NEZISKOVÉ ORGANIZACE NA HLINECKU- CESTA MLADÉ KULTURY HLINECKA

Vysoká škola polytechnická Jihlava obor Finance a řízení

NEZISKOVÉ ORGANIZACE NA HLINECKUCESTA MLADÉ KULTURY HLINECKA

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Petra Půlpánová

Jihlava 2009

Anotace Cílem této bakalářské práce je přehled neziskových organizací v lokalitě Hlinecka, se zaměřením na občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka. Práce je rozdělena do dvou rovin, a to do praktické a teoretické části. Teoretická část seznamuje se základními pojmy, které využívá praktická část. Praktická část je založena na teoretickém výzkumu. Praktická část využívá vysvětlených pojmů v teoretické části na analýze činnosti občanského sdružení Cesty mladé kultury Hlinecka. V bakalářské práci se zjišťují možnosti provozování nízkoprahového centra v lokalitě Hlinecka, jaké jsou potřeby potencionálních uživatelů a jaká bude využitelnost nízkoprahového centra v Hlinsku.

Annotation The main goal of this baccalaureate work is a summary of non-profit organizations in Hlinsko region with focus in the civic association called “Pathway of young culture of Hlinsko region“. My work is divided into two sections - practical and theoretic. Theoretic part gives information on basic ideas, which are exploited in practical part. Practical part is established on my theoretic research. Explained ideas from theoretical part are used in the practical part, especialy in the analyses of civic association “Pathway of young culture of Hlinsko region“ activities. In my baccalauréate work I investigated possibilities of running of low-door step centre in Hlinsko region. Furthermore I tried to find out the special needs of potencial clients and how much people would make use of this charity institution in Hlinsko region.

Klíčová slova: nezisková organizace, občanské sdružení, nízkoprahové centrum, veřejné finance, veřejný sektor, dobrovolnost

Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing.Věře Nečadové. Za odborné vedení, trpělivost a pozornost, kterou mě věnovala. Vřelé díky patří Mgr. Lucii Břízové a místostarostovi města Hlinska panu Ing. Pavlu Šotolovi, za cenné rady a nápady.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě

…………………………………

Obsah Úvod..................................................................................................................................7 1 Teoretická část .........................................................................................................8 1.1 Vymezení pojmů ...............................................................................................8 1.1.1 Vymezení pojmu „nezisková organizace“ ..................................................8 1.1.2 Vymezení pojmu „Občanské sdružení“ ......................................................9 1.1.3 Vymezení pojmu „Veřejný sektor“.............................................................9 1.1.4 Vymezení pojmu „nízkoprahové centrum“...............................................11 1.1.5 Vymezení pojmu „veřejné finance“ ..........................................................13 1.1.6 Vymezení pojmu „dobrovolnost“ .............................................................15 1.2 Vymezení a vysvětlení typů neziskových organizací na území ČR ...............16 1.3 Historie a současnost svobody sdružování v ČR ............................................19 1.4 Zákon o neziskových organizacích .................................................................21 1.4.1 Registrace a vznik sdružení.......................................................................21 1.4.2 Zánik sdružení...........................................................................................24 1.5 Marketing ........................................................................................................25 1.5.1 Fundraising................................................................................................25 1.5.2 Public relations..........................................................................................27 1.6 Finance ............................................................................................................28 2 Praktická část .........................................................................................................29 2.1 Informace o neziskových organizacích na Hlinecku ......................................29 2.1.1 Poskytovatel sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb. O sociálních službách.....................................................................................................29 2.1.2 Organizace poskytující volnočasové aktivity............................................32 2.2 Občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka (CMKH) ..........................34 2.2.1 Vznik občanského sdružení CMKH..........................................................34 2.2.2 Představení občanského sdružení CMKH.................................................35 2.2.3 Cíle občanského sdružení CMKH.............................................................36 2.2.4 Aktivity občanského sdružení CMKH ......................................................37 2.2.5 Moje působení v občanském sdružení CMKH .........................................37 2.2.6 Financování aktivit občanského sdružení CMKH ....................................45 2.3 Nízkoprahové centrum Hlinsko ......................................................................45 2.3.1 Nastínění situace .......................................................................................46 2.3.2 Dotazníkový výzkum ................................................................................47 Závěr. ..............................................................................................................................56 Seznam obrázků ..............................................................................................................58 Seznam tabulek ...............................................................................................................59 Seznam grafů...................................................................................................................60 Seznam zkratek ...............................................................................................................61 Seznam zkratek ...............................................................................................................61 Seznam použité literatury................................................................................................62 Přílohy .............................................................................................................................63

Úvod Téma své bakalářské práce „Neziskové organizace na Hlinecku-občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka ” jsem si vybrala proto, že mám blízko k této problematice. Mohu se pochlubit svým členstvím v občanském sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka od roku 2006. Podílím se na všech aktivitách, které o.s. pořádá a mám přístup k informacím, k tomuto tématu. Pomoci obohatit a rozvíjet alternativní kulturu v Hlinsku, byl jeden z důvodu mého vstupu do občanského sdružení. V o.s. vykonávám funkci kontrolora.

Cílem bakalářské práce je přehled neziskových organizací v lokalitě Hlinecka se zaměřením na občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka.

Občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka podporuje nekomerční volnočasové aktivity na Hlinecku. Sdružuje a motivuje cílovou skupinu mladistvých se společným zájmem o kulturně sportovní akce. Občanské sdružení neprovozuje žádnou ze sociálních služeb, které jsou uvedeny v zákoně 108/2006 Sb. O sociálních službách. Jedním z dlouhodobých cílů je podpora vybudování víceúčelového objektu, kde by se mladiství mohli scházet a vykonávat svoje aktivity. Město Hlinsko do budoucna uvažuje o vybudování takového objektu. V návaznosti na výše uvedené hledisko, budu v bakalářské práci zjišťovat možnosti provozování nízkoprahového centra v lokalitě Hlinecka, jaké jsou potřeby potencionálních uživatelů a jaká bude využitelnost nízkoprahového centra v Hlinsku.

V teoretické části se nejprve zaměřím na důležité základními pojmy neziskového sektoru. Tyto pojmy jsou následně využity v praktické části. V praktické části jsem se především věnovala dvěma tématům, která jsou dle mého názoru určitým způsobem spjata, a to neziskové organizace a nízkoprahové centrum.

7

Oba termíny také nejdříve teoreticky vymezuji. V případě neziskových organizací jsem se zaměřila na jejich přehled a vymezení, podle toho na jaké činnosti jsou zaměřeny.

Společným zájmem těchto organizací je vytvoření víceúčelového zařízení, které by mělo sloužit cílové skupině osob mladistvích. Pokusila jsem se nastínit aktuální situaci a zmapovat možnost vytvoření takového víceúčelového objektu. V bakalářské práci vycházím především z dat nashromážděných terénním výzkumem a z vlastních zkušeností.

1

Teoretická část

1.1

Vymezení pojmů

1.1.1

Vymezení pojmu „nezisková organizace“

Nezisková organizace působící ve veřejném neziskovém sektoru

Zabezpečuje převážně výkon veřejné správy. Podílí se na úrovni státu, regionu či obce. Posláním je výkon veřejné správy. Např.: organizační složky státu, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, charitativní organizace Nezisková organizace působící v soukromém sektoru

Představuje schopnost společenství lidí, kteří se sdružují do různých typu neziskových soukromých organizací. Podílí se na veřejné politice v rámci občanské společnosti. Stojí mimo dosah veřejné správy, aby se občané více zapojili do řízení. Faktor, který opodstatňuje jejich existenci je svoboda sdružování. Např.: Soukromé školy1 Mezi tento typ neziskových organizací patří i občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka.

1

Rektořík, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru-Základy ekonomiky, teorie a řízení, str. 23

8

1.1.2

Vymezení pojmu „Občanské sdružení“

Občanské sdružení je nejstarší a nejrozšířenější právní formou nevládní neziskové organizace v polistopadovém režimu v Česku. Činnost občanských sdružení je upravena zákonem o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Účelem sdružení může být buď sdílení společných zájmů (sportovní kluby, myslivecká sdružení apod.-někdy též nazývány jako vzájemně prospěšná sdružení) nebo nějaká obecně prospěšná činnost (poskytování sociálních služeb, vzdělávací a informační aktivity apod.). K 19. září 2008 bylo v Česku registrováno 72 693 občanských sdružení.2

1.1.3

Vymezení pojmu „Veřejný sektor“

Neziskový sektor názorně zařazený do schématu členění národního hospodářství podle principu financování

Obrázek 1 Členění národního hospodářství podle principu financování

Zdroj: Strecková, Y., Malý, I a kol.: Veřejná ekonomie pro školu i praxi, Computer Press, Praha 1998

2

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ob%C4%8Dansk%C3%A9_sdru%C5%BEen%C3%AD&oldid =3621391

9

Ziskový (tržní) sektor

Je ta část národního hospodářství, která je financována z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z prodeje statků, které buď produkují, nebo distribuují, a to za tržní cenu, která se na trhu vytváří na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílovou funkcí ziskového sektoru a tudíž i organizací, které v jeho rámci fungují (podnikají) je zisk. Neziskový (netržní) sektor

Je ta část národního hospodářství, ve které subjekty v ní fungující a produkující statky získávají prostředky pro svoji činnost cestou tak zvaných přerozdělovacích procesů, jejichž principy jsou podrobně popsány a zkoumány prostřednictvím veřejných financí. Cílovou funkci neziskového sektoru není zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení užitku, který má zpravidla podobu veřejné služby. V této skutečnosti spočívá základní ekonomické specifikum neziskových organizací, které s sebou nese řadu předností, ale i řadu problémů. Neziskový veřejný sektor Je ta část neziskového sektoru, která je financována z veřejných financí, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Cílová funkce je dosahována poskytováním veřejné služby. Neziskový soukromý sektor neboli také třetí sektor Je ta část národního hospodářství, jejíž cílovou funkcí není zisk, ale přímý užitek. Je financována ze soukromých financí (ale příspěvek z veřejných financí se nevylučuje), tedy financí soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly vložit své soukromé finance do konkrétní, předem vymezené produkce nebo distribuce statků, aniž by očekávaly, že jim tento vklad přinese finančně vyjádřený zisk. Působí mimo státní správu.

10

Sektor domácností Má v rámci národního hospodářství významnou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu. Z pohledu teorie a praxe ekonomiky a řízení neziskových organizací má tento sektor význam pro formování občanské společnosti, jejíž kvalit a je určující zpětně pro kvalitu těchto organizací.3

1.1.4

Vymezení pojmu „nízkoprahové centrum“

Pojem nízkoprahové centrum je v mé práci často používaný. Zařazuji ho mezi klíčová slova, která jsou potřebná k vysvětlení. V praktické části se budu věnovat podrobnému výzkumu možnosti provozování nízkoprahového centra v lokalitě Hlinecka, jaké jsou potřeby potencionálních uživatelů a jaká bude využitelnost nízkoprahového centra v Hlinsku.

Nízkoprahové kluby, odborně nízkoprahová zařízení pro děti a mládež , jsou určeny dětem a mládeži, které tráví svůj volný čas touláním na ulici, v partě či jinak neorganizovaně. Navštěvovat jej mohou všichni-od jedničkářů z gymnázia přes skejťáky, vyznavače alternativního způsobu života až po "průšviháře" ze zvláštní školy. Jsou v podstatě volnočasovou alternativou k různým zájmovým útvarům kroužkům a jiným organizovaným aktivitám, navíc ale poskytují poradenství a sociální servis. Přístup do nízkoprahových klubů není omezen financemi, zájmem ani časem příchodu či odchodu, návštěvníci mají svobodu volby, a to jak při pohybu v prostoru klubu, tak v chování i ve volbě vykonávaných činností. Nízkoprahové kluby mladým nabízejí mnoho programů a vybavení: poslech muziky (každý si může donést svoji) a promítání filmů na přání, stolní fotbal, stolní tenis, kulečník, air hockey, lezeckou stěnu či půjčovnu sportovního vybavení na ven, zkušebnu s hudebními nástroji pro mladé začínající kapely, výtvarnou dílnu s hrnčířským kruhem apod. 3

Rektořík, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru-Základy ekonomiky, teorie a řízení, str. 13-14

11

Zásadní význam klubů je však v jejich poradenské a preventivní činnosti-umožňují dětem a mládeži si popovídat, nebo se svěřit se svými problémy, které mohou za pomoci pracovníků vyřešit. Vytvářejí pro děti chráněný prostor, v němž dospívající najde svoje místo, což je přesně to, co v mnohdy nebezpečných velkoměstech a na anonymních sídlištích chybí. Mládež je během pobytu v klubech zároveň chráněna a současně pod "dozorem" zkušených a pro tento účel školených pracovníků. V každém klubu rovněž platí přesná pravidla, která mimo jiné zakazují užívání alkoholických nápojů, drog, násilí či šikanu.4 Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách rozlišuje nizkoprahová centra do dvou skupin. Nízkoprahová denní centra

Ty poskytují ambulantní, popřípadě terénní služby pro osoby bez přístřeší. Poskytují pomoc při osobní hygieně nebo podmínky pro ni, poskytnutí stravy nebo zajištění stravy. Pomáhají při uplatňování práv nebo při obstarávání osobních záležitostí. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

Poskytují ambulantní popřípadě terénní služby dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími vlivy. Na takovém principu by mělo fungovat nízkoprahové centrum v Hlinsku, s rozdílem zaměření se na jinou věkovou skupinu. Cílem služby je zlepšit kvalitu jejich života předcházením nebo snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících se způsobem jejich života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Služba může být osobám poskytována anonymně. Pomáhají dětem a mládeži při výchovně, vzdělávací a aktivizační činnosti.

4

http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=183

12

Zprostředkovávají kontakt se společenským prostředím. Zabezpečí sociálně terapeutickou činnost. Poskytují pomoc při uplatňování práv nebo při obstarávání osobních záležitostí.5

1.1.5

Vymezení pojmu „veřejné finance“

Vymezení pojmu veřejné finance je z hlediska mé bakalářské práce důležitým termínem. Veřejné finance se zabývají ekonomicko-peněžními vztahy mezi subjekty, kde na jedné straně stojí vždy stát a na druhé straně v daném případě nezisková organizace. Pojem veřejné finance má dvojí základní význam. Jednak jím rozumíme praktickou činnost veřejné správy a také jím označujeme teoretickou (vědeckou disciplínu). Všeobecný pohled na veřejné finance

Termínem „veřejné finance“ označujeme specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi a pod.). Ještě začátkem 20. století byly užívány spíše pojmy „státní finance“ a municipální (nebo místní) finance“. Přesun pozornosti od státních a municipálních k veřejným financím souvisí s přesunem kompetencí z „beder“ státní správy a jejích orgánů na místní správu (samosprávu). Vzhledem k tomu, že obě složky jsou označovány společným pojmem „veřejná správa“, lze i finanční vztahy a operace, jejichž důležitými subjekty tyto složky jsou, označit pojem „ veřejné finance“. Obsahem těchto specifických finančních vztahů a operací je: ● veřejné zabezpečení veřejných statků (tj. jejich produkce a poskytování), ● profinancování různých transferů (zejména sociálního rázu),

5

Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách

13

● stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování) prostřednictvím dotací, pokut či daní. Aby výše uvedené činnosti mohly byt profinancovány, vzniká fiskální systém (veřejná rozpočtová soustava). Jeho hlavním účelem je vytvořit dostatečný objem veřejných příjmů v rámci různých veřejných rozpočtů (ať už státního, regionálních nebo místních rozpočtů) k profinancování tzv. veřejných výdajů. Vědecká disciplína veřejných financí

Veřejné finance patří do oblasti finančních věd, neboť vycházejí z finanční teorie. Zároveň se ale opírají o jiné ekonomické disciplíny, např. o teorii veřejné ekonomie. Obrázek 2 Postavení veřejných financí v systému ekonomických věd

Zdroj: Hamerníková, B., Maaytová, A. a kol.: Veřejné finance. Praha: ASPI, 2007. 364 s. Veřejné finance, tak jako každá disciplína, která má ambici být nejen pedagogickou, ale i vědeckou disciplínu, musí splňovat následující atributy vědy: mít vlastní předmět zkoumání, svoje funkce, svoje pojmy a metodologii výstavby teoretického systému.

14

Předmětem zkoumání teorie veřejných financí je mechanizmus fungování veřejných financí. Veřejné finance jsou tím podsystémem finančních věd, který se zabývá analýzou mechanismu získávání veřejných prostředků, způsoby jejich alokace a redistribuce a s tím související finanční analýzou toků v soustavě veřejných rozpočtů. Výstupem této analýzy je zkoumání rozpočtové bilance, analýza veřejného dluhu a dopadů finančního hospodaření státu na ekonomiku. Veřejné finance jako vědní disciplína uplatňují své vlastní pojmy. Patří mezi ně např.: „veřejné příjmy“, „veřejné rozpočty“, „veřejné výdaje“. Základní pojmy veřejných financí „reflektují“ problémy, které se vztahují k předmětu zkoumání veřejných financí jako vědní disciplíny.6

1.1.6

Vymezení pojmu „dobrovolnost“

V občanském sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka pracuje tým dobrovolníků, který se bez nároku na jakýkoliv honorář ve svém volném čase společnými silami snaží realizovat různé akce pro obyvatele Hlinska a okolí. Proto zařazuji termín „dobrovolnost“ mezi klíčová slova, která jsou potřebná k hlubšímu vysvětlení. Dobrovolník je člověk, který vykonává činnost ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. Častým typem dobrovolnictví je zapojení se do činnosti neziskové organizace, ale mnozí lidé také slouží méně formálně, ať už jednotlivě, nebo jako součást skupiny. Důvody k dobrovolnictví bývají většinou morální. Patří mezi ně potřeba pomáhat druhým, měnit svět k lepšímu. O dobrovolnictví mluvíme v případě, když člověk věnuje něco dobrovolně jiným (může jít o peníze, věci, čas, úsilí…) a nežádá za to žádnou finanční náhradu.7

6 7

Hamerníková, B., Maaytová, A.a kol.:Veřejné finance, str.11-21 http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dobrovoln%C3%ADk&oldid=3773515

15

1.2

Vymezení a vysvětlení typů neziskových organizací na území ČR

Neziskové organizace jsou charakterizovány jako organizace, které nevytvářejí zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele; zisk sice mohou vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět k rozvoji organizace a plnění jejích cílů. K základním typům nestátních neziskových organizací patří: -občanská sdružení, -nadace a nadační fondy, -obecně prospěšné společnosti, -církevní právnické osoby.

Co všechno neziskové organizace dělají? Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé chtějí soukromě angažovat a nahradit tak neexistující nebo nedostatečně fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zalesňují naše hory, organizují zájmové aktivity pro děti v jejich volném čase, pořádají osvětové přednášky zaměřené proti rasismu, budují cyklistické stezky, pomáhají jako asistenční služba handicapovaným dětem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v případě živelných katastrof u nás i v zahraničí apod.

Oblasti působení neziskových organizací: Kultura, ochrana památek, umění, výzkum a vzdělávání, zdravotní péče a sociální služby, ochrana životního prostředí, ekologická výchova, ochrana lidských práv, rovné příležitosti, komunitní rozvoj, práce s dětmi a mládeží, rekreace, sport, tělovýchova, ostatní (např. podpora neziskového sektoru, jeho PR, informační služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví).8

8

http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/co-to-je-neziskovy-sektor/

16

Tabulka 1 Přehled základních nestátních neziskových organizací

Legislativa

Znaky

Občanské

Obecně prospěšná

Nadace a nadační

Církevní právnické

sdružení

společnost

fondy

osoby

Zákon č.83/1990

Zákon č.248/1995 Sb. O

Zákon č.227/1997 Sb. o

Zákon č.3/2002 Sb. o

Sb. O sdružování

obecně prospěšných

nadacích a nadačních

církvích a náboženských

občanů

společnostech

společnostech

společnostech

Občané mají právo

Je PO. Poskytuje veřejnosti

Je PO. Účelové sdružení

Svoboda myšlení,svědomí a

se svobodně

obecně prospěšné služby za

zřízené za účelem dosahování

náboženského vyznání je

sdružovat. Členy

předem stanovených a pro

obecně prospěšného cíle,

zaručena. Každý má právo

sdružení mohou být

všechny uživatele stejných

kterým se rozumí rozvoj

svobodně projevovat své

FO a PO.

podmínek.

duchovních hodnot, ochrana

náboženství nebo víru buď

Sdružení vzniká za

lidských práv nebo jiných

sám nebo společně s jinými,

účelem realizace

humanitárních hodnot, ochrana

soukromě nebo veřejně,

společného zájmu.

přírodního prostředí,

bohoslužbu, vyučováním,

kulturních památek a tradic a

náboženskými úkony nebo

rozvoj vědy.

zachováním obřadu. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru a nebo být bez náboženského vyznání. Nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve náboženské společnosti ani vystoupení z ní.

Registrace

Ministerstvo vnitra

Krajský soud (podle sídla

Krajský soud (podle sídla

Návrh podávají Ministerstvu

ČR na základě dvou

společnosti) v rejstříku

nadace) v rejstříku nadací a

kultury nejméně tři FO, které

stejnopisů stanov a

o.p.s. po předložení návrhu

nadačních fondů po předložení

dosáhly věku 18 let, mají

návrhu na registraci.

na zápis s těmito přílohami:

návrhů na zápis s těmito

způsobilost k právním

*zakládací smlouva,

přílohami: *nadační nebo

úkonům a jsou občany ČR

*čestné prohlášení členů

zřizovací listina(smlouva nebo

nebo cizinci s trvalým

správní rady, dozorčí rady,

závěť), *čestná prohlášení

pobytem.

*výpisy z trestního rejstříku

členů správní rady, dozorčí

členů správní rady, dozorčí

rady nebo revizora, * výpis

rady, *ověřené podpisové

z rejstříku trestů členů správní

vzory osob oprávněných

rady, dozorčí rady, revizora, *

jednat jménem společnosti,

ověřené podpisové vzory osob

*doklad o splnění

oprávněných jednat jménem

podmínek pro výkon

nadace, * doklad o oprávnění

činnosti, *doklad o

k umístění sídla. Příloha

oprávnění k umístění sídla,

týkající se nadace: *doklad o

*prohlášení správce vkladu

složení vkladu zřizovatelů do

zakladatelů, je-li vklad

nadačního jmění. Příloha

vkládán.

týkající se nadačního fondu: *prohlášení správce vkladu o složení vkladu zřizovatelů.

Zakládací dokument

Stanovy musí

Zakládací listina musí

Nadační nebo zřizovací

Zakládací listina musí

obsahovat údaje:

obsahovat údaje:

smlouva, nebo listina (závěť)

obsahovat údaje: *název,

*název sdružení,

*zakladatele, *název a sídlo

musí obsahovat údaje: *název

*poslání, *sídlo, *označení

*sídlo, *cíl činnosti,

společnosti, *druh a

a sídlo nadace, *identifikaci

orgánu církve a náboženské

*orgány sdružení ,

*podmínky poskytovaných

zřizovatelů nadace, *vymezení

společnosti, *osobní údaje

17

Organizační

jejich volba a

služeb, *doba, na kterou se

účelu, *identifikace členů

členů, *organizační struktura

fungování,

zakládá, *identifikace členů

správní, dozorčí rady nebo

církve a náboženské

*podmínky vzniku

správní a dozorčí rady (je-li

revizora, *určení správce

společnosti, *způsob

členství, *práva a

zřízena), *způsob jednání

majetku do vzniku nadace,

ustavování a odvolávání

povinnosti členů,

správní rady, *majetkový

*podmínky poskytování

duchovních, *způsob

*zásady

vklad zakladatelů (je-li

nadačních příspěvků.

schvalování změn základního

hospodaření.

vkládán), *způsob

Příloha týkající se nadace:

dokumentu, *začlenění

zveřejnění výroční zprávy.

*nadační jmění, *pravidlo

církve a náboženské

omezení na správce nadace.

společnosti do struktur

Příloha týkající se nadačního

církve, *zásady hospodaření,

fondu: *majetkový vklad,

*práva a povinnosti osob

*pravidlo omezení režijních

hlásících se k církvi a

nákladů.

náboženské společnosti.

Stanovy

Statut

Statut

Statut, stanovy nebo řád

Podle stanov.

Správní rada, dozorčí rada

Správní rada, dozorčí rada

Statutární orgán, farář

Nejvyšším orgánem

nebo revizor a ředitel.

nebo revizor a ředitel.

katolické farnosti.

*dobrovolným

*uplynutím doby, na kterou

*sloučením na jinou nadaci

*žádost o zrušení

rozpuštěním nebo

byla založena, *dosažením

nebo nadační fond,

registrované církve a

sloučením s jiným

účelu, pro který byla

*dosažením účelu, pro který

náboženské společnosti,

sdružením

založena, *rozhodnutím

byla zřízena, *rozhodnutím

*zrušením konkurzu,

*pravomocným

správní rady o zrušení,

soudu o zrušení, *likvidace

*likvidací, *vyvíjí-li

rozhodnutím MV

*sloučením, splynutím

nadace a nadačního fondu

registrovaná církev a

ČR o rozpuštění

nebo rozdělením,

likvidátorem

náboženská společnost nebo

dokument Orgány

je valná hromada, mezi valnými hromadami řídí chod organizace výbor (rada, předsednictvo), obvykle v čele s předsedou.

Zánik

*rozhodnutím soudu o

svaz církví a náboženských

zrušení, *prohlášením

společností činnost v rozporu

konkurzu

Minimální vklad

Není povinnost

Není povinnost vkladu

vkladu

s právním řádem Nadace: minimální výše

Není povinnost vkladu

nadačního jmění je 500 000 Kč Nadační fond: minimální výše není stanovena, ale vklad musí být složen

Účetnictví

(Podvojné)

(Podvojné) účetnictví



účetnictví

Zdroj: autor bakalářské práce Petra Půlpánová

18

1.3

Historie a současnost svobody sdružování v ČR

Historie svobody sdružování byla na území České republiky vždy bohatá. Tento fakt byl dán nejen tradičně silným sociálním cítěním obyvatel, ale i specifickou rolí, kterou různé občanské spolky hrály v dobách národnostního i politického útlaku.

Absolutistické a totalitní režimy vždy svobodu sdružování tvrdě potíraly. Vzrůstající občanská iniciativa většinou předznamenávala liberalizaci nebo i změnu politického systému a měla na ní většinou i podstatnou zásluhu.

Obdobím bohatým na spolkovou činnost bylo v české historii 19. století. V době národního obrození vznikla řada vlasteneckých spolků na podporu umění, kultury, vědy a vzdělávání, z nichž některé přetrvaly do dnešní doby. Například Sokol, Hlávkova nadace, spolek Mánes. Charitativní a spolková činnost byla upravena říšským zákonem v roce 1867. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 se otevřel prostor pro svobodnou činnost nejrůznějších dobrovolných soukromých iniciativ v oblasti sociální a zdravotní péče, kultury, vzdělávání, péče o děti a mládež, charitativní spolky a pod.

V období, které následovalo po roce 1948, kdy byla tradice dobrovolné spolkové činnosti obrozující se v letech 1945-1948 cílevědomě a násilně přerušena, zredukována a zcela podřízena stranickému (KSČ) vedení. Neziskové soukromé organizace, které poskytovaly veřejně prospěšné služby byly nahrazeny zcela státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Organizace, které se věnovaly vzájemně prospěšné činnosti (kultura, tělovýchova, mládež, hobby, odbory se staly dobrovolnými společenskými organizacemi direktivně integrovanými do střechové státní (stranické) Národní fronty (obdoba s protektorátním Národním souručenstvím není náhodná), nad kterou vykonávaly dozor místně, regionálně a resortně příslušné výbory komunistické strany.

19

Aby stranická kontrola byla zajištěna totálně, byl zaveden úzus, že předseda (výjimečně místopředseda) každé společenské organizace musel být členem komunistické strany. Tak byly stranické výbory na všech úrovních detailně informovány o tom, co se v organizacích děje, zda se jednotliví členové a výbory neodchylují od směru daného (vytýčeného) tehdejším úředním výborem komunistické strany.

I v těchto nepříznivých podmínkách ojediněle vznikala seskupení ve formě petičních občanských iniciativ, nezařazených pod společenské organizace a Národní frontu, a proto režimem pronásledovaných. Tato občanská seskupení se zaměřovala na prosazování občanských svobod, dodržování lidských práv, podporu pronásledovaných rodin, vydávání časopisů, pěstování alternativní kultury a také ochranu životního prostředí. Takovéto aktivity občanů se zintenzivnily koncem 80. let a vyvrcholily v roce 1989. Po „sametové revoluci“ následovalo zřizování různých nadací a nezávislých spolků a s tím spojené oživení občanských svobod a práv a hromadné zapojování občanů do těchto aktivit. Výsledky občanských iniciativ a s tím spojených aktivit zákonodárné a výkonné moci státu (legislativní úpravy, vytvoření prostoru pro činnost soukromých neziskových organizací a pod.).

Současnost svobody sdružování v ČR je poznamenána především adaptací celé společnosti na tržní podmínky, ve kterých vše co není ziskové je ztrátové, a neziskové organizace si proto v těchto podmínkách musí tvrdě prosazovat své místo, svůj prostor, svoje opodstatnění.9

9

Rektořík, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru-Základy ekonomiky, teorie a řízení, str.32-34

20

1.4

Zákon o neziskových organizacích

1.4.1

Registrace a vznik sdružení

Založení o.s.upravuje zákon o sdružování občanů č.83/1990 Sb. v platném znění. V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k založení občanského sdružení, je vytvoření přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří občanů, z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov. Přípravný výbor podává návrh na registraci Ministerstvu vnitra ČR, na odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, U obecního domu 3, 112 20 Praha 1. Předepsaný formulář pro tento účel neexistuje, je užitečné zkontaktovat některé již existující občanské sdružení a požádat je o ukázku jeho stanov. Při přípravě stanov je vhodné využít služby právníka. Písemný návrh na registraci lze podat poštou nebo osobně v podatelně Ministerstva vnitra.

Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let (dále jen „přípravný výbor“). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, data narození a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněn oprávněným jednat jejich jménem. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny: a) název sdružení, b) sídlo, c) cíl jeho činnosti, d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou jednat svým jménem, f) zásady hospodaření.

21

Název sdružení se musí výrazně lišit od názvu právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území České republiky, od názvu mezinárodní organizace, jejího orgánu nebo její instituce a od názvu Evropské unie a jejího orgánu. Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra České republiky (dále jen „ministerstvo“). Nemá-li návrh výše uvedené náležitosti, ministerstvo na to přípravný výbor bezodkladně, nejpozději do 5 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že dokud tyto vklady nebudou odstraněny, řízení o registraci nebude zahájeno. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh, který nemá vady. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru. Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 10 dnů od zahájení řízení registraci v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. O registraci se nevydává rozhodnutí ve správním řízení. Vznik sdružení, jeho název, adresu sídla a jejich změny oznámí ministerstvo do 7 dnů po registraci Českému statistickému úřadu, který vede evidenci sdružení. Změnu stanov oznámí sdružení písemně ministerstvu do 15 dnů od jejího schválení a připojí ve dvojím vyhotovení text změny. Jestliže změna stanov není v souladu s ustanoveními, nebo jsou-li uvedené údaje neúplné nebo nepřesné, anebo jsou-li důvody k odmítnutí registrace, ministerstvo na to sdružení bezodkladně upozorní. Sdružení je povinno tyto závady odstranit do 60 dnů ode dne doručení tohoto upozornění a ve lhůtě dalších 10 dnů o tom ministerstvo vyrozumět. Neučiní-li tak, ministerstvo sdružení rozpustí; proti rozhodnutí ministerstva je možné podat opravný prostředek u Nejvyššího soudu České republiky.

22

Možné důvody zamítnutí registrace I když jsou formality pro registraci splněny, ministerstvo může registraci zamítnout z následujících důvodů:

■ ze stanov vyplývá, že se nejedná o občanské sdružení, nýbrž o politickou stranu, vydělečnou společnost, profesní komoru, náboženský spolek nebo církev, ■ stanovy obsahují diskriminující opatření proti členům anebo jsou namířeny proti nečlenům, ■ jedná se o nedovolené sdružení (§ 4, Zákon číslo 83/1990 Sb.)–(sdružení zaměřená na omezování lidských práv, sledující dosahování svých cílů protizákonnými a proti ústavními prostředky, sdružení ozbrojená nebo sdružení, která kritizují ozbrojené složky).

Další kroky související se založením občanského sdružení Po provedení registrace by měl přípravný výbor svolat ustavující členskou schůzi, na které by měla proběhnout volba předsednictva podle stanov. Až do jejich vytvoření jedná jménem sdružení přípravný výbor, pokud stanovy neurčují něco jiného. Na ustavující členské schůzi by mělo být konstatováno, kdo je v souladu se stanovami zakládajícím členem, popřípadě může přijmout další členy a teprve poté by mělo dojít k volbě orgánů sdružení. O takové zakládající členské schůzi je potřeba vést pečlivý zápis obsahující podepsanou prezenční listinu.

23

1.4.2

Zánik sdružení

-dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, -pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění.

Pokud stanovy sdružení neurčují způsob dobrovolného rozpuštění nebo sloučení s jiným sdružením, rozhoduje o něm jeho nejvyšší orgán. Tento orgán oznámí zánik sdružení do 15-ti dnů příslušnému ministerstvu. Zjistí-li ministerstvo, že sdružení vyvíjí činnost, která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím a nebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích a náboženských společnostech, neprodleně je na to upozorní a vyzve je, aby od takové činnosti upustilo. Jestli-že sdružení v této činnosti pokračuje, ministerstvo je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu České republiky. Při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání, v některých případech provede majetkové vypořádání likvidátor určený ministerstvem. Zánik sdružení oznámí ministerstvo Českému statistickému úřadu do 7 dnů ode dne, kdy se o něm dozvědělo.10

10

Zákon č.83/1990 Sb. O sdružování občanů

24

1.5

Marketing

„Marketing je hledání a uspokojování potřeb způsobem, který přináší pozitivní hodnoty pro obě zúčastněné strany.“ Philip Kotler

Marketing je bezesporu stěžejní metodou řízení v procesu výroby a distribuce. Má však významné postavení i v nevýrobní sféře, v neziskovém sektoru.11

Potřebuje nezisková organizace marketing? Řízení neziskových organizací funguje na stejném principu jako v podnikatelské sféře. Rozdíl je však v jejich strategii a cílech. Řekněme, že řízení neziskových organizací funguje na stejných principech jako řízení firem v podnikatelské sféře. Strategické plánování, řízení, management, marketing, public relations, akční plánování, to všechno jsou nástroje, které se dají využít všude.

1.5.1

Fundraising

Existují ale jistá specifika a rozdíly, které platí pro neziskové organizace. Ten největší rozdíl je v celkové strategii organizace, v cílech, které chce daná organizace dosáhnout. To asi nejvíce odráží poslání, které by měla každá organizace mít. Od toho se pak odvíjí další fungování celé organizace. V neziskovém sektoru jde více o veřejnou prospěšnost, v byznysu zase více o vytváření zisku. Někdy se neziskový sektor dává do protikladu s byznysem. Nejde o rozpor. Spíše by mělo jít o synergii, kdy jeden sektor podporuje ten druhý a společně mohou přispět k lepšímu fungování celé společnosti. Pro rozvoj organizace musí neziskové organizace zvládnout jak marketing, tak fundraising. 11


25

Marketing směrem ke svým zákazníkům-klientům, kteří konzumují jejich výrobky nebo služby. Fundraising pak v komunikaci s investory-dárci a sponzory.12 Fundraising je systematická činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Člověk, který se zabývá fundraisingem, se označuje jako fundraiser. Bývá kmenovým zaměstnancem organizace nebo externistou.13

Fundraiser

Je člověk, který se zabývá fundraisingem, tedy činností, jejímž výsledkem je získání zpravidla finančních prostředků na obecně prospěšnou činnost většinou neziskové organizace. Fundraiser však může pracovat i pro obce, rozpočtové či příspěvkové organizace, jednotlivce, či obchodní společnosti, které plní nějaký obecně prospěšný účel. Fundraiser může být buď kmenovým zaměstnancem organizace nebo externistou.

Interní fundraiser je specialista, jehož hlavní činností je shánění zdrojů. Často bývá tato činnost delegována na vedoucí pracovníky organizace (ředitel, předseda správní rady), případně projektové manažery.

Externím fundraiserem rozumíme smluvně zavázanou fyzickou nebo právnickou osobu, která zajišťuje pro klienta finance (případně i věcná plnění) na základě specifikací potřeb organizace. Taková osoba není zaměstnancem organizace, ale podílí se na její činnosti, podobně jako ostatní externě zadávané profese-účetní, mzdová účetní, správce webu, správce sítě, právník, reklamní nebo P.R. agentura, atd.14

12

http://www.drogy.net/portal/pro-odborniky/managemenet-nno/potrebuje-neziskova-organizacemarketing_2007_08_09.html 13

14

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fundraising&oldid=3375177 http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fundraiser&oldid=1470511

26

Ve fundraisingu mají neziskové a příspěvkové organizace k dispozici paletu metod, které mohou využít při získávání finančních prostředků na svůj provoz a projekty. Jde nejčastěji o pořádání veřejných sbírek, benefičních akcí a aukcí, pořádání kampaní, oslovení individuálních a firemních dárců prostřednictvím direct mailu, telefonu nebo předloženého projektu na osobní schůzce. Dále sem patří psaní žádostí o dotace a granty, ale také odkazy ze závěti. Fundraising je v zásadě souhrn činností, které se pohybují někde mezi marketingem a public relations. Proto při realizaci fundraisingu je třeba dodržovat zásady, které platí v obou jmenovaných procesech.15

1.5.2

Public relations

Public relations (často uváděné pod zkratkou PR [čteno pí ár], toto označení pochází z angličtiny a volně jej lze přeložit jako „vztahy s veřejností“). Public relations jsou techniky a nástroje, pomocí kterých instituce nebo firma buduje a udržuje vztahy se svým okolím a s veřejností. Nahlíží na její postoje a snaží se je ovlivňovat. Jedná se o dlouhodobou cílevědomou činnost, která by měla mimo jiné zajišťovat poskytování informací veřejnosti a zároveň získávání zpětné vazby a dalších informací od veřejnosti. Důležitým aspektem PR je obousměrnost komunikace, kterou zajišťují (například na rozdíl od reklamy). PR jsou důležitou složkou sociální komunikace. V chápání PR se veřejnost dělí na vnitřní a vnější. Vnitřní veřejností se rozumí zejména zaměstnanci organizace. Vnější veřejností se rozumí nejen zákazníci, ale také dodavatelé, investoři, komunita, potažmo celá společnost. Public relations vznikají teoreticky se vznikem lidské společnosti. Ve větším měřítku až po druhé světové válce v USA v reakci na hlad veřejnosti po informacích, zejména z oblasti politiky, a také v reakci na rozvoj médií.16 15

http://www.drogy.net/portal/pro-odborniky/management-nno/potrebuje-neziskova-organizace-

marketing_2007_08_09.html 16

http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Public_relations&oldid=3767539

27

1.6

Finance

Každá nezisková organizace může (a měla by) vytvářet zisk. Ten ale není rozdělován mezi vlastníky, správce nebo zakladatele, tak jak je tomu v byznysu, ale je reinvestován zpět do rozvoje organizace a plnění jejího poslání.17

Po založení neziskové organizace, bývá zpočátku jediným zdrojem „jen“ lidské nadšení a dobrovolná práce. Velmi brzy však každá organizace zjistí, že pokud chce pracovat dobře a profesionálně, nezbývá než svou činnost zabezpečit i finančně. Začne se tedy poohlížet po nějaké státní dotaci, nadačním grantu, či movitějším podnikateli ve svém městě. Většinou se podaří nějaké peníze pro začátek získat, ale dál? Získávání prostředků, fundraising, se proto stává běžnou součástí práce každé neziskové organizace.

Zdroje financování Zdroje financování neziskových organizací lze dělit na čtyři hlavní skupiny: členské příspěvky, příspěvky státního a územního rozpočtu, fondu a nadací (granty), dary od občanů a firem, tržby z vlastní činnosti.

Je dobré si uvědomit, že každému z těchto zdrojů odpovídá jiná skupina plátců a tedy i jiná veřejnost. Organizace se bude chovat jinak k vlastním členům, od nichž vybírá příspěvky a jinak dárcům (sponzorům), od nichž dostává dary a nebo k zákazníkům od nichž dostává tržby. Úsilím organizace je pochopitelně být se všemi těmito skupinami zadobře, komunikovat s nimi a jednat dostatečně účinně, aby potřebné prostředky na svou činnost skutečně získala.18

17

http://www.drogy.net/portal/pro-odborniky/management-nno/potrebuje-neziskova-organizace-

marketing_2007_08_09.html 18


28

2

Praktická část

2.1

Informace o neziskových organizacích na Hlinecku

V regionu Hlinecka působí dobrovolnické organizace, které se zabývají obecně prospěšnou činností. Rozdělím je podle toho, na jaké činnosti jsou zaměřeny.

2.1.1

Poskytovatel sociálních služeb dle zákona 108/2006 Sb. O sociálních službách

Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a akviziční činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence.19

Na Hlinecku působí tyto organizace, které poskytují sociální služby:

Regionální komunitní tým Fokus Vysočina

Je dobrovolné sdružení občanů, kteří mají zájem na integraci osob s duševním onemocněním nebo jiným handicapem do společnosti. Členy sdružení jsou jak samotní duševně nemocní a jejich příbuzní, tak i profesionální pracovníci poskytující sociální služby této skupině lidí. Cílovou skupinou jsou lidé, kteří potřebují duševní podporu a pomoc v různých oblastech běžného života a osoby s duševním onemocněním.

19

Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách

29

Regionální komunitní tým poskytuje: ›› sociální rehabilitaci, ›› služby následné péče, ›› sociálně akviziční služby pro seniory, ›› odborné sociální poradenství, ›› sociální akviziční služby pro seniory, ›› terénní práce.

Fokus Vysočina provozuje v regionu Hlinecka Dobrovolnické centrum. Jeho posláním je vyhledávání vhodných osob, které by mohly vykonávat dobrovolnou činnost, popřípadě zapojit dobrovolníky v různých organizacích. Za zajímavé považuji, že od pondělí do pátku se služby poskytují za úhradu. Cíli dobrovolnického centra jsou: Informovat veřejnost o možnostech dobrovolnictví. Pomoc zařízením, kteří mají zájem o dobrovolníky. Vyhledávání a systematická podpora dobrovolníku.

Domov seniorů Drachtinka

Cílovou skupinou jsou senioři. Tyto osoby dosáhly věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu, mají sníženou soběstačnost, tedy zejména důchodového věku. Mohou to být osoby, nacházející se v nepříznivé sociální situaci, kterou nejsou schopny překonat ve svém přirozeném prostředí ani za pomoci jiných typů sociálních služeb nebo rodiny. Jejich situace vyžaduje pravidelnou pomoc. Klientem domova seniorů může být osoba, které byl přiznán příspěvek na péči. Kapacitně je domov seniorů vybaven 87 jednolůžkovými a dvoulůžkovými pokoji s vlastním sociálním zařízením. Domov seniorů Drachtinka poskytuje ubytování a stravu. Pomáhá seniorům při osobní hygieně, zvládnutí běžných úkonů a pečovat o vlastní osobu. Zprostředkovává kontakt se společenským prostředím, se sociálně terapeutickými a aktivačními činnostmi. Dále

30

domov seniorů Drachtinka pomáhá seniorům při uplatňování svých práv a při obstarávání osobních záležitostí. Domov seniorů Drachtinka zajišťuje ošetřovatelskou, zdravotní a rehabilitační péči. Dále zajišťuje podmínky pro využití volného času. Uživatelům zajišťuje i úschovu cenných věcí a finančních prostředků.

Dům s pečovatelskou službou

Cílovou skupinou jsou osoby s chronickým onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi nebo senioři. Jsou to osoby jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Dům s pečovatelskou službou nabízí bydlení, donášku, dovážku oběda a podávání jídla, úklid domácností, mytí oken, praní a žehlení prádla, přípravu léků, doprovod dle přání klienta (zdravotní středisko, úřad), koupel v domácnosti nebo ve středisku osobní hygieny, pedikúru. Poskytované služby jsou vykonávány terénně i ambulantně a to ve vymezeném čase od pondělí do pátku od 7.00 do 15.30 hodin. Terénní služba je poskytována i v jednotlivých bytech s pečovatelskou službou a to na adresách Adámkova ulice 677, Erbenova 1631 v Hlinsku.

Farní charita Hlinsko

Cílovou skupinou jsou osoby s chronickým onemocněním, osoby s kombinovaným postižením, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a senioři. Jsou to osoby jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Farní charita nabízí svým uživatelům zdravotní a ošetřovatelskou péči, domácí hospicovou péči, sociální poradenství. Pomáhá klientům s údržbou chodu domácnosti. Zprostředkovává kontakt se společenským prostředím. Služby jsou poskytovány terénně po dobu celého týdne včetně sobot a neděl.

31

Azylový dům pro těhotné ženy v tísni o.p.s. DLAŇ ŽIVOTU

Cílovou skupinou jsou těhotné dívky a ženy v tísni. Azylový dům poskytuje zázemí a pomoc těhotným ženám v tísni, kdy je ohrožen život jejich dítěte. Ženám, které porodily dítě a nepohodly se s partnerem, rodinou nebo se ocitly v nezvladatelné sociální či finanční situaci. Dívky s nedostatečnou informovaností jak vychovávat dítěte. Cílem Azylového domu je, aby tyto ženy dokázaly nelézt samy sebe ve svém mateřství a plně se osamostatnily. Aby přijaly odpovědnost za život svůj i život dítěte a znovu se začlenily do normálního způsobu života.

2.1.2

Organizace poskytující volnočasové aktivity

Sdružení organizují své aktivity zejména na Hlinecku, tím podporují kulturně sportovní rozvoj tohoto regionu. Namísto od ostatních regionů, kde si organizace konkurují, je velkým přínosem pro kulturu na Hlinecku spolupráce organizací mezi sebou. Do organizací poskytující volnočasové aktivity je zařazeno i občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka (CMKH).

Centrum volného času Jana XXIII.

Centrum volného času na sídlišti v Hlinsku působí již tři roky a to ve zrekonstruovaném výměníku tepla na hlineckém sídlišti mezi ulicemi Jiráskova a ČSA. Jsou zde vytvořeny podmínky pro volnočasové aktivity a zájmové činnosti zejména neorganizovaným skupinám či jednotlivcům z řad dětí a mládeže. Jsou zde poskytovány možnosti pro jejich seberealizaci Cílovou skupinou je mládež, maminky s dětmi, senioři, široká veřejnost. Provozní doba v Centru Jana XXIII. Út, St, Čt-od 13.00 hodin aktivity pro mládež St-od 9.00 hodin pro matky s dětmi Pá-od 8.30 bohoslužby pro seniory Ne- od 10.00 hodin bohoslužby

32

Mimo svůj pevný harmonogram aktivit centrum Jana XXIII. připravuje a pořádá pravidelně mimořádné akce. Za zmínku stojí Talk-show „Vývrtka“, promítání cestopisných pořadů, hudební koncerty, výtvarné umění, cvičení paměti pod odborným vedením certifikované školitelky, pravidelná setkání a přednášky obohacující duchovní život.

Hlinečánek-mateřské centrum

Cílovou skupinou jsou maminky na mateřské dovolené se svými dětmi, vítáni jsou i otcové. Nezisková organizace od svého vzniku r. 2005 sídlí v MŠ Lidického. Mateřské centrum Hlinečánek nabízí hry pro děti, vzdělávací programy pro rodiče, cvičení pro děti i maminky, předporodní kurzy, besedy, přednášky, společné akce. Po zaplacení členského příspěvku, mohou maminky i se svými dětmi Hlinečánek navštěvovat každé úterý a čtvrtek.

o.s. Úl

Cílovou skupinou jsou děti a mládež, obyvatelé venkova, uživatelé drog, osoby v sociální nouzi, etnické menšiny, rizikové skupiny dětí a mládeže. Nezisková organizace Úl vykonává činnost v oblastech ekologie, kultury, umění a v mezinárodních aktivitách. Zabývá se ochranou práv a obhajobou zájmů. Organizuje sportovní aktivity, rekreace.

Svaz tělesné postižených – dospělí

Cílovou skupinou jsou občané s tělesným postižením bez ohledu na rozsah postižení. Dále to jsou rodinní příslušníci členů a členové dalších organizací, zabývajících se problematikou zdravotně postižených.

33

Svaz těmto osobám nabízí zájmovou činnost ve vlastní klubovně, zájezdy, besedy a také spolupráci s Městem Hlinsko a dalšími organizacemi sdružující občany se zdravotním postižením. Návštěva v klubovně MŠ Lidického je možný každý čtvrtek od 13 hodin.

Svaz tělesně postižených dětí Hlinecka

Cílovou skupinou jsou tělesně postižené děti. Dále rodiče a rodinní příslušníci postižených dětí. Cílem svazu je cílené působení na postižené děti po stránce výchovné, vzdělávací a morální. Pořádané aktivity dětem udělají radost a pomohou je začlenit do života dětí zdravých. Svaz cílové skupině nabízí celoroční aktivity jak v klubovně, tak i v přírodě. Jsou jimi například: soutěže, karnevaly, malování, výroba ručních výrobků z různých materiálů, vánoční besídka.

Klub seniorů

Cílovou skupinou jsou senioři. Sdružují se za účelem cíleného trávení času a organizují kulturní a společenské akce pro seniory. 20

2.2

Občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka (CMKH)

2.2.1

Vznik občanského sdružení CMKH

Tři fyzické osoby starší osmnácti let – Michal Hrouzek, Michal Paleček a Lucie Břízová tvořili přípravný výbor, který se podílel na zrodu sdružení. Přípravný výbor podal návrh na registraci u Ministerstva vnitra v Praze v roce 2005.

20

Interní materiály Městského Úřadu Hlinsko

34

Jako příloha k návrhu na registraci byly přiloženy dva stejnopisy navržených stanov. Přípravný výbor si musel zvolit zmocněnce. Osobu, které budou doručovány písemnosti, tou se stal Michal Hrouzek. Ministerstvo vnitra neshledalo ve stanovách občanského sdružení rozpor se zákonem a bylo následně do 10 dnů zaregistrováno. Dále bylo třeba získat identifikační číslo (IČO). Sdružení podalo žádost u Českého statistického úřadu, zde musela být přiložena ověřenou kopii stanov. Po provedení registrace přípravný výbor svolal ustavující členskou schůzi, kde podle stanov proběhla volba předsednictva a volba členů. V období pěti měsíců se zakládající členi sdružení pravidelně scházeli na členských schůzích, přijímali další členy sdružení, diskutovali, plánovali chod sdružení, prováděli zápisy ze schůzí. Následně proběhla volba orgánu sdružení.

Zvolené funkce členů občanského sdružení CMKH Předseda, místopředseda, tajemník, účetní, pokladník, kontrolor, public relations (PR), webdesigner

Již po několika uspořádaných akcích Cesta mladé kultury Hlinecka získává příznivce a publikum na svoji stranu. To dokazuje i přiložení pomocné ruky při přípravách aktivit od externích dobrovolníků. O.s. působí na Hlinecku čtvrtým rokem. Při pořádání svých aktivit spolupracuje s některými organizacemi. Jsou jimi například o.s. Úl, regionální komunitní tým Fokus Vysočina, Sdružení přátel dobré hudby.

2.2.2

Představení občanského sdružení CMKH

Účelem sdružení je podpora kulturní a sportovní nekomerční scény na Hlinecku, které je podle názoru občanského sdružení nedostatek. Hlavní myšlenkou Cesty mladé kultury Hlinecka je snaha o sdružování a motivování mladých lidí se společným zájmem o divadlo, hudbu, film či též o nekomerční sporty, a podpora realizace jejich aktivit.

35

Organizaci tvoří tým dobrovolníků, kteří se bez nároku na jakýkoliv honorář ve svém volném čase společnými silami snaží realizovat různé akce k podpoře a pak rozšíření nabídky využití volného času pro všechny obyvatele Hlinska a okolí.

2.2.3

Cíle občanského sdružení CMKH

Tabulka 2 Přehled cílů o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka Podporovat a obohacovat všeobecný kulturní rozvoj města Hlinska a okolí. Sdružovat a motivovat mladé lidi se společným zájmem o divadlo, hudbu, film, nebo i o zatím nepodporované sporty a podporovat je v realizaci jejich aktivit. Propagovat protidrogovou prevenci mezi mladými lidmi za pomoci intenzivního kulturního programu. V zájmu rozvoje kultury a kulturně-sportovního programu města Hlinska a jeho okolí pořádat či spolupořádat hudební, divadelní, filmové, sportovní nebo přednáškové kulturní akce a tím vyplňovat volný čas obyvatel. Postupně vytvořit takové podmínky, aby se každá věková skupina obyvatel cítila kulturně i sportovně uspokojena. V budoucnu se snažit vybudovat víceúčelový objekt, kde by se tito lidé mohli scházet, společně vykonávat svoje aktivity, vzdělávat se a rozšiřovat svoje obzory (poznávat jiná odvětví kultury a sportu). Spolupracovat s jinými fyzickými a právnickými osobami podobného zaměření. Získávání finančních prostředků nejen ze sponzorských a fondových zdrojů, ale i pořádáním ziskových (výdělečných) akcí za účelem financovat ostatní neziskové aktivity sdružení, které nelze z finančních důvodů zatím realizovat.

Zdroj: interní materiály o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka

36

2.2.4

Aktivity občanského sdružení CMKH

O.s. je řazeno mezi skupinu organizací, které podporují a pořádají volnočasové aktivity pro cílovou skupinu osob mladistvých. Hlinecko představuje místo působení o.s., kde je vykonávána její veškerá činnost. Aktivit, které o.s. pořádá se může účastnit každý, bez rozdílu na jeho sociální situaci. Prioritou o.s. je pořádání akcí bez výběru vstupného. V současné době tvoří tým 10 aktivních dobrovolníků, kteří se podílí na pořádání veškerých aktivit sdružení. Přínosem a pomocí při pořádání volnočasových aktivit, jsou dobrovolní externí pracovníci.

Volnočasové aktivity pořádané o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka: -turnaje ve stolním fotbale, -Oživlé sídliště, -Jeden svět, -výstavy místních umělců, -hudební festival podporovaný oddělením Ministerstva dopravy-BESIP, -série různých koncertních akcí, -divadelní představení, -workshopy podporující alternativní i nekomerční odvětví -30 dní pro neziskový sektor.

2.2.5

Moje působení v občanském sdružení CMKH

V roce 2006 jsem byla oslovena předsedou občanského sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka Michalem Hrouzkem, zda bych neměla zájem se podílet na aktivitách, které o.s. pořádá a stát se členkou dobrovolnického o.s. Velice ráda jsem nabídku přijala. Na členské schůzi, kam jsem byla pozvána, se o mém přijetí do o.s. kladně hlasovalo. Pomoci obohatit a rozvíjet alternativní kulturu v Hlinsku, byl jeden z důvodu mého vstupu do občanského sdružení. V o.s. vykonávám funkci kontrolora. Z uvedených aktivit o.s. mě nejvíce baví pořádání turnajů ve stolním fotbale, výstavy místních umělců, a pořádání letních koncertů.

37

Díky působení v o.s., mám možnost získat drahocenné životní zkušenosti, seznámit se ze zajímavými lidmi a hlavně pomoci rozkvětu kultury na Hlinecku. Vážím si spolupráce všech dobrovolných organizátorů uvnitř sdružení, ale i spolupráce ostatních neziskových organizací mezi sebou. Bez takové to spolupráce by nemělo o.s. tu možnost aktivity uskutečnit.

Jako modelové z výše uvedených aktivit, jsem si zvolila turnaj ve stolním fotbale, filmový festival Jeden svět a projekt Oživlé sídliště. Dle mého názoru jsou velmi obohacujícími volnočasovými aktivitami na Hlinecku, které o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka pořádala a pořádá.

Turnaj ve stolním fotbale

Pokusím se o vytvoření reálného projektu, který by o.s. CMKH chtělo pořádat v létě 2009. Přiblížím situaci jak by měl turnaj probíhat, jednotlivé činnosti projektu, rizika projektu a vyčíslení financování projektu. Tento turnaj je v našem regionu oblíbený. Pravidelná účast soutěžících týmů z okolních měst na zatím pořádaných turnajích je tomu důkazem.

Cíl projektu Uspořádat turnaj ve stolním fotbale v Hlinsku v Čechách a to ve venkovních prostorách vedle místního kulturního domu. Dne 10.7.2009. Počet hráčů bude určen na maximálních 30 týmů po dvou.

Stručný popis projektu Ráno od 9.00 hodin dobrovolní organizátoři postaví jeden velký párty stan a čtyři malé párty stany. Pod velkým párty stanem bude posléze postaveno 6 hracích stolů. Zde se bude odehrávat hlavní dění turnaje.

38

Dva malé párty stany budou sloužit ve smyslu podia jako zázemí Dj, speakerovi a organizátorům. Hráči zde složí zápisné v hodnotě 100 Kč za tým. Budou tu vystaveny i ceny pro vítěze. Další malý párty stan bude sloužit pro občerstvení a poslední stan bude chránit pana zvukaře. Občerstvovací a sociální zázemí poskytne blízká restaurace. Od 12.00 hodin začne zápis týmů a od 15.00 hodin začne samotný turnaj. Výsledky a skóre „soubojů“ budou průběžně zapisovány organizátory projektu do počítače. Atmosféru bude zpříjemňovat speaker, Dj svojí muzikou, a projektor s filmovými a hudebními klipy. Konec celého turnaje bude odhadován kolem 22.00 hodiny jak jinak, než vyhlašováním výsledků a rozdáváním cen. Pak už zůstane práce na organizátorech. Složení hracích stolů, stanů a závěrečný úklid. Na celý turnaj a hněv poražených bude dohlížet dvoučlenná ochranka.

39

Tabulka 3 Přehled zdrojů, rizik a činností projektu ve stolním fotbale léto 2009 Lidské zdroje Materiálové zdroje Rizika Jednotlivé činnosti projektu Dobrovolní

6 hracích stolů

Nepřízeň počasí

Zamluvení místa

Majitel hospody, 2

Počítač s tiskárnou na rozeslání

Porouchání

Domluva s majitelem

barmani

emailových pozvánek a tisk diplomů

hracích stolů

hospody

Sponzoři

Projektor

Nedostatek

Pronajmutí 6-ti hracích stolů

organizátoři 10 osob

hracích týmů Dj 1 osoba

Auto na rozvoz plakátů a letáků

Nestihne se vše

Dovoz hracích stolů

připravit Speaker 1 osoba

Občerstvení

Nedostatek

Zajištění sponzorů

financí Zvukař 1 osoba

Velký a 3 malé párty stany

Návrh plakátů a letáků

Obsluha grilu 2

Diplomy a poháry

Rozeslání emailových

osoby Fotograf 1 osoba

pozvánek stálým hráčům Přípravky na úklid

Tisk plakátů a letáků, diplomů

Ochranka 2 osoby

Rozvoz plakátů, letáků Zajištění občerstvení Zamluvení fotografa a místní televize Zajištění hudby a DJ Zajištění Speakera, bavič Zajištění Zvukaře Zapůjčení počítače a tiskárny Pronájem velkého párty stanu Pronájem 4 party stanů Zajištění projektoru Koupě 3 pohárů Zajištění ochranky Koupě prostředků na úklid


40

Tabulka 4 Financování projektu ve stolním fotbale léto 2009 Náklady projektu

1)

Činnosti Pronajmutí 6-ti hracích

stolů

Částka v Kč 3000

2)

Dovoz hracích stolů

300

3)

Rozvoz plakátů a letáků

500

4)

Tisk plakátů a letáků

1000

5) 6)

Zvukař Pronájem velkého párty

1000

stanu

300 7)

Pronájem 4 party stanů

500

8)

Zajištění projektoru

200

9)

Koupě 3 pohárů

750

10) Tisk diplomů

250

11) Telefony

500

12) Ochranka

1000

13) Úklid Náklady projektu celkem Předpokládané náklady

100 9400 10 000

Sponzorské dary

7500

Předpokládané zápisné od hráčů

3000

Pokrytí Zisk

10 500 1100


Tabulka obsahuje předběžné náklady potřebné pro realizaci turnaje ve stolním fotbale. Organizátoři se budou snažit minimalizovat náklady a co nejvíce činností si provést sami. Předpokládané náklady byly určeny na 10 000 Kč. Pokud organizátoři zajistí sponzorské dary v hodnotě 7 500 Kč, na turnaj přijde 60 hráčů a složí zápisné v hodnotě 3 000 Kč. Náklady na zorganizování turnaje se pokryjí. Zisk z turnaje bude činit 1 100 Kč.

41

Jeden svět

Je mezinárodní festival dokumentárních filmů o lidských právech, který v České republice existuje již jedenáct let. Organizuje jej společnost Člověk v tísni, která festival posunula až na úroveň největšího lidskoprávního filmového festivalu v Evropě. Jeden svět získal v roce 2007 čestné uznání Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO za výchovu k lidským právům. Jeden svět je nejen filmovým festivalem, ale také diskusní plochou pro diváky, kteří se každoročně mají možnost aktivně zapojit do debaty nad aktuálními sociálními a politickými tématy.

Za účelem podpory kulturní i sportovní nekomerční scény na Hlinecku, společnost Člověk v tísni ve spolupráci s občanskými sdruženími Cesta mladé kultury Hlinecka a Úl pořádalo již letos třetí ročník filmového festivalu Jeden svět. Záštitou a finanční podporou pro pořádání letošního filmového festivalu v Hlinsku byli hejtman Pardubického kraje Radko Martínek a starostka města Hlinsko Magda Křivanová. Festival byl finančně podporován Městským úřadem Hlinsko a Pardubickým krajem.

Promítacím místem prvního ročníku festivalu v roce 2007, byla podkrovní místnost místní restaurace „U sv. Huberta.“ Pro úspěšnost festivalu byly další ročníky přesunuty do prostornějších promítacích míst Muzea v Hlinsku. Při pořádání druhého ročníku festivalu, byla nabídka rozšířena nejen pro veřejnost, ale i pro školy.

Program filmového festivalu Jeden svět v Hlinsku 2009 pro veřejnost 6.4. 19.00 Město Romů / Francie / 2008/ 97 min. 7.4. 19.00 Otroci / Švédsko, Dánsko, Norsko / 2008 / 15 min. Angola - sen a skutečnost / ČR / 2007 / 55 min. 8.4. 17.00 Hrozba / Itálie / 2008 / 86 min. 19.00 Dopisy prezidentovi / Kanada / 2008 / 73 min. Jednotlivé vstupné činilo 50 Kč.

42

Datum konání: 30. 3. – 3. 4. 2009 pro školy Ze sedmnácti oslovených základních a středních škol z regionu, se filmového festivalu Jeden svět v Hlinsku účastnilo na osm škol. Byly to tyto-ZŠ Ležáků, ZŠ Smetanova, ZŠ Resslova, ZŠ Kameničky, ZŠ Trhová Kamenice, ZŠ Holetín, ZŠ Klíč, Gymnázium K.V. Raise. Kvalitní, dokumentární filmy byly určeny pro žáky úrovně prvního stupně základních a středních škol. Z osmi možných filmů se školy shodly dle výběru na pěti filmech. Byly to tyto dokumentární filmy PROJEKCE Č.1, PROJEKCE Č.2, RENÉ, SEDM SVĚTEL, UPŘÍMNÝ NA 99%. Jednotlivé vstupné činilo 30 Kč.

Zahájení filmového festivalu Jeden svět 2009 v Hlinsku proběhlo v pondělí 6.4, v Muzeu Hlinsko. Doprovodný program v den zahájení festivalu podpořilo studentské divadelní představení v anglickém znění-CZ MELTING POT. Během festivalu probíhal prodej výrobků společnosti pro Fair Trade. Od 30.3. - 8.4.2009 jako doprovodný program festivalu byla uspořádána výstava fotografií z Etiopie od Daniela Kolského.

Projekt Oživlé sídliště

Skupina dobrovolníků z regionu Hlinecka pořádala dvou sezónní festival s názvem Oživlé sídliště. Občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka bylo dobrovolníky osloveno o technickoorganizační spolupráci. Tento projekt byl finančně podpořen programem Make a Connection-Připoj se, který je společným programem Nadace rozvoje občanské společnosti a společnosti Nokia.

Make a Connection je program zaměřený na pozitivní rozvoj mladých lidí a je určen všem mladým lidem (16-26 let) v celé České republice. Program Make a Connection je zaměřen na podporu dobrovolnictví a vztahu mladých lidí ke komunitě, v níž žijí.

43

Skupiny dobrovolníků díky programu mohou získat až 30 000 Kč finanční podpory na svůj vlastní projekt, zrealizovat ho a nabýt mnoho nových zkušeností a dovedností pro život.21

Jak již bylo uvedeno, jednalo se o dvou sezónní projekt a to pravidelně poslední víkend na přelomu srpna a září. Program Make a Connection podporuje tentýž projekt pouze dvakrát. Dál je počítáno s tím, že v následujících letech si nezisková organizace projekt zabezpečí sama, nebo jej podpoří město.

Cílem projektu bylo oživit všední život na hlineckém sídlišti a představit co nejširší nabídku volnočasových aktivit jeho obyvatelům. Cílovou skupinou dvoudenní akce byly děti i dospělí. Na různých stanovištích byly k vidění nejrůznější programy. V pátek si děti mohly namalovat krásné obrázky, podívat se na milé představení s názvem Pohádkové cestování v podání divadelního spolku GRUPA nebo se vyřádily na nafukovacím hradu či při hraní různých her a tancování na dětské diskotéce. V sobotu pak svůj um a šarm předvedlo několik kapel, ať už rockového, hiphopového nebo folkového žánru, a nebo již osvědčení tanečníci breakdance. Večer se také představil kontaktérský divadelní spolek Volná asociace s hrou Jak z praku. Po oba dva dny pak byla na místě festivalu prezentace několika neziskových organizací Hlinecka, výstava soch z porobetonu nebo internet café. Navíc jako doprovodný program letos proběhlo sprayování a tím pádem i zkrášlení místního podchodu, kde se tedy konal legal graffiti jam. Podchod byl vyzdoben dvaceti nejlepšími sprayery z ČR.

Jako jedna z pořadatelů mohu potvrdit to, že lidé mají o akce podobného žánru pořád zájem a že když se něco děje, tak přijdou. Je jasné, že člověk se nezavděčí všem, ale i tak si myslím, že program obsahoval široké spektrum toho, co mají rádi nejmenší, náctiletí i dospělí.

21

http://www.pripojse.cz/o-programu/program-make-a-connection-pripoj-se/

44

Díky programu Make a Connection měli dobrovolníci možnost seberealizace. Velkou škodou ovšem zůstává fakt, že akci takového typu o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka ani Město Hlinsko nedokáže dále finančně podpořit a tak oživlé sídliště zase usíná a nevítá tradiční poslední srpnový víkend mládež z prázdnin.

2.2.6

Financování aktivit občanského sdružení CMKH

Aktivity pořádané o.s. CMKH jsou financovány z finančních prostředků zajištěných od sponzorů, poskytnutím grantů Městem Hlinsko a členských příspěvků. O.s. využilo možnosti finančních prostředků od programu Make a Connection, na projekt Oživlé sídliště.

Sponzoři o.s. CMKH BESIP, Semtex, Autoškola Tomáš Doležán Blatno, Poštovní spořitelna, Grafies, Goofy skateshop, M&M reality, Tattoo Anděl, Jan Jelínek, Sádrokartony Šusták, Hospoda U Paviána Stan, Kadeřnictví Kleopatra, Hlinecký Rokáč, X.A.Z., Spinnink a aerobic centrum Hlinsko, Ing. Homolka Miroslav.

2.3

Nízkoprahové centrum Hlinsko

Společným cílem organizací na Hlinecku, jak skupiny poskytující sociální služby, tak skupiny provozující volnočasové aktivity, je vytvoření víceúčelového objektu. Vizí je vytvořit objekt, ve kterém se bude scházet určitá cílová skupina a se společným zájmem bude vykonávat svoje aktivity. Aby Město uspokojilo požadavky obou skupin, navrhlo zřízení nízkoprahového centra. Rozhodla jsem se zjistit jaké jsou možnosti provozování nízkoprahového centra v lokalitě Hlinecka, jaké jsou potřeby potencionálních uživatelů a jaká bude využitelnost nízkoprahového centra v Hlinsku.

45

2.3.1

Nastínění situace

Od roku 2003 se Město Hlinsko snaží postupně vytvářet systém sociálních služeb pro občany, kteří se dostávají do komplikovaných životních situací a hledají pomoc. Prvotním poskytovatelem sociálních služeb v Hlinsku byly pouze Pečovatelská služba a Farní charita, obě zaměřené na seniory. Kvalita poskytovaných sociálních služeb konkrétně služeb sociální péče v Hlinsku se začala zvyšovat vybudováním dvou objektů. Domovem seniorů Drachtinka v Erbenově ulici a domem s pečovatelskou službou v Adámkově ulici. Sociální služby zahrnují sociální poradenství, služby sociální péče, ale i služby sociální prevence. Záměrem města je vytvořit funkční sociální systém, který bude obsahovat všechny tři sociální služby i pro mladší spoluobčany.

Právě preventivní práci s dětmi a mládeží se Město Hlinsko snaží řadu let podporovat. Aniž by ve městě s počtem desetitisíci obyvateli vládla nějak zvlášť vysoká kriminalita, existuje zde určitá skupina problematické mládeže, která by stála za pozornost. Řadu let Město Hlinsko podporuje služby sociální prevence pro děti a mládež. Například odbor sociálních věcí ve spolupráci s Městskou policií Hlinsko, každoročně pořádá tábor pro děti vyrůstající ve společensky nežádoucím prostředí. Finanční podporou této aktivity je Pardubický kraj. Právě u této skupiny osob vzniká pravděpodobný předpoklad účasti v nízkoprahovém centru.

V rámci služby sociální prevence začalo město Hlinsko uvažovat o zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež. Město Hlinsko se domnívá, že zařízení této sociální služby zde chybí. Jeho zřízením se doplní celkový sociální systém na Hlinecku. V současné době Město Hlinsko již vybralo budoucího potencionálního provozovatele nízkoprahového centra. Rozhodovalo se mezi společnostmi o.p.s. SKP Centrum Pardubice a o.s. Šance pro tebe Chrudim.

46

Vzhledem k vyššímu zájmu a k dlouholetým zkušenostem s provozem těchto zařízení, například ve Vysokém Mýtě nebo Pardubicích, bylo vybrána o.p.s. SKP Centrum Pardubice. Důležitým faktorem bude zajištění financování tohoto provozu, o kterém stále není rozhodnuto. Vzhledem k možnostem prostorů, které jsou ve městě momentálně k dispozici, a které služba vyžaduje, uvažuje Město Hlinsko o zřízení nízkoprahového centra v prostorách bývalé MŠ Lidického. Cílovou skupinou by měli být osoby ve věku od dvanácti do dvaceti let. Sloužit by mělo zejména dětem a mládeži vyrůstající v prostředí se společensky nežádoucími jevy, ale také dětem a mládeži vyrůstající v normálním společenském prostředí. Ze svých zkušeností, ač jako občan města, či jako člen o.s., mohu potvrdit, že zřízení preventivní služby nízkoprahového centra v Hlinsku, bude na místě.

2.3.2

Dotazníkový výzkum

Zvolila jsem možnost dotazníkového výzkumu a pokusila se zjistit zájem a názor na budoucí nízkoprahové centrum. Pomocí dotazníku jsem oslovila 136 studentů na Gymnáziu K.V. Raise v Hlinsku. Respondenty na Gymnáziu K.V. Raise jsem si zvolila z důvodu širokého věkového rozsahu. Dotazníkové šetření probíhalo od 5.-14.5. 2009.

47

1. Pohlaví

Graf 1 Výsledky dotazníkového výzkumu

Pohlaví 140

Muž Ženy

120 počet

100

Ženy 81

80 60

Muž; 55

40 20 0 typ pohlaví


Z vyhodnocení otázky č. 1 je patrné, že celkový počet respondentů byl 136, z toho vyšší počet žen než mužů.

48

2. Věk


Věk 140 120

16-20 let 97

počet

100 80 60

10-12let 13-15 let 16-20 let

13-15 let 39

40 20

10-12let 0

0 věkové rozmení


Nejvyšší počet respondentů, kteří odpovídali na otázky v mém dotazníku, jsou ve věku od 16 do 20 let. Druhou příčku obsadila skupina respondentů ve věkovém rozmezí od 13 do 15 let. Při vyplňování dotazníku se ve věkovém rozmezí od 10 do 12 let bohužel nezúčastnil žádný respondent.

49

3. Jaké volnočasové aktivity by se měly podporovat v hlineckém centru?


Jaké volnočasové aktivity by se měly podporovat v nízkoprahovém hlineckém centru? 140 120

počet

100 80

poslech muziky promítání filmů

109 88 68

71

79

72

stolní fotbal stolní tenis

60 40

32

kulečník 23 air hockey

20

lezecká stěna

0 volnočasové aktivity

jiné


V této otázce měli respondenti možnost zvolit jednu nebo více z nabízených možností. Nejvíce zastoupenou skupinou volnočasových aktivit, které by se měli podporovat v nízkoporahovém hlineckém centru je podle respondentů promítání filmů. Následuje poslech muziky, lezecká stěna, kulečník, stolní tenis, stolní fotbal, air hockey. Mezi jiné volnočasové aktivity, které by se měli podporovat, by podle respondentů měli patřit společenské hry, stolní hry, tanec, gymnastika, aerobic, jazykové kurzy, knihy.

50

4. Uvítali byste navíc tyto volnočasové aktivity?


Uvítali byste navíc tyto vonočasové aktivity? 140

počítačový koutek s internetem

120 100 počet

79 80

zkušebna s hudebními nástroji pro mladé začínající kapely výtvarná dílna například s hrnčířským kruhem

87 76

60 40

35 10

20

přednášky a besedy se zajímavými lidmi na různá témata jiné aktivity

0 volnočasové aktivity


V této otázce měli respondenti možnost zvolit jednu nebo více z nabízených možností. Z výše uvedeného grafu je vidět velice vyrovnaný výsledek volnočasových aktivit, které by se mohli v nizkoprahovém centru zřídit. Největší zájem jeví respondenti o přednášky a besedy se zajímavými lidmi na různá témata. Následuje počítačový koutek, zkušebna s hudebními nástroji pro mladé začínající kapely, výtvarná dílna. Respondenti navrhují mezi jiné volnočasové aktivity dramatický kroužek, míčové hry.

51

5. Město Hlinsko uvažuje o zřízení nízkoprahového centra v bývalé MŠ Lidického. Vyhovuje Vám tato lokalita?


140 120 počet

100

Město Hlinsko uvažuje o zřízení nízkoprahového centra v bývalé MŠ Lidického. Vyhovuje Vám tato lokalita? Ano Ne Nevím

95

80 60 40

25

20

16

0 odpovědi


V této otázce měli respondenti možnost zvolit jednu nebo více z nabízených možností. Vysokému počtu respondentů budova v MŠ Lidického vyhovuje. Shodují se na názoru, že takové zařízení v Hlinsku chybí, že je dobře, že bude zřízeno právě v Hlinsku. Většina si myslí, že jde o přijatelnou lokalitu, klidné místo, blízko od centra, gymnázia, nádraží. Budova se zdá respondentům přijatelná, upřednostňují rozlehlou zahradu.

Druhé skupině respondentů budova MŠ Lidického nevyhovuje z důvodu špatného zvolení lokality. Upřednostňovali by lokalitu bliž v centru Hlinska.

Na tuto otázku v dotazníkovém šetření vyplynula na povrch ještě jedna skupina respondentů, která není místní, a proto neví, kde se daná lokalita nachází.

52

6. Pokud jste zvolili v 5. otázce odpověď ne, navrhněte jaká lokalita by pro Vás lepší? Respondenti, kteří v předchozí otázce zvolili odpověď ne, navrhli lokality v blízkosti sídliště, centra nebo místo bývalé SOU. Důvodem tohoto názoru je vyšší frekvence mladších lidí.

7. Měli byste zájem navštěvovat nízkoprahové centrum v Hlinsku v Čechách?


počet

Měli byste zájem navštěvovat nízkoprahové centrum v Hlinsku v Čechách? 140 120 100 80 60 40 20 0

ano pravidelně ano občas možná podle ostatních

64

spíš ne

38 19

8

určitě ne 13

možnosti


Z grafu vyplývá, že v případě zřízení nízkoprahového centra je velká pravděpodobnost návštěvnosti. 38 respondentů zvolilo odpověď-možná podle ostatních. Z toho vyvozuji, že budoucí uživatelé centra budou ovlivněny názory ostatních kamarádů. Dle mého názoru je potřeba s tímto faktem počítat a od začátku fungování nízkoprahového centra oslovit co nejvyšší počet uživatelů.

53

8. Myslíte si, že je nízkoprahové centrum v Hlinsku potřeba?


počet

Myslíte si, že je nízkoprahové centrum v Hlinsku potřeba? 140 120 100 80 60 40 20 0

ano 123

ano ne

ne 13

odpovědi


Většina respondentů zvolila odpověď ano, že nízkoprahové centrum v Hlinsku potřeba je. Myslí si, že v Hlinsku není tolik příležitostí k aktivitám, kde se scházet a poznat nové kamarády. Respondenti pozitivně přijímají nízkoprahové centrum jako možnost místa pro vyplnění volného času bez alkoholu a drog.

Odpověď ne, zvolila skupina dojíždějících, která si myslí, že zřízení takového centra není potřeba, že stačí centrum Jana XXIII., ve kterém je aktivit dost.

54

9. Jakou otevírací dobu nízkoprahového centra v Hlinsku byste uvítali?


počet

Jakou otevírací dobu nízkoprahového centrav Hlinsku byste uvítali? 140 120 100 80 60 40 20 0

1 den v týdnu celý týden (pracovní dny) víkend jiná varianta

92

11

19

14

možnosti


Nejčastěji by respondenti uvítali otevírací dobu nízkoprahového centra po celý pracovní týden od 13.00-18.00 hodin. Jako další v pořadí zvolili možnosti víkend, 1den v týdnu. V nabídce jiná varianta uváděli možnosti 2 dny v týdnu, 3 dny v týdnu, každý den nebo kombinace dnů pátek, sobota, neděle, či pondělí, středa, pátek.

Shrnutí nejdůležitějších poznatků praktické části Společným cílem dobrovolnických organizací na Hlinecku je vytvoření víceúčelového objektu v Hlinsku. Město Hlinsko navrhlo zřídit nízkoprahové centrum. Tímto rozhodnutím vyhoví dobrovolnickým organizacím a zároveň doplní sociální službu prevence dětí a mládeže v této lokalitě. Aby bylo zjištěno, jaký zájem a názor na nízkoprahové centrum mají budoucí uživatelé, rozhodla jsem se vytvořit dotazníkový výzkum. Na tom se podílelo 136 respondentů z Gymnázia K.V. Raise. Většina dotazovaných si myslí, že vybudování nízkoprahového centra je v Hlinsku potřeba a mají zájem ho navštěvovat. Také zvolená lokalita respondentům vyhovuje.

55

Výsledky vycházející z mnou vypracovaného dotazníkového výzkumu budou dále sloužit Městskému úřadu v Hlinsku, a to k dalšímu vývoji při realizaci vybudování již zmíněného nízkoprahového centra.

Závěr V praktické části byl vytvořen přehled neziskových organizací na Hlinecku. Přehled neziskových organizací byl členěn do dvou skupin, podle toho na jakou činnost jsou zaměřeny. Podle tohoto členění bylo zařazeno také o.s. CMKH. Občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka působí na Hlinecku již čtvrtým rokem a za tu dobu si získala své příznivce. Spolupracuje s ostatními organizacemi na Hlinecku. Prosazuje své cíle. Jedním z nich je se snažit vybudovat víceúčelový objekt, kde by se mohli scházet mladiství, vykonávat volnočasové aktivity, vzdělávat se a rozšiřovat své obzory. Díky podpoře Města Hlinska se o.s. na podzim roku 2009 splní tento jeden z velmi důležitých cílů. Zřízení nízkoprahového centra pro děti a mládež v Hlinsku. Vybudováním nízkoprahového centra se doplní část sociálních služeb-preventivní služba pro děti a mládež, která v Hlinsku chybí. Z dotazníkového šetření vyplývá, že zřízení nízkoprahového centra v Hlinsku je potřeba a mělo by velkou pravděpodobnost návštěvnosti. Výsledky vycházející z mnou vypracovaného dotazníkového výzkumu budou dále sloužit Městskému úřadu v Hlinsku, a to k dalšímu vývoji při realizaci vybudování již zmíněného nízkoprahového centra.

Mohu se pochlubit svým členstvím v o.s. Cestě mladé kultury Hlinecka. Jako dobrovolník ve svém volném čase bez nároku na finanční odměnu dávám své znalosti, schopnosti a energii ve prospěch druhých. Měla jsem možnost při pořádání volnočasových aktivit pracovat s různými lidmi a získat zajímavé zkušenosti.

56

Díky tomu jsem se rozhodla napsat bakalářskou práci na téma Neziskové organizace na Hlinecku-občanské sdružení Cesta mladé kultury Hlinecka. Cíl mé bakalářské práce přehled neziskových organizací v lokalitě Hlinecka, byl dle mého názoru splněn. V bakalářské práci jsem nastínila aktuální situaci neziskových organizací na Hlinecku. Situace je příznivá jak pro organizace poskytující sociální služby, tak i pro organizace provozující volnočasové aktivity. Společným cílem těchto organizací je vytvoření víceúčelového objektu pro mladistvé. Ti by se zde měli scházet a vykonávat svoje aktivity. Město Hlinsko neziskovým organizacím vyšlo vstříc a uvažuje v budoucnu o zřízení nízkoprahového centra. Vhledem k možnostem prostoru byla zvolena MŠ Lidického. Město Hlinsko vybralo jako provozovatele o.p.s. SKP Centrum.

Myslím si, že nízkorpahové centrum pro děti a mládež v Hlinsku si získá své uživatele. Doporučila bych provozovateli o.p.s. SKP Centrum Pardubice vytvořit bezpečné, příjemné prostředí, kde jeho pracovníci budou moci poskytovat odbornou pomoc dětem a mládeži, která se ocitne v nepříznivých sociální situacích.

57

Seznam obrázků Obrázek 1 Členění národního hospodářství podle principu financování ..........................9 Obrázek 2 Postavení veřejných financí v systému ekonomických věd ..........................14

58

Seznam tabulek Tabulka 1 Přehled základních nestátních neziskových organizací .................................17 Tabulka 2 Přehled cílů o.s. Cesta mladé kultury Hlinecka .............................................36 Tabulka 3 Přehled zdrojů, rizik a činností projektu ve stolním fotbale léto 2009 ..........40 Tabulka 4 Financování projektu ve stolním fotbale léto 2009........................................41

59

Seznam grafů Graf 1 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................48 Graf 2 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................49 Graf 3 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................50 Graf 4 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................51 Graf 5 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................52 Graf 6 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................53 Graf 7 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................54 Graf 8 Výsledky dotazníkového výzkumu......................................................................55

60

Seznam zkratek a pod. (a podobně) atd. (a tak dále) č. (číslo) ČR (Česká republika) Kč (koruna česká) např. (například) Sb. (Sbírka) str. (strana) tzv. (takzvané) IČO (identifikační číslo organizace) FO (Fyzická osoba) PO (Právnická osoba) o.s. (občanské sdružení) o.p.s. (obecně prospěšná společnost) MVČR (ministerstvo vnitra) PR (Public relations ) USA (United States America, Spojené státy americké) KSČ (Komunistická strana Čech) UNESCO (United Nations Education, Scientific and Cultural Organization, Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) ZŠ (základní škola) Gymnázium K.V. Raise (Gymnázium Karla Václava Raise) ČSA (Československé armády) MŠ (mateřská škola) CMKH (Cesta mladé kultury Hlinecka) r. (rok)

61

Seznam použité literatury 1. HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A. A KOL. Veřejné finance. Praha : ASPI, 2007. 364 s.

2. REKTOŘÍK, J. A KOL. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007.

3. HAMERNÍKOVÁ, B.:Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru, Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., Praha, 2000, ISBN 80-902752-3-0

4. PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., OTMAR, M.:Veřejná správa a finance veřejného sektoru, Nakladatelství ASPI, a.s., Praha, 2005, ISBN 80-7357-052-1.

5. FRIČ, P., GOULLI, R.: Neziskový sektor v České republice, Nakladatelství EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., Praha, 2001, ISBN 80-86432-04-1.

Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech Zákon č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech Zákon č. 108/2006., o sociálních službách

Internetové zdroje: http://www.wikipedie.cz http://www.neziskovky.cz http://www.streatwork.cz http://www.hlinsko.cz http://www.chrudimsky.denik.cz http://www.makeconnection.cz

62

Přílohy Příloha 1 Stanovy o.s. CMKH.........................................................................................64 Příloha 2 Vzor analyzovaného dotazníku .......................................................................69 Příloha 3 Vzor formuláře-Žádost o grant ........................................................................72

63

Příloha 1 Stanovy o.s. CMKH

Stanovy občanského sdružení Čl. 1. Název a sídlo Název: „Cesta Mladé Kultury Hlinecka“. (dále jen „sdružení“) Sídlo: Jiráskova 425, Hlinsko v Čechách. Čl. 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolné, nezávislé, sdružující členy na základě společného zájmu. 2. Sdružení je právnickou osobou. Čl. 3 Cíl činnosti sdružení 1. Cílem sdružení je •

Podporovat a obohacovat všeobecný kulturní rozvoj města Hlinska a okolí.

•

Sdružovat a motivovat mladé lidi se společným zájmem o divadlo, hudbu, film nebo i o zatím nepodporované sporty a podporovat je v realizaci jejich požadavků a projektů.

•

Rozšiřovat protidrogovou prevenci mezi mladými lidmi za pomoci intenzivního kulturního programu.

•

V zájmu rozvoje kultury a kulturně-sportovního programu nejen města Hlinska a jeho okolí pořádat či spolupořádat hudební, divadelní, filmové, sportovní nebo přednáškové kulturní akce a tím vyplňovat volný čas obyvatel.

•

Postupně vytvořit takové podmínky, aby se každá věková skupina obyvatel cítila kulturně i sportovně vyvážená.

•

V budoucnu se snažit vybudovat víceúčelový objekt, kde by se tito lidé mohli scházet, společně vykonávat svoje aktivity, vzdělávat se a rozvíjet svoje obzory (poznávat jiná odvětví kultury a sportu).

•

Spolupracovat s jinými fyzickými a právnickými osobami podobného zaměření.

2. Za tímto účelem bude sdružení usilovat o: •

Vytvoření systému individuálních složek sdružení, které budou samostatně reagovat na momentální kulturní a sportovní potřeby obyvatel a podávat radě sdružení návrhy k jejich naplňování.

•

Získávání finančních prostředků nejen z sponzorských a fondových zdrojů, ale i pořádáním ziskových (výdělečných) akcí za účelem financovat ostatní neziskové aktivity sdružení, které nelze z finančních důvodů realizovat.

•

Podporu a spolupráci zastupitelstva města Hlinska. Čl. 4 Členství

1. Členem sdružení mohou být fyzické osoby starší 18 let a právnické osoby, které souhlasí se stanovami a cíli sdružení. 2. O přijetí za člena sdružení rozhoduje na základě písemné přihlášky rada sdružení. 3. Členství vzniká dnem přijetí za člena. 4. Členství zaniká: a) vystoupením člena písemným oznámením radě, b) úmrtím člena, c) u právnické osoby jejím zrušením, d) zrušením členství na základě rozhodnutí valné hromady, e) zánikem sdružení. 5. Dokladem členství je potvrzení vydané radou sdružení, dokladem o členství je členský průkaz vydaný radou sdružení.

Čl. 5 Práva a povinnosti členů 1. Člen sdružení má právo: a) b) c) d)

účastnit se jednání členské schůze, volit orgány sdružení, být volen do orgánů sdružení, obracet se na orgány sdružení s podněty a stížnostmi a žádat o jejich vyjádření.

2. Člen má povinnost zejména: a) dodržovat stanovy sdružení,

b) c) d) e)

aktivně se podílet na plnění cílů sdružení, svědomitě vykonávat funkce v orgánech sdružení, platit členské příspěvky ve výši stanovené valnou hromadou, dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno sdružení.

Čl. 6 Orgány sdružení Orgány sdružení jsou: a) valná hromada, b) rada sdružení, c) předseda.

Čl. 7 Valná hromada 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem sdružení. 2. Valnou hromadu tvoří všichni členové sdružení. 3. Valnou hromadu svolává rada sdružení podle potřeby, nejméně však dvakrát ročně. Rada svolá valnou hromadu vždy, když o to požádá nejméně polovina členů sdružení. 4. Valná hromada zejména: a) rozhoduje o změnách stanov sdružení, b) schvaluje úkoly sdružení pro příslušné období, výroční zprávu sdružení, rozpočet a roční závěrku hospodaření, c) volí členy rady sdružení, d) rozhoduje o počtu členů rady sdružení, e) rozhoduje o zrušení členství, f) rozhoduje o zrušení sdružení. 5. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. 6. Každý člen má jeden hlas. Hlasy všech členů jsou rovné. 7. Valná hromada rozhoduje na základě hlasování. Rozhodnutí je přijato, jestliže pro něj hlasuje prostá většina přítomných členů. Rozhodnutí o změně stanov a o zrušení sdružení je přijato, jestliže pro něj hlasují alespoň dvě třetiny všech členů sdružení.

Čl. 8 Rada sdružení 1. Rada sdružení je výkonným orgánem sdružení, který za svou činnost odpovídá valné hromadě. Rada řídí činnost sdružení v období mezi zasedáními valné hromady. 2. Členství v radě vzniká volbou valné hromady na základě návrhu některého ze členů. 3. Rada má nejméně 3 členy. 4. Radu svolává předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda, nejméně šestkrát ročně. 5. Rada zejména: a) volí ze svých členů předsedu a místopředsedu, b) koordinuje činnost sdružení, c) svolává valnou hromadu, d) zpracovává podklady pro rozhodnutí valné hromady, e) rozhoduje o přijetí za člena sdružení. 6. Předseda rady zastupuje sdružení navenek a jedná jeho jménem. 7. K zajištění činnosti sdružení může rada zřídit kancelář sdružení. 8. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. 9. Rada rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. 10. Jestliže se přes opakované nejméně dvojí svolání v průběhu šesti měsíců nesejde usnášeníschopná valná hromada, přebírá její pravomoci rada a to až do dalšího platného zasedání valné hromady.

Čl. 9 Předseda 1. Předseda naplňuje rozhodnutí rady a zastupuje sdružení navenek, jedná jeho jménem, přijímá zaměstnance sdružení do pracovního poměru a rozhoduje o běžných záležitostech sdružení. 2. Předsedu volí rada sdružení. 3. Předseda je odpovědný za plnění rozhodnutí rady, vedení účetní a majetkové evidence a za plynulý chod sdružení. 4. Předseda připravuje podklady pro jednání rady sdružení.

Čl. 10 Zásady hospodaření 1. Sdružení hospodaří s movitým i nemovitým majetkem. 2. Zdroji majetku jsou zejména: a) dary a příspěvky právnických a fyzických osob, b) výnosy majetku, c) příjmy z činností při naplňování cílů sdružení, d) členské příspěvky 3. Za hospodaření sdružení odpovídá předseda sdružení, který každoročně předkládá valné hromadě zprávu o hospodaření, včetně účetní závěrky. 4. Hospodaření se uskutečňuje podle ročního rozpočtu schváleného valnou hromadou.

Čl. 11 Zánik sdružení 1.

Sdružení zaniká: a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením na základě rozhodnutí valné hromady, b) rozhodnutím Ministerstva vnitra. c) Zaniká-li sdružení dobrovolným rozpuštěním, rozhodne její rada o způsobu majetkového vypořádání.

Čl. 12 Závěrečná ustanovení 1. Sdružení může na základě rozhodnutí rady vydat organizační a jednací řád sdružení. 2. Sdružení má právo v souladu s cíli své činnosti obracet se na státní orgány s peticemi.

Zdroj: interní materiály o.s. CMKH

Příloha 2 Vzor analyzovaného dotazníku Dotazník Dobrý den, jmenuji se Petra Půlpánová a poprosila bych Vás o vyplnění dotazníku. Zjištěné informace mi poslouží k dalšímu zpracování bakalářské práce na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Dotazník se věnuje problematice volnočasových aktivit v rámci nízkoprahového centra na Hlinecku. Mým úkolem je zjistit jaké jsou potřeby potencionálních uživatelů a jaká bude využitelnost plánovaného nízkoprahového centra v Hlinsku. Vámi zvolenou odpověď zakřížkujte. U 3, 4 a 5 otázky můžete zvolit více možností. Čas na vyplnění dotazníku maximálně 15 minut. V nízkoprahovém centru se poskytují například tyto sociální činnosti: poskytování bezpečného prostoru pro trávení volného času dětí a ● mládeže ● prevence kriminality dětí a mládeže poskytování podpory a doprovodu v obtížných životních situací, které s ● sebou přináší období dospívání, hledání identity a místa v životě aktivizování tvůrčího potenciálu jednotlivců i skupin formou volnočasových ● aktivit nácvik a rozvoj sociálních návyků a dovedností uživatelů ● služeb

1.

2.

3.

Pohlaví muž

Žena

10-12 let

13-15 let

Věk 16-20 let

Jaké volnočasové aktivivty by se měly podporovat v nízkoprahovém hlineckém centru? poslech muziky promítání filmů stolní fotbal

stolní tenis kulečník air hockey lezeckou stěnu jiné (vypiště)…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………

4.

5.

Uvítali byste navíc tyto volnočasové aktivity? počítačový koutek s internetem zkušebnu s hudebními nástroji pro mladé začínající kapely výtvarnou dílnu například s hrnčířským kruhem přednášky a besedy se zajímavými lidmi na různá témata jiné aktivity……………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………

Město Hlinsko uvažuje o zřízení nízkoprahového centra v bývalé MŠ Lidického. Vyhovuje Vám tato lokalita? Ano Ne Vysvětlete, proč jste zvolili výše uvedenou odpověď ………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………..

6.

Pokud jste zvolili v 5. otázce odpověď ne, navrhněte jaká lokalita by pro Vás byla lepší? …………………………………………………………………………………..

7.

Měli byste zájem navštěvovat nízkoprahové centrum v Hlinsku v Čechách? Ano pravidelně Ano občas Možná podle ostatních Spíš ne Určite ne

8.

Myslíte si, že je nízkoprahové centrum v Hlinsku potřeba? Ano a proč? …………………………………………………………………. Ne a proč? ……………………………………………………………………

9.

Jakou otevírací dobu nízkoprahového centra v Hlinsku byste uvítali? 1 den v týdnu od do celý týden (pracovní dny) od do víkend od do jiná varianta…………………………………………………………………..

Pokud jste vyplnili všechny otázky, tak Vám moc děkuji.


Příloha 3 Vzor formuláře-Žádost o grant

Zdroj: interní materiály Městského Úřadu Hlinsko

NEZISKOVÉ ORGANIZACE NA HLINECKU- CESTA MLADÉ KULTURY HLINECKA

Recommend Documents