Centrum audiovizuálních studií FAMU Rámcový profil oboru Audiovizuální studia Obor audiovizuální studia je hybridním, nejmladším oborem FAMU. První studenti bakalářského stupně nastoupili v akademickém roce 2005/6, magisterský stupeň bude poprvé otevřen v akademickém roce 2006/7. Následující materiál tvoří rámcové podklady pro akreditaci oboru MŠMT, které dávají ucelený přehled o charakteru studijního oboru, o jeho vstupních podmínkách i jeho výstupech. 1.2. Koncept , jeho vývoj a přínos nového oboru Pojem audiovize, který zahrnuje tvorbu, výrobu, šíření, institucionální zázemí i reflexi a bádání v této široké oblasti, představuje proměnu, jíž prošla tradiční kinematografie v posledních letech. Současná transformace audiovize má své umělecké, technologické i organizační důsledky. Klasické analogové technologie se rychlým tempem digitalizují a virtualizují. Vznikají nové způsoby šíření, interakce a propojování audiovizuálních artefaktů. Digitální obraz lze manipulovat v reálném čase, což má velké důsledky pro jeho referenci vůči realitě, která byla dosud vždycky konstantní. Oblasti technologie, umění a filosofie se dynamicky překrývají a na pozadí tradičních forem se vyjevují nové otázky a témata, k nimž je třeba zaujímat kompetentní postoje jak v rovině tvorby, tak v rovině její reflexe. K 1. 11. 2002 vzniklo v rámci FAMU Centrum audiovizuálních studií (dále CAS), jehož kmenovými členy jsou odborníci a tvůrci zakotvení v oblasti nových medií, výtvarného umění, teorie a historie filmu, fotografie a humanitních disciplin. Cílem nového pracoviště bylo integrovat společnou část výuky pro všechny obory FAMU a především vytvořit základy pro vznik nového oboru, jenž bude vyrůstat z tradice Filmové a televizní fakulty a zároveň bude svým zaměřením reflektovat současný stav poznání v celé sféře audiovize. Vytvoření oboru Audiovizuální studia je zakotveno v dlouhodobém záměru fakulty. CAS vznikl sloučením několika kabinetů, jež existovaly při několika fakultních katedrách (Kabinet historie a teorie filmu, Kabinet teorie fotografie, Kabinet společenských věd) a zajišťovaly část výuky pro všechny obory FAMU. Díky tomu došlo k organizačnímu zjednodušení, celkovému zefektivnění výuky a vytvoření většího interdisciplinárního týmu. Tým pedagogů CAS – ve spolupráci s řadou externích pedagogů – pokračuje ve výuce předmětů, které jsou základem všeobecné vzdělanosti a rozvíjí i příslušný segment výuky v oblasti reflexe tvůrčího procesu pro všechny obory FAMU. CAS zahájil také badatelskou a oborovou překladatelskou činnost (byl zkoncipován sociologický výzkum profesní dráhy absolventů FAMU, byla zkoncipována a uskutečněna nová koncepce výuky dějin kinematografie pro všechny obory FAMU. FAMU prostřednictvím CASu převzala vydávání oborového časopis Cinepur, založeného před deseti lety nyní již kmenovými pracovníky CAS. Z pařížské univerzitní edice Nathan byla přeložena základní publikace věnující se teorii a historii dokumentárního filmu Dokumentární film, jiná kinematografie od Guy Gauthiera, tým CAS také překládá základní oborovou učebnici pro výuku Dějin světové kinematografie /David Bordwell, 1
Kristin Thompson: Film History. An Introduction/ a připravuje další publikace. Ve spolupráci s Národním filmových archivem a Katedrou fotografie FAMU připravuje CAS také segment výuky orientovaný na restaurování, preservace a prezentace audiovizuálních děl a nosičů). CAS dále z velké části vytváří zázemí pro výuku v doktorském stupni, pro potřeby práce doktorandů zřídil CAS zvláštní pracovnu a vybavil ji zařízením, které doktorandům umožňuje kvalitní práci na celé škále teoretických i tvůrčích témat a problémů. Jako další materiální báze byla z popudu CAS vytvořena Intermediální laboratoř AMU, jejíž pilotní program se stal v rámci volitelné výuky pilotním projektem části výuky nového oboru: pedagogové FAMU jej vyučují za spolupráce pedagogů katedry počítačů Elektrotechnické fakulty ČVUT, ostatních fakult AMU a VŠUP (http://intermedia.famu.cz). Veškeré zařízení Intermediální laboratoře je mobilní, takže výuka probíhá jak v hlavní budově FAMU, tak v dalších prostorách, které jsou k tomu dle konkrétních projektů vhodné (objekt AMU v Berouně či ad hoc volená další místa). CAS je z definice pracovištěm mezioborového charakteru, což vytváří optimální podmínky pro identifikaci a rozvoj talentu studentů, kteří se budou věnovat oboru Audiovizuální studia. Tento obor, který je svým založením interdisciplinární, bude využívat bohatého zázemí výuky provozované na fakultě a rozvine tento potenciál novým směrem, syntetizujícím umělecké přístupy, technologické dovednosti a reflexi. V letech 2003 a 2004 FAMU uspěla v získání prostředků z Transformačního a rozvojového programu MŠMT (řešitelem byl děkan FAMU Michal Bregant), a to právě na konstituci oboru Audiovizuální studia. Z těchto prostředků byly iniciovány výše uvedené tvůrčí a badatelské projekty a dále byly tyto prostředky využity k vybavení knihovního fondu a videotéky pro výuku budoucího oboru a vybavení technologického zázemí pro výuku a tvorbu učebních pomůcek. V roce 2004 FAMU spolu s ostatními fakultami AMU uspěla v získání dalšího projektu v rámci Transformačního a rozvojového programu MŠMT (řešitelem za FAMU byl proděkan Tomáš Petráň), díky kterému byla zbudována výše zmíněná Intermediální laboratoř AMU. Výuka oboru Audiovizuální studia bude plně využívat své situovanosti na FAMU začleněním vybraných předmětů ostatních oborů do svého kurikula (zejména v oblasti povinně volitelných a volitelných předmětů) a naopak rozvíjející se páteřní výuka oboru Audiovizuální studia se stane cenným přínosem pro stávající obory celého studijního programu (též zejména v oblasti volitelných a modulových předmětů). Ne zanedbatelným rysem studia bude řada společných předmětů s praktickými uměleckými obory FAMU, čímž bude soustavně docházet k obohacujícímu kontaktu mezi studenty profilujícími se zejména prakticky, se studenty orientovanými i na reflexi a širší dispozitiv audiovize. Výuka nového oboru v oblasti nových médií, intermediality a počítačové gramotnosti využije již nastolené spolupráce s katedrou počítačů (zejména laboratoří počítačové grafiky) Elektrotechnické fakulty ČVUT. Do výukové náplně oboru Audiovizuální studia bude postupně začleněna stávající výuka specializace Multimediální tvorba, která v rámci stávající akreditace probíhá v oboru Animovaná a multimediální tvorba.
2
Obor Audiovizuální studia na FAMU bude v kontextu uměleckých veřejných vysokých škol v České republice poměrně unikátním prostorem průniku tvůrčích oborů a poznání s důrazem na vzdělání a empirii v obou oblastech. Iniciační myšlenka oboru, vycházející z propojenosti tvorby a její reflexe, tak dostává konkrétní vymezení. 1.2. K metodice výuky Výuka oboru vychází ze specifik výuky na FAMU a navazuje na osvědčené metodické postupy, které jsou praktikovány I na ostatních oborech školy. V této části se zaměřme na vysvětlení základních pojmů, s nimiž se pracuje dále v textu a které zmíněná specifika postihují. Dílna 1. Ročníku – vedle teoretických přednášek a seminářů studenti prvního ročníku navštěvují tvůrčí předmět Dílna 1. Ročníku. Náplň dílny je převážně seminárního charakteru a vedle vedoucího pedagoga se na ní jako hosté podílí i další pedagogové ze školy i mimo školu. Statutárním cílem dílny je také práce na praktických klausurních souborech (viz dále). Bakalářská dílna – narozdíl od Dílny 1. ročníku si studenti mohou v druhém a třetím roce svého studia zvolit svého tutora (viz dále), který je hlavním partnerem studenta v tvůrčí části studia. Bakalářská dílnu vedou kmenoví pedagogové CAS, kteří mohou být tutory jednotlivých studentů. Konkrétní program bakalářské dílny vzniká na počátku akademického roku. Statutárním cílem dílny je také práce na praktických klausurních a bakalářských souborech (viz dále) a teoretické bakalářské práci. Magisterská dílna – principielně odpovídá výše vysvětlené bakalářské dílně, přičemž její charakter odpovídá většímu zaměření magisterského stupně studia. Statutárním cílem dílny je také práce na praktických klausurních souborech a diplomovém úkolu včetně teoretické diplomové práce. Obor audiovizuální studia vypisuje magisterské dílny tří rámcových zaměření: 1. Intermediální tvorba, 2. Reflexe a pedagogika audiovize, 3. Restaurování a presentace AV díla. V každé dílně působí několik tutorů z řad kmenových akademických pracovníků či Národního filmového archivu, kteří vyučují také další oborové předměty. Konsultační dílna – ke zvýšení vzájemné souvislosti a propojení jednotlivých oborů FAMU byl zaveden institut konsultační dílny – tvůrčí výuky vedené v menším hodinovém rozsahu pedagogem jiné, než kmenové katedry studenta. Studenti tak mohou (resp. v určitém penzu dokonce musí) vyhledat konsultační pedagogický kontakt mimo svůj obor. Tutor – kmenový pedagog CAS či FAMU, který se podílí na vedení některého typu dílen oboru Audiovizuální studia a zároveň je k dispozici svým studentům i nad rámec pravidelné výuky (zápis do dílny k určitému tutorovi je vždy na jeden rok a je podmíněn vzájemnou dohodou). Závěrečné / úvodní soustředění – pro vytváření fungujících týmů i dobrých generačních vztahů je v tradici školy zavedeno pořádání intenzivních úvodních a závěrečných 3
soustředění (úvodní na začátku 1. ročníku, závěrečná vždy v závěru či po skončení letního semestru). Náplní těchto výjezdních soustředění jsou projekce, přednášky, drobné seminární úkoly na místě a sport. Modulová výuka – vedle pravidelné povinné a povinně volitelné výuky byl v rámci volitelné nabídky zaveden institut modulové výuky. V rozvrhovém schématu FAMU probíhá zpravidla v pátek (či v sobotu) a to zpravidla intenzivní celodenní formou. Tímto způsobem je možné efektivně angažovat zejména zahraniční hosty, u kterých zapojení do celoroční výuky nepřichází do úvahy, případně podobně disponované tuzemské odborníky či umělce. Praxe ve studiu FAMU – ve Studiu FAMU se realizují zejména společná praktická cvičení – školní filmy. Tyto realizace jsou nemožné bez asistence studentů ostatních oborů, kteří se skrze tuto zkušenost zároveň seznamují s tvůrčí praxí. Do této činnosti se zapojí též studenti oboru Audiovizuální studia. Struktura povinně volitelných předmětů – povinně volitelné předměty jsou koncipovány jednak v celku teoreticko-historickém, jednak v celku praktickém a empirickém. Konkrétní rozvržení je uvedeno v tabulkách dále v textu. Klausurní soubor / Klausurní cvičení – soubor praktických prací, které student předkládá na konci letního semestru a jejichž komisionelní obhajoba podmiňuje postup do dalšího ročníku. 2. Studijní obor Audiovizuální studia 2.1. Bakalářský stupeň (prezenční forma studia) 2.1.1. Vstupní požadavky bakalářského stupně Přijímací řízení sestává především z talentových zkoušek. Ty jsou zaměřené především na zjištění individuálního tvůrčího talentu a schopnosti kritického myšlení. Zjištění stavu vědomostí a jazykového vybavení je součástí ústního pohovoru. Elementárními předpoklady k přijetí k bakalářskému studiu oboru Audiovizuální studia jsou ukončené středoškolské vzdělání a znalost anglického jazyka alespoň na úrovni porozumění textu a mluvenému slovu. Počáteční důraz na jazykové vybavení uchazečů vychází ze záměru začlenit účast zahraničních hostujících pedagogů ve výuce již v průběhu bakalářského stupně. Ve zcela výjimečných případech může děkan prominout středoškolské vzdělání, v souladu se Statutem FAMU a platností přiměřenou pro ostatní obory FAMU. Přijímací zkoušky: Domácí část (předkládá se v časovém předstihu): 1. Artefakt vytvořený v médiu dle volby uchazeče (v případě textu v rozsahu 10-15 tisíc znaků včetně mezer, v případě filmu, videoartu, počítačově-kinetické grafiky dílo či ukázka v rozsahu maximálně 15 minut). Formáty prezentace budou specifikovány při vyhlášení přijímacího řízení. 4
2. Životopis. 3. Vlastní motivace ke studiu a představa o svých studijních a tvůrčích aktivitách v horizontu příštích tří let (rozsah do 5 tisíc znaků včetně mezer). 4. Seznam 15 audio/vizuálních děl, která uchazeč považuje z hlediska svého dosavadního vývoje za podstatné. 5. Seznam publikací ve vztahu k oboru, které uchazeč přečetl. 6. K přijímacím zkouškám bude doporučena četba přibližně deseti knižních titulů a čtenářská zkušenost s několika odbornými periodiky. (Např.: Jacques Aumont: Obraz; Jean Epstein: Poetika obrazů; Jerry Mander: Čtyři důvody pro zrušení televize; Walter Benjamin: Dílo a jeho zdroj; periodika: Iluminace, Cinepur, Film a doba ad.) 7. Analýza audiovizuálního díla anebo obecnější esej na téma související s audiovizí (rozsah 5400 – 18000 znaků včetně mezer). Prezenční část: 1. Test znalosti anglického jazyka 1. Reflexe uměleckého díla na místě písemnou formou 2. Vstupní pohovor 2.1.2. Cíl studia bakalářského stupně Studium bakalářského stupně oboru Audiovizuální studia je zaměřeno na rozvoj talentu a osvojení znalostí a dovedností v praktických i teoretických aspektech audiovize s důrazem na intermedialitu. Médiem zde není míněn jenom např. nosič obrazu či zvuku a příslušné technologie, ale celá soustava postupů a přístupů, jimiž ta která umělecká disciplina artikuluje své sdělení a poslání. V tomto duchu budou rozvíjeny také pedagogické metody. Znamená to návaznost nejen na tradice kinematografie či televize, ale též na rozsáhlé mezioborové dědictví, poprvé otevřené rozvojem praxe a teorie intermediality od 60. let minulého století. Toto dědictví, rozvíjené širokou aktivitou tvůrčího experimentu s novými anebo naopak zcela zapomenutými postupy a technologiemi, je východiskem k dalšímu rozvoji intermediální tvorby. Významnou část studia oboru Audiovizuální tvorba bude tvořit praktická tvůrčí činnost: studenti budou soustavně seznamováni s tvůrčími postupy a příslušnými technickými prostředky, které v současné době ovlivňují tvorbu, šíření a recepci audiovizuálního díla (klasická kinematografie, video, počítačové projekty, interaktivní audiovize v rámci internetu a digitální televize). Nezbytnou součástí studia bude důraz na všestrannou „počítačovou gramotnost“ – schopnost práce s textovými a tabulkovými procesory, profesionálními audiovizuálními aplikacemi (zpracování obrazů, videa a zejména authoring a digitální publikování) a rozvíjení schopností uživatelské orientace v oblasti hardware, která k tomu přísluší. Tato průprava bude rozvíjena i tvůrčím způsobem, např. realizací video-cvičení, jejichž zadání budou formulována na rozhraní umělecké a reflexivní praxe (např.: analýza filmu nebo televizního pořadu nejenom formou textu, ale také prostřednictvím jeho kreativní editace do ideově či ideologicky rozdílných variant, které v sobě jeho tvar potenciálně obsahuje; vytváření konceptuálních CD nebo DVD kombinujících umělecké, pedagogické či vědecké obsahy apod.). Tato všestranná 5
průprava v rámci definované oblasti zajistí jak možnost širšího uplatnění v praxi, tak přípravu na další vyhranění absolventa bakalářského stupně pro stupeň magisterský. V rámci teoreticko-historické části studia budou studenti obeznámeni s dějinami a současností audiovizuálních médií a teoretického uvažování o nich. Specifický důraz bude kladen na pochopení funkce a využití audiovize v rozličných kontextech – v kontextu uměleckém, estetickém, filosofickém, psychologickém, sociologickém a komunikačním, technologickém, ekonomickém, politicko-ideologickém. V duchu intermediálního zaměření budou studenti orientováni na poznání širších dispozitivů a institucí řídících fungování audiovizuálních forem ve společnosti a mechanismy recepce audiovizuálního díla. Ta část studia, jež je zaměřena na vytváření vzdělanostního základu, staví na osvojování a prohlubování schopností získávání informací kvalifikovaným způsobem (práce s prameny, archivy, databázemi), na rozvoj vlastního kritického myšlení a na schopnost formulovat výstupy takové činnosti jak prostřednictvím reflexivního textu, tak formou uměleckých nebo experimentálně-badatelských projektů. Důležitým a inovativním cílem studia, odlišujícím obor Audiovizuální studia od jak čistě „praktických“, tak čistě „teoretických“ přístupů vyučovaných na veřejných vysokých školách, je propojení kreativní a teoretické činnosti v jeden celek. Je to směřování, jež odpovídá jak současnému stavu poznání, tak širokému mezinárodnímu kontextu jak ve sféře profesních potřeb, tak v oblasti pracovního trhu. 2.1.3. Rozsah státních závěrečných zkoušek v bakalářském stupni - Obhajoba bakalářského tvůrčího projektu (díla) - Obhajoba bakalářské teoretické práce - Ústní zkouška ze tří studijních předmětů v souladu se Studijním a zkušebním řádem FAMU (Dějiny audiovize, Teorie audiovize, Cizí jazyk) Příklady témat / okruhů teoretických bakalářských prací: - Historický vliv školou vyučovaných tvůrčích postupů na stereotypy umělecké praxe (případové studie) - Historicko-estetická analýza vybraného televizního žánru či pořadu - Historická analýza dispozitivu komerčního audiovizuálního média (případové studie) - Historická analýza dispozitivu audiovizuálního média veřejné služby (případové studie) - Kontext a formy prezentace audiovizuálního uměleckého díla ve veřejném prostoru (historická analýza statutu uměleckosti a jeho prezentace) - Cenzurní zásahy do díla tvůrce XY v daném období (případová studie) - Vztah produkce oficiálních vysokorozpočtových filmů k politické ideologii dané doby (případová studie)
6
2.1.4.Profil absolventa bakalářského stupně • Výstupní znalosti a dovednosti: Absolvent bakalářského stupně oboru Audiovizuální studia bude připraven jak na tvůrčí, praktický, tak na reflexivní, teoretický typ práce vztahující se k oblasti audiovize, bude mít také rozvinuté schopnosti dále se zdokonalovat ve svém vzdělání. Bude mít dostatečně hluboký přehled o rozličných aspektech historie a teorie audiovizuálních forem, bude rozumět principům technologického zázemí audiovizuální tvorby a bude schopen tvořivě uplatnit své znalosti těchto technologií. • Kvalifikační připravenost a profesní adaptabilita: Absolvent bakalářského stupně porozumí principům a souvislostem audiovizuální tvorby u nás i v zahraničí, bude schopen se orientovat v jejím historickém kontextu i v současném organizačním a technologickém zázemí a adaptabilně nalézat řešení v rámci konkrétních úkolů tvorby či reflexe. • Možnosti uplatnění: Absolvent bakalářského stupně bude schopen tvůrčím způsobem participovat na týmové práci v řadě projektů a typů činností, které dnešní audiovizuální prostředí nabízí. Počínaje spolutvůrcem na uměleckých projektech s širším vzděláním v oblasti souvisejících technologií, různé odborné asistentské činnosti, po spolupráci na projektech zprostředkovávající poznání intermediální formou. Absolvent stejně tak může vykonávat dílčí práce (rešerše, plánování, propagace atp.) v dramaturgickém či programovém týmu. Při doplnění pedagogického minima může působit jako učitel volitelných předmětů zaměřených na audiovizuální problematiku na nižších typech škol. Pro bakaláře oboru Audiovizuální studia se také přirozeně otevírá možnost ucházet se o studium magisterského stupně v oboru Audiovizuální studia nebo v ostatních oborech FAMU.
2.2. Magisterský stupeň (prezenční forma studia)
2.2.1. Vstupní požadavky magisterského stupně Přijímací řízení sestává především z talentových zkoušek. Ty jsou zaměřené především na prokázání rozvinutého tvůrčího talentu a zjevné samostatnosti a cílevědomosti při spoluutváření vlastního studijního programu. Elementárním předpokladem k přijetí k magisterskému studiu oboru Audiovizuální studia je ukončené bakalářské vzdělání. Přijímací zkoušky: Pro studium magisterského stupně se předpokládá základní úroveň vědomostí v rozsahu bakalářských státních závěrečných zkoušek. Domácí část (předkládá se v časovém předstihu): 1. Dílo v médiu dle volby uchazeče (v případě textu v rozsahu 15-40 tisíc znaků včetně mezer, v případě filmu, videoartu, počítačově-kinetické grafiky dílo či ukázka v rozsahu maximálně 15 minut); optimálně s důrazem na smysluplné a reflektované využití intermediálních prvků v celkové kompozici díla. Formáty média budou specifikovány při vyhlášení přijímacího řízení. 7
2. 3. 4. 5.
Vlastní motivace ke studiu Životopis včetně výčtu vlastní tvůrčí činnosti nebo publikací. Magisterský projekt (v rozsahu 5000 znaků). Analýza audiovizuálního díla anebo obecnější esej na téma související s audiovizí (rozsah 5400 – 18000 znaků včetně mezer). Prezenční část: 1. Pro studium magisterského stupně se požaduje základní úroveň vědomostí vymezená povinnou literaturou oboru nejméně v rozsahu bakalářské státní závěrečné zkoušky. 2. Vstupní pohovor včetně zjištění znalostních předpokladů. 2.2.2. Cíl studia magisterského stupně Základní cíle studia magisterského stupně navazují na cíle studia bakalářského, jak jsou definovány v bodě 2.1.2.. Studium magisterského stupě oboru Audiovizuální studia je zaměřeno na tvořivý a intelektuální rozvoj studenta, na prohloubení jeho znalostí a dovedností v poměrně individuálním zaměření daném magisterským projektem. Výrazným obecným rysem studia magisterského stupně bude propojení praktické činnosti a její reflexe. Magisterské studium umožňuje prostřednictvím magisterského projektu a povinně volitelných předmětů akcentovat tři různá zaměření: buď individuální tvorbu v intermediální oblasti, nebo zaměření na reflexi, teorii a pedagogiku v rámci oboru nebo rozvinutí kvalifikace v restaurování, uchování a kontextuálním prezentování historických materiálů audiovizuální povahy prostřednictvím nových paměťových a prezentačních medií. 2.2.3.Rozsah státních závěrečných zkoušek v magisterském stupni - Obhajoba závěrečného tvůrčího projektu (díla) - Obhajoba diplomní teoretické práce - Ústní zkouška ze tří studijních předmětů v souladu se Studijním a zkušebním řádem FAMU (Dějiny audiovize, Teorie audiovize, třetí předmět podle zaměření posluchače)
Příklady témat / okruhů diplomních teoretických prací: Vlivy audiovizuálního prostředí na každodenní život (případové studie) Prezentace archivních děl na digitálních nosičích Dramaturgie československého televizního programu v historickém kontextu Skrytá ideologie a prostředky manipulace v audiovizuální oblasti Dispozitiv intermédií (případové studie) Český experimentální film a video po roce 1970 Estetické proměny kinematografie od 90. let 20. století spojené s používáním digitálních technologií Rozdíly v recepci filmových, televizních a internetových projektů Interaktivní prvky v současném audiovizuálním umění Monografie tvůrce XY v estetickém a společensko-politickém kontextu dané doby. 8
2.2.4.Profil absolventa magisterského stupně • Výstupní znalosti a dovednosti: Absolvent oboru Audiovizuální studia je komplexní tvůrčí osobností s prohloubením svého vzdělání ve směru jedné ze tří podoblastí, dle svého magisterského projektu. V tomto smyslu je buď vzdělaným tvůrcem v intermediální oblasti, zvládajícím Má předpoklady k dalšímu rozvoji ve sféře umělecké i vzdělanostní. Absolvent je připraven k samostatným tvůrčím činům, které zahrnují i oblast reflexe tvorby, a to v celé audiovizuální oblasti. Jeho vzdělání mu umožní reflektovat tvorbu audiovizuálních děl i komunikačních forem, nahlížet je v rámci teoretického, historického, sociologického a filosofického kontextu. • Kvalifikační připravenost a profesní adaptabilita: Absolvent je svými schopnostmi a vědomostmi zakotven v tradičních i současných metodách tvorby a poznání a tvůrčím způsobem se podílí na jejich dalším rozvoji. Navíc dokáže kvalifikovaně polemizovat se zažitými principy a v předložených pracech prokáže svébytnou cestu přístupu k umělecké práci, k myšlení i ke světu. Druhý akcent magisterského stupně umožňuje získat kvalifikaci v uchovávání a kontextuálním prezentování historických materiálů audiovizuální povahy ve formě nových paměťových a prezentačních médií. • Možnosti uplatnění: Absolvent je díky systematické péči, jíž se dostávalo jeho talentu, rozvinutou uměleckou osobností s pevným vzdělanostním základem. Mezi konkrétní povolání, pro něž obor Audiovizuálních studií připravuje své absolventy, náleží např. tvůrce intermediálních projektů, kreativní učitel audiovizuálních studií na střední či vysoké škole (po rozšíření o pedagogickou kvalifikaci), autor činný na poli multimediální tvorby, mediální kritik, badatel v oblasti audiovize aj. Může se profesionálně věnovat také soustavné publikační činnosti. Další doménou vycházející z této kvalifikace je dramaturgická spolupráce na audiovizuálních dílech či programově-koncepční práce v audiovizuálních institucích. Absolventi magisterského stupně mohou také najít uplatnění jako kvalifikovaní odborní pracovníci v oblasti restaurování filmu a zanikajících formátů v institucích jako např. Národní filmový archiv, Umělecko-průmyslové muzeum a řada obdobných institucí celostátního či regionálního charakteru, zaměřených na problematiku uchování a zejména prezentaci kulturního dědictví. Stejně tak mohou působit jako kvalifikovaní tvůrci koncepcí i realizací zpřístupňování uměleckých děl z blízkých či vzdálenějších oblastí filmové historie v rámci distribučních společností či jako kurátoři tvorby z oblasti intermédií. 3. Personální zajištění (jsou zde uvedeni pouze kmenoví pedagogové CAS či pedagogové nebo odborníci působící mimo FAMU – u nich je uvedeno kmenové působiště): Mgr. Helena Bendová Prof. PhDr. Jan Bernard, CSc. PhDr. Michal Bregant PhDr. Vladimír Czumalo, CSc. Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Mgr. Vít Janeček 9
MgA. Tomáš Petráň Doc. Miroslav Petříček, Dr. Mgr. Tomáš Pospiszyl MgA. Petr Skala PhDr. Ladislav Šerý Prof. PhDr. Stanislav Ulver Mgr. Miloš Vojtěchovský Ing. Roman Berka, Ph.D. (Katedra počítačů FEL ČVUT) PhDr. Ivan Klimeš (Katedra filmových studií FF UK) Vladimír Opěla (Národní filmový archiv) Mgr. Irena Reifová, Ph.D. (Centrum mediálních studií FSV UK) Mgr. Blažena Urgošíková (Národní filmový archiv) Na výuce se v rámci volitelných či povinně volitelných předmětů podílí též další pedagogové ostatních pracovišť FAMU či AMU.
Konkrétní studijní plány oboru najdete na webu AMU na této adrese: http://studijniplany.amu.cz/katedra373.html
10
