Pracovní řád pro Severskou radu Pracovní řád Severské rady byl změněn na základě jejího rozhodnutí učiněného během 53. zasedání 30. října 2001. Revidovaný Pracovní řád vstoupil v platnost okamžitě po tomto rozhodnutí1 Kapitola 1 Plenární shromáždění §1 Doba a místo zasedání Plenární shromáždění na svém řádném zasedání stanoví dobu a místo pro konání následujícího řádného zasedání. Vyskytnou-li se okolnosti hodné zvláštního zřetele nebo je-li mu to uloženo Shromážděním, může o době a místě řádného zasedání, jakož i o jejich změně, rozhodnout Prezídium Rady. O době a místě jiného než řádného zasedání rozhoduje Prezídium. §2 Uskutečnění zasedání Za uskutečnění zasedání odpovídá Prezídium prostřednictvím sekretariátu Severské rady a sekretariátu delegace v zemi, kde se má zasedání uskutečnit. §3 Svolání zasedání Prezídium vyhotoví pozvánky na zasedání Shromáždění, které je povinno rozeslat nejpozději jeden měsíc před jeho začátkem. Z pozvánek má vyplynout, jaké záležitosti doporučuje Prezídium Plenárnímu shromáždění k projednání. §4 Prezenční listina Na úvod zasedání ustanoví Plenární shromáždění prezenční listinu přítomných členů a náhradníků zastupujících řádně zvolené členy. Náhradník zastupující člena Rady zaujme jeho místo na základě pravidel stanovených národními parlamenty nebo rozhodnutím příslušné národní delegace. _________________ 1 Pracovní řád Severské rady z roku 1971 se nahradil novým Pracovním řádem ustaveným v souladu s článkem 59 Helsinské smlouvy na zasedání Severské rady 13. listopadu 1996. Nový pracovní řád vstoupil v platnost 1. února 1997.
XXIII
Změny v prezenční listině se stanoví rovněž Plenárním shromážděním. Ke změnám nesmí dojít během projednávání záležitosti či probíhající diskuse. §5 Zasedací pořádek Na zasedání zaujmou volení členové a zástupci vlád svá místa podle abecedního pořadí, nerozhodne-li Prezídium jinak. §6 Vedení jednání Pokud jde o zasedací pořádek platí, že nerozhodne-li Prezídium jinak, sestavuje se tento podle abecedního pořadí. Jednání Plenárního shromáždění vede prezident nebo některý z ostatních členů Prezídia, jehož prezident tímto úkolem pověří. Ten, kdo se účastnil diskuse v záležitosti, která má vyústit v rozhodnutí, nesmí poté vést jednání o dané záležitosti. §7 Jednací řád Na začátku zasedání ustanoví Plenární shromáždění pro toto zasedání jednací řád. Jednací řád předkládaný Prezídiem obsahuje záležitosti, jež se mají během zasedání projednat, společně s časovým harmonogramem zasedání. Jednací řád pro jiné než řádné shromáždění může obsahovat i záležitosti, které nebyly uvedeny na pozvánce, pouze pokud o tom na návrh Prezídia rozhodne Shromáždění dvoutřetinovou většinou. Změny v již stanoveném jednacím řádu může na návrh Prezídia rozhodnout Plenární shromáždění dvoutřetinovou většinou. §8 Pravidla pro provedení zasedání Plenární shromáždění může v úvodu zasedání na návrh Prezídia stanovit dodatečná pravidla pro provedení zasedání. Plenární shromáždění může na návrh Prezídia rozhodnout o změně stanovených pravidel dvoutřetinovou většinou.
XXIV
§9 Příprava Návrhy předložené v souladu s čl. 55 Helsinské smlouvy se připravují v Prezídiu, výborech nebo kontrolní komisi předtím, než se o nich definitivně rozhodne v Plenárním shromáždění § 10 Diskuse Dříve než Plenární shromáždění přijme o určité záležitosti rozhodnutí, musí být dána členům Rady příležitost k diskusi. Pravidla pro určení pořadí, v jakém mají členové Rady, jež se přihlásili do diskuse, vystupovat, stanoví Prezídium. Při neexistenci takových pravidel se diskuse účastní členové v tom pořadí, v němž se přihlásili. Plenární shromáždění může během probíhající debaty z podnětu Prezídia či toho, kdo vede jednání, rozhodnout o tom, že se pro určitou diskusi či část zasedání omezí délka příspěvků. Na návrh předsedajícího nebo pěti členů Rady může Plenární shromáždění dvoutřetinovou většinou odhlasovat, že se debata o určité záležitosti zastavuje. O takovém návrhu se diskuse nekoná. § 11 Replika Nezávisle na pořadí řečníků se členu Rady poskytne, nejvýše však dvakrát, možnost repliky, jež se přímo dotýká hlavního projevu k projednávanému tématu. Kromě toho může ten, kdo vede jednání, nezávisle na pořadí řečníků, maximálně dvakrát udělit slovo členu Rady pro jeho repliku, a to po každém ze zásadních projevů, nestanoví-li pravidla pro průběh zasedání něco jiného. Nestanoví-li pravidla pro provádění zasedání něco jiného, může replika trvat nejvýše dvě minuty. Replika může obsahovat pouze vysvětlení, opravu nebo odpověď ve vztahu k nejbližšímu předchozímu hlavnímu projevu. § 12 Rozhodnutí o odložení nebo vrácení záležitosti Plenární shromáždění může rozhodnout, že se projednávání záležitosti odloží na pozdější dobu, která je jím určena. Plenární shromáždění může rovněž rozhodnout, že se záležitost vrátí zpět k tomu orgánu, na jehož podnět se věc začala projednávat. Rozhodnutí o odložení záležitosti nebo o jejím vrácení se přijímá prostou většinou. Pro rozhodnutí o odložení záležitosti na další zasedání se však vyžaduje dvoutřetinová většina.
XXV
Předloží-li se návrh na odložení či vrácení projednávané věci během debaty o ní, musí být nejprve přerušeno projednávání, aby se mohla dát členům příležitost se k danému návrhu vyslovit, a poté se přijme rozhodnutí. Opakuje-li se návrh, přijme se rozhodnutí o tom, že se diskuse běžným způsobem ukončí. Pokud je návrh o odložení nebo vrácení záležitosti schválen, projednávání o ní se neprodleně přeruší, v opačném případě se pokračuje v probíhající diskusi. § 13 Nový návrh Chce-li zvolený člen Rady před rozhodnutím o určité věci podat návrh, jež není vyhotoven v písemné podobě, neprodleně o tom informuje osobu předsedající jednání. Navrhovatel může dostat slovo okamžitě bez ohledu na pořadí řečníků, aby takový návrh představil bez nutnosti jeho odůvodnění. Navrhovatel sepíše návrh písemně, není-li zřejmé, co měl v úmyslu. Toto písemné vyjádření se co nejrychleji rozešle mezi členy Rady. Byl-li návrh nemající písemnou podobu, předložen v průběhu debaty, může se jeho věcné projednání přesunout na pozdější dobu zasedání, pokud takové rozhodnutí při prvním hlasování obdrželo podporu třetiny přítomných členů. § 14 Usnášeníschopnost Plenární shromáždění je usnášeníschopné, je-li přítomna nejméně polovina zvolených členů. V záležitostech, o nichž mohou hlasovat pouze volení členové z určitých států, je Plenární shromáždění usnášeníschopné, pokud je přítomna minimálně polovina volených členů z těchto států. § 15 Rozhodnutí Plenární shromáždění může přijmout doporučení nebo jiné rozhodnutí jednomyslně, jestliže nikdo ze zvolených členů nepožaduje hlasování. Plenární shromáždění může přijmout doporučení nebo jiné rozhodnutí pouze na základě návrhu, který je vznesen v souladu s rámcem stanoveným článkem 55 Helsinské smlouvy. Není-li dáno něco jiného, přijímá se doporučení či jiné rozhodnutí prostou většinou přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.
XXVI
§ 16 Pořadí záležitostí k projednání Když je debata ukončena, předloží ten, kdo vede jednání, návrh pořadí záležitostí k projednání, které jsou formulovány tak, aby na ně mohlo být odpovězeno ano nebo ne. Návrh pořadí záležitostí k projednání schvaluje Plenární shromáždění. § 17 Hlasování2 Každý volený člen Rady má možnost požádat o veřejné hlasování. Pro volby platí zvláštní ustanovení. Při hlasování se vzájemně neslučitelné návrhy postaví proti sobě až do doby, kdy zůstane jediný protinávrh k návrhu, který tvoří základ pro projednávání věci. Tyto dva návrhy se postaví proti sobě a ten z nich, který získá většinu hlasů, je přijat. Hlasování se provádí prostřednictvím jmenného hlasování nebo hlasovacího zařízení. Volený člen může hlasovat ano nebo ne či se zdržet hlasování. Není-li stanoveno něco jiného, přijímá se rozhodnutí prostou většinou přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. § 18 Otázky Volený člen může položit otázku vládě, zemským vládám, krajskému výboru či Severské radě ministrů. § 19 Psaný dotaz Psaný dotaz může být opatřen krátkým odůvodněním a Prezídium o něm v co nejkratší době vyrozumí příslušnou vládu, zemskou vládu, krajský výbor nebo Severskou radu ministrů. Psaný dotaz podaný nejpozději týden před zahájením řádného zasedání má být, nevyskytnou-li se mimořádné okolnosti, zodpovězen ústně během zasedání. Tazatel má právo na ještě jednu krátkou dodatečnou otázku. __________________________ 2
Nové znění druhého odstavce
XXVII
Psaný dotaz, který se během zasedání nezodpoví, se musí písemně zodpovědět nejpozději do šesti týdnů po přijetí dotazu osobou, které byl určen. § 20 Ústní dotaz Ústní dotaz se položí a zodpoví ve zvláštním prostoru pro otázky, kterému je na návrh Prezídia vyhrazen během zasedání prostor. Bližší ustanovení o takovém prostoru pro otázky jsou zahrnuta v pravidlech pro provádění zasedání. § 21 Protokol Ze zasedání se vyhotovuje protokol. Protokol obsahuje projednávané záležitosti, prohlášení, nevyřešená vyjádření a návrhy k přijetí rozhodnutí, pořadí záležitostí k projednání, jména řečníků, výsledky hlasování a voleb, jakož i rozhodnutí Plenárního shromáždění. Z řádného zasedání a na základě zvláštního rozhodnutí Prezídia i z jiného než řádného zasedání se mimoto vyhotoví úplný protokol o příspěvcích učiněných během zasedání. Odpovědnost za vyhotovení protokolu nese prezident. Protokol se ověří Prezídiem a poté se zveřejní, avšak mimo těch částí dotýkajících se jednání za zavřenými dveřmi. § 22 Pozvaní Prezídium může pozvat zástupce lidem volených orgánů, kterým může být udělen status pozorovatele, nebo jiné hosty. Prezídium může rozhodnout, že udělí pozvaným hostům právo účastnit se diskuse během zasedání. § 23 Podjatost Člen Rady se nemůže účastnit na projednávání záležitosti, která se přímo týká jej nebo jemu blízkého.
XXVIII
§ 24 Dodržování pořádku Nikdo z těch, kteří se zasedání účastní, se nemůže chovat nepřístojně nebo používat výrazy či slova, která jsou v rozporu s dobrými mravy. § 25 Posluchači Posluchači, kteří narušují průběh jednání, mohou být okamžitě vykázáni. Propuknouli mezi posluchači nepřístojnosti, může ten, kdo vede jednání, vykázat všechny posluchače.
Kapitola 2 Projednávání záležitostí § 26 Návrh Návrh učiněný podle článku 55 Helsinské smlouvy se písemně zašle Prezídiu. Odvolání návrhu se děje stejným způsobem, jakým byl přednesen. Členský návrh, návrh Prezídia, návrh výboru a návrh kontrolní komise musí obsahovat návrh k rozhodnutí. Členský návrh podaný řádným členem Rady může podepsat jeho náhradník. § 27 Příprava Prezídium rozhodne o tom, který orgán (orgány) se budou návrhem zabývat. § 28 Konzultace s jinými orgány Prezídium, výbor či kontrolní komise mohou požádat o vyjádření jiný orgán v Radě. Orgány, které se zabývají stejnou záležitostí, ji mezi sebou konzultují. Má-li být o záležitosti v konečné fázi projednávání rozhodováno v Plenárním shromáždění, avšak tato se z věcného hlediska týká jiného orgánu než toho, který je za její přípravu odpovědný, poskytne se takovémuto orgánu, za předpokladu neexistence zvláštních skutečností, možnost se k záležitosti vyjádřit ještě před jejím projednáním příslušným orgánem.
XXIX
§ 29 Zpráva Prezídium, výbory a kontrolní komise vydají k záležitosti, kterou se zabývají, písemnou zprávu. Zpráva obsahuje odůvodnění návrhu předkládaného k rozhodnutí a zasílá se buď Plenárnímu shromáždění nebo Prezídiu. Nerozhodne-li Plenární shromáždění jinak, nesmí se zpráva projednávat dříve než den poté, co byla dána členům k dispozici. § 30 Výhrada Člen, který nesouhlasí s rozhodnutím, má právo vznést ke zprávě nebo vyjádření výhradu. Pokud výhrada obsahuje návrh k rozhodnutí, musí být formulována stejně jako zpráva nebo vyjádření. Stejného pravidla se použije na zprávy koordinačních skupin a přípravných orgánů.
Kapitola 3 Společná ustanovení pro Prezídium, výbory a kontrolní komisi § 31 Orgány Rady Na svém řádném zasedání volí Plenární shromáždění ze svých členů na následující kalendářní rok Prezídium, kontrolní komisi, volební komisi a výbory. Plenární shromáždění volí současně prezidenta Rady, předsedy a místopředsedy výborů a kontrolní komise. § 32 Aktivní předsednictví3 Prezident Rady, předsedové výborů a předseda kontrolní komise odpovídají za to, že jejich příslušné orgány mají aktuální plán činnosti, dále za přípravu schůzí a ostatních setkání, kontakt s národními parlamenty, okolním prostředím a příslušnými mezinárodními organizacemi.
__________________________ 3
Nové znění prvního odstavce, odstavec druhý vypuštěn
XXX
§ 33 Spolupráce s národními výbory4 Výbory Rady spolupracují s jejich protějšky v národních parlamentech a v okolních či jiných mezinárodních organizacích. § 34 Členové orgánů Rady Volený člen Rady musí obligatorně, pokud se nevyskytují zvláštní okolnosti, zastávat funkci buď v Prezídiu, výborech či kontrolní komisi. Pro členy kontrolní komise platí zvláštní ustanovení. § 35 Účast veřejnosti Schůze Prezídia, výborů či kontrolní komise nejsou veřejné. Zástupci sekretariátů jednotlivých delegací nebo politických stran však mají právo být na schůzích přítomni, pokud příslušný orgán nerozhodne jinak. § 36 Předložení návrhu Člen Prezídia, výboru nebo kontrolní komise může písemnou formou podat příslušnému orgánu návrh k přijetí. § 37 Doba a místo zasedání Prezídium, výbory a kontrolní komise si určí dobu a místo svých zasedání. Prezídium však rozhodne o době a místě společného zasedání výborů. Prezident, předsedové výborů nebo předseda kontrolní komise kromě toho mohou v případě potřeby svolat mimořádné zasedání svého orgánu. Toto zasedání se musí svolat vždy, pokud o to požádá ¼ členů Prezídia či výboru. Ke svolání mimořádné schůze kontrolní komise stačí žádost dvou jejich členů. § 38 Svolání zasedání – podklady pro zasedání Za program jednání, jakož i další materiály, které se vyžadují pro realizaci zasedání, odpovídá prezident respektive předseda výboru či komise. __________________________ 4
Nový článek
XXXI
Pozvánky by se měly rozeslat měsíc před konáním zasedání, avšak program včetně ostatního příslušného materiálu musí členové obdržet nejpozději týden před jejím konáním. § 39 Samosprávná území Pokud se na zasedání Prezídia nebo kontrolní komise projednává otázka týkající se samosprávných území, může se volený člen za samosprávné území, není-li toto v Prezídiu ani výboru zastoupeno, k předloženému návrhu vyjádřit. Projednává-li se taková otázka ve výboru, v němž nemá dotčené samosprávné území své zastoupení, může se jeho volený delegát na práci výboru přímo účastnit. Tento člen se po dohodě s dánskými případně finskými členy výboru může podílet na rozhodnutí o této záležitosti. § 40 Uskutečnění schůze Za uskutečnění schůze odpovídá sekretariát Rady, jenž má spolupracovat s delegací sekretariátu státu, v němž se příslušná schůze koná. § 41 Zvláštní přípravné orgány Prezídium, výbory nebo kontrolní komise mohou na určitou či přechodnou dobu zřídit zvláštní přípravné orgány pro plnění zvláštních úkolů. § 42 Jiní účastníci Prezídium, výbory nebo kontrolní komise mohou na své schůze pozvat jiné osoby, jež jsou na nich přítomny a mají právo se účastnit diskuse. § 43 Usnášeníschopnost Prezídium a výbory jsou usnášeníschopné, pokud je přítomna nejméně polovina jejich členů. Kontrolní komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň tři její členové. V záležitostech, o nichž mohou hlasovat pouze členové z jednotlivých zemí, je Prezídium nebo výbory usnášeníschopné, pokud je přítomna minimálně polovina těchto členů.
XXXII
§ 44 Rozhodnutí Rozhodnutí se přijímá prostou většinou. Pro hlasování o pořadí záležitostí k projednání platí, není-li stanoveno jinak, obdobné pravidlo. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího. § 45 Protokol5 Ze schůze Prezídia, výborů a kontrolní komise se vyhotoví protokol, za nějž odpovídá ten, kdo řídí jednání. Protokol se vyhotovuje jako seznam rozhodnutí, v němž mohou být zaznamenány i důležité diskuse V případě, že orgán oprávněný přijmout rozhodnutí delegoval toto právo na jiný orgán, řídí se protokol zaznamenávající takové rozhodnutí pravidly delegujícího orgánu. Takový protokol se postoupí delegujícímu orgánu.
§ 46 Podjatost Žádný člen se nemůže účastnit schůze, pokud se na ní projednává či rozhoduje záležitost bezprostředně se týkající jeho nebo osoby jemu blízké.
§ 47 Dodržování pořádku Nikdo se na schůzi nemůže o ostatních účastnících vyjadřovat nevhodně, používat urážejících výrazů nebo slovně či jinak vystupovat v rozporu s dobrými mravy. __________________________ 5
Nové znění prvního odstavce
XXXIII
Kapitola 4 Prezídium § 48 Složení Prezídium sestává z prezidenta a nejvýše 12 ostatních volených členů Rady. Prezident je volen z volených členů ze státu, v němž se uskuteční následující řádné zasedání. Každý stát a politická skupina by měly být v Prezídiu zastoupeni. § 49 Úkoly6 Prezídium je nejvyšším rozhodovacím orgánem Rady, pokud se neschází Plenární shromáždění, a má tak jeho pravomoc přijímat rozhodnutí. Prezídium projednává všeobecné politické a administrativní otázky včetně rozpočtu Severské rady a Severské rady ministrů, jakož i zahraničně- a bezpečnostněpolitické záležitosti. Prezídium řídí a koordinuje činnost Rady. Prezídium dohlíží na to, aby činnosti Rady byly v souladu s činnostmi národních parlamentů a mezinárodních organizací. Povinností Prezídia je rovněž plnit ty úkoly, kterými jej pověřilo Plenární shromáždění. § 50 Vedení schůze Schůzi Prezídia vede prezident Rady. V případě jeho nepřítomnosti zvolí přítomní členové mezi sebou osobu, která schůzi povede. § 51 Delegace kompetencí7 Prezídium může na určitou dobu zřídit orgán, jemuž ustanoví úkoly, kompetence a rozhodne o jeho složení. __________________________ 6 7
Nové znění prvního druhého a třetího odstavce Nové znění druhého odstavce
XXXIV
Prezídium může na návrh jednoho či více výborů nebo na základě své vlastní iniciativy zřídit pracovní skupiny sestávající ze členů různých výborů za účelem projednání aktuálních problémů. Prezídium určí výbor, který za takto vytvořenou pracovní skupinu nese odpovědnost, a tento výbor představí návrh kompetencí pro danou pracovní skupinu (úkoly, dobu, na kterou je zřízena, orgán, jemuž bude předkládat zprávu o své činnosti apod.). Návrh schvaluje Prezídium. Prezídium může rovněž rozhodnout o přenechání svého rozhodovacího práva o určitých skupinách záležitostí či záležitostech zvláštního charakteru jinému orgánu v Radě, skupině, členu Prezídia nebo tajemníku Rady.
§ 52 Výroční zpráva O své činností je Prezídium povinno každoročně předložit Plenárnímu shromáždění výroční zprávu, jež pojednává o společné činnosti v Radě a směrnicích pro budoucí práci. § 53 Zaměstnanci Prezídium zaměstnává personál, který vykonává úkoly sekretariátu Rady.
Kapitola 5 Výbory § 54 Složení8 Rada sestává z Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro sociální politiku, Občanského a spotřebitelského výboru, Výboru pro životní prostředí a přírodní zdroje a Hospodářského výboru. Výbory sestávají z 13 – 15 členů. Každý výbor má předsedu a místopředsedu. Člen vlády, zástupce zemské vlády a člen krajského výboru se může podílet na práci výboru a je nadán právem vyjadřovat se k projednávaným záležitostem.
__________________________ 8
Nové znění prvního až třetího odstavce
XXXV
§ 55 Úkoly9 Výbor má za úkol zabývat se činností podle určených plánů a připravovat záležitosti, které se týkají příslušné oblasti, k projednávání v Plenárním shromáždění. Výbor pro kulturu a vzdělávání odpovídá za kulturu, vyučování, vzdělání a výzkum. Výbor pro sociální politiku se zabývá otázkami, jež se týkají zvyšování životní úrovně, zdravotní a sociální politiky. Občanský a spotřebitelský výbor řeší záležitosti týkající se občanských a spotřebitelských práv, jakož i otázky dotýkající se základních lidských práv, rovných pracovních příležitostí a všeho, co s touto problematikou souvisí. Výbor pro životní prostředí a přírodní zdroje řeší problematiku vztahující se k životnímu prostředí a efektivnímu využívání přírodních surovin. Hospodářský výbor projednává rámcové podmínky pro hospodářství, výrobu a obchod včetně podmínek pro volný pohyb na severském trhu práce. Pravidla pro práci výboru stanoví Prezídium. § 56 Vedení schůze10 Schůzi výboru řídí vždy jeho předseda. Při neúčasti předsedy řídí schůzi místopředseda. Není-li přítomen ani místopředseda, povede jednání výboru ten z jeho členů, který je nejdéle poslancem v Radě, a to až do doby, kdy výbor zvolí ze svého středu člena, jehož pověří vedením jednání.
Kapitola 6 Kontrolní komise § 57 Složení11 Kontrolní komise sestává z předsedy, místopředsedy a pěti členů. Každý stát v ní má svého zástupce. Člen Prezídia nemůže být členem kontrolní komise. _________________ 9 Nové znění druhého až šestého odstavce 10 Nové znění prvního odstavce, odstavec druhý vypuštěn 11 Nové znění prvního odstavce
XXXVI
Náhradník do kontrolní komise nemůže během doby svého mandátu být či se s v jejím průběhu stát členem Prezídia nebo vykonávat funkci náhradníka do Prezídia. § 58 Úkoly Kontrolní komise vykonává parlamentní kontrolu nad činností financovanou ze společných prostředků a odpovídá za kontrolu nad takovou severskou spoluprací, o níž rozhodne Plenární shromáždění. Komise vydává stanoviska k překladům Helsinské smlouvy, jiných dohod o severské spolupráci, Pracovního řádu Severské rady a ostatních interních předpisech. § 59 Vedení schůze Schůzi kontrolní komise řídí její předseda. Při neúčasti předsedy řídí schůzi místopředseda.
Kapitola 7 Volby § 60 Volební komise Volební komise sestává ze sedmi členů. Volební komise určí ze svého středu předsedu a místopředsedu. § 61 Úkoly Volební komise připravuje a předkládá návrhy v těch volbách, které jsou prováděny Plenárním shromážděním Rozhodnutí ve volebních věcech mohou být učiněna i bez předchozí přípravy. § 62 Nominace Do voleb, které pořádá Plenární shromáždění, nominují politické strany ve lhůtě určené volební komisí své kandidáty.
XXXVII
Nominace učiněné politickými stranami a návrhy volební komise musí odrážet rovnoměrné zastoupení jednotlivých států, jakož i mužů a žen. § 63 Návrhy volební komise Plenární shromáždění přijímá návrhy komise aklamací, pokud se volby nerealizují způsoby popsanými níže. § 64 Volba jednotlivce Jestliže se volby týkají jedné osoby, uskuteční se tehdy, požádá-li o ně volený člen Rady. Taková volba se provede tajným hlasováním a osoba, která obdržela nejvyšší počet hlasů, se prohlásí za zvolenou. § 65 Proporcionální volba Týká-li se volba dvou nebo více osob, provede se proporcionální volba, požádá-li o ni takový počet členů, jenž odpovídá počtu přítomných poslanců vydělených počtem osob, které mají být zvoleny, plus jedna. Je-li podílem desetinné číslo, zaokrouhlí se na nejbližší vyšší celé číslo. Proporcionální volba se uskuteční v tajném hlasování. § 66 Kandidátní listiny Mají-li se konat proporcionální volby, může ten, kdo vede jednání, v případě potřeby toto přerušit, aby se připravil dostatečný časový úsek pro sestavení kandidátních listin. Listiny zahrnují jména kandidátů v tom pořadí, v jakém byla nominována sestavovateli takovéto kandidátní listiny. Nejvyšší možný počet kandidátů je limitován množstvím míst či funkcí, jež mají být volbou obsazeny. Listina musí být podepsána nejméně dvěma volenými členy Rady a odevzdána do sekretariátu Rady ve stanovené lhůtě. Čísla se kandidátkám přidělují v tom pořadí, v jakém byly sekretariátu odevzdány. Hlasující člen vyznačí na volebním lístku číslo kandidátní listiny, pro kterou hlasuje.
XXXVIII
§ 67 Volební výsledek Po hlasovacím aktu se spočítají hlasy pro každou kandidátní listinu. Místa se rozdělí mezi listiny tak, že se tato jedno po druhém přidělují podle kandidátní listiny s největším průměrným počtem hlasů. Průměrný počet je porovnáván s počtem odevzdaných hlasů pro jednotlivé kandidátní listiny, dokud nejsou všechna místa přidělena. Poté se průměrný počet hlasů na kandidátce vydělí počtem míst na kandidátku připadajících plus jedna. Místa, která připadnou na jednotlivou kandidátku, jsou rozdělena mezi kandidáty v tom pořadí, v jakém byli nominováni. Dojde-li k tomu, že počet hlasů či nejvyšší průměrný počet hlasů jsou stejné, rozhodne los. § 68 Doplňující volby Dojde-li k situaci, že se některé místo nebo funkce mezi dvěma řádnými zasedáními Rady uvolní, vyhlásí Prezídium namísto Plenárního shromáždění doplňující volby, které platí do nejbližšího řádného zasedání Rady. Na proces doplňujících voleb se použije techniky uvedené výše. § 69 Náhradníci a zástupci Politické strany si mohou samy zvolit náhradníky za své členy pro orgány Rady vyjma Plenárního shromáždění, kam jsou zástupci řádných členů povoláváni v tom pořadí, v jakém byli ustanoveni národní delegací či parlamentem. Náhradníci pro ostatní orgány Rady jsou řádní členové Rady nebo jejich zástupci a měli by pocházet ze stejného státu jako řádný člen příslušného orgánu. Na zástupce, jenž v Plenárním shromáždění zaujme místo po stálém členu Rady, či náhradníka stálého člena Rady v jejích ostatních orgánech, se pohlíží jako na řádně zvolené členy.
§ 70 Uskutečnění schůze Pro volební komisi se přiměřeně použijí ustanovení uvedené v §§ 35-38 a §§ 40-45 ve 3. kapitole.
XXXIX
Kapitola 8 Jiná ustanovení § 71 Sekretariát Pravidla pro činnost sekretariátu Rady stanoví Prezídium. Sekretariát Rady připravuje ty záležitosti, které se mají projednat v orgánech Rady, radí se a spolupracuje se sekretariáty jednotlivých národních delegací a politických stran. § 72 Delegace Každá státní delegace si volí předsedu a místopředsedu z řad svých volených členů. Každá delegace dohlédne na to, aby bylo rozhodnutí Rady nebo Severské rady ministrů provedeno na národní úrovni. Každá delegace zaměstnává personál, který jí pomáhá. § 73 Politické strany Volení členové Rady v ní mohou vytvářet severské politické strany. Politická strana musí mít nejméně pět členů a reprezentovat minimálně tři státy. Prezídium může stanovit pravidla pro registraci politických stran a jejich členů. Každá politická strana zaměstnává personál, který jí pomáhá. § 74 Příspěvek na činnost politických stran Strany obdrží podporu pro svou činnost za předpokladu, že před rokem, na nějž mají podporu obdržet, zaslali sekretariátu Prezídia údaje o počtu svých členů. Politická strana obdrží ekonomický příspěvek sestávající ze základní složky, která je pro každou politickou stranu stejná, a k níž se připočítává částka za každé obdržené křeslo, které strana zaujímá v Plenárním shromáždění. Změní-li se registrovaná politická strana natolik, že již dále nesplňuje požadavky, aby mohla být za politickou stranu podle § 73 odst. 2 pokládána, obdrží její členové pro následující rok podporu, která je odvislá pouze z pohyblivé složky příspěvku počítající se stejným způsobem jako u politické strany.
XL
Poslanec, který nepatří k řádné politické straně, nebo poslanec, jenž patřil k dříve registrované politické straně, jež po určitou dobu obdržela pouze pohyblivou složku příspěvku, obdrží na následující rok podporu odpovídající polovině příspěvku za mandát, který by obdržel člen politické strany. Prezídium může rozhodnout o účetních pravidlech. Při přijímání rozpočtu na následující rok rozhodne Prezídium o výši příspěvku na základní složku a o částce za každé obdržené křeslo. § 75 Odchýlení se od Pracovního řádu Ve zvláštních případech může Plenární shromáždění na návrh Prezídia dvoutřetinovou většinou rozhodnout o odchýlení se od ustanovení tohoto Pracovního řádu.
XLI
