Projekt-Antrag im ETC-Programm AT-CZ:
NATURSCHUTZ DURCH ÖKOLOGISIERUNG IM WEINBAU OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Projektpräsentation, Mikulov, 10. 9. 2009
Pozn.: Vinice na jižním úpatí Svatého kopečku v Mikulově, která přímo navazuje na CHKO Pálava a mohla by v budoucnu sloužit jako zelený most pro mnoho organismů. Vinice mají z hlediska ochrany přírody mimořádný potenciál. Protože jsou velmi často situovány v těsné blízkosti nejcennějších, chráněných zbytků přírodních ekosystémů, může aplikace „tvrdých“ technologií výrazně poškodit sousedící zbytky přírodních ploch. Naopak v případě citlivé aplikace vhodného ozelenění vinic a vyloučení neselektivních pesticidů se mohou vinice stát nejen domovem mnoha ohrožených a vzácných druhů hmyzu a rostlin, ale mohou znovu propojit, jako jakési „mosty“, dnes izolované zbytky přírodních ekosystémů. „Mosty“ mohou být nejen prostředkem komunikace, ale mohou být krásné 65
BIODIVERZITA VINIC - DŮSLEDKY V okrese Břeclav je asi 522 ha chráněných lesostepních ploch fragmentovaných do 23 lokalit a 13.697 ha vinic. Z čehož je asi 70 - 80 % v režimu IP a 3 % ekologických vinic. Pozn.: Na jižní Moravě jsou chráněné plochy velmi fragmentované. Vinice, je možné využít k jejich propojení.
VINICE NA ÚZEMÍ CHKO PÁLAVA
Vinice Přírodní rezervace Vinice propojující rezervace Pozn.: Modelovým příkladem je CHKO Pálava, kde jsou přírodní rezervace obklopeny vinohrady. Uzpůsobením těchto vinic pro život společenství pálavských organismů je možné výrazně zvýšit jejich šance na přežití.
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Autoři projektu: AT: Bio Forschung Austria (Leadpartner), Dr. Bernhard Kromp, Dr. Wilfried Hartl, Mag. Eva-Maria Frauenschuh CZ: Svaz integrované a ekologické produkce EKOVÍN (projektový partner) Ing. Milan Hluchy Ph.D., Ing. Veronika Křivánková Trvání projektu: 45 měsíců (04/2009 – 12/2012) Předložen: 26. 2. 2009 (in Brno) Schválen: 10. 6. 2009 Pozn.: Základní informace o projektu a autorském týmu. Financování: CZ: celkové plánované náklady projektu: 600.000,- EUR 85 % Evropská unie – fond přeshraniční spolupráce 5 % Česká republika 10 % Svaz Ekovín a spolupracující podniky
Pozn.: Děvín je částí CHKO Pálava, která je obklopena vinicemi ze všech stran.
Pozn.: Na financování projektu se podílí EU, ČR i samotní vinaři. 66
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Projekt má čtyři hlavní části: 1) Tvorba propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany přírody, učitele, studenty, konzumenty a další (Zpracuje AT partner 2) Experimentální část: na 3 JM lokalitách a 1 rakouské lokalitě (Vídeň) budou založeny pokusy s různým ozeleněním. Hodnocené parametry: fyziologie révy, zdravotní stav, živiny (půda a réva), kvalita hroznů, kvalita vína 3) Osetí cca 800 – 1.000 ha vinic optimálními směsmi osiva, náhrada insekticidů selektivním matením obalečů 4) Optimalizace okolí vinic Pozn.: Projekt má čtyři plánované oblasti, kterými přispívá k ochraně přírody a zároveň řeší současné problémy vinohradnictví.
1912 – 1913 H. Skala Die Lepidopterenfauna Maehrens und Schlaesiens 1912 - Pollauer Bergen lepidopterologicky nejprozkoumanější oblast Moravy (hned po okolí města Brna) Dodnes entomologicky relativně zachovalá a bohatá oblast ČR
Pozn.: Pálava je už od počátku 20. stol. jedním z nejlépe lepidopterologicky prozkoumaných území ČR. 67
ZMĚNY VE SLOŽENÍ DENNÍCH MOTÝLŮ V PRŮBĚHU POSLEDNÍCH 100 LET 1903 – 1912
2004 - 2006
1903 – 1912: H. Skala: Die Lepidopterenfauna Maehrens 2004 – 2006 M. Hluchý, Z. Laštůvka, J. Marek, M. Švestka, O. Jakeš, V. Hula, A. Florian Celkem 145 druhů beze změny nezjištěné prokazatelně vzácnější nové Pozn.: Srovnání stavu fauny denních motýlů CHKO Pálava počátku 20. a 21. stol. Motýli vyskytující se na Pálavě kolem roku 1910.
Pozn.: Druhy denních motýlů žijící na Pálavě počátkem 20. století. 68
Motýli tří srovnávacích stepních lokalit (Sv. kopeček, Pouzdřanská step, Ječmeniště).
Pozn.: Dnes je počet druhů na sledovaných chráněných lokalitách zhruba o pětinu nižší. Motýli integrovaně a ekologicky obhospodařovaných vinic.
Pozn.: Druhová diversita denních motýlů zaznamenaných v ekologicky a integrovaně obhospodařovaných vinicích je ve srovnání s počtem druhů na chráněných stepních lokalitách na úrovni zhruba 75 %. 69
Motýli tří konvenčně obhospodařovaných vinic.
Pozn.: V typicky konvenčně obhospodařovaných vinicích s celopločným černým úhorem a použitím tvrdých pesticidů se vyskytuje jen několik málo migrantů a pár zcela běžných druhů.
HISTORICKÉ ZMĚNY- PÁLAVA příklady vyhynulých druhů P. alveus, 1950
C. chrysotheme, 1990
N. sappho, 1930
E. maturna, 1990
C. myrmidone, 1983
P. vicrama, 1950
N. vaualbum, 1945 N. xanthomelas, 1953
C. briseis, 1995
H. lycaon, 1993
P. damon, 1970
A. niobe, 1978
L. achine, 1990
Pozn.: Životní strategie vyhynulých a ohrožených druhů denních motýlů zahrnuje například opuštění mateřské lokality a hledání často vzácných živných rostlin v širokém okolí. Ty se však v dnešní zemědělské krajině již téměř nevyskytují. 70
1968 THE „MODERN SYSTEM“ OF VINE PROTECTION time of treatment
Pest or patogen
After the spring cut before foliation The length of sprouts 25 – 30 cm
Calepitrimerus vitis Eriophyes vitis Downy meldew Downy m., Powdery m. at the same time Downy meldew Downy m., Powdery m. and Grape moths
Before the bloom
After the bloom
Young grapes
Downy meldew Downy m., Powdery m. and Grape moths at the same time Downy meldew Downy m. , Grape moths at the same time Powdery meldew
Recomended Consumption / 1 ha preparations and solution Prep. concentrations in l in kg Polybarit 3-5% 300 9-15 Sulka 4-5% 300 12-15 Novozir N 50 0,5% 700 3,5 Novozir N 50 0,5% 700 3,5 Sulikol K 0,3% 2,1 Kuprikol 0,6 % 1000 6,0 Kuprikol 0,6 % 6,0 Sulikol K 0,4 % 1000 4,0 Dykol 0,4 % 4,0 Kuprikol 0,8 % 1200 9,6 Kuprikol 0,8 % 9,6 Sulikol K 0,5 % 1200 6,0 Dykol 0,4 % 4,8 Kuprikol 1,0 % 2000 20,0 Kuprikol 1,0 % 2000 20,0 Dykol 0,4 % 8,0 Sfinx sulphur 20,0
Dykol (50 % a.i. DDT) 16,8 kg/ha . year Pozn.: Značný podíl na úbytku druhů má intenzivní používání neselektivních pesticidů. Příkladem je „moderní“ systém ochrany z 60. let s téměř 8,5 kg DDT ha/rok.
PHENOLE - GESCHMACK
Cauza „Insegar“, Italy 1990 Wind drift of Insegar from apple orchards in South Tyrol destroyed production of Bombyx mori on distance 300 km. Producer of Insegar payed after loosing proces all expenses.
Pozn.: V 90. letech byly v Itálii vybity úletem pesticidu chovy bource morušového v Pádské nížině. Šetření prokázalo rezidua Insegaru (IGR), který byl dle analýzy prokazatelně použit v jižních Tyrolých. Producent přípravku tyto chovy po prohraném soudním sporu zaplatil. I dnes se používá řada takto neselektivních přípravků. 71
APPLICATION OF INSEKTICIDES – APPLE ORCHARDS, V. BÍLOVICE, CZ - 2004 organophosphates
Inset Growth Regulators
neonikotinoids
C. pomonella Pozn.: Příklad použití IGR insekticidů v problémových situacích v ČR.
Pozn.: Potencionálně ohrožená plocha při úletu z těchto aplikací. 72
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Experimentální část projektu: 1) Návrh a výsev 7 variant ozelenění vinic (3 lokality – Novosedly, Mikulov, Popice) Pozn.: Aby byo možné vinice uzpůsobovat, je nutné nejdříve znát vhodné systémy ozelenění, jejich možnost využití a vliv na ekosystém vinic v našich podmínkách. Vičenec ligrus (Onobrychis sativa) jeden z rostlinných druhů vhodných do směsí v meziřadí vinic a současně druh hostící množství dnes kriticky ohrožených druhů Pozn.: Příkladem vhodné rostliny do směsí pro ozelenění je i vičenec ligrus, který prokypřuje půdu a fixuje pomocí symbiotických bakterií vzdušný dusík. Zároveň je živnou rostlinou pro některé vzácné motýly a několik dalších organismů. Pozn.: Pod hlavami révy je možné vyset pás tolice dětelové (Medicago lupulina), která révě nebere vodu a nepustí do tohoto prostoru plevele.
Pozn.: Další možností je výsev směsi nízké formy jetele plazivého (Trifolium repens) a některé z kostřav ( - vzcházející porost).
Pozn.: Stejná směs ozelenění – několik let po výsevu.
Pozn.: Pro celoplošné ozelenění meziřadí se používají bohatější směsi bylin. Tento systém počítá s obnovou těchto směsí alternovaně po 2 – 3 letech.
Pozn.: Pro budoucí velkoplošnou využitelnost 2) Analýzy obsahů živin v půdě a v révě je nutné mít detailní informace o vlivu těchto systémů ozelenění na výživu révy.
Pozn.: Rozoraná meziřadí a používání herbicidů zhoršují fyzikální i biologický stav půdy a tím zvyšují četnost i sílu fyziologické žloutenky. 73
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Experimentální část projektu: 1) Návrh a výsev 7 variant ozelenění vinic (3 lokality – Novosedly, Mikulov, Popice) 2) Analýzy obsahů živin v půdě a v révě 3) Testování vhodné agrotechniky (mulčování, kosení, kypření atd.) 4) Mikrovinifikace, analýzy vína 5) Hodnocení zdravotního stavu (padlí, peronospora, botritida, fytoplazmy, křísi ..) 6) Zahraniční poradenství 7) Monitoring biodiverzity - rostliny, střevlíci, motýli, ptáci, roztoči, edaphon Pozn.: Funkčnost systému vyžaduje i možnost použití vhodné agrotechniky. Je také nutné znát dopady na zdravotní stav révy a na kvalitu výsledného produktu – vína.
Pozn.: Zarážení sondy pro analýzu půdního profilu. I takto prakticky může vypadat zahraniční poradenství.
Pozn.: Po výjmutí sondy je vidět půdní Pozn.: Monitoring denních motýlů profil do hloubky 1 m. Takto je možné v praxi. získat informace o vlhkosti, struktuře a celkové kvalitě půdy. 74
MONITORING BIODIVERZITY VINIC 2008 Lokalizace monitorovaných ploch
Pozn.: Jedna z lokalit, kde probíhal v r. 2008 monitoring biodiversity. Integrovaná, ekologická a konvenční vinice jsou srovnávány s blízkou stepní lokalitou – Svatý kopeček, Mikulov.
VÝSLEDKY
Minimum – 1 jeden druh Maximum (vinice) – IP Absolutní maximum – 1 kus Mikulov Sv. Kopeček, • Tažná babočka • 38 druhů v 757 kusech • 51 druhů v 2373 bodláková kusech v konvenční vinici Dyjákovice Pozn.: Výsledky monitoringu biodiversity ukazují, že vhodným systémem obhospodařování je možné přiblížit ekosystém vinic svou rozmanitostí chráněným územím.
NUMBER OF SPECIMENS
Pozn.: Počet druhů denních motýlů a jejich zjištěná početnost prokazatelně odráží šetrnost systémů hospodaření ve vinicích. 75
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ Transfer know how: 1) Školení vinařů - základní pedologický kurz - optimalizace výživy - botanická charakteristika jednotlivých typů ozelenění - funkční biodiverzita - speciální problémy ochrany vinic (stolbur, křísi …) Pozn.: Poznatky z experimentálních částí projektu je nutné dostat do povědomí vinařů. Pozn.: Zhutnění půdy v různých hrizontech si mohou vinaři sami vyzkoušet pomocí jednoduchého „penetrometru“.
Pozn.: Na studijních cestách se vinaři dozvídají v praxi jaké funkce mají jenotlivé byliny využívané v systémech ozelenění.
2) Studijní cesty vinařů: - Maďarsko 2009 - Rakousko 2010 - Německo, Francie, Švýcarsko Pozn.: V rámci projektu jsou pro vinaře naplánovány tři zahraniční studijní cesty do podniků, které mají s podobnými systémy Pozn.: První studijní cesta vedla do dlouhodobé zkušenosti. Maďarska. Rakousko-maďarské vinařství Weninger, které v patří k opravdové špičce, hospodaří ekologicky již řadu let.
Pozn.: V jižním Maďarsku v oblasti Villany Pozn.: Studijní cesta končila ve vinařství mohli vinaři ochutnat vína několika Figula u Balatonu. zdejších špičkových firem a dozvědět se lecos o jejich technologii výroby. 76
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ 3 Ekologizace JM vinic (1000 ha) 1) osetí vinic vhodnou bylinnou vegetací – nákup osiva, secího stroje Pozn.: Na základě získaných zkušeností bude ve finální části optimalizováno asi 1000 ha jihomoravských vinic.
Pozn.: Moderní secí stroje dokáží při jednom pojezdu set do meziřadí několik různých směsí osiva. 2) náhrada insekticidů feromonovým matením samců obalečů Pozn.: Standardní neselektivní insekticidy budou na těchto plochách nahrazeny moPozn.: Použití feromonů, které je v počá- derní přísně selektivní ochranou proti obaletečních letech finančně náročnější bude čům – feromonovým matením samců. po dobu 3 let zavádění této technologie vinařům dotováno.
TOXICITY OF INSECTICIDES REGISTERED IN CZ VITICULTURE - 2009
Pozn.: Technologie matení samců je natolik selektivní, že nepoškozuje populace necílových organismů. 77
INTENZITA NAPADENÍ OBALEČI EA A LB V ROCE 2009 (2. GEN., STŘEDY PARCEL)
Isonet LE (33%) a L plus (67%)
Pozn.: Při neobvykle vysoké míře selektivity tato technologie umožňuje velmi efektivní ochranu, kterou je možné bezproblémově docílit nulové napadení obaleči.
Isonet LE
78
NÁKLADY NA OŠETŘENÍ 1 HA VINIC V RŮZNÝCH REŽIMECH OCHRANY PŘED HOUSENKAMI OBALEČŮ Při: • 0 % dotaci na biopreparát Biobit • ceně ruční práce 120 Kč/hod a 2,5 hod/ha práce při • aplikaci Isonetu • nákladech 550 Kč/ha traktorového postřiku
Pozn.: Po několika letech používání je možné dostat se postupným snižováním dávek na stejnou či nižší cenu ve srovnání s chemickým ošetřením.
OCHRANA PŘÍRODY EKOLOGIZACÍ VINOHRADNICTVÍ 3 Optimalizace okolí vinic Pozn.: Okolí vinic by se mělo stát biokoridory s prospěšnými rostlinami, které by přímo ve vinici révě vadily.
Pajasan žlaznatý (Ailantus glandulosa) Pozn.: Naopak některé jiné rostliny Pozn.: Pajasan je agresivní náletová (např. pajasan žláznatý), které jsou dnes rostlina, která je ve vinicích pro révu v okolí vinic velmi časté, jsou pro vinice silným stresovým faktorem. nebezpečím.
Pozn.: O toto krásné místo se stará Pozn.: Toto malé políčko slouží v Grossriedenthalu místní biovinař. k produkci osiva pohanky do osevní Louku dvakrát ročně kosí - získává tak směsi pro vinici. osivo do své vinice a zároveň udržuje louku v dobrém stavu. 79
Pestrokřídlec podražcový jeden z evropských symbolů ochrany přírody
Pozn.: Podražec, který je hostitelskou rostlinou evropského symbolu ochrany přírody – pestrokřídlece podražcového, je u nás dnes poměrně vzácný. I ten by se mohl vrátit díky biokoridorům v okolí vinic do jihomoravské krajiny.
CROS BORDER PROJECT „NATURE PROTECTION THROUGH ECOLOGIZATION OF VITICULTURE 2009 – 2013“
CZ - South Moravia, 1000 ha A - Vienna 180 ha A - Burgenland HU - Sopron
200 ha 200 ha
A - Vienna 180 ha SK - Trnava region 400 ha
Pozn.: Podobné přeshraniční projekty jsou naplánovány i v Rakousko-Slovenské a Rakousko-Maďarské verzi. Celkem by mohlo být optimalizováno přes 2000 ha vinic. 80
