STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU VNÍMÁNÍ KULTURY ORGANIZACE MAREK ČANDÍK, PETR JEDINÁK
The paper presents the information from the outcomes of the conducted research on perception of work environment and work conditions employees. The research was carried out in 2015 with the participation of 502 respondents. Evaluation of research was carried out using standard statistical methods. Key words: organizational culture, survey, research.
Úvod Úspěšnost každé organizace v současném turbulentním prostředí ovlivňuje řada faktorů, na které dále můžeme nahlížet z různých úhlů pohledu. Mezi základní dělení řadíme pohled na vnější a vnitřní prostředí organizace. Dobrý manažer umí predikovat vnější prostředí - i když je méně ovlivnitelné, ale vnitřní prostředí organizace svým působením může ovlivňovat, jak negativně, tak i pozitivně. Vše je spojeno s kulturou organizace. Slovo kultura pochází z latinského „colere“, což znamená „pěstovat“. Původně se označení používalo pro pěstování užitkových plodin. Jako metaforu ji poprvé použil M. T. Cicero pro překlad Platónova pojmu „péče o duši“. Kulturu lze chápat jako název pro rozmanité způsoby myšlení, cítění a jednání. Nejde jen o literaturu a umění, ale také běžné součásti každodenního života jako „zdravení se, způsoby u stolu, předvádění nebo skrývání pocitů, udržování fyzické vzdálenosti od druhých, milování či udržování osobní hygieny“ atp. (Kýrová, 2014, s.11). Kultura uplatněná uvnitř organizace je organizační kultura. Organizační kultura je vnímána jako určitá součást organizace, která determinuje fungování a výkonnost organizace a která může být cíleně ovlivňována.
V současnosti lze vymezit dva základní přístupy k vymezení organizační kultury: interpretativní a objektivistický. Interpretativní přístup pohlíží na kulturu jako na „něco, čím organizace je“ (sdílený systém názorů, postojů, hodnot, vizí). Objektivistický přístup vnímá kulturu jako „něco, co organizace má“. Objektivistické pojetí vede k analytickému přístupu a zabývání se změnou organizační kultury. (Kýrová, 2014, s.12). Základ
kultury organizace
spolupracovníci.
Je
tvoří nejnižší
statisticky
prokázáno,
management že
v organizaci a
spokojení
pracovníci
jeho
odvádí
nadstandardní, nebo alespoň standardní pracovní výkony na zastávané pracovní pozici. Ve třicátých letech 20. století se o roli sociálních vztahů ve fungování organizací začali zajímat antropologové (např. E. Mayo) a do menší míry také psychologové a ekonomové. Elton Mayo pomocí svých tzv. Hawthornských studií prokázal, že lidské sociální jednání a soudržnost při pracovních událostech má velký vliv na výkonnost pracovních týmů. (Kýrová, 2014, s.13). Kulturu na nejnižším článku organizace (útvar, oddělení) silně ovlivňuje vedoucí pracovník (manažer) a to jak svou osobností, tak i dalšími manažerskými schopnostmi a dovednostmi, jakými jsou např.: uplatňovaný styl vedení, styl komunikace se spolupracovníky, způsob zadávání úkolů a jejich vyhodnocování, rozvíjení podřízených pracovníků v rámci jejich kariéry. Dalším faktorem, který má vliv na kulturu organizace, je pracovní prostředí, ve kterém pracovníci bezprostředně plní zadané úkoly vyplývající ze zadané pracovní pozice (např. vybavení kanceláře, PC, software, dostupnost stravování, osvětlení, hluk). Velmi důležitá a v praxi často podceňovaná je otázka poskytování zpětné vazby na odváděný pracovní výkon zaměstnance ze strany nadřízeného (manažera). Manažer by měl průběžně komunikovat s každým (konkrétním) podřízeným o jemu zadaných úkolech a vyžadovat zpětnou vazbu jejich plnění. Z hlediska motivování pracovníka jsou velmi účinné pozitivní odezvy v rámci hodnocení jeho činnosti (byť i ústní pochvala má svůj význam – toto ještě umocňuje, je-li to zrealizované před ostatními spolupracovníky). Cílem realizovaného výzkumu bylo provést pilotní monitoring vnímání organizační kultury.
Prováděný výzkum byl realizovaný na Policejní akademii České republiky
v Praze (dále jen PA ČR). Výsledky výzkumu jsme následně interpretovali pomocí metod deskriptivní statistiky a statistického zpracování získaných dat. 2
Metodika výzkumu Cílem provedeného výzkumu bylo zmapovat organizační kulturu a zjistit, jak vnímají zaměstnanci kvalitu pracovních podmínek na pracovišti. Na základě kvalitativní analýzy odborné literatury byl navržený nestandardizovaný originální dotazník. Tento dotazník byl ověřovaný pilotní studií v roce 2014 a následně byl korigovaný z hlediska validity (přeformulování některých nejasných otázek, vynechání otázek, ve kterých všichni respondenti deklarovali pouze souhlasný, resp. nesouhlasný postoj, atd.). Dotazníkový formulář byl administrovaný ve vytištěné (papírové) podobě (1list A4, oboustranně). Dotazníkový formulář byl komponovaný do tří částí. První část obsahovala identifikační znaky respondentů (pohlaví, pracovní zařazení, počet let praxe, zařazení ve vedoucí funkci). Distribuce dotazníků byla realizovaná v období leden až květen 2015 na PA ČR. V rámci výzkumu byl proveden výběr na základě dostupnosti. Respondenty tvořili studenti kombinované formy studia a frekventanti kurzů celoživotního vzdělávání organizovaných na Policejní akademii České republiky v Praze, kteří vykonávají službu napříč celou republikou. Druhá část dotazníkového formuláře byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (5ti-bodová Likertova škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje). 5
4
3
2
1
souhlasím
Částečně
Neutrální
Částečně
nesouhlasím
souhlasím
postoj
nesouhlasím
Tab.1 Použitá škála dotazníkového šetření. Třetí část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového šetření. Zjišťovací část se skládala z 12 otázek, ze kterých byl následně vypočítaný souhrnný postoj respondentů k pracovním podmínkám na pracovišti.
3
Objekt výzkumu:
Organizační kultura na pracovišti.
Předmět výzkumu: Vnímání postojů zaměstnanců k pracovním podmínkám na pracovišti. Z celkového stavu 700 zaměstnanců, kterým byl dotazník administrován, bylo ke statistickému vyhodnocení použito 502 dotazníků. Návratnost dotazníků: 71,7%. Metoda výzkumu:
Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým
vyhodnocením. Výzkumná otázka:
Jak vnímají zaměstnanci organizační kulturu a pracovní podmínky na pracovišti?
Pro statistické zpracování jsme data získaná z dotazníkového šetření vložili v numerické podobě do programu MS Excel 2010 a vytvořili jsme základní deskriptivní statistické ukazatele, včetně příslušných grafů. Základní demografické údaje byly analyzovány standardními nástroji deskriptivní statistky. Data jsme následně importovali do softwarového prostředí Statistica v.10, které jsme následně vytěžovali použitím zvolených statistických metod. Ke zpracování dat byly využity adekvátní matematicko-statistické procedury, jež jsou obsahem tohoto softwarového prostředí. Z hlediska pohlaví jsme v rámci průzkumu obdrželi data od 189 žen (37,6%) a 313 mužů (62,4%). Struktura respondentů z hlediska pohlaví je znázorněna na obr.2.
Pohlaví respondentů 189 muž žena 313
Obr. 2 Struktura respondentů z hlediska pohlaví.
4
Dalším atributem, který nás u respondentů zajímal, bylo vzdělání. Průzkumu se účastnilo 222 respondentů s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou (44,2 % celkového počtu respondentů) a 280 respondentů s vysokoškolským vzděláním (55,8 % celkového počtu respondentů). Strukturu respondentů z hlediska vzdělání interpretuje obr.3.
Vzdělání respondentů
222 maturita 280
univerzita
Obr. 3. Struktura respondentů z hlediska vzdělání.
Ke statistickému vyhodnocení jsme uskutečnili výpočet souhrnů dotazovaných 12ti položek na kulturu v organizaci a pracovní podmínky, které jsme následně statisticky vyhodnocovali. Nejdůležitějším faktorem pro ověření podmínek statistického testování je tzv. normalita (Meloun, Militký, 2013). Ve výzkumech se často setkáváme se situací, kdy měřenou proměnnou ovlivňuje současně větší počet poměrně slabých náhodných vlivů. Toto působení se projevuje tím, že značná část výsledků se soustřeďuje kolem střední hodnoty a na obě strany se výsledky vyskytují stále méně často. Normální rozdělení reprezentuje tzv. Gaussova křivka zvonovitého tvaru.
Z důvodu
jednoznačnosti jsme podrobili ověření normality výpočetně, a to testem normality (Shapiro-Wilksovým W-testem. Shapiro-Wilsův W-test normality byl publikovaný v roce 1965 a je založený na analýze rozptylu. Tento test je doporučován normou ČSN 01 0225. Na testovou statistiku Shapiro-Wilksova W-testu lze nahlížet podobně jako na korelační koeficient mezi uspořádanými pozorováními a jim odpovídajícím kvantilům standardizovaného normálního rozdělení. Když má hodnotu 1, znamená to, že data vykazují perfektní shodu s normálním rozdělením. Hypotézu o normalitě 5
zamítáme na hladině významnosti 5 %, když se na této hladině neprokáže korelace mezi daty a jim odpovídajícím kvantilům normálního rozdělení. Pro obdržená data byla zjištěna hodnota Shapiro –Wilksova W-testu W=0.98905 (p=0,00083), proto konstatujeme, že zamítáme předpoklad normality testovaných dat a pro statistické vyhodnocení postupujeme použitím neparametrických statistických vyhodnocovacích metod. Z hlediska
vyhodnocování dat
nás zajímali rozdíly v závislosti na
pohlaví
respondentů a vzdělání respondentů. Stanovili jsme pracovní hypotézy:
H01: Postoje respondentů na organizační kulturu a pracovní podmínky (na svém pracovišti) se v závislosti na pohlaví neliší. HA1: : Postoje respondentů na organizační kulturu a pracovní podmínky (na svém pracovišti) se v závislosti na pohlaví liší. H02: Postoje respondentů na organizační kulturu a pracovní podmínky (na svém pracovišti) se v závislosti na dosaženém vzdělání neliší. HA2: : Postoje respondentů na organizační kulturu a pracovní podmínky (na svém pracovišti) se v závislosti na dosaženém vzdělání liší.
Pro rychlý náhled na obdržené výsledky jsme volili diagnostické grafy – boxploty. Boxplot, někdy též box-and-whisker plot, příp. krabicový diagram, nám umožňuje posoudit symetrii a variabilitu datového souboru, střední hodnotu (průměr nebo medián), horní i dolní kvartil, minimum, maximum. Dolní a horní vnitřní i vnější hradby umožňují detekovat existenci odlehlých a extrémních hodnot. Body, ležící mezi vnitřními a vnějšími hradbami lze označit jako odlehlé, body za vnějšími hradbami jako extrémní. Z obdrženého boxplotu (obr.4) usuzujeme, že
dotazované ženy (levý boxplot na
obr.4) hodnotí firemní kulturu na pracovišti lépe, než dotazovaná skupina mužů. Naznačený rozdíl podrobíme následně matematicko-statistickému vyhodnocení, zda je tento rozdíl na 5ti procentní hladině významnosti statisticky významný.
6
Krabicový graf : Pracovní podmínky 42,0
41,5
Pracovní podmínky
41,0
40,5
40,0
39,5
39,0
38,5
38,0 1
2 Pohlaví
Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh
Obr.4 Vnímání kultury v organizaci z hlediska pohlaví (1-ženy, levý boxplot; 2- muži- pravý boxplot)
Matematicko-statistické ověření rozdílu jsme uskutečnili (vzhledem k zamítnuté podmínce normality) Mann-Whitneyovým U-testem (Tab.2).
Mann-Whitneyův U test (List1 v Pracovní podmínky (pohlaví)) Dle proměn. Pohlaví Označené testy jsou významné na hladině p <,05000 Sčt poř. Sčt poř. U Z p-hodn. Z p-hodn. N platn. N platn. skup. 1 skup. 2 upravené skup. 1 skup. 2 Proměnná Pracovní podmínky 49021,0077232,00 28091,000,944310 0,345012 0,9449440,344688 189 313
Tab. 2 Obdržené výsledky testování rozdílů dle pohlaví.
Z výsledků testování (viz Tab.2) plyne, že naznačený rozdíl ve vnímání kultury v organizaci (obr.4) je na 5ti procentní hladině významnosti statisticky nevýznamný, proto pracovní hypotézu H01 nezamítáme. Dotazované ženy sice hodnotí kulturu v organizaci lépe, než dotazovaní muži, rozdíl je ale statisticky nevýznamný. Následně jsme přistoupili k verifikaci pracovní hypotézy H02 (vnímání postojů respondentů kultury organizace, ve které pracují, v závislosti na dosaženém vzdělání). Z obdržených dat jsme vytvořili boxplot (obr.5). Z vyobrazeného boxplotu na obr.5. plyne, že kulturu organizace, ve které respondenti pracují, lépe hodnotí 7
respondenti se středoškolským vzděláním s maturitou, ve srovnání s respondenty s vysokoškolským
vzděláním.
Vyobrazený
boxplot
naznačuje
rozdíly
mezi
sledovanými skupinami, proto použijeme (vzhledem k zamítnuté podmínce normality na 5ti procentní hladině významnosti) neparametrické matematicko-statistické metody.
Krabicový graf : Pracovní podmínky 42,0 41,5 41,0
Pracovní podmínky
40,5 40,0 39,5 39,0 38,5 38,0 37,5 37,0 3
4 Vzdělání
Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh
Obr.5 Vnímání kultury v organizaci z hlediska vzdělání (3-středoškolské vzdělání s maturitou, levý boxplot; 4- vysokoškolské vzdělání- pravý boxplot)
Matematicko-statistické ověření rozdílu jsme uskutečnili Mann-Whitneyovým Utestem (Tab.3). Mann-Whitneyův U test (List1 v Pracovní podmínky (vzdělání)) Dle proměn. Vzdělání Označené testy jsou významné na hladině p <,05000 Sčt poř. Sčt poř. U Z p-hodn. Z p-hodn. N platn. N platn. skup. 1 skup. 2 upravené skup. 1 skup. 2 Proměnná Pracovní podmínky 73622,50 52630,50 27877,50 1,983684 0,047292 1,985015 0,047144 280 222
Tab. 3 Obdržené výsledky testování rozdílů dle vzdělání.
Z výsledků Mann-Whitneyova U-testu konstatujeme, že na 5ti procentní hladině významnosti zamítáme předpoklad shody postojů respondentů na organizační 8
kulturu (na svém pracovišti) v závislosti na dosaženém vzdělání (pracovní hypotéza H02) a přijímáme alternativní hypotézu HA2. Proto konstatujeme, že vnímání organizační kultury respondenty se středoškolským vzděláním s maturitou je na 5ti procentní hladině významnosti statisticky významně odlišné, než u respondentů s vysokoškolským vzděláním.
Závěr Obdržené výsledky monitoringu kultury organizace ukázaly rozdíly ve vnímání u zaměstnanců se středoškolským vzděláním s maturitou a u zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním. Je pravděpodobné, že respondenti s vysokoškolským vzděláním se na kulturu v organizaci dívají kritičtěji a očekávají její zlepšení. Tato pilotní studie naznačila, že je vhodné provést další dotazníkové šetření, které by mohlo identifikovat příčiny rozdílů ve vnímání organizační kultury mezi zaměstnanci se
středoškolským
vzděláním
s maturitou
a
zaměstnanci
s vysokoškolským
vzděláním.
Použitá literatura: Jedinák, P. Profese manažera v organizacích veřejné správy. Zlín: VeRBuM, 2012. 110 s., ISBN 978-80-87500-26-2. Kýrová, Jana. Analýza organizační kultury vybrané organizace veřejného sektoru. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Meloun,
Milan
a
Militký,
Jiří.
Kompendium
statistického
zpracování
dat.
Praha:Karolinum, 2013, 984 str., ISBN 9788024621968. Meloun, Milan a Militký, Jiří. Interaktivní statistická analýza dat. Praha:Karolinum, 2012, 960 str., ISBN 9788024621739. Mládková, L., Jedinák, P. a kol. Management. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o. 273 s. ISBN – 978-80-7380-230-1.
9
