ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

Bc. Věra KŘÍŢOVÁ Brno, 2013

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2012/2013

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

KŘÍŢOVÁ Věra

Obor:

Finance

Název tématu:

ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU

Zásady pro vypracování:

Cíl práce: Provést analýzu spotřebních daní v České republice, srovnat systém a strukturu spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU, najít odlišnosti a na základě získaných poznatků formulovat případné návrhy a doporučení pro moţnou změnu v systému spotřebních daní v České republice. Postup práce a pouţité metody: 1. Analýza spotřebních daní v ČR včetně historických souvislostí (vznik, vývoj), 2. Komparace systému spotřebních daní v České republice a vybraných státech EU, 3. Analýza výsledků provedené komparace, 4. Formulace doporučení a návrhů, 5. Závěry Pouţité metody: komparace, analýza, syntéza, dedukce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: Daň z příjmů právnických a fyzických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daně, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitostí, darovací daň, silniční daň, účetnictví: sborník příkladů. Brno: Komora daňových poradců České republiky, 2007. 279 s. ISBN 978-80-2398741. SVÁTKOVÁ, Slavomíra. Spotřební a ekologické daně v České republice: cvičebnice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 142 s. +. ISBN 978-80-7357-443. ŠULC, Ivo. Zákon o spotřebních daních s komentářem :k 1.4.2010. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407 s. ISBN 9788072636082. NETOLICKÝ, Martin. Zařadíme spotřební daně do systému rozpočtového určení daní územním celkům? Obec a finance, Praha: TRIADA spol. s r. o., XII, 4s. 20-20. ISSN 12114189. 2007.

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

5. 3. 2012

Termín odevzdání diplomové práce a vloţení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 5. 3. 2012

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Bc. Věra Kříţová

Náz ev di pl om ové práce:

Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2013

Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU“ je analýza systému spotřebních daní v České republice a porovnání tohoto systému s vybranými státy Evropské unie. První část charakterizuje spotřební daně obecně a analyzuje spotřební daně v České republice. Druhá část je zaměřena na systém spotřebních daní v Německu, Velké Británii a Dánsku. Ve třetí části jsou obsaţeny výsledky komparace a čtvrtá část obsahuje návrhy a doporučení pro systém spotřebních daní v České republice.

Annotation The object of the submitted thesis: “Analysis and comparison of excise duties in the Czech Republic and in the selected countries of the EU” is to analyze the system of excise duties in the Czech Republic and to compare this system with the selected countries of the European Union. The first part characterizes excise duties in general and analyzes excise duties in the Czech Republic. The second part concentrates on the system of excise duties in Germany, Great Britain and Denmark. The third part contains the results of the comparison and the fourth part contains the results and the recommendations for the system of excise duties in the Czech Republic.

Klíčová slova Spotřební daně, Evropská unie, Německo, Velká Británie, Dánsko, daň, výrobky

Keywords Excise duties, European Union, Germany, Great Britain, Denmark, tax, products

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Analýza a komparace spotřebních daní v České republice a ve vybraných zemích EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2013 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné vedení a rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD .......................................................................................................................................13 1 ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE VČETNĚ HISTORICKÝCH SOUVISLOSTÍ ......................................................................................15 1.1 HISTORICKÉ SOUVISLOSTI SPOTŘEBNÍCH DANÍ .............................................................15 1.2 CHARAKTERISTIKA SPOTŘEBNÍCH DANÍ ........................................................................16 1.3 HARMONIZACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V EU.....................................................................18 1.4 ÚPRAVA SPOTŘEBNÍ DANĚ V ČESKÉ REPUBLICE ...........................................................20 1.4.1 DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ ..............................................................................25 1.4.2 DAŇ Z LIHU ............................................................................................................27 1.4.3 DAŇ Z PIVA .............................................................................................................28 1.4.4 DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ..........................................................................29 1.4.5 DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ .........................................................................30 1.4.6 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČR ......................................................................32 2 KOMPARACE SYSTÉMU SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VYBRANÝCH STÁTECH EU ..........................................................................................33 2.1 NĚMECKO .....................................................................................................................33 2.1.1 TABÁK......................................................................................................................34 2.1.2 KÁVA ........................................................................................................................35 2.1.3 PIVO .........................................................................................................................36 2.1.4 ŠUMIVÉ VÍNO .........................................................................................................37 2.1.5 LIHOVINY ................................................................................................................38 2.1.6 MINERÁLNÍ OLEJE ................................................................................................38 2.1.7 JADERNÉ PALIVO ..................................................................................................39 2.1.8 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V NĚMECKU ........................................................40 2.2 VELKÁ BRITÁNIE ..........................................................................................................41 2.2.1 TABÁK......................................................................................................................43 2.2.2 ALKOHOL................................................................................................................44 2.2.2.1 Pivo ....................................................................................................................44 2.2.2.2 Lihoviny ............................................................................................................45 2.2.2.3 Víno ...................................................................................................................46 2.2.2.4 Cider a perry ......................................................................................................47 2.2.3 UHLOVODÍKOVÉ OLEJE ......................................................................................47 2.2.4 CESTUJÍCÍ v LETECKÉ DOPRAVĚ.......................................................................49 2.2.5 DAŇ ZE SUROVIN ..................................................................................................49 2.2.6 DAŇ ZE ZMĚNY KLIMATU ....................................................................................49 2.2.7 DAŇ ZE SKLÁDEK ODPADU ................................................................................50 2.2.8 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ VE VELKÉ BRITÁNII ...........................................50 2.3 DÁNSKO .......................................................................................................................51 2.3.1 TABÁKOVÉ VÝROBKY ...........................................................................................53 2.3.2 CIGARETOVÝ PAPÍR, ŠŇUPACÍ a ŢVÝKACÍ TABÁK ..........................................54 2.3.3 ČOKOLÁDA, CUKROVINKY ..................................................................................54 2.3.4 KÁVA a SUBSTITUTY KÁVY...................................................................................56 2.3.5 ŢÁROVKY ................................................................................................................56 2.3.6 ČAJ a ČAJOVÉ EXTRAKTY ....................................................................................57 2.3.7 LIHOVINY ................................................................................................................57

2.3.8 PIVO a VÍNO ........................................................................................................... 57 2.3.9 MINERÁLNÍ VODA ................................................................................................. 59 2.3.10 ZMRZLINA ........................................................................................................... 59 2.3.11 MINERÁLNÍ OLEJE ............................................................................................. 60 2.3.12 SÍRA ...................................................................................................................... 61 2.3.13 OBALY, PLASTOVÉ TAŠKY ................................................................................ 62 2.3.14 CFC....................................................................................................................... 62 2.3.15 PESTICIDY ........................................................................................................... 62 2.3.16 BATERIE............................................................................................................... 63 2.3.17 ROZPOUŠTĚDLA ................................................................................................ 63 2.3.18 ODPADNÍ VODA ................................................................................................. 63 2.3.19 ANTIBIOTIKA a STIMULÁTORY RŮSTU v KRMIVU ZVÍŘAT .......................... 64 2.3.20 DUSÍK................................................................................................................... 64 2.3.21 VODA .................................................................................................................... 65 2.3.22 PVC ....................................................................................................................... 65 2.3.23 ODPAD a SUROVINY ......................................................................................... 65 2.3.24 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V DÁNSKU ........................................................ 66 3

ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ KOMPARACE ........................................... 69

4

FORMULACE DOPORUČENÍ A NÁVRHŮ ............................................................... 73 4.1 4.2 4.3

FORMULACE DOPORUČENÍ ............................................................................................ 73 NÁVRH ZDANĚNÍ ČOKOLÁDY A CUKROVINEK ............................................................... 75 ODHAD VÝNOSU NAVRHOVANÉ DANĚ .......................................................................... 76

ZÁVĚR ..................................................................................................................................... 79 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ........................................................................................ 81 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................. 93 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 94 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................................... 94 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................. 94

ÚVOD Spotřební daně patří mezi nejstarší druhy daní. Spotřební daně ze spotřeby konkrétního druhu zboţí, o kterých je tato práce, mají svůj původ jiţ ve starověku a od té doby byly zakotveny ve většině právních systémů aţ do současnosti. Předmětem daně byly a jsou různé druhy zboţí jak luxusního, vzácného či zdraví nebo ţivotnímu prostředí škodlivého, tak i nezbytného zboţí s obvykle neelastickou poptávkou.1 Jiţ řadu let sjednocuje systém spotřebních daní v Evropě právo Evropské unie z důvodu rovnější hospodářské soutěţe. Harmonizační proces stanovuje sazby i systém zdanění spotřebními daněmi v zemích Evropské unie.2 Evropské státy tedy zdaňují spotřební daní výrobky stanovené evropským právem, kromě těchto výrobků si však často volí další výrobky na jejich území vyrobené či na jejich území dovezené, které podléhají spotřební dani. Spotřební dani nepodléhají pouze výrobky, ale často také určité sluţby, látky nebo komodity. Zdanění spotřební daní oproti plošné dani z přidané hodnoty obvykle zdraţuje zdaněné výrobky oproti jiným výrobkům a toto zdanění se proto ve většině případů odůvodňuje škodlivostí nebo vzácností tohoto výrobku.3 Cílem této diplomové práce je provést analýzu spotřebních daní v České republice, srovnat systém a strukturu spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU, najít odlišnosti a na základě získaných poznatků formulovat případné návrhy a doporučení pro moţnou změnu v systému spotřebních daní v České republice. V první části práce popíši některé historické souvislosti vývoje spotřebních daní, dále charakterizuji spotřební daně obecně, včetně pojmů a kritérií pro výběr výrobků podléhajících spotřební dani. Dále shrnu proces harmonizace spotřebních daní s odkazy na důleţité směrnice týkající se procesu harmonizace. Obsahem první části bude také vysvětlení a shrnutí právní úpravy spotřebních daní v České republice, včetně výčtu výrobků podléhajících spotřební dani na území České republiky a výnosu, který zdanění jednotlivých výrobků přináší. Obsahem druhé části této práce je komparace systému spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Pro komparaci byly zvoleny tři státy, konkrétně Německo, Velká Británie a Dánsko. Tyto státy byly vybrány na základě předběţně zjištěných odlišností především výrobků a sluţeb, podléhajících v těchto státech zdanění spotřební daní. V této části bude charakterizována právní základna spotřební daně a systém zdanění spotřební 1

OECD (2012), Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues, OECD Publishing. ISBN 978-92-64-18218-9, s. 118. 2 Bliţší informace na internetových stránkách EUROPA.EU. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 3 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 187-189. 13

daní. Dále bude postupně charakterizováno zdanění jednotlivých výrobků či sluţeb spotřební daní. Charakteristika spotřebních daní vybraných států bude zakončena shrnutím výnosů, které přináší zdanění konkrétního výrobku či sluţby v daném státě. Třetí část bude obsahovat výsledky provedené komparace, tedy mimo jiné odlišnosti systémů zdanění spotřební daní ve vybraných státech, poznatky o rozdílné výši zdanění a výsledky relativních porovnání výnosů, které dané zdanění přináší v konkrétním státě a další výsledky komparace. Čtvrtá část bude formulací doporučení a návrhů na základě provedené analýzy a komparace. Obsahem této části bude také návrh moţné změny nebo doplnění systému spotřebních daní v České republice. Metodami pouţitými v této práci budou analýza, komparace, syntéza a dedukce.

14

1 ANALÝZA SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE VČETNĚ HISTORICKÝCH SOUVISLOSTÍ Cílem první kapitoly je charakterizovat spotřební daně obecně, popsat historické souvislosti vzniku spotřebních daní a vývoje spotřebních daní na území České republiky aţ do současnosti, přiblíţit proces harmonizace spotřebních daní v Evropské unii a analyzovat současnou právní úpravu spotřebních daní v České republice.

1.1

Historické souvislosti spotřebních daní

Spotřební daně představují časově jedny z nejstarších daní. Původně měly naturální charakter. Spotřební daně byly v historii vázány na obraty obchodníků, kteří je následně přesouvali do cen a poplatníky se tak stali spotřebitelé. Později se rozvíjely tzv. akcízy neboli daně z převodu zboţí, ze kterých se vyvinuly daně obratové, ukládané jako procentní část z hodnoty obratu zboţí. Kromě obratových daní se začaly rozvíjet také daně týkající se pouze vybraného druhu zboţí.4 Daně uvalené na vybraný druh zboţí mají svůj původ jiţ ve starověkém Egyptě, ve kterém existovala daň z oleje na vaření. Dalším příkladem z historie mohou být Římané, kteří zavedli daň na prodej otroků. Mezi další zboţí, na které byla uvalena daň po dlouhá století, patřily například sůl, alkohol a další luxusní produkty tehdejšího starověkého světa. Výraz „spotřební“ byl poprvé pouţit v Nizozemsku. Během historie se předměty, na něţ byla uvalena spotřební daň, často střídaly.5 V 16. století existovaly na území České republiky takzvané „posudné“6 a daň z vína. V období třicetileté války se uplatňovaly nepřímé daně na nápoje, ryby a dobytek určený na poráţku. V 17. století se začaly vybírat také takzvané daně přepychové, a to daň z prodeje zlata, šperků, koţešin, křišťálů a skleněných výrobků. V 19. století byly sloučeny daně uvalené na různé potraviny na všeobecnou potravní daň. Z této daně byly některé potraviny, jako například víno, pivo, olej a líh, později vyjmuty a zdaněny samostatně. Největší výnos ze spotřebních daní měl v té době tabákový monopol. Kromě tohoto monopolu byly dalším zdrojem výnosu ze spotřebních daní také monopol solní, loterijní a výbušninový. Při vzniku Československé republiky byl převzat daňový systém Rakouska-Uherska a spotřební daň byla uvalena na cukr, líh, minerální oleje, pivo, šumivé víno a zapalovadla. Převzaty byly také státní monopoly (tabákový, solný, umělých sladidel a výbušný). Po daňové reformě v roce 1927 se v daňové soustavě Československé republiky nacházely spotřební daně nápojové, rozdělené do dvou skupin. První skupinu tvořily alkoholické nápoje (pivo, líh a šumivá vína), u kterých byly sazby spotřební daně odstupňovány podle obsahu alkoholu. Druhou skupinu 4

KUBÁTOVÁ, K.,VÍTEK, L. Daňová politika: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 259 s. ISBN 80-85963-23, s. 200-201. 5 OECD (2012), Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues, OECD Publishing. ISBN 978-92-64-18218-9, s. 118. 6 akcíz z piva 15

tvořily jiné nápoje, sodová a minerální voda. Dalšími spotřebními daněmi v tehdejší daňové soustavě byly spotřební daně na jiné potraviny (konkrétně daň z cukru, z masa a droţdí) a spotřební daně na jiné spotřební předměty (daň ze zapalovadel, z minerálních olejů, z uhlí, ze ţárovek a z motorových vozidel). Ve 30. letech byl okruh spotřebních daní rozšířen na daň z umělých jedlých tuků. Další zásadní změnou byla daňová reforma v roce 1948, kdy byla zavedena namísto spotřebních a dalších daní daň všeobecná.7 V roce 1992 byl schválen zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o spotřebních daních. Tímto zákonem byly do systému nepřímých daní České republiky zařazeny selektivní spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, lihu a lihovin, piva a vína.8 Tento zákon přizpůsobil daňový systém spotřebních daní trţnímu prostředí. V době zavedení spotřebních daní nebyla ještě Česká republika členem Evropské unie, přesto však přijala systém kompatibilní se systémem členských států Evropské unie.9

1.2

Charakteristika spotřebních daní

Kromě pojmu spotřební daň můţe být pouţit také pojem akcíza. Pojem spotřební daně je někdy pouţíván ve významu zahrnujícím i daň z přidané hodnoty.10 V této práci budu pojem spotřební daně pouţívat v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, tedy ve významu selektivních spotřebních daní uvalených na vybrané výrobky či sluţby. Spotřební daně patří do skupiny nepřímých daní a postihují spotřebu konkrétních výrobků vyrobených v tuzemsku i výrobků dovezených. Výrobky podléhající spotřební dani se obvykle vyznačují výrazným daňovým zatíţením.11 Poplatníky daně jsou osoby, které výrobky podléhající spotřební dani nakupují. Plátci spotřební daně jsou osoby, které tuto spotřební daň pod svou majetkovou zodpovědností odvádějí do státního rozpočtu. Spotřební daň je odváděna jednorázově a je obvykle stanovena jednou částkou za jednotku mnoţství nebo hmotnosti, případně procentuální částí.12 Mezi hlavní kritéria pro výběr výrobků, které by měly podléhat spotřební dani, patří: Fiskální záměry Potřeby státního rozpočtu Politická hlediska Regulace spotřeby výrobků 7

ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 34-46. 8 KUBÁTOVÁ, K.,VÍTEK, L. Daňová politika: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 259s. ISBN 80-85963-23-X, s. 202. 9 SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 300s. ISBN 978-80-7357-443-7, 2009, s. 13. 10 Např. Široký, Daňové teorie s praktickou aplikací 11 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 187-189. 12 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 21. 16

Škodlivost výrobků – argumentací pro uvalení spotřební daně je škodlivost na zdraví nebo na ţivotním prostředí daných výrobků. Elasticita poptávky a nabídky po výrobku- spotřební daně se uvalují na výrobky, které mají neměnnou spotřebu a poptávka i nabídka po těchto výrobcích je cenově neelastická.13 Pro zajištění stabilního příjmu do státního rozpočtu je vhodné zdaňovat spotřební daní výrobky s co nejmenší cenovou elasticitou. Tuhle teorii popisuje takzvané Ramseyovo pravidlo, které je uplatňováno při výběru výrobků zdaňovaných spotřební daní. Daňové výnosy konstruované podle tohoto pravidla jsou nejstabilnějším příjmem státního rozpočtu. Ramseyovo pravidlo popisuje následující rovnice:14

Kde: k….konstanta závisející na celkových příjmech z daní T….analyzovaná jednotková daň p....rovnováţná cena po uvalení daně ..elasticita takzvané kompenzované poptávky Es…cenová elasticita nabídky Vhodnými výrobky pro zdanění spotřební daní podle tohoto pravidla by byly i základní potraviny, coţ je z politických důvodů nevhodné, proto jsou pro výběr výrobků podléhajících spotřební dani pouţity i další výše zmíněná kritéria, jako například škodlivost výrobků.15 Jako důvody pro zdaňování vybraných výrobků spotřební daní jsou uváděny: odrazování lidí od spotřeby škodlivých výrobků - spotřební daně mají tedy plnit také odrazovací funkci, fungují jako pokuta za škodlivé návyky, zajištění přílivu peněz do státního rozpočtu, harmonizace daní v EU.16 Charakteristice spotřebních daní uvedené v této kapitole odpovídají ve většině případů i daně energetické a environmentální. Mezi energetické daně se obvykle řadí daň z pevných paliv, daň ze zemního plynu a daň z elektřiny. Daň z minerálních olejů se například v České 13

ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 187-189. 14 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 88-89. 15 ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. s. 89. 16 KUBÁTOVÁ, K., Daňová teorie-úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120s. ISBN 97880-7357-423-9, s. 72. 17

republice řadí mezi daně spotřební, v některých státech je však zdaněna v rámci daní energetických. Energetické daně slouţí také částečně k ochraně ţivotního prostředí a je moţné je povaţovat za podskupinu daní environmentálních. Environmentální daně mohou být vnímány jako daně zavedené z důvodu ochrany ţivotního prostředí, například poskytnutím pobídky ke sníţení určitého znečištění na optimální úroveň nebo zdaněním výrobků škodlivých ţivotnímu prostředí.17 Výnos ze spotřebních daní tvoří v Evropské unii okolo 10 % rozpočtových příjmů všech států. Přestoţe v členských zemích Evropské unie v posledních letech docházelo povětšinou k postupnému zvyšování sazeb spotřebních daní, spotřeba výrobků podléhajících spotřební dani se sniţuje jen pozvolna a pouze v některých zemích, coţ dokazuje cenovou neelasticitu těchto výrobků. Oproti tomu lze říci, ţe v zemích, kde jsou například tabákové výrobky poměrně drahé (Velká Británie, Irsko, Švédsko, Dánsko), kouří mnohem méně obyvatel, neţ je průměr Evropské unie.18

1.3

Harmonizace spotřebních daní v EU

Harmonizační proces v oblasti spotřebních daní vychází z článku 99 Smlouvy o zaloţení Evropského hospodářského společenství, na základě kterého je Rada oprávněna přijímat rozhodnutí ke sladění právních předpisů včetně úpravy týkající se spotřebních daní. Důvodem pro sjednocení systému zdaňování spotřebních daní bylo podpoření spravedlivé hospodářské soutěţe mezi jednotlivými státy Evropské unie, protoţe rozdílná daňová zátěţ by vedla k jejímu narušení. V procesu harmonizace byly nejprve vyčleněny druhy výrobků, které budou harmonizaci podléhat, dále také osvobození a pravidla pro koloběh výrobků a oběh dokladů po území společenství. Směrnice 72/43/EHS stanovila povinnost pro členské státy EU zavést systém, kde předmětem spotřebních daní jsou minerální oleje, tabák, lihoviny, víno a pivo. Další daně v jednotlivých státech měly být podle ní zrušeny, ovšem s výjimkou daní, které nevyţadují kontroly na hranicích států nebo dodatečné náklady mezinárodního obchodu. Dalším krokem v oblasti sjednocení spotřebních daní byla směrnice 92/12/EHS.19 Tato směrnice byla zrušena směrnicí 2008/118/EHS, která obsahuje obecnou úpravu spotřebních daní. Důvody pro nahrazení směrnice byly například sdělení o nutnosti stanovení postupů v případě nedostupnosti elektronického systému pro přepravu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani (tj. systému usnadňujícího sledování pohybu těchto výrobků), sdělení o nutnosti osvobození malých výrobců vína od určitých povinností, nutnost stanovení postupů pro výběr a vrácení spotřební daně a implementace moţnosti nezdanit zboţí, které

17

OECD: Glossary of Tax Terms [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 18 GOLA, P., Spotřební daně v Evropské unii, Daně a právo v praxi. Dostupné z: ASPI [databáze]. 7. 5. 2009, Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-03-05]. ASPI ID: LIT33980CZ 19 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7, s. 153-159. 18

bylo z určitých důvodů zničeno nebo nenahraditelně ztraceno.20 Směrnice 2008/118/EHS, takzvaná horizontální směrnice, odkazuje v kapitole 1 článku 1 na další směrnice v oblasti spotřebních daní, a to takzvané strukturální směrnice. Strukturální směrnice se týkají zdanění konkrétních druhů výrobků a také konkrétních sazeb těchto spotřebních daní.21 Zdaňování alkoholu a alkoholických nápojů je upraveno směrnicí 92/83/EHS, sazby spotřební daně z alkoholu jsou upraveny ve směrnici 92/84/EHS. Spotřební daň z minerálních olejů byla původně upravena strukturální směrnicí 92/81/EHS, sazby spotřební daně z minerálních olejů byly upraveny směrnicí 92/82/EHS. Od roku 2004 je nahradila směrnice 2003/96/ES vztahující se na energetické produkty a elektřinu. Zdaňování spotřební daně z tabákových výrobků je upraveno směrnicí Rady 2011/64/EU, kterou se mění směrnice 92/79/EHS, 92/80/EHS a 95/59/ES o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Směrnice 2011/64/EU definuje mimo jiné jednotlivé tabákové výrobky a minimální sazby spotřební daně z tabákových výrobků.22 Přehled směrnic shrnuje následující tabulka: Tabulka 1: Přehled směrnic EU 72/43/EHS 92/12/EHS 2008/118/EHS Horizontální směrnice Vertikální směrnice Minerální oleje Alkohol Tabákové výrobky 2003/96/ES (která nahradila 92/83/EHS 2011/64/EU (kterou se směrnice 92/81/EHS 92/84/EHS mění směrnice 92/79/EHS, a 92/82/EHS) 92/80/EHS a 95/59/ES) Pramen: Vlastní zpracování dle EC.EUROPA.EU: Excise duties on alkohol, tobacco and energy [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

Vedle těchto směrnic je pro harmonizaci spotřebních daní v Evropské unii důleţité také Nařízení Rady (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní, které stanoví podmínky, za kterých správní orgány členských států příslušné pro provádění právních předpisů o spotřebních daních spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zajištění dodrţování předpisů a stanoví pravidla a postupy, které

20

SMĚRNICE RADY 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie[cit. 2013-1-5]. Dostupné z: 21 ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7, s. 153-159. 22 SMĚRNICE RADY 2011/64/EU ze dne 21. června 2011. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2013-1-5]. Dostupné z: 19

umoţní příslušným orgánům členských států spolupráci a výměnu informací potřebných pro vyměření spotřební daně.23

1.4

Úprava spotřební daně v České republice

Česká republika rozlišuje mezi spotřebními a energetickými daněmi. Z oblasti ochrany ţivotního prostředí se v České republice vyskytují (kromě energetických daní) pouze různé poplatky, ne tedy další environmentální daně. Spotřební daně jsou v České republice upraveny zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Česká republika přijala od počátku koncepci jednoho zákona členěného podle jednotlivých druhů spotřebních daní. Tento zákon nahradil původní zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů byl aţ do současnosti několikrát novelizován. Mezi cíle těchto novelizací patřily především úpravy sazeb daní, opatření k zamezení daňových úniků a sbliţování právního reţimu s reţimem Evropské unie. Zákon byl od počátku aţ na výjimky v souladu s komunitárním právem.24 České republice byla poskytnuta Evropskou unií přechodná výjimka týkající se sazeb spotřební daně z tabákových výrobků do 31. 12. 2007 a dále byla vyjednána trvalá výjimka pro úpravu pěstitelského pálení. 25 V současné době26 se zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních (dále v této kapitole jen „tento zákon”) skládá ze sedmi částí. První část tohoto zákona obsahuje obecná ustanovení, z nichţ některá podrobněji rozepíši v následujících odstavcích. Předmětem úpravy tohoto zákona jsou podmínky zdaňování vybraných výrobků, způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů.27 V tomto zákoně se pracuje s pojmem vybrané výrobky, kterými jsou výrobky podléhající spotřební dani v České republice, a to: minerální oleje, pivo, víno a meziprodukty, líh,

23

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2013-1-5]. Dostupné z: a ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010. 351 s. ISBN 978-80-7201-799-7, s. 153-168. 24 SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 300 s. ISBN 978-80-7357-443-7, s. 13-15. 25 Vláda ČR: Důvodová zpráva ke změně zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních. 4. 9.2006, Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-12-05]. ASPI ID LIT25813CZ. 26 Znění zákona platné od 1. 4. 2012, sazby daní uvedené v kapitole 1 jsou aktualizované k 1. 1. 2013. 27 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 1 20

tabákové výrobky.28 Zákon o spotřebních daních stanovuje výčet osob, které jsou plátci spotřební daně ve společných ustanoveních, a dále pak ve zvláštních ustanoveních tento výčet zpřesňuje pro kaţdý vybraný výrobek. Obecně jsou plátcem spotřební daně tyto osoby: provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, oprávněný odesílatel, osoby, které pouţily vybrané výrobky osvobozené od daně pro jiné účely, neţ na které se osvobození vztahuje, osoby, které pouţily vybrané výrobky, u nichţ byla vrácena daň pro jiné účely, neţ na které se vrácení daně vztahuje, osoby, které skladují nebo dopravují vybrané výrobky a neprokáţou, ţe se jedná o vybrané výrobky pro osobní spotřebu, další osoby.29 Přičemţ: provozovatelem daňového skladu se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu, oprávněným příjemcem je fyzická nebo právnická osoba, která není provozovatelem daňového skladu v místě, kde v rámci své podnikatelské činnosti jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně dopravované z jiného členského státu, oprávněným odesílatelem se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která dopravuje vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně z místa dovozu do daňového skladu, oprávněnému příjemci v jiném členském státě nebo do místa vývozu v jiném členském státě, dovoz znamená v tomto zákoně vstup vybraných výrobků na daňové území Evropského společenství, pokud nejsou tyto výrobky propuštěny při vstupu na toto území do reţimu podmíněného osvobození od cla, dovoz znamená také propuštění těchto výrobků z reţimu podmíněného osvobození od cla, vývoz znamená výstup vybraných výrobků z daňového území Evropského společenství.30

28

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 1 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504 s. ISBN 978-80-7357-549-6, s. 24-25. 30 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 3 21 29

Úplný výčet plátců daně je obsaţen v § 4 tohoto zákona odstavci prvním. V § 4 odstavci druhém tohoto zákona je dále vymezeno, které z těchto výše vyjmenovaných osob mají povinnost se registrovat jako plátce u celního úřadu a které tuto povinnost nemají. Vybrané výrobky podléhají z důvodu zdanění spotřební daní zvýšenému dohledu správce daně. Vybrané výrobky se mohou obecně nacházet ve třech reţimech, a to: v reţimu zdaněných výrobků, v reţimu osvobození od spotřební daně, v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně.31 Osoba, která drţí vybrané výrobky je povinna prokázat oprávněným orgánům, v jakém reţimu drţí tyto vybrané výrobky. Tato osoba má také povinnost na výzvu oprávněných orgánů prokázat zdanění vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu nebo oprávněné nabytí výrobků osvobozených od daně.32 Zdanění se prokazuje daňovým dokladem, dokladem o prodeji či dokladem o dopravě vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu.33 Doklad o prodeji vybraných výrobků jiţ uvedených do volného daňového oběhu a doklad o dopravě vybraných výrobků jiţ uvedených do volného daňového oběhu nemusí být vystaven, pokud se jedná o výrobky určené pro osobní spotřebu. Při posuzování skutečnosti zda se jedná o mnoţství pro osobní spotřebu je ovšem nutné posoudit také status dané osoby (má-li výrobek slouţit pro podnikání), způsob dopravy atd.34 Nabytí dovezených vybraných výrobků osvobozených od daně se prokazuje povolením k přijímání a uţívání vybraných výrobků osvobozených od daně a rozhodnutím celního úřadu o propuštění vybraných výrobků do reţimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení nebo jiným rozhodnutím celního úřadu o vyměření daně.35 Předmětem daně jsou podle § 7 tohoto zákona vybrané výrobky dovezené na území Evropského společenství nebo výrobky na tomto území vyrobené. Předmět daně je dále konkrétně vymezen ve druhé části tohoto zákona pro kaţdou komoditu zvlášť. Tento zákon rozlišuje mezi okamţikem vzniku daňové povinnosti a okamţikem vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Například pokud je vybraný výrobek vyroben v daňovém skladu v reţimu podmíněného osvobození, vzniká daňová povinnost, ale v tento okamţik nemusí ještě vzniknout povinnost daň přiznat a zaplatit.36 Okamţiky vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň jsou obecně upraveny v § 9, další skutečnosti zakládající tuto povinnost jsou dále 31

ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 978-80-7263-608-2, s. 34, 65. 32 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 978-80-7263-608-2, s. 34. 33 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 5 34 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN 978-80-7357-549-6, s. 28, 33-34. 35 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 6 36 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 978-80-7263-608-2, s. 52. 22

407s. ISBN 407s. ISBN

vyd. Praha:

407s. ISBN

upraveny ve druhé části tohoto zákona zvlášť pro kaţdý z vybraných výrobků. § 11 obecně upravuje, které výrobky jsou osvobozeny od daně. V § 12 pak najdeme podmínky uplatnění nároku na osvobození od daně. Vybraný výrobek můţe být osvobozený buďto trvale nebo v reţimu takzvaného podmíněného osvobození od daně. Osvobození od daně je uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu, aniţ vznikne povinnost přiznat nebo vyměřit daň. Podmíněné osvobození od daně znamená odklad povinnosti přiznat a zaplatit daň aţ do dne uvedení výrobků do volného daňového oběhu.37 Konkrétní vybrané výrobky osvobozené od daně najdeme opět ve zvláštních ustanoveních neboli ve druhé části tohoto zákona. Vybrané výrobky osvobozené od daně lze přijímat na základě zvláštního povolení. S tímto tvrzením je spojeno několik výjimek, kdy není potřeba zvláštního povolení. Těmito výjimkami jsou například nabývání vybraných výrobků pro osobní spotřebu při jejich dopravě na území České republiky, výroba piva pro vlastní spotřebu v maximálním mnoţství 200 litrů za rok a další výjimky uvedené v § 13 odstavci jedna. O vydání zvláštního povolení rozhoduje celní ředitelství na návrh podaný prostřednictvím celního úřadu. § 13 dále upravuje náleţitosti návrhu na vydání zvláštního povolení, podmínky uznání a zániku tohoto návrhu a další. Konkretizované podmínky týkající se zvláštního povolení najdeme ve zvláštních ustanoveních.38 Nárok na vrácení daně vzniká obecně u výrobků: které jiţ obsahují spotřební daň ve své ceně, které byly pouţity pro předem stanovený účel, například pro výrobu výrobků, které nepodléhají spotřební dani, které byly dopraveny do jiného členského státu, které byly vyvezeny.39 Nárok na vrácení daně můţe plátce uplatnit v daňovém přiznání a tento nárok vzniká po splnění všech podmínek uvedených v § 14. § 15 vymezuje subjekty a osoby, které jsou povaţovány za osoby poţívající výsad a imunit a dále podmínky, za kterých je těmto osobám vrácena daň. Uplatní-li tyto osoby nárok na vrácení daně, nemohou jiţ uplatňovat nárok na vrácení daně podle jiných ustanovení tohoto zákona.40 V první části tohoto zákona je dále řešena obecně problematika daňového přiznání a splatnosti daně. Daňové přiznání se podává celnímu úřadu za kaţdou skupinu vybraných výrobků samostatně a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla 37

ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 58. 38 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 13 39 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 127. 40 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN 978-80-7357-549-6, s. 67. 23

povinnost daň přiznat a zaplatit. Zdaňovacím obdobím je u spotřební daně kalendářní měsíc. Stejné období platí pro uplatnění nároku na vrácení daně. Obecně je u vybraných výrobků daň splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, s výjimkou daně z lihu, která je splatná do 55. dne po skončení zdaňovacího období.41 Vybrané výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně se mohou nacházet pouze v daňovém skladu nebo být dopravovány za konkrétních podmínek stanovených tímto zákonem v jeho první části, a to při poskytnutí zajištění daně a s elektronickým průvodním dokladem.42 Směrnice Rady předpokládá, ţe vybrané výrobky, ze kterých ještě nebyla zaplacena daň, budou uchovávány pouze v daňovém skladu. Způsob zřizování a provoz daňových skladů nechává v kompetenci členských států.43 V České republice lze provozovat daňový sklad na základě povolení celního úřadu. Náleţitosti návrhu na vydání povolení najdeme v § 20 tohoto zákona. Daňový sklad je buďto podnik na výrobu vybraných výrobků nebo sklad vybraných výrobků, ve kterých provozovatel vybrané výrobky vyrábí (ve druhém případě skladuje), zpracovává, přijímá nebo odesílá. Pokud dopravujeme či manipulujeme s vybranými výrobky jiţ zdaněnými, je nutné, jak jiţ bylo řečeno, zdanění prokázat. Pokud manipulujeme s výrobky v reţimu podmíněného osvobození od daně nebo provozujeme daňový sklad, je nutné poskytnout zajištění daně. Zajištění daně musí být poskytnuto v souladu s tímto zákonem ve výši daňové povinnosti, která by vznikla uvedením těchto výrobků do volného oběhu nebo v určité části této výše daňové povinnosti která připadá na vybrané výrobky. Pro zajištění daně existují maximální limity, jejichţ výše je uvedena ve zvláštních ustanoveních tohoto zákona. Provozovatel daňového skladu je povinen sledovat výši zajištění. Výši zajištění je moţno za určitých podmínek na ţádost sníţit. Sníţení zajištění schvaluje celní úřad. Daň je moţno zajistit po splnění podmínek také ručením. Provozovatel daňového skladu má také povinnost vést evidenci vybraných výrobků v souladu s tímto zákonem.44 Dopravovány mohou být vybrané výrobky ve všech třech výše zmíněných reţimech. Doprava vybraných výrobků v reţimu podmíněného osvobození od daně můţe být riziková z hlediska daňových úniků. Z tohoto důvodu byly zaváděny průvodní doklady, které jsou s vybranými výrobky dopravovány a slouţí k evidenci pohybu dopravovaného zboţí. V souladu se směrnicí Rady 2008/118/ES byly v České republice v roce 2010 původní listinné průvodní doklady nahrazeny elektronickými. Výrobky v reţimu podmíněného osvobození od spotřební daně mohou být tedy dopravovány pouze s elektronickým průvodním dokladem a tato doprava není moţná bez předchozího souhlasu celního úřadu. Provozovatel odesílajícího daňového skladu nebo oprávněný odesílatel zhotoví návrh elektronického průvodního dokladu. Celní úřad tento návrh ověří, je oprávněn také provést také fyzickou kontrolu 41

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 18, § 76 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 19, § 24 43 ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 84. 44 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 19, § 21, § 21a, § 37 a § 38 24 42

vybraných výrobků. Doprava tímto způsobem můţe být uskutečněna z jednoho daňového skladu do druhého, do místa vývozu, místa předání nebo z místa dovozu do daňového skladu, místa vývozu či místa přímého předání.45 Vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v jiném členském státě a dopravované na území České republiky pro účely podnikání a stejně tak vybrané výrobky uvedené do volného daňového oběhu v České republice dopravované do jiného členského státu lze dopravovat se zjednodušeným průvodním dokladem. Pokud je reţim podmíněného osvobození od daně během dopravy porušen, vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit dnem porušení reţimu.46 Výjimku z porušení reţimu představuje nesplnění podmínek z důvodů ztráty či znehodnocení v důsledku nepředvídatelné události, o kterých byl celní úřad bezodkladně informován.47 Vybrané výrobky je moţné prodávat za ceny bez daně, a to na základě povolení celního úřadu v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo na palubách letadel fyzickým osobám při jejich výstupu z daňového území Evropského společenství.48 Druhá část tohoto zákona, nazvaná zvláštní ustanovení, obsahuje konkrétní informace týkající se zdanění vybraných výrobků a je rozdělena na pět Hlav, přičemţ kaţdá Hlava se zabývá konkrétním vybraným výrobkem. Část třetí tohoto zákona je zaměřena na omezení prodeje lihovin a tabákových výrobků. Tato část nám říká, ţe je zakázáno prodávat tyto vybrané výrobky na místech, která nejsou zkolaudována k prodeji zboţí nebo hostinských sluţeb a která nesplňují technické poţadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. Jsou zde dále vymezeny výjimky, pro které neplatí výše uvedené pravidlo zákazu prodeje a odkaz na orgány, které jsou oprávněny kontrolu zákazu provádět.49 Obsahem čtvrté a páté části tohoto zákona je značkování a barvení minerálních olejů. Část šestá tohoto zákona definuje přestupky a správní delikty, odpovědnost osob za přestupky a správní delikty a těmto odpovídající výši pokut. Sedmá část tohoto zákona uvádí společná, přechodná a závěrečná ustanovení.50

1.4.1 DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ Obsahem Hlavy I. je daň z minerálních olejů. Příjem z daně z minerálních olejů tvoří výrazně nejvyšší příjem státního rozpočtu ze všech spotřebních daní v České republice. Výnos daně z minerálních olejů v jednotlivých letech zobrazuje následující tabulka: 45

ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 100-104. 46 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 4, §30 a §31 47 KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN 978-80-7357-549-6, s. 147. 48 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 36 49 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 132-134 50 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 134a-142 25

Tabulka 2: Výnos daně z minerálních olejů v České republice Rok 2008 2009 2010 Daň z minerálních 82,1 79,5 81,4 olejů (v mld. Kč)

2011 80,9

Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

Mezi poslední významné změny ve zdanění minerálních olejů v tomto zákoně patřily zejména zrušení daňového zvýhodnění pilotních projektů technologického vývoje takzvané emulzní nafty, také daňové zvýhodnění minerálních olejů, které jsou v rámci vnitrozemských a mezinárodních plaveb pouţity pro výrobu tepla, dále také poskytování zajištění daně pro dopravu methylesterů mastných kyselin určených k přimíchávání do pohonných hmot.51 Konkrétní minerální oleje podléhající spotřební dani najdeme v § 45 tohoto zákona. O daně jsou osvobozeny především minerální oleje pouţívané pro jiné účely, neţ je pohon motorů nebo výroba tepla, s výjimkami. Základem daně je mnoţství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech nebo v tunách čisté hmotnosti. Sazby daně pro konkrétní druh minerálního oleje najdeme v § 48.52 Sazby daně platné k 1. 1. 2013 jsou obsahem tabulky 3. Tabulka 3: Sazby daně z minerálních olejů v ČR (2013) Výrobek Sazba daně 12 840 Kč/1 000 l Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013 g/l včetně 13 710 Kč/1 000 l Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu podle § 45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013 g/l 10 950 Kč/1 000 l Střední oleje a těţké plynové oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) 472 Kč/t Těţké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) 660 Kč/1 000 l Odpadní oleje podle § 45 odst. 1 písm. d) 3 933 Kč/t Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. e) 0 Kč/t Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. f) 1 290 Kč/t Zkapalněné ropné plyny podle § 45 odst. 1 písm. g) Pramen: Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 48

Část čtvrtá a pátá tohoto zákona popisují, jak jiţ bylo řečeno, pravidla značkování a barvení minerálních olejů. Minerální oleje je moţné barvit a značkovat pouze v souladu s tímto zákonem, pokud by byly značkovány či barveny jinak, budou brány jako neznačkované 51

PETROVÁ, P., Novela zákona o spotřebních daních, Daně a právo v praxi. Dostupné z: ASPI [databáze]. 2011, Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-12-05]. ASPI ID: LIT38746CZ 52 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 44-65 26

(nebarvené). V těchto částech zákona najdeme předmět značkování a barvení vybraných minerálních olejů, zásady značkování a barvení, povinnosti a zákazy při značkování a barvení, pravidla získání povolení ke značkování a barvení, pravidla při vývozu vybraných minerálních olejů a také výčet orgánů, které jsou ke kontrole značkování a barvení v souladu s tímto zákonem oprávněny.53 Podrobnosti značkování a barvení vybraných minerálních olejů a značkování některých dalších minerálních olejů jsou obsaţeny ve vyhlášce č. 61/2007 Sb., která jiţ byla aktualizována vyhláškou č. 211/2012 Sb.

1.4.2 DAŇ Z LIHU Hlava II, druhé části tohoto zákona, se zabývá daní z lihu. Tento zákon stanovuje zdanění lihu, tedy i zdanění lihových výrobků. Předmětem daně je tedy líh obsaţený ve výrobcích za podmínek uvedených v § 67 tohoto zákona. Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu upravuje zásady a podmínky výroby a oběhu lihu. Kvalitativní parametry jednotlivých druhů lihu jsou pak upraveny prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Pro podporu správy spotřební daně z lihu bylo zavedeno povinné značení lihu upravené zákonem č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu. Tato právní úprava zavedla povinnost značit kaţdé spotřebitelské balení lihu určené pro tuzemský trh kontrolní páskou způsobem, aby při otevření spotřebitelského balení byla kontrolní páska znehodnocena.54 Osvobozen od daně je za splnění podmínek uvedených v § 71 líh: pro přípravu a výrobu léčiv, v látkách určených k aromatizaci nápojů, jejichţ obsah nepřesahuje 1,2 % etanolu a k aromatizaci jiných potravin, pro výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah lihu v nich nepřekročí 8,5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku, pro výrobu ostatních potravin, pokud obsah lihu v nich nepřekročí 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobků, obecně denaturovaný, zvláštně denaturovaný a zvláštně denaturovaný kvasný, ve vzorcích odebraných celním úřadem a ve vzorcích pro povinné rozbory, ve výši technicky zdůvodněných ztrát a některý líh ve výrobcích znehodnocených či zničených za přítomnosti pověřených osob.55 Sazba daně z lihu nesmí být podle směrnice 92/84/EHS niţší neţ 550 EUR za hektolitr. Česká republika tuto podmínku splňuje. Jak jiţ bylo řečeno, Česká republika sjednala trvalou výjimku s Evropskou unií, která byla zakomponována do směrnice 92/83/EHS a která stanoví, ţe členské státy mohou uplatňovat sníţenou sazbu spotřební daně, která není niţší neţ 50 % 53

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 134a-134v CELNÍ SPRÁVA: Spotřební daně - líh [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. 55 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 71 27 54

Dostupné

z:

základní vnitrostátní sazby spotřební daně z lihu, pro líh vyrobený pěstitelskými pálenicemi. Sníţená sazba můţe být uplatněna maximálně do výše 30 litrů ovocných destilátů vyrobených na domácnost pěstitele ročně, určených výhradně pro osobní spotřebu.56 V souladu s touto výjimkou jsou tedy v tomto zákoně uplatňovány dvě sazby spotřební daně z lihu, a to 28 500 Kč/hl etanolu a 14 300 Kč/hl etanolu pro líh vyrobený pěstitelskými pálenicemi v mnoţství do 30 litrů etanolu ročně. Tyto sazby jsou výsledkem posledního zvýšení sazeb spotřební daně z lihu s platností od roku 2010 a platí dále i k 1. 1. 2013.57 Základem daně je mnoţství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20°C.58 Výnos spotřební daně z lihu představuje zhruba 5 % celkového výnosu ze spotřebních daní v České republice. Inkaso spotřební daně z lihu v několika posledních letech ukazuje následující tabulka: Tabulka 4: Výnos spotřební daně z lihu v ČR Rok 2008 2009 Daň z lihu (v 7,1 7,0

2010 6,5

2011 6,8

mld. Kč) Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

Hlava II dále obsahuje zvláštní ustanovení týkající se povinnosti přiznat a zaplatit daň, vrácení daně z lihu, zajištění daně z lihu a další.

1.4.3 DAŇ Z PIVA Touto daní se zabývá Hlava III tohoto zákona. Plátce daně z piva není v Hlavě III blíţe vymezen a platí pro něj tedy obecná ustanovení, § 80 tohoto zákona pouze specifikuje, ţe plátcem není fyzická osoba (domácnost), která doma vyrobí maximálně 200 litrů piva za rok pro svou spotřebu a dále ho neprodává. Tato osoba je tedy od placení daně osvobozena a je zároveň povinna oznámit zahájení této výroby celnímu úřadu. Osvobozeno od daně je dále pivo za podmínek stanovených v § 86 pro: výrobu octa, výrobu a přípravu léčiv, výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichţ obsah nepřesahuje 1,2 % alkoholu,

56

Daňaři online: Hodnocení dopadů regulace (RIA) – Pěstitelské pálení [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 57 SAGIT.CZ: Daň z lihu [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 58 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 66-79 28

výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litrů ve 100 kg výrobku a výrobu ostatních potravin, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 5 litrů ve 100 kg výrobků. Od daně jsou osvobozeny také technicky zdůvodněné ztráty, podle posouzení celního úřadu a vzorky piva k povinným rozborům. Základem daně je mnoţství piva vyjádřené v hektolitrech. Koncentrace piva se vyjádří v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny a tento procentní obsah extraktu původní mladiny se stanovuje podle velkého Ballingova vzorce, upraveného vyhláškou č. 468/2003 Sb., o stanovení vzorce pro výpočet extraktu původní mladiny před zakvašením a metodách určení extraktu původní mladiny. Tento zákon rozděluje sazby daně z piva na základní sazbu, která činí v současnosti 32 Kč a na sazby sníţené, rozdělené na celkem pět dalších sazeb podle mnoţství ročně vyrobených hektolitrů piva, platné pro malé nezávislé pivovary. Definice malého nezávislého pivovaru je obsaţena v § 82 tohoto zákona.59 Pivo je pro Českou republiku významným nejen vývozním artiklem, z tohoto důvodu má Česká republika zájem spíše na nezvyšování sazeb daně z piva. Česká republika uplatnila v roce 2006 právo veta na návrh Evropské komise týkající se zvýšení spotřební daně z piva. Tehdejší ministr financí Vlastimil Tlustý uvedl, ţe by zvýšení sazeb daně z piva znamenalo zvýhodňování vína na úkor piva v Evropské unii.60 Celkový výnos ze spotřební daně z piva v České republice ukazuje tabulka 5. Tabulka 5: Výnos daně z piva v ČR Rok 2008 Daň z piva (v mld. 3,6

2009 3,4

2010 4,3

2011 4,5

Kč) Pramen: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

1.4.4 DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ Daň z vína a meziproduktů je upravena Hlavou IV tohoto zákona. Stejně tak jako u daně z piva neobsahuje tato část zákona ţádný zvláštní výčet plátců daně, pouze negativní vymezení plátce daně z vína a meziproduktů, a to konkrétně ustanovení, ţe plátcem daně z vína a meziproduktů není fyzická osoba, která vyrobí maximálně 2000 litrů tichého vína za 59

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 80-91 MFČR: Česká republika vetovala návrh na zvýšení spotřební daně z piva. Dostupné z: ASPI [databáze]. 28. 11. 2006, Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-10-05]. ASPI ID LIT26278CZ 29 60

rok. Na rozdíl od daně z piva, kde osoba nebyla plátcem pouze v případě, ţe stanovené mnoţství piva pouţije pro osobní spotřebu nebo spotřebu své domácnosti a dále ho neprodává, u daně z vína a meziproduktů toto omezení v zákoně nenajdeme a fyzická osoba vyrábějící výše uvedené maximální mnoţství je tedy oprávněna tohle vyrobené víno i dále prodávat, aniţ by se stala plátcem. Pro takzvané malé výrobce vína, za které jsou povaţováni výrobci splňující podmínky uvedené v § 100a, platí mírnější podmínky pro sledování pohybu tohoto vína, uvedené také v tomto paragrafu.61 Předmětem daně je víno tiché, šumivé a meziprodukty vína, blíţe specifikované v § 93. Osvobození od daně z vína a meziproduktů se shoduje s osvobozením od daně z piva uvedeným v kapitole 1.4.3. Základem daně je mnoţství vína a meziproduktů v hektolitrech. Sazba daně pro šumivá vína a meziprodukty činí v současné době 2 340 Kč/hl, sazba daně pro vína tichá činí 0 Kč.62 Zvýšení sazby daně z tichého vína je pro vládu České republiky nabízející se moţností, za její ponechání v současné nulové hodnotě se zasazuje v České republice ze zjevných důvodů vinařská asociace.63 Výnosy daně z vína a meziproduktů za několik posledních let do státního rozpočtu České republiky ukazuje následující tabulka: Tabulka 6: Výnos spotřební daně z vína v ČR Rok 2008 2009 Daň z vína 0,3 0,3 a meziproduktů (v mld. Kč)

2010 0,3

2011 0,3


Daň z vína představuje nejmenší podíl příjmů ze všech spotřebních daní do státního rozpočtu České republiky.

1.4.5 DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ Daň z tabákových výrobků je obsahem Hlavy V tohoto zákona. Tato část zákona specifikuje dále plátce daně z tabákových výrobků tím, ţe k výčtu uvedenému v obecných ustanoveních přidává další definici plátce, a to takovou, ţe plátcem je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, neţ je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Definici zmiňovaného zákazu najdeme taktéţ v Hlavě V tohoto zákona. Předmět daně i definice tabákových výrobků jsou obsahem 61

ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407 s. ISBN 978-80-7263-608-2, s. 203-205. 62 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 92-100b 63 Vinařská asociace [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 30

§ 101. Sazba daně u cigaret je stanovena pevnou i procentní sazbou nebo minimální pevnou sazbou, přičemţ se pouţije ta, která určí po výpočtu vyšší daň. Osvobozeny od daně jsou podle § 105 tabákové výrobky pouţité ke zkouškám kvality za splnění určitých podmínek, odebrané jako vzorky celním úřadem a znehodnocené podle pokynů úředních osob. Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele, základem daně pro pevnou část daně u cigaret je mnoţství vyjádřené v kusech. Základem daně u tabáku ke kouření je mnoţství v kilogramech a u doutníků a cigarillos mnoţství v kusech.64 Současné sazby daně z tabákových výrobků, zvýšené od 1. 1. 2013 jsou uvedeny v tabulce 7. Tabulka 7: Sazby daně z tabákových výrobků v ČR (2013) Výrobek Cigarety Doutníky a cigarillos

Sazba daně 27% z ceny pro 1,16 Kč za kus konečného spotřebitele 1,30 Kč za kus

Tabák ke kouření

1635 Kč za kilogram

minimálně 2,18 Kč za kus

Pramen: Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 104

Ke zvyšování sazeb daně z tabákových výrobků dochází v posledních několika letech téměř kaţdoročně, u cigaret docházelo k postupnému zvyšování jak procentní, tak i pevné sazby. Další zvýšení sazeb plánuje Česká republika k 1. 1. 2014.65 Oproti ostatním spotřebním daním je u daně z tabákových výrobků odlišná situace týkající se daňového přiznání. Funkci daňového přiznání zde plní objednávka tabákových nálepek, s určitými výjimkami, jako například porušení reţimu podmíněného osvobození od daně během dopravy těchto výrobků nebo při porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, neţ je cena uvedená na tabákové nálepce. Daň se povaţuje za zaplacenou pouţitím tabákové nálepky. Povinnost značení tabákových výrobků tabákovými nálepkami upravuje § 114 tohoto zákona. Odběratel tabákových nálepek je povinen uhradit jejich hodnotu do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného úřadu a je také povinen vést evidenci těchto nálepek.66 Výnos daně z tabákových výrobků za několik posledních let v České republice je zobrazen v tabulce 8.

64

Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 100c - § 103 FINANCNINOVINY.CZ: Sněmovna podpořila zvýšení daně u cigaret a tabáku [online]. 12. 7. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 66 Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, § 104 - § 131 31 65

Tabulka 8: Výnos spotřební daně z tabákových výrobků v ČR Rok 2008 2009 2010 Daň z tabákových 37,5 37,7 42,5 výrobků (v mld. Kč)

2011 45


Daň z tabákových výrobků představuje pro Českou republiku druhou výrazně nejvýnosnější spotřební daň a navzdory průběţnému zvyšování sazeb této daně je výnos poměrně stabilní.

1.4.6 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČR Graf 1 zobrazuje podíl jednotlivých spotřebních daní na celkovém výnosu ze spotřebních daní v České republice v roce 2011. Graf byl vytvořen na základě dat z tabulek 2, 4, 5, 6 a 8. Graf 1: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu spotřebních daní v ČR (2011)

Pramen: Vlastní zpracování dle: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011, s. 5 [online]. 2012 [cit. 20131-02-13]. Dostupné z:

Graf 1 slouţí k vytvoření představy o tom, jaký podíl celkového výnosu ze spotřebních daní představují jednotlivé spotřební daně v České republice. Spotřební daně tvoří v České republice asi 11 % celkových daňových příjmů státního rozpočtu. Největší podíl z tohoto výnosu představuje daň z minerálních olejů, nejmenší podíl z celkového výnosu tvoří daň z vína. 32

2 KOMPARACE SYSTÉMU SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VYBRANÝCH STÁTECH EU Druhá část této práce slouţí k porovnání systému a struktury spotřebních daní v České republice a ve vybraných státech EU. Pro komparaci systému spotřebních daní byly zvoleny tři státy Evropské unie, konkrétně Německo, Velká Británie a Dánsko. Státy byly zvoleny podle kritérií odlišnosti historického vývoje a rozmanitosti systému spotřebních daní. Sazby daně uvedené dále v této práci jsou platné pro rok 2013. Jelikoţ způsob řazení daní do daňového systému je v kaţdé zemi odlišný, vybírala jsem do této práce pouze daně, které z velké části odpovídají definici spotřebních daní a kritériím pro zdanění výrobků spotřební daní uvedeným v kapitole 1.2. Z důvodu lepší komparace systémů spotřebních daní vybraných států se systémem spotřebních daní v České republice budu u jednotlivých států vybírat z mnoţiny energetických daní pouze daň z minerálních olejů.

2.1

Německo

Ke specifikům spotřebních daní v Německu patří jedna z nejniţších spotřebních daní na pivo v porovnání s ostatními státy Evropské unie a sazba daně z piva je zde niţší neţ v České republice.67 V minulém století existovalo v Německu mnohem více spotřebních daních, které jiţ byly zrušeny, například daň z cukru, ze soli, z čaje nebo ze zmrzliny.68 Spotřební daně v Německu nejsou upraveny jedním společným zákonem tak, jako je tomu v České republice. Pro zdanění různých výrobků spotřební daní zde existují samostatné zákony. V kaţdém z těchto zákonů se objevují pojmy, jako jsou daňový sklad, provozovatel daňového skladu, registrovaný příjemce, registrovaný odesílatel, osoby poţívající výsad a další. Principy zdanění spotřebními daněmi v Německu jsou v souladu s evropskou směrnicí 2008/118/EHS a fungují na stejném principu jako v České republice. Jednotlivé zákony o spotřebních daních v Německu specifikují i následující informace o spotřebních daních. Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká v Německu obecně: Pokud výrobek opustí daňový sklad, plátcem daně je v tomto případě provozovatel daňového skladu. Pokud výrobek opustí neoprávněně daňový sklad, plátcem je potom osoba, která se tohoto protiprávního jednání dopustila. Při odnětí výrobku z reţimu podmíněného osvobození od daně při přijetí výrobku registrovaným příjemcem, plátcem daně je v tomto případě registrovaný příjemce. 67

Srovnání sazeb alkoholických nápojů lze nalézt například zde: European Comission: Excise duty tables, Part I-Alcoholic Beverages [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 68 OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing, s. 188 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 33

Při výrobě bez oprávnění, plátcem je zde výrobce nebo jakákoliv osoba podílející se na výrobě výrobků. Při porušení podmínek během dopravy v reţimu podmíněného osvobození od daně, plátce daně je registrovaný odesílatel nebo provozovatel daňového skladu odesílající výrobky nebo jakákoliv osoba, která porušila podmínky při dopravě. V tomto případě vzniká povinnost podat daňové přiznání ihned a daň také ihned zaplatit. Osvobozené od daně jsou výrobky, které osoba uvedla do volného daňového oběhu pro vlastní spotřebu. Zákony týkající se jednotlivých spotřebních daní posuzují, zda jsou výrobky určeny pro vlastní spotřebu podle kritérií statutu: osoby, místa, kde se výrobky nacházejí, způsobu dopravy, dokladů daných výrobků a mnoţství dopravovaných výrobků.69 Vybranými výrobky, které podléhají v Německu zdanění spotřební daní, jsou:       

tabák, pivo, šumivé víno, lihoviny, Alcopops, káva, minerální oleje (spolu s dalšími energetickými daněmi), jaderné palivo.70

2.1.1 TABÁK Zdanění tabákových výrobků upravuje v Německu zákon o dani z tabáku (Tabaksteuergesetz). Předmětem daně jsou cigarety, doutníky, cigarillos, řezaný tabák a tabák ke kouření. Sazby daně jsou vymezeny zvlášť pro kaţdý z těchto výrobků. Sazby daně se skládají z procentní části, která se vypočítá jako součin procenta a maloobchodní ceny a z pevné části. Procentní část je zde stanovena nejen u cigaret jak je tomu v České republice, ale i u doutníků a cigarillos, řezaného tabáku a tabáku ke kouření. U všech těchto tabákových výrobků jsou stanoveny také minimální sazby daně. Oproti českému zákonu jsou zde uvedeny sazby daní z tabákových výrobků na několik let dopředu. Sazby daně pro rok 2013 jsou uvedeny v tabulce 9. 69

Informace dostupné v jednotlivých zákonech, Bundesministerium der Justiz: Gesetze im Internet [online]. 2013 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z: 70 ZOLL.DE: Verbrauchsteuern [online]. 2013 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z: 34

Tabulka 9: Sazby daně z tabákových výrobků v Německu (2013) Výrobek

Cigarety

Řezaný tabák

Tabák ke kouření

21,8

Doutníky a cigarillos 1,47

Procentní sazba (% z maloobchodní ceny)

14,51

13,13

Pevné sazby

9,44(v centech za kus)


45 (euro za kilogram)

15,66(euro za kilogram)

Minimální sazba



88,2(euro za kilogram)

22(euro za kilogram)

Pramen: Vlastní zpracování dle GESETZE-IM-INTERNET.DE: TABAKSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká pouţitím tabákové nálepky. Pokud vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit do 15. dne měsíce, je daň z doutníků a cigaret splatná do 10. dne přespříštího měsíce a daň z cigaret a tabáku ke kouření do 12. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. V případě, ţe povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve druhé polovině měsíce, je daň z doutníků a cigaret splatná do 25. dne přespříštího měsíce a z cigaret a tabáku ke kouření do 27. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Dopravuje-li osoba tabákové výrobky pro vlastní spotřebu, jsou tyto výrobky od daně osvobozené podle pravidel zmíněných výše. Od ledna 2014 bude za mnoţství pro vlastní spotřebu povaţováno pouze 300 kusů cigaret, které budou dovezeny z Bulharska, Řecka, Lotyšska, Litvy, Estonska, Polska, Rumunska nebo Maďarska. V zákoně o dani z tabákových výrobků najdeme ustanovení zabývající se balením cigaret, zákazem kusového prodeje a zákazem prodeje tabákových výrobků pod maloobchodní cenu a prodeje nad maloobchodní cenu. Zákon v Německu stanovuje oproti českému zákonu navíc výjimku, kdy lze tabákové výrobky prodat za cenu niţší neţ je maloobchodní cena. Touto výjimkou navíc oproti českému zákonu je sleva do maximálně tří procent při odběru doutníků a cigarillos v celých baleních. Osvobozeny od daně jsou tabákové výrobky určené pro vědecké a výzkumné účely, slouţící jako vzorky, zničené pod dohledem daňové kontroly, pouţité pro reklamní účely apod.71

2.1.2 KÁVA Dalším produktem podléhajícímu spotřební dani je v Německu káva. Spotřební daň z kávy je upravena zákonem o dani z kávy (Kaffeesteuergesetz). Předmětem daně je v Německu podle tohoto zákona: káva praţená, káva rozpustná a výrobky obsahující kávu. 71

GESETZE-IM-INTERNET.DE: TABAKSTEUERGESETZ [online]. 2013 35

[cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Sazba daně činí pro praţenou kávu 2,19 euro za kilogram a pro rozpustnou kávu 4,78 euro za kilogram. Směsi praţené a rozpustné kávy se zdaní podle převaţujícího typu kávy v nich obsaţeném. Pro výrobky obsahující kávu obsahuje zákon o dani z kávy deset různých sazeb daně podle mnoţství gramů určitého typu kávy obsaţeného v těchto výrobcích. Káva je osvobozena od daně, pokud: je zničena daňovou kontrolou, je vyrobena v domácnosti pro vlastní spotřebu, je pouţita pro testování strojů k výrobě kávy, je pouţita jako vzorek pro výzkum a testování. Plátce daně je povinen podat daňové přiznání nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po měsíci vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Daň je splatná do 20. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém vznikla tato povinnost.72

2.1.3 PIVO Zdanění piva je v Německu upraveno zákonem o dani z piva (Biersteuergesetz). Předmětem daně je podle tohoto zákona pivo a směsi z piva pod uvedenými kódy nomenklatury. Základem daně z piva je mnoţství piva v hektolitrech a stupňová koncentrace piva je vyjádřena ve stupních Plato. Koncentrace piva se vypočítá podle velkého Ballingova vzorce. Základní sazba daně je 0,787 euro za hektolitr a stupeň Plato. Tato sazba je jen o něco málo vyšší neţ je minimální sazba daně z piva stanovená směrnicí 92/84/EHS. Existují zde také sníţené sazby daně pro malé nezávislé pivovary s roční produkcí niţší neţ 200 000 hektolitrů. Sazby pro pivovary s roční produkcí niţší neţ 200 000 hektolitrů se sniţují rovnoměrně po 1000 hektolitrech na určité procento základní sazby. Pro pivovary s produkcí do 5000 hektolitrů ročně platí sazba ve výši 56% základní sazby. Od produkce 5 000 hektolitrů ročně se sazba rovnoměrně zvyšuje po tisíci hektolitrech směrem nahoru aţ na základní sazbu. Sazbu lze tedy sniţovat podle tabulky 10. Tabulka 10: Sníţené sazby daně z piva v Německu (2013) Roční výroba od 40 000 hl od 20 000 hl od 10 000 hl 84 % 78,4 % 67,2 % Procento základní sazby

do 10 000 hl 56 %

Pramen: GESETZE-IM-INTERNET.DE: BIERSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Plátce daně je povinen podat daňové přiznání do 7. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. V odůvodněných případech můţe hlavní celní úřad prodlouţit tuto lhůtu aţ do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém 72

GESETZE-IM-INTERNET.DE: KAFFEESTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 36

vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. Daň je splatná 20. den měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Od daně je osvobozeno pivo pro výrobu léčiv, octa, pro výrobu potravin a nápojů, jejichţ obsah alkoholu nepřesáhne 1,2 %, pivo pro výrobu potravin, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 5 litrů na 100 kilogramů výrobku nebo pro výrobu čokoládových výrobků, pokud obsah alkoholu ve 100 kilogramech nepřesáhne 8,5 litrů a další. Dále je osvobozeno pivo, které je zdarma poskytnuto pivovarem jeho zaměstnancům a pracovníkům pro jejich domácí spotřebu a na rozdíl od českého zákona zde nenajdeme osvobození pro pivo vyrobené v domácnosti pro osobní spotřebu (do 200 litrů za kalendářní rok).73 Pivo nepřesahující 0,5 % alkoholu není předmětem této daně. Daň z piva je vybírána federálním celním úřadem, ale příjmy z této daně plynou jednotlivým spolkovým republikám.74

2.1.4 ŠUMIVÉ VÍNO Zdanění šumivého vína spotřební daní je upraveno zákonem o dani ze šumivého vína a meziproduktů (Schaumwein- und Zwischenerzeugnissteuergesetz). Přesná definice produktů, které podléhají této dani, je obsaţena v § 1 (šumivé víno) a v § 29 (meziprodukty) tohoto zákona. Základem daně je zde mnoţství výrobku v hektolitrech. Současné sazby daně pro šumivé víno a meziprodukty zobrazuje tabulka 11. Tabulka 11: Sazby daně z vína a meziproduktů v Německu (2013) Výrobek Sazba daně 51 euro za hektolitr Šumivé víno (méně neţ 6% alkoholu) 136 euro za hektolitr Šumivé víno (obsah alkoholu 6% a více) 102 euro za hektolitr Meziprodukty (méně neţ 15% alkoholu) Meziprodukty (obsah alkoholu 15% 153 euro za hektolitr a více) 0 euro Tiché víno Pramen: GESETZE-IM-INTERNET.DE: SCHAUMWEIN- und ZWISCHENERZEUGNISSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Daňové přiznání je u daně z šumivého vína nutné podat nejpozději do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň. Daň je splatná do 5. dne druhého následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla tato povinnost. Osvobození od daně ze šumivého vína a meziproduktů je téměř identické s případy, na které se vztahuje osvobození od daně z piva, jediným rozdílem je, ţe zde neplatí osvobození při poskytnutí 73

GESETZE-IM-INTERNET.DE: BIERSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné 74 ZOLL.DE: Steuergegenstand in Biersteuerrecht [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné 37

z: z:

výrobků zaměstnancům výroben, tak jak bylo zmíněno v případě zdanění piva. Tiché víno v Německu zdanění nepodléhá.75

2.1.5 LIHOVINY Lihoviny podléhají v Německu spotřební dani a jejich zdanění je upraveno v zákoně o lihovém monopolu (Branntweinmonopolgesetz), konkrétně v jeho druhé části. Předmětem daně z lihu jsou produkty nad 1,2 % objemu alkoholu uvedených nomenklatur a nad 22 % objemu alkoholu uvedených nomenklatur. Přesnou definici nalezneme v § 130 zákona o lihovém monopolu. Základem daně je mnoţství čistého alkoholu vyjádřené v hektolitrech a sazba daně činí 1 303 euro na hektolitr čistého alkoholu. Nezávislé menší lihovary mohou vyuţít i dvou niţších sazeb za splnění určitých podmínek. Daňové přiznání se podává do 10. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit a daň je splatná do 5. dne druhého následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň zaplatit a přiznat. Lihoviny jsou od spotřební daně osvobozeny ve stejných případech jako u daně ze šumivého vína.76 Kromě zdanění lihu existuje v Německu navíc zvláštní zdanění sladkých alkoholických nápojů tzv. Alcopops. Pro tohle zdanění existuje zvláštní právní úprava nazvaná daň z Alcopops (Gesetz über die Erhebung einer Sondersteuer auf alkoholhaltige Süßgetränke zum Schutz junger Menschen - Alkopopsteuergesetz). Tato právní úprava, jak vyplývá také z jejího celého názvu, byla zavedena z důvodu ochrany mladých lidí před pitím alkoholu. Předmětem daně jsou sladké nápoje, také ve zmraţeném stavu, které jsou směsí mimo jiné produktů podle zákona o lihovém monopolu, jsou prodávány v lahvích a mají obsah alkoholu od 1,2 % do 10 %. Základem daně je mnoţství čistého alkoholu v míchaném nápoji a sazba daně činí 5 550 euro na hektolitr čistého alkoholu. Pro pohyb těchto nápojů podléhajícím spotřební dani se pouţijí ustanovení uvedená v zákoně o dani z kávy. Pro výrobu, zpracování, přepravu, skladování, reţim podmíněného osvobození od daně a daňové úlevy odkazuje zákon o dani z Alcopops na ustanovení zákona o lihovém monopolu. Čistý výnos z této daně je pouţit pro financování centra léčby závislostí.77

2.1.6 MINERÁLNÍ OLEJE Od 1. 1. 2006 vstoupil v platnost zákon o energetické dani (Energiesteuergesetz). Tento zákon nahradil původní zákon o dani z minerálních olejů. Minerální oleje jsou tedy v Německu zdaněny energetickou daní společně se zemním plynem, uhlím, elektřinou a dalšími zdroji. Současné sazby daně z jednotlivých minerálních olejů nalezneme v tabulce 12. 75

GESETZE-IM-INTERNET.DE: SCHAUMWEIN - und ZWISCHENERZEUGNISSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10].Dostupné z: 76 GESETZE-IM-INTERNET.DE: BRANNTWEINMONOPOLGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 77 GESETZE-IM-INTERNET.DE: ALKOPOPSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 38

Tabulka 12: Sazby daně z minerálních olejů v Německu (2013) Výrobek Benzín, kombinovaná nomenklatura 2710 11 41 aţ 2710 11 49, s obsahem síry více neţ 10 mg/kg Benzín, kombinovaná nomenklatura 2710 11 41 aţ 2710 11 49, s obsahem síry méně neţ 10 mg/kg včetně Benzín, kombinovaná nomenklatura 2710 11 31, 2710 11 51 a 2710 11 59 Středně těţké oleje, kombinovaná nomenklatura 2710 19 21 a 2710 19 25 Plynové oleje, kombinovaná nomenklatura 2710 19 41 aţ 2710 19 49, obsah síry více neţ 10 mg/kg Plynové oleje, kombinovaná nomenklatura 2710 19 41 aţ 2710 19 49, obsah síry méně neţ 10 mg/kg včetně Topné oleje, kombinovaná nomenklatura 2710 19 61 aţ 2710 19 69 Mazací a jiné oleje, kombinovaná nomenklatura 2710 19 81 bis 2710 19 99

Sazba 669,80 EUR / 1 000 l 654,50 EUR/ 1 000 l

721,00 EUR/ 1 000 l 654,50 EUR/ 1 000 l 485,70 EUR / 1 000 l 470,40 EUR / 1 000 l

130,00 EUR/ 1 000 kg 485,70 EUR/ 1 000 l

Pramen: Vlastní zpracování dle GESETZE-IM-INTERNET.DE: ENERGIESTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Pokud jsou minerální oleje pouţity pro některé vybrané účely, je moţné uplatnit i sníţené sazby daně, obsaţené v § 2, zákona o energetické dani. Osvobozeny od daně jsou minerální oleje pouţívané jinak, neţ jako pohonné a topné oleje a neţ k výrobě pohonných a topných olejů. Osvobozeny jsou také minerální oleje pouţívány pro lodní a leteckou dopravu, údrţbu lodních a leteckých vozidel a jejich výrobu. Daňové přiznání se podává do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Daň je splatná do 10. dne druhého následujícího měsíce po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.78

2.1.7 JADERNÉ PALIVO Mezi spotřební daně v Německu patří od 1. 1. 2011 také daň z jaderného paliva. Zdanění vychází ze zákona o dani z jaderného paliva (Kernbrennstoffsteuergesetz). Předmětem daně je jaderné palivo slouţící ke komerční výrobě elektrické energie. Základem daně je 1 gram. Současná sazba daně činí 145 euro za gram uranu či plutonia podle § 3 zákona o dani z jaderného paliva. Daňové přiznání se podává do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, daň je splatná do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.79

78

GESETZE-IM-INTERNET.DE: ENERGIESTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 79 GESETZE-IM-INTERNET.DE: KERNBRENNSTOFFSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 39

2.1.8 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V NĚMECKU Výnos z jednotlivých spotřebních daní za několik posledních let v Německu najdeme v následující tabulce: Tabulka 13: Výnos jednotlivých spotřebních daní v Německu (v milionech euro) Rok: 2008 2009 2010 2011 Daň z: Energetická daň Tabák Líh Pivo Šumivé víno Káva Alcopops Meziprodukty Jaderné palivo

39 248

39 822

39 838

40 036

13 575 2126 739 430 1008 3 27 -

13 366 2101 730 446 997 2 26 -

13 492 1990 713 422 1002 2 22 -

14 414 2149 702 454 1028 2 16 922

Pramen: Vlastní zpracování dle Bundesministerium der Finanzen: Steuereinnahmen nach Steuerarten 20102012 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: a Bundesministerium der Finanzen: Steuereinnahmen nach Steuerarten 2006-2009 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní v Německu na celkovém výnosu v roce 2010 vidíme v grafu 2. Data o výnosnosti samotné daně z minerálních olejů nebyla dostupná, jelikoţ Německo řadí daň z minerálních olejů mezi daně energetické. Výnos daně z minerálních olejů však tvoří podstatnou část výnosu ze všech energetických daní. Druhým největším podílem na celkovém výnosu těchto daní tvoří daň z tabákových výrobků. Nejmenší část celkového výnosu tvoří daň z Alcopops s ročním výnosem okolo 2 milionů euro. Daň z kávy vynáší v Německu více, neţ daň z vína a dokonce i více neţ daň z piva. U daně z piva plyne výnos, jako u jediné z těchto daní, jednotlivým spolkovým republikám.

40

Graf 2: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní v Německu na celkovém výnosu spotřebních daní (2011)

Pramen: Vlastní zpracování dle dat z tabulky 13

2.2

Velká Británie

Ve srovnání s ostatními státy Evropské Unie má Velká Británie jedny z nejvyšších spotřebních daní. Spotřební daň z cigaret dosahuje ve Velké Británii přes 70 % maloobchodní ceny a zaujímá tak první místo mezi státy Evropské unie v tomto srovnání.80 Zdanění alkoholu je ve Velké Británii také jedno z nejvyšších v Evropské unii, například zdanění šumivého vína je zde druhé nejvyšší po Irsku.81 Administrativou, výběrem a kontrolou daní se ve Velké Británii zabývá neministerský odbor pro výběr daní a některých dalších povinností, jehoţ originální název je Her Majesty's Revenue and Customs (HMRC). HMRC bylo zaloţeno 18. dubna 2005 a zabývá se správným výběrem daní a výplatou některých dávek.82 Spotřební daně ve Velké Británii jsou upraveny jednotlivými zákony zabývajícími se zdaněním kaţdého produktu podléhajícího této dani, 80

European Comission: Excise duty tables, Part III-Tobacco [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 81 European Comission: Excise duty tables, Part I-Alcoholic Beverages [online]. 2013, [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 82 HM Revenue & Customs [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 41

které budou zmíněny dále v této práci. Regulace produktů podléhajících spotřební dani z roku 2010 (The excise goods regulations 2010) upravuje pohyb výrobků zdaněných spotřební daní, jejich drţení a vznik daňové povinnosti v případě spotřebních daní. Interpretaci zákonů a celkový popis systému zdanění spotřebními daněmi najdeme v nařízeních neboli poznámkách HMRC. HMRC je oprávněno provádět daňové kontroly, které jsou obvykle ohlášeny, mohou však být i neohlášeny, přičemţ úředník provádějící neohlášenou kontrolu podá v tomto případě důvod této neohlášené daňové kontroly. Zajištění daně je vyţadováno, pokud je výrobek podléhající některé ze spotřebních daní drţen ve výrobních prostorech či v reţimu odloţené daně a při pohybu výrobku na území Velké Británie. Výše zajištění není přesně stanovena a je závislá na dohodě se zajišťovatelem. Zajišťovatelem je zde většina bank a pojišťoven schválených HMRC. Kaţdý producent výrobků podléhajících spotřební dani musí být zaregistrován u HMRC a musí vést evidenci těchto výrobků. Sazby daně jsou pravidelně aktualizovány finančním zákonem (Finance Act). Daňová povinnost vzniká, kdyţ jsou výrobky podléhající spotřební dani vyrobeny nebo dovezeny. Pokud jsou dopravovány mezi výrobními místy či daňovými sklady, je daňová povinnost odloţena. Povinnost přiznat a zaplatit daň obecně vzniká, pokud jsou výrobky propuštěny z daňového skladu či výrobních prostorů, pokud nejsou: dopraveny do jiných daňových skladů, dopraveny do jiných výrobních prostor, určeny k vývozu, určeny oprávněným diplomatům či jiným oprávněným osobám poţívajícím výsad.83 Povinnost daň přiznat a zaplatit dále vzniká, pokud jsou výrobky spotřebovány, záměrně zničeny, ztraceny, pokud jiţ vypršela registrace k produkci, pokud jiţ přestaly platit podmínky nutné pro registraci nebo pokud byly produkty vyrobeny a producent není registrován k odloţení daňové povinnosti.84 Spotřební daní jsou ve Velké Británii zdaněny:    

tabákové výrobky, alkohol, a to lihoviny, pivo, víno, cider a perry, uhlovodíkové oleje, cestující v letecké dopravě.

V daňovém systému Velké Británie se vyskytuje také několik daní majících charakter environmentálních daní. Mezi tyto daně patří: 83

HM Revenue & Customs: Jednotlivé spotřební daně – poznámky [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 84 HM Revenue & Customs: Jednotlivé spotřební daně – poznámky [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 42

 daň ze surovin,  daň ze změny klimatu,  daň ze skládek odpadu.85

2.2.1 TABÁK Zdanění tabákových výrobků spotřebních daní ve Velké Británii vychází ze zákona o dani z tabákových výrobků z roku 1979 (Tobacco Products Duty Act 1979).86 Toto zdanění je však spojeno i s dalšími právními úpravami. Nařízení o tabákových výrobcích (Tobacco Products Order 2003) upravuje popis výrobků podléhajících spotřební dani z tabákových výrobků. Předmětem daně z tabákových výrobků jsou ve Velké Británii cigarety, doutníky, tabák a ţvýkací tabák. Obecně je stanoveno, ţe pokud produkt obsahuje tabák a je určen ke kouření nebo ţvýkání, pak podléhá spotřební dani z tabákových výrobků. Daň se nevztahuje na bylinné tabákové výrobky, definice těchto výrobků se však bude pravděpodobně měnit jiţ v tomto roce. Sazba daně z cigaret se skládá z procentní sazby, která se počítá stejně jako v České republice z maloobchodní ceny a pevné sazby stanovené na 1 000 kusů cigaret. Pokud by cigareta byla delší neţ 8 centimetrů (délka měřena bez filtru), bude se na kaţdé tři centimetry přesahující tuto délku pohlíţet jako na samostatnou cigaretu pro účely výpočtu daně. Základem daně z ostatních tabákových výrobků je čistá hmotnost daného výrobku. Současné sazby daně najdeme v tabulce 14. Tabulka 14: Sazby daně z jednotlivých tabákových výrobků ve Velké Británii (2013) Výrobek Sazba 16,5% 176,22 liber za 1 000 Cigarety z maloobchodní ceny ks 219,82 liber za kilogram Doutníky 172,74 liber za kilogram Tabák k balení cigaret 96,64 liber za kilogram Kouřící a ţvýkací tabák Pramen: HM Revenue & Customs:Excise duty rates – Tobacco products duty. [online]. 2013, [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

Podobně jako v jiných státech Evropské unie, platí následující pravidla: tabákové výrobky mohou být vyráběny pouze v registrovaných továrnách, tabákové výrobky vyrobené ve Velké Británii určené pro domácí spotřebu mohou být bez zaplacení daně uloţeny pouze v registrovaných skladech, tabákové výrobky vyrobené ve Velké Británii určené pro vývoz mohou být bez zaplacení daně uloţeny pouze v registrovaných skladech nebo v daňových skladech, 85

Informace k jednotlivým spotřebním a environmentálním daním lze nalézt na internetových stránkách HM Revenue & Customs. Dostupné z: . 86 LEGISLATION.GOV.UK: Tobacco Products Duty Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 43

dovezené tabákové výrobky mohou být bez zaplacení daně uloţeny pouze v registrovaných skladech nebo v daňových skladech, vybrané tabákové výrobky určené pro domácí spotřebu musí být označeny tabákovou nálepkou. Zákon o dani z tabákových výrobků nespecifikuje produkty, které jsou od daně osvobozené, uvádí zde pouze fakt, ţe bylinné cigarety či tabákové výrobky nepodléhají této spotřební dani. Plátcem daně je provozovatel registrovaného skladu, pokud jsou produkty z tohoto skladu vyjmuty a to i nelegálně a dále dovozci vybraných výrobků za splnění určitých podmínek. Daň je splatná ihned po vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit a to denně, pokud nebylo poţádáno o odloţení daňových plateb. V případě odloţení daňových plateb je daň splatná do dvou týdnů po skončení daného zdaňovacího období.87

2.2.2 ALKOHOL Alkohol podléhá ve Velké Británii spotřební dani podle zákona o dani z alkoholických likérů (Alcoholic Liquor Duties Act 1979).88 Předmětem spotřební daně z alkoholu jsou lihoviny, pivo, víno, made-wine, cider a perry. Osvobozením od spotřební daně z alkoholu se zabývá nařízení č. 41 – osvobození alkoholických přísad. Podle tohoto nařízení jsou osvobozeny od daně z alkoholu obecně tyto produkty: nápoje nepřesahující 1,2 % alkoholu, čokoládové výrobky neobsahující více neţ 8,5 litrů alkoholu na 100 kg čokoládových výrobků, další potraviny (s výjimkou nápojů) neobsahující více neţ 5 litrů alkoholu na 100 kg finální hmotnosti výrobků, ocet.89 2.2.2.1

Pivo

Předmět spotřební daně z piva najdeme v zákoně o dani z alkoholických likérů. Předmět daně je definován jako pivo nebo substitut piva, který obsahuje více neţ 0,5 % alkoholu a zároveň se daň neplatí, pokud produkt nepřesahuje 1.2 % alkoholu. Pivovary a jejich výrobní prostory musí být registrovány u HMRC. Daň je splatná do 25. dne měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Producent piva musí vést evidenci veškerého vyprodukovaného piva, veškerého piva, u kterého vznikla daňová povinnost, vypočítat daň, 87

HM Revenue & Customs: Tobacco products duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 88 LEGISLATION.GOV.UK: Alcoholic Liquor Duties Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 89 HM Revenue & Customs: Alcohol Ingredients Relief [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 44

mít zřízen daňový účet a zaplatit daň přímou úhradou, pokud nebylo s HMRC dohodnuto jinak. Pro malé pivovary platí zjednodušená pravidla. Malé pivovary mají povinnost vést evidenci veškeré produkce piva a vést evidenci piva nacházejícího se v reţimu odloţené daňové povinnosti (obdoba podmíněného osvobození od daně). Základem daně je mnoţství piva v hektolitrech a koncentrace alkoholu v pivě. Pivovary s roční produkcí větší neţ 60 000 hektolitrů pouţijí standardní sazbu daně, která činí v současnosti 19,12 liber. Malé nezávislé pivovary s roční produkcí menší neţ 5 000 hektolitrů pouţijí sazbu ve výši 50 % standardní sazby. Pokud malý nezávislý pivovar produkuje více neţ 5 000 hektolitrů, ale méně neţ 30 000 hektolitrů, pouţije se sazba podle následujícího vzorce (přičemţ roční produkce se do vzorce dosadí v hektolitrech):90

Pokud je roční produkce větší neţ 30 000 hl a menší neţ 60 000 hl, vypočítá se sníţená sazba takto:

Tato sazba se musí přepočítat na začátku kaţdého kalendářního roku v závislosti na produkci minulých let, u začínajících pivovarů se pouţije odhadovaná produkce. Kromě sníţených sazeb je zde i sazba navíc pro pivo s vysokým obsahem alkoholu, které přesahuje 7,5 % alkoholu. Tato sazba se platí navíc ke standardní sazbě a činí 25 % standardní sazby, v současnosti tedy 5,09 liber. Dále zde existuje sazba pro pivo s nízkým obsahem alkoholu (obsah alkoholu větší neţ 1,2 % a niţší neţ 2.8 %), která představuje 50 % standardní sazby, v současnosti 9,17 liber.91 Plátcem daně je osoba, která drţí pivo v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Osvobozené je pivo pouţité pro výzkumné účely.92 2.2.2.2

Lihoviny

Lihoviny jsou dalším předmětem spotřební daně z alkoholu ve Velké Británii. Informace pro producenty lihovin o získání licence, schválení výrobního procesu, bezpečnostních opatřeních, daňových skladech apod. lze najít v nařízení HMRC č. 39.93 Zdanění podléhají lihoviny vyrobené ve Velké Británii a dovezené do Velké Británie. Předmětem daně jsou 90

HM Revenue & Customs: Beer Duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 91 HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Alcohol duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 92 HM Revenue & Customs: Beer Duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 93 HM Revenue & Customs: Spirits production in the United Kingdom [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 45

lihoviny nebo jakékoliv směsi obsahující lihoviny, které přesahují 1,2 % alkoholu. Základem daně je mnoţství alkoholu v litrech.94 Současná sazba daně je 28,22 liber na litr alkoholu.95 Kromě výše zmiňovaných obecných osvobození od spotřební daně z alkoholu jsou osvobozeny lihoviny určené pro vědecké a lékařské účely96 a denaturovaný alkohol pro výrobní účely.97 2.2.2.3

Víno

Předmětem daně jsou dále podle zákona o dani z alkoholických likérů víno a ,,made-wine“. Víno je definováno jako nápoj přesahující 1,2 % alkoholu, který je získáván fermentací z čerstvých hroznů nebo šťávy z čerstvých hroznů, ať uţ je či není posílen lihem či dochucen aromatickými extrakty. Made-wine je likér přesahující 1,2 % alkoholu získaný fermentací, který neobsahuje víno, pivo, černé pivo, líh nebo mošt. Základem daně je mnoţství vína v hektolitrech. Plátcem daně je osoba drţící víno v okamţiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Daň je splatná do 15. dne následujícího po skončení daného zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.98 Současné sazby daně z vín najdeme v následující tabulce: Tabulka 15: Sazby daně z vína a made-wine ve Velké Británii (2013) Produkt

Sazba daně na hektolitr produktu (v librách)

Víno a made-wine: 1.2% - 4% alkoholu Víno a made-wine: 4% - 5.5% alkoholu Tiché víno a made-wine: 5.5% - 15% alkoholu

82,18 113,01 266,72

Víno a made-wine: 15% - 22% alkoholu Šumivé víno a made-wine: 5.5% - 8.5% alkoholu

355,59 258,23

Šumivé víno a made-wine: 8.5% - 15% alkoholu

341,63

Pramen: HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Alcohol duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

Ve Velké Británii je spotřební daní zdaněno jak víno šumivé tak i tiché. 94

HM Revenue & Customs: Spirits production in the United Kingdom [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 95 HM Revenue & Customs: Excise Duty Rates - Alcohol duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 96 HM Revenue & Customs: Duty free spirits [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 97 HM Revenue & Customs: Production, distribution and use of denatured alcohol [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 98 HM Revenue & Customs: Wine production [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 46

2.2.2.4

Cider a perry

Dalšími alkoholickými nápoji zdaněnými ve Velké Británii spotřební daní podle zákona o alkoholických likérech jsou cider a perry. Cider a perry jsou definovány tímto zákonem jako jablečné (cider) či hruškové (perry) nápoje, přesahující 1,2 % alkoholu, ale nepřesahující 8,5 % alkoholu získané z jablečné či hruškové šťávy, bez dalšího přidání jakéhokoliv alkoholického nápoje nebo jakékoliv jiné látky, neţ je schválena jako nezbytná pro výrobu těchto nápojů. Základem daně je mnoţství nápoje v hektolitrech. Producenti těchto nápojů se musí zaregistrovat stejně jako všichni producenti výrobků podléhajících spotřební dani ve Velké Británii u HMRC. Producent se však nemusí registrovat v případě, ţe nepřesáhne za 12 po sobě následujících měsíců produkci 70 hektolitrů těchto nápojů. Plátcem daně je osoba drţící tyto nápoje v okamţiku vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň. Daň je splatná do 15. dne následujícího po skončení daného zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Osvobozený od daně je cider nebo perry nabízený jako vzorky, neúmyslně zničený ve výrobních prostorách, nekonzumovatelný a také určený pro domácí spotřebu nebo pro osobní spotřebu zaměstnanců producenta za splnění určitých podmínek.99 Současné sazby daně těchto nápojů najdeme v tabulce 16. Tabulka 16: Sazby daně z nápojů cider a perry ve Velké Británii (2013) Produkt Tichý cider a perry: 1.2% - 7.5% alkoholu Tichý cider a perry: 7.5% - 8.5% alkoholu Šumivý cider a perry: 1.2%- 5.5% alkoholu Šumivý cider a perry: 5.5% - 8.5% alkoholu

Sazba daně na hektolitr produktu (v librách) 39,66 59,52 39,66 258,23

Pramen: HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Alcohol duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

2.2.3 UHLOVODÍKOVÉ OLEJE Uhlovodíkové oleje podléhají ve Velké Británii spotřební dani podle zákona o dani z uhlovodíkových olejů (Hydrocarbon Oil Duties Act 1979).100 Předmětem daně jsou jakékoliv motorové a topné oleje dovezené nebo vyrobené ve Velké Británii. Spotřební dani podléhá také plyn, který je pouţíván jako palivo pro silniční vozidla. Tyto výrobky jsou zdaněny základní či sníţenou sazbou. Zákon o dani z uhlovodíkových olejů specifikuje základní sazby olejů a případy kdy lze pouţít sníţené sazby.101 99

HM Revenue & Customs: Cider production [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 100 LEGISLATION.GOV.UK: Hydrocarbon Oil Duties Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 101 HM Revenue & Customs: Motor & heating fuels: General information and accounting for excise duty & VAT [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 47

Současné sazby daně jednotlivých uhlovodíkových olejů jsou uvedeny v tabulce 17. Tabulka 17: Základní sazby daně z uhlovodíkových olejů ve Velké Británii (2013) LEHKÉ OLEJE Bezolovnatý benzin Lehký olej (jiný neţ bezolovnatý benzín a letecký bezín) Letecký benzín (Avgas) Lehký olej doručený oprávněné osobě pro výrobu tepla TĚŢKÉ OLEJE Těţký olej (diesel) Značený plynový olej Palivový olej Těţký olej jiný neţ palivový, plynový nebo kerosin pouţívaný jako palivo Kerosén k pouţití jako motorové palivo BIOPALIVA Bio-ethanol Biodiesel Biodiesel pro nesilniční pouţití Biodiesel smíchaný s plynovým olejem, ne pro pouţití silniční ZKAPALNĚNÉ PLYNY Liquefied Petroleum Gas (LPG) Road fuel natural gas včetně bioplynu

(v librách za litr, není-li uvedené jinak) 0.5795 0.6767 0.3770 0.1070 0.5795 0.1114 0.1070 0.1070 0.1114 0.5795 0.5795 0.1114 0.1114

0.3161 liber/kg 0.2470 liber/kg

Pramen: HM Revenue & Customs: Excise duty rates: Hydrocarbon oils duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: < http://www.hmrc.gov.uk/rates/hydro-oils.htm>

Osvobozené od daně jsou všechny oleje pouţívané pro jiné účely, neţ je palivo pro jakýkoliv motor či stroj nebo jako topný olej102 a osvobodit lze také oleje pouţívané pro výrobu elektřiny.103 Pokud jsou oleje pouţity jako palivo pro pohon lodí či letadel při zahraniční cestě a spotřební daň jiţ byla zaplacena, je moţné poţádat o její vrácení.104 Daň je splatná ihned po vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, pokud plátce nepoţádá o odloţení daňové povinnosti. Pokud bylo schváleno odloţení daňové povinnosti, platí se daň v určitém intervalu.105 102

HM Revenue & Customs: Mineral (Hydrocarbon) Oil put to certain use: Excise Duty Relief [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 103 HM Revenue & Customs: Motor & heating fuels:relief from excise duty: oils used to generate electricity [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 104 HM Revenue & Customs: Excise duty: drawback - ships and aircraft stores [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 105 HM Revenue & Customs: Motor & heating fuels: General information and accounting for excise duty & VAT [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 48

2.2.4 CESTUJÍCÍ V LETECKÉ DOPRAVĚ Další daní řazenou ve Velké Británii mezi spotřební daně je daň z cestujících v letecké dopravě. Daň se platí z kaţdého cestujícího, který cestuje z letišť na území Velké Británie. Plátci této daně jsou letecké společnosti. Sazba daně záleţí na destinaci, do které cestující cestuje. Existují čtyři pásma podle vzdálenosti cílové destinace od Londýna, podle kterých se liší sazba daně. Pro kaţdé pásmo dále existuje standardní a sníţená sazba, ve které pasaţér cestuje a také zvýšená sazba, která se platí, pokud je váha letadla při odletu vyšší neţ 20 tun a zároveň počet cestujících osob je menší neţ 19. Celkem tedy existuje dvanáct sazeb daně. Sníţené sazby daně se uplatňují na nejniţší třídu, kterou je moţné v daném letadle cestovat, standardní sazby se uplatňují pro jakoukoliv jinou třídu. Nejniţší sazba daně činí 12 liber a nejvyšší 376 liber. Osvobozeni od této daně jsou zaměstnanci, kteří obsluhují a zajišťují let.106

2.2.5 DAŇ ZE SUROVIN Tato daň se platí z komerčního vyuţití kamene, písku a štěrku. Zdanění vychází ze zákona „The Finance Act“ 2001. Plátcem této daně je kaţdý, kdo komerčně vyuţívá tyto suroviny. Komerční vyuţití zde znamená pouţití pro stavební účely, uzavření smlouvy o dodání těchto surovin nebo přemístění těchto surovin z prvotních zpracovatelských podniků. Osvobozeny jsou například suroviny, jejichţ větší část je tvořena jílem, zeminou nebo organickým materiálem.107 Současná sazba daně činí 2,1 libry za tunu suroviny.108

2.2.6 DAŇ ZE ZMĚNY KLIMATU Daň ze změny klimatu je daní z komerčního vyuţití energetických produktů. Tato daň tedy funguje jako přiráţka z vyuţívání klasických energetických zdrojů (elektřina, plyn, pevná paliva, zkapalněné plyny) v podnikání, ne v domácnostech nebo při vyuţívání energetických zdrojů pro charitativní účely. Bliţší informace k této dani lze nalézt v nařízení HMRC s názvem CCL1. Současné sazby daně jsou uvedeny v příloze 1.109

106

HM Revenue & Customs: Air Passenger Duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 107 HM Revenue & Customs: Aggregates Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 108 HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Aggregates Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 109 HM Revenue & Customs: Climate Change Levy-Introduction [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 49

2.2.7 DAŇ ZE SKLÁDEK ODPADU Předmětem daně je odpad. Daň ze skládek odpadu byla zavedena zákonem „The Finance Act“ 1996. Účelem této daně je podpořit recyklaci a podobné prostředky podporující zdravé ţivotní prostředí. Daň se vztahuje na veškerý odpad končící na skládce odpadu. Plátcem daně je provozovatel skládky. Základem daně je mnoţství odpadu v kilogramech. Standardní sazba daně je 72 liber za tunu odpadu a sníţená sazba daně, která se uplatňuje na dále neaktivní odpad, činí 2,5 liber za tunu odpadu.110

2.2.8 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ VE VELKÉ BRITÁNII Výnos jednotlivých spotřebních daní ve Velké Británii za několik předcházejících let shrnuje následující tabulka: Tabulka 18: Výnos jednotlivých spotřebních daní ve Velké Británii (v milionech liber) Rok:

2008

2009

2010

2011

Minerální oleje

24790

25 894

27 013

26 925

Tabákové výrobky

8 253

8 734

9 074

9 517

Pivo

3 154

3143

3 272

3 422

Víno

2 804

2863

3082

3 306

Cider

242

300

322

328

Lihoviny

2 489

2 440

2 641

2 811

Cestující v letecké dopravě Suroviny

1 876

1 800

2 094

2 605

334

275

289

289

Změna klimatu

717

693

666

678

Skládky odpadu

954

842

1 065

1 114

Daň z:

Pramen:Vlastní zpracování dle OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing, s. 249 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: a dle European Comission: “Taxes in Europe“ Database [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: a HM Revenue & Customs: Tax & Duty Bulletins [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 110

HM Revenue & Customs: A general guide to Landfill Tax [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 50

Podíl jednotlivých spotřebních daní na celkovém výnosu ze spotřební daně ve Velké Británii ukazuje graf 3. Graf 3: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní ve Velké Británii na celkovém výnosu ze spotřebních daní (2011)

Pramen: Vlastní zpracování na základě dat tabulky 18

Největší podíl na celkovém výnosu spotřebních daní má daň z minerálních olejů a druhý největší podíl tvoří jako obvykle daň z tabákových výrobků. Nejmenší podíl na celkovém výnosu představuje daň ze surovin.

2.3

Dánsko

Kaţdá spotřební daň je v Dánsku upravena zvláštním zákonem. Mezi spotřební daně, které byly v minulosti jiţ zrušeny, patřily například daň ze zápalek, daň ze zapalovačů, daň z cukru, daň z gramofonových desek, daň z hracích karet a také daň z tuku.111 Daň z tuku byla zavedena v roce 2011 a zrušena v roce 2012. Předmětem této daně byl nasycený tuk v tučných potravinách a vláda uvedla jako důvod zrušení této daně fakt, ţe lidé jezdili nakupovat potraviny za hranice země.112

111

OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing, s. 175 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 112 NOVÁK M., Aktualne.centrum.cz: Dánsko ruší daň na tučné a nezdravé jídlo. Nepomohla [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: 51

Následující informace o systému zdanění a také konkrétní povinnosti producentů a dovozců, práva úřadů provádějících daňové kontroly a sankce lze najít v jednotlivých zákonech o spotřebních daních. Celní a daňové orgány jsou oprávněny provádět daňové kontroly. Zdaňovacím obdobím je jeden měsíc. Producenti a dovozci výrobků podléhajících spotřební dani jsou povinni se zaregistrovat u celního úřadu. Velkoobchody nejsou povinné se registrovat, mají pouze moţnost se zaregistrovat. Zdaňovacím obdobím je obvykle jeden měsíc. Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká při propuštění zboţí z registrovaných prostor, není-li dále v této práci stanoveno jinak. Registrované osoby mají povinnost oznámit celnímu úřadu mnoţství zboţí, za které jsou povinni přiznat a zaplatit daň za daný měsíc, nejpozději do 15. dne měsíce následujícího po tomto měsíci. Producenti jsou povinni vypočítat svou daňovou povinnost za kaţdý měsíc a tuto daň zaplatit nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. Od daňové povinnosti vypočtené v souladu s konkrétními zákony o jednotlivých spotřebních daních se obvykle odečte: hodnota zboţí dodaného jiné registrované osobě, hodnota zboţí osvobozeného od daně, hodnota vyvezeného zboţí, hodnota zboţí osvobozeného od daně, hodnota zboţí ztraceného nebo zničeného, hodnota zboţí vráceného registrované osobě, pokud byla uhrazena daň. Při dovozu zboţí vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň při vstupu na daňové území, registrované osoby však mohou přijímat zboţí bez vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň ihned při vstupu zboţí na daňové území.113 Mezi produkty a látky zdaněné spotřební daní patří v Dánsku:              113

tabákové výrobky, cigaretový papír, ţvýkací a šňupací tabák, lihoviny, pivo a víno, Alcopops, káva a kávové substituty, čaj a čajové extrakty, čokoláda a cukrovinky, ţárovky, minerální voda, zmrzlina, obaly a tašky, CFC,

SKATTEMINISTERIET: Jednotlivé zákony o spotřebních daních [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 52

            

síra, SO2, pesticidy, baterie, rozpouštědla, odpadní voda, voda, antibiotika, růstové stimulátory, fosfáty v krmivech dusík, NO2, produkty obsahující pvc a ftaláty, odpad a suroviny, minerální oleje (patří zde k energetickým daním).114

2.3.1 TABÁKOVÉ VÝROBKY Tabákové výrobky jsou v Dánsku zdaněny podle zákona o dani z tabáku (Tobaksafgiftsloven). Tento zákon je rozdělen na dvě části. První část upravuje zdanění cigaret a tabáku ke kouření. Předmětem daně jsou tedy podle části první cigarety, tabák ke kouření a řezaný tabák. Sazba daně z cigaret obsahuje jako obvykle procentní a pevnou část. Ostatní tabákové výrobky jsou zdaněny v Dánsku pouze pevnou sazbou, přičemţ základem daně je mnoţství tabáku v kilogramech. Sazby daně shrnuje následující tabulka: Tabulka 19: Sazby daně z tabákových výrobků v Dánsku (2013) Produkt Sazba daně Cigarety 1,1665 DKK za kus Řezaný, granulovaný a jiný tabák ke kouření s šířkou řezu alespoň 1 mm Jemně řezaný tabák, kde 25% tabáku má šířku řezu nepřesahující 1 mm nebo kde 25 % tabáku má šířku řezu přesahující 1 mm, určený k ubalení cigaret

1 % z maloobchodní ceny 722,5 DKK za kilogram 772,5 DKK za kilogram

Pramen: Vlastní zpracování dle SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Tobaksafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

Producenti a dovozci těchto výrobků musí být registrováni u celního úřadu. Platba daně probíhá pomocí pouţití tabákových nálepek, nakoupených u celního úřadu. Při poskytnutí zajištění můţe být osobám poskytnut úvěr na nákup tabákových nálepek pro cigarety na dobu jednoho měsíce a dvaceti dní a na nákup tabákových nálepek pro tabák ke kouření aţ na dobu 114

SKATTEMINISTERIET: Jednotlivé zákony o spotřebních daních [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 53

dvou měsíců a patnácti dní. Hodnota nálepek můţe být registrovaným osobám vrácena, pokud jsou nálepky vráceny úřadu nebo zničeny v souladu s pravidly.115 Druhá část tohoto zákona obsahuje systém zdanění doutníků, doutníčků a cigarillos. Daňová povinnost v případě těchto výrobků vzniká v okamţiku dodání těchto výrobků producenty nebo velkoobchodníky maloobchodníkům. Sazba daně se skládá z procentní a pevné části. Současná sazba daně činí 0,198 DKK za kus a 10 % z maloobchodní ceny.116 Plátce daně je výrobce nebo velkoobchodník. Výrobci, producenti nebo velkoobchodníci jsou povinni se registrovat u celního úřadu. Plátce daně je povinen do 15. dne měsíce následujícího po měsíci vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit, oznámit mnoţství zboţí, ze kterého je povinen přiznat za daný měsíc daň a do stejného termínu také daň zaplatit. Pokud poskytne plátce zajištění, lze povolit odloţení platby daně o dva měsíce.117

2.3.2 CIGARETOVÝ PAPÍR, ŠŇUPACÍ A ŢVÝKACÍ TABÁK Zdanění cigaretového papíru je upraveno zákonem o různých spotřebních daních (Forbrugsafgiftsloven), částí osmou. Zdanění šňupacího a ţvýkacího tabáku najdeme v části deváté zákona o různých spotřebních daních.118 Sazby daně z těchto výrobků shrnuje tabulka 20: Tabulka 20: Sazby daně z cigaretového papíru, ţvýkacího a šňupacího tabáku v Dánsku (2013) Produkt Sazba daně 0,05 DKK za kus Cigaretový papír (pro jednu cigaretu) 68,76 DKK za kilogram Ţvýkací a šňupací tabák 249,95 DKK za kilogram Jiný tabák Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2- 7]. Dostupné z:

2.3.3 ČOKOLÁDA, CUKROVINKY Zdanění sladkostí vychází v Dánsku ze zákona o dani z čokolády (Chokoladeafgiftsloven). Předmětem daně z čokolády jsou v Dánsku podle tohoto zákona: čokoláda, čokoládové výrobky, kakaová hmota, kakaový prášek, kakaové máslo a další výrobky z čokolády, 115

RETSINFORMATION.DK: Tobaksafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 116 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Tobaksafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 117 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 118 RETSINFORMATION.DK: Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 54

lékořice a lékořicové výrobky, ořechové oplatky, sladkosti, cukroviny, bonbony, pěnové bonbony, fondány, slazené cereálie, ţvýkačky, kandované ovoce, marmelády, sušenky, dorty a jiné produkty, které mohou být povaţovány za náhraţky výše uvedených. Osvobozeny jsou tyto produkty, pokud jsou pouţity pro lékárenské účely, kakao pouţívané výhradně pro přípravu kakaového nápoje, mléčné výrobky obsahující kakao a čokoládu, pudinkový prášek, zmrzlinové kornouty obsahující čokoládu nebo kakao, oplatky prodávané v balení o hmotnosti nejméně 5 kg obsahující kakao apod. Osvobození těchto výrobků od spotřební daně je podmíněno tím, ţe obsah kakaa v nich nepřesáhne určité mnoţství uvedené zvlášť pro jednotlivé výrobky v § 1 odstavci třetím zákona o dani z čokolády. Základem daně je mnoţství výrobku podléhajícího této dani v kilogramech.119 Sazba daně činí v současnosti: 24,61 DKK za kilogram výrobků, které obsahují více neţ 0,5 gramů přidaného cukru na 100 gramů výrobku, 20,93 DKK za kilogram výrobků, které obsahují méně neţ 0,5 gramů přidaného cukru na 100 gramů výrobku.120 Výroba těchto produktů můţe probíhat pouze po zaregistrování se u daňových a celních orgánů. Určité produkty, jako jsou například ořechy pouţívané pro výrobu sladkostí, jsou předmětem daně z potravinářských surovin. Sazba daně z těchto produktů je stanovena zákonem o dani z čokolády a činí v roce 2013 podle konkrétního produktu od DKK 5,49 do DKK 33,06 za kilogram suroviny. Při dovozu určitých produktů, které nejsou samy o sobě předmětem daně, ale obsahují zdanitelné ingredience, je základem daně mnoţství těchto ingrediencí v kilogramech.121 Pokud je touto ingrediencí: kokos, pouţije se sazba daně, která činí pro rok 2013 5,49 DKK za kilogram, zpracované arašídy, pouţije se současná sazba daně 10,99 DKK za kilogram,

119

RETSINFORMATION.DK: Chokoladeafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 120 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Chokoladeafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 121 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK, s. 46 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 55

jiné zdanitelné ingredience, pouţijí se stejné sazby daně jako u čokolády a cukrovinek.122

2.3.4 KÁVA A SUBSTITUTY KÁVY Káva a substituty kávy jsou zdaněny zákonem o různých (Forbrugsafgiftsloven). Předmětem daně z kávy jsou v Dánsku:

spotřebních

daních

nepraţená káva, praţená káva, kávové extrakty neobsahující jiné ingredience neţ je káva, kávové substituty a přídavky včetně směsí z těchto produktů s kávou.123 Základem daně je mnoţství kávy v kilogramech. Přehled sazeb daně ukazuje tato tabulka: Tabulka 21: Sazby daně z kávy v Dánsku (2013) Výrobek Nepraţená káva Praţená káva Kávové extrakty Kávové substituty

Sazba daně 5,95 DKK za kilogram 7,14 DKK za kilogram 15,47 DKK za kilogram 0,7 DKK za kilogram

Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser– Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: < http://www.skm.dk/skatteomraadet/talogstatistik/satser_og_beloeb/209.html?rel>

2.3.5 ŢÁROVKY Dalšími produkty zdaněnými podle zákona o různých spotřebních daních jsou ţárovky a elektrické pojistky. Předmět daně a jemu přiřazenou sazbu shrnuje tabulka 22. Tabulka 22: Sazby daně z ţárovek v Dánsku (2013) Výrobek Ţárovky o maximální šířce 19 mm a maximální délce 35 mm Jiné ţárovky Výbojky včetně luminiscenčních lamp Elektrické pojistky Ţárovky do aut

Sazba daně 2,42 DKK za kus 2,42 DKK za kus 8,19 DKK za kus 0,55 DKK za kus 3 DKK za kus

Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

122

SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Chokoladeafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 123 RETSINFORMATION.DK: Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 56

Osvobozeny od daně jsou úsporné ţárovky a pojistky pro spotřebiče s vysokým napětím.124

2.3.6 ČAJ A ČAJOVÉ EXTRAKTY Posledním předmětem daně zákona o různých spotřebních daních je čaj a čajové extrakty. Základem daně je mnoţství v kilogramech. Sazba daně z čaje činí v současnosti 6,82 DKK a z čajových extraktů 17,03 DKK za kilogram.125

2.3.7 LIHOVINY Zákon o dani z lihu (Spiritusafgiftsloven) upravuje zdanění lihovin v Dánsku. Předmětem daně jsou podle tohoto zákona: lihoviny, včetně etylalkoholu, s obsahem alkoholu vyšším neţ 1,2 %, víno a ovocné víno s obsahem alkoholu vyšším neţ 22 %. Kaţdá lahev daného výrobku musí být před propuštěním do volného daňového oběhu označena kolkem. Osvobozeny od daně mohou být denaturované lihoviny, které jsou v některém stádiu denaturace pouţity pro technické, vědecké, vzdělávací, lékařské a další účely nebo pro reklamní účely nezdanitelného zboţí.126 Základ daně je mnoţství 100 % etylalkoholu v litrech. Současná sazba daně činí 150 DKK na litr 100 % etylalkoholu. Dále zde existuje také dodatečné zdanění Alcopops drinků obsahujících lihoviny, přičemţ dodatečná sazba daně činí 3,56 DKK za litr.127

2.3.8 PIVO A VÍNO Zdanění spotřební daní tichého i šumivého vína je v Dánsku páté nejvyšší z Evropské unie.128 Zákon o dani z piva a vína (øl- og vinafgiftsloven) upravuje v první části zdanění piva, ve druhé části zdanění vína a třetí část obsahuje společná ustanovení. Sazba daně z piva činí pro rok 2013 65,91 DKK za litr čistého alkoholu v pivě a pivovary vyrábějící pouze stanovené mnoţství piva ročně mohou vyuţít určitých slev. Přehled slev najdeme v tabulce 23.

124

RETSINFORMATION.DK: Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 125 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: < http://www.skm.dk/skatteomraadet/talogstatistik/satser_og_beloeb/209.html?rel> 126 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 127 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Spiritusafgiftsloven [online].2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 128 Srovnání sazeb alkoholických nápojů lze nalézt například zde: European Comission: Excise duty tables, Part I-Alcoholic Beverages [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 57

Tabulka 23: Slevy na dani z piva v Dánsku Roční produkce Sleva

≤ 3 700 hl 70 DKK za kaţdý hl

Slevy (3 700 – 20 000> > 20 000 hl hl 20 DKK za kaţdý hl upravené produkce podle vzorce: + 6,2 DKK

Pramen: RETSINFORMATION.DK: Afgiftslove: øl- og vinafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

Osvobozeny od daně jsou: pivo s obsahem etylalkoholu niţším neţ 2,8 %, výrobky pro lékařské, vědecké a technické účely, pouze za předpokladu, ţe jsou tyto výrobky zhotoveny tak, ţe není moţné je konzumovat jako nápoje.129 Současné sazby daně z vína nalezneme v tabulce 24. Tabulka 24: Sazby daně z vína v Dánsku (2013) Procento alkoholu (1,2 – 6 %> Sazba daně v DKK 5,06 za litr

(6 - 15 %> 11,01

(15- 22%> 14,74

Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser– Øl- og vinafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: < http://www.skm.dk/skatteomraadet/talogstatistik/satser_og_beloeb/245.html?rel>

Předchozí tabulka ukazuje sazby pro víno tiché. Pokud se jedná o víno šumivé, přičte se k uvedeným sazbám pro tiché víno ještě dodatečná sazba DKK 3,17 za litr. Dále zde existuje dodatečná sazba daně pro tzv. Alcopops neboli sladké alkoholické nápoje. Tato sazba činí v případě Alcopops obsahujících pivo: pokud výrobek obsahuje 10 % alkoholu nebo méně, pouţije se dodatečná sazba daně 8,19 DKK / litr, pokud výrobek obsahuje více neţ 10 % alkoholu, pouţije se sazba 14,01 DKK / litr. V případě Alcopops obsahujících víno: pokud výrobek obsahuje 10 % alkoholu nebo méně neţ tohle mnoţství, pouţije se sazba 6,76 DKK / litr, pokud výrobek obsahuje více neţ 10 % alkoholu, pouţije se sazba 10,90 DKK / litr.130

129

RETSINFORMATION.DK: Øl- og vinafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 130 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Øl- og vinafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 58

2.3.9 MINERÁLNÍ VODA Zákon o dani z minerálních vod (Sodavandsafgiftsloven) nařizuje zdanění spotřební daní těchto výrobků: minerální voda, limonády a jiné nealkoholické nápoje, nektary z ovocných šťáv, ovocné a zeleninové šťávy, mošty, koncentráty určené pro výrobu sycených nealkoholických nápojů. Sazba daně pro rok 2013 činí: 1,64 DKK v případě, ţe obsah přidaného cukru v nápoji přesahuje 0,5 gramů na 100 mililitrů a 0,59 DKK v případě, ţe obsah přidaného cukru nepřesahuje 0,5 gramů na 100 mililitrů.131 Pro produkci nepřesahující 6 milionů litrů za rok, je udělena daňová úleva 0,09 DKK za kaţdý litr sycené minerální vody prodávané v lahvi. Osvobozené od daně jsou minerální vody nesycené, nesycené nealkoholické nápoje prodávané v automatech a minerální vody neslazené a neobsahující aroma.132

2.3.10 ZMRZLINA Spotřební daní je v Dánsku zdaněna i zmrzlina, a to podle zákona o dani ze zmrzliny (Isafgiftsloven). Předmětem daně je jakákoliv zmrzlina nebo směs obsahující zmrzlinu. Základem daně je mnoţství výrobku v litrech. Sazba daně pro rok 2013 činí: 6,61 DKK za litr, pokud mnoţství přidaného cukru ve výrobku převyšuje 0,5 gramů na 100 mililitrů, 5,29 DKK za litr, pokud mnoţství přidaného cukru ve výrobku nepřevyšuje 0,5 gramů na 100 mililitrů.133 Osvobozeni od placení daně jsou výrobci, jejichţ roční výroba nepřesahuje 500 litrů zmrzliny ročně.134

131

SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Sodavandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 132 RETSINFORMATION.DK: Sodavandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 133 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Isafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 134 RETSINFORMATION.DK: Isafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 59

2.3.11 MINERÁLNÍ OLEJE Daň z minerálních olejů je v Dánsku řazena spíše mezi energetické daně, tak jako v Německu. Na rozdíl od Německa v Dánsku není pouze jeden zákon upravující všechny energetické daně v rámci jednoho zákona, ale jsou zde zvláštní zákony pro kaţdý produkt. Zdanění minerálních olejů je v Dánsku upraveno zákonem o dani z minerálních olejů (Mineralolieafgiftsloven).135 Předmětem daně z minerálních olejů jsou plyn, topné a motorové oleje, LPG a další oleje. Základem daně je v Dánsku mnoţství minerálních olejů v litrech při teplotě 15 ºC, u některých olejů je základem daně mnoţství v kilogramech. Osoby registrované podle zákona o DPH mohou obdrţet vrácení zaplacené daně z minerálních olejů, pokud byly tyto oleje pouţity pro jiné účely, neţ jako motorové nebo topné oleje. Osvobozeny od daně jsou minerální oleje pouţívané pro výrobu elektřiny, pro hromadnou dopravu, spotřebované v rafinériích, pouţívané pro lodní rybářskou dopravu, pro leteckou dopravu a dopravu v mezinárodním obchodě, určené diplomatickým misím a mezinárodním organizacím.136 Přesný výčet osvobození najdeme v § 9 zákona o dani z minerálních olejů. Sazby daně z minerálních olejů najdeme v tabulce 25.

135

RETSINFORMATION.DK: Mineralolieafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 136 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK, s. 32 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 60

Tabulka 25: Sazby daně z minerálních olejů v Dánsku (2013) Výrobek Plyn a nafta pouţívané jako pohonné hmoty Ostatní plyn a nafta Lehká nafta Motorová nafta (obsah síry nejvýše 0,005 %)

Denní teplota 289,1 centů / litr 253,1 centů / litr 278,0 centů / litr 257,9 centů / litr

Teplota při 15 ºC 287,4 centů / litr 251,7 centů / litr 276,4 centů / litr 256,4 centů / litr

Diesel (obsah síry nejvýše 0,001 %)

257,9 centů / litr

256,4 centů / litr

Nafta s 6,8 % biopaliva (obsah síry nejvýše 0,001 %) Topný olej Spalovací olej Ropné produkty pouţívané jako pohonné hmoty Ostatní ropné produkty Olovnatý benzín (obsah olova 0,013 g / l) Bezolovnatý benzín (obsah olova nejvýše 0.013 g / l) Olovnatý benzín s 4,8 % biopaliva (obsah olova nepřesahující 0,013 g / l)

256,5 centů / litr

255,1 centů / litr

286,9 centů / kg 258,2 centů / kg 289,1 centů / litr 216,9 centů / litr 478,5 centů / litr 406,2 centů / litr

287,4 centů / litr 215,6 centů / litr 474,5 centů / litr 402,8 centů / litr

399,3 centů / litr

396,0 centů / litr

Plyn (LPG) LPG pouţívaný jako pohonná hmota

174,9 centů / litr 322,0 centů / kg

-

Ostatní LPG a zemní plyn (kromě LPG), vyplývající z rafinace minerálních olejů (Refinery) Benzín Mazací oleje pod kódem nomenklatury 27.10, 34.03.19, 34.03.99, 38.19 (kromě 27.10.19.85 a 27.10.19.99) Energetická daň pro ekvivalenty benzínu Energetická daň pro naftové ekvivalenty

324,7 centů / kg

-

453,0 centů / litr 253,1 centů / litr

449,2 centů / litr 251,7 centů / litr

123,7 centů / GJ 71,9 centů / GJ

-

Pramen: Vlastní zpracování dle SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser– Mineralolieafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

2.3.12 SÍRA Zdanění podléhá v Dánsku také obsah síry v energetických produktech, jako jsou benzín, nafta, petrolej, LPG a další, pokud je vyšší neţ 0,05 %. Registrované společnosti si mohou vybrat, zda budou platit daň ze síry nebo místo ní daň z SO2 emisí. Současná sazba daně činí 22,2 DKK za kilogram síry v těchto produktech a 11,1 DKK za kilogram SO2 vypuštěného do ovzduší.137 Osvobozeny od daně jsou produkty s obsahem síry pouţívané osobami poţívajícími výsad, pouţívané v komerčních plavidlech a v letecké dopravě a minerální oleje s obsahem síry pouţívané pro technické účely.138

137

SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Svovlafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 138 RETSINFORMATION.DK: Svovlafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 61

2.3.13 OBALY, PLASTOVÉ TAŠKY Zdanění určitých obalů a plastových či papírových tašek s obsahem menším neţ 20 litrů je v Dánsku upraveno zákonem o dani z obalů (Emballageafgiftsloven). Zdaněny jsou obaly a balení piva, vína, lihovin, minerálních vod, octu, olejů, pesticidů, kosmetiky, mýdel, určitých mléčných produktů, chladicích kapalin a dalších produktů, jejichţ úplný výčet je moţné najít v § 1 zákona o dani z obalů. Základem daně je v případě obalů a lahví nápojů výše uvedených jeden kus výrobku a v případě ostatních obalů mnoţství výrobku v kilogramech.139 Sazby daně nápojových lahví se liší od 0,05 DKK za kus do 1,6 DKK za kus podle objemu a druhu obalu či lahve. Sazby daně ostatního obalového materiálu se liší podle druhu materiálu od 0,55 DKK za kilogram obalů do 33,3 DKK za kilogram obalů.140

2.3.14 CFC Zákon o dani z CFC (CFC-afgiftsloven) stanovuje v Dánsku zdanění spotřební daní určitých skleníkových plynů a látek porušujících ozonovou vrstvu. Základem daně je kilogram zdanitelné substance a sazby daně z těchto látek najdeme v příloze 2 k této práci.141

2.3.15 PESTICIDY V případě spotřební daně z pesticidů plynou daňové příjmy nejen státu, ale i zemědělcům. Předmětem daně jsou pesticidy, insekticidy, herbicidy, fungicidy, přípravky na hubení některých zvířat škodících úrodě a další. Daň je stanovena procentem z maloobchodní ceny bez DPH. Osvobozeny od placení daně jsou osoby poţívající výsad.142 Současné sazby daně jsou uvedeny v tabulce 26.

139

RETSINFORMATION.DK: Emballageafgiftsloven. [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 140 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Emballageafgiftsloven. [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 141 RETSINFORMATION.DK: CFC-afgiftsloven. [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 142 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK, s. 55 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 62

Tabulka 26: Sazby daně z pesticidů v Dánsku (2013) Výrobek Produkty pro dezinfikaci půdy a insekticidy Chemické prostředky proti chorobám rostlin, pro regulaci růstu rostlin a prostředky odrazující určitý hmyz, ptáky a savce Chemické přípravky proti škůdcům ve dřevě, proti růstu řas, pro hubení krtků, myší, hrabošů a pro kontrolu slizotvorných organismů

Sazba daně (v %) 35 % 25 %

3%

Pramen: Vlastní zpracování dle SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Bekæmpelsesmiddelafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

2.3.16 BATERIE Zdanění baterií je upraveno zákonem o dani z baterií (Batteriafgiftsloven). Předmětem daně jsou podle tohoto zákona hermeticky uzavřené nikl-kadmiové baterie. Osvobozeny od placení daně jsou osoby poţívající výsad.143 Sazby daně společně se základem daně jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 27: Sazby daně z baterií v Dánsku (2013) Výrobek Samostatné baterie Skupinově balené baterie Pouţité baterie

Sazba 6 DKK za kus 36 DKK za balení Daň je stejná jako u nového produktu

Minimální sazba Minimálně 6 DKK za 1 kus Minimálně 120 DKK za kilogram

Pramen: Vlastní zpracování dle SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser– Batteriafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

2.3.17 ROZPOUŠTĚDLA Zákon o dani z rozpouštědel (Opløsningsmiddelafgiftsloven) nařizuje zdanění tetrachlorethylenu, trichlorethylenu a dichlormethanu. Osvobozeny od placení daně jsou opět osoby poţívající výsad. Všechny tyto látky jsou zdaněny sazbou 2 DKK za kilogram.144

2.3.18 ODPADNÍ VODA Další daní splňující charakter spotřební daně je v Dánsku odpadní voda, zdaněná podle zákona o odpadních vodách (Spildevandsafgiftsloven). Předmětem daně jsou určité látky obsaţené v odpadní vodě vypouštěné do jezer, řek nebo do moře a v odpadní vodě 143

RETSINFORMATION.DK: Batteriafgiftsloven. [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 144 RETSINFORMATION.DK: Opløsningsmiddelafgiftsloven. [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 63

k zavlaţování polí. Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká, kdyţ je voda vypouštěna z registrovaných čistíren. Osvobozena od daně je odpadní voda z rybích farem a odděleně vypouštěná povrchová a dešťová voda.145 Sazby daně činí pro rok 2013: 20 DKK za kilogram dusíku v odpadní vodě, 110 DKK za kilogram fosfátu v odpadní vodě, 11 DKK za kilogram organických látek v odpadní vodě.146 Společnosti registrované k DPH mohou obdrţet vrácení daně ve výši 97 % roční spotřební daně, pokud je 80 % jejich produkce zaměřeno na produkci ryb, celulózy nebo cukru. Společnosti registrované k DPH, jejichţ 80 % produkce tvoří produkce organických pigmentů vitamínů, pektinových látek nebo ţelatiny, mohou obdrţet vrácení daně ve výši 70 % jejich roční daňové povinnosti z této daně.147

2.3.19 ANTIBIOTIKA A STIMULÁTORY RŮSTU V KRMIVU ZVÍŘAT Zdanění různých antibiotik a stimulátorů růstu v krmivu zvířat nařizuje zákon o zdanění látek na podporu růstu (Vækstfremmerafgiftsloven). Přesný výčet látek podléhajících této spotřební dani najdeme v § 1 tohoto zákona. Základem daně je gram dané látky. 148 Sazba daně se liší podle dané látky a v současnosti se pohybuje mezi 0,83 DKK a 2,5 DKK za gram dané látky.149 Kromě těchto látek jsou také zdaněny fosfáty přidávané do krmiva zvířat podle zákona o dani z fosfátů v krmivech (Foderfosfatafgiftsloven) a to sazbou 4 DKK za kilogram fosfátu.150

2.3.20 DUSÍK Dusík obsaţený v hnojivech je v Dánsku zdaněn spotřební daní podle zákona o dusíku (Kvælstofafgiftsloven). Přesný seznam poloţek podléhající této dani najdeme v § 1 tohoto zákona. Daň se neplatí, pokud obsah dusíku v hnojivu nepřesáhne 2 %. Sazba daně činí pro všechny poloţky 5 DKK za kilogram dusíku.151 Kromě dusíku v hnojivech zde existuje ještě zákon o zdanění NO2 emisí vznikajících při spalování (Kvælstofoxiderafgiftsloven). Od daně 145

RETSINFORMATION.DK: Spildevandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: < https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=13236> 146 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Spildevandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 147 European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK, s. 60 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 148 RETSINFORMATION.DK: Vækstfremmerafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: 149 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Vækstfremmerafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 150 RETSINFORMATION.DK: Foderfosfatafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: 151 RETSINFORMATION.DK: Kvælstofafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 64

je osvobozen vznik těchto emisí při letecké dopravě, lodní dopravě (kromě rekreačních vozidel) a při pouţití rybářských lodí.152

2.3.21 VODA Zákon o vodě v potrubí (Vandafgiftsloven) zdaňuje vodu dodávanou zákazníkovi.153 Registrované vodovodní společnosti platí sazbu daně 5,46 DKK za m3 vody. Navíc se platí ještě příspěvek na ochranu pitné vody ve výši 0,67 DKK za m3 vody.154

2.3.22 PVC Zákon o dani z PVC (Pvc-afgiftsloven) nařizuje zdanění výrobků, jejichţ výčet je obsaţen v příloze 3 k tomuto zákonu, obsahujících pvc nebo ftaláty. Mezi tyto výrobky patří například trubky, podlahové krytiny, fólie, drţáky a další. Sazba daně se rozděluje na daň z obsahu ftalátu v uvedeném výrobku a na sníţenou daň z obsahu jiné látky neţ je ftalát. Základem daně je kus výrobku nebo kilogram obsahu zdanitelné látky. 155 Současné sazby daně najdeme v příloze 3 k této práci.

2.3.23 ODPAD A SUROVINY Odpad a určité suroviny jsou v Dánsku zdaněny podle zákona o dani z odpadu a surovin (Affalds - og råstofafgiftsloven). První část tohoto zákona upravuje daň ze surovin. Předmětem daně ze surovin jsou vytěţené nebo dovezené suroviny pro komerční účely, jako je písek, kámen apod. Úplný výčet těchto surovin je uveden v příloze 1 k zákonu o dani z odpadu a surovin. Osvobozené od placení daně jsou osoby, které vytěţí nebo dovezou méně neţ 200 m3 těchto surovin ročně. Od daně jsou dále osvobozeny například suroviny pro tvorbu pláţí a další suroviny podle § 6 zákona o dani z odpadu a surovin. Zdanění odpadu je upraveno v kapitole 2 výše zmíněného zákona. Předmětem daně z odpadu je odpad dopravený na registrované skládky či spáleniště. Zdaňovacím obdobím jsou u této daně tři měsíce.156 Sazba daně ze surovin pro rok 2013 činí 5 DKK za m3 a sazba daně z odpadu činí 475 DKK za tunu odpadu.157

152

RETSINFORMATION.DK: Kvælstofoxiderafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 153 RETSINFORMATION.DK: Vandafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 154 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser– Vandafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 155 RETSINFORMATION.DK: Pvc-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 156 RETSINFORMATION.DK: Affalds- og råstofafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 157 SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – affalds- og råstofafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 65

2.3.24 VÝNOS SPOTŘEBNÍCH DANÍ V DÁNSKU Výnos jednotlivých spotřebních daní v Dánsku ukazuje tabulka 28. Tabulka 28: Výnos jednotlivých spotřebních daní v Dánsku (v milionech DKK) Rok Daň z:

2008

2009

2010

2011

Minerální oleje Cigarety a tabák Doutníky, doutníčky, cigarillos Čokoláda, cukrovinky Zmrzlina Káva Minerální voda Ţárovky Čaj Obaly a tašky CFC

8898 7036 40

8700 7116 33

8029 8279 32

9 252 7 429 32

1380 180 246 406 178 8 1083 57,42 0

1351 175 253 409 144 8 1026 54,79 0

1665 201 243 383 117 8 1038 55,8 0

1707 205 247 375 118 7,5 936 71 0

218,48 30 1159 1029 1065 570 0 11,8 14 24,54 0,29 36,33 1371,84 81,52 1113 184 39

187,2 28 1065 948 1053 436 0 5,92 12 21,5 0,20 25,45 1370,98 67,64 961 121 40

205,47 28 998 895 1070 466 212 4,22 26 25,94 0,23 23,27 1333,48 47,56 51 119 51

184,8 29 1073 882 1063 477 202 3,2 51 19 0,2 21,57 1327,3 47,38 124,8 141,7 52

Antibiotika stimulátory růstu Odpadní voda Cigaretový papír Lihoviny Pivo Víno Pesticidy NO2 Baterie Alcopops Dusík (v hnojivech) Rozpouštědla PVC Voda SO2 Odpad Suroviny Fosfáty v krmivech

a

Pramen: Vlastní zpracování dle OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing, s. 175 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: a dle European Comission: “Taxes in Europe“ Database. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: a SKATTEMINISTERIET: Indtægtslister for 2011 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 66

Podíl výnosů jednotlivých spotřebních daní na celkovém výnosu ze spotřebních daní v Dánsku pro rok 2010 ukazuje graf 4. Graf 4: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu spotřebních daní v Dánsku (2011)

Pramen: Vlastní zpracování dle dat tabulky 28

Z grafu 4 vidíme, ţe jako obvykle nejvyšší podíl na celkovém výnosu ze spotřebních daní tvoří minerální oleje a tabákové výrobky. Třetí největší podíl na celkovém výnosu těchto spotřebních daní zaujímá daň z čokolády a cukrovinek. Na rozdíl od Německa zde zdanění 67

kávy vynáší méně neţ zdanění vína nebo piva. Mnohem více neţ zdanění kávy vynáší v Dánsku zdanění čaje.

68

3 ANALÝZA VÝSLEDKŮ PROVEDENÉ KOMPARACE Při komparaci systému spotřebních daní v České republice s ostatními zvolenými státy se projevila skutečnost, ţe mezi pojmy „spotřební“ daň, „environmentální“ daň a „energetická“ daň je úzká hranice, která vede k rozlišnému řazení jednotlivých daní do daňového systému. V kapitole 1.2 bylo mezi kritérii pro výběr výrobků zdaňovaných spotřební daní uvedeno i kritérium škodlivosti ţivotnímu prostředí, coţ odpovídá charakteristice environmentálních daní. Environmentální daně tak především v Dánsku splývaly s daněmi spotřebními. Z daňových systémů srovnávaných států byly tedy pro komparaci vybírány nepřímé daně uvalené na konkrétní výrobek, sluţbu, či látku, které měly charakter daně spotřební či environmentální. Jednotlivé daně byly pro komparaci vybírány také způsobem, aby bylo moţné co nejlépe porovnat systém spotřebních daní v České republice se systémy vybraných států. Jelikoţ Česká republika řadí do systému spotřebních daní z energetických produktů pouze minerální oleje, byla do této práce zařazena z mnoţiny energetických daní ve srovnávaných státech pouze daň z minerálních olejů. V České republice jsou minerální oleje stále řazeny mezi spotřební daně, v některých státech jsou minerální oleje přiřazeny k takzvaným energetickým daním v souladu se směrnicí 2003/96/ES, společně se zemním plynem, pevnými palivy a elektřinou. Německo zařadilo minerální oleje do nově vzniklého zákona o dani z energetických produktů od roku 2006. V Dánsku i ve Velké Británii jsou minerální oleje upraveny zvláštními zákony, v Dánsku jsou řazeny také mezi energetické daně. V České republice byla směrnice 2003/96/ES o energetických produktech implementována v roce 2007 a vznikly tak samostatné zákony o dani ze zemního plynu, o dani z elektřiny a o dani z pevných paliv. Minerální oleje zůstaly v České republice aţ do současnosti v zákoně o spotřebních daních. Minerální oleje představují nejvýnosnější spotřební daň ve všech srovnávaných státech. Pokud srovnáme sazby například bezolovnatého benzínu, zjistíme, ţe ze všech v této práci srovnávaných zemích má Česká republika nejniţší sazbu. Stejně tak má Česká republika nejniţší sazby ze srovnávaných zemí i v případě většiny dalších minerálních olejů.158 Líh je zdaněn ve všech srovnávaných státech, v souladu s evropským právem. Z hlediska sazeb má Česká republika nejniţší sazbu daně z lihu ze srovnávaných států, druhou nejniţší má Německo a výrazně nejvyšší sazbu má Velká Británie. Ve všech srovnávaných státech přesahuje sazba daně 1000 euro na hektolitr čistého alkoholu. Německo a Dánsko zdaňují kromě zdanění lihovin ještě dodatečnou daní tzv. Alcopops neboli sladké alkoholické nápoje. 158

Srovnání sazeb dostupné např. zde: European Comission: Excise duty tables, Part II-Energy products. [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

69

Dodatečné zdanění Alcopops je zdůvodňováno snahou o zamezení nadměrné a předčasné konzumaci alkoholu mladými lidmi, ve věku často niţším, neţ je 18 let. Výnos z této dodatečné daně je pak pouţíván k aktivitám, které se snaţí limitovat konzumaci alkoholu mladými lidmi, například v Německu je výnos zákonem určen pro centra léčby závislostí. Sazba daně z Alcopops v Německu je téměř čtyřikrát vyšší neţ je sazba daně z lihovin. Tiché víno je zdaňováno spotřební daní pouze ve dvou srovnávaných státech, a to v Dánsku a ve Velké Británii. Podíváme-li se na všechny země Evropské unie, zjistíme, ţe ve většině zemí není tiché víno zdaňováno spotřební daní. Z mého srovnání nechává tedy Česká republika a Německo nulovou sazbu spotřební daně z tichého vína. Jak jiţ bylo řečeno, důvodem pro ponechání nulové sazby je konkurenceschopnost vinařů daného státu a také jejich snaha vedoucí k zachování nulové sazby spotřební daně z jimi vyráběného vína. V České republice byla navrţena moţná změna sazby z nulové na 10 Kč na litr tichého vína, svaz vinařů České republiky však stále bojuje za to, aby sazba byla ponechána nulová. Vláda České republiky tak zatím návrh na zvýšení odkládá. Ze států srovnávaných v této práci má nejniţší daň ze šumivého vína Česká republika a také její sazba spotřební daně z šumivého vína jako jediná činí méně neţ 100 euro na hektolitr produktu. Nejvyšší spotřební daň z šumivého vína má z těchto zemí Velká Británie. Shodně dopadlo srovnání sazeb spotřební daně z meziproduktů, kde opět nejvyšší spotřební daň má Velká Británie a nejniţší Česká republika se sazbou stejnou jako u šumivého vína.159 Z klasických meziproduktů v Česku známe burčák, ve Velké Británii jsou zdaňovány cider a perry, nápoje s tradicí výroby v západní Anglii.160 Cider a perry mohou být vyrobeny jako tiché nápoje nebo šumivé. Zatímco v České republice a v Německu je vyšší daňový výnos z piva neţ daňový výnos z vína a meziproduktů, v Dánsku je tomu naopak, daňový výnos z vína a meziproduktů je zde vyšší neţ výnos daně z piva. Ve Velké Británii je podíl výnosu z piva a z vína včetně meziproduktů v dlouhodobějším horizontu srovnatelný. Zdanění piva je, jak jiţ bylo řečeno, v Německu jedno z nejniţších, z důvodu oblíbenosti tohoto nápoje a z důvodu konkurenceschopnosti piva. Ve všech srovnávaných státech je sazba spotřební daně z piva odstupňována podle velikosti produkce pivovaru. Například ve Velké Británii došlo v roce v průběhu roku 2013 ke sníţení sazeb spotřební daně z piva oproti předchozímu roku, přičemţ sazby všech ostatních spotřebních daní vzrostly. Zdanění kávy je zavedeno ve dvou ze čtyř srovnávaných států, a to v Německu a v Dánsku. Zajímavý je výnos z kávy v Německu, kde představuje vyšší výnos do státního rozpočtu, neţ výnos spotřební daně z šumivého vína a dokonce i z piva. Oproti šumivému vínu je tento 159

Srovnání sazeb alkoholických nápojů lze nalézt například zde: European Comission: Excise duty tables, Part I-Alcoholic Beverages [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 160 Více informací lze nalézt například na stránkách CAMRA.ORG.UK. Dostupné z: 70

výnos více neţ dvojnásobný. Výnos spotřební daně z kávy není v Dánsku tak výrazný jako v Německu a je niţší neţ výnos daně z piva, daně z vína nebo například ze zdanění minerálek. Sazby daně z kávy v Dánsku jsou také mnohem niţší neţ sazby daně z kávy v Německu. Srovnáme-li sazby daně z cigaret z hlediska procenta z maloobchodní ceny, zjistíme, ţe nejvyšší procento z maloobchodní ceny má Velká Británie, kde tvoří spotřební daň více neţ 70 % maloobchodní ceny. Česká republika bude v tomto srovnání na druhém místě, se spotřební daní z cigaret okolo 60 % maloobchodní ceny. Německo a Dánsko jsou v tomto srovnání těsně za Českou republikou.161 Sazby daně z cigaret jsou ve všech srovnávaných státech stanoveny pevnou sazbou za kus (ve Velké Británii za 1000 kusů) a sazbou ad valorem. Pouze Německo zdaňuje kromě cigaret i ostatní tabákové výrobky sazbou pevnou i sazbou ad valorem. Trendem v posledních letech je sniţování sazby ad valorem a zvyšování pevné sazby, ale dohromady vysoké navyšování sazeb daní z cigaret. V Dánsku byla sazba ad valorem sníţena aţ na 1 %. Výnos spotřební daně z tabákových výrobků tvoří podstatnou část celkového výnosu spotřebních daní ve všech srovnávaných státech. Výnos daní z doutníků, cigarillos a tabáku tvoří jen malý zlomek výnosu daně z tabákových výrobků. Sazba daní z cigaret roste ve většině zemí Evropské unie téměř kaţdým rokem. Například Dánsko zdaňuje kromě samotných cigaret také cigaretový papír, přičemţ tato daň, která činí v přepočtu necelých 20 haléřů za 1 kus papíru, přináší ročně do státního rozpočtu Dánska 28 milionů DKK. Nejrozmanitější systém spotřebních daní najdeme v Dánsku. Dánsko zdaňuje spotřební daní řadu potravin a nápojů, které lze povaţovat pro člověka ve větším mnoţství za škodlivé, jako jsou například čokoláda, sladké limonády, káva a zmrzlina. V Dánsku ale najdeme zdanění spotřební daní i produktů, které se nedají povaţovat za škodlivé, například čaj a čajové extrakty. V daňovém systému Dánska dále najdeme několik svým charakterem environmentálních daní. Mezi tyto environmentální daně patří v Dánsku například daň z baterií, pesticidů, odpadní vody, síry a také z různých vypouštěných emisí. V České republice existují místo environmentálních daní environmentální poplatky. V menším měřítku neţ v Dánsku nalezneme daně environmentální i ve Velké Británii. Systémy zdanění spotřební daní jsou ve srovnávaných státech podobné, harmonizované s evropským právem. Hlavní odlišnosti lze najít především v termínech pro podání daňového přiznání a pro zaplacení spotřební daně. Liší se také systém řazení jednotlivých daní mezi spotřební daně, v některých zemích jsou terminologicky odděleny daně spotřební a environmentální nebo daně spotřební a energetické, zatímco jinde není stanovena přímá hranice mezi daněmi spotřebními a environmentálními. Základní osvobození výrobků od spotřební daně stanovené evropskými směrnicemi je ve srovnávaných státech podobné, mimo 161

Srovnání sazeb k dispozici na: European Comission: Excise duty tables, Part III-Manufactured Tobacco [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 71

tohle osvobození lze nalézt drobné rozdíly v osvobození jednotlivých výrobků od daně. Například v České republice je osvobozeno od daně pivo vyrobené v domácnosti fyzickou osobou do 200 litrů za kalendářní rok, pokud nedojde k jeho prodeji, zatímco v Německu je osvobozeno pivo nabízené pivovarem jeho zaměstnancům pro jejich domácí spotřebu. Jen v České republice jsou upraveny spotřební daně jedním společným zákonem, na rozdíl od ostatních srovnávaných zemí, ve kterých existuje pro kaţdý výrobek a jeho zdanění spotřební daní zvláštní právní úprava. Při srovnávání výše sazeb spotřebních daní se ukázalo, ţe v porovnání s ostatními srovnávanými státy má Česká republika nejniţší sazby spotřebních daní. Tohle srovnání ovšem nelze brát jako ukazatel mírného zdanění České republiky, protoţe velikost zdanění by bylo nutné porovnat také například s ţivotní úrovní obyvatel daného státu a s průměrnými příjmy obyvatelstva dané země. Jednou z moţností jak srovnat úroveň příjmů ze spotřebních daní jednotlivých srovnávaných zemí je srovnat příjmy ze zdanění specifického zboţí a sluţeb ve srovnávaných zemích vyjádřené jako procento HDP daných zemí. Daňové příjmy ze zboţí a sluţeb jako procento HDP ukazuje tabulka 29. Tabulka 29: Daně ze specifického zboţí a sluţeb jako procento HDP

Rok

2007

2008

2009

2010

Česká republika

3,7

3,5

3,7

3,7

Německo

3,1

3,1

3,2

3

Velká Británie 3,5

3,5

3,7

3,7

Dánsko

4,7

4,3

4,4

Stát

5

Pramen: OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing, s. 127 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

Nejvyšší podíl příjmů ze zdanění specifického zboţí a sluţeb na HDP má podle tabulky Dánsko. Tato skutečnost můţe být dána širokým okruhem výrobků podléhající spotřební dani v této zemi, vysokými daňovými sazbami v Dánsku, efektivností výběru daní a dalšími faktory.

72

4 FORMULACE DOPORUČENÍ A NÁVRHŮ Obsahem čtvrté kapitoly bude doporučení pro Českou republiku na základě výsledků provedené analýzy a komparace. Dále bude navrţena moţná změna současného systému spotřebních daní v České republice a konstruovány moţné dopady navrţené změny.

4.1

Formulace doporučení

Pokud budu předpokládat, ţe chce stát vybrat více peněz na spotřebních daních, pak má několik moţností. Zvýšit sazbu některé ze stávající spotřební daně, zrušit nulovou sazbu na tiché víno nebo zdanit spotřební daní nové produkty. Tyto moţnosti by teoreticky měly vést časem ke zvýšení výnosů ze spotřebních daní, ovšem je nutno zohlednit několik faktorů. Prvním faktorem je fakt, jak moc je poptávka po výrobcích zdaněných spotřební daní neelastická. Příliš vysoké zvyšování sazeb spotřebních daní by při cenové elasticitě mohlo vést i ke sníţení výnosu ze spotřebních daní. Dalším faktorem můţe být nakupování výrobků zdaněných spotřební daní v zahraničí, cestování za nákupy těchto výrobků do okolních států, kde se nákup výrobků více vyplatí apod. Tento problém uvedlo například Dánsko jako jeden z důvodů zrušení daně z tuku. U tohoto faktoru je tedy nutné zohlednit jednak sazby daní v okolních státech a ceny těchto výrobků a dále také rozlohu a polohu daného státu a tím tedy dostupnost zahraničních nákupů. Pokud by se například vláda rozhodla výrazně zvýšit sazbu daně z nafty nebo benzínu, pravděpodobně by to vedlo ke zvýšení cen těchto produktů a mnoha lidem by se tak navýšily jejich často nezbytné výdaje na tyto produkty, které by nemohli nijak substituovat ani se bez nich v běţném ţivotě obejít. V tomhle je moţné spatřit hlavní rozdíl mezi spotřební daní z minerálních olejů a ostatními spotřebními daněmi v České republice. Je patrné, ţe minerální oleje mají charakter spíše energetické daně. Zvyšování daní z minerálních olejů, zemního plynu, pevných paliv a elektřiny tak ovlivňuje i nezbytné výdaje celého obyvatelstva. Jiná je situace u ostatních spotřebních daní v České republice. Zvýšení sazeb daně z lihu, tabákových výrobků, piva a vína by se také pravděpodobně promítlo do zvýšení cen těchto výrobků, ovšem v tomto případě si obyvatel České republiky můţe vybrat, zda tyto výrobky chce konzumovat za danou cenu. Nejsou pro něj nezbytným ţivotním výdajem a na jeho výdaje tak případné zvýšení sazeb teoreticky nemusí mít vliv. Skutečnost je však většinou jiná, protoţe poptávka po výrobcích zdaňovaných spotřební daní je většinou cenově neelastická a i přes průběţné zvyšování sazeb spotřebních daní se spotřeba výrobků mění jen minimálně. Výnos z těchto spotřebních daní také dlouhodobě neklesá. Pokud má vláda České republiky v úmyslu zvýšit sazby těchto spotřebních daní, je zde pro to vţdy jednoduché zdůvodnění, a to škodlivost těchto výrobků lidskému zdraví nebo vznik závislosti na těchto výrobcích. Sazby spotřebních daní z některých výrobků však Česká republika nemá zájem zvyšovat, například daň z piva. Na Českou republiku je v tomto případě vyvíjen určitý tlak ze strany

73

Evropské unie, aby zvýšila sazby daně z piva. Česká republika si chce bránit svůj národní nápoj před zvyšováním daní. Niţší spotřební daň je také výhodou při exportu piva. Zrušení nulové sazby vína se jiţ v současnosti setkává se silným odporem vinařského svazu České republiky. Častým argumentem oproti zvyšování sazeb z piva nebo vína bývá také určitá moţná konkurence mezi pivovary a vinařstvími, neboli zvýhodňování jednoho na úkor druhého. Pokud by měl být v České republice zdaňován další výrobek spotřební daní, mělo by být jeho zdanění patřičně odůvodněno, a to nejlépe škodlivostí výrobku lidskému zdraví nebo ţivotnímu prostředí. Stát by měl u téhle moţnosti zohlednit výše zmíněné faktory plus další faktory, jako je moţnost substituovat nově zdaněný výrobek jinými výrobky, které spotřební dani nepodléhají nebo náklady na zavedení nové spotřební daně. Některé státy Evropské unie zdaňují spotřební daní kávu. Daň z kávy vynáší například v Německu, jak jiţ bylo řečeno, více neţ některé spotřební daně stanovené Evropskou unií. Některé studie dokonce prokazují niţší cenovou elasticitu poptávky po kávě neţ po cigaretách a alkoholu.162 Zdůvodnění jejího zdanění ovšem není jednoznačné, protoţe káva můţe být škodlivá pouze pro některé lidi, pro některé můţe být dokonce prospěšná, a navíc se umístila v ţebříčku padesáti nejzdravějších potravin zveřejněném vědci.163 Lepší zdůvodnění by se našlo u zdanění potravin obsahujících nasycené tuky. Za zdůvodnění by se dala povaţovat nebezpečnost nasycených tuků lidskému zdraví, způsobující různá onemocnění. Daň by přinesla výnos do státního rozpočtu a zároveň by se mohlo i přeneseně v budoucnu ušetřit na zdravotní péči. Problémem by však mohly být vysoké administrativní náklady na takovou daň, protoţe do spektra potravin s nasycenými tuky by spadalo příliš mnoho výrobků. Přílišná širokost této daně by se setkala samozřejmě s nevolí obyvatelstva České republiky, které by muselo čelit nárůstu cen mnoha potravin. Lepší variantou by mohlo být zdanění například pouze cukrovinek, čokolády nebo obojího. Rozdíl mezi zdaněním cukrovinek oproti zdanění potravin s vysokým obsahem nasycených tuků vidím v tom, ţe cukrovinky nemají charakter nezbytné potraviny, jsou v jídelníčku pouze něčím navíc a nepokryly by tedy tak široké spektrum potravin. Zdůvodněním zdanění čokolády a cukrovinek spotřební daní je škodlivost těchto výrobků lidskému zdraví spočívající ve skutečnosti, ţe většina čokolády a cukrovinek v sobě skrývá vysoké energetické hodnoty a jsou tak přinejmenším nevhodné pro obyvatele trpící nadváhou či obezitou. Dalším faktem je zvyšující se počet lidí trpících obezitou v České republice, některé výzkumy průběţně ukazují, ţe Česká republika patří na první příčky v ţebříčku obezity

162

J. M. Lee and M.-G. Chen and T.-C. Hwang and C.-Y. Yeh, Effect of cigarette taxes on the consumption of cigarettes, alcohol, tea and coffee in Taiwan.Public health. ISSN: [0033-3506] rok:2010 ročník:124 iss:8 strany:429 -436. Dostupné z: 163 HUFFINGTONPOST.COM: Healthy Food: 50 Of The Best In The World [online]. 2013 [cit. 2013-03-9]. Dostupné z: 74

evropských zemí.164 Čokoláda a cukrovinky tedy podle mého názoru splňují kritéria pro výběr výrobků zdaněných spotřební daní uvedená v kapitole 1.2, kterými jsou mimo jiné škodlivost výrobků a cenová neelasticita výrobků. Škodlivost nadměrné konzumace je vysvětlena výše. Pokud by bylo zdaněním pokryto celé spektrum „sladkostí“, měla by být poptávka po těchto výrobcích cenově neelastická, bylo by totiţ obtíţné si představit, ţe by lidé substituovali čokoládu a cukrovinky jinými potravinami a navíc jsou tyto výrobky i částečně návykové.

4.2

Návrh zdanění čokolády a cukrovinek

Nyní bych přešla k návrhu zdanění čokolády a cukrovinek pro Českou republiku. Dvojí sazba daně byla inspirována stejnou daní v Dánsku, ostatní prvky byly přizpůsobeny systému spotřebních daní v České republice. Předmět daně Předmětem daně jsou:  kakaové výrobky  nečokoládové cukrovinky  cukrářské výrobky. Vymezení předmětu daně by bylo nejvhodnější pomocí kódů evropské kombinované nomenklatury, za účelem pokrytí zdanění veškerých cukrovinek. Předmětem daně jsou tedy produkty pod kódy nomenklatury 1905 20 aţ 1905 32 a všechny poloţky pod kódy 1704, 1806 a 2105.165 Základ daně Základem daně je mnoţství výrobku vyjádřené v kilogramech, v případě zmrzliny a zmrzlinových výrobků je základem daně mnoţství výrobku vyjádřené v litrech. Sazby daně z čokolády a cukrovinek Sazba daně činí: 45 Kč za kilogram (litr) výrobku, který obsahuje více neţ 0,5 gramů přidaného cukru či umělého sladidla na 100 gramů (mililitrů) výrobku, 35 Kč za kilogram (litr) výrobku, který obsahuje méně neţ 0,5 gramů přidaného cukru či umělého sladidla na 100 gramů (mililitrů) výrobku.

164

Např.: Lidovky.cz: Kerles M., Nejtlustší národy v EU: Němči a po nich Češi. [online]. 22. 4. 2007 [cit. 201303-1]. Dostupné z: 165 Kódy kombinované nomenklatury lze najít v: PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 927/2012[online]. 2012 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: 75

Osvobození od daně z čokolády a cukrovinek Osvobozeny od daně jsou výrobky: a) určené pro výrobu léčiv, b) odebrané jako vzorky celním úřadem, c) znehodnocené podle pokynů a za přítomnosti úředních osob celního úřadu, nebo za jejich přítomnosti zničené. Od daně je dále osvobozen včelí med bez přidaného cukru. Daňové přiznání k dani z čokolády a cukrovinek a splatnost daně Daňové přiznání se podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení zdaňovacího období. Při uvedených sazbách by například stogramová tabulka čokolády s původní cenou 20 Kč, za předpokladu plného zobrazení spotřební daně do ceny, stála nově 24,5 Kč.

4.3

Odhad výnosu navrhované daně

Při výpočtu předpokládaného příjmu budu vycházet z dat Českého statistického úřadu, týkajících se roční spotřeby cukrovinek na jednoho obyvatele a středního stavu obyvatelstva. Při výpočtu daňových příjmů bude pouţit předpoklad, ţe cukrovinky podléhající zvýšené sazbě daně, tj. výrobky obsahující vyšší mnoţství přidaného cukru, neţ 0,5 gramů na 100 gramů výrobku, tvoří 80 % trhu. Výpočet daňových výdajů vychází z propočtů České daňové správy, která uvádí jako nákladovost daňových příjmů pro rok 2011 hodnotu 0,97 Kč výdajů na 100 Kč daňových příjmů.166 Tabulka 30 obsahuje data Českého statistického úřadu o spotřebě kakaových výrobků, nečokoládových cukrovinek a cukrářských výrobků a také údaje o středním stavu obyvatelstva České republiky v jednotlivých letech. Tabulka 30: Spotřeba cukrovinek v kg na 1 obyvatele a střední stav obyvatelstva Rok Kakaové Nečokoládové Cukrářské Střední stav výrobky (kg) cukrovinky (kg) výrobky (kg) obyvatelstva 5,7 2,5 6,6 10 322 689 2007 6,3 2,4 6,7 10 429 692 2008 6,5 2,2 6,7 10 491 492 2009 6,6 2,5 6,8 10 517 247 2010 Pramen: ČSÚ: Analýza spotřeby potravin v roce 2010 [online]. 2012 [cit. 2013-1-24]. Dostupné z: a ČSÚ: Střední stavy obyvatelstva v letech 1920 - 2011 (stav k 1. 7.) [online]. 2012 [cit. 2013-1-24]. Dostupné z:

166

ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA: Výroční zpráva české daňové správy 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: 76

Výpočet daňových příjmů a výdajů provedený na základě dat tabulky 30 je obsaţen v tabulce 31. Tabulka 31: Odhadované příjmy a náklady na správu daně z čokolády a cukrovinek Rok

Odhadovaný příjem do státního rozpočtu (Kč)

Odhadovaný náklad na správu daně (Kč)

2007

6 569 359 280

63 722 785,01

Rozdíl daňových příjmů a nákladů státního rozpočtu (Kč) 6 505 636 495

2008

6 906 542 042

66 993 457,81

6 839 548 585

2009

6 947 466 002

67 390 420,22

6 880 075 582

2010

7 190 641 774

69 749 225,21

7 120 892 549

Pramen: Vlastní výpočet dle dat tabulky 30

Z provedeného výpočtu vyplývá, ţe by odhadovaný čistý příjem činil okolo šesti aţ sedmi miliard ročně. Skutečný příjem z této daně by se ovšem od odhadovaného příjmu mohl lišit například z těchto důvodů: v případě zavedení nové daně by vznikly počáteční náklady na zavedení nové daně, a to jak vládě, tak společenské náklady (náklady na změny cen apod.), odhadovaný příjem nepočítá s daňovými úniky a nelegální činností, odhadovaný příjem nepočítá s tím, ţe spotřeba nově zdaněných výrobků by mohla být niţší z důvodu mírného zvýšení cen těchto výrobků. Pokles spotřeby nově zdaněných výrobků z důvodu zvýšení cen těchto výrobků lze odhadnout pomocí konkrétní hodnoty cenové elasticity těchto výrobků. Podle nové hodnoty sníţené spotřeby je poté moţné odhadnout příjem do státního rozpočtu uvaţující tuto sníţenou spotřebu. Odhad konkrétní hodnoty cenové elasticity byl proveden studií zkoumající poptávku po jednotlivých potravinách, mimo jiné i po sladkostech, v USA v letech 1938 2007. Podle této studie činí hodnota cenové elasticity poptávky po sladkostech 0,34 (v absolutní hodnotě), coţ značí cenovou neelasticitu této poptávky.167 Jelikoţ je navrhovaná sazba daně stanovena pevnou částkou za určité mnoţství těchto výrobků, nejvyšší procentní změna ceny by se odehrála u nejlevnějších cukrovinek. Například stogramová cukrovinka, která stojí původně 10 Kč, by po promítnutí spotřební daně do ceny

167

Tatiana Andreyeva, Michael W. Long, Kelly D. Brownell. American Journal of Public Health, únor, 2010; vol. 100, no. 2, s. 216–222. Dostupné z: 77

stála 14,5 Kč, coţ by znamenalo procentní změnu ceny ve výši 36,73 %.168 Pokud by však stogramová cukrovinka původně stála 80 Kč a po zavedení spotřební daně a jejím promítnutí do ceny 84,5 Kč, způsobilo by to procentní změnu ceny pouze 5,47 %. Pro následující výpočet odhadovaných příjmů byla pouţita spíše extrémnější varianta, a to taková, ţe by procentní změna ceny činila u všech výrobků podléhajících navrhované dani 30 %. Extrémnější varianta byla vybrána, aby odhadované příjmy nebyly příliš nadhodnoceny. Při takovéto procentní změně by poptávané mnoţství a tím pádem spotřeba těchto výrobků klesla při dané elasticitě podle vzorce pro výpočet cenové elasticity169 o zhruba 10 %. Výsledný odhadovaný příjem při zohlednění dané hodnoty elasticity poptávky po cukrovinkách je uveden v tabulce 32. Tabulka 32: Odhadované příjmy a náklady na správu daně z čokolády a cukrovinek (zohlednění sníţení spotřeby při konkrétní hodnotě cenové elasticity) Rok

Odhadovaný příjem do státního rozpočtu (Kč)

Odhadovaný náklad na správu daně (Kč)

Rozdíl daňových příjmů a nákladů státního rozpočtu (Kč)

2007

5 931 800 149

57 538 461,44

5 874 261 687

2008

6 236 259 180

60 491 714,05

6 175 767 466

2009

6 273 211 452

60 850 151,09

6 212 361 301

2010

6 492 786 911

62 980 033,04

6 429 806 878

Pramen: Vlastní výpočet

Z tabulky 32 vyplývá, ţe při teoretickém sníţení mnoţství spotřeby cukrovinek po zvýšení jejich ceny v důsledku zavedení spotřební daně se odhadovaný čistý příjem státního rozpočtu liší od původního v kaţdém roce zhruba o 600 aţ 700 milionů Kč a i při uvaţování krajní varianty 30% zvýšení cen všech cukrovinek tvoří čistý příjem státního rozpočtu z nové spotřební daně v jednotlivých letech zhruba 6 miliard Kč.

168

Pro výpočet byla pouţita metoda středního bodu dle MANKIW, N. GREGORY. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 2009. 764 s. ISBN 978-80-7169-891-3. s. 111-112, neboli:

169

, vzorec pro výpočet obloukové cenové elasticity lze nalézt například zde: Ekonomie volného času: Elasticita a trţní poptávky [online]. 2013 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: 78

ZÁVĚR V této práci byla provedena analýza systému spotřebních daní v České republice, byla znázorněna výnosnost jednotlivých spotřebních daní tohoto systému a dále byla provedena charakteristika spotřebních daní jako takových, včetně historických souvislostí a harmonizace spotřebních daní v Evropské unii. Jako další dílčí cíl byla v této práci provedena komparace systému spotřebních daní v České republice se systémy spotřebních daní v Německu, Velké Británii a Dánsku, s důrazem na předmět zdanění spotřební daní v jednotlivých státech. Z této komparace vyplynuly jednotlivé odlišnosti těchto systémů, jako například širší okruhy výrobků a sluţeb podléhající spotřební dani ve srovnávaných státech neţ v České republice, odlišný legislativní systém zákonů o spotřebních daních, větší důraz na environmentální daně v některých srovnávaných státech a další. V další části byly shrnuty výsledky provedené komparace, včetně srovnání výše sazeb spotřebních daní jednotlivých srovnávaných států. Obsahem poslední části byla formulace doporučení a návrhů pro systém spotřebních daní v České republice. Principy zdanění spotřební daní v jednotlivých zemích jsou harmonizovány s právem Evropské unie. I přes harmonizaci, existují v jednotlivých systémech spotřebních daní určité odlišnosti a odlišně vysoké jsou také sazby spotřebních daní. Okruh výrobků navrţených Evropskou unií ke zdanění spotřební daní je v některých zemích rozšířen o výrobky zdaňované spotřební daní z vlastní iniciativy dané země. Spotřební daně představují stabilní příjem státního rozpočtu většiny evropských zemí i přes jejich průběţné zvyšování. Tato situace nastává zejména díky cenové neelasticitě poptávky po výrobcích a sluţbách zdaňovaných spotřební daní. V situaci, kdy evropské země šetří, je vhodné zohlednit všechny moţnosti, jak zvýšit rozpočtové příjmy a sníţit rozpočtové výdaje. Moţná změna systému spotřebních daní je jednou z těchto moţností, ať uţ se jedná o zvýšení sazeb jednotlivých spotřebních daní nebo zavedení nové spotřební daně. V části čtvrté byla popsána argumentace změn, které by bylo moţné provést v systému spotřebních daní v České republice. Jako výsledek této argumentace byl proveden návrh moţné změny zákona o spotřebních daních v podobě zavedení nové spotřební daně, a to daně z čokolády a cukrovinek. Součástí návrhu bylo navrţení předmětu daně, osvobození od daně, základu daně, sazby daně a také propočet moţných příjmů z této daně do státního rozpočtu. Výsledkem tohoto propočtu byl konkrétní čistý příjem státního rozpočtu, který by však byl závislý na konkrétní situaci, která by v zemi nastala a lišil by se v závislosti na konkrétní cenové neelasticitě poptávky po čokoládě a cukrovinkách a na dalších skutečnostech uvedených v kapitole 4.3. Zároveň byl odhadnut i příjem, který by se odvíjel od sníţené spotřeby, která by teoreticky nastala po zvýšení cen v důsledku zavedení této nové spotřební daně.

79

Spotřební daně jsou jednou z cest, jak zajistit rozpočtové příjmy. Tato cesta navíc můţe být méně bolestivá pro nejchudší vrstvy obyvatel, neţ je například cesta sjednocení sazby DPH nebo zvýšení sníţené sazby DPH. Zároveň jsou spotřební daně nástrojem k regulaci spotřeby určitých výrobků nebo alespoň varováním před jejich spotřebou.

80

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní díla [1] KOTENOVÁ, B., PETROVÁ, P., TOMÍČEK, M. Zákon o spotřebních daních. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 504s. ISBN 978-80-7357-549-6. [2] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie-úvod do problematiky. 2. aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. [3] KUBÁTOVÁ, K., VÍTEK, L. Daňová politika: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997. 259 s. ISBN 80-85963-23. [4] MANKIW, N. GREGORY. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 2009. 764 s. ISBN 97880-7169-891-3. [5] OECD (2012), Consumption Tax Trends 2012: VAT/GST and Excise Rates, Trends and Administration Issues, OECD Publishing. ISBN 978-92-64-18218-9. [6] SVÁTKOVÁ, S. Spotřební a ekologické daně v České republice. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009. 300s. ISBN 978-80-7357-443-7. [7] ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. 4. aktualiz. vyd. Praha: Linde, 2010. ISBN 978-80-7201-799-7.

351s.

[8] ŠIROKÝ, J., a kol. Daňové teorie s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 301s. ISBN 978-80-7400-005-8. [9] ŠULC, I. Zákon o spotřebních daních s komentářem. 3. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2010. 407s. ISBN 978-80-7263-608-2. Odborné články a studie [10] GOLA, P., Spotřební daně v Evropské unii, Daně a právo v praxi, 7. 5. 2009. Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-03-05]. ASPI ID: LIT33980CZ. [11] J.M. Lee and M.-G. Chen and T.-C. Hwang and C.-Y. Yeh, Effect of cigarette taxes on the consumption of cigarettes, alcohol, tea and coffee in Taiwan. Public health. ISSN: [0033-3506] rok: 2010 ročník: 124 iss: 8 strany: 429-436. Dostupné z:

81

[12] MFČR: Česká republika vetovala návrh na zvýšení spotřební daně z piva, 28. 11. 2006. Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-03-05]. ASPI ID: LIT26278CZ. [13] PETROVÁ, P., Novela zákona o spotřebních daních, Daně a právo v praxi. Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-12-05]. ASPI ID: LIT38746CZ. [14] Tatiana Andreyeva, Michael W. Long, Kelly D. Brownell. American Journal of Public Health, únor, 2010; vol. 100, no. 2, s. 216–222. Dostupné z: [15] Vláda ČR: Důvodová zpráva ke změně zákona, kterým se mění zákon o spotřebních daních. 4. 9.2006, Dostupné z: ASPI [databáze]. Verze 2012. Copyright c 2000 – 2012 Wolters Kluwer ČR, a.s. [cit. 2012-12-05]. ASPI ID LIT25813CZ. Zákony [16] Zákon č. 353/2003Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje [17] Bundesministerium der Finanzen: Steuereinnahmen nach Steuerarten 2010-2012 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [18] Bundesministerium der Finanzen: Steuereinnahmen nach Steuerarten 2006-2009 [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [19] Bundesministerium der Justiz: Gesetze im Internet [online]. 2013 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z: [20] CAMRA.ORG.UK. Dostupné z:

82

[21] CELNÍ SPRÁVA: Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2011 [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [22] CELNÍ SPRÁVA: Spotřební daně-líh [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [23] ČESKÁ DAŇOVÁ SPRÁVA: Výroční zpráva české daňové správy 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: [24] ČSÚ: Analýza spotřeby potravin v roce 2010 [online]. 2012 [cit. 2013-1-24]. Dostupné z: [25] ČSÚ: Střední stavy obyvatelstva v letech 1920 - 2011 (stav k 1. 7.) [online]. 2012 [cit. 2013-1-24]. Dostupné z: [26] Daňaři online: Hodnocení dopadů regulace (RIA) – Pěstitelské pálení [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [27] EC.EUROPA.EU: Excise duties on alkohol, tobacco and energy [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: . [28] Ekonomie volného času: Elasticita a trţní poptávky [online]. 2013 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: [29] EUROPA.EU. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24].

Dostupné z:

[30] European Comission: “Taxes in Europe“Database [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

83

[31] European Comission: Excise duty tables, Part I-Alcoholic Beverages [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [32] European Comission: Excise duty tables, Part II-Energy products [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [33] European Comission: Excise duty tables, Part III- Manufactured Tobacco [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [34] European Comission: Inventory of taxes in the EU-DENMARK [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [35] GESETZE-IM-INTERNET.DE: ALKOPOPSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [36] GESETZE-IM-INTERNET.DE: BIERSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: [37] GESETZE-IM-INTERNET.DE: BRANNTWEINMONOPOLGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [38] GESETZE-IM-INTERNET.DE: ENERGIESTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [39] GESETZE-IM-INTERNET.DE: KAFFEESTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 201303-10]. Dostupné z: [40] GESETZE-IM-INTERNET.DE: KERNBRENNSTOFFSTEUERGESETZ [online]. 2013, [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

84

[41] GESETZE-IM-INTERNET.DE: SCHAUMWEIN- und ZWISCHENERZEUGNISSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [42] GESETZE-IM-INTERNET.DE: TABAKSTEUERGESETZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [43] HM Revenue & Customs [online]. 2013

[cit. 2013-03-10].

Dostupné z:

[44] HM Revenue & Customs: A general guide to Landfill Tax [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [45] HM Revenue & Customs: Aggregates Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [46] HM Revenue & Customs: Air Passenger Duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [47] HM Revenue & Customs: Alcohol Ingredients Relief [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [48] HM Revenue & Customs: Beer Duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

85

[49] HM Revenue & Customs: Cider production [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [50] HM Revenue & Customs: Climate Change Levy-Introduction [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [52] HM Revenue & Customs: Environmental taxes – Climate Change Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [53] HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Aggregates Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [54] HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Alcohol duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [55] HM Revenue & Customs: Excise duty rates – Tobacco products duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [56] HM Revenue & Customs: Excise duty rates: Hydrocarbon oils duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [57] HM Revenue & Customs: Excise duty: drawback - ships and aircraft stores [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [58] HM Revenue & Customs: Jednotlivé spotřební daně – poznámky [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z:

86

[59] HM Revenue & Customs: Mineral (Hydrocarbon) Oil put to certain use: Excise Duty Relief [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [60] HM Revenue & Customs: Motor & heating fuels: General information and accounting for excise duty & VAT [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [61] HM Revenue & Customs: Motor & heating fuels: relief from excise duty: oils used to generate elektricity [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [62] HM Revenue & Customs: Production, distribution and use of denatured alcohol [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [63] HM Revenue & Customs: Spirits production in the United Kingdom [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [64] HM Revenue & Customs: Tax & Duty Bulletins [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [65] HM Revenue & Customs: Tobacco products duty [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

87

[66] HM Revenue & Customs: Wine production [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [67] HUFFINGTONPOST.COM: Healthy Food: 50 Of The Best In The World [online]. 2013 [cit. 2013-03-9]. Dostupné z: [68] LEGISLATION.GOV.UK: Alcoholic Liquor Duties Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [69] LEGISLATION.GOV.UK: Hydrocarbon Oil Duties Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [70] LEGISLATION.GOV.UK: Tobacco Products Duty Act 1979 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [71] Lidovky.cz: Kerles M., Nejtlustší národy v EU: Němči a po nich Češi [online]. 22. 4. 2007 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: [72] NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2073/2004 ze dne 16. listopadu 2004 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2013-1-5]. Dostupné z: [73] NOVÁK M., Aktualne.centrum.cz: Dánsko ruší daň na tučné a nezdravé jídlo. Nepomohla [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [74] OECD (2012), Revenue statistics 2012, OECD Publishing. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [75] OECD: Glossary of Tax Terms [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z:

88

[76] PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 927/2012. [online]. 2012 [cit. 2013-03-1]. Dostupné z: [77] RETSINFORMATION.DK: Affalds- og råstofafgiftsloven [cit. 2013-03-10].

[online]. 2013 Dostupné z:

[78] RETSINFORMATION.DK: Batteriafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [79] RETSINFORMATION.DK: CFC-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [80] RETSINFORMATION.DK: Emballageafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [81] RETSINFORMATION.DK: Foderfosfatafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-11]. Dostupné z: [82] RETSINFORMATION.DK: Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: < https://www.retsinformation.dk/Forms/R0710.aspx?id=105299> [83] RETSINFORMATION.DK: Chokoladeafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [84] RETSINFORMATION.DK: Isafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [85] RETSINFORMATION.DK: Kvælstofafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [86] RETSINFORMATION.DK: Kvælstofoxiderafgiftsloven [cit. 2013-03-10].


[87] RETSINFORMATION.DK: Mineralolieafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [88] RETSINFORMATION.DK: Øl- og vinafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: 89

[89] RETSINFORMATION.DK: Opløsningsmiddelafgiftsloven [cit. 2013-03-10].


[90] RETSINFORMATION.DK: Pvc-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [91] RETSINFORMATION.DK: Sodavandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [92] RETSINFORMATION.DK: Spildevandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [93] RETSINFORMATION.DK: Svovlafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [94] RETSINFORMATION.DK: Vækstfremmerafgiftsloven [cit. 2013-03-11].


[95] RETSINFORMATION.DK: Vandafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [96] SAGIT.CZ: Daň z lihu [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: [97] SKATTEMINISTERIET: Indtægtslister for 2011 [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [98] SKATTEMINISTERIET: Jednotlivé zákony o spotřebních daních [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [99] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Affalds-og råstofafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [100] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Batteriafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [101] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Bekæmpelsesmiddelafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 90

[102] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – CFC-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [103] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Emballageafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [104] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Forbrugsafgiftsloven [online]. 2013, [cit. 2013-2- 7]. Dostupné z: [105] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Chokoladeafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [106] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Isafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [107] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Mineralolieafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [108] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Øl- og vinafgiftsloven [online]. 20 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [109] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Pvc-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [110] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Sodavandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [111] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Spildevandsafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [112] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Spiritusafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: 91

[113] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Svovlafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [114] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Tobaksafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [115] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Vækstfremmerafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [116] SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Vandafgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z: [117] SMĚRNICE RADY 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2013-1-5 Dostupné z: [118] SMĚRNICE RADY 2011/64/EU ze dne 21. června 2011. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 2013-1-5]. Dostupné z: [119] Vinařská asociace [online].

2012

[cit. 2012-11-24].

Dostupné z:

[120] ZOLL.DE: Steuergegenstand in Biersteuerrecht [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: [121] ZOLL.DE: Verbrauchsteuern [online]. 2013 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z:

92

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled směrnic EU ................................................................................................19 Tabulka 2: Výnos daně z minerálních olejů v České republice ................................................26 Tabulka 3: Sazby daně z minerálních olejů v ČR (2013) .........................................................26 Tabulka 4: Výnos spotřební daně z lihu v ČR ..........................................................................28 Tabulka 5: Výnos daně z piva v ČR .........................................................................................29 Tabulka 6: Výnos spotřební daně z vína v ČR .........................................................................30 Tabulka 7: Sazby daně z tabákových výrobků v ČR (2013) ....................................................31 Tabulka 8: Výnos spotřební daně z tabákových výrobků v ČR ...............................................32 Tabulka 9: Sazby daně z tabákových výrobků v Německu (2013) ..........................................35 Tabulka 10: Sníţené sazby daně z piva v Německu (2013) .....................................................36 Tabulka 11: Sazby daně z vína a meziproduktů v Německu (2013) ........................................37 Tabulka 12: Sazby daně z minerálních olejů v Německu (2013) .............................................39 Tabulka 13: Výnos jednotlivých spotřebních daní v Německu (v milionech euro) .................40 Tabulka 14: Sazby daně z jednotlivých tabákových výrobků ve Velké Británii (2013) ..........43 Tabulka 15: Sazby daně z vína a made-wine ve Velké Británii (2013) ...................................46 Tabulka 16: Sazby daně z nápojů cider a perry ve Velké Británii (2013) ................................47 Tabulka 17: Základní sazby daně z uhlovodíkových olejů ve Velké Británii (2013) ..............48 Tabulka 18: Výnos jednotlivých spotřebních daní ve Velké Británii (v milionech liber) ........50 Tabulka 19: Sazby daně z tabákových výrobků v Dánsku (2013) ...........................................53 Tabulka 20: Sazby daně z cigaretového papíru, ţvýkacího a šňupacího tabáku v Dánsku (2013) ........................................................................................................................................54 Tabulka 21: Sazby daně z kávy v Dánsku (2013) ....................................................................56 Tabulka 22: Sazby daně z ţárovek v Dánsku (2013)................................................................56 Tabulka 23: Slevy na dani z piva v Dánsku..............................................................................58 Tabulka 24: Sazby daně z vína v Dánsku (2013) .....................................................................58 Tabulka 25: Sazby daně z minerálních olejů v Dánsku (2013) ................................................61 Tabulka 26: Sazby daně z pesticidů v Dánsku (2013) ..............................................................63 Tabulka 27: Sazby daně z baterií v Dánsku (2013) ..................................................................63 Tabulka 28: Výnos jednotlivých spotřebních daní v Dánsku (v milionech DKK) ...................66 Tabulka 29: Daně ze specifického zboţí a sluţeb jako procento HDP ....................................72 Tabulka 30: Spotřeba cukrovinek v kg na 1 obyvatele a střední stav obyvatelstva .................76 Tabulka 31: Odhadované příjmy a náklady na správu daně z čokolády a cukrovinek .............77 Tabulka 32: Odhadované příjmy a náklady na správu daně z čokolády a cukrovinek (zohlednění sníţení spotřeby při konkrétní hodnotě cenové elasticity) ....................................78

93

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu spotřebních daní v ČR (2011) .............. 32 Graf 2: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní v Německu na celkovém výnosu spotřebních daní (2011) ............................................................................................................ 41 Graf 3: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní ve Velké Británii na celkovém výnosu ze spotřebních daní (2011) ............................................................................................................ 51 Graf 4: Podíl jednotlivých daní na celkovém výnosu spotřebních daní v Dánsku (2011) ....... 67

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CFC ČR ČSÚ DKK DPH EHS ES EU EUR HDP hl HMRC kg l LPG NO2 OECD SO2 t

Chlor-fluorované uhlovodíky Česká republika Český statistický úřad dánská koruna daň z přidané hodnoty Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropská unie euro hrubý domácí produkt hektolitr Her Majesty’s Revenue and Customs kilogram litr zkapalněný ropný plyn (Liquefied Petroleum Gas) oxid dusičitý Organization for Economic Cooperation and Development oxid siřičitý tuna

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Sazby daně ze změny klimatu ve Velké Británii (od dubna 2013) Příloha 2: Sazby daně z CFC v Dánsku (2013) Příloha 3: Sazby daně z PVC v Dánsku (2013)

94

PŘÍLOHY Příloha 1: Sazby daně ze změny klimatu ve Velké Británii (od dubna 2013)

Komodita Elektřina Zemní plyn LPG Jakákoliv jiná zdanitelná komodita

Sazba daně 0.00524 liber za kilowatt hodinu 0.00182 liber za kilowatt hodinu 0.01172 liber za kilogram 0.01429

Pramen: HM Revenue & Customs: Environmental taxes – Climate Change Levy [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

Příloha 2: Sazby daně z CFC v Dánsku (2013) Látka Trichlorofluoromethane (CFC-11) Dichlordifluormethanu (CFC-12) Trichlorotrifluoroethane (CFC-113) Dichlorotetrafluoroethane (CFC-114) Chlorpentafluorethanu (CFC-115) Bromchlórdifluormetan (halon-1211) Bromotrifluoromethane (halon-1301) Dibromtetrafluorethan (halon-2402) HFC-23 (R-23) HFC-32 (R-32) HFC-41 (R-41) HFC-43-10mee (R-43-10mee) HFC-125 (R-125) HFC-134 (R-134) HFC-134a (R-134a) HFC-143 (R-143) HFC-143a (R-143a); HFC-152a (R-152a) HFC-227ca (R-227) HFC-236fa (R-236-fa) HFC-245ca (R-245ca) HFC-245fa (R-245fa) HFC-365mfc (R-365mfc) R-404A (HFC-143a/HFC-125/134a) R-407C (HFC-32/HFC-125/134a) R-410A (HFC-32/HFC-125) R-413A (HFC-134a/PFC-218/HFC-600a) R-507 (HFC-125/HFC-143a) R-508A (HFC-23/PFC-116) R-508b (HFC-23/PFC-116) Fluorid sírový (SF 6 ) Perfluoromethane (R-14),

Sazba daně v DKK za kilogram 30 30 30 30 30 30 30 30 600 101 15 246 525 165 215 50 600 19 483 600 96 155 119 588 266 313 308 598 600 600 600 600

Perfluoroethane (R-116) Perfluoropropane (R-218) Perfluorocyclobutane Perfluorohexane Perfluorobutane Perfluoropentane

600 600 600 600 600 600

Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – CFC-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

Příloha 3: Sazby daně z PVC v Dánsku (2013) Položky obsahující měkké PVC Měkké trubky a hadice Podlahové a stěnové krytiny sestávající z impregnovaného podkladu, potaženého nebo laminovaného PVC Podlahové krytiny, stěny a stropy z krytiny Korkové dlaždice Páska a filmy měkčené Pásky neměkčené Folie, měkčené Membrána, měkčené Střešní plechy, měkčené Střešní okna, měkčená Složky a plastové kapsy Kazety Kroužkové pořadače a pojiva Rukavice Zástěry Kombinézy Nepromokavý oděv Autoplachty Ubrusy, záclony, rolety, závěsy a garnýže Kabely a vodiče Žlaby, ocelové plechy a trubky

Snížená daň na jiná změkčovadla než ftaláty 3,50 DKK/ Kg 1,40 DKK / Kg

Daň z obsahu ftalátů

0,30 DKK / Kg 0,16 DKK / Kg 3,00 DKK / Kg 1,60 DKK / Kg 0,30 DKK/ Kg 3,50 DKK / Kg 3,50 DKK / Kg 3,50 DKK/ Kg 3,50 DKK/ Kg 3,50 DKK / Kg 0,05 DKK / Ks 0,33 DKK / Ks 0,28 DKK / Ks 3,60 DKK / Kg 3,60 DKK / Kg 3,60 DKK / Kg 3,60 DKK/ Kg 2 1,70 DKK/ m

0,16 DKK / Kg 1,40 DKK / Kg 2,00 DKK / Kg 1,40DKK / Kg 1,40 DKK / Kg 1,40 DKK / Kg 1,40 DKK / Kg 0,02 DKK / Ks 0,13 DKK/ Ks 0,11 DKK / Ks 1,08 DKK / Kg 1,08 DKK / Kg 1,08 DKK / Kg 1,08 DKK / Kg 2 0,42 DKK / m

0,60 DKK / Kg 0,32 DKK / Kg 2,48 DKK / Kg 0,91 DKK / Kg 0,25 DKK / Kg 0,10 DKK / Kg

Pramen: SKATTEMINISTERIET: Satser og beløbsgrænser – Pvc-afgiftsloven [online]. 2013 [cit. 2013-2-7]. Dostupné z:

ANALÝZA A KOMPARACE SPOTŘEBNÍCH DANÍ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU

Recommend Documents