PROFESNÍ DIAGNOSTIKA

PROFESNÍ DIAGNOSTIKA ANEB ASSESSMENT CENTRUM SMĚŘUJÍCÍ K SEBEPOZNÁNÍ

Název projektu:

Kariérový koučink do škol

Číslo projektu:

CZ.1.07/1.1.00/14.0072

Aktivita:

Profesní diagnostika

Tento materiál je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

OBSAH _Toc372289734 1. SEBEPOZNÁNÍ ................................................................................................... 3 1.1. Význam sebepoznání ....................................................................................... 3 1.2. Temperament ................................................................................................... 3 1.3. Vlastnosti .......................................................................................................... 8 1.4. Týmové role ...................................................................................................... 9 1.4.1. Rozlišení týmových rolí ......................................................................... 10 1.4.2. Test týmových rolí ................................................................................. 13 2. FLEXIBILITA NA TRHU PRÁCE ....................................................................... 17 2.1. Flexibilita vlastní osobnosti ............................................................................. 17 2.1.1. Schopnosti ............................................................................................ 17 2.1.2. Speciální schopnosti ............................................................................. 18 2.1.3. Inteligence............................................................................................. 19 2.1.4. Tvořivost ............................................................................................... 19 2.2. Znalosti a dovednosti ...................................................................................... 20 3. MOTIVACE ........................................................................................................ 23 3.1. Hodnoty .......................................................................................................... 23 3.2. Hierarchie hodnot ........................................................................................... 23 3.3. Pracovní motivace .......................................................................................... 24 3.4. Myšlenkové vzorce ......................................................................................... 25 3.4.1. Máme to „v hlavě“ ................................................................................. 25 4. Testy.................................................................................................................. 26 5. POUŽITÁ LITERATURA.................................................................................... 27 FORMULÁŘ ............................................................................................................. 28 MÍSTO PRO VAŠE POZNÁMKY .............................................................................. 29

Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 2

1. SEBEPOZNÁNÍ 1.1.

Význam sebepoznání

Každý člověk je jedinečnou osobností. Lidé se od sebe liší svými vlastnostmi, tím, co znají a dovedou. Rozdíly jsou také v tom, jak lidé život prožívají, jak o sobě přemýšlejí a jak se obvykle chovají. Tyto rozdíly do značné míry určují úspěšnost a spokojenost v životě a také v práci. Dobrá znalost sebe sama snižuje chyby v praktickém jednání a je nutným předpokladem pro to, aby se neopakovaly. Nevímeli, kde je problém například při absolvování pracovních pohovorů, nemůžeme ho odstranit. Jestliže nevíme, v čem je naše silná stránka, nemůžeme jí uplatnit. Každý člověk má přednosti, které může využít při hledání zaměstnání, zbývá jen je objevit. Platí, že „kdo zná druhé, je chytrý. Kdo zná sebe, je moudrý!“.

Cvičení: Odkud a jak získáme informace o sobě samých? Tipy: Co si o nás vyprávějí lidé v naší nepřítomnosti? Jak nás hodnotí ti, kteří nás nemají rádi? Co nesnášíme na svých rodičích, partnerovi – nejsou to snad naše vlastnosti? Z čeho máme největší strach? S čím se nedokážeme vyrovnat? Doplňte další 3 zdroje sebepoznání: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… V hodnocení sebe sama můžeme udělat spoustu chyb. Proto kromě toho, jak se vidíme my sami, je výborným zdrojem sebepoznání také hodnocení druhými lidmi a v neposlední řadě psychotesty. Při hodnocení druhých si dávejme pozor na tzv. projekci. To znamená, že promítáme své vlastní vlastnosti, pocity, zkušenosti do posuzovaného. Projekce může být vyjádřena rčením podle sebe soudím tebe – tzn. že zloděj vidí zloděje v každém, lhář vidí lháře také v každém. Jinak hodnotí druhé optimista, jinak pesimista, hodnocení druhých může ovlivňovat první dojem, vzhled, tituly, podoba na někoho známého, jméno, které nám někoho připomnělo atd.

1.2.

Temperament

Temperament je vrozený způsob prožívání sebe a světa kolem nás. Temperament si nevybíráme, narodíme se s ním. Nemůžeme příliš ovlivnit, jakou máme povahu. Můžeme však ovlivnit své chování. Ukážeme si to na krátkém příběhu:


Stránka 3

Anička byla vždy velmi citlivá. Snadno ji něco dojme, hned má slzy na krajíčku – někdy ze smutku, jindy z radosti. Dlouho se za svou citovost styděla a lidí se stranila. Cítila se hodně sama. Jednou se odhodlala a dala přečíst svým nejlepším kamarádkám několik svých básní. Příjemně je tím překvapila a jejich přátelství se upevnilo. Aničce se zvýšilo sebevědomí. Přestože nadále nepatřila k nejupovídanějším, cítila se teď ve společnosti ostatních daleko lépe. Anička v příběhu nezměnila svou povahu – i nadále zůstává citlivá a náladová. Podařilo se jí však změnit své chování k lidem. Nyní ví, že nemusí být sama, pokud nechce. Je sebevědomější a spokojenější. Někteří lidé jsou vyrovnaní, jiní spíš nevyrovnaní. Někteří jsou rádi ve společnosti, jiní naopak dávají přednost samotě. Podle těchto vlastností rozlišujeme čtyři základní temperamenty:  cholerik  sangvinik  melancholik  flegmatik Žádný člověk však není pouze jeden vyhraněný typ, může však jeden typ převažovat. Udělejte si následující test.


Stránka 4

Cvičení: Test temperamentu: Označte 10 slov, která vás vystihují.

tichý

opatrný

vzrušivý

aktivní

náladový

smutný

optimistický

prudký

neprůbojný

zamyšlený

výbušný

rychlý

váhavý

bázlivý

rozhodný

bojovný

nejistý

plachý

vášnivý

vznětlivý

přemýšlivý

nenáročný

družný

bezstarostný

pokojný

pasivní

činorodý

živý

vyrovnaný

pomalý

bystrý

společenský

klidný

rozvážný

pohotový

povídavý

pohodový

beze spěchu

veselý

vnímavý


Stránka 5

Podívejme se na rozlišení jednotlivých temperamentových typů na následujícím obrázku: Emocionální Melancholik

Cholerik

Samotářský

Společenský

Flegmatik

Sangvinik Vyrovnaný

Cholerik je rád ve společnosti lidí, k nepřehlédnutí je jeho nedůtklivost. Snadno se nadchne nebo naopak rozzuří. Toto nadšení nebo hněv však brzy opadne. Bývá hodnocen negativně – zejména kvůli své výbušné povaze. Je však dobré si všimnout jeho silných stránek – je aktivní, pohotový, optimistický a upřímný. Cholerici se vrhají do práce s mimořádně vysokým nasazením, pracují rychle a podávají vysoký výkon. Málo času však věnují řádnému promýšlení postupu a výsledků své práce. Proto často dělají chyby. Silné stránky: vitalita, dynamika, aktivita, nadšení Slabé stránky: podléhání prudkým emocím, impulzivita, netrpělivost Sangvinik je člověk družný, mnohomluvný, činorodý, vyrovnaný, bezstarostný a spokojený. Pracuje s vysokým nasazením a přitom se dokáže vyvarovat chyb. Nedělá si však mnoho starostí a může zanedbat některé povinnosti. Ve styku s lidmi bývají sangvinici oblíbenými společníky. Dokáží pobavit a zaujmout ostatní, hovoří velice přesvědčivě. Podobně jako cholerici však mohou být nevšímaví k problémům jiných lidí. Silné stránky: rychlost, pružnost, přizpůsobivost Slabé stránky: roztěkanost, menší schopnost koncentrace v rutinní činnosti Melancholik je člověk tichý, uzavřený, zdrženlivý, nedůvěřivý, úzkostlivý a náladový, ale také citlivý a svědomitý. Ve styku s lidmi to jsou lidé velmi vnímaví, dokážou se vcítit do druhých a dávají si pozor, aby druhému neublížili. Při nezvládnutí svých emocí působí melancholici zasmušile a nezábavně, od ostatních se spíše drží stranou. Proto je nutné, aby učili své emoce zvládat. Lidé nemají rádi jejich kritičnost, stěžování a věčnou nespokojenost. Silné stránky: vnímavost, sociální inteligence, empatie Slabé stránky: přecitlivělost, zranitelnost, váhavost Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 6

Flegmatik je člověk klidný, opatrný, spolehlivý, přemýšlivý, ovládající se a pokojný. Práce flegmatika bývá pomalá, avšak kvalitní. Flegmatik se dá těžko ovlivnit ostatními, nenechá se vyvést z míry a pracuje svým tempem, ať se děje, co se děje. Je obtížné flegmatika k čemukoli nutit – nebude dělat věci, do kterých nemá chuť. Ve styku s lidmi bývají flegmatici velmi pohodoví. Berou věci tak, jak přicházejí, nerozčilují se, jsou obvykle v dobré náladě. Jejich základním postojem je, že ”se stejně nic neděje”. Nebývají však příliš ochotni pomoci ostatním, pokud by to narušilo jejich pohodlí. Silné stránky: klid, vyrovnanost, odolnost vůči psychické zátěži, dotahování věcí do konce Slabé stránky: pomalejší pracovní tempo, nutnost vnější stimulace

Cvičení: Který temperamentový typ je vám nejbližší? …………………………………………………………………………………… Vypište 3 jeho silné stránky

……………………………………………… ……………………………………………… ………………………………………………

Vypište, na co si musí dávat pozor (rezervy): …………………………………………

Cvičení: Pro které typy temperamentu jsou vhodná jednotlivá povolání? Manažer, knihovnice, účetní, fotograf, policista, pokladní, aranžérka, učitelka, zdravotní sestra, kadeřnice, obchodník, dělník, květinářka, recepční, zahradník, lékař: Cholerik …………………………………………………………………………… Sangvinik ………………………………………………………………………….. Melancholik ……………………………………………………………………….. Flegmatik …………………………………………………………………………... A protože zdrojem sebepoznání je také posouzení druhým člověkem, předejte svá skripta kolegovi, aby vás mohl posoudit:


Stránka 7

Cvičení: Test temperamentu: Označte všechna slova, která podle vás vystihují majitele těchto skript.

tichý

opatrný

vzrušivý

aktivní

náladový

smutný

optimistický

prudký

neprůbojný

zamyšlený

výbušný

rychlý

váhavý

bázlivý

rozhodný

bojovný

nejistý

plachý

vášnivý

vznětlivý

přemýšlivý

nenáročný

družný

bezstarostný

pokojný

pasivní

činorodý

živý

vyrovnaný

pomalý

bystrý

společenský

klidný

rozvážný

pohotový

povídavý

pohodový

beze spěchu

veselý

vnímavý

1.3.

Vlastnosti

Vlastnosti osobnosti vyjadřují relativně stálý způsob chování člověka. Z toho, jací jsme a jak se chováme v určitých situacích, můžeme my i naše okolí pozorovat, že v podobných situacích se díky našim vlastnostem chováme podobně. Řada vlastností je důležitá pro úspěch v různých povoláních: o o o

účetní by měli být pečliví, aby při práci s čísly jejich vlastní chybou nedošlo k omylu a nepoškodili tak svého klienta, prodavači a pokladní v obchodních domech i malých prodejnách by měli být poctiví a zdvořilí, aby k nim zákazník cítil důvěru, že jej neošidí, a rád se vracel nakupovat kvůli slušným lidem, automechanik by měl být zručný a vytrvalý, aby automobil kvalitně spravil a aby u hůře řešitelných oprav vytrval a práci neodfláknul,


Stránka 8

o

dělník v pásové výrobě musí být také vytrvalý a zručný, aby byl jeho výkon při jednotvárné činnosti stále stejně kvalitní a aby držel pracovní tempo, atd.

Mezi vlastnosti důležité pro výkon zaměstnání řadíme: průbojnost, zodpovědnost, vyrovnanost, společenskost, opatrnost, nápaditost, ohleduplnost a usilovnost. Každý člověk má své kladné, ale i negativní vlastnosti. Neulpívejte na vlastních nedostatcích! Ty má každý. Snažte se ty své redukovat. Svou další cestu životem budujte zásadně na svých přednostech. A protože nejlepší cestou je ta, která je postavena na pozitivním myšlení, nehovoříme již nadále o svých nedostatcích, ale o rezervách, protože ty lze zlepšovat! Cvičení: Vlastnosti lidí Vzpomeňte si na člověka, kterého jste si v životě velmi vážili: ……………………. Pro které jeho vlastnosti jste si jej vážili? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Vzpomeňte si na člověka, který Vás zaujal na první pohled: ……………………… Které vlastnosti jste mu při prvním setkání přisuzovali? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Zaměstnavatelé kladou důraz na zájem a chuť pracovat, snahu se dále vzdělávat, loajalitu a zodpovědnost zaměstnance ve vztahu k podniku a aktivitní přístup k práci. Chtějí získat pro firmu schopné, ale také kvalitní. Důležitá je struktura osobnosti, její motivace, výkonnost a solidnost, protože od určité úrovně inteligence pracovní výkon nebo kvalita pracovníka na intelektu až tolik nezávisí.

1.4.

Týmové role

Role je způsob, jakým se člověk projevuje na pracovišti a v týmu. Jde o chování člověka k ostatním, o jeho přístup k řešení pracovních problémů, o to, jak řeší zadané úlohy. Na pracovištích se role doplňují. Jde o ty práce, u kterých je nutná vzájemná spolupráce, kde se pracuje v týmu, což se týká naprosté většiny povolání. Problém nastává většinou tehdy, když některé důležité role v týmu chybí.


Stránka 9

1.4.1. Rozlišení týmových rolí Myslitel (MY) - velmi tvořivý, přináší myšlenky - určuje si svůj vlastní postup - často netradiční, nerad se řídí návodem, - pracuje s odstupem od jiných členů týmu, - jeho myšlenky mohou být neuskutečnitelné, - citlivě reaguje na kritiku a pochvalu. Přínos: - tvoří nové návrhy a podněcuje nové aktivity, - dokáže řešit složité problémy, - sestavuje počáteční fáze projektů. Dodavatel (DO) - rychle a nadšeně reaguje, - má velmi dobré komunikační dovednosti, - vyhledává nové příležitosti a kontakty, - skvěle zjistí, co je dosažitelné, - nemá příliš originální myšlenky, ale dovede chápat a rozvíjet myšlenky ostatních, - má sklon ke zvědavosti, - vidí příležitost ve všem novém, - potřebuje podporu a uznání ostatních, Přínos: - získává zakázky, informace, finance, materiál - navazuje a udržuje kontakty. Slaďovatel (SL) - směruje ostatní ke společnému cíli, - zralý, sebejistý, - rozpozná individuální talent a využívá ho v zájmu skupinových cílů, - má důvěru ve schopnosti ostatních, - má široký rozhled, - může mít střety s usměrňovateli (FO). Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 10

Přínos: - dobře vede lidi s rozdílnými schopnostmi, - maximálně využívá celkovou schopnost výkonu všech na pracovišti, - zvyšuje sebevědomí spolupracovníků. Velitel (VE) - vysoce snaživý, má mnoho energie, - soutěživý, agresivní, hádavý, - rád vede a nutí ostatní do akce, - tvrdohlavý a asertivní, - citlivě reaguje, kdykoliv je nespokojený, - má málo porozumění pro ostatní, Přínos: - motor činnosti, vnáší život a energii, - zvládá překážky a komplikace, nebojí se nepříjemných opatření, - usměrňuje diskusi a činnost. Pozorovatel (PO) - pořádný, obezřetný, odolává nadšení, - vše si řádně promyslí, než se rozhodne, zvažuje všechny vlivy, - schopný kriticky uvažovat o činnosti týmu, - málokdy se mýlí. Přínos: - kritické zhodnocení efektivnosti projektů, - nepronáší unáhlená rozhodnutími. Přítel (PŘ) - přátelský, družný, mírný, - dobrý posluchač, má zájem o ostatní, chápe jejich názory, - je pružný, umí se přizpůsobit různým situacím i lidem, je diplomatický, - bývá nerozhodný v kritické situaci, vyhýbají se konfliktům. Přínos: - vytváří báječnou atmosféru, zabraňuje konfliktům, Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 11

- má stmelující vliv, zvyšuje morálku, - lidé pod jejich vedením lépe spolupracují. Organizátor (OR) - praktický organizátor, - mění nápady v uskutečnitelné úkoly, - rád dělá plány a časové rozvrhy, - je ukázněný a odpovědný, dbá na disciplínu, - řeší problémy systematicky, - ochotně se chápe administrativy. Přínos: - dokáže použít nápady v praxi, - udělá vždy to, co je nutné, - umí zorganizovat i velmi komplikované činnosti. Dokončovatel (DO) - soustřeďuje se na drobnosti, - nezačíná nic, co nedokáže dokončit, - není tolerantní k nedomyšleným řešením a nepřesné práci, - nerad ostatní žádá o pomoc, raději vše udělá sám. Přínos: - domýšlí podrobnosti projektů, - dbá na dodržování postupu a časových rozvrhů, - vyniká přesností při dokončování akcí. Specialista (SP) - nadšenec pro svůj obor, pyšní se odbornými znalostmi a dovednostmi, - usiluje o dosažení špičkové profesionality, - brání svou odbornou oblast, - má malý zájem o ostatní lidi, těžko s nimi komunikuje. Přínos: - dodávají odbornou úroveň řešeným úkolům, - dodávají prestiž na veřejnosti. Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 12

Toto rozdělení rolí však není přesné. Jeden člen skupiny může současně vykonávat několik úkolů a zastávat i více rolí. To můžeme pozorovat při řešení nových pracovních úkolů, kdy vystupují na povrch i ty z vlastností, které se při plnění předešlých úkolů neprojevily.

1.4.2. Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny věty nebo dát všech 10 bodů jedné větě.

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: 10. • Dokážu rychle vycítit novou příležitost a využít jí. 11. • Lidé dobře přijímají mé názory. 12. • Dokážu dobře spolupracovat skoro s každým. 13.• Umím vymýšlet nové nápady. 14.• 15.• 16.• 17.• 18.• 19.•

Umím podnítit lidi, když zjistím, že umějí něco užitečného pro splnění úkolu. Spolehlivě dokončím úkoly, které jsem přijal. Technické znalosti a zkušenosti jsou mým hlavním kladem. Jde-li o správnou věc, jsem připraven překonat kvůli ní překážky. Obyčejně dokážu dobře odhadnout, co se má smysl a co ne. Když se mi něco nelíbí, umím navrhnout jiný postup.

II. MÁM-LI NEDOSTATKY V TÝMOVÉ PRÁCI, MŮŽE TO BÝT TÍM, ŽE: 20.• Nemám rád, když jsou porady špatně zorganizované a vedené. 21.• 22.• 23.• 24.• 25.• 26.• 27.• 28.• 29.•

Všímám si i takových názorů, o kterých se málo hovořilo. Odmítám vyjádřit svůj názor, když se mluví o něčem, čemu málo rozumím. Mám sklon moc mluvit. Mám sklon podceňovat svůj přínos pro tým. Jsem tak rozumný, že se málokdy nadchnu. Když se jedná o důležitý problém, jsem tvrdý a neústupný. Je pro mne obtížné vést lidi, protože jsem příliš ovlivněn jejich pocity. Nechávám se unášet vlastními myšlenkami a málo si všímám co se děje. Odmítám se vyjádřit k návrhům, které jsou málo podrobně vypracované a promyšlené.


Stránka 13

III. PŘI ZAPOJENÍ DO ČINNOST S DRUHÝMI LIDMI: 30.• Mám schopnost lidi ovlivňovat bez toho, že bych na ně tlačil. 31.• Energicky bráním chybám a nedbalosti, které snižují kvalitu práce. 32.• Starám se, abychom neztráceli čas a dokončili úkol bez zdržování. 33.• Jsem znám tím, že často přijdu s novým nápadem. 34.• Jsem vždy připraven bránit nějakou dobrou myšlenku ostatních. 35.• 36.• 37.• 38.• 39.•

Vždycky zůstanu sám sebou. Rychle poznám novou příležitost. Snažím se zachovat dobrou odbornou úroveň práce. Věřím, že má rozhodnutí přispívají ke správným závěrům. Umím věci dobře zorganizovat.

IV. MŮJ PŘÍSTUP KE SKUPINOVÉ PRÁCI SPOČÍVÁ V TOM, ŽE: 40.• Snažím se poznat své kolegy lépe. 41.• Když vím, o čem se mluví, snažím se přispět. 42.• 43.• 44.• 45.•

Nevadí mi zastávat svůj názor, i když budu vědět, že většina je proti. Obvykle dokážu nalézt správné důvody k odmítnutí špatných návrhů. Dokáži se postarat se o uskutečnění akcí, jakmile se práce rozběhne. Mám sklon přicházet s neobvyklými myšlenkami a vyhýbat se tomu, co je

46.• 47.• 48.• 49.•

běžné. Při jakékoliv práci mám sklon k perfektnosti. Rád zajišťuji kontakty mimo skupinu nebo mimo firmu. Zajímá mě lidská stránka pracovních problémů. Zajímají mě všechny názory, ale ve správné chvíli se dokážu rozhodnout.

V. PRÁCE MĚ USPOKOJUJE, KDYŽ: 50.• Rád rozebírám situace a vážím všechny možnosti postupu. 51.• Rád nacházím praktická řešení problémů. 52.• Podporuji dobré vztahy na pracovišti. 53.• Mám značný vliv na rozhodování. 54.• Setkávám se rád s novými lidmi a novými názory. 55.• Snažím se, aby se lidé sjednotili na tom, co je důležité. 56.• Jsem ve svém živlu, když se mohu věnovat úkolu s plným nasazením. 57.• S radostí přijímám úkoly, které rozšiřují mou představivost. Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 14

58.• Cítím, že velmi výhodně využívám svou kvalifikaci a praxi. 59.• Dělám to, co je důležité pro firmu. VI. MÁM-LI PROVÉST ÚKOL V OMEZENÉM ČASE 60.• Obyčejně jsem úspěšný bez ohledu na okolnosti. 61.• Rád si o problému zjistím tolik, kolik je možné. 62.• Chci nalézt vlastní řešení a pak se pokusit přesvědčit ostatní. 63.• Chci pracovat s člověkem, který se kladně staví i k obtížným úkolům. 64.• 65.• 66.• 67.• 68.• 69.•

Rozdělím úkoly mezi lidi podle jejich možností. Díky vrozenému smyslu pro termíny, dokážu dodržovat harmonogram. Zachovám si chladnou hlavu a nepodléhám panice. Bez ohledu na různé tlaky se soustředím na splnění úkolu. Převezmu vedení skupiny, pokud je skupina pozadu. Začnu diskutovat, aby se objevily nové názory, které nás dostanou kupředu.

VII. MÝM PROBLÉMEM JE: 70.• Jsem netrpělivý, pokud někdo brání pokroku prací. 71.• Příliš všechno rozebírám. 72.• 73.• 74.• 75.• 76.• 77.• 78.• 79.•

Snažím se zabývat všemi detaily. Brzy se začnu nudit, pokud se neděje nic důležitého. Pokud nemám úplně přesně jasno, co se ode mne chce, nedokážu začít. Je pro mne těžké vysvětlit složité věci. Musím často žádat ostatní o pomoc, protože řadu věcí neumím udělat sám. Myslím, že mi ostatní nedávají dostatečný prostor pro to, abych se vyjádřil. Zdá se mi, že ztrácím čas s ostatními, protože bych to sám udělal lépe. Nechce se mi vyjadřovat svůj názor před důležitými lidmi a před nepříjemnými lidmi.


Stránka 15

Vyhodnocení a) Vepište body do tabulky. I II III 10. 20. 30. 11. 21. 31. 12. 22. 32. 13. 23. 33. 14. 24. 34. 15. 25. 35. 16. 26. 36. 17. 27. 37. 18. 28. 38. 19. 29. 39.

IV 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49.

V 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59.

VI 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69.

b) Převeďte body do následující tabulky. Body ve sloupcích pak sečtěte. I 13 10 14 17 19 12 18 15 16 II 28 23 21 26 25 27 20 29 22 III 33 36 30 32 38 34 39 31 37 IV 45 47 49 42 43 40 44 46 41 V 57 54 55 53 50 52 51 56 58 VI 62 69 64 68 66 63 67 65 61 VII 75 73 76 70 71 79 74 72 78 MY DO SL VE PO PŘ OR DO SP

VII 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79.

11 24 35 48 59 60 77 NB

c) Nejvyšší skór ukazuje, jak se dokážete prosadit v týmu. Druhý nejvyšší skór vyjadřuje záložní roli. Dva nejnižší skóry znamenají vaše slabiny. „NB“ se nepočítá.


Stránka 16

2. FLEXIBILITA NA TRHU PRÁCE 2.1.

Flexibilita vlastní osobnosti

Chceme-li nějakou činnost vykonávat správně, musíme mít nejen vhodné vlastnosti, ale musí mít potřebné:  schopnosti (vyjadřovací schopnosti, pozornost …),  praktické dovednosti (psaní na stroji, řízení automobilu …),  a teoretické znalosti (o pracovních postupech, bezpečnosti práce …). Které schopnosti, praktické dovednosti a teoretické znalosti potřebuje např. řidič městské hromadné dopravy?  Musí mít velmi dobrou schopnost soustředit svou pozornost na dopravní situaci – na silnici pozorně sleduje další účastníky silničního provozu  Musí dovedně řídit – nepřemýšlet např. nad tím, že když pojede rychlostí 40Km, má mít zařazenou tu a tu rychlost. Vše má být zautomatizované.  Musí mít též znalosti. Musí znát dopravní předpisy, názvy zastávek atd.

2.1.1. Schopnosti Schopnost je naučená, získaná dispozice nutná k provedení nějaké činnosti, je to připravenost vykonávat nějakou činnost nebo profesi. Schopnosti se rozvíjejí z vloh, které jsou vrozené. Existují-li vhodné podmínky, vlohy se mohou změnit ve schopnosti. Je nutné, aby se člověk obdařený vlohami učil – studiem, pozorováním, napodobováním ostatních, vlastními i cizími omyly či úspěchy. Potom se teprve utajená vloha změní ve schopnost. Schopnosti můžeme dělit na speciální a obecné. Speciální schopnosti se uplatňují pouze při některých speciálních činnostech, např. obratnost při vykonávání několika pohybů současně se může uplatnit při opravě auta. Schopnosti obecné se mohou objevovat u všech činností, např. tvořivost se může uplatnit při všech činnostech. Vždy můžeme vymyslet něco nového. Mezi speciální schopnosti patří: Jazykové schopnosti Prostorová představivost Matematické schopnosti Pozornost Paměťové schopnosti Obratnost Umělecké schopnosti A k obecným schopnostem řadíme: Inteligenci Tvořivost Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 17

2.1.2. Speciální schopnosti Jazykové schopnosti Pro nás je důležité vědět, že tato schopnost se uplatňuje v mluveném kontaktu s ostatními lidmi. Má ji ten, kdo dobře formuluje věty, má širokou slovní zásobu, rozumí, co mu druhý člověk vykládá, je schopný hovořit k věci, nezabíhá jinam atd. Prostorová představivost Prostorová představivost je schopnost představit si předměty v různých polohách, kterou potřebuje např. technik, aby určil výsledný pohyb soukolí. Tuto schopnost potřebuje např. i jeřábník, aby umístil břemena do určité vzdálenosti. Musí si představit, jak daleko a kam je má dát. Matematické schopnosti Matematická schopnost, která se projevuje ve hbitém a správném zacházení s čísly při jednoduchých početních úkonech. Pozornost Pozornost je schopnost člověka soustředit se na práci, to znamená pozorně si všímat svého okolí a reagovat na to, co se děje. Např. policista, který řídí dopravu, musí pozorně sledovat dopravní situaci, aby nezpůsobil zácpu. Paměťové schopnosti Samostatně můžeme rozlišit paměť krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť pracuje v řádu několika desítek sekund. Např. v situaci, kdy si chceme na krátkou chvíli zapamatovat telefonní číslo. V dlouhodobé paměti jsou uloženy všechny naše vzpomínky a znalosti. Obratnost Obratnost je schopnosti rychle vykonávat jemné pohyby pomocí prstů, potom také schopnost sladit dva a více pohybů současně atd. Souvisí s osobním tempem, tzn. jak rychle či pomalu daný člověk pracuje. Umělecké schopnosti Umělecké schopnosti můžeme dále dělit na schopnosti literární, výtvarné, herecké a hudební.


Stránka 18

2.1.3. Inteligence Inteligence patří mezi schopnosti obecné. Inteligence je celková schopnost člověka účelně jednat, logicky myslet a umět si poradit ve svém prostředí. Na základě měření mohou psychologové stanovit inteligenční kvocient člověka. IQ 130 a výše

Vysoký nadprůměr

2,2 % populace

IQ 120 - 129

Nadprůměr

6,7 % populace

IQ 110 - 119

Vyšší průměr

16,1 % populace

IQ 90 - 109

Průměr

50,0 % populace

IQ 80 - 89

Podprůměr

16,1 % populace

IQ 70 - 79

Hraniční pásmo

6,7 % populace

IQ 69 a méně

Mentální retardace

2,2 % populace

Téměř všechny složitější práce vyžadují určitý stupeň inteligence. Inteligence ovlivňuje výkon řady činností, zejména manažerských a odborných. Mezi inteligencí a úspěchem však není bezprostřední vztah. K úspěchu jsou vedle inteligence potřebné ještě další věci, jako jsou vhodné osobnostní vlastnosti, dostatečná snaha a úsilí, atd. 2.1.4. Tvořivost Tvořivost se projevuje nacházením nových, původních a také vhodných, vyhovujících řešení. Tvůrčí produkt uspokojuje potřeby, je rozumný a účelný. Tvořiví lidé rychleji přijímají novinky, to čemu se ostatní brání, co se zdá neobvyklé, podivné, či nepříjemné. Tvořivý člověk se snáze přizpůsobí a dokáže se s pocitem novosti nebo neobvyklosti snáze vyrovnat. Co je hlavním přínosem tvořivých lidí pro praxi?  nová řešení problémů v práci či v osobním životě, se kterými jsme si zatím nevěděli rady,  usnadnění práce vlastní i práce ostatních lidí,  rozvoj techniky, vědy, výroby, organizace práce,  obohacení lidského života uměním – knihami, hudebními díly, filmy atd.,  pobavení ostatních zajímavými nápady.


Stránka 19

Cvičení: Kovový popelník Napište co nejvíce účelů, ke kterým může sloužit kovový popelník: ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………...... …………………………………………………………………………………………………..

2.2.

Znalosti a dovednosti

Znalosti jsou zapamatované informace o:  technologii,  náplni práce,  pracovních postupech,  předpisech o normách,  bezpečnosti práce,  pracovním právu, životním prostředí, přírodě, dějinách atd. . Znalosti jsou teoretické. Z člověka dělají teoretického oborníka. K úspěšnému vykonávání činnosti však nestačí. Prostudováním řady příruček o sváření se ze začátečníka nestane skutečný zkušený svářeč. Ovládnutí činnosti nazýváme dovednosti. Jde o praktické aplikace vědomostí. Např. obchodnímu vyjednávání se nelze naučit jen z teorie. Teoretické znalosti jsou základ. Má-li obchodník dosáhnout úspěchu, musí mít také dovednosti. Dovednosti jsou speciálními předpoklady ke správnému vykonávání činností. Dovednost je u úspěšného člověka z části vrozená, nebo si ji osvojil výcvikem – praktickým učením. Ani naučená dovednost však v mnoha případech nestačí. Např. v oblasti obchodu jsou důležité také praktické zkušenosti, které lze získat jedině praxí. Často ani dovednost získaná výcvikem ale nestačí, lidé musí mít s danou činností také praktické zkušenosti. Ty lze získat jedině praxí. Zkušenost může také kompenzovat pokles schopností daný stárnutím.

Cvičení: Pracovní předpoklady Představte si, jaká je pracovní náplň níže uvedených profesí, co dělají. Jací by měli být, aby byli úspěšní? Které vlastnosti jsou u nich žádané? Které schopnosti, dovednosti a znalosti potřebují, aby mohli svou práci vykonávat?


Stránka 20

Dělník u pásu …………………………………………………………………………… Kuchařka ………………………………………………………………………………... Pojišťovací agent ……………………………………………………………………… Uklízečka ………………………………………………………………………………... Skladník ………………………………………………………………………………… Lékař …………………………………………………………………………………….. Prodavač ………………………………………………………………………………… Podnikatel ……………………………………………………………………………….. Sekretářka ………………………………………………………………………………. Zdravotní sestra ………………………………………………………………………… Uveďte zaměstnání, o které se ucházíte vy sami a požadavky na něj: …………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………….. Které povolání je pro mne vhodné Každý člověk má tendenci preferovat určitou skupinu podobných činností, směřovat svou pracovní kariéru k příbuzným povoláním. Někdy je člověk k této preferenci přinucen, např. svým postižením: smyslovým, tělesným atd. nebo nemožností studovat svůj vysněný obor (děti živnostníků za éry komunismu, dnes padesátníci). Životní profesní dráha je předurčena již v dětství. Volba profesní dráhy vyplývá z určitých zájmů a kompetencí, které člověk v této době prokázal. Na volbě povolání se podílí mimo jiné školní úspěšnost, či úroveň inteligence, která pak předurčuje volbu určité profesní role a určitá profese a s ní spojený životní styl zase ovlivňuje další rozvoj různých schopností dospělého člověka. Samotná pracovní činnost má vliv na vývoj a zrání celé řady osobnostních vlastností (např. na pracovitost, ochotu, iniciativnost, snaživost, přesnost, rychlost atd.). Rozlišujeme šest typů osobnosti podle prostředí, které odpovídá jejich zaměření. Každý z těchto typů vyhledává pracovní prostředí podle svého zaměření. Jsou to typy: R – řemeslný praktický, řemeslná zdatnost, pečlivost, přesnost, orientace na detaily, vytrvalost, pořádnost, praktičnost, přizpůsobivost, svědomitost. Osoby tohoto typu pracují rády pořádně, přesně a s dobrou organizací.


Stránka 21

I – vědecký zkoumavý, vědecké schopnosti, zvědavost, vynalézavost, intelektuálnost, přesnost, logičnost, racionalita a výkonnost. Osoby tohoto typu se rády hluboce zabývají duchovním či přírodovědnými problémy. Analyzují, zkoumají, učí se, čtou, píší a rády počítají. A – umělecký umělecké schopnosti, fantazie, tvořivost, výraznost, intuitivnost, otevřenost, citlivost, nekonvenčnost, svéhlavost a idealismus osoby tohoto typu se rády vyjadřují slovně či tvořivým způsobem. S – pečující výchovné schopnosti, společenský, přátelskost, ochota pomáhat, vřelost, soucit, pochopení, radost z kontaktů, idealismus a zčásti poučování. Osoby tohoto typu se rády a ochotně starají o druhé lidi. E – vůdčí podnikavost, obchodní zdatnost, sebevědomí, motivovanost, zaměřenost na úspěch, ctižádostivost, dominance, odpovědnost a společenskost. Osoby tohoto typu motivují, přesvědčují a rády vedou, řídí a organizují. C – úřední předpoklady pro kancelářskou práci, pečlivost, přesnost, orientace na detaily, vytrvalost, pořádnost, praktičnost, přizpůsobivost, svědomitost. Osoby tohoto typu pracují rády pořádně, přesně a s dobrou organizací. Pokud jeden typ výrazně převažuje, je situace snadná. Tento člověk si bude vyhledávat pracovní místo podle svého zaměření. Pokud však dojde k rovnováze dvou nebo více typů, dochází u tohoto při výběru pracovního místa ke konfliktům a i v průběhu jeho pracovního života se tato rozdílná zaměření budou připomínat. Např. laborantka, která je nejen typem praktickým a zkoumavým, ale i uměleckým, bude hledat možnosti pro uplatnění svého výtvarného nadání mimo své zaměstnání. Podívejme se na rozdělení jednotlivých typů podle toho, co mají společného: R: řemeslný C: úřední E:vůdčí

I: vědecký A: umělecký S:pečující

Na tomto obrázku jsou si některé typy vzájemně blízké a jiné si jsou vzdálenější. Pokud naše typy spolu sousedí, není to na závadu a dokonce to může být i v určitých povoláních výhodou. Tak pro výrobního technika je skvělá kombinace typu praktického a zkoumavého, pro obchodního zástupce firmy pak kombinace typu podnikavého a společenského. Naopak při opačném rozložení našich typů dochází k typovým konfliktům. Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 22

3. MOTIVACE 3.1.

Hodnoty

První a pro velkou většinu lidí nejdůležitější důvod, proč pracují, je nutnost vydělávat peníze. Zeptáte-li se ve skupině posluchačů na nejvýznamnější motivační činitele, ozve se vícehlasé: „Peníze!“. Lidé ale pracují také kvůli uspokojení dalších potřeb, které práce přináší, ať už je to potřeba seberealizace, potřeba vytvářet něco smysluplného, potřeba uznání či možnost rozvíjení schopností. V neposlední řadě práce umožňuje člověku zařadit se do společnosti druhých lidí a dává mu možnost prožívat a rozvíjet vztahy k druhým lidem. Skutečnou hodnotu práce můžeme vidět nejlépe v situaci, kdy tuto ztrácíme. Ztráta zaměstnání se projevuje na všech stupních hierarchie potřeb nezaměstnaného člověka. Mnoho lidí, zejména ti, pro které byla jejich práce smyslem jejich života, ztrácejí se ztrátou zaměstnání také možnost seberealizace. Pojem seberealizace je definován jako snaha o naplnění všech možností, schopností daného organismu způsobem za daných podmínek optimálním. Tento poznatek převzal americký psycholog Abraham Maslow a zařadil jej do své hierarchie potřeb jako nejvyšší bod.

3.2.

Hierarchie hodnot B – HODNOTY VRCHOLNÉ ZÁŽITKY B

–

ÚROVEŇ

SEBEREALIZACE VYŠŠÍ POTŘEBY

UZNÁNÍ / ÚCTY SOUNÁLEŽITOSTI / LÁSKY

NIŽŠÍ POTŘEBY

(redukce tenze)

BEZPEČÍ / JISTOTA FYZIOLOGICKÉ


Stránka 23

3.3.

Pracovní motivace

Mnoho vedoucích se domnívá, že jedinou hnací silou pro pracovníky jsou peníze. Ty mají jistě velký význam, ale pouze o peníze nejde. Jsou lidé, kterým na výdělku příliš nezáleží, a cení si více jiných věcí - například osobního pohodlí nebo potěšení ze svých zálib. Různé typy lidí dávají přednost různým způsobům uspokojování potřeb. Každého v práci těší něco jiného. Mohou to být: Peníze jsou významným motivem pro většinu lidí. Někteří jedinci jsou ochotni kvůli penězům udělat téměř všechno. Tito lidé jsou pro firmu velkým přínosem. Má-li firma finance k dispozici, budou její zaměstnanci pracovat na maximum. Moc/vliv je významný pro ty, kdo chtějí rozhodovat o své práci a také o práci druhých. Lidé, kteří mají rádi svou práci a snaží se v ní vyniknout, jsou motorem, energií firmy. Jsou soutěživí a rádi se srovnávají s ostatními. Dělá jim dobře, když jsou lepší. Pokud se jim nedaří, dělají všechno proto, aby ostatní překonali. Pro firmu je prvořadé, aby její zaměstnanci byli výkonní. Význam práce je důležitý pro ty, koho práce baví, je jim zábavou. Milují pocit dobře odvedené práce, pak jsou sami se sebou spokojeni. Rádi dělají to, co je prospěšné také pro ostatní. Hledají hlubší význam své činnosti. Odbornost je rozhodující u těch, kteří se chtějí neustále vzdělávat. Takový pracovník se snaží především vyniknout ve svém povolání a nedovede si představit, že by měl dělat něco jiného. Tvořivost je potřeba vytvářet něco nového. Takový člověk má rád práci, při které může přemýšlet a vymýšlet nové věci. Přátelství/sounáležitost – pro tyto lidi je nejdůležitější dobrá atmosféra na pracovišti. Mají rádi lidi, kteří pracují kolem nich a daleko více jim záleží na přátelských vztazích než na pracovních výsledcích nebo penězích. Neradi se hádají, raději ustoupí. Samostatnost/autonomie – jsou to lidé, kteří nad sebou těžko snášejí nějakého nadřízeného. Chtějí o všem rozhodovat sami a těžko snášejí, když jim do toho někdo mluví. Nakonec si to stejně udělají po svém. Jistota – lidé, kteří jsou zaměřeni na jistotu, netouží po mimořádných příjmech ani po vysokém postavení. Raději se spokojí s málem, ale musejí to mít jisté. Hodně se řídí předpisy a neradi riskují. Osobní postavení - potřeba vést lidi, rozhodovat, řídit je a i určitá pýcha na dosažené postavení se objevuje skoro u každého vedoucího pracovníka. Takový člověk se snaží být úspěšný kvůli svému postavení. Nebezpečné však je, když o osobní postavení usiluje nikoliv prací, ale pomluvami a intrikami. Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 24

Dvojí rozdělení pracovní motivace: 1) Lidé, u kterých převládá orientace na úspěch, bývají vysoce výkonově motivovaní, a to tím více, čím konkrétnější cíl před sebou mají. Většinou vnímají nároky v práci jako výzvu. Příliš silná motivace k nalezení řešení problému však může působit rušivě. Tedy i příliš silná motivace k nalezení zaměstnání může působit potíže (zklamání z neúspěchu a následné psychické problémy, apatie apod.). Velmi negativně působí, když je stanoven časový limit (např. doba poskytování podpory v nezaměstnanosti) a nenalezení zaměstnání má za následek postih (např. finanční - závislost na sociálních dávkách). Vzniká úzkost, která zabraňuje člověku přemýšlet v širších souvislostech. 2) Druzí se spíše snaží vyhnout neúspěchu. Nároky v práci vnímají jako ohrožení, a bývají proto ve svém přístupu daleko méně aktivní než první skupina. Lidé se bojí selhání a výkonovým situacím se vyhýbají. Jednají v souladu s českým příslovím „Kdo nic nedělá, ten nic nezkazí“.

3.4.

Myšlenkové vzorce

Motto: ”Nejsou to věci samy, jež nás znepokojují, nýbrž naše mínění o nich.” Epiktétos, 2. století n.l. Myšlenkové vzorce jsou zaběhnuté způsoby přemýšlení. Pozitivní myšlenkové vzorce vedou k příjemným pocitům radosti a štěstí. Negativní myšlenkové vzorce naopak vyvolávají pocity strachu, smutku a zoufalství. Každý může vlastní myšlenkové vzorce rozpoznat a nahradit negativní vzorce pozitivními. Často nás ovlivňují naše automatické myšlenky – mohou být uvážené, ale také negativní – depresivní, úzkostné, agresivní nebo vztahovačné. 3.4.1. Máme to „v hlavě“ Život si lze bez myšlenek jen těžko představit. V hlavě nám neustále probíhají různé myšlenky. Mnohé jsou si podobné, jsou vytvořeny podle společného myšlenkového vzorce. Myšlenkové vzorce jsou ustálené způsoby myšlení. Své myšlenkové vzorce si můžeme uvědomit a můžeme je také změnit. Životní spokojenost závisí do značné míry na tom, jaké myšlenkové vzorce používáme. Myšlenkovými vzorci se totiž řídí naše pocity. Pozitivní myšlenkové vzorce jsou jako vyšlapané cesty, které vedou k pocitům štěstí a radosti. Negativní vzorce naopak vedou ke smutku nebo strachu. V následujícím cvičení se naučíte, jak si negativní myšlenkové vzorce uvědomit a změnit na pozitivní. Nejdříve ale krátký příběh: Milena dostala v práci nabídku postoupit na místo manažera. Stala by se nadřízenou svých kolegyň, polepšila by si platově, ale přemýšlí takto: “Je to velká zodpovědnost a já jsem to nikdy nedělala, neumím to, mohla bych se dopustit chyby a to by byl Profesní diagnostika aneb assessment cetrum směřující k sebepoznání

Stránka 25

malér. Raději zůstanu na své pozici a budu dělat práci, kterou znám.” Milena nakonec nabídku odmítne a na manažerskou pozici je dosazena její kolegyně Petra. Milena si všímá mnoha chyb, kterých se Petra dopouští a uvědomuje si, že by vedoucí pozici zvládala lépe než ona. Je jí líto, že nabídku nepřijala, ale své rozhodnutí již nemůže změnit. V tomto případě jde o negativní myšlenkový vzorec – “Mohla bych se dopustit chyby a to by byla katastrofa.” Milena kvůli němu promarnila příležitost k lepší pracovní pozici. Cvičení: Změna negativních myšlenkových vzorců na pozitivní Pokuste se přeformulovat následující myšlenkové vzorce (a). 1) vybavte si situace, ve kterých neplatí (b) 2) a potom je vyjádřete mírnější formou (c) 3) nakonec se pokuste vyjádřit pozitivní myšlenkové vzorce (d). Příklad: a) “Je pro mě naprosto nutné, aby mě všichni, které znám, milovali nebo uznávali.” b) Sousedka v prvním patře mi není zrovna sympatická, vlastně mi je jedno, co si ona o mě myslí. Každá žijeme podle jiných hodnot. c) Není nutné, aby mě všichni milovali nebo uznávali, u některých je mi to lhostejné. d) “Znám několik lidí, o kterých vím, že mě milují a uznávají.” Cvičení: a) Je to katastrofa, že jsem absolvent bez praxe. Nikdo mě nezaměstná. b) …………………………………………………………………… c) …………………………………………………………………… d) …………………………………………………………………… Víte ještě o dalších osobních myšlenkových vzorcích, které vás ztěžují život? Přeformulujte je!

4. TESTY Odkaz na testy zdarma: skol/on-line-poradenstvi

http://www.smrov.cz/projekty-esf/karierovy-koucik-do-


Stránka 26

5. POUŽITÁ LITERATURA Baštecká, B.: Základy klinické psychologie, Praha: Portál 2001 Belz, H., Siegrist, M.: Klíčové kompetence a jejich rozvíjení, Praha: Portál 2001 Bělohlávková, V., Schneider, M.: Komunikace, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2006 Bělohlávek, F., Konečná, D.: Poznejte sami sebe (Jaký jsem – co umím – co chci), Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2007 Evangelu, J. E., Diagnostické metody v personalistice, Praha: Grada 2009 Hubáčková, L., Konečná, D.: Náročné životní situace, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2006 Křivohlavý, J.: Psychologie zdraví, Praha: Portál 2001 Navarová, S.: Psychologický profil kariérových typů nezaměstnaných /rigorózní práce/ Olomouc: 2007 Praško, J., Prašková, H.: Asertivitou proti stresu, Praha: Grada 1996 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi, Cesta k úspěchu, Praha: GRADA 2003 Štěpaník, J.: Umění jednat s lidmi 2, Komunikace, Praha: GRADA 2005 Šuleř, O.: Techniky organizace práce, Ostrava: Škola manažerského rozvoje s.r.o. 2005


Stránka 27

FORMULÁŘ

Kariérový koučink do škol, CZ.1.07/1.1.00/14.0072 Výstup aktivity 1. Profesní diagnostika

Jména a příjmení: ……………………………………

Osobní předpoklady ………………………………………………………. 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

7

8

9

10

6

7

8

9

10

6

7

8

9

10

6

7

8

9

10

6

7

8

9

10

………………………………………………………. 1

2

3

4

5

6

………………………………………………………. 1

2

3

4

5

……………………………………………………. 1

2

3

4

5

………………………………………………………. 1

2

3

4

5

… ……………………………………………………. 1

2

3

4

5


Stránka 28

MÍSTO PRO VAŠE POZNÁMKY


Stránka 29

PROFESNÍ DIAGNOSTIKA

Recommend Documents