Masopustní obchůzky na Hlinecku

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování: Ráda bych tímto chtěla poděkovat panu RNDr. Milanu Kameníkovi za vedení této bakalářské práce. Poděkování téţ patří těm, kteří mi byli při tvorbě mé práce nápomocni, tedy všem respondentům, kamarádům a starostům obcí Studnice, Hamry a Vortová, kteří mi velice pomohli při realizaci výzkumu. Velký dík také patři zaměstnancům Městského muzea a galerie města Hlinska, kteří mi ochotně poskytli mnoho informačních zdrojů potřebných ke zpracování této bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Masopustní obchůzky na Hlinecku Bakalářská práce

Autor: Iva Matajová Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Jihlava 2012

Copyright © 2012 Iva Matajová

Abstrakt MATAJOVÁ Iva: Masopustní obchůzky na Hlinecku. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Milan Kameník. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012 . Práce se zabývá masopustními obchůzkami na Hlinecku. Okrajově popisuje historii této tradice a charakteristiku míst, kde se koná. Více je pak zaměřena na typické aspekty obchůzek, kterými jsou zejména vzhled a funkce masek v průvodu masopustní obchůzky, organizace a průběh tohoto lidového obyčeje. Dále práce pojednává o pohledu mladé generace na masopustní obchůzky a zjišťuje, zda bude nadále zachována.

Klíčová slova: Masopust. Masopustní obchůzky. Tradice. Maska. Hlinecko.

Abstract MATAJOVÁ Iva: Shrovetide door-to-door processions and masks in the Hlinecko area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor RNDr. Milan Kameník. Grade of qualificitaion: bachelor. Jihlava 2012 The work deals with the shrovetide door-to-door processions in the Hlinecko area. Marginally describes the history of this tradition and the characteristics of places, where it takes place. The thesis is more focused on the typical aspects of the door-to-door processions, namely the appearance and function of masks in procession, organization and duration of this folk habit. Another part of my thesis is concerned with the attitude of young generation on the shrovetide door-to-door processions and it is trying to find if it will be still presserved for the future.

Key words: Shrovetide. Shrovetide door-to-door processions. Tradition. Mask. Hlinecko area.

Obsah

ÚVOD ............................................................................................................................. 11 I. Teoretická část ........................................................................................................... 13 1.

2

MASOPUST .......................................................................................................... 13 1.1

Význam slova masopust ................................................................................... 13

1.2

Časové vymezení ............................................................................................. 13

1.3

Historické vymezení......................................................................................... 14

MASOPUST NA HLINECKU ............................................................................. 14 2.1

3

Charakteristika oblasti Hlinecka ...................................................................... 14

2.1.1.

Hlinsko ..................................................................................................... 15

2.1.2

Blatno ....................................................................................................... 16

2.1.3

Hamry ....................................................................................................... 16

2.1.4

Studnice .................................................................................................... 17

2.1.5

Vortová ..................................................................................................... 17

2.2

Tradice obchůzek ............................................................................................. 17

2.3

Přípravy a organizace obchůzek....................................................................... 18

2.4

Vzhled a funkce masek .................................................................................... 19

2.4.1

Červená maškara ....................................................................................... 20

2.4.2

Černá maškara........................................................................................... 20

2.4.3

Konkrétní masky ....................................................................................... 20

2.5

Průběh obchůzky .............................................................................................. 27

2.6

Profil návštěvníka masopustních obchůzek ..................................................... 28

PROPAGACE MASOPUSTU ............................................................................. 28

3.1

UNESCO .......................................................................................................... 28

3.2

Ostatní formy propagace .................................................................................. 29

3.2.1

Webové stránky ........................................................................................ 29

3.2.2

Ukázky tradice mimo rámec běţného konání ........................................... 30

3.2.3

Audiovizuální propagace .......................................................................... 30

II. Praktická část ........................................................................................................... 31 4

5

VÝZKUM .............................................................................................................. 31 4.1

Zvolená metodologie výzkumu ........................................................................ 31

4.2

Zvolená technika .............................................................................................. 31

4.3

Výběr respondentů ........................................................................................... 31

4.4

Pilotáţ............................................................................................................... 31

4.5

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 32

4.6

Cíl a účel výzkumu........................................................................................... 32

4.5

Hypotézy .......................................................................................................... 32

4.5.1

Hlavní hypotéza ........................................................................................ 32

4.5.2

Podhypotézy.............................................................................................. 33

VYHODNOCENÍ VÝZKUMU ........................................................................... 34 5.1

Identifikační údaje respondentů ....................................................................... 34

5.1.1

Pohlaví a místo bydliště respondentů ....................................................... 34

5.1.2

Věková struktura respondentů .................................................................. 34

5.2

Podhypotéza číslo 1.......................................................................................... 35

5.3


5.4


5.5


5.6


5.7


5.8


5.9

Vyhodnocení hlavní hypotézy.......................................................................... 55

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 57 INFORMAČNÍ ZDROJE ............................................................................................ 59 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 63 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 64 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 65 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 70

ÚVOD Předmětem bakalářské práce jsou masopustní obchůzky na Hlinecku. Toto téma jsem si vybrala, protoţe je mi velice blízké. Bydlím v Hlinsku a masopustních obchůzek, zejména ve Vortové se od útlého věku zúčastňuji jako nadšený pozorovatel. Můj vztah k této kaţdoroční události vyplývá zejména z rodinné tradice. Můj otec pochází z obce Vortová, kde byl mými prarodiči také k tradici od dětství veden a spolu s mým dědou se obchůzek účastnili přímo jako hlavní aktéři. Další motivací k výběru tohoto tématu bylo to, ţe bych se ráda díky pouţitým pramenům o celé tradici dozvěděla více, neţ vím doposud. Cílem celé práce je stručně popsat všechny aspekty týkající se masopustních obchůzek tak, aby byl vytvořen celistvý a přehledný informační zdroj, který by nezasvěcené veřejnosti tuto folklorní tradici více přiblíţil. Dále je cílem zjistit zájem mladé generace z vybraných vesnic na Hlinecku o tuto tradici a zjistit z jakého pohledu je těmito mladými lidmi vnímána. Práce bude rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se z počátku bude věnovat pojmu „masopust“. Zde bude vysvětlen význam slova a bude rozebráno časové a historické vymezení tohoto pojmu. Dále zde bude popsána oblast, kde se masopustní obchůzky konají. Další pokračování teoretické části bude zaměřeno jiţ konkrétně na samotné obchůzky – bude zde pojednáno o historii této tradice a poté přejdu k popisu příprav a organizace na tuto událost. Taktéţ budou popsány konkrétní masky a to hlavně jejich vzhled a úloha v průvodu, průběh celého dne konání obchůzky a také profil návštěvníka této události. V závěru teoretické části bude poukázáno na formy propagace obchůzek. Praktická část práce bude zaměřena na výzkum, který bude zjišťovat pohled mladé generace na masopustní obchůzky, pouţita bude kvantitativní metoda výzkumu. K výzkumu budou pouţity dotazníky. Výsledky dotazníku budou zjišťovat celkový zájem o tradici. Výzkum bude probíhat ve čtyřech lokalitách a to v obcích Hamry, Studnice a Vortová a v místní části města Hlinska – Blatno. Ačkoli se masopustní obchůzky konají i v jiných obcích v oblasti Hlinecka, budou brány v potaz jen tyto, jelikoţ

právě

obchůzky

v těchto

lokalitách

byly

zapsány

v

roce

2009 11

do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO. Dotazníky budou určeny pro respondenty ve věkovém rozmezí 15 aţ 26 let, kteří bydlí ve výše zmiňovaných lokalitách. Otázky dotazníku budou rozděleny v závislosti na typu účasti, tedy budou připraveny konkrétní dotazy pro aktivní a pasivní účastníky a dotazy pro všechny odpovídající respondenty. Zjišťována bude hlavně motivace k účasti, informovanost respondentů o věci a určité názory na prognózy do budoucnosti. Práce je určena především lidem, kteří se s touto tradicí ještě nesetkali a chtěli by se o ní více dozvědět a pak také pro turisty, kteří by masopustní obchůzky rádi navštívili. Zpracované výsledky výzkumu mohou sdělit zajímavá fakta o tom, zda tato atraktivní podívaná bude v budoucnu zachována.

12

I. Teoretická část 1.

MASOPUST

1.1

Význam slova masopust

Slovo „masopust“ je synonymem pro slovo karneval, které je nejspíše italského původu. Takto je o slovu masopust pojednáváno v Etymologickém slovníku jazyka českého: Církevní termín, patrně změněný lidovou etymologií: původně asi půst od masa, pak úmyslné sdružení s pustiti dovolilo asi chápati m. buď tak, že maso je dopuštěno, dovoleno, nebo že se (na konci „ostatků“) maso musí opustit. Pak by to byl kalk italského cerneleva ( > - vale, z toho evrop. karneval) „maso odlož“ . [Machek, 1971, str. 353] Jiné české lidové výrazy pro masopust jsou např.: končiny, ostatky, fašank, šibřinky apod. [Langhammerová, 2004, str.13]

1.2

Časové vymezení

Masopustní období je v církevním roce pojato jako doba trvající od Tří králů (7. leden) do Popeleční středy. Období je jakýmsi propojením svátků, které jsou soustředěny kolem zimního slunovratu (Vánoce) a jarní rovnodennosti (Velikonoce).

Konec

masopustního období je datem pohyblivým, protoţe je vypočítáván v závislosti na Boţím hodu velikonočním (neděle před Velikonočním pondělím). Boţí hod Velikonoční je stanoven na první neděli po prvním jarním úplňku (tedy úplněk po 21. březnu), který se většinou pohybuje mezi 22. březnem a 25. dubnem. Od takto zjištěného data se poté odečte 40 dní, ovšem bez nedělí – den, ke kterému dojdeme je Popeleční středa, tedy den, kterému předchází poslední den radovánek s masopustem spojených, čili Masopustní úterý. Datum tohoto završujícího dne je situováno do období mezi 3. únorem a 9. březnem. Po Popeleční středě následuje postní doba, která vrcholí Velikonocemi. [Lenderová, 1998], [Bukačová, 2006, str. 26]

13

1.3

Historické vymezení

Kořeny masopustních obyčejů, které jsou rozšířeny po celé Evropě a díky kolonizaci i v Americe (karneval) sahají aţ do předkřesťanské doby. Ovšem počátky masopustních oslav jsou do dnešní doby sporné a existuje několik teorií. Před několika tisíci lety byly pohanské oslavy obdobného charakteru spojeny hlavně s pohyby Slunce a Měsíce (tedy zimní slunovrat a jarní rovnodennost), úrodností, plodností a vyháněním zimy. Podle některých pramenů navazuje masopust dokonce na řecké a římské slavnosti, které byly spojeny s oslavou boha Dionýsa (římský Bakchus). Nejčastěji se ovšem spojuje masopust s křesťanstvím – stěţejní dny určující vymezení masopustu a Velikonoc vychází z církevního kalendáře. [Langhammerová, 2004 str.11 - 13] První písemné zmínky o masopustních rejích na území Čech pocházejí ze 13. století. Jiţ od středověku byl masopust období charakteristické pořádáním různých zábav, hostin, svateb, zabíjaček a jiného veselí, neboť po tomto období následovala doba půstu aţ do Velikonoc. Ustálený charakter získaly oslavy většinou v 19. století. Poslední tři dny masopustu (masopustní nedělí počínaje a masopustním úterým konče) tyto radovánky vrcholily a byly nejvíce oslavovány. Tyto dny byly nazývány různě , končiny, ostatky, fašank nebo přímo masopust [Langhammerová, 2004, str. 13]. Úplný vrchol všeho potom představovalo masopustní úterý. Na místech po celé České republice se v tento den uchoval zvyk masopustních obchůzek nebo průvodů v různých specifických podobách. Málokde se ovšem celé toto dění stalo tradicí a dochovalo se v nezměněné podobě do doby dnešní. [Lenderová, 1998]

2

MASOPUST NA HLINECKU

2.1

Charakteristika oblasti Hlinecka

Pokud bych měla oblast, ve které jsou situovány masopustní obchůzky, definovat v co nejuţším slova smyslu, mohu tak učinit dvěma způsoby. Oblast v okolí města Hlinska netvoří okres, jak tomu bylo dříve, samotné Hlinsko spadá pod okres Chrudim. Hlinecko tedy můţeme popsat jako správní obvod obce Hlinska s rozšířenou působností. Do tohoto správního celku je zahrnuto 22 obcí, ve kterých ţije celkem 21 560 obyvatel. [1] 14

Druhá moţnost označení pro oblasti Hlinska je „Mikroregion Hlinecko“. Toto sdruţení, vzniklé v roce 1999 má charakter dobrovolného svazku obcí. Svazek obcí funguje „na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, ustanovení § 151 odst. 5 právním nástupcem zájmového sdružení právnických osob „Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko“, se sídlem Poděbradovo nám. 1, 539 23 Hlinsko, IČO 70151156, který přebírá veškerá práva a povinnosti, včetně majetku svého předchůdce“ [2]. Mikroregion Hlinecko sdruţuje v současné době 28 obcí, které mají k 31. 12. 2009 23 426 obyvatel. [3] Mikroregion leţí v Pardubickém kraji. Oblast spadá do horopisného celku Českomoravská vrchovina a rozkládá se na pomezí dvou chráněných krajinných oblastí Ţelezné hory a Ţďárské vrchy. Nejvyšším bodem oblasti je Kamenný vrch (802 m. n. m.) a nejniţší bod se nachází v údolí řeky Chrudimky u Novomlýnského rybníka u Bojanova (421 m. n. m.). Rozloha mikroregionu činí 33 464 ha. [Křivanová; Hájek, 2006, str. 58]. V mikroregionu je poměrně stabilizovaná průmyslová i zemědělská výroba. Mezi dominantní odvětví v této oblasti patří kamenoprůmysl, koţešnický a textilní průmysl, dále

průmysl

dřevozpracující

a

potravinářský

(mlékárenství,

pivovarnictví).

Zemědělství se odráţí od podhorského aţ horského charakteru krajiny. Mikroregion disponuje rozsáhlou silniční sítí a taktéţ sítí ţelezniční. Oblast je zabezpečena moderní základnou zdravotnictví i školství. Z hlediska cestovního ruchu je Hlinecko pro návštěvníka atraktivní řadou kulturně-historických památek, lidové architektury a sportovního vyţití v mnohých částech mikroregionu. [4]

2.1.1. Hlinsko Historie města Hlinska se počíná jiţ v 11. století, kdy se v listinách z doby vlády krále Vratislava II. objevuje jako osada pod názvem Hlína. Historicky doloţená důvěryhodná písemná zpráva pochází z roku 1394, kdy Hlinsko patřilo k Rychnburskému panství. Později bylo město vlastněno pány z Pardubic – odtud tedy pochází znak města Hlinska – půlka bílého koně se zvednutou nohou.[Křivanová, 2009, str. 173]

15

Bývalé okresní město leţí na toku řeky Chrudimky v nadmořské výšce 582 metrů nad mořem. Jeho katastrální výměra je 2426 ha a skládá se z pěti městských částí (Kouty, Blatno, Srní, Chlum a Čertovina). K 31.12 2009 ţilo v Hlinsku 10 205 obyvatel. [3] Z hlediska cestovního ruchu je Hlinsko poměrně atraktivním cílem pro návštěvu. Přímo ve středu města můţeme nalézt památkovou rezervaci „Betlém“, jenţ je kvalitní ukázkou lidového stavitelství 18. a 19. století. Dalšími historickými prvky, které se zde nacházejí je například gotická tvrz, barokní kostel a radnice či ţidovský hřbitov. Město má také své muzeum a galerii a ţije během roku bohatým kulturním ţivotem – z nejtypičtějších kulturních událostí lez zmínit například Adámkovy folklorní slavnosti, masopustní obchůzky, o kterých celá práce pojednává či hudební festivaly. V rámci sportovního vyţití mohou turisté navštívit například sjezdovku, plavecký bazén či jiná městská sportoviště. Okolí města je protkáno velkým mnoţstvím turistických a cykloturistických tras, které jsou velice dobře značeny. Veškeré informace týkající se cestovního ruchu lze získat v Městském informačním centru, které je dobře vybaveno propagačními materiály a kvalitním personálem. [Křivanová, Hájek, 2006, str. 10]

2.1.2 Blatno Blatno je název pro místní část města Hlinska. Blatno se nachází v jeho bezprostřední blízkosti, odděleno je pouze řekou Chrudimkou, která tudy protéká. K 31. 12. 2009 měla tato městská část 584 obyvatel. Rozloha území je 352 ha. Blatno disponuje vlastní základnou kulturního a sportovního vyţití. Informace o historii či charakteristice průmyslu v dané oblasti jsou spjaty s informacemi týkající se celkově města Hlinska. [3]

2.1.3 Hamry První zmínky o obci pocházejí z roku 1353, ovšem pod názvem osada Přerostlé. Jak uţ sám název obce napovídá, bývala tato vesnice zaměřena hlavně na ţelezářskou výrobu. K turistickým cílům by zde bylo moţno zařadit například pár ukázek dochované lidové architektury z 18. a 19. Století, či kapli sv. Jana Nepomuckého ve Svatojánských Lázních (osada u Hamrů). [Křivanová, 2009, str. 16] Obec Hamry, leţící cca 4,2 km od Hlinska měla k 31.12.2007 250 stálých obyvatel. Rozloha obce je 382 ha a leţí v nadmořské výšce 585 m. n. m. Oblast spadá do CHKO 16

Ţďárské vrchy. V bezprostřední blízkosti od obce se nachází hlavní zdroj pitné vody pro okolí Hlinska – Hamerská vodní nádrţ, která byla zbudována na počátku dvacátého století. [3]

2.1.4 Studnice Studnice můţeme přiřadit k nejstarším sídlištím na Českomoravské vrchovině. Zbytky hradiště nalezené na Studnickém kopci pocházejí jiţ z 11. století našeho letopočtu. První písemná zmínka ovšem pochází aţ z roku 1392. K turistickým zajímavostem, kromě tohoto hradiště patří stejně jako v Hamrech stará lidová roubená architektura, kostel sv. Zdislavy či budova bývalé školy a v neposlední řadě i malebná kopcovitá krajina v okolí obce. [5] Vesnice leţí v nadmořské výšce 640 m. Její výměra čítá 1572 ha a na území obce ţije k 31. 12. 2007 468 obyvatel. Ke Studnicím jsou přiřazeny ještě další místní části, a to vísky Košinov a Zalíbené. [3]

2.1.5 Vortová Tato vesnice, jejíţ původní historický název byl Ortová, vznikala ve 14. století (první písemná zpráva z roku 1543). Obec Vortová v minulosti prosperovala hlavně v oborech textilní výroby a sklářského hutnictví. Turisticky atraktivní mohou být subjekty jako roubené chaloupky ve středu obce a v místní části Lhoty, kaple Nanebevzetí panny Marie, jeden ze zachovalých starých vodních mlýnů, přírodní bohatství skýtající hustě zalesněné plochy a komplexy rybníků. [Křivanová, Hájek, 2006, str. 48] Vortová, se svými 259 obyvateli (k 31. 12. 2007) se rozkládá na území 1214 ha, včetně své místní části osady Lhoty. Nadmořská výška obce je 612 m. [3]

2.2

Tradice obchůzek

Od 19. století se charakter obchůzek na Hlinecku, co se týče vzhledu masek a úloh masek udrţel v téměř nezměněné podobě, coţ potvrzují například studie Karla Václava Adámka v jeho díle Lid na Hlinecku [1900] i výpovědi pamětníků, kteří vypovídají, ţe maškara v jejich mládí byla totoţná s tou dnešní. Kořeny všeho ovšem sahají 17

mnohem hlouběji do historie. Přesné časové vymezení těchto typických oslav však není doloţeno. Tradice je ve vesnicích udrţována zcela spontánním způsobem a je zaloţená na dobrovolnosti všech aktérů. V mnoha případech se „chození za masku“ předává z otce na syna, z generace na generaci. Děti jsou většinou k tomuto zvyku od mala vedeny, tudíţ si od útlého věku budují k celému masopustu osobní vztah, coţ by mohlo zaopatřit to, ţe mladá generace bude tradici nadále udrţovat. Tato teze však bude potvrzena či vyvrácena v následující, praktické části mé bakalářské práce. Dříve se masopustní obchůzky konaly v masopustní úterý – úterý před popeleční středou. Bylo to tedy vyvrcholení masopustního období, období plného radovánek, plesů a zabijaček (doba od Tří králů do masopustního úterý). V 60. letech se ovšem kvůli pracovní vytíţenosti obyvatelstva přesunulo toto veselí na předcházející víkend nejvíce se přibliţující masopustnímu úterý. Ve Studnicích, Hamrech a Vortové se obchůzky konají vţdy v sobotu, v Blatně v neděli.

2.3

Přípravy a organizace obchůzek

Masopustní obchůzky ve všech čtyřech obcích jsou organizovány a připravovány místním sborem dobrovolných hasičů a dalšími dobrovolníky. Do úloh týkajících se masopustu zapadá i organizace taneční zábavy (plesu) po zakončení obchůzky. Veškeré náklady s masopustem spojené jsou hrazeny z největší části sborem, dále se na výdajích podílí i obec. Náklady jsou zpětně kompenzovány výdělkem z plesu a z finančních darů, které obdrţí maškara při obchůzce. Příprava masek bývá časově i finančně náročná. Na přípravu masky Slaměného se musí pamatovat uţ při ţních – od této doby se specifickým způsobem zpracovává sláma na výrobu tohoto kostýmu. Ostatní masky se začínají připravovat zhruba týden nebo dva před obchůzkou. Některé masky stačí pouze oprášit a upravit, u některých se jisté části musí vyrábět kaţdý rok znovu (ozdoby z krepových kytiček), v případě slaměných masek se jedná o kaţdoroční výrobu celého obleku. Náklady na materiál, ze kterého se masky vyrábí, si většinou hradí kaţdý účastník sám, v poslední době ale začíná být zvykem, ţe například na masky červené maškary přispívá obec. Masky se většinou dědí po generacích – z otce na syna apod. nebo jsou ve vlastnictví místního SDH. 18

Na přípravě masek se tedy podílí členové SDH, sami účastníci i jejich rodinní příslušníci. S přípravou dekorací a s líčením masek před obchůzkou pomáhají hlavně ţeny. Další věcí, kterou je třeba zhruba 2 – 3 týdny před obchůzkami připravit jsou plakáty, informující o datu a hodině začátku obchůzky. Tyto plakáty jsou vyvěšeny v bliţším okolí obcí. O zhotovení, tisk a vylepení plakátů se stará opět místní SDH a ostatní dobrovolníci.

2.4

Vzhled a funkce masek

Kaţdá maska v průvodu má svoji specifickou funkci a pravidla, podle kterých se chová a také vypadá. Některé masky mají přesně daný počet, u jiných počet masek stejného druhu kolísá. V Hamrech, ve Vortové a ve Studnicích je převlékání do masek pouze muţskou záleţitostí. Výjimkou je Blatno, kde se tradice vyvinula do té podoby, ţe za některé – časem nově vzniklé masky chodí i mladá děvčata. [Křivanová, 2009, str. 115] Tradičně se maškary dělí na dvě skupiny, a to na červenou, nebo také „hezkou“ a černou neboli „šerednou“. [Svoboda, 1929, str. 166]. Kromě tohoto rozdělení, naprosto typického pro masopust na Hlinecku, lze masky v průvodu rozdělit i jiným, obecným způsobem, a to na masky zoomorfní a antropomorfní. Antropomorfní masky jsou takové, které ztělesňují nějakou lidskou postavu, tedy v našem případě jde o masky Laufra, Turků, Kominíků, Rasů, Ţidů a Ţeny. Zoomorfní masky, jak uţ sám název napovídá, zobrazují znaky nějakého zvířete – na Hlinecku se tedy jedná o postavu Kobyly a Medvěda. [Tomeš, 1979, str.40]

19

2.4.1 Červená maškara Počet masek, patřících k červené maškaře je pevně stanoven. Tvoří ji šest, zpravidla mladých a svobodných chlapců převlečených za masky Laufra, Ţeny a Turků (dva červení a dva modří). Představitelé červené maškary symbolizovali mládí a nevinnost. Všichni chlapci představující červenou maškaru mají obličeje nalíčeny tvářenkou, rtěnkou, stíny a flitry. Červená maškara není určena ke kontaktu s přihlíţejícími, ale pouze ke kontaktu s domácími, u jejichţ domu se průvod zrovna vyskytuje. [Langhammerová, 2004, str. 22]

2.4.2 Černá maškara Opak zde tvoří maškara černá, za kterou se převlékají ţenatí muţi. Tyto masky symbolizují naopak plodnost. Symboliku plodnosti můţeme spatřit jak v projevu masek k okolí (Kobyla a Slamění válí přihlíţející diváky ve sněhu a naznačuje při tom kopulaci, Rasi a Ţidi popichují diváky jeţovicí ) tak i některými ozdobami svých obleků. Černé maškary, na rozdíl od červených, které působí upraveným a čistým dojmem, nosí bizarní obleky a k jejich líčení je povětšinou pouţita černá barva. [Langhammerová, 2007, str. 125]

Hlavní úlohou těchto masek je hlavně fyzický

i slovní kontakt s přihlíţejícími. Některé masky, krom jiného, maţou přihlíţející publikum černidlem, ostatní mají jiné specifické úlohy blíţ popsané níţe. Mnoţství masek jednotlivých druhů není pevně určen.

2.4.3 Konkrétní masky Laufr (také „strakatý“ nebo „vostřiţek“) Laufr společně se ţenou v páru tvoří jakýsi předvoj celého průvodu masek. Ţádají domácí o povolení tance před jejich domem a domlouvají s nimi písně, které pak bude kapela hrát k tanci Turků. Ţena také střádá do svého košíku peněţní obnosy, kterými je maškara obyvateli vesnic obdarovávána. [Křivanová, 2009, str. 117] Laufr nosí vysokou čepici ve tvaru kuţele. Tato čepice je zdobena na vrchu hlavicí z krepových růţiček, od které volně splývají barevné krepové fáborky. Dole je čepice zakončena jednořadým věncem, tvořeným téţ krepovými květy. Tělo čepice je polepeno pestrými papírky, či látkovými odstřiţky. Jelikoţ je čepice poměrně těţká, je 20

pro větší stabilitu opatřena koţeným řemínkem pod bradou. Oblek Strakatého se skládá z bílé kombinézy, která je celá pošitá pestrobarevnými kousky látky. Říká se, ţe počet látkových odstřiţků by měl být stejný jako počet dní v roce, tedy tři sta šedesát pět. Kombinéza je u krku zdobena bílým krajkovým krejzlíkem a velkou

textilní

červenou

mašlí.

Krejzlíky

zakončují i rukávy. Stejně jako límec, jsou zdobeny červenou mašličkou. Kolem pasu má Laufr hnědý koţený opasek, na kterém je zezadu připevněný malý zvoneček. Zepředu je k opasku připevněn bílý krajkový šáteček, zdoben rovněţ mašličkou. Na rukávech a nohavicích jsou zboku připevněny pestré textilní střapce. Boty Laufra jsou zpravidla černé, koţené a polovysoké. V ruce Laufr třímá bičík zdobený střapcem. Obrázek č.1: Laufr se Ţenou

Ţena Na hlavě Ţeny můţeme spatřit černý klobouček po obvodu ovázaný širokou červenou stuţkou. Pod kloboučkem mívá Ţena většinou na zátylku zavázaný šátek. Šaty tvoří černá kazajka, která je stejně jako u Strakatého zdobena na krku a rukávech bílými krejzlíky a červenými mašličkami a rovněţ nosí bílé rukavičky. Na bílé sukni se spodničkami má Ţena uvázanou zástěru stejné barvy. Na nohách má nízké černé boty a červené podkolenky. Na ruce má zavěšený proutěný košíček zdobený bílou krajkou, červenou mašlí a krepovou kytičkou se zelenou ratolestí.

Turci Turkové před kaţdým domem tančí za doprovodu lidové hudby. Jejich tanec se rozlišuje v případech, kdy tančí na pomalou nebo rychlou píseň. Při tanci Turci vysoko vyhazují podpatky – to proto, aby byla velká úroda lnu a obilí. [Křivanová, 2009, str.117] 21

Kostýmy Turků jsou stylizovány do dvou barev – červené a modré. Jsou tedy dva modří a dva červení Turci. Turci nosí vysoké válcovité čepice, které svým tvarem připomínají čepice vojenské. Na vrcholu čepice je ozdobná kytice z krepu a zelené ratolesti, připevněná k dvěma řadám krepových růţiček. Celou délku čepice hustě pokrývají barevné krepové fábory s převládající modrou nebo červenou barvou. Dole je čepice zakončena jednořadým květinovým věncem a malým černým kšiltem. Váhu čepice opět drţí koţený řemínek pod bradou. Oblečky Turků se stávají z modrých či červených kombinéz, které jsou stejně jako zbytek červené maškary opatřeny bílými krejzlíky, mašlemi, rukavičkami a šátkem. Na rukavičkách mají ovšem

připevněný

ještě

bílý

kapesníček,

se kterým mávají při tanci. Na hrudi obleku je připevněn takzvaný „kyrys“, na kterém jsou zavěšený

různé

kovové

řetízky,

medaile

a ozdoby připomínající vojenské vyznamenání. Kyrys je olemován krajkou. Záda kostýmu překrývají v jedné řadě našité textilní pentle různých barev. V pase mají Turci hnědý koţený opasek, na nohou mají černé jezdecké holínky. Obrázek č. 2: Turci

Kobyla Kobyla většinou bývá symbolem celého masopustu. Rozjařeně poskakuje, práská bičem a stejně jako většina černých maškar maţe obličeje přihlíţejících a válí je ve sněhu. Na konci obchůzky je Kobyla „poraţena“. Čepice Kobyly je zploštělá a má trojúhelníkovitý tvar. Zboku je zdobená symboly vyobrazující koně nebo podkovu. Ze všech stran je čapka lemována střapatými krepovými květy a na vrcholku jsou posazeny umělé květiny a pera z kohoutího ocasu. Na předním a zadním cípu je upevněn červený střapec. Na těle nosí Kobyla speciální konstrukci z obruče, k jejíţ přední části je připevněna hlava koníka s ohlávkou a střapci. Pod koňskou hlavičkou je ručně vyráběná síťovaná čabraka. Na zadní části je upevněn 22

ocas, většinou vyrobený z koţešiny. Oblek tvoří obruč překrývající barevný ţinylkový přehoz s třásněmi. Halena a kalhoty mají červenou barvu, kolem krku a rukávů je opět přišitý bílý krejzlík. Holeně má představitel kobyly pošité třásněmi ze stejného materiálu jako je přehoz. Boty jsou nízké a vhodné k běhu a poskakování. V ruce drţí kobylka bič se střapci, s kterým během svého dovádění práská.

Obrázek č. 3: Kobyla

Ras Ras představuje jakéhosi „doktora“, „veterináře“ či „holiče“. Stará se o dobrý fyzický a zdravotní stav hospodáře i jeho zvířectva. Vše je ovšem prováděno humornou formou – Ras přihlíţející diváky vyšetřuje, doporučuje „pilulky“ na jejich neduhy, většinou má toto „divadlo“ i sexuální podtext, který je ovšem v tento den typický a lidmi je přijímán se samozřejmostí a nadsázkou. Dalším úkolem Rasa je poráţka kobyly. Zdobení Rasovy čepice je bohaté, mnohdy i individuální. Základ tvoří velký červený klobouk, který je hustě pošit několika řadami růţiček. Na vrcholku bývá kohoutí nebo baţantí ocasní peří. Objevují se ale také ozdoby jako různé plastikové figurky, mnohdy i se sexuálním podtextem, koţešinový ohon, či vycpaný mrtvý pták a podobně. Ke klobouku je upevněna textilní maska s velkým nosem, s výraznými koţešinovými vousy a plastovými brýlovými obroučkami. Oblek je tvořen bílou kombinézou, která má 23

na bocích rukávů i nohavic červené lampasy a střapce, kolem krku a rukou bílé krajkové zakončení a na hrudi je zdobena různými medailemi a vyznamenáními. Kombinéza je přepásána

hnědým

koţeným

řemenem,

pod kterým je uvázána bílá zástěrka. Přes rameno Rasovi visí dvojitý věnec buřtů, vyrobených z červené látky vycpané pilinami a také červená látková kabela, ve které Ras nosí svoje náčiní, které

pouţívá

k

„vyšetření“

přihlíţejících.

Na nohou má červené podkolenky a polovysoké černé boty. V rukou drţí bič a tzv. „ježovici“. (Na dlouhé tyči připevněná látková koule, dříve pošitá jeţčí kůţí, dnes je koţka nahrazena tmavou

koţešinou

nebo

textilií

s vysokým

chlupem). [Svoboda, 1929] Obrázek č. 4: Rasové

Ţid Ţid má roli podomního obchodníka. Obchoduje s přihlíţejícími. Snaţí se jim prodat nejrůznější předměty, které nosí ve své kabele, ve které má mimo jiné i dřevěnou břitvu a hřeben – těmito nástroji upravuje muţe a nechává si za tuto sluţbu zaplatit. Ţidův klobouk se nápadně podobá klobouku Rasa, ovšem s tím rozdílem, ţe nemá červený, ale černý podklad, zdobení je pak téměř identické. Celý oblek je tvořen pestrými třásněmi, které jsou vyrobeny buď z pletací příze, nebo z rozpáraných textilií. Třásně jsou sešity tak, ţe tvoří řady. Na obleku jsou připevněny humorné ozdůbky jako plastové figurky, plyšová zvířátka, či části dámského spodního prádla. Kolem krku má Ţid koţešinový límeček. Přes rameno má látkovou brašnu různé barvy, ve které nosí předměty, se kterými obchoduje. V ruce nosí jiţ zmíněnou hůl „ježovici“. Boty jsou černé, nízké.

Obrázek č. 5: Ţidi

24

Kominík Kominíkova úloha dříve spočívala v symbolickém vymetení komínu košťátkem, kterým také měřil míru – nesplňoval-li ji komín, byla kominíkem vybrána pokuta. Dnes je jeho funkcí hlavně mazat diváky černidlem, které bývá vyrobeno ze směsi sazí a indulony či oleje. Za kominíka jsou převlečeni většinou mladí muţi, protoţe tato funkce vyţaduje notnou fyzickou kondici – kominíci prohánějí mládeţ, která je zpravidla provokuje pokřiky či hroudami sněhu [Svoboda, 1929, str. 167]. Čepice, kterou nosí kominík, má válcovitý tvar a je upevněna řemínkem pod bradou. Na horním i dolním konci je opatřena jednou řadou růţiček. Po obvodu je čepice polepena obrázky ţen, coţ jak bylo výše uvedeno, má co dočinění se symbolem plodnosti. Na vrcholu čepice je ozdoba, připomínající křídla – takzvané „kosinky“, která je vyrobena z husího či kachního peří. Pírka jsou zdobena růţičkami. Oblek se skládá z černé haleny a kalhot. Na rukou a nohou jsou bílé lampasy a barevné střapce. Na krku má kominík zavěšenou píšťalku, kterou svolává své „kolegy“. Na levé části hrudi můţeme spatřit několik medailí. Na zadní straně obleku jsou vyobrazeny dvoje hodiny, které ukazují začátek a konec masopustu, nebo také „za pět minut dvanáct“. Oblek je doplněn nezbytnými bílými krejzlíky, bílými rukavičkami, hnědým opaskem a šátečkem na něm připevněným. Na nohou kominík nosí většinou sportovní boty, ve kterých se dobře běhá a bílé podkolenky. V ruce nosí kominické koště a dlouhou dřevěnou tyč. Obrázek č. 6: Kominíci

Slaměný Slaměný zahajuje a ukončuje masopustní obchůzku troubením na kravský roh. Během obchůzky začerňuje lidem tváře a válí je ve sněhu. Z dřívějších dob je známá tradice, 25

která praví, ţe si má kaţdá hospodyně utrhnout ze Slaměného stéblo slámy, které pak zaloţí pod husy a kachny aby dobře nesly. Maska Slaměného je nejsloţitější a časově nejnáročnější na přípravu. Je vyrobena ze ţitné, cepem vymlácené slámy, která musí být speciálně zpracovávána uţ od podzimu. Slaměná čepice má kuţelovitý tvar. Z jejího vrcholu ční tři slaměné copy. Dolní lem čepice, předěl mezi čepicí a copy a konce copů jsou zdobeny krepovými květy. Na koncích copů jsou rovněţ upevněny barevné krepové fáborky. Na hlavě masky ji drţí řemínek. Obličej Slaměného je namaskován černě. Představitel Slaměného je ustrojen do zvláštního slaměného úpletu, který je dozdoben bílými krejzlíky na rukou a krku. Kolem krku má Slamák pověšen kravský roh, na který lze troubit, a zezadu na pase plechový kravský zvonec. V ruce drţí slaměnou důtku. Na nohou můţeme spatřit bílé podkolenky a nízké černé boty. [Hrníčko, 1979]

Obrázek č. 7: Slamění

Nově vzniklé masky V některých lokalitách ke klasickému sloţení průvodu přibyly nové masky. Ve Studnicích je inovací maškar Medvěd s Medvědářem, který se zde objevuje zhruba od 60. let 20. století. Kostým medvěda je vyroben z tmavé koţešiny, hlava je tvořena kovovou konstrukcí a má otvírací tlamu. Medvěd je voděn na koţeném řemínku medvědářem, který mívá starý koţešinový kabát, na hlavě má klobouk s parukou a vousy. Na krku má červený šátek. Přes rameno má zavěšen bubínek a brašnu. V Blatně doplňují průvod Cikánky. Blatno je také jediné místo, kde mají povoleno tuto masku nosit ţeny. Cikánky jsou oblečeny v pestrobarevných a květovaných sukních a zástěrách. Většinou mají bílou halenu, kterou překrývá vlněný pléd s třásněmi. Na hlavě nosí šátek uvázaný do týlu. Tvář mají silně nalíčenou a uši krk zdobí mnoţství korálek a jiné biţuterie. Na ruce nosí zavěšený proutěný košík ozdobený krepovými růţičkami, v kterém nosí voňavku a rtěnku – těmito proprietami „zkrášluje“ přihlíţející publikum. 26

2.5

Průběh obchůzky

Přípravy aktérů masopustního průvodu začínají za brzkého rána, jelikoţ vlastní obchůzka bývá zahájena většinou jiţ kolem osmé hodiny ranní. Za účasti četného publika svolává Slaměný masopustní průvod tím, ţe zatroubí na kravský roh. Masky se poté seřadí do průvodu v přesně stanoveném pořadí. Celý průvod vedou Laufr se Ţenou, za nimi následuje zbytek červené maškary – tedy červení a modří Turci. Za červenými maskami je zařazena černá maškara, ta je sestavena do následujícího pořádku: Kominíci, Rasové, Kobyly, Slamění, Ţidi a popřípadě další masky jako je Medvěd s Medvědářem (Studnice) nebo cikánky (Blatno). [Vašková, 2008] Takto seřazený průvod nyní za doprovodu kapely, hlasitého práskaní bičů černých masek a specifického křiku všech maškar vyráţí získat povolení ke starostovi obce. O slavnostní povolení ţádá zástupce celého průvodu – Laufr. Ze svitku přečte ţádost, ve které většinou za všechny masky slibuje řádné vykonání povinností kaţdé masky a slušné chování vůči obyvatelům vesnice a dalším přihlíţejícím. Starosta odpoví samozřejmě souhlasem a vydá slovní povolení k obchůzce. Tyto dialogy se většinou kaţdý rok doslova opakují. Následuje několik tanečků přímo jako sólo pro starostu a jeho rodinu. Od domu starosty pokračuje maškara v systematickém obcházení všech obydlí ve vesnici, kde se zpravidla odehrává stálý rituál: Domácí si poručí většinou jednu aţ dvě písně, při kterých jim červená maškara zatančí. Za oplátku jsou „maškarádi“ s kapelou odměněni občerstvením ve formě tradičních masopustních koblih, obloţených chlebíčků a také alkoholu. Průvod bývá odměněn i větším či menším mnoţstvím peněz, které střádá Ţena do svého košíčku. Černá maškara, která se pohybuje souběţně s červenou, poctivě plní své úlohy. [Staňková; Baran, 1998, str. 16] Kdyţ maškary vykonají svou povinnost u všech stavení ve vsi, následuje vyvrcholení celého dne – poráţka kobylky. Průvod, ve stejném pořadí jako na začátku, dojde k místu, kde se má tento slavnostní akt konat, coţ je většinou buď sál místního pohostinství (Vortová, Hamry, Blatno) či venkovní prostor před ním (Studnice). Maškary a přihlíţející publikum utvoří kruh, ve kterém Kobylka pobíhá. Ras přečte 27

předem připravený protokol ze svitku, ve kterém rekapituluje odvedenou práci masek, ale hlavně prohřešky kobyly, kterých se dopustila a které jsou důvodem její následovné poráţky. Kdyţ je celý protokol dočten, Ras symbolicky podřízne Kobylu dřevěným noţem. Za zvuku smuteční hudby maškary kolem Kobyly poskládají svoje čepice a pomalu v kole tančí. Kobyla je nakonec vzkříšena a následuje několik sérií tance červených maškar. V poráţce můţeme spatřit symboliku smrti, jeţ představuje konec zimy a začátek jara. [Křivanová, 2009, str. 117] Po takto zakončeném obchůzkovém dni následuje masopustní veselí a to většinou ve formě méně formálního plesu či zábavy. Ve Vortové je ples pojat v duchu karnevalu. Ve Studnicích následuje o půl noci ještě tradiční nástup a sólo červených maškar.

2.6

Profil návštěvníka masopustních obchůzek

Pro návštěvníky, kteří masopustnímu veselí přihlíţejí, je typické, ţe se z většiny jedná o obyvatele konkrétních obcí a lidi z blízkého okolí, kteří zde mají buď příbuzné či známé. Popsaná skupina lidí navštěvuje masopustní obchůzky pravidelně. Menší část návštěvníků potom tvoří lidé ze vzdálenějších koutů České republiky, ale výjimkou není ani návštěva ze zahraničí – nejčastěji pak z Německa a Slovenska. Tito lidé navštěvují masopust ze zvědavosti, jako turisté. Většinou se jejich návštěva pravidelně neopakuje.

3

PROPAGACE MASOPUSTU

3.1

UNESCO

Masopustní obchůzky na Hlinecku, konkrétně v lokalitách, na které se v mé práci zaměřuji (Studnice, Hamry, Vortová a Blatno) byly 16.11 2010 v keňském Nairobi zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO. K tomuto počinu bylo směřováno jiţ několik let (od roku 2005), a bylo tak učiněno díky úsilí Ministerstva kultury, Národního ústavu lidové kultury ve Stráţnici, Souboru lidových staveb Vysočina a řadě předních odborníků v oblasti lidových obyčejů[6]

28

Masopustní obchůzky se mohly stát součástí tohoto seznamu díky tomu, ţe splnily všech pět kritérií pro zápis: [12] R.1:

„Položka je součástí nehmotného kulturního dědictví, tak jak je ho definuje článek 2 Úmluvy.“

R.2:

„Zápis položky přispěje k zajištění její viditelnosti, vědomí o významu nehmotného kulturního dědictví a k podpoře dialogu a zároveň bude odrazem kulturní rozmanitosti celého světa a svědectvím o lidské tvořivosti.“

R.3:

„Jsou zpracována záchovná opatření, která by mohla pomoci chránit a propagovat položku.“

R.4:

„Položka byla nominována za nejširší možné účasti společenství, skupiny nebo případně dotčených jednotlivců a s jejich svobodným, předchozím a informovaným souhlasem.“

R.5:

„Položka je uvedena na soupisu nehmotného kulturního dědictví vyskytujícího se na území předkládajícího smluvního státu (předkládajících smluvních států), tak jak je stanoveno článkem 11 a 12 Úmluvy.“

3.2

Ostatní formy propagace

3.2.1 Webové stránky Kaţdá z obcí zveřejňuje informace o masopustu na internetu. Obce Vortová, Hamry a Studnice tyto informace poskytují přímo na svých oficiálních stránkách, kde masopustním obchůzkám je věnován vţdy samostatný odkaz. (www.vortova.cz, www.obecstudnice.cz,

www.hamry.cz)

V těchto

případech

je

zde

zveřejněna

fotodokumentace a stručnější popis masek, průvodu a podobně. Obec Hamry má kromě webu obce zřízeny pro tuto tradici vlastní webové stránky, kde je masopust v Hamrech popsán podrobněji.(www.masopusthamry.cz) Všechny obce na internetových stránkách zveřejňují vţdy s dostatečným předstihem datum konání masopustní obchůzky. Město Hlinsko bohuţel na svých oficiálních stránkách mnoho prostoru blatenským maškarám nevěnuje. Můţeme se zde dočíst v sekci kulturních akcí maximálně den a hodinu konání. Více informací je pak na stránkách Souboru lidových staveb vysočina, které 29

jsou věnovány skanzenu Veselý Kopec, kde masopustní soubory z oblasti Hlinecka kaţdoročně vystupují (www.vesely-kopec.eu).

3.2.2 Ukázky tradice mimo rámec běžného konání Zejména masopustní soubory ve Studnicích a Vortové nejsou a nebyly k vidění pouze v samotné obci. V 80. letech minulého století se o tuto tradici začala zajímat čím dál více i různá média a etnografové. Během 80. let byla studnická maškara třikrát pozvána k účinkování na festival do Stráţnice (1982, 1986, 1988). Dále pak soubor vystupoval v Havlíčkově Brodě a v Telči (1986). V roce 1994 byli Studničtí pozvání i na mezinárodní přehlídku masopustních souborů do Prahy, kam se za 4 roky opět vrátili. Další folklorní festival, který navštívili, byl ve Světlé nad Sázavou (1998), kam také dostali opětovné pozvání. [8] Vortovská maškara, která byla méně medializována neţ ta studnická, během devadesátých let a později účinkovala například v Pardubicích na Pernštýnských slavnostech, v Litomyšli, ve Svitavách či Poličce.[9] Masopustní soubory z oblasti Hlinecka svou exhibici kaţdoročně jiţ od roku 1997 předvádějí ve skanzenu na Veselém Kopci pod záštitou organizace Soubor lidových staveb Vysočina.

3.2.3 Audiovizuální propagace Maškary se taktéţ objevily v mnoţství televizních pořadů či spotů. Jako příklad mohu jmenovat televizní zpravodajství na ČT1 a TV Nova. Další pořady, ve kterých se maškara objevila, byly například Folklorika či Folklorní magazín. O masopustních obchůzkách byly natočeny i delší dokumenty – například dokument z roku 1988 „Vostatky z Vortový“ pod reţií PhDr. Ilony Vojancové. Studnický masopust byl zpracován v dokumentu z roku 2006 „Studnická maškara“ jehoţ autory byli Vladimír Kunc a Ladislav Vašek a také ve filmovém projektu prof. Dr. Ludvíka Barana a reţiséra Rudolfa Adlera „Masky, šašci, démoni“, který byl natočen při obchůzkách ve Studnicích, Košinově a Zalíbeném v letech 2000 - 2001. [8]

30

II. Praktická část 4

VÝZKUM

4.1

Zvolená metoda výzkumu

V rámci výzkumného šetření byl aplikován kvantitativní výzkum.

„Kvantitativní

výzkum využívá náhodné výběry, experimenty a silně strukturovaný sběr dat pomocí testů, dotazníků nebo pozorování.“ [Hendl, 2005, str. 46]. Kvantitativní výzkum je zaměřen na rozsah, zastoupení, frekvenci a intenzitu sledovaných jevů. [Surynek, Komárková, 2001, str. 26] Mezi výhody kvantitativního výzkumu můţeme řadit moţnost zobecnění na celou populaci, rychlost sběru dat nebo moţnost pouţití u velkých skupin. Mezi negativa se řadí přílišná obecnost dat nebo opomíjení zvláštních skutečností v prostředí, kde se výzkum uskutečňuje. [Hendl, 2005, str. 49]

4.2

Zvolená technika

V rámci kvantitativního výzkumu šetření byla zvolena technika dotazování ve formě strukturovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 16 otázek. Otázky v dotazníku byly uzavřené, respondent zaškrtával z předem určených moţností.

4.3

Výběr respondentů

Respondenti byli vybíráni kvótním způsobem. Prvním kritériem byla věková struktura dotazovaných, konkrétně věkové rozmezí od 15 do 26 let z důvodu cíle výzkumného šetření. Druhým kritériem bylo místo bydliště respondentů (obce Vortová, Hamry, Studnice a místní část města Hlinska Blatno).

4.4

Pilotáţ

Pilotáţ, tzv. předvýzkum proběhl na 10 respondentech, kterým byl rozdán k vyplnění dotazník. V rámci předvýzkumu bylo zjištěno, ţe tři respondenti některým zadaným otázkám nerozuměli a z tohoto důvodu byly otázky poupraveny. Následoval druhý 31

předvýzkum, který byl opět realizován na deseti respondentech. Na základě druhého předvýzkumu bylo zjištěno, ţe všechny otázky jsou respondentům srozumitelné a jsou schopni dotazník správně vyplnit.

4.5

Dotazníkové šetření

Pracovníci obecních úřadů příslušných obcí mi poskytli informace o přesném počtu lidí v předem určené věkové kategorii, coţ ve výsledku činilo 221 obyvatel (Blatno 72 obyvatel, Hamry 45 obyvatel, Studnice 61 obyvatel, Vortová 43 obyvatel). Na základě těchto zjištěných informací bylo celkem rozdáno či rozesláno dohromady 150 dotazníků. Z celkového rozdaného počtu dotazníků se vrátilo 121 dotazníků, návratnost tedy činila 81 %. Z těchto navrácených dotazníků bylo správně vyplněno 108, nesprávně či částečně vyplněných dotazníků se vrátilo 13. K vyhodnocení výzkumného šetření bylo tedy nakonec pouţito 108 dotazníků, které se vrátily správně a zcela vyplněny. Respondenti byli oslovování z větší části osobně, některé dotazníky byly rozesílány za pomoci internetové sítě (e-mail, facebook).

4.6

Cíl a účel výzkumu

Cílem celého výzkumu bylo zjistit pohled mladé generace na masopustní obchůzky na Hlinecku a jejich povědomí o této tradici

4.5

Hypotézy

Hypotézy jsou zaloţeny na vlastním úsudku, který pramení z mých osobních zkušeností s danou tradicí a z neformálních rozhovorů s aktivními účastníky této tradice.

4.5.1 Hlavní hypotéza Myslím si, ţe zájem mladé generace o masopustní obchůzky je velký, pramení z rodinné tradice a tudíţ má předpoklad k vlastnímu pokračování.

32

4.5.2 Podhypotézy 1) Domnívám se, ţe více neţ tři čtvrtiny dotazovaných se aktivně či pasivně účastní masopustních obchůzek 2) Myslím si, ţe důvod, proč se někteří lidé nezúčastňují masopustní obchůzky je absence předávání a udrţování tradice ze strany rodiny 3) Lidé, kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou především ţeny a jsou motivovány rodinnou tradicí a podílejí se zejména na výrobě výzdoby masek 4) Myslím si, ţe příprava a výběr masek je z většiny rodinnou záleţitostí 5) Domnívám se, ţe se mladá generace vidí v masopustu prvek zábavy, coţ je jeden z hlavních důvodů, proč se tradice účastní 6) Myslím si, ţe předávání tradice v rámci rodiny bude i nadále pokračovat v příští generaci a případný zánik této tradice by byl obyvateli obce vnímán spíše negativně 7) Myslím si, ţe dotazovaní jsou adekvátně informováni o významu a váţnosti tradice

33

5

VYHODNOCENÍ VÝZKUMU

Výzkum bude vyhodnocen z celkového počtu správně a plně vyplněných dotazníků, kterých je 108. V této kapitole bude vyhodnoceno sedm podhypotéz, přičemţ ke kaţdé z nich budou přiřazeny příslušné otázky z dotazníku. Na závěr výzkumného šetření bude celý výzkum shrnut a to společně s vyhodnocením hlavní hypotéza. V závěru práce bude zhodnocen i cíl celé práce.

5.1

Identifikační údaje respondentů

5.1.1 Pohlaví a místo bydliště respondentů Z celkového počtu 108 respondentů, dotazník vyplnilo 62 muţů a 46 ţen. Následující tabulka konkretizuje mnoţství muţů a ţen v konkrétních obcích. Zároveň je v tabulce patrný celkový počet respondentů v obcích i celkově. Tabulka č. 1: Pohlaví a místo bydliště respondentů

Studnice

Vortová

Hamry

Hlinsko Blatno

absolutní četnost

relativní četnost

muži

20

16

12

14

62

57%

ženy

8

12

11

15

46

43%

28

23

29

108

100%

celkem 28 Zdroj: Vlastní výzkum

5.1.2 Věková struktura respondentů Věk byl jedním z určujících faktorů při vlastním výběru respondentů. Jak jiţ bylo výše zmíněno, věk respondentů se mohl pohybovat pouze v rozmezí od 15 do 26 let včetně počáteční a koncové hodnoty intervalu.

34

Graf č. 1: Věková struktura respondentů

Věková struktura respondentů 14 12

10

10 8

8

13

12

11

9

8

6

6

7

10 8

6

počet

4 2 0

zdroj: vlastní výzkum

5.2

Podhypotéza číslo 1

„Domnívám se, ţe více neţ tři čtvrtiny dotazovaných se aktivně či pasivně účastní masopustních obchůzek „ K této podhypotéze se vztahuje otázka z dotazníku číslo 1. Vyhodnocení otázky číslo 1 Otázka: Jakým způsobem se účastníte masopustních obchůzek ve Vaší obci? Z odpovědí respondentů vyšlo najevo, ţe aktivně se masopustů podílí 71 osob. Z čeho přímo jako jedna z masek průvodu se účastní 41 lidí (38%) a při přípravách pomáhá 30 lidí (28%). Pasivně, jako pozorovatelé celého dění se účastní 31 lidí (6%). Masopustu se ţádným způsobem nezúčastňuje pouze 6 (6%) ze 108 respondentů.

35

Tabulka č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách

absolutní četnost

relativní četnost

a) Účastním se aktivně, přímo jako jedna z masek průvodu

41

38%

b) Účastním se aktivně, pomáhám s přípravami na tuto událost

30

28%

c) Účastním se pasivně, jako pozorovatel celého dění d) Masopustu se žádným způsobem nezúčastňuji celkem

31 6 108

29% 6% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum

Graf č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách

Způsob účasti na masopustních obchůzkách 5%

38%

29%

28%

a) Účastním se aktivně, přímo jako jedna z masek průvodu b) Účastním se aktivně, pomáhám s přípravami na tuto událost c) Účastním se pasivně, jako pozorovatel celého dění d) Masopustu se žádným způsobem nezúčastňuji


Vyhodnocení podhypotézy číslo 1 Podhypotéza se bezpochyby potvrdila. Aktivně či pasivně se masopustu zúčastňuje dohromady 102 (94%) ze 108 dotazovaných, coţ je opravdu více neţ ¾ dotazovaných. Díky osobním zkušenostem pro mě není tento výsledek nijak překvapivý.

36

5.3


„Myslím si, ţe důvod, proč se někteří lidé nezúčastňují masopustní obchůzky je absence předávání a udrţování tradice ze strany.“ K této podhypotéze se vztahuje otázka z dotazníku číslo 2. Vyhodnocení otázky číslo 2 Otázka: Z jakého důvodu se masopustu vůbec nezúčastňujete? Na tuto otázku odpovídalo, jak uţ z výše uvedených údajů vyplývá, pouze 6 respondentů. Odpověď „Nebaví mě to“ vybrali 2 respondenti (33%), absence citové či rodinné vazby byla důvodem odpovědi 3 respondentů (50%) na tuto otázku. Poslední z respondentů (17%) vybral variantu „jiné“, kde vlastními slovy doplnil, ţe mu vadí opilí a agresivní lidé. Odpověď „Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době.“ nikdo nezvolil. Tabulka č. 3: Důvody neúčasti na masopustu

a) Nebaví mě to b) Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době c) Nemám k této tradici žádný vztah (nevedli mě k tomu rodiče) d) jiné celkem

absolutní četnost relativní četnost 2 33% 0

0%

3 1 6

50% 17% 100%


37

Graf č. 3: Důvody neúčasti na masopustu

Důvody neúčasti na masopustu a) Nebaví mě to 17% 33%

50%

b) Celá událost mi přijde jako přežitek v dnešní moderní době 0%

c) Nemám k této tradici žádný vztah (nevedli mě k tomu rodiče) d) jiné


Vyhodnocení podhypotézy číslo 2 Tato podhypotéza byla sice potvrzena, jelikoţ 50% z 6 dotazovaných zvolilo variantu c). Ale podle mého názoru nemá toto tvrzení příliš velkou výpovědní hodnotu, jelikoţ na tuto otázku odpovídalo tak málo lidí. Ovšem z hlediska toho, ţe i mým přáním je masopustní obchůzky nadále podporovat, je malé mnoţství odpovídajících na tento dotaz vlastně pozitivní.

5.4


„Lidé, kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou především ţeny a jsou motivovány rodinnou tradicí a podílejí se zejména na výrobě výzdoby masek.“ K této podhypotéze se vztahují otázky z dotazníku číslo 3 a 4. Vyhodnocení otázky číslo 3 Otázka: Jakým způsobem pomáháte při přípravách? Dle otázky číslo 1 se aktivně účastní masopustu ve smyslu pomáhání s přípravami na tuto událost celkem 30 respondentů. Z celkového počtu 30 respondentů (100%), bez 38

ohledu na jejich pohlaví odpovědělo, ţe se podílejí na přípravách na výzdobě masek odpovědělo 13 respondentů (43%). Na přípravě celé masky se podílí 10 respondentů (33%), při organizaci celého dění pomáhají 4 respondenti (13%). 3 respondenti (10%) uvedli, ţe pomáhají při přípravě občerstvení. Moţnost odpovědi e) nikdo nevyuţil. Z toho 21 ţen a 9 muţů. Tabulka č. 4: Způsob pomoci při přípravách

absolutní četnost 13 3 10 4 0 30

a) Výzdoba masek (růžičky) b) Příprava občerstvení c) Příprava celé masky d) Organizace e) Jinak celkem

relativní četnost 43% 10% 33% 13% 0% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 4: Způsob pomoci při přípravách

Způsob pomoci při přípravách 0%

a) Výzdoba masek (růžičky)

13%

b) Příprava občerstvení 44% c) Příprava celé masky 33% d) Organizace 10% e) Jinak


Z 21 ţen odpovědělo 10 respondentek (48%), ţe se na přípravách podílejí na výzdobě masek, 10 respondentek (48%) pomáhají při přípravě celé masky a 1 respondentka (4%) uvedla, ţe pomáhá při přípravě občerstvení. Z 9 muţů odpověděli 3 respondenti (33%), ţe se podílejí na přípravách při výzdobě masek, 4 respondenti (45%) uvedli, ţe pomáhají při organizaci masopustu, 2 respondenti (22%) uvedli, ţe pomáhají při přípravě občerstvení. 39

Vyhodnocení otázky číslo 4 Otázka: Co Vás k tomu motivuje? Otázka číslo 4 navazuje na otázku číslo 1 a 3 a zjišťuje konkrétní motivace respondentů, kteří aktivně pomáhají s přípravami na masopustní obchůzky.

Celkové mnoţství

respondentů je opět 30(100%). 15 respondentů (50%) uvedlo, ţe při přípravách pomáhají, protoţe chtějí pomoci kamarádům. Za motivaci k pomoci při přípravách povaţuje 8 respondentů (27%) rodinnou tradici, 7 respondentů (23%) bere pomoc při přípravách jako milou povinnost. Odpovědi z dotazníku d) a e) ţádný respondent nevyuţil. Z celkového mnoţství 30 respondentů odpovědělo 21 ţen a 9 muţů. Tabulka č. 5: Vlastní motivace k pomoci

a) Chci pomoci kamarádům b) Je to pro mě milou povinností c) Rodinná tradice d) Jednoduše mě to baví e) Jiné celkem



Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 5: Vlastní motivace k pomoci

Vlastní motivace k pomoci 0% 0%

27% 50% 23%

a) Chci pomoci kamarádům b) Je to pro mě milou povinností c) Rodinná tradice d) Jednoduše mě to baví e) Jiné


40

Z 21 ţen zvolilo 10 respondentek (48%) odpověď a) Chci pomoci kamarádům, 7 respondentek (33%) vybralo odpověď c) Rodinná tradice a 4 respondentky (19%) povaţují pomoc při přípravách za milou povinnost. Z 9 muţů 5 respondentů (56%) vybralo odpověď a) Chci pomoci kamarádům, 3 respondenti (33%) vnímají pomoc při přípravách jako milou povinnost a 1 respondent (11%) vybral odpověď c) Rodinná tradice Vyhodnocení podhypotézy číslo 3 Podhypotéza číslo 3 se potvrdila pouze z části, a to v případě, ţe lidé kteří pomáhají s přípravami masopustu, jsou převáţně ţeny. Z 30 respondentů, kteří aktivně pomáhají s přípravami na tuto událost, bylo 21 ţen. Zbývající části hypotézy se nepotvrdily, protoţe tyto ţeny nejsou z většiny motivovány rodinnou tradicí, ale spíše chtějí pomáhat v tomto směru svým kamarádům, a počet ţen, které se podílejí na výzdobě masek je totoţný s počtem ţen, které připravují celou masku.

5.5


„Myslím si, ţe příprava a výběr masek je z většiny rodinnou záleţitostí.“ K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 5, 6 a 7. Vyhodnocení otázky číslo 5 Otázka: Jakým způsobem jste se k chození „za masku“ dostal? Jak jiţ vyplývá z odpovědí v otázce č. 1, aktivní účast, přímo jako maska potvrdilo 41 respondentů (100%). 18 respondentů (44%) uvedlo, ţe k účinkování v masce byli vedeni od dětství svojí rodinnou. Dobrovolně se k „chození za masku“ přihlásilo 14 respondentů (34%). 9 respondentů (22%) byli k účasti poţádáni místními pořadateli. Variantu „Jiné“ nikdo nezvolil.

41

Tabulka č. 6: Cesta k účinkování v masce

a) vedli mě k tomu od mala rodiče b) Dobrovolně jsem se k tomu přihlásil c) Byl jsem osloven ostatními pořadateli d) Jiné celkem

absolutní četnost 18 14 9 0 41

relativní četnost 44% 34% 22% 0% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 6: Cesta k účinkování v masce

Cesta k účinkování v masce 0% a) vedli mě k tomu od mala rodiče

22% 44%

b) Dobrovolně jsem se k tomu přihlásil c) Byl jsem osloven ostatními pořadateli

34%

d) jiné


Vyhodnocení otázky číslo 6 Otázka: Má výběr této masky konkrétní důvod? Otázka číslo 6 zjišťovala mezi 41 respondenty (100%) konkrétní důvody k výběru masky. 17 respondentů (41%) říká, ţe maska, za kterou chodí je u nich v rodině tradicí. Pro 12 respondentů (29%) je důvodem výběru to, ţe se jim maska nejvíce líbí. 11-ti respondentům (27%) je jedno za jakou masku chodí. 1 respondent (2%) vybral moţnost odpovědi „Jiné“, kde uvedl, ţe maska, za kterou je převlečen „je jedna z nejméně náročných masek“. Bohuţel uţ neuvedl, zda náročností myslí přípravu masky, či činnost masky při obchůzce.

42

Tabulka č. 7: Konkrétní důvod výběru masky

absolutní četnost

relativní četnost

17

41%

12 11 1 41

29% 27% 2% 100%

a) Ano, tato maska je jakousi rodinnou tradicí (otec, děda,…) b) Ano, tato maska se mi líbí ze všech nejvíc c) Ne, je mi jedno za jakou masku chodím d) Jiné celkem Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 7: Konkrétní důvod výběru masky

Konkrétní důvod výběru masky 2%

27%

a) Ano, tato maska je jakousi rodinnou tradicí (otec, děda,..) 42%

29%

b) Ano, tato maska se mi líbí ze všech nejvíc c) Ne, je mi jedno za jakou masku chodím d) Jiné


Vyhodnocení otázky číslo 7 Otázka: Jakým způsobem masku připravujete? Na otázku číslo 7, zjišťující formu přípravy masek, odpovídalo opět 41 respondentů, jako v předešlých dvou otázkách. 25-ti respondentům (61%) s přípravami masky pomáhají rodinní příslušníci, 11 respondentů (27%)si masku připravují zcela sami, 1 ze všech nechává přípravy pouze na rodině (2%) a 4 respondenti zvolili variantu d) Jiné, kde víceméně všichni uvedli, ţe masku připravují dohromady s ostatními kamarády a pořadateli.

43

Tabulka č. 8: Způsob přípravy masky

absolutní četnost

relativní četnost

11

27%

25

61%

c) Přípravu nechávám pouze na rodině, protože bych nevěděl jak masku vyrobit

1

2%

d) Jiné celkem

4 41

10% 100%

a) Připravuji ji zcela sám, mám s tím již bohaté zkušenosti b) S přípravou mi pomáhají rodinní příslušníci

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 8: Způsob přípravy masky

Způsob přípravy masky 2%

a) Připravuji ji zcela sám, mám s tím již bohaté zkušenosti

10% 27%

b) S přípravou mi pomáhají rodinní příslušníci

61%

c) Přípravu nechávám pouze na rodině, protože bych nevěděl jak masku vyrobit d) Jiné


Vyhodnocení podhypotézy číslo 4 V odpovědích u všech třech otázek, které se k této podhypotéze vázaly, bylo vţdy moţno zvolit jednu, která se týkala rodiny a rodinné tradice. Ve všech třech otázkách bylo těchto odpovědí zvoleno vţdy nejvíce – tedy tato podhypotéza byla potvrzena.

5.6


„Domnívám se, ţe se mladá generace vidí v masopustu prvek zábavy, coţ je jeden z hlavních důvodů, proč se tradice účastní.“ K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 8 a 14. 44

Vyhodnocení otázky číslo 8. Otázka: Proč se masopustu zúčastňujete? Na tuto otázku odpovídalo 102 respondentů (100%), tedy ti, kteří se masopustních obchůzek jakýmkoli způsobem účastní. Bezmála polovina (49 respondentů = 48%) respondentů se masopustu účastní zejména proto, ţe je to baví a je to pro ně dobrá příleţitost sejít se s kamarády. O něco méně – 42 respondentů (41%) uvádí, ţe motivací pro účast je pro ně podpoření mnohaleté tradice. Menší problém nastal v tom smyslu, ţe pro zbylých 11 respondentů bylo obtíţné volit mezi zábavou a tradicí. Tito respondenti tedy zvolili moţnost „Jiné“ kde uvedli právě to, ţe účast z důvodu zábavy i udrţení tradice je pro ně rovnocenná. Ţádný respondent se nezúčastňuje z povinnosti. Tabulka č. 9: Důvod účasti na masopustu

absolutní četnost

relativní četnost

49 0

48% 0%

42 11 102

41% 11% 100%

a) Baví mě to, je to dobrá možnost jak se sejít s kamarády a užít si zábavu b) Z povinnosti c) Protože chci podpořit a udržet tuto mnohaletou tradici d) Jiné celkem Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 9: Důvod účasti na masopustu

Důvod účasti na masopustu a) Baví mě to, je to dobrá možnost jak se sejít s kamarády a užít si zábavu b) Z povinnosti

11%

48% c) Protože chci podpořit a udržet tuto mnohaletou tradici d) jiné

41%

0% Zdroj: Vlastní výzkum

45

Vyhodnocení otázky číslo 14. Otázka: Když se řekne „Vostatky“, s čím si to nejčastěji spojíte? Tato otázka je zaměřena na asociaci, která respondenty napadne, pokud se řekne „Vostatky“ coţ je zdejší lidový název pro celý den masopustních obchůzek. Nadpoloviční většina respondentů (59 = 58%) vidí za tímto slovem tradici, na kterou jsou hrdí a hodlají ji nadále udrţovat. 29 respondentů se přiklání k variantě, ţe pod tímto dnem se jim vybaví slova jako zábava, kamarádi či alkohol. Pro 6 respondentů znamenají „Vostatky“ dlouhé přípravy a náročný den. Zbylých 8 mělo stejný problém, který vznikl v předchozí otázce číslo 8, a to, ţe nedokázali rozhodnout mezi zábavou a tradicí – zvolili tedy odpověď „Jiné“. Odpověď, ţe masopustní obchůzky jsou „něco, co je přeţitkem a dále by nemělo pokračovat“ nevybral ţádný z respondentů. Tabulka č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta

a) zábava, alkohol, kamarádi b) dlouhé přípravy, náročný den c) tradice, na kterou jsem hrdý/á a hodlám ji dále udržovat d) něco, co je přežitkem a dále by nemělo pokračovat e) Jiné celkem

absolutní četnost 29 6

relativní četnost 28% 6%

59

58%

0 8 102

0% 8% 100%


46

Graf č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta

Obsahový význam masopustu pro respondenta a) zábava, alkohol, kamarádi

0%

b) dlouhé přípravy, náročný den

31%

63% 6%

c) tradice, na kterou jsem hrdý/á a hodlám ji dále udržovat d) něco , co je přežitkem a dále by nemělo pokračovat


Vyhodnocení podhypotézy číslo 5 Tato podhypotéza se nepotvrdila. Důvodem účastni na masopustu a význam tohoto dne pro většinu respondentů byla spíše tradice, neţ prvek zábavy. Dalo by se ale říct, ţe poměr těchto dvou voleb je docela vyrovnaný, coţ dokázalo i to, ţe část respondentů se mezi těmito dvěma moţnostmi nedokázalo rozhodnout a uvedlo tedy obojí. Podle mého názoru je potěšující, ţe mladí lidé jsou na masopustní obchůzky hrdí a vnímají ji jako tradici.

5.7


„Myslím si, ţe předávání tradice v rámci rodiny bude i nadále pokračovat v příští generaci a případný zánik této tradice by byl obyvateli obce vnímán spíše negativně.“ K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 12, 13, 15 a 16. Vyhodnocení otázky číslo 12 Otázka: Pokud budete mít potomky, budete je vést k masopustní tradici? Největší počet odpovídajících na otázku, zjišťující zda by respondenti hypoteticky vedli své děti k masopustní tradici, obdrţela odpověď „ano, určitě“ – zvolilo ji 47

48 respondentů (47%)

z celkových 102(100%). K volbě „ano“

se přiklonilo

31 respondentů (30%). Odpověď „moţná“ byla zvolena 17 krát (17%), odpověď „ne“ 3 krát (3%). 2 ze respondentů (2%) všech respondentů neví, zda by děti k tradici vedli a 1 respondent (1%) si je jist, ţe „určitě ne“. Tabulka č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici

absolutní četnost 48 31 17 3 1 2 102

a) ano, určitě b) ano c) možná d) ne e) určitě ne f) nevím celkem

relativní četnost 47% 30% 17% 3% 1% 2% 100%


Graf č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici

Vedení potomků k masopustní tradici 1%

3%

2% a) ano, určitě b) ano

17%

c) možná 47%

d) ne e) určitě ne

30%

f) nevím


Vyhodnocení otázky číslo 13 Otázka: Pokud byste v budoucnu měl/a syna/dceru, chtěl/a byste aby se účastnil/a průvodu jako maska? Tato otázka, stejně jako předešlá, nabízí respondentovi hypotézu toho, jak by své moţné potomky k masopustní tradici stavěl. Konkrétně je zde zjišťováno, zda by měl zájem 48

na tom, aby potomek vystupoval v průvodu jako jedna z masek. 43 respondentů (42%) zvolilo jednoznačnou odpověď „ano“. 29-ti respondentům (28%) by to bylo jedno, ale potomkovi mi by účast nabídli. 25 respondentů (25%) jsou si tím naprosto jistí a přáli by si, aby jejich potomek chodil ve stejné masce, jako je v jejich rodině zvykem. Tabulka č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska

a) Ano, určitě. Chtěl/a bych aby chodil za stejnou masku jako je u nás v rodině tradicí b) Ano c) Bylo by mi to jedno, ale určitě bych mu to nabídl/a d) Ne e) Určitě ne, nechci aby se něčeho takového zúčastňoval f) jiné celkem

absolutní četnost

relativní četnost

25 43

25% 42%

29 4

28% 4%

1 0 102

1% 0% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska

Možnost účasti potomků jako maska 4%

1%

0% 25%

a) Ano, určitě. Chtěl/a bych aby chodil za stejnou masku jako je u nás v rodině tradicí b) Ano

28% c) Bylo by mi to jedno, ale určitě bych mu to nabídl/a 42%

d) Ne

e) Určitě ne, nechci aby se něčeho takového zúčastňoval


49

Vyhodnocení otázky číslo 15 Otázka: Myslíte si, že tato tradice bude pokračovat v příštích letech? 57 respondentů, coţ je více neţ polovina (56%) zvolilo odpověď „ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem. Dalších 41(40%) vybralo variantu „myslím si, ţe ano“. 2 respondenti (2%) mají pocit, ţe tradice se nadále konat nebude, a myslí si, ţe zájem o ni klesá. Odpovědi „myslím si, ţe ne“(1%) a „nevím“ (1%) byly zvoleny pokaţdé jen jedním respondentem. Tabulka č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech

a) ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem b) myslím si, že ano c) myslím si, že ne d) ne, mám pocit, že zájem o tuto tradici klesá e) nevím f) jiné celkem

absolutní četnost 57 41 1 2 1 0 102

relativní četnost 56% 40% 1% 2% 1% 0% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech

Názor na konání tradice v příštích letech 1% 2%

1% 0%

a) ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem b) myslím si, že ano c) myslím si, že ne

40% 56%

d) ne, mám pocit, že zájem o tuto tradici klesá e) nevím f) jiné


50

Vyhodnocení otázky číslo 16 Otázka: Co by pro Vás znamenalo, kdyby se masopust ve Vaší obci přestal pořádat? V této otázce měli respondenti moţnost vyjádřit, co by pro ně znamenal hypotetický zánik celé tradice masopustních obchůzek. Pro 42 respondentů (41%) by to byla ztráta prestiţe obce, v které bydlí. Na druhém místě v počtu odpovědí se usadila varianta „Ztráta moţnosti originální zábavy“, tu volilo 37 respondentů (36%). 14 respondentů by zánik obchůzek povaţovalo za osobní ztrátu rodinné tradice. Odpověď „bylo by mi to jedno“ upřednostnilo 5 respondentů (5%), 4 respondenti (4%)nedokázali konkrétně na otázku odpovědět, zvolili tedy odpověď „nevím“. Tabulka č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice


a) Bylo by mi to jedno b) Ztráta prestiže naší obce c) Osobní ztráta rodinné tradice d) Ztráta možnosti originální zábavy e) nevím celkem


Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice

Osobní význam možného zániku tradice a) Bylo by mi to jedno

4% 5%

b) Ztráta prestiže naší obce 36% 41%

c) Osobní ztráta rodinné tradice d) Ztráta možnosti originální zábavy

14%

e) nevím


51

Vyhodnocení podhypotézy číslo 6 Podhypotéza číslo 6 se potvrdila ve všech směrech. To, ţe se bude tradice v rodině dále předávat i do příští generace potvrdily výsledky otázek 12, 13 a 15. Otázka číslo 12 se respondentů ptala, zda by potomky, které by v budoucnu měli, vedli k masopustní tradici – 79 respondentů (77%) ze 102 volilo pozitivní odpovědi ze všech moţných. V případě otázky číslo 13 pozitivní odpovědi vybrala absolutní většina respondentů, a to v počtu 97 (95%). Obdobě velké číslo, které vyjadřovalo volbu pozitivní odpovědi, následuje i u otázky číslo 15 – zde kladně odpovídalo 98 respondentů (96%). Myslím si, ţe uvedené výsledky mluví sami za sebe a není pochyb, ţe se mladá generace o předání tradice postará. Druhá část podhypotézy tvrdí, ţe moţný zánik tradice by byl obyvateli vnímán spíše negativně. Ke zjištění odpovědi na toto tvrzení byla určena otázka číslo 16. Za odpovědi vyjadřující negativní názor na zrušení tradice jsem povaţovala ty varianty, které obsahem hovořili o určité ztrátě (tedy varianty b, c a d ). Respondentů, kteří jednu z těchto variant volili bylo 93 (91%), z čehoţ vyplývá, ţe i druhá část podhypotézy byla s jistotou potvrzena.

5.8


„Myslím si, ţe dotazování jsou adekvátně informováni o významu a váţnosti tradice.“ K této podhypotéze se vztahovaly otázky z dotazníku číslo 9, 10 a 11. Vyhodnocení otázky číslo 9 Otázka: Znáte význam masopustu (z jakého důvodu se slaví)? Nejčastější volbou mezi 102 respondenty v otázce číslo 9 bylo varianta „myslím si, ţe ano“ (51 respondentů = 50%), následovala ji odpověď „ano, určitě“, kterou vybralo 41 respondentů (40%). Oprati tomu poslední 3 varianty byly vybírány zřídkakdy: „nevím“ bylo vybráno 7 krát (7%), „myslím si, ţe ne“ 2x 2% a pouze jeden respondent zvolil variantu „určitě ne“ (1%)

52

Tabulka č. 15: Znalost významu masopustu


a) ano, určitě b) myslím si, že ano c) nevím d) myslím se, že ne e) určitě ne celkem



Graf č. 15: Znalost významu masopustu

Znalost významu masopustu 2% 1% 7% a) ano, určitě 40%

b) myslím si, že ano c) nevím d) myslím se, že ne

50%

e) určitě ne


Vyhodnocení otázky číslo 10 Otázka: Znáte konkrétní význam masek v průvodu? Stejně tak jako u předchozí otázky nejsou ani u otázky číslo 10 výsledky příliš překvapivé. Znalost významu masek vítězí u absolutní většiny z celkového počtu 102 dotazovaných – 58 (57%) z nich zná význam všech masek v průvodu a 33 si myslí, ţe jej zná z části (32%). 5 respondentů (5%) zvolilo variantu „nevím“. 3 z dotazovaných (3%) si myslí, ţe význam masek nezná, stejný počet lidí odpovědělo, ţe konkrétní význam masek je nezajímá. (3%) 53

Tabulka č. 16: Znalost významu konkrétních masek

a) ano, znám význam všech masek b) Myslím si, že z části ano c) Nevím d) Myslím si, že ne e) Ne, konkrétní význam masek mě nezajímá celkem



Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 16: Znalost významu konkrétních masek

Znalost významu konkrétních masek 3% 3%

a) ano, znám význam všech masek

5%

b) Myslím si, že z části ano c) Nevím 32%

57%

d) Myslím si, že ne e) Ne, konkrétní význam masek mě nezajímá


Vyhodnocení otázky číslo 11 Otázka: Jsou podle vás masopustní obchůzky na Hlinecku součástí nehmotného dědictví UNESCO? Výsledky otázky číslo 11, která zjišťovala povědomí 102 respondentů o tom, zda masopustní obchůzky na Hlinecku jsou součástí nehmotného dědictví UNESCO, byly poměrně jednoznačné. Naprostá většina dotazovaných o této skutečnosti ví (96 respondentů = 94 %). Pouze 6 lidí odpovědělo negativně. 3 o tom neví (3%) a 3 si myslí, ţe tomu tak není (3%)

54

Tabulka č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO

absolutní četnost 96 3 3 102

a) ano b) nevím c) ne celkem

relativní četnost 94% 3% 3% 100%

Zdroj: Vlastní výzkum Graf č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO

Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO 3% 3%

a) ano b) nevím 94%

c) ne


Vyhodnocení podhypotézy číslo 7 Tato podhypotéza byla jednoznačně potvrzena. U všech třech otázek, které jsou k ní přiřazeny, byly kladné odpovědi naráţející

na

znalost okolností týkajících

se masopustních obchůzek voleny vţdy více neţ 89 % mnoţství.

5.9

Vyhodnocení hlavní hypotézy

Z hlavní hypotézy, která zní: „Myslím si, ţe zájem mladé generace o masopustní obchůzky je velký, pramení z rodinné tradice a tudíţ má předpoklad k vlastnímu pokračování.“ Bylo stanoveno sedm podhypotéz pomocí nichţ mělo dojít k potvrzení či vyvrácení hlavní hypotézy. Z hypotézy číslo1 vyplynulo, ţe více jak tři čtvrtiny oslovených respondentů ve věku 15 - 26let se aktivně či pasivně (přípravy, účast) účastní masopustních obchůzek. 55

Díky hypotéze číslo 2 bylo zjištěno, ţe 50 % dotazovaných, kteří se masopustu nijak nezúčastňují, se neúčastní z důvodu rodinné absence. Podhypotéza číslo 3 potvrdila, ţe většina lidí, kteří pomáhají s přípravami na masopust, jsou opravdu ţeny a nejčastější forma pomoci je výzdoba masek. Vyvráceno však bylo to, ţe lidé pomáhají z důvodu vazby na tradici (výsledkem bylo, ţe nejčastější důvod byla pomoc kamarádům). Pohdypotéza číslo 4, která byla zaměřena na respondenty, kteří se obchůzek zúčastňují přímo jako jedna z masek, se zaměřovala na to, do jaké míry je výběr a příprava masky a volba účasti fixována na rodinnou tradici. Podhypotéza byla zcela potvrzena, všechny tyto aspekty byly z většiny zaloţeny na rodinné tradici. Podhypotéza číslo 5 byla zcela vyvrácena, většina respondentů se masopustní obchůzky účastní z důvodu tradice, a zároveň si pojmem „Vostatky“ nepředstavují více zábavu neţ tradici. Z podhypotézy číslo 6 vyplynulo, ţe mladá generace má zájem na udrţení tradice masopustu a případný zánik by byl vnímán spíše negativně. Hypotéza číslo 7 se potvrdila, převáţná většina respondentů má široký pojem o významu a váţnosti masopustní tradice. Jak z výsledků všech podhypotéz vyplývá, byla hlavní hypotéza zcela potvrzena. Mladá generace má opravdový zájem o konání a budoucí pokračování masopustních obchůzek, potvrdilo se, ţe tento zájem vyplývá z velké části z rodinné tradice.

56

ZÁVĚR Cílem této práce, která se zabývá masopustními obchůzkami na Hlinecku, bylo popsat základní aspekty těchto obchůzek a zjistit zájem mladé generace z vybraných lokalit v okolí Hlinska o tuto tradici. V úvodu teoretické části práce byl rozebrán termín „masopust“ z obecného hlediska. Byla zde nastíněna významová stránka samotného slova, dále zde bylo masopustní období přesně časově vymezeno a téţ jsem stručně přiblíţila historické kořeny masopustních rejů, a to z globální stránky, ale i pouze v rámci území Čech. V této kapitole byl tedy čtenář uveden do širšího rámce následující problematiky. Druhá sekce teoretické části se jiţ věnovala masopustu na Hlinecku. Zpočátku byly popsané konkrétní lokality, kde se masopustní obchůzky konají. Zde byla charakterizována oblast celého Hlinecka a následně jednotlivé vybrané lokality, jejichţ popis byl zaměřen na geografické, demografické a historické hledisko. Následující podkapitoly byly jiţ věnovány pouze obchůzkám, coţ bylo započato popisem historického vývoje samotné tradice. Následně bylo přiblíţeno, jaké přípravy obchůzkám předcházejí a jakých způsobem je vše organizováno. Poté jsem přešla k popisu konkrétních masek, které se v masopustní obchůzce objevují. Konkretizovala jsem zde podrobně jejich vzhled, funkci, kterou plní a základní rozdělení typů masek. K popisu a fotodokumentaci byly jako vzor pouţity „maškary“ z Vortové. V ostatních obcích jsou drobné rozdíly ve zdobení masek velice nepatrné, proto bylo moţno zvolit zástupce. V závěru kapitoly byl čtenář seznámen s průběhem obchůzky a zevrubným popisem návštěvníka Hlineckého masopustu. Třetí kapitola byla věnována popisu různých typů propagací, které jsou ke zviditelnění obchůzek pouţívány, v čele se zařazením této tradice do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO. Další kapitoly byly věnovány výzkumné části mé práce. K výzkumu byla vyuţita kvantitativní metoda, při které bylo vyuţito dotazníku. Výzkumným souborem byla mládeţ ve věku od 15 do 26 let pocházející z lokalit, kde se obchůzky konají – Hamry, Studnice, Vortová a městská část Blatno. Se vzorkem tohoto souboru byl realizován

57

předvýzkum, který upozornil na vhodnost toho, ţe jisté otázky v dotazníku by měly být pozměněny. Druhý předvýzkum jiţ proběhl bez komplikací. Výzkumného šetření se zúčastnilo ve výsledku 108 respondentů, kterým byl předloţen dotazník obsahující 16 otázek. Otázky byly zaměřeny na konkrétní aspekty týkající se masopustních obchůzek a samotné účasti respondenta na nich. Na začátku výzkumného šetření byla stanovena hlavní hypotéza a na ní navazujících sedm podhypotéz. Potvrzení či vyvrácení hlavní hypotézy a podhypotéz bylo nápomocno k naplnění hlavního cíle. Z výsledků výzkumného šetření lze konstatovat, ţe hlavního cíle bylo dosaţeno - bylo zjištěn pohled mladé generace na masopustní obchůzky na Hlinecku i jejich povědomí o této tradici. Z výzkumného šetření vyplývá, ţe mladá generace má o masopustní obchůzky velký zájem a to ne jen proto, ţe skýtají mnoho zábavy, ale také proto, ţe mladí lidé jsou na tradici hrdí a vnímají ji jako určité rodinné dědictví. Při získávání dotazníků jsem se nesetkala s téměř ţádným problémem. Respondenti byli velice vstřícní a ochotní přispět vyplněním dotazníku k vytvoření mé práce. Z velké části tomu vděčím hlavně za to, ţe mnoho respondentů bylo mými přáteli, či známými, tudíţ jsem se nesetkala s ţádnými naschvály. Po organizační stránce věci mi také dost pomohli starostové obcí, kteří mi dali doporučení, koho ve vsi s dotazníkem navštívit, v případě osob, které osobně neznám. V kladném slova smyslu mě překvapil upřímný zájem mnoho respondentů o můj výzkum - byla jsem mnohokrát poţádána o zveřejnění výsledků i celé práce, coţ mě mile překvapilo. Výsledky celého výzkumu mě osobně příliš nepřekvapily, jelikoţ vím z vlastních zkušeností, ţe tradice je zde hluboce zakořeněna. Ale přesto jsem se rozhodla výzkum realizovat, protoţe mnoho obyvatel - starších ročníků - výše zmíněných obcí si myslí, ţe zájem o tradice všeobecně upadá a ţe mladá generace nemá tak silné citové vazby k folkloru a hrdost k tomu, aby tradici nadále udrţela. Proto jsem velice ráda, ţe jsem tato negativní tvrzení svým výzkumem vyvrátila. Na základě získaných a zpracovaných informací bych práci doporučila k přečtení nejen lidem, kteří se dosud s masopustními obchůzkami blíţe neseznámili, ale také obyvatelům lokalit konání obchůzek, aby se seznámili s výsledky šetření. 58

INFORMAČNÍ ZDROJE Tištěné zdroje ADÁMEK, K. V. Lid na Hlinecku. Praha: Archaeologická kommisse při české akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900, 355s. BUKAČOVÁ, I. a kol. Od masopustu k Velikonocům: křesťanské tradice a lidové jarní obyčeje na severním Plzeňsku. V Mariánské Týnici u Kralovic: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 2006, 79 s. ISBN 80-903-1657-3 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. HRNÍČKO, V. Slaměná masopustní maska. 1979. KŘIVANOVÁ, M. Hlinsko. Vyd. 1. Hlinsko: Město Hlinsko, 2009, 173 s. ISBN 97880-254-4593-8 KŘIVANOVÁ, M.; HÁJEK, M. Mikroregion Hlinecko II. Litomyšl: Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, 2006, 59 s. LANGHAMMEROVÁ, J. Čtvero ročních dob v lidové tradici. Praha: Petrklíč, 2007, 163 s. ISBN 80-722-9171-8 LANGHAMMEROVÁ, J. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 341 s. ISBN 80-710-6525-0. LENDEROVÁ, Z. Od masopustu do Velikonoc: Lidové tradice, zvyky a obyčeje. Hradec Králové: Muzeum východních Čech v Hradci Králové, 1998. MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. 3., nezměněné vyd. Editor Věra Pánková. Praha: Academia, 1971, 866 s. ISBN 80-710-6242-1. STA KOVÁ, J.; BARAN, L. Masky, démoni, šaškové: Masks, demons, clowns Masken,

monen, Narren. Pardubice: Theo, 1998, 121 s. ISBN 80-238-2707-3.

59

SURYNEK, A. Základy sociologického výzkumu. 1.vyd. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4. SVOBODA, V. Maškary na Hlinecku. Praha: Jan Svátek, 1929, č. 29, s. 165 -167. TOMEŠ, J. Masopustní tradice. 1. vyd. Brno: Blok, 1979, 191s. VAŠKOVÁ, J. MMG HLINSKO. Masopustní obchůzky na Hlinecku. Hlinsko, 2008

60

Internetové zdroje [1]

Města a obce online [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-04-02]. Hlinsko. Dostupné z WWW:

[2]

SOCHA, J. Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. 3.4.2006 [cit. 201204-03]. Stanovy dobrovolného svazku obcí. Dostupné z WWW:

[3]

Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. [říjen 2010] [cit. 2012-04-03]. Koncepce

rozvoje

mikroregionu

Hlinecko.

Dostupné

z

WWW:

[4]

Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. [2008] [cit. 2012-04-03]. Současnost. Dostupné z WWW:

[5]

Hlinecko: Mikroregion [online]. © 2003 [cit. 2012-04-06].Hlinecko: Obce a region. Dostupné z WWW:

[6]

VOJANCOVÁ, I. Soubor lidových staveb Vysočina [online]. © 2012 [cit. 201204-12]. Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku. Dostupné z WWW:

[7]

UNESCO [online]. © 1995-2012 [cit. 2012-04-14].Criteria and timetable of inscription on the Representative List of the Intangible Cultural Heritage of Humanity.

Dostupné

z

WWW:

61

[8]

Obec Studnice: Košínov a Zalíbené [online]. © 2012 [cit. 2012-04-20]. Studnický masopust slovem i v obrazech. Dostupné z WWW:

[9]

Vortová [online]. © 2012 [cit. 2012-04-20]. Masopustní obchůzka. Dostupné z WWW:

[10]

Hlinsko: Oficiální internetové stránky města Hlinska [online]. 2012 [cit. 201204-17]. Aktivní dovolená. Dostupné z WWW:

[11]

Staročeský masopust Hamry [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Přijetí do UNESCO. Dostupné z WWW:

[12]

Ministerstvo kultury [online]. © 2007 [cit. 2012-04-25]. Deklarace, Doporučení a jiné oficiální dokumenty UNESCO. Dostupné z WWW:

62

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Pohlaví a místo bydliště respondentů Tabulka č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách Tabulka č. 3: Důvody neúčasti na masopustu Tabulka č. 4: Způsob pomoci při přípravách Tabulka č. 5: Vlastní motivace k pomoci Tabulka č. 6: Cesta k účinkování v masce Tabulka č. 7: Konkrétní důvod výběru masky Tabulka č. 8: Způsob přípravy masky Tabulka č. 9: Důvod účasti na masopustu Tabulka č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta Tabulka č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici Tabulka č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska Tabulka č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech Tabulka č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice Tabulka č. 15: Znalost významu masopustu Tabulka č. 16: Znalost významu konkrétních masek Tabulka č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO

63

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věková struktura respondentů Graf č. 2: Způsob účasti na masopustních obchůzkách Graf č. 3: Důvody neúčasti na masopustu Graf č. 4: Způsob pomoci při přípravách Graf č. 5: Vlastní motivace k pomoci Graf č. 5: Cesta k účinkování v masce Graf č. 6: Konkrétní důvod výběru masky Graf č. 7: Způsob přípravy masky Graf č. 9: Důvod účasti na masopustu Graf č. 10: Obsahový význam masopustu pro respondenta Graf č. 11: Vedení potomků k masopustní tradici Graf č. 12: Moţnost účasti potomků jako maska Graf č. 13: Názor na konání tradice v příštích letech Graf č. 14: Osobní význam moţného zániku tradice Graf č. 15: Znalost významu masopustu Graf č. 16: Znalost významu konkrétních masek Graf č. 17: Povědomí o zápisu masopustních obchůzek do UNESCO

64

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Laufr se ţenou Obrázek č. 2: Turci Obrázek č. 3: Kobyla Obrázek č. 4: Rasové Obrázek č. 5: Ţidi Obrázek č. 6: Kominíci Zdroj: [9]

Obrázek č. 7: Slamění Zdroj: Středisko kulturních služeb Svitavy [online]. 2010 – 2012. [cit.: 2012-04-20]. Masopust ve Svitavách 12. února 2011. Dostupné z WWW:

65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Mapa mikroregionu Příloha B: Mapa s vyznačením konkrétních obcí Příloha C: Certifikát o zařazení masopustních obchůzek do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO Příloha D: Dotazník Příloha E: Originální znění kritérií UNESCO

Příloha A:

zdroj: [3]

Mapa mikroregionu

Příloha B: Mapa s vyznačením konkrétních obcí

zdroj: [10]

Příloha C: Certifikát o zařazení masopustních obchůzek do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO

Zdroj: [11]

Příloha D: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Iva Matajová. Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Chtěla bych Vás poţádat o vyplnění následujícího dotazníku na téma: Pohled mladé generace na masopustní obchůzky na Hlinecku. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou pouţity pouze ke studijním účelům, a to ke zpracování bakalářské práce. Děkuji za Váš čas.

Identifikační otázky: Pohlaví: muţ / ţena Věk:................ Obec:................

1) Jakým způsobem se účastníte masopustních obchůzek ve Vaší obci? a) Účastním se aktivně, přímo jako jedna z masek průvodu b) Účastním se aktivně, pomáhám s přípravami na tuto událost c) Účastním se pasivně, jako pozorovatel celého dění d) Masopustu se ţádným způsobem nezúčastňuji Pokud jste v otázce č.1 odpověděli moţností a) pokračujte ve vyplňování dotazníku otázkou č.5 Pokud jste v otázce č.1 odpověděli moţností b) vynechejte otázky č. 2,5,6,7 Pokud jste v otázce č.1 odpověděli moţností c) pokračujte ve vyplňování dotazníku otázkou č.8 Pokud jste v otázce č.1 odpověděli moţností d) pokračujte otázkou číslo 2, poté jiţ ve vyplňování dotazníku nepokračujte. 2) Z jakého důvodu se masopustu vůbec nezúčastňujete? a) Nebaví mě to b) Celá událost mi přijde jako přeţitek v dnešní moderní době c) Nemám k této tradici ţádný vztah (nevedli mě k tomu rodiče) d) Jiné: ..................................................................... 3) Jakým způsobem pomáháte při přípravách? a) výzdoba masek (růţičky) b) příprava občerstvení c) příprava celé masky d) organizace e) Jinak: .................................

4) Co Vás k tomu motivuje? a) Chci pomoci kamarádům b) Je to pro mě milou povinností c) Rodinná tradice d) Jednoduše mě to baví e) Jiné: ......................................................... 5) Jakým způsobem jste se k chození „za masku“ dostal? a) vedli mě k tomu od mala rodiče b) Dobrovolně jsem se k tomu přihlásil c) Byl jsem osloven ostatními pořadateli d) Jiné: ......................................................... 6) Má výběr této masky konkrétní důvod? a) Ano, tato maska je jakousi rodinnou tradicí (otec, děda,...) b) Ano, tato maska se mi líbí ze všech nejvíc c) Ne, je mi jedno za jakou masku chodím d) Jiné: ......................................................... 7) Jakým způsobem masku připravujete? a) Připravuji ji zcela sám, mám s tím jiţ bohaté zkušenosti b) S přípravou mi pomáhají rodinní příslušníci c) Přípravu nechávám pouze na rodině, protoţe bych nevěděl jak masku vyrobit d) Jiné: ................................................. 8) Proč se masopustu zúčastňujete? a) Baví mě to, je to dobrá moţnost jak se sejít s kamarády a uţít si zábavu b) Z povinnosti c) Protoţe chci podpořit a udrţet tuto mnohaletou tradici d) Jiné: ........................................................... 9) Znáte význam masopustu (z jakého důvodu se slaví)? a) ano, určitě b) myslím si, ţe ano c) nevím d) myslím se, ţe ne e) určitě ne 10) Znáte konkrétní význam masek v průvodu? a) ano, znám význam všech masek b) Myslím si, ţe z části ano c) Nevím d) Myslím si, ţe ne e) Ne, konkrétní význam masek mě nezajímá 11) Jsou podle vás masopustní obchůzky na Hlinecku součástí nehmotného dědictví UNESCO?

a) ano b) nevím c) ne 12) Pokud budete mít potomky, budete je vést k masopustní tradici? a) ano, určitě b) ano c) moţná d) ne e) určitě ne f) nevím 13) Pokud byste v budoucnu měl/a syna/dceru, chtěl/a byste aby se účastnil průvodu jako maska? a) Ano, určitě. Chtěl/a bych aby chodil za stejnou masku jako je u nás v rodině tradicí b) Ano c) Bylo by mi to jedno, ale určitě bych mu to nabídl/a d) Ne e) Určitě ne, nechci aby se něčeho takového zúčastňoval f) Jiné: .................................................................... 14) Kdyţ se řekne „Vostatky“, s čím si to nejčastěji spojíte ? a) zábava, alkohol, kamarádi b) dlouhé přípravy, náročný den c) tradice, na kterou jsem hrdý/á a hodlám ji dále udrţovat d) něco, co je přeţitkem a dále by nemělo pokračovat e) Jiné: ........................................... 15) Myslíte si, ţe tato tradice bude pokračovat v příštích letech? a) ano, určitě, o tuto tradici je zde velký zájem b) myslím si, ţe ano c) myslím si, ţe ne d) ne, mám pocit, ţe zájem o tuto tradici klesá e) nevím f) Jiné:............................................ 16) Co by pro Vás znamenalo, kdyby se masopust ve Vaší obci přestal pořádat? a) Bylo by mi to jedno b) Ztráta prestiţe naší obce c) Osobní ztráta rodinné tradice d) Ztráta moţnosti originální zábavy e) nevím

Příloha E: Originální znění kritérií UNESCO R.1

“The element constitutes intangible cultural heritage as defined in Article 2 of the Convention”.

R.2

“Inscription of the element will contribute to ensuring visibility and awareness of the significance of the intangible cultural heritage and to encouraging dialogue, thus reflecting cultural diversity worldwide and testifying to human creativity”.

R.3

“Safeguarding measures are elaborated that may protect and promote the element”.

R.4

„The element has been nominated following the widest possible participation of the community, group or, if applicable, individuals concerned and with their free, prior and informed consent“.

R.5

“The element is included in an inventory of the intangible cultural heritage present in the territory(ies) of the submitting State(s) Party(ies) as defined in Articles 11 and 12”.

zdroj: [7]

Masopustní obchůzky na Hlinecku

Recommend Documents