PROJEKT EVROPA 2030 Výzvy a příležitosti Zpráva pro Evropskou radu předložená Reflexní skupinou pro diskusi o budoucnosti EU 2030
CS
PROJEKT EVROPA 2030 Výzvy a příležitosti Zpráva pro Evropskou radu předložená Reflexní skupinou pro diskusi o budoucnosti EU 2030
Obsah 2010
2
ÚVODNÍ SLOVO ČLENŮ REFLEXNÍ SKUPINY PRO EVROPSKOU RADU Vážený pane předsedo, vážení členové Evropské rady, máme tu čest předložit Vám zprávu, o jejíž vypracování požádala Evropská rada na zasedání v Bruselu dne 14. prosince 2007 a jež se zabývá výzvami, kterým bude EU pravděpodobně čelit v roce 2030, a možnými způsoby jejich řešení. Tato zpráva je výsledkem práce různorodé skupiny, jejíž jednotliví členové mají rozmanité priority a zájmy. Je výsledkem dlouhých debat a diskusí, a jako taková tedy představuje konsenzus i kompromis. Ne všechny návrhy mají podporu všech členů, všichni členové však s jejím obsahem převážně souhlasí. Vzhledem k nejistotě příznačné pro dnešní dobu se náš úkol stal obzvláště obtížným. Svoji analýzu jsme byli nuceni založit pouze na dlouhodobých vývojových trendech, jež lze snadněji rozpoznat. Zjištěný stav věcí není pro Unii ani pro naše občany příliš povzbudivý: světová hospodářská krize, státní intervence na záchranu bank, stárnoucí populace ohrožující konkurenceschopnost našich ekonomik a udržitelnost našich sociálních modelů, tlak na snížení nákladů a mezd, výzvy související se změnou klimatu a rostoucí energetickou závislostí a přesun v globálním rozložení výroby a úspor směrem na východ. Navíc se nad námi vznáší hrozba terorismu, organizované trestné činnosti a šíření zbraní hromadného ničení. Bude EU v tomto měnícím se světě schopna zachovat a zvýšit svoji úroveň prosperity? Bude schopna prosazovat a hájit evropské hodnoty a zájmy? Naše odpověď je kladná. EU může být hybnou silou změn ve světě a určovat vývojové trendy, nemusí pouze pasivně přihlížet. Toho však lze dosáhnout jen tehdy, budeme-li spolupracovat; budoucí výzvy jsou příliš náročné na to, aby je kterákoli evropská země byla schopna zvládnout vlastními silami. Naše schopnost ovlivňovat vývoj mimo naše hranice bude zase záviset na tom, zda dokážeme zajistit solidní růst a vnitřní soudržnost Unie. Takový je závěr, k němuž po intenzivním jednání a konzultacích s řadou odborníků a institucí dospěla naše reflexní skupina. Všichni naši členové se shodují v jedné základní otázce: Evropa se v současné době nachází v přelomové fázi svého vývoje. Výzvy, před nimiž stojíme, překonáme pouze tehdy, pokud všichni – politici, občané, zaměstnavatelé a zaměstnanci – budeme schopni se semknout a směřovat k novému společnému cíli, jenž bude určen na základě požadavků dnešní doby.
3
Od chvíle, kdy byla naše skupina ustavena, byla Evropa svědkem řady důležitých událostí, včetně institucionální krize způsobené odmítnutím Lisabonské smlouvy a nedávné finanční krize, jež vyústila v celosvětovou recesi. Úspěšná ratifikace Lisabonské smlouvy nám umožnila ukončit dlouhé období sebereflexe, která odváděla pozornost Unie od významných problémů ovlivňujících naši budoucnost. Finanční krize, kterou způsobily nedostatky ve fungování našich finančních institucí a nedostatečný dohled nad nimi, přetrvává bohužel dodnes. Na situaci uvnitř Unie, a tedy i na naše vlastní úvahy měly nesmírný vliv sociální, hospodářské a politické dopady krize. V tomto kritickém okamžiku je třeba, aby EU vystupovala rozhodně a jednotně a nepodlehla pokušení protekcionismu. Tato krize, jež původně začala na druhé straně Atlantiku, měla na Evropu větší dopad než na kteroukoli jinou část světa, neboť odhalila strukturální nedostatky evropského hospodářství, které sice byly již dlouho známy, avšak příliš často opomíjeny. Krize se tedy stala pro Evropu varovným signálem, že je třeba reagovat na měnící se světový řád. Tak jako u každého transformačního procesu přinese nový řád nové vítěze i poražené. Nechce-li Evropa patřit k poraženým, musí hledět kupředu a přijmout ambiciózní dlouhodobý program reforem na příštích dvacet let. Vedoucí představitelé EU musí nadále přijímat opatření k překonání současné krize, tato opatření však musí být spojena se střednědobými a dlouhodobými reformami, jež Unie potřebuje. O Unii hovoříme proto, že máme jednotný trh, společnou měnu a Pakt o stabilitě a růstu, což však také znamená, že jsme na sobě vzájemně závislí. Evropané musí krizi řešit společně; v opačném případě budeme všichni svědky neúspěchu vlastních iniciativ. K úplnému překonání krize je zapotřebí, abychom pokračovali ve stimulačních opatřeních, dokud naše ekonomiky nebudou schopny fungovat bez vnějších zásahů. Budou-li výdaje omezeny příliš brzy, mohl by v procesu našeho hospodářského oživení nastat nepříznivý obrat. Naší hlavní prioritou musí být i nadále vytváření pracovních míst a podpora růstu. A ty členské státy, které si vzhledem k nákladným záchranným operacím, rostoucím sociálním výdajům a klesajícím zdrojům příjmů již nemohou dovolit další výdaje, budou muset spoléhat na to, že se EU a jiné členské státy chopí iniciativy a vytvoří podmínky pro hospodářské oživení. Máme-li zabránit asymetrickým šokům, které plynou ze souběžné existence naší měnové unie a jednotného trhu na jedné straně a různorodých hospodářských politik
4
na straně druhé, je naléhavě zapotřebí posílit hospodářskou správu v EU. Vznik krize souvisel pouze okrajově s eurem a Paktem o stabilitě a růstu, avšak tyto mechanismy nebyly postačující k tomu, aby během krize byla zajištěna hospodářská konvergence. EU potřebuje nalézt způsob, jak řešit stávající nerovnováhu mezi členskými státy, tj. musí prozkoumat a korigovat ztrátu konkurenceschopnosti, jež se projevila v platebních bilancích a ve schodcích běžného účtu. Tyto otázky se musí stát součástí konvergenčních kritérií Unie; rovněž je zapotřebí nástroj pro zajištění měnové stability, který by napomohl řešit neočekávané krize. Má-li EU zabránit tomu, aby se krize opakovala, musí neodkladně provést reformy v oblasti fungování finančních institucí a dohledu nad nimi. Finanční instituce dosud změnily velmi málo postupů, jež vedly ke krizi, s výjimkou výrazného omezení poskytování úvěrů. Bylo by žádoucí, aby byly tyto reformy koordinovány v rámci skupiny G20; avšak dokud k tomu nedojde, musí EU vypracovat své vlastní regulativní normy a mechanismy kontroly a dohledu. Naši občané již totiž nebudou ochotni tolerovat další záchrannou operaci takového rozsahu, jehož jsme byli svědky. Při výhledu do roku 2030 je zjevné, že Evropané budou potřebovat vysoce konkurenceschopné a udržitelné sociálně tržní hospodářství, aby bylo možné zachovat sociální soudržnost a bojovat proti změně klimatu. To bude vyžadovat ambiciózní reformní program s jasnými prioritami a mnohem účinnějšími mechanismy prosazování, než které nabízí otevřená metoda koordinace. V této souvislosti očekáváme, že součástí tohoto širšího úsilí bude nová strategie Komise „Evropa 2020“. EU proto musí bez dalšího odkladu provést strukturální reformy, které byly stanoveny v lisabonské agendě a dosud nebyly uskutečněny. Za tímto účelem bude zapotřebí reformovat prováděcí mechanismy nové strategie prostřednictvím účinnějšího systému pobídek, a zajistit tak faktické splnění cílů, o nichž rozhodla Evropská rada a další evropské orgány. Klíčovým strategickým nástrojem zajištění úspěchu ve světové ekonomice je lidský kapitál. Evropa však na cestě ke znalostní ekonomice značně zaostala. Aby dostihla ostatní, bude muset vyvíjet koordinované úsilí. Členské státy musí za pomoci soukromého sektoru mobilizovat zdroje, které přislíbily investovat do výzkumu a vývoje, a reformovat všechny aspekty vzdělávání, včetně odborné přípravy. Unie musí také uplatňovat své vlastní revidované rozpočtové nástroje a lépe využívat Evropskou investiční banku a Evropský investiční fond. Rovněž musíme zvážit možnost vytvoření nových zdrojů příjmu, například zavedením daně z uhlíku.
5
EU musí provádět společnou energetickou politiku zahrnující vnitřní i vnější rozměr, která nám umožní dosáhnout větší energetické účinnosti a úspor toho druhu, jež prosazuje strategie Evropa 2020, a diverzifikovat naše dodávky energie z třetích zemí. Evropané také musejí zahájit vážnou debatu o potřebě zajistit v Evropě bezpečnou jadernou energii a vymezit rysy stálého systému pobídek pro rozvoj alternativních zdrojů energie. EU musí i nadále stát v čele boje proti změně klimatu. Aby však v nově vznikajícím světovém řádu měla větší vliv a význam, musí se vyvarovat opakování chyb, jichž jsme se dopustili v Kodani. Bude nezbytné vytvořit skutečně společnou vyjednávací strategii, jež by nám umožnila lépe hájit naše zájmy. Evropané musí řešit svůj demografický problém. Nebudou-li přijata naléhavá opatření, naše stárnoucí společnosti budou neudržitelně zatěžovat důchodové a zdravotní systémy a systémy sociálního zabezpečení a ohrozí naši hospodářskou konkurenceschopnost. Prioritní opatření musí zahrnovat zvýšení podílu žen na trhu práce, usnadnění sladění pracovního a soukromého života, změnu přístupu k odchodu do důchodu tak, aby byl považován za právo, a nikoli za povinnost, a vypracování proaktivnější přistěhovalecké politiky, která bude odpovídat našim demografickým potřebám a potřebám trhu práce. EU musí posílit jednotný trh a odolat svodům ekonomického nacionalismu a musí tento trh dotvořit tak, aby zahrnoval služby, digitální společnost a jiná odvětví, u nichž se dá předpokládat, že se stanou hybnými silami růstu a vytváření pracovních míst na trhu, který představuje 500 milionů uživatelů a spotřebitelů. Posílení a dotvoření jednotného trhu by měla doprovázet lepší daňová koordinace. Evropané musí reformovat trh práce a modernizovat postupy správy a řízení podniků. Máme-li plně využít potenciálu technologické revoluce, musíme provést rozsáhlé změny našich struktur trhu práce. Některé členské státy již úspěšně provedly reformy založené na modelu flexikurity; z jejich zkušeností musíme čerpat ponaučení a současně tyto poznatky uzpůsobovat našim odlišným vnitrostátním podmínkám. V ekonomice, která neustále prochází změnami, musíme zvýšit zaměstnatelnost našich pracujících a flexibilitu našich společností. Prioritou se musí stát zvýšení produktivity práce a toto zvýšení se musí přímo úměrně odrazit ve výši příjmů. Řešení těchto výzev nebude vyžadovat žádnou změnu Smlouvy. Tato zpráva rovněž v souladu s naším mandátem přísně nerozlišuje jednotlivé úrovně pravomoci a ani nestanoví, na jaké úrovni je třeba konat. Nezabývali jsme se tím, kdo by měl konat, ale spíše tím, jaký postup by měl být zvolen, a to bez zbytečné prodlevy. To rovněž znamená, že je naléhavě nutné posoudit stávající rozpočtové úrovně a priority, včetně finančních prostředků vyčleněných Unií i členskými státy na plnění priorit
6
dohodnutých na úrovni EU. Pokud jsou ke splnění ambiciózních cílů k dispozici jen omezené zdroje a slabé prováděcí mechanismy, výsledek může být jen zklamáním. Má-li EU dosáhnout svých cílů, Evropská rada a Euroskupina budou muset v koordinaci s Komisí a Evropským parlamentem posílit svou vedoucí úlohu. Při provádění těchto reforem musíme plně využívat nových nástrojů obsažených v Lisabonské smlouvě, abychom zajistili větší účast občanů na činnosti Unie, vypracovali účinnou politiku vnitřní a vnější bezpečnosti, vytvořili lepší vztahy s našimi sousedy a posílili schopnost zastupovat naše zájmy v zahraničí. Projekt EU by měl být současně projektem občanů. Naši občané jsou přesvědčeni – a podle průzkumů často více než jejich vedoucí představitelé –, že je v zájmu Unie a jejích členských států, aby se EU stala významnějším a efektivnějším globálním aktérem a aby vystupovala jednotně ve snaze prosazovat naše společné zájmy. Naši občané požadují větší evropskou koordinaci v boji proti organizované trestné činnosti a terorismu, neboť si uvědomují, že je to jediný způsob, jak řešit tyto výzvy v prostoru, v němž lidé mohou svobodně překračovat hranice. Naši občané si jsou vědomi, že náš blahobyt, rozvoj a bezpečnost souvisejí s blahobytem, rozvojem a bezpečností našich sousedů, s nimiž musíme obzvláště úzce spolupracovat za účelem prosazování našich společných zájmů. Naši občané vědí, že naše zahraniční politika bude vlivnější a účinnější, budeme-li schopni společně hájit naše zájmy, a nikoli vystupovat nejednotně a soupeřit mezi sebou o hlavní úlohu, jako tomu bylo v dobách minulých. Naši občané si přejí, aby Evropská unie sloužila jejich zájmům, a proto očekávají, že při pohybu v rámci Unie si vždy zachovají svá sociální, občanská, rodinná a zaměstnanecká práva. Právě zajištěním přenositelnosti sociálních práv se Unie stane pro naše občany smysluplnější. To vše vyžaduje novou dohodu mezi evropskými orgány a hospodářskými a společenskými aktéry i mezi jednotlivými úrovněmi veřejné moci – celostátní, regionální a místní. Situace zejména vyžaduje pevné politické vedení, tedy vedení, v jehož rámci bude možné vést otevřený a přínosný dialog s občany a řešit věci společně. Zajištění podpory našich občanů bude mít zásadní význam nejen proto, aby se Unie mohla vypořádat se sociálním a hospodářským dopadem krize, ale také proto, aby mohla provést strukturální reformy, jež budou nezbytné, má-li se Evropa stát v budoucnu silnější.
7
EU je více než jen společný trh. Je rovněž unií hodnot. S podporou občanů Evropy může EU stát v čele úsilí o řešení závažných celosvětových výzev. Naši občané musí čelit krizi, kterou nezpůsobili, a proto bude jejich důvěra v evropský projekt obnovena pouze v případě, že je budou jejich vedoucí představitelé pravdivě informovat o rozsahu úkolů, jež bude třeba řešit, a pokud budou vybídnuti k vynaložení úsilí srovnatelného s úsilím, jež přineslo Evropě prosperitu po druhé světové válce. Se srdečným pozdravem
ČLENOVÉ REFLEXNÍ SKUPINY Felipe González Márquez, předseda Jorma Ollila, místopředseda Rem Koolhaas
8
Vaira Vīķe-Freiberga, místopředsedkyně Lykke Friis (do listopadu 2009) Richard Lambert
Mario Monti
Rainer Münz
Kalypso Nicolaïdis
Nicole Notat
Wolfgang Schuster
Lech Wałęsa
SPIS TREŚCI
ÚVODNÍ SLOVO ČLENŮ REFLEXNÍ SKUPINY PRO EVROPSKOU RADU
3
EU MÁ MOŽNOST VOLBY
11
MODERNIZACE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO MODELU
15
RŮST PROSTŘEDNICTVÍM ZNALOSTÍ: POSILOVÁNÍ POSTAVENÍ JEDNOTLIVCE
21
DEMOGRAFICKÁ VÝZVA: STÁRNUTÍ, MIGRACE A INTEGRACE
25
ENERGETICKÁ BEZPEČNOST A ZMĚNA KLIMATU: NOVÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE
31
VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ BEZPEČNOST: NEUSTÁLÁ VÝZVA
37
EVROPA VE SVĚTĚ: POTŘEBA SEBEVĚDOMĚJŠÍHO VYSTUPOVÁNÍ
43
EU A JEJÍ OBČANÉ
47
VYUŽÍVÁNÍ SILNÝCH STRÁNEK EU
51
PODĚKOVÁNÍ
53
9
10
EU MÁ MOŽNOST VOLBY
Od konce studené války jsme svědky neuvěřitelně rychlých
Tato situace představuje pro Evropskou unii výzvu, která
a rozsáhlých změn. Posledních dvacet let poznamenalo vše:
nemá obdoby. Po většinu své existence zajišťovala Unie
způsob, jakým pracujeme, konzumujeme, cestujeme, jak
vnitřní stabilitu, neboť v době po druhé světové válce
spolu komunikujeme, důvody naší empatie, otázky, jež v
nastolila na polovině kontinentu mír a demokracii a vytvo-
nás vzbuzují obavy, – to vše se změnilo. A většina těchto
řila značnou prosperitu. Později začlenila prostřednictvím
změn nás zaskočila. Světová finanční krize je pouze poslední
procesu bezprecedentní politické a hospodářské integrace
z řady událostí, jež otřásly tím, o čem jsme byli přesvědčeni
druhou polovinu Evropy. Tyto úspěchy umožnily EU stát
a v co jsme věřili. Poprvé v nejnovějších dějinách Evropy
se největší světovou hospodářskou velmocí, vyznačující se
panují všeobecné obavy, že dnešní děti nebudou mít tak
jednotným trhem a měnou. Přesto však evropští občané,
dobré životní podmínky, jako měla generace jejich rodičů.
když pohlížejí do stále složitější a nejisté budoucnosti,
Doba, v níž dnes žijeme, je dobou nejistoty.
nemají společný cíl, který byl příznačný pro poválečné období.
Budoucí očekávání ohledně Evropské unie v roce 2030 „Uveďte prosím u následujících možností, zda podle vašeho názoru v roce 2030 Evropská unie ….?“ Nevím
Pravděpodobně ne
Pravděpodobně ano
„…bude mít mezi ekonomickými mocnostmi druhořadé postavení.“
„…bude mít díky euru silnější měnu než dolar.“
„…bude vedoucí diplomatickou silou ve světě.“ v%
„…bude značně přesahovat hranice evropského kontinentu.“ Zdroj: Eurobarometr 6/2009, EU 27
11
Budoucí očekávání, pokud jde o život evropských občanů v roce 2030 „Představte si Evropskou unii v roce 2030. Bude ve srovnání s dnešním stavem život evropských občanů…?“ snazšíobtížnější-
stejný-
Nevím
v% Zdroj: Eurobarometr 6/2009, EU 27
Úspěchy, jichž EU dosáhla, se týkaly zejména jejího vlast-
kého rozvoje stát Asie, která bude vyrábět zboží vysoké
ního území. Během jednotlivých fází integrace byl svět
hodnoty, jež bude schopné změnit produkci a celkovou
obklopující Evropu relativně stabilní. Dnes je situace napro-
kvalitu života.
sto odlišná. Na celém světě dochází k rychlým změnám. V příštích dvaceti letech bude nejen existovat několik
Současně s tím, jak rozvíjející se ekonomiky postupně
mocenských pólů, ale změní se rovněž těžiště světa –
dosahují životní úrovně běžné v rozvinutém industrializo-
přesune se do Asie a k světovému jihu, k novým veřejným
vaném světě, narůstá světová spotřeba energie. V roce
a soukromým aktérům, k nadnárodním institucím. Výzvy,
2030 bude světová poptávka po energii pravděpodobně o
před nimiž dnes Evropa stojí, souvisejí jak s vývojem za
50 % vyšší než v současnosti, přičemž fosilní paliva budou
jejími hranicemi, tak s váhavostí EU při reakci na ně. Má-li
představovat 80 % dodávek. Vzroste závislost na dovozu
Unie zabezpečit svoji budoucnost, bude muset přizpůsobit
energie – EU bude dovážet téměř dvě třetiny energie, již
své cíle a politiky tak, aby v tomto rychle se měnícím světě
bude potřebovat.
obstála. Dále je pravděpodobné, že dostupnost energie a dalších nezbytných zdrojů bude nepříznivě ovlivněna změnou
Doba dramatických změn ve světě
klimatu a podle řady prognóz nastane v roce 2030 v této oblasti závažný nedostatek. K cenové nestabilitě a nejis-
Období posledních dvaceti let bylo plné zvratů a lze
totě dodávek přispěje rovněž politická nestabilita v zemích
očekávat, že příštích dvacet let bude ještě více nesta-
bohatých na energetické zdroje. Obnovitelné zdroje ener-
bilních. Vzniká nový multipolární svět, v němž je moc
gie budou růst rychleji než tradiční zdroje, avšak v roce
méně koncentrovaná a vývoj mezinárodní situace složi-
2030 budou nadále představovat pouze malou část světo-
tější. Vzhledem k pomalejšímu růstu v EU ve srovnání se
vých dodávek energie. Tento trend zhoršuje skutečnost,
zeměmi, které jsou jejími hlavními konkurenty, se její podíl
že se nám nedaří zastavit ztrátu biologické rozmanitosti,
na světovém bohatství nevyhnutelně zmenšuje. Po dlou-
což má závažné dopady na dlouhodobou hospodářskou
hou dobu přispíval lidský kapitál EU k rozvoji její ekonomiky
udržitelnost.
na základě přelomových inovací a kreativity. Avšak nyní se do popředí dostávají jiné regiony díky vyšší úrovni investic
Toto vše se odehrává na pozadí převratných společenských
do výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Očekává
změn probíhajících v našich zemích. Ve stárnoucí společ-
se, že v roce 2030 bude v čele vědeckého a technologic-
nosti, kde na jednoho pracovníka ve srovnání s dneškem
12
připadne téměř dvojnásobný počet osob starších 65
se pro EU mohl stát počátkem nové éry a v průběhu příš-
let, budou členské státy EU muset vynaložit značné úsilí
tích 50 let by Evropa mohla vystupovat jako sebevědomý
v souvislosti s financováním systémů sociální podpory a
globální aktér, nebo by se Unie a její členské státy naopak
udržením starších osob na trhu práce. Vzhledem k tomu,
mohly postupně ocitnout v marginálním postavení a stát
že domácí nabídka pracovních sil a dovedností klesá,
se stále více irelevantním západním poloostrovem asijského
Evropa bude muset přilákat více pracovníků z řad přistě-
kontinentu.
hovalců, což bude mít důsledky pro naši schopnost řídit sociální integraci. A konečně technologická a komunikační
Úsilí vyvíjené na globální úrovni by v žádném případě
revoluce mění naše soukromé i profesní vztahy a přináší
nemělo vést k omezení domácích reforem; bez solidního
nový způsob života a práce, jemuž se mnozí přizpůsobují
růstu v celé Evropské unii a bez její vnitřní soudržnosti
jen s obtížemi.
nelze dosáhnout vnějšího vlivu. Naše současná éra se však zjevně stala globální, přičemž tento proces změny přináší nové vítěze i nové poražené. Nechceme-li rozšířit řady
Pro EU je volba jasná: reforma, nebo úpadek
poražených, musíme nyní přistoupit k odvážným činům.
Mnohé z těchto změn urychlila současná hospodářská a finanční krize, která je od velké hospodářské krize z 30.
Proč Evropská unie?
let minulého století nejhorší krizí svého druhu, z níž se EU bude zotavovat řadu let. Krize odhalila strukturální
Výzvy, před nimiž dnes stojíme, jsou jiné než výzvy minu-
nedostatky, jimiž trpí ekonomiky většiny evropských zemí:
losti a vyžadují jiná řešení. Relativní demografický a hospo-
nízkou produktivitu, strukturální nezaměstnanost, nedosta-
dářský pokles, změna klimatu nebo nedostatek energie
tečnou pružnost trhu práce, zastaralé dovednosti a nízký
představují výzvy, jež
růst.
lze náležitě pochopit a řešit pouze tehdy, budou-li zasazeny do regionálního a celosvětového kontextu. Právě v
Současně však mírnější dopad krize na země jako Čína a
tomto ohledu může EU jakožto subjekt, který je mnohem
Indie a jejich mnohem rychlejší hospodářské oživení vedly
více než jen souhrnem svých členských států, prokázat
k tomu, že mnozí zaujali k rychlým změnám ovlivňujícím
svoji hodnotu. Pokud EU využije celé řady mocenských
světovou ekonomiku méně příznivé stanovisko. Dnes
úrovní, od globální až po místní, bude schopná více než
panují obavy, že rozvíjející se ekonomiky využijí strukturál-
kterýkoli členský stát uspět při řešení nejzávažnějších výzev
ních nedostatků Evropy k dosažení svého plného hospo-
21. století.
dářského potenciálu. Popravdě řečeno, současné posuny v hospodářské produkci mohou být vzájemně prospěšné
To však nenastane automaticky. EU sice má k dispozici
a mohou vést k všeobecně vyšší míře investic, obchodu a
nezbytné struktury a nástroje, ale současně je zapotřebí,
spotřeby. EU však nemůže očekávat, že vzestup ostatních
aby těchto struktur a nástrojů využívaly členské státy, a to
zemí nezbytně povede k situaci, která bude prospěšná pro
s rozhodností a ke správným účelům. Společný program
všechny. Nepřizpůsobí-li se EU požadavkům světového
EU se v zásadě týká dvou obecných a společných úkolů:
hospodářství, existuje reálné nebezpečí, že se relativní
zajištění udržitelnosti našeho sociálního a hospodářského
úpadek Evropy stane absolutním.
modelu a vytvoření nástrojů na podporu a obranu tohoto modelu, spolu s našimi společnými hodnotami a zájmy, v
Po 50 letech konsolidace – prostřednictvím prohlubování
celosvětovém měřítku. Je proto zapotřebí podpořit novou
i rozšiřování – stojí EU před zásadní volbou. Rok 2010 by
13
Významné výzvy v roce 2030 „Představujete-li si stále rok 2030, jaké budou podle vašeho názoru dvě nejvýznamnější výzvy, jimž bude (VAŠE ZEMĚ) čelit v roce 2030?“ (MAXIMÁLNĚ 2 ODPOVĚDI) Hospodářská situaceNezaměstnanostKriminalita DůchodyOchrana životního prostředíSystém zdravotní péčePřistěhovalectvíRostoucí ceny / inflaceTerorismusDaněBydleníVzdělávací systémObrana / zahraniční věci-
Nevím: 8 %
v% Zdroj: Eurobarometr 6/2009, EU 27
strategii Komise „Evropa 2020“, avšak současně bude
Přesto evropští občané stále obtížně nalézají v EU řešení
třeba ji zasadit do širší perspektivy.
svých problémů. Má-li být náš úkol sdílen, musí za evropský projekt přijmout odpovědnost politici i občané. Budou-
Aby se EU stala účinným a dynamickým globálním akté-
li vlády oportunisticky zaujímat k EU a jejím orgánům
rem, bude rovněž muset zajistit, že se podstatným prvkem
odcizený nebo nepřátelský postoj, existuje jen malá naděje,
evropského projektu stane solidarita. Solidarita není
že se občané s EU ztotožní takovým způsobem, který jí
nepodmíněným nárokem – závisí na individuální a kolek-
umožní dosáhnout úspěchů. Pro úspěch EU je naopak
tivní odpovědnosti. Jako taková je a musí být pro EU obec-
třeba, aby umožněním větší účasti a transparentnosti
nou zásadou při tvorbě politik a při rozvoji vztahů na všech
znovu získala podporu svých občanů.
úrovních, mezi jednotlivci a generacemi i mezi jednotlivými obcemi, regiony a členskými státy.
14
MODERNIZACE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO A SOCIÁLNÍHO MODELU Jedním ze základních prvků Evropského společenství je
Avšak vzhledem k novým naléhavým výzvám na domácí
specifický hospodářský a sociální model, který je v Lisabon-
i celosvětové úrovni, je třeba tento model neprodleně
ské smlouvě označován jako „vysoce konkurenceschopné
nově vymezit a přizpůsobit měnící se situaci. V posled-
sociálně tržní hospodářství“. Existuje řada jeho variant s
ních dvou desetiletích minulého století se v porovnání s
kvalitativně odlišnými výsledky, obecně však všechny tyto
hlavními obchodními partnery snížil potenciál EU vytvá-
varianty spadají do jednoho rámce. Tento model, který
řet růst a pracovní místa, a zlepšovat tak životní úroveň.
vychází z přesvědčení, že prostřednictvím trhu by mělo
Ačkoli několika členským státům EU se podařilo se tomuto
být dosahováno hospodářského růstu v zájmu sociálních
trendu vyhnout, celkově tato situace přetrvává dodnes.
cílů, je veřejností všeobecně akceptován. Po druhé světové
Současná finanční a hospodářská krize odhalila strukturální
válce napomohl přeměně Evropy v oblast se silnými
nedostatky evropské ekonomiky, a stala se tak varovným
průmyslovými odvětvími a službami s nesmírným poten-
signálem. Vzhledem k tomu, že EU čelí rostoucí konkurenci
ciálem pro vytváření pracovních míst, díky němuž mohl
ze strany nově se rozvíjejících a rozvinutých ekonomik,
být zaveden spravedlivý systém sociální ochrany. Byla tak
musí přijmout nový smělý reformní program s cílem zvýšit
vytvořena „pozitivní spirála“ spojující solidaritu, odpověd-
hospodářskou efektivitu.
nost a konkurenceschopnost. Konsensus, který ohledně modelu existuje, současně závisí na tom, zda bude jeho sociální a tržní rozměr i nadále
Trh ve městě – obchod je koneckonců vždy místní záležitostí.
Foto: Schubert
15
Programy odborné přípravy a vzdělávání – klíč k profesnímu úspěchu.
Foto: Hass
v rovnováze. Tato rovnováha byla postupně narušena v
EU může proces růstu podpořit dalším rozvojem vnitřního
důsledku rostoucích sociálních nerovností. Pro některé
trhu, například v oblasti služeb, potíráním všech forem
občany EU zůstává nadále realitou sociální vyloučení a
protekcionismu a zajištěním úspěšného završení jednání z
špatné pracovní podmínky. Řešení tohoto problému nezna-
Dohá. Zbytečná zátěž kladená na pracovní síly a na společ-
mená konec hospodářské reformy. Nový důraz na zvyšo-
nosti nesmí brzdit růst odvětví dynamických a inovativních
vání hospodářské efektivity naopak vyžaduje nové sociální
služeb; současně je třeba podporovat podnikání a přijímání
politiky. Jinak řečeno, udržitelnost evropského hospodář-
rizika. Společně se domníváme, že technologické změny,
ského a sociálního modelu bude záviset na naší schopnosti
globalizace a stárnoucí populace si žádají neodkladné
znovu nastolit dynamickou rovnováhu mezi hospodářským,
strukturální reformy, které povedou k posílení flexibility,
sociálním a environmentálním rozměrem rozvoje.
konkurenceschopnosti a dynamiky. K zajištění většího počtu a lepší kvality pracovních míst
Úsilí o dosažení růstu a zaměstnanosti
je nezbytná reforma pracovního trhu. Členské státy by se měly zaměřit na zlepšení tří hlavních aspektů trhů práce:
Nezbytným předpokladem zvyšování životní úrovně je
flexibility a jistoty pro své pracovní síly (tzv. „flexikurity“),
silná a celosvětově konkurenceschopná ekonomika, která
pracovní mobility a podnikové kultury a manažerských
se vyznačuje vysokou produktivitou. Hospodářský růst je
postupů. Rovněž je třeba zvýšit míru participace pracov-
stále více závislý na technologických změnách a větší speci-
ních sil (o této otázce je pojednáno níže v části věnované
alizaci v kontextu prohlubující se globalizace. Tento vývoj
demografii).
má vliv na pracovníky a společnosti, jakož i na fungování trhů a řízení společností, neboť jde o proces strukturálních
Jedním z klíčových předpokladů zachování produktivity
změn. Digitalizace rozšiřuje možnosti využívání externích
je schopnost pracovníků přizpůsobovat se neustálým
dodavatelů (outsourcing) a revoluce v oblasti informačních
změnám ve výrobě. Pracovní flexibilita musí být vyvá-
a komunikačních technologií může v příštích desetiletích
žena pracovní jistotou. V rychle se měnícím světě není
významně přispět k růstu produktivity.
třeba chránit pracovní místa, ale spíše osoby, které ztratí
16
práci, a to zvýšením možností jejich pracovního uplat-
povinnostmi a závazky. Zvláště systémy sociálního zabez-
nění. Tuto ochranu nejlépe poskytne „flexikurita“, která
pečení by měly být uzpůsobeny tak, aby spíše napomáhaly
umožní pracovníkům využívat změn trhu práce a usku-
rychlému opětovnému začleňování na trhu práce, než aby
tečnit přechod do lepšího zaměstnání. V této souvislosti
poskytovaly dlouhodobou podporu osobám v produktiv-
má zásadní význam schopnost získávat a přizpůsobovat
ním věku.
dovednosti v průběhu celého života, jakož i podmínky pro přenášení dovedností mezi členskými státy i v rámci
S ohledem na stávající rozdělení pravomocí v oblasti
jednotlivých států.
sociální politiky by měly být přednostně stanoveny jasně formulované a společně dohodnuté cíle v souladu s dopo-
V současné době pracovníci a podnikatelé stále obtížně
ručeními agendy „Evropa 2020“. Členské státy by se měly
získávají přístup k pravidlům a nařízením, která se týkají
chopit iniciativy a začít s odstraňováním nerovných podmí-
uzavírání pracovního poměru nebo zahájení podnikatelské
nek existujících z důvodu dvouúrovňového trhu práce, na
činnosti, a mají potíže jim porozumět. Byrokratické postupy
němž určité skupiny zaměstnanců mají výhodu stálého
nelze žádnými předpisy zcela zrušit, neměly by však být
zaměstnání, zatímco jiní pracovníci tuto výhodu nemají a
překážkou mobility. Dále je nezbytné s konečnou platností
neustále jim hrozí propuštění.
zajistit snadnou přenositelnost práv v oblasti sociálního zabezpečení mezi jednotlivými členskými státy. Je třeba
Členské státy by rovněž měly vyčlenit přiměřené zdroje pro
zajistit uznávání kvalifikací v celé EU a podporovat mnoho-
účely boje proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskrimi-
jazyčnost. EU by měla rovněž vytvořit novou „politiku
naci na základě pohlaví, například prostřednictvím prová-
profesní fluktuace“, která by podněcovala a usnadňovala
dění stávajících právních předpisů EU s cílem zajistit dohod-
přechody mezi zaměstnáními a podporovala sociální
nuté minimální normy. Významnou součástí tohoto úsilí
rozměr Unie.
bude posílení postavení uchazečů o zaměstnání a dalších sociálních partnerů. Dobrým začátkem by bylo zlepšení
Dále jsou zapotřebí dalekosáhlé změny podnikové kultury
informací dostupných v rámci Evropských služeb zaměstna-
a manažerských postupů podniků, má-li být úsilí o zlep-
nosti (EURES) a rozšíření dostupnosti e- infrastruktury pro
šování dovedností jejich zaměstnanců korunováno úspě-
domácnosti, školy a podniky.
chem. Společnosti budou muset více podporovat iniciativy pracovníků a otevřené inovace ke zvýšení konkurence-
Zajištěním náležité koordinace v oblasti sociální a daňové
schopnosti prostřednictvím nových výrobních postupů a
politiky může EU posílit schopnost členských států plnit
technologií. Rovněž budou muset v rámci podniků pěsto-
sociální cíle v souladu s jejich vlastními prioritami, aniž by
vat kulturu odpovědnosti.
to vedlo k narušení hospodářské soutěže nebo jednotného trhu. Na podporu cílů týkajících se sociální soudržnosti a boje proti chudobě, které byly dohodnuty na úrovni EU, by
Naplňování evropských sociálních ambicí prostřednictvím nových cílených politik
měla být plně využita Evropská investiční banka a Evropský
Toto nové úsilí o hospodářskou reformu musejí doprová-
EU by také měla přispět k dosažení cíle, jímž je zdravá
zet nová cílená opatření, jejichž úkolem bude poskytnout
evropská populace – jež má zásadní význam z ekono-
jednotlivcům větší jistotu a solidaritu. Systémy sociální
mického i sociálního hlediska –, zejména prostřednictvím
podpory musí být důsledně chráněny před zneužitím nebo
rozvoje průmyslových odvětví a služeb souvisejících se
„morálním hazardem“. Práva a nároky musí být vyváženy
zdravotní péčí, zdravým způsobem života a stárnutím.
sociální fond.
17
S ohledem na krizi by dále svůj díl odpovědnosti měly
ných lhůtách dojde k rozšíření jednotného trhu i na oblasti,
přijmout podniky a zavázat se k samoregulaci v oblasti
v nichž dosud neexistuje nebo v nichž není dostatečně
etiky, odpovědnosti, sociálního a environmentálního pově-
rozvinut, především na oblast služeb, včetně finančního
domí, opatření proti diskriminaci, celoživotního učení a
sektoru. To by mělo být spojeno s rozvojem iniciativ, nebo
trvalého zlepšování pracovních podmínek.
dokonce s prohlubováním integrace v oblasti soudržnosti a sociální a daňové politiky a současně by měl být zohledňován požadavek, aby EU byla konkurenceschopná. Záro-
Vytváření podmínek prospěšných všem stranám: nová politika pro jednotný trh
veň s úsilím o pokrok směrem k nízkouhlíkové ekonomice musí být přijata opatření na podporu sociálního začleňování, zejména ve vztahu ke vzdělávání, zaměstnanosti,
Je třeba, aby se výše uvedená sociální a ekonomická
informacím, zdraví a bankovním službám.
opatření mohla opřít o plně fungující jednotný trh. Rozvoj jednotného trhu již dlouho narušují dva souběžné procesy: odmítavý postoj některých členských států k uplatňování pravidel vnitřního trhu, hospodářské soutěže a státní
Posílená hospodářská správa: v zájmu stability a konvergence
podpory a tendence jiných členských států bránit se byť jen umírněným návrhům v oblasti daňové koordinace, které by
Světová finanční krize a rostoucí rozdíly v hospodářské situ-
mohly zlepšit fungování jednotného trhu a rozptýlit obavu,
aci jednotlivých členských států jsou také dalším potvrze-
že jednotný trh může bránit plnění sociálních cílů.
ním toho, že je v EU zapotřebí posílená hospodářská koordinace. Základním předpokladem hospodářského úspěchu
Nebudeme-li tuto situaci řešit, mohly by uvedené tendence
a jednoty EU obecně a eurozóny obzvláště je obnovení úsilí
prohloubit nepříznivý vliv daňových systémů na vytváření
o konvergenci, jež bylo vynakládáno v 90. letech a jež by
pracovních míst a zvýšit obtíže členských států při odstra-
rovněž vedlo k rozšíření eurozóny. Úsilí o konvergenci by
ňování nerovných podmínek. Rovněž by to znamenalo
mělo být založeno na těchto opatřeních:
radikální omezení sociální ochrany a posílilo zamítavý postoj k integraci. Stručně řečeno, hospodářský a sociální
– pověřit řízením hospodářské koordinace Evropskou
rozměr rozvoje by se ocitl v situaci znamenající prohru
radu, která by plně respektovala úlohu Komise a úzce
všech zúčastněných.
spolupracovala s Evropským parlamentem, Komisí a dalšími příslušnými hospodářskými institucemi; posílit a
Současná hospodářská krize dále poukázala na to, že je
rozšířit úkoly Euroskupiny v oblasti koordinace v rámci
nezbytné dodržovat pravidla jednotného trhu. Uchylování
interního i externího řízení měnové unie;
se k ekonomickému nacionalismu by mělo za následek pouze větší obtíže při překonávání krize a menší konku-
– posílit postupy dohledu nad vnitrostátními rozpočty s
renceschopnost evropské ekonomiky. Přesto jsme svědky
cílem zajistit transparentnost a udržitelnost veřejných
toho, že v mnoha členských státech jsou až příliš běžné
financí; vybízet členské státy k harmonizaci rozpočto-
sklony k protekcionismu, ať již na úrovni veřejného mínění,
vých procesů a kalendářů;
nebo mezi politickými představiteli. – rozšířit makroekonomickou koordinaci tak, aby se Vzhledem k této nepříznivé situaci nebude možné oživit
vztahovala i na soukromé zadlužení, na platební
a dotvořit jednotný trh bez nové strategie či politiky.
bilanci a obecněji i na podmínky zajišťující konkurence-
Součástí této politiky by měl být závazek, že ve stanove-
schopnost;
18
Nové veletržní centrum ve Stuttgartu: jeden z největších střešních fotovoltaických systémů na světě. Foto: © Dirk Wilhelmy pro Planet Energy a Projektgesellschaft Neue Messe
– posílit celkovou důvěryhodnost rozpočtů vytvořením
bude EU muset přehodnotit nejen svůj přístup k územnímu
finančního nástroje určeného ke zvládání neočekáva-
plánování, městům a dopravě a vzdělávání a své spotřební
ných krizí a asymetrických šoků za současného zohled-
zvyklosti, ale také svůj růstový model. Je zapotřebí „nová
nění rizik morálního hazardu;
průmyslová strategie“, která by prosazovala nové zelené technologie a udržitelné průmyslové procesy. Na podporu
– posílit fungování finančních institucí a dohled nad nimi
uvedeného by EU měla:
s cílem zabránit nadměrnému využívání pákového mechanismu a nadměrnému přijímaní rizika;
– přijmout evropský inovační akt, který zjednoduší možnosti financování, a posílit postavení Evropského
– posílit investiční úsilí EU stanovením cílových hodnot
inovačního a technologického institutu, aby mohl
pro růst podílu investic na veřejných výdajích členských
zavádět společné programy pro inovace v rámci celé
států, zvýšit zdroje Evropské investiční banky a Evrop-
EU;
ského investičního fondu a upravit evropský regulační rámec tak, aby přilákal více dlouhodobých investorů
– vypracovat iniciativu týkající se výzkumu malých
a podpořil obezřetné bankovnictví, které by se zabý-
podniků, jež by mladým a inovativním malým podni-
valo potřebami reálné ekonomiky spíše než finančními
kům umožnila přístup k trhům veřejných zakázek;
spekulacemi. – zvýšit přidanou hodnotu rostlinné i živočišné výroby a potravinářského průmyslu a současně zmenšit jejich
Výzva environmentální udržitelnosti
negativní environmentální dopad zlepšením přístupu k novým technologiím a zvyšováním informovanosti
Úkol spočívající v novém vymezení evropského hospo-
spotřebitelů;
dářského a sociálního modelu dále komplikuje výzva, již představuje environmentální udržitelnost. V této souvislosti
19
– v rámci Evropského technologického institutu vytvořit nebo vyčlenit řadu evropských výzkumných středisek, která budou zaměřena na obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost, informační a komunikační technologie potřebné pro udržitelný rozvoj a dopravní sítě, biotechnologie a nanotechnologie; – přijmout strategii pro přechod k nízkouhlíkové společnosti s cílem stanovit vizi nízkouhlíkové ekonomiky do roku 2030 a kroky, jež musí EU i členské státy učinit, aby se tato vize stala skutečností.
Vyhnout se chybám Lisabonské strategie Chce-li EU skutečně provést reformu, musí náležitě uzpůsobit své řídící struktury a zdroje. Takové je ponaučení z Lisabonské strategie, jejíž slib zajistit Evropě konkurenceschopnost zmařily slabé mechanismy provádění. Zejména by měla být posílena vazba mezi společnými pokyny stanovenými na úrovni Společenství a jejich prováděním na úrovni členských států, v souladu s rozdělením pravomocí uvnitř každé země, prostřednictvím účinného mechanismu vzájemného tlaku (veřejné označení těch, kdo nedodržují pravidla, „name and shame“), jakož i pozitivních pobídek, finančních a jiných. V neposlední řadě by hodnotící postupy měly být zaměřeny spíše na výsledky než na vstupy nebo procesy. Současně s tím je třeba soudržnějším způsobem využívat vlastní finanční zdroje EU, zdroje Evropské investiční banky a rozpočtové zdroje členských států a sloučit prostředky určené k plnění dohodnutých priorit. Pozornost musíme zaměřit zejména na vytváření růstu a pracovních míst. Nemůže jít o jakákoli pracovní místa – musejí odpovídat požadavkům znalostní společnosti; ani nemůže jít o jakýkoli druh růstu, ale o růst, který je udržitelný a není vyjádřený pouze pomocí HDP. Tímto směrem by se Evropa měla do budoucna vyvíjet.
20
RŮST PROSTŘEDNICTVÍM ZNALOSTÍ: POSILOVÁNÍ POSTAVENÍ JEDNOTLIVCE V posledních dvou desetiletích zaznamenaly významný
evropských studentů, kteří studují mimo Evropu. EU
rozmach znalostní a kreativní průmyslová odvětví a služby,
rovněž zaostává v oblasti vysokoškolského vzdělávání, což
které zásadním způsobem přispívaly k zaměstnanosti a
dokládá skutečnost, že mezi stovkou nejlepších vysokých
hospodářské dynamice v Evropě. Doba, kdy bylo možné
škol na světě je v současné době pouze 27 škol z EU oproti
měřit konkurenční výhodu EU prostřednictvím mzdových
57 školám v USA. EU je také slabě zastoupena v rámci poli-
nákladů, je již dávno pryč. Dnes se základním kritériem
tických, podnikatelských a environmentálních debat vede-
stala inteligence, inovace a kreativita. Jsou zárukou
ných za jejími hranicemi.
budoucí prosperity Evropy. Žijeme ve světě, který si žádá nejen vysoce hodnotné výrobky a trhy, ale stále více i
EU si nemůže dovolit zůstat tváří v tvář tomuto trendu
vysoce hodnotné dovednosti.
nečinná. Klíčovým strategickým nástrojem k zajištění kariérního růstu jednotlivců a pokroku evropské společnosti
Nicméně Evropa v oblasti dovedností postupně zaostává.
jako takové je lepší využívání lidského talentu. Má-li EU
Budou-li pokračovat současné investiční trendy, může
dostát svému slibu, že vytvoří znalostní společnost, musí
se stát, že v roce 2025 bude v čele vědecko-technického
zajistit špičkovou úroveň ve všech fázích vzdělávacího
rozvoje stát Asie, která zastíní EU i Spojené státy. Podle
procesu, trvale aktualizovat dovednostní základnu svých
odhadů bude dále v uvedeném roce studovat v zahraničí
obyvatel podle potřeby a vytvořit sociální, ekonomické a
téměř milion čínských a indických studentů, kteří se poté
právní podmínky, v nichž může vzkvétat výzkum, kreativita
vrátí do své vlasti a obohatí ji svým talentem a zkuše-
a inovace.
nostmi. Jejich počet kontrastuje s relativně malým počtem
Podpora talentu ve všech oblastech.
Foto: Kunsch
21
V EU rovněž není dostatek vysoce kvalitních vysokých škol,
Úsilí o špičkovou úroveň a relevantnost: zlepšení vzdělávání a dovedností
což vede k tomu, že Evropa je méně atraktivní pro vysoce kvalifikované absolventy. EU musí tuto situaci napravit vytvořením sítě špičkových vysokoškolských institucí, které
Solidní základy vzdělání získané na základní a střední škole
by byly schopné konkurovat nejlepším vysokým školám
mohou mít nesmírný vliv na to, jakého pokroku bude daná
na světě. Úsilí o špičkovou úroveň nevylučuje, aby bylo
osoba schopna v životě dosáhnout. Příliš mnoho evrop-
vynakládáno souběžné úsilí na podporu větší dostupnosti
ských občanů a státních příslušníků třetích zemí žijících v
vysokoškolského vzdělání s cílem zlepšit průměrnou úroveň
Evropě nemá přístup ke vzdělávacím systémům nejvyšší
vzdělání v rámci širší populace. Špičková úroveň vyžaduje
kvality. K řešení této situace je třeba přijmout naléhavá
kritickou masu a konkurenci, tedy jakýsi „společný prostor“
opatření, mimo jiné projevovat učitelům zasloužené uznání
pro studenty, vysoké školy a akademický výzkum.
za výkon jejich povolání, vypracovávat flexibilní a otevřené studijní plány schopné rozvíjet zvídavost a tvořivost dětí a
Rovněž je třeba podpořit správní a finanční autono-
posilovat vazby mezi systémy veřejného školství a podniky
mii vysokých škol, neboť jde o nejúčinnější způsob, jak
a společností.
zvýšit soukromé financování vysokoškolského vzdělávání. Finančně zajištění studenti by vzhledem k tomu, že budou
Výdaje na instituce základního a středoškolského vzdělání v % HDP (2006)
Země OECD
Země EU
CD OE ěr
Pr
ům
Ko rea Šv ýc ars ko US A Au str áli e Me xik o Ka na d Jap a1 on sk o
Fin sk o ko us ko Po lsk Po o rtu ga lsk o Es to ns ko Itá lie Ma ďa rsk o Lo tyš sk o Irs Lu ko ce mb ur s Ně ko me ck o Če Lit sk va ár ep ub lik a Šp an ěls ko Ře ck o1 Slo ve ns k o Bu lha rsk Ru o mu ns ko 1
ék oje n Sp
Ra
rál ov stv í Be lgi e Šv éd sk Fra o nc ie Ni zo ze ms ko
ko
Ky p
Dá
ns
r
Průměr EU 27
Malta, Slovinsko: údaje nejsou k dispozici. 1 Referenční rok 2005.
Zdroj: Eurostat, OECD
22
HDP
Korea
Japonsko
USA
Evropská unie (27 zemí)
Čína
Ruská federace
Zdroj: OECD
v budoucnu těžit ze svého vzdělání, měli přispívat k rostou-
úkolu bude zavedení flexibilní kultury celoživotního učení,
cím nákladům na vzdělání, přičemž studenti potřebující
která lidem umožní, aby se v jakékoli fázi své profesní dráhy
finanční podporu by měli mít k dispozici systém stipendií a
znovu zapojili do vzdělávacího procesu za stejných podmí-
studentských půjček. Také je třeba podporovat konkurenci
nek jako mladí lidé. Hlavní zásadou napříč celým vzděláva-
mezi vysokými školami, jakož i modely řízení, jež budou
cím systémem se musí stát rozvoj „schopnosti se učit“.
založeny na odpovědnosti a transparentnosti. Je nezbytné důrazně bojovat proti vysokoškolským systémům, jež se vyznačují klientelismem a korporatismem.
Směrem k evropskému výzkumnému prostoru: zvýšení výdajů v oblasti výzkumu a vývoje
Místo toho je třeba zajistit, aby vysoké školy byly více konfrontovány s reálnou ekonomikou v Evropě i jinde ve
I přes četné výzvy k výraznému zvýšení výdajů na výzkum
světě. Tento reformní proces by měl zahrnovat opatření
a vývoj se za posledních deset let změnilo velmi málo –
ke zvýšení mobility studentů podněcováním větší účasti v
výdaje v EU činí i nadále 1,8 % HDP. V Evropě je zapotřebí
programu ERASMUS a přiznáním výhod studentům, kteří
vynaložit společné úsilí, má-li být v souladu s agendou
získají diplom ve více než jedné zemi. Vysoké školy musí
„Evropa 2020“ splněn cíl zvýšení výdajů na výzkum a vývoj
učinit více, aby poskytly studentům dovednosti žádané
na 3 % HDP a vytvoření „Unie inovací“. To musí zahrno-
průmyslem.
vat přerozdělení rozpočtových prostředků a rozsáhlejší financování ze soukromého sektoru. Měla by být zřízena
To znamená, že jednou z hlavních priorit vzdělávacího
střediska EU pro předkonkurenční aplikovaný výzkum
systému se musí stát odstranění nesouladu mezi nabídkou
(partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, tj.
odborných znalostí a související poptávkou. K dosažení
mezi státy, regiony a soukromými podniky) a současně
toho cíle bude zapotřebí důrazně prosazovat zlepšování
by se měla zvýšit podpora svobodného výzkumu iniciova-
dovedností, aby tak byli jednotlivci připraveni na přechody
ného výzkumnými pracovníky, která by byla poskytována
mezi zaměstnáními i na používání nových technologií a
prostřednictvím Evropské rady pro výzkum.
dovedností. Nezbytným předpokladem splnění tohoto
23
V tomto ohledu bude mít zásadní význam zjednodušení
patenty, nové podnikatelské činnosti a nová pracovní
postupů pro získání veřejného financování, včetně finanč-
místa. Nedostatečná konkurence na trzích služeb brzdí
ních prostředků EU. Toto zjednodušení by bylo přínosem
inovace, zvyšuje náklady a omezuje růst. Obrovský poten-
zejména pro malé dynamické podniky, které jsou často
ciál mají finanční služby, digitální služby příští generace,
hybnou silou pokrokových inovací. V současné době před-
energetická řešení a služby na podporu zdraví a vzdělá-
stavuje podíl malých a středních podniků na HDP EU 50
vání. EU má dobré předpoklady pro to, aby stanula v čele
%, ačkoli jim je určeno pouze 15 % programů v oblasti
nových odvětví služeb; to bude ovšem možné pouze tehdy,
výzkumu a vývoje. Nezbytné jsou nové formy partnerství
pokud poskytovatelé služeb budou moci působit na celo-
mezi výzkumnými pracovníky na vysokých školách financo-
evropském trhu a v novém regulačním rámci, kde mohou
vaných z veřejných zdrojů a výzkumnými pracovníky půso-
skutečně vzkvétat inovace a kreativita.
bícími v soukromě financovaných společnostech s cílem zajistit trvalé sdružování poznatků v rámci výzkumného a
Základní podmínkou pro rozvoj inovací jsou volné světové
inovačního procesu. Rozsáhlejší financování je zapotřebí
trhy, které respektují práva duševního vlastnictví. Je proto
zejména v oblasti aplikovaného výzkumu, z čehož by měly
nezbytné, aby Evropa byla i nadále odhodlaná zlepšit
prospěch malé a střední podniky.
přístup k trhům v Evropě i mimo ni, čehož lze nejúčinněji dosáhnout dotvořením jednotného trhu, a to v oblasti
Hlavním kritériem pro poskytování veřejné podpory na
služeb i v oblasti nových technologií. EU musí současně
vnitrostátní úrovni i na úrovni EU musí být špičková úroveň.
přepracovat pravidla duševního vlastnictví, například tím,
Je třeba rozšířit a posílit úlohu Evropské rady pro výzkum a
že vytvoří transparentní evropský patentový systém, který
zajistit, aby finanční prostředky byly přidělovány výhradně
bude cenově dostupný, rychlý a přiměřený a poskytne
na základě vzájemně posouzené špičkové úrovně, skutečné
účinnou ochranu na evropské úrovni.
nebo potenciální. EU musí rovněž vybízet k rozvoji „evropských pólů excelence“ a současně zajistit, aby tento proces
V této souvislosti bude rovněž důležité zavést opatření
koncentrace nevedl ke vzniku „intelektuálních pouští.“
nezbytná pro posílení trhů rizikového kapitálu a dostupnosti počátečního kapitálu. Zejména malé a střední
V neposlední řadě se Evropský výzkumný prostor musí stát
podniky, jež stojí velmi často v čele inovací, potřebují vhod-
realitou – musí být prostorem bez hranic, v němž lze díky
nější mechanismy podpory, včetně přístupu k rizikovému
volnému pohybu výzkumných pracovníků, idejí, techno-
kapitálu, které by jim pomohly konkurovat na světovém
logií a kapitálu plně rozvinout veškerý vědecký potenciál,
trhu.
ať již se nachází kdekoli. Tento proces „evropeizace“ se musí zároveň stát součástí obecnější otevřenosti vůči
Kreativní hospodářství se bude nadále vyvíjet rychleji
světu. Předávání znalostí se nyní stalo nezbytným doplň-
než politické procesy, jež mají toto hospodářství podpo-
kem tradičních hybných sil globalizace, tedy toků zboží a
rovat nebo regulovat. Každý den otevírá nové horizonty
kapitálu.
a revoluční perspektivy. Základním aspektem jakéhokoli regulačního rámce v této oblasti musí proto být flexibilita a schopnost reagovat. Ještě důležitější je pak vytváření
Regulační rámec usnadňující inovace a kreativitu
kultury přijímání rizika a podnikavosti. Pouze tak bude EU moci plně zúročit výsledky výzkumu a experimentování a
Pro Evropu je často obtížné přenášet výsledky vědeckého výzkumu do praxe tak, aby vznikaly nové výrobky, nové
24
vytvářet nová pracovní místa.
DEMOGRAFICKÁ VÝZVA: STÁRNUTÍ, MIGRACE A INTEGRACE Kombinace stárnoucí populace a klesajícího počtu domácích pracovních sil bude mít pro Evropu nesmírně závažné důsledky. Nebudou-li učiněny příslušné kroky, projeví se
Demografické trendy v Evropě se postupně stávají trvalými
tato situace neudržitelným tlakem na důchodové a zdravotní systémy a systémy sociálního zabezpečení a bude
Evropa se z hlediska demografie vyznačuje extrémně
mít negativní dopad na hospodářský růst a daně. Má-li
vysokou střední délkou života a zároveň velmi nízkou plod-
Evropa skutečně v úmyslu vytvořit znalostní společnost, je
ností. Střední délka života, která v současnosti představuje
třeba úsilí o posílení hospodářské efektivnosti a zlepšení
v průměru 75 let u mužů a 82 let u žen, vzroste v tomto
dovedností dnešní populace doplnit aktivními opatřeními,
století ve většině členských států EU o dalších 15 až 20
která budou zaměřena na uvedený demografický problém.
let. Vzhledem k tomu, že se v Evropě nyní v průměru rodí
Rovněž je třeba společně usilovat o to, aby se EU stala
1,5 dítěte na 1 ženu a stále více žen zůstává bezdětných,
atraktivní destinací pro přistěhovalce. Bez přistěhovalectví
populace Evropy stárne a ubývá domácích pracovních sil.
nebude EU schopna se v budoucnu vyrovnat s nedostat-
Vezmeme-li v úvahu současný průměrný věk odchodu do
kem pracovních sil ani s nedostatkem v oblasti dovedností.
důchodu v Evropě (62 let u mužů a těsně nad 60 let u žen),
Rovněž bude svědkem poklesu kulturní rozmanitosti
potom za předpokladu, že nebudou existovat kompen-
a experimentování, což jsou nezbytné předpoklady kreati-
zační politiky, se v příštích 40 letech výrazně zhorší poměr
vity a inovací.
mezi počtem pracujících a důchodců, kdy čtyři přispívající
Populační vývoj v Evropě v letech 2000 až 2050 a podíl na světové populaci Podíl v %
Počet obyvatel (v milionech) EU27
Podíl na světové populaci
Zdroj: Demografické projekce Eurostatu, demografické projekce OSN (revize z roku 2008)
25
pracující osoby budou podporovat tři důchodce. K vyrov-
unie bude moci být v konečném důsledku řešen pouze
nání těchto negativních trendů jsou zapotřebí naléhavá
prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících opatření,
opatření.
tedy zvýšením míry participace na trhu práce a prováděním vyvážené, spravedlivé a proaktivní přistěhovalecké politiky.
Prvním krokem by mělo být zavedení politik založených na vstřícném přístupu k rodině, jejichž cílem by byla stabilizace nebo zvýšení úrovně porodnosti. Dopad menšího počtu domácích pracovních sil, včetně související otázky finan-
Vyšší míra participace na trhu práce jako nezbytná podmínka
cování zdravotních a důchodových systémů, by také mohl být částečně kompenzován větší produktivitou. Trvalý růst
Prvním krokem ke zvýšení participace pracovních sil je
produktivity by umožnil revizi přidělování zdrojů, která by
vypracování a provádění účinných strategií na podporu
mohla napomoci překlenout stále se zvětšující propast
rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem (úprava
mezi počtem osob pobírajících důchod a počtem přispěva-
dovolené, práce na dálku atd.). Cílem musí být vytvoření
telů do systému.
podmínek, za nichž by lidé, zejména ženy s malými dětmi a
Avšak vzhledem k tomu, že se demografické trendy v
starší pracovníci, mohli zůstat v pracovním procesu. Ačkoli
Evropě postupně stávají trvalými, nebude dopad těchto
ženy mají vyšší střední délku života, odcházejí do důchodu
opatření dostatečný. Demografický problém Evropské
v nízkém věku a celková míra jejich zaměstnanosti je nižší
Obyvatelstvo podle věkových skupin v EU 27 v roce 2010, 2030 a 2050
15 až 64 let
65 let a starší
Do 15 let
Zdroj: Eurostat (konvergenční scénář)
26
Městské úřady dbají o potřeby migrantů.
Foto: Hass
než u mužů – 58,3 % oproti 72,5 %. Reakce na tuto skutečnost bude vyžadovat větší zaměření na rovné příležitosti a nediskriminaci a na programy péče o děti a školní
Přistěhovalecké politiky: směřování k proaktivnímu přístupu
systémy podporující pracující rodiče. I kdyby mohla být zcela realizována vnitřní opatření zaměDruhým krokem bude odstranění právních, administrativních
řená na zvýšení participace pracovních sil, nebudou dosta-
a kulturních překážek s cílem podpořit větší mobilitu pracov-
čovat k tomu, aby plně vyvážila důsledky demografických
ních sil v rámci EU. Klíčové nástroje v tomto ohledu zahrnují
změn pro budoucí nabídku pracovních sil. Skutečnost je
úplnou přenositelnost sociálních a důchodových práv, lepší
taková, že bez přílivu přistěhovalců, jehož zastavení je
jazykové vzdělávání, úplné uznávání akademických titulů a
však nepravděpodobné, a při konstantní míře participace
odborných dovedností v celé EU a vytvoření skutečně nedis-
pracovních sil klesne počet pracovních sil EU do roku
kriminačního prostředí na všech politických úrovních.
2050 přibližně o 68 milionů pracovníků. Jelikož ne všichni přistěhovalci se stávají ekonomicky aktivními, k překle-
V neposlední řadě je třeba zásadně změnit náš přístup
nutí propasti by byl ve výsledku zapotřebí čistý přírůstek
k odchodu do důchodu. Mělo by se usilovat o omezení
přibližně o 100 milionů osob. Z hlediska reality není čistý
současné praxe předčasného odchodu do důchodu.
přírůstek takového rozsahu v průběhu příštích 40 let prav-
Odchod do důchodu by měl být spíše dobrovolný než
děpodobný ani nezbytně žádoucí. Migrující pracovní síly
povinný. Pracovní život by měl být prodloužen zvýšením
budou nicméně součástí řešení nedostatku pracovních sil
skutečného i zákonného věku odchodu do důchodu.
a dovedností v Evropě a EU bude muset k přistěhovalectví
Programy vzdělávání a odborné přípravy dospělých,
zaujmout proaktivní přístup.
systémy odměňování, pracovní podmínky a důchodové systémy by měly být upraveny s cílem vytvořit trh práce
Obecně je třeba, aby v Evropě došlo ke změně postojů.
pro osoby ve věku od 50 do 70 let tím, že učiní atraktivněj-
Přistěhovalectví je příliš často vnímáno spíše jako zátěž,
ším najímání a zaměstnávání starších pracovníků.
kterou musíme vzít na svá bedra, než jako příležitost, jíž je třeba využít. Evropa se v tomto ohledu má co učit od Austrálie, Kanady a USA, s nimiž přímo soutěží o talento-
27
vané a kvalifikované přistěhovalce. Ze zkušeností těchto
Evropa se však stane atraktivní destinací pro kvalifikované
zemí lze vyvodit, že EU musí vytvořit společnou přistěho-
přistěhovalce, pouze pokud se budou cítit akceptováni,
valeckou politiku, jejímž cílem bude přilákat nejvíce kvalifi-
budou mít plný přístup k oficiálním trhům práce a možnost
kované, talentované a motivované přistěhovalce, a zároveň
začít sami podnikat. Rozsáhlé iniciativy zaměřené na integ-
přijmout opatření, aby se předešlo ztrátě lidského kapitálu
raci jsou zapotřebí na úrovni EU i členských států, zejména
ve vysílajících zemích.
však na místní úrovni, na níž jsou často nejlepší podmínky pro určení a uspokojení potřeb přistěhovalecké i nepřistě-
Společná přistěhovalecká politika pro EU by měla stanovit
hovalecké populace.
konkrétní střednědobou až dlouhodobou strategii zaměřenou na kvalifikované přistěhovalce. K dispozici by měly
Jakmile se přistěhovalci v souladu se zákonem usadí v
být snadno přístupné jasné informace, jež by propagovaly
EU, měli by mít stejná sociální práva jako státní příslušníci
výhody vyplývající z usazení v Evropě. Je také třeba se
EU. Využití potenciálu, který má pro zvýšení participace
dohodnout na přístupu ke společným kritériím pro příjí-
pracovních sil stávající přistěhovalecká populace, by mělo
mání přistěhovalců (bodový nebo vyhodnocovací systém) a
být umožněno prostřednictvím investic do jazykového,
zohledňovat konkrétní potřeby v členských státech.
odborného a všeobecného vzdělávání a důrazných proti-
Společná výuka jazyka pro děti a matky.
28
Foto: Kunsch
diskriminačních strategií. Měly by být odstraněny veškeré
Provádění věrohodných vnějších a vnitřních kontrol by
formy diskriminace namířené proti pracujícím přistěhoval-
nicméně nemělo oslabit úsilí EU o to, aby v souladu se
cům a jejich rodinám.
svými základními hodnotami zůstala i nadále bezpečným místem pro uprchlíky. Evropské azylové politiky musí zajistit, že političtí uprchlíci budou mít právo žádat o azyl a že
Lidé v pohybu: kontrolní mechanismy a odpovědnost
vedlivě posouzeny.
Pro řádné fungování společné evropské přistěhovalecké
Úsilí o zastavení nelegálního přistěhovalectví a obchodo-
politiky potřebuje EU, která tvoří prostor převážně bez
vání s lidmi musí zahrnovat také opatření na ochranu zrani-
vnitřních hranic, věrohodný systém správy svých vnějších
telných osob a komunit před vykořisťováním na základě
hranic, včetně koordinovaného systému udělování víz
nepřijatelných pracovních praktik nebo jiných forem zneu-
státním příslušníkům třetích zemí – tato otázka je rovněž
žívání, včetně obchodování s lidmi. To vyžaduje nepřetržitý
zmíněna níže v kontextu vnější a vnitřní bezpečnosti EU.
dialog mezi zeměmi původu a EU, který bude důsledně
jejich žádosti budou v rámci 27 členských států EU spra-
využíván a bude doplňovat rozvojovou politiku EU. Vzhledem k tomu, že vnější hranice EU překračují v souladu se zákonem každoročně desítky milionů státních přísluš-
Dále je třeba, aby si EU uvědomovala souvislosti mezi
níků třetích zemí, je rovněž naprosto nezbytné zlepšit
migrací a rozvojem a aby formulovala politická řešení, která
kontrolní a ověřovací mechanismy uvnitř EU. To by zajistilo,
plně využijí synergií, jež mezi nimi existují. Úspěšná nábo-
že náročný úkol řízení migrace nebude jednostranně orien-
rová politika povede nevyhnutelně k odlivu mozků, který
tován na vnější hranice EU a nebude spočívat pouze na
by mohl narušit rozvojový proces ve vysílajících zemích. EU
bedrech zemí, které zajišťují jejich bezpečnost.
by měla vyvinout co největší úsilí, aby tomuto jevu předešla, a měla by těmto zemím pomoci vytvořit lidský kapitál,
Zapotřebí je také společný přístup k nelegálním přistěho-
který je nezbytný pro jejich rozvoj.
valcům. EU musí odstranit rozdíly v politikách a postupech členských států vůči osobám bez zákonného přístupu na
Dvoustranné dohody o rozvoji by měly zahrnovat úsilí o
trh práce. To by mělo zahrnovat harmonizaci práv nelegál-
podporu řízeného přistěhovalectví prostřednictvím part-
ních přistěhovalců v celé EU, aby se předešlo zvláštnímu
nerství v oblasti mobility, jakož i náboru pracovníků a
„efektu přitažlivosti“ v jednom členském státě, který by
readmisních dohod. Při tvorbě takových politik by měl být
mohl mít vliv na jiný členský stát.
brán v úvahu možný přínos zpětné migrace a oboustranné mobility mezi vysílajícími a přijímajícími zeměmi pro rozvoj.
Řešení nelegální migrace by mělo také zahrnovat potírání
Udělení trvalého pobytu v EU, například formou „modré
kultury zaměstnávání nelegálních přistěhovalců, která
karty“, by mohlo podnítit cirkulační migraci osob, které se
je stále běžnou praxí v řadě členských států, zejména ve
chtějí na delší dobu navrátit do svých zemí původu.
stavebnictví a zemědělství a rovněž v domácnostech. To bude vedle dalších opatření vyžadovat zlepšení vnitřních
EU by měla investovat do systémů vysokoškolského vzdě-
kontrol pracovních povolení a povolení k pobytu v zemích s
lávání ve vysílajících zemích za účelem rozvoje dovedností,
vysokým počtem nelegálních přistěhovalců.
které lze později sdílet. Stručně řečeno, cílem by mělo být vzdělávat, a nikoli podporovat odliv mozků.
29
30
ENERGETICKÁ BEZPEČNOST A ZMĚNA KLIMATU: NOVÁ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Nebudeme-li se zabývat energetickou situací v Evropě, do
vídající opatření, mohla by do konce století významně
roku 2030 se bude vyznačovat vzrůstající potřebou a klesa-
vzrůst teplota planety, což by vedlo k zániku celých regi-
jícími dodávkami. Závislost na nákladném dovozu ropy,
onů a k ohromným tokům uprchlíků, které z domovů
plynu a uhlí z třetích zemí vzroste ze současných 50 %
vyžene změna klimatu, a miliardy lidí by se ocitly bez vody.
přibližně na 60 % a fosilní paliva by mohla mít z hlediska
V nejlepším případě bychom čelili měnícím se formám
skladby zdrojů energie v Evropě až 80% podíl. Dodávky
desertifikace, stoupající hladině moří, velkým suchům
energie budou navíc pocházet z některých politicky nejvíce
a vyšším teplotám – a to se všemi jejich důsledky.
nestabilních oblastí světa. Vzhledem k velké energetické náročnosti našich ekonomik je prostor pro zranitelnost a
Výzvy, před nimiž stojíme, jsou obrovské a vyžadují
otřesy ohromný.
okamžitou reakci spolu s rozsáhlou mobilizací zdrojů. Například mají-li být splněny současné cíle pro emise
A jako by to nestačilo, dopad změny klimatu na globální
uhlíku, bude třeba desetkrát zvýšit uhlíkovou produktivitu
ekonomiku by mohl výrazně přesáhnout dopad současné
(tj. výši HDP na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého),
finanční a hospodářské krize. Nebudou-li přijata odpo-
přičemž toho musíme dosáhnout za „pouhých“ 40 let.
Obr. 10
Dlouhodobý nárůst poptávky po energii se po poklesu opět zvýší Celkové roční tempo růstu, 2006-2020 %
Energetická poptávka podle zemí, 2006-2020 QBTU
2.3% 1.6% 464 Zbytek světa Rusko Indie Čína Blízký východ Japonsko
114 23
27
81
21
24
2.3% 495
555
144
125 25
27
95 21
30
31
29
115 21
36
622
2.1
166
2.7
30 37
1.0 3.6
134
3.6
42 21
4.0 0.2
83
89
94
0.9
91
89
92
97
0.4
2006
2010
2015
2020
Evropa
83
USA
Zdroj: McKinsey Global Institute Global Energy Demand Model 2009
McKinsey & Company
31
Reálně proto hrozí možné důsledky v podobě sociální,
Z těchto změn by nejvíce těžili evropští spotřebitelé.
hospodářské a politické destabilizace. Máme-li se s tímto
Vysoké ceny energií představují nadále značnou zátěž pro
herkulovských úkolem vypořádat, nemůžeme jednoduše
jednotlivé domácnosti – energie tvoří 15 % jejich celko-
spoléhat na trh. Nutné jsou spíše rozsáhlé veřejné inter-
vých výdajů. Podobně v některých odvětvích závislých na
vence a podpora, které podnítí „novou průmyslovou
energiích narušují vysoké ceny energií základní konkuren-
revoluci“. EU musí z tohoto problému učinit skutečnou
ceschopnost evropského průmyslu. EU nemůže tváří v tvář
příležitost.
těmto výzvám zůstat nečinná. Musí pomoci svým členských státům tím, že vytvoří skutečně společnou a integrovanou energetickou politiku, zaměřenou na energetickou
Společenské a hospodářské přínosy nové průmyslové revoluce
účinnost, diverzifikaci, závislost a boj proti změně klimatu.
Změna v průmyslu a chování, která je za tímto účelem
Je třeba začít snadno dosažitelnými cíli: zásadní změny v oblasti energetické účinnosti
nezbytná, nebude snadná. Důvody jsou však zřejmé. Roční náklady na snižování emisí skleníkových plynů jsou odhadovány přibližně na 2 % světového HDP; v případě
Nejefektivnější cestou, jak omezit emise uhlíku i závislost
nečinnosti jsou každoroční náklady odhadovány nejméně
na vnějších zdrojích, je dosažení úspor energie v průmyslu,
na 5 % HDP. Zároveň nabízí rozvoj udržitelné „zelené“
dopravě a stavebnictví a u domácích spotřebičů. Je to
ekonomiky rozsáhlé technologické, podnikatelské a
také nejrychlejší způsob, jak může EU dosáhnout hmata-
obchodní příležitosti, jichž je třeba využít. EU má skuteč-
telných výsledků. Nejlevnější a nejčistší formou energie je
nou příležitost zaujmout v této diskusi pozici morálního
evidentně energie, která není spotřebována. Jakkoli není
a politického vůdce, aniž by ztratila ze zřetele hmatatelný
zvyšování energetické účinnosti žádnou novinkou, je třeba
přínos v hospodářské a průmyslové oblasti. Musí tak ale
jej rozšířit a upevnit jako klíčový cíl pro všechny členské
učinit rychle, než ji ostatní předstihnou.
státy.
Stejně tak je třeba využít důležitých výhod plynoucích z
Za tímto účelem by měl být celkový cíl pro energetic-
provádění soudržné evropské energetické politiky, včetně
kou účinnost, který podle stávající dohody představuje
dotvoření skutečného, liberalizovaného jednotného trhu v
20% nárůst do roku 2020, zvýšen tak, aby představoval
odvětví energetiky, silné evropské politiky investování do
50% nárůst do roku 2030. EU může v plnění tohoto cíle
nových technologií a do významných společných energe-
pokročit tím, že bude uplatňovat přísnější normy účinnosti
tických infrastruktur, společné vnější politiky a společného
pro domácí spotřebiče a nové budovy spolu s ambicióz-
fiskálního přístupu přispívajícího k financování této inves-
nějšími cíli pro emise z vozidel. Měla by také podporovat
tiční politiky. Skoncovalo by se tak s ochranou „národních
inovativní partnerství mezi soukromým a veřejným sekto-
favoritů“, čímž by se připravila půda pro nástup „favoritů“
rem zaměřená na investice v oblasti energetické účinnosti
evropských a pro oddělení přenosových sítí od společností,
a stanovit a sledovat dodržování cílů v oblasti účinnosti ze
které vyrábějí nebo distribuují elektřinu či plyn („oddělení
strany členských států.
činností“). V této oblasti musejí být odstraněny zbývající překážky a „energetické ostrovy“ musí být jednou provždy propojeny s evropskými sítěmi.
32
Větrná energie je jedním z možných obnovitelných zdrojů energie.
Foto: German WindEnergy Association
Hledání vhodnější skladby zdrojů energie musí zahrnovat
Úsilí o udržitelnější výrobu elektřiny
také využití jaderné energie. Evropa si nemůže dovolit vzdát se tohoto důležitého zdroje, avšak k uvolnění investic
Je třeba urychlit hledání životaschopných obnovitelných
do jaderné energie je zapotřebí větší míra právní jistoty a
zdrojů energie. Existuje řada slibných alternativ včetně
další rozvoj bezpečnostních norem. A konečně, má-li dojít
větrné energie, solární energie a biomasy. Evropa by měla
k vývoji energetických technologií příští generace, je třeba
také přestat spoléhat na ropu jako hlavní zdroj energie pro
značného úsilí ve výzkumu a vývoji a vytvářet inovativní
dopravu a místo toho podporovat normy pro biopaliva
partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. EU
a vozidla s elektrickým a hybridním pohonem. Aby však
v této souvislosti naléhavě potřebuje několik důležitých
bylo možné toto vše uskutečnit, potřebuje EU rozsáhlé
projektů, jako je vybudování solárních parků v severní
investice do modernizace svých rozvodných energetických
Africe a vytvoření větrných parků v oblasti Severního moře.
sítí a rozvoje inteligentních energetických sítí („chytrých sítí“), které budou použitelné pro budoucí zdroje energie a budou umět minimalizovat energetické ztráty, což by nakonec vedlo k plně integrovanému systému dodávek energie.
Snižování energetické závislosti EU na vnějších zdrojích
V řadě otázek již nelze odkládat přijetí pevných rozhodnutí, kterými je třeba podpořit vývoj systémů zachycování
Zdá se, že doba levné ropy pominula, nové dodávky
a ukládání uhlíku. Patří mezi ně vhodná úroveň subvencí,
pocházejí ze stále vzdálenějších oblastí, přístup k nim je
právní rámec a plán vývoje těchto systémů po skončení
obtížný a jejich těžba je nákladnější. Zároveň bude EU v
demonstrační fáze. Aby bylo možné přejít co nejrychleji od
dodávkách energie ještě značně dlouho záviset na vnějších
zkušební fáze k fázi provozní, musí EU zkoumat, vyvíjet a
zdrojích. Dnes je na nich závislá z 90 % v případě dodá-
testovat nové technologie a postupy pro bezpečné zachy-
vek ropy, z 80 % u plynu a z 50 % v případě uhlí. Čtyřicet
cování a ukládání CO2 pod zemí.
dva procent dováženého plynu pochází v současné době z Ruska. Nedá se předpokládat, že se EU stane energeticky
33
Dovoz ropy do EU 27 podle země původu (2007) Podíl na celkovém dovozu ropy Kuvajt 1,0 Syrská arabská republika 1,2
Jiné
Mexiko 1,4 Venezuela 1,5 Dánsko 1,6 Angola 1,9 Alžírsko
Ruská federace
Nigérie Ázerbájdžán Kazachstán Irák Spojené království
Norsko
Íránská islámská republika Saúdská Arábie Libye
Dovoz zemního plynu do EU 27 podle země původu (2007) Podíl na celkovém dovozu zemního plynu Spojené království 1,4 Egypt 1,5 Belgie 1,5 Katar 1,8
Jiné
Libye Nigérie Ruská federace
Německo
Nizozemsko
Alžírsko
Norsko
Zdroj: Eurostat
34
nezávislou, musí však všemi prostředky usilovat o posílení své energetické bezpečnosti. Především stále existuje značný prostor pro zvýšení produkce plynu v Evropě. EU by měla domácí produkci plynu podporovat a zvyšovat otevíráním nových, dosud neprozkoumaných oblastí potenciálních ložisek plynu, odstraněním licenčních překážek a umožněním investic v těchto oblastech, například v Arktidě. Značný potenciál má dále rozvoj nekonvenčních zdrojů energie, jako je plyn stlačený v horninách a ropa vázaná v břidlicích, například ve střední a severní Evropě. Tyto strategie musí být následně podpořeny novým úsilím o snížení zranitelnosti EU vůči vnějším otřesům. To znamená, že je třeba navázat spolehlivé a trvalé vztahy s hlavními dodavateli, zejména s Ruskem, a zároveň diverzifikovat zásobovací trasy a metody, včetně alternativních plynovodů a rozvoje dovozu zkapalněného zemního plynu. Za tímto
Úpravy budov za účelem energetických úspor. Foto: Görres
účelem potřebuje EU společnou strategii a sebevědomou vnější politiku, aby mohla lépe hájit své zájmy na mezinárodní scéně.
– v rámci následujících jednání by EU měla prosazovat dohodu, která zajistí, že přísliby rozvinutých i rozvojových zemí učiněné v Kodani budou splněny. EU by při této příle-
V čele boje proti změně klimatu
žitosti měla hájit své legitimní zájmy a zajistit, že výsledek jakékoli nové dohody napomůže obhájit cíle evropského
Změnu klimatu je možné efektivně řešit pouze na celosvě-
hospodářského a sociálního modelu, například prostřed-
tové úrovni. Výsledek kodaňského summitu OSN byl proto
nictvím cílené strategie podmíněnosti.
trpkým zklamáním, protože je nepravděpodobně, že by na něm dosažená nezávazná dohoda byla dostačující k
Aby se tak stalo, musí EU pracovat také na domácí půdě.
zastavení nebezpečného globálního oteplování. V Kodani
Je třeba mimo jiné zlepšit fungování jejího trhu s uhlíkem,
se dále ukázalo, že EU stále není plně akceptována jako
který je největším existujícím trhem svého druhu. Obecně
nepostradatelný partner a aktér na celosvětové úrovni – a
se nyní uznává, že cena uhlíku, která je centrálním prvkem
to navzdory svému úsilí jít příkladem a přijetí závazku k
tohoto trhu, je problematická a systém obchodování
dosažení ambiciózního cíle: snížit do roku 2020 své emise
s emisemi postrádá přehlednost a předvídatelnost, které
o 20 % a zároveň zvýšit svou energetickou účinnost a
jsou nezbytné pro průmysl. Cena musí být nakonec stano-
podíl obnovitelných zdrojů energie o 20 %.
vena na úrovni, která má dvojí účinek: na jedné straně musí odrazovat od emisí uhlíku a na straně druhé podně-
To však nesmí znamenat, že by EU měla snížit úsilí o získání
covat investice do vývoje životaschopných nových, čistých
vedoucího postavení v boji proti změně klimatu. Naopak
technologií. Zároveň s tím by měl být tržní mechanismus
35
Lesy tvoří významnou součást krajiny a místního klimatu.
Foto: ccvision
doplněn o daně z emisí CO2. Jelikož některé členské státy
cího postavení tím, že při přerozdělování přiměřeně navýší
tak již učinily, musí EU naléhavě přistoupit ke koordinaci
příslušné zdroje a finanční prostředky.
těchto fiskálních opatření, aby se předešlo narušení trhu. A konečně nelze opominout zemědělství, které se na EU se dále musí chopit hospodářských příležitostí, jež
celkových emisích skleníkových plynů podílí přibližně 14
nabízí přechod k nízkouhlíkové ekonomice účinně využí-
%. Lesy a půda fungují jako přirozené propady uhlíku.
vající zdroje a odolné vůči změně klimatu. To musí zahr-
Zastavení pokračujícího úbytku tropických lesů, opětovné
novat další podporu, pobídky a vhodnou infrastrukturu,
zalesňování půdy v marginálních oblastech a zachycování
které usnadní etablování vedoucích subjektů „zeleného“
většího množství CO2 v půdě prostřednictvím změny
průmyslu. V rámci nízkouhlíkové ekonomiky vznikne
zemědělských postupů by zvýšily sekvestraci uhlíku. EU
mnoho nových průmyslových odvětví, zahrnujících
by proto měla přesměrovat prostředky určené pro společ-
například elektrická vozidla, řešení v oblasti energetické
nou zemědělskou politiku směrem k rostlinné a živočišné
účinnosti, služby zaměřené na účinnost vody, generátory
výrobě šetrné k životnímu prostředí a na úrovni EU i na
biomasy či poskytovatele systémů zachycování a ukládání
úrovni mezinárodní by se měla aktivně zapojit do úsilí o
uhlíku.
obnovu lesů.
V této nové oblasti hospodářství, představující přerozdělení 1 % celosvětového HDP, je možné dosáhnout významných ekonomických zisků. Ačkoli v celosvětovém měřítku náleží Evropské unii se 40% tržním podílem na vývozu technologií pro využití energie z obnovitelných zdrojů i nadále vedoucí pozice, zdroje pro výzkum a vývoj i financování na podporu těchto technologií jsou zřetelně rychleji přidělovány v Číně a USA. EU musí zajistit upevnění svého vedou-
36
VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ BEZPEČNOST: NEUSTÁLÁ VÝZVA V posledních dvaceti letech jsme byli svědky toho, jak se
spolupráce v oblasti vymáhání práva v evropských zemích
bipolární světový pořádek po krátké „unipolární epizodě“,
ohrozit úsilí vynakládané na boj proti terorismu v zahraničí.
kdy převahu získaly USA, posunul směrem k postupně se
Všechna bezpečnostní rizika jsou tak vzájemně provázána,
rozvíjejícímu multipolárnímu systému. V tomto novém
přičemž chudoba a nestabilita v selhávajících státech se
uspořádání světa vedle sebe existují různá mocenská
stávají živnou půdou pro terorismus a další druhy trestné
centra ve více nestabilním prostředí. Staré hrozby, včetně
činnosti. Bezpečnostní výzvy 21. století proto vyžadují, aby
jaderných zbraní, přetrvávají v nových formách (šíření) a
se k nim přistupovalo odpovídajícím způsobem globálně a
zároveň se objevily hrozby nové. Tyto nové formy nebez-
s předstihem, což může zajistit pouze aktér velikosti EU.
pečí – které zahrnují finanční nestabilitu, zhoršování životního prostředí, energetickou závislost, organizovanou trestnou činnost a terorismus – jsou rozmanitější, méně
Směrem k evropskému modelu bezpečnosti
viditelné a méně předvídatelné než kdy předtím. EU se již před dlouhou dobou zavázala k zachování a Globalizace také posílila náš pocit zranitelnosti tím, že
rozvoji „prostoru svobody, bezpečnosti a práva“, jehož
setřela hranice mezi vnitřními a vnějšími formami bezpeč-
cílem je usnadnit každodenní život občanů. Teroris-
nosti. Ozbrojené konflikty na vzdálených kontinentech
tické útoky spáchané v září roku 2001 v USA, v březnu
mohou ohrozit vnitřní stabilitu Evropy tím, že zapříčiní
roku 2004 v Madridu a v červenci roku 2005 v Londýně
velký příliv uprchlíků. Stejně tak může nedostatečná
nicméně jasně ukázaly, že na úrovni EU jsou zapotřebí
Operace EU NAVFOR, Somálsko.
Foto: Evropská unie 2010
37
účinnější a koordinovanější opatření pro účely boje
a civilní ochrany. To bude vyžadovat posílení pravomocí
proti terorismu a dalším přeshraničním bezpečnostním
stávajících agentur a nástrojů, jako je Europol, Eurojust,
problémům. Patří sem obchodování s lidmi, převaděčství
Situační středisko, agentura Frontex a protiteroristický
a nedovolený obchod s nelegálními látkami, praní peněz,
koordinátor. Také to bude vyžadovat zřízení nových
vykořisťování žen a dětí, přírodní a člověkem způsobené
subjektů, například evropského střediska pro osvědčené
katastrofy, počítačová trestná činnost, pirátství v oblasti
postupy policejní práce.
duševního vlastnictví a samozřejmě i korupce. Dále by měly být za prioritní považovány tyto otázky: Nyní musíme jednat rozhodně a zavést nový „evropský model bezpečnosti“. S ohledem na vize a cíle obsažené v
– zdokonalení systémů pro výměnu informací v souvis-
nedávno přijaté „strategii vnitřní bezpečnosti“ musí tento
losti s financováním sítí, trasami obchodu se zbraněmi
model stavět do popředí zájmy evropských občanů a
hromadného ničení, obnovou po teroristických útocích
zároveň reagovat na rychle se vyvíjející výzvy 21. století.
a dlouhodobými preventivními opatřeními;
Musí chránit osobní práva a svobody, posílit spolupráci a solidaritu mezi členskými státy, zaměřit se na příčiny
– vytvoření evropského civilního záložního týmu speci-
nedostatečné bezpečnosti, a nikoli jen na její následky,
álně vycvičených jednotek, které by mohly být rozmís-
zařadit prevenci mezi priority, navázat kontakt s občany a
těny v krátké lhůtě, po vzoru vojenských jednotek;
uvědomovat si vzájemnou závislost mezi vnitřním a vnějším rozměrem bezpečnosti při vytváření koncepce „globální bezpečnosti“ se třetími zeměmi.
– vytvoření integrovanějšího systému správy vnějších hranic posílením agentury Frontex prostřednictvím evropské skupiny odborného personálu, který by byl k
Společnému postupu v této oblasti zatím brání skutečnost,
dispozici na podporu členských států;
že členské státy odmítají sdílet informace a koordinovat politiky související s oblastí právního státu, což je i nadále jedna z politicky nejcitlivějších otázek domácí politiky.
– odstranění rozdílů v evropském azylovém systému, zejména standardním vymezením pojmu „uprchlík“;
Tento vzdor je však v rozporu s vůlí evropských občanů, kteří si přejí, aby se EU stala důležitějším bezpečnostním aktérem. Opomíjí také podstatné nástroje a zdroje, které
– vytvoření jednotné vízové politiky a evropské konzulární služby v rámci Evropské služby pro vnější činnost.
EU v oblasti bezpečnosti postupně získala, v neposlední řadě prostřednictvím nedávno přijaté Lisabonské smlouvy.
Impulzem k vymezení politiky v této oblasti jsou příliš často konkrétní události, takže je třeba nalézt rovnováhu mezi posilováním bezpečnosti a ochranou osobních svobod a
Vytváření kultury spolupráce: bezpečnost jako nadnárodní veřejný statek Bezpečnostní výzvy, před nimiž stojíme, vyžadují skutečný společný přístup na úrovni celé EU, rozsáhlou spolupráci, společné instituce a řádné financování. Nová kultura spolupráce je nutná v řadě oblastí včetně justiční spolupráce, vymáhání práva, správy hranic, ochrany zdraví a sociální
38
Znak sil Eurocorps
lidských práv. V souvislosti s hledáním této rovnováhy se
musíme tento systém jasně považovat za nedostatečný.
bude hranice mezi těmito dvěma neoddělitelnými prvky
Členským státům EU se nedaří maximalizovat synergie
postupem doby měnit v závislosti na okolnostech, což
a úspory z rozsahu, které jsou nezbytné, mají-li být zajiš-
bude vyžadovat neustálou politickou diskusi v celé EU. I v
těny co nejlepší celkové výsledky.
případech, kdy jsou v sázce bezpečnostní rizika, by měla být přísně dodržována jasná omezení týkající se přístupu k
Celkově EU doplácí na jedno obecné strukturální omezení:
osobním údajům a jejich výměny.
na zásadně národní povahu evropských obranných systémů. EU, která nemá vlastní vojenské zdroje, je závislá
Členské státy EU si musí především uvědomit, že vnitřní
na dobrovolných příspěvcích svých členských států, a
bezpečnost závisí do značné míry na zajištění bezpečného
ty jsou často nedostatečné. Vojenské zdroje členských
vnějšího prostředí. Přeshraniční bezpečnostní problémy
států jsou dosud často zaměřeny na územní obranu proti
se nezastaví na prahu EU. Posílení bezpečnosti a svobody
pozemní invazi, a to dokonce i v členských státech, kde je
evropských občanů bude proto vyžadovat přijetí doplňko-
taková invaze nepravděpodobná. Obecně se nedostatečně
vých opatření i za hranicemi EU.
investuje do schopností, jež jsou nezbytné pro reakci na nové bezpečnostní situace (síly rychlého nasazení, strategická vzdušná přeprava, vrtulníky, komunikace, vojenská
Vnější bezpečnost: překonání strukturálních omezení
policie). EU má 1,8 milionu vojáků ve zbrani, tedy o půl milionu více
Již po více než deset let EU rozvíjí důležité nástroje v rámci
než USA, ale není schopna rozmístit síly rychlého zásahu
společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Zahrnují
v počtu 60 000 osob a je pro ni obtížné poskytnout síly v
Vojenský výbor a Vojenský štáb, plnící funkce včasného
počtu 5 000 osob pro misi v rámci společné bezpečnostní
varování a strategického plánování, a Evropskou obrannou
a obranné politiky (SBOP). Ve skutečnosti je 70 % evrop-
agenturu. Má také k dispozici celou řadu civilních pracov-
ských pozemních sil nezpůsobilých operovat v zahraničí v
níků, kteří prošli odbornou přípravou, jež jim umožňuje
dnešní situaci, kdy si konflikty žádají rozmístitelné a udrži-
poskytovat pomoc místnímu obyvatelstvu v konfliktem
telné expediční síly.
rozvrácených oblastech světa. Tyto civilní schopnosti jsou stále důležitější pro řešení otázky, která je nyní obecně
Obecně lze pozorovat tendenci, že svou povahou a
známa pod pojmem „lidská bezpečnost“ – tato koncepce
rozsahem jsou mise SBOP spíše jednotlivé akce vynucené
vychází z přesvědčení, že vnitrostátní a globální bezpeč-
naléhavými okolnostmi, než aby zapadaly do souhrnného
nost nelze oddělit od blaha jednotlivců a společenství, v
plánu nebo strategie. EU navíc pro své mise nemá žádné
nichž žijí.
společné financování. Nedochází ke spravedlivému sdílení nákladů mezi členskými státy, což odrazuje od účasti na
EU dosud zahájila 22 pozorovatelských, mírových a stabi-
vojenských misích.
lizačních misí na celém světě. Tyto mise, které jsou často prováděny ve spolupráci s NATO, OSN a dalšími meziná-
To platí i pro civilní rozměr misí EU, kde je obvykle rozmís-
rodními organizacemi, měly podporu většiny evropských
těna méně než polovina personálu přislíbeného členskými
občanů. Pokud však celkové vojenské výdaje členských
státy, což vede k tomu, že mise mají v místě působení
států EU (odpovídající přibližně 50 % vojenského rozpočtu
nedostatek pohotovostních odborných týmů a zkušeností.
USA) porovnáme s konečným výstupem (schopnosti vyslání
Má-li být tato situace napravena, EU musí vybízet své člen-
sil EU do zámoří dosahují pouze 10–15 % schopností USA),
ské státy, aby dodržovaly své závazky a vytvářely skutečně
39
operativní civilní seznamy soudců, příslušníků policie, inženýrů a dalších odborníků. To předpokládá skutečně akce-
Evropská vize kolektivní obrany
schopné a dobře personálně zajištěné evropské operační velitelství, jehož úkolem by bylo plánování, rozmisťování a
Lisabonská smlouva poskytla řadu důležitých nástrojů,
monitorování civilních/vojenských operací v zahraničí.
které mohou členským státům napomoci při řešení těchto výzev. Prostřednictvím inovativního systému stálé struktu-
EU má také problém v souvislosti s úsporami z rozsahu,
rované spolupráce Smlouva členským státům umožňuje,
pokud jde o její průmyslový a technologický trh se zbra-
aby postupovaly paralelně a různou rychlostí s cílem
němi: v porovnání s jinými dodavateli zbraní, například s
dosáhnout konkrétních cílů v závislosti na jejich ochotě a
USA, vyrábí Evropa mnohem méně za mnohem více peněz.
kapacitách. „Průkopnické“ skupiny států budou nyní
EU proto musí vytvořit jednotný evropský obranný trh a
moci zvýšit svou úroveň ambicí, pokud jde o rozmístitel-
rozvíjet společné pořizování vybavení. Úspěch jednotného
nost, interoperabilitu a udržitelnost sil, což by jim dovolilo
trhu EU může a měl by být rozšířen na oblast obrany
zajistit více schopností pro mise SBOP, NATO, OSN i další
prostřednictvím posílení Evropské obranné agentury a
mise.
omezení překážek, které stále chrání vnitrostátní trhy. Lisabonská smlouva by měla členským státům také umožnit, aby nedostatky v oblasti financování SBOP překonaly
Příslušník mírových sil KFOR hovořící s albánskými stavebními dělníky v Kosovu. Foto: dpa, picture alliance, 13.12.2006
40
vytvořením „počátečního fondu“ na podporu společných
Je třeba, aby se EU dohodla na dlouhodobé vizi obrany
misí, který by byl následně podporován úhradou „naléha-
EU, která by mohla být zakotvena v bílé knize a v jejímž
vých prostředků“ ve fázi plánování operací.
rámci by byly jasně stanoveny priority, pokud jde o hrozby, kritéria zapojení a vyčleněné zdroje. Tato vize musí upřesnit
Můžeme se zabývat navýšením společného financování
logické rozdělení povinností mezi NATO a EU na základě
pro mise SBOP a vybízet členské státy, aby dobrovolně
objektivního posouzení jejich komparativních výhod. Nebu-
poskytovaly více jednotek nebo vyřešily otázku chybějícího
dou-li členské státy EU schopny se dohodnout na přijatelné
strategického plánování EU, nicméně hlavním problémem,
strategické koncepci pro EU, EU nebude moci překlenout
jemuž EU čelí v oblasti obrany, jsou rozdíly ve strategic-
propast, která v současné době existuje mezi očekáváními
kých náhledech, jež existují mezi jednotlivými členskými
v oblasti SBOP na jedné straně a jejími operačními schop-
státy. Vedoucí představitelé těchto států stále nedosáhli
nostmi a zdroji na straně druhé.
konsenzu, pokud jde o obecný účel posilování obranných schopností EU.
41
42
EVROPA VE SVĚTĚ: POTŘEBA SEBEVĚDOMĚJŠÍHO VYSTUPOVÁNÍ Má-li EU plnit své ambiciózní cíle, bude muset mnohem
Tento cíl je však založen na křehkém konsenzu, protože
sebevědoměji vystupovat na mezinárodní scéně. Ať už jde
výhody multilateralismu nejsou vždy zjevné pro státy, které
o zvyšování hospodářské konkurenceschopnosti Evropy,
se nepodílely na vytváření institucionálních struktur zříze-
nebo o získání náskoku ve znalostní ekonomice a zajištění
ných po druhé světové válce. Proto je třeba uzavřít novou
svobody a bezpečnosti pro své občany, jedná se o výzvy
zásadní dohodu, která zohlední výhrady současných i nově
globální povahy, které lze řešit pouze na základě meziná-
se rozvíjejících mocností ke stávajícím pravidlům a zároveň
rodních strategií.
bude klást důraz na důležitou roli multilateralismu, nevýlučnosti, spravedlnosti, udržitelného rozvoje, kolektivní
Navíc dochází k oslabení postavení Evropy a USA a mění
bezpečnosti, dodržování lidských práv a zásad právního
se i samotná pravidla mezinárodní angažovanosti. V tomto
státu i zásad spravedlivého obchodování.
bouřlivém prostředí si EU již nemůže dovolit improvizovat. Musí se stát hybnou silou při vytváření nových pravidel
A konečně, Evropa bude v konkurenčním světě prospe-
globální správy a řízení, jinak riskuje, že zůstane pozadu.
rovat pouze v případě, že bude prosazovat klíčové prvky
Má-li postupovat účelněji, bude také muset bojovat za
obnoveného evropského růstového modelu, založeného
mezinárodní prostředí, které EU umožní prosazovat její
na konkurenceschopnosti, začlenění, sociální odpověd-
program.
nosti a environmentální udržitelnosti. Jiní globální aktéři, zejména rozvíjející se ekonomiky, se budou pohybovat po vlastní dráze, takže pro EU bude ještě důležitější, aby
Ochrana evropských zájmů v době měnícího se světového pořádku
prostřednictvím mnohostranných a dvoustranných jednání
Za posledních dvacet let evropské země významně těžily z
V této souvislosti je nezbytné, aby EU vypracovala globální
rostoucí vzájemné závislosti na celosvětové úrovni. Finanční
hospodářskou strategii, jež vezme v úvahu euro jako
krize a nestabilita ovlivňující ceny potravin a energií však
druhou světovou rezervní měnu a vypořádá se s negativ-
upozornily na nebezpečí asymetrické závislosti, zejména ve
ním dopadem celosvětové hospodářské nerovnováhy na
vztahu k dodavatelům vzácných zdrojů. Vzájemná závislost
konkurenceschopnost Evropy. EU by měla spolu se svými
však není jen skutečností, ale i způsobem života, který jsme
partnery usilovat o vyváženější a flexibilnější měnové
si v EU zvolili, abychom usnadnili výměny všech druhů.
vztahy a zvážit možnost globálního partnerství, v němž by
stanovila společné zájmy a postupy.
země, které by si přály provést fixaci své měny, tuto fixaci Vzájemnou závislost nicméně nemůžeme považovat za
provedly vůči koši měn, a nikoli pouze vůči dolaru.
samozřejmost. Vzhledem k tomu, že jednotlivé země reagují na finanční a hospodářskou krizi prosazováním
V krátkodobém horizontu by EU měla za prioritu považovat
své autonomie v řadě otázek, mohlo by reálně dojít k
podporu iniciativ Mezinárodní organizace práce, jako je
deglobalizaci. EU musí této možnosti předejít tím, že bude
globální sociální minimum nebo program pro důstojnou
proaktivně hájit ideál odpovědné vzájemné závislosti, kdy
práci, a zajistit, aby byly v souladu se zásadou otevřených
jednotliví aktéři dodržují svůj závazek k zachování udržitel-
trhů. Měla by také rozvíjet svůj pevný závazek ke „spraved-
nosti systému.
livému obchodování“, a povzbudit tak jiné části světa, aby tímto způsobem také významně přispěly k mezinárodní
Na druhou stranu bude pro prosazování odpovědné
solidaritě.
vzájemné závislosti nezbytný svět, v němž nejvýznamnější aktéři podpoří a přijmou systém multilaterálního řízení.
43
Posílení nástrojů EU
(hospodářství, obchod, rozvojová pomoc, politika hospodářské soutěže), a absencí skutečných společných nástrojů
Evropští občané vyjádřili přání, aby EU nesla více odpověd-
v oblasti, v níž byla rozšířena její původní působnost,
nosti za jejich zájmy a hodnoty na celosvětové scéně. O
tj. v zahraniční a bezpečnostní politice. Ve srovnání s plnou
jaké mocenské zdroje se však EU při plnění tohoto úkolu
šíří hospodářských a právních nástrojů, které má EU k
může opírat? Členské státy by měly EU ve větší míře chápat
dispozici, jsou její vojenské a politické nástroje o poznání
jako multiplikátor síly a stále více na ni v tomto smyslu
slabší.
spoléhat, což by jim napomohlo dosahovat cílů, jež by jinak nebyly reálné. Unie 27 členských států sdružujících svou svrchovanost v
EU jako střed kontinentu: maximalizace její atraktivity
zájmu společných rozhodnutí nicméně není automaticky světovou velmocí. Skutečnost, že EU přijímá rozhodnutí v
Pro mnoho lidí na celém světě zůstává EU důležitým
oblasti zahraniční politiky jednomyslně, je obecně vnímána
vzorem, alternativním modelem k tradičním mezistátním
jako handicap. Potenciál EU, pokud jde o uplatňování
vztahům a nadnárodním právním společenstvím, které
vlivu, závisí na naší schopnosti překonat odlišné národní
přineslo prosperitu a soudržnost regionu, jenž byl kdysi
zájmy formulováním společných postojů. Evropská unie
rozdělen otevřenými válečnými konflikty i studenou válkou.
musí proto vytrvat v úsilí o větší koordinaci, aby vystupo-
Tato „měkká síla“ je největší výhodou Unie. EU se musí
vala jednotně, nebo alespoň usměrňovala polyfonii našich
prostřednictvím strategie nevýlučnosti a angažovanosti
hlasů. A to soudržným způsobem.
stát středem kontinentu. Tyto strategie byly s velkým úspěchem použity v jednotlivých vlnách rozšíření EU.
Tento proces bude vyžadovat určitý čas; nejprve je třeba zlepšit vazbu mezi politikami jednotlivých států a politikami
EU musí zůstat otevřena potenciálním novým členům z
EU a členské státy musí posílit svou účast na společné
Evropy, přičemž každou kandidaturu je třeba posuzovat
činnosti. Budou-li sdílena stanoviska a zkušenosti jednotli-
individuálně podle konkrétních výsledků a na základě
vých států, měla by se díky těmto výměnám stát rozmani-
splnění kritérií pro členství. To jsou skutečné hranice
tost silnou stránkou zahraniční politiky EU, a nikoli slabostí.
Evropy. V souladu s touto politikou angažovanosti a nevýlučnosti musí Unie dostát svým závazkům vůči současným
Lisabonská smlouva přispěla v mnoha směrech k posílení
oficiálním kandidátům včetně Turecka a pokračovat ve
nástrojů zahraniční politiky EU. Například postup posílené
vyjednávacím procesu. Zároveň by měla potenciálním
spolupráce, bude-li používán s mírou, může fungovat jako
budoucím kandidátům jako mezistupeň před zahájením
zmírňující prostředek v případě, kdy budou přetrvávat
přístupových jednání nabídnout rozsáhlé dohody.
neshody v důležitých otázkách. Plně rozvinuta a personálně zajištěna by měla být nová Evropská služba pro vnější
Atraktivita EU musí také zůstat ústředním prvkem její
činnost, aby mohla napomáhat EU při stanovování společ-
rozvíjející se politiky sousedství. EU se bude muset více
ných zájmů a vypracovávání společných politik poté, co
zasazovat o stabilizaci svého bezprostředního okolí a
budou řádně zkoordinovány postoje jednotlivých států.
navázat přitom na stávající „evropskou politiku sousedství“, „Východní partnerství“ a „Unii pro Středomoří“. Tato
Příčina problému však zůstává stejná: tkví v rozporu mezi
partnerství by měla být využita k vytvoření regionálního
kapacitami EU v oblastech, v nichž je oprávněna jednat
prostoru demokracie, lidských práv, rozvoje a volného
44
Návštěva Catherine Ashtonové (vpravo), vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise, v Moskvě, kde se účastnila jednání Kvartetu pro Blízký východ. Zleva doprava: Tony Blair, zástupce Kvartetu pro Blízký východ, Hillary Rodham Clintonová, ministryně zahraničních věcí USA, Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí a Pan Ki-Mun, generální tajemník OSN.
Foto: Evropská unie 2010
obchodu. Ku prospěchu EU i jejích partnerů by měla také
vnějším otázkám se však proces formulování politiky nesmí
poskytovat spravedlivý přístup na trh EU a nakonec i
řídit pouze konkrétními událostmi. Je naléhavě třeba vypra-
prostor pro volný pohyb osob. EU by dále měla ve vztahu k
covat společnou evropskou strategickou koncepci.
Rusku uplatňovat politiku strategické koexistence, modernizace a rozvoje celého regionu.
Tato koncepce by měla spojit diplomatickou, vojenskou, obchodní a rozvojovou politiku EU s vnějším rozměrem
Otevřený a komplexní přístup je třeba rozšířit také na
jejích společných hospodářských politik (hospodářské a
přeshraniční spolupráci EU s jinými regiony včetně ASEAN,
měnové unie, energetiky, dopravy atd.). Pouze budou-li
Mercosur nebo SADC. V rámci těchto i jiných vztahů musí
sloučeny všechny dostupné nástroje, bude Unie moci
EU a její členské státy zohledňovat představy, očekávání
vystupovat jako transformační síla a přispět k novému
a obavy jiných částí světa. Zatímco EU je obecně vnímána
vymezení pravidel globální správy a řízení. Tato strategická
jako atraktivní příklad regionální integrace, často tento
koncepce, obsažená v pravidelně aktualizované bílé knize,
potenciál maří tím, že vystupuje povýšeně. Se svou repu-
by pomohla stanovit dlouhodobé priority Unie a poskytla
tací musíme nakládat moudře a musíme upevnit svou věro-
by referenční rámec pro každodenní vnější činnost.
hodnost jakožto mocnost se značnou vyjednávací silou. Napomoci by v tomto mohlo zřízení evropského prognostického a analytického útvaru, který by byl součástí Evrop-
Převádění strategií v konkrétní opatření
ské služby pro vnější činnost a podle zásady sdílení informací by úzce spolupracoval s národními středisky. Tento
Dopad vnější činnosti EU bude ve velké míře záviset na její
útvar by přispěl k tomu, aby pozornost byla zaměřena na
schopnosti přizpůsobit se četným výzvám, jimž bude čelit
potřebu neustále revidovat existující politiky. Zřízení evrop-
do roku 2030. Má-li být EU schopna přenášet svou sílu i do
ské diplomatické akademie by navíc přispělo k utváření
vnějších vztahů, nezbytnou podmínkou je zajištění ekono-
společné diplomatické kultury.
mické síly a vnitřní soudržnosti EU. Při utváření postojů k
45
EU je největším dárcem zahraniční pomoci.
Foto: Evropská unie 2010
Pouze pokud si EU v oblasti vnějších vztahů osvojí tento
V neposlední řadě bude nezbytné zaujmout společný
strategický přístup, bude schopna své ohromné finanční
přístup EU k reformě globální správy a řízení. EU by měla
úsilí (zdaleka největší na světě) lépe využívat k posílení své
vést reformu s cílem dodat na legitimnosti mezinárodním
politické váhy. Měla by využívat svou strukturální výhodu
institucím, které by měly přispívat ke sdílení odpovědnosti,
k uplatňování inteligentní rozvojové a obchodní politiky.
a zároveň by měla v tomto procesu prosazovat své vlastní
EU by měla například nadále poskytovat podporu na
zájmy. To by mělo zahrnovat zjednodušené a jednotné
zmírňování změny klimatu v nejchudších regionech, které
zastupování EU, zejména v rámci mezinárodních hospodář-
jsou jí postiženy nejvíce, ačkoli ke globálnímu oteplování
ských fór. Dokud nebude zajištěno jediné zastoupení EU,
přispěly nejméně. Měla by také pokračovat v záměru
členové EU zastoupení v mezinárodních organizacích by
bojovat „obchodem proti chudobě”, zejména prostřednic-
měli předem koordinovat svá stanoviska a jednomyslně je
tvím dovozu zemědělských produktů. To bude vyžadovat
prosazovat.
politicky obtížná rozhodnutí evropských činitelů, včetně uzavření jednání z Dohá. Strategické používání rozmanitých nástrojů by mělo EU také umožnit efektivnější prosazování demokracie, právního státu a lidských práv. Je třeba moudřeji využívat politiku podmíněnosti, která posiluje postavení demokratických aktérů a odrazuje od zneužívání moci autoritářskými režimy. To bude vyžadovat diskuse s partnery z řad občanské společnosti, včetně sdružení žen a menšin, a nejen s vládními partnery, dále intervence na podporu právního státu na celém světě směřující zdola nahoru a jednotnější přístup k pozorování voleb. V příštích dvou desetiletích se musí tento program správy věcí veřejných stát v co nejvyšší míře programem multilaterálním.
46
EU A JEJÍ OBČANÉ
Během celého procesu evropské integrace se vztah mezi
EU usiluje o naplnění těchto zásad prostřednictvím systému
Unií a jejími občany vyznačoval zejména „pasivním souhla-
„víceúrovňové správy“, v němž orgány různé úrovně sdílejí,
sem.“ V posledních letech se však tento vztah začal měnit.
spíše než si rozdělují jednotlivé pravomoci. V praxi předsta-
Evropané začali na EU klást větší nároky a začali také
vuje víceúrovňová správa systém dohodnutých, závazných
více kriticky hodnotit její výsledky a vznášet pochybnosti
a průřezových sítí, jež působí mezi obcemi, regiony, orgány
ohledně legitimity evropského projektu. Více něž jasným
členských států a orgány EU, jakož i mezi odborovými
důkazem jsou zamítavá referenda ve Francii a v Nizozem-
a profesními sdruženími a dalšími nevládními organizacemi.
sku a posléze v Irsku. Veřejnost znovu přijme odpovědnost
Prostřednictvím těchto sítí a v rámci svých vlastních obcí
za EU v okamžiku, kdy budou naši občané přesvědčeni, že
a měst se mohou evropští občané vyjadřovat k otázkám
jejich hodnoty a zájmy lépe prosazuje Unie. Posílení tohoto
důležitým pro budoucnost EU.
pocitu vlastní odpovědnosti se musí stát hybnou silou všech našich společných opatření.
Ve víceúrovňovém systému správy vykonávají orgány všech úrovní – evropské, celostátní, regionální a místní – své pravomoci v souladu s příslušnou zákonnou odpovědností.
Odpovědný přístup k řádné správě věcí veřejných: sdílení, vysvětlování a plnění úkolů
Účelem systému je vytvořit podmínky, v nichž by členské státy mohly bez ohledu na velikost, počet obyvatel nebo ekonomickou váhu společně růst při současném respek-
Zajištění „řádné správy věcí veřejných“ je v zásadě nejú-
tování vlastních národních kultur, jazyků, náboženství a
činnějším prostředkem EU k zabezpečení trvalé účasti a
regionálních a místních charakteristik. Systém současně
angažovanosti jejích občanů. Řádná správa věcí veřejných,
respektuje svrchované právo členských států rozhodovat o
opírající se o zásadu otevřenosti, účasti, sdílení moci,
postupech přenášení pravomocí v rámci vlastního státního
odpovědnosti, partnerství a účinnosti, musí rovněž dodr-
celku.
žovat zásadu „subsidiarity“, tedy zásadu, že rozhodnutí by měla být přijímána na nejvhodnější úrovni a co nejblíže
Existence mnoha způsobů, jakými se občané mohou zapo-
občanům.
jit do legislativního procesu, by Evropské unii měla poskyt-
Budoucí očekávání ohledně Evropské unie v roce 2030 „Řekli byste, že jste velmi optimističtí, poměrně optimističtí, poměrně pesimističtí nebo velmi pesimističtí ohledně budoucnosti Evropské unie?“ Velmi optimističtí
Velmi optimističtí
Poměrně optimističtí
Poměrně pesimističtí v%
Nevím: 9 %
Zdroj: Eurobarometr 6/2009, EU 27
47
nout legitimitu a pružnost, jež potřebuje při řešení výzev
všem úspěchům, jichž EU v minulosti dosáhla, existuje
plynoucích z globalizace v digitální, vzájemně závislé, síťové
vůči evropskému projektu znepokojivá lhostejnost, nebo
a otevřené společnosti. Víceúrovňová správa však nepo-
dokonce rozčarování. Tento problém již nemůžeme dále
skytne veřejnosti pocit odpovědnosti automaticky. Jde o
přehlížet. Potřebujeme posílit pojítko mezi EU a jejími
složitý systém, který je třeba zvládnout a rozvíjet a o němž
občany tím, že využijeme celé řady nástrojů stanovených v
především musíme informovat veřejnost.
Lisabonské smlouvě k získání podpory a účasti veřejnosti.
Proto je naléhavě zapotřebí větší transparentnost a přes-
Lisabonská smlouva posiluje koncepci „politického občan-
nost při informování o tvorbě politik EU. Obraz EU, který je
ství“ zavedením možnosti občanské iniciativy v legislativ-
veřejnosti prezentován, musí být vyvážený a musí odrážet
ních otázkách a posílením úlohy vnitrostátních parlamentů.
silné i slabé stránky, spíše než aby byl jen idealizovaným
Čas ukáže, do jaké míry tyto inovace přispějí k utvoření
nebo přehnaně pesimistickým pohledem. Místo abychom
evropského veřejného prostoru, prohloubení politického
se zaměřovali na komunikační politiku, která někdy hraničí
vědomí a posílení legitimity Unie. V současné době neexis-
s propagandou, bylo by lepší komunikovat o jednotli-
tuje skutečná evropská politická scéna a politika s velkou
vých politikách, otevřeně vysvětlovat, co je v sázce a jaké možnosti řešení se nabízejí. Členské státy musí dále nést odpovědnost za to, jakou práci odvádějí v Bruselu, a za to, co dělají pro provádění rozhodnutí EU.
pravděpodobností zůstane v zásadě vnitrostátní záležitostí.
Řádná správa věcí veřejných však bude v konečném
– Rozvíjet politická práva. Je třeba posílit současná usta-
Má-li však Unie posílit svoji legitimitu, musí všemožně usilovat o posílení evropského politického občanství. Za tímto účelem by Evropská unie měla:
důsledku posuzována podle dosažených výsledků. EU již
novení Lisabonské smlouvy zaprvé tím, že členské státy
zlepšila život občanů v mnoha směrech, například díky
budou vybízeny k tomu, aby po určité době pobytu a
euru, politice soudržnosti, společné zemědělské politice
splnění daňové povinnosti přiznaly hlasovací práva ve
nebo schengenskému prostoru, i když uznání za tyto
vnitrostátních volbách příslušníkům jiných členských
úspěchy se ne vždy dostává EU. Je však třeba vykonat
států; druhým prostředkem by mělo být „poevrop-
ještě mnohé. Průzkumy trvale ukazují, že veřejnost od EU
štění“ voleb do Evropského parlamentu zavedením
mnoho očekává v tak citlivých politických oblastech, jako
přeshraničních kandidátek a konečně, vnitrostátní
je bezpečnost, terorismus, energetika a změna klimatu,
parlamenty by měly být pro veřejnost prostředkem k
jakož i zahraniční politika. EU by měla na tuto výzvu
zapojení do evropských politických diskusí.
reagovat stanovením nových cílů a vypracováním odůvodnění výrazněji zaměřeného na výsledky. Stručně řečeno,
– Dát volbám smysluplnější obsah z pohledu občanů.
nemůže se vzhlížet v rétorice a musí srozumitelně vysvětlit,
Evropským volbám se dosud nedařilo vzbudit zájem
jakým způsobem obohacuje životy občanů.
občanů. Má-li se tato situace změnit, musí občané vědět více o politikách EU, a především musí být schopni se ztotožnit s evropskými politiky. Ve volbách
Využívání nových nástrojů podle Lisabonské smlouvy: politické občanství v praxi
do Evropského parlamentu by v budoucnu měly politické strany EU předkládat skutečně evropské programy a vybírat kandidáty na funkci předsedy
Řádná správa věcí veřejných a větší důraz na výsledky jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby občané Evropskou unii podporovali. Nemusí to však být postačující. Navzdory
48
Komise.
Na summitu evropských občanů konaném v roce 2009 diskutovali občané ze všech 27 členských států EU o Foto: Toussaint/ifok doporučeních vzešlých z debat v jednotlivých státech. – Zajistit větší publicitu a větší transparentnost. Toho je
EU, k jejímuž zrodu došlo po druhé světové válce, jsou
zapotřebí jak v případě rozhodování na vysoké úrovni,
dobře známy. Toto povědomí je třeba rozvíjet a podporo-
týkajícího se například jmenování stálého předsedy
vat, a to nejen s cílem zabránit opakování kruté minulosti,
Evropské rady a vysokého představitele, tak v oblasti
ale rovněž s cílem stát se vzorem pro zbytek světa.
každodenní činnosti EU. Uvedeného cíle lze dosáhnout různými způsoby, například systematičtějším využívá-
Také Lisabonská smlouva stanoví obsáhlý soubor práv
ním digitálních zdrojů (elektronická správa – e-gover-
a výhod, jimž se občané těší v každodenním životě. Na
nance), zavedením evropského rozměru v rámci veřej-
základě zásady nediskriminace zahrnuje tento „sociální“
noprávních sdělovacích prostředků a poskytováním
rozměr evropského občanství mimo jiné právo svobodně
pobídek soukromým sdělovacím prostředkům, aby
se pohybovat, pobývat a pracovat na území členských
vysílaly pořady o EU.
států a vzájemné uznávání kvalifikací.
– Podporovat rozvoj evropské participativní demokracie.
Občanům EU však bohužel v uplatňování těchto práv
V rámci legislativního procesu je třeba automaticky
obvykle brání protekcionistické nebo korporatistické
a trvale konzultovat občanskou společnost. Za tímto
reflexy. Za účelem řešení tohoto problému by měla být
účelem by Komise a Rada měly soustavněji konzultovat
přijata opatření ve čtyřech oblastech:
Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů. – posílení informačních služeb zajišťovaných místními orgány s cílem zvýšit informovanost veřejnosti o
Podpora odpovědnosti a ztotožnění: přístup zdola nahoru
právech a výhodách spojených s občanstvím EU; – vytvoření zvláštního správního nástroje, který by
Chceme-li, aby občané přijali plnou odpovědnost za evrop-
jednotlivým osobám sloužil jako doklad evropského
ský projekt, musí v EU existovat společné chápání její histo-
občanství a který by mohly dobrovolně používat, aby
rie, každodenní reality a budoucnosti. Historické počátky
49
Účast ve volbách do Evropského parlamentu v letech 1979 - 2009
EU 9
EU10
EU 12
EU 12
EU 15
EU 25
EU 27
Zdroj: TNS Opinion ve spolupráci s Evropským parlamentem
získaly práva související s pobytem, zaměstnáním a
Při úsilí o to, aby se s Evropou ztotožnily děti, mohou
sociálním zabezpečením;
hrát významnou úlohu školy tím, že budou vyučovat v evropských jazycích, používat učebnice pojednávající o
– stanovení možnosti, aby občané využívali evropského
společném evropském kulturním dědictví a pořádat kurzy
právního statusu („28. režimu“), který by se vztahoval
o evropském občanství. Rovněž je třeba rozšířit výměnné
na smluvní vztahy v některých oblastech občanského
programy, založené na nesmírně úspěšném programu
nebo obchodního práva vedle současných 27 vnitros-
ERASMUS pro vysokoškolské studenty, aby zahrnovaly
tátních režimů;
i výměny v rámci základních a středních škol. „Evropská obecně prospěšná služba“, koncipovaná a prováděná ve
– zřízení systému pro hodnocení dopadu právních
spolupráci s členskými státy, by mohla mladým lidem také
předpisů EU, přičemž by byly plně využity příslušné
poskytnout platformu, v jejímž rámci by mohli přispívat
pravomoci Komise, a vypracování opatření pro posí-
k plnění úkolů obecného zájmu uvnitř i vně EU.
lení vymáhání a uplatňování právních předpisů EU v
Všichni máme několik identit, které zahrnují místní, regio-
jednotlivých členských státech. V tomto procesu by
nální a národní prvky. Tyto primární formy identity budou
hlavní úlohu měl hrát Evropský parlament a vnitros-
bezpochyby ještě dlouho základními pojmy, s nimiž se
tátní parlamenty.
občané budou ztotožňovat. Avšak tyto prvky by měly existovat souběžně se vznikající identitou „evropskou“,
Budou-li tato opatření náležitě uplatňována, přispějí k
založenou na společném chápání historie EU, praktic-
tomu, že si veřejnost bude více cenit evropské právo i
kých výhodách plynoucích z občanství EU a společné vizi
evropské orgány, sama o sobě však nevytvoří „pocit souná-
budoucnosti Evropy a jejího místa ve světě. Naši občané
ležitosti“ s EU. Ten se může vyvinout až postupem času,
nabudou silnějšího pocitu odpovědnosti za evropský
zejména mezi mladšími generacemi žijícími v Evropě.
projekt pouze tehdy, bude-li jasně formulován společný program a cíl EU pro 21. století.
50
VYUŽÍVÁNÍ SILNÝCH STRÁNEK EU
Mnoho lidí stále vidí rok 2030 jako vzdálenou budoucnost
a zjistit, jaká by byla cena a důsledky nečinnosti. Stručně
a odmítá platnost prognóz. Neměli bychom si však dělat
řečeno – musí přijít se společnou vizí toho, jak Evropa
iluze. Svět prochází obdobím rychlých a dalekosáhlých
může zajistit svou budoucnost. Volba, před níž stojíme, je
globálních změn, které budou i nadále významně ovlivňo-
proto jasná: buď budeme stavět na silných stránkách EU
vat životy našich občanů. Posledních dvacet let možná jen
a využijeme její kolektivní váhu k tomu, abychom se stali
naznačilo, co přinese budoucnost. V příštích dvaceti letech
sebevědomým a významným světovým aktérem, nebo si
dojde k urychlení a zhoršení mnoha trendů, jichž jsme nyní
budeme zakládat na roztříštěnosti a hloubat nad možným
svědky. Je třeba myslet dlouhodobě, avšak jednat odhod-
absolutním úpadkem ve světě, v němž pravidla určují jen ti
laně již nyní – touto zásadou se v dnešní době plné nejistot
důležití.
musí řídit i formulování evropských politik. V nadcházejících letech bude muset EU plnit ambiciózní
V zájmu našich občanů
cíle. Bude muset více sblížit EU, její členské státy a občany, obnovit evropský hospodářský a sociální model v době,
Evropa má silné stránky – to je nezpochybnitelný fakt. EU
kdy vnitřní i vnější síly zpochybňují jeho udržitelnost, vytvo-
má svou váhu – představuje největší trh na světě, podílí
řit znalostní společnost posílením postavení jednotlivce,
se jednou čtvrtinou na světovém obchodu a je dárcem
co nejlépe využívat měnících se demografických trendů
dvou třetin rozvojové pomoci. Nabízí společnou infrastruk-
a přistěhovalectví, učinit z nedostatku energie a změny
turu, jež poskytuje občanům širokou škálu práv, služeb
klimatu příležitost pro společenský a hospodářský rozvoj,
a příležitostí. Politiky a programy EU napomohly tomu, že
dosáhnout náležité rovnováhy mezi svobodou a bezpeč-
byl vytvořen propojený politický prostor zahrnující komu-
ností a přispívat k utváření světa tak, aby byly bezpečně
nikace, dopravu, sociální otázky, výzkum a vzdělávání.
chráněny hodnoty a zájmy Evropy.
Prostřednictvím organizace a regulace těchto tzv. „společných prostorů“ působí EU jako činitel umožňující činnost občanů, obchodních společností a vlád.
Společný program a vize pro budoucnost Evropy EU je rovněž vnímána pozitivně. Do Unie by chtělo vstoupit Tyto cíle a ambice budou vyžadovat, aby se výrazně změnil
mnoho zájemců, ať již cestou přistoupení, nebo přistěho-
přístup vlád jednotlivých členských států k EU. Příliš často si
valectví. Chloubou Unie je vynikající kvalita života a s ní
neuvědomují, že ve stále více provázaném a multipolárním
související střední délka života, která je jednou z nejvyšších
světě mohou být jejich dlouhodobé zájmy nejlépe prosa-
na světě. Model správy a řízení příznačný pro EU – zalo-
zovány spíše na evropské úrovni než na úrovni jednotlivých
žený na partnerství – je příkladem účinného regionalismu:
států. Nepodařilo se jim zmobilizovat občany k podpoře a
představuje společný veřejný prostor se sdruženou svrcho-
účasti, které mají zásadní význam pro celkovou legitimitu
vaností a schopností definovat společné zájmy, silnými
našeho projektu. Členské státy se často stahují do sebe a
institucemi a důrazem na zásady právního státu. K jejím
na úkor širších evropských zájmů se soustředí pouze na své
významným přednostem náleží politická stabilita, pevné
zájmy národní.
právní základy, úspěchy v oblasti sociální a hospodářské soudržnosti a bohatá kulturní a etnická rozmanitost.
EU se naléhavě potřebuje shodnout na tom, jakým způsobem uskutečnit své ambiciózní cíle. Potřebuje stanovit
EU je více než jen společný trh. Je rovněž unií hodnot, jež
opatření potřebná k tomu, aby se přizpůsobila globální éře,
se projevují odhodláním zasazovat se o lidská práva, mír,
51
svobodu a solidaritu. Tyto hodnoty mají univerzální plat-
konkrétní opatření. Více než kdy předtím se nyní EU může
nost. S podporou evropských občanů, vědců a politiků na
zaměřit na dlouhodobé zájmy a potřeby svých občanů.
všech úrovních může EU stát v čele mezinárodního úsilí o řešení závažných celosvětových výzev, včetně sociální
Otázka, na kterou si musíme odpovědět, je tedy násle-
soudržnosti, změny klimatu, udržitelného rozvoje a míru
dující: Můžeme využít silné stránky Unie v náš společný
mezi národy.
prospěch? Globalizace a přeskupování moci ve světě jsou důležitým novým důvodem ke společnému postupu EU.
V neposlední řadě lze konstatovat, že EU je schopna
Unie se však bude moci stát aktérem, s nímž se počítá
uvažovat a jednat s ohledem na dlouhodobé zájmy evrop-
na globální scéně, pouze za předpokladu, že bude stát
ských občanů. Členské státy jsou ve své činnosti často
na pevných základech. Tento úkol vyžaduje politickou
omezeny každodenní politickou realitou, jež znesnadňuje
odvahu a kolektivní ambice, zdravý pragmatismus a jasnou
dlouhodobé plánování. Tvorba politik na evropské úrovni
představu o ideálech, za něž stojí za to bojovat. Doma i v
nepodléhá z krátkodobého hlediska tak velkému tlaku, a
zahraničí. Pusťme se do díla. Společně. Hned teď.
je zde proto více prostoru pro předkládání nových návrhů. Přijetím Lisabonské smlouvy EU získala také nástroje, jako je posílená spolupráce a zjednodušený postup pro přijímání změn, které potřebuje k převedení svých návrhů v
52
Foto: Evropská unie 2010
PODĚKOVÁNÍ
My, členové reflexní skupiny, bychom chtěli poděkovat
nadaci Innaxis a jejímu předsedovi Carlosu Álvarezovi
všem osobám a institucím, které nám při plnění svěřeného
Pereirovi, který nám laskavě poskytl intranetový systém ke
úkolu v mnoha směrech poskytly neocenitelnou pomoc.
konzultaci dokumentů a komunikaci v rámci naší skupiny;
Naše poděkování patří zejména: Lublaňské univerzitě a její katedře Konstrukční informatiky sekretariátu reflexní skupiny, bez jehož obětavé a efektivní
za hosting veřejné webové stránky skupiny;
práce bychom nemohli vykonávat naši činnost a jehož provoz zajišťovali: Žiga Turk, generální tajemník; Max
našemu kolegovi Wolfgangu Schusterovi, který za pomoci
Keller-Noëllet, zvláštní poradce; Nicolás Pascual de la Parte,
svých spolupracovníků z úřadu města Stuttgart naši zprávu
Noel White, Eija Kaskimová a Gwen McLeanová;
velkoryse ilustroval.
našim poradcům a asistentům za jejich obětavou a neúnav-
Neméně důležitá byla kolektivní i individuální podpora, již
nou práci. Patřili mezi ně: Carlos Westendorp y Cabeza,
nám poskytla celá řada neziskových organizací a sdružení,
zvláštní poradce předsedy Felipa Gonzáleze Márqueze;
koncepčních skupin a politických analytiků specializova-
Rolands Lappuke, poradce místopředsedkyně Vairy Viķe-
ných v oblastech, na něž byla naše studie zaměřena: Výbor
Freibergy; Nina Hyvärinenová, poradkyně místopředsedy
poradců pro evropskou politiku (BEPA) při Evropské komisi
Jormy Ollily; Jean Ellermann-Kingombe, poradce Lykke
(Brusel), Univerzita v Berkeley, Bruegel (Bruselská laboratoř
Friisové; Stephan Petermann, poradce Rema Koolhaase;
evropské a světové ekonomiky), Centrum pro evropská
Elin Burnsová, poradkyně Richarda Lamberta; Stefano
politická studia (CEPS) (Brusel), Chatham House (Královský
Grassi, poradce Maria Montiho; Gregor Woschnagg,
institut pro mezinárodní vztahy) (Londýn), Výbor regionů,
poradce Rainera Münze; Lars Hoffman, poradce Kalypso
Confrontation Europe (Brusel), Digital Europe (Brusel),
Nicolaïdisové; Guillaume Klossa, poradce Nicole Notatové;
Evropské středisko při Sciences-Po (Paříž), Evropská nadace
Alexander Kreher, poradce Wolfganga Schustera; Andrzej
pro otázky klimatu, Evropská internetová nadace, Evropské
Gulczynski, poradce Lecha Wałęsy;
hnutí, výbory Evropského parlamentu – Výbor pro ústavní záležitosti, Výbor pro zahraniční věci a Zvláštní výbor pro
všem významným osobnostem a odborníkům, kteří se
finanční, hospodářskou a sociální krizi, Centrum evrop-
zúčastnili našich jednání a velkoryse se s námi podělili o
ských studií na Oxfordské univerzitě, Evropský hospodářský
své zkušenosti a znalosti: José Manuel Barroso, Ivo Bozon,
a sociální výbor, Královský ústav pro mezinárodní a strate-
Etienne Davignon, Jacques Delors, Nikiforos Diamandou-
gická studia Elcano (Madrid), ETNO (Brusel), Eurobarome-
ros, Gérard Dumont, Joschka Fischer, Valéry Giscard dEsta-
ter při Evropské komisi (Brusel), EuropaNova (Paříž), Evrop-
ing, Jean Dominique Giuliani, Wim Kok, Alain Lamassoure,
ská rada pro zahraniční vztahy, Centrum pro evropskou
Pascal Lamy, Stephan Leibfried, Lenny Mendonca, Geoff
politiku (EPC) (Brusel), Ústav Evropské unie pro studium
Mulgan, Jean Pisani-Ferry, Maria João Rodriguesová, André
bezpečnosti (Paříž), Program Evropské unie pro stážisty,
Sapir, Andreas Schleicher, Luc Soete, Gerhard Stahl, Peter
Finský ústav mezinárodních vztahů (Helsinki), Přátelé
Sutherland, Antonio Vitorino, Nick Whitney a Jean-Pascal
Evropy (Brusel), nadace Fundación Alternativas (Madrid),
van Ypersele de Strihout;
nadace Fundación CIDOB (Barcelona), Harvardská univerzita, Ústav mezinárodních vztahů (IDIS) (Athény), Síť Jean
Olafu Crammemu a Eleně Juradové z organizace Policy
Monnet, iniciativa Navarino (Soluň), Notre Europe (Paříž),
Network v Londýně, kteří s velkou pečlivostí připravili
Lisabonská rada (Brusel), Ústav Andrease Papandrea pro
návrh zprávy a zredigovali její závěrečné znění;
strategická a rozvojová studia (ISTAME) (Athény), Prin-
53
cetonská univerzita, Asociace pro celoevropská politická
generální tajemník Rady EU, David Galloway, vedoucí
studia (Trans-European Policy Studies Association, Brusel)
jeho kanceláře, Marc Lepoivre, generální ředitel v Radě EU
a Univerzitní společnost pro moderní evropská studia
a tlumočníci, překladatelé a další pracovníci Rady, kteří s
(UACES) (Londýn).
velkým nasazením přispěli k naší práci.
Rovněž bychom chtěli poděkovat dalším spolupracovníkům, mezi něž patřili: Aymeric Bourdin, Guillaume Borie, Patricia Cadeirasová, Pavlos Eleftheriadis, Jean-François Jamet, Thomas Klau, Christian Mandl, Hartmut Mayer, Joaquin Munoz a Claudia Schragová. Naše poděkování by nebylo úplné, kdybychom nevyjádřili uznání, jež si zaslouží Javier Solana, bývalý generální tajemník, vysoký představitel pro SZBP, Pierre de Boissieu,
54
Foto: Evropská unie 2010
Grafická úprava © Město Stuttgart, 2010
QC-32-10-249-CS-C 10.2860/93160
© EVROPSKÁ UNIE, 2010 – RS 048/2010
