočtu. Nárůst inkasa spotřebních daní nedosáhl plánované výše. V roce 2011 v pohledu na inkaso spotřebních daní lze předpokládat, že dojde k lehkému vzestupu inkasa SPD při zachování současné sazby DPH. Tato skutečnost celkově povede k vzestupu nepřímých daní. V současné době je základní sazba DPH 20% a snížená sazba 10%, například na stavební práce, potraviny, knihy a další výrobky a služby. Předpokládá se, že v roce 2012 bude základní sazba DPH činit 20% a snížená sazba DPH 14%. Tím dojde k nárůstu inkasa nepřímých daní. Od roku 2013 bude stanovena jedna sazba ve výši 17,5%, v níž nebudou žádné výjimky. To znamená, že porostou nutné výdaje na potraviny a vše bude mít v konečném důsledku vliv na spotřebu a tedy i na inkaso daní přímých i nepřímých. Naopak sazba DPH 17,5% sníží daňové zatížení pohonných hmot, alkoholu a tabákových výrobků, což patrně povede k nárůstu nežádoucí spotřeby. Co se týká přímých daní, lze očekávat pokles inkasa. Z důvodu zvýšení DPH dojde k poklesu spotřeby výrobků a služeb, které spotřebitel může nebo musí oželet, a které dosud spadaly do snížené sazby DPH. Důvodem je snížení koupěschopnosti obyvatel způsobené růstem cen potravin a tedy nutných výdajů. To způsobí snížení produkce a v některých případech může vést až ke krachu firem, následně k růstu nezaměstnanosti a tedy i vyšším výdajům státního rozpočtu. Zda dojde ke kompenzaci tím, že ostatní výrobky spadající dosud do sazby 20% DPH budou levnější, ukáže čas.

46

Údaje o spotřebě za rok 2010 se v době zpracování nepodařilo získat. 48

6 Závěr Praktická část byla rozdělena do dvou celků. Nejprve byla provedena komparace skutečných sazeb akcízů v zemích EU a také skutečná spotřeba těchto produktů. Ta se odvíjí nejen od výše akcízů a DPH, ale i od tradiční spotřeby některých produktů v jednotlivých zemích. Příkladem je nulová sazba akcízů na víno v jižní státech EU, ale i vysoká spotřeba alkoholu v Irsku a Velké Británii. V těchto zemích je sice vysoká sazba akcízů, ale to příliš neovlivňuje tradiční konzumaci místních obyvatel. Řešení soudních sporů v této oblasti zároveň ukazuje na snahu některých států o udržení prioritní spotřeby domácích produktů na úkor dovážených (Judikát pivo–víno, Irsko a Velká Británie). Dále byla provedena komparace ČR a vybraných zemí EU. Jsou to Slovensko, Rakousko, Francie a Velká Británie. Výsledky komparace ukazují na to, že jsou spotřební daně poměrně stabilním, jistým a významným zdrojem rozpočtu. Na rozdíl od přímých daní, kde se projevuje pokles v inkasu díky ekonomické krizi, spotřební daně prokazují minimální pokles a rychlý vzestup i po mírném oživení ekonomiky. Tím se stávají citlivým ukazatelem zlepšení ekonomické situace státu. Pokud se zaměříme na Českou republiku, je zde mnoho aspektů k zamyšlení. Příliš vysoké daně z minerálních olejů vedou ke snížení spotřeby a snaze nakupovat za hranicemi levněji. Současná vláda plánuje ze dvou sazeb DPH (snížené 10% a základní 20%) postupně sjednotit DPH na 17,5% u všech produktů. Zároveň se plánuje i zvýšení SPD u tabákových výrobků. Vyšší náklady domácností povedou ke snížené spotřebě, tak jak to prokazuje ČSÚ u spotřeby tabáku 2008–2009 a zároveň k přesunu poptávky po levnějších produktech, jak lze pozorovat u spotřeby alkoholu 2006–2009. Krachující firmy budou příčinou nižšího inkasa přímých daní a vyšších výplat podpor v nezaměstnanosti. Doporučení pro Českou republiku: snížit sazby akcízů z minerálních olejů tak, aby byla ČR schopna cenově konkurovat okolním státům obzvlášť v situaci, kdy cena ropy z důvodu nejistoty na blízkém a středním východě, neustále stoupá. Vyšší cena pohonných hmot vede k odklonu ke konkurenci, tedy k nákupu v zahraničí. V roce 2013 tuto situaci změní nižší sazba DPH (pokud skutečně dojde k zavedení jednotné sazby DPH 17,5%). Zvýšit sazby akcízů u cigaret. Podíl producentů na tvorbě pracovních míst je minimální a škodlivost spotřeby, která vede k onemocněním (onkologickým, cévním aj., jejichž léčba 49

je finančně velmi nákladná) je evidentní. Zvýšit sazby akcízů alkoholu, zvláště u lihovin a zavést alespoň minimální sazby akcízů u vína. Důvodem je přesun konzumace dražšího piva na konzumaci vína. Zohlednit ve výši sazby obsah alkoholu ve víně. Producenti vína tvoří nezanedbatelnou část pracovních míst a zavedení sazby by nemělo být pro vinaře likvidační. Doporučení pro EU: nezvyšovat sazby akcízů z minerálních olejů, v současné nejisté situaci dodávek ropy, kdy její cena roste. Alespoň po dobu ekonomické krize. Vysoká cena se promítá do cen zboží a nižší odbyt zhoršuje ekonomickou situaci firem. Tím ovlivňuje inkaso daní přímých i nepřímých. Zvýšit minimální sazby akcízů na tabákové výrobky a alkohol, hlavně akcízy na líh. V případě vína zavést rovněž minimální sazbu na víno odstupňovanou podle obsahu alkoholu.

50

7 Použitá literatura (A) Monografie KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.1.2011. 19. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3800-0. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony úplná znění platná k 1.4.2011. 20. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 264 s. ISBN 978-80-247-3944-1. STARÝ, Marek aj. Dějiny daní a poplatků. 1. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2009. 208 s. ISBN 978-80-87109-15-1. ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2010. 352 s. ISBN 97880-7201-799-7.

(B) Internetové zdroje Celní správa České republiky. Výsledky celního a daňového řízení [online]. [cit.2011-0302]. Dostupné z: Česká televize. ČT 24. Ekonomika. České benzinky v pohraničí osiřely, Češi tankují venku [online]. 15. prosince 2010 [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Český rozhlas. Výroba piva v Česku loni dramaticky klesla [online]. 13. ledna 2011 [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Český statistický úřad. Alkohol v Evropě (červen 2006) [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: 51

Český statistický úřad. Spotřeba potravin, nápojů a cigaret na 1 obyvatele v ČR v letech 2001 – 2009 [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Český statistický úřad. Věkové složení obyvatel k 31.12.2009. [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Europa.eu. EUR–LEX. Přístup k právu Evropské unie.

European Commission . Agriculture and Rural Development . Agricultural markets. Raw tobacco [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Kurzy.cz. Kurzovní lístek České národní banky. [online]. [cit. 2011-01-21]. Dostupné z: Ministerstvo financí České republiky. Cenový věstník 2/2010 [online]. 12. února 2011 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z: získáno 12.2.2011, dostupné z: Ministerstvo financí České republiky. Pokladní plnění státního rozpočtu ČR za leden až prosinec 2010 [online]. 3. ledna 2011 [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: Ministerstvo financí České republiky. Výsledky pokladního plnění státního rozpočtu ČR za rok 2008 [online]. 2. ledna 2009 [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: OECD. Healt Data 2010- Version October 2010 [online]. [cit. 2011-02-10]. Dostupné z: 52

The ASPECT report. Tobaco or Health in the European Union – Past. [online]. [cit. 201102-10]. Dostupné z:

8 Seznam použitých zkratek ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

daň z přidané hodnoty

EHS

Evropské hospodářské společenství

EU

Evropská unie

ES

Evropské společenství

HDP

hrubý domácí produkt

MF

Ministerstvo financí

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OSVČ osoba samostatně výdělečně činná PC

prodejní cena

SD

Soudní dvůr

SPD

spotřební daň

9 Seznam obrázků Obrázek 1 Klasifikace daní podle OECD ......................................................................... 16 Obrázek 2 Zásadní předpisy v oblasti akcízů .................................................................. 23

10 Seznam tabulek Tabulka 1 Sazby daně z minerálních olejů (k 1.1.2011) ................................................... 18 Tabulka 2 Sazby daně z lihu (k 1.1.2011) ........................................................................ 19 Tabulka 3 Sazba daně z piva (k 1. 1. 2011)...................................................................... 20 Tabulka 4 Sazby daně z vína a meziproduktů(k 1.1.2011) ............................................... 20 Tabulka 5 Sazby daně z tabákových výrobků (k 1.1.2011)............................................... 21 Tabulka 6 Sazby akcízů uvaleného na benzín v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) ....................................................................................................................... 26 53

Tabulka 7 Sazby akcízů uvaleného na pivo v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) ....................................................................................................................... 27 Tabulka 8 Sazby akcízů uvaleného na víno a etylalkohol v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009)...................................................................................................... 28 Tabulka 9 Sazby akcízů uvaleného na cigarety v jednotlivých členských státech EU (stav k 31.7.2009) .................................................................................................................... 29 Tabulka 10 Spotřeba alkoholických nápojů v ČR za rok 2009 ......................................... 34 Tabulka 11 Zjištěné ceny alkoholu a výpočet daňové zátěže ve vybraných zemích EU .... 36 Tabulka 12 Zjištěné ceny cigaret a výpočet daňové zátěže ve vybraných zemích EUZdroj: vlastní zjištění a vlastní výpočty ...................................................................................... 38 Tabulka 13 Inkaso spotřebních daní................................................................................. 46 Tabulka 14 Spotřeba alkoholických nápojů v ČR na obyvatele a rok (2001–2009 včetně dětí) ................................................................................................................................. 47 Tabulka 15 Spotřeba cigaret na 1 obyvatele České republiky (2001–2009 včetně dětí) .... 47

11 Seznam grafů Graf 1 Spotřeba alkoholu v litrech na osobu (věk 15 +) v roce 2007 ve vybraných zemích EU................................................................................................................................... 31 Graf 2 Pravidelní kuřáci (věk 15 +) v roce 2007 ve vybraných zemích EU ..................... 32 Graf 3 Porovnání ceny Johny Wolker a daňového zatížení v EUR ................................... 36 Graf 4 Porovnání ceny cigaret LM a jejich daňového zatížení v EUR .............................. 38 Graf 5 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP v České republice ................................ 39 Graf 6 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP na Slovensku ....................................... 40 Graf 7 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP v Rakousku ......................................... 41 Graf 8 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP ve Francii ............................................ 42 Graf 9 Procentní podíl jednotlivých daní na HDP ve Velké Británii ................................. 43 Graf 10 Podíl jednotlivých daní a sociálního pojištění na HDP ve vybraných zemích EU v roce 2007 v % ................................................................................................................. 44 Graf 11 Inkaso daní a sociálního pojištění v České republice v roce 2008–2010 v mld. Kč. ........................................................................................................................................ 45

54