pro odborné profesní vzde lávání. Projekt podporovaný Evropskou unií

Analýza a hodnocení Národních systému/pro odborné profesní vzde›lávání Projekt podporovaný Evropskou unií

Závem recm ná zpráva Podpora odborného dialogu v zahradní a krajinné tvorbe Analýza a hodnocení Národních systémuËpro odborné profesní vzdeË lávání týkající se pr[ístupových podmínek a základních prvku[profese zahradník krajinné tvorby ve cîlenských a kandidátských zemích Evropské unie

PrÕ edáno Evropské komisi Pruö myslové vztahy a odborný dialog cö . AC: VP/2002/001/

Prosinec 2003

2

Obsah Záverecná zpráva _______________________________________________ 2 Pr#edáno Evropské komisi ________________________________________________________ 2

Obsah _________________________________________________________ 3 Úvod __________________________________________________________ 4 Charakteristika projektu a pracovních postupuf______________________ 4 Structný popis šesti pracovních etap ________________________________ 6 Etapa I: Pr– íprava pru– zkumu (prosinec 2002 – únor 2003) _____________________________ 6 Etapa II: PruÎzkum (brÎezen - duben 2003) ___________________________________________ 6 Etapa III: Workshop konaný v Praze (kveten 2003) __________________________________ 7 Etapa IV: Vyhodnocení (c~ erven – srpen 2003) _______________________________________ 8 Etapa V: Workshop konaný v Rostocku (srpen 2003) _________________________________ 8 Etapa VI: Záve_ rec_né vyhodnocení _________________________________________________ 8

Výsledky _______________________________________________________ 9 Cíást I: Základní podmínky vzdeìlání zahradníka krajinné tvorby _______________________ 9 C\ást II: Obsah odborného profesního vzde\lávání v oboru zahradník krajinných úprav ____ 37 Pododdíl I: Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy______________________________ 39 Pododdíl II: Ekonomické a spolec0 enské ve0 dy ______________________________________________ 40 Pododdíl III: Znalost rostlin ____________________________________________________________ 42 Pododdíl IV: Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukcní postupy _________________________ 49 Pododdíl V: Ostatní obecné znalosti a dovednosti ___________________________________________ 50 Pododdíl VI: Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné tvorbeÄ ________________________ 51 A)

Pr›íprava, založ›ení a provozování stavebních pozemku›________________________________ 51

Cíást III: Trh práce/vzde„lávání pro zahradní a krajinnou tvorbu_______________________ 56

Závery________________________________________________________ 59 PrX íloha _______________________________________________________ 60

3

Úvod Cílem této záve= rec= né zprávy je pr= edstavit, analyzovat a vyhodnotit výsledky studie národních systémuÐodborného profesního vzdeÐ lávání v celé EvropeÐ , které se týkají prb ístupových podmínek a základních prvkub profese zahradník krajinné tvorby. Pruó zkum byl proveden v následujících zemích : Rakousko, Belgie, Có eská republika, Dánsko, Finsko, Ne† mecko, Lucembursko, Nizozemí, Švédsko a Švýcarsko. Cílem projektu bylo vytvorit a prosazovat odbornou komunikaci v oboru zahradní a krajinné tvorby. V první kapitole bude popsáno pozadí, cíl a metodické postupy projektu. V následující kapitole bude prœ edstaveno šest etap projektu a postup práce realizac-ního týmu. Výsledky pru-zkumu jsou rozebrány ve c-tvrté kapitole. V poslední kapitole jsou tyto výsledky shrnuty a vyhodnoceny.

Charakteristika projektu a pracovních postupus Pocet firem a zamestnancu v sektoru zahradní a krajinárské tvorby v Evrope neustále vzru’stá. Zvyšující se význam tohoto sektoru zároven’ vyvolává potr’ebu odpovídajícího poc# tu pracovníku# . Aby byly v Evropské unii v budoucnu zajište# ny rovné konkurenclní podmínky, melli by tito pracovníci být držliteli vysoce odborných a standardizovaných kvalifikací. Nezbytným prR edpokladem pro budoucí úspeR šné zvládnutí ekonomických nárokuRna zahradnew -krajinárw ský sektor je zavedení alesponwminimálních standarduwduw sledného profesního vzde™ lávacího systému ve všech evropských zemích. Záme™ rem projektu bylo vytvor¾ it prostor pro trvalý oborový dialog v rámci evropského zahradne¾ krajinárß ského sektoru, jehožßlze dosáhnout prß edevším analýzou, srovnáváním a vyhodnocováním soucasného stavu odborného profesního vzdelávání zahradníku a krajinár% u% v deseti evropských státech. Rë ízení a organizaci projektu zajištëovala Evropská asociace zahradnických firem (ELCA) se sídlem v nemeckém Bad Honnef, kde probehly prípravné práce pr1 edcházející pru1 zkumu. Prací byli pove1 re 1ni zástupci evropských státu1 , kter1 í jsou kvalifikovanými odborníky v oblasti zahradní a krajinné tvorby. Museli prokázat nezbytné znalosti, zkušenosti a schopnosti potrw ebné pro vyplnw ování prw ipravených dotazníku™ a podávání informací o stavu odborného profesního vzde™ lávání ve svých zemích. Kaž¾ dá ze zemí, které byly ochotny se projektu zúc¾ astnit, musela vyplnit dotazník obsahující 35 podrobných otázek. Otázky se týkaly základních podmínek pro vzdelání v oboru zahradník krajinné tvorby, náplne odborného profesního vzdeK lávání v tomto oboru a trhu práce/vzdeK lávání v zahradneK -krajinárK ské tvorbeK . Úkolem výzkumného týmu z Erfurtské univerzity bylo provést analýzu všech dotazníku, provést jejich srovnání, shrnutí a vyhodnocení a vyvodit nezbytné závery, které meb ly sloužb it k vytvorb ení konceptu návrhu rb ešení týkajícího se harmonizace odborného profesního vzde¥ lávání zahradníku¥a krajinár¥ u¥v Evrope¥ . Bylo uspor/ádáno setkání se zástupci ELCA, jehož/ cílem bylo poskytnout výzkumnému týmu nezbytný prrehled a smerrnice týkající se zahradner-krajinárrského sektoru a ne¼ meckého systému odborného profesního vzde¼ lávání. Na programu jednání byla témata jako naprþ íklad: instituce odpoveþ dné za odborné profesní vzde’lávání, délka studia zahradníka krajinné tvorby, druhy specializace a pr’edme’ty prednášené studentum ve škole a v praxi.

4

Po obdržÀ ení prvních vyplneÀ ných dotazníkuÀa analýze prvních výsledkuÀbylo nezbytné provést osobní pohovory s experty na odborné vzdeQ lávání, jejichžQcílem bylo vyjasnit a uprã esnit neã které z odpoveã dí. Cã lenové výzkumného týmu se vydali naprã íklad do dánského Aarhusu, kde s prtíslušným odborníkem znovu podrobnet probrali celý dotazník a pohovorili o detailech dánského odborného profesního vzdelávání. Následovala další osobní setkání s kompetentními zástupci jednotlivých evropských zemí, které se projektu zúcù astnily, mezi neù žùpatrù il naprù íklad i první workshop v Praze. Výzkumný tým navázal kontakty se všemi úcŠ astníky projektu, kterŠ í puŠ sobí v zahradne-krajinárském sektoru a provedl další doplnkové pruzkumy a nezbytná bádání. Krome- toho byly prezentovány první pr-edbe-ž-né výsledky srovnání odborného vzde@ lání v oboru zahradní a krajinné tvorby ve zúc@ astne@ ných zemích. Zástupci nebo asociace z kažÑ dého státu popsali své zkušenosti, výhody a nevýhody odborného profesního vzdec lávání ve svých zemích. Tyto prezentace daly podnect k diskusi o tom, zda je možô né zavést jednotný profil profese zahradníka krajinné tvorby na celoevropské úrovni, a pomohly pr† i sestavování návrhu†týkajících se této problematiky. Výzkumný tým provedl konecynou analýzu výsledkuya prezentoval je na závey recyném workshopu, který se konal v nemeckém Rostocku. Clenové týmu rovnež prednesli své zprávy o navázaných kontaktech s odbornými garanty, o provedených výzkumech a informovali o cílech a záme[rech celé studie. Podrobná analýza a výsledky pruzkumu jsou popsány v následujících kapitolách. OdpoveB di jsou uvedeny v takové formeB , v jaké byly zapsány v dotaznících.

Dotazník Dotazník sestává ze tr'í hlavních c'ástí. V první c'ásti (otázky 1 až' 16) jsou otázky týkající se základních podmínek pro vzdeL lání zahradníka krajinné tvorby. Otázky poskytují údaje o profesi zahradníka krajinné tvorby, o institucích zabývajících se usme’rn’ováním této profese a pr’íslušného odborného vzde’lávání, a také o speciálních institucích, které r³eší nejru³zne³jší úkoly a financ³ní zálež³itosti. Otázky v první polovineÙdruhé cÙ ásti dotazníku (otázky 17 ažÙ22) zkoumají obsah odborného profesního vzdeú lávání a dovedností, které jsou v pruú beú hu studia vyucovány. Ve druhé polovine druhé cásti dotazníku (otázky 23 až 27) byli odborní partner@ i pož@ ádáni, aby pr@ ednesli své názory na vhodnost, kvalitu a souc@ asný stav systémueodborného vzdee lávání ve svých zemích. Tr‡ etí c‡ ást dotazníku (otázky 28 až‡35) je zame‡ r‡ ena na poskytnutí podrobných informací o trhu práce a vzdeX lávání v oboru zahradní a krajinné tvorby. Odborní partner›i byli pož›ádáni, aby provedli obecné zhodnocení nabídky a poptávky týkající se studentuåa kvalifikovaného personálu v zahradneå -krajinárå ské praxi, dále prå ícå in souc'asné situace a dalších vývojových tendencí na trhu práce. Byli také vyzváni, aby srovnali zahradner-krajinárrskou tvorbu s ostatními obory a podobnými profesemi z hlediska výše platu´. Dotazník uzavírá otázka týkající se reforem, které jsou v neÿkterých zemích v soucÿasnosti projednávány, nebo které bude v blízké budoucnosti nutno provést.

5

Struc± ný popis šesti pracovních etap

Etapa I: Pr? íprava pru? zkumu (prosinec 2002 – únor 2003) V období mezi prosincem 2002 a únorem 2003 byl na Erfurtské univerziteÐsestaven realizacb ní tým, jehožbúkolem bylo vypracovat dotazník, provést prub zkum a na jeho základeózískat informace „z první ruky“ týkající se systémuóodborného profesního vzde† lávání zahradníku†krajinné tvorby ve c† lenských zemích Evropské unie a v jedné kandidátské zemi, v Ceské republice. Zúc© astne© ní odborní partner© i byli informováni o záme© rech projektu prostr© ednictvím Evropské asociace zahradnických firem (ELCA). Paní Burckhardtová z ELCA vybrala a kontaktovala zástupce a odborníky z jednotlivých zúcÌastneÌných zemí, kterÌí byli ochotni poskytnout informace o jejich systémech odborného vzde]lávání. 14. února 2003 se Dr. Hermann Kurth z Evropské asociace zahradnických firem (ELCA), paní Edda Burckhardtová z ELCS, pan Detlef Toennies z Bundesverband Garten-, Landschafts- und Sportplatzbau (Galabau) a paní Doris Schneiderová (Galabau) setkali s Dr. Heike Grimmovou z Erfurtské univerzity v kancelár6 i ELCA v neÆ meckém Bad Honnefu. V pruÆ beÆ hu tohoto setkání byly stanoveny pracovní etapy na dobu prY íštích neY kolika meY sícuYa byly také navržY eny hlavní body plánovaného dotazníku. Byl sestaven první koncept dotazníku. V následujících dvou týdnech pokracù ovali výše uvedení odborníci v sestavování dotazníku prostrednictvím elektronické pošty a telefonu, pricemž se snažili optimalizovat návrh postupu vypracování projektu. Etapa II: Pru‰ zkum (br‰ ezen - duben 2003) 15. dubna 2003 pr§ ijel Detlef Toennies na Erfurtskou univerzitu, kde se setkal s realizacÌním týmem a dal instrukce studentuÌm Robertu Gamsemu (Slovinsko) a Katarzyneí Czyczewské (Polsko), kteríí studují magisterský obor Veríejná správa v rámci Erfurtské školy pro verejnou správu na Erfurtské univerzite. Byla zpracována konec3 ná verze dotazníku. Studenti me3 li mož3 nost se na cokoli zeptat, aby co nejlépe pronikli do tématu. Oba studenti zárovenYprošli školením, které je prY ipravilo na vedení rozhovoruz. Realizaczní tým spolecznezsestavil smezrnice pro vedení osobních pohovoruz s experty na odborné profesní vzdeŸ lávání v jednotlivých zúcŸ astneŸ ných zemích. KonecÀ ná verze dotazníku obsahovala 35 otázek (viz dotazník v prÀ íloze) pokrývajících • základní podmínky vzdeû lání zahradníka krajinné tvorby • obsah odborného profesního vzdelávání zahradníku krajinné tvorby • Perspektivy odborného vzde'lávání na celoevropské úrovni vc'etne' otázek týkajících se perspektivy zahradníku˜krajinné tvorby na trhu práce. Dotazník byl pr% elož% en do anglic% tiny, francouzštiny a c% eštiny a rozeslán e-mailem odborným garantug m projektu. Všichni odborní partnerg i dotazník vyplnili a odeslali zpe²t do konce dubna. Realizac? ní tým poté zac? al dotazníky vyhodnocovat a sestavovat první pr? edbe? žn ?é výsledky. Tam, kde to bylo nutné, se c•lenové realizac•ního týmu spojili s odbornými garanty osobneËa doplnili cË i optimalizovali odpoveË di formou pohovoruË . Ve dnech 8. a 9. kvetna tak Robert Gamse a Katarzyna Czyczewska odcestovali napríklad na Landsforeningen Danske Anlaegsgartnermestre (LDA) v Dánsku, kde upr± esnili odpove6 di v dotazníku s vedoucím ústavu, panem Jesperem Gravesem Petersenem. ZárovenÊpaní Burckhardtová a další pracovníci centrály ELCA v Bad Honnefu zacÊ ali organizovat první workshop v Praze, který byl plánován na 13. ažO14. kveO tna 2003 6

v teÀ sné spolupráci s cÀ eskými odbornými garanty. Odborní garanti byli informováni o plánované akci a byli požQ ádáni o prQ ípravu 20minutového prQ íspeQ vku pojednávajícího o hlavních prvcích odborného profesního vzdeã lávání zahradníkuãa krajinárã uãve svých zemích. Následnet byl sestaven program workshopu a rozeslán všem odborným garantum (viz program workshopu v príloze). Etapa III: Workshop konaný v Praze (kve+ ten 2003) Všichni zúcºastneºní odeslali své dotazníky zpeºt do konce dubna (100 % návratnost), takžM e výzkumný tým mohl zacM ít vkládat data do statistického formulárM e a tabulkového souboru (Excel), na jejichžÝzákladeÝbyly získány první prÝ edbeÝ žÝ né výsledky pruÝ zkumu, které byly následnepprezentovány na workshopu (viz prp iložp ená prezentace Roberta Gamseho, clena realizacního týmu z Erfurtské školy verejné správy, Predbežná zpráva, c“erven 2003). Pr“esto, ž“e ne“které z výsledku“ již“ mohly být analyzovány a použ$ ity pro pr$ edbe$ ž$ nou prezentaci, mnoho otázek bylo stále otevr$ ených. Ty se upr¶ esn¶ ovaly v pru¶ be¶ hu workshopu a po jeho skonc¶ ení, aby bylo stoprocentne¶ zajišteG no, žG e všechny otázky byly správneGpochopeny. Program workshopu meÙ l následující body: § § §

§ §

Prezentace prvních výsledkuúpruú zkumu odborného profesního vzdeú lávání zahradníku krajinné tvorby ve zúcastnených zemích prihlášenou organizací (program a prezentace jsou k dispozici v Pr@ edbe@ ž@ né zpráve@ z c@ ervna 2003). Krátká prezentace zkušeností a výhod/nevýhod odborného vzdeb lávání podle názoru kaž‡ dé ze zúc‡ astne‡ ných asociací (seznam úc‡ astníku‡je rovne‡ ž‡uveden v Prëdbe¨ž¨né zpráve¨z cërvna 2003). Otázky a odpoveÍdi ve formeÍ panelové diskuse po skoncÍení jednotlivých prezentací, které meîly nastolit odborný dialog mezi úcîastníky a vyjasnit rozdíly a prípadné podobnosti mezi jednotlivými národními systémy odborného profesního vzde5 lávání. SpolecZ né sestavení návrhuZjednotného profilu profese zahradníka krajinné tvorby (druhý den). Príprava a iniciace následujících pracovních kroku: partneri/úcastníci zajistí kontakty s odbornými garanty, vzdeÂ lávacími institucemi a/nebo kompetentními profesními organizacemi ve zúcçastneçných zemích, dokoncçí pruçzkumy, pohovory, rozbory apod. do cervence 2003 a poskytnou informace o výsledcích, které budou prezentovány na záve-rec-ném workshopu.

Na workshopu bylo zajištesno simultánní tlumocsení z/do anglicstiny, nesmcsiny, francouzštiny a c*eštiny. Moderátorkou workshopu byla Dr. Heike Grimmová, externí spolupracovnice na projektu. Veškeré prezentace, vcetne predbežných výsledku, a první prohlášení ELCA týkající se jednotného evropského profilu standarduDodborného profesního vzdeD lávání sestavené odbornými garanty (viz prohlášení ELCA , PrŽ edbeŽ žŽ ná zpráva z cŽ ervna 2003) byla prÐ eložÐ ena do neÐ mcÐ iny, francouzštiny, nizozemštiny, dánštiny, švédštiny, finštiny a ceštiny a rozeslána clenským asociacím. Na základeOzprávy byla vydáno tiskové prohlášení publikované cO lenskými asociacemi (tiskové prohlášení a kopie cÕ lánkuÕjsou soucÕ ástí PrÕ edbeÕ žÕ né zprávy z cÕ ervna 2003).

7

Etapa IV: Vyhodnocení (cÂ erven – srpen 2003) V pruQ beQ hu následujících meQ sícuQ pokracQ ovali cQ lenové výzkumného týmu ve vyhodnocování výsledkuãa dokoncã ili prã edbeã žn ãou studii, která meã la být prezentována na druhém workshopu. Ctlenové výzkumného týmu kontaktovali netkolik odborníkut, mezi nimi napríklad experty z Ceské republiky a Belgie, od nichž získali prímé informace, které jim pomohly optimalizovat hodnocení. Druhý workshop v Rostocku organizovala rovne)ž)centrála ELCA z Bad Honnefu. Etapa V: Workshop konaný v Rostocku (srpen 2003) První workshop v Rostocku byl zameÝ rÝ en prÝ edevším na prÝ edstavení výsledkuÝ prup zkumu a projednání výsledkup s úcp astníky prup zkumu. Program workshopu obsahoval následující body: § § § §

Prezentace prvních výsledku$ výzkumu odborného profesního vzde$ lávání zahradníku¶krajinné tvorby ve zúc¶ astne¶ ných zemích pr¶ ihlášenou organizací (program a prezentace jsou uvedeny v prG íloze). Diskuse nad výsledky. Posílení odborného dialogu mezi úcjastníky. Spolecú né sestavení návrhuúbudoucího jednotného profilu zahradník krajinné tvorby.

Na workshopu bylo zajišteb no simultánní tlumocb ení z/do anglicb tiny, neb mcb iny, francouzštiny a c‡ eštiny. Moderátorkou workshopu byla Dr. Heike Grimmová, externí spolupracovnice na projektu. Prezentace clenu výzkumného týmu byla preložena do nemciny, francouzštiny, nizozemštiny, dánštiny, švédštiny, finštiny a c5 eštiny a rozeslána c5 lenským asociacím. Etapa VI: Záve•rec•né vyhodnocení V prubehu následujících mesícu dokoncili clenové výzkumného týmu vyhodnocování a zaslali záveÂ recÂ nou zprávu o projektu kancelárÂ i ELCA v Bad Honnefu. Výsledky jsou uvedeny v následujících kapitolách.

8

Výsledky V následujícím textu budou prezentovány výsledky dotazníkového šetrení uvádené ve shodném por« adí jako otázky v dotazníku, tj. od c« . 1 do 35 (viz pr« íloha). Odpove« di v tabulkách pod textem jsou ve stejném zne< ní, jak je uvedli respondenti a c< ást z nich není prÏeložÏena do anglicÏtiny (tedy ani do cÏeštiny, pozn. prÏekl.). Výzkumný tým dospeÏl k záve_ ru, ž_ e pr_ ekládání specifických termínu_souvisejících výhradne_s urc_ itou zemí nebo institucí by spíše nežò usnadneò ní porozumeò ní mohlo zpuò sobit nežò ádoucí ovlivne‚ní správnosti a úplnosti odpove‚dí. Pr‚eklady jsou uvedeny tam, kde je to možné a nezbytné. Cx ást I: Základní podmínky vzdex lání zahradníka krajinné tvorby

Tabulka 1: Oficiální název profese zahradník krajinné tvorby Oficiální název profese zahradník krajinné tvorby Rakousko Landschaftsgärtner Ne•m ecko Landschaftsgärtner

Belgie

Cíeská republika

Landschaps-entuinarchitect Lucembursko

Zahradník /maturita

PepinieristePaysagiste

Vakbekwaam Groenvoorziener

Nizozemí

Dánsko Anlagsgartner Švédsko Landskapsingenjör (bakalárm krajinné tvorby a managementu)

Finsko Puutarhuri Švýcarsko Gelernter Gärtner Fachrichtung Garten und Landschaftsbau

Všichni zúcZ astneZ ní uvedli oficiální název profese nebo absolventský stupenZvzdeZ lání v oboru zahradník krajinné tvorby v jazyce jejich zeme{. V Rakousku a Ne{mecku je to Landschaftsgärtner, ve Švýcarsku Gelernter Gärtner Fachrichtung Garten- und Landschaftsbau, v Dánsku Anlagsgartner, v CÂ eské republice zahradník, v Belgii Landschaps-en-tuinarchitect, v Lucembursku Pepinieriste-Paysagiste, v Nizozemí Vakbekwaam Groenvoorziener, ve Finsku Puutahuri a ve Švédsku Landskapsingenjör.

9

Tabulka 2: Je profese zahradníka krajinné tvorby nezávisle rR ízeným a státem uznávaným oborem odborného profesního vzdeÒ lávání? Profese zahradník krajinné tvorby je státem uznávaným oborem s odborným profesním vzde¶ láváním a specializovaným oborem vyššího odborného vzde¶ lání Rakousko

Ne4 m ecko Zahradník

Belgie

Cíeská republika

Lucembursko

Je to specializace širšího studijního programu: zahradník Nizozemí

Školkar~ , zahradník krajinné tvorby a farmárÙ (BaumschulerGartenLandschaftsbauer)

Dánsko

Finsko Odborná kvalifikace v zemeç deç lství

Švédsko

Švýcarsko Zahradník

V Rakousku, Belgii, Dánsku, Nizozemí a Švédsku je profese zahradníka krajinné tvorby nezávisle regulovanou a státem uznávanou profesí s odpovídajícím odborným vzdeÜ láváním. V CÜ eské republice, Finsku, NeÜ mecku, Lucembursku a Švýcarsku je profese zahradníka krajinné tvorby rovnež nezávisle regulovanou a státem uznávanou profesí s odborným vzde# láváním, je to však také specializace vyšší profesní úrovneH . V CH eské republice je profese zahradníka krajinných úprav specializací studia oboru zahradník. Stejná situace panuje v Neimecku a ve Švýcarsku. Ve Finsku je profese zahradníka krajinné tvorby specializací vyššího stupne° odborného profesního studia zeme°de°lská kvalifikace. V Lucembursku je Pepinieriste-Paysagiste specializací vyššího stupneÕprofesního vzdeÕ lání v oboru Školkarödrö evin, farmáröa zahradník. Ve všech zemích je zahradník krajinné tvorby státem uznávanou a nezávisle regulovanou profesí s odpovídajícím odborným vzdeÜ láváním. V peÜ ti z deseti zkoumaných zemí je tato profese specializací vyššího odborného studia.

10

Tabulka 3: ZarR azení zahradníka krajinné tvorby do oboru vyššího odborného vzdeÒ lání Zar# azení zahradníka krajinné tvorby do oboru vyššího odborného vzde# lání Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Ríemesla (Handwerk) Zahradnické firmy jsou zarT azeny do sektoru zahradnictví Ne¤ m ecko Lucembursko

Zeme§ de§ lství

Zemeë deë lství (Agrarwirtschaft)

Farmárë i (zemeë deë lský Management Zahradník obor) výstavby a zelene™ , projektování, plánování a rozpocô ty

Peë stitelství (Landwirtschaft)

Nizozemí

R§ emesla, rybár§ ství a puT da

Finsko

Švédsko

Sektor národních zdrojuT Švýcarsko

V otázce zarazení profese zahradníka krajinné tvorby do vyššího stupne odborného vzde¢ lání ukazují odpove¢ di kaž¢ dé zeme¢specifické rozdíly. V Rakousku je profese zahradníka krajinné tvorby zar2 azena mezi r2 emesla, v Dánsku mezi r2 emesla, rybár2 ství a pu‹du, v pr‹ípade‹C‹eské republiky a Ne‹mecka jde o zeme‹de‹lství, v Lucembursku a v Holandsku je zar¬ azena mezi farmár¬ ství. Jistou podobnost lze vypozorovat v Belgii, kde zahradník krajinné tvorby patrÑ í do zahradnického sektoru. Na rozdíl od uvedených zemí, mezi nimižòjsou podobnost, Švédsko, Finsko a Švýcarsko naopak vykazují velké rozdíly. Švédsko profesi zarazuje do managementu výstavby a zelene, projektování, plánování a rozpoc9 tu9 , Finsko do sektoru národních zdroju9a Švýcarsko do sektoru zahradník.

Tabulka 4: Instituce a organizace zodpoveD dné za obecné právní normy pro odborné profesní vzdeC lávání Oficiální instituce zodpoveé dné za obecné právní úpravy odborného profesního vzdelávání Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

Ministerstvo hospodárm ství, Ministerstvo školství Nemecko

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo školství, Ministerstvo školství mládežm ea teÈ lovýchovy Nizozemí Švédsko

Ministerstvo školství

Federální ministerstvo školství a ve¢ dy / Federální institut pro odborné profesní vzdelávání

Ministerstvo školství, Ministerstvo školství, Ministerstvo školství profesního kultury a veô dy a veô dy vzde¢ lávání a sportu, ZemeX deX lská komora

Odbor politické ekonomie (PVD) Federální úr¢ ad pro odborné vzdeX lávání a technologie (BBT)

Lucembursko

Švýcarsko

V Dánsku a Finsku je institucí, zodpove|dnou za obecné právní úpravy týkající se odborného vzdeÆ lávání, Ministerstvo školství, v CÆ eské republice to je Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy, v Nizozemí Ministerstvo školství, kultury a vedy a ve Švédsku to je Ministerstvo školství a ve§ dy. Podobná situace je v Ne§ mecku, kde je odborné vzde,lávání obecne, a právne, r,ízeno Federálním ministerstvem školství a veÀ dy / Federálním institutem pro odborné profesní vzdeÀ lávání a v Lucembursku Ministerstvem školství, profesního vzdeE lávání a sportu. V Rakousku existují dveE oficiální instituce, zodpovídající za obecné rÚ ízení profesního vzdeÚ lávání, a sice 11

Ministerstvo hospodárÀ ství a Ministerstvo školství. Ve zmíneÀ ných osmi zemích je situace víceméneQstejná, naopak ve dvou zemích – v Belgii a Švýcarsku - se znacQ neQ liší. V Belgii je zodpoveã dnou institucí Ministerstvo spravedlnosti a ve Švýcarsku to je Odbor politické ekonomie.

Tabulka 5: Instituce a organizace zodpoveidné za speciální právní normy upravující odborné profesní vzdeè lávání zahradníkuèkrajinné tvorby Oficiální instituce zodpove¹dné za speciální právní úpravy odborného profesního vzdeK lávání Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Obchodní komora, vzde}lání uc}nu }} (Wirtschaftskammer Lehrlingsstelle) Nex m ecko

Ministerstvo zeme}de}lství

Federální ministerstvo ochrany spotr9 ebitelu9 , výž9 ivy a zeme•de•lství, Komora rë emesel

Ministerstvo školství, Ministerstvo Ministerstvo profesního zemeÞ deÞ lství, ochrany zemeÞ deÞ lství, výžÞ ivy a vzde9 lávání a sportu, pr9 írody a rybolovu rybolovu Zeme•de•lská komora a Komora rë emesel

Lucembursko

Ministerstvo školství, Ministerstvo školství mládež}e a te*lovýchovy Nizozemí

Švédsko

Finsko Národní výbor pro vzde}lání Švýcarsko Odbor politické ekonomie, Federální úr9 ad pro odborné vzde•lávání a technologie (EVDBBT)

Instituce a organizace zodpove|dné za speciální právní úpravy odborného profesního vzde¢ lávání zahradníku¢krajinné tvorby se velmi liší – jde bud¢o zeme¢ de¢ lské instituce, vzdeÃ lávací nebo ekonomické instituce. V Belgii je to Ministerstvo zemeÃ deÃ lství, cožÃje podobné jako ve Švédsku a Holandsku, kde se jedná o Ministerstvo zemeè deè lství, výživy a rybolovu (Švédsko) a Ministerstvo zemedelství, ochrany prírody a rybolovu (Holandsko). V C.eské republice je to Ministerstvo školství, mládež.e a te.lovýchovy, v Dánsku Ministerstvo školství, ve Finsku Národní výbor pro vzdeP lání a v Lucembursku Ministerstvo školství, profesního vzdeu lávání a sportu (Zemeu deu lská komora a Komora r– emesel). Obchodní komora má na starosti speciální právní úpravy odborného profesního vzde» lávání zahradníku»v Rakousku, Švýcarská odpove» dná instituce se nazývá Odbor politické ekonomie (ÚrÜ ad pro odborné vzdeÜ lávání a technologie). V Nemecku je to Federální ministerstvo ochrany spotrebitelu, výživy a zeme# de# lství.

12

Tabulka 6: Ministerstva nebo sekce prR ímo cR i neprR ímo se podílející na zrÒ izování nebo provozování odborného profesního vzdeÒ lávání zahradníkuOkrajinné tvorby Instituce podílející se na zr¢ izování/provozování odborného vzde¢ lávání Rakousko Ministerstvo hospodárÔ ství

Belgie Ministerstvo školství

Úrtady / Ministerstva Nec m ecko Úr« ady odpove« dné za profesní vzdelávání Úrø ady / Ministerstva v oblasti zemea dea lství

Lucembursko Ministerstvo školství, Profesního vzde³lávání a sportu

Cíeská republika

Dánsko

Všechny regionální úrÔ ady jako provozovatelé škol na svém území

Ministerstvo školství (Undervis mings ministeriet)

Nizozemí

Švédsko

Ministerstvo zemeX deX lství, ochrany prírody a rybolovu

Švédská univerzita zemedelských ve³d

Finsko Ministerstvo práce

Švýcarsko Úr« ady kantonu« pro profesní vzdelávání

V Belgii, Dánsku a Lucembursku se na organizaci odborného profesního vzdeÃ lávání zahradníkuèkrajinné tvorby podílí Ministerstvo školství. V Cè eské republice to jsou všechny regionální úrady jako provozovatelé škol na jejich území a ve Švýcarsku úr.ady kantonu. pro profesní vzde.lávání; ve Švédsku má tento úkol na starosti Švédská univerzita zemeP deP lských veP d, ve Finsku Ministerstvo práce, v Rakousku Ministerstvo hospodáru ství, v Holandsku Ministerstvo zemeu deu lství, ochrany pru írody a rybolovu, a v Ne– mecku jsou to všechny Úr– ady odpove– dné za profesní vzde– lávání v oblasti zeme» de» lství.

13

Table 7: Asociace zameR stnavateluRprR ímo nebo neprR ímo se podílející na zrÒ izování cÒ i provozování odborného profesního vzdeÒ lávání zahradníkuOkrajinné tvorby Instituce podílející se na zr¢ izování/provozování odborného vzde¢ lávání Rakousko

Belgie

Obchodní komora, cechy

Fonds Social Parcs et Jardins

Ne)m ecko

Lucembursko

Cíeská republika

Finsko

Asociace zameÔ stnavateluÔ dánských zahradníku/a krajinárÜ uÜ(Danske Anlagsgartnere) Švédsko

Finská KrajinárÔ ská asociace (VAR) podr/ízená Asociaci ploch zelene‰ (VYL) Švýcarsko

Asociace Švédská asociace zahradnických zame!stnavatelu! a (SAF) krajinár{ských firem

Švýcarská unie (Verband Schweiz)

Asociace zame!stnavatelu!

Centrální federace Lucemburská zahradníku! zahradnická krajinné tvorby, federace Asociace zamen stnavatelun Federální federace pro zahradu, krajinu a sportovní plochy

Dánsko

Nizozemí

Asociace zame;stnavatelu; podílející se na zr;izování a provozování odborného vzde`lávání jsou v jednotlivých zemích následující: v Rakousku je to Obchodní komora a cechy, v Belgii organizace Fonds Social Parcs et Jardins; v Dánsku Dánská asociace zame§ stnavatelu§v zahradnictví a krajinár§ ství; ve Finsku je to Finská KrajinárÈ ská asociace podrÈ ízená Asociaci ploch zeleneÈ ; v NeÈ mecku puÈ sobí Centrální federace zahradníkuí krajinné tvorby, Federální federace pro zahradu, krajinu a sportovní plochy; v Lucembursku je to Zahradnická federace, v Holandsku Asociace zahradnických a krajinár3 ských firem, ve Švédsku Švédská asociace zame3 stnavatelu3 a ve Švýcarsku Švýcarská unie. ŽU ádná asociace zameU stnavateluUse na zrU izování a provozování odborného vzdezlávání zahradníkuz krajinné tvorby nepodílí v Cz eské republice.

14

Tabulka 8: Asociace prR ímo nebo neprR ímo se podílející na zrR izování cÒ i provozování odborného profesního vzdeÒ lávání zahradníkuÒ krajinné tvorby Instituce podílející se na zr¢ izování/provozování odborného vzde¢ lávání Rakousko Komora zameÔ stnancuÔ

Fonds Social Parcs et Jardins (asociace zame/stnancu/)

Nec m ecko

Lucembursko

Asociace zame!stnancu!

Asociace zame¦stnancu¦

Belgie

Pru« myslová unie Komora práce pro stavebnictví, zemedelství a ž³ivotní prostr³edí (Industriegewerksc haft Bauen, Agrar, Umwelt)

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

Dánská obchodní unie (Speciaarbejderfor bundet i Danmark) Nizozemí Unie (FNV a CNV)

Švédsko Švédská asociace zameX stnancuXv zemedelství (SLA)

Švýcarsko Pouze ne« kolik

Komora zameN stnancuNje zameN stnanecká asociace podílející se na provozování odborného vzdep lávání zahradníkupv krajinné tvorbepv Rakousku; v Belgii je to opep t Fonds Social Parcs et Jardins, v Dánsku Obchodní unie, v Ne•mecku Pru•myslová unie pro stavebnictví, zeme¶ de¶ lství a ž¶ ivotní prostr¶ edí, v Lucembursku Komora práce, a ve Švédsku Švédská asociace zameÛ stnancuÛv zemeÛ deÛ lství. Ve Švýcarsku puÛ sobí pouze neü kolik asociací, které se podílejí na provozování odborného vzdeü lávání (není pr"esne" definováno). Ve dvou zemích – v C"eské republice a ve Finsku – se na provozování a zrC izování odborného vzdeC lávání zahradníkuCv krajinné tvorbeCnepodílí žh ádné zameh stnanecké asociace.

Tabulka 9: HospodárN ské asociace prN ímo nebo neprN ímo se podílející na zrM izování cM i provozování odborného profesního vzdeM lávání zahradníkuLkrajinné tvorby Instituce podílející se na zrò izování/provozování odborného vzdeò lávání Rakousko Hospodárô ské asociace

Cíeská republika

Obchodní komora, cechy Ne²m ecko

HospodárÐ ské asociace

Belgie

Dánsko

Finsko

Ministerstvo financí (Finansministeriet) Lucembursko

Nizozemí

Švédsko

Švýcarsko

Ministerstvo financí Obchodní unie kantonu† (Gewerbeverbänd e der Kantone)

HospodárÀ skou asociací podílející se na zrÀ izování cÀ i provozování odborného profesního vzdeE lávání zahradníkuEkrajinné tvorby v Rakousku je Obchodní komora a v Dánsku a ve Švédsku je to Ministerstvo financí. Ve Švýcarsku plní roli hospodárÚ ské asociace Obchodní unie kantonu_ . Ž_ ádné hospodár_ ské asociace pr_ ímo nebo nepr_ ímo 15

se podílející na zrÀ izování cÀ i provozování odborného profesního vzdeÀ lávání zahradníkuQkrajinné tvorby nepuQ sobí v Belgii, v CQ eské republice, Finsku, NeQ mecku, Lucembursku a v Holandsku.

Tabulka 10: Ostatní instituce prÖ ímo nebo neprÖ ímo se podílející na zrV izování cV i provozování odborného profesního vzdeV lávání zahradníkuÕkrajinné tvorby Instituce podílející se na zr(izování/provozování odborného vzde(lávání Rakousko Ostatní instituce

Unie

Ne™ m ecko Ostatní instituce

Belgie

Lucembursko

Cíeská republika Jednotlivé firmy kde probíhá praktická výuka Nizozemí

Dánsko

Finsko

Švédsko

Švýcarsko

Podpora vzdeã lání (Ausbildungsförder werk) pro zahradu, krajinu a sportovní plochy

Odborné školy, mezifiremní kurzy

V Cieské republice se jednotlivé firmy, kde probíhá praktická výuka, priímo nebo nepr‹ímo podílejí na zr‹izování c‹i provozování odborného profesního vzde‹lávání zahradníku°krajinné tvorby. Ve Švýcarsku tuto úlohu plní odborné školy a mezifiremní kurzy, v Rakousku jsou to obecneÑunie a v NeÑ mecku organizace s názvem Podpora vzdeö lání pro zahradu, krajinu a sportovní plochy. V ostatních zemích se žö ádné instituce prímo ani neprímo nepodílejí na zrizování ci provozování odborného profesního vzde< lávání zahradníku
Tabulka 11: Ostatní právní podklady, které vymezují nebo upravují odborné profesní vzde"lávání zahradníku"krajinné tvorby Právní podklady upravující odborné vzdeÈ lání (ostatní) Rakousko

Ne‹m ecko

Belgie

Lucembursko

Cíeská republika Osnovy vydávané Ministerstvem školství, mládeže a telovýchovy Nizozemí

Dánsko

Finsko NarÐ ízení a klícÐ ové osnovy

Švédsko

Švýcarsko Reglement

Ve vetšine zemí vymezují odborné profesní vzdelávání zahradníku krajinných úprav stávající právní normy – tedy zákony a vyhlášky. Pouze v Cjeské republice, Finsku a Švýcarsku existují také jiné právní základy, které tuto c-innost ovlivn-ují. Jsou to: Nar÷ ízení a klíc÷ ové osnovy ve Finsku, Reglement ve Švýcarsku a Osnovy vydávané Ministerstvem školství, mládež9 e a te9 lovýchovy v C9 eské republice.

Tabulka 12: Délka odborného profesního vzdelávání zahradníku krajinné tvorby v jednotlivých zemích – doba povinná pro všechny studenty 16

Délka odborného vzde¶ lání v jednotlivých zemích Rakousko Doba povinná pro všechny studenty

Belgie 3 roky

Ne•m ecko Doba povinná pro všechny studenty

Lucembursko

Cíeská republika

Dánsko

Délka studia povinná 3 roky 10 pro všechny studenty: meæ sícuæ str“ední odborné školy 4 roky; vyšší odborné vzdeîlání 5 let Nizozemí Švédsko

3 roky

Finsko 3 roky

Švýcarsko

3 roky

V Belgii, Finsku, Lucembursku a Švédsku trvá odborné profesní vzdeîlávání všech studentu•a uc•n•u•stejne•dlouho – tr•i roky. V Dánsku vypadá situace podobne•jako ve výše uvedených zemích, studium trvá tri roky a deset mesícu. V Ceské republice je délka vzde¤ lávání stejná pro všechny studenty: na str¤ edních odborných školách c¤ tyr¤ i roky a na vyšším stupni odborného vzde4 lání je to pe4 t let.

Tabulka 13: Obecná délka odborného vzdeS lávání zahradníkuS krajinné tvorby v jednotlivých zemích Délka odborného vzdeù lání v jednotlivých zemích Rakousko Obecneü

Cíeská republika

3 roky Ne€ m ecko

Obecne

Belgie

3 roky

Lucembursko

Nizozemí 3 roky

Dánsko 3 roky 10 meW sícuW Švédsko

Finsko 3 roky Švýcarsko 3 roky

Odborné profesní vzde‹lávání obecne‹ trvá tr‹i roky v Rakousku, Finsku, Ne‹mecku, Holandsku, Švýcarsku a tr°i roky a deset me°sícu° v Dánsku. Ve°tšina odborných studijních kurzuÑvšak muÑ žÑ e být zkrácena za urcÑ itých podmínek, které jsou specifikovány v nížö e uvedených cö tyrö ech tabulkách.

Tabulka 14: Délka odborného profesního vzde¹lávání zahradníku¹ krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená o získaný certifikát o absolvování vyšší školy

17

Délka odborného vzde¶ lání v jednotlivých zemích Rakousko Získáním certifikátu o absolvování vyšší školy zkrácená maximálneAo

Belgie

Cíeská republika

12 me8 sícu8

Ne‚m ecko

Dánsko 6 me8 sícu8

Lucembursko

Získáním certifikátu o absolvování vyšší školy zkrácená maximálneÒ o

Nizozemí

Švédsko

4 meÌsíce

Finsko 12 me8 sícu8

Švýcarsko 12 meÌsícuÌ

Odborné studium obecneŽtrvá trŽ i roky v Rakousku, Finsku, NeŽ mecku, Holandsku, Švýcarsku a tr!i roky a deset me!sícu! v Dánsku, mu!ž!e však být zkráceno získáním certifikátu o absolvování vyšší školy pr± ed zac± átkem odborného profesního studia a to maximálneDo dvanáct meD sícuDv Rakousku, Finsku a Švýcarsku a o cD tyrD i meD síce v Holandsku.

Tabulka 15: Délka odborného profesního vzde“ lávání zahradníku“ krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená získáním pr’edchozí kvalifikace Délka odborného vzde7 lání v jednotlivých zemích Rakousko Získáním pr;edchozí kvalifikace zkrácená maximálneño

Cíeská republika

12 me;sícu;

Neu m ecko Získáním predchozí kvalifikace zkrácená maximálneºo

Belgie

12 mesícu

Dánsko 6 me;sícu;

Lucembursko

Nizozemí 4 mesíce

Švédsko

Finsko 12 me;sícu;

Švýcarsko 12 mesícu

Odborné studium, které obecneb trvá trb i roky v Rakousku, Finsku, Neb mecku, Holandsku, Švýcarsku a tr-i roky a deset me-sícu- v Dánsku, mu-ž-e být zkráceno získáním prïedchozích kvalifikací (naprï. tovaryšské kvalifikace) pro ruïzné profese a to maximálne9o dvanáct me9 sícu9v Rakousku, Finsku, Ne9 mecku a Švýcarsku a o c9 tyr9 i me|síce v Nizozemí.

Tabulka 16: Délka odborného profesního vzdeP lávání zahradníkuP krajinné tvorby v jednotlivých zemích zkrácená díky vynikajícím výsledku— m

18

Délka odborného vzde¶ lání v jednotlivých zemích Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Díky vynikajícím výsledkuæ m zkrácená maximálne“o

Kaž8 dý pr8 ípad posuzován individuálne“ NeÕ m ecko

Díky vynikajícím výsledkuÌm zkrácená maximálnexo

Dánsko

Lucembursko

Nizozemí

Švédsko

Finsko 3 me8 síce

Švýcarsko

12 mesícu

V ne5 kterých zemích, jmenovite5 v Dánsku, Finsku a Ne5 mecku mu5 ž5 e být délka odborného studia zahradníkuÆkrajinné tvorby zkrácena také díky vynikajícímu prospeX chu a to maximálneXo trX i meX síce ve Finsku a o dvanáct meX sícuXv NeX mecku. V Cé eské republice se kažé dý pré ípad posuzuje individuálneé .

Tabulka 17: Jiné mož> nosti zkrácení odborného profesního vzde< lávání zahradníku
Belgie

NeÅ m ecko

Lucembursko

Jinak zkrácená maximálneEo

Jinak zkrácená maximálne³o

Cíeská Dánsko Finsko republika Neexistují žë ádné Praktické Hlavneëpraktické výhody urcE ující zkušenosti, max. znalosti, max. 3 délku studia 12 mesícu mesíce Nizozemí Švédsko Švýcarsko PrY edchozí vzde³lání + ru³zné zahradnické specializace, max. 24 meÄ sícuÄ

V Dánsku a Finsku muu žu e být odborné studium zkráceno díky praktickým zkušenostem studenta a to maximálnešo dvanáct mešsícušv Dánsku a o tršimešsíce ve Finsku. Ve Švýcarsku se bere v úvahu prw edchozí vzdew lání a ruw zné zahradnické specializace, prÁ icÁ emžÁ odborné studium zahradníka krajinné tvorby muÁ žÁ e být zkráceno maximálne o dvacet ctyri mesícu.

19

Tabulka 18: DuR vody prodloužR ení odborného profesního vzdeR lávání Du¦vody prodlouž¦ení odborného studia Rakousko

Ne$ m ecko Nesložn ení zkoušky, na prání studenta

Belgie

Cíeská republika

Lucembursko

Nizozemí

Nesložn ení zkoušky nebo záverecné zkoušky

Zvláštní kvalifikace a specializace

Dánsko

Finsko

Nemoc, absence ve Jeden rok výuce, neúspeÕ ch prÕ i z osobních duÕ voduÕ zkouškách Švédsko Švýcarsko Požn adavky na zkoušky musí být splneÇ ny

Zvláštní dun vody (absence, potíže s ucÇ ením)

V Dánsku jsou du²vodem pro prodlouž²ení odborného studia nemoci, absence ve výuce a neúspeE ch prE i zkouškách; v NeE mecku muE žE e být duE vodem prodloužE ení nesložÖ ení zkoušky, studium muÖ žÖ e být prodloužÖ eno také na žÖ ádost studenta. V Lucembursku je duh vodem nesložh ení zkoušky nebo záveh rech né zkoušky. V Nizozemí se muò žò e studium prodloužò it tehdy, chce-li student rozšírò it své znalosti o zvláštní kvalifikace a specializace. Ve Švédsku je nutno pro prodloužení studia splnit pož9 adavky na zkoušky. Ve Švýcarsku závisí rozhodnutí o prodlouž9 ení odborného studia na zvláštních du^vodech (absence, potíž^ e s ucêním) a ve Finsku je mož^né studium prodlouž•it maximálne•o jeden rok na základe•podání osobních du•vodu•.

Tabulka 19: Zákonem upravené povinné požiadavky vztahující se na zach átek odborného profesního vzdeh lávání v oboru zahradník krajinné tvorby – minimální veg k Povinné požadavky na zacátek odborného studia Rakousko Minimální vek 15 a více let Ne•m ecko Minimální ve(k

Belgie 18 let Lucembursko 16 let

Cíeská republika 15 let Nizozemí 16-17 let

Dánsko 16-17 let Švédsko

Finsko 16 let Švýcarsko dosaž(ení 15 let

Minimální ve•k, pož•adovaný pro zac•átek odborného profesního vzde•lávání v oboru zahradník krajinné tvorby je patnáct let v Rakousku, Švýcarsku a CÉ eské republice; šestnáct let je hranice ve Finsku a Lucembursku; vek mezi šestnácti a sedmnácti lety je požV adován v Dánsku a v Nizozemí a osmnáct let v Belgii. V NeV mecku a Švédsku není nar˜ízen ž˜ádný minimální ve˜k pro zapoc˜etí studia v oboru zahradníka krajinné tvorby.

20

Tabulka 20: Zákonem upravené povinné požR adavky vztahující se na zacÒ átek odborného profesního vzdeÒ lávání v oboru zahradník krajinné tvorby – minimální vstupní vzdeO lání Povinné pož¢ adavky na zac¢ átek odborného studia Rakousko Minimální školní 9. tr& ída školy vzdeÔ lání Nemecko Minimální školní vzdelání

Belgie str& ední škola

Lucembursko str_ ední škola technického sme¸ru

Cíeská republika

Dánsko

základní škola

9. tr& ída školy

Nizozemí

Švédsko

str_ ední stupen_

Finsko vyšší stupen& základní školy (79. tr•ída) Švýcarsko

vyšší str_ ední škola

V Rakousku a Dánsku je nezbytným vstupním požÈ adavkem pro zacÈ átek studia oboru zahradník krajinné tvorby ukoncY ení deváté trY ídy školy, ve Finsku musí student pr× edlož× it certifikát o absolvování vyššího stupne×základní školy (sedmé až×deváté trù ídy). Belgie, Holandsko a Lucembursko požù adují strù edoškolský certifikát (v Lucembursku to musí být strední škola technického zamerení). V Ceské republice musejí zájemci být absolventy základní školy. Ve Švédsku je minimální pož? adavek naprosto odlišný od všech ostatních zemí – zájemce o studium v oboru zahradník krajinné tvorby musí prokázat absolvování vyšší str… ední školy. V Ne… mecku není pož« adován ž« ádný doklad o absolvování minimálního vzde« lání pro zac« átek odborného studia.

Tabulka 21: Zákonem upravené povinné pož¶ adavky vztahující se na zac± átek odborného profesního vzde± lávání v oboru zahradník krajinné tvorby – praktické zkušenosti Povinné požV adavky na zacV átek odborného studia Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Praktické zkušenosti

žíádné

Ney m ecko Praktické zkušenosti

Dánsko

Lucembursko

Nizozemí

Švédsko

Finsko nejsou pož¹adovány Švýcarsko

jsou výhodou

V žyádné ze zemí nejsou praktické zkušenosti (praxe, prázdninové brigády) pryed zapoc¼ etím odborného studia vyž¼ adovány, v Nizozemí jsou však výhodou.

Tabulka 22: Ostatní zákonem upravené povinné pož!adavky vztahující se na zacátek odborného profesního vzdelávání v oboru zahradník krajinné tvorby

21

Povinné pož¶ adavky na zac¶ átek odborného studia Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

Nez m ecko

Lucembursko

Nizozemí

Švédsko

Švýcarsko

Ostatní

Ostatní

NesložÄ ení zkoušky na základní škole pro remeslníky (Fachwerker)

Podepsání ucq no qvské smlouvy

V Rakousku, Belgii, Çeské republice, Dánsku, Finsku, Ne¸mecku, Holandsku a Švédsku nejsou žH ádné zákonem stanovené povinné požH adavky vztahující se na zacÛ átek odborného profesního vzdeÛ lávání v oboru zahradník krajinné tvorby. V Lucembursku to mukžke být nesložk ení zkoušky na základní škole pro rkemeslníky a ve Švýcarsku podepsání ucþ nþ ovské smlouvy.

Tabulka 23: PožB adavky na soucB asný beB h odborného studia (2001/200) v jednotlivých zemích - ve@ k Požç adavky na soucç asný beç h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých zemích Rakousko Vek

15 let Ne“ m ecko

Ve'k

16-18 let


Cíeská republika 15 let Nizozemí 15-16 let

Dánsko 18-19 let Švédsko 17 let

Finsko 16 let Švýcarsko 16 let

V Rakousku a v Ceské republice zahájili studenti soucasný beh odborného studia v patnácti letech; v Nizozemí ve ve< ku od patnácti do šestnácti let; ve Finsku, Lucembursku a Švýcarsku v šestnácti letech; v Ne^mecku je to ve ve^ku od šestnácti do osmnácti let; ve Švédsku sedmnáct let; v Belgii osmnáct let a v Dánsku od osmnácti do devatenácti let.

22

Tabulka 24: PožR adavky na soucR asný beR h odborného studia (2001/200) v jednotlivých zemích – vstupní vzdeÒ lání Pož# adavky na souc# asný be# h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých zemích Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Vstupní vzde9 lání základní škola, polytechnika Ne{m ecko

str9 edoškolské vzdeç lání Lucembursko

Vstupní vzdeÃ lání základní škola (Secundarstuffe I)

technická strÃ ední “Sekundarstuffe”

Dánsko 9. tr9 ída školy

Nizozemí

Švédsko vyšší strÃ ední škola

Finsko základní škola (9. trçída) Švýcarsko žÃ ádné

V Rakousku, Finsku a Nemecku má vetšina studentu na zacátku jejich odborného studia vysveœ dcœ ení ze základní školy; v Belgii a v Holandsku mají certifikát ze strœ ední školy, v Lucembursku musejí mít ukonc-enu technickou Sekundarstuffe. C-eská republika v dotazníku pož•adovaný certifikát c•i vysve•dc•ení neuvedla a ve Švýcarsku není pro zacátek soucasného behu odborného profesního studia vyžadováno žádné vysveÅ dcÅ ení.

Tabulka 25: Pocet dívek studujících v soucasném behu odborného studia (2001/2002) v jednotlivých zemích Pož°adavky na souc°asný be°h odborného studia (2001/2002) v jednotlivých zemích Rakousko Procento dívek %

33,00 %

Ne·m ecko Procento dívek %

30,00 %

Belgie 20,00 %

Lucembursko 13,00 %

Cíeská republika 75,00 %

Nizozemí 50,00 %

Dánsko 25,00 %

Švédsko 60,00 %

Finsko 65,00 %

Švýcarsko 7,00 %

23

Hodnota v procentech

Procento studujících dívek 80,00% 60,00%

Rakousko Belgie

40,00%

Cíeská republika 20,00%

Dánsko Finsko

0,00%

NeÁ m e cko Rakousko

33,00%

Belgie

20,00%

Nizozemí

Cíeská republika

75,00%

Švédsko

Dánsko

25,00%

Švýcarsko

Finsko

65,00% Zemek

Lucembursko

Nejveþ tší pocþ et studujících dívek je v Cþ eské republice – sedmdesát peþ t procent, následuje Finsko (šedesát pet procent), Švédsko (šedesát procent), Nizozemí (padesát procent) a Belgie (dvacet procent). V Lucembursku je pomeD r studujících dívek celkem nízký (tre ináct procent) ve srovnání s výše uvedenými zemee mi, nejniže ší c‹íslo však platí pro Švýcarsko, konkrétne‹je to sedm procent.

Tabulka 26: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeq šného absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby ven k Ideální vstupní podmínky (osobní názor) Rakousko Vek

15-16 let Nemecko

Ve0 k

16-18 let


Cíeská republika 17 let Nizozemí 17 a více let

Dánsko 18 let Švédsko 18 let

Finsko 16-18 let Švýcarsko 16 let

Podle odborníkuÛz jednotlivých zemí, kterÛ í vyplnÛ ovali dotazníky, je ideálním vstupním vekem pro úspešné absolvování studia zahradníku krajinné tvorby patnáct až šestnáct let v Rakousku, šestnáct let v Lucembursku a Švýcarsku, sedmnáct let v Cªeské republice a v Holandsku, a osmnáct let v Dánsku a Švédsku. Finsko a Neô mecko považô ují za ideální veô k mezi šestnácti ažô osmnácti lety a Belgie upr7 ednostn7 uje ve7 k jednadvaceti let.

24

Tabulka 27: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeR šného absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby – vstupní vzdeO lání Ideální vstupní podmínky (osobní názor) Rakousko Vstupní vzdeÔ lání

Vstupní vzdelání

Belgie

Základní škola (Unterstufe Gymnasium) Nemecko

Zahradnictví

“Sekundarstufe I” (Realschule)

Dobré vysve_ dc_ ení ze základní školy

Lucembursko

Cíeská republika

Dánsko

2 roky uc& ilište&– i bez záveÔ recÔ né zkoušky Nizozemí

10. tr& ída školy

str_ ední stupen_

vyšší str_ ední škola

Švédsko

Finsko základní škola

Švýcarsko dobré známky (Real oder Sek. Stufe)

VysveÈ dcÈ ení ze základní školy je ideálním požÈ adavkem na zacÈ átek odborného vzdeY lání v oboru zahradník krajinné tvorby v Rakousku, Finsku a Lucembursku. Ne× mecko, Švýcarsko a Nizozemí by pož× adovaly str× edoškolský certifikát a Švédsko vyšší strù ední stupenù . Dánští experti si prù ejí, aby meù li studenti ukoncù enou desátou trídu školy, v Belgii by meli uchazeci o profesi zahradníka krajinné tvorby prokázat znalost zahradnického sektoru. V C? eské republice by byly ideální vstupní podmínkou absolvované dva roky ucd ilišteda to i bez složd ení záved recd né zkoušky.

Tabulka 28: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspeK šného absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby – praktické zkušenosti Ideální vstupní podmínky (osobní názor) Rakousko Praktické zkušenosti

ucö ení “na zkoušku” NeÑ m ecko

Praktické zkušenosti

Belgie

zkušenosti z prázdninových brigád

Lucembursko brigáda prd ed nástupem do studia

Cíeská republika

Dánsko

odpovídající dveQ m a rokuQ m na ucïlišti Nizozemí

6 meö sícuö

je výhodou

2 roky praxe

Švédsko

Finsko není to možö né, zákon to nedovoluje Švýcarsko dobré výsledky v uc•ení

Ve-tšina expertu-, kter-í se pru-zkumu zúc-astnili, zastává názor, ž-e praktické zkušenosti jsou nezbytným vstupním požïadavkem pro úspeïšné absolvování studia v oboru zahradník krajinné tvorby. V Rakousku a Švýcarsku to upr9 esn9 ují jako „uc9 ení na zkoušku“, v C|eské republice by me|la ideální praktická znalost odpovídat dve|ma rokuÆ m v ucÆ nÆ ovské škole, NeÆ mecko a Lucembursko by požÆ adovaly, aby studenti prokázali úcast na prázdninové brigáde nebo stáži pred zapocetím studia. Švédsko by pož§ adovalo dva roky odborné praxe a Dánsko šest me§ sícu§ . V Holandsku by praktické zkušenosti pr,edstavovaly výhodu. Ve Finsku není praxe pr,ed zac,átkem studia možÀ ná, protožÀ e ji nepovoluje zákon.

25

Tabulka 29: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspe²šného absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby – pož¯ adavky na fyzickou kondici Ideální vstupní podmínky (osobní názor) Rakousko Fyzická kondice

bez závaž† ného postiž4 ení Nev m ecko

Fyzická kondice

Belgie

nezávislé myšlení, zdravý, silný

Lucembursko zdraví, vytrvalost, odolnost stresu

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

zdravý – bez dobrá: silný, váž4 ného te4 lesného zdravý postižá ení Nizozemí Švédsko

vyž† adována

normální zdraví

zdravý, bez závislostí, robustní

Švýcarsko

Dánští zájemci o studium oboru zahradník krajinné tvorby by me(li být silní a zdraví; v C¹eské republice zdraví bez váž¹ných te¹lesných postiž¹ení; ve Švýcarsku zdraví, bez závislostí a robustní teK lesné stavby, v Lucembursku zdraví, odolní vuK cK i stresu a vytrvalí. Ne¹mecko od perfektního uchazec¹e oc¹ekává nezávislé myšlení, zdraví a sílu. V Rakousku a Lucembursku by meÞ l potenciální student být zdravý; ve Finsku by byly požÿ adována dobrá fyzická kondice. Belgie a Švédsko v dotazníku své požÿadavky na te$ lesný stav uchazec$ u$o studium oboru zahradník krajinné tvorby neuvedly.

Tabulka 30: Osobní názor na ideální vstupní podmínky úspešného absolvování odborného studia oboru zahradník krajinné tvorby – ostatní vlastnosti Ideální vstupní podmínky (osobní názor) Rakousko Ostatní vlastnosti

dobré obecné znalosti Ne‘m ecko

Ostatní vlastnosti

Belgie znalost jazyku¶

Lucembursko zájem o povolání

Cíeská republika

Dánsko

zájem o povolání

Nizozemí

Finsko zájem o biologii a rucní práci

Švédsko

Švýcarsko

ž$ ádné obecné týmový duch, vstupní rychlé chápání, požádavky dobré pozorovací schopnosti atd.

Týmový duch, rychlé chápání, dobré pozorovací schopnosti jsou dalšími vlastnostmi, které by mel mít ideální student, který chce úspešne absolvovat studium oboru zahradník krajinné tvorby. V Lucembursku a v Ce eské republice je vyže adován zájem o obor a ve Finsku navíc zájem o biologické ve§ dy a ruc§ ní práci. V Belgii je ž§ ádána znalost jazykuò a v Rakousku zase dobré obecné znalosti. Dánsko, Neò mecko, Nizozemí a Švédsko své pož4 adavky na další ideální vlastnosti uchazec4 u4o obor zahradník krajinné tvorby neupr•esnily.

Tabulka 31: Instituce, úr— ady a osoby zodpove— dné za jednotlivé úkony – kontrola a schvalování firem které školí studenty 26

Instituce zodpove¶ dné za jednotlivé úkony Rakousko Kontrola / schvalování školících firem

Kontrola / schvalování školících firem

Belgie

Cíeská republika

Obchodní komora (Wirtschaftskamme r Lehrlingstelle)

Ne= m ecko

Lucembursko

Odpove… dný orgán pro profesní vzdeà lávání

Obchodní komora a Komora rà emesel (Landwirtschafts kammer und Handwerkkamm er)

Nizozemí

Dánsko

Finsko

Technický výbor Uc8 itelé pro zemeæ deæ lské vzde“lávání (det faglige Uddannelsesudv alg for Jordbrud) Švédsko Švýcarsko

Aeguor (centrum chybí odborné odborného profesní školení profesního vzde•lávání)

úr… ady odpove… dné za administrativu a organizaci profesního vzde;lávání (Kantonale Berufsbildungsämt er)

Kontrolu a schvalování firem, které školí studenty, provádí v Rakousku Obchodní komora, Obchodní komora a Komora rß emesel v Lucembursku, Technický výbor pro zemedelské vzdelávání v Dánsku, Centrum odborného profesního vzdelávání (Aeguor) v Nizozemí, úr% ady odpove% dné za administrativu a organizaci profesního vzdeK lávání (Kantonale Berufsbildungsämter) ve Švýcarsku. Úkol kontrolovat a schvalovat firmy školící studenty plní ve Finsku uclitelé a v Nelmecku orgány odpove‘dné za profesní vzde‘lávání. Belgie a C‘eská republika neuvedly instituci zodpove²dnou za kontrolu a schvalování školících firem. Švédsko rovne²ž² neuvedlo takovou instituci a to z toho du× vodu, ž× e odborné profesní školení zde neexistuje.

27

Tabulka 32: Instituce, úrR ady a osoby zodpoveR dné za jednotlivé úkony – kontrola firem v jejich sídle Instituce zodpove# dné za jednotlivé úkony Rakousko

Belgie

Kontrola firem Obchodní komora v terénu (Wirtschaftskamme r Lehrlingstelle)

Neªm ecko Kontrola firem odpoveô dný orgán v terénu

Lucembursko

Cíeská republika školy

Nizozemí

Obchodní Aeguor a školy komora a Komora rO emesel (Landwirtschafts kammer und Handwerkkamm er)

Dánsko

Finsko

Technický výbor uc§ itelé pro zemeT deT lské vzdelávání (det faglige Uddannelsesudv alg for Jordbrud) Švédsko Švýcarsko chybí odborné profesní školení

úrô ady odpoveô dné za administrativu a organizaci profesního vzde© lávání (Kantonale Berufsbildungsämt er)

Kontrolu firem v míste— jejich pu— sobení nebo v terénu provádí v Rakousku Obchodní komora, Obchodní komora a Komora r¼ emesel v Lucembursku, Technický výbor pro zemeÞ deÞ lské vzdeÞ lávání v Dánsku, Centrum odborného profesního vzdeÞ lávání (Aeguor) a školy v Nizozemí, úrady odpovedné za administrativu a organizaci profesního vzde$ lávání (Kantonale Berufsbildungsämter) ve Švýcarsku, v C$ eské republice školy, ve Finsku ucIitelé a v NeImecku odpoveIdné orgány (zuständige Stelle) bez bližkšího urckení. Belgie neposkytla odpovekdkna otázku, které instituce vykonávají kontrolu firem v míste•jejich pu•sobení.

28

Tabulka 33: Instituce, úrR ady a osoby zodpoveR dné za jednotlivé úkony – posuzování vhodnosti firemních školiteluÒ Instituce zodpove# dné za jednotlivé úkony Rakousko Posuzování vhodnosti školitelu

Cíeská republika

Mistrovská zkouška nebo zkouška školitele

Neªm ecko Posuzování vhodnosti školiteluO

Belgie

odpoveô dný orgán (zuständiger Stelle)

Lucembursko

Nizozemí

Obchodní Aeguor komora a Komora rO emesel (Landwirtschafts kammer und Handwerkkamm er)

Dánsko

Finsko

Technický výbor zame§ stnavatel pro zemeT deT lské vzdelávání (det faglige Uddannelsesudv alg for Jordbrud) Švédsko Švýcarsko chybí odborné profesní školení

úrô ady odpoveô dné za administrativu a organizaci profesního vzde© lávání (Kantonale Berufsbildungsämt er)

Posuzování vhodnosti firemních školitelu—probíhá prostr— ednictvím mistrovské zkoušky nebo zkoušky školitele v Rakousku, v Dánsku má tuto funkci Technický výbor pro zemeÞ deÞ lské vzdeÞ lávání, v Lucembursku Obchodní komora a Komora remesel, v Nizozemsku Centrum profesního vzdelávání (Aeguor), ve Švýcarsku úr$ ady odpove$ dné za administrativu a organizaci profesního vzde$ lávání (Kantonale Berufsbildungsämter), ve Finsku zameIstnavatel a v NeImecku odpoveIdné úrIady (zuständige Stelle) bez bližkšího urckení. Belgie a Ck eská republika neposkytly informaci o tom, která instituce je zodpove•dná za posuzování vhodnosti firemních školitelu± .

29

Tabulka 34: Instituce, úrR ady a osoby zodpoveR dné za jednotlivé úkony – kvalifikace školiteluÒ Instituce zodpove# dné za jednotlivé úkony Rakousko Kvalifikace školiteluT

Cíeská republika

Cech

Neªm ecko Kvalifikace školitelu¡

Belgie

Regionální federace podporovaná AuGala

Lucembursko

Nizozemí

Oba mistrovský stupen¡vzde¡lání

Neô kolik odborných center a škol

Dánsko

Finsko

Technický výbor školy pro zemeT deT lské vzdelávání (det faglige Uddannelsesudv alg for Jordbrud) Švédsko Švýcarsko chybí odborné profesní školení

úrô ady odpoveô dné za administrativu a organizaci profesního vzde© lávání

Úkol kontrolovat kvalifikaci školitelu‹ plní v Rakousku cechy, v Dánsku Technický výbor pro zeme¬ de¬ lské vzde¬ lávání, školy ve Finsku, regionální federace podporované vzdeÑ lávací asociací pro zahradu, krajinu a sportovní plochy v NeÑ mecku, neÑ kolik odborných center a škol v Holandsku a úrò ady odpoveò dné za administrativu a organizaci profesního vzdelávání (Kantonale Berufsbildungsämter) – povinný školitelský kurz ve Švýcarsku. V Lucembursku se od školitele vyž9 aduje mistrovský stupen^vzde^lání. Nemáme ž^ádné informace o kontrole kvalifikace školitelu^v Belgii a v C•eské republice.

Tabulka 35: Instituce, úriady a osoby zodpoveidné za jednotlivé úkony – posuzování pedagogické vhodnosti škol Instituce zodpovedné za jednotlivé úkony Rakousko Hodnocení vhodnosti škol

Ministerstvo školství

Ne˜m ecko Hodnocení vhodnosti škol

Regionální ministerstva kultury


Lucembursko Ministerstvo školství

Cíeská republika

Dánsko

Ministerstvo Ministerstvo školství, mládežm e a školství teÈ lovýchovy Nizozemí Inspekce pro zemetdetlské vzde"lávání

Finsko Vzdelávací týmy zodpovem dných orgánuÈ

Švédsko

Švýcarsko

chybí odborné profesní školení

úr¿ ady odpove¿ dné za administrativu a organizaci profesního vzdeŽ lávání

Posuzování pedagogické vhodnosti škol ve veü tšineü zemí provádí Ministerstvo školství (Rakousko, Belgie, Dánsko, Lucembursko, v CF eské republice Ministerstvo školství, mládeže a telovýchovy). Ve Finsku tuto roli plní vzdelávací týmy zodpove§ dných orgánu§ , v Ne§ mecku regionální ministerstva kultury, v Nizozemsku Inspekce pro zeme,de,lské vzde,lávání a ve Švýcarsku mají tuto c,innost na starosti úrÀ ady odpoveÀ dné za administrativu a organizaci profesního vzdeÀ lávání(Kantonale Berufsbildungsämter). 30

Tabulka 36: Instituce, úr³ady a osoby zodpove³dné za jednotlivé úkony – stanovení podmínek pro zkoušky Instituce zodpove† dné za jednotlivé úkony Rakousko Stanovení / obsah podmínek zkoušek

Cech

NeR m ecko Stanovení / obsah podmínek zkoušek


Lucembursko

Zkušební Ministerstvo komise školství (Berufsständig e Prüfungsauss chüsse)

Cíeská republika

Dánsko

Ministerstvo Ministerstvo školství, mládež·e a školství ted lovýchovy

Nizozemí školy

Finsko Národní rada pro vzde·lání

Švédsko

Švýcarsko


Komise profesního vzdeIlávání (VSG), osoby zodpoveö dné za zkoušku (Prüfungsobmänn er)

Stanovení podmínek a obsahu zkoušek, není-li již1uvedeno v právních podkladech, provádí Ministerstvo školství v Belgii, Dánsku, Lucembursku a Ministerstvo školství, mládežw e a tew lovýchovy v Cw eské republice; ve Finsku totéžwprovádí Národní rada pro vzdeœ lání a ve Švýcarsku Komise profesního vzdeœ lávání; v Rakousku na sebe tuto c¾ innost berou cechy, v Nizozemí školy a v Ne¾ mecku zkušební komise (Berufsständige Prüfungsausschüsse).

31

Tabulka 37: Instituce, úrR ady a osoby zodpoveR dné za jednotlivé úkony – porÒ ádání zkoušek Instituce zodpove# dné za jednotlivé úkony Rakousko Por§ ádání zkoušek

Porô ádání zkoušek

Belgie

Komise pro školy ucT no Tvský certifikát (Lehrabschluss Prüfungskommis sion) Neªm ecko Lucembursko Zkušební komise (Berufsständige Prüfungsaussch üsse)

Cíeská republika školy

Nizozemí

Zkušební Lexin (externí komise zkušební centrum) z Obchodní komory, Komory r© emesel a školy

Dánsko školy – uc§ itelé

Finsko školy, zkušební komise

Švédsko

Švýcarsko


úrô ady odpove¡dné za administrativu a organizaci profesního vzdeU lávání a regionální zkušební komise

Zkoušky organizují školy v Belgii a v Cò eské republice, v Dánsku školy – ucò itelé; ve Finsku školy a zkušební komise, v Rakousku Komise pro ucnovský certifikát, v Lucembursku Zkušební komise slož9 ená ze zástupcu9Obchodní komory, Komory rêmesel a školy, ve Švýcarsku totéž^prováde^jí úrâdy odpove^dné za administrativu a organizaci profesního vzde•lávání a regionální zkušební komise. V Nizozemí zkoušky por¤ ádá externí zkušební centrum (Lexin) a v Ne¤ mecku Zkušební komise (Berufsständige Prüfungsausschüsse).

Tabulka 38: Hrazení/sponzoring nákladu°na odborné profesní vzde® lávání – ve firme®prováde® jící školení Hrazení/sponzoring nákladuUna odborné studium Rakousko Ve školící firmeY podnikatel Ne¹m ecko Ve školící firmeà AuGala a firma

Belgie firma Lucembursko rà editel

Cíeská republika v CY R neexistuje Nizozemí firma platí mzdu

Dánsko konkrétní firma Švédsko chybí odborné profesní školení

Finsko firma/obec Švýcarsko firma

V Belgii, Dánsku, Nizozemí a Švýcarsku nese náklady na profesní vzdelávání ve školící firme¶samotná firma; v Ne¶ mecku a Finsku je situace velmi podobná, náklady v Ne;mecku hradí firma a AuGala - asociace pro zahradu, krajinu a sportovní plochy, ve Finsku nese náklady firma a obec. V Rakousku hradí výlohy na profesní vzdeÏlávání podnikatelé, v Lucembursku pak rU editelé firem.

32

Tabulka 39: Hrazení/sponzoring nákladu²na odborné profesní vzde2 lávání – v odborné škole Hrazení/sponzoring nákladuƒna odborné studium Rakousko V odborné škole verejný orgán

Ne± m ecko V odborné škole státní orgány

Belgie Profesní centrum Lucembursko Ministerstvo školství

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

ve státních školách konkrétní firma – škola; v soukromých – škola a student Nizozemí Švédsko

obec

studenti / rodicù e

federace a kantony


Švýcarsko

Cenu za profesní studium v odborné škole hradí ver˜ejné orgány (v jednotlivých zemích zvané federace, kantony, obce atd.) v Rakousku, Finsku, Ne(mecku a Švýcarsku; v Belgii je to Profesní centrum, v Dánsku konkrétní firmy, v Lucembursku Ministerstvo školství a v Nizozemsku sami studenti a rodicK e. V CK eské republice hradí studium ve ver¼ ejných školách samotné školy a v soukromých školách pak ope¼ t školy a studenti.

Tabulka 40: Hrazení/sponzoring nákladuÈna odborné profesní vzdeÇ lávání – v celooborovém vzdeÇ lávání Hrazení/sponzoring nákladuina odborné studium Rakousko V celooborovém prq ispívající vzdeÌlávání podnikatel NeP m ecko V celooborovém AuGala, vládní vzde> lávání orgány

Belgie školy a studenti

Lucembursko Ministerstvo školství

Cíeská republika v Cq R neexistuje

Nizozemí obory / firmy

Dánsko studenti

Švédsko chybí odborné profesní školení

Finsko firma / obec

Švýcarsko Bund, kantony, firmy

Náklady na odborné vzdeµ lávání v celooborovém školení jsou hrazeny takto: v Rakousku pr-ispívajícími podnikateli, v Belgii školou a studenty, v Dánsku studenty, ve Finsku firmou a obcí, v Ne÷ mecku vládními orgány a AuGala - vzde÷ lávací asociací pro zahradu, krajinu a sportovní plochy, v Lucembursku Ministerstvem školství, v Nizozemsku obory a firmami a ve Švýcarsku vládou (Bund), kantony a firmami.

Tabulka 41: Hrazení/sponzoring nákladuPna odborné profesní vzdeN lávání – v ostatních místech výuky

33

Hrazení/sponzoring nákladu¶na odborné studium Rakousko

Belgie

Ve školící firme8 podnikatel a student Nez m ecko

firma

Ve školící firmeÄ AuGala a firma

rÄ editel

Lucembursko

Cíeská republika v C8 R neexistuje Nizozemí firma platí mzdu

Dánsko konkrétní firma Švédsko chybí odborné profesní školení

Finsko firma / obec Švýcarsko firma

V Belgii, Dánsku, Nea mecku a Švýcarsku nejsou místa, kde by bylo nutno platit za výlohy spojené s odborným vzdeó láváním. Naproti tomu v Rakousku se za školení ve firmách platí, hradí je podnikatelé a studenti, ve Finsku firmy a obce, v Lucembursku Ministerstvo školství, v Holandsku studenti a jejich rodice, v Ceské republice pak jednotlivé firmy, kde odborná výuka probíhá.

Tabulka 42: Další vzdeœ lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) – školení na stupen6mistr/mistrová r6 emesla Další vzdeÙ lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) Rakousko Mistrovské školení

mistrovský kurz

Nemecko Mistrovské školení

Belgie

Mistr zahradník a krajinárú

Lucembursko Maitre pepinieristepaysagiste

Cíeská republika

Dánsko

workshopy a kurzy

další praxe, dobrý pracovník

Nizozemí

Švédsko chybí odborné profesní školení

Finsko zvláštní dopln`kové kompetence ve 2 stupních (tvorba zahr. a kraj. úprav) Švýcarsko nejdrŸ ív deŸ lník, pak hlavní zahradník, mistr zahradník

Aby se mohli stát mistry / mistrovými, musejí studenti v Rakousku absolvovat mistrovský kurz, navštevovat speciální workshopy a kurzy v Ceské republice, získat více praktických zkušeností a být dobrými pracovníky v Dánsku a dodeS lat si dopln•kové specializac•ní studium ve dvou stupních (napr•. tvorba krajinných úprav) ve Finsku. V Neà mecku se po dalším studiu studenti stanou mistry zahradníky (zahradnictví a krajinár*ství), v Lucembursku získají titul, Maitre PepinieristePaysagiste a ve Švýcarsku musejí projít hierarchií od dem lníka prm es hlavního zahradníka až·k dosaž·ení titulu zahradnického mistra.

Tabulka 43: Další vzde„lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) – další školení pro specializaci technik

34

Další vzde¶ lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) Rakousko Další školení jako technik

Cíeská republika

Lucembursko

vyšší odborná škola zahradnická, obor zahradnictví a krajinárÓ ství Nizozemí

vyšší technická zahradnická škola Nes m ecko

Další školení jako technik

Belgie

technik pro zahradnictví a krajinárství

v zahranic½ í

Opzichter / uitvoerder groenvoorziening

Dánsko

Finsko

zahradník polytechnika krajinné tvorby + (cx tyrx i roky 3 roky školy = dalšího studia) technik Švédsko Švýcarsko Zahradní technik TS

Pokud se studenti chte& jí stát specializovanými techniky, musejí v Rakousku absolvovat vyšší technickou zahradnickou školu, v C¶ eské republice pak vyšší odbornou školu zahradnickou (obor zahradnictví a krajinárIství), dodeIlat si další trIi roky školy (zahradník krajinné tvorby plus trÛ i další roky) v Dánsku a ve Finsku absolvovat cltyrlleté rozširlující studium na polytechnickém institutu. Lucemburští adepti na obor technik musejí studovat v zahranicþ í. Po ukoncþ ení dalšího vzdeþ lání získávají Nemectí studenti titul technik pro zahradnictví a krajinárství, v Holandsku Opzichter / uitvoerder groenvoorziening a ve Švýcarsku titul zahradní technik.

35

Tabulka 44: Další vzdeR lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) – vysokoškolský titul Další vzde¢ lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (hierarchický postup) Rakousko Univerzitní vzdeflání

maturita / str¹ední zemefdeflská škola obor tvorba Ne¼ m ecko

Univerzitní vzde± lání

Belgie

predmet zahr. architektura nebo konstrukcní práce

Lucembursko v zahranicí

Cíeská republika

Dánsko

3 roky pro bakalárfské a další 2 pro inženýrské

studenti+praxe+ 4 roky školy = kandidát na VŠ (architektura nebo produkce)

Nizozemí

Švédsko

Finsko 4 roky dalšího studia na polytechnice, inž¿ enýr (zahradník, zahr. architekt) Švýcarsko

3 roky bakalár, 5 zahradní let zahradní architekt FH architekt

Chce-li student zahradnictví získat vysokoškolský titul v zahradnickém nebo krajinárÐ ském oboru, musí v jednotlivých zemích postupovat takto: v Rakousku složÐ it maturitu a poté navšteñ vovat vyšší zemeñ deñ lskou školu se specializací na tvorbu; v Ceské republice trvá bakalárské studium na vysoké škole tri roky, inženýrské pak další dva; v Dánsku je pro profesi architekt potr7 eba vystudovat další c7 tyr7 i roky a navíc získat praktické zkušenosti; ve Finsku je nutné na inž\enýrský titul v oboru zahradnictví nebo zahradní architektura vystudovat c~ tyr~ i roky na polytechnice; ve Švédsku trvá studium zahradní architektury tr£ i roky (bakalár£ ské) a další dva (inžÄ enýrské). Pokud chce vysokoškolské vzdeÄ lání získat student z Lucemburska, musí za ním vycestovat do zahranicé í. V Neé mecku je pro získání vysokoškolského titulu potreba studovat zahradní architekturu nebo konstrukcní práce. Ve Švýcarsku je pro získání titulu zahradní architekt potr0 eba studovat na Vyšší odborné škole (Fachhochschule).

36

Tabulka 45: Další vzde²lání po absolutoriu a odpovídající odborná praxe pro profesi zahradníka krajinné tvorby (Specializovaný postup) Vzdelání po absolutoriu: specializovaný postup Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

Lucembursko

“Komplexní péc† eo dr4 eviny” s obnovovacím kurzem kaž•dých 5 let Nizozemí

Švédsko

Švýcarsko

Péc† e o stromy

Ne1 m ecko Fachagrarwirte Baumpflege und Baumsanierung sowie Golfplatzpflege; Gepr. Natur-und Landschaftspfleger

v zahranicx í nebo specializované kurzy

Obnova prx írody, lesnictví, správa a ochrana prÓ írody

Na univerzitexje mnoho mož& ností dalšího vzdeÓ lání

Baumpflegespezialist, Lehrgang Pflanzenverwendung, Lehrgang für naturnahem Galabau etc.

V Rakousku se mohou studenti po získání vysokoškolského titulu stát specialisty na pécè i o drè eviny (Baumpfleger), v Neè mecku Fachagrarwirte Baumpflege und Baumsanierung sowie Golfplatzpflege; Natur- und Landschaftspfleger a ve Švýcarsku Baumpflegespezialist, Lehrgang Pflanzenverwendung, Lehrgang für naturnahen Galabau. V Holandsku se mohou studenti dále specializovat na obnovu pru írody, lesnictví, správu a ochranu pru írody, v Cu eské republice mohou absolvovat kurz komplexní péc– e o dr– eviny, který se kaž– dých pe– t let obnovuje. Pro získání podobné specializace v Lucembursku je nutné vycestovat do zahranic» í, nebo absolvovat zvláštní kurzy. Ve Švédsku je naopak celá rÜ ada možÜ ností pro rozširÜ ující studium prímo na univerzitách. CÇ ást II: Obsah odborného profesního vzdeÇ lávání v oboru zahradník krajinných úprav Druhá cást dotazníku obsahuje otázky týkající se náplne a dovedností vyucovaných v pru.be.hu studia oboru zahradník krajinných úprav (otázky 17 až.22). Posledních pe.t otázek (otázky 23 ažP27) je zameP rP eno na názory jednotlivých národních nebo odborných garantuu ohledneu vhodnosti, výhod a nevýhod a celkové situace odborného vzde– lávacího systému v jejich zemích s mož– nými návrhy na vhodné a nezbytné zlepšení stávající situace. Otázky 17 ažN22 Obecné znalosti a dovednosti zabírají první tematickou c•ást druhého souboru otázek v dotazníku. Týkají se obsahu odborného profesního vzdeÓ lávání zahradníkuÓkrajinné tvorby. Druhá cást je nazvána Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné tvorbe`. Tyto dva pododdíly, tvor`ící c`ást dotazníku s názvem Obsah, pokrývají ve`tšinu prªedmeªtuª, vyucªovaných v pruªbeªhu odborného studia zahradníkuªkrajinných úprav ve všech zemích, které se úcÚ astnily pruÚ zkumu. V tematických titulech meÚ li odborní garanti možn nost prn idat další prn edmen ty, které jsou vyucn ovány v rámci jejich systému odborného vzdeó lávání, ale nejsou vyjmenovány v dotazníku. V neó kterých pró ípadech byly doplnˆkové prêdmeˆty takto prîpsány, obecneˆ však náplnˆ národních systémuˆ odborného profesního vzdelávání pokrývala následující tematické okruhy. 37

1. Do Obecných znalostí a dovedností patrã í následující tematické pododdíly: • Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy (predmety v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce c‘. 17); • Ekonomické a spolecenské vedy (predmety v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce c-. 18); • Znalost rostlin (pr9 edme9 ty v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce c9 . 19); • Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukcÄ ní postupy (prÄ edmeÄ ty v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce cU . 20); • Ostatní obecné znalosti a dovednosti (prâ edmeâ ty v tomto pododdíle jsou vyjmenovány v otázce cr. 21); 2. Do Speciálních technických kvalifikací v zahradní a krajinné tvorbe– patr– í následující tematické pododdíly (všechny pododdíly jsou vyjmenovány v otázce c& . 22 a jsou oznac¹eny písmeny od a do e): • PrD íprava, založD ení a provozování stavebních pozemkuD(pododdíl je oznacD en písmenem a); • Realizace hrubých terénních úprav, závlahových a odvodnÃ ovacích opatrÃ ení (pododdíl je oznacä en písmenem b); • Konstrukce zpevneþ ných ploch (pododdíl je oznacþ en písmenem c); • Konstrukce staveb v parcích a ve volné krajine (pododdíl je oznacen písmenem d); • Realizace technických a vegetacK ních opatrK ení (pododdíl je oznacK en písmenem e); V obou tematických okruzích je 10 pododdíluÑ . Ve všech 10 pododdílech popisujících náplnöodborného profesního vzdeö lávání zahradníkuökrajinných úprav je vyjmenováno 50 predmetu, které jsou uvedeny v dotazníku. U každého z predmetu meli jednotliví odborní garanti za úkol odpove< de< t na otázku, zda je konkrétní pr< edme< t souc< ástí jejich studijního programu. Pokud je prêdme^t souc^ástí jejich studijního programu, meƒ li za úkol specifikovat, zda je vyucƒ ován ve škole, ve firmeƒnebo na obou místech. Poslední specifikace se týkala toho, zda se z daného pr¤ edme¤ tu skládá zkouška c¤ i nikoli. Jak jižÉbylo zmíneÉ no výše, odborní garanti meÉ li vžÉ dy urcÉ itý prostor k vypsání doplnë kových prë edmeë tuë , které se týkají urcë itého tématu, jsou vyucë ovány v rámci odborného studia v zemi garanta, a nejsou uvedeny v dotazníku. Následující tabulky jsou cííslovány vzestupneí, cíísla tabulek uvnitrí tabulek (v jejich nadpisu) odpovídají c/íslu/m uvedeným v dotazníku. S výjimkou pododdílu III, který je zde uveden v kompletní podobey, kažydý z pododdíluyzastupuje pouze jedna tabulka. Zbývající tabulky jsou souc¼ ástí pr¼ ílohy, zar¼ azené na konec dokumentu.

38

Pododdíl I: Podnikatelské procesy a vzájemné ekonomické vztahy

Tabulka 46: Znalost a vyhodnocování procesuÂ 17.1. Znalost a vyhodnocování procesu€ NáplnÄstudia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Ne$ mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko

Místo výuky

ano ano ano ano

škola, firma

ano ano ano ano ano

škola, firma škola, firma škola, firma

ZáveÄ recÄ ná zkouška ano

škola škola škola

ne ano ne

ne ano ne ano ano

škola škola, firma

1

1. obvykle není samostatným prÌedmeÌtem

Obsah Predmet Znalost a vyhodnocování procesu je soucástí odborného profesního studia ve všech zemích krome2Finska.

Místo výuky Pouze ve školách je pr|edme|t vyuc|ován v Belgii, C|eské republice, Dánsku a Švédsku. Ve všech ostatních zemích se vyuc~ uje jak ve škole, tak ve firmách.

39

Záve-rec-ná zkouška ZáveK recK ná zkouška se z tohoto prK edmeK tu povinneKskládá v Rakousku, CK eské republice, Nep mecku, Nizozemí a Švédsku. V Belgii, Dánsku a Lucembursku se z tohoto pr‘edme‘tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku je tento pr‘edme‘t obvykle souc¶ ástí ne¶ kterého z jiných pr¶ edme¶ tu¶a rok od roku se me¶ ní. Z toho du¶ vodu není mož× né stanovit, zda se z ne× j skládá záve× rec× ná zkouška nebo ne. Tabulky Pododdílu I c"ísla 47 až"54 jsou uvedeny v pr"íloze.

Pododdíl II: Ekonomické a spolecenské vedy

Tabulka 55: Znalost obecných ekonomických a spolecm enských vztahulmezi oblastmi vzdellávání a praxe 18.1. Znalost obecných ekonomických a spolecç enských vztahuçmezi oblastmi vzdeç lávání a praxe Náplnmstudia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Neímecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Místo výuky

Závem recm ná zkouška

škola škola škola

ne ne

škola

ne

ano ano

škola, firma škola, firma škola, firma

ano ano škola škola škola

ne ano 1

1. obvykle není samostatným pré edmeé tem

40

Obsah Prtedmett Znalost obecných ekonomických a spolectenských vztahut mezi oblastmi vzdelávání a praxe je soucástí odborného profesního vzdelání ve všech deseti zemích. Místo výuky V Rakousku, Belgii, CÝ eské republice, Finsku, Nizozemí, Švédsku a Švýcarsku je prp edmep t vyucp ován pouze ve školách, zatímco v Dánsku, Nep mecku a Lucembursku se vyucuje také ve firmách.

ZáveÓ recÓ ná zkouška V Cõ eské republice, Dánsku, Neõ mecku, Lucembursku a Švédsku je tento prõ edmeõ t ukoncen záverecnou zkouškou, naproti tomu v Rakousku, Belgii, Finsku a Nizozemí se z tohoto pr;edme;tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku je tento pr;edme;t obvykle souc\ástí ne\kterého z jiných pr\edme\tu\ a z toho du\vodu není mož\né stanovit, zda se z nej skládá záverecná zkouška nebo ne.

41

Tabulky Pododdílu II c# ísla 56 až#61 jsou uvedeny v pr# íloze.

Pododdíl III: Znalost rostlin

Tabulka 62: Klasifikace a pojmenování rostlin 19.1. Klasifikace a pojmenování rostlin Náplnqstudia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Ne1 mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky škola, firma škola, firma škola škola, firma škola škola, firma škola, firma škola, firma škola škola, firma

Záveq recq ná zkouška ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Obsah Pr§ edme§ t Klasifikace a pojmenování rostlin je nedílnou souc§ ástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se prƒ edmeƒ t vyucƒ uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Neƒ mecku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Ceské republice, ve Finsku a ve Švédsku se vyucœ uje pouze ve školách.

42

ZáveM recM ná zkouška Ve všech zemích se z tohoto pr¹edme¹tu skládá záve¹rec¹ná zkouška.

Tabulka 63: Peä stování a použä ití rostlin 19.2. Pe_ stování a použ_ ití rostlin Náplnçstudia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Ne§ mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko



Záveç recç ná zkouška ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Obsah Pr“edme“t Pe“stování a použ“ití rostlin je nedílnou souc“ástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se pr-edme-t vyuc-uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Ne-mecku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Cïeské republice, ve Finsku a ve Švédsku se vyuc9 uje pouze ve školách.

43

ZáveÎrecÎná zkouška Ve všech zemích se z tohoto prð edmeð tu skládá záveð recð ná zkouška.

44

Tabulka 64: Pr²íprava výsadby a výsadba 19.3. Prp íprava výsadby a výsadba Nápln´ studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Nemecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky

Záve´recńá zkouška

škola, firma škola, firma škola škola, firma škola, firma firma škola, firma škola, firma škola škola, firma


Obsah Pr¤ edme¤ t Pr¤ íprava výsadby a výsadba je nedílnou souc¤ ástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se pr1 edme1 t vyuc1 uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V CR eské republice a ve Švédsku se vyucR uje pouze ve školách, v New mecku se vyucw uje pouze ve firmách.

Záverecná zkouška Ve všech zemích se z tohoto prP edmeP tu skládá záveP recP ná zkouška.

45

Tabulka 65: Pr²íprava ploch pro setí a setí 19.4. Prp íprava výsadby a výsadba Nápln´ studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Nemecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky


škola, firma škola, firma škola firma škola, firma firma škola, firma škola, firma škola škola, firma


Obsah PrË edmeË t PrË íprava ploch pro setí a setí je nedílnou soucË ástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se prW edmeW t vyucW uje v Rakousku, Belgii, Finsku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Cy eské republice a ve Švédsku se vyucyuje pouze ve školách, v Nežmecku a v Dánsku se vyucž uje pouze ve firmách.

Závew recw ná zkouška Ve všech zemích se z tohoto pr¹edme¹tu skládá záve¹rec¹ná zkouška.

46

Tabulka 66: Realizace údrž²by a péc²e 19.5. Realizace údržp by a pécp e Nápln´ studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Nemecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky


škola, firma škola, firma škola škola, firma škola, firma firma škola, firma škola, firma škola škola, firma


Obsah PrË edmeË t Realizace údržË by a pécË e je nedílnou soucË ástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se prW edmeW t vyucW uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V Cy eské republice a ve Švédsku se vyucy uje pouze ve školách, v Nežmecku se vyucžuje pouze ve firmách.

Záve÷ rec÷ ná zkouška Ve všech zemích se z tohoto pr9 edme9 tu skládá záve9 rec9 ná zkouška.

47

Tabulka 67: Pr²írodní výsadba podle rostlinných spolec²enstev 19.6. Prp írodní výsadba podle rostlinných spolecp enstev Nápln´ studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Nemecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko

ano

Místo výuky škola, firma

Záve´recńá zkouška ano

ne ne ne ne ne ne ne ne ne

Obsah PrË edmeË t PrË írodní výsadba podle rostlinných spolecË enstev je soucË ástí odborného studia pouze v Rakousku Místo výuky V Rakousku se tento prW edmeW t vyucW uje ve školách a ve firmách. Záve¢ rec¢ ná zkouška Z pr¿ edme¿ tu se skládá záve¿ rec¿ ná zkouška.

48

Pododdíl IV: Postup úpravy stavebního pozemku a konstrukc\ní postupy

Tabulka 68: Orientace v technických výkresech a tabulkách údržB by a jejich aplikace na stavebních pozemcích 20.1. Orientace v technických výkresech a tabulkách údrž•by a jejich aplikace na stavebních pozemcích Náplnf studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko NeÆ mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko



Závefrecfná zkouška ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

Obsah Predmet Realizace údržby a péce je nedílnou soucástí odborného studia ve všech deseti zemích. Místo výuky Ve škole a ve firmách se pr— edme— t vyuc— uje v Rakousku, Belgii, Dánsku, Ne— mecku, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku. V C¼ eské republice, ve Finsku a ve Švédsku se vyucÞ uje pouze ve školách.

Záve,rec,ná zkouška Z pr± edme± tu se skládá záve± rec± ná zkouška. Tabulky Pododdílu IV od cÊ ísla 69 do 75 jsou uvedeny v prÊ íloze. 49

Pododdíl V: Ostatní obecné znalosti a dovednosti

Tabulka 76: Ekologie a ochrana žS ivotního prostrS edí 21.1. Ekologie a ochrana životního prostredí NáplnTstudia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko Ne´mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky škola, firma škola, firma

ZáveT recT ná zkouška ano ne

škola škola, firma škola škola, firma škola, firma škola, firma škola škola, firma

1

ano ano ano ano ano ano ano ano

1. Obvykle není samostatným príedmeítem.

Obsah PrS edmeS t Ekologie a ochrana žS ivotního prostrS edí je soucS ástí odborného profesního vzdeylání ve všech deseti zemích. Místo výuky V Rakousku, Belgii, Dánsku, Neà mecku, Lucembursku a Švýcarsku je prà edmeà t vyucován ve školách a ve firmách. V Ceské republice, ve Finsku a ve Švédsku je vyuc'ován pouze ve školách. Záveq recq ná zkouška V Rakousku, C’eské republice, Dánsku, Finsku, Ne’mecku, Lucembursku, Nizozemí a Švédsku je tento pr³edme³t ukonc³en záve³rec³nou zkouškou, naproti tomu v Belgii se z tohoto prÙ edmeÙ tu zkouška neskládá. Ve Švýcarsku není tento prÙ edmeÙ t vyucÙ ován samostatneú , z toho duú vodu není možú né stanovit, zda se z neú j skládá záveú recú ná zkouška nebo ne.

50

Tabulky Pododdílu V od císla 77 do 82 jsou uvedeny v príloze.

Pododdíl VI: Speciální technické kvalifikace v zahradní a krajinné tvorbeb A) Pr‘íprava, založ‘ení a provozování stavebních pozemku‘

Tabulka 83: Orientace v technických výkresech, osazovacích plánech a tabulkách údrž`by a jejich aplikace na stavebních pozemcích 21a.1. Orientace v technických výkresech, osazovacích plánech a tabulkách údržÚ by a jejich aplikace na stavebních pozemcích Nápln©studia Rakousko Belgie Cíeská rep. Dánsko Finsko NeÓ mecko Lucembursko Nizozemí Švédsko Švýcarsko


Místo výuky škola, firma škola, firma

ano ne škola škola firma firma

škola, firma škola, firma škola škola, firma

Záve© rec© ná zkouška

ano ano ano ano ano ano ano ano

Obsah Pr1 edme1 t Orientace v technických výkresech, osazovacích plánech a tabulkách údržÅ by a jejich aplikace na stavebních pozemcích je soucÅ ástí odborného studia ve všech deseti zemích.

51

Místo výuky V Rakousku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí a Švýcarsku se prQ edmeQ t vyucQ uje jak ve školách, tak ve firmách. V Cã eské republice, v Dánsku a ve Švédsku se vyucã uje pouze ve školách, v Netmecku a ve Finsku pouze ve firmách. Záve™ rec™ ná zkouška Z tohoto pr)edme)tu se záve)rec)ná zkouška neskládá pouze v Belgii, v ostatních zemích ano. Tabulky Pododdílu VI od cp ísla 84 do 101 jsou uvedeny v prp íloze.

Tabulka 102: Dovednosti, na které by mel být v prubehu odborného studia kladen ve– tší du– raz ve výuce Dovednosti, na které by mel být v prubehu studia kladen vetší duraz Rakousko Specializace školících firem vyvolává potrÉ ebu mezifiremního školení Ne_ m ecko Znalost rostlin

Belgie Nedostatek praktické výuky a znalostí rostlin

Lucembursko Konstrukce cest, schoduIa vegetac¤ ních str¤ ech

Cíeská republika

Dánsko

Práce se speciálními stroji a zarn ízením pro zahradnictví a krajinár$ ství

Znalost rostlin

Nizozemí

Finsko Konstrukce, presuny hmot, práce s terénem

Švédsko

Švýcarsko

Odborné vzdeò lávání chybí

Pravidla tovaryšství; ukázkové hodiny praxe, r¤ ád odborné školy

V Belgii, Dánsku a Nemecku mají dojem, že výuka znalostí rostlin je u nich v souc5 asnosti nedostatec5 ná. V Belgii navíc postrádají více praxe. Rakouští odborníci se domnívají, žZ e specializace jejich firem, kde probíhá školení, je prZ íliš úzká a proto by potr{ebovali zavést mezifiremní školení. V C{eské republice je potr{eba nauc{it studenty pracovat se speciálními stroji a vybavením pro zahradnictví a krajinárství, ve Finsku a Lucembursku by se meÂ ly obecneÂlépe vyucÂ ovat konstrukcÂ ní práce (ve Finsku je to konkrétneçkonstrukce, prçesuny hmot a práce s terénem; v Lucembursku: konstrukce cest, schodu a vegetacních strech). Švýcarští odborníci by byli rádi, kdyby jejich pravidla tovaryšství byla studentu[m v pru[be[hu odborného studia lépe vysve•tlována.

52

Tabulka 103: Další dovednosti, které by meR l y být zavedeny do výuky Další dovednosti, které by me”ly být zavedeny do výuky Rakousko Zavedení studijních karet, modelové kvalifikace pro jednotlivé oblasti Ne:m ecko

Belgie Více praxe ve firmách

Lucembursko

Cíeská republika

Dánsko

Finsko

Švédsko

Švýcarsko

Výuka stromolezectví a Nic práce s motorovou pilou

Nizozemí

Ríez stromu„, lezecké techniky

Odborné vzde„lávání chybí

Ve firmách

Podle Rakouských expertuM by se meM la v pruM beM hu jejich odborného studia zavést studijní karta a navíc modelové kvalifikace pro jednotlivé oblasti. V Belgii a ve Švýcarsku by mep li studenti strávit více cp asu praxí ve firmách. Odborníci z Cp eské republiky a Lucemburska zduraznují potrebu výuky techniky lezení po stromech. (V C'eské republice navíc pož'adují výuku práce s motorovou pilou a v Lucembursku r'ez stromuL ).

Tabulka 104: Výhody odborného profesního vzde’lávání v jednotlivých zemích Výhody odborného profesního vzdelávání v jednotlivých zemích Rakousko

Belgie

Interakce mezi školami a školícími firmami

Ned m ecko Teoretické základy v odborných školách, praxe a flexibilita

Lucembursko

Cíeská republika

Dánsko

Tradice – rada škol byla založs ena jižsv 19. století, i kdyžÎosnovy se dost lišily od moderních

Kontinuální zmena praktických zkušeností a teoretických znalostí

Nizozemí

Švédsko

Znalost dró evinného Kombinace / úzká školkarN ství, spolupráce školního a zahradnictví a firemního školení krajinárství

Odborné vzdeó lávání ve Švédsku chybí

Finsko Struktura je aplikována na národní systém

Švýcarsko Úzká spolupráce a praktické zameN rN ení výuky, pome© rne© široké obecné základy

Odborníci z Rakouska, Nizozemska a Švýcarska vidí výhody svých profesních vzdew lávacích systémuwv dobré interakci a úzké spolupráci mezi školami a školícími firmami (k tomu se pr¹ipojuje relativne¹široké obecné ve¹domostní základy, které lze získat ve Švýcarských odborných školách). Výhodou Dánska je kontinuální zmena praktických zkušeností a teoretických znalostí, v NeF mecku si považF ují teoretických základu•ve svých odborných školách, praxe a flexibility. Tradice je považ•ována za výhodu v odborném školství v CÓ eské republice (rÓ ada škol byla založÓ ena jižÓv 19. století, i když; tehdejší osnovy se dost lišily od moderních pr;ístupu; k zahradnictví a krajinárÀ ství) a silnou stránkou odborného školství v Lucembursku jsou znalosti v oboru drU evinného školkarU ství, zahradnictví a krajinárU ství. Finsko vidí výhodu svého odborného vzdeÚ lávání v tom, žÚ e jeho struktura je aplikována na národní systém.

53

Tabulka 105: Nevýhody odborného profesního vzde²lávání v jednotlivých zemích Nevýhody odborného profesního vzderlávání v jednotlivých zemích Rakousko Pevná struktura daná zákonnými normami

Belgie

Cíeská republika

Velké rozdíly mezi teorií a praxí

Vzdeö lávání není dobrö e koordinováno, zejména ve vztahu státu a soukromých škol. Prü íliš mnoho teorie a nedostatek praxe Nizozemí

Žö ádné

PrB íliš velké rozdíly v kvaliteîškolících firem

Odborné vzdeB lávání ve Švédsku chybí

Neù m ecko

Lucembursko

Závislost na podnikatelské sférîe

Vysoké zdaneB ní žîákuî, nevyhovující specializace

Dánsko

Švédsko

Finsko Nedeö lají se rozdíly mezi jednotlivými obory, studenti nejsou dobrü e pr© ipraveni na budoucí povolání Švýcarsko ŽB ádné

Pevná struktura daná zákonnými normami vadí v Rakousku, v Belgii zase velké rozdíly mezi teorií a praxí. NeW mecko poukazuje na nevyhovující závislost výuky na podnikatelské sférÓ e, v Lucembursku si steÓ žÓ ují na vysoké zdaneÓ ní žÓ ákuÓa nevyhovující specializace, v Nizozemí považõ ují za nevýhodu velké rozdíly v kvaliteõ školících firem. V Ceské republice není odborné vzdelávání dobre koordinováno, nefungují zejména vztahy mezi státem a soukromými školami, dále je ve výuce pr;íliš mnoho teorie na úkor praxe. Prèsto, žè ve Finsku je výhodou odborného vzde`lávání fakt, ž‚e jeho struktura je aplikována na národní systém, nevýhoda tkví v tom, ž‚e se nedostatec§ ne§rozlišuje mezi jednotlivými obory a v du§ sledku toho nejsou studenti dobrÈ e prÈ ipraveni na budoucí povolání. Dánové a ŠvýcarÈ i na svých odborných vzdeílávacích systémech nevidí žíádné nevýhody.

54

Tabulka 106: Nezbytné zlepšení systémuRodborného profesního vzdeÒ lávání v jednotlivých zemích Nezbytné zlepšení systému odborného profesního vzdelávání (osobní názory) Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Zlepšení návaznosti rocÂ níkuÂ , výchova k profesionální zodpovednosti prostrÉ ednictvím speciálního kontinuálního studia, zavedení pr•edbe•žn • é praxe do 9. roc,níku škol NeÌm ecko

Více praktického nácviku pro budoucí povolání. Praktické znalosti jsou nedostatecÉ né (návrh: trv i týdny normální školy a týden praxe)

Úzká specializace by meÂ la nastat ažÂ v terciárním vzden lávání, tj. ve speciálních kurzech a pomaturitním studiu

Lucembursko

Nizozemí

Pravidelný povinný výcvik ve školících firmách nebo zodpove< dných institucích

Blokové semináre, Zvýšení kritérií pro systém kurzu‡ , lepší pr‡ ijetí školících firem kontrola firem

Dánsko

Finsko

Obecne zlepšení Vzdelání studenty výuky znalostí rostlin neprÂ ipravuje na budoucí povolání

Švédsko Odborné vzdelávání ve Švédsku chybí

Švýcarsko Pouze motivovaní ž‡ áci a uc‡ itelé

V Rakousku chybí zlepšení návaznosti rocË níkuË , výchova k profesionální zodpoveð dnosti prostrð ednictvím speciálního kontinuálního studia a zavedení predbežné praxe do 9. rocníku škol. Belgie navrhuje systém trítýdenního studia ve škole s jedním týdnem praktické výuky, jejímž6cílem by bylo získání lepších praktických dovedností, protožW e v soucW asnosti je prW íprava na povolání nedostatecW ná. Odborníci v C|eské republice by byli rádi, kdyby úzká specializace studia byla vyhrazena terciárnímu vzdežlávání – napržíklad ve speciálních kurzech nebo pomaturitním studiu. Dánsko požÃ aduje více výuky znalostí rostlinného materiálu obecneä . Finsko by rádo zlepšilo vzdeä lávací systém, protožä e ten soucä asný studenty nepripravuje dostatecne dobre na budoucí povolání. Pravidelné a povinné praxe ve školících firmách nebo jiných zodpove+ dných institucích by rádi zavedli v Ne+ mecku, v Lucembursku zase blokové seminárP e, systém kurzuPa lepší kontrolu školících firem. V Nizozemí by bylo potrq eba zvýšit kritéria pro výbeq r školících firem a ve Švýcarsku chte– jí mít v odborném vzde– lávání pouze motivované studenty a uc– itele.

55

CÂ ást III: Trh práce/vzdeÂ lávání pro zahradní a krajinnou tvorbu Na záveQ r jsme se odborných garantuQzeptali, jak by zhodnotili situaci na trhu práce v oboru zahradnictví krajinné tvorby ve svých zemích. V tabulce jsou uvedeny názory dotázaných odborníkut.

Tabulka 107: Pr9 íc9 iny souc9 asné situace na trhu práce Pr{íc{iny souc{asné situace na trhu práce Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Odliv mozkuý (migrace expertuªdo jiných oboruX )

Ne!m ecko Nedostatek možností pro další vzde‹lávání

Dánsko

Finsko

Nedostatek studentuý Studia neprý ipravují zahradnictví krajinné mladé lidi dostatecªneª tvorby na budoucí profesi

Lucembursko Situace je lepší v jiných oblastech me‹st a obcí

Nizozemí Studenti více preferují jiné obory

Švédsko Dlouhá zima ve Švédsku komplikuje celoroc‹ní práci v terénu

Švýcarsko Obtížjná ekonomická situace, migrace do jiných oboru‹

Rakouští experti tvrdí, že soucasná situace na jejich trhu práce je zpusobena odlivem mozku>(migrací odborníku>do jiných oboru> ). V Dánsku je problémem nedostatek studentuczahradnictví a krajinné tvorby, v Nec mecku zase nedostatek možc ností pro jejich další vzde„lávání. V Lucembursku je lepší situace v jiných oblastech me„st a obcí, ve Švýcarsku je problémem obtíž© ná ekonomická situace a migrace do jiných oboruË . Ve Finsku studia neprË ipravují mladé lidi dostatecË neËna budoucí profesi, a v Nizozemí zase studenti více preferují jiné obory. Dlouhá zima ve Švédsku komplikuje celorocní práci v terénu, což je duvodem soucasné situace na trhu práce v této zemi.

56

Tabulka 108: PrR ícR iny soucR asné situace na trhu odborného vzdeÒ lávání Príciny soucasné situace na trhu odborného vzdelávání (osobní názor) Rakousko

Belgie

Pro podniky jsou Príliš velké rozdíly nevyhovující právní mezi školami a podmínky výcviku firmami tovaryšu, obtížne se hledá práce v zimeÉ Ne9 m ecko Klesá poc‚et absolventu0škol ve východním Ne‹m ecku, ž‹áci si vybírají atraktivne6 jší obory studia

Lucembursko

Cíeská republika Klesající porodnost

Nizozemí

R‚editelé škol jsou Pr‚irozený vývoj, zákon zklamáni tím, ž0 e o odborném vzde0 lávání mnoho studentuÝ z roku 1991 odchází ješte‹pr‹ed dokonc6 ením studia

Dánsko Nedostatek studentu zahradnictví a krajinné tvorby

Finsko Školy mohou volne meÂ nit vyucÂ ované obory a cn asto volí alternativní

Švédsko

Švýcarsko

Mladí lidé si hledají praxi v léte0 , kdy mají mít prázdniny

Obecná situace s volnými pracovními místy koresponduje s ekonomickým vývojem

Duÿvoduÿpro soucÿasnou situaci na trhu odborného vzdeÿ lávání je celá rÿada. V jednotlivých zemích jsou následující: v Rakousku nejsou vyhovující právní podmínky výcviku tovaryšuEpro podniky, obtížE neEse hledá práce v zimeE ; v Belgii jsou prkíliš velké rozdíly mezi školami a firmami. V Ck eské republice je problémem stále nižŒ ší porodnost, v Dánsku nedostatek studentuŒ zahradnických a krajinárŒ ských oboruŒ , ve Finsku mohou školy volne±me± nit vyuc± ované obory a c± asto volí alternativní, v NeÒ mecku klesá pocÒ et absolventuÒ škol ve východní cÒ ásti zemeÒ , žÒ áci si vybírají atraktivne÷ jší obory studia. R÷ editelé škol v Lucembursku jsou zklamáni tím, ž÷ e mnoho studentu odchází ješte pred dokoncením studia, ve Švédsku si zase mladí lidé hledají praxi v léte> , kdy mají mít prázdniny. Holand> ané tvrdí, ž> e u nich jde o pr> irozený vývoj, zatímco ve Švýcarsku jsou odborníci toho názoru, ž_ e situace s volnými pracovními místy koresponduje s ekonomickým vývojem.

57

Tabulka 109: V souc²asnosti diskutované profesního vzde2 lávání v jednotlivých zemích

reformy

odborného

V soucrasnosti diskutované reformy odborného profesního vzderlávání v jednotlivých zemích Rakousko

Belgie

Cíeská republika

Dánsko

Diskuse o kvalifikac"ních modulech a lepším mezifiremním vzde)lávání Ne™ m ecko Opeâ tovné zavedení zákona o profesním školení. Ten umožë ní všechny v souc– asnosti obvyklé formy profesního vzdeã lání

Finsko Ne oficiálneu

Lucembursko Základní projekt reformy zahradnického vzdeë lávání ve forme–nového zákona

Nizozemí Pracuje se na sestavení struktury kompetencí

Švédsko

Švýcarsko Od r. 2004 možâ ná bude nový zákon

V souc— asné dobe— probíhá v Rakousku diskuse o mož— nosti kvalifikac— ních modulu— a lepším mezifiremním vzde¹lávání. Ope¹tovné zavedení zákona o profesním vzde¹lávání je projednáváno v NeÞ mecku, v Lucembursku se chystá základní projekt reformy zahradnického vzdeÿlávání a to ve formeÿnového zákona. V Nizozemí momentálneÿ pracují na vývoji kompetenc$ ní struktury a ve Švýcarsku by v roce 2004 me$ l být schválen nový zákon. V Belgii, v CE eské republice, Dánsku a Švédsku se momentálneE nechystají žkádné reformy v odborném vzdeklávání zahradníkuk, ve Finsku se zatím nic takového nedeŒ je oficiálneŒ .

58

Záve’ry Cílem projektu bylo vytvorení a podpora odborného dialogu v sektoru zahradní a krajinné tvorby. Na základe výsledku, predstavených v této zpráve, mužeme vyvodit záver, že mezi systémy odborného profesního vzdeŸ lávání zahradníkuŸ krajinných úprav v jednotlivých zemích, které se úc/astnily pru/zkumu, existuje mnoho podobností. SamozrÂ ejmeÂvšak existují také rozdíly. Tyto rozdíly se cÂ asto vztahují ke specifikuÂ m jednotlivých zemí nebo odlišnostem v národních vzdeR lávacích systémuRv teR chto zemích. V první cF ásti pruF zkumu byly sledovány rozdíly týkající se prF edevším takzvaných základních podmínek pro vzdeØ lávání zahradníkuØkrajinné tvorby, právních norem a smeirnic, oficiálních institucí (ministerstev a úriadui) zodpoveidných za odborné profesní vzdeû lávání obecneû , tj. organizace odborného vzdeû lávání a plneû ní dalších funkcí jako schvalování firem, které školí studenty, kontrola kvalifikací školiteluŒ nebo starost o dosažené stupne vzdelání a tituly v jednotlivých zemích. Méne rozdílu mezi zeme¯ mi se vyskytuje v problematice vedení odborného studia, napr¯ . pož¯ adavku¯ vztahujících se na pocB átek odborného studia nebo prB edmeB tuBvyucB ovaných v jeho pru¥ be¥ hu. Tyto otázky mohou být bez problému¥ dále rozpracovány v návrzích jednotného profilu oboru zahradník krajinné tvorby v jednotlivých zemích. SoucŒ asné formy odborného profesního vzdeŒ lávání mají rŒ adu výhod, naprŒ íklad obecne±dobrou interakci a spolupráci mezi školami a firmami, kde probíhá odborný výcvik. VeÒ tšina odborníkuÒse shodla na nutnosti zavést veÒ tší podíl praktické výuky a výcviku. Pome÷ r teorie, uc÷ ené ve školách a praktických zkušeností musí být vhodne÷ vybalancován (napríklad strídáním kontinuálních period praktického výcviku a teoretické výuky). S veÿdomím, žÿe profese zahradníka krajinné tvorby je nárocÿná a studium rozhodneÿ nelze považ$ ovat za snadné, doporuc$ ili oslovení odborníci zavedení ve$ tšího poc$ tu kampaní na prE ijímání nových, profesionálneEa kvalitativneEvhodných kandidátuEna toto povolání. Podle názoru, expertu, existuje ne,kolik pr,edme,tu,, které by bylo vhodné nove, zavést do osnov vedle prQ edmeQ tuQstávajících (naprQ íklad výuka stromolezeckých technik), nebo prredmertur, kterým by ve výuce merla být vernována vertší pozornost nežrdosud, napr— íklad konstrukce, terénní práce s použ— itím stroju— nebo znalost rostlin. Všichni odborníci se také shodli na tom, žY e znalost rostlin mezi studenty není obecneY uspokojivá a dostatecü neüširoká. Za úcü elem dosažü ení cíle jednotného profesního vzde? lávání zahradníku?krajinné tvorby by me? l být definován seznam rostlin, jejichž? znalost bude v rámci evropského studia povinne‰ pož‰ adována (v návrhu je již‰ 350 rostlin). Výsledky pruV zkumu rozhodneVvyjasnily požV adavky na kvalifikaci zahradníkuVkrajinné tvorby, soucasné standardy kvalifikací, kompetence, schopnosti a dovednosti zameâ stnavateluâv oboru zahradní a krajinné tvorby a umožâ nily také obecný prâ ehled o souc-asné situaci v zahradnické profesi a sektoru celkove-. Porovnání deseti odborných vzdeo lávacích systémuov oboru zahradní a krajinné tvorby stimulovalo zúcsastnesné státy ke zhodnocení jejich vlastních systémus odborného profesního vzdeø lávání a podnítilo je také k lepšímu srovnání jejich ucø ebních postupuøa osnov vu•c•i ostatním státu•m, díky c•emuž• budou moci v budoucnu optimalizovat stávající podmínky v této oblasti. 59

Tento projekt a analýza systémuÀodborného vzdeÀ lávání profese zahradník krajinné tvorby v deseti evropských zemích prQ edevším prQ ispívá k usnadneQ ní tvorby kvalitního odborného dialogu v zahradneã -krajinárã ském sektoru v celé Evropeã . Odborným partnerutm prtináší hlubší poznání rutzných faktorut týkajících se standardut kvalifikací pro zahradnickou profesi na celoevropské úrovni. Zúcastnené zeme jsou nyní schopny zhodnotit šanci na mož— nou budoucí harmonizaci profese; jejich zástupci spolec)ne) prodiskutovali hlavní prvky odborného profesního vzde)lání v oboru zahradní a krajinné tvorby v souvislosti s evropským trhem práce a s cílem zavést alesponM minimální standardy platné ve všech zemích Evropy. Další perspektivou Asociace evropských zahradnických firem je integrace ostatních evropských státu@do spolec@ enského a odborného dialogu a spolec@ ná práce na budoucí harmonizaci odborného profesního vzdeÑ lávání v zahradneÑ -krajinárÑ ské oblasti. Za úccelem dosažcení tohoto cíle je nezbytné udržc ovat a rozvíjet vzájemný dialog mezi spolecô enskými partnery projektu, verô ejnými orgány a národními vzde† lávacími systémy. Nutný bude také další výzkum v této oblasti.

Príloha 1. 2. 3. 4.

Program workshopu (Rostock) Seznam úc[astníku[ Dotazník Tabulky (Pododdíl I: 47 – 54, Pododdíl II: 56 – 61, Pododdíl IV: 69 – 75, Pododdíl V : 77 – 82, Pododdíl VI : 84 – 101)

60

pro odborné profesní vzde lávání. Projekt podporovaný Evropskou unií

Recommend Documents