Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální patologie a sociologie
Problematika nezaměstnanosti na Hlinecku z pozice Úřadu práce Bakalářská práce
Jméno: Monika Vokáčová Studijní program: B 7507 Specializace v pedagogice Studijní obor: Sociální patologie a prevence Vedoucí práce: prof. PhDr. Blahoslav Kraus, CSc.
Hradec Králové
2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 29. 6. 2016
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucímu prof. PhDr. Blahoslavu Krausovi, CSc. za pomoc a za jeho důležité rady a připomínky při psaní mé bakalářské práce. Zároveň bych ráda poděkovala všem, kteří mě při studiu podporovali.
Anotace VOKÁČOVÁ, Monika. Nezaměstnanost na Hlinecku z pozice úřadu práce. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2016. 56 s. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti. Zaměřuje se na činnost úřadu práce a poskytované služby. V práci jsou zmapovány problémy dotýkajících se nezaměstnaných osob a nezaměstnanosti vůbec. Je zde konkretizována situace nezaměstnanosti na Hlinecku.
Klíčová slova Nezaměstnanost Úřad práce Uchazeči o zaměstnání Podpora v nezaměstnanosti Pracovní poradenství Rekvalifikace Obecně prospěšné práce Hlinecko
Annotation VOKÁČOVÁ. Monika. The Unemployment Issues Of Hlinecko From The Employment Office Position. Hradec Králové: Faculty of Education, University of Hradec Králové, 2016. 56 pp. Bachelor Degree Thesis. This bachelor thesis inquires into the issues of unemployment. It focuses on the activities of the Labour Office and the provided services. The thesis maps issues concerning unemployed people and unemployment in general. It specifies the unemployment situation in the region Hlinecko.
Keywords Unemployment Labour Office Job applicants Unemployment benefits Job counselling Retraining Community service Hlinecko
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
2
3
4
Nezaměstnanost jako sociální jev ........................................................................... 9 1. 1
Účinky nezaměstnanosti..................................................................................... 9
1. 2
Druhy nezaměstnanosti .................................................................................... 16
1. 3
Rizikové skupiny nezaměstnaných .................................................................. 19
1. 4
Charakteristika subjektů a vztahů na trhu práce .............................................. 24
Úřad práce .............................................................................................................. 28 2. 1
Struktura Úřadu práce České republiky ........................................................... 28
2. 2
Uchazeči o zaměstnání ..................................................................................... 31
2. 3
Podpora v nezaměstnanosti .............................................................................. 35
2. 4
Spolupráce ÚP se zaměstnavateli..................................................................... 37
Rekvalifikace, pracovní poradenství a veřejně prospěšné práce ...................... 40 3. 1
Rekvalifikace.................................................................................................... 41
3. 2
Poradenství ....................................................................................................... 43
3. 3
Veřejně prospěšné práce .................................................................................. 44
Řešení nezaměstnanosti na Hlinecku ................................................................... 46 4. 1
Situace nezaměstnanosti na Hlinecku .............................................................. 46
4. 2
Projekt průzkumu ............................................................................................. 49
4. 3
Analýza výsledků ............................................................................................. 51
4. 4
Shrnutí .............................................................................................................. 57
Závěr Seznam literatury Přílohy
Úvod Cílem celé práce je přiblížit nezaměstnanost jako sociální jev a objasnit její druhy. V této práci se chci zaměřit na činnost úřadu práce (ÚP) a tím směrem se bude ubírat i můj výzkum. Téma problematiku nezaměstnanosti na Hlinecku jsem si vybrala z toho důvodu, že mi je blízké. Sama jsem na ÚP v Hlinsku pracovala a tato práce mě naplňovala. Vzhledem k tomu, jak nízká momentálně celorepublikově nezaměstnanost je, bylo pro mě zajímavým tématem zmapovat nezaměstnanost v místě mého bydliště - tedy na Hlinecku. Toto šetření jsem dále chtěla porovnat s celorepublikovým průměrem a zjistit, jak si Hlinsko stojí. Nezaměstnanost je vážným problémem nejen ekonomickým, ale i sociálním. Pojí se se svobodou společností, tržní ekonomikou, ale současně je jednou z nejtěžších životních situací, kterou řeší nejen nezaměstnaní sami, ale tímto problémem se také zabývá většina vyspělých států cílenou politikou zaměstnanosti. Ve své bakalářské práci vymezuji jednak druhy nezaměstnanosti a jednak rizikové skupiny, které nezaměstnanost postihuje více než jiné. Dále jsem se v práci rozhodla zmapovat a přiblížit veškeré činnosti a služby, které Úřad práce ČR nabízí svým uchazečům. ÚP nespolupracuje jenom s uchazeči o zaměstnání, ale také se zaměstnavateli, kteří nabízí volná pracovní místa. V praktické části bakalářské práce, tedy ve výzkumné, mapuji složení uchazečů o zaměstnání z hlediska věku, pohlaví a vzdělání. Také mě zajímalo, jestli jim je ÚP ve shánění nového pracovního místa nápomocen a jaké metody jsou nejvíce využívány ve vybírání nové pracovní pozice. K mému šetření jsem zvolila kvantitativní metodu v podobě polostrukturovaných dotazníků. Vzhledem k tomu, že jsem se setkala s nezájmem ze strany respondentů, musela jsem šetření provést opakovaně.
-8
1
Nezaměstnanost jako sociální jev
1. 1
Účinky nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je jedním z velkých problémů moderní nynější společnosti, a to včetně důsledků, které přináší. Na rozdíl od totalitního režimu, kdy nezaměstnanost oficiálně neexistovala, v důsledku potlačení práva pracovat a povinnosti pracovat, se v každodenním životě potýkáme s pojmem nezaměstnanost, která se následkem ekonomických, politických či sociálních problémů stále zvyšuje. Nezaměstnanost můžeme chápat jako poruchu trhu práce a jako nezaměstnaného toho, kdo je schopen pracovat, je ochoten od určité doby do práce nastoupit, ale nemá placené zaměstnání a aktivně ho hledá (Popelka, 2010, s. 3). Vzhledem k významu práce a zaměstnání pro život v naší kultuře je nepochybné, že nezaměstnanost má značný vliv na společenský život i na život nezaměstnaných jedinců. Nejde jen o pokles jejich životní úrovně, spojený s poklesem příjmů, ale i o hluboké důsledky nezaměstnanosti pro jejich každodenní život, společenské vztahy, hodnoty a pro řadu sociálních institucí (zejména pro rodinu). Je nepochybné, že nezaměstnanost znamená různou zkušenost pro různé jedince i pro různé sociální kategorie. Nezaměstnaný se ztrátou zaměstnání ztrácí i jeho významné konsekvence pro osobní život a tuto ztrátu těžce prožívá. Nezaměstnaní mají často spoustu volného času a málo peněz. Mají menší prostor pro přijímání zásadních rozhodnutí o svém životě a menší šanci a rozvoje nových dovedností. Ztráta zaměstnání neznamená jen sociální izolaci, ale i celkový pocit bezmoci tváří v tvář vlastnímu osudu (Mareš, 2014, s. 62). Dle mého názoru musím s tímto tvrzením jen souhlasit. Nezaměstnaní bývají omezení ve svých rozhodnutích a limitování dle svých finančních možností, což se odráží ve způsobu jejich života i životního stylu. Nadbytek volného času je ve většině případů tráven neefektivně, nezaměstnanému se rozpadne struktura dne. Fáze nezaměstnanosti: 1. Šok - překvapení Jedná se o počáteční reakci člověka, který zpravidla odmítá přijmout skutečnost, že musí odejít ze zaměstnání. Negativní prožitek bývá přirozeně hlubší u starších a déle zaměstnaných lidí.
-9
2. Optimismus Můžeme jí charakterizovat jako etapu usilovného hledání nového zaměstnání. Sledujeme výrazné projevy zvýšené aktivity a energie, která se je nezaměstnaným spotřebována zpravidla formou hledání nových zaměstnavatelů nebo rekvalifikace, aktivitami v rodinném kruhu nebo v zájmových činnostech. Obecně převažuje víra v pozitivní řešení daného problému. 3. Pesimismus Dochází ke spontánnímu poklesu aktivity a začínají se objevovat pocity méněcennosti. Po vyprchání aktivačních faktorů nastupuje pasivita, zpochybňování sebe sama , snížení sebeúcty. 4. Fatalismus - rezignace projevuje se jako ztráta jakéhokoli zájmu o hledání zaměstnání nebo jiné řešení, které by mohlo nalezení zaměstnání ovlivnit. Může se projevit nárůst apatie vůči společnosti, odmítání základních lidských a občanských hodnot. Nezaměstnaný se definitivně institucionalizuje jako nezaměstnaný (Kotýnková, 2003, s. 156). o Rodina Důsledky nezaměstnanosti nepociťují jen ti, kdo ztratili svá zaměstnání. Ve skutečnosti zasahuje nezaměstnanost daleko větší počet osob, než na kolik lze usuzovat z podílu nezaměstnaných v ekonomicky aktivní populaci. Vliv na rodinu má nezaměstnanost nejen prostřednictvím finančních potíží (pokles na polovinu příjmů), ale též prostřednictvím: -
strukturální dezorganizace a krize, krize rodinného systému a narušení denních rodinných zvyklostí;
-
změn v sociálních vztazích a sociální izolace rodiny v nezaměstnanosti;
-
změn postavení nezaměstnaného jedince v rodinném systému, ztrátou jeho statusu a autority, odvozených ze zaměstnání a z jeho příspěvku příjmům rodiny;
-
změn v rozdělení domácí práce.
Nezaměstnanost může narušit i zcela rozbít vztahy mezi jednotlivými členy rodiny. A to nejen napětím vznikajícím ze stresu způsobeného nedostatkem finančních prostředků a tím nedostatkem prostředků k životu (Mareš, 2014, s. 67). Rodina ovšem není nezaměstnaností jen ohrožována, pro nezaměstnanou osobu se naopak může stát útočištěm. Podpora, která se nezaměstnaným dostává ze strany jejich - 10
vlastní rodiny i širší rodiny ve smyslu sociální sítě příbuzenstva, sehrává většinou pozitivní roli. Silná podpora bývá poskytována zejména ze strany rodiny ženy (zvláště její matky), a to nejen ve smyslu podpory finanční, ale i v každodenních krizích, ve styku s úřady, v péči o děti apod. Tato pomoc má samozřejmě omezený manévrovací prostor, zvláště pomoc finanční. Rodina, kde se jeden člen stane nezaměstnaným a nedaří se mu nalézt nové zaměstnaní a setrvává doma, se často ocitá v krizi. Panuje zde dispozice ke zvýšeným konfliktům. A jelikož, jak už jsem podotkla, je nezaměstnaný často limitován ve svých rozhodnutích, dispozice ke konfliktu mohou sílit. o Nezaměstnanost a reprodukční chování Negativní faktory spojené s nezaměstnaností se promítají i do širšího kontextu reprodukčního chování (Mareš, 2014, s. 68). V části populace jsou těhotenství a mateřství pro ženy příležitostí k úniku z nepříznivého statusu nezaměstnaných do výhodnějšího statusu matek a žen v domácnosti. Nezaměstnané dívky, které nemají zkušenosti s ekonomickou nezávislostí, usilují často o jediné – mít dítě, ať již jako vdané, nebo jako svobodné matky. Proto řada z nich hledá řešení v těhotenství. Nemají nic, co by mělo hodnotu samo o sobě, ale dítě ji v naší kultuře má. Proto také ženy v tomto postavení neuvažují o potratech a nepoužívají antikoncepci, chtějí děti (Mareš, 2014, s. 69). Vzhledem ke své praxi referentky nezaměstnanosti, jsem měla možnost pracovat s nezaměstnanými. Bohužel tvrzení, že ženy, které o práci přišly nebo ženy dlouhodobě nezaměstnané, často vyřešily svou situaci těhotenstvím, musím potvrdit. Takovéto rozhodnutí shledávám nezodpovědným a sobeckým. Rodina se po ukončení rodičovské dovolené matky, dostává do mnohdy ještě horší finanční i sociální situace. o Životní úroveň Nutnost žít jen z podpory v nezaměstnanosti, či dokonce jen ze sociální podpory vymezené na základě stanoveného minimálního příjmu, znamená pro nezaměstnaného a jeho rodinu velké snížení životní úrovně. To je skutečnost, i když nízký životní standard není vázán pouze na nezaměstnanost. Ne všichni nezaměstnaní žijí v bídě a ne všichni
chudí
jsou
nezaměstnaní.
Finanční
potíže
osob
žijících
z podpor
v nezaměstnanosti jsou však téměř vždy značné. Zejména dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa chudoby a nouze. Příjem z podpor stěží pokrývá
- 11
základní potřeby rodin a uvádí tyto rodiny do dluhů. Čím déle zůstává člověk nezaměstnaný, tím je jeho finanční situace a existenční situace jeho rodiny horší (Mareš, 2014, s. 63). Finanční potíže jsou také hlavním faktorem, nutícím nezaměstnané brát jakoukoliv, i hůře placenou a méně kvalifikovanou práci. o Zkušenost a deprivace V souvislosti s postavením nezaměstnaného jedince (a jeho rodiny) se hovoří o anomické situaci a o deprivaci. Deprivace nezaměstnaných je spojena s jejich vyloučením ze sociálních vztahů a s vyloučením z konzumu jako centrální aktivity moderní společnosti. U mnoha osob zabírají činnosti spojené se spotřebou (plánování nákupu, vyhledávání služeb či zboží) značnou část jejich nepracovního dne. Získání nového zboží je prožíváno jako příjemná událost, často kompenzující nudu a frustraci života a neuspokojující práce. Vlastnictví standardního množství zboží, které je pravidelně obměňováno, dává mnoha lidem uklidňující pocit psychického bezpečí a sociálního statusu. Deprivace spojená s neschopností získat a vlastnit určité množství zboží může mít charakter deprivace absolutní či relativní. Absolutní deprivace je chápána především jako existenční ohrožení, relativní deprivace je chápána jako psychické strádání, jež nezaměstnanost provází (Mareš, 2014, s. 64). S autorem tvrzením plně souhlasím. I já se domnívám, že koupě nových věcí dává nezaměstnanému pocit bezpečí, že danou věc si může pořídit, není omezen finančními prostředky. Tato skutečnost ale bývá ve většině případů jen iluzí. Finanční rozpočet nezaměstnaného, či jeho rodiny, bývá limitován. o Zkušenost změny času Nezaměstnanost je spojena s psychologicky stresujícími změnami ve vnímání času. Rozbití časové struktury dne a změny ve vnímání času jsou považovány za jeden z nejvýraznějších psychologických důsledků nezaměstnanosti. Nezaměstnanému ubíhá čas pomaleji než v zaměstnání. Dny se vlečou, nemají žádnou strukturu a po určité době nelze rozlišit všední dny od víkendu. Čas přestává hrát důležitou roli a je vyplňován pocitem nudy. Dochází ke ztrátě nebo dezintegraci smyslu pro čas. Absence zaměstnání význam volného času mate, neboť bez zaměstnání člověku chybí základní
pořádací
princip.
Neomezené
množství
volného
času
paradoxně
nezaměstnaným zabraňuje v tom, aby ho využívali. Zejména mladiství mají potíže při
- 12
popisování svých denních zkušeností. Jejich volný čas je spojen především s nudou. Je to výrazné zvláště u osob, které nemají žádné osobní zkušenosti se vzory práce a jejichž životní styl je pasivní. Navíc využívání volného času v jeho zkomercionalizované podobě dnes vyžaduje peníze, a tak se vytváří bludný kruh, neboť dostatečné finanční zdroje lze získat jen v zaměstnání. Nezaměstnanost samozřejmě nevylučuje aktivní činnost a udržení si struktury času. To záleží na životních strategiích nezaměstnaných osob. Ale jen malé skupiny nezaměstnaných jsou schopny vytvářet si pozitivní, aktivní životní styl. Některé skupiny se ovšem vyrovnávají s nezaměstnaností lépe než jiné. Jsou to zejména ti, kdo byli nespokojeni se svou předchozí prací, kdo zůstávají nezaměstnanými jen přijatelně krátkou dobu, kdo mají nastřádány finanční prostředky na překlenutí doby do nalezení nového zaměstnání, nebo mají legitimní důvody zůstávat mimo pracovní trh (mentálně a tělesně postižení, svobodné matky, ale i matky s malými dětmi v rodinách apod.). Největší potíže se svou adaptací na stav nezaměstnanosti mají naopak osoby cítící etiku práce, lidé ambiciózní a s aspiracemi (Mareš, 2014, s. 65). Já vidím největší problém v nezaměstnanosti dospívajících lidí. Mnozí z nich bydlí u svých rodičů a nechávají se živit. Po určité době, kdy si nezaměstnaný aktivně, ale bezúspěšně hledá pracovní místo, přechází jeho aktivita do pasivity a rodiče vyživují dospělé či dospívající dítě. Tato situace také zvyšuje napětí mezi členy domácnosti a podílí se na zvýšeném množství konfliktů. Nezaměstnaný v takovémto případě pociťuje pocity viny a selhání. Dalším zásadním problémem je, pokud dospívající nemá rodinu. Ocitá se bez finanční podpory, na poli sociálního vyloučení a mnohdy sklouzává ke krádežím. o Sociální izolace Ztráta zaměstnání vede k sociální izolaci v dvojím slova smyslu. Jednak samo (ztracené) zaměstnání je významným zdrojem (ztracených) sociálních kontaktů, jednak jeho ztráta vede k přerušení řady dalších sociálních kontaktů, jež s ním přímo nesouvisejí. Potíž je v tom, že stejně jako nelze nahradit práci v zaměstnání volným časem, nelze ani tyto širší sociální kontakty rovnocenně nahradit užšími kontakty v nejbližším okolí (v rodině či v sousedství). Většina studií konstatuje, že v průběhu nezaměstnanosti dochází ke snížení frekvence sociálních styků, a to jak ve vztahu k širšímu okolí, tak i uvnitř širších, ba dokonce někdy i uvnitř nukleárních rodin. Mizí prostor sdílených společných životních zkušeností. Po ztrátě práce se lidé většinou - 13
vyhýbají nejen těm, kdo jsou zaměstnáni, ale vyhýbají se i kontaktům s ostatními nezaměstnanými, neboť jsou pro ně depresivní. Do tohoto typu izolace se jedinci a rodiny dostávají postupně, tak jak s prodlužováním období nezaměstnanosti sklouzávají do stále pasivnějších životních strategií. Sociální izolaci nezaměstnaných je však třeba chápat především jako jejich izolaci od majoritní (zaměstnané) populace. K té může docházet i při rozvinutém společenském životě nezaměstnaných osob, je-li omezen na stejně postižené prostředí (Mareš, 2014, str. 69). Míra sociální izolace je spojena s řadou faktorů, mezi nimiž hraje významnou roli věk. U mladých svobodných nezaměstnaných je častější opačná tendence k životu v širších sociálních sítích vrstevníků, který může nabývat různých forem, včetně vzájemné solidarity při kriminálních činnostech a vandalství, při nichž tyto sociální sítě mohou nabývat podoby gangů mladistvých (Mareš, 2014, s. 70). o Nezaměstnanost a fyzické zdraví Již výzkumy prováděny v 30. letech naznačily souvislost mezi nezaměstnaností a zhoršením zdravotního stavu populace. Tehdy se pozornost soustřeďovala zejména na takové fenomény, jako byla podvýživa či nevyvážená strava a nemoci s nimi spojené. Dnešní sociální stát kryje životní minimum přece jen lépe, proto i důsledky nezaměstnanosti pro fyzické zdraví nezaměstnaných a členů jejich rodin jsou nyní méně nepříznivé než v minulosti. Navíc došlo k přesunu od výskytu nemoci spojených s nedostatečnou výživou či s její nevhodnou strukturou k výskytu nemoci spojených se stresem. Ten atakuje jak kardiovaskulární systém, tak i imunitní systém člověka. Ke stresu, kterým je ztráta zaměstnání provázena, se často přidávají další zesilující faktory, jako je kouření, požívání alkoholu, léků a drog (Mareš, 2014, s. 71). Stres hraje velikou roli a to nejenom pro nezaměstnané ale i pro velkou část zaměstnaných osob. Byly provedeny mnohé výzkumy, kde závěr je takový, že dlouhodobý stres zkracuje život a nese spoustu rizik poškozující fyzické i psychické zdraví člověka. o Nezaměstnanost a psychické zdraví Se změnou míry nezaměstnanosti se mění i míra psychologických onemocnění a potíží. I když všichni po ztrátě zaměstnání neupadnou zákonitě do chudoby (rozhodně ne manažeři, lidé s úsporami, mladiství závisející na rodině apod.), je pro ně všechny
- 14
nezaměstnanost důvodem k obavám a starostem. Finanční obavy ovšem nejsou jediným impulsem narušujícím psychickou rovnováhu nezaměstnaných. Způsoby, kterými nezaměstnanost může ovlivňovat psychické zdraví:
finanční potíže, pokles příjmu a finanční obavy;
změna společenského chování, omezení společenských kontaktů a zúžení sociálního prostředí nezaměstnaných;
malý prostor pro rozhodování (omezenost z důvodu nedostatku finančních prostředků);
nedostatek příležitostí k rozvíjení nových dovedností, získávání nových zkušeností;
nárůst ponižujících zkušeností (žádat o práci a být odmítán, být považován za někoho kdo selhal);
pocit úzkosti z budoucnosti;
pocit větší emocionální nestability (Mareš, 2014, s. 73).
Negativní účinky nezaměstnanosti Nezaměstnanost je stav, který může vyvolávat v člověku rozmanité pocity. Obecně jde o zátěžovou situaci na psychiku a sociální postavení člověka, která ve svých důsledcích může působit jak negativně, tak pozitivně. Mezi negativní důsledky nezaměstnanosti můžeme zařadit: depresivní symptomy - bezmocnost, rezignace, pasivita, narušené sebevědomí, krize identity, problémy v mezilidských vztazích - těžkosti v manželství, izolace od přátel, alkoholismus a kriminalita, psychosomatické poruchy - stresové symptomy, omezení osobní svobody, všeobecná nespokojenost - nezájem a krize důvěry vůči státu a společnosti (Kotýnková, 2003, s. 151).
- 15
1. 2
Druhy nezaměstnanosti
Základní druhy nezaměstnanosti: Mezi základní druhy nezaměstnanosti patří: o Dobrovolná Jedná se o ty, co by práci najít mohli, ale mzda, kterou by pobírali je pro ně tak nízká, že raději budou pobírat sociální dávky a žádnou práci si raději hledat nebudou. K této skupině jsou zařazeni i ti, kteří nezaměstnanost berou jako svůj styl, a práci odmítají. I ženy v domácnosti, jimž finanční příjem zajišťuje manžel, se řadí spolu s důchodci do této skupiny. o Nedobrovolná Jedná se o stav, kdy ten kdo hledá práci je ochoten pracovat za mzdu, jejíž výši vytváří trh. Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje hlavně takové pracovníky, kteří nemají alternativní příležitost a pro které je rekvalifikace a změna profese obtížná. Právě nedobrovolná nezaměstnanost je nezaměstnaností, která způsobuje nejen ekonomické potíže, ale také sociální a psychické problémy těm, kteří se s ní dostatečně nevyrovnají (Popelka, 2010, s.3). o Skrytá nezaměstnanost V souvislosti se skrytou nezaměstnaností se někdy hovoří o skryté pracovní síle. Jde o fakticky nezaměstnané, kteří nejsou jako nezaměstnaní registrováni, i když nemají zaměstnání a při dostatečné nabídce by je přijaly. Skytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná osoba neregistruje. O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací nebo vysokým věkem, které zůstávají pro tyto své charakteristiky neumístěny a jsou odsouvány mimo trh práce. o Neúplná nezaměstnanost Pracovníci, kteří musí akceptovat práci na snížený úvazek nebo práci mimo jejich schopnosti a kvalifikaci.
- 16
Nepravá nezaměstnanost Znamená, že osoby jsou sice evidované na úřadu práce, ale práci nehledají anebo ji odmítají. Raději jsou závislí na různých sociálních podporách nebo pracující v šedé ekonomice (Popelka, 2010, s. 4). Dle příčin, které nezaměstnanost vyvolávají, rozlišujeme: o Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost se někdy označuje jako normální, přirozená. I v případě, že by byly mzdy pružné a náklady na přizpůsobení nulové, existovala by určitá nezaměstnanost, protože pokud mají lidé změnit zaměstnání, nezmění ho okamžitě - trh se nepřizpůsobuje okamžitě. Proto by i v tržní rovnováze existovala určitá frikční nezaměstnanost tvořená lidmi, kteří právě mění zaměstnání. Frikční nezaměstnanost vzniká z toho, že informační toky jsou nedokonalé, a protože trvá určitý čas, než se zaměstnavatel a příslušný zájemce o práci navzájem najdou (Rievajová, 2009, s. 172). Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být způsobeny dobrovolnými změnami doby strávené hledáním zaměstnání, které jsou nezaměstnaní ochotní akceptovat. Mohou být ovlivněny i strukturou pracovního trhu či podmínkami nezaměstnanosti. Je logické, že čím je přijatelnější systém podpor sociálního státu v nezaměstnanosti, tím více se prodlužuje čas hledání práce. Vyšší příspěvky v nezaměstnanosti vedou ke zvyšování té úrovně mzdy, při které je pracovník ochoten nabízené zaměstnání akceptovat. Doba průměrného trvání jednotlivých případů frikční nezaměstnanosti roste i s růstem obecných aspirací pracovníků (nejen na výši mzdy, ale i na charakter práce, pracovní prostředí, dobu dojíždění do zaměstnání apod.). Prodlužování případů frikční nezaměstnanosti může být také způsobeno různým stupněm nesouladu mezi strukturou nabídky práce a strukturou poptávky po práci. To se týká jak jejich profesionálních struktur, tak i struktur geografických. Může to však být dáno i malou vzájemnou informovaností subjektů na straně poptávky (zaměstnavatelů o volných osobách) a nabídky (pracovníků o volných pracovních místech) (Mareš, 2014, s. 19). o Strukturální (a technologická) nezaměstnanost Vedle běžné změny zaměstnání, která je jádrem frikční nezaměstnanosti, ztrácí řada pracovníků své zaměstnání i díky rozpadu neefektivních podniků a institucí. Lidé, kteří se takto stávají nezaměstnanými, se vyznačují určitým věkem, kvalifikací, dovednostmi, zkušenostmi, jsou rozdílného pohlaví a mají své bydliště. Jak se odvětvově i územně
- 17
mění struktura ekonomiky, nemusí charakteristiky propouštěných osob odpovídat požadavkům nových pracovních míst. Požadovány jsou nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce. Tak se mění struktura poptávky po práci, které se
struktura její
nabídky jen
obtížně přizpůsobuje.
Pak se hovoří
o nezaměstnanosti strukturální jako o výsledku nerovnováhy mezi pracovní silou pohotovou pro práci a požadavky zaměstnavatelů po určitém typu práce. Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovní síly přizpůsobovat. Jinou část strukturální nezaměstnanosti tvoří osoby ztrácející zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazeni živé práce technikou (někdy se tato nezaměstnanost označuje jako technologická). Je tedy dána poklesem poptávky po pracovnících v důsledku technologického a technického vývoje (Mareš, 2014, s. 19). Paradoxem strukturální nezaměstnanosti je, že do ní mohou (dlouhodobě) upadnout i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále potřebná. Často jsou to osoby s dlouhou pracovní kariérou ve svém oboru a s bohatými zkušenostmi a znalostmi, o které najednou nikdo nestojí (Mareš, 2014, s. 20). o Cyklická a sezónní nezaměstnanost Je-li nezaměstnanost důsledkem nevyužití stávajících kapacit z důvodu odbytových potíží (v recesi), hovoří se o nezaměstnanosti cyklické. Je to vlastně klasický model nezaměstnanosti, charakteristický zejména pro devatenácté století a počátek století dvacátého. Někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky (demanddefficient umployment), což může být vykládáno prostě tak, že poptávka po práci je ve vztahu k její nabídce nedostatečná, ale také obecněji v tom smyslu, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží. Je-li cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, hovoří se o ní jako o sezónní nezaměstnanosti. V minulosti byla například dosti rozšířená „zimní” sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví. Sezónní nezaměstnanosti mohou být ovšem postiženy i služby (zejména spojené s turistikou), charakteristická je pro zemědělské oblasti (Mareš, 2014, s. 20). Cyklická nezaměstnanost je pro ekonomiku nebezpečná, vyskytuje se v období ekonomické stagnace a poklesu. Je přirozeným důsledkem omezování poklesu produkce (Rievajová, 2009, s. 174). - 18
1. 3
Rizikové skupiny nezaměstnaných
Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených prací s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohrožuje určité skupiny populace, což potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, že právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, ženy s malými dětmi, zdravotně postižení občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející emigranti (Buchtová, 2002, s. 109). o Mladší věkové skupiny do 30 let Absolventi středních a vysokých škol, kteří se ucházejí o své první zaměstnání, jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Nemají praktické zkušenosti a základní pracovní návyky, ale také postrádají určité pracovní kontakty usnadňující lepší orientaci na trhu práce. V současné době míra nezaměstnanosti absolventů škol značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti. U nezaměstnaných absolventů vysokých škol vystupuje do popředí zejména ekonomické hledisko, protože mnozí z nich zakládají nebo již žijí ve svých rodinách. Nedostatečný příjem jednoho člena rodiny tak postihuje více osob. S nezaměstnaností absolventů středních škol a mladistvých bez zájmu o získání zaměstnání se objevují i závažné výchovné a psychologické problémy. Pokud se tito mladí lidé ve správném čase neosvojí potřebné pracovní návyky, nebudou schopni pracovat ani v dospělosti a nuda je pak povede k sociálně patologickému chování, k vyřazování ze společnosti. Prodlužování adolescence nezaměstnaností má negativní důsledky pro jedince i pro společnost (Buchtová, 2002, s. 110). Období rané kariéry je častým obdobím finanční závislosti, kdy příjem je relativně nízký a vydání a dluhy vysoké. Vynucené vyloučení z trhu práce může vést i k panice a k přijetí neuspokojivé pracovní nabídky, která se právě naskytne a která později přináší spíše lítost a zklamání z ukvapeného rozhodnutí. Ukazuje se však, že pro udržení pracovní vitality, nabytých vědomostí a schopností je důležité vzít na čas i práci méně placenou (Buchtová, 2002, s. 111).
- 19
Problematika nezaměstnaných mladých lidí se v posledních letech dostává do popředí. Mladý člověk, který v průměru studuje do 26ti let a neměl možnost v průběhu studia načerpat alespoň minimální praxi, uplatní se na trhu práce velmi těžko. Ve většině případů zaměstnavatel upřednostní člověka, který již nějaké zkušenosti nasbíral. Nezaměstnanost u mladých lidí bývá daleko větším problémem, než nezaměstnanost u starších. Tato situace s sebou nese řadu problémů, zejména pak naučení se zahálčivému stylu života, nedostatek peněz, blízkost ke kriminálnímu chování, aj. o Starší lidé Tíživě prožívají ztrátu zaměstnání lidé ve věku 41 – 50 roků. Tyto skupiny pracovníků provázely pocity bezradnosti spojené strachem, psychickou tenzí, nejistotou a s postupnou ztrátou sebedůvěry. Spolu s pracovní rezignací se projevila i rezignace na společenskou aktivitu (Buchtová, 2002, s. 111). Jestliže nezaměstnanému jedinci činí problém získat zaměstnání ve středním období pracovní kariéry, v pozdním stádiu kariéry jsou jeho možnosti ještě menší a řada lidí musí navíc čelit krizi základních jistot. Pro zaměstnavatele se starší lidé jeví jako horší „investice” ve srovnání s mladými , ale zároveň ne tak mladými, aby neměli pracovní zkušenosti. To často způsobuje u znovuzaměstnaného staršího jedince přetrvávající pocity nevyužití a neuspokojení. Takový člověk se pak uzavírá do své práce s pocity sebelítosti. Lidé se stávají úzkostně opatrnými, hlídají a promýšlejí si své jednání a chování. Snaží se, pokud je to možné nevytvářet situace, které by mohly zavdat důvod k jejich negativnímu hodnocení okolím. Ovšem tím, že minimalizují riziko, zmenšuje se jejich kreativita v pracovním zapojení. Jejich celková aktivita je defenzivní, poskytuje především ,,ochranu" proti ztrátě získaného zaměstnání. Jednou z možností pro nezaměstnaného v pozdním stadiu kariéry je samostatné podnikání. Tato strategie může vést velmi rychle k znovuzískání pocitu kontroly nad vlastním osudem. Na druhé straně však může být ve starším věku fyzická a psychická námaha spojená se začátkem vlastního podnikání příliš vysoká. Čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy, a tím i obtížněji a pomaleji se přizpůsobujeme novým životním situacím (Buchtová, 2002, s. 112).
- 20
o Ženy Nepříznivé postavení žen na trhu práce, je způsobené tím, že zaměstnavatelé upřednostňují mužskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíženost starostmi o domácnost. Zaměstnavatelé většinou nevytvářejí pracovní místa se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům. S nadměrnou celodenní zaměstnaností žen však souvisí celá řada dalších problémů. Matky s malými dětmi mají časté pracovní absence narušující plynulost pracovního procesu, což způsobuje jejich negativní hodnocení a snižuje ochotu je zaměstnávat. Ekonomicky ohrožené jsou v současné době hlavně neúplné rodiny. Nezaměstnanost a liberalizace žen vytváří pro značnou část neúplných rodin obtížnou sociální a životní situaci. Zaměstnanost žen je závažným celosvětovým problémem. Je totiž obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti, dosáhnout přiměřené společenské angažovanosti žen. V řadě vyspělých zemí se hledá řešení v rozsáhlé nabídce zkrácených pracovních úvazků, v zavádění pružné pracovní doby, v dostupné péči o děti. Cena k řešení v naší společnosti patrně povede přes nutné legislativní úpravy až k politické a finanční podpoře žen (Buchtová, 2002, s. 113). V ČR již v některých větších firmách fungují dětské koutky, kde děti mohou trávit svůj čas, a rodič může pracovat. Tento tah zaměstnavatelů se zdá být velice zdařilým, nicméně rozšíření těchto koutků je věc druhá. o Zdravotně postižení lidé U lidí se změněnou pracovní schopností (ZPS) vystupují do popředí nejen ekonomické, sociální a psychické problémy, ale zejména problém přiměřeného smyslu života, problém pocitu lidské důstojnosti. Vzhledem ke stále většímu důrazu na produktivitu práce a výkon mají tito lidé v současné společnosti čím dál menší šanci se uplatnit na trhu práce. Doba jejich evidence na úřadech práce převyšuje několikanásobně dobu evidence zdravých jedinců. Dostávají se často do bezvýchodné situace a pro jejich rodiny to znamená starost o nezaměstnaného postiženého rodinného příslušníka. I když dosavadní systém sociálního zabezpečení se podílí na zajišťování jejich základních materiálních potřeb, společenská integrace skupiny zdravotně postižených lidí závisí z velké části na širších sociálních, ekonomických a legislativních podmínkách (Buchtová, 2002, s. 113).
- 21
o Lidé bez kvalifikace V současné
struktuře
dlouhodobě
nezaměstnaných
jsou
největší
skupinou
nekvalifikovaní pracovníci (asi 1/3 všech nezaměstnaných), jejichž část tvoří i absolventi základních škol. Jde zejména o mladé lidi obtížně vzdělavatelné, často s malým zájmem a zaměstnání. Patří sem i lidé, kteří se podílejí na společensky nežádoucím deviantním chování (alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví). Převážně jde o lidi se specifickými charakteristikami
individuálního
a
rodinného
života.
Zvláštní
náklonnosti
a charakteristiky přispívají k jejich „vydělování se” ze společnosti a vedou k vytváření tzv. „nové třídy deklasovaných” (new-underclass), která žije jakoby ,,uvnitř systému podpor” sociálního zabezpečení, závislé na státu. Proces utváření této skupiny nezaměstnaných se specifickou kulturou – pasivitou, apatií a častým deviantním chováním – souvisí však i s délkou nezaměstnaností a s dalšími faktory sociálního prostředí. Úroveň kvalifikace a profesionálních dovedností totiž znamená větší možnost volby pro zaměstnavatele i pro pracovníka. Pracovníci s nízkou kvalifikací budou postupně stále více vytlačování levnějšími a přesnějšími stroji. O práci nekvalifikovaných lidí nebude zájem a oni sami se stanou potenciálním kriminálním problémem pro společnost (Buchtová, 2002, s. 114). Řešení této situace se zdá být poměrně jednoduché - donutit ty, kterých se týká, k získání takové kvalifikace, která jim umožní nalézt místo na trhu práce. Problém je v tom, že část z nich má tak dalece omezenou intelektuální kapacitu, že toto řešení prostě nepřipadá v úvahu. Další část prostě pracovat nechce a nebude, protože současná pozice jim takto vyhovuje (Kuchař, 2007, s. 141). o Romské etnikum Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům uplatnění pracovní síly na trhu práce, kde výraznou roli sehrává výše kvalifikace a rozsah a kvalita sociálních dovedností, bude romské etnikum stále obtížněji získávat zaměstnání. Většina Romů totiž absolvuje pouze základní vzdělání a nezískává další kvalifikaci; značná část žáků v této populaci dokonce neukončí ani základní vzdělání (Buchtová, 2002, s. 114). Romové byli zaměstnáni v profesích, které vlivem ekonomické reformy procházejí výraznými změnami kvalifikačních požadavků. Romové žijí pod tlakem vlastních kulturních vzorců chování a hodnot i pod zvýšeným tlakem majoritní populace, která je - 22
zatím plně neintegrována. Jejich šance uplatnění na trhu práce je tedy minimální. Zvýšená koncentrace romských obyvatel ve vymezených oblastech vytváří lokality s vyhrocenými sociálními problémy, s vysokou kriminalitou, s rostoucí závislostí na prostředcích poskytovaných státní sociální sítí (Buchtová, 2002, s. 115). M. Kotýnková vymezuje faktory omezující vstup na trh práce: 1. Absolventi škol Problémy vznikají z pracovní nezkušenosti, neochotě přejímat odpovědnost. 2. Bezdomovci Mají jen pozůstatky pracovních návyků, při představování u zaměstnavatelů vznikají problémy představit svoji osobu, mohou odrazovat na první pohled. 3. Dlouhodobě nezaměstnaní Dochází u nich k postupnému opouštění některých pracovních návyků, ztráta orientace v profesi, možná ztráta nezbytné fyzické kondice a vytrvalosti, menší atraktivita pro zaměstnavatele. 4. Lidé mající problémy se čtením a psaním Vznikají jim potíže při ucházení se o místo , vypisování nejrůznějších žádostí, mají výrazně omezen okruh pracovních míst a je obtížné je zařadit do nějakého systému vzdělání. 5. Lidé s nízkým vzděláním Výrazné omezení dalšího vzdělávání a možností pracovního uplatnění. 6. Mladiství Skupina pracovně i občanky nezkušených, většinou se základním vzděláním, výrazně omezená možnost uplatnění, mimo jiné v důsledku pracovně právních předpisů. 7. Národnostní menšiny V našich geografických podmínkách se jedná převážně o romské etnikum, problémy jsou ve sféře jazyka mluveného i psaného, většinou nízká úroveň vzdělání, obtížná adaptabilita do pracovních kolektivů, menší motivace k práci a pracovním návykům. 8. Osamělí rodiče Jedná se především o matky samoživitelky, jsou obtížně uplatnitelné ve vícesměnných provozech, komplikací jsou přesčasové práce, případně nemocnost dětí (Kotýnková, 2003, s. 154). - 23
9. Osoby, které jsou dlouhodobě závislé na jedné profesi Obtížně přizpůsobiví na novou profesi, často selhávají na novém pracovišti, obtíže se vzděláváním, menší motivace k novému. 10. Propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Zaměstnavatelé je považují za nespolehlivé, pokud jsou přijímáni, jedná se většinou o pomocné práce, jejich zaměstnávání, je spojeno s určitými riziky vzhledem k předchozí trestné činnosti. 11. Lidé starší 50 let Mají problémy s adaptabilitou, obtížnější jsou změny stávající kvalifikace nebo jejího zvyšování, problémem je menší přizpůsobivost jiným stylům práce, novému zaměstnavateli a také sociální změně. 12. Zdravotní stav Zpravidla bývají problémy spojeny se ztrátou předchozí profesní způsobilosti a tím ztrátou jediné kvalifikace, obtížné může být i další vzdělávání, problém je i vyšší nemocnost (Kotýnková, 2003, s. 155).
1. 4
Charakteristika subjektů a vztahů na trhu práce
V rámci analýz trhů práce je zkoumána nabídka práce a poptávka po práci z pohledu objemu, struktury a pracovní mobility. Poptávka po práci představuje množství práce (pracovních sil, resp. pracovního času) požadované zaměstnavateli, za které jsou ochotni zaplatit určitou mzdu. Dělí se na uspokojenou a neuspokojenou. Uspokojená poptávka po práci je představována obsazenými pracovními místy: osobami zaměstnanými v pracovním (nebo obdobném) poměru osobami samostatně výdělečně činnými osobami spolupracujícími (rodinní příslušníci osob samostatně výdělečně činných). Neuspokojená poptávka po práci jsou volná pracovní místa, která mají zaměstnavatelé zájem obsadit. Tuto lze dále dělit na: evidovanou neuspokojenou poptávku po práci, což jsou volná pracovní místa, která mají zaměstnavatelé zájem obsadit, evidovaná úřadem práce, nebo jinou zaměstnavatelskou agenturou
- 24
neevidovanou neuspokojenou poptávku po práci, což jsou volná pracovní místa, jež se snaží zaměstnavatelé obsadit bez pomoci státních orgánů práce nebo jiných zprostředkovatelských agentur (tichá poptávka po práci). Nabídku práce představují osoby, které nabízejí na trhu práce svou pracovní sílu za určitou mzdu. Uspokojená nabídka práce je počet osob ekonomicky aktivních na pracovních místech. Je tvořena : osobami zaměstnanými v pracovním (nebo obdobném) poměru osobami samostatně výdělečně činnými osobami spolupracujícími (rodinní příslušníci osob samostatně výdělečně činných). Neuspokojená nabídka práce je tvořena osobami, které nabízí pracovní sílu, avšak vzhledem k nedostatku pracovních míst z hlediska jejich kvantity, či z důvodu rozdílné struktury nabízených pracovních míst a jiných důvodů, nemohou získat zaměstnání. Jde o osoby které nepracují, pracovat mohou, chtějí a práci hledají. Tuto neuspokojenou nabídku práce lze členit na: evidovanou neuspokojenou nabídku práce, která je tvořena uchazeči evidovanými územně příslušným úřadem práce nebo jinou zprostředkovatelskou agenturou neevidovanou neuspokojenou nabídku práce tvoří osoby, které si hledají zaměstnání samostatně bez využití služeb státních orgánů práce nebo soukromých agentur. Jak vyplývá z předchozího textu, problém na trhu práce tvoří neuspokojená nabídka práce, kterou lze označit jako nezaměstnanost a neuspokojená poptávka po práci, což je vlastně soubor neobsazených pracovních míst (Hančlová, 2002, s. 13). Faktory ovlivňující profesní a územní mobilitu pracovní síly Cílem hospodářské politiky státu v oblasti trhu práce bývá obvykle podpora profesní a územní mobility na trhu práce. Potřeba intervenovat se často objevuje v případě nerovnováhy na trhu práce z důvodu rozdílné stávající (případně očekávané) struktury pracovních míst na straně poptávky po práci ve vztahu k profesní struktuře pracovní síly na straně nabídky práce.
Tato nerovnováha často vyvolává tzv. strukturální
- 25
nezaměstnanost, která vzniká, když nabídka práce určitého druhu (např. podle pohlaví, povolání, kvalifikace, regionu), je rozdílná od poptávky v uvedené struktuře, a když nejsou osoby (z hlediska celkové poptávky po práci) hledající práci dostatečně mobilní na to, aby si na jiných trzích práce (v jiných odvětvích, v jiných profesích, na pracovních místech s jinými kvalifikačními požadavky, v jiných regionech) našly práci. Indikátory strukturální nezaměstnanosti jsou např. vysoký počet neobsazených volných pracovních míst a vysoký počet nezaměstnaných, přičemž tento nesoulad může vzniknout proto, že poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco po jiném druhu klesá, přičemž nabídka se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Dalším indikátorem strukturální nezaměstnanosti je růst průměrné délky trvání nezaměstnanosti a také růst doby neobsazenosti pracovních míst (Hančlová, 2002, s. 14). Hlubší příčiny strukturální nezaměstnanosti jsou: prostorová imobilita pracovních sil, která překáží nebo ztěžuje rovnováhu regionálních trhů práce - imobilitou podmíněná regionální nezaměstnanost, pokles poptávky po práci určitého druhu v důsledku takových technologických změn, které šetří práci - technologická nezaměstnanost, růst nabídky práce, který je podmíněn ekonomickými nebo politickými příčinami,
např.
zvýšeným
přílivem
emigrantů
ze
zahraničí
a
také
demografickými vlnami uvnitř konkrétní země - strukturální nezaměstnanost vyvolaná růstem nabídky práce, pokles poptávky po práci vyžadující určitou kvalifikaci, který je determinován rozdílem mezi strukturou mezd a strukturou produktivity práce, v důsledku čehož dochází ke zdražení určitého druhu práce - strukturální nezaměstnanost podmíněná mzdovou strukturou. Řešením problému profesní nerovnováhy na trhu práce je snaha o zpružnění trhu práce, to znamená vytvoření takových podmínek na trhu práce (např. pomocí nástrojů politiky zaměstnanosti, změnami struktury oborů školské soustavy), aby došlo k podpoře profesní mobility. Jedná se např. o vstup na trh práce absolventů, kteří mají zaměstnavateli požadované znalosti a dovednosti v požadovaných oborech, případně systém rekvalifikačních aktivit ať na straně zaměstnavatelů či uchazečů o zaměstnání, případně osob majících zájem o změnu zaměstnání. Za řešení územní nerovnováhy
- 26
profesní nerovnováhy trhu práce lze považovat aktivity zaměření na podporu územní mobility. V tomto případě se jedná o dvě formy řešení disproporce mezi místem bydliště a místem pracoviště. První formou je dojíždění za prací bez změny trvalého bydliště. Tento způsob řešení je na českém trhu práce velmi rozšířen, ale má svá omezení a limity. Celý proces rozhodování o tom, zda člověk přijme zaměstnání u zaměstnavatele mimo obec svého bydliště je ovlivněn zvažováním nákladů spojených s dojížděním, což jsou vlastní náklady na dopravy, „cena“ doby strávené dojížděním do zaměstnání a zpět, dostupností místa pracoviště a výší mzdy, která je mu nabídnuta, případně vyplácena. V případě uchazečů o zaměstnání je třeba dále zohledňovat výši podpory v nezaměstnanosti
a
dalších
sociálních
dávek
spojených
s
jejich
statusem
nezaměstnaného. Cílem politiky zaměstnanosti v této oblasti je dosažení stavu, aby byla dojížďka za prací oboustranně přijatelná. Druhou formou řešení územních disproporcí je změna trvalého bydliště z důvodu nalezení nového zaměstnání. Tato cesta řešení je v českých poměrech omezena několika faktory, mezi než patří hlavně regulované nájemné a s tím související nerozvinutý trh s byty. Řešení územní mobility stěhováním je dále omezeno nutnosti řešení pracovního uplatnění partnera, rodinnými vazbami, vazbami na určitý region, neochotou části obyvatelstva přijmout riziko spojené se změnou zaměstnaní a hlavně nedostatečnou poptávkou po práci v jiných regionech (Hančlová, 2002, s. 15).
- 27
2
Úřad práce
2. 1
Struktura Úřadu práce České republiky
Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností a je organizační složkou státu. Úřad práce ČR byl zřízen dnem 1. 4. 2011, zákonem č. 73/2011 Sb. O Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí Úřad práce ČR a je jeho nadřízeným správním úřadem. Úřad práce ČR tvoří generální ředitelství, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Praha. Součástí krajských poboček jsou kontaktní pracoviště. V čele Úřadu práce ČR je generální ředitel. V čele krajské pobočky je ředitel. V čele kontaktního pracoviště krajské pobočky je ředitel nebo vedoucí (portal.mpsv.cz, 2015, online). Správní řízení v působnosti Úřadu práce ČR se řídí zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů a zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Úřad práce ČR rozhoduje ve správním řízení v I. stupni. O odvoláních proti rozhodnutí Úřadu práce ČR rozhoduje ministerstvo (Zákon č. 500/2004 Sb.; Zákon č. 73/2011 Sb.). Generální ředitelství Plní zejména tyto úkoly:
řídí a kontroluje činnost krajských poboček Úřadu práce ČR,
metodicky usměrňuje a koordinuje výkon krajských poboček s příslušnými útvary v jednotlivých oblastech činnosti Úřadu práce ČR,
zabezpečuje koordinaci, metodické řízení a financování opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
řídí Evropské služby zaměstnanosti EURES a zastupuje Českou republiku ve Výboru EU vedoucích veřejných služeb zaměstnanosti; zastupuje Českou republiku ve Světové asociaci veřejných služeb zaměstnanosti,
organizuje a zabezpečuje v součinnosti s dalšími složkami státní správy poskytování investičních pobídek. (portal.mpsv.cz, 2015, online).
Krajské pobočky Jsou organizačními útvary Úřadu práce ČR a plní v rámci kraje zejména tyto úkoly: - 28
vytvářejí ve spolupráci s kontaktními pracovišti podmínky pro provádění státní politiky zaměstnanosti a činnosti v rámci zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách a zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,
spolupracují při zabezpečování zaměstnanosti, mobility pracovních sil, rozvoje lidských zdrojů a sociální ochrany s územními samosprávnými celky a jejich orgány, sociálními partnery a organizacemi zaměstnavatelů,
podílí se na realizaci projektů, pro které je Úřad práce ČR příjemcem nebo kde jsou krajské pobočky zapojeny do realizace národních a systémových projektů, pro které je ministerstvo příjemcem,
zajišťují agendu ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v rámci kraje,
soustavně monitorují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce, vedou evidenci volných pracovních míst,
zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské služby v oblasti volby či změny povolání, dalšího profesního vzdělávání, informační a další služby vymezené zákonem o zaměstnanosti,
zajišťují rekvalifikaci uchazečům a zájemcům o zaměstnání, osobám na pracovní rehabilitaci a poskytují služby pracovní rehabilitace,
zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, zabezpečují výkon agendy plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP a podpory zaměstnání osob se ZP,
zajišťují výplatu nepojistných sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti a příspěvků APZ,
zabezpečují výkon agend zahraniční zaměstnanosti, zaměstnávání občanů ČR v zahraničí, zaměstnávání a evidenci občanů EU a cizinců v ČR,
zajišťují výkon agendy podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, nepojistných sociálních dávek, povolování výkonu činnosti dítěte,
zajišťují agendu inspekce sociálních služeb,
- 29
zajišťují agendu dávek pěstounské péče dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí (www.uradprace.cz, 2015, online).
Kontaktní pracoviště Jsou organizačními útvary krajských poboček. Součástí kontaktního pracoviště mohou být detašovaná, či dislokovaná územní pracoviště, popř. výjezdní pracoviště. Kontaktní pracoviště plní v oblasti zprostředkování zaměstnání, evidence uchazečů a zájemců o zaměstnání zejména tyto úkoly:
sleduje databázi a podává informace o volných pracovních místech a aktualizuje je, a zároveň aktivně vyhledává informace o volných pracovních místech,
vede evidenci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání,
rozhoduje o nezařazení do evidence uchazečů o zaměstnání a o vyřazení z této evidence,
vydává a ověřuje správní rozhodnutí v oblasti zprostředkování zaměstnání,
vyhledává uchazečům o zaměstnání včetně zdravotně postižených vhodné pracovní uplatnění; v této souvislosti spolupracuje s oddělením zaměstnanosti krajské pobočky,
projednává s uchazeči včetně zdravotně postižených možnosti pracovního uplatnění na společensky účelných pracovních místech, při veřejně prospěšných pracích a jedná s nimi o možnostech rekvalifikace a provádí v těchto oblastech průzkum zájmu uchazečů,
podílí se realizaci opatření a nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, provádí výběr uchazečů v rámci realizace jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
ve spolupráci s krajskou pobočkou se podílí na sociálně právním a profesním poradenství v oblasti zaměstnanosti,
vypracovává a sjednává individuální akční plány (portal.mpsv.cz, 2015, online).
Kontaktní pracoviště plní v oblasti podpory v nezaměstnanosti zejména:
rozhoduje ve správním řízení zejména o přiznání podpory v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci, o její výši,
rozhoduje ve správním řízení o přiznání kompenzace odstupného dle §44b zákona o zaměstnanosti,
- 30
zpracovává řádné a mimořádné výplaty podpor v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci,
vydává uchazečům o zaměstnání včetně zdravotně postižených a určeným orgánům potvrzení, vymezená platnou právní úpravou, o vedení v evidenci a příp. poskytování podpory v nezaměstnanosti (portal.mpsv.cz, 2015, online).
Kontaktní pracoviště plní v oblasti nepojistných sociálních dávek úkoly správního orgánu prvního stupně dle zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálně-právní ochraně dětí zejména tyto úkoly:
rozhoduje ve správním řízení o přiznání příslušné dávky,
vede evidenci žádostí o dávky v informačním systému, zpracovává údaje potřebné pro rozhodování o dávce do informačního systému,
zpracovává řádné i mimořádné výplaty dávek,
provádí exekuce z přiznaných dávek,
vyřizuje agendu posouzení zdravotního stavu pro účely nepojistných sociálních dávek
2. 2
zajišťuje agendu dávek pěstounské péče (www.uradprace.cz, 2015, online).
Uchazeči o zaměstnání
Kdo se může stát uchazečem o zaměstnání Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku Úřadu práce, v jehož správním obvodu má bydliště a který splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání (portal.mpsv.cz, 2015, online). Za nezaměstnaného se zpravidla považuje osoba: a) která je bez placeného zaměstnání, anebo samostatné výdělečné činnosti b) je v současnosti k dispozici pro placené zaměstnání, anebo samostatně výdělečnou činnost c) hledá si práci (Hetteš, 2013, s. 37).
- 31
Zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazena fyzická osoba, která je v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkou tzv. nekolidujícího zaměstnání. Za nekolidující zaměstnání se považuje činnost na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (portal.mpsv.cz, 2015, online). Osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu § 9 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění se evidovat také nemůže (Zákon č. 155/1995 Sb.). Do evidence uchazečů o zaměstnání nemůže být zařazen ani společník nebo jednatel společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti, ředitel obecně prospěšné společnosti, vedoucí organizační složky zahraniční právnické osoby, člen představenstva nebo správní rady nebo statutární ředitel akciové společnosti, člen dozorčí rady obchodní. Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát ani člen družstva, pokud vykonává pro družstvo práci, za kterou je odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna přesáhne polovinu minimální mzdy. Do výčtu osob, které se nesmí evidovat na Úřadu práce, dále patří: soudce, poslanec nebo senátor Parlamentu nebo poslanec Evropského parlamentu, člen zastupitelstva územního samosprávného celku, je-li odměňován jako uvolněný člen zastupitelstva, prezident republiky, člen vlády, prezident, viceprezident nebo člen Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv nebo zástupce Veřejného ochránce práv, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člen Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo člen Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra (portal.mpsv.cz, 2015, online). Úřad práce nezaeviduje taktéž ani osobu pečující o dítě nebo člověka, který je veden v evidenci osob, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle § 47 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (Zákon č. 359/1999 Sb.). Do seznamu uchazečů o práci ÚP nezahrne ani osobu, která je výdělečně činná v cizině ani fyzickou osobu soustavně se připravující na budoucí povolání. Soustavnou přípravou na budoucí povolání je doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole, a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo akademického (www.uradprace.cz, 2015, online). - 32
Dále nemůže být do evidence uchazečů o zaměstnání zařazena fyzická osoba, která:
je uznána dočasně neschopnou práce,
pobírá peněžitou pomoc v mateřství,
je invalidní ve třetím stupni podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,
neposkytne úřadu práce identifikační údaje,
neposkytne souhlas se zpracováním osobních údajů
Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud
fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce,
zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
V těchto případech může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce. Práva a povinnosti uchazeče o zaměstnání Práva uchazeče o zaměstnání
na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech
na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek
na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje
na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením (portal.mpsv.cz, 2015, online).
- 33
Povinnosti uchazeče o zaměstnání Uchazeč o zaměstnání je povinen
poskytovat
krajské
pobočce
Úřadu
práce
potřebnou
součinnost
při
zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny (např. projednat doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce, dostavit se na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu, poskytnout součinnost při vypracování IAP, jeho aktualizaci a vyhodnocování, a to v termínech stanovených krajskou pobočkou Úřadu práce, a plnit podmínky v něm stanovené),
sdělit krajské pobočce Úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře,
podrobit se na žádost krajské pobočky Úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku,
oznámit krajské pobočce Úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny a to nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti a je povinen dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny,
oznámit osobně nebo písemně krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku Úřadu práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání (portal.mpsv.cz, 2015, online).
Ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání Krajská pobočka Úřadu práce uchazeči o zaměstnání ukončí vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání dnem
kdy nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
nástupu do zaměstnání na základě oznámení uchazeče o zaměstnání, a to nejpozději do 8 kalendářních dnů,
doručení písemné žádosti uchazeče o zaměstnání o ukončení vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, - 34
nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence, následujícím po dni úmrtí uchazeče o zaměstnání nebo dnem následujícím po prohlášení uchazeče o zaměstnání za mrtvého, následujícím po uplynutí 6 měsíců ode dne vzetí uchazeče o zaměstnání do vazby.
Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání Krajská pobočka Úřadu práce uchazeče o zaměstnání z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže
nastala některá ze skutečností bránících zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a uchazeč o zaměstnání nesplní oznamovací povinnost nejpozději do 8 kalendářních dnů,
bez vážných důvodů neoznámí výkon nekolidujícího zaměstnání nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti,
není podle lékařského posudku schopen plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání,
zrušil svůj souhlas se zpracováním osobních údajů,
vykonává nelegální práci
odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání,
odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci nebo neplní povinnosti související s rekvalifikací, odmítne nabídku na rekvalifikaci,
neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené,
odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, psychologickému vyšetření,
2. 3
maří součinnost s úřadem práce (www.uradprace.cz, 2015, online).
Podpora v nezaměstnanosti
Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:
získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců – tuto podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání,
- 35
požádal krajskou pobočku Úřadu práce, u které je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti
ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání
se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem (porušení dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce),
kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek,
který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává nekolidující zaměstnání
Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti
do 50 let věku 5 měsíců,
nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
nad 55 let věku 11 měsíců
Výše podpory v nezaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti činí
v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,
45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední - 36
zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2015 činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. 14.604,- Kč (www.uradprace.cz, 2015, online).
Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti patří především: podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci (Halásková, 2008, s. 59)
2. 4
Spolupráce ÚP se zaměstnavateli
Úřad práce ČR může zaměstnavatelům při výběru nových zaměstnanců velmi pomoci, a to hned několika způsoby. Jeho prostřednictvím mohou bezplatně zveřejnit informace o volných pracovních místech na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Dle statistiky stránku Hledání volných míst navštíví denně 10–20 tisíc návštěvníků. ÚP ČR také může pomoci při organizaci a realizaci výběrových řízení a umožňuje zaměstnavatelům pořádat prezentace a náborové dny v jeho prostorách. Zaměstnavatelé si mohou vybrat, jakým způsobem informaci o volném pracovním místě nahlásí – ať už osobně, telefonicky, poštou, faxem či osobně na příslušném Úřadu práce. Povinnými údaji o pracovní pozici jsou především: název požadované profese, místo výkonu práce, typ pracovněprávního vztahu, délka trvání pracovněprávního vztahu, směnnost, upřesnění, pro koho je pracovní pozice vhodná, požadované vzdělání, základní informace o mzdových podmínkách, nabízené výhody a kontaktní údaje. Úřad práce ČR může v případě, že se zaměstnanci rekvalifikují v zájmu svého dalšího pracovního uplatnění, hradit plně nebo částečně náklady spojené s touto činností. O příspěvek zaměstnavatel žádá na ÚP ještě před zahájením
rekvalifikace
(portal.mpsv.cz, 2015, online). Příspěvky pro zaměstnavatele Úřad práce ČR může prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti poskytovat zaměstnavatelům finanční podporu formou různých příspěvků. Příspěvky - 37
jsou zaměřeny zejména na podporu zaměstnávání osob, které nelze pro jejich individuální charakteristiky umístit na trh práce jiným způsobem. Při výběru vhodných uchazečů o zaměstnání ÚP ČR úzce spolupracuje se zaměstnavateli v regionu. Při cílení nástrojů a opatření se vychází z konkrétní nabídky volných pracovních míst a z požadavků zaměstnavatelů na obecné i odborné předpoklady uchazečů. Příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti jsou nenárokové. Dohoda o poskytnutí příspěvku musí být vždy uzavřena před nástupem uchazeče o zaměstnání z evidence ÚP ČR do pracovního poměru nebo před nástupem zaměstnance na rekvalifikaci (portal.mpsv.cz, 2015, online). Společensky účelná pracovní místa Jedná se o nové nebo uvolněné pracovní místo, které zaměstnavatel zamýšlí obsadit konkrétním uchazečem o zaměstnání z evidence ÚP ČR. Příspěvek lze poskytnout až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, přijatého na vyhrazené pracovní místo. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení SÚPM je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní umístění, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem. Jedním z předpokladů tvorby společensky účelných pracovních míst a jejich efektivního využití je nízký stav nabídky volných pracovních míst z hlediska profesního nebo územního. Úřad práce je poskytuje podle konkrétní situace na místním trhu práce a za stanovených podmínek a po projednání předloženého návrhu v poradním sboru. Poradní sbor je sestaven z místních odborníků, většinou ho tvoří zástupci zaměstnavatelů, odborových organizací a místní správy (Kotýnková, 2003, s. 192). Příspěvek na zapracování Příspěvek je určen zaměstnavateli, který přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání z evidence ÚP ČR, jemuž se při zprostředkování zaměstnání věnuje
- 38
zvýšená péče pro jeho zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů a jehož zapracování je pro výkon profese nezbytné. Měsíční příspěvek může činit maximálně polovinu minimální mzdy na jednu fyzickou osobu, která zapracovává zaměstnance nově přijatého. Příspěvek se poskytuje nejdéle po dobu 3 měsíců ode dne nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru. Poskytuje se jednorázově, a to zpětně za celé sjednané období (www.uradprace.cz, 2015, online). Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek může ÚP ČR poskytnout zaměstnavateli, pokud přechází na kompletní nový podnikatelský program. Dále se tím rozumí částečná změna výrobního programu či přechod ke kvalitativně vyšší technologii, pokud z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní doby nebo alespoň její části. Dobou přechodu na nový podnikatelský program (dobou omezení provozu) se rozumí období mezi ukončením nebo omezením stávající provozní činnosti a opětovným zahájením provozní činnosti. Po dobu existence překážky v práci na straně zaměstnavatele, která vzniká omezením provozu, náleží zaměstnancům náhrada mzdy. Příspěvek lze tedy poskytovat na částečnou úhradu této náhrady mzdy, a to maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční výše příspěvku může činit maximálně polovinu minimální mzdy na jednoho zaměstnance (portal.mpsv.cz, 2015, online).
- 39
3
Rekvalifikace, pracovní poradenství a veřejně prospěšné práce
Jedním z trendů 90. let je rozvoj forem poradenství pro pracovní trh, které by pomohlo dlouhodobě nezaměstnaným identifikovat problémy, jímž čelí a umožnilo jim stejnou svobodu volby na trhu práce, jakou má zaměstnaná populace. Důraz je kladen na rozvoj orientace osob na trhu práce, na informace o pracovních příležitostech a možnostech rekvalifikace. Celý systém poradenství je dnes vědomě budován jako silně personalizovaný a individualizovaný. Jeho cílem je chránit pracovníky před dlouhodobou
nezaměstnaností,
spojenou
s narůstající
demotivací
pro
hledání
zaměstnání a s ignorováním příležitostí na trhu práce. Nejdynamičtějším trendem v politice regulace nezaměstnanosti je od roku 1980 vzrůstající snaha o úzký kontakt mezi veřejnými institucemi a dlouhodobě nezaměstnanými. Konzultační činnost a poradenství jsou nyní chápány jako klíčové faktory ne pouze při individuální pomoci nezaměstnaným, ale i při vytváření efektivnějších programů distribuce práce (zejména z hlediska nákladů a jejich cílevědomějšího vynakládání). Poradenství je úzce spojeno s rekvalifikací. Cílem rekvalifikace je dosáhnout zlepšováním kvality pracovní síly, zvýšení její flexibility i flexibility trhu práce. Usnadnit přístup nezaměstnaného jedince k novému zaměstnání a přizpůsobit strukturu nabídky práce strukturálním změnám trhu práce. Programy rekvalifikace se sice snaží o flexibilitu pracovní síly obecně, ale často se soustřeďují především na rizikové skupiny. Speciální programy jsou zaměřeny zejména na návrat dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce a na zlepšení konkurenceschopnosti kategorií vystavených zvýšenému riziku opakované ztráty zaměstnání. Reintegrace dlouhodobě nezaměstnaných a snaha umožnit rozsáhlejší účast některých nových skupin (vdané ženy) na trhu práce jsou klíčovými prvky programů zaměstnanosti většiny průmyslově vyspělých zemí (Mareš, 2014, s. 107). Většina zemí se dnes soustřeďuje zejména na rozvoje rekvalifikace a pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Rekvalifikace je významným nástrojem boje proti nezaměstnanosti. Může se však ukázat jako dvojsečná, jestliže není cílená a nemá efekt. Získat novou kvalifikaci a zůstat přesto dále nezaměstnaným je pro člověka jen potvrzením jeho nedostatečnosti obstát na trhu práce. To může mít pro něho výrazné negativní psychické následky. Novým trendem je i přenesení důrazu na primární proces
- 40
získávání kvalifikace, tedy na rozvoj vzdělávací soustavy. Je zde především snaha o zvýšení flexibility vzdělávacích osob (usnadnění budoucích nezbytných rekvalifikací) (Mareš, 2014, s. 108). Politika zaměstnanosti sama nezasahuje do působnosti trhu práce na mikroúrovni. To znamená, že počet pracovníků, výkonnost, výdělky, kvalifikační nároky atd. jsou v kompetenci trhu. Usiluje sice o přímé ovlivnění vztahu mezi nabídkou a poptávkou, ale spíše ve smyslu rovnováhy podporuje a dolaďuje, aniž by trh práce zásadním způsobem modifikovala (Winkler, 1999, s. 49). Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou velmi rozmanité. Podle svého charakteru jsou pro účely mezinárodního srovnávání v zemích EU tříděny do pěti hlavních skupin: veřejné služby zaměstnanosti – sem řadíme zprostředkování práce, intenzivní poradenství a kurzy a podporu pracovní mobility pracovní příprava a výcvik – sem náleží pracovní příprava a rekvalifikace pro nezaměstnané programy pro nezaměstnanou mládež podpora tvorby nových pracovních míst – ty se dále člení na podporu tvorby nových pracovních míst v soukromém sektoru, na pomoc osobám, které se rozhodly samostatně podnikat a na přímou tvorbu pracovních příležitostí ve veřejném sektoru programy pro handicapované osoby (Žák, 2006, s. 119).
3. 1
Rekvalifikace
Rekvalifikace umožňuje fyzickým osobám získat kvalifikaci pro nové zaměstnání nebo udržení stávajícího zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání (Zákon č. 435/2004 Sb.).
- 41
Cílem rekvalifikace je změnit kvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zvýšit tak jejich šance nalézt nové zaměstnání. Rekvalifikace mohou mít formu krátkodobějších odborných kurzů v případě, že je třeba kvalifikaci uchazeče pouze doplnit a rozšířit, nebo relativně dlouhé přípravy, pokud je nezbytné kvalifikaci uchazeče zásadně změnit. Teoretickou výuku i praktický výcvik provádějí vzdělávací zařízení, státní a soukromé školy včetně zahraničních. Za rekvalifikaci se nepovažuje studium na středních a vysokých školách, ani nástavbové formy studia. Úřady práce vyhledávají vhodné zaměstnavatele a rekvalifikaci zabezpečují na základě příslibu zaměstnavatele přijmout do zaměstnání uchazeče vedeného v evidenci úřadu práce, pokud uchazeč dohodnutou rekvalifikaci úspěšně absolvuje. Vhodného uchazeče vybere úřad práce ve spolupráci se zaměstnavatelem (Kotýnková, 2003, s. 194). Podmínky pro zařazení fyzické osoby do rekvalifikačního kurzu
být v evidenci Úřadu práce jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání
mít odpovídající vstupní kvalifikační předpoklady pro daný rekvalifikační kurz a pro výkon profese, na kterou se rekvalifikuje (např. příslušný stupeň vzdělání, některé znalosti a dovednosti – záleží na typu rekvalifikace)
být zdravotně způsobilý/á pro absolvování rekvalifikačního kurzu a pro výkon nové profese
rekvalifikace musí být potřebná – dosavadní kvalifikace uchazeče nebo zájemce o zaměstnání neumožňuje získání vhodného pracovního místa
rekvalifikace musí být účelná - po ukončení rekvalifikace je reálná šance získat zaměstnání (portal.mpsv.cz, 2015, online).
Úhrada nákladů rekvalifikace Úřad práce hradí náklady rekvalifikace (kurzovné) za uchazeče nebo zájemce o zaměstnání pokud je na rekvalifikaci doporučí a uzavře s nimi, ještě před zahájením rekvalifikačního kurzu, písemnou dohodu o rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání může dále poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací (např. jízdní výdaje na cestu hromadnými dopravními prostředky, pojištění pro případ škody způsobené uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení). V dohodě o rekvalifikaci je stanovena povinnost, uhradit plně náklady rekvalifikace, pokud uchazeč nebo zájemce o rekvalifikaci bez vážných důvodů nedokončí
rekvalifikaci
nebo
odmítne
- 42
nastoupit
do
vhodného
zaměstnání
odpovídajícího nově získané kvalifikaci. Na úhradu nákladů rekvalifikace a nákladů spojených s rekvalifikací není právní nárok (Kotýnková, 2003, s. 194). Podpora při rekvalifikaci Nárok na podporu při rekvalifikaci má uchazeč o zaměstnání, který se zúčastní rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Výše podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání. Uchazeči, který vykonával samostatnou výdělečnou činnost, se podpora při rekvalifikaci stanoví procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc. Uchazeči, kterému nelze stanovit vyměřovací základ nebo uchazeči, kterému vznikl nárok na podporu započtením náhradní doby nebo uchazeči, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného čistého výdělku, se podpora při rekvalifikaci stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícímu kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci (portal.mpsv.cz, 2015, online). Obecně jsou organizovány tyto druhy rekvalifikací: specifické, na konkrétní profesi s příslibem zaměstnání od zaměstnavatele nespecifické, kdy bez příslibu konkrétního zaměstnání je účastník rekvalifikace školen na získání dovedností, které zvýší jeho uplatnitelnost na trhu práce (Němec, 2002, s. 147).
3. 2
Poradenství
Informační a poradenská střediska při úřadech práce (IPS) IPS poskytuje aktuální informace o:
síti středních a vysokých škol, studijních a učebních oborů v regionu a v celé ČR
podmínkách a průběhu přijímacího řízení
nárocích a požadavcích na jednotlivá povolání
možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi - 43
situaci na trhu práce v regionu a v celé ČR
možnostech rekvalifikace.
IPS poskytuje služby:
žákům základních škol se specifickými vzdělávacími potřebami
studentům a absolventům
rodičovské veřejnosti
školským zařízením
dalším zájemcům
IPS umožňuje prostřednictvím počítačového programu vyhledávání studijního nebo učebního oboru v celé ČR, včetně informací o nástavbovém, vyšším odborném (pomaturitním) a vysokoškolském studiu. Nabízí ke zhlédnutí krátké informativní videofilmy, které dokumentují obrazem i slovem základní pracovní činnosti jednotlivých profesí, včetně ukázek konkrétního pracovního prostředí. Dále poskytuje podrobné popisy jednotlivých profesí, obsahující výčet pracovních činností, používaných pracovních prostředků a popis pracovního prostředí. IPS má k dispozici počítačový program pro samoobslužné testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání. Provádí individuální a skupinové poradenství pro žáky ZŠ, absolventy škol a další zájemce z řad veřejnosti, související s volbou povolání a jejich následným uplatněním v praxi. Jako součást úřadu práce IPS spolupracuje se všemi odděleními ÚP, zvláště s odděleními rekvalifikací, analýzy trhu práce a poskytuje všechny dostupné informace z těchto oblastí:
informace o možnostech rekvalifikací
aktuální přehled nových pracovních míst
možnostech rekvalifikace
Všechny služby poskytované úřadem práce jsou bezplatné (portal.mpsv.cz, 2015, online).
3. 3
Veřejně prospěšné práce
Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti, vytvořené za specifickým účelem. Jejich cílem je nalézt na přechodnou dobu pracovní uplatnění především pro - 44
obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání evidované úřadem práce. Pomoci jim,
aby se zbavili výlučné závislosti na podpoře v
nezaměstnanosti nebo sociálních dávkách a zachovali si pracovní návyky. V rámci veřejně prospěšných prací vznikají pracovní místa především při úpravě zeleně, veřejných prostranství, úklidu obce či města, výstavbě infrastruktury nebo v sociální oblasti. tato místa vytváří obec nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání, nejdéle však na dobu dvanácti po sobě následujících měsíců ode dne sjednaného nástupu uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru (Kotýnková, 2003, s. 193). Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Podporováni jsou přednostně uchazeči o zaměstnání, kteří jsou nepřetržitě vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců a jsou ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností (portal.mpsv.cz, 2015, online).
- 45
4
Řešení nezaměstnanosti na Hlinecku
4. 1
Situace nezaměstnanosti na Hlinecku
Charakteristika regionu Hlinsko, město s 10 000 obyvateli, místo vklíněné do kotliny 590 m nad mořem, na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Geografická poloha a chlad zimních měsíců dávají městu typický podhorský charakter. Hlinskem protéká řeka Chrudimka, která díky své údolní Hamerské přehradě poskytla městu i širokému okolí dostatek pitné vody. Název jména Hlinsko pochází od slova hlína. Velká ložiska kvalitní hrnčířské hlíny umožnila vzniknout nejstaršímu řemeslu hrnčířství, jehož počátky spadají do 15. století. Původně rozšířené hrnčířství, které zaniká v 19. století, nahradilo tradiční zpracování lnu, které posléze ve 20. století vystřídal textilní průmysl a zpracování kožešin, související s výstavbou, a od roku 1871 provozem železnice. V průběhu druhé světové války vznikají nové podniky s netradiční výrobou. K nejvýznamnějším patří továrna na zpracování
mléka
Nestlé
a
z
Prahy přestěhované
elektrotechnické
závody
Prošvicovy, bývalá ETA. Z menších provozoven nelze opomenout Pivovar, který svým výborným ležákem Rychtář zásobuje široké okolí i specializované restaurace ve větších městech (www.hlinsko.cz, 2015, online). Vývoj nezaměstnanosti na Hlinecku v letech 2011 - 2015 Nezaměstnanost se v oblasti Hlinecka od roku 2011 poměrně dosti změnila. Díky lepší situaci na trhu práce nezaměstnanost rapidně klesá v oblasti celé ČR. Na rozdíl od roku 2011, kdy na Hlinecku průměrně evidujeme až 8,2% uchazečů o zaměstnání, došlo ke snížení nezaměstnanosti na průměrných 5,9% uchazečů evidovaných k roku 2015. Dle zmapování statistik evidencí ÚP je nejhorší situace v měsících leden - březen. Ředitel ÚP v Hlinsku tuto situaci objasňuje jako problém související se zvýšenou evidencí sezónních pracovníků. Alarmující je i situace nezaměstnaných absolventů. K 31. 12. 2015 v Hlinsku datujeme 6,9% absolventů. V počtech to celkově představuje 44 osob, z toho 24 žen (portal.mpsv.cz, 2015, online).
- 46
Definice absolventa: Absolvent dle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.) Zákon o zaměstnanosti pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje. Vyčleňuje ale uchazeče, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání (§ 33) a těmi jsou: fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců (Zákon č. 435/2004 Sb.). Absolvent dle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) Absolventem dle zákoníku práce (§ 229) je zaměstnanec vstupující do pracovního poměru na práci odpovídající jeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské nebo rodičovské dovolené. Pokud například čerstvý absolvent školy zprvu nesehnal práci a rozšířil řady nezaměstnaných - stal se uchazečem o zaměstnání, a nastoupí proto do pracovního poměru třeba až po půl roce od ukončení studia, stále bude považován za absolventa, a to po dobu dvou let. Při sjednávání pracovního poměru s absolventem není v současnosti zaměstnavatel nijak omezen (Zákon č. 262/2006 Sb.) Odborná praxe absolventů škol (§ 229) Dle zákoníku práce mají dále zaměstnavatelé absolventům středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol a vysokých škol zabezpečit přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušeností a dovedností potřebných pro dobrý a spolehlivý výkon práce. Odborná praxe se považuje za výkon práce, za který zaměstnancům přísluší mzda nebo plat (Schmied, Trylč, 2015, s. 101). Vývoj nezaměstnanosti na Hlinecku v letech 2011 - 2015 v číslech
Rok 2011 Nezaměstnanost v ČR
8,6%
Nezaměstnanost na Hlinecku
8,2%
Absolventi
8,1%
Uchazeči v evidenci nad 5 měsíců
47, 3%
Nejvíce
zastoupené
vzdělání
u SOÚ - 64,1%
uchazečů Nejvíce zastoupená profese
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Nejvíce nabízených volných míst
Řemeslníci a opraváři
- 47
Rok 2012 Nezaměstnanost v ČR
8,5%
Nezaměstnanost na Hlinecku
8,1%
Absolventi
7,9%
Uchazeči v evidenci nad 5 měsíců
46,8%
Nejvíce
zastoupené
vzdělání
u SOÚ - 62,9%
uchazečů
Nejvíce zastoupená profese
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Nejvíce nabízených volných míst
Řemeslníci a opraváři
Rok 2013 Nezaměstnanost v ČR
7,6%
Nezaměstnanost na Hlinecku
7,7%
Absolventi
7,4%
Uchazeči v evidenci nad 5 měsíců
47,2%
Nejvíce zastoupené vzdělání uchazečů
SOÚ - 62,5%
Nejvíc zastoupená profese
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Nejvíce nabízených volných míst
Řemeslníci a opraváři
Rok 2014 Nezaměstnanost v ČR
7,2%
Nezaměstnanost na Hlinecku
6,8%
Absolventi
7,3%
Uchazeči v evidenci nad 5 měsíců
46,3%
Nejvíce zastoupené vzdělání uchazečů
SOÚ - 62,3%
Nejvíce zastoupená profese
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Nejvíce nabízených volných míst
Obsluha strojů a zařízení
- 48
Rok 2015 Nezaměstnanost v ČR
6,5%
Nezaměstnanost na Hlinecku
5,9%
Absolventi
6,9%
Uchazeči v evidenci nad 5 měsíců
44,6%
Nejvíce zastoupené vzdělání uchazečů
SOÚ - 62,2%
Nejvíce zastoupená profese
Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci
Nejvíce nabízených volných míst
Řemeslníci a opraváři
(portal.mpsv.cz, 2015, online)
4. 2
Projekt průzkumu
Úvod V teoretické části bakalářské práce byly poskytnuty základní informace týkající se problematiky nezaměstnanosti na Hlinecku. V praktické části byly formou dotazníkového šetření získány informace potřebné k vyhodnocení a vytvoření závěru s možností dalšího postupu při řešení této problematiky.
Cíl výzkumu, výzkumné otázky, hypotézy Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo přiblížit skutečné činnosti ÚP. Výzkumné otázky 1. Jaké je složení uchazečů o zaměstnání na Hlinecku z pohledu pohlaví, věku, vzdělání a další možné rekvalifikace? 2. Jakou průměrnou dobu stráví uchazeč v evidenci a jakým způsobem nové zaměstnání hledá? 3. Je ÚP opravdu nápomocen v hledání nového pracovního místa, je uchazečům nabízena rekvalifikace k lepšímu uplatnění na trhu práce a jak průměrně dlouho trvá pravidelný kontakt referentky ÚP s nezaměstnaným?
49
Hypotézy Hypotézy bylo možné formulovat na základě vlastních zkušeností. Při jejich tvoření jsem vycházela i z celorepublikových statistik. 1. hypotéza: Předpokládám, že z hlediska více zastoupeného pohlaví budou převažovat ženy. 2. hypotéza: Předpokládám, že z hlediska věku, bude nejvíce zastoupená riziková kategorie lidí nad 50 let. 3. hypotéza: Předpokládám, že nejvíce zastoupené vzdělání u evidovaných uchazečů o zaměstnání, bude střední odborné. 4. hypotéza: Předpokládám, že doba, kterou většina uchazečů o zaměstnání stráví v evidenci, není delší než půl roku. 5. hypotéza: Předpokládám, že ÚP nabízí rekvalifikaci a poradenské služby. 6. hypotéza: Předpokládám, že v průměru kontaktní schůzka zabere uchazeči o zaměstnání v převážné míře alespoň 10 minut. 7. hypotéza: Předpokládám, že ÚP v Hlinsku realizuje veřejně prospěšné práce. 8. hypotéza: Předpokládám, že uchazeči o zaměstnání nejčastěji hledají pracovní nabídky na internetu.
Metody sběru dat Za nejvhodnější metodu získání dat jsem zvolila dotazníkové šetření. To je jedna z kvantitativních metod výzkumu veřejného mínění. Díky této metodě je možné sesbírat velké množství dat. Zvolila jsem polostrukturovaný dotazník. Dotazníky byly rozdány jednotlivým uchazečům o zaměstnání přímo na Úřadě práce v Hlinsku. Tuto metodu považuji za nejvhodnější za účelem zjišťování jednotlivých výzkumných otázek bakalářské práce. Při sbírání dat jsem se setkala s poměrně velkým nezájmem ze strany uchazečů o zaměstnání. Proto jsem sbírání dat provedla opakovaně v rozmezí dvou měsíců. Otázky byly jednoduché a srozumitelné a nenaznačovaly jejich žádnou slabost nebo sociální vyloučení.
Charakteristika respondentů Respondenty se stal vzorek sta lidí. Byly osloveni uchazeči Úřadu práce v Hlinsku. Dotazníky byly rozdány všem uchazečům, kteří byli v evidenci září 2015 - leden 2016. 50
Díky spolupráci s ředitelem ÚP v Hlinsku, který mi vyšel vstříc a pomohl mi při realizaci šetření, jsem mohla obsáhnout velkou skupinu nezaměstnaných, od absolventů až po osoby předdůchodového věku.
Průběh výzkumného šetření Jelikož jsem se při výzkumu setkala s velkým nezájmem ze strany uchazečů o zaměstnání, šetření jsem musela provést ve dvou vlnách v rozmezí dvou měsíců. Prvním způsobem, kterým jsem respondenty kontaktovala, bylo prostřednictvím referentek zaměstnanosti. Po dohodě s ředitelem ÚP v Hlinsku, referentky předávaly mé dotazníky uchazečům o zaměstnání při kontaktní schůzce. Následně byly vyplněné dotazníky vhazovány do speciálně upravené krabice, umístěné na chodbě ÚP. Vzhledem k tomu, že návratnost dotazníků byla malá (z rozdaných 120 dotazníků se mi vrátilo vyplněných cca 40 dotazníků), rozhodla jsem se uchazeče kontaktovat jinak. Druhým způsobem, jakým jsem respondenty kontaktovala, bylo oslovení a požádání o vyplnění dotazníků na začátku společných schůzek uchazečů o zaměstnání s vedením. Tento způsob se ukázal jako vhodnější. Po distribuci se mi podařilo nashromáždit sto dotazníků. Konstrukce dotazníku Dotazník byl vytvořen na základě vlastní konstrukce a dle výzkumných otázek a hypotéz.
4. 3
Analýza výsledků
Výsledek výzkumného šetření 1. Jakého jste pohlaví? Muži ... 43% Ženy ... 57% Muži Ženy
51
V mém šetření se potvrdilo, že nezaměstnané ženy převažují nad nezaměstnanými muži.
2. Kolik Vám je let? 15 - 20 let...8% 21 - 30 let...25% 15-20 21-30
31 - 40 let...12%
31-40
41 - 50 let...24%
41-50
nad 50 let...31%
nad 50
Z mých výsledků se ukazuje, že převažují uchazeči o zaměstnání nad 50 let. Hned druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 21 - 30 let. Do této skupiny spadají i absolventi středních a vysokých škol. Obě tyto skupiny můžeme považovat za rizikové.
3. Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? Základní....11%
Základní
Střední odborné....38%
Střední oborné
Střední s maturitou...21% Střední s maturitou
Gymnázium...24%
Gymnázium
Vyšší odborné...4%
Vyšší odborné
Vysoké...2%
Vysoké
Šetřením se mi potvrdilo, že v evidenci uchazečů o zaměstnání převažují lidé s nižším vzděláním.
52
4. Jaký odbor jste se vyučila či vystudovala? Škála přehledu oborů byla velmi široká. Proto jsem uvedla nejpočetnější. automechanik, kuchař - číšník, gymnázium, kadeřnice, švadlena, opravář silničních a zemědělských strojů, ...
5. Máte odbornou kvalifikaci?
Ano...6% Ne....94% Ano Ne
Na tuto otázku bylo odpovídáno v převážné míře NE. Pouze v 6 případech byl uveden ŘP B a ve 2 případech ŘP A, B. Je zřejmé, že by se mohlo využít nabídky rekvalifikace ÚP.
6. Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání? Do 3 měsíců...41% Do 3 měsíců
3 - 5 měsíců...16%
3 - 5 měsíců 6 měsíců - 1 rok
6 měsíců - 1 rok...21%
1 - 2 roky
1 - 2 roky...19%
nad 2 roky
nad 2 roky...3%
53
Ukazuje se, že přestože většina lidí nemá žádnou rekvalifikaci, nesetrvávají dlouho v evidenci uchazečů o zaměstnání. Nemusí to ale znamenat, že se uplatní na trhu práce.
7. Již jste někdy byl v evidenci uchazečů?
Ano..81% Ne...19%
Ano Ne
Ukazuje se, že výrazně převažují ti, co jsou v evidenci uchazečů o zaměstnání opakovaně.
8. Je Vám ÚP nápomocen v hledání nového pracovního místa?
Ano...67% Ano
Ne...33%
Ne
Zdá se, že ÚP pomáhá najít nové pracovní místo téměř ⅔ uchazečů o zaměstnání.
54
9. Máte zájem o poskytnutí rekvalifikace ze strany ÚP?
Ano...93% Ne...7% Ano Ne
Pozitivní je, že drtivá většina uchazečů o zaměstnání má zájem o rekvalifikaci.
10. Byla Vám nabídnuta rekvalifikace ze strany ÚP?
Ano...0% Ne...100%
Ano Ne
Toto zjištění je v rozporu s předchozím šetřením. Nabídnutí rekvalifikace je podmíněno příslibem pracovního místa od zaměstnavatele. ÚP tlačí uchazeče o zaměstnání, aby využili nabídky volných míst, které ÚP nabízí.
11. Využil/a jste poradenství ÚP?
Ano...0% Ano
Ne...100 %
Ne
55
ÚP v Hlinsku poradenské služby nenabízí. Poradenská činnost spadá do kompetence ÚP v Chrudimi.
12. Kolik času Vám zabere kontaktní schůzka se zprostředkovatelkou?
5 min...56% 5 min
10 min...41%
10 min 15 min
15 min...3%
20 min
20 min...0%
více
více...0%
Ze zjištěných dat se ukazuje, že zprostředkovatelky práce se svým uchazečům o zaměstnání moc nevěnují. Uchazeči jsou odbaveni v pěti minutách. Při nízké míře nezaměstnanosti, která na Hlinecku je, by zprostředkovatelky práce mohly věnovat více pozornosti svým uchazečům.
13. Vykonával jste v souvislosti s Úřadem práce veřejně prospěšné práce?
Ano..0% Ne...100% Ano Ne
To, že VPP nikdo nevykonával, může být podmíněno tím, že se uchazečům o zaměstnání nabízí až při době v evidenci nad pět měsíců. Také se nabízí myšlenka, že zájem ze strany obcí pomíjí.
56
14. Jakým způsobem hledáte práci? Portál MPSV...36%
100 80
Portál MPSV
Internet...100%
60
Internet
Tisková inzerce...4%
Tisková inzerce 40
Známí...100%
Známí Doporučení
20
Doporučení...14%
0
Ukazuje se, že v současné době hraje internet v životě lidí velkou roli. To se potvrzuje i v tomto případě. Řada míst je obsazována skutečně i cestou známostí.
4. 4
Shrnutí
Vyhodnocení hypotéz: 1. Předpokládám, že z hlediska více zastoupeného pohlaví budou převažovat ženy - tato hypotéza se mi potvrdila. Avšak rozdíl mezi evidovanými ženami a muži není až tak markantní. Ženy tvoří 57% všech uchazečů o zaměstnání. 2. Předpokládám, že z hlediska věku, bude nejvíce zastoupená riziková kategorie lidí nad 50 let - tato hypotéza se mi potvrdila. Ukázalo se ale, že hned druhou nejvíce zastoupenou rizikovou skupinou jsou mladí lidé. Procentuální rozdíl mezi rizikovou skupinou lidí nad 50 let a skupinou mladých lidí, není až tak výrazný, činí pouhých 6 %. 3. Předpokládám,
že
nejvíce
zastoupené
vzdělání
u
evidovaných
uchazečů
o zaměstnání, bude střední odborné - tato hypotéza se mi potvrdila. Nejvíce zastoupené vystudované odvětví vyšlo jako automechanik. 4. Předpokládám, že doba, kterou většina uchazečů o zaměstnání stráví v evidenci, není delší než půl roku - tato hypotéza se mi také potvrdila. Uchazeči o zaměstnání stráví nejčastěji v době evidence období do třech měsíců.
57
5. Předpokládám, že ÚP nabízí rekvalifikaci a poradenské služby - tato hypotéza se mi nepotvrdila. O poskytnutí rekvalifikace by ale mělo zájem téměř 100% uchazečů. Nabídnutí rekvalifikace je podmíněno příslibem pracovního místa od zaměstnavatele. ÚP tlačí uchazeče o zaměstnání, aby využili nabídky volných pracovních míst, které ÚP nabízí. Rekvalifikace je pro ÚP finančně zatěžující. ÚP v Hlinsku poradenské služby nenabízí, tato činnost spadá do kompetencí ÚP v Chrudimi. 6. Předpokládám, že v průměru kontaktní schůzka zabere uchazeči o zaměstnání v převážné míře alespoň 10 minut - tato hypotéza se nepotvrdila. Ukázalo se, že nejvíce uchazečů v průměru stráví na kontaktní schůzce 5 min. Toto zjištění je zarážející. Referentky zaměstnanosti moc pozornosti uchazečům o zaměstnání nevěnují, i když se domnívám, že při tak nízké nezaměstnanosti, jaká na Hlinecku je, by mohly. 7. Předpokládám, že ÚP v Hlinsku realizuje veřejně prospěšné práce - tato hypotéze se nepotvrdila. Ze sta respondentů nevykonával veřejně prospěšné práce ani jeden. Uchazečům o zaměstnání se VPP nabízejí až po pěti měsících v evidenci. Také se domnívám, že se značně snížil zájem obcí, pod kterými uchazeči tuto práci vykonávají. 8. Předpokládám, že uchazeči o zaměstnání nejčastěji hledají pracovní nabídky na internetu - tato hypotéza se mi potvrdila. Avšak uchazeči o zaměstnání hledají novou práci stejně tak jako přes internet i přes své známé
58
Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala nezaměstnaností a aktivní a pasivní politikou zaměstnanosti. Nezaměstnanost je v naší společnosti chápána jako významný problém, který je třeba řešit. Nezaměstnanost je ekonomickým i sociálním problémem, jistá míra nezaměstnanosti je však normální a je známkou zdravé tržní ekonomiky. Pokud se člověk stane dlouhodobě nezaměstnaným, výrazně to ovlivní jeho život. Tyto důsledky se týkají mnoha oblastí, které spolu úzce souvisí. Zásadně je ovlivněna životní úroveň, osobní status nezaměstnané osoby, vztahy v rodině a okolí, ale také psychický a zdravotní stav nezaměstnaného. Nezaměstnaností jsou ohroženy některé skupiny obyvatel více než jiné. Jedná se především o starší osoby, nekvalifikované nezaměstnané, ženy, absolventy a osoby se zdravotním postižením. Tyto skupiny obyvatel mají horší podmínky pro hledání zaměstnání, a aby si našly práci, musí často vynaložit velké úsilí. Nástrojem sloužícím ke snížení nezaměstnanosti se stala státem vykonávaná politika zaměstnanosti. Hlavním úkolem statní politiky zaměstnanosti je uvést do rovnováhy poptávku po práci s nabídkou práce prostřednictvím jednotlivých nástrojů, které jsou využívány zejména v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Aktivní politika zaměstnanosti slouží spíše jako prevence před nárůstem dlouhodobě nezaměstnaných. Jednotlivé regiony jsou ve vykonávání aktivní politiky zaměstnanosti omezeny zejména množstvím finančních prostředků, které získají na tyto účely od Ministerstva práce a sociálních věcí. Úřad práce zajišťuje pracovní poradenství, umožňuje rekvalifikaci uchazečům i podporuje obce v rámci veřejně prospěšných prácí. Nedílnou součástí politiky zaměstnanosti je stále převažující pasivní politika zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti nenapomáhá snižování nezaměstnanosti, ale spíše zmírňuje její důsledky na nezaměstnané prostřednictvím hmotné podpory. Úřady práce tak poskytují finanční podporu lidem, kteří na ni dosáhnou. Jedná se o uchazeče, kteří splňují zákonem stanovenou podmínku - mít odpracováno dvanáct měsíců za uplynulé dva roky. Ve své bakalářské práci jsem se zabývala nezaměstnaností v oblasti regionu Hlinecko. Výsledkem výzkumného šetření bylo jednak ověření pravdivosti mnou vytvořených hypotéz, a jednak překvapující výsledek hypotéz, které se mi nepotvrdily. Výstupem zpracování této práce na téma nezaměstnanost na Hlinecku pro mě především je, že je velmi důležité aktivní zapojení uchazeče o zaměstnání do celého
procesu získávání nového pracovního místa. Pouhé spoléhání se na aktivní politiku ÚP a vůbec politiku státu je neproduktivní. Další, na co bych chtěla upozornit, je, dosažení co nejvyššího možného vzdělání. Dle mého i dle výsledku zpracování bakalářské práce zní, čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnění na trhu práce. Popřípadě je vhodným řešením i získání nové nebo rozšíření stávající rekvalifikace. I to může uchazečům o zaměstnání pomoci. Výsledek, že nejvíce zastoupenou skupinou postihující nezaměstnanost, jsou lidé nad 50 let, asi nikoho nepřekvapí. Mě osobně však zarazila skutečnost, že lidé ve věku 21 30 let tvoří jednu čtvrtinu nezaměstnaných na Hlinecku. Přinejmenším je to zarážející. Myslím, že tento problém je velmi znepokojivým. Mladí lidé by měli přijímat vzory, tvořit si hodnoty, pracovat a čerpat zkušenosti. Jestliže mladý člověk v plné síle nemá práci, je potom k zamyšlení proč. Dalším problémem je převládající nezaměstnanost u lidí s nižším vzděláním. Z mého hlediska soudím, že takovýmto lidem je vhodné nabídnout možnou rekvalifikaci a tím jim zvýšit možnost uplatnění se na trhu práce. Je zajímavé, že v mém šetření vyšlo, že ÚP v Hlinsku rekvalifikaci nenabízí a to nikomu. Uchazeči o zaměstnání, kteří se stali respondenty, se s veřejně prospěšnými pracemi také nesetkali. Z těchto výsledků se dá vyčíst, že spolupráce ÚP a uchazečů o zaměstnání je celkem špatná. Co je ale chvályhodné, je výsledek, že převažující strávené období v evidenci na ÚP je období, kdy uchazeči zůstávají v evidenci do třech měsíců. Myslím, že tento výsledek je velice dobrý. Zvláště v tom srovnání, že průměrně uchazeči stráví pouhých pět minut na pravidelném kontaktu se svou zprostředkovatelkou práce. Možná kvalitně strávených pět minut při kontaktu je dostačující, možná je to právě větší nabídkou pracovních míst a nízkou mírou nezaměstnanosti. Také jsem zjistila, že téměř tři čtvrtiny uchazečů již někdy v evidenci ÚP byly. ÚP je nápomocen cca nadpoloviční většině uchazečů o zaměstnání. Z tohoto výsledku lze usuzovat, že ÚP plní svou funkci. Avšak možné rezervy pro zlepšení jsou poměrně veliké. Z výsledků šetření lze pozorovat, že o rekvalifikaci by mělo zájem 93% uchazečů, ale ÚP v Hlinsku tuto službu vůbec nenabízí. Což opět pobízí k zamyšlení nad správnou činností tohoto úřadu.
Z dalších výsledků vyplývá, že o poradenství poskytované Úřadem práce zájem také není. Úřad práce v Hlinsku poradenství neposkytuje. Uchazeči o zaměstnání se zájmem o pracovní poradenství jsou odkazováni na Kontaktní pracoviště v Chrudimi. Dalším zjištěním bylo, že uchazeči o zaměstnání nejvíce využívají internet a doporučení od známých, ke shánění nového pracovního místa. Z mého hlediska soudím, že nejvhodnějším způsobem je sledování portálu MPSV, kde jsou umísťovány všechny nabídky od zaměstnavatelů, rozděleny dle jednotlivých krajů a pracovišť. Výsledek šetření pro mou bakalářskou práci zabývající se nezaměstnaností na Hlinecku, přinesl výsledky, které by mohly být zahrnuty ve statistických mapách. Jsem připravena výsledky svého šetření poskytnout řediteli ÚP v Hlinsku.
Seznam literatury: 1. BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost: psychologický, ekonomický a sociální problém. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002. Psyché (Grada). ISBN 80-247-9006-8. 2. GABURA, Ján. a Jana. PRUŽINSKÁ. ora enský proces. Praha: Sociologické nakl., 1995. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 9. ISBN 8085850109. 3. GAVORA, Peter. Úvo o pe agogického výzkumu. 2., rozš. české vyd. Překlad Vladimír Jůva, Vendula Hlavatá. Brno: Paido, 2010. ISBN 978-80-7315-185-0. 4. HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2008. 145s. ISBN 978-80-7368-522-5. 5. HANČLOVÁ, Jana. Mo elování a klasifikace regionálních trhů práce. Ostrava: VŠB-Technická univerzita, 2002. ISBN 80-248-0220-1. 6. HETTEŠ, miloslav. Zamestnanosť a sociálná práca. 1. Bratislava: VŠZSP Sv. Alžbety, 2013. ISBN 978-80-8132-089-7. 7. KOT NKOVÁ, Magdalena. a Otakar. N MEC. i ské z ro e na trhu práce: vývo a tendence v souvislosti se vstupem eské republiky o . Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 8086419487. 8. KUCHAŘ, Pavel. Trh práce: sociologická analýza. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1383-3. 9. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost ako sociální problém. Vyd. 2., doplněné. Praha: Sociologické nakl., 1998. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 6. ISBN 8090142494. 10. N MEC, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce. Praha: Oeconomica, 2002. 151 s. ISBN 80245-0350-6. 11. POPELKA, Marek. Nezaměstnanost a bez omovectví ako sociální problém. Brno, 2010. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. 12. RIEVAJOVÁ, Eva. Trh práce a politika zamestnanosti. Ekonomická Univerzita v Bratislave: Vydavateľstvo Ekonóm, 2009. ISBN 978-80-225-2878-8. 13. SCHMIED, Zdeněk a Ladislav TRYLČ. Zákoník práce. 11. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2015. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-917-5. 14. INKLER, Jiří. a Mirka. ILDMANNOVÁ. vropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 8072261959. 15. ŽÁK, Milan. Hospodářská politika. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. 210 s. ISBN 80-86730-04-2.
16. z. č. 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění 17. z. č. 359/1999 Sb. O sociálně-právní ochraně dětí 18. z. č. 73/2011 Sb. O Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů 19. z. č. 435/2004 Sb. O zaměstnanosti 20. z. č. 500/2004 Sb. Správní řád, ve znění pozdějších předpisů
21. Integrovaný portál M SV [online]. Praha: Copyright © 2002 - 2015 OKsystem a.s., 2015 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: www.portal.mpsv.cz 22. Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. Hlinsko: DUOWEB.cz, 2016 [cit. 2016-04-13]. Dostupné z: www.hlinsko.cz 23. Úřa práce eské republiky [online]. Praha: Copyright © 2002 - 2015 OKsystem a.s., 2015 [cit. 2016-06-28]. Dostupné z: www.uradprace.cz
24. Aktivní politika zaměstnanosti – informační leták Úřadu práce 25. Informace pro zaměstnavatele – informační leták Úřadu práce 26. Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání – informační leták Úřadu práce 27. Rekvalifikace – informační leták Úřadu práce
PŘÍLOHY: Dotazník Vážené respondentky, vážení respondenti, jsem studentkou 3. ročníku Univerzity Hradec Králové oboru sociální patologie. Obracím se na vás s prosbou o vyplnění dotazníku, určeného pro uchazeče o práci. Dotazník je samozřejmě anonymní a bude sloužit pouze pro účely mé bakalářské práce. Předem děkuji za Váš čas. Monika Vokáčová *Kroužkujte správné odpovědi 1. Jakého jste pohlaví? a. jsem žena b. jsem muž 2. Kolik Vám je let? vypište číslicí: …………………………………………………………… 3. Jaké máte nejvyšší dosažené vzdělání? a. základní b. střední odborné c. střední odborné s maturitou d. gymnázium e. vyšší f. vysoké 4. jaký obor jste vystudoval/a nebo jste se vyučil/a? vyplňte:…………………………………………………………………….. 5. Máte odbornou kvalifikaci? vyplňte:……………………………………………………………………... 6. Jak dlouho jste v evidenci uchazečů o zaměstnání? a. < 3 měsíce b. 3 – 5 měsíců c. 6 měsíců – 1 rok d. > 2 roky e. více : ................................................................. (vyplňte číslicí)
7. Již jste někdy byl v evidenci uchazečů? a. ano b. ne 8. Je Vám ÚP nápomocen v hledání nového pracovního místa? a. ano b. ne 9. Máte zájem o poskytnutí rekvalifikace ze strany ÚP? a. ano b. ne 10. Byla Vám nabídnuta rekvalifikace ze strany ÚP? a. ano b. ne 11. Využil jste poradenství ÚP? a. ano b. ne 12. Kolik času Vám zabere kontaktní schůzka se zprostředkovatelkou práce? a. 5 minut b. 10 minut c. 15 minut d. 20 minut e. vice minut: ………………………………………………....... (Prosím vyplňte) 13. Vykonával jste v souvislosti s ÚP veřejně prospěšné práce? a. ano b. ne 14. Jakým způsobem hledáte práci? a. portal MPSV b. internet c. tisková inzerce d. známí e. doporučení f. jiný způsob: …………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………………………. (vyplňte)
