Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta Ústav informatiky Oddělení informační vědy
OPORY pro výuku kombinovaného navazujícího magisterského studia oboru Informační a knihovnická studia
Povinné předměty (blok A)
TEORETICKÉ ZÁKLADY INFORMATIKY Přednášející: doc. RNDr. Alice Kelemenová, CSc. Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách 6 hod. seminář ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl : Seznámit studenty se základními součástmi teoretické informatiky, konkrétně s formálními jazyky, s abstraktními automaty a stoji, formálními gramatikami, s teorii vyčíslitelnosti a složitostí. Pozornost bude věnována jak na chování individuálních objektů, tak i fenoménu spolupráce a jejich kolektivnímu chování. Výklad bude sledovat možnost využití poznatků pro knihovnickou praxi.
Obsahová náplň předmětu: 1. Úvod do předmětu, motivace. Zpracování řetězců, operace, formální jazyk. Aplikace. 2. Abstraktní stroje. Turingův stroj. Jeho varianty (počet pásek, počet a směr pohybu hlav). Zásobníkový automat. Konečný automat. Nedeterminismus. 3. Formální gramatiky – generativní přístup k reprezentaci jazyků. Typy gramatik. Příklady a využití. Vztah automatů a gramatik. 4. Vliv omezení gramatik a strojů na generovaný / rozpoznávaný jazyk. Rozhodnutelnost a nerozhodnutelnost. 5. Složitost strojů, jazyků, algoritmů. Výpočetní složitost. Popisná složitost. 6. Fenomén spolupráce a jeho důsledky. Kooperující a distribuované systémy (gramatik, strojů). Literatura: 1. CSUHAJ-VARJÚ, E.; DASSOW, J.; KELEMEN, J.; PĂUN, G. Grammar systems: A grammatical approach to distribution and cooperation. Gordon and Breach, Yverdon, 1994. 2. ČERNÁ, I. Úvod do teórie zložitosti. Brno: FI MU, 1993. 3. GRUSKA, J. Foundations of Computing. London, Thomson Computer Press, 1997. 4. HARRISON, M. A. Introduction to Formal Lanquage Theory. New York: Addison Wesley, 1978. 5. HOPCROFT, J. E.; ULLMAN, J. D. Teória jazykov a automatov. Bratislava, ALFA, 1987. 6. CHYTIL, M. Teorie automatů a formálních jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. 7. CHYTIL, M. Automaty a gramatiky. Praha: SNTL, 1984. 8. MEDUNA, A. Gramatiky, automaty a kompilátory. Brno: VUT, 1987.
113
9. MOLNÁR, Ľ.; ČEŠKA, M.; MELICHAR, B. Gramatiky a jazyky. Bratislava: ALFA 1987. 10. SOSÍK, P. Teorie vyčíslitelnosti. Studijní text. 11. WIEDERMANN, J. Zložitosť: Strojovo orientovaná teória výpočtovej zložitosti sekvenčných a paralelných výpočtov. Zborník SOFSEM´86 Liptovský Ján, 1986, 367-396. Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úvod do předmětu, motivace. Zpracování řetězců, formální jazyk, operace a jejich vlastnosti. Aplikace. Abstraktní stroje. Turingův stroj. Jeho varianty (počet pásek, počet a směr pohybu hlav). Omezení TS. Zásobníkový automat. Konečný automat. Nedeterministické stroje. Kompozice strojů. Další typy abstraktních strojů. Celulární automaty, …
Klíčová slova: Slovo-jazyk-operace *- zrcadlový obraz - turingův stroj- zásobníkový automat - konečný automat. Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je zavedení pojmu formálního jazyka a operací umožňujících studium vlastností formálních jazyků relevantních ve vztahu ke strojům, které je zpracovávají a gramatikám, které je vytvářejí. Turingovy stroje představují nejobecnější model formálního zařízení na zpracování řetězců symbolů. Zavedeme pojmy konfigurace stroje, výpočtu, jazyka akceptovaného Turingovym strojem. Specifikujeme důsledky různých omezení přechodové funkce Turingového stroje na jeho akceptační sílu. Uvedeme příklady aplikací konečných automatů, zásobníkových automatů. V závěru modulu uvedeme přehled dalších typů formálních strojů. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
GRUSKA, J. Foundations of Computing. London: Thomson Computer Press, 1997. HARRISON, M. A. Introduction to Formal Lanquage Theory. New York: Addison Wesley, 1978. HOPCROFT, J.E.; ULLMAN, J.D. Teória jazykov a automatov. Bratislava, ALFA, 1987. CHYTIL, M. Teorie automatů a formálních jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. CHYTIL, M. Automaty a gramatiky. Praha, SNTL, 1984. KELEMENOVÁ, A. Teoretické základy informatiky. Studijní text. MEDUNA, A. Gramatiky, automaty a kompilátory. Brno: VUT, 1987. MOLNÁR, Ľ.; ČEŠKA, M.; MELICHAR, B. Gramatiky a jazyky. Bratislava: ALFA 1987.
Kontrolní otázky: Vyjmenujte základní operace s formálními jazyky. Aplikace těchto operací pro konkrétní jazyky. Konstrukce turingových strojů rozpoznávajících daný jazyk, resp. počítajících danou funkci, konstrukce zásobníkových automatů, konečných automatů, rozpoznávajících daný jazyk
114
Modul 2 1. Formální gramatiky – generativní přístup k reprezentaci jazyků. 2. Základní typy gramatik podle chomského hierarchie. Příklady a využití. Vztah automatů a gramatik. 3. Paralelní gramatiky a Lindenmayerovy systémy. Spolupráce systému gramatik. 4. Problém zastavení Turingova stroje. Rozhodnutelnost a nerozhodnutelnost. Ukázka nerozhodnutelného problému. Význam rozhodnutelnosti pro aplikace. Klíčová slova: Formální gramatika-odvození slova- generovaná jazyk-regulární gramatika-bezkontextová gramatika-Lindenmayerov systém-rozhodnutelný problém-nerozhodnutelný problém, Průvodce studiem: V modulu seznámíme posluchače s formálními gramatikami. Tato generativní metoda vytváření formálních jazyků je typickou metodou klasického programování. Ilustrujeme obecnou použitelnost metody i v jiných aplikacích. Rozhodnutelnost řešení problémů souvisí s otázkou, zda Turingův stroj použitý k řešení problému zastaví pro každý možný vstupní řetězec. Tento problém ilustrujeme na Postovém korespondenčním problému. Uvedeme přehled (ne)rozhodnutelných problémů teorie formálních jazyků a automatů. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
GRUSKA, J. Foundations of Computing. London: Thomson Computer Press, 1997. HOPCROFT, J.E., ULLMAN, J.D. Teória jazykov a automatov. Bratislava: ALFA, 1987. CHYTIL, M. Teorie automatů a formálních jazyků. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. CHYTIL, M. Automaty a gramatiky. Praha: SNTL, 1984. KELEMENOVÁ, A. Teoretické základy informatiky. Studijní text. MEDUNA, A. Gramatiky, automaty a kompilátory. Brno: VUT, 1987. MOLNÁR, Ľ., ČEŠKA, M., MELICHAR, B. Gramatiky a jazyky. Bratislava: ALFA 1987. SOSÍK, P. Teorie vyčíslitelnosti. Studijní text.
Kontrolní otázky: Konstrukce gramatik generujících daný jazyk. Určení jazyka vytvořeného danou gramatikou nebo Lindenmayerovým systémem. Gramatiky pro typické jazyky jako např. Dickův jazyk, jazyk opakovaných řetězců, tj. řetězců ve tvaru ww, vyhledávání řetězců symbolů v textu. Postův korespondenční problém a jeho nerozhodnutelnost.
Modul 3 1. Složitost problému a algoritmu. 2. Výpočetní složitost Turingova stroje. Stroje RAM a jejich výpočetní složitost. Časová a prostorová složitost. Jednotková a logaritmická složitost. 3. Polynomiálně náročné výpočty. Složitost výpočtu na nedeterministickém Turingovém stroji. Paralelní výpočty. 4. Fenomén spolupráce a jeho důsledky. Kooperující a distribuované systémy (gramatik, strojů). Spolupráce agentů a vliv prostředí.
115
Klíčová slova: Časová a prostorová složitost turingova stroje a stroje RAM-třídy jazyků P a NP-gramatické systémy-kolonie. Průvodce studiem: Čas a kapacita paměti, která je potřebná na řešení úkolů jsou významnými parametry při počítačovém zpracovávaní a řešení problémů. Uvedeme základní přístupy ve vztahu ke stroji RAM a k turingovu stroji. Důraz bude věnován polynomiálně náročným výpočtům na deterministickém turingovém stroji. Prozkoumáme také složitost výpočtu na modelech nedeterministických a paralelních strojů. Je možno realizovat, optimalizovat, urychlit také využitím několika spolupracujících strojů, resp. generujících gramatik. Situaci ilustrujeme na kooperujících gramatických systémech. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5.
CSUHAJ-VARJÚ, E.; DASSOW, J.; KELEMEN, J.; PĂUN, G. Grammar systems: A grammatical approach to distribution and cooperation. Gordon and Breach, Yverdon, 1994. ČERNÁ, I. Úvod do teórie zložitosti. Brno: FI MU, 1993. GRUSKA, J. Foundations of Computing. London: Thomson Computer Press, 1997. KELEMENOVÁ, A. Teoretické základy informatiky. Studijní text. WIEDERMANN, J. Zložitosť: Strojovo orientovaná teória výpočtovej zložitosti sekvenčných a paralelných výpočtov. Zborník SOFSEM´86 Liptovský Ján, 1986, 367-396
Kontrolní otázky: Zavedení časové a prostorové složitosti strojů. Příklady. Polynomiálně náročné problémy, příklady. Příklady problémů, které řeší nedeterministické stroje rychleji jako deterministické stroje. Využití paralelních prostředků pro řešení problémů, které jsou exponenciálně náročné při zpracování na sekvenčních strojích.
116
REŠERŠNÍ STRATEGIE A INFORMAČNÍ PODPORA Přednášející: RNDr..Svatopluk Rieger, CSc. Rozsah: 3 hod. přednášky v jednom bloku 6 hod. seminář ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Seznámení s metodami vyhledávání v dialogových informačních rešeršních systémech a službách s důrazem na bibliografické systémy, s metodami základního vyhledávání a s principy tvorby rešeršních strategií. Teorie a praxe rešeršní činnosti (vyhledávání a vyhledávacích metod), praktické zvládnutí přístupu do bází dat vybraných informačních systémů u nás i ve světě včetně typických vyhledávacích systémů pro práci s bázemi dat na CD-ROM a v systémech přístupných na WWW. Zaměření zejména na velké nebo významné databáze v oborech vědy, techniky a ekonomiky univerzálního, polytematického a specializovaného charakteru. V rámci semináře zvládnout přístup do bází dat vybraných bibliografických informačních systémů u nás i ve světě. Speciální rešeršní postupy při vyhledávání informací v prostoru WWW včetně vyhledávání z plných textů. Součástí přípravy je 1. zpracování studijně-rozborové práce (studie nebo informační zpráva) na určité téma a 2. zpracování komplexní dokumentografické rešerše na zadané téma v oboru Obsahová náplň předmětu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Definice základních pojmů, význam rešeršní činnosti a rešeršních služeb. Typologie rešerší v automatizovaných informačních systémech. Uživatel, informační specialista, pracoviště přístupu do informačních zdrojů. Informační zdroje a jejich zjišťování. Zásady rešeršní strategie a základní procesy a operace rešeršování. Zpracování výstupních informací. Legislativně právní aspekty využívání dokumentů získaných z dialogových informačních zdrojů nebo ze zdrojů na CD-ROM.
Literatura: 1. CONVEY, J. Online information retrieval: an introductory manual to principles and practice. 3rd ed. London: Bingley, 1989. 269 s. 2. FRANTS, V. I.; SHAPIRO, J.; VOISKUNSKI, V.G. Automated information retrieval. San Diego: Academic Press, 1997. XIV, 365 s. 3. ČSN ISO 690. Bibliografické citace: obsah, forma a struktura. 1996-1999. 4. PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet – ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Strategie vyhledávání a prezentace. Praha: EKOPRESS 1998. 220 s.
117
5. PAPÍK, R. Trendy v rozvoji informačních služeb. In: Automatizace knihovnických procesů. Sborník ze 7.ročníku semináře pořádaného ve dnech 9.-10.6. 1999 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: EKAS 1999, s.23-26. 6. VLASÁK, R. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum 1999. 341 s.
Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. 2. 3. 4.
Převod uživatelského dotazu do formalizovaného dotazovacího jazyka. Variace s dotazem – možnosti rozšiřování nebo zužování. Praktická volba rešeršní strategie pro různé typy dotazů. Rešerše, rešeršní strategie.
Klíčová slova: formalizace rešeršního dotazu-rozšiřování dotazu-zužování dotazu-volba strategie Průvodce studiem: V rámci modulu se mají posluchači naučit formalizovat rešeršní dotaz a procvičit si strategii na modelových příkladech. Zvládnout možnosti rozšiřování nebo zužování dotazu beze ztráty informační hodnoty, zvládnout nejběžnější typy rešeršních strategií. Odkazy na studijní literaturu: 1. CONVEY, J. Online information retrieval: an introductory manual to principles and practice. 3rd ed. London: Bingley, 1989. 269 s. 2. FRANTS, V.I.; SHAPIRO, J.; VOISKUNSKI, V.G. Automated information retrieval. San Diego: Academic Press, 1997. XIV, 365 s. 3. ČSN ISO 690. Bibliografické citace: obsah, forma a struktura. 1996-1999.
Kontrolní otázky: Vyjmenujte nejběžnější typy rešerší. Popište diskusi s uživatelem při sestavování rešeršního dotazu. Popište formalizaci výsledku rešerše.
Modul 2 1. 2. 3. 4.
Praktické použití operátorů, deskriptorů a maskovacích znaků. Ukázka rešeršních výstupů z praktických rešerší. Simulovaná on-line rešerše. Zadání cvičných úkolů.
Klíčová slova: Booleův operátor- proximitní operátor-deskriptor-maskování
118
Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout funkci Booleových operátorů a procvičit je zadávání rešeršních dotazů a vylaďování relevantních hitů. Na simulované on-line rešerši pracovat s použitím proximitních operátorů. Odkazy na studijní literaturu: 1. PAPÍK, R. Trendy v rozvoji informačních služeb. In: Automatizace knihovnických procesů. Sborník ze 7.ročníku semináře pořádaného ve dnech 9.-10.6. 1999 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: EKAS 1999, s.23-26. 2. PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet – ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Strategie vyhledávání a prezentace. Praha: EKOPRESS 1998. 220 s.
Kontrolní otázky: Popište funkci Booleových operátorů Vyjmenujte nejběžnější proximitní operátory Vyjmenujte nejběžnější deskriptory
Modul 3 1. 2.
Kontrola a diskuse nad řešením cvičných úkolů. Ukázka a příklady řešení vícevrstevných a obtížných rešerší.
Klíčová slova: Rešeršní strategie-operátory-maskování-stavební kameny Průvodce studiem: V rámci tohoto modulu na simulovaných on line rešerších zvládnout rešeršní strategii na profesionální úrovni. Proběhne kontrola cvičných úkolů a diskuse nad obtížemi, které v rámci rešeršování nastaly. Posluchači se dále seznámí s řešením vícevrstevných a obtížných rešerší. Zápočet je udílen za splnění průběžných úkolů. Zkouška se skládá z otázek teoretických a praktického řešení modelové rešerše. Odkazy na studijní literaturu: 1. CONVEY, J. Online information retrieval: an introductory manual to principles and practice. 3rd ed. London: Bingley, 1989. 269 s. 2. FRANTS, V. I.; SHAPIRO, J.; VOISKUNSKI, V. G. Automated information retrieval. San Diego: Academic Press, 1997. XIV, 365 s. 3. ČSN ISO 690. Bibliografické citace: obsah, forma a struktura. 1996-1999. 4. PAPÍK, R.; MICHALÍK, P.; MICHALÍK, P.; NOVÁČEK, L. Internet – ekonomické, marketingové a finanční aplikace. Strategie vyhledávání a prezentace. Praha: EKOPRESS 1998. 220 s. 5. PAPÍK, R. Trendy v rozvoji informačních služeb. In: Automatizace knihovnických procesů. Sborník ze 7.ročníku semináře pořádaného ve dnech 9.-10.6. 1999 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: EKAS 1999, s.23-26. 6. VLASÁK, R. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum 1999. 341 s.
Kontrolní otázky: Zdůvodněte zvolenou strategii při řešení vašeho úkolu.
119
TEORETICKÉ ZÁKLADY INFORMAČNÍ VĚDY Přednášející: PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl : V rámci přednášek se mají posluchači zvládnout soubor teoretických, metodologických a pragmatických poznatků o informační vědě. Interdisciplinární charakter vědního oboru. Zákonitosti procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti. Kognitivní styl přijímání informací. Informační a komunikační procesy. Obsahová náplň předmětu: 1. Obecné problémy informační vědy. Vývoj a přístupy k vymezení, základní kategorie. 2. Informační proces, vývoj informačních metod, informační prostřed, informatizace společnosti. 3. Kognitivní a sociální přístupy informační vědy. 4. Metodologie výzkumu v informační vědě, teoretické přístupy k vymezení informační vědy. 5. Information Management, Knowledge Management, Bibliometrics, Informetrics.
Literatura: 1. KIMLIČKA, Š. a kol. Knižničná a informačná veda na prahu informačnej společnosti: filozofický, systémový a historický pohľad. Bratislava: Stimul, 2000. 2. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Úvod do informační vědy. 1.vyd. Praha: Karolinum 1998. 179 s. 3. VICKERY, B. C.; VICKERY, A. Information science in theory and practice. London: Bowker-Saur, 1989. 4. SKOVIRA, R., J. Koncepcia informácie pre postmodernú informačnú vedu. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 49-63. 5. SEDLÁČKOVÁ, B. Informace, věda, život. In Acta Bibliothecalia et informatica 2. Opava: Slezská univerzita, 1997. 6. ČABRUNOVÁ, A. K formovaniu informačnej vedy jako vedy. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 73-110. 7. LOHNER, W. Informace pro lidský rozvoj. In: I’93. - Roč. 35, č. 9 (1993), s. 213 - 214. 8. STEINEROVÁ, J. Kognitívne a sociálne prístupy informačnej vedy. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 111-128. 9. FOJTŮ, A; GREŠKOVÁ, M.; LÁNYIOVÁ, I. Spracovanie a využívanie informácií z hľadiska kognitívnych vied. In Knižničná a informačná veda 20. Bratislava: FFUK, 2004. s. 153-179. 10. WILSON, T. D. Informačná veda a metody výzkumu. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 63-72.
120
11. STEINEROVÁ, J. Semiotické základy teoretických výzkumov v informačnej vede. In Knižničná a informačná veda 18. Bratislava: FFUK 1999. S.33-54. 12. STRAKA, J. Sociální informatika. Praha: Karolinum, 1990. - 217 s. 13. CEJPEK, J. Co je informační věda. In: I’93. - Roč. 35, č.12 (1993), s. 61 - 63. Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Vznik a vývoj informační vědy 1.1 Periodizace vývoje 1.2 Přístupy k vymezení informační vědy 1.3 Základní koncepce pojmu informace 1.4 Společenská komunikace – základní kategorie 1.5 Informační proces 1.6 Vývoj informačních metod 1.7 Společenský informační problém 1.8 Informační prostředí 1.9 Informatizace společnosti Klíčová slova: Informační věda-informace-společenská komunikace
Průvodce studiem: Informační věda je poměrně mladý vědní obor. Nejranější formální užití termínu informační věda se datuje do roku 1958, kdy vznikl Ústav informačních vědců ISS- Institut for Information Scientists ve Velké Británii. Až v roce 1996 schválila Akreditační komise vlády České republiky materiál, kterým se zavádí informační věda jako studijní obor doktorandského studia. Ve světle diskusí, které proběhly k vymezení informační vědy je zajímavé a také podstatné, že to byla právě aplikovaná úroveň informační vědy, která přispěla k založení oboru a k jeho následnému uznání. Tento druh evoluce – ve vědu z praxe – je stejný, jaký proběhl v medicíně před dvěma sty lety. Současné většinou vědců akceptované vymezení informační vědy je, že se jedná o teoreticko-praktický vědní obor zaměřený na výzkum a ovlivňování informačně-komunikačních procesů ve společnosti.
Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5.
KIMLIČKA, Š. a kol. Knižničná a informačná veda na prahu informačnej společnosti: filozofický, systémový a historický pohľad. Bratislava: Stimul, 2000. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Úvod do informační vědy. 1.vyd. Praha: Karolinum 1998. 179 s. VICKERY, B. C.; VICKERY, A. Information science in theory and practice. London: Bowker-Saur, 1989. SKOVIRA, R., J. Koncepcia informácie pre postmodernú informačnú vedu. In Knižničná a inforemačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 49-63. SEDLÁČKOVÁ, B. Informace, věda, život. In Acta Bibliothecalia et informatica 2. Opava: Slezská univerzita, 1997.
121
6.
ČABRUNOVÁ, A. K formovaniu informačnej vedy jako vedy. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 73-110. 7. LOHNER, W. Informace pro lidský rozvoj. In: I’93. - Roč. 35, č. 9 (1993), s. 213 - 214.
Kontrolní otázky: Kdy se datuje vznik informační vědy? Co je to informatizace společnosti?
Modul 2 2. Kognitivní a sociální přístupy informační vědy, zpracování a využívání informací v modelech informačního chování 2.1 Člověk v informačním procesu 2.1.1 Informační potřeby 2.1.2 Informační model člověka 2.1.3 Metodologie informační vědy 2.1.4 Typologie informačních stylů 2.2. Modely informačního chování 2.2.1 Trichotomické členění 2.2.2 Sense-making a komunikace Klíčová slova: Informační chování-informační potřeby-kognitivní styl Průvodce studiem: Kognitivní základ informační vědy vznikl v důsledku aplikací kognitivní psychologie a kognitivních věd do oblasti komunikačních a sociálních procesů. Informační chování člověka vychází z kulturních a sociálních norem, z nich vznikají způsoby výběru reakcí nebo ignorace informací. Kromě toho jsou informace pragmatickým jevem, který naviguje člověka k cíli a jejich využívání závisí od vnímání, cítění, kognitivního aparátu a adekvátního stavu poznání a schopnosti integrovat poznatky do celku. S nástupem kognitivního a sociálního paradigmatu informační vědy se čím dál více uplatňují psychologické a sociálně-komunikační výzkumy. Základní kategorii tvoří informační proces jako podstata vzniku, tvorby, komunikování, využívání, zániku a proměny informací ve společnosti. Informace a poznatky považujeme především za lidské procesy spojené s řešení intelektuálních problémů.
Odkazy na studijní literaturu: 1.
STEINEROVÁ, J. Kognitívne a sociálne prístupy informačnej vedy. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 111-128.
2.
FOJTŮ, A; GREŠKOVÁ, M.; Lányiová, I. Spracovanie a využívanie informácií z hľadiska kognitívnych vied. In Knižničná a informačná veda 20. Bratislava: FFUK, 2004. s. 153-179.
3.
SEDLÁČKOVÁ, B. Informace, věda, život: quo vadis homo? In Acta bibliothecalia et informatica 2. Opava: Slezská univerzita, 2002.
Kontrolní otázky: Co to je informační proces? Vysvětlete vztah údaj-informace-poznatek-znalosti.
122
Modul 3 3. Metodologie výzkumu v informační vědě, teoretické přístupy k vymezení informační vědy 3.1 Paradigma výzkumu v informační vědě 3.2 Interdisciplinární vazby informační vědy 3.3 Disciplíny informační vědy 3.3.1 Information Mnagement 3.3.2 Knowledge Information 3.3.3 Information Retrieval 3.3.4 Bibliometrie a informetrie 3.4 Výzkumné metody v informační vědě 3.5 Terminologie 3.5.1 Základní principy terminologické činnosti 3.5.2 Teorie terminologie 3.5.3 Normalizace v oblasti terminologie Klíčová slova: Výzkum-disciplíny informační vědy-terminologie Průvodce studiem: Ucelený soubor poznatků se může oprávněně nazývat samostatným vědním oborem, jestliže splňuje čtyři hlavní podmínky. 1.Má svůj předmět studia, přičemž předmět má mít vysoký stupeň organizovanosti a lze ho zkoumat z různých hledisek.2. M8 stanoveny a definovány pojmy odpovídající tomuto předmětu. Intenzita vytváření nových pojmů může kolísat v závislosti na šíři předmětu a na stadiu vývoje vědního oboru.3. Je formulován základní zákon vztahující se k předmětu zkoumání, tento požadavek ovšem neplatí absolutně, protože poměrně mladá věda nemůže přijít s hotovým zákonem, spíše lze požadovat hypotézu. 4. Odhaluje princip nebo vytváří teorii objasňující souhrn faktů. Stejně jako předchozí je možno tuto podmínku splnit až po určitém období vývoje daného vědního oboru. Předmětem informační vědy je zpracovávání, uchovávaní a výměna informací mezi dynamickými společenskými systémy. Informační věda má svoji teoretickou a aplikovanou část. V rámci teoretické části se dnes dají už celkem jasně vysledovat vědní disciplíny jako jsou bibliometrie, informetrie a scientometrie, informační management, knowledge management a information retrieval. Má své problémové okruhy, kterými je nutné se zabývat z hlediska předmětu, a to informační jazyky, informační systémy, informační služby, informační analýza a informační technologie. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3.
4.
WILSON, T. D. Informačná veda a metody výzkumu. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: FFUK, 2002. S. 63-72. STEINEROVÁ, J. Semiotické základy teoretických výzkumov v informačnej vede. In Knižničná a informačná veda 18. Bratislava: FFUK 1999. S.33-54. STRAKA, J. Sociální informatika. Praha: Karolinum, 1990. - 217 s. CEJPEK, J. Co je informační věda. In: I’93. - Roč. 35, č.12 (1993), s. 61 - 63.
Kontrolní otázky: Vyjmenujte disciplíny informační vědy. Jaké znáte principy terminologické činnosti.
123
INFORMAČNÍ POLITIKA, PRÁVO A EKONOMIE Přednášející: doc.PhDr. Rudolf Vlasák Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Získání základních vědomostí a utvoření ucelené představy o poslání, organizaci, ekonomii a legislativě jako na základech, na nichž je stavěna moderní informační politika. Pochopení principů, jimiž se řídí tvorba koncepcí systémů veřejných informačních služeb v jednotlivých státech, jejich politických a hospodářských seskupeních a také globálně, a to se zvláštním zřetelem k aktuální problematice rozvoje světové informační infrastruktury, světových a zvláště evropských projektů informatizace společnosti. Uvedení do základních principů tvorby a uplatňování informační politiky ve vyspělých západních demokraciích v konfrontaci s vývojem u nás a ve vybraných bývalých totalitních režimech. Osvojení základní znalosti soudobého legislativního rámce české státní informační politiky i jeho zahraničních vzorů a zdrojů. Hlubší proniknutí do vybraných problémových okruhů informační politiky cestou aktivní účasti studentů ve výuce na základě cíleně zadávaných témat referátů a k nim rozvíjené diskuse. Obsahová náplň předmětu: 1. Co je a co znamená informační politika ve vývoji společnosti. 2. Základní pojmy, procesy a vztahy, s nimiž informační politika pracuje. 3. Legislativní rámec soudobého světového vývoje informační politiky a soudobá česká informační legislativa. 4. Filozofické a sociologické aspekty vymezení informačního sektoru společnosti a informatizace světa. 5. Informační ekonomie. 6. Informační sektor v postindustriální společnosti. 7. Vymezení soudobé informační sféry jako předmětu informační politiky šesti informačními okruhy. 8. Vývojové historické zdroje soudobého informačního průmyslu.
Literatura: 1. BELL, D. The third technological revolution and its possible socioeconomics consequences. Dissent, 32, 1989, s. 164-176. 2. BROWNE, M. The field of information policy: I. Fundamental concepts. In: J. Inform. Sci., 1997, č. 4, s. 261-275. 3. CARBO, T. Information policy and the US National Information Infrastructure. In: Griews, M. (ed.) Information policy in the electronic age. - London, Bowker and Sauer 1998, s. 71-94. 4. CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum 1998. 179 s.
124
5. DURIEUX, B. Online information in Europe. In: EUSIDIC J., 1987, č.2, s. 34-48. 6. ELLIS, S.; OPPENHEIM, Ch. Legal issues for information professionals, Part 3: Data protection and the media - background to the Data Protection Act 1984 and the EC Draft Directive on Data Protection. J. Inform. Sci., 19, 1993, č. 2, s. 85-97, lit. 70. 7. Guidelines on national information policy: scope, formulation and implementation. Paris, UNESCO 1985 (PGI-85/WS/14). 8. HAYES, R. M. Economics of information. In: Feather, J. - Sturges, P. International encyclopedia of information and library science. London, Nerw York 1997, s. 116-129. 9. HORTON, F. W. What are "National Information Policies". In: Information Forum on Information and Documentation, 1998, č. 1, s. 3-12. 10. Information Society Forum Theme Paper. Brusel, EU 23.7.1996. Dostupné z: www.ispo.cec.be/inforum/pub/themepap.html 11. KÖNIGOVÁ, M.; HÁNOVÁ, E. Vznik a vývoj informačních institucí v ČSSR. Praha: MON 1988. 214 s. 12. Legal guide for information service providers and users. Luxembourg: EIIA 1995. 78 s. 13. Living and Working in the Information Society: People First. Brusel, EU 22.7.1996. In: Internet http://www.ispo.cec.be/infosoc/legreg/docs/peopl1st.html 14. MAŠTALKA, J. Právní předpisy a metodické pokyny pro československou soustavu VTEI. Praha: ÚVTEI 1988. 37 s. 15. MOORE, N. The new informational profesional. In: Managing Information, 1996, č. 6, s. 24-25. 16. MUIR, A.; OPPENHEIM, Ch. National information policy developments worldwide. I. Electronic government. J. Amer. Soc. Inform. Sci., 2002, č. 3, s. 173-186. 17. MUIR, A. OPPENHEIM, Ch. National information policy developments worldwide. II. Universal access - adressing the digital divide. In: J. Amer. Soc. Inform. Sci., 2002, č. 4, s. 263-273. 18. PATOČKA, J. Filosofie a společenský problém informace. In: Acta bibliothecalia et informatica. Opava, Slezská univerzita 1996, s. 10-15. 19. ROWLANDS, I. Some comass bearings for information policy orienteering. In: Aslib Proc., 1994, č. 8, s. 230-237. 20. SCHEMENT, J. R. Porat, Bell, and the information society reconsidered: the growth of infromation work in the early twentieth century. Inform. Process. Mgmt., 1990, č. 4, s. 449 -465. 21. VICKERY, B.C. A Century of Scientific and Technical Information. Journal of Documentation, vol. 55, no. 5 (1999), s. 476-527. 22. VLASÁK, R. Informační dálnice a knihovny. 2. vyd. Praha, SKIP 1996. 116 s. 23. VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194. 24. VLASÁK, R. Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání. In Národní knihovna, 2001, č.3, s. 159-168.
125
25. VLASÁK, R. Informační střediska nebo knihovny? Aneb s vaničkou někdy i dítě. In: "i°96", 1996, č.1, s. 7-11, lit. 3. 26. VLASÁK, R. Informační společnost na skok v Čechách. In INFOCUS, 1996, č. 10, s. 206. 27. VLASÁK, R. Proč potřebujeme vědecko-informační střediska i po rozpadu čs. soustavy VTEI. In CS ONLINE°2001. Zborník z konference s mezinárodnou účasťou. Bratislava: Slovnaft 2001, s. 203-208. Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Co je a co znamená informační politika ve vývoji společnosti. 1.1 Subjekty ovlivňující tvorbu a uplatňování informační politiky - stát a ústřední orgány státní správy, regiony a orgány místní samosprávy, instituce a podniky, politické strany a zájmové skupiny, jednotlivci jako občané, jednotlivci jako zaměstnanci. 1.2 Problémové klastry informační politiky (podle I. Rowlandse) a jejich dekompozice. 1.3 Hlavní vztahy řešené informační politikou: stát - region, stát - občan, veřejný sektor soukromý sektor. Základní a sektorová informační politika podle F. Hortona. 1.4 Instrumenty a hlediska informační politiky. Nové trendy ovlivňující informační politiku nejvyspělejších demokracií - uplatnění tzv. "e-democracy" podle zdroje: www.cyprg.arizona.edu. Klíčová slova: Informační politika-státní správa-místní samospráva- e-democracy- e-government Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je ozřejmit podstatu pojmu „informační politika“ a které problémové okruhy ji charakterizují.
Odkazy na studijní literaturu: 1.
HORTON, F. W. What are "National Information Policies". In: Information Forum on Information and Documentation, 1998, č. 1, s. 3-12.
2.
Guidelines on national information policy: scope, formulation and implementation. Paris, UNESCO 1985 (PGI-85/WS/14).
3. VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194. Kontrolní otázky: Co je to informační politika? Jaké jsou hlavní problémové okruhy soudobé informační politiky ve světovém měřítku? Jaké jsou subjekty informační politiky?
126
Modul 2 2. Základní pojmy, procesy a vztahy, s nimiž informační politika pracuje. 2.1 Informace, informační služby a informační produkty. Co je předmětem informačních trhů. 2.2 Data, informace, poznatek, znalost. Anglický výraz "knowledge" a jeho dvojí význam. 2.3 Vlastnosti informace z hlediska ekonomických vztahů podle B. Durieuxe. 2.4 Informace a filozofie státní administrativy podle J. Patočky. 2.5 Vývoj vládních postojů k telekomunikačním technologiím jako k základnímu prostředku šíření informací ve společnosti. Klíčová slova: Informační služby-informační produkty-informační ekonomie-informace-poznatek-znalost Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je ozřejmit podstatu hlavních pojmů, s nimiž operuje informační politika. Vyloženy jsou zejména politické, ekonomické a legislativní aspekty informační politiky.
Odkazy na studijní literaturu: 1.
BROWNE, M. The field of information policy: I. Fundamental concepts. In: J. Inform. Sci., 1997, č. 4, s. 261-275.
2.
DURIEUX, B. Online information in Europe. In: EUSIDIC J., 1987, č.2, s. 34-48.
3.
ROWLANDS, I. Some comass bearings for information policy orienteering. In: Aslib Proc., 1994, č. 8, s. 230-237.
4.
PATOČKA, J. Filosofie a společenský problém informace. In: Acta bibliothecalia et informatica. Opava: Slezská univerzita 1996, s. 10-15.
5. VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
Kontrolní otázky: Jaké jsou základní součásti informační politiky? Co je podstatou ekonomických, právních a sociálních aspektů soudobé informační politiky? Je informace zbožím?
Modul 3 3. Legislativní rámec soudobého světového vývoje informační politiky a soudobá česká informační legislativa. 3.1 Výchozí legislativní dokument demokratické informační politiky - Všeobecná listina (deklarace) základních lidských práv a svobod. Její články a odstavce vztahující se k informačním problémům společnosti. 127
3.2 Pojem "společenská smlouva" a dekompozice legislativního rámce informační sféry společnosti. Tři hlavní větve tvorby a uplatňování "informační legislativy" - svoboda šíření informace, ochrana před nelegálním šířením informací, ochrana duševního vlastnictví. 3.3 Legislativa vztahující se k zajištění svobodného šíření informací. Doplňková legislativa k tomu - tiskové a knihovnické zákony. 3.4 Legislativa vztahující se k ochraně osobních údajů. Doplňkově problematika ochrany právních subjektů a státu před šířením "citlivých" informací. Elektronický podpis. 3.5 Ochrana duševního vlastnictví. WIPO. 3.6 Autorské zákonodárství, copyright a "elektronický copyright". 3.7 Průmyslové právo. Patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména a označení původu. Klíčová slova: Informační právo-informační legislativa-ochrana osobních údajů-svobodný k informacím-ochrana duševního vlastnictví-autorský zákon-patent
přístup
Průvodce studiem: Cílem třetího modulu je vyložit legislativu soudobé infosféry. Vyloženy jsou hlavní informační legislativní okruhy – ochrana před neoprávněným šířením informací, právo na přístup k informacím, ochrana duševního vlastnictví. Odkazy na studijní literaturu: 1.
ELLIS, S.; OPPENHEIM, Ch. Legal issues for information professionals, Part 3: Data protection and the media - background to the Data Protection Act 1984 and the EC Draft Directive on Data Protection. J. Inform. Sci., 19, 1993, č. 2, s. 85-97, lit. 70.
2.
Legal guide for information service providers and users. Luxembourg, EIIA 1995. 78 s.
3. VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
Kontrolní otázky: Jaké jsou hlavní okruhy informačního práva? Co je podstatou ochrany před neoprávněným šířením informací, práva na přístup k informacím a ochrany duševního vlastnictví?
Modul 4 4. Filozofické a sociologické aspekty vymezení informačního sektoru společnosti a informatizace světa. 1.1 Daniel Bell a jeho pojetí "postindustriální společnosti". 1.2 Alvin Toffler a jeho "Třetí vlna". Tofflerovo vidění vývoje civilizace ve světle rozvoje internetu na přelomu 20. a 21. století. 1.3 Francis Bacon a jeho vliv jako filozofa na soudobé teorie vývoje společnosti z hlediska významu poznání. 128
Klíčová slova: Postindustriální společnost-informační společnost
Průvodce studiem: Cílem čtvrtého modulu je proniknout do moderního sociologického pojetí vývoje společnosti podle Tofflera a Bella. Původ informačního pojetí vývoje společnosti.
Odkazy na studijní literaturu: 1.
BELL, D. The third technological revolution and its possible socioeconomics consequences. Dissent, 32, 1989, s. 164-176.
2.
TOFFLER, A. The third wave. New York: William Morrow 1980. 246 s.
3.
VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
Kontrolní otázky: Jaké jsou vývojové etapy lidské společnosti podle Avina Tofflera? Co znamená pojem „postindustriální společnost“ podle Daniela Bella? Co jsou hlavní znaky vývojové etapy společnosti označované jako „informační společnost“?
Modul 5 5. Informační ekonomie. 5.1 Teoretická a ideologická východiska koncepce postkomunistické ekonomie v ČR v 1. polovině 90. let 20. století. Informace v neoklasické ekonomické teorii Hayeka, Buchanana, Friedmana a dalších. 5.2 Moderní - informační pojetí ekonomie založené na Taylorismu. Fritz Machlup jako její zakladatel. 5.3 Marc Porat a jeho definování čtyř makroekonomických sektorů v moderní ekonomice - agrárního, industriálního, servisního a informačního. Dekompozice informačního sektoru. 5.4 Pokračovatelé Porata - Schement, Martinová, Greenspan, Hayes a další. Nová ekonomika podle EUROSTAT. Klíčová slova: Informační ekonomie-neoklasická ekonomie-informační sektor
Průvodce studiem: Cílem čtvrtého modulu je ozřejmit různé pohledy na význam informace v ekonomii. Rozdíl mezi neoklasickou ekonomií a jejím chápáním informace, a soudobou informační ekonomií, založenou Markem Poratem. Jeho čtyři makroekonomické sektory a definování informačního sektoru.
129
Odkazy na studijní literaturu: 1.
SCHEMENT, J. R. Porat, Bell, and the information society reconsidered: the growth of infromation work in the early twentieth century. Inform. Process. Mgmt., 1990, č. 4, s. 449 -465.
2. VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
Kontrolní otázky: Čím se liší neoklasická informační ekonomie od soudobé informační ekonomie? Jaké jsou makroekonomické sektory a jak je definován sektor informační?
Modul 6 6. Informační sektor v postindustriální společnosti. 6.1 Definování informačních povolání v postindustriální ekonomice na základě Poratovy koncepce. 6.2 Základní informační profese podle N. Mooreho. 6.3 Klasifikace zaměstnání podle ISCO a KZAM. Klíčová slova: Informační sektor-informační profese-informační povolání-KZAM Průvodce studiem: Cílem šestého modulu je získat přehled o soudobé stratifikaci informačních povolání. Orovnávají se pojetí u nás a v zahraničí. Definují se hlavní kategorie informačních profesí. Odkazy na studijní literaturu: 1.
MOORE, N. The new informational profesional. In: Managing Information, 1996, č. 6, s. 24-25.
2.
HAYES, R. M. Economics of information. In: Feather, J. - Sturges, P. International encyclopedia of information and library science. London, Nerw York 1997, s. 116-129.
3.
VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
Kontrolní otázky: Jak se v současnosti kategorizují informační povolání? Jaké jsou hlavní informační profese?
Modul 7 7. Vymezení soudobé informační sféry jako předmětu informační politiky šesti informačními okruhy. 7.1 Okruh publicistiky, resp. masmedií a úloha tiskových, resp. informačních agentur v tomto okruhu.
130
7.2 Okruh archívnictví a archívních informačních systémů. 7.3 Okruh informací ve společenské správě. 7.4 Okruh hospodářských informačních systémů a služeb. 7.5 Okruh informací pro výzkum, vývoj a technický rozvoj. 7.6 Okruh informací v kultuře a oblasti trávení volného času. Klíčová slova: Informační okruhy-publicistika-archívnictví-správní informační systémy-vědecko-technické informace-hospodářské informace-podnikové informační systémy-veřejné knihovnictví Průvodce studiem: Cílem sedmého modulu je vyložit šest informačních okruhů, které v současnosti tvoří informační sféru a vytvářejí prostor pro uplatnění různých typů informačních profesí. Odkazy na studijní literaturu: 1.
2.
VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194. VLASÁK, R. Informační sektor, informační profese a informační vzdělávání. In Národní knihovna, 2001, č.3, s. 159-168.
Kontrolní otázky: Vyjmenujte a vyložte informační okruhy, z nichž se v současnosti skládá infosféra.
Modul 8 8. Vývojové historické zdroje soudobého informačního průmyslu. 8.1 Vznik komerčních informačních služeb a systémů zpracování a šíření informací v polovině 19. století - tzv. kancelářské informační systémy pro analýzy hospodaření podniků (příklad Dun & Bradsreet) a systémy burzovního zpravodajství a informačních analýz (příklad Dow Jones). 8.2 Počátky a rozvoj komerčních dokumentačních služeb ve vědě a technice na přelomu 19. a 20. století (příklady historických kořenů dnešních světově proslulých databází INSPEC, CAS nebo COMPENDEX). Klíčová slova: Informační průmysl-dokumentace-kancelářské informační systémy-Dun & Bradstreet-Dow Jones-INSPEC-COMPENDEX- Engineering Index- CAS Průvodce studiem: Cílem osmého modulu je ozřejmit podstatu pojmu „informační průmysl“ a jeho historické vývojové zdroje a tradice. Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Informační politika: základní východiska a současnost ve vyspělých demokraciích. In: Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. 1. vyd. Praha: ÚISK FF UK 2001, s. 1-194.
131
2.
VICKERY, B. C. A Century of Scientific and Technical Information. Journal of Documentation, vol. 55, no. 5 (1999), s. 476-527.
Kontrolní otázky: Z jakých informačních funkcí a systémů se vyvinul soudobý informační průmysl? Vyložte původní zdroje rozvoje dokumentačních a informačních systémů v 19. století a na počátku 20. století a jejich dnešní podobu
132
DIGITÁLNÍ KNIHOVNY Přednášející: Mgr. Jindra Planková Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Struktura předmětu obsahuje objasnění základních pojmů informačních služeb digitálních knihoven. Postihuje okolnosti a historii vzniku prvních digitálních knihoven v 90. letech minulého století. Příklady prvních digitálních knihoven, definici digitální knihovny, sektory, kterými je digitální knihovna tvořena, technické protokoly, standardy a systémy tvorby digitálních knihoven. Typologie a tvorba digitálních dokumentů; trendy vývoje informačních služeb, efektivita informačních služeb, vyhledávání, zpřístupňování informací a on-line informační služby knihoven. Přednášky budou věnovány funkcím a úkolům digitálních knihoven, technickým aspektům, propojování a autorsko právní ochraně budování digitálních knihoven. Uživatelům a sociálním dopadům budování digitálních knihoven. Oblasti metadat digitálních knihoven : metadata obecně, použití a klasifikace metadat. Součástí předmětu budou i prezentace českých a světových digitálních knihoven na internetu.
Obsahová náplň předmětu: 1. Digitální knihovna : její definice a obecné znaky; obecná architektura digitálních knihoven, funkce, fungování, komponenty a služby digitálních knihoven. 2. Budování sbírek: pojmy digitalizace, born digital, OAI, Open Archive Iniciative, Archivace webu. 3. Komponenty digitálních knihoven: pojmy digital object, repository, user interface, search systém. Identifikátory : klasické knihovnické identifikátory. 4. Systém spolupráce digitálních knihoven – Interoperabilita. Praktická kooperace digitálních knihoven. Mezinárodní standard, protokol Z39.50. Open URL a SFX
Literatura: 1. American Memory: Historical Collections for the National Digital Library. Dostupné na Internetu: http://memory.loc.gov/ 2. Ariadne Magazine. Dostupné na Internetu: http://www.ariadne.ac.uk/ 3. ARL Digital Initiatives Database. Dostupné na Internetu: http://www.arl.org/did/ 4. Arms, W.Y. Digital Libraries. Cambridge: MIT Press, 2000. ISBN 0-262-01880-8. 5. Arms, W.Y. Open Access to Digital Libraries: Must Research Libraries Be Expensive? Invited Talk to European Conference on DL 2000, Lisbon, 2000. Dostupné na Internetu: http://www.cs.cornell.edu/wya/papers/Lisbon-2000.doc 6. BARTOŠEK, M. Digitální knihovny. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. [CD-ROM]. Praha: UK FF ÚISK, 2001. 7. DOI – Digital Object Identifier. Dostupné na Internetu: http://www.doi.org/ 8. The DOI Handbook. International DOI Foundation, 2001. Dostupné na Internetu: http://dx.doi.org/10.1000/182
133
9. BARTOŠEK, M. Vyhledávání v Internetu a DUBLIN CORE. Zpravodaj ÚVT MU., (1999) roč. 9, č. 4, s.1-4 . ISSN 1212-0901. Dostupné na Internetu: http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol09num04/bartosek/bartosek.html 10. Dublin Core Metadata Initiative. Dostupné na Internetu: http://dublincore.org/ 26. Dublin Core Czech. Dostupné na Internetu: http://www.ics.muni.cz/dublin_core/DCczech-1.1.html 11. EU-NSF Working Group. Metadata for Digital Libraries: A Research Agenda. Report. ERCIM-DELOS, 1999. Dostupné na Internetu: http://www.iei.pi.cnr.it/DELOS/NSF/metadata.html 12. Creating the digital library / by Cheryl Knott Malone and James Moses. -- New York: Primary Research Group, 2000. 13. Digital libraries : principles and practice in a global environment / Lucy A. Tedd, Andrew Large. -- München : Saur, 2005. -- 280 s. 14. Digital libraries : policy, planning and practice / ed. by Judith Andrews and Derek Law. -- Aldershot: Ashgate, 2004. -- 284 s. 15. Digital library technology trends. -- Santa Clara : Sun Microsystems, 2002. -- 38 s., obr. 16. The digital library toolkit. -- 2nd ed.. -- Palo Alto : Sun Microsystems, 2000. -- 186 s. 17. Digital library use : social practice in design and evaluation / ed. by Ann Peterson Bishop, -5075. -- Roč. 7, č. 7(2003) 18. Informačné správanie a digitálne knižnice : zborník z medzinárodnej konferencie SÚZA, Bratislava 21.-22. máj 2003 = Information behaviour in digital libraries : proceedings of the international conference SÚZA, May 21-22, 2003, Bratislava, Slovac Republic / [zostavili Jela Steinerová, Jaroslav Šušol]. -- Vyd. 1.. -- Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2003. -- 265 s. : il.
Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. 2. 3.
Vymezení pojmů Digitalizace Formáty digitálních dokumentů 3.1. Digitální texty a jejich formáty 3.2. Digitální obrazy a jejich formáty 3.3. Digitální zvuky a jejich formáty 4. Digitální knihovna – definice 5. Historie digitálních knihoven 6. Význam digitálních knihoven
Klíčová slova: Digitalizace-digitální dokumenty-digitální knihovny
Průvodce studiem: Úvodní - vstupní přednáška je věnována procesu digitalizace a formátům elektronických dokumentů. První modul se zabývá samotnou definicí pojmu digitální knihovna a sektorům, které tvoří vlastní DK: dokumenty (případně objekty, data), které jsou uloženy v tzv. 134
repozitářích, dále metadaty, které popisují dokumenty knihovny a nakonec nástroje které vykonávají automatické procesy jako sběr, ukládání, indexování, vyhledávání a zpřístupňování . Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5.
6. 7. 8.
American Memory: Historical Collections for the National Digital Library. Dostupné na Internetu: http://memory.loc.gov/ Ariadne Magazine. Dostupné na Internetu: http://www.ariadne.ac.uk/ ARL Digital Initiatives Database. Dostupné na Internetu: http://www.arl.org/did/ Arms, W.Y. Digital Libraries. Cambridge: MIT Press, 2000. ISBN 0-262-01880-8. Arms, W.Y. Open Access to Digital Libraries: Must Research Libraries Be Expensive? Invited Talk to European Conference on DL 2000, Lisbon, 2000. Dostupné na Internetu: http://www.cs.cornell.edu/wya/papers/Lisbon-2000.doc BARTOŠEK, M. Digitální knihovny. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I. [CDROM]. Praha: UK FF ÚISK, 2001 DOI – Digital Object Identifier. Dostupné na Internetu: http://www.doi.org/ The DOI Handbook. International DOI Foundation, 2001. Dostupné na Internetu: http://dx.doi.org/10.1000/182
Kontrolní otázky: Co je to digitální knihovna a které má základní znaky? Jaký byl vývoj digitálních knihoven v 90. letech minulého století? Ve kterých oblastech zlepšují digitální knihovny klasické knihovnické služby?
Modul 2 2. Obecný rámec a architektura digitální knihovny 2.1. Kahn-Wilenského architektura 2.2. Legislativní rámec digitálních knihoven 2.3. Metadata 2.3.1. Úvod a stručný přehled 2.3.2. DC – Dublin Core 2.3.3. Metadata Kongresové knihovny 2.3.4. standardy založené na struktuře MARC (Machine-Readable Cataloguing). 2.3.5. XML a RDF Klíčová slova: Digitální knihovny- architektura-legislativa Průvodce studiem: Druhý modul je zaměřen na obecnou architekturu digitální knihovny. Základní prvek : digitální objekt - jeho části a kategorie. Nejpropracovanější obecná architektura digitálních knihoven Kahn-Wilenského. Další část druhého modulu tvoří legislativní aspekty digitálních knihoven upravující způsob klasického vytváření, publikování a využívání intelektuálních výtvorů, otázka copyrightu, provedení díla, fair-use, soukromí, ochrany osobnosti, až po komunikační zákony, daně, národní bezpečnost. Poslední částí druhého modulu jsou metadata, jejich účel, typologie, použití a klasifikace. Standardy vycházející ze struktury MARC, Dublin Core, National Digital Library program, sémantiku, syntaxi a strukturu metadatových schémat.
135
Odkazy na studijní literaturu: 1.
2. 3. 4. 5.
6.
BARTOŠEK, M. Vyhledávání v Internetu a DUBLIN CORE. Zpravodaj ÚVT MU., (1999) roč.9, č. 4, s. 1-4 . ISSN 1212-0901. Dostupné na Internetu: http://www.ics.muni.cz/bulletin/issues/vol09num04/bartosek/bartosek.html Dublin Core Metadata Initiative. Dostupné na Internetu: http://dublincore.org/ 26. Dublin Core Czech. Dostupné na Internetu: http://www.ics.muni.cz/dublin_core/DC-czech-1.1.html EU-NSF Working Group. Metadata for Digital Libraries: A Research Agenda. Report. ERCIMDELOS, 1999. Dostupné na Internetu: http://www.iei.pi.cnr.it/DELOS/NSF/metadata.html Library of Congress – Core Metadata Elements. Dostupné na Internetu: http://lcweb.loc.gov/standards/metadata.html SNIJDER, R. Metadata Standards and Information Analysis: A Survey of Current Metadata Standards and the Underlying Models. Dostupné na Internetu:http://www.geocities.com/ronaldsnijder/index_files/index.html SFX. ExLibris. Dostupné na Internetu: http://www.sfxit.com/
Kontrolní otázky: Kde jsou uloženy digitální objekty a co je RAP (Repository Access Protocol)? Jak probíhá schéma kooperace jednotlivých komponent digitální knihovny? Jakým způsobem lze klasifikovat metadata?
Modul 3 3. Systém spolupráce digitálních knihoven - Interoperabilita 3.1. Praktická kooperace digitálních knihoven 3.2. Mezinárodní standard, protokol Z39.50 3.3. Open URL a SFX 3.4. Globální vyhledávání zdrojů 3.5 DL a Internetovské vyhledávače 3.6. Projekty digitálních knihoven Klíčová slova: Interoperabilita-standardy-protokoly Průvodce studiem: Obsahem třetího modulu je systém spolupráce digitálních knihoven, pět základních tříd a přístupů interoperability, a způsoby praktické kooperace digitálních knihoven. V další části budou shrnuty mezinárodní standardy a projekty digitálních knihoven a jejich propojování. Poslední část modulu je věnována problematice globálního vyhledávání zdrojů a jejich organizace, systémy, digitální obsah, rozhraní a metrika. V závěru budou uvedeny nejvýznamnější světové projekty digitálních knihoven. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4.
Harvard University Library Digital Initiative. Dostupné na Internetu: http://hul.harvard.edu/ldi/ Greenstone. New Zealand Digital Library. Dostupné na Internetu: http://nzdl.org/ NCSTRL – Networked Computer Science Technical Reference Library. Dostupné na Internetu: http://www.ncstrl.org/ Memoriae Mundi Series Bohemica (Paměť světa). Národní knihovna ČR. Dostupné na Internetu: http://digit.nkp.cz/
136
5. 6. 7.
OpenURL Syntax Description. Dostupné na Internetu: http://www.sfxit.com/OpenURL/openurl.html SFX. ExLibris. Dostupné z http://www.sfxit.com/ University of Illinois DL. Dostupné z http://dli.grainger.uiuc.edu/idli/idli.htm
Kontrolní otázky: Co označuje termín interoperabilita digitálních knihoven? Co umožňuje standard Z39.50? Popiš využití prostředí SFX.
Modul 4 1. Digitalizace : budoucí vývoj 1.1. Výběrová kritéria pro digitalizaci 1.2. Hardware, software 1.3. Personální zajištění 1.4. Příklady digitalizace kulturních a vědeckých materiálů. Klíčová slova: Digitalizace-kritéria-personální zajištění Průvodce studiem: Čtvrtý modul se zabývá obecnými otázkami budoucího vývoje digitalizace, mezinárodními politickými iniciativami, uchovávání kulturního dědictví knihovnami, muzei, archivy, galeriemi. V závěru budou shrnuta výběrová kriteria digitalizace sbírek a rovněž příklady a vývoje hardwaru, softwaru digitalizačních procesů a personálním otázkám. Cvičení se bude věnovat příkladům digitalizovaných sbírek kulturních institucí Evropské unie. Odkazy na studijní literaturu: 1. PULMAN. Doporučení pro činnost veřejných knihoven, archivů a muzeí v podmínkách informační společnosti. Praha, Národní knihovna 2004. ISBN 80-7050-447-1. 2. Danske Billeder. Dostupné na WWW http://www.danskebilleder.dk/ 3. Index Scriptorum Estoniae. Dostupné na WWWhttp://www.nlib.ee 4. The John von Neumann Digital Library Dostupné na WWW www.neumann-haz.hu http://www.diba.es/biblioteques/Projectes/Prj14-c1.asp 5. Digitisation of the bibliographical heritage of the State Public Libraries Dostupné na WWW http://www.bibliotecaregional.carm.es/servicios/proyectos/piotejera.html 6. Digitalizační program http://www.nof-digitize.org/
Kontrolní otázky: Jaká strategická opatření byla přijatá v rámci EU pro rozvoj digitálních knihoven? Jaký software se používá v digitalizačním procesu? Vyjmenuj výběrová kritéria pro digitalizaci dokumentů.
137
SVĚTOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Přednášející: doc. PhDr. Rudolf Vlasák Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Uvést do soudobé problematiky výstavby a provozu automatizovaných systémů, které představují hlavní proud rozvoje informačních a knihovnických služeb v mezinárodním měřítku a tvoří světový informační průmysl. Seznámit s hlavními typy těchto systémů, jejich architekturou, organizačně funkční strukturou a ekonomickými aspekty jejich provozu. Na podkladě analýzy jejich dosavadního vývoje a také aktuálního stavu provozovaných služeb formulovat některé představy dalšího rozvoje světového informačního průmyslu. Formou referátů založených na prozkoumání prezentace jednotlivých systémů na domovských stránkách www či informačních portálech diskutovat možnosti jejich využití u nás.
Obsahová náplň předmětu: 1. První počítačově založené velké, světově působící informační systémy. 2. Velké světové systémy dialogových informačních služeb. 3. Velké světové systémy knihovnických služeb. 4. Významné informační instituce - producenti informačních databází. 5. Přehledy produkce a dostupnosti informačních databází. Literatura: 1. VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999. 2. Gale Directory of Databases. Vol. 1: Online Databases, Vol. 2: CD-ROM, Magnetic Tape, Hand-held, and Batch Access Database Products. Edited by Kathleen Lopez Nolan and Katherine L. Miller with Industry Analysis by Martha E. Williams. Detroit, Gale Research Inc., aktuální vydání. 3. VLASÁK, R. Informační dálnice a knihovny. 2. vyd. Praha: SKIP 1996. 116 Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1.První počítačově založené velké, světově působící informační systémy 1.1 Henriette Avram a její přínos světové bibliografii. Význam koncepce komunikativního formátu. Úloha MARC Kongresové knihovny a naproti tomu bytového formátu CAS SDF jako dvou modelů komunikativního formátu. 138
1.2
Soudobé vývojové trendy komunikativních formátů pro distribuci a výměnu záznamů dokumentů v katalogizaci a bibliografii. Odkaz metod distribuce záznamů dokumentů na počítačových nosičích pro soudobé knihovnické kooperativní síťové systémy.
1.3
Pojem "magnetopáskové služby" a dnešní technologie komunikace záznamů dokumentů. Organizačně funkční model provozu služeb založených na komunikaci databází a jejich přírůstkových souborů na počítačových a spojových médiích.
1.4
Soudobé systémy produkce a distribuce databází dokumentografických a faktografických informačních databází. Systémy využívání této technologie v průběžných rešeršních, resp. signálních informačních - i nebibliografických službách (SDI, alert) a jejich různé varianty.
1.5
Kategorizace a informační charakteristiky nejvýznamnějších dokumentografických databází šířených komerčně významnými světovými producenty a vystavovaných online významnými databázovými centry.
1.6 Modelové systémy produkce a šíření nebibliografických databází - Dun & Bradstreet aj. Klíčová slova: Informační komunikační řetězec-informační instituce-knihovna-nakladatel-vydavatel-knižní prodejce-databázové centrum-producent databází-servisní centrum-informační podnikatelkoncový uživatel-autor Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je vyložit počátky světového informačního průmyslu, jak se vyvíjel z magnetopáskových služeb. Vyložena je podstata fenoménu komunikace informací na počítačových médiích a první standardy související s počítačovými informačními systémy v knihovnictví. Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999.
Kontrolní otázky: Co je podstatou komunikace informací na počítačových médiích? Vyložte pojem „magnetopáskové služby“ . V čem je hlavní zásluha Henriette Avramové?
Modul 2 2.
Velké světové systémy dialogových informačních služeb 2.2. Podstata technologie dialogového využívání bází dat a její dosavadní vývoj. "Svět online". 2.3. 2.4. 2.5.
Organizačně funkční model provozu velkých světových dialogových informačních služeb. Pojem databázové centrum. Podstata technologie práce databázových center a jejich využívání. Organizace provozu databázového centra. Technické a ekonomické podmínky podnikání databázových center v dnešním světovém informačním průmyslu. 139
2.6.
Podmínky podnikání databázových center v USA. Americký systém Dialog Corporation jako typický představitel provozu velkých, globálně působících dialogových informačních služeb.
2.7.
Další nejvýznamnější soudobé dialogové informační služby v USA (Ovid Technologies, ISI, SilverPlatter, LEXIS/NEXIS, CompuServe, America Online, Prodigy, Dow Jones Interactive aj.)
2.8.
Evropská koncepce výstavby a provozu dialogových systémů informačních služeb databázových center. Hlavní představitelé evropských databázových center (ESAIRS, I°M Europe, Blaise, Data-Star, Questel-ORBIT, STN International, DIMDI aj.)
2.9.
Soudobé trendy on-line informačních služeb se zřetelem na rozvoj internetu a jemu odpovídajících technologií uživatelsky přátelských rozhraní dialogových systémů. Prostředky podpory uživatelů komerčních on-line informačních databázových služeb.
Klíčová slova: On-line informační služby-databázová centra-provoz-koncepce výstavby-trendy Průvodce studiem: Cílem druhého modulu je vyložit pojem „databázové centrum. Podmínky vzniku a působení DC včera a dnes. Charakteristika hlavních světových databázových center. Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999.
2.
Gale Directory of Databases. Vol. 1: Online Databases, Vol. 2: CD-ROM, Magnetic Tape, Hand-held, and Batch Access Database Products. Edited by Kathleen Lopez Nolan and Katherine L. Miller with Industry Analysis by Martha E. Williams. Detroit, Gale Research Inc., aktuální vydání.
3.
VLASÁK, R. Informační dálnice a knihovny. 2. vyd. Praha: SKIP 1996. 116 s.
Kontrolní otázky: Vyložte, co je to databázové centrum. Charakterizujte podmínky vzniku a provozu DC v Evropě a v USA. Charakterizujte vybraná světová databázová centra.
Modul 3 3. Velké světové systémy knihovnických služeb 3.1 Hlavní typy rozsáhlých servisů pro knihovny, založených na soudobých technických možnostech a racionální organizaci při provozování služeb v mezinárodním měřítku. Definice a zobecněné charakteristiky hlavních typů knihovnických servisních systémů. Systémy sdílené katalogizace s návaznými službami a systémy zprostředkování dodávání dokumentů, navazující na bibliograficko-informační služby. 3.2
OCLC jako hlavní představitel kooperativních automatizovaných knihovnických servisů, založených na sdílené katalogizaci. Systém WorldCat a na něj navazující služby. Systémy založené na on-line zpřístupňování bibliografických databází navazující na EPIC. Současná organizace OCLC a šíře nabídky jeho služeb.
140
3.3
Systémy DDS (dokumentové dodavatelské služby) - jejich podstata a souhrnná charakteristika.
3.4
BLDSC jako představitel rozsáhlého systému DDS, řešícího novým způsobem problém mezinárodních meziknihovních výpůjčních služeb a všeobecně zpřístupňování dokumentů.
3.5
Příklady ostatních nejvýznamnějších světových systémů dokumentových dodavatelských služeb, zejména německých, francouzských a amerických. Příklad českého systému INVIK.
3.6 Inteligentní komunikační hradla (gateway). Systém EasyNet jako jejich hlavní představitel. Klíčová slova: Knihovnická servisní centra-BLDSC-OCLC-DDS-souborný katalog-INVIK-CASLIN Průvodce studiem: Cílem třetího modulu vytvořit ucelenou představu o soudobých servisních knihovnických systémech s celosvětovou působností. Výklad je zaměřen na hlavní představitele systémů souborných katalogů, dokumentových dodavatelských služeb a dalších podpůrných funkcí pro práci knihoven Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999.
2.
VLASÁK, R. Informační dálnice a knihovny. 2. vyd. Praha: SKIP 1996. 116 s.
Kontrolní otázky: Jaké hlavní instituce tvoří světové servisní knihovnické služby? Co je podstatou moderních systémů souborné katalogizace? Co je podstatou systémů DDS? Charakterizujte systémy OCLC a BLDSC.
Modul 4 4. Významné informační instituce - producenti informačních databází 4.1 Institute for Scientific Information jako představitel specializovaných dokumentografických a scientometrických služeb v celosvětovém měřítku. 4.2
EBCSO, ProQuest, ADONIS a další představitelé systémů šíření digitalizovaných dokumentů a budování elektronických on-line knihoven ve vědě.
4.3
Národní informační střediska v současnosti. INIST (Francie) a VINITI (Rusko) jako příklady národních vědecko-informačních center.
4.4 Aktuální charakteristiky národních informačních center vybraných evropských a asijských zemí. Klíčová slova: Producenti databází-ISI- EBSCO- ProQuest- ADONIS- INIST-VINITI
141
Průvodce studiem: Cílem čtvrtého modulu je uvést do soudobého průmyslu produkce a distribuce informačních databází. Vyloženy jsou hlavní parametry, podle nichž jsou databáze posuzovány a obchodní politika producentů a databázových center. Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999.
2.
Gale Directory of Databases. Vol. 1: Online Databases, Vol. 2: CD-ROM, Magnetic Tape, Hand-held, and Batch Access Database Products. Edited by Kathleen Lopez Nolan and Katherine L. Miller with Industry Analysis by Martha E. Williams. Detroit, Gale Research Inc., aktuální vydání.
3.
VLASÁK, R. Informační dálnice a knihovny. 2. vyd. Praha: SKIP 1996. 116 s.
Kontrolní otázky: Charakterizujte systém ISI Vyložte pojem „producent informační databáze“ a jeho postavení v soudobém informačním průmyslu. Vyložte soudobé trendy vývoje typologie v současnosti produkovaných databází.
Modul 5 5. Přehledy produkce a dostupnosti informačních databází 5.1 Vývoj dokumentace k databázím šířeným na počítačových médiích a zpřístupňovaných databázovými centry. Význam tvorby dokumentace a přehledů Quadra Association a prof. Marthy Williamsové. 5.2
Soudobý stav světových přehledů informačních databází. Gale Directory of Databases a prostředky volně dostupné na internetu.
5.3 Kategorizace, typologie a třídění informačních databází v soudobé nabídce komerčních a nekomerčních systému jejich zpřístupňování. Klíčová slova: Seznamy databází-Quadra Association-Gale Directory of Databases-produkce databází Průvodce studiem: Cílem pátého modulu je vytvořit přehled o soudobých hlavních systémech evidence a analýz produkce informačních databází, jejich on-line vystavování v databázových centrech a o návazných informačních službách. Odkazy na studijní literaturu: 1.
VLASÁK, R. Světové informační systémy a služby. Informační průmysl. Praha: Karolinum 1999.
2. Gale Directory of Databases. Vol. 1: Online Databases, Vol. 2: CD-ROM, Magnetic Tape, Hand-held, and Batch Access Database Products. Edited by Kathleen Lopez Nolan and Katherine L. Miller with Industry Analysis by Martha E. Williams. Detroit, Gale Research Inc., aktuální vydání.
142
INFORMAČNÍ MANAGEMENT Přednášející: PhDr Beáta Sedláčková, Ph.D. Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout problematiku pojetí a úlohy informačního managementu v kontextu soudobé informační společnosti. Pro pochopení kontinuity seznámit se s jednotlivými etapami vývoje. Cílem je získat soubor vhodných znalostí, jak využít moderní metody a prostředky informačních technologií a systémových přístupů k účelní a účinné podpoře manažerských úkolů. Informační management využívá znalosti, kterými disponuje moderní management, informatika a systémové přístupy. Budou vysvětleny všechny typické interpretace pojetí IM, vzájemný vztah s managementem znalostí se strategickou orientaci k vytváření učících se organizací. Budou nastíněny dva hlavní trendy informačního a znalostního managementu. První se zaměřuje na práci s datovou úrovní společně sdílené informace, druhý zdůrazňuje úlohu jednotlivce při posuzování významu k adekvátním činnostem.
Obsahová náplň předmětu: 1. Management a globalizace. Vymezení základních pojmů. Vývoj manažerského myšlení a jednání. Synergický efekt v managementu. 2. Koncepce informace a znalosti v informačním managementu. Vztahy: informace, znalosti, myšlení a řízení. 3. Informační a znalostní management. Manažerské informační systémy. Projektové řízení. 4. Lidské zdroje. Systemické koučování. Time management IV. generace. 5. Vnitrofiremní komunikace. Manažerské komunikační plánování. Jungova teorie čtyř nástrojů chápání světa a celostní komunikace. Literatura: 1. TRUNEČEK, J. a kol. Management v informační společnosti. Praha: VŠE, 1999. 2. VEBER, J. a kol. Management : základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000. 3. DRUCKER, F. M. Věk diskontinuity: obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press, 1994. 4. ROSICKÝ, A. Koncepce informace a znalostí v informačním managementu. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. S.161-192. 5. VODÁČEK, L. Informační management: koncepce, úkoly, aplikace. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. 6. DAVIS, S.; DAVIDSON, B. Vize roku 2020. Praha: Národní informační středisko, 1995.
143
7. SEDLÁČKOVÁ, B. Informačný systém pre riadenie ľudských zdrojov. Knižnice a informácie, 1999, roč. 31, č. 13, s. 81-92. 8. SEDLÁČKOVÁ, B. Kognitivní styl – strategie přežití v informační společnosti? 9. GOLEMAN, D. Práce s emoční inteligenci. Praha: Columbus, 1999. 10. DAHLKE, R. Čím onemocněl svět? Praha: Ikar 2004. 11. HLOUŠKOVÁ, I. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, 1998. Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek )
Modul 1 1.Management a globalizace, vymezení základních pojmů 1.1 Charakteristika, smysl, definice pojmu management 1.1.1 Řízení a vedení 1.1.2 Podnikavost a podnikání 1.1 3 Vědecký přístup k managementu 1.1.4 Paradigma založené na principech 1.1.5 Místo a úloha poradců v managementu 1.1.6 Vývoj manažerského myšlení a jednání 1.1.7 Synergický efekt v managementu 1.1.8 Vliv globalizace na management 1.2. Společnost a management 1.2.1 Vývoj společnosti a manažerského myšlení 1.2.2 Přechod ke společnosti znalostí 1.2.3 Klasický management 1.2.4 Psychosociální přístupy 1.2.5 Systémové přístupy 1.2.6 Empirické přístupy 1.2.7 Procesní přístupy Klíčová slova: Informační společnost-management-globalizace-společnost znalostí Průvodce studiem: Ve společnosti znalostí je funkcí organizace produktivní využití znalostí. Společnost je tradičním sociálním celkem, který je definován jazykem, kulturou, historii a určitým místem. Organizace je skupina lidi složená se specialistů, kteří společně pracují na společném úkolu. Je vytvořená účelově, je specializovaná a je definována svým úkolem. Je efektivní jenom tehdy, je-li zaměřená na jeden úkol. Znalosti se stávají produktivními, teprve, když jsou propojeny a tvoří ucelené poznání. Informační management je praktická odborná činnost provozovaná v kontextu konkrétní organizace zaměřená na využití informací v rozhodovacích a řídících procesech a na integrování informačních zdrojů a aktivit do podnikových procesů. Zabývá se navrhováním, implementací a provozem systémů a služeb zahrnujících procesy získávání, zpracování, ukládání, prezentace a distribuce informací. Teoretické zázemí tvoří informatika, informační věda, systémová analýza a manažerské disciplíny. Technologický základ představují informační a komunikační technologie.
144
Odkazy na studijní literaturu: 1. TRUNEČEK, J. a kol. Management v informační společnosti. Praha: VŠE, 1999. 2. VEBER, J. a kol. Management: základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000. 3. DRUCKER, F. M. Věk diskontinuity: obraz měnící se společnosti. Praha: Management Press, 1994.
Kontrolní otázky a úkoly: Vypracujte rešerši z volně přístupných informačních zdrojů internetu na téma Informační management. Vysvětlete synergický efekt a rozdíly mezi psychosociálními, systémovými, empirickými a procesními přístupy.
Modul 2 2. Koncepce informace a znalosti v IM 2.1.1Charakter konceptuální informace 2.1.2 Osvícenecká tradice poznání 2.1.3 Vztahy : informace, znalosti, myšlení a řízení 2.1.4 Systémové myšlení 2.1.5 Komplexní myšlení a samoorganizace 2.1.6 Holistická podstata informace a znalostí 2.1.7 Informační a znalostní management 2.2 Manažerské informační systémy 2.2 1 Úloha dat, informací a znalostí v manažerské práci 2.2.2 Základní přístupy ke tvorbě informačních systémů 2.2.3 Informační technologie a komunikace 2.2.4 Manažerské aplikace v informačních systémech 2.2.5 Základní prvky a logika procesu rozhodování 2.2.6 Vytváření organizačních struktur 2.2.7 Globální paradigma procesního managementu 2.2.8 Manažerské rozhodování 2.3.1 Projektové řízení 2.3.1 Podstata projektu a projektové řízení 2.3.2 Struktura projektového řízení 2.3.3 Počítačová podpora projektového řízení Klíčová slova: Informace-znalosti-myšlení-informační management-znalostní management-projektové řízení Průvodce studiem: Společenský vývoj poznání vykazuje základní rysy situace, která předchází revoluční změně paradigmatu. Objevují se problémy, které nejsou vysvětlitelné a řešitelné v rámci sdíleného paradigmatu, jejich množství a závažnost roste, které zpochybňují tradiční principy nebo metody vědeckého poznání. S rostoucím poznáním se mění i jeho charakter, roste jeho hloubka a specializace, ale také i komplexita a abstrakce. Tradiční věda je svoji podstatou analytická a běžné deterministické modely koresponduji mechanistické představě statického systému, mají lineární charakter a redukují skutečnou povahu komplexních systémů. Na změněný charakter prostředí a jeho turbulenci poukazují také přední světoví odborníci
145
z oblasti managementu a podnikání. Současná pozornost věnována informacím a znalostem je spojena především s rozvojem informačních technologií. V tom pojetí je samotná informace pojímaná velmi mlhavě jako statická entita, která reprezentuje reálnou situaci, nebo jako věc, se kterou je možno manipulovat, či kterou je možno zpracovávat. Stále zřetelněji se ovšem ukazuje neudržitelnost takového pohledu, který je spojován s rozpoznaným významem znalostí a jejich podstatou, vázanou na lidské myšlení a poznání.
Odkazy na studijní literaturu: 1. ROSICKÝ, A. Koncepce informace a znalostí v informačním managementu. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. s.161-192. 2. VODÁČEK, L. Informační management: koncepce, úkoly, aplikace. In Knižničná a informačná veda 19. Bratislava: Univerzita Komenského, 2002. 3. DAVIS, S.; DAVIDSON, B. Vize roku 2020. Praha: Národní informační středisko, 1995.
Kontrolní otázky a úkoly: Vypracujte odborný referát z publikace Davis, Stan a Davidson Bill. Vize roku 2010. Vysvětlete podstatu projektového řízení.
Modul 3 3. Rozdíly mezi klasickým a moderním přístupem ve vedení a rozvoji lidských zdrojů 3.1 Koučování – historie a vývoj 3.1.1 Systemické koučování 3.1.2 Koučování v praxi 3.2 Time management IV. generace 3.2.1 Hlavní myšlenka a cíle 3.2.2 Principy I..-III.. generace 3.2.3 Principy IV. generace 3. 3 Vnitrofiremni komunikace 3.3.1 Čtyři fáze vývoje komunikace 3.3.2 Pseudokomunikace 3.3.3 Manipulativní komunikace 3.3.4 Odbourávání komunikačních barier 3.3.5 Skutečná komunikace 3.4 Manažerské komunikační plánování 3.4.1 Cíle a podmínky 3.4.2 Formy a prostředky 3.4.3 Poškozování komunikace 3.4.4 Nejvhodnější situace pro komunikování 3.4.5 Jungova teorie čtyř nástrojů chápání světa a celostní komunikace Klíčová slova: Lidské zdroje-emoční inteligence-systemické koučování-vnitrofiremní komunikace
Průvodce studiem: V rámci poznatků třetího modulu mají posluchači získat povědomí o tom, co je v oblasti přístupu k pracovníkům žádoucí. Uvědomit si vlastní osobnost, dokázat s ní pracovat pomocí 146
technik emoční inteligence. Stěžejními principy v práci s lidskými zdroji jsou sebepoznání, proaktivita, priority a komunikace.. Nový přístup je založen na poznávání zákonitostí emocí a výkonnosti. V stresujících podmínkách dnešní doby už nelze vystačit s klasickým přístupem k uspořádání času. Řešení nespočívá v dokonalejší technice, ale ve změně myšlení. Prostředkem k takovým změnám je time management IV. generace, který učí flexibilitě, proaktivní orientaci v problému, určování priorit, odolnosti ke stresu, práci s emocemi. Respektování růstu osobnosti přináší dlouhodobou pracovní výkonnost. Úroveň vnitrofiremní komunikace představuje jeden v z největších současných problémů v oblasti lidských zdrojů. Špatně fungující systém je vážnou překážkou zvyšování kvality práce, vyšší produktivity a výroby při nízkých nákladech. V rámci modulu zvládnout formy a prostředky vnitrofiremní komunikace a problematiku manažerského komunikačního plánování.
Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
SEDLÁČKOVÁ, B. Informačný systém pre riadenie ľudských zdrojov. Knižnice a informácie, 1999, roč. 31, č. 13, s. 81-92. SEDLÁČKOVÁ, B. Kognitivní styl – strategie přežití v informační společnosti? GOLEMAN, D. Práce s emoční inteligenci. Praha: Columbus, 1999. DAHLKE, R. Čím onemocněl svět? Praha: Ikar 2004. HLOUŠKOVÁ, I. Vnitrofiremní komunikace. Praha: Grada Publishing, 1998. www.extima.org
Kontrolní otázky a úkoly: V čem vidíte největší problém při práci s lidskými zdroji? Využijte poznatky z praxe a zpracujte referát. Vytvořte sadu komunikačních kartiček.
147
SELEKČNÍ JAZYKY Rozsah: Konzultace:
3 hod. přednášky v jednom bloku a 3 hod. seminář v jednom bloku 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: V rámci přenášky jsou posluchači jsou seznámeni s problematikou systematických a předmětových selekčních jazyků, včetně normativních materiálů pro věcné zpracování dokumentů. Obsahová náplň semináře vychází a časově sleduje obsahovou náplň přednášky. Cílem je zvládnout systematické a předmětové selekční jazyky prakticky. Obsahová náplň předmětu: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úvod do problematiky a vymezení základních pojmů Normativní materiály pro oblast věcného popisu Obsahová analýza, prostředky věcného popisu dokumentů, typologie Systematické selekční jazyky Předmětové selekční jazyky Věcný popis při organizování informací na www
Literatura: 1. LANGRIDGE, D.W. Classification. Its Kinds, Elements, Systems and Applications. London: Bowker-Saur, 1992, 200 s. 2. SOSIG (Social Science Information Gateway) Dostupný z www.sosg.ac.uk 3. KATUŠČÁK, D.; MATTHAEIDESOVÁ, M.; NOVÁKOVÁ, M.: Informační výchova: terminologický a výkladový slovník. Bratislava: SPN, 1998. 4. ECO, U. Theory of semiotics, Bloomingtom: Indiana University Press, 1967, 437 s. 5. TAYLOR, A. Introduction to cataloguing and classification. Chapter 20, Other Classification Systems. Englewood: Libraries Unlimited, Inc., 1992.
Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 Úvod do problematiky a vysvětlení základních pojmů 1.1. Obsahová analýza 1.2 Selekční údaje 1.3 Selekční jazyk 1.4 Normativní materiály pro oblast věcného popisu 1.5 Terminologie 1.6 Výhody a nevýhody selekčních jazyků
148
Klíčová slova: Obsahová analýza-terminologie-selekční údaje-selekční jazyk-normativy Průvodce studiem: V rámci modulu se seznámit s normativními materiály platnými pro oblast věcného popisu, zvládnout terminologii selekčních jazyků v rámci organizace poznání, zvládnout metodiku obsahové analýzy dokumentů. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
TAYLOR, A. Introduction to cataloguing and classification. Chapter 20, Other Classification Systems. Englewood: Libraries Unlimited, Inc., 1992. ČSN 010174 Metody analýzy dokumentů: určování jejich obsahů a výběr lexikálních jednotek selekčního jazyka. 1996.
Kontrolní otázky: Co je to obsahová analýza dokumentu Co je to věcný popis dokumentu
Modul 2 Přehled systematických klasifikačních systémů 2.1 DDC/DDT Deweyho desetinné třídění 2.2 LCC Třídění Kongresové knihovny 2.3 UDC/MDT Mezinárodní desetinné třídění 2.4 Cutterova klasifikace 2.5 Bliss klasifikační schéma 2.6 Brownova předmětová klasifikace Klíčová slova: systematické klasifikační systémy- DDC-LCC-UDC Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout kontinuitu vývoje systematických selekčních jazyků, seznámit se a zvládnout systematiku nejrozšířenějších jazyků-MDT, DDC, LCC, fasetové klasifikace, seznámit se a osvojit si funkci pomocných znaků, alfanumerických znaků. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3.
Katalogizační politika NK ČR. Dostupné z http://ww.nkp.cz/standart/standart1.htm UDCC. Dostupné z http://WWW.UDCC.org/about.htm FOSKETT, A.C. The subject approach to information. London: Library Association Publishing, 1996. ISBN 1-85604-048-8.
Kontrolní otázky: Vysvětlete výhody a nevýhody předmětových selekčních jazyků. Vysvětlete nejběžnější systematické klasifikační systémy.
149
Modul 3 3. Předmětové selekční jazyky 3.1 Účel předmětových hesel 3.2 Library of Congress Subject Headings 3.3 PSH – polytematický strukturovaný heslář 3.4 EUROVOC – selekční jazyk evropské unie 3.5 Přístup k elektronickým informacím z obsahového hlediska 3.6 Informační brány Klíčová slova: Předmětové selekční jazyky-LCSH-PSH-EUROVOC-informační brány
Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout kontinuitu vývoje předmětových selekčních jazyků od 19. století po současnost, zvládnout problematiku předmětového třídění v ČR, pochopit účel předmětových účel a zvládnout systematiku předmětových selekčních systémů a podstatu předmětových selekčních jazyků, seznámit se s problematikou informačních brán a přístupu k elektronickým informacím z věcného hlediska. Odkazy na studijní literaturu: 1.
Aplikace PSH v on-line katalogu Státní technické knihovny v Praze. Dostupný z http:// www.stk. Cz
2. Aplikace LCSH v on-line katalogu University of Oxford. Dostupny z www.bodley.ox.ac.uk Kontrolní otázky: Vysvětlete výhody a nevýhody předmětových selekčních jazyků. Vysvětlete nejpoužívanější předmětové selekční systémy. Popište základní charakteristiky Dublin Core.
150
SPECIÁLNÍ PSYCHOLOGIE PRO IKS Přednášející: doc. PhDr. Bohumil Koukola, CSc. Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mail 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Cílem studijního předmětu Sociální psychologie pro studenty oboru Informační a knihovnická studia bude osvojení si základních pojmů, poznatků, vědeckých teorií a jejich uvedení do souladu s dřívějšími poznatky tak, aby absolvováním tohoto předmětu byla u studenta vytvořena základní poznatková báze pro její použití v praktické činnosti. V odborné literatuře nalezneme různé koncepce sociální psychologie, které studentům doporučíme k prostudování. Vybrané problémy sociální psychologie se budou dále týkat sociálního učení, sociální percepce a interakce, teorie komunikace, sociálních postojů jednotlivce, sociálních skupin, rodiny, náročných životních situací a některých dalších témat. Obsah předmětu je rozvržený do jedenácti témat, v průběhu studia bude zadána seminární práce a závěr kursu bude zakončen závěrečnou zkouškou. Samostudium předpokládá prostudování učebního textu s nahlédnutím do literatury uváděné v závěru jednotlivých kapitol. K prohloubení znalostí poslouží doporučená literatura, ze které je možno čerpat i při vypracovávání seminárních prací a v závěru každé kapitoly uváděných kontrolních otázek. Obsahová náplň předmětu: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Předmět sociální psychologie Socializace jedince, sociální interakce, percepce, komunikace, postoje Psychologie skupinového života Rodina jako sociální skupina Osobnost v sociálních skupinách Náročné, zátěžové a konfliktní sociální situace Sociálně psychologické přístupy k výzkumu skupin
Literatura: 1. ČÍŽKOVÁ, J. Přehled sociální psychologie. Olomouc: UP, 2001 2. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998. 3. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. 4. KOVAŘÍK, J., ŠMOLKA, P. Současná rodina. Praha: Hestia, 1996. 5. KŘIVOHLAVÝ, J. Konflikty mezi lidmi. Praha: Avicenum, 1973. 6. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994. 7. LE BON, G. Psychologie davu. Praha: Kra, 1994. 8. MEDZIHORSKÝ, Š. Asertivita. Praha: Elfa, 1991. 9. MUSIL, J., V. Speciální psychologie. Olomouc: UP, 1999. 10. NAKONEČNÝ, M. Sociální psychologie. Praha: Academia, 1999. 11. PLAMÍNEK, J. Řešení konfliktů a umění rozhodovat. Praha: Argo, 1994. 12. SOBOTKOVÁ, I. Psychologie rodiny. Praha: Portál, 2001. 13. VYBÍRAL, Z. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000.
151
14. VÝROST, J.; SLAMÉNÍK, I. Sociální psychologie/ Sociálna psychológia. Praha: ISV, 1997. Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Sociální psychologie 1.1. Vymezení předmětu 1.2. Sociálně psychologické ideje 1.3. Tři zdroje vzniku sociální psychologie 1.4. Sociální prostředí a sociální situace 1.5. Behaviorismus a psychoanalýza 1.6. Kognitivismus a interakcionismus v sociální psychologii Klíčová slova: Sociální psychologie-sociální prostředí-sociální situace Průvodce studiem: V rámci modulu se seznámit se vznikem sociálně psychologických idejí, zvládnout vymezení a terminologii základních jevů v sociální psychologii. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
ČÍŽKOVÁ, J. Přehled sociální psychologie. Olomouc: UP, 2001. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998.
Kontrolní otázky: Co tvoří předmět sociální psychologie? Které problémové okruhy studuje předmět sociální psychologie? Jak se podíl rozvoj různých vědních disciplín na utváření sociální psychologie?
Modul 2 2. Socializace jedince 2.1 Socializační proces 2.2 Čtyři etapy socializace 2.3 Způsoby socializace 2.4 Produkty socializace 2.5 Sociální rysy a dovednosti Klíčová slova: Socializační proces-způsoby-produkty socializace-sociální rysy a dovednosti
Průvodce studiem: V rámci module se seznámit s problematikou socializačního procesu, zvládnut z hlediska poznání produkty socializace jako jsou sebevědomí, sebehodnocení, sebepojetí, sebeúcta,
152
sebekoncepce, aspirace, svědomí, normativy, hodnoty. Sociální rysy a sociální dovednosti. Kritéria efektivity socializačního procesu.. Kulturní faktory v socializaci jedince. Neúspěšná socializace. Odkazy na studijní literaturu: 1.
ČÍŽKOVÁ, J. Přehled sociální psychologie. Olomouc: UP, 2001.
2. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido, 1998. Kontrolní otázky: Jaký je smysl socializace Co řeší etapy socializace? Které formy učení jsou důležité pro socializaci člověka? Činitelé podílející se na průběhu socializace. Základní formy sociální učení a jeho výsledky. Příčiny neúspěšné socializace.
Modul 3 3. Sociální interakce 3.1 Základní atributy 3.2 Formy součinnosti 3.3 Formy mezilidských vztahů Klíčová slova: Vzájemnost-stimulace-manipulace-rivalita-soutěžení-reciprocita Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout problematiku utváření sociálních interakcí, základních atributů mezilidské interakce jako jsou vzájemnost, stimulace, ovlivnění (sociální facilitace a sociální lenivost, poslušnost,odpor vůči autoritě). Základní formy součinnosti – koexistence, koordinace, kooperace. Styl sociálního chování. Základní formy mezilidských vztahů – rivalita, soutěžení, reciprocita, manipulace. Odkazy na studijní literaturu: 1. ČÍŽKOVÁ, J., 2001, s. 67-77. 2. HAYESOVÁ, N., 1998, s. 48-59. 3. ŘEZÁČ, J., 1998, s. 78-92 – celkem s. 35.
Kontrolní otázky: Jak lidé vzájemně ovlivňují své chování. Co vyjadřuje pojem povaha vztahu? Základní formy součinnosti. Dimenze sociálních vztahů.
Modul 4 4. Sociální percepce 4.1 Implicitní teorie osobnosti a osobní konstrukty 4.2 Způsoby sociálního vnímání a deskripce osob
153
4.3 Percepční stereotypy 4.4 Interpersonální přitažlivost Klíčová slova: Sociální percepce-teorie osobnosti Průvodce studiem: V rámci module se seznámit s problematikou sociální percepce, implicitní teorie osobnosti a osobní konstrukty, způsobů sociálního vnímání a deskripce osob. Zvládnout chyby v posuzování osob, percepční stereotypy. Sebepercepce. Zapamatování jiných osob, interpersonální přitažlivost. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3.
ČÍŽKOVÁ, J., 2001, s.77-86. HAYESOVÁ, N., 1998, s. 20-27, s. 69-88. ŘEZÁČ, J., 1998, s. 93-107 – celkem s. 49
Kontrolní otázky: Co je podstatou sociální percepce? Techniky implicitních teorií. K jakým chybám dochází při vnímání jiných lidí, co mohou způsobit?
Modul 5 5. Výzkumné metody používané v sociální psychologii 5.1 Klasifikace psychologických metod 5.2 Sociometrie Klíčová slova: Psychologické metody– klasifikace -pozorování,-experiment- rozhovor- dotazník- sociometrie Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout problematiku psychologických metod při klasifikaci jevů ve společnosti, seznámit se a zvládnout metodiku pozorování, experimentu, rozhovoru, dotazníku, pochopit zákonitosti sociometrie. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
ČÍŽKOVÁ, J., 2001, s. 156-178. ŘEZÁČ, J., 1998, s. 224-240 – celkem s. 38.
Kontrolní otázky: Problematika použití jednotlivých výzkumných metod v sociální psychologii. Zvláštnosti sociometrického výzkumu.
154
SPECIÁLNÍ INFORMAČNÍ ZDROJE A SLUŽBY Rozsah: Konzultace:
3 hod. přednášky v jednom bloku 6 hod.seminář ve třech blocích po dvou hodinách 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Získání znalostí o nejnovějších informačních technologiích v oblasti speciálních informačních službách knihoven. Pozornost bude věnována vývoji informačních technologií v ČR a prioritám České republiky v oblasti informační společnosti. Přednášky budou zaměřeny na vývoj v zahraničí a spolupráci českých knihoven na mezinárodních projektech v oblasti informačních služeb. Rovněž aplikacím informačních služeb knihoven v prostředí internetu. Zaměření na služby vyhledávání a iniciativním zpřístupňování informací či dokumentů : oblast výpůjčních služeb, document delivery services, rešeršní služby, analytické či studijně rozborové služby. Při zpřístupňování informací budou informační služby zaměřeny na bibliografické služby, provozování online služeb. Charakteristice vývojových změn informačních služeb, jejich efektivitě a metodám vyhodnocování. Posluchači by měli získat komplexní přehled a znalosti o informačních službách a zdrojích, které se mohou využívat v činnosti knihoven a větší pozornost bude věnována vývoji v oblasti informačních technologií : technologie Open URL a SFX Linking, digitalizaci dokumentů, kódování metadat, archivaci digitálních dat.
Obsahová náplň předmětu: 1. Definice a pojetí informačních služeb 2. Informační služby knihoven v prostředí internetu 3. Typologie informačních služeb knihoven 4. Zpřístupňování informačních služeb 5. Oborové informační brány Literatura: 1. STÖCKLOVÁ, A. Služby knihoven. In. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.[CD-ROM]. Praha UK FF ÜISK, 2001. 2. SLUŽBY knihoven v elektronickém prostředí. Praha, Státní technická knihovna 2000, 69 s. 3. HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. Praha: Computer Press, 2002. 4. PALOVSKÝ, R. SKLENÁK, V. Informace a Internet. Praha: VŠE, 1998. 5. STOKLASOVÁ, B. Oborové informační brány. In. Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví. Praha, Státní technická knihovna 2003. s. 50-52. 6. Portál STM http://www.portalstm.cz/ 7. SKLENÁK, V. Metadata, sémantika a sémantický web. In:.Informace na dlani. ISSN 1214-1429. Praha: Albertina icome Praha, c2004.
155
Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Definice a pojetí informačních služeb 1.1 Informační služby 1.2 Informační infrastruktura, informační a komunikační technologie, informační bariéra, informační produkt, informační pracovník, informační systém, informační zdroje knihoven 1.3 Státní informační politika, legislativa, Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010. Otázka informačních služeb v koncepčních a legislativních dokumentech ČR. 1.4 Změny, které přináší knihovnám členství ČR v EU, programy, E-Europe 1.5 Současnost české informační společnosti z pohledu mezinárodní srovnání 1.6 Měřítka efektivnosti informačních služeb.Metody vyhodnocování efektivity informačních služeb, Kontrola vlastními prostředky, Statistiky využívanosti, Hodnocení ze strany uživatelů: Hodnocení nezávislými institucemi, Možné příčiny špatné efektivity služeb. 1.7 Diferenciace služeb a kategorizace uživatelů Klíčová slova: Informační služby-vymezení-definice-kategorizace uživatelů-diferenciace služeb Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je vstup do problematiky speciálních informačních zdrojů a služeb knihoven a jejich efektivnost. Zároveň je zde snaha objasnit (definovat) některé pojmy, které se k problematice vážou a nedílnou součástí obsahu modulu je také seznámení s legislativním zázemím sledované problematiky. Odkazy na studijní literaturu: 8. 9. 10. 11.
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online] Státní informační a komunikační politika [online] Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 [online] STÖCKLOVÁ, A. Služby knihoven. In. Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I.[CD-ROM]. Praha UK FF ÜISK, 2001. 12. SLUŽBY knihoven v elektronickém prostředí. Praha, Státní technická knihovna 2000, 69 s.
Kontrolní otázky: Vyjmenuj priority Státní informační a komunikační politiky ČR. Vyjmenuj druhy informačních služeb. Jakými způsoby se hodnotí efektivita informačních služeb.
Modul 2 2. Informační služby knihoven v prostředí internetu 2.1. Historie Internetu, standardy a protokoly Internetu 2.2. Služby pro zpřístupnění informací (WWW, FTP) 2.3. Služby komunikačního charakteru , služby pro individuální, skupinovou komunikaci 2.4. Vyhledávací služby (osob, souborů, fulltextové vyhledávání) 156
2.5. Architektura služeb, klient/server 2.6. Orientace v internetu – orientace ve službě World Wide Web a jejich WWW stránkách, fulltext, katalog 2.7. České fulltexty 2.8. Celosvětový fulltext Klíčová slova: Informační služby internetu-vyhledávací služby-celosvětový fulltext Průvodce studiem: Cílem druhého modulu je internet a jeho využití ve službách knihoven, seznámení s historií, standardy, protokoly a fungováním internetu. Internet z hlediska zpřístupnění a vyhledávání informací, seznámení s nejlepšími českými a světovými hypertextovými vyhledávači. Odkazy na studijní literaturu: 1. HLAVENKA, J. Mistrovství ve vyhledávání na Internetu. Praha: Computer Press, 2002. 2. PALOVSKÝ, R.; SKLENÁK, V. Informace a Internet. Praha: VŠE, 1998. 3. Standardy webu http://www.w3c.org/ 4. České fulltexty: http://www.seznam.cz http://www.atlas.cz http://www.centrum.cz http://www.redbox.cz http://www.quick.cz 5.Celosvětové fulltexty Google www.google.com Yahoo www.yahoo.com Alltheweb www.alltheweb.com MSN Search www.msn.com Altavista www.altavista.com Lycos www.lycos.com Teoma www.teoma.com WiseNut www.wisenut.com
Kontrolní otázky: Jaká je technologie fulltextových vyhledávačů? Kdo je autorem první webové stránky? Co je to netiketa a jaké jsou zásady počítačové etiky?
Modul 3 3. Typologie informačních služeb knihoven 3.1 Výpůjční služby: charakteristika služeb prezenčních, absenčních, meziknihovní výpůjční služby (MVS) a mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS) 3.2 Document Delivery Services, elektronické dodávání dokumentů EDD, autorskoprávní ochrana dokumentů v elektronické podobě 3.3 Rešeršní služby, rešeršní strategie, typologie rešerší, rešeršní zdroje. 3.4 Produkce odborných informačních zdrojů na CD ROM 3.5 Analytické či studijně rozborové služby
157
Klíčová slova: Typologie informačních služeb-DDS-EDD Průvodce studiem: Cílem modulu je orientace a seznámení s informačními službami knihoven při vyhledávání informací, budou definovány jednotlivé služby a uvedeny jejich příklady a strategie v praxi knihoven. Odkazy na studijní literaturu: 1.
2. 3.
SMETANOVÁ, D. Elektronické služby typu document delivery ze zahraničních knihoven. In: Seminář o elektronických službách typu document delivery pro pracovníky veřejně přístupných knihoven. Praha, Státní technická knihovna, 1999. s. 43-52. ŠMILAUER, B. Elektronická MVS a dodávání dokumentů (ILL/DD).In. Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví 2003. Praha, Státní technická knihovna, 2003. Rešeršní zdroje : http://www.infozdroje.cz
Kontrolní otázky: Které elektronické knihovní služby podléhají a které nepodléhají autorskému zákonu? Které odborné informační zdroje jsou nejčastěji distribuovány na CD ROM? Vyjmenuj některé rešeršní zdroje.
Modul 4 4. Zpřístupňování informačních služeb 4.1. Bibliografické služby 4.2. Národní bibliografie, Česká národní bibliografie 4.3.Bibliografické citace, norma ČSN ISO 690. 4.4. Bibliografické citace elektronických dokumentů ČSN ISO 690-2 4.5.Soubor národních autorit 4.6.Souborné katalogy knihoven, Souborný katalog ČR 4.7.Zahraniční souborné katalogy knihoven Klíčová slova: Národní bibliografie-souborné katalogy knihoven-soubor národních autorit Průvodce studiem: Cílem modulu jsou bibliografické služby knihoven, historie národních bibliografií, Česká národní bibliografie – praktické vyhledávání v jejích databázích. Součástí modulu bibliografických služeb je seznámení s normami bibliografických citací a významem souboru národních autorit a informace a cvičení se soubornými katalogy knihoven a Souborným katalogem ČR Odkazy na studijní prameny: 1. Česká národní bibliografie [online] 2. Souborný katalog ČR [online] 3. Souborný katalog knihoven ČVUT [online] 4. Souborný katalog LANius [online] 5. Souborný katalog Univerzity Karlovy [online] 6. The Library of Congress [online] 7. The British Library [online] 8. COPAC (souborný katalog akademických knihoven Velké Británie a Severního Irska) [online] 9. Die Deutsche Bibliothek [online]
158
Kontrolní otázky: Které typy dokumentů eviduje Česká národní bibliografie? Jaký význam pro knihovny má soubor národních autorit ? Jaký je výměnný formát Souborného katalogu ČR?
Modul 5 5. Oborové informační brány 5.1.Co jsou oborové informační brány a k čemu slouží 5.2.Tvorba oborových informačních bran. 5.3. Popis zdrojů, metadata, Dublin Core 5.4.Typologie informačních bran 5.5.Paralelní vyhledávání, Jednotná informační brána. 5.6. Praxe v zahraničí 5.7.Portál STM (Science, Technology, Medicine) Klíčová slova: Oborové informační brány-portály-typologie Průvodce studiem: Modul oborové informační brány postihne tématiku typologie, tvorby, technologie a správy oborových informačních bran. Pozornost bude věnována popisům zdrojů a standardům na tvorbu metadat. Budou uvedeny příklady českých a zahraničních oborových bran. Odkazy na studijní prameny: 1. 2. 3. 4. 5.
STOKLASOVÁ, B. Oborové informační brány. In. Moderní informační a komunikační technologie v knihovnictví. Praha, Státní technická knihovna 2003. s. 50-52. Portál STM http://www.portalstm.cz/ Jednotná informační brána Dublin Core (DC) SKLENÁK, V. Metadata, sémantika a sémantický web. In:.Informace na dlani. ISSN 1214-1429. Praha: Albertina icome Praha, c2004
Kontrolní otázky: Které prvky obsahuje standard Dublin Core? Jak probíhá paralelní prohledávání v oborových informačních branách? Které informační zdroje zachycuje katalog STM?
Modul 6 6. Elektronické informační zdroje 6.1 Využívání elektronických informačních zdrojů v knihovnách 6.2 EIZ přístupné on-line 6.3 EIZ z oboru knihovnictví a informační vědy 6.4 Licenční zdroje, konsorcia Klíčová slova: Elektronické informační zdroje-licence.konsorcia Průvodce studiem: Modul elektronické informační zdroje zahrne historii vzniku prvních konsorcií a projektů na zakoupení profesionálních informačních zdrojů, věnuje se problematice měření využívání 159
elektronických informačních zdrojů. Součástí modulu bude získání orientace v licencovaných EIZ a vyhledávání v multilicenčních online dostupných elektronických informačních zdrojích. Odkazy na studijní prameny: 1. 2. 3.
4.
Zdroje dostupné online http://www.infozdoje.cz LISA Library and Information Science Abstracts Metodická příručka LISA (.pdf) ISTA Information Science and Technology Abstracts Plus Metodická příručka ISTA (.pdf, 742 kB) Library Literature & Info Sciences Fulltext Metodická příručka LLIS (.pdf)
Kontrolní otázky Ve kterých letech a ve kterých institucích vznikala první konsorcia na nákup EIZ a o jaké projekty se jednalo? Vyjmenuj nejvýznamnější databáze z knihovnictví a informační vědy. Jakým způsobem se měří využívání elektronických informačních zdrojů?
Modul 7 7. Informační technologie 7.1 Digitalizace dokumentů, proces a technologie digitalizace 7.2 Archivace digitálních dat 7.3 Vývoj informačních technologií v ČR a zahraničí 7.4. Technologie Open URL a SFX Linking, standardy SFX, architektura SFX, znalostní báze Klíčová slova: Digitalizace dokumentů-archivace digitálních dat Průvodce studiem: Modul informační technologie zahrnuje informační technologie, které se týkají procesu digitalizace dokumentů a jejich archivace, a technologiím SFX link serverům a možností jejich tzv. přidaných služeb, standardům (HTML, HTTP,OpenURL, Z39.50 , XML, Unicode, DOI). Odkazy na studijní literaturu 1. 2. 3. 4. 5. 6.
SADEH, T.MetaLib neboli jednotné využití různorodých zdrojů a SFX jako nástroj obsahového připojení. In: Popis a zpřístupnění dokumentů. Praha: Knihovna akademie věd ČR, 2002 VAN DE SOMPEL,H., HOCHSTENBACH, P. Reference Linking in a Hybrid Library Environment. [online] http://www.dlib.org/dlib/october99/van_de_sompel/10van_de_sompel.html ROBERTSON,W., SODERDAHL, P.A.: Everything You Always wanted to Knot about SFX but Were Afraid to Ask [online] http://staffweb.lib.uiowa.edu/psoderdahl/papers/sfx.pdf UHLÍŘ, Z. Digitalizace historických dokumentů a kontextualizace kulturního dědictví. In: Informace na dlani. ISSN 1214-1429.Praha: Albertina icome Praha, c2003. WEB - Katalog elektronických online zdrojů [online] DUSPIVA, Z. Digitalizace jako budoucnost elektronických médií. Praha: Votobia, 2004.
Kontrolní otázky Vyjmenuj neznámější projekty digitalizace dokumentů v knihovnách. Jaký má význam Webarchiv? Co nabízejí uživatelům SFX služby?
160
TVORBA A DESIGN WWW STRÁNEK Přednášející: RNDr.Svatopluk Rieger, CSc. Rozsah: 6 hod. seminář ve třech blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Cílem předmětu je příprava posluchačů ke zvládnutí webových prezentací, seznámení s web designem a vytváření webových stránek. Součástí předmětu bude samostatné vyhodnocení webových stránek knihoven na základě hodnotících kritérií. Obsahová náplň předmětu: 1. 2. 3. 4.
Strategie webové prezentace Statická prezentace Dynamická prezentace Multimediální prezentace
Literatura: 1. 2. 3. 4.
PÍSEK, S. Vytváříme internetové stránky. Praha: Grada, 2003. HONEK, L. HTML- kapesní přehled. Brno: Computer Press, 2004. GRUSOVÁ, L. CSS pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. BROŽA, P. Programování WWW stránek pro úplné začátečníky. Brno: Computer Press, 2003. 5. ESPOSITO, D. ASP.NET a ADO.NET: tvorba dynamických webových stránek Praha: Grada, 2003. 6. KRUG, S. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet. Brno: Computer Press, 2003. 7. STEJSKAL, J. Vytváříme WWW stránky pomocí HTML, CSS a JavaScriptu. Brno: Computer Press, 2004. 8. VÁCLAVEK, T. Tvorba jednoduchých webových stránek. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2003. 9. HLAVENKA, J. Internetový marketing. Praha: Computer Press, 2001. Konsorcium W3C http://www.w3c.org/ 10. VOSTRÝ, P. Dreamweaver 4. Podrobná uživatelská příručka. Praha: Computer Press, 2002.
Struktura předmětu: (přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1.Strategie webové prezentace. 1.1 Statická prezentace 1.2 (HyperText Markup Language – HTML 1.3 eXtensible HyperText Markup Language – XHTML, Cascading Style Sheets (CSS).
161
Klíčová slova: Webová prezentace- HTML- XHTML-CCS Průvodce studiem: V rámci modulu zvládnout základy tvorby webových stránek, seznámit se s jazykem HTML, tvorbou a formátováním zdrojového textu, zvládnout barvy, obrázky, tabulky, rámy a publikováni webových stránek. Odkazy na studijní literaturu: 1.
PÍSEK, S. Vytváříme internetové stránky. Praha: Grada,, 2003.
2. HONEK, L. HTML- kapesní přehled. Brno: Computer Press, 2004. 3. BROŽA, P. Vytváříme www stránky. Praha: Computer Press 2000. 4. BROŽA, P.Tvorba www stránek pro úplné začátečníky. Praha: Computer Press,1999. Kontrolní otázky: Čím se liší HTML a XHTML? K čemu slouží CCS?
Modul 2 2. Dynamická prezentace 2.1 (Interaktivnost, Common Gateway Interface (CGI) 2.2 Hypertext Preprocessor (PHP). 2.3 Multimediální prezentace. 2.4 W3C World Wide Web standardy. Klíčová slova: Interaktivita prezentace-CGIH-PHP-multimediální prvky-W3C standardy Průvodce studiem: V rámci modulu se seznámit s užitečnými tipy, radami a návody, jak vytvořit dobrou webovou stránku v profesionálním programu FrontPage2000, ale i pomocí obyčejného Poznámkového bloku. Odkazy na studijní literaturu 1.
PÍSEK, S. Vytváříme internetové stránky. Praha: Grada,, 2003.
2. HONEK, L. HTML- kapesní přehled. Brno: Computer Press, 2004. 3. BROŽA, P. Vytváříme www stránky. Praha: Computer Press 2000. 4. BROŽA, P.Tvorba www stránek pro úplné začátečníky. Praha: Computer Press,1999. Kontrolní otázky: Co je to CGI? K čemu slouží PHP?
162
BIBLIOMETRIE A INFORMETRIE Přednášející: PhDr Beáta Sedláčková, Ph.D. Rozsah: 4 hod. přednášky ve dvou blocích po dvou hodinách Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Prezentovat posluchačům základní poznatky z vědní disciplíny zabývající kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.).Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá. Informetrie používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod.; její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů, role informací ve vědecké komunikaci apod. Obsahová náplň předmětu: 1. Vznik a podstata bibliometrie, bibliometrické zákony a metody. 2. Citační rejstříky, kritéria pro zařazení časopisů do citačních rejstříků. 3. Aplikace bibliometrie, kocitační analýza, publikační trendy, mapování vědy, výzkum socioinformačních jevů. 4. Informetrie, Scientometrie, librametrics.
Literatura: 1. KRIŠTOFIČOVÁ, E. Bibliometria: hypertext. Bratislava: FFUK, 1992. 2. KRIŠTOFIČOVÁ, E. Základy bibliometrie. Bratislava: FFUK, 1993. 3. KATUŠČÁK, D.; MATTHAEIDESOVÁ, M.; NOVÁKOVÁ, M. Informační výchova: terminologický a výkladový slovník. Bratislava, SPN, 1998. 4. VICKERY, B. C.; VICKERY, A. Information science in theory and practice. London: Bowker-Saur, 1989. 5. HÉRUBEL, Jean-Pierre V.M. Historical Bibliometrics: Its Purpose and Significance to the History of Disciplines. Libraries & Culture [online]. 1999, vol. 34, no. 4 [cit. 2004-05-24]. Dostupný z http://www.gslis.utexas.edu/~landc/fulltext/LandC_34_4_Herubel.pdf
6. KRIŠTOFIČOVÁ, Eva. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Bratislava. CVTI SR, 1997. 7. GLÄNZEL,Wolfgang. Bibliometrics as a Research Field: A Course on Theory and Application of Bibliometric Indicators, 2003. In Road Show seminar in Bibliometric Methods 2004, March 22-26, October 6-7, 2004. Dostupný z http://www.norslis.net/2004/Bib_Module_KUL.pdf
163
8. UNGERN-STERNBERG, S. von. Scientific Communication and Bibliometrics [online]. Abo: Abo Akademi University, Department of Information Studies, 2000 [cit. 2004-06-18]. Dostupný z http://www.abo.fi/~sungern/comm00.html Struktura předmětu: ( přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Bibliometrie a bibliometrické metody 1.1 Bibliometrické zákony 1.1.1 Bradfordův zákon 1.1.2 Lotkův zákon 1.1.3 Zipfův zákon 1.1.4 Ostatní zákony 1.2 Metody techniky využívané v bibliometrii 1.2.1 Matematicko-statistické metody 1.2.2 Citační sítě a citační matice 1.2.3 Bibliografické shlukování a citační analýza 1.2.4 Modelování a bibliometrické modely 1.3 Citační rejstříky 1.3.1 Science Citaton Index 1.3.2 Social Science Citation Index 1.3.3 Arts and Humanities Citation Index 1.3.4 Další citační rejstříky 1.3.5 Kritéria pro zařazení časopisů do citačních rejstříků 1.3.6 Bibliografie jako zdroj údajů pro výzkum Klíčová slova: bibliometrie-zákony-metody-citační analýza-citační rejstříky-citační sítě-modelování Průvodce studiem: Bibliometrie je vědní disciplína založená na měření a kvantitativní analýze dokumentů, určených pro zaznamenání a komunikaci vědeckých poznatků. Za průkopníky bibliometrie se považují F.J.Cole a N.B.Eales. Bibliometrii lze charakterizovat jako průnik informační vědy a matematických a statistických metod. Umožňuje hodnocení vědeckého přínosu různých oborů, zemí, autorů, časopisů. V současné době je těžiště bibliometrických studií v předvídání směru technologického vývoje, zejména s dopadem na ekonomiku dané země.Biliometrické metody se začaly rozvíjet koncem 60. let jako nástroj měření vědy a lze je klasifikovat podle toho, jak se váží na technické a vědecké aktivity., jsou vlastně metodologickým aparátem na vyhodnocení výzkumu, prestiže pracoviště.
Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
KRIŠTOFIČOVÁ, E. Bibliometria : hypertext. Bratislava: FFUK, 1992. KRIŠTOFIČOVÁ, E. Základy bibliometrie. Bratislava: FFUK, 1993. 3. KATUŠČÁK, D.; MATTHAEIDESOVÁ, M.; NOVÁKOVÁ, M. Informační výchova: terminologický a výkladový slovník Bratislava, SPN, 1998. 4. KÖNIGOVÁ, M. Teorie systémů vědeckých, technických a ekonomických informací. Praha: ÚVTEI, 1984. 120 s.
164
5. 6. 7.
KÖNIGOVÁ, M. a kol. Matematické a statistické metody v informatice. Praha: SPN, 1988. VICKERY, B. C.; VICKERY, A. Information science in theory and practice. London: Bowker-Saur, 1989. HÉRUBEL, Jean-Pierre V.M. Historical Bibliometrics: Its Purpose and Significance to the History of Disciplines. Libraries & Culture [online]. 1999, vol. 34, no. 4 [cit. 2004-05-24]. Dostupný z http://www.gslis.utexas.edu/~landc/fulltext/LandC_34_4_Herubel.pdf
Kontrolní otázky a úkoly: Jaké jsou informační databáze pro bibliometrii? V jakých oblastech se aplikuje bibliometrie? Jaké jsou kritéria zařazení časopisů do citačních rejstříků? Zjistěte na Web of Science časopisy české provenience, které zpracovává Science Citation Index.
Modul 2 2.1 Oblasti aplikace bibliometrie 2.1.1 Kocitační analýza 2.1.2 Zastarávání literatury 2.1.3 Publikační trendy 2.1.4 Počítačová analýza publikací 2.1.5 Tématicky rozptyl literatury 2.1.6 Mapování vědy 2.1.7 Výzkum socioinformačních jevů 2.2 Bibliometrický výzkum v současnosti 2.2.1 Problémy a uplatnění výsledků 2.2.2 Výzkum informační výměny znalostí 2.2.3 Citační chování a citační teorie 2.2.4 Vědní oblasti související s bibliometrii 2.2.5 Ortegova hypotéza 2.2.6 Citace a vědecká komunikace 2.3 Informetrie 2.4 Scientmetrie 2.5 Librametrics Klíčová slova: mapování vědy-informetrie-scienometrie-librametrics
Průvodce studiem: Mapování struktur vědy a vědních oborů je velice progresivní oblastí. Protože vědecký výzkum má své specifické vlastnosti, je právě licitační analýza účinným diagnostickým nástrojem pro zjišťování kognitivních front výzkumu. Generovaný shluk informuje, že ve světě nebo určité zemi skupina řešitelů považuje určitou problematiku za významnou a spolupracuje v této oblasti. Licitační mapy vědy vylučují subjektivní prvek a odrážejí reálný stav koumaného úsilí v dané problematice.Z rozdílu kognitivních struktur lze rozeznat, zda v dané zemi autoři světovou vědu předběhli, nebo za ní zaostávají, či snad bádají mimo univerzální poznávací schéma. Srovnávací informační hodnoty časopisů lze dělat pomocí citační analýzy na základě ukazatelů, jakými jsou faktor vlivu, index bezprostředního vlivu, citační faktor, Priceův index atd. Informetrie je vědní disciplína, která se zabývá především 165
kvantifikaci informace, kvantitou zprostředkované informace, cirkulací informace prostřednictvím médií. S bibliometrii a informetrii souvisí také kvantifikace informační činnosti – librametrics. Scientometrie se zaměřuje na vyhodnocení vložených prostředků do vědy a výsledků vědy. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
3.
KRIŠTOFIČOVÁ, E. Prostriedky hodnotenia knižničných a vedeckoinformačných procesov. Bratislava. CVTI SR, 1997. GLÄNZEL,Wolfgang. Bibliometrics as a Research Field: A Course on Theory and Application of Bibliometric Indicators, 2003. In Road Show seminar in Bibliometric Methods 2004, March 22-26, October 6-7, 2004. Dostupný z http://www.norslis.net/2004/Bib_Module_KUL.pdf UNGERN-STERNBERG, Sara von. Scientific Communication and Bibliometrics [online]. Abo: Abo Akademi University, Department of Information Studies, 2000 [cit. 2004-06-18]. Dostupný z http://www.abo.fi/~sungern/comm00.html
.
Kontrolní otázky: Co je to impact faktor a k čemu slouží: Ve kterých oblastech se uplatňuje kvantifikace informační a knihovnické činnosti?
166
MANAGEMENT TVORBY A REALIZACE PROJEKTŮ Přednášející: PhDr. Eva Marvanová Rozsah: 6 hod. přednášky ve třech blocích po dvou hodinách 3 hod.seminář v jednom bloku Konzultace: 1x týdne ve stanoveném čase on-line a e-mailem 1 x za 14 dnů ve stanoveném čase osobně
Učební cíl: Rozvoj knihovnictví a informační vědy je spojen se strategickým plánováním, jehož významnou součástí je podávání a realizace vědecko-výzkumných a rozvojových projektů a programů. Předmět Management tvorby a realizace projektů na přednáškách definuje klíčové pojmy projektového řízení a ve cvičeních si posluchači vyzkoušejí praktický postup přípravy projektů, týmovou spolupráci. Studenti by se měli naučit definovat cíle projektu, identifikovat jeho části a vazby mezi nimi, určit celkovou dobu trvání projektu a průběhu prací. Studenti si vyzkouší projektové role a získají dovednosti v řízení projektů., naučí se, jak spolupracovat v projektovém týmu (10 členů v týmu). Přednášky budou doplněny PowerPointovými prezentacemi a studijními materiály, které budou dostupné na webových stránkách Oddělení informační vědy. Obsahová náplň předmětu: 1. Základní pojmy definice a charakteristika projektů, dotační programy, typy žadatelů a typy projektů. 2. Definice projektů a logický rámec projektů. 3. Analýza nákladů, časový harmonogram a lidské zdroje. 4. SWOT analýza projektů a management řízení projektů. Literatura: 1. ROSENAU, M. D. Řízení projektů, Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-218-1. 2. DONNELY, J. H. Management. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-422-3. 3. SKALICKÝ, J.; VOSTRACKÝ, Z. Projektový management. Plzeň: Západočeská univerzita, 2003. ISBN 80-7043-237-3. 4. TOMAN, P. Projektové řízení. Praha: Národní vzdělávací fond 2000. ISBN 80-2385979-X. 5. KOONTZ, H.; WEIHRICH, H. Management. Praha: Victoria Publishing, 1993. ISBN 80-85605-45-7. 6. ADAM, J. H. Anglicko-český ekonomický slovník. Praha: Leda, 2000. ISBN 8085927-70-5. 7. ADAMEC, F. MS Project-řízení projektů. Praha: Grada, 1997. ISBN 80-7169-374-X. 8. DAVIDSON, M. Jak se stát skvělým stratégem. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-45-X. 9. HOLUB, M. Maxwellův démon čili O tvořivosti. Praha: Československý spisovatel, 1988. 10. PSTRUŽINA, K. Svět poznávání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. ISBN 807182-074-1. 11. SOUČEK, Z. Strategické myšlení. Praha: Economia, 1991. ISBN 80-85378-10-8.
167
12. TICHÝ, L et al. Čtyřjazyčný slovník práva Evropské unie. Praha: Linde 1999. ISBN 80-7201-151-0. 13. WILSON, E.Q. Konsilience-jednota vědění. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-321-5. 14. Projektové publikace vydané Ministerstvem pro místní rozvoj 15. Věda a výzkum ČR http://www.petr.isibrno.cz/partners/vlada.php 16. Programy Evropské unie http://www.mmr.cz/index.php?show=001022003 17. ČESKÝ manažer v procesu transformace. Praha : Česká společnost pro jakost, 1997. 32 s. Publikační řada Národního vzdělávacího fondu. 18. HANDLÍŘ, J. Management pro střední a vyšší odborné školy. Praha: Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-095-2. Struktura předmětu: (Přehled témat, „klíčových slov“, povinné literatury a kontrolních otázek)
Modul 1 1. Úvod do problematiky 1.1. Základní pojmy, definice a charakteristika projektu. 1.2. Dotační programy, typy žadatelů 1.3. Typy projektů 1.4. Co je to řízení projektů 1.5. Vztahy k ostatním manažerským disciplinám 1.6. Související pojmy 1.7. Typy projektů Klíčová slova: Typy projektů-řízení projektů Průvodce studiem: Cílem prvního modulu je vstup do problematiky projektového řízení, objasnit (definovat) některé pojmy, které se k problematice vážou a nedílnou součástí obsahu modulu je také seznámení s dotačními programy, typy projektů a žadatelů. Informace o legislativě a dokumentech v rámci Evropské unie: Akční pláne-Europe, programy na podporu vzdělávání, strukturální fondy ad. Odkazy na studijní literaturu: 1.
2.
Programy Evropské unie http://www.mmr.cz/index.php?show=001022003 Portál e-Dotace http://www.edotace.cz/index.php?p=0
Kontrolní otázky: Které dotační programy Evropské unie mohou využít jednotlivé knihovny? Vyhledej realizované projekty vysokoškolských knihoven. Vyjmenuj programy na podporu vzdělávání.
168
Modul 2 2. Členění projektu na jednotlivé sekce 2.1. Všeobecné pojmy 2.2. Sekce – kapitoly projektů 2.3. Definice projektů 2.4. Logický rámec projektu Klíčová slova: Projekty-definice-logický rámec Průvodce studiem: Ve druhém modulu jsou řešeny otázky: co je účelem projektů, jaké mohou být výstupy, přínosy a jejich měřítka a dopady. Na konkrétních projektech je objasňován účel a charakteristika jednotlivých částí projektu. Bude vysvětlována metoda tzv. logického rámce projektu (Project Logical Framework), jeho definice a sestavování tj.vytváření vertikální logiky projektu, objektivně ověřitelných ukazatelů, zdrojů informací, rizik/předpokladů, které podmiňují dosažení výsledků a cílů projektu. Odkazy na studijní literaturu: 1. 2.
Logický rámec: metodická příručka. Dostupná na WWW [http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1083944668logickyramecsropv1.2.doc] Tvorba projektů. Obecné informace. Logický rámec projektu (Project Logical Framework) Dostupný na WWW [http://www.edotace.cz/index.php?p=clanek&clanek_id=49&oblast_id=13]
Kontrolní otázky: Co testuje v projektech metoda logického rámce? Co zachycuje vertikální logika logického rámce? Jakým způsobem se sestavuje logický rámec, jaká je jeho struktura?
Modul 3 3. Struktura projektu. 3.1. Analýza nákladů a výnosů (Cost-Benefit Analysis – CBA). 3.2. Plánování časového harmonogramu. 3.3. Lidské zdroje. Klíčová slova: Struktura projektu-časový harmonogram-lidské zdroje Průvodce studiem: Třetí modul se bude věnovat dalším částem tvorby projektů. Na příkladech projektů bude vysvětlována a definována tvorba časového harmonogramu projektu a vytváření rozpočtu projektů. Jakým způsobem se vytváří časový harmonogram, odhad časové náročnosti na jednotlivé úkoly. Naplánování zdrojů : lidské zdroje (interní, externí), materiálové (investice, nástroje, produkty, služby), finanční zdroje (vlastní, úvěry, půjčky, dotace, státní zdroje). Metody finanční analýzy při tvorbě projektů.
169
Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3.
4.
Rozpočet projektů. Metodická příručka. Dostupná z WWW [http://www.strukturalnifondy.cz/index.php?show=000008000005003011] ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada 2002. ISBN 80-247-0469-2. BEDRNOVÁ,E.; NOVÝ, I. Psychologie a sociologie řízení. Praha: Management Press, 2004. ISBN 80-7261-064-3. Programový dokument Rozvoj lidských zdrojů 2004-2009 Dostupný na WWW [http://www.strukturalni-fondy.cz/index.php?show=000008000002001000]
Kontrolní otázky: Jak se řídí rozpočtování nákladů projektů? Dokážete vysvětlit metody odhadování nákladů Bottom – Up, Top Down? Charakterizujte činnost osob v projektu: project manager, zadavatel, stakeholders, projektový tým, cílová skupina. Čím je tvořen tzv. projektový trojúhelník?
Modul 4 4. SWOT analýza projektu 4. 1. Studie proveditelnosti (Feasibility study) 4.2. Management rizik projektu 4.3. Kontrola a hodnocení projektu Klíčová slova: SWOT-feasibilty study Průvodce studiem: Čtvrtý modul se bude věnovat SWOT analýzám projektů, jakým způsobem se vytváří analýza tj. slabé stránky, silné stránky, příležitosti, hrozby. Jak se definují problémy, tzv. strom problémů. Pozornost bude věnována analýzám rizik, které mohou ohrozit úspěšnost projektů hlediska výsledné kvality. Jakým způsobem se identifikují a kvantifikuji rizika. Jak se vytváří Studie proveditelnosti (Feasibility study) – nástroj pro zdůvodnění návrhu určitého projektu z ekonomického a technického hlediska. Posouzení realizovatelnosti a smysluplnosti projektu, zhodnocení efektivnosti využití zdrojů a vložených prostředků. Odkazy na studijní literaturu: 1.
2. 3.
4.
Příklad SWOT analýzy. Metodická příručka. Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky. Dostupné na WWWW [http://www.dhv.cz/regstrat/SRRk/MetREG/MetREG.htm] GROS, I. Kvantitativní metody v manažerském rozhodování. Praha: Grada 2003. ISBN 80-247-0421-8. KOTLER, P. Marketing od A do Z. Praha : Management Press, 2003. ISBN 80-7261-082-1. Studie proveditelnosti. Příručka http://www.strukturalnifondy.cz/upload/1082096467priloha4ppz_osnovyhodnoceni3_7.doc
Kontrolní otázky: Co je principem metody SWOT? Jaké techniky se používají na ohodnocení rizik projektů? Co obsahuje studie proveditelnosti projektů?
170
Modul 5 5.Management řízení projektů 5.1 Strategické myšlení 5.2 Týmová spolupráce 5.3 Software využívaný k počítačovému zpracování projektů Klíčová slova: Řízení projektů-strategické myšlení-týmová spolupráce- počítačové zpracování Průvodce studiem Tento modul shrnuje kontext řízení projektu, klíčové manažerské dovednosti - know-how tvorby projektů. Definice projektu z hlediska organizace týmové práce, různé způsoby organizace projektu, rozsah kompetencí manažera projektu, roli manažera projektu, jeho pravomoci - a odpovědnosti, osobní předpoklady k řízení projektů. Jakým způsobem se vytváří týmová práce, zvláštnosti projektového týmu, vztahy mezi manažerem projektu a týmem, charakteristika výkonného týmu, stadia vývoje, osvojení řízení a etapy týmové práce, přechod od definování úkolů k definování rolí, delegování, přesné stanovení podmínek spolupráce, odstranění komunikačních bariér. Řízení konfliktních situací, vyjednávání. V závěru budou shrnuty informace o softwaru vhodnému k počítačovému zpracování projektů .
Odkazy na studijní literaturu: 1. 2. 3. 4.
BRUCE, A. Řízení projektů. Praha: Slovart, 2003. ISBN 80-7209-385-1. ROSENAU, M. D. Řízení projektů. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-218-1. DONNELY, J. H. Management. Praha: Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-422-3. SKALICKÝ, J.; VOSTRACKÝ,Z. Projektový management. Plzeň: Západočeská univerzita, 2003. ISBN 80-7043-237-3.
Kontrolní otázky: Co je projekt a projektové řízení? Proč dělat projekty a řídit projektově? Co umožňuje software při tvorbě a kontrole projektů?
171