KOMPARACE ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ V ČR A VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

KOMPARACE ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ V ČR A VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Comparison of e-banking in the Czech Republic and in other selected EU countries Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Mgr. Eva HŘEBÍČKOVÁ

Autor: Jana ŠVARZBERGEROVÁ Brno, květen 2008

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Jana Švarzbergerová Komparace elektronického bankovnictví v ČR a vybraných zemích EU Comparison of e-banking in the Czech republic and in other selected EU countries Financí Ing. Mgr. Eva Hřebíčková 2008

Anotace Předmětem bakalářské práce je komparace elektronického bankovnictví v České republice, na Slovensku a ve Velké Británii. Práce je rozdělena na pět částí. V první jsou představeny jednotlivé kanály elektronického bankovnictví. Druhá, třetí a čtvrtá část je postupně věnována každé ze zemí, ve které je porovnáno elektronické bankovnictví vybraných bank. V poslední části je na základě poznatků o analyzovaných bankách porovnáno elektronické bankovnictví vybraných zemí,.

Annotation The topic of this thesis is divided comparison of e-banking in the Czech Republic, Slovakia and Great Britain. The work is into five sections. First part describes constituent ways of e-banking. The second, third and fourth deal with particular country and comparison of selected bank e-banking. Last section compare e-banking of selected countries.

Klíčová slova Elektronické bankovnictví, přímé bankovnictví, mobilní bankovnictví, GSM bankovnictví, telefonní bankovnictví, bankomat, samoobslužná zóna, homebanking.

Keywords E-banking, Mobilbanking, Direct Banking, GSM Banking, Phonebanking, Cash Machine, Express Bank Machine, Homebanking.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Komparace elektronického bankovnictví v ČR a vybraných zemích

EU

vypracovala

samostatně

pod

vedením

Ing.

Mgr.

Evy

Hřebíčkové

a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 23.května 2008

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Děkuji Ing. Mgr. Evě Hřebíčkové za vedení mé bakalářské práce.

Obsah Úvod............................................................................................................................................7 1. Elektronické bankovnictví ..................................................................................................9 1.1. Služby nabízené kanály elektronického bankovnictví ..................................................9 1.1.1. Získávání informací všeobecného charakteru.........................................................9 1.1.2. Zřizování nových produktů .....................................................................................9 1.1.3. Získávání informací o účtu .....................................................................................9 1.1.4. Ovládání bankovního účtu ......................................................................................9 1.2. Prostředky komunikace mezi bankou a klientem ........................................................10 1.2.1. Bankovní terminály...............................................................................................10 1.2.2. Počítač ...................................................................................................................11 1.2.3. Telefon ..................................................................................................................12 1.2.4. Mobilní telefon .....................................................................................................12 1.2.5. Zařízení s připojením na WAP (Wap banking) ....................................................14 2. Česká republika.................................................................................................................14 2.1. Komerční banka...........................................................................................................14 2.2. Česká spořitelna...........................................................................................................15 2.3. ČSOB ...........................................................................................................................15 2.4. Srovnání služeb ...........................................................................................................16 2.4.1. Bankomat ..............................................................................................................16 2.4.2. Telefonní bankovnictví .........................................................................................17 2.4.3. Mobilní bankovnictví ............................................................................................19 2.4.4. Internetové bankovnictví ......................................................................................20 2.4.5. Shrnutí nabízených služeb bank ...........................................................................22 2.5. Poplatky .......................................................................................................................23 2.5.1. Srovnání poplatků .................................................................................................24 3. Slovensko ..........................................................................................................................25 3.1. Slovenská sporiteľňa ...................................................................................................25 3.2. Istrobanka ....................................................................................................................26 3.3. Srovnání služeb ...........................................................................................................27 3.3.1. Bankomat ..............................................................................................................27 3.3.2. Telefonní bankovnictví .........................................................................................27 3.3.3. Mobilní bankovnictví ............................................................................................28 3.3.4. Internetové bankovnictví ......................................................................................29 3.3.5. Shrnutí nabízených služeb bank ...........................................................................30 3.4. Poplatky .......................................................................................................................30 3.4.1. Srovnání poplatků .................................................................................................31 4. Velká Británie ...................................................................................................................32 4.1. Lloyds TSB ..................................................................................................................32 4.2. HSBC Bank .................................................................................................................32 4.3. Srovnání služeb ...........................................................................................................33 4.3.1. Bankomat ..............................................................................................................33 4.3.2. Samoobslužná zóna...............................................................................................34 4.3.3. Telefonní bankovnictví .........................................................................................34 4.3.4. Mobilní bankovnictví ............................................................................................35 4.3.5. Internetové bankovnictví ......................................................................................35 4.3.6. Shrnutí nabízených služeb bank ...........................................................................36

4.4. Poplatky ....................................................................................................................... 37 Srovnání napříč vybranými zeměmi ................................................................................. 37 5.1. Služby .......................................................................................................................... 37 5.2. Poplatky ....................................................................................................................... 38 Závěr ......................................................................................................................................... 40 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................ 43 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 44 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 45 Seznam příloh ........................................................................................................................... 45 5.

Úvod V posledním desetiletí došlo k obrovskému rozvoji elektroniky a systémů zpracování a přenosů dat. Tyto technologie hrají v současné době stále důležitější roli. Je to dáno již zmiňovaným rozvojem, ale také tím, že čím dál více lidí je schopno je používat a že jsou pro ně dostupné. A to nejen cenově, ale i tím, že si je například v podobě mobilního telefonu, kapesního nebo přenosného počítače mohou vzít téměř kamkoli s sebou. Jejich využívání mění nejen náš osobní styl života, ale i fungování podniků, organizací a státní správy. Jde především o rychlejší přístup k informacím z celého světa, které můžeme získat na internetu, fenoménu dnešní doby. S celkovým trendem souvisí i neustále se rozvíjející prostředky rychlé komunikace na dálku (telefon, email, skype1). Na úrovni podniků dochází zejména k zavádění databází v elektronické podobě, prezentacím služeb na internetu nebo prostřednictvím telemarketingu. Vznikají interní informační systémy k vnitropodnikové komunikaci a sdílení dokumentů. Často je už umožněn přístup k nim i přes internet. Bývají zřizovány klientské informační linky, jak telefonní, tak internetové. Začínají fungovat i tzv. internetové obchody, ve kterých si z pohodlí domova můžeme objednat vybrané zboží. Stejně tak se mění i státní správa, která zřizuje tzv. e-podatelny a důležité dokumenty zveřejňuje na webových stránkách, nebo školství (podávání přihlášek přes internet, vysokoškolské informační systémy). Banky na tento vývoj samozřejmě také reagují a snaží se ho využít ve svůj prospěch. Na jednu stranu jim totiž přináší úsporu nákladů, na druhou větší komfort pro zákazníky. Prezentace na internetu jsou pro banky dnes už samozřejmostí. Podobně je tomu se zřizováním informačních telefonních linek i nabízením služeb touto cestou. Stejně tak, jak mají banky obecně specifické postavení mezi podniky, má specifické postavení i využívání elektronických kanálů – setkáváme se s pojmem elektronické bankovnictví. Elektronické bankovnictví je široký pojem, který jednak zahrnuje elektronický platební styk, částečně spojený s problematikou elektronických peněz a také tzv. přímé kanály komunikace mezi bankou a klientem. Je to styl komunikace, kdy se klientovi dostane bankovních služeb bez toho, aby muselo dojít k osobnímu kontaktu klienta a bankovního pracovníka. Ve své práci se budu zabývat elektronickým bankovnictvím v užším slova smyslu. Tedy bankovnictvím, které se někdy také nazývá přímé. Jde o možnosti získání informací o svém účtu, provádění nejrůznějších operací na něm, případně pořizování nových bankovních produktů (úvěr, vkladový účet, …) prostřednictvím elektronických zařízení jako je telefon, mobilní telefon, počítač 1

„software sloužící k telefonování, posílání zpráv a souborů přes internet. Hlavní funkce Skype je však zmíněné telefonování. Telefonování mezi uživateli Skype ( oba volající mají nainstalován Skype) je zdarma, šifrováno, a to kdekoliv na světě a neomezeně na délce hovoru.“ Přikoupením speciální služby lze telefonovat po celém světě i mimo síť skype za místní ceny. Data jsou přenášena prostřednictvím internetu. Skype.cz. [online].

7

nebo speciální bankovní terminály. V práci nebudu pouze analyzovat jednotlivé způsoby elektronického bankovnictví, ale zaměřím se i na srovnání nabídky bank v rámci jednotlivých zemí (Česká republika, Slovensko, Velká Británie) a dále na srovnání jednotlivých států mezi sebou. V mezinárodním srovnání se budu zabývat tím, jaké postavení zaujímá Česká republika vzhledem k druhým dvěma státům. Srovnání bude zaměřeno na škálu nabízených služeb a dále na strategii, kterou banky volí při stanovovaní poplatků za bankovní služby. Analyzovat budu služby a poplatky týkající se účtů určených soukromým osobám, nepodnikatelům. Bakalářská práce je rozdělena na pět částí. V první se zabývám nejprve službami, které banky poskytují prostřednictvím elektronických kanálů a poté technickými zařízeními, které může klient při komunikaci s bankou využít. Druhá, třetí a čtvrtá část je postupně věnována každé z vybraných zemí, a to v tomto pořadí: Česká republika, Slovensko a Velká Británie. Pro analýzu v České republice jsem vybrala tři největší banky na našem území Komerční banku, Českou spořitelnu a ČSOB, na Slovensku banku Slovenská sporiteľňa a Istrobanka, ve Velké Británii Lloyds TSB a HSBC Bank. V každé zemi nejprve obecně představím každou z bank a její elektronické (přímé) bankovnictví. Poté u každého konkrétního kanálu porovnám, které služby jsou jím nabízeny, jaké operace přes něj může klient provádět. Po tomto porovnání se zaměřím na strategii, kterou banky volí v oblasti poplatků za poskytované služby. Na závěr shrnu výhody a nevýhody jednotlivých elektronických bankovnictví vybraných bank v daném státě. V poslední časti bakalářské práce provedu srovnání elektronického bankovnictví vybraných zemí na základě nabídky analyzovaných bank. Jako teoretický základ pro mou práci posloužila především kniha Michala Přádky a Jana Kaly Elektronické bankovnictví: rady a tipy a učebnice Bankovnictví I od Bohuslavy Šenkýřové a kolektivu. Významným zdrojem byly také mnohé články publikované na internetovém informačního serveru Hospodářských novin iHned.cz a samozřejmě stránky a informační materiály vybraných bank. Některé detailní informace týkající se nabídky bank mi byly sděleny přímo pracovníky informačních center bank. Při zpracování jsem využila metody deskripce, komparace, analýzy a syntézy.

8

1. Elektronické bankovnictví 1.1. Služby nabízené kanály elektronického bankovnictví 1.1.1. Získávání informací všeobecného charakteru Klient má v současné době, stejně jako ve všech dalších oborech, možnost dozvědět se o nabídce bank z mnoha zdrojů, např. z propagačních materiálů, z internetu. Ne vždy je ale možné si všechny informace najít sám. Kromě toho, že se člověk může informovat na pobočce, banky mají podporu i na telefonních linkách, případně emailu. Tuto formu komunikace se některé ovšem snaží omezit, protože emailová komunikace je oproti té, kdy dochází k přímému kontaktu klienta a pracovníka (i prostřednictvím telefonu) mnohem rychlejší. V případě, že má jedna ze stran nějaké nejasnosti, je totiž ihned možné položit doplňující otázky.

1.1.2. Zřizování nových produktů I zřizování nových produktů je dnes možné přes elektronické kanály. Banky se většinou liší tím, jestli tuto možnost umožňují jen stávajícím klientům nebo i těm, kteří u nich ještě žádné služby nevyužívají. U nových klientů totiž musí řešit problematiku ověření totožnosti na dálku.

1.1.3. Získávání informací o účtu Klasické způsoby získávání informací o svém účtu jsou, pokud pomineme jakékoliv možnosti elektronického bankovnictví, dva. Klient se může přijít zeptat do banky, nebo jsou mu informace zasílány poštovní zásilkou. Nejčastěji jsou to výpisy z účtu posílané v pravidelných intervalech. Elektronická alternativa k první možnosti informování se na pobočce je aktivní využití jakéhokoliv kanálu elektronického bankovnictví, kde jsou tyto informace zjistitelné. Banky ovšem nabízejí i automatické informování o pohybech na účtu, dosažení určité částky, překročení limitu nebo ukončení platnosti platební karty. Tyto informace si klient může nechat posílat na mobilní telefon prostřednictvím SMS nebo emailem. Velké množství bank dnes vydává i elektronické výpisy z účtu.

1.1.4. Ovládání bankovního účtu Správa finančních prostředků bankou nezahrnuje pouze jejich přijímaní a vhodné investování, ale také jejich přesouvání k dalším subjektům, kterým chce klient své finanční prostředky z nejrůznějších důvodů poskytnout. K tomu, aby banka mohla tyto operace vykonat, potřebuje instrukce od klienta (příkaz k úhradě, inkasu, svolení k inkasu, převod peněz na termínovaný účet). Ty je možné sdělit jednak přímo pracovníkovi v bance nebo zadat pomocí papírového formuláře nebo také poslat elektronickou cestou.

9

1.2. Prostředky komunikace mezi bankou a klientem Protože klient nepřichází své záležitosti vyřizovat přímo do banky, je potřeba určitého technického zařízení, které jeho kontakt s bankou zprostředkuje. Tímto technickým zařízením může být pevná telefonní linka, mobilní telefon, osobní nebo kapesní počítač, případně speciální terminál určený přímo pro bankovní služby. Při osobní komunikaci klienta a pracovníka banky je při manipulaci s účtem a uzavírání produktů ověřena totožnost klienta většinou pomocí nějakého dokladu (u nás nejčastěji občanského průkazu, může být ale použit i pas nebo platební karta), potvrzení operace bývá provedeno podpisem. Protože ovšem v elektronickém bankovnictví tuto možnost nemáme, jsou při každé formě komunikace nastaveny různé mechanismy identifikace, autentizace2 a autorizace3. Může jimi být zadání hesla nebo elektronický podpis.

1.2.1. Bankovní terminály Banky nabízejí svým klientům provádět některé transakce přes různé bankovní terminály, které jsou podle toho, k čemu slouží, dostupné na veřejných místech. K tomu, aby je mohl klient použít, je zpravidla zapotřebí identifikovat se platební kartou. Samoobslužná zóna „Samoobslužné zóny jsou technická zařízení, zpravidla osobní počítače s dotykovou obrazovkou a tiskárnou, umístěné nejčastěji v prostorách banky, které slouží k zadávání bankovních operací a také jako zdroj informací.“4 U některých je možné i tisknout výpis z účtu. Pro přístup se využívá platební karty a hesla. Některé banky tyto samoobslužné zóny zavedly – třeba jako alternativu pro přístup do internetového bankovnictví. Jiné využívají své stávající sítě bankomatů a integrují do nich služby charakteru přímého bankovnictví. Bankomat (ATM – Automatic Teller Machine) Tato zařízení mají převážně funkci výdeje hotovosti. Existují i bankomaty s funkcí vkládání hotovosti. Kromě toho je pomocí nich možné zjistit i disponibilní zůstatek účtu nebo zakoupit kredit do mobilního telefonu. Některé banky nabízí přes bankomat také možnost zjištění konce platnosti platební karty, změnu PIN5u nebo zadání příkazu k úhradě. Autentizace zákazníka je opět prováděna pomocí platební karty a zadání identifikačního čísla.

2

Ověření totožnosti klienta

3

Potvrzení operace

4

ŠENKÝŘOVÁ, B. a kol. Bankovnictví I. Str. 109.

5

Personal Identification Number

10

1.2.2. Počítač Homebanking (PC banking, Officebanking) Systém homebankingu je produkt určený firemní klientele. I když se ve své práci zabývám osobními financemi, považuji homebanking za důležitou součást vývoje elektronického bankovnictví, a proto se na tomto místě o něm zmíním. V podobě, ve které vznikl, je již přežitou formou elektronického bankovnictví. K přenosu dat bylo potřeba mít příslušné hardwarové a softwarové vybavení (počítač, modem nebo kryptovací zařízení, klientské programy homebankingu). Nevýhodou byly vysoké finanční náklady spojené s pořízením, proto tento systém nebyl dostupný široké veřejnosti. Tuto nevýhodu dnes odstraňuje internetové bankovnictví a systém hombankingu tak zůstává stále jen pro firemní klientelu, ovšem v trochu obměněné podobě. Klient si na svůj počítač nainstaluje speciální software a prostřednictvím internetu pak komunikuje s bankou. Banky u těchto systémů nabízejí například propojení s účetním systémem společnosti. Také jsou nabízena speciální bezpečnostní opatření, například vícenásobné potvrzení platebního příkazu různými členy firmy. Pokud je systém propojen s internetovým bankovnictvím, je možné jej používat i z více počítačů. Internetové bankovnictví (Internet banking) K použití tohoto kanálu je potřeba počítač s připojením k internetu. K identifikaci a autentizaci klienta se používá většinou přihlašovacího jména a hesla, elektronického podpisu (umístěného například na CD nebo čipové kartě) nebo SMS klíče (autorizační SMS), což jsou zprávy s jednorázovým heslem zasílané na mobilní telefon. Toto heslo se potom zadá do systému internetového bankovnictví pro přístup k požadované aplikaci nebo jako autorizace určité operace (např. zadání platebního příkazu). Pro vyšší zabezpečení jsou tyto způsoby ověření totožnosti často kombinovány. Internetové bankovnictví je dnes zřejmě nejrozšířenějším kanálem vzdáleného přístupu k bankovnímu účtu. Banky stále rozšiřují služby, které pomocí internetu nabízejí. Kontrola zůstatků a provádění příkazů je již nutným minimem. Banky také umožňují sjednávání nových produktů (např. termínovaný účet a jeho správa) nebo dávají klientům možnost využít vstupu do internetového bankovnictví při nakupování v internetovém obchodě a uhradit platbu přes systém, který klient zná a kterému důvěřuje.6 Další možností je přijímat přes internetové bankovnictví faktury nebo účty k zaplacení od vybraných společností, tzv. e-faktury7. Klient má díky této službě přehled o všech fakturách, které by měl zaplatit. To může jednoduše provést prostřednictvím internetového bankovnictví a nemusí

6

Platební tlačítko – pod tímto názvem nabízí službu ČSOB

7

Název převzat od České spořitelny

11

vyplňovat všechny údaje jako při běžném zadávání platebního příkazu. Jednoduše faktoru označí a zadá příkaz k zaplacení.8 PDA bankovnictví Novinkou je možnost použití kapesního počítače (PDA9) s připojením na internet. Pro tento typ počítače je ovšem vytvářena zjednodušená verze internetového bankovnictví.

1.2.3. Telefon Telefonní bankovnictví (Telebanking, Phonebanking) Komunikace probíhá prostřednictvím speciální telefonní linky. Identifikace a autentizace klienta je prováděna pomocí hesel. Na straně banky je buď operátor (telefonní bankéř) nebo automat, se kterým klient komunikuje přes tónovou volbu (automatický hlasový systém). Přes automatický hlasový systém lze provádět běžné bankovní operace (např. kontrolu zůstatků, zadávat nebo rušit běžné i trvalé příkazy k úhradě, případně povolit či zrušit inkaso). Komunikace s telefonním bankéřem také umožňuje provádění běžných bankovních operací, škála informací, které ovšem klient může získat, je mnohem širší, protože u automatických systémů je samozřejmě omezena jejich nastavením. Na telefonních linkách se zákazník může dozvědět nejen informace týkající se jeho účtu, ale také informace všeobecného charakteru (nabídku produktů, úrokové sazby). V tomto případě samozřejmě není potřeba se přesně identifikovat. Některé banky mají tyto informační linky v rámci té stejné jako telefonní bankovnictví, jiné pro ně mají zvláštní telefonní čísla.

1.2.4. Mobilní telefon Možnosti využití mobilního telefonu v elektronickém bankovnictví jsou poměrně široké. Je možné nechat si zasílat textové zprávy o stavu svého účtu a pohybu na něm. Také slouží například k zasílání již zmíněných autorizačních SMS zpráv. Mobilní telefon je však možné využít také jako přímý kanál komunikace s bankou. Prvním způsobem je již zmiňované telefonní bankovnictví, které je však možno provádět i prostřednictvím pevné linky. Samostatnými kategoriemi jsou mobilní (GSM10) bankovnictví a WAP11 bankovnictví.

8

Obchodní podmínky pro služby přímého bankovnictví České spořitelny [online]. [30.4.2008]. 9

Personal Digital Assistant

10

„Světově nejrozšířenější systém pro zajištění komunikace mobilními telefony“

CHLÁDEK, J. Slovíčka, která usnadní orientaci. IHNed. [online]. 11

Wireless Application Protocol

12

Mobilní bankovnictví (GSM banking, Mobile banking) Existují dvě verze této služby. Jedna využívá ke komunikaci šifrované SMS zprávy. Druhá přenos dat přes GPRS – Java Mobile Banking12. Heslo, které se ke vstupu většinou používá, se nazývá BPIN. První z jmenovaných se vyskytuje ve dvou verzích. Tou historicky starší je SMS bankovnictví. Jeho podstatou je zasílání krátkých textových zpráv bance. Každý požadavek nebo příkaz má svoji předepsanou strukturu. Jednorázový platební příkaz k úhradě pak může mít třeba tento tvar: PLAT_z účtu*kód měny_na účet*kód banky_částka*desetinná místa_měna_konstantní_variabilní_specifický_Klientské číslo_certifikační kód (např. PLAT_123456*11_1236547*2400_15000*00_11_558_9_0_065641230_123456789)13 „Banka k této aplikaci může vydávat tzv. autentizační kalkulátor, s jehož pomocí si vygenerujete speciální kód, který vložíte do struktury SMS zprávy.“14 Zadávání těchto zpráv je ovšem, jak je vidět, velice složité, i když jeho výhodou je možnost spojení z kteréhokoliv mobilního telefonu. Druhou variantou je použití technologie SIM Toolkit, která se nepoužívá pouze v bankovnictví, ale většina lidí ji má zřejmě spojenou právě s elektronickým bankovnictvím. Tato technologie je součástí speciální SIM karty15 a umožňuje nahrát určitou část menu mobilního telefonu podle požadavků uživatele. Toho využívají banky a právě prostřednictvím SIM Toolkit nahrávají do mobilních telefonů klientů svou vlastní bankovní aplikaci. Zadávání operací pak probíhá jednoduše přes menu mobilního telefonu. Komunikace mezi bankou a mobilním telefonem se odehrává pomocí šifrovaných SMS zpráv, které jsou automaticky vytvářeny podle zadaných instrukcí. Klient by si měl uvědomit, že i když přímo SMS zprávu neodesílá, bude za každou operaci platit poplatek, který je dán ceníkem jeho operátora, jako při odesílání SMS zprávy. Je ovšem potřeba říct, že ne všechny mobilní telefony tuto službu podporují. Hlavně u starších typů je potřeba podporu zkontrolovat. Další variantou je Java Mobile Banking. Pro využívání této služby je samozřejmě také potřeba, aby mobilní telefon splňoval určité technické náležitosti, není však nutné mít speciální SIM kartu, protože aplikace je stahována z internetové adresy prostřednictvím mobilního telefonu a následně přímo do něj instalována.16 Ovládání je velmi podobné tomu, které se používá u SIM Toolkit, komunikace ovšem neprobíhá pomocí SMS zpráv, ale prostřednictvím datového spojení.

12

Název převzat z článku ŠALANDA, R. Nastupuje nová generace mobilního bankovnictví. iHNed [online].

13

PŘÁDKA, M., KALA, J. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. Str. 53.

14

iHNed: zpravodajský server hospodářských novin – přímé bankovnictví [online].

15

Často nazývané bankovní SIM karta

16

Občané - Vše, co KB nabízí - Mobilní banka [online]. . [4.5.2008].

13

1.2.5. Zařízení s připojením na WAP (Wap banking) Jedná se o internetové bankovnictví ve formě upravené pro prohlížeče na mobilních telefonech nebo jiných zařízeních umožňujících připojení na WAP (např. osobní digitální organizéry, pagery nebo palubní počítače automobilů).17

2. Česká republika Jak už jsem zmiňovala v úvodu, pro srovnání nabídky elektronického bankovnictví českých bank jsem si vybrala Komerční banku, Českou spořitelnu a ČSOB. Nejprve představím jednotlivé banky a jejich nabídku elektronického bankovnictví. Poté se postupně zaměřím na každou z nabízených služeb, o kterých jsem psala v první části, a porovnám ji u jednotlivých bank. Na závěr provedu srovnání poplatků.

2.1. Komerční banka Komerční banka je jednou z nevýznamnějších a největších bank v České republice. Patří do finanční skupiny Société Générale. Finanční skupina Komerční banky je tvořena devíti dceřinými společnostmi, které nabízejí služby v dalších finančních oblastech jako je penzijní pojištění, stavební spoření nebo factoring.18 Ve službách elektronického bankovnictví pro soukromou klientelu nabízí jak internetové, tak mobilní a telefonní bankovnictví. V telefonním bankovnictví je možnost komunikovat jak s automatickým systémem, tak telefonním bankéřem. Telefonní bankovnictví Komerční banky nese název Expresní linka, zákazník má možnost sjednat s bankou doplněk této služby Expresní linka Plus, čímž mu bude umožněno provádět řadu operací i prostřednictvím internetu. Internetové bankovnictví se jmenuje Mojebanka a GSM bankovnictví je nazváno Mobilní banka. Všechny kanály mají i anglickou verzi. Každou variantu elektronického bankovnictví lze sjednat samostatně jako doplněk k bankovnímu účtu nebo jsou, buď jen některé, nebo všechny, součástí tzv. balíčků. Navíc banka nabízí možnost objednat si určitý čas, kdy zákazníkovi zavolá telefonní bankéř. Tato objednávka se provádí prostřednictvím internetového formuláře, ve kterém klient uvede, o kterou oblast má zájem, datum a čas zavolání a svoje kontaktní údaje. Také bankomaty Komerční banky nabízejí některé služby elektronického bankovnictví.

17

WAP. eBanka. [online]. . [4.5.2008].

18

Komerční banka: Profil – základní informace [online]. . [1.5.2008].

14

2.2. Česká spořitelna „Kořeny České spořitelny sahají až do roku 1825, kdy zahájila činnost Spořitelna česká, nejstarší právní předchůdce České spořitelny. Na tradici českého a později československého spořitelnictví navázala v roce 1992 Česká spořitelna jako akciová společnost.“19 V roce 2000 se stala členem společnosti Erste group. Česká spořitelna, která má 5,3 mil. klientů, což je nejvíce na českém bankovním trhu, získala letos již po čtvrté v soutěži MasterCard Banka roku 2007 titul Nejdůvěryhodnější banka roku.20 Kanály přímého bankovnictví nesou název SERVIS24 a pokud si klient tuto službu zřídí, získává přístup do internetového, telefonního i mobilního bankovnictví. Rozsah operací, které klient může tímto způsobem provádět je velmi obsáhlý. Je do nich zahrnut i přehled produktů, které má u dceřiných společností této banky. I u této banky je přes bankomaty možné kromě výběru hotovosti provádět další vybrané operace.

2.3. ČSOB ČSOB neboli Československá obchodní banka je největší bankou podle výše aktiv.21 „ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována – jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku (IPB). Do konce roku 2007 působila ČSOB na českém i slovenském trhu; slovenská pobočka ČSOB byla oddělena k 1.1.2008.“22 Elektronické bankovnictví z velké míry navázalo na systém IPB, která jej hodně rozvíjela. ČSOB ho dělí do čtyř sekcí. Info 24, Linka 24, Mobil 24 a Internetbanking 24. Info 24 je služba zajišťující informování klienta o jeho účtu formou SMS nebo emailů. Těmito informacemi může být kromě pohybů na účtu nebo dosažení určitých limitů i zaslání elektronického výpisu na email. Linka 24 je bankovnictvím telefonním, Mobil 24 mobilním a Internetbanking 24 logicky bankovnictvím internetovým. Je možné využívat i SMS bankovnictví.23 Pro každou z těchto služeb mají speciálně zřízenou linku Helpdesk pro případnou pomoc s aplikacemi. Také tato banka nabízí provádět vybrané operace přímého bankovnictví prostřednictvím bankomatů.

19

Profil České spořitelny. [online]. . [8.5.2008].

20

Profil České spořitelny. [online]. . [8.5.2008].

21 22

CHYLÍKOVÁ, J. Banky loni zvýšily čistý zisk o třetinu. iHNed [online]. O společnosti ČSOB. [online]. . [cit. 8.5.2008].

23

Lidé – Elektronické bankovnictví. ČSOB. [online].< http://www.csob.cz/bankcz/cz/Lide/Elektronicke-bankovnictvi/>. [8.5.2008].

15

2.4. Srovnání služeb 2.4.1. Bankomat Komerční banka KB má přes 650 bankomatů24 po celé republice. Kromě výběru hotovosti je na nich možné zjistit aktuální zůstatek účtu. Další službou, kterou KB na svých bankomatech nabízí, je informace o končící platnosti platební karty. V případě, že platnost karty vyprší za méně než šedesát dní, objeví se varovné upozornění o této skutečnosti na obrazovce bankomatu (po zadání volby jazyka).25 Dále je možné změnit si prostřednictvím bankomatů PIN na kartě a dobít si prostřednictvím bankomatu předplacenou kartu mobilního telefonu kteréhokoli operátora působícího v ČR. Česká spořitelna Tato banka má po celé republice přes 1100 vlastních bankomatů,26 které nabízejí výběr hotovosti, změnu PIN, dobíjení kreditu mobilních telefonů. Dalšími službami jsou zjišťování disponibilního zůstatku, příkaz k úhradě, platba pojistného společnosti Kooperativa, pojišťovna a zjišťování stavu bonusových bodů, které klienti banky získávají za platby a potom je můžou vyměnit za odměny.27 Přes bankomat lze zaplatit i složenku, a to až do výše 20 000 Kč. ČSOB Banka má přes 700 bankomatů28. Stejně jako u předchozích dvou bank je v nich možné dobíjet kredit mobilního telefonu. Klienti operátora Vodafone navíc mohou zaplatit své vyúčtování hovorů, navýšit svou volací zálohu nebo aktivovat roaming.29 I bankomaty ČSOB upozorňují klienty na blížící se konec platnosti platební karty a navíc informují o tom, kdy je možné si na pobočce vyzvednout kartu novou. Další informaci, kterou se může klient dozvědět, je „Osobní úvěrový limit“. O tento produkt si pak může přes bankomat požádat.30

24

Tisková zpráva KB. 22.8.2007 [online]. Dostupné na . [10.5.2008].

25

Tisková zpráva KB. 19.1.2006 [online]. Dostupné na . [10.5.2008].

26

Aktuality České spořitelny. 7.11.2007 [online]. . [10.5.2008]. 27

Příručka držitele PK. Česká spořitelna. [online]. Dostupné na . [10.5.2008]. 28

Jejich seznam na < http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Kontakty-pobocky-bankomaty/Bankomaty/seznam?mode=1>. [4.5.2008]. 29

Platby mobilním operátorům přes bankomaty ČSOB. [online]. . [10.5.2008]. 30

Novinky z ČSOB. 2. čtvrtletí 2008. [online]. Dostupné na . [10.5.2008].

16

tabulka 1: Služby nabízené v bankomatech (ČR) KB

Česká spořitelna

ČSOB

Počet vlastních bankomatů

>650

>1100

>700

Kontrola zůstatku

ano

ano

ano

Upozornění na konec platnosti karty

ano

ne

ano

Změna PIN

ano

ano

ne

Dobití kreditu

ano

ano

ano

Aktivace platební karty

ne

ano

ne

Příkaz k úhradě

ne

ano

ano*

Platba složenky

ne

ano

ne

Úvěrový limit

ne

ne

ano

*

Platba pouze za služby Vodafone

Pramen: Vlastní konstrukce.

2.4.2. Telefonní bankovnictví Všechny tři srovnávané banky využívají v telefonním bankovnictví jak automatických hlasových systémů, tak telefonních bankéřů. Komerční banka má tuto telefonní linku zřízenu jako bezplatnou, při volání do druhých dvou bank klient ovšem zaplatí běžný poplatek podle ceníku operátora. Tuto nevýhodu kompenzují banky zřízením tří dalších linek u každého z mobilních operátorů, protože někteří klienti mohou mít volání do „své“ sítě zdarma, a tak tuto možnost rádi uvítají. Komerční banka nabízí možnost zaregistrovat číslo svého mobilního telefonu a pokud z něj zákazník na linku volá, nemusí zadávat identifikační a autentizační údaje, ale je rovnou přepojen do systému telefonního bankovnictví. To může být samozřejmě výhodou, která zrychlí komunikaci, na druhou stranu může dojít ke zneužití, například při krádeži mobilního telefonu. Co se týká nabízených služeb, Česká spořitelna a Komerční banka nabízí na této lince i informace o produktech svých dceřiných společností a úvěrech. Česká spořitelna navíc i o všech klientových účtech – vkladových nebo v cizí měně. To může být výhodné zejména proto, že klientovi stačí volání na jedno telefonní číslo, kde zjistí většinu informací. ČSOB jako jediná z těchto bank nabízí přes telefon uzavření dalšího klientova účtu (spořícího). Konkrétní rozepsání služeb týkajících se běžného účtu, které má klient k dispozici tímto kanálem, je rozepsané v následující tabulce.

17

tabulka 2: Telefonní bankovnictví – poskytované služby (ČR) 31

32

KB Zjištění aktuálního zůstatku a pohybů na účtu Nastavení, změna a provedení šablony platby Zadání příkazu (i v cizí měně) Nastavení trvalého příkazu Povolení, zrušení nebo změna souhlasu s inkasem Zadání příkazu k inkasu

Česká spořitelna

33

ČSOB

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano (ano*)

ano (ano)

ano (ano)

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ne

ne

ano**

ano

ano

ano

ne

ano

ano***

ano

ano

ne

ne

ano

ano

ano

ne

ne

34

Nastavení služeb SIPO

Dobíjení mobilního telefonu Nastavení trvalého příkazu k regulaci zůstatku35 Objednání zaslání minivýpisu Založení termínovaného (vkladového) účtu Změna osobních či kontaktních údajů Uzavření účtu Podání žádosti o kartu Změna PIN karty Zablokování karty Změna limitu karty Reklamace transakcí provedených platební kartou * ** ***

pouze v rámci banky pouze spořícího účtu pouze požádání o nové PIN, nemůžeme ho sami vytvořit


31

Občané - Vše, co KB nabízí - Expresní linka. [online]. [4.5.2008]. 32

Uživatelská příručka služby SERVIS24. Česká spořitelna. [online]. Dostupná na WWW . [26.4.2008]. 33

ČSOB Linka 24. [online]. [27.4.2008]. 34

Sdružené inkaso plateb obyvatelstva

35

Klient si nastaví, jaká maximální částka má být na účtu udržována, a při jejím překročení dojde k převodu finančních prostředků na lépe úročený účet.

18

2.4.3. Mobilní bankovnictví Jak už jsem popisovala v části věnované obecnému seznámení s nabízenými službami,36 je několik možností, jak využít mobilní telefon pro elektronické bankovnictví. Banky si většinou vybírají jen některé z těchto způsobů. ČSOB má v nabídce jak mobilní bankovnictví prostřednictvím SIM Toolkit, tak SMS bankovnictví, které ovšem neposkytuje širokou škálu služeb, pouze zjištění zůstatků na účtech, informace o kurzech ČSOB a úrokových sazbách ČSOB nebo kurzech ČNB.37 Česká spořitelna využívá pouze SIM Toolkit, Komerční banka Java bankovnictví. Všechny banky nabízejí prostřednictvím mobilního telefonu zjištění zůstatku účtu a transakční historii, provedení platby a také dobití mobilního telefonu. U ČSOB se rozsah nabízených služeb mírně liší v závislosti na tom, od kterého mobilního operátora je bankovní SIM karta. Komerční banka nabízí nejméně služeb, ovšem ty, o které svou nabídku rozšiřuje, jsou vzhledem k ostatním jedinečné (šablona plateb, blokování, odblokování a zjišťování stavu karty).

36

viz kapitola 1.2.4 Mobilní telefon

37

SMS Standard. ČSOB. [online]. < http://www.csob.cz/bankcz/cz/Produktovy-katalog/Elektronicke-bankovnictvi/CSOBLinka-24/SMS-Standard.htm>. [28.4.2008].

19

tabulka 3: Mobilní bankovnictví (ČR) KB38

Česká spořitelna39

ČSOB40

Zůstatek Výše kontokorentu Historie (příjmy, výdaje) Vyhledávání plateb

ano ano

ano ano

ano ne

ano

ano

ano

ne

ne

anoo v

Informace o kurzech

ne

ne ano na vkladovém účtu

ano

Úrokové sazby Platba Šablony plateb Zadání trvalého příkazu Zrušení trvalého příkazu Inkaso (zřízení i zrušení) Info o trvalých příkazech Dobíjení mobilního telefonu Blokování, odblokování, stav karty o v

ne ano pouze tuzemský ano

anoo

ne

ano pouze tuzemský ne

ne

ano

ano

ne

ne

ano

ne

ne

anov

ne

ano

ne

ano

ano

ano

ano

ne

ne

ano

se SIM kartou Telefónica O2 se SIM kartou Vodafone

Pramen. Vlastní konstrukce.

2.4.4. Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví je nejkomplexnější možností automatického elektronického bankovnictví. U všech porovnávaných bank je zde možné zjistit informace o účtu týkající se například zůstatku, historie nebo příkazů čekajících na zpracování. Lze přes něj provádět jak tuzemský, tak zahraniční platební styk, včetně plateb SIPO, inkasa. KB a Česká spořitelna navíc nabízejí tzv. SEPA platby, což jsou platby v Eurech v rámci Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska.41 KB i Česká spořitelna umožňují zákazníkům seznámit se s internetovým bankovnictvím prostřednictvím DEMO verzí. ČSOB tuto formu ovládání účtu prezentuje jen přes „Praktické ukázky“, kdy je na obrazovce vidět pohybující se kurzor myši klikající na různé části menu. Tím jsou názorně

38

Občané - Vše, co KB nabízí – Mobilní banka. [online]. . [13.5.2008]. 39


ČSOB Mobil 24. [online]. . [13.5.2008]. 41

Česká spořitelna – SEPA převod [online]. . [30.4.2008].

20

předvedeny některé úkony jako např. zadání tuzemského příkazu k úhradě42, což může pomoci klientů při provádění operací. Podle mého názoru je ovšem nešťastný v tom, že není možné ovládat rychlost provádění jednotlivých kroků. ČSOB jako jediná z těchto bank umožňuje provedení plateb přes tzv. „Platební tlačítko“ – přepnutí se při placení zboží na internetu do internetového bankovnictví a zaplacení tímto způsobem za objednané zboží nebo služby. Zatímco ČSOB se zaměřuje pouze na úkony, které souvisejí pouze přímo s bankovním účtem, Komerční banka i Česká spořitelna umožňují zjistit tímto kanálem i informace o úvěrech a investovat do podílových fondů. KB navíc nabízí možnost objednání dalších vybraných služeb. Česká spořitelna zase zavedla možnost příjmu a jednoduchého placení e-faktur (elektronických faktur, elektronických daňových dokladů), dále umožňuje klientům mít přehled i o dalších produktech nabízených společnostmi patřícími pod finanční skupinu České spořitelny (těmi jsou např. Pojišťovna České spořitelny, Stavební spořitelna České spořitelny). Názorné porovnání služeb internetového bankovnictví je v tabulce 4.

42

viz ČSOB Internetbanking 24 – praktické ukázky [online]. . [10.5.2008].

21

tabulka 4: Internetové bankovnictví (ČR) KB43

ČSOB45 ČSOB Internetbanking 24 ano* ne ano ano ano ano ano ano ano ano ne

ano

ano

ano

ne

ano

ne

ne ano ano ano ne ne ne

ano ne ano ano ano ano ne

ne ne ne ne ne ne ano

Mojebanka

Název DEMO verze Nastavení limitu služby Nastavení zasílání informací o účtu EVýpisy Informace o účtu Příkaz k úhradě Příkaz k inkasu Svolení inkasa SEPA platby Šablony plateb E-faktura Nastavení zasílání informačních zpráv Správa vkladového (termínovaného) účtu Informace o platebních kartách Objednání dalších služeb Přehled úvěrů Investování do podílových fondů Penzijní připojištění Informace o pojistných smlouvách Platební tlačítko *

ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ne

Česká spořitelna44 SERVIS 24 Internetbanking ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

pouze praktické ukázky


2.4.5. Shrnutí nabízených služeb bank Všechny ze srovnávaných bank se snaží nabídnout svým klientům moderní metody bankovnictví. Jejich nabídka se liší spíše v drobných detailech s tím, že základní operace týkající se běžného účtu jsou totožné. To, v čem se banky liší, je zadání trvalého příkazu nebo operace týkající se inkasa. Je pravdou, že tyto operace klient zřejmě nebude provádět často, a proto je nepotřebuje provádět přes všechny kanály. Zásadní rozdíl mezi ČSOB a druhými dvěma bankami je v tom, že ČSOB neintegrovala do svého elektronického bankovnictví i produkty, které se týkají třeba investičního bankovnictví nebo produktů dceřiných společností. To může být ale například v systému internetového bankovnictví i výhodou, protože čím méně operací v něm lze provádět, tím je přehlednější a klienti se v něm tedy lépe

43

Občané –Vše co KB nabízí - Mojebanka. [online].. [26.4.2008].

44


ČSOB Internetbanking 24. [online]. . [13.5.2008].

22

orientují. Na druhou stranu jsou zákazníci, kteří právě tyto služby ocení. Banka tedy musí zvážit, jaké požadavky má právě její cílová skupina.

2.5. Poplatky U všech mnou porovnávaných bank je standardní měsíční poplatek za využívání služeb elektronického bankovnictví. Komerční banka má za každou službu stanovený poplatek zvlášť (telefonní a internetové bankovnictví – 39 Kč, mobilní 19 Kč), Česká spořitelna umožňuje všechny služby elektronického bankovnictví využívat za jeden poplatek. Liší se pro běžné a sporožirové účty (sporožirové účty – 25 Kč, běžné účty 100 Kč). ČSOB má zpoplatněnu pouze službu telefonního bankovnictví. Na druhou stranu, pokud chtějí klienti mít kteroukoliv jinou službu elektronického bankovnictví, musí mít zřízené právě telefonní bankovnictví. Pokud mají u této banky jen telefonní bankovnictví, platí poplatek 40 Kč, mají-li k němu ovšem zařízený i jiný kanál elektronického bankovnictví, platí pouze 20 Kč. Elektronické bankovnictví je ovšem u všech bank možné mít zřízené v rámci tzv. balíčku služeb, v jehož ceně je zahrnuto například určité množství nezpoplatněných provedených operací nebo další služby banky. U všech porovnávaných bank se vyplatí zřídit si elektronické bankovnictví právě v rámci takovéhoto balíčku služeb. V České republice je zvykem, že banky téměř za každou službu a provedenou aktivní operaci, jako je odchozí nebo příchozí platba, zadání příkazu nebo výběr z bankomatu, účtují poplatek. Mnou porovnávané banky nejsou výjimkou. Co se týká plateb provedených přes elektronické bankovnictví, jsou bankami zvýhodňovány. Nejlevnější z nich jsou ty, které jsou prováděny internetovým nebo mobilním bankovnictvím. Česká spořitelna ovšem stejně zpoplatňuje i platby provedené přes automatický hlasový systém. Vyšší sazbu má jen při využití služeb telefonního bankéře. Tato banka také jako jediná umožňuje zadat platební příkaz bankomatem. Oproti ostatním alternativám elektronického bankovnictví je sice dražší, ale stále levnější než klasický, podaný na pobočce. Ceny se u různých operací pohybují mezi 2,- a 6,- Kč. I další služby získávané přes elektronické bankovnictví, jako třeba elektronický výpis, jsou bankou zvýhodňovány. Česká spořitelna a ČSOB zvýhodňují i elektronicky podané platby do zahraničí. Poplatky se pohybují zhruba mezi 200 - 1 500 Kč. U některých bank zaplatí klient poplatek za informační (ne autorizační) SMS. U ČSOB 1 Kč, Česká spořitelna za informace o zůstatku účtuje 1,50 Kč, KB je poskytuje zdarma. Co se týká bezpečnostních prostředků, ty základní dostane klient u všech bank zdarma. Pokud si ale přeje vyšší zabezpečení, musí si připlatit navíc až několik set korun. Jediná z bank, která má i vyšší zabezpečení zahrnuté v některém z balíčků služeb, je Komerční banka. Logicky jsou to ale balíčky dražší (od 325 Kč měsíčně), je tedy na zvážení klienta, jestli se mu to vyplatí.

23

2.5.1. Srovnání poplatků Pro větší názornost jsem si zvolila 4 typy zákazníků, na kterých budu konkrétně demonstrovat, kolik by za měsíc zaplatili za služby související s elektronickým bankovnictvím – to znamená za měsíční přístup k elektronickému bankovnictví a vykonání vybraných operací elektronickou cestou. Do ceny zahrnu i určité množství bezhotovostních plateb příchozích. Pro každého vyberu balíček, který by byl pro něj v daném případě nejvýhodnější za předpokladu, že by tyto platby vykonával každý měsíc. Zákazník 1 Zákazník využívá telefonní bankovnictví a žádný jiný druh elektronického bankovnictví nepotřebuje mít zřízený. Tímto kanálem zadá 5 odchozích plateb v rámci své banky a jeden trvalý příkaz do vlastní banky, který se tento měsíc i provede. Má tři příchozí platby z vlastní banky. Výpis chce klasický, papírový. Zákazník 2 Využívá bankovnictví internetové a žádné jiné nevyužije. Stejně jako Zákazník 1 provede 5 odchozích plateb v rámci své banky, zadá jeden trvalý příkaz do vlastní banky, který je i proveden. Má 3 příchozí platby z vlastní banky. Využívá elektronický výpis z účtu. Zákazník 3 Chce využívat všech kanálů elektronického bankovnictví, jejich prostřednictvím zadá 12 jednorázových platebních příkazů, 4 v rámci banky, zbytek do jiných bank v zemi. Příchozích plateb má 8 z vlastní banky. Nechává si zasílat SMS o změně zůstatku.Využívá elektronický výpis z účtu. tabulka 5: Srovnání poplatků (ČR) – zákazník nepožaduje platební kartu KB Česká spořitelna ČSOB

Zákazník 1 118,50 Kč


Zákazník 3 133 Kč

76,50 Kč 110 Kč

59 Kč 70 Kč

131 Kč 134 Kč


V tabulce 5 je zobrazeno, kolik by který zákazník za využívání služeb zaplatil. V případě Zákazníků 1 a 2, kteří využívají týchž služeb (pouze Zákazník 1 je provádí přes telefonní bankovnictví a Zákazník 2 přes internetové), je jasně vidět, že banky zvýhodňují používání bankovnictví internetového. Ve všech případech vychází nejlevněji Česká spořitelna. Je ovšem potřeba připomenout, že škála služeb, které má zákazník u České spořitelny, je mnohem užší než u ostatních bank. Má skutečně pouze vedení účtu, výpis a elektronické bankovnictví. V ceně tedy není například zahrnuta platební karta nebo bezplatné výběry z bankomatu. Toto nastavení by mohl využít třeba klient, který má nějaký přísun hotovosti, nepotřebuje tedy vybírat (případně jen výjimečně, několikrát do roka na přepážce), ani platit kartou.

24

Kdyby ovšem každý z klientů chtěl mít k účtu ještě platební kartu, poplatek u Komerční banky a ČSOB by zůstal nezměněný. U České spořitelny by bylo potřeba zaplatit navíc roční poplatek za kartu ve výši 200 Kč, což vychází měsíčně zhruba na 17 Kč. V tabulce 6 je zobrazeno srovnání poplatků v případě, že má klient i platební kartu. tabulka 6: Srovnání poplatků (ČR) – zákazník požaduje platební kartu KB Česká spořitelna ČSOB



Zákazník 3 133 Kč

93,50 Kč 110 Kč

76 Kč 70 Kč

133 Kč* 134 Kč

* zákazníkovi se vyplatí přidat si do balíčku služby informační SMS a debetní karta Pramen: Vlastní konstrukce.

Jak je vidět, po této změně požadavků by pro Zákazníka 1 byla stále nejvýhodnější Česká spořitelna, pro Zákazníka 2 ovšem ČSOB a pro zákazníka 3 buď Komerční banka nebo Česká spořitelna. Kdyby měl zákazník další požadavky na operace, které chce měsíčně vykonávat, opět by se zřejmě změnilo, která banka by pro něj byla nejlevnější. Při výběru účtu je proto potřeba uvědomit si, které služby využíváme a které ne, které využijeme třeba jen výjimečně a které pravidelně každý měsíc a podle toho vybrat vhodný účet.

3. Slovensko V této části bakalářské práce se budu věnovat nabídce dvou slovenských bank, jsou jimi Slovenská sporiteľňa a Istrobanka. Přehled a porovnání služeb provedu stejným způsobem jako v první části věnované České republice.

3.1. Slovenská sporiteľňa Slovenská sporiteľňa je největší slovenskou bankou a stejně jako Česká spořitelna v České republice patří pod finanční skupinu Erste group.46 Elektronické bankovnictví této spořitelny se jmenuje SPORO24. Banka poskytuje svým klientům telefonní, mobilní i internetové bankovnictví. V telefonním bankovnictví rozlišuje dvě služby. První se nazývá Telebanking. Ta představuje komunikaci s automatickým hlasovým systémem. Druhou je Sporotel, což je možnost komunikace s telefonním bankéřem. Obě služby jsou dostupné na stejném telefonním čísle. V mobilním bankovnictví, bankou označovaném anglickým názvem Mobilbanking, je využívána technologie SIM Toolkit. Lze k ní přiobjednat službu Mobil Kuriér. Jde o informování zákazníka prostřednictvím SMS zprávy v případě, že výše provedených transakcí na účtu přesáhne určitý limit. Mobil Kuriér lze pořídit jako doplněk také k dalšímu produktu – SMS Bankingu. Tím však není 46

Slovenská sporiteľňa - Profil banky [online]. . [2.5.2008].

25

myšleno SMS bankovnictví v té podobě, jak jsem ho vymezila v části věnované jednotlivým přístupovým kanálům47, ale zasílání informačních SMS o zůstatku účtu. Internetové bankovnictví je pojmenováno jednoduše anglickým názvem Internetbanking. Stejně jako česká ČSOB banka nabízí platit nákupy v internetových obchodech přímo prostřednictvím Internetbankingu. Služba je nazvána Sporopay. Navíc umožňuje nechat si prostřednictvím služby Mailbanking zasílat výpis z účtu na mail klienta. Výpisy jsou buď denní (pouze v případě pohybu na účtu) nebo měsíční (pravidelně každý první den v měsíci). V rámci Mailbankingu lze požádat i o službu Mail kuriér. Její princip je stejný jako u Mobil Kuriér s tím rozdílem, že zpráva je zasílána na email.48 Každý ze způsobů bankovnictví (mobilní, internetové, telefonní) je možné pořídit k běžnému účtu samostatně nebo jej mít v rámci balíku služeb. V mobilním bankovnictví je zahrnut jak SMS banking, tak Mobilbanking.49 K provedení příkazu k úhradě, zjištění obratů účtu za určité období nebo dobití kreditu mobilního telefonu je možné i použití bankomatu.

3.2. Istrobanka Podle průzkumu společnosti United Interactive „je kvalita a úroveň elektronickej komunikácie ISTROBANKY s klientom druhá najlepšia v sektore bankových inštitúcií na Slovensku“50. Od roku 2002 je jejím vlastníkem rakouská Bank für Arbeit und Wirtschaft, Aktiengesellschaft, Wien (BAWAG).51 V elektronickém bankovnictví nabízí opět všechny tři možnosti přímého bankovnictví. Každou dělí na dvě

podskupiny.

Internetové

bankovnictví

(Internetbanking)

na

Internetbanking

Classic

a Internetbanking for email. První, jak už název Classic napovídá, nabízí tradiční ovládání bankovního účtu přes internet, druhé zasílání informací o změně zůstatku na účtu, překročení určitého limitu nebo denní souhrn plateb. Telefonní bankovnictví (Phonebanking) se dělí na Phonebanking Classic a Callcentrum. V případě služby Classic komunikace probíhá prostřednictvím automatického hlasového systému a je dostupná 24 hodin denně, Callcentrum představuje možnost komunikace s telefonním bankéřem. Každá z těchto služeb má své vlastní telefonní číslo.

47

viz 1.2.4 Mobilní telefon

48

Elektronické bankovníctvo - Slovenská sporiteľňa [online]. . [2.5.2008]. 49

Sadzobník poplatkov a náhrad Slovenskej sporiteľne, a.s. [online]. Dostupný na WWW . [2.5.2008]. 50

Výročná správa 2006 – Istrobanka. [online]. Dostupná na WWW . [cit. 2.5.2008]. 51

Profil banky – Istrobanka. [online]. . [2.5.2008].

26

V mobilním bankovnictví nabízí Istrobanka jak možnost SMS bankovnictví (Mobilbanking for GSM), tak využití technologie SIM Toolkit (Mobilbanking Classic).52 U všech typů osobních účtů je možné zdarma zřízení elektronického bankovnictví. S výjimkou jednoho účtu, u kterého je v ceně zahrnuto jen provádění pasivních operací (MAXIKONTO STANDARD), lze provádět operace aktivní i pasivní.53 V bankomatech je možné změnit PIN karty a dobíjet předplatné karty mobilních operátorů Orange a T-Mobile.

3.3. Srovnání služeb 3.3.1. Bankomat O službách nabízených těmito bankami prostřednictvím bankomatů jsem se zmiňovala již v úvodním shrnutí. Obě v nich nabízejí dobití předplatných karet mobilních operátorů, ovšem pouze T-Mobile a Orange. Slovenska sporiteľňa navíc umožňuje provádět platby a sledovat obraty. Istrobanka změnu PIN karty.

3.3.2. Telefonní bankovnictví Jak již bylo zmíněno výše, obě banky provozují jak automatický hlasový systém, tak call centrum, přes které je telefonní bankovnictví zajišťováno operátory. Zatímco Slovenská sporiteľňa provozuje call centrum non-stop, v Istrobance je spojení s operátorem možné jen v pracovní dny mezi osmou a dvacátou hodinou. To jistě snižuje komfort, který zákazníci mají, dá se ale předpokládat, že vycházela ze svých zkušeností nebo průzkumů a usoudila, že by pro ni nebylo finančně výhodné provozovat službu 24 hodin denně. Nutno také dodat, že základní operace může klient provézt přes automatický hlasový systém. Ani jedna z bank nenabízí bezplatné volání na svoji linku telefonního bankovnictví. V obou bankách je tímto kanálem možné získat obecné informace o produktech, o svém účtu, provádět aktivní operace. Sporiteľňa navíc umožňuje aktivovat nebo deaktivovat vybrané služby, informovat se o svých podílových fondech a i o účtu a úvěrech stavebního spoření v Prvej stavebnej sporiteľni, ve které má banka podíl. Názorné srovnání služeb týkajících se účtu vedeného u banky je shrnuto v následující tabulce. Jak je vidět, škála služeb je rozsáhlejší u banky Slovenská sporiteľňa, ale všechny základní služby nabízí banky obě.

52

Privátní klienti – Elektronické bankovníctvo. Istrobanka. [online]. . [2.5.2008]. 53

Privátní klienti – Účty. Istrobanka. [online]. . [2.5.2008].

27

tabulka 7: Telefonní bankovnictví – služby (SR) Slovenská sporiteľňa

ISTROBANKA

Informace o zůstatcích

ano

ano

Platební historie Přehled platebních karet Přehled trvalých příkazů Přehled souhlasů s inkasem Příkaz k úhradě* Zadání trvalého příkazu Zadání, změna souhlasu s inkasem Nastavení zasílání informačních zpráv Nastavení mailbankingu Žádost o vydání karty

ano ano ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ne

ano

ne

ano ano

ne ne

*

pouze tuzemský v SKK nebo v cizí měně v rámci banky

Pramen: Vlastní konstrukce

3.3.3. Mobilní bankovnictví Zatímco Slovenská sporiteľňa má ve své nabídce jen GSM bankovnictví založené na technologii SIM Toolkit, Istrobanka nabízí jak SMS bankovnictví, tak pohodlnější využití technologie SIM Toolkit. To, že nabízí obě možnosti, je přínosné hlavně pro klienty, kteří mají jiného operátora než Orange nebo T-Mobile, protože jen tyto dvě společnosti umožňují využití SIM Toolkit. Istrobanka nabízí stejné služby při využití obou technologií. V následující tabulce jsou srovnané operace, které může klient provádět využitím mobilního telefonu v porovnávaných bankách. tabulka 8: Mobilní bankovnictví (SR) Informace o zůstatku účtu Nastavení zasílání informačních zpráv o změně zůstatku Informace o posledních „n“ obratech na účtu Nastavení zasílání zpráv o překročení limitu Informace o kurzech Informace o úrokových sazbách Příkaz k úhradě* Příkaz k úhradě v cizí měně** Dobití kreditu Změna BPIN Definování účtů spravovaných tímto kanálem

Slovenská sporiteľňa ano

ISTROBANKA ano

ano

ano

ano

ano

anot

ano

ano ne ano ano ano ano

ano ano ano ne ne ne

anot

ne

* pouze tuzemský v SKK ** pouze v rámci banky t umožňuje jen operátor T-Mobile Pramen: Vlastní konstrukce

28

3.3.4. Internetové bankovnictví Obě banky nabízejí DEMO verzi pro tento typ bankovnictví. U Istrobanky vstoupí zákazník do podobného systému, do kterého by vstupoval, kdyby měl službu zřízenou, a sám si jej prohlíží jako internetové stránky. Některé operace ovšem nejsou zpřístupněny. Slovenská sporiteľňa ve své demoverzi názorně předvádí vybrané operace. Nevýhodou tohoto způsobu je, že si potenciální uživatel nemůže vyzkoušet práci se systémem, jako přínosné shledávám to, že je možné vrátit se v systému o krok zpátky, zastavit ukazovanou operaci nebo krok přeskočit. Přehled nabízených služeb je znázorněn v tabulce 9. Blíže se zmíním jen o některých z nich. Obě banky nabízejí možnost provést přeshraniční převod finančních prostředků. Slovenská sporiteľňa ovšem ještě přidává možnost poslat do zahraničí šek na adresu příjemce (ŠAP). Šek bude vystavený v českých korunách, pokud je příjemce v České republice, nebo v amerických dolarech pro příjemce do jakékoliv země na světě. Toto je výhodné využívat tehdy, kdy neznáme účet příjemce, ale pouze jeho korespondenční adresu.54 Další operací týkající se vydání šeku je provedení platby šekem pro osobní převzetí (ŠOP). „Slovenská sporiteľňa, a. s. vystaví bankový šek a doručí ho na osobné prevzatie do obchodného miesta, kde máte vedený účet. Príjemcovi ho ďalej doručíte vy dohodnutým spôsobom. Šek na osobnéu prevzatie je možné vystaviť na akúkoľvek výšku vo všetkých cudzích menách, v ktorých vedie Slovenská sporiteľňa, a. s. účty v zahraničí: EUR, USD, CZK, SEK, DKK, NOK, AUD, CAD“55 Celková škála služeb, které tyto banky v internetovém bankovnictvím nabízejí, je o trochu širší u banky Slovenká sporiteľňa. Překvapivě Istrobanka nenabízí možnost elektronických výpisů. Na druhou stranu umožňuje svým klientům využívat internetové bankovnictví i na kapesních počítačích (PDA).

54

Internetbanking - užívateľská príručka. Slovenská sporiteľňa. [online]. Možnost stáhnout z WWW . [7.5.2008]. 55

Internetbanking - užívateľská príručka. Slovenská sporiteľňa. [online]. Možnost stáhnout z WWW . [7.5.2008].

29

tabulka 9: Internetové bankovnictví (SR) Slovenská sporiteľňa

ISTROBANKA

ano ano ano ano ano*** ano ano ano ano ano ano ano ano ne

ano ne ano ano ano ne ne ne ano ano ne ano ne ano

Informace o účtu EVýpisy Příkaz k úhradě Správa trvalých příkazů Příkaz k inkasu Svolení inkasa ŠAP* ŠOP** Šablony příkazů Nastavení zasílání informačních zpráv Informace o termínovaných účtech Přehled platebních karet Platební tlačítko PDA bankovnictví

* šekem na adresu příjemce ** šekem na osobní převzetí *** po písemné žádosti podané na pobočce o zprovoznění této služby Pramen: Vlastní konstrukce

3.3.5. Shrnutí nabízených služeb bank Jednoznačnou výhodou Istrobanky je, že poskytuje i SMS bankovnictví. Kdyby technologii SIM Toolkit podporovali všichni slovenští mobilní operátoři, bylo by to téměř zbytečné. Ovšem v situaci, kdy je možné ji využít pouze u T-Mobile a Orange, má SMS bankovnictví svůj význam. Istrobanka však ve srovnání s bankou Slovenská sporiteľňa nabízí u všech přístupových kanálů o něco užší škálu služeb (např. nelze provést převod v cizí měně přes mobilní telefon, zadat nebo změnit souhlas s inkasem přes telefonní bankovnictví). Za největší nevýhodu Istrobanky považuji to, že neumožňuje svým klientům získávat elektronické výpisy. Klasické papírové sice zákazníkům poskytuje v rámci balíčků služeb zdarma, ovšem výhodou elektronických výpisů není pouze to, že za ně zákazník u některých bank ušetří, ale že je například jednodušší i jejich archivování.

3.4. Poplatky U obou bank je možné mít v rámci balíčků sjednané elektronické bankovnictví zdarma. Ovšem u nejlevnějšího balíčku Istrobanky (Maxikonto Standard56) ho sice zdarma nabízí, ale pouze pro pasivní operace. Pokud klient chce provádět i aktivní operace, musí si připlatit za autorizaci. Tou je buď platba za každou autorizační SMS (2 Sk), nebo pořízení autentizačních kalkulátorů. Ty jsou nutné pro telefonní a SMS bankovnictví. Je možné využít dva typy těchto kalkulátorů, jeden za 500 Sk, druhý za 1000 Sk. U dražších balíčků se klient může rozhodnout, jestli si v rámci něj sjedná autorizační SMS zdarma nebo využije slevy na koupi levnějšího z kalkulátorů. Pro Maxikonto Electronic je sleva 50 % z ceny, pro nejdražší účet Maxikonto Top je sleva 100 %.

56

Istrobanka nabízí tři balíky služeb. Maxikonto Standard (48 Sk), Maxikonto Electronic (74 Sk) a Maxikonto Top (154 Sk).

30

Další paralela s Českou republikou je v tom, že banky pobírají za téměř každou provedenou operaci poplatek. Ale i u slovenských je finančně zvýhodněné využívání elektronických kanálů. Slovenská sporiteľňa dokonce u všech balíčků nabízí 100 % slevu z poplatku za tuzemskou odchozí platbu při jejím zadání přes elektronické bankovnictví. Na rozdíl od ČR neúčtují banky vyšší poplatek za provedení platby přes telefonní bankovnictví. Elektronické zadání platby do zahraničí zvýhodňuje pouze Slovenská sporiteľňa, přesto je ovšem její nejnižší poplatek účtovaný za tuto operaci (200 Sk) vyšší než poplatek, který by zákazník zaplatil Istrobance (190 Sk). Horní hranice plateb do zahraničí je u obou bank stejná - 1 300 Sk.

3.4.1. Srovnání poplatků Stejně jako v případě srovnání poplatků v České republice, i zde provedu srovnání přes modelové zákazníky. Využiji podobné typy jako v předchozím srovnání57. Rozdíl je v tom, že Zákazník 3 si nenechává zasílat SMS o změně zůstatku, protože ani jedna z porovnávaných bank tuto službu nenabízí. Zákazníci Istrobanky nevyužívají elektronických výpisů, protože ta tuto službu neposkytuje. Klasické poštovní výpisy jsou u ní ovšem v rámci balíčků zdarma. U Istrobanky uvádím pro Zákazníka 1 dvě úrovně poplatků podle toho, který si zvolí balíček, protože potřebuje mít zakoupený autentizační kalkulátor, který může u dražšího účtu získat výhodněji. Potom samozřejmě záleží na tom, jestli uváží, že by se mu vyplatilo jednorázově zaplatit více nebo pravidelně platit vyšší poplatek za účet. Jak je vidět z následující tabulky, rozdíl je velice malý, proto bych volila dražší typ účtu. tabulka 10: Srovnání poplatků (SR) Zákazník 1 77 Sk

Zákazník 2 53 Sk

Zákazník 3 49 Sk

79 Sk* (81 Sk)**

77 Sk *

99 Sk**

Slovenská sporiteľňa Istrobanka

* Maxikonto Standard – placené autorizační SMS, bez slevy na autentizační kalkulátor ** Maxikonto Electronic – zákazník může mít zdarma autorizační SMS nebo autentizační kalkulátor s 50% slevou Pramen: Vlastní konstrukce.

Pro všechny zákazníky by vyšel levněji účet u banky Slovenská sporiteľňa. Je to dáno tím, že všichni mají u této banky nejlevnější balíček, v rámci kterého jsou jim poskytovány zdarma všechny příchozí platby a jednorázové platební příkazy provedené elektronicky. Nemají ovšem žádný výběr z bankomatu zdarma a za výpis zaslaný poštou by museli připlácet. Konzervativnější

zákazník,

který

by

tyto

služby

požadoval,

by

v případě

2

výběrů

z bankomatu zaplatil o 32 Sk více, u Istrobanky by ovšem ceny zůstaly, a tak by pro Zákazníka 2 byl výhodnější účet právě u této banky.

57

Viz 2.5 Poplatky

31

Co se tedy tuzemského platebního styku týká, čím více aktivních operací by zákazník chtěl provádět, tím výhodnější by pro něj byla Slovenská sporiteľňa. Istrobanka je výhodnější pro konzervativní, případně málo aktivní klienty.

4. Velká Británie Druhou zahraniční zemí, jejímž elektronickým bankovnictvím se budu zabývat, je Velká Británie. Pro srovnání jsem si vybrala banky Lloyds TSB a HSBC Bank.

4.1. Lloyds TSB Lloyds TSB vznikla roku 1995 spojením dvou britských bank s dlouholetou tradicí – Lloyds Bank (rok založení 1765) a TSB58 (1810).59 S šestnácti miliony zákazníků60 patří mezi největší britské banky. Elektronické bankovnictví ve své nabídce zvlášť nevyčleňuje, jako to bylo u bank analyzovaných u nás a na Slovensku. Jeho jednotlivé kanály mají zařazeny ve výčtu přístupů k bankovním službám. Jsou jimi již tradičně internet i telefon. V rámci SMS bankovnictví je možné objednat si šekovou nebo platební (paying-in book)61 knížku, případně nový PIN. To stejné lze objednat přes email. Snadnější ovládání účtu je zajištěno i sítí více než 4000 bankomatů. Dále je možné nechat si zasílat SMS zprávy o blížícím se překročení určitého limitu a objednat si pravidelné týdenní zasílání zprávy o aktuálním zůstatku účtu a podrobnosti o posledních šesti provedených transakcích.

4.2. HSBC Bank HSBC Bank je největší britskou bankou a zároveň jednou z největších světových finančních institucí. Skupina HSBC Group působí v 83 zemích světa. Skupina je mezinárodního původu a je pojmenovaná po zakládajícím členovi The Hongkong and Shanghai Banking Corporation Limited, která byla založena v roce 1865 za účelem financování obchodu mezi Čínou a Evropou.62 Elektronické bankovnictví této banky stejně jako u Lloyds TSB není propagováno jako jeden styl řízení účtu. Mají je rozdělené na Internet Banking a Express Banking. Pod Express Banking zahrnují služby bankomatů, samoobslužných zón Express Bank Machines a také mobilní bankovnictví MONILINK - to pracuje na principu Java Bankovnictví.

58

Trustee Savings Bank

59 About Lloyds TSB. [online]. . [3.5.2008]. 60

Corporate Responsibility Review 2006. Lloyds TSB. [online]. . [3.5.2008]. 61

Sešitek formulářů určených pro podávání příkazů do banky

62

About HSBC. [online]. < http://www.hsbc.com/1/2/about-hsbc>. [3.5.2008].

32

Pro každý typ přímého bankovnictví (kromě samoobslužných zón) je potřeba se registrovat. Tato registrace je možná prostřednictvím internetu, stejně jako založení účtu. Účet je možné založit i prostřednictvím telefonní linky.

4.3. Srovnání služeb 4.3.1. Bankomat Srovnávané banky se ve zvolené strategii týkající se služeb nabízených prostřednictvím bankomatu značně liší. Zatímco nabídka Lloyds TSB je poměrně široká, HSBC se omezuje pouze na služby základní. Je to dáno zřejmě hlavně tím, že HSBC má síť samoobslužných zón63, ve kterých zákazníkům nabízí provádět nejrůznější operace a je pro ni tudíž výhodnější omezit služby bankomatů tak, aby výměna zákazníků u nich byla co nejrychlejší. Lloyds TSB Co se týče banky Lloyds TSB, úkony, které zákazník může provézt prostřednictvím bankomatu, zahrnují například i tisk běžného výpisu, který plně nahrazuje výpis zasílaný z banky, nebo tisk minivýpisu, na němž je zobrazeno posledních sedm transakcí. Zadáním příkazu v bankomatu je také možné platit svoje účty. Nejprve je ale potřeba bance poskytnout seznam možných příjemců, kterým budou platby zasílány. V bankomatu si pak už jen příjemce jednoduše vybere a platbu mu odešle. Dále je možné převádět finanční prostředky mezi jednotlivými účty klienta, které má vedené u Lloyds TSB.64 tabulka 11: Služby nabízené v bankomatech (VB) Počet vlastních bankomatů Kontrola zůstatku Tisk úplného výpisu Tisk minivýpisu Dobití mobilního telefonu Placení účtů Převod finančních prostředků Změna PIN Splacení úvěru na kreditní kartě banky

Lloyds TSB >4000 ano ano ano ano ano ano ano ne

HSBC Bank ? ano ne ne ano ne ne ano ano


63

viz str. 10 Samoobslužná zóna

64

CashPoint Machines. Lloyds TSB. [online]. . [3.5.2008].

33

4.3.2. Samoobslužná zóna HSBC Bank je jediná z mnou porovnávaných bank, která svým klientům nabízí samostatné samoobslužné zóny – Express Bank Machines. Ke konci prosince 2007 jich měli instalovaných 1400, jejich množství slibují v průběhu roku 2008 ještě zvýšit.65 V Express Bank Machines je možné provádět tyto operace: •

Prohlížet a tisknout výpis z účtu

•

Provádět platby

•

Převádět finanční prostředky mezi svými účty

•

Kontrolovat zůstatek

•

Přijmout předschválenou půjčku

•

Kontrolovat, rušit a měnit trvalé příkazy

•

Kontrolovat a rušit inkaso

•

Otevřít spořící účet

4.3.3. Telefonní bankovnictví HSBC Bank HSBC má telefonní bankovnictví zajišťované jak operátory, tak automatickou hlasovou službou. Přes automatický hlasový systém je možné zjistit zůstatek účtu, transakční historii nebo převádět peníze mezi účty. Služba, která je přímo označovaná jako Telephone Banking, je určená pro otázky týkající se běžných nebo spořících účtů, případně účtů vztahujících se k poskytnutým půjčkám. Dále má banka zřízeny linky určené pro otevírání účtů nových. Telephone Banking i linky pro otevírání účtů jsou v provozu každý den kromě svátků v době od 8:00 do 22:00hod. Lloyds TSB Telefonní bankovnictví Lloyds TSB je nazýváno PhoneBank, přístupné je 24 hodin denně 7 dní v týdnu a zajišťované operátory i automatickým hlasovým systémem. Poskytuje širokou škálu služeb, z nichž zmíním alespoň tradiční kontrolu zůstatku a posledních provedených transakcí, placení účtů, nastavení trvalého příkazu nebo kontrolu inkasa. Je však možné i objednat si zahraniční měnu nebo cestovní šeky, případně výpis z účtu, novou kartu, šekovou nebo platební knížku. Lze také sjednat cestovní pojištění nebo změnit PIN.66

65

Our new Express Bank Machines. HSBC Bank. [online]. . [4.5.2008]. 66

PhoneBank. Lloyds TSB. [online]. . [4.5.2008].

34

tabulka 12: Telefonní bankovnictví – vybrané služby (VB) Bezplatná linka Automatický hlasový systém Provozní doba operátorů Linka ze zahraničí Zůstatek účtu Transakční historie Převod peněz mezi vlastními účty Příkaz k úhradě (i do zahraničí) Nastavení trvalého příkazu

Lloyds TSB

HSBC Bank

ne

ano*

ano 24/7** ano

ano 8:00-22:00 ano

Kontrola inkasa Objednání nové karty Změna PIN Otevření nového účtu

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ne

ano ano ano ano

ne ne ne ano

* pouze pro zřízení účtů ** ne všechny produkty jsou dostupné 24/7 (24 hodin denně, 7 dní v týdnu) Pramen: Vlastní konstrukce.

4.3.4. Mobilní bankovnictví Lloyds TSB nabízí svým klientům možnost objednat si prostřednictvím mobilního telefonu nový PIN, šekovou nebo platební knížku. Objednávka probíhá formou SMS bankovnictví – klient zašle na určité číslo přesně strukturovanou zprávu. Na mobilní telefon je možné nechat si zasílat informační zprávy, službu ale nelze touto cestou objednat.67 Mobilní bankovnictví HSBC Bank je zajišťováno systémem MONILINK, který funguje na principu Java bankovnictví. Prostřednictvím něj lze zjistit zůstatek, nechat si zaslat minivýpis z účtu nebo dobít mobilní telefon.68 Využití mobilního telefonu má tedy u obou bank úplně jiný charakter. Lloyds TSB jej vlastně využívá jen pro objednání služeb, pro které není potřeba vyšší zabezpečení, protože se nejedná o operace týkající se přímo klientova účtu. I když MONILINK již umožňuje zjišťování informací o účtu, není možné jej použít pro zadávání aktivních operací. Může to být dáno tím, že banka tuto službu nabízí jako nový produkt, tudíž teprve dochází k jeho testování a v budoucnu budou třeba doplněny i služby aktivní. Toto ovšem banka zatím nikde neinzeruje.

4.3.5. Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví jako v současné době nejpopulárnější druh elektronického bankovnictví nabízejí obě porovnávané banky. Služby nabízené tímto kanálem opět porovnám v tabulce (tabulka 13). 67

Text services – Lloyds TSB. [online]. . [6.5.2008].

68

Banking at your fingertips. HSBC Bank [online]. . [6.5.2008].

35

tabulka 13: Internetové bankovnictví (VB) Lloyds TSB

HSBC Bank

ne ano* ano ano ne ano ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ne ne ano

DEMO verze Evýpisy Informace o účtu Zadání platebního příkazu Zahraniční platby Nastavení trvalého příkazu Nastavení inkasa E-faktura Nastavení zasílání informačních zpráv Objednání dalších služeb Pramen: Vlastní konstrukce.

Základní nabídka služeb je vesměs totožná. HSBC má na svých internetových stránkách zpřístupněnou DEMO verzi, ve které je předváděno provádění jednotlivých operací. Dobré je, že rychlost navazujících operací ovládá zákazník přes tlačítko „pokračovat“. Lloyds TSB se odlišuje tím, že nabízí možnost správy faktur (účtů) – „Bill manager“. Správa zahrnuje to, že klient nejen že prostřednictvím systému přijímá e-faktury, ale o jejich přijetí jej banka také informuje emailem.

4.3.6. Shrnutí nabízených služeb bank Každá z těchto bank má svou sílu týkající se elektronického bankovnictví někde jinde. Internetové bankovnictví je nejvyrovnanější. Banky nabízejí téměř to stejné, liší se jen tím, že HSBC umožňuje tímto kanálem provádět i zahraniční platby, Lloyds má zase Bill manager. Vzhledem k tomu, že většina lidí zřejmě nepřevádí často peníze do zahraniční, ohodnotila bych lépe Lloyds TSB. Navíc zahraniční převod lze u této banky vykonat prostřednictvím telefonu. Škála služeb, které banky nabízejí telefonem je širší u Lloyds. Nastavení trvalého příkazu nebo platba do zahraničí jsou právě ty, které bych jako klient očekávala. Třeba také proto, že k telefonu mají, na rozdíl od internetu, přístup téměř všichni. Na druhou stranu, určitě je přehlednější zadávat tyto platby tak, že si je klient může očima zkontrolovat na monitoru, aby neudělal nějakou chybu. Další podstatnou částí, která se týká elektronického bankovnictví těchto bank, jsou terminály. Lloyds si vybrala cestu integrace bankomatu a samoobslužné zóny, naopak HSBC speciální terminály. Tato specializovaná zařízení HSBC nabízejí více služeb než bankomaty Lloyds TSB, i když ta má nabídku poměrně širokou a myslím, že by už nebyl problém ji dále rozšířit. Ovšem dá se předpokládat, že čím víc služeb budou moci klienti v bankomatech využívat, tím víc času u nich stráví a tím bude samozřejmě ovlivněna i plynulost provozu. Posledním přístupovým kanálem, o kterém jsem se ještě v tomto závěrečném shrnutí nezmiňovala, je mobilní telefon. Jak již vyplynulo z předešlého textu, v tomto směru je napřed HSBC Bank, i když rozsah služeb, který kanálem nabízí, je velice omezený.

36

4.4. Poplatky V porovnávaných bankách je možné zřídit si běžný účet zdarma, jeho součástí je i možnost požádat o využívání elektronického bankovnictví, rovněž zdarma. Základní služby jako převod peněz v rámci Velké Británie, přijetí platby nebo výběr z bankomatu jsou bez poplatku. Existují i účty, za které se platí měsíční poplatek. Jejich výhoda je oproti účtu zdarma v tom, že je možné jít na účtu například i do mínusu nebo v rámci elektronického bankovnictví zjišťovat více informací. U HSBC je nevýhodou bezplatného účtu to, že není možné použít kartu k placení, ale pouze pro vybírání z bankomatu. Vzhledem k tomu, že je ale výběr zdarma, spoustě klientů to určitě vadit nebude. Jediné poplatky, se kterými jsem se u porovnávaných bank v souvislosti s přímým bankovnictvím setkala, je u Lloyds TSB platba za sjednané ohlášení přiblížení se určitému limitu. Poplatek je £2,50 za měsíc. Klienti s nejdražším typem účtu mají tuto službu zdarma. U HSBC Bank je zase účtován poplatek 20p za zjištění zůstatku účtu a zaslání minivýpisu prostřednictvím mobilního bankovnictví. Nestandardní operace jako vydání duplikátu výpisu z účtu nebo platby do zahraničí jsou ale stejně jako u nás nebo na Slovensku zpoplatněny. Poplatek za platbu do zahraničí se pohybuje mezi 15 – 35£, podle toho, jaká částka a do jaké země je zasílána. Protože banky nemohou podporovat používání elektronického bankovnictví snížením poplatků za provedené platby jako je to u nás nebo na Slovensku, dělají to přes jiné bonusy. Lloyds TSB těm, kteří si o zřízení účtu požádají online, nabízí pro první tři měsíce slevu na měsíčním poplatku za účet (to samozřejmě platí jen pro placené účty). HSBC Bank zas využívání elektronického bankovnictví podporuje kampaní „Green“ (zelená). Pokud klienti vymění papírové výpisy, platební a šekové knížky za elektronické, získají bonus £5.

5. Srovnání napříč vybranými zeměmi 5.1. Služby Ve všech vybraných bankách bez ohledu na to, ze které jsou země, je elektronické bankovnictví co do množství poskytovaných služeb na velmi srovnatelné úrovni. Největší rozdíly jsou v bankovnictví mobilním. U všech bank porovnávaných v České republice je tento kanál elektronického bankovnictví samozřejmostí, a to dokonce v některé z pohodlnějších forem než jako SMS bankovnictví. Oproti tomu na Slovensku, kde je tento kanál také běžnou součástí nabídky, ani jedna z mnou porovnávaných bank nevyužívá Java bankovnictví. Technologii SIM Toolkit nepodporují všichni mobilní operátoři a pokud chce banka svým zákazníkům přístup přes tento kanál umožnit, nezbývá jí nic jiného než SMS bankovnictví. Této možnosti ovšem využívá jen Istrobanka.

37

Pro banky porovnávané ve Velké Británii je mobilní bankovnictví novou záležitostí. HSBC sice nabízí přístup prostřednictvím Java bankovnictví, ovšem nabídku služeb omezuje jen na kontrolu zůstatku, zjištění posledních provedených transakcí nebo dobití kreditu mobilního telefonu. Lloyds umožňuje objednat si prostřednictvím SMS šekovou nebo platební knížku, tedy jen operace, k jejichž provedení není potřeba žádné speciální zabezpečení. V čem ale srovnávané banky Velké Británie oproti těm ze středoevropských zemí vynikají, je škála služeb nabízená bankovními terminály. Lloyds TSB sice nemá samostatné samoobslužné zóny, a proto je množství služeb, které klient může provést prostřednictvím bankovního terminálu o něco málo nižší než u HSBC bank, ale i tak zdaleka přesahuje to, co je nabízeno bankami českými a slovenskými, které se vesměs omezují jen na kontrolu zůstatku, dobití mobilního telefonu, maximálně provedení platebního příkazu. Tento stav je ale možná dán tím, že do Velké Británie přichází velké množství pracovníků ze zahraničí, kteří zde často zůstávají jen kratší dobu (především studenti), ale potřebují mít zřízený britský bankovní účet a ovládat jej. Nemívají třeba tak dobrý přístup k vybraným technologiím jako v domácích podmínkách, a proto těchto samoobslužných zón rádi využijí. Co se týká druhých dvou kanálů elektronického bankovnictví, vybrané banky se v nich nijak zásadně neliší, a tak není možné postřehnout nějaký všeobecný trend charakteristický pro konkrétní zemi. Snad pouze to, že banky ve Velké Británii nemají tendenci propojovat své elektronické bankovnictví s nabídkou produktů dceřiných společností a přehledy o nich. Především v internetovém bankovnictví existují služby, které jsou pro jednotlivé banky v zemi jedinečné, ale pokud se podíváme do země jiné, najdeme v nabídce některé z bank službu obdobnou. Tím mám na mysli „platební tlačítko“ a e-faktury. Lze předpokládat, že tyto služby budou za nějakou dobu nabízeny i dalšími bankami.

5.2. Poplatky Co se týče poplatků, strategie slovenských a českých bank jsou vesměs totožné - vybírání drobných poplatků za téměř každou provedenou operaci s možností zřízení výhodného balíčku služeb. Elektronické bankovnictví, které je pro banky výhodnější, protože jim ušetří některé náklady, podporují tím, že je cenově zvýhodňují. Účtují například nižší poplatky za transakce provedené některým z jeho kanálů nebo poskytují elektronické výpisy zdarma. Jak ilustruje tabulka 1469, v tomto systému má mezi vybranými bankami jistě prvenství Slovenská sporiteľňa, která díky 100 % slevám z poplatku za příchozí platby a jednorázové příkazy zadané elektronicky, nabízí svým klientům velmi výhodný účet za základní poplatek pouhých 49 Sk měsíčně. Istrobanka zase získává na tom, že všechny příchozí platby jsou zdarma. Vzhledem k tomu, že ani jednu z těchto možností žádná z porovnávaných bank v ČR v rámci levnějších balíčků nenabízí, 69

Z poplatku v ČR jsou oproti tabulkám 6 a 7 vyjmuty platby za informační SMS, protože slovenské banky je klientům nenabízejí.

38

nemohou se těmto dvěma bankám našich sousedů zvláště v kategorii Zákazníka 3, který provádí velké množství operací, vyrovnat. Je ovšem potřeba dodat, že žádná z porovnávaných slovenských bank nenabízí za žádných podmínek účet zdarma, tj. zdarma vedení účtu, provádění operací, elektronické bankovnictví, platební karta aj. Ten je v ČR možné získat u ČSOB, která tuto možnost poskytuje klientům, kteří na všech svých účtech u ČSOB mají zůstatek alespoň 1 mil. Kč. tabulka 14: Poplatky – Česká republika a Slovensko Zákazník 1 77 Sk

Zákazník 2 53 Sk

Zákazník 3 49 Sk

79 Sk* (81 Sk)**

77 Sk *

99 Sk**

KB

118,50 Kč

80,50 Kč

133 Kč

Česká spořitelna ČSOB

76,50 Kč 110 Kč

59 Kč 70 Kč

101 Kč 114 Kč

Slovenská sporiteľňa Istrobanka

Pramen: Vlastní konstrukce

Ve Velké Británii obě banky nabízejí základní účet a provádění běžných operací zdarma. Zpoplatněné účty nabízejí větší komfort v podobě různých pojištění nebo povolených přečerpání účtu. Kromě toho, že jsou zpoplatněny převody peněz do zahraniční, obě banky účtují poplatky i za některé služby nabízené prostřednictvím mobilního telefonu (kontrola zůstatku a minivýpis přes mobilní telefon u HSBC, sjednané informování o přiblížení se limitu u Lloyds TSB). Ze strany klienta jsou samozřejmě (téměř) bezplatné služby banky jistě výhodou, na druhou stranu banka nemůže prostřednictvím poplatků přimět zákazníky využívat elektronické způsoby komunikace. Britské banky ovšem své klienty motivují prostřednictvím bonusů.

39

Závěr K tomu, aby klient mohl téměř kdykoliv ovládat svůj účet, zjišťovat nejrůznější informace, případně sjednávat nové bankovní produkty z domova nebo kanceláře, nabízejí banky možnost využití internetového, mobilního nebo telefonního bankovnictví. Tyto přístupy bývají souhrnně nazývány přímé nebo elektronické bankovnictví. Pro klienty, kteří nemají možnost těchto přístupů využít, ale zároveň nechtějí nebo nemohou navštívit pobočku banky, jsou zpřístupněny některé informace a operace v bankomatech a samoobslužných zónách. Především v bankomatech však nebývá rozsah služeb příliš široký. Všechny české banky, kterými jsem se v práci zabývala, tedy Komerční banka, Česká spořitelna a ČSOB, nabízejí klientům využití internetového, mobilního i telefonního bankovnictví. V mobilním bankovnictví KB využívá Java bankovnictví, k jehož instalaci na mobil stačí stáhnout aplikaci z internetu. Druhé dvě banky používají technologii SIM Toolkit – bankovní aplikace je instalována na SIM kartu. Výhodou tohoto způsobu oproti Java bankovnictví je, že má nižší požadavky na technické parametry mobilního telefonu, a proto je dostupný většímu množství zákazníků. Je ovšem pravdou, že většina nejnovějších mobilních telefonů již požadavky pro Java bankovnictví splňuje. Co se týká nabídky konkrétních služeb, rozdíly mezi bankami jsou spíše drobnějšího charakteru. Hlavním rozdílem je to, jakými kanály umožňují provádět méně časté operace týkající se zadání trvalého příkazu nebo inkasa. Další rozdíl je v tom, že ČSOB na rozdíl od druhých dvou bank neumožňuje prostřednictvím elektronických kanálů investiční činnost a zjišťování informací o produktech svých dceřiných společností. Samoobslužné zóny ani jedna z bank nevyužívá, u všech z nich je ale možné prostřednictvím bankomatu dobít mobilní telefon nebo kontrolovat zůstatek účtu. Jediná banka, která umožňuje zadání příkazu k inkasu také prostřednictvím bankomatu, je Česká spořitelna. Poplatky těchto českých bank jsou vesměs vyvážené a žádné z nich se nedají jednoznačně označit za nejvýhodnější. Banky zvýhodňují provádění plateb přes mobilní a internetové bankovnictví oproti telefonnímu. Obě banky, kterými jsem se zabývala v části věnované Slovensku, také nabízejí mobilní, internetové i telefonní bankovnictví. V mobilním bankovnictví využívají technologii SIM Toolkit, Istrobanka svým klientům nabízí navíc SMS bankovnictví. Tato služba má na Slovensku stále svůj význam, protože SIM Toolkit podporují pouze dva mobilní operátoři – Orange a T-Mobile. Co se týká rozsahu nabízených služeb, ve všech typech přímého bankovnictví Istrobanka je nabídka Istrobanky užší. Na rozdíl od banky Slovenská sporiteľňa nenabízí například operace týkající se inkasa zadávat přes telefonní bankovnictví nebo dobít kredit mobilního telefonu přes bankovnictví mobilní. Svým klientům také neposkytuje elektronické výpisy.

40

Ani tyto dvě slovenské banky nemají žádné samoobslužné zóny. V bankomatech obou bank je možné dobít kredit mobilního telefonu, u banky Slovenská sporiteľňa lze také provádět platby. V poplatcích souvisejících s elektronickým bankovnictvím je jednoznačně výhodnější Slovenská sporiteľňa, protože již v ceně nejlevnějšího balíčku je 100 % sleva na příchozí platby a odchozí zadané elektronicky, což je příčinou toho, že čím více plateb klient provádí nebo čím více plateb mu na účet přichází, tím větší je rozdíl mezi poplatkem, který zaplatí u banky Slovenská sporiteľňa a Istrobanka. Britské banky Lloyds TSB a HSBC Bank mají velice podobnou škálu služeb poskytovanou prostřednictvím internetového bankovnictví. Přes telefonní umožňuje více služeb provádět Lloyds TSB (HSBC například nenabízí zadání příkazu pro převod peněz do zahraničí nebo nastavení trvalého příkazu). Tato banka ale vůbec nepodporuje bankovnictví mobilní (pokud nebudeme za mobilní bankovnictví považovat možnost objednat si prostřednictvím SMS šekovou nebo platební knížku, případně zasílání informačních zpráv). Naproti tomu HSBC Bank právě zavádí tento typ přístupu do banky v podobě Java bankovnictví. Přes něj svým klientům ovšem zatím umožňuje pouze kontrolu zůstatku, zaslání minivýpisu a dobití mobilního telefonu. Tyto dvě banky také nabízejí provádět poměrně velké množství operací přes bankovní terminály. I v tomto směru ale banky zvolily poněkud odlišnou strategii, zatímco Lloyds TSB integrovala velké množství služeb do bankomatů a nemá žádné samoobslužné zóny, HSBC samoobslužné zóny má a v bankomatech umožňuje provést jen kontrolu zůstatku a dobití mobilního telefonu. U obou bank je v bankovních terminálech možné tisknout i standardní výpis. Vzhledem k tomu, že tyto dvě britské banky „neznají“ poplatky za základní bankovní služby, a to ani za možnost využití elektronického bankovnictví, nejsou mezi nimi v tomto směru rozdíly. Jediné poplatky, které banky v mnou analyzované oblasti účtují, souvisí se službami mobilního bankovnictví (u Lloyds TSB službu zasílání informačních SMS při přiblížení se nebo překročení limitu). Postavení vybraných českých bank mezi ostatními z druhých dvou zemí je jistě výrazně lepší v mobilním bankovnictví. U bank ve Velké Británii je tento typ přístupu k účtu teprve v počátcích, na Slovensku zase nemají možnost využít tohoto pohodlného způsobu zákazníci všech mobilních operátorů (není-li jim nabídnuto SMS bankovnictví). Banky se nijak zásadně neliší ve službách nabízených internetovým a telefonním bankovnictvím. Nejvyrovnanějším kanálem je bankovnictví internetové, protože stojí v popředí zájmu bank i klientů. V rámci tohoto kanálu se rozvíjejí nové služby, které v dnešní době poskytují jen některé banky, můžeme ale předpokládat, že se časem rozšíří i do ostatních. Jsou jimi tzv. e-faktury (službu poskytuje Česká spořitelna a Lloyds TSB) a „platební tlačítko“ (nabízí ČSOB a Slovenská sporiteľňa). Zvláště viditelný rozdíl se týká bankovních terminálů. Zatímco ve Velké Británii v nich banky nabízejí poměrně velké množství služeb, u nás a na Slovensku jsou to přístupové kanály spíše jen doplňkové.

41

Co se týká poplatků, u nás i na Slovensku je zvolena podobná strategie. Téměř všechny operace jsou zpoplatněny, pokud k jejich provádění ovšem klient využije elektronické bankovnictví, jsou mu účtovány poplatky nižší. Výhodou slovenských bank oproti českým je, že v rámci balíčků nezpoplatňují příchozí platby. Ve Velké Británii banky běžné operace ani vedení základního účtu nezpoplatňují. Při splnění určitých podmínek ovšem nabízejí finanční bonusy za využití elektronického bankovnictví. Technologie elektronického bankovnictví jsou dnes již velmi rozvinuté a rozšířené. Dá se předpokládat jejich další vývoj, proto bude jistě přínosné sledovat je i v budoucnu. Velký potenciál rozvoje vidím hlavně pro PDA a WAP bankovnictví. Lze také očekávat, že v rámci konkurenčního boje budou poplatky u nás a na Slovensku snižovány. Nejsem ale zastáncem bezplatného elektronického bankovnictví, protože vhodně stanovené poplatky mohou klienty vést určitým způsobem k odpovědnějšímu jednání, které je pro banku finančně efektivnější. To, jaké poplatky banka stanoví, je však dáno především v závislosti na konkurenci a na dalším vývoji.

42

Seznam použitých zkratek 24/7

24 hodin denně, 7 dní v týdnu

ATM

Automatic Teller Machine

KB

Komerční banka

GSM

Global System for Mobile Communications

IPB

Investiční a poštovní banka

PC

Personal Computer

PDA

Personal Digital Assistant

PIN

Personal Identification Number

SIPO

Sdružené inkaso plateb obyvatelstva

ŠAP

Šekem na adresu příjemce

ŠOP

Šekem na osobní převzetí

TSB

Trustee Savings Bank

WAP

Wireless Application Protocol

Měny: AUD

Australský dolar

CAD

Kanadský dolar

CZK

Česká koruna

DKK

Dánská koruna

EUR

Euro

NOK

Norská koruna

SEK

Švédská koruna

USD

Americký dolar

43

Seznam použité literatury Knihy

ŠENKÝŘOVÁ, B. a kol. Bankovnictví I. 2. aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, 1999. 264 s. ISBN 80-7169-859-8. PŘÁDKA, M., KALA, J. Elektronické bankovnictví: rady a tipy. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2000. 166 s. ISBN 80-7226-328-5. ŠEVČÍK ALEŠ. Bankovnictví I. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 128 s. ISBN 802103-649-4. Elektronické články CHLÁDEK, J. Slovíčka, která usnadní orientaci. iHNed [online]. 1.7.2007 [cit. 12.4.2008]. Dostupný na WWW . CHYLÍKOVÁ, J. Banky loni zvýšily čistý zisk o třetinu. iHNed [online]. 31.3.2008 [cit. 1.5.2008]. Dostupný na WWW . LEŠ, P. Notebooky mají nahnáno, jejich práci už umí komunikátory. iHNed [online]. 17.10.2006

[cit.

12.4.2008]. Dostupný na WWW . ŠALANDA, R. Nastupuje nová generace mobilního bankovnictví. iHNed [online]. 18.1.2006 [cit. 1.5.2008]. Dostupný na WWW . ŠTÍCHOVÁ, K. Platby kartou mohou přilákat nové zákazníky. iHNed [online]. 12.12.2006 [cit. 13.4.2008]. Dostupný na WWW . WWW stránky Česká spořitelna . ČSOB . Komerční banka . ISTROBANKA . Slovenská sporiteľňa . Lloyds TSB . HSBC Bank . Česká národní banka . iHNed: zpravodajský server hospodářských novin – přímé bankovnictví [online]. [cit. 12.4.2008]. Skype.cz [online]. [cit. 12.4.2008].

44

Seznam tabulek tabulka 1: Služby nabízené v bankomatech (ČR) .....................................................................17 tabulka 2: Telefonní bankovnictví – poskytované služby (ČR) ...............................................18 tabulka 3: Mobilní bankovnictví (ČR) ......................................................................................20 tabulka 4: Internetové bankovnictví (ČR) ................................................................................22 tabulka 5: Srovnání poplatků (ČR) – zákazník nepožaduje platební kartu...............................24 tabulka 6: Srovnání poplatků (ČR) – zákazník požaduje platební kartu ..................................25 tabulka 7: Telefonní bankovnictví – služby (SR) .....................................................................28 tabulka 8: Mobilní bankovnictví (SR) ......................................................................................28 tabulka 9: Internetové bankovnictví (SR) .................................................................................30 tabulka 10: Srovnání poplatků (SR)..........................................................................................31 tabulka 11: Služby nabízené v bankomatech (VB) ...................................................................33 tabulka 12: Telefonní bankovnictví – vybrané služby (VB).....................................................35 tabulka 13: Internetové bankovnictví (VB) ..............................................................................36 tabulka 14: Poplatky – Česká republika a Slovensko ...............................................................39

Seznam příloh příloha 1: Výpočet poplatku pro Zákazníka 1 (ČR) .................................................................46 příloha 2: Výpočet poplatku Zákazníka 2 (ČR) ........................................................................46 příloha 3: Výpočet poplatku Zákazníka 3 (ČR) ........................................................................46 příloha 4: Výpočet poplatku pro Zákazníka 1 (SR) ..................................................................46 příloha 5: Výpočet poplatku Zákazníka 2 (SR) ........................................................................47 příloha 6: Výpočet poplatku Zákazníka 3 (SR) ........................................................................47

45

příloha 1: Výpočet poplatku pro Zákazníka 1 (ČR) BALÍČEK Odchozí platby Příchozí platba Zadání trvalého příkazu Zpracování trvalého příkazu Výpis poštou Měsíční poplatek

KB 49 Kč 30 Kč 15 Kč 0 Kč 4,50 Kč 20 Kč 118,50 Kč

Česká spořitelna 29 Kč 17,50 Kč 15 Kč 0 Kč 5 Kč 10 Kč 76,50 Kč

ČSOB 50 Kč 45 Kč 12 Kč 3 Kč 0 Kč 0 Kč 110 Kč

Česká spořitelna 29 Kč 10 Kč 15 Kč 0 Kč 5 Kč 59 Kč

ČSOB 40 Kč 15 Kč 12 Kč 3 Kč 0 Kč 70 Kč

KB 125 Kč 0 Kč 8 Kč

Česká spořitelna 29 Kč 24 Kč 8 Kč

ČSOB 90 Kč 6 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč 133 Kč

40 Kč 30 Kč 131 Kč

18 Kč 20 Kč 134 Kč

Istrobanka 48 Sk 12 Sk 12 Sk 7 Sk 0 Sk 79 Sk

Istrobanka 74 Sk 0 Sk 0 Sk 7 Sk 0 Sk 81 Sk


příloha 2: Výpočet poplatku Zákazníka 2 (ČR) BALÍČEK Odchozí platby Příchozí platba Zadání trvalého příkazu Zpracování trvalého příkazu Měsíční poplatek

KB 49 Kč 12 Kč 15 Kč 0 Kč 4,50 Kč 80,50 Kč


příloha 3: Výpočet poplatku Zákazníka 3 (ČR) BALÍČEK Odchozí platby Platba za mezibankovní transakci Příchozí platba Informační SMS Měsíční poplatek Pramen: Vlastní konstrukce.

příloha 4: Výpočet poplatku pro Zákazníka 1 (SR) BALÍČEK Odchozí platby Příchozí platba Zpracování trvalého příkazu Výpis poštou Měsíční poplatek

Slovenská sporiteľňa 49 Sk 0 Sk 0 Sk 4 Sk 24 Sk 77 Sk


46

příloha 5: Výpočet poplatku Zákazníka 2 (SR) BALÍČEK Odchozí platby Autorizační SMS Zpracování trvalého příkazu Měsíční poplatek

Slovenská sporiteľňa 49 Sk 0 Sk 0 Sk 4 Sk 53 Sk

Istrobanka 48 Sk 12 Sk 10 Sk 7 Sk 77 Sk


příloha 6: Výpočet poplatku Zákazníka 3 (SR) BALÍČEK Odchozí platby Platba za mezibankovní transakci Měsíční poplatek

Slovenská sporiteľňa 49 Sk 0 Sk 0 Sk

Istrobanka 74 Sk 21 Sk 4 Sk

49 Sk

99 Sk


47

KOMPARACE ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ V ČR A VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Recommend Documents