Problematika stresu u adolescentů

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Problematika stresu u adolescentů Bakalářská práce Brno 2014

Vedoucí bakalářské práce:

Autorka bakalářské práce:

RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D.

Monika Lopraisová

1

Bibliografický záznam LOPRAISOVÁ, Monika. Problematika stresu u adolescentů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2014. 52 l., 3 l. příl. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D.

Abstrakt Bakalářská práce „Problematika stresu u adolescentů“ se zabývá stresovými situacemi u adolescentů a metodami zvládání. Teoretická část práce se zabývá definicemi stresu, vývojem poznatků o stresu a základními pojmy, které se ho týkají. Dále je zde vysvětlen pojem obecný adaptační syndrom. Další část této práce je věnována neurobiologii stresu a to hlavně systémy, které ovlivňují fungování organismu během stresové situace. V neposlední řadě práce pojednává o zdrojích stresu a reakcemi na něj. Jednou z podstatných reakcí zde zmiňovaných je syndrom vyhoření (burnout). Poslední oblast teoretické části se zabývá zvládáním a prevencí stresu a vlivem osobnostních faktorů na vyrovnání se se stresem. Praktická část se zabývá problematikou stresu u adolescentů. Praktická část je členěna do několika oblastí. Věnuje se informovanosti adolescentů, co se stresu týče. Dále pak stresovými situacemi ve škole i mimo ni, příčinami stresu u adolescentů či metodami, které užívají k relaxaci.

Abstract Bachelor thesis „The issue of stress in adolescents“ deals with stressful situations in adolescents and coping methods. The theoretical part deals with the definitiv of stress, stress on the development of knowledge and basic concepts related to him. I tis also explained the koncept of the general adaptation syndrome. The next part is devoted to the neurobiology of stress and especially systems that affect the functioning of the body during stressful situations. Finally, this paper discusses the sources of stress and reactions to it. One of the major reactions mentioned herein burnout. The last area of

2

the theoretical part deals with the preventiv and management of stress and the influence of personality factors on coping with stress. The practical part deals with stress in adolescents. The practical part is divided into several areas. He is raising adolescents, as stress is concerned. Furthermore, stressful situations at school and beyond, causes of stress in adolescents or methods that adolescents use to relax.

Klíčová slova Stres, obecný adaptační syndrom, neurobiologie stresu, syndrom vyhoření, zvládání stresu

Keywords Stress and the general adaptation syndrome, neurobiology of stress, burnout, stress management

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci na téma „Problematika stresu u adolescentů“ vypracovala samostatně, pouze s využitím citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 12. dubna 2014

Monika Lopraisová

4

Poděkování Chtěla bych poděkovat RNDr. Mgr. Alici Prokopové, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a za pomoc při její tvorbě. Dále bych chtěla poděkovat žákům SOŠ Zdravotnické a sociální v Kyjově, kteří se mého výzkumu zúčastnili. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mi poskytli odborné rady při tvorbě této práce.

5

Obsah Úvod......................................................................................................................................................... 8 1 Teoretická část ..........................................................................................................................9 1.1 Definice stresu ................................................................................................................................... 9 1.2. Vývoj poznatků o stresu .................................................................................................................. 12 1.2.1. Historie stresu .............................................................................................................................. 12 1.2.2. Fyziologické pojetí stresu ............................................................................................................ 12 1.2.3. Psychologické pojetí stresu .......................................................................................................... 13 1.2.4. Holistické pojetí stresu ................................................................................................................. 13 1.3. Obecný adaptační syndrom ............................................................................................................. 15 1.3.1. Základní pojmy ............................................................................................................................ 15 1.3.2. Význam stresu.............................................................................................................................. 15 1.3.3. Akutní a chronický stresový syndrom ......................................................................................... 16 1.3.4. Fáze obecného adaptačního syndromu ........................................................................................ 17 1.3.5. Zjišťování a měření stresu............................................................................................................ 18 1.4. Neurobiologie stresu ....................................................................................................................... 19 1.4.1. Nervové řízení .............................................................................................................................. 19 1.4.1.1. Periferní nervový systém .......................................................................................................... 19 1.4.1.2. Autonomní nervový systém ...................................................................................................... 19 1.4.1.3. Somatický systém ..................................................................................................................... 20 1.4.1.4. Centrální nervový systém.......................................................................................................... 20 1.4.2. Hormonální řízení ........................................................................................................................ 21 1.5. Stres v životě ................................................................................................................................... 23 1.5.1. Zdroje stresu................................................................................................................................. 23 1.5.2. Reakce na stres ............................................................................................................................. 23 1.5.3. Důsledky působení stresu ............................................................................................................ 24 1.5.3.1. Syndrom vyhořeni (burnout) ..................................................................................................... 27 1.6. Prevence stresu................................................................................................................................ 28 1.6.1. Zvládání stresu ............................................................................................................................. 28 1.6.2. Vliv osobnostních vlastností na vyrovnávání se stresem ............................................................. 30 1.6.3. Prevence stresu............................................................................................................................. 31 2. Praktická část......................................................................................................................... 33 2.1. Cíl výzkumu a výzkumné otázky .................................................................................................... 33 2.2. Hypotézy ......................................................................................................................................... 33 6

2.3. Výzkumný soubor ........................................................................................................................... 34 2.4. Výzkumná metoda .......................................................................................................................... 34 2.5. Grafická interpretace odpovědí ....................................................................................................... 35 2.6. Interpretace výsledků dle výzkumných otázek ............................................................................... 45 3.

Závěr ............................................................................................................................................. 47

4.

Seznam literatury ......................................................................................................................... 49

Přílohy

7

Úvod Stres ovlivňuje životy nás všech, ať už pozitivně či negativně, aniž bychom si to uvědomovali. Dnešní doba je uspěchaná a lidé mají čím dál méně času na odpočinek. Téma problematiky stresu u adolescentů jsem si vybrala proto, že už jsem jednou toto téma zpracovávala, a to v podobě závěrečné maturitní práce. Už na střední škole mě zajímalo, jak velký vliv má stres na zdravotní problémy, které mě v té době trápily. Zdravotní komplikace přetrvávají i teď a problematika stresu mě nepřestala zajímat. Lidé jsou ve stresu a často netuší, že tomu tak je. Trápí je různé zdravotní problémy, kvůli kterým podstoupí řadu vyšetření bez pozitivních výsledků a ani přesto si nepřipustí, že by komplikace mohly být psychosomatického původu. V teoretické části se budu zabývat vývojem poznatků o stresu, fyziologickým či psychologickým pojetím stresu, významem stresu v lidském životě, podstatou neurobiologie stresu, jeho zvládáním a prevencí. V praktické části se pak budu věnovat znalostmi adolescentů týkajících se stresu, příčinami, které stres u adolescentů způsobují, fyziologickými či psychologickými projevy a metodami zvládání.

8

1 Teoretická část 1.1 Definice stresu Zátěž (stres) je velmi široký pojem, který se autoři odborných publikací snaží objasnit různými definicemi. Stres je interakcí mezi požadavky, které na člověka klade život, různé situace a prostředí, a mezi mírou vybavenosti tyto požadavky zvládnout a vyrovnat se s nimi. Reakce člověka přitom nemohou být pouze tělesné anebo pouze duševní, nýbrž komplexní a souhrnné. Tyto reakce bývají spojeny s důsledky jak fyziologickými, tak duševními. Pro organismus jsou vesměs negativní, dochází k ovlivnění kardiovaskulárního, endokrinního a imunitního systému. Na druhé straně však mohou být psychicky pozitivní, člověk se zocelí, utuží, získá zkušenost.1 Stresové situace narušují psychickou a fyziologickou rovnováhu. Člověk trpí citově negativním napětím, nespavostí, hyperaktivitou, zbytečnými starostmi a úzkostí, pocity nejistoty a snížením výkonnosti.2 Pojem stres pochází z fyziky, přesněji řečeno z oblasti výzkumu hmoty a vztahuje se k tlaku, jemuž je hmota vystavena. Velmi zjednodušeně řečeno, stres je vše, co nás nutí přizpůsobit se novým okolnostem, co nám nějakým způsobem působí přetížení. Je to vlastně reakce organismu na nadměrnou zátěž. Nejvýznamnější badatel v oblasti stresu, maďarský profesor medicíny Hans Selye, definoval stres jako funkční stav nespecifické stereotypní odpovědi na nové nebo náročné podmínky.3 Stres je reakce organismu blíže nespecifikována na nějaký podnět působící na organismus. Rozlišují se dva typy – eustres – vliv, který působí na organismus příznivě a distres – vliv, který působí nepříznivě. Běžně se pod pojmem stres míní distres. K distresu dochází tehdy, jsou-li na jedince kladeny takové fyzické nebo psychické nároky, které překračují jeho zátěžovou schopnost jako pracovní přetížení,

1

HOSKOVEC, Jiří. HOSKOVCOVÁ, Simona. Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Praha: Portál, 2000, 255 s. ISBN 80-7178-311-0. 2 HOSKOVEC, Jiří. HOSKOVCOVÁ, Simona. Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Praha: Portál, 2000, 255 s. ISBN 80-7178-311-0. 3 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální.

9

napětí ve vztazích, nemoc, déletrvající nátlakové situace, neúspěch a podobně, takže vzniká přepětí.4 Při stresu dochází ke změně fyzického stavu jedince. Zrychluje se dech, zvyšuje se tep, svalové napětí a frekvence mozkových vln, zvýší se vylučování steroinu, jež zabraňuje pádu do deprese. Dochází k produkci hormonů jako je adrenalin, noradrenalin, kortizol, z jater se uvolňuje krevní cukr, který vede k získání energie a z tukových tkání se začne spalovat tuk. Z hypofýzy se vyplaví adrenokortikotropní hormony (ACTH), který působí na nadledvinky, což pak může vést ke zvýšení krevního tlaku. Zvýšením krevního tlaku v organismu jedince dochází k vyrovnání se s nadměrnou zátěží a k boji proti příčině této zátěže. Existuje druh stresu zvaný stres chtěný. Pod pojmem stres chtěný si můžeme představit takový stres, který je jedincem úmyslně vyvolán. Takový jedinec prožívá navozenou situaci jako vysoce výjimečnou, situace vyvolává stav změněného vědomí, vzrůstá sebedůvěra.5 Z definice ustáleného stresu a homeostázy plyne, že organismus toleruje rozkmit hodnot nejrůznějších proměnných jen v určitých mezích. Nápravná opatření se dají do pohybu, až když odchylka překročila dovolené hranice. Jde-li o nevelké výchylky, vyrovnají se snadno obvyklými servomechanismy. Pak ještě nemluvíme o stresu, nýbrž o homeostaze. Stresovou situací rozumíme tak značnou odchylku, že je ohrožena integrita celého systému, jeho trvání, tj. život. Pak se dostaví poplachová reakce, která uvede v chod mohutnější mechanismy, které nestačí pro běžnou homeostázu. Rozlišení mezi homeostázou a stresem je tedy málo určité. Stres nemusí být vždy vyvolán jen zevním stimulem. Organismus je integrovaným celkem. Jednotlivé složky v něm pracují solidárně. Začne-li náhodou některý subsystém pracovat tak izolovaně, že vzdoruje integrační kontrole celku, a překročí-li se přitom jistý práh, pocítí se to také jako stresová situace a spustí se poplachová reakce.6 Stres je komplexní psychofyziologickou reakcí, která se na psychické úrovni projevuje pocitem nadměrného zatížení či ohrožení duševní a tělesné pohody. Prožitek stresu bývá spojen s nepříjemným uvědoměním přílišného zahlcení 4

GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha: VODNÁŘ, 2000, 425 s. ISBN 80-86226-07-7. HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000, 776 s. ISBN 80-7178303-X. 6 CHARVÁT, Josef. Život, adaptace a stres. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 136 s. ISBN 08-073-69. 5

10

událostmi, které se zdají být aktuálně těžko zvladatelné, a z nich vyplívající kognitivní a emoční nejistotou. Člověk neví, jaké další problémy mu taková situace může přinést, a leckdy má pochybnosti, zda se s nimi dokáže vyrovnat, protože dosud fungující strategie chování se zdají být neefektivní.7

7

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-246-18326.

11

1.2. Vývoj poznatků o stresu 1.2.1. Historie stresu Za zakladatele stresové teorie bývá považován Hans Seley, který působil v ústavu patologie, kde dělal pokusy na krysách, které vystavoval různým typům termického stresu. Zjistil, že v odlišných podmínkách působí různé stresory vyvolávající stejné patologické změny. Reakce, které vznikly jako odpověď organismu na podnět označil pojmem stres. Později svoji teorii rozšířil o obecný adaptační syndrom. Ještě před objevem stresové teorie Hanse Seleyho popsal Walter Cannon reakce, jež zvířeti umožňují přežít.8 René Descartes je autorem doktríny dualismu těla a duše, která se ujala v 17. století a udržuje se až do dnes.9 K modernímu chápání stresu patří psychologická teorie stresu R. S. Lazaruse. Ten pojímá stres jako stav, ve kterém organismus předjímá konflikt se škodlivými podmínkami určitého druhu. R. S. Lazarus rozlišuje fyziologický stres, který se projevuje neurohumorálními a vegetativními reakcemi organismu na působící podnět, a psychologickým stresem, který se projevuje negativně emočními reakcemi jedince na podnět.10 Univerzalistická teorie stresu A. Steinberga a R. F. Ritzmanna definuje stres jako hmotné, informační a energetické přetížení na vstupu nebo výstupu živého systému. U člověka je tento systém chápán jako hierarchicky uspořádaný celek, který se skládá z osmi úrovní (buňka, orgán, organismus, skupina, organizace, komunita, společnost a nadnárodní systémy). Stres může působit na jakoukoli z těchto úrovní.11 1.2.2. Fyziologické pojetí stresu Teorie pojetí stresu se postupně sjednocují, existuje však ještě pojetí fyziologické, psychologické a holistické.

8

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 9 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 10 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 11 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3.

12

Fyziologická koncepce stresu je založena na pojetích opírajících se o známé teorie. 

prvním z těchto pojetí je teorie homeostázy (Walter Cannon). Jedná se o základní fyziologickou teorie stálosti vnitřního prostředí;



koncepce všeobecného adaptačního syndromu (Hans Seley), který má 3 fáze stresové reakce;



teorie podmíněných reflexů (I. P. Pavlov), základů učení či teorie paměti probíhající v neurokognitivní síti;



teorie emocí, které mají důležitou funkci v podkorových i korových částech limbického systému;



teorie účinnosti neurotransmiterů, která vychází z klinických účinků psychofarmak;



koncepce kortikoviscerální (Kurtsin, Bykov), která na podkladě pozitivní a negativní indukce vysvětluje psychosomatická onemocnění12 1.2.3. Psychologické pojetí stresu Vychází z výjimečnosti každého jedince. Základem těchto koncepcí jsou:



koncepce hlubinné psychologie a pudových sil, které jsou příčinnou mnoha poruch psychiky (S. Freud)



životní zážitky uvědomělé i neuvědomělé, konfliktní situace a postoje k nim



určité emoce v různých situacích, které jsou pro každého jedince individuální



speciální osobnosti profily, které se používají v behaviorální psychologii (typologie osobnosti introverta a extroverta, kardiovaskulární typy A, B, C nebo D)13 1.2.4. Holistické pojetí stresu Mnohé úkazy nelze vysvětlit psychologickými nebo fyziologickými pojetími. Proto se objevuje tendence holistického pojetí. O fyziologické a psychologické propojení koncepcí se snažil Alenxander (1950). Předpokládal určité predispozice jako typ osobnosti s prožitky a konflikty, vnější působení událostí a stresorů a zprostředkování pomocí autonomního

12

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 13 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

13

nervového systému a hormonů. Také stanovil první psychosomatická onemocnění jako bronchiální astma, duodenální peptický vřed nebo esenciální hypertenzi a jiné.14 Dnes již ale existuje psychofyziologie, vědní obor, který se snaží propojit fyziologické a psychologické pojetí stresu a vysvětlit tak vznik psychosomatických onemocnění. Holistickým pojetím stresu se zabývá i vědní obor neuropsychologie, který zkoumá lidskou inteligenci, vztahy mezi funkcí mozku a chováním. Tento vědní

obor

byl

ovlivněn

i

psychoanalýzou

Freuda.

Také

vědní

obor

psychoneuroimunologie se zabývá působením různých stresorů na lidskou psychiku i tím, jak psychiku ovlivňuje imunita.15

14

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 15 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

14

1.3. Obecný adaptační syndrom 1.3.1. Základní pojmy Negativní faktory vyvolávající stres označujeme jako stresory. Síla stresoru je velmi variabilní. Důležitou roli hraje i míra akceptace stresoru.16 Stres nemusí být vždy způsoben jen zevním stimulem. Organismus je integrovaný celek. Pokud začne nějaký subsystém pracovat izolovaně a vzdoruje integrační kontrole celku, překročí se při tom jistý práh a pocítí se to jako stresová situace a spustí se poplachová reakce. Stres tedy může být vyvolán vnějším ale i vnitřním faktorem.17 Stresory jsou nepříznivé faktory, které vedou k tíživé osobní situaci člověka.18 Lidské stresory se mohou dělit: 

fyzikální (např. teplo, chlad, záření, tlak, aj.)



chemické (alkohol, jedy, toxiny, apod.)



biologické (hlad, žízeň, bolest, patologické stavy)



psychosociální (úzkost, strach z různých situací)19 Opakem stresorů jsou salutory. Jedná se o faktory, které jedince podporují a obstarávají mu sílu a výdrž v boji se stresorem. Takovým salutorem může být pochvala od lidí, které uznáváme, smysluplnost vykonané činnosti, apod.20 1.3.2. Význam stresu Hans Seley rozšířil pojem stres na eustres a distres. Pro jedince má eustres (pozitivní stres) důležitou roli. Tento typ stresu nemusí mít škodlivé důsledky na organismus, dokonce jedince povzbuzuje k vyšším a lepším výkonům a zvyšuje odolnost organismu vůči závažnějšímu stresu.21

16

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 17 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 18 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 978-7367-568-4. 19 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 20 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 978-7367-568-4. 21 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální.

15

Eustres je pozitivní stres, nejedná se tedy o negativní emocionální zážitek. Příkladem takového stresu jsou situace, které nám přináší radost, např. svatba. O eustresu můžeme také hovořit v situacích, do nichž se lidé dostávají z vlastní vůle. Takovými situacemi jsou myšleny hraniční situace rizika (např. při sportovních výkonech). Patří sem také stres jedinců, kteří úmyslně vyhledávají nebezpečné situace (např. vysokohorští horolezci).22 Distres je pro organismus nepříznivý stres. Dnes se používá termín alostatický stres, který může vést k patologickým změnám a k tělesnému poškození.23 Termínem distres dnes označujeme takovou situaci, při které nemáme dostatek sil a možností zvládnout to, co nás ohrožuje, jedincem je tato situace vnímána negativně k možnostem zvládnutí dané situace. Jedinci není emocionálně dobře, projevuje se negativními emocionálními příznaky. Distres má tedy škodlivý vliv na organismus.24 1.3.3. Akutní a chronický stresový syndrom Akutní stres trvá kratší dobu než chronický. Jedná se o minuty nebo hodiny. Jde o situaci, kdy organismus musí zmobilizovat energetické rezervy pro situaci „přežití“. Je aktivováno několik systémů: endokrinní, pohybový, nervový, dýchací a srdeční. Činnost právě v danou chvíli nepotřebných systémů je utlumena (např. trávicí, vylučovací systém).25 Oproti tomu chronický stres může mít velmi dlouhou dobu trvání (týdny, měsíce, roky). Dochází k dlouhodobějšímu aktivování nervové, hormonální a imunologické soustavy. V důsledku můžeme pozorovat určité strukturální změny, např. zvětšení nadledvinek, zmenšení sleziny a atrofie brzlíku. Chronický stres potlačuje růst a sexuální funkce. U mužů může mít vliv na erekci, u žen může nastat problém s ovulací nebo otěhotněním. V období stáří je vyšší hladina stresových

22

KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 978-7367-568-4 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 24 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 978-7367-568-4 25 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 23

16

hormonů i v klidových podmínkách. Při stresu jejich koncentrace stoupá, ale ne tolik, jako u mladších jedinců, jelikož jsou na ně receptory již adaptovány.26 1.3.4. Fáze obecného adaptačního syndromu Dle Seleyho rozlišujeme tři stádia stresové odpovědi: První fáze je stádium poplachové reakce. Slouží k mobilizaci sil a odvrácení stresu. Dochází k aktivování mechanismů zajišťujících odtok krve směrem k mozku, srdci a kosterním svalům. Tato fáze má krátké trvání a není příliš účelná. Je ale nezbytná k překonání krizové situace.27 Při stresové reakci se nejprve aktivují neurohormony a dochází k aktivaci hlavních neurohumorálních os. Hlavním aktivátorem nervového systému je sympatikus, parasympatikus potlačuje systémy, které nejsou nezbytné k přežití.28 Poplachová reakce zajišťuje: 

rychlou mobilizaci energetických zdrojů (glukózy a mastných kyselin ze svalů, jater a tukové tkáně)



zvýšení funkce kardiorespiračního systému, který zajišťuje transport kyslíku a energetických zdrojů



zvýšení svalového tonu a svalové síly



snížení pocitu bolesti



zlepšení kognitivních a smyslových schopností se zlepšením paměti



rozšíření zornic



snížení obranyschopnosti k uchování energie pro krizový stav



potlačení trávicích pochodů, peristaltické a sekreční funkce



zvýšení pocení29 Bartůňková (2010, str. 20)

26

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 27 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 28 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 29 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

17

Druhou fází je stádium rezistence. Dochází k adaptaci, při které se člověk přizpůsobuje tlaku a stává se pro něj přirozeným. Obranné mechanismy ale stále pracují.30 Přizpůsobení se stresoru může být pozitivní (při stoupající fyzické zátěži vzniká trénovanost) nebo také negativní (opakované vyhledávání „adrenalinu“ spojené se vznikem závislostí, např. gamblerství).31 Třetí fáze je fází vyčerpání. Získaná rezistence je nedostačující. Příčinnou může být nadměrné působení stresu nebo porucha adaptačních mechanismů. Nedochází k aktivaci sympatiku. Tyto změny vedou k patologickým změnám.32 1.3.5. Zjišťování a měření stresu Poslední dobou se často hovoří o míře stresu, o jeho úrovni nebo příznacích. Existuje spoustu metod jak stres měřit a zjišťovat jeho úrovně. Využívá se fyziologických a biologických poznatků (měření odporu kůže pomocí různých přístrojů, vyšetření moči apod.), dále psychologických dotazníků (např. dotazník zaměřený na každodenní starosti). V psychologii se často používá metoda pozorování chování člověka ve stresu. Pozornost takového člověka je snížena, má omezenou schopnost řešit úkoly, jeho chování je roztržité a nesoustředěné.33

30

LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 31 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 32 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 33 BLAHUTKOVÁ, Marie a kol. Psychomotorická terapie. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 35 s. ISBN 978-80-210-5084-6.

18

1.4. Neurobiologie stresu Stádium poplachové reakce je řízeno dvěma systémy. Tyto systémy jsou spolu velmi úzce spojeny a tvoří jeden společný komplex. Jedná se o řízení nervové a hormonální. 1.4.1. Nervové řízení 1.4.1.1. Periferní nervový systém Příjmovou a výkonnou část stresové reakce zajišťuje periferní nervový systém. Je tvořen receptory, které reagují na změny vnitřního a vnějšího prostředí a na množství aferentních a eferentních neuronů. Jedná se o ascendentní (dostředivé) senzitivní dráhy a descendentní (odstředivé) dráhy somatického a autonomního nervového systému.34

1.4.1.2. Autonomní nervový systém Při nervovém řízení se stimule činnost sympatiku, který je jednou ze složek vegetativního nervového systému, který nelze ovládat vůlí. Látka přenášející nervové impulzy sympatiku na výkonné orgány je noradrenalin. Jedná se o neurotransmiter vylučovaný dření nadledvinek. Další, druhou podstatnou částí vegetativního nervového systému je parasympatikus, který řídí životně důležité funkce. Poměr vlivu těchto dvou částí nervového systému na vnitřní orgány je závislý na tom, jestli je organismus v klidu či podává-li jistý výkon.35 Činnost parasympatiku je v akutní stresové situaci utlumena zvýšenou činností sympatiku, při chronickém stresu se může však projevit např. zvýšenou produkcí gastrinu, pepsinu a kyseliny chlorovodíkové, což se projeví zvýšenou aciditou žaludku.36

34

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 35 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 36 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

19

1.4.1.3. Somatický systém Somatický (motorický) systém je v klidu ovládán naší vůlí. V extrémních situacích se výrazněji projevuje mimovolní motorika, která je ovlivňována autonomním nervovým systémem a různými hormony. Při stresové reakci dochází ke změnám svalového napětí nebo k různým formám motorických projevů (znehybnění, paralýza, apod.). Motorické odpovědi na různé stresové situace jsou velmi variabilní.37

1.4.1.4. Centrální nervový systém Centrální nervový systém zpracovává všechny přijaté informace na třech úrovních: vegetativní, limbické a neokortikální.38 Vegetativní část je tvořena prodlouženou míchou, Varolovým mostem, středním mozkem a nespecifickým systémem, který spojuje mozek a páteřní míchu. Limbická část je odpovědná za biochemické změny. Limbický systém je jeden celek tvořený řadou korových a podkorových (amygdala, hipokampus, hypotalamus, a další) struktur. Tento systém reaguje automaticky a okamžitě.39 Pro stresovou reakci jsou nejvýznamnějšími strukturami hypotalamus, hypofýza, hipokampus a amygdala. Hypotalamus má důležitou endokrinní funkci. Je spojovacím centrem pro vegetativní a somatické funkce a hraje klíčovou roli při stresové reakci. Hypofýza má taktéž endokrinní funkci. Její přední část (adenohypofýza) produkuje důležité řídící hormony, zadní část je spíše zásobárnou hormonů vytvořených v hypotalamu. Hipokampus je obzvlášť citlivý na stresové podněty. Je známo, že lidé s malým hipokampem jsou citlivější ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. Amygdala je centrem emoční paměti, je hlavní oblastí pro reakci strachu.40

37

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 38 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 39 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 40 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

20

1.4.2. Hormonální řízení Mozek aktivuje osu hypotalamus – hypofýza – nadledvinky. V hypotalamu se nacházejí různá řídící centra, která kontrolují hladinu různých hormonů v krvi. Hypotalamus dále vysílá signály do hypofýzy (podvěsek mozkový), která reaguje vyplavením hormonů, jež přímo ovlivňují činnost jiných endokrynních žláz (žláz s vnitřní sekrecí). Při stresové reakci je povzbuzena činnost nadledvin. Dřeň nadledvin uvolní do krve adrenalin. Důležitou roli v regulaci metabolismu hraje i kůra nadledvin (cortex), která produkuje hormony glukokortikoidy (kortizol a jiné). Adrenalin i glukokortikoidy patří mezi stresové hormony, mezi něž se obvykle řadí i noradrenalin, který ale není hormonem, nýbrž neurotransmiterem, tedy přenašečem nervových vzruchů.41 Zvýšená činnost sympatiku i stresové hormony pak ovlivňují činnost většiny orgánů v těle. V případě reakce typu „ útěk nebo boj “ je potřeba dodat živiny a energii do svalů a dalších orgánů majících podat zvýšený výkon. Proto se zvyšuje jejich prokrvení a naopak se odvádí krev např. z trávicího ústrojí a omezuje se jeho činnost. Pro dostatečné zabezpečení distribuce živin krevním oběhem stimuluje stres srdeční činnost a zvyšuje krevní tlak. Organismus uvolňuje energetické zásoby, nejprve odbouráváním zásobního polysacharidu glykogenu (velmi rychlý zdroj energie), ze kterého se do krve uvolňuje glukóza (hlavní zdroj energie). V neposlední řadě s potom využívají tukové zásoby. Tato obranná reakce je velmi náročná na spotřebu energie a vyčerpává tak rezervy organismu. Může být pro organismus prospěšná, pokud je krátkodobá. Vyžaduje následný odpočinek pro doplnění energetických zásob.42 Vzájemným působením amygdaly, hipokampu a hypotalamu se uvolní z mezimozku zvláštní spouštěcí hormony, které se následně dostávají portálním oběhem z hypotalamu do předního laloku hypofýzy, kde podpoří tvorbu a výdej hypofyzárních hormonů. Podpora tvorby těchto hormonů je stejnoměrná. Dále

41

LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 42 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální.

21

dochází k tomu, že je energeticky podnícen výdej adreno-kortiko-tropního hormonu (ACTH), naopak výdej gonadotropinu je potlačován.43 Adreno-kortiko-tropní hormon se po vyplavení z hypofýzy do oběhu dostává k nadledvinkám. Zde, v jejich kůře, podporuje syntézu a vyplavení některých steroidních hormonů (např. u člověka dochází k vyplavení kortizolu). Pokud je ACTH vyplavován v nadbytku a příliš často, začíná účinkovat i na další orgány, ale toxicky (např. na ledviny). Kůra nadledvinek je vývojově mladší než jejich dřeň, je tedy stimulována ve stresu až v druhé řadě, tzn. o něco později.44 Nepopiratelným faktem je, že kortikoidy ničí lymfoidní tkáň. Lymfoidního původu jsou ale i imonucyty, které jsou kortizolem také destruovány. Klesá tak imunita, vzniká přecitlivělost a alergie. Bylo prokázáno, že při stresu se vyplaví obrovské množství katecholaminů (adrenalin, noradrenalin). V několika dnech se jedná o desítky miligramů, což je pro spoustu lidí smrtelná dávka. Člověk přežije, je-li kůra nadledvinek v pořádku.45 Během poplachové fáze je krev přesouvána od ledvin ke svalstvu a mozku. Ischemizace podráždí ledviny, které začnou produkovat renin (enzym tvořený v kůře ledvin). Renin se naváže na prekursora a vznikne I a II angiotensin (tkáňový hormon). Tento hormon začíná v kůře nadledvinek stimulovat tvorbu a výdej aldosteronu, mineralokortikoidu, který způsobuje zpětné vstřebávání Na+ iontů a vody v ledvinných tubulech z primární moči. Organismus tak ve stresu šetří nejen vodou, ale i nátriem. Oba tyto mechanismy přispívají k udržení osmotického tlaku.46

43

LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 44 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 45 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální. 46 LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a sociální.

22

1.5. Stres v životě 1.5.1. Zdroje stresu Hlavním zdrojem stresu je většinou velmi mnoho, rychle za sebou jdoucích, změn. Požadavky na naši schopnost zvládat takové změny jsou v mnoha případech příliš vysoké. Většinou lze říci, že čím je počet takových změn, které se nám přihodí během dané doby, větší, a čím vyšší je jejich ohodnocení, tím pravděpodobněji budeme postiženi stresovou odpovědí, buď emocionální, nebo fyzickou. Závažnost stresové odpovědi je většinou určena významem událostí a změn, které prožíváme. Stres může být vyvolán také událostmi, jež jsou většinou pokládány za příjemné (např. uzavření manželství, výhra peněz nebo narození dítěte), ale stejně tak může být způsoben událostmi nepříjemnými (ztrátou zaměstnání, nehodou nebo onemocněním někoho v rodině).47 1.5.2. Reakce na stres K častým emocím prožívaným ve stresových situacích patří úzkost a strach. Tyto emoce jsou odezvou na ohrožení člověka a motivují k jeho řešení nebo úniku. Mohou však vést i k rozpolcení jeho chování a při dlouhodobém působení ohrožují jeho zdraví. Stresové situace vyvolávají také emoce hněvu a zlosti. K dalším reakcím osobnosti na stres patří obranné mechanismy, které fungují jako obrana ohroženého sebepojetí člověka, jež hrozí narušením úzkostí vznikající vlivem stresu. Tyto způsoby vyrovnávání se člověka se stresem se mohou stávat rizikovými faktory. Obrannými mechanismy mohou být: útěk do fantazie, identifikace, vzdor, agrese, popření, potlačení, rezignace nebo útěk.48 Člověk může reagovat na stres i celou řadou copingových strategií. Jedná se o způsoby přizpůsobování a vyrovnávání se se stresem. Jedná se o strategie probíhající na vědomé úrovni a mívající pro duševní zdraví jedince spíše ochranný účinek.49 Rozdíl mezi obrannými mechanismy a copinogovými strategiemi je v tom, že obranné mechanismy slouží jedinci k pasivnímu se vyhýbání zátěžovým a stresovým situacím, kdežto copingové strategie jsou zaměřeny na jejich aktivní řešení. 47

WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1. MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 49 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 48

23

Copingové strategie se zaměřují buď na problém, nebo na emoce a dysfunkční strategie.50 Přehled copingových strategií: 1. Strategie zvládání zaměřené na problém  Aktivní zvládání (úmyslná snaha dosáhnout cíle)  Plánování (zvažování jak zvládnout problematickou situaci)  Potlačení protichůdných aktivit (úmyslné odsunutí jiných záležitostí)  Zdrženlivé zvládání (vybrat si vhodný čas a nejednat bezprostředně) 2. Strategie zvládání zaměřené na emoce  Hledání sociální opory  Pozitivní reinterpretace (hledání kladných aspektů problému)  Akceptace (přijetí problému)  Popření (odmítnutí věřit v existenci problému)  Obrat k náboženství (víra v nadpřirozené jevy) 3. Dysfunkční strategie  Zaměření se na projevování emocí  Behaviorální odpoutání (projevování pocitů bezmoci a vzdání se cíle)  Mentální odpoutání (mentální odvádění pozornosti od problému jinou činností)  Odpoutání pomocí alkoholu a drog51 Mlčák (2011, str. 45) 1.5.3. Důsledky působení stresu Každý člověk reaguje na stres jiným způsobem. Varováním toho, že stres negativně ohrožuje naše zdraví, se významně liší od člověka k člověku. U jednoho může být bolest hlavy, u druhého výsev ekzému nebo průjem. Prvními znaky stresu jsou většinou změny v našem citovém životě nebo v chování a v dané chvíli může být rozdíl více patrný našemu okolí než nám samým.52

50

MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 51 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 52 WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1.

24

Emocionální reakce na stres:  Pocit nervozity a neschopnosti se uvolnit  Pocit duševního vyčerpání  Neustálý strach a obavy  Rostoucí podrážděnost a stěžování si  Konfliktnost  Frustrace a agrese  Roztěkanost, rostoucí neschopnost koncentrovat se nebo rychle dokončit daný úkol  Zvýšená plačtivost  Rostoucí vybíravost, trudomyslnost a podezřívavost  Neschopnost se rozhodovat  Nutkání utéct a schovat se  Strach ze společenského znemožnění nebo selhání  Neschopnost cítit potěšení nebo si něco užít53 Wilkinson (2001, str. 17) Fyzické reakce na stres:  Svalové napětí  Rychlé, nepravidelné nebo silné bušení srdce  Rychlé, mělké dýchání  Pocení  Rozšířené zornice  Stav permanentní ostražitosti  Změny chuti k jídlu  Svalová slabost nebo chvění  Pocit nevolnosti od žaludku  Problémy s nespavostí  Nervozita  Bolesti hlavy  Slabost končetin  Poruchy trávení 53

WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1.

25

 Časté nucení na močení  Nepříjemné pocity v hrudníku  Neobvyklé bolesti, pobolívání  Zácpa nebo průjem  Únava a slabost  Zhoršení dlouhodobé bolesti  Neustálá neposednost a neklid  Bolesti zad  Mravenčení  Sucho v ústech nebo v krku  Žaludek na vodě54 Wilkinson (2001, str. 18) To, co se děje v našem těle, je zvýšení pulzu a krevního tlaku, rychleji dýcháme a naše uši, oči a nos se stanou citlivějšími. Tyto změny jsou výsledkem účinku stresovým hormonů, které jsou uvolněny do krevního oběhu jako odpověď na příslušnou událost. Pokud stresová odpověď trvá dlouho nebo k ní dochází často a v nevhodnou dobu, může to vést k celé řadě nepříjemných pocitů. Počet a charakter fyzických příznaků se u různých lidí významně liší.55 Trvalejší důsledky stresu mohou mít různé formy, které se navíc mohou vzájemně kombinovat. Tyto důsledky mohou mít povahu: 

Psychologických symptomů (např. poruchy přizpůsobení, krátké reaktivní psychozy, neurotické poruchy, zneužívání látek)



Behaviorálních poruch (kouření, alkoholismus, poruchy přijmu potravy, snížená pracovní výkonnosti)



Psychosomatických

symptomů

(psychosomatické

poruchy

pohybového,

respiračního, srdečního, sexuálního a jiného charakteru) 

Somatických onemocnění (hypertenze, ischemická choroba, nádorová onemocnění)56 Mlčák (2011, str. 47)

54

WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1. WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1. 56 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 55

26

1.5.3.1. Syndrom vyhořeni (burnout) K negativním důsledkům obzvláště

chronického

pracovního

přetížení

sociálního charakteru patří syndrom vyhoření či vyhasnutí (burnout). Zahrnuje pocity emocionálního vyčerpání, projevy sociálního odstupu a ztráty osobního vztahu k práci. K faktorům, které vedou k burnout syndromu patří vysoká míra profesní odpovědnosti, dlouhý sociální kontakt s lidmi, krátký a nevhodný obsah oddechových přestávek a nízká kvalita poskytované sociální opory v pracovním kolektivu.57 Fáze syndromu vyhoření dle Wolfganga Schmidbauera: 1. Fáze počáteční: Projevuje se vysokým pracovním nasazením, hyperaktivitou, nepostradatelností, jedinec většinu svého času věnuje práci, snaží se jít příkladem ostatním, což může vést k neoblíbenosti u kolegů 2. Fáze propuknutí: Objevuje se únava a nechuť do práce, jedinec může vyhledávat vzdělávací kurzy, které by mu mohly vše lépe zvládat, může docházet k mobbingu (šikaně) na pracovišti 3. Fáze slábnutí výkonnosti: Pod vlivem velkého pracovního nasazení dochází častěji k pracovním chybám, jedinec je neschopen přijmout jakoukoli kritiku, vzrůstá nebezpečí sociálně patologických jevů (alkohol, kouření, drogy, aj.) 4. Fáze kompenzovaného vyhoření: Pracovní nasazení je omezeno jen na plnění základních pracovních povinností, v pracovním kolektivu nastává frustrační nálada58 Blahutková (2010, str. 66) Pracovníci postiženi tímto syndromem popisují sami sebe jako přepracované, podrážděné, nemohou se zbavit pocitu, že jejich práce jim nepřináší adekvátní výsledky. Okolí se tito lidé jeví jako egoističtí a cyničtí, jež nespravedlivě obviňují své pracovní okolí za problémy, za které si můžou sami.59

57

MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3. 58 BLAHUTKOVÁ, Marie, MATĚJKOVÁ, Eva, BRŮŽKOVÁ, Lucie. Psychologie zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 128 s. ISBN 978-80-210-5417-2. 59 MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3.

27

1.6. Prevence stresu 1.6.1. Zvládání stresu Spousta lidí trpí chorobami, které vyvolal stres v pracovním prostředí. To, co některým lidem způsobuje stres, může být ale pro jiné lidi potěšením. Ve skutečnosti je pro nás jistá míra stresu prospěšná. Pokud jsme nuceni čelit nějaké výzvě nebo jsme nuceni smířit se s nějakou prací, kterou dělat nechceme, často zjistíme, že jsme schopni požadovaných cílů dosáhnout. Mnozí lidé si ve svých životech mírný stres úmyslně vytvářejí, aby překonali období šedé rutiny. Avšak příliš mnoho stresu má nepříznivý vliv na naše zdraví a pohodu a může nám zasahovat do práce a společenského života. Opakovaný, trvalý významný stres má oslabující a demoralizující vliv, což může ztěžovat zvládání faktorů, které stres způsobují. To jak odpovíme na tlak, je dáno naší povahou a našimi osobními nedostatky nebo chorobami. Ty určují, jak reagujeme na problémy v mezilidských vztazích jak doma, tak na pracovišti, a také na praktické problémy, které vznikají kolem peněz, práce a domácnosti.60 Jak rosteme a dospíváme, stále lépe víme, co očekávat od každodenního života a jak se zachovat, pokud nás něco vyvádí z míry. Zdokonalujeme se ve zvládání neočekávaných situací. Učíme se přizpůsobovat svoje postoje a způsoby chování, abychom je pochopili a zvládali. Většinou je to docela jednoduché a sotva si uvědomujeme, že „zvládáme stres“. Avšak při událostech skutečně významných, jako jsou vstup do manželství, narození nebo smrt někoho blízkého, si jejich zvládání a své reakce většinou neuvědomujeme. Abychom mohli se stresem úspěšně žít, potřebujeme strávit nějaký čas uvažováním o zdrojích stresu v našem životě a o tom, zda naše fyzická a emocionální odpověď na ně je rozumná a užitečná, nebo zda nám naopak brání zvládat je a mít je pod kontrolou. Ačkoli studie ukazují, že schopnost zvládat stres je částečně vrozená, je to také otázka tréninku, výchovy a procvičování.61 Každý jedinec musí mít určité vlastnosti, které mu umožňují správně reagovat na vlivy prostředí. Jde o souhru mezi požadavky kladenými na organismus jeho prostředím, a vlastnostmi, kterými je jedinec vybaven k jejich zvládání. Tyto vlastnosti rozhodují o tom, zda někdo v dané zátěžové situaci obstojí a jiný ne. 60 61

WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1. WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1.

28

Dalším, neméně důležitým prvkem odolnosti vůči stresu, je naše osobnost. Základní úroveň odolnosti vůči stresu je genetický vklad, který do určité míry ovlivňuje to, jak se vyrovnáváme se stresem. Velmi však také záleží na našem životním stylu.62 Pasivní techniky zvládání dlouhodobého psychického stresu: 

Popření, jedinec rezignuje na řešení (např. zavírání očí pro dočasné uklidnění).



Regrese, zprimitivnění reakcí – ochrana před stresem.



Izolace, únik do samoty. Snižuje se schopnost řešení stresových situací a schopnost sociální adaptace.



Denní snění – jedná se o únik z reality



Únik do nemoci – známý u dětí63 Bartůňková (2010 str. 111) Aktivní techniky zvládání dlouhodobého stresu:



Agrese je nejúčinnější technikou zvládání problémových situací



Upoutávání pozornosti v komunikaci, oblékání, chování zvyšující sebevědomí



Identifikace znamená ztotožnění se s někým, vede ke zvyšování sebevědomí



Kompenzace k řešení nedostatku



Sublimace je nevědomý přesun společensky neschvalovaných pudů do sociálně přijatelných aktivit (např. využití agresivity v boxu)64 Bartůňková (2010, str. 111) Pro pochopení osobnosti jakéhokoli člověka je důležité vědět, jak se dokáže vyrovnávat s různými výzvami a zátěžemi, s nimiž se v životě setká, protože na základě tohoto zjištění lze lépe odhadnout riziko vzniku případných problémů či selhání. Některé osobnostní vlastnosti jsou spojeny s rezistencí ke stresu, a proto jedincům pomáhají zátěžovým situacím odolávat a vyrovnávat se s nimi bez velkého narušení rovnováhy nebo se ziskem užitečné zkušenosti a posílení kompetencí.65

62

UZEL, Jaroslav. Prevence zvládání stresu. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008, 42 s. ISBN 978-80-86973-99-9. 63 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 64 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 65 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-2461832-6.

29

K označení dispoziční odolnosti ke stresu slouží termín hardiness (pevnost, tvrdost), který lze chápat jako vyjádření stupně odolnosti, a termín resilience (houževnatost, nezdolnost), ten je možné interpretovat jako schopnost zvládat různé stresy a flexibilně na ně reagovat. Termín resilience vyjadřuje skutečnost, že určitý jedinec má dost psychické a fyzické síly a dostatečné sociální dovednosti, aby se mohl úspěšně vyrovnat s různými problémy a dokázal takto získané zkušenosti využít ve svůj prospěch.66 1.6.2. Vliv osobnostních vlastností na vyrovnávání se stresem Každý jedince má charakteristické předpoklady k určitému prožívání, uvažování a reagování se projevuje i v zátěžových situacích. Osobnostní faktory ovlivňují celý proces uvědomování a zvládání stresu, závisí na nich už to, zda k navození pocitů stresu dojde. Ovlivňují celkovou odolnost vůči zátěži a schopnost ji zvládat. Mohou působit jako ochranná bariéra nebo jako faktory posilující riziko podlehnutí

stresu.

Nejvýznamnějšími

neuroticismus, extraverze a svědomitost.

vlastnostmi

ovlivňujícími

stres

jsou:

67

a) Neuroticismus (emoční labilita) má základní rysy úzkostnost, zvýšená senzitivita a

sklon

k emočním

rozladám.

Ve

vztahu

k životním

zátěžím

je

spíše

znevýhodňujícím předpokladem, protože činí jedince zranitelnějším. Neurotičtí lidé mají sklon reagovat na stres emotivně, vztekem, tenzí, nervozitou, podrážděností a narůstající úzkostí. Součástí neuroticismu je sklon k pesimistickému hodnocení situací. Jeho součástí také bývá zhoršené sebehodnocení, nedostatek sebedůvěry, pocit bezmocnosti, sklon k podceňování vlastních schopností a pesimistickému chování. Potvrdilo se, že neuroticismus je primární příčinou zvýšené citlivosti ke stresu. b) Extraverze je spojena s převahou pozitivních citů a s primárně optimistickým postojem k čemukoli, s lepším sebehodnocením a s důvěrou ve vlastní možnosti a schopnosti. Aktivní přístup a optimismus usnadňuje přijetí negativní situace a přispívá k eliminaci neúčelného ulpívání na problému či sebeobviňování. Vliv extraverze na vnímavost ke stresu a jeho zvládání není jednoznačný. Tento vliv

66

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-2461832-6. 67 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-2461832-6.

30

závisí i na dalších osobnostních vlastnostech. Takoví lidé jsou flexibilnější a adaptabilnější. c) Svědomitost

zahrnuje

určitý

komplex

vlastností,

jako

jsou

spolehlivost,

zodpovědnost, sebeovládání. Takoví lidé se vyrovnávají se stresem jednoznačně pozitivně. Bývají vytrvalí, trpěliví, dokážou zvládat i dlouhodobý stres. Lidé s vysokou svědomitostí a emoční stabilitou bývají jedni z nejodolnějších, když se dostanou do stresové situace, dovedou ji dobře zvládnout.68 1.6.3. Prevence stresu Obecná pravidla prevence psychosociálního stresu: 

Poznat sám sebe a své možnosti



Naučit se ovládat své emoce



Stanovovat si dosažitelné cíle



Rozpoznat stresory a odhadnout nastávající stresovou situaci



Přijmout obtíže a nedat se odradit



Upravit si životní styl, redukovat škodliviny a dostatečně relaxovat



Mít dostatek pohybové aktivity a dostatečně se věnovat svým zájmům



Použít antistresové techniky (asertivita, iniciativa, útok)69 Bartůňková (2010, str. 112) Obecné antistresové techniky:



Eliminace stresoru



Dostatečný odpočinek (spánek, relaxace)



Nácvik klidného hlubokého dýchání



Různé formy meditací



Speciální autogenní relaxační techniky (např. Schulzův autogenní trénink)



Aktivní cvičení, sport



Relaxační masáže a jiné regenerační techniky70 Bartůňková (2010, str.112) 68

VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-2461832-6. 69 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. 70 BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

31

Terapie psychických poruch také může využívat vhodných farmak, různých psychoterapeutických

antistresových

technik

nebo

kinezioterapii

(somato-

terapeutická aktivita využívající specificky zaměřené pohybové programy. Využívá cvičení, které pozitivně působí na psychiku a spoluvytváří terapeutický vztah).71

71

BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6.

32

2. Praktická část Praktická část práce se opírá o poznatky teoretické části. Tato část práce se zabývá problematikou stresu u adolescentů. 2.1. Cíl výzkumu a výzkumné otázky Cílem výzkumu bylo zjistit, zda adolescenti znají termín stres, dokážou ho definovat či vyjmenovat, jaké faktory stres spouštějí. Dále pak také to, zda jsou adolescenti ve stresu, co u nich stres způsobuje a jak se projevuje. Zjišťovala jsem také, co u adolescentů může přispívat k vyvolání stresu a jaké relaxační techniky používají. Výzkumné otázky: 1. Jsou adolescenti dostatečně informováni o stresu? 2. Bývají adolescenti ve stresu? Je hlavní příčinnou škola? 3. Jaké faktory způsobují adolescentů stres ve škole a jaké mimo ni? 4. Jak se u adolescentů stres projevuje? 5. Jsou adolescenti ovlivněni faktory, které podporují stres? 6. Jaké techniky používají adolescenti k relaxaci?

2.2. Hypotézy H1: Adolescenti znají pojem stres a faktory, které ho vyvolávají. H2: Adolescenti bývají ve stresu, hlavní příčinnou stresu je škola. H3: Adolescenty ve škole stresuje zkoušení a písemky, mimo školu se pak jedná o faktory pro každého jedince individuální. H4: Stres se u adolescentů projevuje psychickými i fyzickými změnami. H5: Ano, adolescenti jsou ovlivněni těmito faktory. (takovými faktory jsou nadměrné pití kávy/čaje, konzumace alkoholu a nedostatek spánku). H6: Nejčastějšími relaxačními technikami u adolescentů jsou poslech hudby, spánek či posezení s přáteli. Dále také sport nebo sledování televize.

33

2.3. Výzkumný soubor Předmětem výzkumu jsou adolescenti, jak chlapci, tak dívky. Adolescence se vymezuje věkovým rozpětím 15 až 20 let. Základním souborem jsem si zvolila studenty 3. a 4. ročníků Střední odborné školy zdravotnické a sociální v Kyjově. 2.4. Výzkumná metoda Za výzkumnou metodu jsem si zvolila dotazníkové šetření. Dotazník je metodou pro hromadné získávání údajů. Základní terminologií dotazníku je: 

Respondent – osoba vyplňující dotazník



Otázky – jednotlivé prvky dotazníku, někdy se označují jako položky



Administrace – zadávání dotazníku72 Dotazník obsahoval 18 otázek, otázky byly trojího typu. Prvním typem otázek byly otázky uzavřené. Uzavřená otázka nabízí hotové alternativní odpovědi. Úlohou respondenta pak je vhodnou odpověď zakroužkovat. Na některé otázky mohl respondent vybrat více možností odpovědí, u některých zaškrtnout odpověď jiné a vyjádřit se individuálně. Druhým typem byly otázky otevřené. Tento typ otázek dává respondentovi velkou volnost odpovědí. Posledním typem otázek, které se objevily v dotazníku, jsou otázky škálové. Škála poskytuje odstupňované hodnocení jevu.73

72

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2 vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 8085931-79-6. 73 GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2 vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 8085931-79-6.

34

2.5. Grafická interpretace odpovědí Obecné údaje o respondentech Graf 1: Pohlaví respondentů

Pohlaví 74 80 60 40

6

20 0 Chlapec

Dívka

Z grafu č. 1 můžeme vyčíst, že se anonymního dotazníkového šetření zúčastnilo 80 respondentů, z toho 6 chlapců a 74 dívek.

Graf 2: Věk respondentů

Věk 43 50 30

40 30 20 4

10

3

0 17 let

Z grafu

2

můžeme

18 let

vyčíst,

19 let

že

20 let

dotazníkového

šetření

se

zúčastnilo

devatenáctiletých žáků, 30 osmnáctiletých, 4 sedmnáctiletí a 3 dvacetiletí žáci.

35

43

Jsou adolescenti dostatečně informováni o stresu? H1: Adolescenti znají pojem stres a faktory, které ho vyvolávají. Graf 3: Znáš pojem stres?

Znáš pojem stres? 80 80 60 40 0

20 0 Ano

Ne

Graf č. 3 ukazuje, že 80 žáků, tedy všichni, zná pojem stres. Graf 4: Definice stresu

Dokážeš pojem stres definovat? 80 80 60 40 0

20 0 Ano

Ne

Pojem stres dokázalo bez problémů definovat všech 80 žáků.

36

Graf 5: Faktory vyvolávající stres

Dokážeš jmenovat faktory, které stres vyvolávají? 80

80 60 40

0

20 0 Ano

Ne

Všichni respondenti dokázali jmenovat faktory, které stres vyvolávají. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Adolescenti znají pojem stres, dokážou tento pojem definovat a jmenovat faktory, které stres vyvolávají. Nejčastějšími jmenovanými faktory byly škola, rodiče, partner/ka.

Bývají adolescenti ve stresu? Je hlavní příčinnou škola? H2: Adolescenti bývají ve stresu, hlavní příčinnou stresu je škola. Graf 6: Stres u adolescentů

Myslíš si, že býváš ve stresu? 75 80 60 40

5

20 0 Ano

Ne

37

Z grafu č. 6 lze vyčíst, že 75 respondentů si myslí, že bývá ve stresu. 5 z 80 respondentů stres popírá, následně však odpovídá na otázky, které jednoznačně poukazují na to, že jedinec je ve stresu. Graf 7: Příčina stresu

Co je příčinnou tvého stresu? 67 70 60 50 40 30 20 10 0

25 16 0 Problémy v Vztahy mezi rodině kamarády

Škola

Jiné

Graf č. 7 ukazuje, že hlavní příčinnou stresu dotazovaných adolescentů je škola (67 respondentů). Dalšími příčinami vyvolávajícími stres jsou problémy v rodině (25 respondentů) nebo vztahy mezi kamarády (16 respondentů). Hypotéza č. 2 byla potvrzena. Většina respondentů tvrdí, že bývá ve stresu. Nejčastějšími příčinami jejich stresu je škola, problémy v rodině či vztahy mezi kamarády.

Jaké faktory způsobují adolescentů stres ve škole a jaké mimo ni? H 3: Adolescenty ve škole stresuje zkoušení a testy, mimo školu se pak jedná o faktory pro každého jedince individuální.

38

Graf 8: Stres ve škole

Co tě ve škole nejvíce stresuje? 67 70 60 50 40 30 20 10 0

29 8

Písemky a zkoušení

Učitelé

0

Spolužáci

Jiné

Z grafu č. 8 můžeme vyčíst, že adolescenty ve škole nejvíce stresují testy a zkoušení (67 respondentů), dále učitelé (29 respondentů) a spolužáci (8 respondentů). Graf 9: Stres mimo školu

Jaké faktory tě stresují mimo školu? 38 40 35 30 25 20 15 10 5 0

17

17

15

12

3

Graf 9 ukazuje, že nejvíce adolescenty mimo školu stresují vztahy v rodině (38 respondentů), dále pak práci či brigáda a zdravotní stav (17 respondentů), často také jejich vzhled (15 respondentů) nebo přátelé (12 respondentů). Na variantu možnosti jiné bylo častou odpovědí nedostatek času.

39

Graf 10: Předmět, který žáky stresuje

Má ve škole předmět, na který se netěšíš, před výukou nebo během ní jsi nervózní a napjatý/á? 72 100 8

50 0 Ano

Ne

Dle grafu č. 10 můžeme říct, že 72 respondentů potvrzuje, že má ve škole předmět, který je stresuje. Graf 11: Chvíle uvolnění během vyučování

Jsou během vyučování chvíle, kdy se dokážeš uvolnit? 71 80 60 40

9

20 0 Ano

Ne

71 respondentů odpovědělo, že jsou během vyučování chvíle, kdy se dokážou uvolnit. Oproti tomu 9 respondentů se během výuky nedokáže uvolnit. Hypotéza č. 3 potvrzena. Ve škole adolescenty nejvíce stresují testy a zkoušení, což je pochopitelné. Dalšími faktory, které způsobují stres ve škole, jsou vztahy mezi učiteli a jedincem nebo jedincem a spolužákem. Mimo školu jsou pro adolescenty nejvíce stresující vztahy v rodině. Z výsledků bylo potvrzeno, že u většiny adolescentů existuje ve škole 40

předmět, na který se netěší, je nervózní a ve stresu. Během vyučování se ale většina dotazovaných dokáže uvolnit.

Jak se u adolescentů stres projevuje? H 4: Stres se u adolescentů projevuje psychickými i fyzickými změnami Graf 12: Příznaky stresu

Jakými příznaky se u tebe stres projevuje? 52

60 50

37

40 30 20

15

19 9

8

10 0

Z grafu lze vyčíst, že nejvíce se u adolescentů stres projevuje nervozitou (52 respondentů), podrážděností a změnami nálad (37 respondentů), nechutenstvím (19 respondentů), bolestmi hlavy (15 respondentů), bolestmi hlavy neurčitého původu (9 respondentů). U možnosti odpovědi jiné se často objevovala odpověď zažívací potíže.

41

Graf 13: Problémy s usínáním

Máš problémy s usínáním, často se budíš? 60 60 20

40 20 0 Ano

Ne

Graf č. 13 ukazuje, že 20 dotazovaných adolescentů má problémy s usínáním, 60 dotazovaných takové problémy nemá. Graf 14: Sny

Zdají se ti sny? 72 80 60 40 8 20 0 Ano

Ne

Z grafu č. 14 lze vyčíst, že většině dotazovaných se zdají sny (72 respondentů). Jen osmi z celkového počtu se sny nezdají, což může být dáno tím, že si je prostě nepamatují. Hypotéza č. 4 potvrzena. Nejčastějšími příznaky, jakými se u adolescentů projevuje stres, jsou nervozita a změny nálad. Ve větší míře také nechutenství či bolesti hlavy. Pokud jsou adolescenti ve stresu, mají problémy s usínáním nebo špatně spí. 42

Jsou adolescenti ovlivněni faktory, které podporují stres? H5: Ano, adolescenti jsou ovlivněni těmito faktory. (takovými faktory jsou nadměrné pití kávy/čaje, konzumace alkoholu a nedostatek spánku). Graf 15: Spánek

Kolik hodin denně spíš? 61 80 60 40

11

8

20 0 Méně než 6 hodin

6 - 8 hodin

Více než 8 hodin

Graf č. 15 ukazuje na to, že většina dotazovaných spí 6 – 8 hodin denně (61 respondentů). Méně než 6 hodin spí 11 respondentů a 8 respondentů spí více než 8 hodin denně. Graf 16: Konzumace kávy/čaje

Kolik šálků kávy/čaje vypiješ denně? 53

60 50 40 30

15

11

20

1

10 0 Nepiji čaj ani kávu

1 - 2 šálky

3 - 5 šálků

Více než 5 šálků

Graf č. 16 poukazuje na to, že 53 respondentů vypije 1 – 3 šálky kávy/čaje denně. 3 – 5 šálků vypije 11 respondentů, 15 respondentů nepije čaj ani kávu. Více než 5 šálků vypije pouze jeden respondent, a to šálků čaje.

43

Graf 17: Konzumace alkoholu

Konzumuješ alkohol? 32 35 30 25 20 15 10 5 0

23

22

3

Ano

Ne

Jen o víkendu

Piji i přes týden

Z grafu č. 17 lze vyčíst, že 23 dotazovaných konzumuje alkohol pravidelně, z toho 3 respondenti pijí i v pracovním týdnu. 32 respondentů pije jen o víkendu a 22 respondentů nekonzumuje alkohol vůbec.

Hypotéza č. 5 potvrzena. Většina adolescentů spí 6 – 8 hodin denně. 11 dotazovaných spí méně než 8 hodin denně, což může vést k nervozitě a nesoustředěnosti. Většina adolescentů konzumuje kávu či čaj v množství 1 – 2 šálky denně, což je přiměřené množství pro dospělého člověka. Opět 11 z dotazovaných pije více než 2 šálky denně, což může určitě vést k podpoře stresu. Podobně je to i s konzumací alkoholu. Většina dotazovaných alkohol konzumuje, i když spíše o víkendu.

Jaké techniky používají adolescenti k relaxaci? H6: Nejčastějšími relaxačními technikami u adolescentů jsou poslech hudby, spánek či posezení s přáteli. Dále také sport nebo sledování televize.

44

Graf 18: Techniky pro uklidnění

Jaké techniky používáš pro uklidnění/relaxaci? 39 40 35 30 25 20 15 10 5 0

37

37 26

12

11

Z grafu č. 18 lze vyčíst, že nejčastějšími technikami užívanými k uklidnění či relaxaci jsou poslech hudby (39 respondentů), spánek a posezení s přáteli (37 respondentů). Dále také sport (26 respondentů) nebo sledování televize (12 respondentů). V případě možnosti odpovědi jiné se objevovaly možnosti jako konzumace kávy, kouření, četba či léky. Hypotéza č. 6 potvrzena. Každý jedinec si zvolí techniku odpočinku tu, která mu nejvíce vyhovuje. Většina adolescentů relaxuje poslechem hudby, spánkem či posezením s přáteli.

2.6. Interpretace výsledků dle výzkumných otázek Na začátku dotazníkového šetření bylo položeno 6 výzkumných otázek. Pomocí tohoto šetření byly výzkumné otázky zodpovězeny a hypotézy byly potvrzeny nebo vyvráceny. Zde jsou shrnuty výsledky z dotazníkového šetření. 1. Jsou adolescenti dostatečně informováni o stresu? Z výzkumu vyplynulo, že všichni dotazovaní adolescenti znají pojem stres, jsou dostatečně informovaní o problematice stresu, dokážou pojem stres definovat, stejně tak faktory, které stres vyvolávají.

45

2. Bývají adolescenti ve stresu? Je hlavní příčinnou škola? Adolescenti bývají ve stresu. Nejčastější příčinnou stresu u nich je škola, písemky a zkoušení, což je pochopitelné. Další příčinnou stresu u adolescentů jsou problémy v rodině a často také vztahy mezi kamarády. 3. Jaké faktory způsobují adolescentů stres ve škole a jaké mimo ni? Nejvíce jsou adolescenti stresovaní během testů a zkoušení. Stres ve škole jim také způsobují učitelé a spolužáci. Mimo školu adolescenty nejvíce stresují vztahy v rodině, dále práce či brigáda, zdravotní stav nebo jejich vzhled a v neposlední řadě také vtahy mezi přáteli. 4. Jak se u adolescentů stres projevuje? Nejčastějším příznakem stresu u adolescentů je nervozita. Dále se u nich stres může projevovat podrážděností a změnami nálad, nechutenstvím, bolestmi hlavy či bolestmi hlavy neurčitého původu. Občas jsou dospívající natolik stresováni, že se u nich mohou objevit i zažívací potíže. 5. Jsou adolescenti ovlivněni faktory, které podporují stres? Doba spánku u adolescentů je přiměřená, většina spí 6 – 8 hodin denně. Jen málo dospívajících spí více než 8 hodin nebo naopak méně než 6 hodin denně. 6. Jaké techniky používají adolescenti k relaxaci? Nejčastější technikou užívanou adolescenty k uklidnění je poslech hudby, dále také spánek či posezení s přáteli. Adolescenti také relaxují sportem či sledováním televize. V menší míře je také dokáže uklidnit kouření, konzumace kávy, četba nebo uklidňující léky.

46

3. Závěr Stres, který působí na lidský organismus, můžeme v dnešní době označit za civilizační chorobu. V určité míře má příznivé účinky na organismus, nelze ale odhadnout, v jaké míře už škodí. Stres nelze ze života úplně vymazat, můžeme jeho vliv na organismus však omezit. Negativní důsledky stresu působícího na organismus omezují náš život. Působením stresu se zhoršuje paměť, vzrůstá nervozita, nesoustředěnost a nespavost. Během stresu jsou do těla vyplavovány hormony, které mohou mít v nadbytečném množství toxický účinek na lidský organismus a dále pak mohou způsobit závažné psychosomatické onemocnění, které může mít neblahé účinky na organismus až do konce života. Existují různé přípravky, prodávané v lékárnách či v obchodech se zdravou výživou, které mohou působit proti stresově. Důležité je však pravidelné používání různých relaxačních technik. Teoretická část se zabývala jednotlivými definicemi stresu, historickým vývojem poznatků o stresu, bylo definováno fyziologické a holistické pojetí stresu. Další část práce byla zaměřena na význam stresu a jeho základní pojmy. Byl objasněn akutní a chronický stresový syndrom a obecný adaptační syndrom. Tato část byla také zaměřena na zjišťování a měření stresu. V oblasti neurobiologie stresu bylo vysvětleno nervové a hormonální působení na lidský organismus. Teoretická část se také zabývala zdroji stresu a reakcemi na něj, byly popsány důsledky působení stresu. Poslední oblast teoretické části objasňovala vliv osobnostních vlastností na vyrovnání se se stresem a prevencí stresu. Praktická část byla zaměřena na několik oblastí. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda adolescenti znají pojem stres, dokážou ho definovat a jmenovat faktory, které stres spouštějí. Cílem také bylo zjistit, co způsobuje stres u adolescentů, jak se projevuje, co k němu přispívá a relaxační techniky dospívajících. Z výzkumu vyplynulo, že 100 % dotazovaných zná pojem stres, dokáže ho definovat a jmenovat faktory, které stres vyvolávají. Hlavní příčinnou stresu u adolescentů je škola, konkrétně písemky a zkoušení. Hlavními příčinami stresu mimo školu jsou vztahy v rodině. Stres se u dospívajících projevuje nervozitou, podrážděností a změnami nálad, bolestmi hlavy či nechutenstvím. Pokud jedince nečeká stresová situace, o které by věděl předem, nemá problémy s usínáním. Většina dotazovaných adolescentů spí 6 – 8 hodin denně, což je přiměřená doba spánku. Pouze malá část z dotazovaných nepije čaj ani kávu a přibližně stejná část vypije naopak nadmíru

47

kávy/čaje denně. Je znepokojující, že více než polovina z dotazovaných konzumuje pravidelně alkohol. Nejčastějšími relaxačními technikami užívanými adolescenty jsou poslech hudby, spánek, posezení s přáteli či sport. Závěrem můžeme říci, že míra působení stresu a jeho zvládání je u každého jedince jiná a že závisí jen na jedinci, jak se s danou situací vypořádá.

48

4. Seznam literatury BARTŮŇKOVÁ, Staša. Stres a jeho mechanismy. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2010, 137 s. ISBN 978-80-246-1874-6. BLAHUTKOVÁ, Marie a kol. Psychomotorická terapie. Brno: univerzita, 2009, 35 s. ISBN 978-80-210-5084-6.

Masarykova

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. 2. vyd. Brno: Paido, 2010, s. 259. ISBN 80-85931-79-6. GEIST, Bohumil. Psychologický slovník. Praha: VODNÁŘ, 2000, 425 s. ISBN 8086226-07-7. HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000, 776 s. ISBN 80-7178-303-X. HOSKOVEC, Jiří. HOSKOVCOVÁ, Simona. Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Praha: Portál, 2000, 255 s. ISBN 80-7178-311-0. CHARVÁT, Josef. Život, adaptace a stres. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 136 s. ISBN 08-073-69. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 9787367-568-4. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2009, 280 s. ISBN 9787367-568-4. LOPRAISOVÁ, Monika. Stresové situace na naší škole a jejich důsledky na zdraví. Kyjov, 2010. 43 l., 1 l. příl. Maturitní práce. Střední odborná škola zdravotnická a MLČÁK, Zdeněk. Psychologie zdraví a nemoci. Ostrava: v Ostravě, 2011, 107 s. ISBN 978-80-7368-951-3.

Ostravská univerzita

UZEL, Jaroslav. Prevence zvládání stresu. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2008, 42 s. ISBN 978-80-86973-99-9. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-246-1832-6. VÁGNEROVÁ, Marie. Psychologie osobnosti. Praha: Karolinum, 2010, 467 s. ISBN 978-80-246-1832-6. WILKINSON, Greg. Stres. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 96 s. ISBN 80-247-0092-1.

49

Milí žáci, tento dotazník slouží k výzkumnému šetření. Získané údaje budou využity výhradně ke zpracování bakalářské práce na téma Problematika stresu u adolescentů. Dotazník je naprosto anonymní. Na otázky prosím odpovídejte pravdivě. Za vyplnění dotazníku předem děkuji. Monika Lopraisová; Katedra výchovy ke zdraví, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno

1. Pohlaví a) Chlapec b) Dívka 2. Věk ………… 3. Znáš pojem stres? a) Ano b) Ne 4. Dokážeš pojem stres definovat? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………… 5. Dokážeš jmenovat faktory, které stres vyvolávají? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………… 6. Myslíš si, že býváš ve stresu? a) Ano b) Ne 7. a) b) c) d)

Co je příčinnou tvého stresu? Problémy v rodině Vztahy mezi kamarády Škola Jiné (vypiš)………………………………………………………………………………… …………

50

8. a) b) c) d) e) f)

Jakými příznaky se u tebe stres projevuje? Bolestmi hlavy Nervozitou Podrážděností a změnami nálad Bolestmi neurčitého původu Nechutenstvím Jiné (vypiš)…………………………………………………………………………………

9. a) b) c) d) e) f)

Jaké techniky používáš pro uklidnění/relaxaci? Poslech hudby Sledování televize Spánek Sport Posezení s přáteli Jiné (vypiš)………………………………………………………………………………

10. Kolik hodin denně spíš? a) Méně než 6 hodin b) 6 – 8 hodin c) Více než 8 hodin 11. Mám problémy s usínáním, často se budím a) Ano b) Ne 12. Zdají se ti sny? a) Ano b) Ne 13. Kolik kávy/čaje vypiješ denně? a) Nepiji čaj ani kávu b) 1 – 2 šálky denně c) 3 – 5 šálků denně d) Více než 5 šálků denně 14. Konzumuješ alkohol? a) Ano b) Ne c) Jen o víkendu d) Piji i přes týden 15. Co tě ve škole nejvíce stresuje? a) Písemky a zkoušení b) Učitelé c) Spolužáci d) Jiné (vypiš)………………………………………………………………………………

51

16. Jaké faktory tě stresují mimo školu? a) Vztahy v rodině b) Přátelé c) Práce, brigáda d) Zdravotní stav e) Tvůj vzhled f) Jiné (vypiš)……………………………………………………………………………… 17. Jsou během vyučování chvíle, kdy se dokážeš uvolnit? a) Ano b) Ne 18. Máš ve škole nějaký předmět, na který se netěšíš, na který bys raději nešel/a, před výukou nebo během ní jsi nervózní a napjatý/á? a) Ano b) Ne

52