Ústav germánských studií (ÚGS) Studijní obor Německý jazyk a literatura
Profil absolventa studijního oboru & cíle studia Charakteristika studijního oboru Studium německého jazyka a literatury má vzhledem k historicko-politickým a historicko-kulturním danostem u nás dlouhou tradici. Vzdělávání odborníků v této oblasti představuje neoddiskutovatelnou nutnost především z hlediska perspektivy evropského vývoje, kde sehrají znalosti jazyka a německy mluvící oblasti významnou roli, uvážímeli dlouhodobou tradici kulturních, politických, společenských, hospodářských a dalších styků České republiky s rozsáhlou německou jazykovou oblastí, tj. především Německem, Rakouskem, Švýcarskem. Studium němčiny má proto nezastupitelné a stálé místo v universitní výuce v rámci filologických oborů na všech pracovištích v České republice. Přestože se pozice němčiny v posledních letech mění, je její znalost pro Středoevropany stále významná a v praxi ceněná; i proto zůstává přitažlivým oborem. Ústav germánských studií UK FF v Praze je profilovaným pracovištěm, kde lze studovat němčinu jako obor s velmi dlouhou tradicí, jež sama je ostatně předmětem historického bádání. Oborovými učiteli byla řada významných lingvistů a literárních vědců, je spjat se jmény profesorů Josefa Janka, Hugo Siebenscheina, Eduarda Goldstückera, Emila Skály, Pavla Trosta, Aleny Šimečkové a dalších. Historicky svébytná pozice pražské germanistiky je vnímána také jejími zahraničními kooperačními partnery i v době boloňského procesu: Němečtí germanisté projevují zájem o uchování vědeckého zaměření pracoviště ovlivněného existencí jedinečného kulturního a literárního kontextu stýkání české, německé a židovské kultury, v němž se tradice pražské germanistiky utvářela. V současné době se studium otevírá každý rok jako jednooborové či dvouoborové (od ak. roku 2008/2009 jsou Filozofickou fakultou UK vypisovány pouze obory bakalářské a navazující magisterské). Kombinace s jinými jazyky germánskými (zvláště severskými a angličtinou), ale i románskými byla dlouho preferována, stejně tak i kombinace s historií, archivnictvím, obecnou lingvistikou a fonetikou či hudební vědou. Kombinovatelnost studijních oborů na UK FF v Praze již však není nikterak omezena. Program studijního oboru Německý jazyk a literatura počítá s tím, že v blízké budoucnosti (akademický rok 2011/12) bude na bakalářské studium napojeno i nově akreditované navazující magisterské studium.
1
Cíle studijního oboru – obecná koncepce Při akreditaci studijního oboru jsme koncipovali moderní filologický obor, jehož pojetí zároveň navazuje na dosavadní specifické rysy zaměření ÚGS. Přitom klademe důraz zejména na následující faktory: 1. Požadovaný stupeň jazykových znalostí a dovedností: Požadovaný stupeň jazykových znalostí a dovedností (podle Společného evropského referenčního rámce na úrovni B2) se odráží ve struktuře nabídky jazykové výuky. Nejedná se o výuku lingvistiky pro ni samou, jak tomu bývalo dříve, kdy převládal často spekulativní charakter výuky odvádějící studenta od péče o praktické jazykové znalosti. Hlavním cílem je zprostředkování nepostradatelného minima základních vědomostí, které posluchači bakalářského studia umožní orientaci v jeho profesionální praxi při práci s autentickým jazykovým materiálem, pro niž musí být vybaven jazykovými příručkami a v nich se suverénně orientovat (gramatiky, učebnice a slovníky se nemohou obejít bez základní odborné terminologie pro popis jazyka). Toto minimum vychází z kvalitních moderních děl současné produkce, jež vzniká v německé jazykové oblasti primárně pro výuku těch studentů, jejichž mateřštinou není německý jazyk a je v souladu s moderním pojetím filologické výuky. Cílem je dosáhnout spolehlivé znalosti gramatiky německého jazyka, jeho současné pravopisné i gramatické normy, tj. praktického ovládání jazyka slovem i písmem. Nabízená skladba jazykových cvičení tyto cíle programově sleduje: posiluje kompetenci lexikální a sémantickou (předmět: Lexikologie a tvoření slov), kompetenci gramatickou (např. přednášky Gramatika I-IV a cvičení k ní), dále kompetenci fonologickou a ortoepickou (předmět Praktická fonetika), kompetenci ortografickou (předmět Korektivní psaní), sociolingvistickou a stylistickou (předmět Stylistika). Poslech s porozuměním, komplexní rozbor čteného textu, tvorba užitkového textu psaného a mluveného, konfrontace německých a českých textů, základní poznatky o stratifikaci jazyka a jeho variet vůbec včetně jeho lexikálního systému jsou procvičovány v podobě praktické jazykové výuky. Ta staví na nových poznatcích současného výzkumu a v metodicky a didakticky zdůvodněném pořadí se probírají v průběhu celého bakalářského studia. Kromě předmětů s propedeutickým zaměřením probíhá výuka Ústavu v německém jazyce. 2. Možnosti uplatnění s dosaženou úrovní v praxi: Vzhledem k faktu, že se na školách různého typu stále téměř všude vyučuje německý jazyk (předpokladem pedagogické činnosti je magisterský titul) a že je třeba zajistit každoročně velký počet jazykově vyškolených pracovníků kulturněpolitické a hospodářské sféry, je rozsah odborné problematiky velmi široký a nabízí nejrůznější uplatnění. Posun k praktickým znalostem a dovednostem je vzhledem k bohatým možnostem uplatnění absolventů proti minulým létům evidentní, a tak se tomuto trendu přizpůsobuje i styl výuky. Cílem je připravit absolventa tak, aby mohl vykonávat praktickou činnost ve sféře hospodářské (např. podnikové, obchodní), ve sféře kulturní (jako např. pracovník kulturních institucí, tzn. muzeí, informačních center), dále např. ve výstavnictví, tedy všude kde je třeba příslušných odborných služeb, v oblastech spojených s turistickým ruchem, které vyžadují praktickou znalost jazyka a reálií na potřebné úrovni.
2
3. Návaznost na další studijní programy: Znalosti získané v bakalářském studiu vytvářejí předpoklady jednak pro to, aby si absolvent mohl své vzdělání dále doplňovat (např. formou navazujícího magisterského studia), anebo navázat na jiný příbuzný obor. Vzhledem k významné roli německé jazykové oblasti v evropské kulturní, politické a ekonomické sféře je styčných ploch s obory filologického zaměření více (bohemistika, anglistika, romanistika, obecná lingvistika atd.), jsou ale též otevřené možnosti pro volbu oborů nefilologických, jako např. filosofie, archivnictví, historie, kulturologie, dějiny umění. Proto je kladen důraz na všeobecné kulturní souvislosti a srovnávání v rámci středoevropské oblasti, jež jsou nutným předpokladem pro práci ve jmenovaných sférách uplatnění. + 4. Specifičnost studia na Filozofické fakultě UK, resp. ÚGS daná tradicí jazykovědnou, z níž je pro praktické zaměření absolventů bakalářského studia relevantní především užitek z funkčního popisu moderní němčiny (řada prací získala mezinárodní uznání): Přednášky zaměřené na seznámení se s gramatickým systémem mají posluchači podat ucelený, i když selektivně (dle důležitosti jednotlivých témat) postavený popis jazyka, tak jak je v současnosti na evropských universitách zvykem, tj. vždy s primárním zřetelem na jeho komunikativní funkci. V žádném případě se nejedná o samoúčelně cílený analytický popis jazykového systému (srv. např. mezinárodně oceněnou práci prof. Dr. Aleny Šimečkové, CSc. o německých slovesech, která je citována ve standardních vysokoškolských popisech slovotvorného popisu němčiny a jejíž poznatky jsou zakomponovány např. do několika vydání německé normativní gramatiky DUDEN). Taková samoúčelnost by byla v přímém rozporu s funkčním pojetím jazyka, jak jej reflektovala pražská lingvistická tradice Pražského lingvistického kroužku, jež ostatně značně ovlivnila i výuku cizích jazyků u nás (Vilém Mathesius a další) a je i v zahraničí dlouhodobě oceňována. Proto byl např. zařazen předmět ke konfrontaci německých a českých textů. V rámci jazykovědné sekce Ústavu je činné lexikografické pracoviště, dalšími tematickými těžišti jsou gramatika a sociolingvistika. Nelze pominout tradici literární. V nové koncepci literární výuky, jež má zprostředkovat základní přehled dějin literatury, lze akcentovat při výběru textů souvislosti kulturně-historické a politické. Vzhledem k profilu absolventa se důraz klade na moderní literární texty, které mají posluchače uvést do současné problematiky německé jazykové oblasti. Primárním záměrem literární výuky není teoretická analýza textu, ale jeho receptivní funkce. Pracoviště může navázat na slavnou tradici literární germanistiky od zakladatelské generace (prof. Arnošt Kraus) přes prof. Otokara Fischera a jeho školu a Eduarda Goldstückera, jenž usiloval o propojení literatury a společenského života s důrazem na česká specifika při zprostředkování německé kultury a literatury v českém prostředí.
Mezinárodní kontakty a spolupráce Aby při realizaci programu bylo možno využít nejmodernějších poznatků a didaktických postupů, spolupracuje ÚGS s řadou německých, rakouských a švýcarských univerzitních i výzkumných pracovišť. Možnosti domácího vzdělání jsou nemyslitelné bez výjezdů našich studentů do zahraničí, a to v rámci programů Erasmus-Sokrates i dalších (v rámci Erasmu vysílá ÚGS studenty na 10 německých a rakouských univerzit, v rámci dalších programů zejména do Kolína nad Rýnem a Kostnice). Obohacením pro české studenty je také stále rostoucí počet zahraničních studentů, kteří u nás absolvují jedno- i vícesemestrální studijní pobyty. Tyto kontakty prospívají nejen účastníkům, ale i pedagogům při rozvíjení německo-českých vztahů. V uplynulých letech proběhlo několik pracovních setkání nad nově koncipovaným studiem na německých, rakouských a švýcarských universitách, jež vedlo v několika případech k formulaci programů společného vedení doktorského studia (tzv. co-tutelle). Studenti oboru absolvují zahraniční pobyty na univezitách i na letních školách německého jazyka. Formy ukončení studia z jedno- či dvousemestrálních pobytů na univerzitách jsou uznávány tehdy, pokud harmonují se zapsaným základním studijním plánem. Náležitosti vztahující se k průběhu pobytů jsou ukotveny v mezifakultních či meziuniverzitních dohodách. Student si během praxe prohloubí a zautomatizuje praktické jazykové znalosti a socializuje se v cizojazyčném univezitním prostředí, poznává bohaté
3
informační zdroje, jež mu napomáhají při sepsání bakalářské práce. Student rovněž navazuje kontakty s odborníky a je stimulován k dalšímu odbornému růstu. Ústav Germánských studií je zapojen do výzkumu na bázi mezinárodních grantů a četných meziuniversitních kontaktů daných jednotlivými smlouvami. Jde především o následující partnery: ● Insitut für deutsche Sprache Mannheim – spolupráce v oblasti korpusové lingvistiky a lexikografie ● Universität Konstanz – v rámci meziuniverzitní dohody vyučuje na ÚGS v každém semestru hostující profesor německé literatury se svým asistentem (nabízejí přednášky a semináře podle potřeb ÚGS k literární teorii a k dějinám německé literatury od 18. do 20. století, každý třetí semestr alternují s profesorem, který vypisuje literaturu německého středověku) ● Universität Köln – trvalá mezifakultní smlouva, v jejímž rámci pravidelně hostují k přednáškám a seminářům k německé literatuře 20. století Prof. Dr. Walter Pape a Dr. Hartmut Kircher a k blokovým seminářům k textové lingvistice Prof. Dr. Claudia Riehl. Pedagogové ÚGS vyučují v Kolíně formou blokových seminářů (německá literatura z českých zemí, rakouská a švýcarská literatura, sociolingvistika, lexikografie) ● Universität Leipzig – v rámci meziuniverzitní výměny pravidelné hostování k problematice literatury NDR a literatury po německém sjednocení Prof. Dr. Ilse Nagelschmidt, pobyty jsou reciproční, v Lipsku pravidelně přednáší Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. ● Universität Regensburg – pravidelná spolupráce v oblasti lingvistiky je těsně před dohodou (Prof. Dr. Greule)
Domácí kontakty a spolupráce Aktuální je i spolupráce s pracovišti domácími, s nimiž je pojí účast na výzkumných i pedagogických projektech (např. kruh doktorandů pražské, olomoucké a brněnské germanistiky „Konzepte gegenwärtiger Literaturtheorien und Methoden“, mentorovaný profesory z ČR a z Universität Konstanz). Zapojení činnosti ústavu do kulturního života u nás je vidět např. na kooperaci a vytváření programů s pražským Goethe-Institutem, v součinnosti s velvyslanectvími a jejich nabídkou kulturních programů (divadelní a filmové festivaly, literární pořady), do nichž jsou zapojeni pracovníci literární sekce ústavu. Tyto aktivity jsou životně nutné pro zachování prestiže pracoviště, oboru i vazeb na zahraniční partnery. Zároveň se tak vytváří vazba mezi odborníky a zájemci z veřejnosti a institucemi, jež (inter)kulturním zaměřeným aktivitám přímo slouží.
Praktické cíle studijního oboru Cílem studijního oboru je připravit pracovníky 1. pro flexibilní cizojazyčnou komunikaci ústní i písemnou v hospodářské, kulturní a společenské oblasti 2. pro základní praktické uplatnění v institucích, jež jsou v kontaktu s německou jazykovou oblastí 3. pro asistentské pozice v evropských a domácích institucích
4
Profil absolventa studijního oboru Absolvent 9 bude připraven na komunikaci v současném německém jazyce slovem i písmem (produktivní znalost). 9 bude disponovat prakticky orientovanými znalostmi geografických, kulturněhistorických reálií a sociální kompetencí s ohledem na specifický diskurs (receptivní znalost). 9 bude mít znalost interkulturních a pragmatických aspektů komunikace, znalosti základních proudů a žánrů německy psané literatury po r. 1945 9 bude znát přední osobnosti německé kultury (Luther, Goethe, Schiller atd.).
Možnosti uplatnění absolventa Absolvent získá odbornou způsobilost k výkonu povolání zejména v těchto oblastech: ¾ asistent, sekretář ve veřejnoprávním sektoru, tj. institucích státní správy ¾ administrativní a organizační pracovník v neziskových organizacích – nadacích a kulturních či diplomatických institucích v nižších, nediplomatických funkcích ¾ v soukromém sektoru, např. finančních, pojišťovacích a jiných organizacích ¾ v cestovním ruchu, tj. v cestovních kancelářích jako delegát či koordinátor ¾ v dokumentaristice pro materiálové rešerše v kulturně-politické sféře ¾ v médiích, kde je třeba vyhodnocovat jazykovou úroveň mediálních produktů (mluvených i tištěných) ¾ v nakladatelstvích, zejm. redaktorská i překladatelská práce ¾ v marketingu, zejm. marketingu kultury
Části Státní závěrečné zkoušky 1. Obhajoba bakalářské práce 2. Německý jazyk. Německá literatura. Kultura a historický vývoj německé jazykové oblasti. Německý jazyk: Student prokáže praktické znalosti v oblasti mluvnice současné němčiny, schopnost analyzovat text, přeložit ho a komentovat vybrané mluvnické jevy za použití zvládnuté základní terminologie Německá literatura: Student prokáže faktografické znalosti v rámci přehledu dějin německy psané literatury, je schopen popsat její jednotlivá hlavní období a výrazné autory, charakterizovat jejich tvorbu po stránce obsahové, myšlenkové a formální. Kulturní a historický vývoj německé jazykové oblasti: Student schopen charakterizovat nejdůležitější epochy historicko-politického vývoje německy mluvících zemí i jejich kontexty v evropských dějinách, a to jak ve vztahu k literárním epochám, tak k vývoji evropského umění. Nedílnou součástí tohoto okruhu je problematika německo-českých vztahů a vývoje německé jazykové oblasti včetně současných událostí v politice i kultuře.
5
Témata bakalářských prací – modelové příklady Jazyková témata: 1. Užití préterita a perfekta v současné němčině 2. K současným trendům v slovní zásobě (textový druh komentář) 3. Porušování větného rámce v mluveném jazyce 4. Podíl kompozice a derivace v odborné slovní zásobě 5. Mluvená němčina v rozhlasovém zpravodajství Literární témata: 1. Kritika „vilémovské mentality“ v románu Heinricha Manna „Der Untertan“. 2. Německo-židovská inteligence v českých zemích a její zprostředkovatelská role mezi českou a německou kulturou od 90. let 19. století do roku 1939. 3. „Nepřekonaná minulost“ jako ústřední téma 50. a 60. let v SRN. 4. Publicistické a beletristické ohlasy německých intelektuálů na procesy s exponenty holocaustu v 60. letech 20. století. 5. Postoje německých spisovatelů k terorismu 60. a 70. let 20. století: 6. Sudetoněmecká otázka v české publicistice po roce 1989. 7. Multikulturalismus, nebo asimilace? Literatura a esejistika německých imigrantů od 70. let 20. století. Kulturněhistorická témata: 1. Styky české kultury s německojazyčnou oblastí po r. 1989. 2. Proměna paradigmatu vnímání německojazyčné kultury v ČR v éře globalizace. 3. Obraz české kultury v současných německých, rakouských a švýcarských médiích. 4. Prezentace německojazyčné kultury v ČR Goethovým institutem a Rakouským kulturním fórem. 5. Významné výstavy umění z německojazyčné oblasti v Praze po roce 1989 a jejich recepce. 6. Vliv německé architektury 20. století na českou tvorbu – Bauhaus. 7. Záchrana památek v původně německojazyčném českém pohraničí – společné německo/rakousko/české aktivity.
Odkazy na další informace a materiály Studijní plán jednooborového studia Studijní plán dvouoborového studia Studijní a zkušební řád Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
6
