Problematika stresu u středního a vrcholového managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Problematika stresu u středního a vrcholového managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Bakalářská práce

Vedoucí práce: PhDr. Dana Maria Staňková, PhD.

Brno 2010

Michaela Novotná

Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce PhDr. Daně Marii Staňkové, PhD., za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování mé práce. Dále bych ráda poděkovala všem zaměstnancům Fakultní nemocnice Hradec Králové za vyplnění dotazníků, bez kterých by tato práce nevznikla.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Problematika stresu u středního a vrcholového managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové“ vypracovala pod vedením vedoucí bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Brně dne 3.1.2011

__________________

ABSTRAKT NOVOTNÁ, M., Problematika stresu u středního a vrcholového managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Bakalářská práce. Brno:2010. Bakalářská práce obsahuje stručnou definicí pojmů jako stres, druhy a příznaky stresu ve všech 3. oblastech – fyziologické, emocionální a behaviorální. Vymezuje příčiny a důsledky stresu a podrobněji rozebírá stresory. Zároveň popisuje vliv pracovního stresu na člověka, hlavně na jeho zdravotní stav. Toto vše je shrnuto v první části práce. Praktická část je založena na srovnání míry působení pracovního stresu na pracovníky na jednotlivých pozicích i v rámci pohlaví ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Jsou zde přiložena i možná doporučení k eliminaci stresu. Klíčová slova: stres, pracovní stres, zdravotní profese, stresory, management ABSTRACT NOVOTNÁ, M., The issue of stress at the middle and top management at the University Hospital Hradec Králové. Bachelor thesis. Brno: 2010. Bachelor thesis contains a brief definition of terms such as stress, types and characteristics of stress-third of all areas - physiological, emotional and behavioral. It defines the causes and consequences of stress and analyzes the stressors. It also describes the impact of work stress on humans, mainly on his health. All this is summarized in the first section. The research is based on the comparison of the effects of stress on employees working at different positions even within the sexes in the Faculty Hospital in Hradec Králové. Are attached and possible recommendations to eliminate stress. Keywords: stress, working stress, health professions, stressors, management

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 9

1.3

Metodika ................................................................................................... 9

2 Pojem STRES

10

2.1 Zátěžová situace...........................................................................................10 2.2 Definice stresu............................................................................................. 11 2.3 Druhy stresu ................................................................................................13 2.4 Příznaky stresu ............................................................................................14 2.5 Fáze stresu ...................................................................................................15 3 Příčiny stresu

18

3.1 Rozdělení stresorů .......................................................................................18 3.2 Vnější a vnitřní stresory ............................................................................. 20 Vnější faktory stresu..................................................................................... 20 3.3 Stress management .................................................................................... 24 4 Zvládání stresu a jeho důsledky

25

4.1 Reakce na stres ........................................................................................... 25 4.2 Předcházení stresu ..................................................................................... 26 4.3 Vliv stresu na zdravotní stav člověka ......................................................... 28 5

Stres u zdravotnických profesí

31

5.1 Zdravotnické profese ...................................................................................31 5.2 Rizikové faktory ve zdravotnictví............................................................... 33 5.3 Prevence stresu u práce ve zdravotnictví ................................................... 33 6

VÝZKUMNÁ ČÁST

35

6.1

Historie a představení společnosti ......................................................... 35

6.2

Cíl výzkumu............................................................................................. 36

6.3

Metodika výzkumu ................................................................................. 36

6.4

Výsledky výzkumného šetření ................................................................ 39

7

Doporučení pro praxi

50

7.1

Adaptace a coping ................................................................................... 50

7.2

Praktická doporučení...............................................................................51

7.2.1 Doporučení pro oblast fyziologickou ....................................................51 7.2.2 Doporučení pro oblast emocionální .................................................... 52 7.2.3 Doporučení pro oblast behaviorální.................................................... 54 7.2.4 Doporučení pro oblast osobního růstu ............................................... 55 7.2.5 Doporučení pro oblast zvládání pracovního stresu ............................ 56 8

Diskuze

58

9

Závěr

61

10 Literatura

62

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod V moderní době je stres již zcela přirozenou součástí našeho života. Je ale nutné si uvědomit, kdy je stres ještě přirozený a kdy ho už považujeme za zcela škodlivý. Stejně jako stres může mít různé podoby i reakce na něj může být dost odlišná. Individuální odpověď na stres závisí na zranitelnosti člověka a také na jeho osobnostních vlastnostech, díky kterým se stresem dokáže vyrovnat. Výzkumy říkají, že člověk by si svůj den měl rozplánovat do třetin. Každá třetina má 8hodin. Jednu třetinu dne by měl člověk věnovat práci, druhou relaxaci a zábavě a tu poslední spánku. Jakmile začneme zanedbávat odpočinek či volný čas kvůli práci vzniká problém – problém zvaný stres. Tělo nás upozorňuje různými signály, že není něco v pořádku. Jen mu stačí naslouchat a včas vypnout náš „pohotovostní režim“. Jakmile si začneme nakládat více než je v lidských silách, vyčerpáme naše psychické i fyzické rezervy. Ano, krátkodobá zátěž může vést k pozitivní stimulaci k vyšším výkonům, ale dlouhodobě se tento stav nedá udržet. Protože dlouhodobá zátěž může i zabíjet. Stres se nachází na všech pracovištích, může mít dobré, ale i špatné účinky na jedince, jeho pracovní výkon, zdraví a pohodu. Jelikož v práci trávíme mnoho času někdy i 12 hodin denně, proto je potřebné stresovým situacím raději předcházet a pracovní stresory eliminovat. To je úkol pro zaměstnavatele, snažit se odstranit tyto stresory, jelikož čím budou zaměstnanci šťastnější a méně stresovaní, tím více dojde ke zvýšení výkonnosti v práci. Stres ve zdravotnictví jsem si pro svou bakalářskou práci vybrala proto, že si myslím, že tyto pomáhající profese jsou jedny z nejvíce prací ohrožených stresem. Nejenže na ně působí obecné pracovní stresory, ale musejí se i každodenně vyrovnat s lidským utrpením a bolestí. Bohužel momentální situace nenasvědčuje tomu, že by se alespoň ekonomická situace ve zdravotnictví měla zlepšit.

8

1.2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je analyzování obecných stresorů na pracovišti a jejich následné specifikování u zdravotnické profese. Ve zdravotnictví, konkrétně ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, budu porovnávat míru působení vybraných stresových faktorů na střední a vyšší management. Po zjištění míry působení stresorů u managementu a jejich následném porovnání, se pokusím navrhnout možná doporučení, jak se stresu vyvarovat nebo ho alespoň zmírnit.

1.3 Metodika Svoji práci jsem rozdělila do dvou částí, na část teoretickou a výzkumnou. Pro zpracování teoretické části jsem čerpala z odborné literatury zabývající se danou problematikou, jejíž seznam je uveden níže a také z některých internetových zdrojů. Pro výzkumné šetření jsem si zvolila metodu dotazování, techniku dotazníku vlastní konstrukce. Shromážděná data budou zpracována a zanesena do tabulek podle jednotlivých oblastí příznaků stresu – dle fyziologické, emocionální a behaviorální oblasti. Budu porovnávat míru účinku stresu u managementu ve Fakultní nemocnici, kde jsem si management rozdělila na dvě části – střední a vyšší management.

9

2 Pojem STRES 2.1 Zátěžová situace Když bychom ve slovníku hledali slovo „stres“, našli bychom definici : „ Stres je setrvalá, dlouhodobá tělesná nebo duševní zátěž, vznikající v důsledku přehnaně vysokých nároků či škodlivých podnětů.“ Pro mnoho lidí zní slovo stres jako poměrně negativní a tísnivý pojem. Většina z nás toto slovo používá při situacích, kdy se toho na nás valí moc nebo nám již docházejí síly. Ale než začneme pojem stres rozebírat, měli bychom si definovat, co znamená pojem zátěžová situace. Je to proto, že zátěžová situace na nás působí jako první a teprve její nezvládnutí v nás vyvolá stres. „Pokud dosadíme sílu v přeneseném smyslu za všechno, co člověka na jednu stranu motivuje, popohání, podporuje a nastartuje, a na druhé straně vše, co mu brání, ruší ho, zlobí nebo odklání, pak je jasné, psychický tlak vzniká často tehdy, když v člověku bojují rozdílné pocity.“ (John F. Peters-Kühlinger G., 2006) Mezi zátěžové situace také patří náhlé změny, existenciální nouze, krizové situace, dokonce i katastrofy. Způsob zvládání zátěžových situací je u každého jedince rozdílný, jelikož co stresuje u jednoho, nemusí druhý jako zátěž pociťovat. Toto subjektivní vnímání je silně závislé na dané osobnosti člověka. „To, co nás dostane pod tlak, většinou nejsou události samotné, ale naše pocity, které jsou s těmito událostmi spojené.“ (John F. Peters-Kühlinger G., 2006) Obecně řečeno, jsou to takové situace, kdy je potřeba vykonat větší výkon nebo vyšší úsilí, které pro nás není standardní. Jelikož jsou tyto situace pro nás daleko náročnější, nevystačíme si u nich jen s navyklými vzorci chování.

10

Rozlišujeme 3 stupně zátěžových situací podle intenzity: prosté – vyžadují naše zvýšené úsilí, ale člověk se s nimi vyrovná sám bez psychického narušení konfliktogenní (frustrující) - vedou k nežádoucím psychickým stavům (stres, frustrace, konflikt), nakonec se dají zvládnout patogenní - vedou k různým chorobám, poruchám či až k neurózám Absolutní rozdíly mezi těmito typy nejsou, vždy totiž záleží na subjektu, který situaci prožívá. Jelikož každý z nás je jiný a tak i jeho reakce na danou situaci je odlišná od ostatních. Odborná psychologická literatura tyto zátěžové situace, ovlivňující rozvoj celé osobnosti, nejčastěji třídí na: frustrace, deprivace, stres a konflikt, přičemž: frustrace – vzniká, když se nám na cestě za naším cílem postaví překážka, brání nám v uspokojení určité potřeby; znakem je zmaření uspokojení; deprivace - psychický stav označovaný také jako protahovaná frustrace, vzniká, když není dlouhodobě uspokojována základní potřeba; stres - je stav organismu, který je odezvou na nadměrnou tělesnou či psychickou zátěž; je to silná frustrace, která vzniká tehdy, působí-li na člověka podnět dlouhou dobu, nebo ocitne-li se v nesnesitelné situaci, které se nemůže vyhnout, a setrvává v ní; konflikt - je psychický stav, kdy se jedinec ocitá ve střetu dvou nebo více protichůdných sil (např. vzájemně se vylučujících motivů, potřeb, zájmů, názorů).

2.2 Definice stresu Původem je slovo stres anglosaského původu. V angličtině má slovo „stress“ význam tlaku, tísně či zatížení. A když se zaměříme na latinské slovo „stringo, stringere“, odkud bylo anglické slovo převzato, tak tam se význam mění na „stahovati, utahovati“. Nejspíše je to proto, že dříve byli lidé daleko více tělesně zatíženi. Proto bylo toto slovo spojováno spíše s tělesnou námahou. Dnes se stres vyvolaný tělesným přetížením změnil spíše na stres duševní, jelikož ten dnešní 11

život se dost podstatně liší od minulosti. Život lidí se na samém počátku jejich existence řídil naprosto jinými pravidly a jejich tempo také. Jedinou prioritou bylo přežít, což znamená zajistit bydlení a získat potravu. Současný život ale probíhá naprosto jinak. Skoro každého z nás trápí přeplněný diář povinnostmi, schůzkami a náš největší protivník je čas. I když technika jde dopředu a my máme k dispozici stále více strojů a přístrojů, které by nám měli ušetřit čas a energii, přesto se stále potýkáme se všudypřítomným napětím, nedostatkem času a vzrůstající nervozitou. Shrneme-li, co pojem stres je:„ Stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná.“ (Křivohlavý, 1994) Pracovník, na kterého působí stresory, nepodává optimální výkon. Pod vlivem stresu člověk automaticky sahá k rutinnímu způsobu jednání a chování, jelikož nad ním nemusí tolik přemýšlet, protože ho dobře zná. Tvořivost a experimentování se vytrácí, energie na ně už nezbývá. Nedokážeme zvážit všechny nabízející se možnosti řešení problémů nebo úkolů. Už je to tak, nejlepší pracovní výkony totiž podávají odpočatí a spokojení pracovníci. Lidé potřebují vědět, že mají jistotu a nemusí se bát o své místo, potom totiž ke své práci přistupují se zájmem a nadšením.

12

2.3 Druhy stresu Podle toho, jak na člověka stres působí, rozlišil vědec Hans Selye stres na pozitivní (eustres) a negativní (distres). Tyto dva typy se neliší svojí chemickou skladbou, ale liší se právě naší reakcí na ně. U eustresu se v nás většinou mísí příjemné napětí s radostí, že jsme dosáhli našeho cíle a jeho důsledkem bývá ponaučení, zkušenost nebo vyšší výkon. Na rozdíl od distresu, kdy se cítíme zoufalí, přetížení a ztrácíme, tak důležitý pocit jistoty. Toto negativně vnímané napětí může vést až k různým chronickým onemocněním. EUSTRES Kladně působící stres, který má konstruktivní sklony a vyvolává v nás motivaci k další akci, jelikož se objevuje většinou tam, kde máme situaci pod kontrolou. Při zvládnutí určité situace či dosažení cíle nám eustres přináší úlevu a radost. Je vázán na pozitivní emoční procesy jako radostné vzrušení nebo nadšení. DISTRES Tento negativní stres je často doprovázen zápornými emocemi jako zklamání, strach a v některých případech dokonce agrese. Jelikož se necítíme dobře a naopak se cítíme něčím ohroženi, vzniká v nás pocit nedostatku sil ke splnění úkolu. PRACOVNÍ STRES U většiny lidí není práce jednoduchá a odpočinková, naopak vyvolává psychickou zátěž. I přes rychlý vývoj techniky, jako jsou informační a komunikační technologie, roste objem práce, zvyšuje se časový tlak na zaměstnance a celkově se pracovní tempo zrychluje. Hlavně vedoucí pracovníci a manažeři se potýkají s nadměrnou odpovědností a časově náročnými úkoly. U začínajících manažerů se často setkáváme s dlouhodobým stresem, jelikož pracují většinou i více jak 12 hodin denně bez přestávek. To všechno v nich může po určité době vyvolat duševní únavu chronického charakteru, různé neurózy či psychosomatická onemocnění, protože

13

jejich fyzické i psychické zdraví je velice oslabeno. Pravdou je, že někteří pracovníci krátkodobý stres vnímají jako pozitivum, jelikož se jejich pracovní výkon zvýší a působí jako motivátor k dosažení maximálního výkonu. Naopak ale dlouhodobé psychické zatížení v pracovním procesu pracovní výkon zhoršuje, oslabuje paměť a koncentraci, a dále se zpomalují procesy rozhodování a myšlení. Tím pádem se snižuje kvalita výkonu a může docházet k pracovním úrazům, nehodám, ale i chybným rozhodnutím v důležitých věcech. Náročnou práci vykonávají i lidé v sociální či zdravotnické oblasti, kteří se spíše věnují duševní činnosti. Největším problémem je neschopnost se odpoutat od cizích problémů či nedořešených úkolů. Duševní únava je daleko horší než ta únava fyzická. Psychická únava souvisí velice úzce se zdravotním stavem, takže snižuje imunitu celého systému. Psychickou únavu může způsobit nahromadění i drobných stresových situací a může pro pracovníka i znamenat konec vykonávání duševní činnosti.

2.4 Příznaky stresu Příznaky stresu se můžou projevit ve 3 oblastech (Mayerová, 1997):
Fyziologické poruchy: zahrnují změny krevního tlaku, zvýšení srdečního tepu, obtíže s dýcháním, svalové napětí, diabetes. Příznaky: -

bolesti páteře

-

bušení srdce

-

bolesti břicha, průjem, plynatost

-

nechutenství

-

bolest na hrudi

-

časté nucení k močení

-

bolesti nebo pocení rukou a nohou

-

bolesti hlavy nebo migréna

-

dvojité viděné

14


Emocionální poruchy: se projevují úzkostí, depresemi, agresivitou, nižší sebejistotou, špatnými intelektuálními funkcemi, zejména neschopností koncentrovat se a rozhodovat, nervozitou, podrážděním, přecitlivělostí vůči nadřízeným, pracovním neuspokojením. Příznaky: -

pocit únavy, poruchy pozornosti

-

prudké a výrazné změny nálad

-

nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav

-

zvýšená podrážděnost, úzkost

-

nadměrné snění, omezení sociálních kontaktů


Behaviorální poruchy: zahrnují snížení výkonnosti, pracovní absentismus, úrazy, vyšší úroveň fluktuace, požívání alkoholu a jiných návykových drog, impulzivní chování, obtíže v komunikaci. Příznaky: -

nechutenství nebo přejídání

-

konzumace alkoholických nápojů

-

závislost na alkoholu a drogách

-

užívání léků na spané nebo na uklidnění

-

zhoršená kvalita práce nebo snížené množství práce

-

poruchy spánku, obtížné usínání

-

nerozhodnost, naříkání

-

vyhýbání se zodpovědnosti

-

vyšší nemocnost, pomalé uzdravování

2.5 Fáze stresu

15

Stres je normální reakcí na různé změny, zklamání i obtížné životní situace. Stres můžou vyvolat různé druhy událostí v lidském životě. Každý sám za sebe nejlépe ví, které situace u něj vyvolají pocity napětí či emoce. Tyto pocity napětí narušují klidný chod našeho organismu a ten na to patřičně reaguje. Je to reakce naprosto přirozená a velmi důležitá, jelikož nám pomáhá přežít v nepříznivých podmínkách. Od okamžiku, kdy stres vzniká, až k opravdu krizovému okamžiku můžeme rozlišit 3 fáze stresu: Fáze varovná (poplachová, alarmová) Fáze adaptační (odolávání, rezistence) Fáze vyčerpání (exhaustivní) 1. Fáze varovná – Jde o okamžik, kdy nám organismus dává jasný signál, že stresový faktor je přítomen. V tomto okamžiku náš organismus varuje svými signály a mobilizuje všechny své obranné prostředky. Rozšiřují se nám zorničky, zvyšuje se srdeční činnost. Tyto tělesné reakce jsou pro člověka varováním. Z nadledvin se vyplavují hormony jako adrenalin, stresový hormon kortizon a ACTH (adrenokortikotropinu tj. hormonu, který podněcuje činnost kůry nadledvin). Pokud člověk včas zachytí tyto signály a uvědomí si vznik stresové situace, má možnost situaci posoudit a včas zareagovat. V tomto případě se stresová situace vůbec neprojeví. Jestliže je ale stresová situace silnější a člověk už nemá sil se stresu postavit, dostaví se skutečný stres. Taková to situace nese název varovná fáze. 2. Fáze adaptační – Přejde-li stres počáteční varovnou fázi, dostaneme se do fáze adaptační. Jde o fázi, kdy organismus začíná se stresovým faktorem opravdu bojovat. Takže ztrácí mnoho energie a proto se můžou u člověka dostavit frustrující stavy. Když je člověk dlouhodobě vystaven stresorům, organismus se na ně začíná adaptovat. Adaptace probíhá díky zvětšeným nadledvinám a větším množství kortizolu. V této fázi se většinou všichni běžně nacházíme a žijeme v ní, protože stresy na nás působí dennodenně a možná kdybychom se stresu

16

úplně zbavili, byli bychom ve stresu více, než jsme. Jelikož stresu se nikdy zcela zbavit nejde.

3. Fáze vyčerpání je poslední fáze obecného adaptačního syndromu. Většinou k ní dochází tehdy, působí-li stresový faktor na člověka příliš dlouho a organismus již není schopen se adaptovat. Dochází k celkovému vyčerpání a zhroucení celého organismu. Nadledviny přestanou fungovat a člověk může v tomto stavu dokonce i zemřít na nedostatečnost své obranné funkce. Další působení stresového faktoru může u člověka vyvolat celu řadu psychických a psychosomatických onemocnění jako je únava, pocity úzkosti i deprese.

17

3 Příčiny stresu 3.1 Rozdělení stresorů Stres je důsledek nebo odpověď na činnost či situaci, která klade speciální požadavky na osobnost (fyzického nebo psychického charakteru). „Stres zahrnuje interakci osoby a prostředí. Fyzické a psychické požadavky prostředí, které vyvolávají stres, nazýváme stresory. Přestože stresory mají různé formy, mají též něco společného; vytvářejí stres nebo potencionální stres, jestliže je jednotlivec vnímá jako požadavky, které mohou překročit jeho možnosti reagovat na ně přiměřeně.“(Mayerová, 1997) Většinou se pojem stresor používá jako okolnost, podmínka či podnět, která na člověka doléhají a způsobují mu stres. Můžeme to pojmout i jako „negativně působící vliv na člověka“. V našem každodenním životě se naskytne řada obtížných a důležitých situací, které musíme hned či později řešit. Mnoho stresorů, které na nás působí si ani neuvědomujeme. A ty, kterých jsme si vědomi, jsou individuální pro každého člověka, protože jestli se pro nás určitá situace stane stresorem, rozhodujeme my sami, hlavně naše psychika. Pracovní stresory Nynější společnost je založena na tržních vztazích a spotřebním chování. V konkurenčním boji se lidé snaží podat co největší výkon, být úspěšný ve všech směrech, překonávat dané překážky a pokorně se vyrovnávat s novými požadavky a nároky na dané pozici. Ale je také potřeba si uvědomit, že kapacita člověka není neomezená a její překročení může mít negativní dopady, jak zdravotní, tak i výkonnostní. Stresorů na pracovišti působí celá řada, jako například tyto:

18


časový tlak a rozsah odpovědnosti za úkoly stále stoupá
v zaměstnání se často objevují problémy s provozem a vnitřním řízením
konflikty se zákazníky, spolupracovníky či nadřízenými nejsou výjimkou Po shrnutí uvedených faktorů většinou dochází k projevům jako:
výkonnost pracovníků klesá
dodržení termínů není v lidských silách
pracovníci volí jako únik nemoc
velký výskyt nehod a úrazů
konflikty na pracovišti jsou intenzivní a někdy přerůstají až v šikanu (mobbing) Ať člověk prožije negativní nebo pozitivní stres, důležité je pochopit zdroj stresu. Proto je nejlepší sledovat nejen stres, který na nás působí v pracovním prostředí, ale i životní stres. Pro různé jedince může být stresorem něco jiného. Pro někoho to může být neuspokojená základní potřeba (hlad, zima), pro jiného změna sociální (zhoršení životní úrovně, rozpad rodiny). Hans Selye (in Křivohlavý, 1994) rozlišuje stresory na fyzikální stresory, jako je alkohol, nikotin, kofein, nízký obsah kyslíku, vibrace, hluk, změny tlaku vzduchu nebo i přírodní katastrofy. A do druhé skupiny řadí emocionální stresory jako úzkostnost, zármutek, strach, zlobu a nepřátelství. Dále můžeme stresory také rozlišit na makrostresory a ministresory, které vyjadřují mírné až velmi mírné okolnosti vyvolávající stres. Tyto stresory se spíše nabalují až propuknou ve velký problém, se kterým se člověk vnitřně velmi těžko vypořádává a to v něm vzbuzuje rostoucí vnitřní tíseň.

19

Makrostresory jsou vlivy, které mohou působit jen krátkodobě, ale mají závažné důsledky. Kolikrát obsahují i destruktivní účinky, které jedinec těžko ovládá. Stresovými faktory bychom se měli zabývat komplexně, jelikož vše souvisí se vším. Když se nám nedaří v práci, vyvolává to v nás stres, který si přinášíme i domů a naopak. Tudíž stres působící na naši psychiku se odráží i na našem fyzickém zdraví a fyzicky působící stres přenáší odezvu k naší psychice.

3.2 Vnější a vnitřní stresory Vnější faktory stresu

Stresující události V našem životě nás potkávají různé stresující události, ani nás nemusejí nějak zaskočit či traumatizovat, ale můžou být pro nás natolik silné, že ovlivní naši osobnost i naše osobní hodnoty. Většinou to bývají negativní události, ale i ty pozitivní nám můžou změnit pohled na život. Pro všechny z nás jsou stresující okamžiky hlavně ty, které nás potkají většinou jen jednou nebo párkrát v životě, jsou to situace neobyčejné, které sebou nesou určitou dávku odpovědnosti, a proto bychom se na to měli umět alespoň trochu připravit např. svatba, narození dítěte, pracovní povýšení. Traumatické zážitky Tyto zážitky nás mohou potkat kdykoliv a kdekoliv. Lidé si sebou nesou z dětství určitá rodinná tajemství, ale bohužel většinou i nějaké trauma, které zažily. Tyto zážitky vyvolávají silný stres, když situaci prožíváme, ale i po ní. Většinou si tyto zážitky sebou neseme celý život a ovlivňují určitá naše rozhodnutí a jednání. Například traumatický zážitek jako znásilnění v dětství, v ženě vyvolá odpor k sexuálnímu životu se svým partnerem v dospělosti. Silně traumatizující pro nás můžou být i různé přírodní katastrofy a pohromy, jako povodně, války, dopravní nehody nebo ohromné požáry a atd. 20

Každodenní frustrace Někdy velice záleží na tom, jak začneme den. Stačí po ránu pár nehod u snídaně, dopravní zácpa při cestě do práce, následně zmeškané pracovní jednání a máme pocit, že se nám smůla lepí na paty. Při takovýchto situacích je důležité drobnému stresu nepodlehnout, jelikož jak jsme si řekli, stres má hromadící se tendenci, takže z malého problému může vzejít problém obřích rozměrů. Vlivy okolností života Prostředí, které nás doma nebo v práci obklopuje, je pro nás velmi důležité, jelikož nám určitou mírou pomáhá zvládnout stres, který na nás působí. Každý člověk si udržuje od ostatních lidí určitý odstup, protože každý z nás má podvědomě vymezený osobní prostor, kam druhé lidi pustí. Když je nám někdo sympatický, pustíme ho k sobě vždy blíže, než někoho s kým si nerozumíme. Jelikož je každý člověk individuum, tak i osobní prostor každého je individuální. Proto si můžeme všimnout, že pro někoho je narušení osobního prostoru velmi stresující, naopak někdo jiný nás klidně pustí i do své intimní zóny. K tomu aby člověk byl spokojený, by měl mít k dispozici čistý vzduch, čistou vodu, přiměřenou teplotu a nízkou míru hluku. Vnitřní faktory Časová zátěž, spěch Časový stres je v duševních činnostech, například i ve zdravotnictví velmi negativně přijímán. Jelikož i pouhé vědomí, že něco musíme, nás velmi stresuje a může to ohrozit naši výkonnost. Spěch zhoršuje naše vnímání a koncentraci, a proto práci nemůžeme dokončit v pohodě a klidu. Spěch je také nepříjemný proto, že zaměstnanci mají pocit nucení, a to narušuje jejich normální pracovní tempo. Hlavně tento pracovní shon negativně ovlivňuje naše emoce, vyvolává v zaměstnancích neklid a napětí. Rozhodování a odpovědnost 21

Stres prožíváme vždy, když se rozhodujeme mezi dvěma nebo více možnostmi při určité situaci. Volba není snadná, když jsou si možnosti podobné a ještě větší stres v nás může vyvolat to, jaké naše rozhodnutí bude mít důsledky. Stresová situaci může vzniknout i tehdy, když neseme za své rozhodnutí velkou míru odpovědnosti. To se většinou týká rizikových povolání, jako je zdravotnictví, doprava a vysoké manažerské posty. Lidská osobnost OSOBNOST TYPU A a B Lékaři Freidman a Roseman provedli ve 20. století výzkum, jaký vztah je mezi určitou formou chování lidí a výskytem různých druhů chorob srdce a krevního oběhu. Výsledky ukázaly existenci dvou typů osob. „Osobnost typu A, je daleko náchylnější k infarktu a mrtvici než lidé s osobností typu B. Dokonce je toto riziko u osobnosti A dvojnásobně vyšší.“ (Kraska-Lüdecke, 2007) Osobnost typu A je ctižádostivá, netrpělivá, silně orientovaná na výkon, je perfekcionistická. Ochotně přebírá odpovědnost za svůj díl práce. Zpravidla uvažuje v extrémech, všechno chce mít dokonalé. Vnitřní neklid a napětí nebývají na první pohled patrné, naopak si druzí spíše myslí, že mají , co dočinění s naprosto klidným a sebevědomím člověkem. Osobnost typu B jedná ve stresových situacích jinak, pozvolněji. Dokáže získat nadhled, věci bere jen tak vážně, jak je zapotřebí, do ničeho se nevrhá po hlavě. Zachová si klidnou hlavu, stanoví si priority, to co je nepodstatné, odsune na druhou kolej. Tato osobnost se dokáže vydatně odpočinout, nepotřebuje se za ničím ustavičně hnát. Když shrneme základní charakteristiky chování osobnosti typu A do několika oblastí, získáme 5 zásadních oblastí.

22


Časová tíseň a netrpělivost – Jejich charakteristickým rysem je roztržitost, nervozita a častá únava. Většinou tito lidé neustále někam spěchají a mají pocit, že nic nestíhají. Často rychle mluví, rychle jezdí a současně dělají více věcí najednou.
Soutěživost a úspěch – Dopředu tyto lidi žene silná touha po vítězství a obrovská touha dosažení úspěchu. Málokdy jsou doopravdy spokojeni s výsledky své práce a svým postavením v podniku. Potřebují být nejlepší za každých okolností.
Hostilita – U těchto osobností můžeme sledovat nepřátelské projevy vůči druhým, nemusí to být typická agrese, ale druh určité zloby.
Udržování si kontroly nad situací – Lidé typu A nesnášejí pocit nejistoty a ztráty vlády nad danou situací. Snaží se za každou cenu si zachovat kontrolu nad situací. Nesnáší bezmocnost.
Pozorovatelné znaky v projevu – rychlá gestikulace, velké napětí v obličeji a strnulý úsměv, zrychlení všech aktivit, velká rychlost a množství řečových projevů Mezilidské vztahy Jednou z hlavních hodnot člověka je rodina a jeho přátelé. Je to proto, že nám poskytují pocit jistoty, bezpečí a tato podpora nám pomáhá zmírnit stres, který na nás působí každodenně všude okolo. Ale také pro nás tyto vztahy můžou být velkým stresorem v této moderní době. Nejenže prožíváme stres pracovní, ale působí na nás i stres v soukromém životě. Většinou je to proto, že spousta lidí se pořád za něčím honí. Sotva skončí v práci, jedou domů uklidit, navařit a tak dále. Spousta takových lidí si pořádně nedokáže odpočinout ani doma. Dalším takovým problémem je stres, který prožíváme ve vztahu. Stres ve vztahu nemusí nutně vznikat z velkých hádek a neshod. Můžou k němu vést i maličkosti, které jsou ale pro našeho partnera zásadní. Neshodám se prostě nevyhneme, důležité je jim umět předejít nebo je rychle urovnat. Nesmíme tomu podlehnout, i když každý máme jiné představy a plány. Proto je velmi důležitá komunikace a trpělivost.

23

Co se týče vztahů na pracovišti, tak vztahy mezi pracovníky mohou ovlivňovat reakce pracovníků na ostatní problémy v organizaci. Dobré personální vztahy nám pomáhají k dosažení pracovních i osobních cílů, na rozdíl od těch špatných, které ovlivňují, jak práci jednotlivců i celého týmu. Mezilidské vztahy jsou velmi důležité, protože stejně jako mohou být zdrojem stresu, tak i lidského pochopení, podpory a ochrany.

3.3 Stress management Abychom si přiblížili pojem stress management, musíme vědět, na jaké bázi funguje. Zabývá se hlavně identifikací zdrojů a příčin stresu. Důležité je zmapování veškerých stresorů. Stresorů, které na nás působí, ať už v profesionálním nebo osobním životě a poté ukazuje možné techniky zvládání stresu. Chceme-li stres ovládnout, musíme vědět, odkud se bere. Nejvíce se zaobíráme velkými stresory, jelikož jejich zásah pro nás většinou znamená obrovský zásah do života. Ale opak je pravdou, nejvíce nás právě ohrožují ty malé, ty které v našem životě většinou ignorujeme a oni se dál a dál hromadí. Přitom nám neustále znepříjemňují život a tím nahlodávají naše duševní zdraví. Převážná část negativního stresu přichází zevnitř, jelikož velice podstatný vliv na stres pro mnoho lidí má naše schopnost zorganizovat si čas. Přitom někdy stačí jen lépe si zorganizovat povinnosti a uvědomit si, co je, a co už není nezbytně nutné udělat hned. Faktor stresu potom jen přispívá k našemu pocitu, že se na nás vše „sype“. Je tedy důležité umět ovládat svůj stres a nenechat ho, aby on ovládl nás. A v této části se stress management těsně propojuje s time managementem, který nás učí plánovat si čas, stanovovat priority a cíle a také nabádá k tomu, jaké aktivity či věci eliminovat. Dále také definuje rozložení činností během dne, předpoklady ke kvalitnímu využití času a naplánování pracovního týdne v reálných podmínkách.

24

4 Zvládání stresu a jeho důsledky 4.1 Reakce na stres Jestliže stresor vyvolává stresovou reakci, většinou u nás proběhnou 3 fáze stresu, které jsme si popsali již v předchozí kapitole. Když se člověk není sám schopen stresu bránit, může přijít i reakce ve formě pasivity. Většinou je to spíše stav přechodný a vzbuzuje v nás pocity beznaděje a bezmoci. I „mince“ stresu má vždy dvě strany – když je stres jednorázový a my ho kladně vyřešíme, dostaví se zaslouženě odpočinek. Ať už fyzický, tak psychický a v nás roste motivace ke zvládnutí dalších obtížných úkolů a situací. Jakmile ale stres překročí hranici dlouhodobého nezvládnutého stavu, má to na člověka negativní dopady. Má většinou pocit neschopnosti a je pro něj specifický postoj poraženého. Nejčastější je únikové chování nebo agrese vůči okolí. Člověk si velmi rád zkresluje skutečnost a popírá své problémy. Lidé často neradi přiznávají ostatním ale i sami sobě, že něco nezvládli nebo udělali špatně. V tomto případě hledají nějaké zdůvodnění nebo ospravedlnění. Mezi formy úniku patří:
Fantazie a snění – Člověk utíká do svého světa fantazie nebo světa vysněného, protože se zde cítí v bezpečí a vše se odehrává podle jeho představ. Problémem ale je, že tato forma potlačuje realitu. Jde o mechanismus uspokojení frustrovaných potřeb.
Izolace – Lidé se stahují sami do sebe, skrývají se před lidmi a utíkají do samoty. Izolace je často spojena s rezignací.
Represe – Tato forma u člověka proběhne, aniž by si to uvědomil, neovlivnil jí nijak vůlí. Člověk dokáže se svého vědomí vytěsnit prakticky vše, co je mu nepříjemné nebo mu nepříjemnou událost připomíná. „Jedná se o určitý moment našeho života, který je naší vnitřní cenzurou potlačen a vytěsněn z našeho vědomí“ (Křivohlavý, 1994, str. 61)

25


Únik do nemoci nebo k náhradním činnostem – např. ke gamblerství, alkoholismu nebo drogové závislosti.
Popírání situace – Nebezpečná strategie zavírání očí před problémem. Člověk popírá, co se stalo tím, že nechce slyšet žádné připomínky ani informace o události. Snaží se sám v sobě popřít či potlačit tuto událost. Formy agrese můžou nabrat podobu:
Přímá nebo verbální agrese – Skutečné napadení domnělého útočníka.
Skrytá neboli nepřímá agrese – Většinou se projevuje na pracovišti, kde jsou špatné mezilidské vztahy. Daleko lépe ji ovládají ženy. Často tuto formu agrese doprovázejí různé intriky, pomluvy, sarkasmus i závist od spolupracovníků.
Přenesená agrese – Agrese se obrátí vůči jinému objektu a ne proti útočníkovi.
Projekce – Člověk, který vidí svoje chyby na druhých. Promítá si své křivdy, neúspěchy, přání a tužby do druhých osob.
Racionalizace – Snaha pracovníka racionálně obhájit nevhodné či neopodstatněné chování před nadřízeným, kolektivem i sám před sebou.
Bagatelizace – Zlehčování vlastního problému nebo neúspěchu.
Identifikace – Stres se stává relativně schůdnější, když vidíme, že některé věci netrápí jen nás. Ztotožnění se s určitou skupinou lidí, významnými osobnostmi nebo sny. Pozor ale na potlačení své vlastní identity.

4.2 Předcházení stresu

26

Předejít stresu je vždy daleko jednodušší než řešit jeho následky. Když se stresu naučíme vyhýbat nebo se mu alespoň přizpůsobíme, je to ta nejlepší strategie. Je velmi důležité naučit se rozpoznávat signály blížící se stresové situaci, být o krok napřed a předvídat. Když se toto naučíme a osvojíme si to, máme velkou šanci se stresem racionálně vyrovnat. Každý jsme jiný, a proto si každý z nás musí zvolit svoje metody pro zvládnutí stresu, které mu pomáhají. Naším cílem by tedy mělo být dosáhnout lepší rovnováhy a ne stres ze svého života absolutně vyloučit. Je pár věcí, které nám pomůžou život se stresem ulehčit. Mezilidské vztahy – kamarádi Velmi cenným dělitelem stresu nám mohou být přátelé. Přátelství jsou pro nás v životě velmi důležitá. Nejenže se jim můžeme svěřit, což nám pomáhá překonat pocit samoty, vyčerpání i bezradnosti, ale zpravidla nás hřeje pocit spojenectví. To že máme s někým společné zájmy, koníčky i hodnoty nám dodává nové podněty a zpětnou vazbu. Proto je důležité mít alespoň jednoho přítele, kterému se bez problémů můžeme svěřit, kdo nás vyslechne a rozumí nám. Zdravá výživa Ano, pro zdravý styl života je důležitá i správná strava a dostatečný příjem tekutin stejně jako dostatek spánku. I když si to lidé v této uspěchané době neuvědomují, podřezávají si tím vlastní větev svého zdraví. Stres může vyvolat různé poruchy v jídle jako přejídání se nebo dokonce úmyslné hladovění. Proto je velmi důležitý začátek dne začít plnohodnotnou snídaní, nejenže působí jako vynikající nárazník proti stresu, ale slouží nám i jako výborný energetický start do celého dne. Stále platí teorie, že bychom měli přijímat dostatek ovoce, zeleniny a naopak živočišné tuky vynechat. Pro pitný režim platí, vypít za den 1,5 až 3 litry denně bezkalorických tekutin. Sport I pohyb a sport jsou pro šťastný život důležití. Při pravidelném pohybu se zbavujeme nahromaděného stresu a uvolňuje svalové napětí v celém těle. „Lidé, 27

kteří jsou fyzicky fit, cvičí a sportují, mají většinou pozitivní přístup k životu, jsou schopni se dívat na věci s humorem, sportovně a bez přehnaných reakcí. Více si věří a jsou sebejistější.“ (Rheinwaldová, 1995) Dostatek spánku Z vědeckých výzkumů vyplívá, že stres zabraňuje regeneraci nervového systému, proto je velmi důležité dodržovat spánkový režim. Optimální je 6-8 hodin spánku denně pro načerpání psychických i fyzických sil člověka. Stres bohužel může způsobovat poruchy spánku jako nespavost nebo naopak stálou únavu. Pozitivní myšlení Pokud je člověk dobře naladěn, vše se mu daří a cítí se spokojený. Tato rovnováha je důležitá pro zdraví i psychiku každého z nás. Je však velmi křehká a bývá často narušena působením okolí. „Lidé optimističtí a mající vyšší sebevědomí jsou více odolní vůči stresu. Takže abychom byli více odolní, je nutné posílit

sebevědomí

a

změnit

negativní

automatický

způsob

myšle-

ní.“(Rheinwaldová, 1995)

4.3 Vliv stresu na zdravotní stav člověka Únava x Chronický únavový syndrom Únava je prvotním příznakem vyčerpání organismu, která většinou vzniká působením dlouhodobého stresového faktoru. Často ji předchází špatná nálada a podrážděnost, ale únava nebývá nikdy dlouhodobá. Na rozdíl od únavového syndromu, který jako chronické onemocnění může trvat měsícem, ale i roky. Většinou vzniká u pracovníků, kteří jsou dlouhodobě vystaveni těžkým psychosociálním stresorům. Mezi příznaky CHÚS patří pocit únavy i po malé fyzické zátěži, poruchy spánku, bolesti hlavy a další. Následkem můžou být deprese, zhoršení zraku i paměti. CHÚS nejvíce postihuje osoby ve středním věku, na pohlaví nezáleží. Hypertenze

28

Jakmile na nás působí větší stres, ihned se nám většinou zvýší krevní tlak, který má varovnou funkci. Když k zvyšování krevnímu tlaku opakovaně může vzniknout trvalá hypertenze. K hypertenzi přispívá i dnešní životní styl, jako je kouření, nadmíra alkoholu, nezdravá strava. Ischemická choroba srdeční (infarkt myokardu) K infarktu myokardu může dojít po větším rozrušení nebo rozčílení. Tato nemoc má vazbu na více faktorů, stejně jako hypertenze. Při takovém záchvatu dochází k zúžení koronárních tepen, což zamezí přísun živin a kyslíku k srdci. Při úplném uzavření tepny dochází často k srdečnímu záchvatu. „Tyto srdeční choroby nejčastěji postihují právníky, soudce, lékaře, chirurgy, obchodníky a hlavně se s nimi setkáváme u lidí, kteří jsou nespokojeni s prací a mají sníženou míru sebeúcty, kteří žijí v konfliktech a dvojznačných vztazích, často mění místa a uznávají, že mají podstatně méně radosti v životě.“ (Křivohlavý, 1994) Astma Toto atopické onemocnění doprovází stahování svalů průdušek, proto se člověk nemůže nadechnout a dochází k sípání a pískání. Řadíme ho mezi psychosomatická onemocnění. Tenzní bolesti hlavy a migréna Při stresových situacích se svaly okolo krční páteře zkracují a tím dochází k zatuhnutí krční páteře. Následky jsou velmi nepříjemné, jestliže nezakročíme ihned medikamenty nebo cvičením. Tato neřešená situace může propuknout až v migrénu. Tedy urputné bolesti vystřelující v jedné části hlavy, doprovázené aurou a rozostřeným viděním. Samozřejmě migrénu vyvolává spousta faktorů, jako je emoční i fyzický stres, nedostatek tekutin a spánku a další. Rakovina Už po mnohá staletí lidé tuší, že když podléhají stresu, může to mít nemalé následky. Vztah mezi rakovinou a stresem je nesporný. Neexistuje žádný vir, který by zrod rakoviny v lidském těle spouštěl, naopak stres spouští děje, které 29

se následně projevují jako rozvíjející se rakovina. Ale není to stres sám o sobě, co umožňuje rozvoj rakoviny, ale důležité je nezvládnutí zátěžové situace. Mezi další onemocnění způsobené stresem můžeme zařadit zažívací problémy, kožní onemocnění, poruchy imunitního systému, bolesti kloubů a mezi nejčastější onemocnění patří poruchy oběhové soustavy.

30

5 Stres u zdravotnických profesí Sestry a doktoři jsou profese, které jsou možná nejvíce dennodenně obklopeny stresem. Nejenže kolem sebe vidí tolik lidské bolesti, ale musí se vypořádat i s velice intimními problémy svých pacientů a odolat obrovskému nátlaku příbuzných těchto lidí, kteří jsou zahlceni strachem o své blízké. V této situaci jim rozhodně nepřidá fakt, že zdravotnictví spolu se školstvím a sociální politikou patří k nejnákladnějším výdajům státnímu rozpočtu. Vláda se snaží všemi možnými prostředky snížit, a proto se šetří, kde se dá. Dochází k privatizaci státních nemocnic, ale i lékařů. Ministři zdravotnictví se na křesle mění jako na běžícím pásu spolu se svými reformami, které jen přicházejí a odcházejí. Na sestry dále tlačí požadavky na zvýšení svého vzdělání, ale i výkonu v práci. Není potom divu, že lidé v těchto pomáhajících profesích jsou nejvíce zatíženy velkým stresem, návykovým chováním i reálnou hrozbou syndromu vyhoření.

5.1 Zdravotnické profese Zdravotní sestra „je zodpovědná - společně s dalším zdravotnickým personálem - za léčebnou a rekonvalescenční péči při akutních a chronických onemocněních a úrazech lidí, za preventivní péči o zdravé a za výkony v život ohrožujících situacích, a to v široké škále zdravotnických zařízení. Sestry se mohou též účastnit lékařského a ošetřovatelského výzkumu a poskytovat celou řadu neklinických služeb souvisejících se zdravotnickou péčí.“ V České republice musí sestra absolvovat pro výkon povolání všeobecné sestry tříletý bakalářský obor všeobecná sestra nebo tříleté studium na vyšší zdravotnické škole. U nás existuje více různých úrovní ošetřovatelství, rozlišovaných podle svého zaměření. Hlavní rozlišení zdravotní sestry je mezi oblastí všeobecnou a specializovanou, existují i různé úrovně odbornosti. Například v kategorii všeobecné sestry můžeme potkat dětskou sestru, sestra pro intenziv-

31

ní péči nebo psychiatrická sestra. Dále jsou kategorie jako porodní asistentka či zubní instrumentářka. Lékař „je absolvent studijního magisterského programu Všeobecné lékařství lékařské fakulty (v ČR jen prezenční formou), má titul MUDr. (Medicinae universae doctor, doktor všeobecného lékařství). Zubní lékař studuje na lékařské fakultě ve specifickém oboru, nově získává titul MDDr. „ Dle svého zaměření lékař skládá během své praxe odborné zkoušky zvané atestace. Tato povolání, jsou ta, která nám jsou z návštěvy nemocnice nejbližší. Ale zatímco oni nás léčí nebo operují, za chodem nemocnice stojí daleko více lidského úsilí. Fakultní nemocnice Hradec Králové se dělí na Klinická pracoviště, kterých je kolem 40 a dále na Správu FN HK. Správa se člení na mnoho úseků, které se starají o bezproblémový chod nemocnice. Úseky jsou to tyto – Ředitelství, Úsek lékařského náměstka, Úsek hlavní sestry, Nemocniční lékárna, Ekonomický úsek, Provozně technický úsek, Centrální služby a Centrum pro vývoj a výzkum.

32

5.2 Rizikové faktory ve zdravotnictví Nejčastější rizikové faktory ve zdravotnictví jsou:
Kontakt s do značné míry tabuizovanými oblastmi lidské existence (bolest, smrt, soukromí, zkoumání lidských tekutin).
Různé emoční stavy pacientů (deprese, vyčerpanost, podráždění).
Konflikt rolí (doktorka x matka, sestra x manželka, manažerka, kamarádka).
Velká odpovědnost-morální i právní (nejistota při volbě optimálního léčebného postupu).
Nedostatečná pozornost k vlastním potřebám a problémům.
Nepravidelní životní styl (spánkový deficit, třísměnný provoz, nepravidelná strava).
Snadná dostupnost návykových látek – sklon k samoléčení.
Zdravotník bývá svým okolím často vnímán přes svoji profesi, což může vést k obtížnějšímu oddělování profesionálního a soukromého života.
Nutnost rozhodovat se i při neúplných informacích.
Časová náročnost, velké nároky na průběžné vzdělání, adaptace nové situaci a novám přístupům a technologiím.

5.3 Prevence stresu u práce ve zdravotnictví Doporučení je mnoho, ať na úrovní jedince či celé organizace. Tyto ochranné faktory kompenzují tak nepříznivý vliv zátěžových faktorů.
Vytvoření si kvalitních mezilidských vztahů.
Dobrá komunikace s kolegy – usnadnění týmové práce i spolupráce mezi různými odděleními.
Opatřit si optimum informací a zvládnout nutné pracovní dovednosti.
Důležité je mít na sebe realistické nároky a dávat si dosažitelné cíle.
Umění zvládat negativní emoce jako hněv, úzkost a strach a schopnost projevit emoce kladné a spolu s tím humor.

33


Znalost o tom, kdy si uvědomit hranice samoléčení a kdy již vyhledat odbornou pomoc.
Uvědomovat si a vést hranici mezi zaměstnáním a soukromím.
Mít dobré zájmy a koníčky, které se netýkají práce. Umět ovládat stres pomocí relaxačních technik.
Individuální strategie. Všechny postupy nejsou pro každého, dobrá schopnost sebeuvědomění je důležitá k rozpoznání postupů, které jsou prospěšné pro určitého pracovníka ve zdravotnictví. Je všeobecnou ironií, že povolání, od kterých se očekává pomoc druhým, mají takový problém si přiznat, že samy problém mají a měli by se jít léčit. Lékaře nejčastěji pronásleduje syndrom vyhoření, vysoká sebevražednost, alkoholová a drogová závislost. Stres u lékařů můžeme pozorovat ze dvou rovin. První rovina jsou specifické zátěže lékařského povolání u lékařů na různých odděleních, hlavně onkologii a jednotkách intenzivní péče. U nich nejčastěji dochází k syndromu vyhoření z důvodu každodenního setkávání se s lidským trápením, bolestí, úzkostí a závislostí, smrtí či strachem z ní. Velký rozdíl je u praktických lékařů, pro které stres představuje hlavně nedostatek času kvůli nadměrnému množství administrativních úkonů a odosobnění přístupu k jejich pacientům.

34

6 VÝZKUMNÁ ČÁST Ve výzkumné části mojí bakalářské práce navazuji na teoretické poznatky z předešlých kapitol. Nejdříve jsem si stanovila cíle výzkumu a následně jsem se věnovala metodice výzkumu. Dále jsem se snažila přiblížit Fakultní nemocnici Hradec Králové jako organizaci i její historii. Poté jsem popsala zvolený výběrový soubor, jak probíhal celý proces sběru dat i jejich následné zpracování. Následně jsem vyhodnotila výsledky, které jsem zpracovala do tabulek a poté i grafů. Nakonec jsem doporučila možná řešení, jak se stresu vyvarovat či jeho důsledky alespoň eliminovat.

6.1

Historie a představení společnosti

Areál nové nemocnice byl poprvé otevřen v roce 1928, ale do dnešní doby se mnohé již změnilo. Nemocnice prošla velkou modernizací a reorganizací, díky které se v areálu nemocnice nyní nachází 23 specializovaných klinik a nové se stále přistavují. Díky tomuto dnes Fakultní nemocnice HK patří k největším zdravotnickým zařízením ve východních Čechách, ale i celé České republice. K její důležitosti přispělo i spousta vynikajících lékařů, kteří se zasloužili o vybudování Lékařské fakulty UK v Praze a později i Vojenské lékařské akademie J. E. Purkyně, se kterými je nemocnice v těsné spolupráci dodnes. Aby Fakultní nemocnice HK patřila i na dále k nejlepším, zabývá se neustále sledováním kvality zdravotní péče. Během let si vybudovala vlastní systém hodnocení kvality a v roce dostala akreditaci od Spojené akreditační komise České republiky. Tato nemocnice si stanovila na začátku 4 hlavní cíle:
Orientace na pacienta.
Orientace na efektivní vynakládání prostředků na zdravotní péči.
Orientaci na spolupráci s Lékařskou fakultou UK v Hradci Králové a Střední a Vyšší zdravotnickou školou v Hradci Králové.
Orientaci na spokojené zaměstnance.

35

Dále získala v roce 2009 v celostátním projektu „Nemocnice České republiky“ 1. místo v oblasti finanční zdravotnictví a zároveň byl oceněn i její bývalý ředitel doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. jako osobnost roku 2009 v managementu zdravotnictví.

6.2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjistit nejčastější výskyt stresových faktorů na pracovišti a jejich působení na zaměstnance podniku. Předmětem mého výzkumu bylo tedy konkrétně zjistit míru stresové zátěže u zaměstnanců Fakultní nemocnice Hradec Králové na manažerských pozicích – konkrétně jsem si vybrala střední a vyšší management. Tyto dvě skupiny jsem mezi sebou porovnala. Poté jsem zjistila, na které pozici jsou lidé vystaveni stresu nejvíce a jaké stresory na ně nejčastěji působí. Na závěr jsem se pokusila podle poznatků z předešlých kapitol teorie aplikovat některá doporučení proti stresu na tuto konkrétní organizaci, tak aby došlo ke zmírnění, v lepším případě úplnému odstranění stresových faktorů na tomto pracovišti.

6.3 Metodika výzkumu Výzkumné šetření jsem prováděla metodou dotazování, technikou vytvořeného dotazníku vlastní konstrukce. Porovnávala jsem rozdíl míry stresové zátěže na uvedených pozicích – střední management, vyšší management, dále působení na pohlaví a jak dlouho respondenti na dané pozici ve zdravotnictví působí. Před rozdáním dotazníků došlo k informování jednotlivých zaměstnanců o přesné definici vyššího a středního managementu, tak aby nedošlo k případné záměně. Tato definice je stanovena v organizačním řádu vydaného vedením Fakultní nemocnice Hradec Králové. Tím bylo zajištěno, že se jednotlivý pracovníci správně „zakategorizují“ do daného stupně řízení. Aktuální schéma organizačního řádu dané nemocnice jsem měla zajištěno od přímého zaměstnance nemocnice, který zde zastává vrcholovou pozici a který mi poskytl doplňující informace k danému organizačnímu řádu. Rozhodujícím kritériem dělení středního a vyššího managementu pro mě tedy byl organizační řád Fakultní nemocnice Hradec Králové. 36

Dotazník byl anonymní a respondenti odpovídali písemnou formou. Výhodou této metody je rychlé a levné shromáždění dat od většího počtu dotazovaných a jeho následovné zpracování. Nevýhodou však je nemožnost zpětné vazby k respondentům kvůli anonymitě a někdy špatná návratnost dotazníků. Aby návratnost dotazníků byla co největší, proto jsem o pomoc požádala přímého zaměstnance dané nemocnice, který mi pomohl dotazníky osobně roznést. Tím jsem si zaručila skoro stoprocentní návratnost. Dotazník má 9 otázek. První otázka je pouze identifikační, co se týče pohlaví. Následně jsem zařadila tři otázky, díky kterým jsem mohla výsledný soubor uspořádat do kategorií, tak abych dostala požadovaný výstup. Týkají se manažerské pozice, délky jejího zastávání ve zdravotnictví a délky práce obecně ve zdravotnictví. Následují otázky, které jsou rozděleny na pět oblastí, a každou oblastní se zabývá jedna otázka. Výzkum byl zaměřen na příznaky stresu hlavně v pěti základních oblastech – obecné stresory na pracovišti, behaviorální, fyziologickou, emocionální a ekonomické dopady na pracoviště. Všechny otázky jsou uzavřené a respondent mohl zvolit jednu či více odpovědí. Dotazník jsem přiložila v Příloze č. 1. Charakteristika výzkumného souboru Základním souborem pro mě byli zaměstnanci Fakultní nemocnice Hradec Králové. Z těchto lidí jsem náhodným stratifikovaným výběrem sestavila výzkumný soubor. Lidé z Fakultní nemocnice HK, jsem rozdělila dle pozic, na kterých pracují na vyšší a střední management. Tento výzkumný soubor tvořilo 60 lidí. Z 53 navrácených dotazníků vyšlo, že ženy jsou zastoupeny z 81%, z toho 38% na střední a 9% na vyšší manažerské pozici. Co se týče mužů, ty jsou celkově zastoupeni z 19%, vidíme tedy, že nejsou ve vedení nemocnice zastoupeni tak četně jako ženy. Z toho 13 % jich zastupuje vyšší pozice v managementu a jen 6% středné pozice. V prvotní fázi jsem rozdělila soubor podle pohlaví, kdy mi z celkového počtu 53 osob vyplynulo, že ženy ve Fakultní nemocnici HK převládají. Je to 43 žen, což představuje 81% respondentů. Dotazník dále vyplnilo 10 37

mužů, což činí 19%. Když se dále zaměříme na rozdělení podle pozice, nejčetněji je zastoupena pozice středního managementu a to z hlediska žen, které představují 72%. Daleko nižší počet je mužů, kteří činí jen 6%. Ve vyšším managementu je situace jiná, ale ne markantně. Zde sice převládají muži, ale ne o tolik. Ženy představují 9% a muži 13%. Nejspíš je tomu tak proto, že muži zvládají lépe větší stres, který je spojen s vykonáváním vyšší postu. Fakt, že ve středním managementu jen několikanásobně vyšší počet žen si vysvětluji tím, že ženy nemají tak velkou hnací sílu být za každou cenu na vyšších postech. Jistě také stále převládá stereotyp, že vrcholoví manažeři mají být spíše muži, jelikož jsou tvrdší, jejich rozhodování se neřídí emocemi, ale je založené na logice a tak dále. Tab. 1

Charakteristika souboru dle pozice a pohlaví

Střední ma-

Vyšší

nagement

management

Ženy

38 (72%)

5 (9%)

43 (81%)

Muži

3 (6%)

7 (13%)

10 (19%)

Celkem

41 (78%)

12 (22%)

53

Zdroj: vlastní práce

Obr. 1 Struktura souboru dle pohlaví a pozice Zdroj: vlastní práce

38

Celkem

Realizace výzkumu Těmto náhodně vybraným lidem byl předán dotazník. Zpět se mi vrátilo 53 dotazníků, návratnost tedy byla 88%. Z toho 4 dotazníky, tj. 8% nebyly úplné, jelikož respondenti nechtěli odpovědět na poslední otázku týkající se ekonomické situaci na pracovišti, z důvodu napjaté situace ve FN HK i celém resortu zdravotnictví. Ale přesto jsem dotazníky zařadila, protože pro mé šetření jsou klíčové předchozí čtyři otázky. Sběr dat jsem zahájila ihned po vytvoření dotazníku, tudíž realizace výzkumu proběhla na začátku března 2010. Po 14 dnech se mi většina dotazníků vrátila a ty které se nevrátily, u nich proběhlo druhé kolo osobního dodání dotazníků.

6.4 Výsledky výzkumného šetření Pro primární rozdělení jsem si stanovila první čtyři otázky. Otázky č. 1 a 2 jsou otázky identifikační, tyto otázky jsem zpracovala na straně 35 v charakteristice výzkumného souboru. Samozřejmě jsou tyto otázky zpracovány s ohledem na anonymitu respondenta. Dále dotazník pokračuje otázkami týkající se stresových faktorů. Ať už těmi, které člověk subjektivně pociťuje nebo těmi, které na něj působí přímo na pracovišti. Pro lepší orientaci jsem vytvořila tabulky spolu s grafy. Analýza otázky č. 3 Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví? Tuto otázku jsem rozdělila do skupin, podle délky práce ve zdravotnictví. Skupin jsem zvolila 5, aby délka práce byla dostatečně členěná pro přehlednost.

39

Tab. 3 Struktura souboru dle délky práce ve zdravotnictví

(v %)

Ženy SM

Muži SM

Ženy VM

Muži VM

Celkem

0-5 let

18

-

-

6

24

6-10 let

6

2

2

6

16

11-15 let

11

4

-

-

15

16-20 let

11

-

2

2

15

24

-

6

-

30

70

6

10

14

100

21 a více let Celkem Zdroj: vlastní práce

Obr. 2 Struktura souboru dle délky práce ve zdravotnictví Zdroj: vlastní práce

U této části z dotazníků vyplynulo, že nejvíce lidí pracuje ve zdravotnictví 21 a více let, je to v souhrnu 30% lidí. Méně než 5 let pracuje ve zdravotnictví 24% lidí. Ženy většinou preferují stálost a jistotu pracovního místa, a proto u nich můžeme vidět převažující vyšší počet let práce ve zdravotnictví. U mužů spíše převažuje kratší doba práce ve zdravotnictví. Nejvíce mužů zastává pozice méně než 5 let nebo 6 až 10 let, což možná i svědčí o proměnlivosti řídících pracovníků v tomto rezortu, hlavně mužů. Momentální situace ve zdravotnictví obecně není 40

nikterak příznivá, díky ekonomické recesi se místa dost citelně regulují. Je jedno jestli se jedná spíše o zdravotní sestry či vyšší management, jelikož propouštění postihlo všechny sféry zdravotnictví. Tato silná nejistota a obava do budoucna o místo rozhodně lidem na stresu neubere ba naopak. Jediné věc, která lidem zůstává, je doufat, že se situace brzo změní k lepšímu. Analýza otázky č. 4 Jak dlouho pracujete na výše uvedené manažerské pozici? Tab. 4 Struktura souboru dle délky práce na dané manažerské pozici (v %)

Ženy SM

Muži SM

Ženy VM

Muži VM

Celkem

0-5 let

26

4

4

8

42

6-10 let

17

3

3

6

29

11-15 let

13

3

4

-

20

16-20 let

3

-

-

-

3

6

-

-

-

6

65

10

11

14

100

21 a více let Celkem Zdroj: vlastní práce

Obr. 3 Struktura souboru dle délky práce na dané manažerské pozici

Zdroj: vlastní práce 41

Tuto otázku jsem opět rozdělila na pět skupin kvůli přehlednosti. Z výsledků mi vyplynulo, že proměnlivost na řídících pozicích ve zdravotnictví je opravdu vysoká. Většina dotázaných ať ve středním či vyšším managementu zastávají svojí pozici méně než 5 let. Nejvíce je to vidět u žen ve středním managementu, kde to činí 26% z celkového počtu. Ale i na pozicích ve vyšším managementu nejsou výsledky o moc lepší. Celkově to činí asi 25% bez rozdílu pohlaví. Vysvětlení je jasné, jelikož největší vliv má momentální výměna ředitele Fakultní nemocnice HK a spolu s ním se jistě změnila i skladba vyššího a středního managementu. Analýza otázky č. 5 Které z níže uvedených stresorů pociťujete u Vás na pracovišti? Tab. 5 Stresory na pracovišti

Stresory Časový tlak a rozsah odpovědnosti za úkoly stoupá Problémy s provozem a řízením uvnitř podniku Konflikty se zákazníky či pacienty Konflikty se spolupracovníky či nadřízeními Jiné…

Ženy SM

Ženy VM

Muži SM

Muži VM

Celkem

29

5

2

2

38

5

1

1

7

14

7

-

-

-

7

6

-

2

1

8

2

2

-

-

4

Zdroj: vlastní práce

42

Stresory na pracovišti Časov ý tlak a rozsah odpov ědnosti za úkoly stále stoupá Problémy s prov ozem a řízením uv nitř podniku

35 30

29

25 20

Konflikty se zákazníky či pacienty

15 10 5 5

76

7

5 2

1

2

21 2

2

Muži SM

Muži VM

1

Konflikty se spolupracov níky či nadřízeními Jiné..

0 Ženy SM

Ženy V M

Obr. 4 Stresory na pracovišti Zdroj: vlastní práce

Od této otázky jsem již musela používat normální početní vyjádření nikoliv procentuální, jelikož si respondenti mohli zvolit jednu i více odpovědí z nabídky. Proto, aby výsledky v procentech nebyly zkreslené, zvolila jsem normální vyjádření. Jako největší stresor respondenti ve FN HK vnímají Časový tlak a rozsah odpovědnosti za úkoly stále stoupá, kdy ho označilo celých 38 lidí. Jako druhý největší stresor s počtem 14 byly Problémy s provozem a řízením uvnitř podniku. Zde byl vidět velký rozdíl mezi vnímáním středního a vyššího managementu. Kdy na pozici středního managementu byl hlavně u žen vnímán jako hrozba, časový tlak a odpovědnost za úkoly. Narozdíl od vyššího managementu, kde muži uvádí problém s provozem a řízením uvnitř podniku. To nám potvrzuje skutečnost, že ženy jsou spíše obsazovány do SM, kde převažuje administrativa, na rozdíl od mužů, kteří se starají o chod celé nemocnice na pozicích VM. Konflikty, ať už s pacienty a zákazníky nebo se spolupracovníky nebo nadřízenými, jsou skoro vyrovnané. Mezi jiné stresory na úrovni středního i vyššího managementu respondenti uváděli hlavně nadmíru administrativy, nedostatek personálu a nedostatek času na klienta.

43

Analýza otázky č. 6 Které z těchto příznaků z fyziologické oblasti se u Vás v posledním roce projevily? Tab. 6 Příznaky z fyziologické oblasti

Příznaky bušení srdce bolesti břicha nechutenství bolesti na hrudi časté nucení k močení zvýšené pocení rukou nebo nohou bolesti hlavy dvojité vidění

Ženy SM 6 8 5 2

Ženy VM 1 1 1 -

Muži SM 1 1

Muži VM 2 1 2

Celkem 9 10 7 5

4

-

-

-

4

-

-

2

-

2

22

4

-

6

32

5

-

-

-

5

Zdroj: vlastní práce

Obr. 5 Příznaky z fyziologické oblasti Zdroj: vlastní práce

44

Z pohledu na výsledky jasně vyplývá, že většinu zaměstnanců FN HK trápí bolesti hlavy. Je jedno jestli se zaměříme na vyšší nebo střední management, protože tento výsledek je zřejmý u obou pozic. Bolest hlavy má mnoho příčin, ale známý je i fakt, že při menším nervovém vypětí nás hlava rozbolí. Důležité je zjistit zda jde o to migrénu nebo jen o tupou bolest hlavy. Zaneprázdnění lidé vždy sáhnou raději po chemických preparátech, které situaci řeší jen na chvíli, ale neřeší příčinu. Dále hlavně u žen převažuje bolest břicha, která většinou souvisí s nechutenstvím nebo bušení srdce či zvýšené nucení k močení. U mužů se nejvíce projevuje stres ve fyziologické oblasti bolestí na hrudi spolu s bušením srdce a zvýšeným pocení rukou nebo nohou. Analýza otázky č. 7 Které z těchto příznaků z emocionální oblasti se u Vás v posledním roce projevily? Tab. 7 Příznaky z emocionální oblasti Příznaky pocit únavy poruchy pozornosti výrazné změny nálad nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav zvýšená podrážděnost pocity úzkosti nadměrné snění omezení sociálních kontaktů

Ženy SM 25 8 6

Ženy VM

Muži SM

Muži VM

Celkem

3 1 -

2 3

6 1

36 9 10

3

2

-

-

5

8

2

1

4

15

1 -

1 -

-

1 -

3 -

2

-

1

-

3

Zdroj: vlastní práce

45

Obr. 6 Příznaky z emocionální oblasti Zdroj: vlastní práce

V emocionální oblasti jasně převažuje příznak pocit únavy a to bez rozdílu pohlaví či pozice, který z celkového počtu 53 respondentů činí 36 lidí. S tím jistě úzce souvisí poruchy pozornosti, které převažují hlavně u žen na pozicích středního managementu. Dále nemalou část ve skupinách zabírá zvýšená podrážděnost a to v souhrnu 9 lidí. Blízko za těmito příznaky se drží výrazné změny nálad vyskytující se hlavně u mužů a nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav. Někdy tyto vyhrocené situace doplňují i silné pocity úzkosti.

Analýza otázky č. 8 Které z těchto příznaků z behaviorální oblasti se u Vás projevily v posledním roce?

46

Tab. 8 Příznaky z behaviorální oblasti

Příznaky problémy s příjmem potravy nadměrná konzumace alkoholu nadměrná konzumace kávy nadměrné užívání léků na spaní či uklidnění zhoršení kvality práce poruchy spánku nerozhodnost vyhýbání se odpovědnosti vyšší nemocnost

Ženy SM

Ženy VM

Muži SM

Muži VM

Celkem

8

1

-

-

9

2

-

-

-

2

7

2

1

5

15

3

1

-

2

6

-

1

-

-

1

21 1

4 1

2 -

1

27 3

1

-

-

2

3

1

-

-

-

1

Zdroj: vlastní práce

Obr. 7 Příznaky z behaviorální oblasti Zdroj: vlastní práce

47

V otázce týkající se behaviorální oblasti mi jasně vyšlo, že 27 lidí má problémy s poruchy spánku. Tento významný příznak poruchy spánku většina dotazovaných řeší nadměrnou konzumací kávy, jak je z dotazníků zřejmé. Ženy pracujících na pozicích středního managementu dále tíží problémy s příjmy potravy. Nejspíš je to proto, že spousta lidí na vyšších pozicích si stěžuje na nedostatek času na jídlo. Jí nepravidelně a nezdravě, natož aby dodržovali pitný režim. A rozhodně zde i platí tvrzení, že když jsme ve stresu, stáhne se nám žaludek a nemáme na jídlo ani pomyšlení. Ale je to velký omyl, tyto všechny experimenty v naší životosprávě ničí náš žaludek a může to mít nedozírné následky. Analýza otázky č. 9 Všímáte si, ve vztahu k práci, některých z těchto projevů u sebe? Tab. 9 Vlastní projevy na pracovišti

Příznaky Vaše výkonnost v práci klesá dodržování stanovených termínů není ve vašich silách jako únik před problémy volíte nemoc pozorujete u sebe zvýšený výskyt nehod či úrazů na pracovišti v poslední době pozorujete u Vás na pracovišti intenzivnější výskyt konfliktů Nevím

Ženy SM

Ženy VM

Muži SM

Muži VM

Celkem

4

1

-

2

7

11

2

2

1

16

2

-

-

-

2

-

-

-

-

-

14

2

2

4

22

2

1

-

1

4

Zdroj: vlastní práce

48

Obr. 8 Vlastní projevy na pracovišti Zdroj: vlastní práce

Poslední otázku jsem do svého dotazníku zařadila, abych zjistila dopad stresu na pracovišti do ekonomie. Jelikož když jsou lidé na řídících pozicích ve stresu, snižuje se jejich výkonnost, ale naopak se zvyšuje jejich chybovost. Tyto dopady pociťují nejvíce jejich podřízení a to je pro řízení podniku neefektivní. Ve výzkumu mi vyšlo nejvíce odpovědí u častého výskytu konfliktů na pracovišti a to 20 odpovědí. Toto tvrzení jen podporuje tezi, že když se mění vedení společnosti či organizace lidé jsou nejistí a vystresovaní, co bude, a tím více se vyskytují konflikty na pracovišti. Myslím si, že tato situace je momentálně velmi blízká situaci ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Jako druhá nejčastější odpověď byla, že dodržování stanovených termínů je čím dál tím méně v lidských silách. Tuto odpověď označilo v souhrnu 16 respondentů.

49

7 Doporučení pro praxi 7.1 Adaptace a coping Při řešení stresu a navržení technik k jeho zmírnění se v první fázi často používají pojmy adaptace a coping. Slovo adaptace si můžeme vysvětlit jako přípravu, vyzbrojení k boji, prostě být připraven na přicházející těžkou životní zkoušku. Na rozdíl od slova coping, který je pojmem pro zvládnutí nadlimitní zátěže. Anglické slovo „coping“, používané hlavně ve vazbě „coping with stress“ – zvládání stresu, se v některých příkladech překládá do češtiny jako „koupink“. Negativní stres je pro člověka hodně nepříjemný stav, proto se nemůžeme divit, že se ho snaží změnit nebo zbavit jakýmkoliv možným způsobem. „ Snaha ulevit si, zbavit se napětí, zapomenout – třeba jen na chvíli -, že ho něco tíží, tlačí, svírá. A tak sáhne po tom, co mu tuto úlevu nabízí.“ (Křivohlavý, 1994) Někdy stres přijde a ani nemáme čas se na něho připravit, na rozdíl od odpočinku, který si musíme umět naplánovat. O odpočinek musím usilovat, jelikož ten sám od sebe nepřijde. Každý by si měl najít pro něho nejvhodnější způsob odpočinku. Pro všechny totiž neplatí ta samá pravidla, někdo se dokáže dokonale odreagovat u sportu načež druhý zase u poslechu vážné hudby. „Člověk podléhající vysoké míře stresu, který si navíc nezajišťuje dostatečný odpočinek, riskuje, že zcela vypadne z rovnováhy a postupem času ani nebude umět prožívat radost. Bude naladěný na nikdy nekončící starosti, nebude umět si užít klid, pohodu a hezké věci; bude se připravovat o energii. Nebude ji totiž z ničeho čerpat.“ (Kraska-Lüdecke, 2007)

50

7.2

Praktická doporučení

7.2.1 Doporučení pro oblast fyziologickou Na základě realizovaného výzkumu mi vyšly určité výsledky, u nejčastějších příznaků ze všech oblastí, které jsem zkoumala, bych si dovolila dodat určitá doporučení. V rámci fyziologické oblasti manažery nejvíce trápí příznaky jako bolesti hlavy, bušení srdce většinou související s bolestmi na hrudi a v neposlední řadě bolesti břicha a nechutenství. V této oblasti bych obecně doporučila pravidelnou fyzickou aktivitu. Je jedno zda manažer preferuje plavání, jízdu na kole, golf nebo aerobik, ale důležitý je pravidelný pohyb. Pokud se člověk pravidelně pohybuje, zvyšuje se jeho celková kondice a odolnost. Což je například u příznaků bušení srdce a bolesti na hrudi velmi zásadní. Pohybem se posiluje srdce i jeho pravidelný rytmus, člověk také posiluje plíce a zamezuje povrchnímu dýchání, které nejde až do plic. Bolesti na hrudi jsou nejčastěji způsobeny stresem či rozčilením a i tady je fyzická aktivita důležitá, při sportu dochází k uvolňování hormonu endorfinu, který zvyšuje odolnost proti stresu. Zaměřím-li se na nejčetnější příznak této oblasti a to je bolest hlavy, je důležité si uvědomit, že má mnoho příčin. Je velký rozdíl zda jedinec trpí migrénou nebo tupou bolestí. Zde bych doporučila vyhnout se velkému nervovému vypětí, dodržovat dostatek tekutin a spánku. Mnohdy bolesti hlavy souvisí s krční páteří, zde opět pomůže pravidelná fyzická aktivita, masáže nebo například střídání sezení na židli a rehabilitačním balonu. U bolesti břicha a nechutenství, které spolu jistě blízce souvisí, bych doporučila osvojit si zásady správné životosprávy. V nemocnici je jistě všichni zaměstnanci mají ve svém povědomí, ale málo jich tyto zásady dodržuje. Rozhodně by nebylo od věci udělat pro zaměstnance opakující seminář, co se týče udržování jejich zdraví. Patří sem zásady, jíst v menších dávkách, ale častěji, pokusit se vynechávat tučná jídla a nepřejídat se.

51

7.2.2 Doporučení pro oblast emocionální V oblasti emocionální byl největší množstvím zastoupen pocit únavy. Ten nás vyzývá ke krátké přestávce nebo chvíli zastavení, pokud však tento signál ignorujeme, dochází k přetížení organismu a můžeme se dopracovat až k únavovému syndromu. S pocitem únavy úzce souvisí i další příznaky jako zvýšená podrážděnost, výrazné změny nálad a poruchy pozornosti. V dnešním světě jsou na nás kladeny větší nároky, ale větší zátěž musí být vyvážena i delším odpočinkem. Důležitý je také dodržovat přísun vitaminů a minerálů, hlavně vitamínu C. Ale i například vitamín D, který vytváří sluneční paprsky má příznivý vliv na naše zdraví i psychiku. Nejdůležitější a často opomíjený je dostatek spánku, který je důležitý pro uvolnění celého organismu a zvyšování emocionální odolnosti. Spát bychom měli tak často a tak dlouho, kolik potřebujeme, doporučovaných je 8h denně. Další ověřené techniky, které by mohly být velmi užitečné pro tuto oblast podle Krasky-Lüdecke , jsem uvedla dále:
Přestávky K nejlepším bojovníkům proti stresu patří přestávky. Když se dostaneme do pracovního koloběhu natolik, že nemyslíme na nic jiného než na práci, dané termíny a papírování, měli bychom přestat. Přestávku bychom si měli dopřát vždy po dvou hodinách práce. Výkonnost začne prudce klesat a potřeba oddechu stoupat. Ideálně by přestávka měla trvat okolo 20 minut.
Hudba – rezonanční terapie Je vědecky potvrzeno, že poslech meditační hudba a hudba vůbec odbourává stres. Pro zklidnění se nejvíce doporučuje klidná, melodická hudba beze slov. Samozřejmě nemusíme poslouchat hudbu jen pasivně, tvořit rozhodně není zakázané ba naopak. Hudba nám prohlubuje stav uvolnění a soustředění. Na léčbu hudbou navazuje rezonanční terapie neboli léčba zvukem. Tato metoda je známá již 5000 let a pochází z Indie. Nyní se tento druh terapie používá k redukci stresu a znovu nastolení duševní a tělesné rovnováhy. Jsou to masáže vyluzované pomocí misek, pronikají až do nitra organismu a navozují v něm klid a pohodu. 52


Malování – terapie barvami Malování a kreslení jsou také velmi užitečné metody relaxace. Je to nejjednodušší metoda odpočinku, jelikož potřebujeme jen chvilku času, tužku a papír na odreagování. S malováním souvisí i terapie barvami. Každá barva představuje určitý druh energie a každá barva působí prostřednictvím určitých barevných a světelných vln. Barvy působí hlavně na vegetativní nervový systém, který velice úzce souvisí se žlázami s vnitřní sekrecí. Proto mají vliv na celé tělo.
Aromaterapie Aromaterapie je velmi stará metoda k odpočinku pocházející z Egypta. Používají se u ní přírodní vonné látky z rostlin takzvané éterické oleje. Tyto oleje obsahují vysoce koncentrovanou sílu rostlin, proto bychom je vždy měli používat v ředěné formě. Vůni nasáváme nosem a sliznicí průdušek, dále proniká do krve a je rozváděna k orgánům, na které působí. Nejlepší je aromaterapii využívat spolu s relaxační masáží.
Smích Se smíchem se lidé nerodí, naučíme se ho používat až tak od třetího měsíce věku. Je to velmi účinný prostředek proti stresu, protože se při smíchu od srdce uvolňují do krve hormony „štěstí“ – endorfiny. Tyto hormony velice příznivě ovlivňují naši náladu, a když se cítíme šťastní, cítíme se i uvolnění. Proto je smích balzámem pro tělo i duši člověka. Nejenže se začneme zhluboka dýchat, naše orgány se mohutně prokrvují a tím se rozběhne krevní oběh. Smích pomáhá při léčbě astmatu, migréně i při bolestech zad.
Sauna Saunu můžeme považovat za jednu z nejrychlejších relaxačních technik. Její vznik začal ve Finsku, kde saunu vlastní většina lidí. Je to příjemná metoda protože, když nás něco trápí, můžeme se před vstupem zhluboka nadechnout a nechat všechny své problémy a starosti přede dveřmi. Příjemné teplo uvolňuje svaly a duše může odpočívat. Když máme vztek nebo nás něco trápí, v sauně se tyto pocity prostě rozpustí. K saunování nezbytně patří i ledový šok. Zezačátku je vhodné využít ledovou sprchu a až poté koupání v ledovém bazénku.

53


Autogenní trénink Za autora autogenního tréninku můžeme považovat neurologa J. H. Schultze, který jej začal používat ve 20. letech minulého století. Snažil se najít metodu, která by byla zaměřená na tělo i duše současně, metodu tzv. „soustředěné autorelaxace“. Nyní je tato metoda snad nejrozšířenější relaxační technikou na světě. Díky imaginaci dochází v první fázi k nácviku navozování pocitu tíhy a tepla v těle. Cílem této techniky je navodit zklidnění srdeční a dechové činnosti, přičemž dochází k uvolňování napětí v těle a dále naučit se přelaďovat zaměření psychiky. Používá se při prevenci a léčbě zdravotních obtíží a onemocnění a při léčbě stresu.

7.2.3 Doporučení pro oblast behaviorální Mezi nejvíce zastoupené příznaky v behaviorální oblasti patří hlavně poruchy spánku, jejichž četnost mě až zaskočila. Dále sem patří nadměrná konzumace kávy, problémy s příjmem potravy a ještě nadměrné užívání léků na uklidnění. Poruchy spánku v současnosti patří mezi nejčastější zdravotní potíže. Regenerace při spánku je velmi důležitá, ovlivňuje zásadně obnovu funkceschopnosti mozku, dále obnovu buněk a tělesných tkání. Po delší spánkové deprivaci dochází k poklesu duševního výkonu. Mezi zásady spánkové hygieny patří:
snažit se uléhat ke spánku ve stejnou dobu a také vstávat ve stejném čase
nespat během dne
při usínání potlačit negativní myšlenky, neplánovat zítřejší pracovní den apod.
usínat při dostatečném zatemnění a v tichu, místnost před spaním vyvětrat
alkohol by neměl být používán k navození spánku (riziko vzniku návyku) 54

Co se týče nadměrné konzumace kávy, poslední výzkumy dokazují, že káva není škodlivá. Kofein je nejrozšířenější stimulant na světě, ve větším množství se však stává drogou. Nadměrná konzumace kávy způsobuje žaludeční a nervové potíže. Mé doporučení je, pít kávu při pocitu únavy ano, ale v přiměřeném množství. U nadměrné konzumace prášku na uklidnění bych doporučila zvolit si některou z relaxačních technik z předešlé kapitoly a přísun prášku se pod dohledem lékaře snažit omezit.

7.2.4 Doporučení pro oblast osobního růstu I když v dnešní době je velmi těžké, najít zdroje, přesto je důležité, se na spokojenost svých zaměstnanců zaměřit. Je velmi důležité, aby člověk dosáhl pocitu uspokojení a také získal pocit, že na jeho osobním růstu vedení záleží. Proto nabídněte svým zaměstnancům spíše než prohlubující školení semináře, které je budou motivovat. Jelikož v projevech u sebe samého v dotazníku vyšlo, že většina lidí pozoruje na pracovišti intenzivnější výskyt konfliktů. Je důležité tedy, aby se vedoucí pracovníci snažili v první řadě tyto konflikty snížit. Velmi přínosné je začít se svými podřízenými více mluvit, ať už o tom co je trápí nebo o jejich návrzích ve věcech, které se jich bezprostředně týkají. Doporučuji zařadit i seminář o emoční inteligenci, kdy by se manažeři měli naučit ovládat vlastní emoce a chování, cítit se v oblasti sociálních vztahů příjemně a vzít si za své schopnost ovlivňovat a řídit vztahy. Pracujte na lepším rozdělení práce, úkoly vždy zadávejte jasně a nepřeceňujte jejich práci. Snažte se sestavit motivující systém odměn, tím budete podporovat i osobní iniciativu. Jelikož jakmile budou mít zaměstnanci pocit, že jsou součástí organizace, která se o ně zajímá, efektivita práce se zvýší. Zaměstnanci budou svoji práci dělat rádi a se zájmem, jako by to dělali sami pro sebe. Snažte se tedy odstranit zkostnatělost ve vztazích, typicky autoritářský systém vedení a časté změny v personálu bez možnosti jejich ovlivnění. 55

Ano, existuje tu jistý rozpor mezi tradičně hierarchizovaným prostředím zdravotnických zařízení a názorem, že typicky autoritářský systém vedení patří ke stresorům. Avšak systém vedení, který vyžaduje naprostou podřízenost, kdy nadřízení rozhodují o úkolech pracovníků a ti tyto úkoly musí bezpodmínečně plnit, je stresující. Sice je tento způsob vedení v nemocnicích používán dlouhé roky, ale měli bychom k zaměstnancům nemocnic přestat přistupovat jako ke strojům a namísto toho je začít vnímat jako lidské bytosti. Jelikož lidé, kteří pracují celé dny v podmínkách emočního vypětí, rozhodně potřebují i určitou míru pochopení a motivace. Přátelský přístup a vzájemný respekt v kolektivu zaručí dobrou atmosféru na pracovišti, kterou tito lidé potřebují. Pokud tedy nadřízení činí rozhodnutí, se kterými pracovníci souhlasí, může tento typ řízení být efektivní. Vždy ale záleží hlavně na přístupu řídících pracovníků směrem k výkonným pracovníkům, kteří tyto úkoly realizují. Když však zvolíme špatný přístup, může to vyvolat frustraci a neochotu ke spolupráci.

7.2.5 Doporučení pro oblast zvládání pracovního stresu Stres, se kterým se setkáváme v práci, se týká naprosté většiny pracujících lidí. A daleko více jsou mu vystavěni řídící pracovníci v managementu. Důležité je při počátečních komplikacích ihned nepodléhat pocitu bezmoci a beznaděje. Řídící pracovníci nejsou vzorem jen samy pro sebe, ale i pro své podřízené a proto jsou na ně kladeny daleko vyšší nároky. Když se zaměřím na časté odpovědi typu – dodržování stanovených termínů není ve vašich silách, výkonnost v práci klesá a časový tlak a rozsah odpovědnosti za úkoly stále stoupá, doporučila bych HR manažerům se zaměřit na tyto oblasti: Ke snižování stresu na pracovišti bych doporučila se zaměřit na oblast soft skills, kam například spadají nástroje, jako Time Management a Task Management. Tyto nástroje mohou manažeři využít k získání kontroly samy nad sebou i svého okolí. V rámci řízení času je velmi důležité sestavit si vyvážený týdenní plán. Do plánu je potřeba zahrnout pracovní i rodinný život, ale mezi všemi aktivitami se snažte naleznout rovnováhu. Najděte si čas na povinnosti, 56

ale i odpočinek. Plán si vždy v klidu rozmyslete a nechte si mezi jednotlivými věcmi časovou rezervu. Spolu s ní si jasně stanovte priority svých úkolů. Důležitou věcí je také naučit se říkat NE, když je to nutné. Úzce s tím souvisí i osvojení si asertivního chování a jeho pravidel. Přikládám návrhy, které doporučují Boenisch a Haneyová ve své knize Stres, ke snížení pracovního stresu na vedoucích pozicích:
Roztřiďte si úkoly podle důležitosti a začínejte v plnění od nejdůležitějších úkolů.
Při plnění důležitých úkolů si stanovte cílové datum, dokdy máte úkol splnit.
Dopřejte si krátký odpočinek – naplánujte si pravidelné přestávky.
Vyhýbejte se přepracování. Nenechat se ovládnout svou prací, je způsob jak získat kontrolu nad svým životem.
Omezte rušivé vlivy na pracovišti – snažte se zmírnit zvýšený hluk, nedostatek světla a další věci se škodlivými účinky.
Využívejte principů delegování – vždy ale si ale specifikujte, co, proč a komu bude úkol delegován.

57

8 Diskuze Praktickou část jsem zpracovala pomocí výzkumu, pro který jsem zvolila metodu dotazování. Tento výzkum spočíval ve zjištění míry stresových faktorů na pracovišti a jejich působení na manažery na pozicích středního a vyššího managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. Tyto faktory jsem vyhodnotila a snažila se navrhnout taková řešení, aby se stresové faktory podařilo snížit, a tím se přispělo k celkově klidnější a příjemnější atmosféře v nemocnici. Jelikož, čím příjemněji a jistěji se zaměstnanci budou cítit, tím lepších pracovních výsledků budou dosahovat. Což je pozitivní, jelikož všechny tyto faktory mají vysoký ekonomický dopad na nemocnici a její chod. Nejdůležitějším parametrem pro mě byla pozice, kterou řídící pracovníci zastávají, protože podle ní jsem celý dotazník vyhodnocovala. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina zaměstnanců ve Fakultní nemocnici Hradec Králové jsou ženy a to hlavně na pozicích středního managementu, kterou zastává 72% žen. Na rozdíl od mužů, kterých je dohromady na obou pozicích jen kolem 19%. Ano, více mužů zastává pozice ve vyšším managementu, kde je vysoká fluktuace i vyšší míra stresu. Muži jsou více vedeni k razantnějšímu sebeprosazení a soutěživosti, i když někdy nemusí být jejich přímočarost a ochota k tvrdým změnám přijata zrovna idylicky. V nemocnici jsem se přesně s tímto pojetím setkala, při momentální změně vedení, jsou jako „čistící složky“ najímáni muži. Co se týče délky práce ve zdravotnictví, tak nejvíce dotazovaných ve zdravotnictví pracuje 21 a více let, což svědčí i o tom, že většina lidí ihned po dokončení školy nastoupila do svého oboru, kde zůstali dodnes. Nemají proč odcházet, jelikož nemocnice pracuje jako malé město a vše je tu nadosah ruky. K dispozici je i spousta možností ke kulturnímu vyžití. Naopak na dané pozici nejvíce lidí pracuje méně než 5 let, což svědčí o velké fluktuaci v organizaci i momentální změně vedení. Méně než 5 let na dané pozici pracuje 42 respondentů, dále na pozici 6-10 let něco kolem 29 lidí a 11-15 let na pozici pracuje 20 dotazovaných.

58

Za největší stresor je v nemocnici považován časový tlak, kdy rozsah odpovědnosti za úkoly stále stoupá. Samozřejmě nejvíce těchto odpovědí je z pozice středního managementu, kde jsou tímto problémem pracovníci pochopitelně zatíženi nejvíce. Dále narůstají problémy s provozem a řízením uvnitř podniku, což zaznamenali hlavně muži ve vyšším managementu, kteří celkový chod nemocnice mají na starosti. Jako další důležité a zatěžující stresory respondenti uváděli nadmíra administrativy, nedostatek personálu a nedostatek času na klienta. Když se zaměříme na dopady stresu do fyziologické oblasti, tak nejvíce lidé trpí bolestmi hlavy, která má však mnoho příčin. Může k ní přispívat nedostatek tekutin, únava a nedostatek spánku či dlouhodobá práce u počítače. Bolestmi hlavy celých 32 respondentů bez rozdílu pohlaví a pozice. Ženy se dále nejvíce stěžují na bolesti břicha, které doprovází nechutenství. Na rozdíl od mužů, kteří trpí hlavně bolestmi na hrudi a nadměrným pocením rukou nebo nohou. Toto všechno má za následek, že pracovníci nemocnice jedí ve spěchu, nestravují se v pravidelnou dobu a jedí nedostatek ovoce a zeleniny, popřípadě ani nemají ráno čas na vydatnou snídani. Dále k tomu přispívá málo aktivit na čerstvém vzduchu a málo koníčků, které přispívají alespoň k pročištění hlavy a dočasnému odstřihnutí od pracovních problémů. V emocionální

oblasti

jsou

nejvíce

čitelné

příznaky

související

s nedostatečně dlouhou dobou spánku, což rozhodně nepřispívá ke snížení stresu. Nejvíce lidí rozhodně trpí pocity únavy, takových je 36. S tím se projevují související poruchy pozornosti, zvýšená podrážděnost a výrazné změny nálad. Mezi nejčetnější v behaviorální oblasti patří již výše zmiňované poruchy spánku, kdy takto odpovědělo 27 dotazovaných. Dále je tu ještě problém nadměrné konzumace kávy, která se sice zdá vhodná pro vyřešení aktuální situace únavy, ale nadměrně odvodňuje organismus. Ženy dále trápí problémy s příjmem potravy, které navazují na fyziologické příznaky. V poslední řadě se podíváme na osobní projevy a jejich dopad do ekonomiky. Celkově nejvýše skončil intenzivnější výskyt konfliktů na pracovišti, který jistě těsně souvisí s momentální nejistou situací v nemocnici. Lidé nemají své jistoty a jsou stále podrážděnější a neklidnější. Jestliže s nimi jejich vedení ne59

komunikuje o reálné situace, ani není divu. V momentální době světové krize, kdy je každý rád za své místo a děsí se propouštění, je každá jistota drahá. Spolu s narůstající administrativou, je čím dál složitější dodržování stanovených termínů, které nejsou v silách vedoucích pracovníků. Toto všechno má za následek snížení výkonnosti pracovníků, ať už u řadových zaměstnanců, nebo v řadách vedoucích pracovníků. A nejen narůstání administrativy, ale i snížení počtu pracovníků je pro pracovníky zdravotnictví velmi stresující. Při regulaci pracovních míst zdravotní personál musí sloužit více směn, a to v jakoukoliv denní nebo noční dobu, trpí nedostatkem spánku a kolikrát i zanedbávají svojí životosprávu. Přesto všechno musí být neustále ve střehu, milí a usměvaví. Tato pozice rozhodně není lehká, ještě když jsou první, kteří odnesou negativní emoce od pacientů či jejich rodinných příslušníků. Toto všechno, když se nakupí a přes viditelné příznaky neřeší, může velmi lehce v této citlivé sféře plné emocí, důvěry a smrti vyústit v syndrom vyhoření. Ne málo sester a lékařů kvůli nízkému pracovnímu ohodnocení odchází do zahraničí a ti, kteří toho nevyužijí a zůstávají, jsou většinou přetěžováni. Ano, zajisté si mnoho lidí říká, že doba jde dopředu a za zaměstnance čím dál tím více pracují stroje. I ve zdravotnictví je tomu tak, jako v ostatních odvětvích, ale tady tyto přístroje pracují s nedocenitelným zbožím a to naším zdravím, proto musí projít přísnou kontrolou. Přestože moderní přístroje prodlužují lidské životy, potřebují také daleko více kontroly a technických znalostí z řad zdravotnického personálu. Takže nejen že sestry nabírají krev, měří teplotu a tlak nebo přidělují léky, jsou ještě zatíženy přísnou a zdlouhavou kontrolou přístrojů a lékaři se musí s těmito přístroji bez výjimky naučit pracovat. Když k tomu přidáme, že většina sester jsou ženy, které jsou jako osobnosti daleko emotivnější a vnímavější, mělo by se zdravotnictví zamyslet nad tím, jak jim tuto cennou službu lidstvu spíše usnadnit nežli stěžovat, například vzrůstajícími požadavky při výkonu svého povolání nebo, co se týče vzdělávání. Uvědomme si, že zdravotní sestry a lékaři jsou také jen lidi a potřebují občas vypustit přebytečný tlak a nahromaděné emoce, jelikož jako všichni z nás mají své rodiny a svůj soukromý život.

60

9 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat míru působení vybraných stresových faktorů na střední a vyšší management ve zdravotnictví, dále popsat pojem stres, jeho fáze, příčiny a důsledky. Po porovnání praktické části s teoretickou jsem se pokusila dodat doporučení pro zmírnění hlavních stresorů, což by mohlo následně vést ke zlepšení osobního a pracovního života zdravotních pracovníků. Stres je součástí dnešní rychlé doby, sice máme k dispozici vymoženosti různého druhu a nové technologie, které by nám měly usnadnit pracovní proces a vést k nárůstu pracovních výsledků. Bohužel si tato doba nese s sebou extrémní zátěž v podobě nadměrného tlaku na člověka, hlavně na jeho psychiku. Zdravotnictví je hlavně o práci s lidmi, je to práce spojená s extrémně vysokou emoční náročností, jelikož zdravotní personál je denně vystaven kontaktu s lidmi. Na tuto skupinu lidí působí denně vyšší míra zátěže, která je způsobená hlavně náročností práce a vysokou zodpovědností, která je na pracovníky přenášena hlavně za životy jejich pacientů. Mimo toho, že je u zdravotnického personálu kladen důraz na odborné znalosti, tak je rovněž vyžadováno vlídné a příjemné vystupování a stále pozitivní činnost ve vztahu k pacientům. To všechno chceme po lidech tam, kde jsou dennodenně vystaveni projevům všech lidských emocí, od bolesti až po radost nebo naději. Bohužel někdy jsou i svědky nevybraného chování a agrese, toto všechno pramení z lidské bezmoci. Toto všechno sebou nese nadmíru zatížení stresem v této oblasti a s tím související syndrom vyhoření. Jak všichni víme, není lehké se stresu vyhnout, ale je důležité se mu snažit předcházet nebo důsledkům čelit. Zdravotníci se by se proto měli naučit jisté míře asertivnímu jednání, zdokonalovat se ve své úrovni sebepoznání, tím mám na mysli, znát vlastní kapacity a možnosti nebo svá slabá či silná místa. Důležité je umět efektivně zacházet se svým volným časem a využít ho k relaxaci a novému načerpání sil.

61

10 Literatura KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. 1. vyd. Praha: Grada Avicenum, 1994. 190 s. ISBN 80-7169-121-6. MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 139 stran. ISBN 80-7169-425-8. RHEINWALDOVÁ, E.: Dejte sbohem distresu. 1. vydání. Praha: Skarabeus, 1995. 211s. ISBN 80-85901-07-2. SELYE, H. Život a stres. 1. vydání. Bratislava: Obzor, 1966. 453 s. KRASKA-LÜDECKE, K. Nejlepší techniky proti stresu. 1. vydání. Praha: Grada, 2007. 114 s. ISBN 978-80-247-1833-0. BARTOŠÍKOVÁ, I. O syndromu vyhoření pro zdravotní sestry. 1. vydání. Brno: NCO NZO, 2006. ISBN: 80-7013-439-9. JOHN, F., PETERS - KÜHLINGER, G. Jak úspěšně zvládnout tlak a stres v práci. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 112 s. ISBN 80-2471517-1 CLEGG, B. Stress management. 1. vydání. Praha: CP Books, 2005. 111 s. ISBN 80-251-0617-9 BEONISCH, E., HANEYOVÁ, M. Stres. 1. vydání. Brno: Books, 1998. 216 s. ISBN 80-7242-015-1 Přispěvatelé Wikipedie, Zdravotní sestra [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, [citováno 24. 04. 2010] NEŠPOR, Karel. Mujweb.cz [online]. 2004 [cit. 2010-05-14]. Návyková rizika a stres u zdravotnické profese, možnosti

62

Příloha č. 1 Dotazník

Vážená paní, vážený pane, jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru „Sociálně-ekonomického“ a pro svou závěrečnou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Problematika stresu u středního a vrcholového managementu ve Fakultní nemocnici Hradec Králové“. Proto se na Vás nyní obracím s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Jedná se o anonymní dotazníkové šetření a informace získané jeho prostřednictvím budou sloužit jen pro potřeby této práce. Předem děkuji za Vaše odpovědi a čas, který jste vyplnění dotazníku věnovali. Případné otázky k výzkumu zasílejte na e-mailovou adresa:[email protected] S přáním hezkého dne

Michaela Novotná

Vámi vybranou odpověď zaškrtněte. V případě emailového dotazníku vybranou odpověď jakkoliv barevně označte. 1) Jste :

muž

žena

2) Jakou pozici v nemocnici zastáváte: nagement

vyšší management

střední ma-

3) Jak dlouho pracujete ve zdravotnictví: l 0-5 let

6-10 let

11-15 let

16-20 let

21 a více

4) Jak dlouho pracujete na výše uvedené manažerské pozici: 0-5 let

6-10 let

11-15 let

16-20 let

5) Které z níže uvedených stresorů pociťujete u Vás na pracovišti:

63

21 a více

Časový tlak a rozsah odpovědnosti za úkoly stále stoupá Problémy s provozem a řízením uvnitř podniku Konflikty se zákazníky či pacienty Konflikty se spolupracovníky či nadřízenými Jiné (prosím uveďte jaké)….

6) Který z těchto příznaků z fyziologické oblasti se u Vás v posledním roce projevily: bušení srdce bolesti břicha, průjem, plynatost nechutenství bolesti na hrudi časté nucení k močení zvýšené pocení rukou nebo nohou bolesti hlavy dvojité vidění

7) Který z těchto příznaků z emocionální oblasti se u Vás v posledním roce projevily: pocit únavy poruchy pozornosti výrazné změny nálad nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav zvýšená podrážděnost pocity úzkosti nadměrné snění omezení sociálních kontaktů

8) Který z těchto příznaků z behaviorální oblasti se u Vás projevily v posledním roce:

64

problémy s příjmem potravy - přejídání se nebo nechutenství nadměrná konzumace alkoholu nadměrná konzumace kávy nadměrné užívání léku na spaní či na uklidnění zhoršení kvality práce poruchy spánku nerozhodnost vyhýbání se zodpovědnosti vyšší nemocnost

9) Všímáte si, ve vztahu k práci, některých z těchto projevů u sebe: Vaše výkonnost v práci klesá dodržování stanovených termínů není ve Vašich silách jako únik před problémy volíte nemoc pozorujete u sebe zvýšený výskyt nehod či úrazů na pracovišti v poslední době pozorujete u Vás na pracovišti intenzivnější výskyt konfliktů

Děkuji za spolupráci.

65