NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO POSKYTOVATELÉ VEŘEJNÝCH SLUŽEB V OBLASTI KULTURY

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika a správa

NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO POSKYTOVATELÉ VEŘEJNÝCH SLUŽEB V OBLASTI KULTURY Nonprofit Organizations in Public Services Providing in the Culture Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Mgr. Simona ŠKARABELOVÁ, Ph.D.

Bc. Petra KUČEROVÁ

Brno, červen 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2008/2009

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

K U Č E R O V Á Petra

Obor:

Veřejná správa

Název tématu:

NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO POSKYTOVATELÉ VEŘEJNÝCH SLUŽEB V OBLASTI KULTURY NONPROFIT ORGANIZATIONS IN PUBLIC SERVICES PROVIDING IN THE CULTURE

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Nestátní neziskové organizace působí v kultuře od roku 1989, a za tu dobu se dostaly na druhé místo co do objemu získávaných finančních prostředků z veřejných rozpočtů (v roce 2006 cca 30 % z celkových finančních prostředků poskytnutých na oblast kultury). Na prvním místě jsou organizace veřejného sektoru, reprezentované převážně právní formou příspěvkových organizací obcí, krajů, zřídka státu. I v početním srovnání převažují v oblasti kultury organizace veřejného sektoru nad nestátními neziskovými organizacemi. Oba typy těchto organizací se však musí potýkat s konkurencí jak o finanční prostředky, tak o zákazníky. Cíl práce: Cílem diplomové práce je popsat neziskové organizace jako poskytovatele veřejných služeb v oblasti kultury. Dále se zaměřit na analýzu možností financování neziskových organizací působících v oblasti kultury, stejně jako na analýzu využívání nástrojů marketing – managementu. Teoretické poznatky analyzovat u vybrané neziskové organizace. Postup práce a použité metody: 1. Úvodní vymezení pojmů – nestátní nezisková organizace, organizace veřejného sektoru, veřejné služby, kultura, odvětví kultury, ekonomika kultury, marketingmanagement, fundraising. 2. Deskripce a analýza možností financování neziskových organizací v kultuře stejně jako využívání marketing-managementu při řízení neziskových organizací v kultuře. 3. Vyhodnocení analýz, formulace obecných doporučení, pokus o vytvoření optimálního modelu financování a řízení neziskové organizace v kultuře. 4. Na základě teoretických poznatků provedení analýzy financování a řízení v konkrétní neziskové organizaci z oblasti kultury.

Rozsah grafických prací:

Předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60-70 stran

Seznam odborné literatury: HYÁNEK, V. – PROUZOVÁ. Z. – ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: MU 2007. ISBN 978-80-210-4423-4. HYÁNEK, V.: Ekonomika neziskových organizací. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, 114 stran, ISBN 80-210-3501-3 REKTOŘÍK, J.: Ekonomika veřejného sektoru. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 127 stran, ISBN 80-210-3330-4 ŠKARABELOVÁ, S.: Když se řekne nezisková organizace. 1.vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, ISBN 80-210-3031-3 ŠKARABELOVÁ, S., NESHYBOVÁ, J., REKTOŘÍK, J.: Ekonomika kultury a masmédií. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 211 stran, ISBN 978-80-210-4267-4 REKTOŘÍK, J.: Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. Doplněné 1. vydání. Praha: Ekopress 2001, 2004, 177 stran, ISBN 80-86119-41-6 Relevantní legislativa Materiály EU, Ministerstva kultury, Ministerstva financí, krajů

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:

…………………………………… vedoucí katedry

Brně dne 18. 2. 2008

………………………………………… děkan

Jméno a příjmení autora:

Bc. Petra Kučerová

Název diplomové práce:

Neziskové organizace jako poskytovatelé veřejných služeb v oblasti kultury

Název v angličtině:

Nonprofit Organizations in Public Services Providing in the Culture

Katedra:

veřejné ekonomie

Vedoucí diplomové práce:

Mgr. Simona Škarabelová, Ph.D.

Rok obhajoby:

2010

Anotace Předmětem diplomové práce je zmapování neziskových organizací jako poskytovatelů veřejných služeb v oblasti kultury. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních definic a souvislostí v odvětví kultury. Na deskripci organizací působících v oblasti kultury, konkrétně v divadelní oblasti, také na analýzu možností jejich financování a využívání marketingových nástrojů. Praktická část je zaměřena na analýzu financování a řízení vybrané neziskové organizace – Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace. Na základě zjištěných poznatků je poté vytvořena případová studie transformace této organizace na novou právní formu, a to společnost s ručením omezeným.

Annotation The subject of this thesis is to map the non-profit organizations such as providers of public services in the field of culture. The theoretical part is focused on defining the basic definitions and background in the cultural sector. I try to deal with description of organizations which are active in the field of culture, especially in the theatre area, I analyze their finance and usage of marketing tools as well. The practical part focuses on the analysis of financing and managment of chosen non-profit organization – Horácké Theatre Jihlava, the contributory organization. Based on the findings there is created the case study of transformation of this organization into the new form called a limited company.

Klíčová slova Neziskové organizace, veřejné služby, kultura, kulturní politika, divadlo, financování, fundraising, marketing, transformace divadla.

Keywords Non-profit organizations, public services, culture, cultural politics, theatre, finance, fundraising, marketing, transformation of the theatre.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Neziskové organizace jako poskytovatelé veřejných služeb v oblasti kultury vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Simony Škarabelové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne 21. června 2010 ______________________________ vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své diplomové práce Mgr. Simoně Škarabelové, Ph.D. za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

Obsah ÚVOD .........................................................................................................................................9 1 NEZISKOVÉ ORGANIZACE JAKO POSKYTOVATELÉ VEŘEJNÝCH SLUŽEB V OBLASTI KULTURY ........................................................................................................10 1.1 Pojem kultura ..................................................................................................................10 1.2 Pojetí kultury jako veřejné služby ................................................................................11 1.3 Kulturní politika státu ....................................................................................................12 1.4 Organizační a institucionální zajišťování kultury .......................................................15 1.4.1 Organizační členění kultury v ČR ............................................................................17 1.4.2 Organizace působící v oblasti kultury ......................................................................18 1.5 Shrnutí kapitoly ..............................................................................................................21 2

KULTURA V KONTEXTU DIVADELNÍ ČINNOSTI ..............................................22

2.1 Právní formy organizací působící v oblasti divadelní činnosti ..................................22 2.1.1 Divadlo jako veřejná kulturní služba, statutární, „stálé“ ..........................................23 2.1.2 Divadlo jako nezávislá nezisková organizace ..........................................................25 2.1.3 Divadlo jako soukromý podnik.................................................................................28 2.2 Financování .....................................................................................................................30 2.2.1 Fundraising ...............................................................................................................36 2.3 Marketing ........................................................................................................................37 2.4 Optimální model financování a řízení ...........................................................................40 2.5 Shrnutí kapitoly ..............................................................................................................41 3

ANALÝZA FINANCOVÁNÍ A ŘÍZENÍ V HORÁCKÉM DIVADLE JIHLAVA ............42

3.1 Základní charakteristika Horáckého divadla Jihlava .................................................42 3.2 Řízení a činnost organizace ............................................................................................42 3.2.1 Činnost a marketing organizace ................................................................................43 3.3 Hospodaření organizace .................................................................................................45 3.3.1 Finanční plánování nákladů a výnosů .......................................................................45 3.3.2 Majetek organizace ...................................................................................................46 3.3.3 Struktura nákladů Horáckého divadla Jihlava ..........................................................47 3.3.4 Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava ............................................................49 3.3.5 Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava ...................................................53 3.3.6 Syntéza zjištěných poznatků .....................................................................................54 3.4 Shrnutí kapitoly ..............................................................................................................56

4

MODEL TRANSFORMACE PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE.............................. 58

4.1 Příklad realizované transformace – Divadlo Šumperk s.r.o....................................... 58 4.2 Model transformace Horáckého divadla Jihlava......................................................... 60 4.2.1 Administrativní a právní aspekty spojené se založením organizace ........................ 61 4.2.2 Personální a mzdové aspekty .................................................................................... 64 4.2.3 Majetkové aspekty .................................................................................................... 66 4.2.4 Daňové aspekty ......................................................................................................... 67 4.2.5 Finanční a řídící aspekty ........................................................................................... 69 4.3 Shrnutí kapitoly .............................................................................................................. 71 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ ....................................... 75 SEZNAM POUŽITÝCH POJMŮ A ZKRATEK ................................................................. 80 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .................................................................... 81 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 82 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 83

ÚVOD Kultura je považována za nedílnou součást naší národní identity a společenského života, přičemž si mnohdy její vliv ani neuvědomujeme. Je tvořena spektrem oborů a služeb, které uspokojují kulturní potřeby a ovlivňují tak život jedinců i celé společnosti. Kulturu lze považovat za specifickou oblast hospodářství, která má vypovídající hodnotu o vyspělosti dané země. Její rozsah je tak obsáhlý, že uchopit kulturu jako celek je téměř nemožné. Zasahuje do oblasti jednotlivých procesů společenského života, nabývá mnoho podob, a to jak v oblasti tvorby a produkce, tak i v její spotřebě a další distribuci. Organizace veřejného sektoru, nestátního neziskového sektoru, stejně jako soukromého sektoru, se potýkají s širokou konkurencí. Tato konkurence je však nerovná a mezi jednotlivými právními formami i nesrovnatelná. V zásadě tento rozdíl vyplývá ze zvýhodnění jedné právní formy, a to příspěvkových organizací, kterým náleží zákonný nárok na finanční příspěvek od svého zřizovatele. Je tedy třeba, aby všechny subjekty měly stejné podmínky pro získávání finančních prostředků a tím pádem usilovaly o své zákazníky v kontextu kvalitně poskytovaných kulturních služeb. Jednou z cest, jak tohoto docílit, může být přeměna nejčetnější skupiny reprezentované právní formou příspěvkových organizací obcí, krajů, popř. státu na jiný druh právní formy a docílit tím efektivnějšího využívání veřejných finančních prostředků. Tato práce si klade za cíl provést teoretickou deskripci neziskových organizací jako poskytovatelů veřejných služeb v oblasti kultury, analýzu jejich možnosti získávání finančních prostředků a využívání marketingových nástrojů. Dílčím cílem je pak provedení analýzy vybrané neziskové organizace – Horáckého divadla v Jihlavě, příspěvkové organizace, která případně vyústí k doporučení změny právního typu společnosti. Diplomová práce obsahuje čtyři části. První část je věnována základní terminologii, pojetí kultury jako veřejné služby, kulturní politice státu a jejím nástrojům. Dále se kapitola zabývá organizačním a institucionálním zajišťováním kultury a s ním spjatým vytyčením četnosti právních forem organizací působících v České republice. Druhá kapitola je zaměřena na vymezení kultury v kontextu divadelní činnosti. Zabývá se rozborem jednotlivých právních forem organizací působících v oblasti divadel s ohledem na jejich specifika, výhody a nevýhody. Dále se tato kapitola věnuje analýze možností jejich financování a využívání možných nástrojů řízení, jako jsou fundraising či marketing. Třetí kapitola je věnována analýze financování a řízení Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace. Čtvrtá kapitola se konkrétně zabývá případovou studií transformace současné příspěvkové organizace Horáckého divadla Jihlava na společnost s ručením omezeným. Vzorem pro tuto studii se stalo Severomoravské divadlo v Šumperku, a proto je v této kapitole okrajově zmíněn také proces jeho přeměny na společnost s ručením omezeným a související změny. Při zpracování diplomové práce byla využita odborná literatura a periodika, materiály odborných přednášek, zákonné normy a právní předpisy související s danou problematikou, webové stránky, interní materiály, výroční zprávy a informace získané z řízených rozhovorů se zástupci vybraných kulturních organizací. Při zpracování práce byly využity metody deskripce, analýzy, syntézy, komparace a dedukce. 9

1 Neziskové organizace jako poskytovatelé veřejných služeb v oblasti kultury Obsahem úvodní kapitoly je definování pojmu kultura v kontextu neziskových organizací, jež jsou mj. poskytovateli veřejných služeb v odvětví kultury. Dále se tato kapitola zaměřuje na kulturní politiku v ČR a její legislativní rámec. Součástí je i vymezení základních pojmů jako jsou kulturní statky a s nimi spjaté kulturní činnosti.

1.1 Pojem kultura Kultura je v řadě odborné literatury definována různými způsoby, z čehož vyplývá, že vymezení tohoto pojmu není snadné a mnohdy ne zcela jednoznačné. Z pohledu KRBOVÉ je však i přesto možné najít společné rysy pro všechny, které označují kulturu za souhrn hmotných a duševních hodnot vytvořených lidstvem v historickém vývoji.1 Dalším pojetím je definice Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jež vymezuje kulturu jako „soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních a citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu. Vedle umění a písemnictví zahrnuje také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“.2 Kulturu definuje i zásadní dokument Ministerstva kultury České republiky - „Kulturní politika“. V tomto dokumentu je kultura definována jako důležitý aspekt života celé společnosti, který významným způsobem napomáhá její integraci. Plní úkoly spojené s rozvojem intelektuálních, emocionálních i morálních charakterů každého občana, přičemž spojuje Českou republiku s ostatními státy a současně se i vymaňuje za účelem své identity a možného srovnání.3 Při definování pojmu kultura nelze opomenout tzv. antropologické pojetí, které patří mezi nejvíce aplikované a pod jeho záštitou je kultura vymezena jako „systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti“.4 Na tento soubor prvků lze nahlížet ze dvou rovin: o v širší rovině jako na proces kulturního zrovnoprávnění jedince a společnosti, o v užší rovině jako na oddělenou, konkrétní sféru společenského života. Jedinec a celá společnost jsou z pohledu širšího pojetí ovlivňovány kulturou prostřednictvím socializace, tvorby hodnot a dále vytvářením vzorů jednotlivých činností, jednání a modelů.5

1

KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomické v Praze, 2002, str. 7. 2 ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 104. 3 Ministerstvo kultury ČR. Kulturní politika. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: . 4 ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 10. 5 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 141.

10

Z ekonomického pohledu je významnější užší pojetí, které představuje kulturu jako specifickou sféru společenského života a odvětví veřejného sektoru, v němž jsou realizovány určité procesy a vznikají specifické produkty – kulturní statky či služby. Vše je naplňováno pod záštitou kulturních institucí s určitou formou vlastnictví, uspořádáním a řízením.6

1.2 Pojetí kultury jako veřejné služby Je vhodné si položit otázku: Je kultura věcí veřejnou? Je třeba ji veřejně podporovat a zabezpečovat? Kultura napomáhá zvyšovat kvalitu života a významně přispívá ke stabilitě společnosti. Regeneruje naší společnost, obohacuje lidské poznání, utváří životní styl a přispívá k sebepoznání člověka. Je náplní volného času, zdrojem zábavy a podílí se tak na zlepšení duševního stavu občanů.7 Veřejné kulturní služby definuje zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, jako služby spočívající ve zpřístupňování informací sloužících k uspokojování kulturních, kulturně výchovných či kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti. Za veřejný statek jsou kultura či umění považovány i tehdy, pokud uspokojují diferencované zájmy obyvatel, a to i v oblastech, které s kulturou souvisejí, jako je např. sociální sféra, vzdělání a osvěta, cestovní ruch, podpora identity měst a obcí apod. Setkáváme se s názory, zda veřejně zabezpečovat kulturní statky a služby. Existující důvody jsou negativního i pozitivního charakteru. Mezi negativní důvody řadíme8: o veřejné zajišťování vede ke snížení možnosti svobodné volby a k jednotnosti v produkci a spotřebě těchto statků, o v mnoha případech dochází k efektu tzv. přetížení, jelikož mnoho kulturních statků má charakter smíšených veřejných statků a jejich poskytování je závislé na kapacitě kulturních zařízení, o vzniká riziko ztráty odpovědnosti za sebe sama a s ní spojený morální hazard, o neoprávněným zařazením do veřejného sektoru vniká nebezpečí neefektivnosti, nebo může docházet k produkční či alokační neefektivnosti v oblasti kultury, o vzniká i možnost nadspotřeby a ztráty z ní, jelikož v důsledku přerušení vazby mezi „placením“ veřejných statků a jejich spotřebou se spotřebitel nemusí chovat racionálně. Naopak pozitivními důvody jsou9: o kulturní statky a služby přinášejí pozitivní externality a z tohoto důvodu si žádají veřejnou podporu, 6

ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 10. 7 Magistrát hlavního města Prahy. Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy (2007). [on-line]. Dostupné na WWW: . 8 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 144-145. 9 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 144.

11

o trh není schopen zajistit v dostatečném objemu a struktuře neziskovou kulturní produkci, o kulturní hodnoty jsou trhem degradovány na pouhé prostředky k dosažení zisku. Nelze opomenout ani pozitivní vliv kultury na ekonomiku, neboť se projevuje v řadě dalších odvětví, jako je např. filmový, hudební či zábavní průmysl, cestovní ruch, turistika či služby. Zároveň ovlivňuje a podněcuje podnikatelské aktivity a služby. Kultura je tedy významným ekonomickým faktorem, který stimuluje a působí na ostatní sféry společnosti. Sama však představuje významné odvětví hospodářství, které zaměstnává nemalé množství lidí. Kultuře jistě nelze odepřít ani její marketingovou hodnotu. Prezentace a propagace kulturních statků přináší prestiž nejen jednotlivým městům a regionům, ale i celé zemi. Současně tak přispívá k rozvoji politických, hospodářských a lidských kontaktů. Z tohoto důvodu je důležité klást velký důraz na realizovanou kulturní politiku každého státu v kontextu Evropské unie.

1.3 Kulturní politika státu Hlavním argumentem veřejného zabezpečení kultury je realizace základních práv občanů. V České republice jsou práva na přístup k umění, kultuře či kulturnímu bohatství a dědictví garantována Ústavou ČR a Listinou základních lidských práv a svobod. Pro pojetí kulturní politiky existuje několik typologií, které reprezentují postoje vlády vůči kultuře a umění. Ve státech Evropské unie je nejčastěji využívaná typologie vytvořená ekonomy H. Hillman–Chartrandem a C. Mc Caugheyem, kteří zformovali v rámci veřejné podpory kultury a umění následující modely: stát Ulehčovatel, stát Patron, stát Architekt a stát Konstruktér.10 Uvedené členění však již zcela neodpovídá současným trendům v zemích Evropské unie. Důvodem je skutečnost, že ani jeden z výše uvedených modelů již nezachycuje trendy, jako například decentralizace či regionalizace, nastoupené koncem osmdesátých let 20. století. Obecně lze říci, že země Evropské unie směřují k určitému sjednocování kulturní správy a již dávno opustily původní modelové podoby. Vlastnosti jednoho modelu byly aplikovány do jiného a naopak. Došlo tak ke ztrátě schopnosti těchto modelů rozlišit od sebe jednotlivé evropské země a k nim vztahující se správu kultury.11 Pro zajištění větší vypovídací hodnoty, zohledňující současnou situaci, navrhl MANGSET opuštění od praktikujících modelů a zaměření se na porovnání na modelu diferencí v rozsahu jednotlivých kulturních politik států. Jedná se o třídění dle těchto kritérií:12 o Je rozhodování o kultuře a umění soustředěno do jednoho nebo více orgánů (ministerstev)? Převládá centrální či decentralizovaná správa? o Centrální orgán rozhoduje sám nebo za pomoci nezávislých poradních orgánů? V případě, že ano, jaké jsou pravomoci těchto orgánů? o Převažuje financování z veřejných či soukromých zdrojů? 10

Blíže HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. Veřejná podpora a alternativní zdroje financování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995, str. 62-70. 11 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 146. 12 Tamtéž.

12

Kulturní politika tedy vymezuje uplatnění míry vlivu jakou má daný stát nejen při realizaci kulturních statků, ale i při jejich spotřebě. Na tvorbu a obsah kulturní politiky státu mají vliv následující faktory:13 o vnitřní faktory - krátkodobé - politická situace, vládní cíle a jejich politický program, ekonomický stav země, - dlouhodobé - kulturní tradice země, zájmy, potřeby a celková kulturní vyspělost obyvatelstva, státem formulovaná kulturní politika, o vnější faktory – celkové politické klima a územní příslušnost do dané kulturní oblasti, o kulturní potřeby obyvatelstva dané země. Výše uvedené faktory se promítají do legislativního zabezpečení oblasti kultury. V České republice je tato legislativa značně obsáhlá, neboť zahrnuje cca 75 zákonů a jiných právních předpisů.14 Při realizaci kulturní politiky jsou využívány nástroje kulturní politiky. Lze je dělit dle oblasti jejich působnosti, zejména na nástroje legislativní, ekonomické, institucionální, řídící a metodické.15 Pro podporu kultury a dosažení angažovanosti v této oblasti se stala základním konceptem Bílá kniha, která byla předložena v roce 1996 bývalým ministrem kultury Pavlem Tigridem. Tento dokument se také stal předlohou pro vypracování dalších národních koncepcí kulturní politiky České republiky. Veškeré aktivity České republiky jsou v souladu s dokumenty a normami přijatými Evropskou unií. Právě v souvislosti se začleňováním České republiky do Evropské unie, a s ní spojená implementace evropské kulturní politiky na národní úroveň, měla zásadní význam Smlouva o Evropské unii, která ustanovuje jisté požadavky vztahující se ke kultuře a kulturní politice. Jsou jimi zejména:16 o rozvíjet kulturu členských států s ohledem na jejich národní a regionální odlišnosti, a dále s ohledem na společné kulturní dědictví, o podporovat aktuální kulturní tvorbu, o rozvíjet spolupráci v oblasti kultury za předpokladu osobních kontaktů, oběhu děl a za pomoci moderní komunikační technologie, o posilovat lepší poznání kultury a historii evropských národů, o uchovávat a chránit kulturní dědictví evropského významu, o výměna kulturní umělecké tvorby na nekomerční bázi, o spolupracovat v oblasti kultury s třetími zeměmi a odpovědnými mezinárodními organizacemi, především s Radou Evropy. 13

ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 17. 14 Seznam legislativních zákonů a předpisů je dostupný na WWW: , str. 84. 15 Ministerstvo kultury ČR. Kulturní politika. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: , str.4. 16 ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 22.

13

Výsledkem uvedených požadavků Smlouvy o Evropské unii se stal rámcový program „Culture 2000“, který navázal na tři specifické kulturní programy realizované v Evropské unii v letech 1996 – 1999.17 Program Culture 2000 byl koncipován na období roku 2000 – 2006 s cílem přispívat k rozšíření společného kulturního prostoru evropských národů. Stojí za zmínku, že Česká republika, co by kandidátská země, jež se k tomuto programu přihlásila, tak od roku 2001 získala možnost účastnit se tohoto programu jako jeho plnoprávný člen.18 V této souvislosti byla rozhodnutím Ministerstva kultury ČR k 1. lednu 2001 zřízena Česká kancelář Culture 2000, jejímž posláním je informovat české kulturní organizace o tomto programu, poskytovat jim konzultace a tím také zvyšovat jejich zájem o nadnárodní spolupráci a realizaci mezinárodních kulturních projektů.19 Po sedmiletém období byl program Culture 2000 nahrazen novým Programem Culture (2007-2013).20 Současně byl v roce 2001 schválen dokument „Kulturní politika: Funkce kultury, hlavní cíle a nástroje kulturní politiky“ na něž navázal aktuální strategický dokument „Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014“, který schválila vláda České republiky dne 19. listopadu 2008 svým usnesením č. 1452.Dokument nové Státní kulturní politiky je souhrnem strategických cílů, úkolů a opatření souvisejících s aktuálními postoji ke kultuře, podporou rozvoje tvořivosti či inovace a v neposlední míře podporou role kultury jako fenoménu mezinárodní spolupráce.21 K přispění žádoucího stavu kultury v následujících letech tento dokument vytyčuje čtyři základní cíle, kterými jsou:22 o ekonomická a společenská dimenze – směřující k účelnému využití přínosů umění a kulturního dědictví ve spojení s kreativitou pro navýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů či činností, o občanská dimenze – zaměřená na posílení vlivu kultury v profesním či osobním růstu a vzdělání občanů, především pro rozvoj tvořivosti a posilování odpovědnosti za zděděné a vytvářené kulturní hodnoty, dále pro kultivaci individuálních postojů a demokratických hodnot, o role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot – stanovuje oblasti, které jsou obvykle pokládány za hlavní úlohu státu, tzn. poskytovat přímou i nepřímou podporu pro zachování stávajících kulturních hodnot, stejně jako hodnot nově vytvářených,

17

Program „Culture 2000“ navázal na předcházející kulturní programy realizované v Evropské unii. Jedná se o: program Kaleidoscope (umělecké a kulturní aktivity, 1996-1998), program Ariane (podpora literatury a četby, 1997-198) a program Raphael (kulturní dědictví, 1997 – 2000). Bližší informace jsou dostupné na WWW: . 18 ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 22. 19 Česká kancelář programu Culture je součástí sítě národních kanceláří, jenž jsou zřízeny v každé zemí účastnící se programu Evropské unie Culture. Činnost kanceláře je tímto programem současně podporována. Služby poskytované touto kanceláří v České republice jsou bezplatné. Bližší informace jsou dostupné na WWW: . 20 Blíže o tomto programu v podkapitole 2.2 Financování. 21 Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. [on-line]. c2009. Dostupné na WWW: < http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf>. 22 Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. [on-line]. c2009. Dostupné na WWW: < http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf>, str. 12.

14

o role státu při tvorbě pravidel – zajistit vytváření transparentního, objektivního a nediskriminačního prostředí pro kulturní aktivity a činnosti, včetně jejich podpory z úrovně státu, krajů či obcí. Jednou z oblastí, na kterou je třeba se zaměřit pro naplnění těchto stanovených cílů, je právě podpora vzájemné spolupráce mezi jednotlivými stupni veřejné správy při přípravě dotačních programů tak, aby větším a rozsáhlejším projektům bylo umožněno vícezdrojové financování. Výše uvedené cíle státní kulturní politiky byly stanoveny se záměrem co nejširšího pokrytí rozsahu kultury a současně s naplněním vnitřní spojitosti vůči ostatním vytyčeným cílům.23 Mezi aktuální strategické dokumenty se také řadí „Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013“, schválená vládou v roce 2006. Dokument byl zpracován jako střednědobý materiál navazující na základní dokument Ministerstva kultury - Kulturní politika v České republice. Konkrétní úkoly pro vytyčené období směřují k posílení role umění ve společnosti, zachování a rozvoji umělecké různorodosti, zajištění dostupnosti a rovného přístupu umění pro občany, posílení mezinárodní spolupráce a prezentace českého umění v zahraničí a dále k rozvoji infrastruktury spojenou s investiční podporou institucí působících v oblasti kultury.24 Pro zajištění koncepce na dané období dokument definuje následující nástroje podpory. Jsou jimi zejména: institucionální, ekonomické, legislativní, řídící, metodické či společenské nástroje. Institucionálními nástroji jsou vedle stávajících kulturních institucí zřizovaných státem a orgány samosprávy, uměleckých škol, odborných vysokoškolských pracovišť či ústavu Akademie věd ČR, jmenovány i kulturní nestátní neziskové organizace a další subjekty, jenž poskytují služby v oblasti umění.25 O nestátních neziskových organizacích se v koncepci hovoří i v oblasti ekonomických nástrojů, a to především v souvislosti „s posílením kooperativního financování a financování víceletých projektů z veřejných rozpočtů a s úsilím o vytvoření srovnatelných podmínek příspěvkových organizací a neziskových organizací v oblasti financování“.26 Neméně důležitými programy, které ovlivňují kulturní politiku ČR, jsou Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013 (přijata usnesením vlády č. 1500 dne 16. listopadu 2005), Strategie udržitelného rozvoje a Strategie regionálního rozvoje ČR.

1.4 Organizační a institucionální zajišťování kultury Před samotným vymezením institucí působících v oblasti kultury je nezbytné vymezit kulturu a její činnosti, které je možné členit dle různých kritérií, a to zejména dle:27 o Charakteru vlastnictví – veřejný sektor, soukromý neziskový sektor a soukromý ziskový sektor.

23

Úkoly a opatření pro dosažení jednotlivých cílů jsou dostupné na WWW: , str. 14 -25. 24 Divadlo.cz. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [on-line]. c2006. Dostupné na WWW: , str. 59. 25 Divadlo.cz. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [on-line]. c2006. Dostupné na WWW: , str. 60-63. 26 Tamtéž, str. 60. 27 HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. Veřejná podpora a alternativní zdroje financování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995, str. 31.

15

o Charakteru statků a způsobu jejich zajištění, produkce a poskytování – veřejnými statky, smíšenými veřejnými statky a privátními statky. o Charakteru jednotlivých oblastí a jejich oborů – kultura je členěna na oblast: -

umění - dramatické (divadlo, film, televize, rozhlas), hudební, literární, výtvarné,

-

ochrana kulturních hodnot – muzejnictví, památková péče,

-

kulturně výchovná činnost,

-

odborný management vedení.

Veřejné služby v oblasti kultury je možné i dále specifikovat a členit do jednotlivých oblastí či oborů. Jedním ze základních členění je dle Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb rozdělení do následujících oblastí, schválené usnesením vlády č.824 ze dne 1. září 2004:28 o profesionální umění, o neprofesionální umění, o knihovny, o galerie, muzea, o národnostní a regionální kultura, o kulturní dědictví, o památková péče, o církve. Obdobné členění kulturních služeb využívá i Národní informační a poradenské centrum pro kulturu (NIPOS)29, jenž je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem kultury ČR. Tyto služby je tedy možné i následně dělit dle jednotlivých oborů kultury a kulturních institucí, v jejichž rámci jsou poskytovány. Jsou jimi:30 o divadla, o galerie (muzea výtvarných umění), muzea a památníky, o knihovny, o audiovizuální díla, o hudební soubory, o památkové objekty, o neperiodické publikace, 28

ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 105. 29 NIPOS je státní příspěvkovou organizací zřizovanou Ministerstvem kultury ČR. Na základě příkazní smlouvy byl na tuto organizaci delegován výkon státní statistické služby za oblast kultury, za níž ministerstvo kultury odpovídá. Konkrétně NIPOS-CIK (útvar pro Centrum informací o kultuře) zajišťuje statistiku kultury a to na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Bližší informace jsou dostupné na WWW: . 30 ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 105.

16

o hvězdárny, planetária, astronomické pozorovatelny, o periodický tisk, o výstavní činnost v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury. Výše uvedenému členění kulturních služeb dle oborů v zásadě odpovídá členění kulturních služeb dle Strategie podpory dostupnosti a kvality veřejných služeb.

1.4.1 Organizační členění kultury v ČR Veřejné služby v oblasti kultury jsou realizovány, organizovány a regulovány orgány veřejné správy nejen na úrovni státu, ale i na regionální a místní úrovni. Centrální úroveň Pro oblast kultury se ústředním orgánem dle § 8 zákona č. 2/1969 Sb.31, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, stalo Ministerstvo kultury.32 Rozsah jeho působnosti je dán Ústavou ČR, zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Mezi jeho úkoly patří i plnění povinností spojených s členstvím ČR v Evropské unii, propagace státu na mezinárodní úrovni a podpora projektů s mezinárodním a celostátním významem. Je zpracovatelem a navrhovatelem státní kulturní politiky, jež je předkládána vládě ČR. Zároveň je aktérem při tvorbě státního rozpočtu. Ministerstvo kultury je zároveň zřizovatelem příspěvkových organizací, které působí v jednotlivých oborech kultury, jako galerie, muzea, památky, knihovny, divadla, hudba apod. Jedná se o organizace a jejich činnosti, které jsou jistým způsobem považovány za zásadní národní instituce v této oblasti. Zmíněným organizacím jsou přímo z rozpočtu kapitoly 334 hrazeny náklady na provoz a činnosti.33 Do správy Ministerstva kultury taktéž spadá Fond kultury České republiky a Fond na podporu a rozvoj české kinematografie, které jsou řazeny mezi mimorozpočtové zdroje podpory kulturních činností a aktivit.34 Regionální úroveň Regionální úroveň je zajišťována prostřednictvím krajů, jejichž postavení vychází ze zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Územně samosprávné kraje vykonávají své činnosti v samostatné a přenesené působnosti v souladu s platnými koncepcemi, normami a doporučeními státní úrovně. Kraje současně zpracovávají rozvojové dokumenty střednědobého charakteru. Tyto dokumenty sehrávají 31

Dle § 8 tohoto zákona je Ministerstvo kultury ČR ústředním orgánem pro kulturně výchovnou činnost, umění, kulturní památky a ochranu přírody, vydávání neperiodického tisku, realizace autorského zákona a pro produkci a obchod v oblasti kultury. Dále zřizuje Sekretariát pro věci církevní, jenž působí jako ústřední orgán státní správy v oblasti a věcech církví a náboženských společností. 32 Ministerstvo kultury je správcem rozpočtové kapitoly 334 - Ministerstvo kultury. Jako takové zpracovává návrhy této kapitoly, rozepisuje její schválené ukazatele a kontroluje hospodaření s těmito prostředky. 33 Přehled příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury ČR je dostupný na WWW: . 34 Více o těchto mimorozpočtových fondech v v podkapitole 2.2 Financování .

17

významnou úlohu při čerpání prostředků z fondů Evropské unie prostřednictvím regionálních operačních programů. Ucelené koncepce má však v současné době zpracováno pouze pět krajů ze čtrnácti (Liberecký, Olomoucký, Ústecký, Zlínský a hlavní město Praha). Kraj Vysočina je prozatím ve stádiu přípravy.35 Po reformě veřejné správy se kraje v rámci své přenesené působnosti staly zřizovateli řady kulturních organizací. Jejich úkolem je správa a financování kulturních památek, galerií, muzeí a knihoven, které se nacházejí na jejich území. V rámci samostatné působnosti podporují aktivity a provoz ostatních kulturních zařízení formou vyhlašování grantů. Místní úroveň Místní úroveň je zabezpečována obcemi, jejichž postavení je dáno zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Obdobně jako krajské činnosti, jsou i činnosti obcí členěny na přenesenou a samostatnou působnost. V rámci přenesené působnosti jsou obce taktéž odpovědny za ochranu, uchování a rozvoj kulturních hodnot na svém území. Samostatná působnost je zaměřena především na finanční podporu ostatních kulturních organizací a činností spojených s propagací kultury.

1.4.2 Organizace působící v oblasti kultury Veřejné kulturní služby bývají zajišťovány různými ekonomickými subjekty, především však příspěvkovými organizacemi financovanými soustavou veřejných rozpočtů, ale i ostatními neziskovými organizacemi. Nelze opomenout ani spolupráci se soukromým sektorem. Jak již bylo výše uvedeno, jedním z kritérií, dle kterého je možné vymezit kulturu, je charakter vlastnictví. Organizace působící v oblasti kultury tedy můžeme členit do tří základních kategorií: o organizace veřejného sektoru, o nestátní a ostatní neziskové organizace, o organizace ziskového sektoru. V následujícím grafu č. 1 je vyjádřeno procentuelní zastoupení výše vytyčených kategorií.

35

Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. [on-line]. c2009. Dostupné na WWW: < http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf>, str. 57.

18

Graf č. 1: Kulturní instituce dle provozovatele v ČR v roce 2008

3% 6% 91%

Organizace veřejného sektoru (6418) Nestátní neziskové organizace (247) a ostatní neziskové organizace (3) Organizace ziskového sektoru (411)

Pramen: zpracováno autorkou na základě dat NIPOS – Statistika kultury 2008. Dostupné na WWW .

V diskuzích vztahujících se k problematice zda je kultura věcí veřejnou a je třeba tuto oblast veřejně podporovat a zabezpečovat, nebo tuto oblast ponechat ziskovému sektoru, se setkáváme s řadou odlišných názorů. Otázkou zůstává, pokud by oblast kultury byla svěřena pouze do působnosti tržního systému, zda by nedocházelo k produkci tzv. komerční kultury, která může vykazovat mnohdy minimální uměleckou hodnotu. Pro zamezení uvedeného a zajištění hodnotné a kvalitní produkce kulturních služeb působí v kultuře orgány veřejné správy, které zřizují zejména vlastní příspěvkové organizace.36 Jak z grafu vyplývá, zastoupení organizací veřejného sektoru působících v oblasti kultury je majoritní a dosahuje četnosti 91 % z celkového počtu. Nelze opomenout, že pro zajištění účelného a efektivního hospodaření organizací veřejné správy je nezbytná existence jak nezávislých neziskových organizací (3%), tak i organizací ziskového sektoru (6%), které jsou zastoupeny jednotlivými právními formami, jejichž zastoupení je uvedeno v tabulce č. 1 níže.

36

ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 122.

19

Organizace veřejného sektoru z toho: Příspěvkové organizace státu (MK, MŠMT, atd.) Příspěvkové organizace krajů Příspěvkové organizace obcí, měst či měst. částí Veřejnoprávní instituce Nestátní neziskové organizace z toho: Občasnká sdružení dle zák. č.83/1990 Sb. Obecně prosp. společnost dle zák. č. 248/1995 Sb. Církevní společnosti Ostatní neziskové organizace z toho: Nadace dle zák. č. 227/1997 Sb. Veřejné vysoké školy Jiné subjekty Organizace ziskového sektoru z toho: Obchodní společnost dle zák. č. 513/1991 Sb. akciová společnost společnost s r.o. veřejná obchodní společnost Živnostenské oprávnění - fyzické osoby Soukromé fyzické osoby

44

359

13

7 3 1 2 1 1 83 66

31 91 237 43

2 1 9 1 13 8 5 6 3

17 -

7 2 35 45 38 7 44 16 2 13 1 28 -

94

133

455

43 53

53

30

5437

3 -

12 18 10 9 1 1 1 4 4

2 13 5422 1 1 -

32

45

5438

3

Kulturní zařízení

Výstavní činnost

Památkové objekty

Knihovny

Hvězdárny a planetária

Hudební soubory

7

66

113

Galerie, muzea a pamáníky

2006

2008

Zřizovatel

Divadla

Audioviz. díla

Tabulka č. 1: Kulturní instituce dle provozovatele v ČR v roce 2008

184 112 72 42 4 4 34 51

51

277

92

252

15 4 73 84

252 7

84

7

134

36

134

36

-

-

310

295

Pramen: zpracováno autorkou na základě dat NIPOS – Statistika kultury 2008. Dostupné na WWW .

Dle míry zajišťování veřejně prospěšných služeb bývají neziskové organizace členěny do dvou skupin:37 o organizace sloužící veřejnému zájmu – jejich posláním je sloužit zejména svým vlastním členům. Jedná se tedy o tzv. vzájemně prospěšné společnosti, kterými mohou být například: zájmové či profesní sdružení, družstva, asociace apod., o organizace zajišťující služby pro celou společnost – zabezpečují veřejné statky a služby pro všechny občany bez omezení, zejména v oblasti kultury, sportu či vzdělání. Charakteristika organizací působících v neziskovém sektoru není v české odborné literatuře jednoznačně definována. V legislativě ČR je definici neziskové organizace nejblíže zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, § 18, který uvádí, že jde o organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena za účelem podnikání. Obecně jsou pro neziskové organizace charakteristické zejména tyto znaky:38 o jsou právnickými osobami, o nejsou založeny za účelem podnikání a tvorby zisku, o uspokojují určité potřeby občanů či komunit, o mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů. 37

KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomické v Praze, 2002, str. 28. 38 ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. rozš. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2006, str. 10.

20

Vzhledem k charakteru zaměření praktické části této diplomové práce se bude následující část zabývat organizacemi působícími v oblasti divadelní činnosti. Její součástí bude mimo jiné i rozbor jednotlivých právních forem v této oblasti.

1.5 Shrnutí kapitoly Pro vymezení pojmu kultura existuje nespočet definic, přičemž různí odborníci používají odlišná pojetí. Základní přínos kultury je zejména spojován s jeho projevem, který se promítá a ovlivňuje charakter nejen života jedince, ale i celé společnosti. Důležitým aspektem u všech organizací jako poskytovatelů veřejných služeb je jejich legislativní zázemí a celková kulturní koncepce a vyvíjená politika státu. Současná kulturní politika v České republice zachycuje kulturu jako prostředek integrace a důležitý prvek rozvoje naší společnosti. Stále však existuje otázka, jak nejlépe by kulturní prostředí státu mělo vypadat. Tato otázka je částečně zodpovězena v základním strategickém dokumentu „Státní kulturní politika na léta 2009-2014“, který se zaobírá aktuálními trendy, cíli a budoucími směry kulturního vývoje a potřeb veřejnosti. Kulturní služby jsou zajišťovány různými ekonomickými subjekty s různými právními formami, které jsou členěny do třech základních kategorií. Jsou jimi organizace veřejného sektoru, nestátní neziskové organizace a organizace sektoru ziskového. Dle tohoto členění se odvíjí i řízení těchto subjektů a s ním spojené financování. Nejčetnější zastoupení tvoří organizace veřejného sektoru, zastoupené právní formou příspěvkových organizací, které jsou současně největšími příjemci finančních prostředků z veřejných zdrojů. Záměrem této kapitoly byla také deskripce základních definic a souvislostí v odvětví kultury. Nejedná se však o celkový záběr této problematiky, nýbrž o pouhé seznámení se s danou problematikou.

21

2 Kultura v kontextu divadelní činnosti Společenský a kulturní život společnosti je souhrn činností, mezi které patří i divadelní tvorba. Divadelní činnosti zahrnují národní tradice a odráží se v nich i vyspělost dané země. Tato kapitola se zabývá rozborem jednotlivých právních forem organizací působících v divadelní oblasti s ohledem na jejich specifika, výhody a nevýhody. Dále je zaměřena na financování kultury a využívání nástrojů řízení, jako jsou fundraising a marketing.

2.1 Právní formy organizací působící v oblasti divadelní činnosti Z pohledu DVOŘÁKA jsou pro divadelní činnosti charakteristické tři základní způsoby provozování divadla, které kopírují konfiguraci tří principů moderní společnosti, tvořené státní sférou, komerčním sektorem a iniciativy občanské společnosti.39 DVOŘÁK je definuje jako tři následující pilíře:40 o „divadlo jako veřejná kulturní služba, statutární, „stálé“, o divadlo jako nezávislá nezisková organizace, o divadlo jako soukromý podnik“. Obdobné členění nalezneme i v následující tabulce č. 2 uvádějící zřizovatele divadel a divadelních seskupení v letech 2004-2008 dle jednotlivých typů právních forem. Jedná se o organizace veřejného sektoru, organizace neziskového sektoru a dále i o organizace sektoru ziskového. Tabulka č. 2: Zřizovatelé divadel a divadelních seskupení v letech 2004 - 2008 Zřizovatel

2008

Organizace veřejného sektoru (organizace státní správy)

2007

2006

2005

2004

44

45

48

49

49

3

3

3

3

3

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

4

4

4

4

4

Kraje

2

2

2

2

2

35 45 38 7 44 16 2 13 1 28

36 44 36 8 41 15 1 13 1 26

39 39 33 6 39 16 1 14 1 23

40 33 28 5 1 1 38 12 1 10 1 26

40 30 25 5 1 1 39 9 8 1 30

133

130

126

121

119

z toho: Ministerstvo kultury

Obce, města či městské části Nestátní neziskové organizace z toho: Občanská sdružení dle zák. č.83/1990 Sb. Obecně prospěšná společnost dle zák. č. 248/1995 Sb. Ostatní neziskové organizace z toho: Nadace dle zák. č. 227/1997 Sb. Jiné subjekty Organizace ziskového sektoru z toho: Obchodní společnost dle zák. č. 513/1991 Sb. akciová společnost společnost s r.o. veřejná obchodní společnost Živnostenské oprávnění - fyzické osoby

Pramen: zpracováno autorkou na základě dat NIPOS – Statistika kultury za rok 2008, 2007, 2006, 2005 a 2004. Dostupné na WWW < http://www.nipos-mk.cz/?cat=126>.

39

DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, str. 33. 40 Tamtéž, str. 33-38.

22

2.1.1 Divadlo jako veřejná kulturní služba, statutární, „stálé“ Je základním typem provozního modelu divadla,41 jenž je považován za poskytovatele veřejných kulturních služeb ve veřejném zájmu, a to v rámci veřejného sektoru. Konkrétně se jedná se o divadla zřizované státem, krajem či obcí, které byly založeny na základě statutu.42 Dle PAVLOVSKÉHO je u statutárních divadel míněn statut „ v užším slova smyslu takový, kterým zřizovatel na sebe bere odpovědnost za hospodářské a zprostředkovaně i umělecké výsledky divadla.“43 Občas se setkáváme s nepřesným označením těchto divadel, které jsou nazývány jako „státní“, „oficiální“ či „kamenná“ divadla, což obrazně vyjadřuje jejich hlavní charakteristiku a to zejména: tradičnost, neměnnost, stabilnost a stálost, ale zároveň i nepružnost, konzervativnosti, apod.44 V České republice je tento typ divadla nejčastěji provozován ve formě příspěvkové organizace. Příspěvkové organizace V naší zemi představovaly příspěvkové organizace před listopadem roku 1989 jediný možný model provozu divadla. Divadla, příspěvkové organizace, můžeme i dnes nadále řadit mezi nejčastější formy provozu divadla. V současné době je v této formě provozováno cca 44 divadel. Postupem času se však počet těchto divadel snižuje.45 Tato skutečnost je zejména dána jejich transformací nebo-li přeměnou na jinou právní formu společnosti. Tuto právní formu organizace můžeme dále členit na: o státní příspěvkové organizace - zřizovatelem je daný resort – ministerstvo či jiná organizační složka státu, o nestátní příspěvkové organizace - zřizované územními samosprávnými celky (kraji, obcemi). Výše uvedení zřizovatelé zakládají příspěvkové organizace pro takové činnosti v jejich působnosti, jenž jsou zpravidla neziskové a z důvodu jejich rozsahu, struktury a složitosti si žádají samostatnou právní subjektivitu.46 Zřizovatel o vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovací listinu. Organizace je zapsána v obchodním rejstříku a návrh na zápis podává taktéž zřizovatel. Zřizovací listina obsahuje vedle povinných základních údajů, jako je název zřizovatele či název, sídlo a identifikační číslo příspěvkové organizace, i označení statutárních orgánů a vymezení hlavního účelu a k němu odpovídající předmět činnosti. Dále je v této listině vymezen majetek ve vlastnictví zřizovatele, který je organizaci svěřen do správy hospodaření včetně stanovení majetkových

41

V naší zemi jediný možný model divadelního provozu v letech 1948 -1989. DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, str. 33. 43 PAVLOVSKÝ, Petr. Statutární a (nestatutární divadlo). Článek Divadlo.cz. [on-line]. Dostupné na WWW: . 44 DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upr. vyd. Praha: Akademie muzických umění, divadelní fakulta, 2005, str. 31. 45 Bližší informace v tabulce č. 2. 46 § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

42

23

práv k tomuto majetku. Listina obsahuje i vymezené okruhy doplňkové činnosti a dobu, na kterou je organizace zřízena.47 Právní postavení a zajištění těchto organizací upravují především následující zákony: o zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), o zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Divadlo ve formě příspěvkové organizace hospodaří s finančními prostředky získanými z vlastní činnosti a s prostředky přijatými od svého zřizovatele. Dále využívá prostředků svých fondů, kterými jsou fond kulturních a sociálních potřeb, fond odměn, rezervní fond a investiční fond. Mezi další prostředky patří i finanční dary od právnických a fyzických osob.48 Příspěvkové organizace jsou v praxi považovány za největší příjemce přímé veřejné finanční podpory a často bývají označovány za organizace „jediného zdroje“.49 Ze statistických dat vyplývá, že soběstačnost těchto divadel se v letech 2004 – 2008 pohybuje v rozmezí cca 29,8 – 33 %.50 Tabulka č. 3: Finanční hospodaření divadel, příspěvkových organizací v letech 2004 - 2008 (v tis. Kč) 2 008 Výnosy divadel celkem Příspěvky ze státního rozpočtu celkem Příspěvky od krajů celkem Příspěvky od měst a obcí celkem Vlastní příjmy z hlavní činnosti - z toho vybrané vstupné Vlastní příjmy z vedlejší činnosti Neinvestiční náklady celkem

Procento soběstačnosti (v %)

1 091 404,6 748 369,4 117 024,5 1 912 974,1 849 840,5 678 105,1 123 334,8 3 555 195,1

2 007 1 080 062,8 730 543,9 163 367,3 1 861 507,0 858 332,2 626 894,4 79 538,7 3 391 391,1

30,7

31,8

2 006

2 005

983 714,3 764 197,9 104 912,6 1 830 584,8 779 264,6 576 813,9 82 840,6 3 303 035,3

1 053 338,0 708 721,0 106 771,2 1 747 610,7 787 356,3 536 241,3 98 319,2 3 213 858,5

29,8

32,8

2004 1 002 853,1 753 088,4 92 294,7 1 652 936,9 741 431,4 531 921,1 67 033,6 3 038 460,5

33,0

Pramen: NIPOS. Statistika kultury 2008. Dostupné na WWW < http://www.nipos-mk.cz/?cat=126>.

V kontextu divadelní činnosti je výhodou příspěvkových organizací jejich finanční stabilita, která je garantována pravidelným financováním z rozpočtu svého zřizovatele. Zároveň jsou tyto organizace určitou zárukou stability divadelních činností, jenž naplňují veřejné kulturní služby ve veřejném zájmu. Určitou výhodu je možné spatřovat i v relativní jistotě zaměstnanosti a s ní spojené mzdy. 47

§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Divadelní ústav. Základní informace o možných právních formách provozování profesionální umělecké činnosti v ČR. [on-line]. c 2004. Dostupné na WWW: , str. 5. 49 Divadlo.cz. Financování českého divadla. [on-line]. Dostupné na WWW: . 50 Divadla (příspěvkové organizace) zřizovaná MK, MŠMT, kraji, městy a obcemi.

48

24

Naopak nevýhodou těchto organizací je přímý vliv zřizovatele na činnost divadla, který se projevuje v několika oblastech a omezuje tak samostatné rozhodování organizace. Jednou z nich je oblast ekonomická, kdy přímé vazby na rozpočtová pravidla poněkud problematizují financování na delší časové období než jeden kalendářní rok. Navíc s přihlédnutím, že divadelní organizace plánují svoji činnost většinou na divadelní sezónu.51 Zároveň jako takové nemají přímý přístup k různým dotačním programům a tyto vztahy mohou být zprostředkovány pouze prostřednictvím zřizovatele. V personální oblasti můžeme jako demotivující spatřovat stanovené limity mzdové politiky, které omezují výkonnost zaměstnanců a tím i konkurenceschopnost těchto organizací. Negativum je možné spatřovat i v oblasti majetkové, kdy divadla hospodaří s majetkem svého zřizovatele, který mu byl pouze svěřen do správy hospodaření, a i zde je třeba se řídit stanovenými pravidly a odpisovými plány. Z uvedeného vyplývá, že celková činnost těchto organizací, která je dána zřizovací listinou, je pod přímým vlivem a kontrolou svého zřizovatele a to i včetně její správy a řízení. Tato skutečnost může mnohdy vést ke ztrátě efektivnosti těchto organizací.52 Vůči ostatním právním formám je příspěvkovým organizacím právě vytýkána nemožnost vícezdrojového financování a jejich přímá závislost na rozpočtu zřizovatele. V současných podmínkách se uvedené stává jistou překážkou a s tím je spojená i otázka udržitelnosti těchto organizací v oblasti kultury. Právě jejich udržitelnost je možné vymezit v závislosti na požadavcích pro financování kultury, které vyžadují tyto závazné principy:53 o „vícezdrojovost, o kooperativnost, o víceletost, o posílení mimorozpočtového financování, o srovnatelnost se zeměmi EU.“

2.1.2 Divadlo jako nezávislá nezisková organizace Divadla jako nezávislé neziskové organizace, řazená do druhého pilíře, bývají především založena na základě kulturního zájmu veřejnosti. Jejich snahou je vytvářet kulturní hodnoty bez hlavní priority zisku. Tento předpoklad však neznamená, že organizace zisku nedosahují, ba naopak. Pokud je však zisku dosaženo, je u těchto organizací cílem jej investovat do rozvoje další činnosti.54

51

Divadelní sezóna je provozní období divadla, zpravidla v období od září do června. DIVADELNÍ ÚSTAV, Analýza transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných Hlavním městem Prahou. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: < http://www.divadlo.cz/box/clanek.asp?id=5520 >, str. 33. 53 NEKOLNÝ, Bohumil a kol. Divadelní systémy a kulturní politika. [on-line] c2006. Dostupné na WWW: < http://www.divadelni-ustav.cz/doc/BOX_1_tisk.PDF >, str. 22. 54 DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, str. 36. 52

25

Občanská sdružení Klíčovým okamžikem pro vznik této právní formy organizace se stal zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, jenž položil základy občanské společnosti a umožnil tak vznik řady občanských sdružení působících nejen v oblasti kultury.55 Dle § 2 uvedeného zákona mohou občané zakládat spolky, společnosti, kluby, hnutí, svazy, odborové organizace a jiná občanská sdružení za účelem realizace společných zájmů a v souladu s příslušným zákonem.56 Členy těchto sdružení mohou být fyzické i právnické osoby. Občanské sdružení tedy může být založeno i za účelem provozování divadla či jiné divadelní činnosti. V praxi se zpravidla jedná o amaterská divadla, či jiné menší divadelní spolky. Sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci podává přípravný výbor složený nejméně ze tří osob, z nichž alespoň jedna musí být starší 18 let. K návrhu se připojují stanovy ve dvojím vyhotovení, které musí obsahovat povinné údaje stanovené § 6 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Uvedený návrh se podává u Ministerstva vnitra ČR. Ten předložené dokumenty posoudí a rozhodne o jeho registraci. Zaregistrování a vznik sdružení je následně ministerstvem oznámeno Českému statistickému úřadu, který vede evidenci těchto sdružení a zároveň jim přiděluje identifikační čísla. Občanské sdružení se tak stává samostatnou právnickou osobou.57 Při své činnosti se občanské sdružení řídí zmíněným zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb. Příjmy občanského sdružení tvoří výnosy z vlastní činnosti, členské příspěvky přijaté od vlastních členů, sponzorské dary či dotace z veřejných rozpočtů. V případě dotací se však většinou jedná o menší finanční prostředky přidělené z rozpočtů obcí či krajů. Obecně prospěšná společnost (o.p.s.) Další právní formou nestátních neziskových organizací, působících v oblasti divadel, jsou obecně prospěšné společnosti. Činnost těchto organizací je upravena zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. Dle § 1 uvedeného zákona je obecně prospěšná společnost vymezena jako právnická osoba poskytující obecně prospěšné služby veřejnosti za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Zakladateli společnosti mohou být fyzické a právnické osoby, či Česká republika. Tato právnická osoba může být, mimo jiné, založena i státem či územními samosprávnými celky. Společnost je zakládána „zakládací smlouvou“58 a vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně 55

Ministerstvo kultury ČR. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [on-line]. c2006, [cit. 3.11.2009]. Dostupné na WWW: < http://www.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf >, str. 15. 56 Zákon č. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů se nevztahuje na sdružování občanů v politických stranách a hnutích, církvích, náboženských společností a dále k výdělečné činnosti či k zajištění řádného výkonu určitých povolání. 57 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 48. 58 Zakládací smlouva musí obsahovat údaje stanovené § 4 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů.

26

prospěšných společností. Uvedený rejstřík vede příslušný soud určený k vedení obchodního rejstříku.59 Zdrojem financování divadla ve formě obecně prospěšné společnosti jsou zejména příjmy za poskytované služby, příjmy z doplňkové činnosti, dotace z veřejných zdrojů a státních fondů, sponzorské dary od fyzických a právnických osob. Organizaci je zákonem umožněno vykonávat i doplňkovou činnost, ale za podmínky, že její činnost povede k účelnějšímu využití majetku a nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost veřejně poskytovaných služeb. V případě dotací z rozpočtu státu nebo jiného územního orgánu státní správy může být této právní formě poskytnuta požadovaná dotace na stejnou činnost či projekt pouze z jednoho místa. Dosažené zisky z hospodaření nesmí být rozděleny ve prospěch zakladatelů, členů jejich orgánů či zaměstnanců. Tyto zisky mohou být použity pouze ve prospěch poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla společnost založena. Zákon o obecně prospěšných společnostech se v § 7 také podrobně věnuje zrušení, zániku a likvidaci těchto společností. Důvod spočívá v ochraně vloženého a získaného majetku tak, aby bylo zajištěno jeho další využití pro veřejně prospěšné účely i po zániku této společnosti. Při jejím samotném zániku tedy není majetek navrácen svému zakladateli, ale musí být nejprve nabídnut příslušné obci a to té, v jejímž katastru se nachází sídlo společnosti. Pokud obec nemá o tento majetek zájem, je následně přebírán státem.60 Nevýhodu této právní formy je možné spatřovat v oblasti dotací, kdy zákon umožňuje obecně prospěšným společnostem žádat o dotaci na jeden projekt pouze z jednoho místa, to znamená z jednoho veřejného zdroje. Nejedná se však o jediné negativum této právní formy, které je obecně spatřováno. Dle MOCKOVČIAKOVÉ61 je forma obecně prospěšných společností „zcela nezpůsobilá k provozování veřejných služeb kultury, které jsou většinově financovány z veřejných rozpočtů a realizovány s využitím veřejného majetku.“ Pro citované uvádí několik následujících argumentů. Zákon o obecně prospěšných společnostech již v samém úvodu jasně nedefinuje obecně prospěšné služby. Lze se tedy domnívat, že se může jednat o jakékoliv služby a činnosti, ať již veřejné nebo „komerční, tržní“, které jsou zakladatelskou smlouvou prohlášeny za obecně prospěšné. Dále upozorňuje na zásadní problém v oblasti vkládání majetku do těchto společností. Územně samosprávné celky se při nakládání s majetkem a jeho případným vkladem do těchto společností musí řídit ustanoveními, které jim předepisují příslušné zákony.62 Zákon neupravuje ani samotné hospodaření a nakládání společnosti s takto vloženým majetkem. Vklad není doporučován ani v souvislosti s možným rizikem spojeným s likvidací těchto společností. Ustanovení zákona je nepřesné a nejasné i ve vymezení jednotlivých orgánů společnosti, hospodaření, apod.

59

§ 27 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 53. 61 MOCKOVČIAKOVÁ, Alena. Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2007 (2001-2007). [on-line] c2008. Dostupné na WWW: . 62 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích.

60

27

Z jejího pohledu je třeba obecně prospěšné společnosti i zcela vyloučit z možných právních forem vhodných pro transformaci stávajících příspěvkových organizací, jenž jsou v současné době zřizovány jednotlivými resorty či územně samosprávnými celky.63

2.1.3 Divadlo jako soukromý podnik Třetí pilíř tvoří soukromá divadla. Jsou typem provozování, které bývá zpravidla založené na základě individuálních zájmů, a to především v převažujícím úsilí, dosáhnout zisk.64 Akciová společnost (a.s.) Akciová společnost je jedna z forem obchodní společnosti. Základní kapitál této právní formy je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Při své činnosti se společnost řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Dle § 56 tohoto zákona může být akciová společnost založena i za jiným účelem než je podnikání. To znamená, že jako taková může být založena i za účelem provozování kulturních činností.65 Na základě ustanovení § 162 uvedeného zákona je možné akciovou společnost založit jedním zakladatelem a to v případě, že zakladatel je právnickou osobou. V ostatních případech musí být založena dvěma či více zakladateli. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit minimálně 2.000.000,- Kč. Společnost je založena zakladatelskou smlouvou. V případě založení jednou právnickou osobou se jedná o zakladatelskou listinu. Zakladatelská smlouva či zakladatelská listina musí obsahovat náležitosti uvedené v § 163 obchodního zákoníku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podává představenstvo společnosti a společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku. Tento zápis je proveden v případě, že je prokázáno:66 o řádné konání valné hromady, o schválení stanov společnosti, o zvolení členů orgánů společnosti, o upsání celé hodnoty základního jmění a splacení minimálně 30 % základního jmění tvořeného vklady peněžními. Nevýhodu akciové společnosti je možné spatřovat v nezbytně vysokém základním kapitálu, v náročnosti procesu při zakládání společnosti a značné administrativní náročnosti při samotné činnosti organizace. Pro oblast kultury je tato právní forma doporučována zejména organizacím, za kterými stojí partneři se značným kapitálem. 63

MOCKOVČIAKOVÁ, Alena. Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2007 (2001-2007). [on-line] c2008. Dostupné na WWW: . 64 DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004, str. 34. 65 Divadelní ústav. Základní informace o možných právních formách provozování profesionální umělecké činnosti v ČR. [on-line]. c 2004. Dostupné na WWW: , str. 13 66 Tamtéž.

28

Společnost s ručením omezeným (spol. s r.o., s.r.o.) Další právní formou obchodní společnosti je společnost s ručením omezeným. Činnost organizace upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Stejně jako u akciové společnosti je možné založit společnost s ručením omezeným i za jiným účelem, než je podnikání. A stejně tak může být založena za účelem provozování kulturních služeb. Tato společnost může být založena právnickou i fyzickou osobou. O zakládání společnosti s ručením omezeným a její charakteristice podrobněji v podkapitole 4.2 této práce. Společnost s ručením omezeným je obecně považována za oblíbenou a často využívanou formu právnické osoby. Její výhodu je možné spatřovat v poměrně nízké výši povinného základního kapitálu. Pro oblast kultury se však může v některých případech výše povinného základního kapitálu zdát poměrně vysoká a náročná na finanční prostředky. Je třeba upozornit, že i samotné zakládání společnosti vyžaduje vysokou administrativní náročnost a odbornou znalost. Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) Veřejná obchodní společnost je dle § 76 zákona č. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, vymezena jako společnost, ve které minimálně dvě osoby podnikají pod společnou firmou. Tyto osoby ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Společníkem veřejné obchodní společnosti může být jen fyzická osoba za předpokladu, že splňuje všeobecné podmínky stanovené pro provozování živnosti. V případě, že společníkem je právnická osoba, jsou práva a povinnosti spojené se spoluúčastí vykonávána statutárním orgánem. Společnost je zakládána společenskou smlouvou. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podepsán všemi společníky. Živnostenské oprávnění – fyzické osoby Živností se dle § 2 živnostenského zákona rozumí soustavná činnost, která je provozována samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podmínky živnostenského podnikání nebo-li živnosti upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, a dále nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, které upravuje obsahové náplně živností řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných. Dle tohoto nařízení je za koncesi volnou možné považovat provozování kulturních, kulturně vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních projekcí, zábav, výstav, apod. Živnosti jsou dle § 9 živnostenského zákona dále členěny na živnosti: o ohlašovací – získány ohlášením u místně příslušného živnostenského odboru, o koncesované - získané vydáním koncesní listiny a to na základě povolení pro určené obory, při požadovaném vzdělání a praxi v oboru. Pro podnikání v kulturní oblasti a divadla je postačující ohlašovací živnost.67

67

DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005, str. 205.

29

Divadla stagionového typu Výše uvedené typy právních forem jsou taktéž zřizovateli divadel stagionového typu. Jedná se o divadla bez vlastního profesionálního souboru, jejichž repertoár je tvořen pouze tituly hostujících souborů. Tato divadla tak nabízí divákům pouze prezentaci určitých děl bez vlastní tvorby či vzniku nového díla.68 Následující tabulka č. 4 uvádí zřizovatele těchto divadel v letech 2004 – 2008. Tabulka č. 4: Zřizovatelé divadel stagionového typu v letech 2004 - 2008 Zřizovatel

2008

2007

2006

2005

2004

Rozpočtové organizace

1

1

1

-

-

Příspěvkové organizace

34

34

37

36

39

Občanská sdružení dle zák. č.83/1990 Sb.

5

5

5

5

5

Obecně prospěšné společnosti dle zák. č. 248/1995 Sb.

6

5

4

6

3

14

13

9

9

7

4

4

4

2

1

společnost s r.o.

10

9

5

7

6

Živnostenské oprávnění - fyzické osoby

2

2

2

1

1

62

60

58

57

55

Obchodní společnost dle zák. č. 513/1991 Sb. z toho: akciová společnost

Pramen: zpracováno autorkou na základě dat NIPOS – Statistika kultury za rok 2008, 2007, 2006, 2005 a 2004. Dostupné na WWW < http://www.nipos-mk.cz/?cat=126>.

V posledních letech můžeme v České republice zaznamenat nárůst počtu divadel stagionového typu. Za tímto nárůstem jsou především ekonomické důvody, které vedou zřizovatele k transformaci stálých divadel a jejich následný přechod do režimu stagiony. Je třeba si uvědomit, že těmito úspornými opatřeními je sice jistým způsobem zajištěna umělecká činnost, ale města tak ztrácí vlastní umělecké soubory. Pokud vezmeme v potaz funkci divadla jako městotvorného prvku, který ovlivňuje samotný rozvoj města a jeho okolí, je prostřednictvím stagion tento prvek oslaben.

2.2 Financování Jedním z hlavních předpokladů dobrého fungování organizace jsou finanční prostředky. Bez těchto zdrojů nelze pořídit vstupy a tudíž není možné realizovat ani samotnou činnost. Kultura je oblastí, kde se střetávají veřejné a soukromé zájmy. Z tohoto důvodu je otázka financování vlastní činnosti mnohdy velmi složitá.69 Současná koncepce kulturní politiky předpokládá vícezdrojové financování kulturních činností. Dle dané právní normy mají jednotlivé subjekty možnost získávat finanční prostředky z různých zdrojů, které lze dále členit na prostředky přímé a nepřímé podpory.70 Příslušné rozdělení znázorňuje následující tabulka.

68

DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005, str. 276. KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomické v Praze, 2002, str. 45 70 Tamtéž, str. 45. 69

30

Tabulka č. 5: Finanční zdroje odvětví kultury Finanční zdroje odvětví kultury Přímá podpora Finanční prostředky z veřejných prostředků - přímé dotace - ze státního rozpočtu - z regionál. rozpočtů - z místních rozpočtů - dotace se spoluúčastí - veřejné zakázky - dohody, smlouvy

Nepřímá podpora

Finanční prostředky nezávislé na veřejných rozpočtech - příjmy z vlastní činnosti - poplatky - daně - nadace a nadační fondy - jiné fondy - sponzorství a dary - loterie a sázky - veřejné sbírky - komunální obligace

- daňové úlevy pro poskytovatele - daňové úlevy pro příjemce - sociální podpory

Pramen: ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách. Brno: Masarykova univerzita, 2007. Upraveno autorkou.

Cílem nepřímé podpory je nejen samotná podpora kultury, ale i snaha podpořit vztah a přístup širších vrstev obyvatelstva k umění. Vhodná kombinace všech nepřímých forem je závislá na cílech vládní kulturní politiky a na konkrétních podmínkách v dané zemi.71 Vybrané finanční zdroje významné pro kulturní činnost budou blíže rozebrány v následujícím textu. Přímá podpora Prostředky závislé na veřejných rozpočtech Financování v oblasti kultury z veřejných rozpočtů je členěno na již zmíněné tři úrovně a to centrální, regionální a místní. Hlavním zdrojem finančních prostředků z veřejných zdrojů je rozpočtová kapitola Ministerstva kultury (č. 334). Výdaje této kapitoly na kulturu se v letech 2004 – 2008 pohybovaly v rozmezí 6,50 – 7,94 mld. Kč, jak vyplývá z tabulky č. 6. Je třeba upozornit, že součástí těchto výdajů jsou i prostředky určené církvím a náboženským společnostem (CNS). Ve sledovaném období výdaje kapitoly Ministerstva kultury, bez financí určených CNS, činily cca 0,53 – 0,61 % z celkových výdajů státního rozpočtu. Dotační řízení je každoročně vyhlašováno Ministerstvem kultury a je upraveno zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Žádost je nutné předložit na předepsaném formuláři, jehož nedílnou součástí je popis projektu včetně jeho rozpočtu a opisu vyžádaných dokumentů specifikující daný projekt. Dotační řízení vyhlášená pro jednotlivé roky jsou strukturována do jednotlivých oblastí kultury a jejích činností.72

71

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 148. 72 ProCulture. Aktuální uzávěrky ministerstva kultury na rok 2010. [on-line]. Dostupné na WWW: .

31

Možným programem určeným pro divadla, symfonické orchestry a pěvecké sbory, z něhož jsou ministerstvem kultury poskytovány dotace, je Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů (schválený usnesením vlády č. 902 ze dne 10. září 2003). Tento program je určen jak pro fyzické tak i právnické osoby. Výjimku tvoří příspěvkové organizace zřizované státem a hlavním městem Prahou, které se nemohou ucházet o finanční prostředky plynoucí z tohoto programu.73 Vstup organizací do tohoto programu je podmíněn stanovenými kritérii, které se každoročně mění. Mezi základní vstupní kritéria obecně patří:74 o minimální procento soběstačnosti (za předcházející rok) – výše soběstačnosti je stanovena pro jednotlivé právní formy organizací, o minimální počet divadelních představení nebo koncertů (za předcházející rok), o finanční spoluúčast samosprávného orgánu (za předcházející rok), o stálá divadelní nebo hudební činnost minimálně tři roky po sobě jdoucí. Kultura je částečně financována i z jiných kapitol státního rozpočtu, jako například Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zahraničních věcí, Kanceláře prezidenta republiky, apod. Z těchto ostatních kapitol bylo na oblast kultury vydáno v roce 2008 cca 1,18 mld. Kč. V roce 2007 činily tyto výdaje cca 1,33 mld. Kč.75 Vedle centrální úrovně jsou zdrojem finančních prostředků územní rozpočty - krajů, obcí. Jejich výdaje se ve sledovaném období pohybovaly cca mezi 12,70 – 15,27 mld. Kč. Údaje územních rozpočtů včetně výše financí určených na divadelních činnost jsou taktéž obsahem tabulky č. 6.

73

Ministerstvo kultury ČR. Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. [on-line]. c2003. Dostupné na WWW: . 74 Ministerstvo kultury ČR. Program státní podpory profesionálních divadela profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů na rok 2010. [on-line]. Dostupné na WWW: . 75 NIPOS, Tabulka č. II/5 : Výdaje na kulturu vykázané v kapitolách státního rozpočtu – období 2006 až 2008. Dostupné na WWW: < http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/tabulky-na-www.xls >.

32

Tabulka č. 6: Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v mld. Kč, zaokr.) Rok

2008

2007

2006

1 107,31 1 092,27 1 020,64 7,94 8,30 7,10

Výdaje státního rozpočtu celkem - z toho kap.334 (MK ČR) - včetně CNS - z toho kap.334 (MK ČR) - bez CNS % výdajů kap. 334 včetně CNS k celkovým výdajům SR % výdajů kap. 334 bez CNS k celkovým výdajům SR

Výdaje územních rozpočtů na kulturu

2005

2004

922,80 6,50

862,89 6,50

6,34

6,69

5,48

5,15

5,24

0,72% 0,57%

0,76% 0,61%

0,70% 0,53%

0,70% 0,56%

0,75% 0,61%

15,27

14,51

15,23

13,24

12,70

12,44

11,83

12,66

10,91

10,70

2,32

2,47

2,70

2,36

2,37

2,83

2,68

2,57

2,33

2,00

0,11

0,10

0,09

0,08

0,07

z toho:

- kap. 700 obce a DSO (vč. hl.m.Prahy) - z toho na divadelní činnost

- kap. 700 kraje - z toho na divadelní činnost

Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu celkem 23,21 22,81 22,33 19,74 19,30 Pramen: upraveno autorkou na základě dat NIPOS: Tabulka č.VIII/7: Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu – souvislosti a propočty, Tabulka č.III/5: Výdaje veřejných územních rozpočtů v oblasti kultury kap.-700.

Dostupné na WWW: .

Naplnění jednoho z cílů76 „Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014“, předpokládá splnění politického závazku, kterým je vydávat na podporu kultury 1 % ze státního rozpočtu a přiblížit se tak standardu zemí EU. Příspěvkové organizace jsou co do objemu finančních prostředků získaných z veřejných prostředků obecně řazeny na první pozici. Těmto organizacím byl v letech 2004 – 2008 poskytnut příspěvek ve výši 42,79 – 46,95 % z celkových výdajů na kulturu vykázaných veřejnými rozpočty (viz údaje uvedené v tabulce č. 7). Tabulka č. 7: Podíl příspěvku příspěvkovým organizacím na celkovém objemu financí vykazovaných veřejnými rozpočty na kulturu v letech 2004-2008 (v mld. Kč, zaokr.) Rok

2008

Vykazované výdaje na kulturu celkem Příspěvek PO - MK ČR, kraje, obce

23,21 10,36

2007 22,81 9,93

2006 22,33 9,55

2005 19,74 9,27

2004 19,30 8,93

Příspěvek PO z celkových výdajů - v % 44,64% 43,53% 42,79% 46,95% 46,27% Pramen: upraveno autorkou na základě dat NIPOS: Tabulka č.VIII/5: Podíl příspěvku PO na celkových výdajích vykazovaných veřejnými rozpočty na kulturu v letech 1997 až 2008. Dostupné na WWW: .

S veřejnými zdroji určenými pro financování kultury souvisí i následující mimorozpočtové fondy: o Státní fond kultury České republiky,77 o Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.78

76

Cíl 3 – Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot. Zřízený zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. 78 Zřízený zákonem č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 77

33

Vzhledem ke své právní úpravě však tyto fondy v České republice zcela nenaplňují svůj redistribuční charakter, ale mají spíše význam jako finanční instituce, které působí jako záruční kapitál v oblasti kultury.79 Důsledkem je, že Státní fond kultury České republiky rozděloval od samotného vzniku jeho prostředky pouze třikrát, a to v roce 2002 a poté v roce 2005 a 2006. Naposled udělila Rada Státního fondu kultury ČR granty ve výši 10,4 mil. Kč právě na přelomu roku 2005 a 2006, které podpořily na 122 projektů. Tento fond je také spojován s neúspěšnou Lotynkou, která jej bohužel v roce1994 dostala do fatálního zadlužení.80 Finanční podpora ze zdrojů Evropské unie Jak bylo již zmíněno v podkapitole 1.3 této práce, nemalý význam v oblasti financování kultury má i Evropská unie a účast České republiky v jejích programech. Pro podporu kultury na období 2007 – 2013 existují dva programy přímé podpory. Jsou jimi Program Media 2007 pro oblast audiovize a dále program na podporu kulturních projektů Culture (2007 - 2013). Program Culture (2007-2013) s celkovým rozpočtem 400 milionů EUR pro své šestileté období může podpořit okolo 300 různých kulturních akcí a projektů za rok. Program je především zaměřen na posílení nadnárodní mobility kulturních aktérů, uměleckých a kulturních děl a na posílení mezikulturního dialogu.81 Pro naplnění těchto cílů je program směřován na podporu: 82 o kulturních akcí - spolupráce kulturních organizací na určitých projektech, o kulturních subjektů a organizací – pro posílení jejich působnosti a činnosti na evropské úrovni, o analytických prací a šíření informací – výměna informací zaměřená na rozvoj kulturní spolupráce a zvyšování povědomí veřejnosti o projektech a aktivitách Evropské unie a příležitostech, které se v této oblasti nabízí. Určeno především pro podporu různých studií a kulturních kontaktních míst zřízených v každé ze zúčastněných zemích. Pro získání finančních prostředků na oblast kultury se nabízí možnost využití i jiných programů. Nejedná se však již o programy přímo zaměřené na oblast kultury. Finance je možné získat i z některých programů zaměřených na vzdělání, sociální a regionální rozvoj, apod.83

79

ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 118. 80 ProCulture. Státní fond kultury zrušen nebude. [on-line]. Dostupné na WWW: . 81 EACEA. Culture Programme 2007-2013. [on-line]. Dostupné na WWW: 82 European Commission Culture. Culture Programme (2007-2013). [on-line]. Dostupné na WWW: . 83 Institut umění. Podpora umění a kultury z Evropské unie. [on-line]. c2006. Dostupné na WWW: , str. 4.

34

Prostředky nezávislé na veřejných rozpočtech Příjmy z vlastní činnosti kulturní organizace představují především tržby ze vstupného, prodeje publikací, programů, půjčování kostýmů a jiných poskytovaných služeb. Dále se může jednat o vedlejší příjmy, které organizacím plynou z pronájmu nebytových prostor, reklamní činnosti apod. Výnosy divadelních organizací jsou ovlivňovány nejen kapacitou hlediště, počtem představení a návštěvností, ale i výší samotného vstupného. Oceňovat tak své produkty a služby musí i organizace, jejichž hlavním posláním není tvorba zisku. Divadla si tak musí stanovit svou cenovou politiku, ve které zohlední nejen své náklady, poptávku, koupěschopnost diváků v místě a čase, ale i ostatní možné aspekty. Je třeba uvést, že u většiny divadel se jedná o ceny dotované z veřejných zdrojů, sponzorů apod. Výjimku v tomto případě mohou snad tvořit pouze divadla ze soukromého sektoru.84 Mezi přímé zdroje finanční podpory kultury patří i sponzorství a dary. Tento zdroj je podporován především formou daňových úlev, které mají motivovat jednotlivé dárce k poskytnutí sponzorského daru. Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, umožňuje právnickým i fyzickým osobám odečíst si od základu daně hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám k financování oblasti kultury. U právnických osob je možné si odečíst dar ve výši maximálně 5 % ze základu daně z příjmů, pokud jeho úhrnná hodnota činí alespoň 2000,- Kč. U fyzických osob je možný odpočet ve výši 10 % ze základu daně z příjmů, pokud úhrnná hodnota darů za zdaňovací období přesáhne 2 % ze základu daně z příjmů anebo činí alespoň 1000,- Kč. Sponzorství v České republice již dosáhlo evropské úrovně, tedy cca 5 % nákladů na kulturu.85 Nadace a nadační fondy jsou dle zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, právnickými osobami zřízenými za účelem dosahování obecně prospěšných cílů, mezi které patří mimo jiné i o rozvoj duchovních a humanitních hodnot, kulturních památek a tradic. Pro podporu divadelní činnosti neexistuje vymezený divadelní fond. Její podpora je realizována prostřednictvím jiných fondů a nadací. Pro příklad je možné uvést nadaci Český fond umění, nadaci Život umělce, Nadaci Open Society Fund, Nadaci pro současné umění, nadaci Český hudební fond a řada dalších.86 Další možností jsou loterie a sázky, které upravuje zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Část výtěžku z loterií by měla být provozovateli odváděna na veřejně prospěšné účely. V kultuře není tento zdroj však příliš využíván, neboť finanční výnosy z loterií a sázek plynou většinou do oblasti sportu a tělovýchovy. Možným zdrojem získávání finančních prostředků pro kulturní účely jsou i veřejné sbírky, které se řídí zákonem o veřejných sbírkách.87 Dle § 1 uvedeného zákona jsou tyto sbírky pořádány za účelem získávání a shromažďování dobrovolných příspěvků od předem neurčených přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel. Veřejnou sbírku je oprávněna vykonávat pouze právnická osoba.

84

DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upr. vyd. Praha: Akademie muzických umění, divadelní fakulta, 2005, str. 110. 85 REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 149. 86 DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005, str. 96. 87 Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

35

Komunální obligace nepředstavují příliš významný zdroj možných finančních prostředků v České republice. Jedná se o formu financování, která je nejvíce rozšířená v USA.88 Nepřímá podpora Nepřímá forma podpory je poskytována prostřednictvím celé daňové soustavy jako zvýhodnění pro organice činné v oblasti kultury a dále jako daňová zvýhodnění pro přispěvatele, tedy dárce či sponzory těchto organizací.89 Stávající legislativa České republiky vedle výše uvedených daňových úlev vztahujících se ke sponzorství umožňuje kulturním organizacím i řadu dalších daňových zvýhodnění. Jedním z nich, které vyplývá ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je možnost snížit základ daně z příjmů o zákonem stanovenou sumu. Tento zákon umožňuje organizacím,90 které nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, uplatnit dle § 20 odst. 7 odečitatelnou položku od základu daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000,- Kč. Uvedené snížení základu daně lze uplatnit pouze za podmínky, že získané prostředky budou použity na pokrytí nákladů hlavní činnosti. Dalším daňovým zvýhodněním je osvobození od daně darovací a dědické dle § 20 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti. Na základě uvedeného ustanovení jsou od této daně osvobozena všechna bezúplatná nabytí majetku, která nabyla právnická osoba založená k zabezpečování činnosti v oblasti kultury. Sídlo právnické osoby se musí nacházet na území České republiky. Osvobození od daně z nemovitosti vyplývá z § 4 a § 9 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti. Od této daně jsou osvobozeny pozemky a stavby tvořící jeden funkční celek se stavbou, jenž slouží knihovnám, muzeím, galeriím, státním archivům a dále stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí ČR v dohodě s Ministerstvem kultury ČR.

2.2.1 Fundraising Financování nestátních neziskových organizací je úzce spjato s pojmem „fundraising“. Fundraising je systematická činnost vedoucí k získávání a navyšování finančních nebo jiných prostředků pro činnost neziskových organizací. Jedná se o činnost, která je součástí finančního řízení těchto organizací. ŠKARABELOVÁ hovoří o fundraisingu jako o „hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku financí“.91

88

REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007, str. 149. 89 KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomické v Praze, 2002, str. 48. 90 Poplatníci vymezení v § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Neplatí pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 91 ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, str. 118.

36

Samotné získávání těchto prostředků je systematický a dlouhodobý proces, který vyžaduje profesionální přístup a důkladné naplánování jednotlivých kroků. Jsou jimi:92 o stručné a výstižné definování poslání organizace, včetně určení konkrétních a měřitelných cílů, o zpracování realizačního a časového plánu jednotlivých aktivit, o ověření, zda vlastní organizace reaguje na potřeby ve společnosti, o výběr vhodné fundraisingové metody pro danou situaci či případ, o příprava seznamu možných zdrojů a specifikace okruhu možných dárců, o žádost o dar, o informování dárce o využití jeho daru a následná snaha o obnovení či zvýšení tohoto daru. Jednotlivé kroky je třeba mít řádně naplánovány a zpracovány tak, aby jednotlivé činnosti směřovaly ke vzbuzení důvěry na straně dárce. Možnými zdroji mohou být prostředky veřejné, neveřejné, zahraniční či kumulované.93 Mezi nejčastěji využívané metody fundraisingu patří zejména osobní setkání, osobní dopis, telefonický rozhovor, písemná žádost o grant, veřejná sbírka, benefiční akce apod. Úspěšnost fundraisingu je dle LEDVINOVÉ odhadována ve výši cca 1 %. Ve výjimečných případech se může přibližovat až k 10 %. Při oslovení dobře vytipovaných dárců se však nevylučuje možnost až 50 % úspěšnosti. Významnou roli zde sehrává především osobní vztah se samotným dárcem.94

2.3 Marketing Marketing jako součást procesu řízení je v současné době obecně spojován i s provozem organizací působících v oblasti kultury. Pro tento pojem existuje celá řada definic, přičemž je vhodné uvést alespoň pojetí KOTLERA, který marketing považuje za proces , jehož pomocí jsou uspokojovány potřeby jednotlivců a skupin, a to za pomoci tvorby, nabídky a směny produktů s ostatními.95 Marketing neziskových organizací je také zaměřen na zjišťování, předvídání a uspokojování potřeb a požadavků zákazníka. Zahrnuje rozsáhlý soubor lidských aktivit, jejichž cílem je nabídnout poptávané služby či výrobky nejen ve správný čas, ale i na správném místě a za odpovídající cenu. A to s účinnou reklamou a podporou prodeje směřující ke správným zákazníkům. Marketingový proces tedy zahrnuje: 96 o analýzu potřeb a požadavků zákazníka, o zajištění výrobků a služeb vedoucí k uspokojení této potřeby, 92

ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005, str. 130. 93 DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005, str. 90. 94 DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004. str. 220. 95 KOTLER, Philip. Marketing Management. Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. přep. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, str. 42. 96 ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. rozš. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2006, str. 95.

37

o ocenění, o zjištění vhodné reklamy, balení a způsobu prodeje, o forma distribuce ke konečnému spotřebiteli. Vedle propagační funkce má marketing u neziskových organizací ještě další významnou úlohu a tou je, jak bylo popsáno v předcházející podkapitole, vytváření finančních zdrojů – fundraising.97 Obecně lze konstatovat, že divadla se ze své přirozenosti přednostně zaměřují na kvalitu svých představení. V případě, že však dochází ke zhoršení situace, a to například z důvodu ekonomického či konkurenčního, je pozornost těchto organizací postupně zaměřována i na ostatní faktory, kterými jsou nástroje marketingu.98 Zásadním nástrojem marketingu je marketingový mix. Jedná se o soubor nástrojů, které kulturní organizace využívají pro dosažení svých marketingových cílů na cílovém trhu.99 V případě divadelních organizací je cílový trh tvořen lidmi, zákazníky, respektive diváky. Mezi základní marketingové nástroje v kontextu divadelní činnosti patří: o „Product" (výrobek, služba) – umělecký program divadla, divadelní repertoár, kulturní služby nabízené divákovi, ale i samotné divadelní prostory, prostředí či prestiž. o „Price“ (cena) – cena vstupného, cena za pronájem divadelních sálů a jiných nebytových prostor divadla. o „Place“ (místo, distribuce) – distribuci je možné realizovat přímo nebo zprostředkovaně. Distribuční možností je pokladna divadla, prodejní či předprodejní sítě, internetový prodej, zprostředkovatelé, apod. Distribuce je ovlivněna i jinými faktory jako úroveň poskytovaných služeb, divadelní prostředí a servis, dostupnost dopravního spojení, začátek představení, apod. o „Promotion“ (propagace, komunikace) – propagace divadelní organizace, kterou je možné dále dělit na propagaci placenou – reklama, a na propagaci neplacenou – publicita.

97

98

99

ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, str. 157. DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004. str. 117. KOTLER, Philip. Marketing Management. Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. přep. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998, str. 94.

38

Obrázek č. 1: Čtyři P marketingového mixu

Marketingový mix

Výrobek/služba • design • jakost • sortiment • obal

Cílový trh

Cena • základní cena • slevy • platební podmínky • úvěr

Propagační činnost • reklama • podpora prodeje • public relations • osobní prodej • přímý marketing

Místo • odbytiště • přeprava • dostupnost

Pramen: KOTLER, Philip. Marketing Management. Analýza, plánování, využití, kontrola. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998. Upraveno autorkou.

O další „4P“ je rozšířen marketingový mix služeb, tedy i kulturních služeb. Jsou jimi: o „People“ (lidé či pracovníci) – představují cenný zdroj pro fungování kulturních organizací. Na straně jedné stojí pracovníci těchto organizací, na druhé straně jsou to zákazníci – diváci. Je třeba při výběru pracovníků zohledňovat nejen jejich kvalifikaci, ale i jiné dovednosti a schopnosti. Jsou to právě pracovníci divadla, kteří rozhodují o vývoji a konkurenceschopnosti dané organizace. o „Packaging“ (balík služeb) – kombinace služeb na základě přání a požadavků zákazníka o „Programming“ (programové určení) – tvorba programového repertoáru a obsahu poskytovaných služeb organizace s cílem navýšit zájem o tyto služby a v dané souvislosti navýšit i jejich prodej. o „Partnership“ (spolupráce) – navázání spolupráce s jinými kulturními organizacemi. S ohledem na stávající konkurenci mezi jednotlivými divadly se tato spolupráce může pozitivně projevit i v jejich vzájemných vztazích. Za jistý druh partnerství lze považovat i vztah divadelní organizace se svými sponzory. Výše uvedené nástroje se mezi sebou vzájemně prolínají, vzájemně se ovlivňují a současně se odrážejí v hlavních aktivitách, které by měly zajišťovat marketingová oddělení v každé divadelní organizaci (za předpokladu jejich zřízení). Mezi tyto činnosti zejména patří:100 o stanovení cílů organizace včetně naplánování jednotlivých postupů až po kontrolní mechanismy, o vyhranění činností divadla a získání tak vlastní identity a jedinečnosti, o zmapování, analýza a vyhodnocení jednotlivých faktorů trhu jako například prostředí, konkurence, aktuální trendy, 100

DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upr. vyd. Praha: Akademie muzických umění, divadelní fakulta, 2005, str. 94.

39

o analýza zákazníků, respektive diváků a způsob získávání jejich zájmů, včetně udržení a rozvoje vztahů s těmito diváky, o zmapování vlastní činnosti, stanovení ceny poskytovaných služeb a způsobu jejich distribuce, o zajištění činností propagace a komunikace (Public Relations101), o zajištění činností v oblasti fundraisingu. Při zajišťování výše uvedených činností bývá využíváno i nástroje SWOT analýzy, který napomáhá analyzovat silné a slabé stránky divadelní organizace včetně jejich možností a případných rizik. Divadelní organizace by neměly význam marketingu podceňovat. Správná aplikace marketingových nástrojů zefektivňuje procesy v organizaci a tudíž umožňuje upevnit si své postavení na trhu a posílit svou konkurenceschopnost. Pokud divadelní organizace marketingu nevyužívají, může to být v mnoha případech z důvodu nedostatku finančních prostředků, což je překážkou při implementaci a vyvíjení aktivit spojených s marketingem.

2.4 Optimální model financování a řízení Nalézt optimální model financování a řízení organizací působících v divadelní činnosti není jednoduché. V této oblasti působí jednotlivé právní formy organizací, které byly definovány v předchozí části této práce. Příspěvkové organizace jsou však oproti ostatním právním formám zvýhodněny, a to zejména v oblasti získávání finančních prostředků z veřejných zdrojů. Díky tomu je i stávající konkurence mezi jednotlivými právními formami nerovná. Současným trendem je tedy transformace102 stávajících příspěvkových organizací na jiné právní formy, v nichž mohou divadla dále provozovat svoji činnost. Důvody k těmto transformacím mohou být různé. Jedním z nich jsou legislativní nároky Evropské unie a její požadavky na financování kultury, které příspěvkové organizace nesplňují. Dalším možným důvodem, jenž vedou zřizovatele k transformaci, jsou například i ekonomická situace, konkurenceschopnost či změna ve strategii. Tuto skutečnost potvrzují i statistické údaje za období 2004 – 2008, které uvádí tabulka č. 2. Z těchto údajů vyplývá, že počet příspěvkových organizací působících v divadelní oblasti rok od roku klesá a naopak dochází k nárůstu jiných právních forem. Možným důvodem tohoto poklesu je tedy transformace, neboli přeměna divadelních organizací, působících v právní formě příspěvkové organizace.

101

Public Relations - systémová práce s veřejností zaměřující se na budování dobrých vztahů mezi divadelní organizací a veřejností. 102 Pojem „transformace“ bývá často v odborné literatuře opatřován uvozovkami. Důvodem je skutečnost, že se nejedná o transformaci takovou, jak ji známe v případě obchodních společností (upravuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev), kdy sice dochází ke změně právní formy, ale před i po její přeměně se jedná o stále stejný subjekt. V případě transformace příspěvkové organizace na novou právní formu obvykle souběžně vedle sebe existují oba subjekty. Nová nástupnická společnost v rámci procesu této transformace začíná postupně přebírat činnosti a aktivity doposud vykonávané příspěvkovou organizací. Čerpáno z ASPI: POSPÍŠIL, Petr, ŠTEFANKOVÁ, Blanka, DURCZOKOVÁ, Ivana. “Transformace“ příspěvkové organizace ÚZC na obchodní (akciovou) společnost. UNES-Účetnictví neziskového sektoru: ASPI, a.s. [on-line]. c2009, [cit. 21.4.2010].

40

Řešení stávající situace cestou transformace příspěvkové organizace na jinou právní formu je jednou z možných variant vzhledem k současným legislativním možnostem. Pro transformaci se jako optimální právní forma může jevit společnost s ručením omezeným.103

2.5 Shrnutí kapitoly V oblasti divadelní činnosti působí řada organizací různých právních forem. Mezi nejpočetnější skupinu patří příspěvkové organizace. Jejich počet se však postupem času díky transformacím snižuje a dochází tak k postupnému nárůstu soukromých organizací z neziskového i ziskového sektoru. Financování divadelní činnosti je možné zajistit z několika zdrojů. Jedná se o zdroje přímé a nepřímé podpory. Mezi prostředky přímé podpory patří zejména finanční prostředky z veřejných rozpočtů, kdy nemalá část těchto prostředků plyne právě do příspěvkových organizací na jejich provoz. O prostředky z veřejných rozpočtů se však uchází i jiné právní formy organizací, které mohou žádat o přidělení dotací z těchto rozpočtů. V jejich případě se však nejedná o zákonný nárok. O přidělení finančních prostředků je rozhodnuto na základě předložených projektů či záměrů a organizace se tak ocitají v určité nejistotě získání tohoto toku financí. O rozsahu finančních prostředků přidělených na financování divadelní činnosti by neměla rozhodovat právní forma organizace, ale především kvalita poskytovaných služeb. Dalšími prostředky přímé podpory, v tomto případě nezávislých na veřejných rozpočtech, jsou příjmy z vlastní a doplňkové činnosti, sponzorské dary, daně, nadační fondy a řada dalších. Zdroje nepřímé podpory divadelní činnosti plynou zejména z možných zákonných daňových úlev a sociálních podpor. Součástí finančního řízení jednotlivých organizací je i fundraising, jenž napomáhá k získávání financí pro zajištění činnosti organizace. Při řízení organizace je velmi důležitým nástrojem i marketing, který zabezpečuje činnosti spojené s orientací na zákazníka a pozitivní prognózou uspokojování potřeb jak organizace samotné, tak i spotřebitelů služeb. Je i významným nástrojem zajištění konkurenceschopnosti a celkové koncepce řízení. Z globálního pohledu lze konstatovat, že o množství a rozsahu spotřeby kulturních statků je rozhodováno na trhu a sám občan určuje, kdy, v jakém množství, kvalitě a od jakého poskytovatele bude kulturní statky spotřebovávat. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby kulturní organizace usilovaly o zájem občanů, například pomocí uvedených fundraisingových a marketingových nástrojů.

103

Blíže se touto problematikou bude zabývat čtvrtá část této diplomové práce.

41

3 Analýza financování a řízení v Horáckém divadle Jihlava 104 Tato část diplomové práce je zaměřena na řízení a financování vybrané neziskové organizace působící v oblasti kultury. Analýza byla provedena v Horáckém divadle Jihlava (HDJ), které je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je kraj Vysočina. Horácké divadlo je tedy jedním ze dvou divadel v České republice, jenž jsou zřizované krajem.

3.1 Základní charakteristika Horáckého divadla Jihlava Horácké divadlo Jihlava je profesionální činoherní scénou kraje Vysočina a se svou dlouholetou tradicí patří k významným poskytovatelům kulturních služeb. Historie tohoto divadla sahá až do roku 1940, kdy byla jeho činnost zahájena na scéně Národního domu v Třebíči. Počátkem své činnosti nemělo divadlo svou stálou divadelní scénu a tak se stalo zájezdovým divadlem navštěvujícím scény celého regionu. V květnu 1945 došlo ke stěhování do prostor jihlavského divadla. K zakládajícím členům tohoto divadla patřil například Otomar Krejča, Jan Skopeček, Ota Sklenčka či Libuše Geprtová. V těchto prostorách působilo divadlo až do roku 1989. Právě tento rok se stal počátkem dočasného uzavření staré budovy jihlavského divadla. Jeho důvodem byla plánovaná kompletní rekonstrukce, na níž byly vynaloženy finanční prostředky ve výši 141 mil. Kč.105 Po dobu rekonstrukce se činnost divadla přesunula do kulturního sálu v Divadle Na Kopečku. V září 1995 došlo k oficiálnímu předání nově postavené budovy Horáckého divadla, která se stala zcela moderní budovou a jenž si zachovala všechny znaky a parametry klasického činoherního prostoru. V budově se nachází Velká scéna s kapacitou hlediště 305 míst a variabilní prostor Malé scény s kapacitou 120 míst. Horácké divadlo Jihlava se tak stalo první divadelní budovou, která byla od základu nově postavena po listopadu 1989.

3.2 Řízení a činnost organizace Zřizovatelem Horáckého divadla Jihlava se od roku 2003 stal kraj Vysočina. Zřizovací listina z uvedeného roku definuje Horácké divadlo Jihlava jako regionální uměleckou instituci zřízenou za účelem šíření divadelní kultury. Mimo svoji hlavní činnost provozuje divadlo také činnost doplňkovou, jejímž předmětem je dle této listiny oblast: o reklamní činnosti, o koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, o pronájmu nebytových prostor, který je živností ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Statutárním orgánem Horáckého divadla je ředitel, který je jmenován a odvoláván Radou kraje Vysočina. Vnitřní organizace divadla je upravena organizačním řádem, který je na návrh ředitele vydáván zřizovatelem. Činnost organizace je pod přímým vlivem zřizovatele. V současné době pracuje v Horáckém divadle cca 70 zaměstnanců.106

104

Zpracováno na základě informací a údajů získaných při řízených rozhovorech s pracovníky Horáckého divadla Jihlava a poskytnutých interních materiálů této organizace. 105 Česká televize. České scény. Horácké divadlo, Jihlava. [on-line]. Dostupné na WWW: . 106 Organizační schéma organizace je součástí přílohy č. 1.

42

3.2.1 Činnost a marketing organizace Dlouhodobým cílem Horáckého divadla Jihlava je provozovat profesionální činoherní scénu v kraji Vysočina, přičemž jeho úkolem je svým pestrým nevyhraněným repertoárem uspokojit pokud možno všechny kategorie obyvatel v regionu se zřetelem na kvalitu představení. Horácké divadlo vyvíjí činnost i v oblasti marketingu, přestože nemá pro tuto oblast samostatné oddělení. Většina marketingových činností je zajišťována obchodním oddělením. Stanoveným marketingovým cílem divadla je: o v současné ekonomické situaci udržet všech 20 abonentních skupin v divadelní sezoně a to s průměrným obsazením alespoň 245 stálých předplatitelů při kapacitě 305 míst v divadle o udržet procento návštěvnosti na 90 % (návštěvnost v současné sezóně 2009/2010 je 93,83 %) o více využívat dostupných elektronických možností pro nabídky představení a jejich propagaci Pro dosažení těchto cílů je podnikána řada kroků. Organizace má na základě požadavků svých předplatitelů ze 163 spádových obcí vypracované detailní svozové trasy na jednotlivé dny, na kterých jsou prostřednictvím vlastních autobusů nabíráni a odváženi tito stálí předplatitelé. Další aktivitou marketingu je funkce důvěrníků, kteří působí v obcích s větší koncentrací předplatitelů. Tito důvěrníci podávají zájemcům informace o divadle, termínech představení, včetně odjezdů svozových autobusů na tyto představení a současně také zajišťují nábor nových předplatitelů. Marketingové činnosti jsou vyvíjeny i cestou rozšiřování a modernizací techniky pro elektronickou komunikaci s veřejností, avšak pouze v rámci finančních možností. Divadlo nezapomíná ani na propagaci divadla prostřednictvím vydávání pravidelných měsíčních periodik. Jedná se o měsíční programové plakáty (v nákladu 300 ks) a měsíční informační zpravodaj Šlágvort (v nákladu 450 ks).107 Tyto materiály jsou rozesílány nejen do celého kraje Vysočina, ale i do spádových oblastí mimo kraj. Distribuce směřuje jednak k důvěrníkům divadla a současně do vytypovaných míst včetně dostupných spádových informačních center v daných obcích. Dalšími prostředky, které divadlo využívá k propagaci a reklamě, jsou média, tisk, reklamní plochy ve městě Jihlava, billboardy či propagační skříňky. Nelze opomenout ani webové stránky divadla, které jsou průběžně aktualizovány. Zájemci zde mohou nalézt nezbytné informace o dění v divadle, aktuální programy, ceny vstupného a další informace týkající se předplatného, stávajícího repertoáru, výstav, apod. Na webových stránkách lze rovněž nalézt i podrobnou technickou dokumentaci scén, fotogalerii či videoukázky představení z repertoáru divadla. Public Relations Horácké divadlo Jihlava si uvědomuje důležitost komunikace s veřejností. Z tohoto důvodu svolává před každou premiérou tiskovou konferenci, které se účastní realizační tým inscenace společně s hlavními hereckými představiteli a zástupci regionálních médií, tedy tisku, rozhlasu a televize. Současně je ke každé premiéře vydáván premiérový plakát a program.

107

Měsíční informační zpravodaj Šlágvort je součástí přílohy č. 2.

43

Za specifický prostředek komunikace lze zcela jistě považovat i logo Horáckého divadla Jihlava. Obrázek č. 2: Logo Horáckého divadla Jihlava

Pramen: interní materiály Horáckého divadla Jihlava.

V osobním pojetí autorky je logo spatřováno jako výstižné poslání organizace, kdy prostřednictví iniciálu HDJ zobrazuje obrys tváře jako diváckého či hereckého výrazu. Divadlo a kvalita Vedení divadla si uvědomuje význam kvality poskytovaných služeb. Po ukončení divadelní sezóny divadlo každoročně vyhlašuje diváckou anketu „Horác“. Prostřednictvím této ankety diváci hlasují v kategoriích: o Nejlepší inscenace o Nejhezčí výprava o Nejoblíbenější herečka o Nejoblíbenější herec o Mladý talent Po hlasování jsou anketní lístky sečteny a jejich platnost je ověřena notářem. Výsledky ankety jsou vyhlašovány a ceny předávány na Galavečeru Horáce. Pro zajímavost je možné uvést, že na tomto večeru je současně předávána cena ředitele Horáckého divadla Jihlava „Smolná Horákyně“ a dále cena umělecké rady „Zlatý Horác“. Výše uvedená anketa jistým způsobem částečně nahrazuje dotazníkové šetření pro zjišťování spokojenosti diváka s kvalitou představení a poskytovaných služeb. Z výsledků ankety tak vedení divadla získává informaci o tom, co jejich diváky přitahuje a o jaký repertoár by měli v následujících sezónách zájem. Právě pestrý a kvalitní repertoár je jednou z oblastí, na kterou divadlo klade důraz pro udržení a získávání nových diváků. Divadlo však hledá i nové cesty a způsoby, jak diváka získat a rozvíjet s ním vztahy. Jsou jimi například jednání v jednotlivých školských zařízeních s cílem získat stálé návštěvníky z řad mládeže. Za nadstandardní službu pro získání a udržení diváků lze zcela jistě považovat i nabídku vlastní dopravy divadla, kterou lze přizpůsobit konkrétním požadavkům návštěvníků divadla. Tato doprava je navíc finančně výhodnější, než doprava poskytovaná oficiálními autobusovými dopravci. Důraz je kladen i na zvyšování kvality jednotlivých inscenací. Nejen díky úsporným opatřením bylo do předplatitelského cyklu zařazeno pouze šest inscenací. V minulých 44

sezónách se tento počet obvykle pohyboval na sedmi hrách. Tato skutečnost se projevila v prodloužení doby určené pro nastudování a pozitivně tak ovlivnila i jejich kvalitu. Pro zajištění kvality divadelních inscenací podniká divadlo i další kroky. Uměleckým šéfem divadla je režírován pouze jeden titul v sezóně. Ostatní inscenace jsou režírovány hostujícími režiséry, kteří si pro výpravu přizvou svůj realizačním tým. Uvedeným je naplňována snaha o trvalé zlepšování finální podoby daných inscenací. V této práci je dále provedena analýza hospodaření Horáckého divadla v letech 2003 – 2008.

3.3 Hospodaření organizace Hospodaření Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, se řídí dle pravidel stanovených zřizovatelem, tedy krajem Vysočina. Daná příspěvková organizace se při svém hospodaření v podstatě řídí zákonnou úpravou o hospodaření s rozpočtovými prostředky stanovenou pro organizace veřejného sektoru. Jedná se především o: o zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, o zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů, o zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdější předpisů. Pro organizaci platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu. Ekonomicky je činnost divadla zajišťována zejména příspěvkem od zřizovatele, kterým je přímo napojena na jeho rozpočet. Tento příspěvek je poskytován v návaznosti na výkony či jiná kritéria a ukazatele. Hospodaření Horáckého divadla, příspěvkové organizace, nepodléhá auditu.

3.3.1 Finanční plánování nákladů a výnosů Stejně jako ostatní organizace, které chtějí úspěšně vykonávat svoji činnost, musí i Horácké divadlo Jihlava předem vyčíslit očekávané náklady na provoz organizace a stanovit jejich zdroje krytí na dané období. Finanční plán je sestavován jako vyrovnaný. Při jeho sestavování vychází organizace z finančních vztahů k rozpočtu zřizovatele. Ty zahrnují příspěvek na provoz, odvod z investičního fondu, investiční a neinvestiční dotace. Dále vychází z očekávaných výnosů plynoucích nejen z hlavní, ale i z vedlejší činnosti, které jsou obvykle plánovány ve stejné či vyšší úrovni ke stávajícímu roku. Do návrhu finančních plánů zohledňuje divadlo i svá výkonnostní kritéria. Plán závazných ukazatelů je definován na divadelní sezónu, která je souběžná s počátkem a koncem školního roku, a to pro výkony na obou scénách.108 Horácké divadlo Jihlava má pro obě scény stanoveny tyto závazné ukazatele: o počet představení, o počet návštěvníků,

108

Vyhodnocení závazných ukazatelů je součástí přílohy č. 3.

45

o průměrná návštěvnost, o tržby z představení. Horácké divadlo tedy hospodaří dle finančního plánu schváleného zřizovatelem, tj. krajem Vysočina, na daný kalendářní rok. Součástí tohoto plánu jsou: o nákladové a výnosové ukazatele, o výsledky hospodaření, o limit prostředků na platy, o tvorba a čerpání peněžních fondů (fond odměn, FKSP, rezervní a investiční fond), o finanční vztah k rozpočtu kraje, o investiční a odpisový plán. Výše uvedené potvrzuje jednu z uvedených nevýhod příspěvkových organizací, kdy se divadelní sezóna neztotožňuje s rozpočtovým obdobím zřizovatele. Divadelní činnost, která zahrnuje mimo jiné reklamní, marketingové a jiné aktivity, je plánována obvykle sezónně.

3.3.2 Majetek organizace Organizace hospodaří s majetkem zřizovatele svěřeným do správy hospodaření Horáckého divadla Jihlava. Svěřený majetek, se kterým v současné době organizace hospodaří a využívá v rámci povolených aktivit, ilustruje tabulka. Tabulka č. 8: Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Horáckého divadla Jihlava Dlouhodobý hmotný majetek (v tis. Kč) z toho: - stavby - samostatné movité věci a soubory movitých věcí - drobný dlouhodobý hmotný majetek - umělecká díla - pozemky Dlouhodobý nehmotný majetek (v tis. Kč)

181 431 143 723 31 268 6 150 280 10 356

Celkem (v tis. Kč)

181 787

Pramen: interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Jedná se tedy o majetek, který je stále majetkem ve vlastnictví zřizovatele, tedy kraje Vysočina. Organizace jako taková má z § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, povinnost účtovat a odepisovat majetek v souladu s účetními metodami. Dále je povinna sestavovat odpisový plán, který je podkladem pro odepisování majetku po dobu jeho používání.109 Daný majetek je odepisován pouze do výše jeho ocenění v účetnictví a to pouze

109

STUCHLÍKOVÁ, Helena, KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, veřejných vysokých škol, veřejně výzkumných institucí a obecně prospěšných společností, s příklady z praxe. 5. akt. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2007, str. 63.

46

prostřednictvím účetních odpisů.110 Nevýhodu pro organizaci je možné spatřovat v nemožnosti uplatňování daňových odpisů, která vyplývá z § 28 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

3.3.3 Struktura nákladů Horáckého divadla Jihlava Největší podíl na celkových nákladech představují náklady plynoucí z hlavní činnosti dané organizace. Procentní podíl nákladů hlavní činnosti na celkových nákladech za sledované období tvoří téměř 100 % (viz tabulka č. 9). Nejvýznamnější složku nákladů tvoří osobní náklady, jejichž podíl se na celkových nákladech organizace pohybuje okolo 60 %. Limit mzdových prostředků je každoročně schvalován zřizovatelem a nesmí být překročen. Položka zahrnuje kromě platů zaměstnanců, sociálního a zdravotního pojištění i ostatní osobní náklady. Tyto náklady byly od počátku sledovaného období mírně rostoucí. V roce 2006 došlo v rámci úsporných opatření ke snížení stavu zaměstnanců. Ke konci tohoto roku divadlo zaměstnávalo 72 zaměstnanců, což bylo o 11 méně než v předcházejícím období. Úsporná opatření se mírně promítly i v roce 2007, kdy stav na konci období vykazoval 70 zaměstnanců. Snižování stavu se dotklo zejména zaměstnanců v hlavním pracovním poměru zajišťujících zákulisní servis, jako je například nápověda, garderóba, rekvizitářky či stavěči dekorací. Hlavním důvodem těchto opatření byla ztráta efektivnosti ze zkoušení dvou inscenací najednou vyžadující zdvojení zaměstnanců v zákulisí. Po roce 1990 již nedocházelo tak jako v minulosti k souběžnému hraní těchto inscenací. Díky tomu nebylo zapotřebí plného obsazení zákulisního servisu a bylo přistoupeno k redukci nadbytečného personálu. V roce 2008 činila průměrná měsíční mzda zaměstnance 18.333,- Kč. Vedle uvedených zaměstnanců, kteří jsou ve stálém zaměstnaneckém poměru, si divadlo najímá další pracovníky, kteří zastávají následující funkce: 6 uvaděčů, 2 šatnářky a 4 hasiče. Smluvní vztah s těmito pracovníky je založen na „Dohodě o pracovní činnosti“ a výše jejich odměn je závislá na odpracovaných hodinách. Další významnou položkou nákladů jsou služby. Mimo běžných služeb souvisejících s činností a provozem divadla je tato složka zastoupena zejména honoráři hostujících umělců, kteří nejsou v zaměstnaneckém poměru. Nemalou část těchto nákladů tvoří i procentní odvody z odehraných představení účtovaných za autorská práva, tzv. tantiémy. Nelze opomenout ani zastoupení nákladů na vydávání měsíčních periodik, plakátů a jiných reklamních materiálů, náklady za přepravu na dovozová představení či náklady za pronájmy ubytoven a skladu nábytku. Podíl služeb na celkových nákladech se za sledované období pohybuje v rozpětí od 17,31 % do 21,30 %.

110

V souladu s vyhláškou č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu.

47

Tabulka č. 9: Struktura nákladů Horáckého divadla Jihlava v rámci hlavní činnosti (v tis. Kč) Nákladová položka

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Spotřeba materiálu

2 701

2 110

2 443

2 077

2 558

2 097

Spotřeba energie

1 696

1 737

1 924

2 214

2 120

2 445

Služby

6 147

5 815

6 998

7 135

8 175

6 894

Osobní náklady

20 346

20 501

21 588

20 981

21 883

22 438

Daně a poplatky

108

117

162

130

170

180

Ostatní náklady

693

428

413

339

349

303

2 976

2 548

2 897

2 959

3 118

3 213

3

87

0

164

0

0

Náklady v rámci hlavní činnosti

34 670

33 343

36 425

35 999

38 373

37 570

% podíl na celkových nákladech

99,15%

99,26%

100,00%

99,88%

100,00%

99,93%

34 967

33 592

36 426

36 044

38 373

37 595

Odpisy, prodaný majetek Daň z příjmů

Celkové náklady

Pramen: interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Odpisový plán je součástí finančního plánu na dané období. V tomto plánu je majetek zařazen do 5-ti odpisových skupin. Organizace nevlastní žádné kulturní památky. Z tohoto důvodu není vedena odpisová skupina 6. Překročení skutečnosti nad plán bývá obvykle způsobeno pořízením majetku s vyšší cenou, než bylo původně plánováno. Náklady na odpis dlouhodobého majetku představují v průměru 8,16 % za celkové období. Hlavní činnost Horáckého divadla vyžaduje poměrně vysoké náklady na spotřebu materiálu. Důvodem jsou nemalé částky vydávané na nákup materiálu pro výrobu kulis, dekorativních prvků, rekvizit či kostýmů. V roce 2008 byl zaznamenán pokles těchto nákladů a to v hodnotě cca o 461 tis. Kč. Tento pokles byl vyvolán řadou opatření vedoucích k maximálním úspoře. Opatření se týkala zejména využívání a opravy kostýmů z vlastního divadelního skladu, předělávání stávajícího divadelního nábytku a rekvizit do nových inscenací apod. Tato opatření byla respektována i ostatními odděleními divadla v rámci pořizování a nákupů kancelářských potřeb a ostatního materiálu, který je taktéž součástí této složky. Průměrná výše procentního podílu na celkových nákladech činí 6,45 %. Náklady na spotřebu energie vykazují od počátku sledovaného období rostoucí charakter a to z důvodu navýšení cen energií. Podíl těchto nákladů vzrostl od počátku sledovaného období z 4,85 % na 6,50 %. Organizace průběžně sleduje a vyhodnocuje úsporná opatření. Je jistě zajímavé poznamenat, že Horácké divadlo bylo zařazeno do systému energetického auditu, který se zaměřuje na vyhodnocení energetické, ekonomické a ekologické efektivnosti úsporných opatření.

48

Graf č. 2: Celkové náklady Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 - 2008 Celkové náklady Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 - 2008 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

Spotřeba materiálu

Spotřeba energie

Služby

Osobní náklady

Daně a poplatky

Ostatní náklady

Odpisy, prodaný majetek

Daň z příjmů

2008

Pramen: interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Jak bylo již výše zmíněno, zastoupení výdajů plynoucích na hlavní činnost organizace na celkových nákladech je majoritní. Podíl nákladů plynoucích na doplňkovou činnost je zanedbatelný a ve sledovaném období se pohyboval v rozmezí 0 % - 0,85 %. Náklady v tomto období vznikly zejména z platby daně z příjmu z doplňkové hospodářské činnosti, jejíž jsou příspěvkové organizace plátci.

3.3.4 Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava Pro zajišťování své činnosti má daná příspěvková organizace následující zdroje financování: o provozní dotace z krajského rozpočtu, o příjmy z hlavní činnosti, o finanční dary od fyzických a právnických osob, o finanční prostředky uvolněné z vytvořených fondů, o příjmy z doplňkové činnosti. Provozní dotace z krajského rozpočtu Pro finanční zabezpečení své činnosti využívá Horácké divadlo zejména příspěvek na provoz od zřizovatele. Tento příspěvek je zastupitelstvem kraje Vysočina schvalován jako závazný ukazatel finančního vztahu k rozpočtu zřizovatele a v průběhu rozpočtového roku může docházet k jeho navyšování. Výše příspěvku na provoz pokrývá cca 80 % nákladů hlavní činnosti. Provozní dotace je tak možné považovat u této organizace za hlavní zdroj finančních prostředků.

49

Tabulka č. 10: Procentní podíl provozních dotací k nákladům hlavní činnosti Horáckého divadla Jihlava Ukazatel Provozní dotace (691) Náklady hlavní činnosti Procentní podíl

2003 27 736 34 670 80,00%

2004 28 367 33 343 85,08%

2005 30 074 36 425 82,56%

2006 30 063 35 999 83,51%

2007 30 726 38 373 80,07%

2008 30 668 37 570 81,63%

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Horácké divadlo Jihlava jako příspěvková organizace nemá přímý přístup k dotačním programům Ministerstva kultury ČR. Tento přístup může být zprostředkován pouze prostřednictvím zřizovatele, tedy kraje Vysočina. O tuto dotaci je každoročně žádáno dle stanovených podmínek a kritérií Ministerstva kultury ČR. Na obdobném principu žádá divadlo i o grant Magistrát města Jihlavy a to zejména na doprovodné akce, jenž chce v dané divadelní sezóně uskutečnit. Po dobu několika uplynulých let se jednalo například o jazzové večery pořádané jedenkrát za měsíc v Jazz clubu. Bohužel pro rok 2010 nebyl na tuto akci grant udělen a divadlo nemá vlastní finanční prostředky na pokračování v této tradici. Příjmy z hlavní činnosti organizace Další finanční zdroje získává organizace z příjmů z hlavní činnosti. Průměrná výše procentního podílu těchto výnosů na celkových příjmech činí 17,62 %. Hlavní složku příjmů tvoří výnosy z představení. Výše vstupného111 je stanovena divadlem. Při kalkulaci ceny je přihlíženo i k okolním faktorům, jako například poměrně nízká průměrná mzda v regionu Vysočiny, vyšší věková hranice stálých předplatitelů či nezbytné náklady související s dopravou do divadla. V průměru je v každé nové divadelní sezóně cena vstupenky navyšována cca o 5,- Kč. Druhou významnou složkou z prodeje služeb je svozová činnost. Jedná se o aktivitu, která významně napomáhá při prodeji jednotlivých představení. Divadlo na základě požadavků předplatitelů poskytuje dopravu v rámci svozových tras nejen z kraje Vysočina, ale i z několika obcí Jihočeského kraje. Výnosy z této činnosti představují cca 11 % tržeb z prodeje služeb.

111

Ceny vstupné Horáckého divadla Jihlava pro divadelní sezónu 2009-2010 jsou uvedeny v příloze č. 4.

50

Tabulka č. 11: Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava v rámci hlavní činnosti (v tis. Kč) Ukazatel Tržby z prodeje služeb z toho: tržby z představení nájem herci svozy prodej publikací ostatní činnost Ostatní výnosy z toho: úroky zúčtování fondů nahrávka ostatní tržby Tržby z prodeje majetku Výnosy z hlavní činnosti celkem

2003 4 938 3 961 136 632 194 15 1 419 354 1 005 0 60 0 6 357

2004 5 155 4 256 132 573 185 9 758 263 445 0 50 0 5 913

2005 6 025 4 988 125 701 200 11 240 182 5 0 53 0 6 265

2006 5 202 4 251 142 590 182 37 1 373 203 1 121 0 49 0 6 575

2007 5 830 4 851 152 623 179 25 1 235 220 971 30 14 0 7 065

2008 6 008 5 000 147 683 178 0 638 225 392 1 20 0 6 646

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Součástí hlavních tržeb je i prodej publikací, divadelních programů, měsíčního zpravodaje Šlágvort a jiných informačních brožur, které se podílí na výnosech z prodeje služeb cca 3 %. V rámci hlavní činnosti jsou i příjmy plynoucí z nájmu ubytoven a bytů, které jsou pronajímány členům uměleckého souboru. Jedná se o pronájem plynoucí z objektů, které jsou ve vlastnictví zřizovatele (dům na ulici Palackého a byt 1+1 na ulici Wolkerova v Jihlavě). Další prostory má divadlo pronajato od Magistrátu města Jihlavy (ubytovna na ulici Legionářů, Divadelní a Komenského v Jihlavě). Finanční dary od fyzických a právnických osob Finanční dary přijaté od fyzických a právnických osob nepředstavují významnou část příjmů organizace. Přehled finančních darů získaných v jednotlivých letech je následující: o rok 2008: 40.000,- Kč o rok 2007: 30.000,- Kč O finanční prostředky získané prostřednictvím darů je v průběhu roku povýšen rezervní fond, z kterého bývá tato položka obvykle převedena do provozu k účelu, pro který byla darována. Samotné přijetí finančního daru musí být nejprve schváleno zřizovatelem. Jakmile je tak učiněno, může být tento dar teprve přijat.

51

Příjmy z doplňkové činnosti organizace Doplňková činnost je divadlem provozována v souladu se zřizovací listinou. Výnosy z této činnosti představují poměrně malou část z celkových příjmů organizace (viz tab. č. 13). Tabulka č. 12: Procentní podíl jednotlivých příjmů na celkových příjmech Horáckého divadla Jihlava Ukazatel

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výnosy z hlavní činnosti

17,91%

16,63%

17,12%

17,79%

18,56%

17,68%

3,94%

3,59%

0,69%

0,86%

0,73%

0,75%

78,15%

79,78%

82,19%

81,35%

80,72%

81,57%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

100,00%

Výnosy z doplňkové činnosti Provozní dotace Celkem

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Výši výnosů tvoří pronájmem prostor Velké a Malé scény, která je pronajímána externím organizacím za účelem pořádání kulturních, společenských a jiných akcí. Další příjmy plynou z reklamní činnosti, jejichž výše je ovlivněna počtem reklamních partnerů. Snaha divadla je trvale usilovat o získávání nových partnerů či sponzorů, které nejčastěji oslovuje formou osobního jednání. Aktuálně však většina těchto partnerů spolupráci zrušila z důvodu nepříznivé hospodářské situace a nové reklamní partnery divadlo jen stěží shání. Tabulka č. 13: Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava v rámci doplňkové činnosti (v tis. Kč) Ukazatel Tržby z prodeje služeb z toho: reklamní činnost pronájem (Velká a Malá scéna) Ostatní výnosy Tržby z prodeje majetku Výnosy z doplňkové činnosti

2003

2004

1 385 308 1 077 0 14 1 399

1 276 145 1 131 0 0 1 276

2005 252 89 163 0 0 252

2006 318 100 218 0 0 318

2007 276 101 175 0 0 276

2008 282 78 204 0 0 282

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Součástí doplňkové činnosti jsou i pronájmy nebytových prostor, které se nacházejí přímo v prostorách Horáckého divadla Jihlava. Tržby z tohoto pronájmu jsou však určeny k odvodu zřizovateli. Tento odvod je prováděn na základě zásad zastupitelstva kraje Vysočina ze dne 17.5.2005, které stanovují, že dle čl. 2 bodu d) je pronájem nebytových prostor, u něhož jsou pronajímatelem poskytovány pouze základní služby zajišťující řádný provoz nebytových prostor, odváděn zřizovateli. V návaznosti na uvedené došlo dodatkem č. 1 Zřizovací listiny Horáckého divadla Jihlava ze dne 20.9.2005, k úpravě předmětu činnosti. Pro upřesnění těchto tržeb určených k odvodu uvádím jejich výši za poslední dvě období (rok 2007 - 1.111 tis. Kč, rok 2008 - 1.195 tis. Kč). Analýza příjmů z vlastní a doplňkové činnosti prokázala, že podíl těchto výnosů na celkových nákladech organizace se v posledních letech pohybuje pod úrovní 20 % (viz tabulka č. 14). Jak uvádí teoretická část této práce, soběstačnost veřejných divadel je obecně odhadována

52

v rozmezí mezi 29,8 – 33 %. Z výsledků této organizace tedy vyplývá, že finanční soběstačnost se nachází pod úrovní těchto odhadů. Tabulka č. 14: Procentní podíl příjmů Horáckého divadla Jihlava z vlastní a doplňkové činnosti na celkových nákladech Ukazatel

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Výnosy z hlavní činnosti Výnosy z doplňkové činnosti Celkem

18,99% 4,18% 23,17%

17,60% 3,80% 21,40%

17,20% 0,69% 17,89%

18,24% 0,88% 19,12%

18,41% 0,72% 19,13%

17,68% 0,75% 18,43%

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

3.3.5 Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava Horácké divadlo Jihlava téměř po celou dobu sledovaného období dosahovalo kladných hospodářských výsledků.112 Výjimkou byl rok 2007, kdy výsledek hospodaření skončil se ztrátou ve výši -305.878,44 Kč. Do záporných čísel se organizace dostala z důvodu trvale se navyšujících cen nakupovaného materiálu a služeb. Přes přijatá úsporná opatření týkající se snižování nákladových položek, nákup materiálu a služeb či snižování počtu zaměstnanců, se nepodařilo organizaci dosáhnout vyrovnaného hospodářského výsledku. Graf č. 3: Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 – 2008 (v tis. Kč) Hospodářský výsledek 2500 1964 2000 1500 912

1000 525

500

165

1

-306

0 -500 2003

2004

2005

2006

2007

2008

-1000 Hlavní činnost

Doplňková činnost

Hospodářský výsledek

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava

Uvedená ztráta se začala projevovat již počátkem třetího čtvrtletí roku 2007. Z tohoto důvodu byla organizace nucena požádat svého zřizovatele o možnost čerpání chybějících finančních prostředků z rezervního fondu. Tato možnost byla projednána a usnesením Rady kraje Vysočina byl vydán souhlas se změnou použití rezervního fondu do výše 400 tis. Kč. V době zpracování této práce nebylo ukončeno hospodaření roku 2009. Z tohoto důvodu jsou předběžné výsledky roku 2009 uvedeny v příloze č. 6. 112

Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava v letech 2003-2008 jsou součástí přílohy č. 5.

53

Horácké divadlo Jihlava se od 1.10.2009 stalo plátcem daně z přidané hodnoty dle podmínek uvedených v § 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.113 Divadlo je poskytovatelem služeb osvobozených od daně bez nároků na odpočet daně dle § 61e uvedeného zákona. Horácké divadlo Jihlava je dále poplatníkem daně z příjmů právnických osob a silniční daně. Kontrola hospodaření organizace je prováděna v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Povinností zřizovatele této organizace je dle § 25 uvedeného zákona zavádět a udržovat vnitřní kontrolní systém pro zajištění hospodárného, efektivního a účelného výkonu činností zabezpečovaných divadlem. K tomu má Horácké divadlo Jihlava vypracovanou směrnici, kterou jsou aplikovány příslušná ustanovení tohoto zákona. Nejpodstatnější součástí systému finančního řízení je řídící kontrola, při níž jsou v organizaci využívány zákonem stanovené kontrolní metody a postupy. Hospodaření Horáckého divadla Jihlava probíhá v souladu se všemi platnými právními předpisy a normami. Výsledky kontrol hospodaření provedené vnitřními i vnějšími kontrolními orgány v této organizaci neprokázaly žádné závažné nedostatky či pochybení.

3.3.6 Syntéza zjištěných poznatků Z analýzy hospodaření Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, vyplývá, že podíl příjmů z vlastní a doplňkové činnosti na celkových nákladech organizace se v posledních letech pohybuje pod úrovní 20 %. Finanční soběstačnost veřejných divadel je odhadována v letech 2004 - 2008 v rozmezí cca 29,8 – 33 %.114 Divadlo se tak pohybuje pod hranicí těchto odhadů a při svém hospodaření je téměř zcela závislé na provozních dotacích od svého zřizovatele kraje Vysočina. Vzhledem k této skutečnosti navrhuji divadlu provést několik kroků a opatření směřujících ke zvyšování příjmů z vlastní činnosti divadla a tím i zvyšování své soběstačnosti. Divadlo podniká určité kroky pro získávání nových partnerů a sponzorů z možností, které nabízí region kraje Vysočina. V současné době však většina těchto partnerů spolupráci zrušila. Z pohledu vedení divadla je tato situace zapříčiněna nepříznivou hospodářskou situací. I přesto bych divadlu doporučila více se zaměřit na tuto oblast cestou aktivního oslovování firem působících v kraji Vysočina. Horácké divadlo Jihlava nabízí širokou škálu využití nejen svého kulturního potenciálu. Jednou z možností je návrh spolupráce ve smyslu zabezpečení kulturních aktivit a představení přímo pro tyto organizace. Stimul spatřuji jednak v poskytování předplacených vstupenek, které se mohou promítat do zaměstnaneckých benefitů, ale i ve využití vlastních prostor divadla k firemním a jiným kulturně společenským akcím. Divadlu se zcela jistě nabízí i možnost rozšíření reklamních panelů v prostorách budovy. Pozitivně lze hodnotit současné zveřejnění hlavních partnerů na propagačních letácích a plakátech a na webových stránkách divadla, přes které je možné se připojit přímo na stránky těchto partnerů. Divadlo má široký potenciál a při své činnosti využívá moderních technologií a komunikací, které mohou přilákat nové přispěvatele a dárce. Je třeba zmínit, že z jednoho pohledu jsou příspěvkové organizace zvýhodněny v oblasti financování tím, že jim náleží zákonný nárok na příspěvek na provoz od svého zřizovatele. Na druhou stranu však lze konstatovat, že tento typ právní formy je znevýhodněn v pozici příjemce finančních příspěvků a darů, kdy pro něj není lehké tyto příspěvky získat pomocí svých marketingových a fundraisingových aktivit a poté ještě žádat o svolení zřizovatele 113 114

Povinnost registrace vyplývá z § 95 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Bližší informace podkapitola 2.1.1

54

pro příjem tohoto daru. Samotná obtížnost získávání těchto prostředků je tedy dále znevýhodněna nutností dalšího procesu schválení a související administrativní zátěží. Současný systém marketingu je založen na dobrém jméně a pověsti Horáckého divadla a preferenci stávajících diváků. Divadlo nezapomíná na důležitost propagace, která je zajišťována nejen prostřednictvím samotného divadla, ale i jeho důvěrníků. Jsou vydávány pravidelné měsíční programové plakáty či informační zpravodaj „Šlágvort“. Dále divadlo využívá média, tisk, reklamní plochy a řadu dalších komunikačních prostředků. Řada aktivit a důležitých informací o divadle je uvedena na internetovém portálu. Pro zajímavost je třeba uvést, že pro nastávající divadelní sezónu 2010-2011 připravuje divadlo nové webové stránky, kde budou moci zájemci o divadlo nalézt ještě více zajímavých informací o divadle. Z mého pohledu a vzhledem k umístění divadla ve městě s cca 50 tis. obyvateli, je spatřován potenciál v zavedení aktivního přístupu k vyhledávání nového obecenstva, či publika. I přesto, že procento návštěvnosti se v aktuální sezóně pohybuje na hranici cca 94 %, nelze se na tuto procentuelně vysokou návštěvnost do budoucna spoléhat. Vzhledem k omezenému počtu nabízených inscenací a šíří teoretického publika odvislého od počtu obyvatel v kraji Vysočina, je zabezpečení šíře herního repertoáru klíčovým indikátorem. Možnou skulinu vidím v rozšíření nabídky a spolupráce s jednotlivými školskými zařízeními formou aktuálně nabízených inscenací nebo nastudováním her popisujících aktuální problémy společnosti – mravně výchovné. Pro spolupracující školy nabídnout možnost slevy při rodinných vstupech. Pomocí speciálních nabídek a služeb by se divadlo mělo zaměřovat i na spolupráci s dalšími organizacemi, zařízeními a firmami. Tato spolupráce se může do budoucna projevit i v získání nových partnerů a sponzorů pro divadlo. Prostřednictvím spolupráce se školami a jinými zařízeními si tak divadlo může do budoucna zabezpečit příliv dalších diváků. Příležitost, jak přilákat diváky, je možné spatřovat i v navázání spolupráce s jinými divadly. Nemusí se jednat pouze o divadla „zvučných“ jmen obsazující známé účinkující, ale i o menší divadla nabízející jiné zajímavé hry a inscenace. Vzhledem ke stávající konkurenci mezi jednotlivými divadly se tato spolupráce může pozitivně odrazit i na jejich vzájemných vztazích. Další možností je jistě i účast Horáckého divadla Jihlava na různých divadelních festivalech, akcích a slavnostech, kde mohou prezentovat svoji činnost širší veřejnosti. Navrhuji divadlu prokalkulovat a zvážit možnost prodeje propagačních materiálů s logem Horáckého divadla Jihlava, jako například trička, tašky, hrnečky, záložky, nálepky apod. Tyto propagační materiály se stávají nositeli bezplatné reklamy a zviditelňují divadlo jako takové. V řadě dalších možností, které se organizaci v rámci propagace nabízejí, je i zapojení se divadla do programu městských slev. Další oblastí, na kterou bych se doporučila zaměřit, je cena vstupného. V současné době divadlo při kalkulaci výše vstupného přihlíží i k okolním faktorům, jako například vyšší věková hranice stálých předplatitelů, náklady související s dopravou do divadla či nižší průměrná mzda v regionu Vysočiny. Cena vstupného je tak obvykle navyšována cca o 5,- Kč v každé nové divadelní sezóně. Pro zajištění vyšší soběstačnosti divadla vidím další možnost ve zjištění dostupné hranice ceny vstupného nejen samotným překalkulováním, ale i reakcí diváků na navýšení ceny. Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že pořízení vstupenek do divadla je velmi komplikované. Většina představení je rezervována pro abonenty a počet volných míst je omezen. Na volné vstupenky se mnohdy čeká až týdny. Doporučuji provést analýzu počtu míst pro stávající skupinu abonentů, kteří mají zvýhodněné vstupné díky předplatitelské legitimaci. A to i přesto, že tito předplatitelé tvoří nejcennější diváckou 55

část a tedy i jistým způsobem ekonomickou jistotu divadla. Přehodnocením může dojít k uvolnění míst pro volné vstupenky, za které budou diváci ochotni zaplatit vyšší cenu. Vedení Horáckého divadla Jihlava si je vědomo významu kvality poskytovaných služeb. Pro zajišťování a zvyšování kvality svých služeb podniká divadlo řadu kroků. Na tomto místě bych ráda vyzdvihla zejména diváckou anketu „Horác“, z jejíchž výsledků vedení divadla získává zpětnou vazbu o požadované struktuře herního repertoáru, co stávající diváky přitahuje a o jaké inscenace či žánr by měli v následujících sezónách zájem. Informace, které tato anketa přináší, jsou však pouze zpětnou vazbou od stávajících návštěvníků divadla (abonentů + zbytek). Doporučila bych tedy divadlu rozšířit své aktivity, například o dotazník či anketu o daném repertoáru i na jiné cílové skupiny neobsažené v aktuální struktuře. Cestu směřující k zajištění kvality nelze spatřovat pouze ve zkvalitňování inscenací a jejich počtu. Výše uvedená anketa tedy nahrazuje pouze částečně dotazníkové šetření. Pro plnohodnotné zajištění konkurenceschopnosti a zachování kvality svých služeb doporučuji divadlu přistoupit k systematickému monitorování a vyhodnocování spokojenosti diváků. Průzkum spokojenosti diváků je pro vedení organizace cenným zdrojem informací, odkrývá problémy a je námětem pro změny a zlepšení služeb v divadle. V minulosti se již divadlo pokusilo provádět tento průzkum spokojenosti diváků. Tato akce však nebyla příliš úspěšná, jelikož ze strany oslovených diváků dotazníky nebyly zodpovědně vyplněny a výsledky šetření neměly žádnou vypovídající hodnotu. Navrhuji divadlu, aby se pokusilo realizaci těchto šetření obnovit. Pro zajištění řádného vyplnění těchto dotazníků je možné nabídnout osloveným respondentům motivační odměnu, kterou může být například slosování určitého počtu odevzdaných dotazníků. Vylosovaní výherci tak mohou jako odměnu získat například lístky na divadelní představení, slevu ze vstupného či jiné výherní předměty. Toto šetření je možné rozšířit i na potenciální diváky z řad mládeže ze školských zařízení, se kterými má divadlo navázanou spolupráci. Další doporučenou formou komunikace jsou přímé rozhovory či poskytnutí knihy pro návrhy a doporučení do prostor divadla, do které by diváci mohli zapisovat své náměty a připomínky. V této oblasti je možné využít i webových stránek divadla. Zvyšováním kvality a hledáním nových možností lze zabezpečit rozšíření a zkvalitnění vlastního portfolia pro poskytované služby související s divadelní činností. Po provedené analýze hospodaření a činnosti divadla lze konstatovat, že z pohledu konzumenta služeb je Horácké divadlo Jihlava, příspěvková organizace, kvalitním poskytovatel kulturních služeb v oblasti divadelní činnosti.

3.4 Shrnutí kapitoly Horácké divadlo Jihlava je vyhledávanou profesionální činoherní scénou kraje Vysočina a se svojí dlouholetou tradicí patří k významným poskytovatelům kulturních služeb. Jakožto příspěvková organizace se snaží při své činnosti a hospodaření využívat všech možností vyplývajících z této právní formy. Tato část práce analyzuje hospodaření a řízení této divadelní organizace. Důležitou část tvoří doporučení s jednotlivými návrhy poskytující možná řešení vedoucí ke zlepšení její strategie a činnosti. Navrhovaná opatření zohledňují dlouhodobý trend a jsou rozdělena do jednotlivých oblastí. Popisují výchozí stav s navrženým procesem zlepšení. Hlavní důraz je kladen marketing, propagaci a kvalitu poskytovaných služeb.

56

Po provedené analýze hospodaření a činnosti divadla lze konstatovat, že z pohledu konzumenta služeb je Horácké divadlo Jihlava, příspěvková organizace, kvalitním poskytovatel kulturních služeb v oblasti divadelní činnosti.

57

4 Model transformace příspěvkové organizace Čtvrtá, závěrečná kapitola této práce, se zabývá problematikou příspěvkových organizací a jejich „transformace“ na obchodní společnosti. Konkrétně je tato část věnována zejména modelu transformace příspěvkové organizace Horáckého divadla Jihlava. I přesto, že příspěvkové organizace jsou nejčastějším druhem právní formy v oblasti kultury, není v poslední době tato právní forma shledávána jako vyhovující. Jedním z důvodu je požadavek Evropské unie na dodržení určitých principů na financování kultury. Nesoulad je zejména v absenci požadavku na víceleté a vícezdrojové financování. Adekvátní právní forma nahrazující příspěvkové organizace vyhovující požadavkům Evropské unie však nebyla dosud definována. Současné trendy směřují k transformaci na obchodní společnosti. Vzhledem k aktuálním podmínkám se může jevit přeměna příspěvkových organizací na novou právní formu a to společnost s ručením omezeným jako optimální.

4.1 Příklad realizované transformace – Divadlo Šumperk s.r.o.115 Námětem pro zpracování případové studie je transformace Severomoravského divadla, která proběhla v roce 2000 a to z právní formy příspěvkové organizace na společnost s ručením omezeným. V té době hledal zřizovatel, tzn. zastupitelstvo města Šumperk, způsob, jak zajistit uměleckou činnost, respektive mít vlastní umělecký soubor za co nejnižších nákladů a zamezit tak obávanému zrušení souboru a přechodu do režimu stagiony. Zároveň tato přeměna byla i podmínkou pro obnovu chodu divadla v rekonstruované divadelní budově.116 Dne 19.3.2001 byla tedy do obchodního rejstříku zapsána pod názvem Divadlo Šumperk s.r.o., nová právní forma organizace, jež je, jak bylo již výše zmíněno, společnost s ručením omezeným. Jedná se o organizaci založenou městem, které je jeho stoprocentním vlastníkem. Základní kapitál nově vzniklé společnosti činil 64 762 tis. Kč. Kromě základního povinného vkladu byla do tohoto kapitálu vložena budova divadla v hodnotě 62 877 tis. Kč a pozemky v hodnotě 1 785 tis. Kč. V této době divadlo stále figurovalo na scéně i jako příspěvková organizace, a to pod názvem Severomoravské divadlo, v níž působil divadelní soubor. Tato příspěvková organizace fungovala souběžně s novou organizací ještě dva roky, protože bylo nutné ukončit započaté rozpočtové aktivity, závislosti předchozího období a realizovat činnosti související s převodem administrativních a majetkových záležitostí. Následně byla příspěvková organizace Severomoravské divadlo zrušena a divadelní soubor přešel pod správu společnosti s ručením omezeným. Současné vedení divadla potvrzuje administrativní náročnost při samotné realizaci této transformace, kterou spatřuje zejména v souběžném vedení účetnictví a agendy dvou organizací. Dále činnosti související s rušením původní organizace a vznik nové, znamenaly pro divadlo dva roky velice náročného režimu.

115

Zpracováno na základě informací a údajů získaných při řízených rozhovorech s ředitelem Divadla Šumperk s.r.o. a povinně zveřejňovaných informací v obchodním rejstříku. 116 Divadlo bylo v letech 1994 – 2000 v provizorních podmínkách z důvodu rekonstrukce hlavní divadelní budovy.

58

Ze srovnání financování neziskové a ziskové právní formy organizace lze konstatovat snížení rozpočtu divadla v nově vzniklé právní formě organizace. Důvodem tohoto poklesu bylo především razantní snížení počtu pracovních míst či sloučení pracovních pozic a činností. Pro příklad je možné uvést, že organizace nemá uměleckého šéfa. Jsou sloučeny funkce vedoucího uměleckého provozu, výroby a správy budov. Dále došlo ke sloučení funkce obchodnice a tajemnice, divadlo nemá zdvojení na funkcích osvětlovačů a zvukaře, pracují pouze tři technici. Divadlo nemá dramaturga, herců je pouze deset. Tato skutečnost má však velký dopad na provoz divadla, neboť počet zaměstnanců je na minimální úrovni a jakákoliv absence těchto pracovníků může ohrožovat provoz divadla a tím pádem celkovou kvalitu poskytovaných služeb. V praxi to znamená, že lidé jsou pod velkým tlakem, nesmí se stát, že by někdo onemocněl, či čerpal dovolenou v době divadelní sezóny. V současné době je struktura příjmů organizace a jejich procentní podíl následující:117 • • • • •

příspěvek od města – 60 % vlastní příjmy (příjmy ze vstupného a tržeb za služby) – 30 % příspěvek od Ministerstva kultury ČR – 4,5 % ostatní příjmy – 3 % příspěvek od kraje – 2,5 %

Výše uvedené potvrzuje přetrvávající finanční propojení mezi divadlem jako obchodní společností a Městem Šumperk jako vlastníkem této organizace.118 Nejedná se však o zákonný nárok na příspěvek na provoz tak, jak mělo divadlo v době příspěvkové organizace. Finanční prostředky jsou přidělovány na základě smlouvy, která je uzavírána na každý rok. Obdobně jako v jiných organizacích je sestaven rozpočet, na jehož základě je zažádáno o přidělení potřebných financí. Divadlo o tyto prostředky pravidelně žádá prostřednictvím svého jednatele. V případě, že divadlo nezíská požadovanou výši prostředků, musí hledat další příjmy či úspory. Jak sám uvádí ředitel divadla Šumperk René Sviderski, na provoz divadlo získává od města necelých 12 milionů Kč119. Tyto prostředky jsou ve vazbě na roční dramaturgický plán, to tedy znamená co se bude hrát a jak. Není však rozhodující, zda bude v sále pro 300 diváků plno či nikoliv. Zbývající finanční prostředky ve výši cca 8 milionů korun si musí divadlo zajistit samo.120 Vedle vlastních příjmů, které zajišťují v ideálním případě cca 30 % příjmů organizace, se jedná například o prostředky získané z ministerstva kultury čí příspěvků z kraje.121 Cena vstupného je stanovena divadlem s přihlédnutím na výše vstupného na jiné kulturní akce v místě. Tato cena bývá navyšována, nejedná se však o pravidelné zvyšování cen vstupenek. Vlastník organizace nezasahuje do činností a řízení divadla, stejně tak neovlivňuje tedy ani stanovenou výši ceny vstupného. Veškeré tyto aktivity ponechává zcela v kompetenci managementu divadla. Činnost divadla je provozována v budově, která je evidována v majetku společnosti. Divadlo musí tedy zajistit opravy a investice, jako každý jiný majitel. Organizace je plátcem daně z přidané hodnoty a jako taková má možnost uplatňovat tuto daň při nákupu majetku, ostatního zařízení a služeb potřebných pro provoz divadla. 117

Procentuální vyjádření příjmů organizace je součástí přílohy č 7. Přehled tržeb dle jednotlivých činnost (v letech 2007-2008) je uveden v příloze č. 8. 119 Uvedené potvrzují údaje v příloze č. 7. 120 Divadlo.cz. Velká divadla v kraji musí spoléhat na města, malá na granty. [on-line]. Dostupné na WWW: . 121 Údaje získané prostřednictvím řízeného rozhovoru s ředitelem divadla.

118

59

Zhodnocení transformačního procesu je spatřováno i ve vymanění se z přímého vlivu v oblasti personální a v odstranění limitů v oblasti mzdové politiky. Zaměstnanci divadla nejsou již placeni dle „tabulek“ tak, jak tomu bylo dříve, nýbrž na smluvní bázi pracovně právních vztahů. V současné době pracuje v divadle na plný úvazek cca 20 zaměstnanců plus přibližně dalších dvacet zaměstnanců důchodového věku na výpomoc, kteří pracují na pozicích vrátných, uvaděček apod. Umělci působící v této organizaci jsou odměňováni na základě licenční smlouvy, na jejímž základě jsou povinni si sami platit zákonné sociální a zdravotní odvody a daně. Tato smlouva je uzavřena na divadelní sezónu, tedy na období od září do června a současně na počet 170 uměleckých výkonů. Počet umělců působících v divadle je deset. Organizace hospodaří od počátku svého působení se ztrátou.122 Ztráty hospodaření jsou převážně pokrývány z vytvořeného kapitálového fondu společnosti. Rada města Šumperk, jako jediný společník organizace, každoročně schvaluje účetní závěrku společnosti a její výsledek hospodaření. Současně s uvedeným je schvalován i způsob úhrady účetní ztráty hospodaření za dané období. Z pohledu vedení divadla je realizovaná transformace, i přes některá výše uvedená negativa, hodnocena pozitivně. Zejména díky zamezení obávaného zrušení souboru a s ním spojenému přechodu do režimu stagiony. Podařilo se tak udržet stálý soubor a nadále tak garantovat uměleckou činnost. Pozitivně jsou hodnoceny i vztahy a spolupráce s vlastníkem divadla. Negativně však může být hodnocena z pohledu umělců, kteří již nemají k divadlu pracovně právní vztah, nýbrž vztah na základě licenční smlouvy. V krátkosti byla provedena deskripce transformace příspěvkové organizace Severomoravské divadlo na společnost s ručením omezeným působící pod názvem Divadlo Šumperk s.r.o. Pozitivum této transformace lze spatřovat v udržení kultury v regionu, která byla ohrožena, a v hospodaření divadla se sníženým rozpočtem v nové právní formě. S tímto snížením je však spojeno i negativum. Ze zkušenosti provozu jakýchkoliv organizací je spatřován problém v provozu divadla v omezeném počtu zaměstnanců, který může způsobit řadu komplikací. Doporučuji provést analýzu dodatečných nákladů vzniklých při zástupech členů realizačního týmu divadla a náhrady za chybějící personál, popř. výdajů souvisejících s rušením akce či nedodržení časového harmonogramu. Omezený provoz může v podobě nedostatečné personální základny negativně ovlivnit celkové mínění a spokojenost diváků. I přes výše uvedené jsem přesvědčena, že Divadlo Šumperk s.r.o., je kvalitním poskytovatelem divadelních služeb. Tuto domněnku mi potvrdili i moji známí a přátelé, kteří již toto divadlo osobně navštívili.

4.2 Model transformace Horáckého divadla Jihlava Model transformace předpokládá založení společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem, kterým bude stávající zřizovatel kraj Vysočina. Transformaci spojenou se zakládáním nové obchodní společnosti umožňuje vyšším územně samosprávným celkům zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), který dle §14 odst. 3 stanovuje, že kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby.123 Zákonné oprávnění k zakládání jednotlivých druhů organizací je specifikováno v § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně § 23 odst. 1c se uvádí, že tyto celky 122 123

Výsledky hospodaření Divadla Šumperk s.r.o. za období 2001 - 2008 jsou uvedeny v příloze č 7. A organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak.

60

mohou zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Vzhledem ke skutečnosti, že transformace příspěvkových organizací na jinou právní formu obchodní společnosti je proces s obsáhlou problematikou, bude z důvodu rozsahu práce model transformace Horáckého divadla Jihlava zaměřen zejména na následující stěžejní oblasti.

4.2.1 Administrativní a právní aspekty spojené se založením organizace Transformace organizace s sebou nese administrativní náročnost od samotného počátku tohoto procesu. Jednotlivé činnosti, postupy a dopady spojené s tímto rozhodnutím musí být detailně naplánovány a zanalyzovány s ohledem na potřeby pro danou činnost organizace. V souvislosti s touto přeměnou je třeba mít na paměti, že činnosti a aktivity vykonávané doposud příspěvkovou organizací musí převzít již existující obchodní společnost. Je tedy třeba, aby územně samosprávný celek – kraj Vysočina, nejdříve založil společnost novou. V našem případě - společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.). Rozhodující pravomoc při zakládání nové společnosti přísluší Radě kraje Vysočina. Dle ustanovení § 59 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, je této radě vyhrazeno právo vykonávat zakladatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, které jsou založeny krajem. Zároveň radě kraje přísluší rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti. Při zakládání této společnosti je nezbytné postupovat v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Samotné založení společnosti se bude skládat z následujících úkonů.124, 125 Prvním krokem, který je nezbytné učinit, je sepsání a uzavření zakladatelské listiny, jelikož se jedná o společnost založenou jediným zakladatelem. Bude třeba uzavřít a podepsat zakladatelskou listinu formou notářského zápisu, která musí obsahovat dle §110 zákona č. 513/1991 Sb. všechny náležitosti jako smlouva společenská. Minimálně musí obsahovat tyto náležitosti: o obchodní jméno společnosti – Horácké divadlo Jihlava, spol. s r.o. o sídlo společnosti - Komenského 1359/22, Jihlava o určení společníků – kraj Vysočina (jako jediný společník), se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava, IČ: 70890749 o předmět podnikání (činnosti) – doporučuji uvedení rozsahu činností s přihlédnutím k současným aktivitám divadla v oblasti kultury a umění, včetně provozování reklamní a propagační činnosti, pronájmu movitého a nemovitého majetku, zprostředkovatelské činnosti v oblasti obchodu a služeb, koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej, silniční a motorová doprava apod. o výši základního kapitálu a vkladu společníka včetně způsobu a lhůty jeho splacení – s přihlédnutím k samotnému založení společnosti je vhodné zvolit minimální výši 124

Businesscenter.cz. Základní postup založení společnosti s ručením omezeným. [on-line]. Dostupné na WWW: . 125 BusinessInfo.cz. Obchodní společnosti – založení a vznik. [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodni-spolecnosti-zalozeni-vznikopu/1000818/46132/ >.

61

základního kapitálu a vkladu jediného společníka v částce 200.000,- Kč.126 Peněžitý vklad kraje Vysočina s jednorázovým splacením. o určení správce vkladu - kraj Vysočina, se sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava o uvedení jména a bydliště prvních jednatelů společnosti včetně způsobu jednání jménem dané společnosti o uvedení jména a bydliště členů dozorčí rady - zřízení dozorčí rady není povinné. Pro náš případ doporučuji její zřízení, a to z důvodu jejích kompetencí.127 o ostatní údaje dle obchodního zákoníku – stanovení valné hromady a vymezení její působnosti, vymezení obchodního podílu, rezervního fondu, apod. Rozhodovat o založení právnické osoby a schvalovat její zakladatelské listiny přísluší zastupitelstvu kraje Vysočina.128 Následujícím krokem je složení základního jmění společnosti, kdy před samotným vznikem společnosti musí zakladatel v zakladatelské listině stanovit správce vkladu a způsob jeho složení.129 Obchodní zákoník umožňuje pro uvedené více možností.130 V praxi pro daný případ spatřuji nejvhodnější cestu právě v pověření správy vkladu přímo zakladatele, tedy kraj Vysočina. Ten založí bankovní účet u vybrané banky. Na tento účet bude vklad splacen. Následně banka na požádání vystaví potvrzení o složení a výši tohoto vkladu. Potvrzení je nezbytné pro následující krok, kterým je podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a uvedené potvrzení slouží jako jeden ze zakládacích dokumentů. Jak již bylo zmíněno, dalším úkonem před samotným vznikem společnosti, který musí být učiněn, je získání oprávnění k podnikání,131 - je nezbytné pro návrh na zápis do obchodního rejstříku. Toto oprávnění ve formě výpisu z živnostenského rejstříku je vydáno Živnostenským úřadem na základě žádosti zakladatele a to za správní poplatek ve výši 1000,- Kč. Je třeba upozornit, že společnosti vznikne živnostenské oprávnění v rozsahu zapsaného předmětu podnikání až dnem zápisu do obchodního rejstříku.132 Další etapou je již samotný návrh na vznik společnosti s ručením omezeným. Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají svým jménem všichni jednatelé. Jejich podpisy musí být úředně ověřeny. Vedle výše uvedených dokumentů je nezbytné mít k dispozici následující přílohy: o doklady o sídle – vyžaduje prohlášení současného vlastníka prostor, kterým je kraj Vysočina133, o udělení souhlasu s umístěním sídla a užívání daných prostor. V našem případě do stávající budovy divadla se sídlem Komenského 1359/22, Jihlava.

126

Dle § 108, 109 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. O kompetencích dozorčí rady blíže v podkapitole 4.2.5 128 Dle § 35 odst. 2 zákona č. č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 129 Dle § 60 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 130 Správcem tohoto vkladu bývá obvykle zakladatel. Je však možné stanovit správcem jednatele, notáře či v případě peněžitého vkladu banku, jenž však musí s výkonem funkce souhlasit. 131 Řídí se dle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. 132 Není-li naplněna podmínka podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku ve lhůtě do 90 dnů od doručení živnostenského oprávnění či není-li tomuto návrhu z určitých důvodů vyhověno je Živnostenským úřadem vydáno rozhodnutí o nesplnění podmínek pro vznik tohoto podnikatelského oprávnění. 133 Musí být doloženo výpisem katastru z nemovitosti (ne starším 3 měsíců) pro doložení vlastnického práva k těmto prostorám. 127

62

o požadované doklady o jednatelích – výpis z trestního rejstříku (ne starší jak 3 měsíce) – čestné prohlášení jednatele, že je způsobilý k právním úkonům, že splňuje podmínky pro provozování živnosti v souladu s §6 živnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, která by byla překážkou k provozování živnosti dle § 8 téhož zákona. Dále prohlášení o splnění podmínek dle § 38 obchodního zákoníku. o požadované doklady o členech dozorčí rady – vyžaduje stejné dokumenty jako u výše uvedených jednatelů. Po zajištění uvedeného dojde k zápisu společnosti do obchodního rejstříku a nová obchodní společnost obdrží od rejstříkového soudu Rozhodnutí o zápisu. Dnem tohoto zápisu je společnost s ručením omezeným způsobilá k právním úkonům a jako taková je povinna vést účetnictví dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. S tím souvisí řada dalších úkonů, jako například registrace u finančního úřadu apod. Z uvedeného lze vyvodit, že zvolením právní formy – společnost s ručením omezeným, bude kraji Vysočina jako jedinému společníku divadla i nadále ponechána možnost ovlivňovat činnosti nově založené organizace a dohlížet nad aktivitami spojenými nejen s kulturními službami poskytovanými veřejnosti, ale zároveň i nad jejím hospodařením. Zakládání nové společnosti a rušení stávající příspěvkové organizace je provázeno velkou administrativní a časovou zátěží. Navíc s ohledem, že obě tyto činnosti probíhají současně. Náročnost procesu založení společnosti s ručením omezeným již byla popsána. Není možné však zapomínat ani na práce příspěvkové organizace související s postupným ukončováním stávající činnosti. Jedná se o celou řadu problémových oblastí jako je inventarizace majetku a jeho převod, vypořádání pracovněprávních vztahů, odhlášení z jednotlivých evidencí a úřadů, uzavírání účetní evidence a hospodaření, jenž je závislé na rozpočtu kraje a řada jiných nezbytných činností vedoucích až k samotnému ukončení činnosti. V zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, se sice hovoří o zrušení příspěvkových organizací, avšak samotný postup není vymezen. Kraj Vysočina, jakožto zřizovatel organizace, musí být tedy obzvláště opatrný v této části procesu, aby nedošlo k zanedbání některých úkonů. Nelze opomenout ani administrativní náročnost spojenou s uzavíráním nových smluvních vztahů, stejně tak i s ukončováním a vypořádáním stávajících právních vztahů, popřípadě jejich převodem na novou organizaci. Lze tedy předpokládat, že společnosti s ručením omezeným vyvstanou smluvní vztahy nejen se svým jediným společníkem a původní příspěvkovou organizací, od které mohou být určitá práva a povinnosti z již uzavřených smluvních vztahů převzata po předchozím písemném souhlasu protistran. Avšak řada nových smluv bude muset být uzavřena ve spojitosti s pracovněprávními vztahy, předmětem činnosti organizace či provozem a správou budov. Pro příklad lze uvést, že se bude jednat o pracovní smlouvy, smlouvy o pronájmu, smlouvy na odběr služeb, energií, smlouvy s telekomunikačními operátory a řada dalších.

63

Jako problém, na který je třeba upozornit po přeměně na obchodní společnost, mohou být i sjednané ceny v obchodních vztazích mezi společností s ručením omezeným a jejím jediným společníkem. Tyto společnosti se stávají spojenými osobami a je nutné dbát na sjednávání ceny obvyklé – tržní tak, jak stanovuje § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Například se může jednat o sjednaný pronájem, prodej apod. Pro zvýšení právní jistoty může poplatník podat žádost o posouzení způsobu vytvoření ceny.134 Je na zvážení, zda se organizaci vyplatí si zaměstnat podnikového právníka, či využít služeb právních kanceláří pro zajištění potřebných služeb. S přihlédnutím k aktivitám organizace a nízkému předpokladu budoucího využití této osoby pro potřeby organizace, nespatřuji výhodu v zaměstnávání pozice firemní právník do stálého pracovně právního vztahu. Doporučuji v případě potřeby zajišťovat tyto služby prostřednictví externích právních kanceláří. Jak již bylo zmíněno, proces transformace neboli přeměny příspěvkové organizace na společnost s ručením omezeným, je poměrně složitý proces. Z tohoto důvodu zde doporučuji využít služeb nejen právních zástupců, ale i notářů a daňových poradců.

4.2.2 Personální a mzdové aspekty Další podstatnou oblastí jsou personální a mzdové otázky. V Horáckém divadle, příspěvkové organizaci, v současné době pracuje cca 70 zaměstnanců, kteří jsou ve stálém pracovním poměru. S dalšími cca 12 pracovníky je pracovní vztah založen na základě „Dohody o pracovní činnosti“. I přesto, že v průběhu roku 2006 a 2007 došlo v rámci úsporných opatření ke snížení stavu pracovníků, výše osobních nákladů tvoří stále nejvýznamnější složku nákladů organizace.135 Při přeměně společnosti je třeba se zamyslet nad potřebností jednotlivých pozic a pracovníků nezbytných pro chod a činnost divadla. Doporučuji provést podrobnou analýzu jednotlivých pozic a vyhodnotit danou potřebnost s přihlédnutím ke skutečnostem, které nesmí omezit provoz divadla a kvalitu poskytovaných služeb. Dále navrhuji provést analýzu stávajících pracovních smluv a to zejména zhodnotit, zda je ve všech případech nezbytné přijetí zaměstnance do stálého pracovního poměru. Přehodnocením lze v mnoha případech docílit značných finančních úspor s ohledem na skutečnost, že divadlo ve formě obchodní společnosti nemůže očekávat zákonný nárok na finanční příspěvek tak, jak tomu bylo doposud. Současné zaměstnanecké vztahy jsou založeny na zmíněných pracovních smlouvách a dále na „Dohodách o pracovní činnosti“. Z obou uvedených vztahů je za určitých podmínek zaměstnavatel povinen hradit zákonné sociální a zdravotní pojištění. Jisté pozitivum lze v některých případech vidět v uzavření takových smluvních vztahů, na jejichž základě je zaměstnanec či jiná osoba ve vztahu k divadlu povinna si tyto zákonné odvody a daně hradit sama. Je nezbytné zvážit všechny možnosti, které se divadlu s převodem do nové právní formy nabízí. Určitou cestou může být i zajištění vybraných služeb nezbytných pro provoz divadla formou outsoursingu, jako například vedení účetnictví, zpracování mezd, úklidové služby apod.

134 135

Dle § 38nc zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech Horáckého divadla, příspěvkové organizace se pohybuje okolo 60%.

64

Převod zaměstnanců do nově založené společnosti lze realizovat dle § 338 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který stanovuje „Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímacího zaměstnavatele. Za úkoly nebo činnost zaměstnavatele se pro tyto účely považují zejména úkoly související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobná činnost podle zvláštních právních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Za přejímacího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel (§7 až 10) pokračovat v plnění úkolů nebo činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.“ V uvedeném ustanovení lze spatřovat finanční úsporu, neboť umožňuje převod zaměstnanců bez nároku na vyplacení odstupného ze strany zaměstnavatele. A to z důvodu, že se nejedná o ukončení jednoho pracovního poměru a navázání nového, ale o pokračování existujícího pracovněprávního vztahu. Přejímací zaměstnavatel je povinen o tomto převodu informovat příslušné zaměstnance.136 V případě, že se na základě provedené analýzy prokáže nadbytečnost některých stávajících zaměstnanců příspěvkové organizace, dojde k rozvázání pracovního poměru s těmito osobami dle § 52 zákoníku práce. Organizace je však povinna vyplatit zaměstnanci odstupné dle § 67 téhož zákona ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Při naplnění uvedeného lze tento krok považovat za určitou restrukturalizaci pracovníků nově vzniklé společnosti s ručením omezeným. Nelze však opomenout, že činnost příspěvkové organizace není stále ukončena. Pro zajištění úkonů souvisejících s ukončováním činnosti organizace je nezbytné, aby ředitel divadla spolu s vybraným pracovníkem/ky z ekonomického úseku zůstali v pracovněprávním vztahu až do samotného uzavření činnosti organizace. Samotný převod zaměstnanců do společnosti s ručením omezeným znamená vymanění se z přímého personálního vlivu a mzdových limitů. Je třeba, aby si vedení nové organizace uvědomilo, jak cenným zdrojem je lidský potenciál pro fungování divadla. Zaměstnancům veřejného sektoru bývá mnohdy vytýkána ztráta osobní kreativity, snížená výkonnost či nedostatečně efektivní způsoby využívání zdrojů. Je tedy na zvážení vedení nové organizace, jaké kroky učiní k motivaci svých zaměstnanců, neboť jsou to právě oni, kdo bude rozhodovat o dalším vývoji a konkurenceschopnosti této divadelní organizace. Motivovat zaměstnance je možné nejen cestou odměn, pohyblivých složek mezd a jiných benefitů, ale i zpříjemňováním podmínek pracovního života. K tomu je však zapotřebí dostatečné množství finančních prostředků, které se mnohdy divadlům nedostává. Nelze očekávat, že u této organizace tomu bude jinak.

136

POSPÍŠIL, Petr, ŠTEFANKOVÁ, Blanka, DURCZOKOVÁ, Ivana. “Transformace“ příspěvkové organizace ÚZC na obchodní (akciovou) společnost. UNES-Účetnictví neziskového sektoru: ASPI, a.s. [on-line]. c2009, [cit. 21.4.2010].

65

4.2.3 Majetkové aspekty Další problematickou oblastí transformace je majetková oblast. Je nutné rozhodnout o majetku kraje Vysočina, který byl původně svěřen do správy hospodaření Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, k zajišťování poskytovaných služeb. Vztah k nově založené obchodní společnosti vyžaduje přechod k jinému užívacímu titulu, který bude založen na soukromoprávní bázi.137 Rozhodnutím kraje Vysočina by mělo být určeno, který majetek užívaný příspěvkovou společností bude převeden do založené společnosti. A to s přihlédnutím ke skutečnosti, že se i nadále jedná o stejné divadlo se zcela stejnými aktivitami a zaměřením, u kterého došlo pouze k právní záměně subjektu, jenž divadlo provozuje. Převod majetku může být tedy realizován následujícími způsoby:138 o o o o

„vkladem zakladatele – společníka, prodejem, darem, pronájmem.“

Z výše uvedených možností navrhuji realizovat převod majetku vkladem zakladatele. Tento způsob lze doporučit konkrétně u vkladu budovy a pozemků. Jelikož se jedná o nepeněžitý vklad, musí být hodnota tohoto majetku vkládaného do společnosti s ručením omezeným stanovena na základě posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti.139 Lze tedy očekávat, že převod majetku a k němu potřebný znalecký posudek, s sebou nese jisté finanční náklady. Vklad společníka se promítne do základního kapitálu nově založené společnosti a jeho výše bude určena hodnotou následujících položek: o základní vklad: 200.000,- Kč, o vložené budovy a pozemky: výše hodnoty stanovená znaleckým posudkem. V našem případě nedošlo k vložení tohoto majetku při samotném založení obchodní společnosti. Důvodem je fakt, že v reálném případě je samotná transformace dlouhodobý proces, při němž fungují obě formy organizace a jejich agendy souběžně. Jednotlivé kroky této přeměny jsou realizovány postupně. Navíc nesmíme zapomínat na divadlo, které je stále aktivní a provozuje svoji činnost. Opět se nám otevírá řada možností, kdy a jakým způsobem bude uvedený majetek z příspěvkové organizace převeden:140 o příspěvková organizace zanikne a kraj Vysočina vloží určený majetek do společnosti s ručením omezeným, o kraj Vysočina odejme příspěvkové organizaci majetek za její existence a vloží jej do společnosti s ručením omezeným, o příspěvkové organizaci bude uděleno, jménem kraje Vysočina, právo vložit majetek do společnosti s ručením omezeným. 137

JANEČEK, Jan. Několik poznámek k „transformaci“ příspěvkových organizací krajů. [on-line]. Dostupné na WWW: . 138 Divadelní ústav. Analýza transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných Hlavním městem Prahou. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: , str. 51. 139 Při vkladu společníka je postupováno v souladu s § 59 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 140 Divadelní ústav. Analýza transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných Hlavním městem Prahou. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: , str. 52.

66

První dvě nabízené možnosti se sestávají ze dvou kroků: prvním krokem je převedení majetku z příspěvkové organizace na zřizovatele a jeho zaevidování do majetku kraje. Druhým krokem teprve dochází k vložení tohoto majetku do založené společnosti. Pro náš případ se přikláním k využití třetího uvedeného způsobu, který je nejméně administrativně náročný. Kraj Vysočina udělí příspěvkové organizaci souhlas a ta zajistí přímý převod majetku.141 Převod majetku zajištěný vkladem zakladatele - kraj Vysočina, je poté zapsán do obchodního rejstříku. U ostatního majetku, jako je zařízení potřebné k provozu divadla, dekorace, kostýmy, kancelářské zařízení a řada dalších,142 se přikláním k převodu majetku formou prodeje.143 Jednou z cest je prodej za zůstatkové ceny majetku evidovaného u příspěvkové organizace. Horácké divadlo jako společnost s ručením omezeným bude pokračovat v odepisování majetku z pořizovacích cen. V této formě organizace se však již nebude jednat pouze o účetní odpisy, ale i daňové.144 Sjednaná prodejní cena může být i podstatně nižší než zůstatková. Nelze však zapomínat, že dle § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmů, je nutné dbát mezi spojenými osobami na ceny obvyklé. Navíc je třeba zohledňovat účetní a daňové dopady ve vztahu k příspěvkové organizaci a kraji Vysočina. I přesto, že zvolený způsob je finančně náročnější na pořízení tohoto majetku, zejména v samotných počátcích působení organizace, naskýtá se nám opět řada možností, jak vyřešit problém spojený s financováním. Cestou může být umožnění úhrady pohledávky formou splátkového kalendáře, půjčka či dotace od kraje Vysočina apod. Nejpodstatnější změnou v této oblasti transformace je zejména to, že se společnost s ručením omezeným stane vlastníkem majetku, a to díky nákupu majetku a vložením nemovitostí a pozemků do obchodního majetku společnosti. Jako taková získá možnost s tímto majetkem disponovat, to znamená nejenom jej odepisovat, ale i s ním nakládat jako vlastník. Tento majetek bude tedy moci pronajímat, prodávat či dávat veškeré opravy do nákladů bez toho, aniž by je rozdělovala dle předem stanového poměru k hlavní a vedlejší činnosti jako příspěvková organizace. Vzhledem ke skutečnosti, že Horácké divadlo v současné době odvádí příjmy z pronájmu nebytových prostor, které se nachází v prostorách budovy divadla, svému zřizovateli jako vlastníkovi majetku, je možné tedy do budoucna i s těmito příjmy počítat. V souvislosti s majetkovými aspekty je třeba řešit i otázku ostatních pohledávek a závazků příspěvkové organizace. Vzhledem k rozsahu práce se tato část již nebude blíže touto problematikou zabývat.

4.2.4 Daňové aspekty Neméně podstatnou oblastí jsou daňové aspekty. V úvodu této problematiky je vhodné připomenout, že divadlo jako příspěvková organizace je nadměrně zatížena administrativou, neboť má povinnost ve své evidenci vést náklady a výnosy vztahující se k hlavní a vedlejší činnosti odděleně. Tato povinnost divadlu ve formě společnosti s ručením omezeným odpadá.

141

Divadelní ústav. Analýza transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných Hlavním městem Prahou. [on-line]. c2001. Dostupné na WWW: , str. 52. 142 Přehled majetku Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace je uveden v podkapitole 3.3.2. 143 Nevyžaduje znalecký posudek. 144 Bližší informace v podkapitole 4.2.4.

67

Horácké divadlo Jihlava, příspěvková organizace, je v současné době plátcem daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a daně silniční. V následujícím textu jsou porovnány vybrané daňové aspekty, v nichž je možné spatřovat zásadní rozdíly mezi původní a nástupnickou právní formou organizace a to za předpokladu stávajících aktivit a činností příspěvkové organizace. Daň z příjmů – upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Divadlo (příspěvková organizace) je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, dle § 18 tohoto zákona. A to v případě, kdy příjmy z hlavní činnost přesahují výdaje nebo pokud organizace dosahuje příjmů z doplňkové činnosti. V opačném případě nejsou její příjmy předmětem této daně. Pokud je u Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, hlavní činnost ztrátová, nepodléhají příjmy poplatníka předmětu této daně. Ztrátu z této činnosti nelze uplatnit jako odečitatelnou položku dle § 34 tohoto zákona. Předmětem daně tak zůstává základ daně z vedlejší činnosti jako je pronájem, reklama, apod. Zde může příspěvková organizace uplatnit odečitatelnou položku dle § 20 odst. 7 od základu daně při splnění podmínky v následujících třech letech. Nevýhodu pro organizaci je možné spatřovat i v nemožnosti uplatňování daňových odpisů, která vyplývá z § 28 odst. 1 uvedeného zákona. Lze předpokládat, že pokud divadlo vykazovalo ztrátu jako příspěvková organizace, bude ji vykazovat i jako společnost s ručením omezeným. Zejména v počátku svých aktivit. Tuto ztrátu bude mít organizace možnost uplatnit v následujících pěti letech dle ustanovení § 34 tohoto zákona. Daň z přidané hodnoty – upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Divadlo (příspěvková organizace) je od 1.10.2009 plátcem daně z přidané hodnoty. I právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání, se stává dle § 94 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty plátce, dle podmínek uvedených v tomto paragrafu. Povinnost registrace je dána § 95 téhož zákona. Horácké divadlo Jihlava, příspěvková organizace, poskytuje služby osvobozené od daně bez nároků na odpočet daně dle § 61e uvedeného zákona. To znamená, že divadlu nevzniká nárok na odpočet daně z hlavní činnosti. Výstupy se uplatňují pouze na zdanitelná plnění, kterými mohou být příjmy z reklam, pronájmů a jiných ekonomických činností z vedlejší činnosti. K tomuto mohou v poměrné části uplatnit plnění přijatá. Divadlu (spol. s r.o.) doporučuji145 registraci k dani z přidané hodnoty při samotném založení společnosti. A to z důvodu, že společnost bude uskutečňovat zdanitelná plnění, tudíž bude uplatňovat nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. Organizace bude moci uplatňovat tuto daň například při opravách nemovitostí, nákupu majetku, služeb, energií, apod. Je nutné však počítat s promítnutím této daně i u plnění poskytnutých. Toto zatížení tedy ponese i cena vstupného. Daň z nemovitosti – upravena zákonem č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, složená z daně z pozemků a daně ze staveb. Divadlo (příspěvková organizace) hospodaří s majetkem svěřeným do správy hospodaření. Jako taková není vlastníkem daných pozemků a budov a tudíž není plátcem daně 145

S přihlédnutím k danému faktu, že je již plátcem daně z přidané hodnoty ve formě příspěvkové organizace.

68

z nemovitosti. Tato daň je hrazena jejím zřizovatelem a vlastníkem nemovitostí, tzn. krajem Vysočina. Divadlo (spol. s r.o.) se jako vlastník budovy a pozemků stane poplatníkem této daně. Silniční daň – upravena zákonem č. 16/1993 Sb., o silniční dani. Dle § 4 tohoto zákona je poplatníkem daně především právnická a fyzická osoba zapsaná v technickém průkazu jako provozovatel vozidla registrovaného v České republice. Divadlo (příspěvková organizace) v rámci své hlavní činnosti provozuje svozovou činnost prostřednictvím vlastních autobusů.146 Jako provozovatel motorového vozidla je také poplatníkem silniční daně. Dle ustanovení § 2 odst. 1 uvedeného zákona jsou u příspěvkové organizace předmětem daně silniční motorová vozidla pouze v případě, pokud jsou používaná k činnostem, z nichž příjmy jsou předmětem daně z příjmů.147 To v uvedeném případě znamená, že příjmy z hlavní činnost musí převýšit výdaje. V opačném případě nevzniká organizaci povinnost hradit silniční daň. Divadlo (spol. s r.o.) – motorová vozidla podléhají silniční dani při jejich použití dle § 2 zákona o dani silniční. Daň darovací, dědická a daň z převodu nemovitosti – upravena zákonem č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti. Divadlo (příspěvková organizace) je osvobozena od daně darovací. Divadlo (spol. s r.o.) – dle § 20 uvedeného zákona jsou od daně darovací a dědické osvobozena všechna bezúplatná nabytí majetku, která nabyla právnická osoba se sídlem v tuzemsku, založená nebo zřízená k zabezpečování činnosti v oblasti kultury. V případě, že by se na organizaci toto ustanovení nevztahovalo, je povinna k dani. Daň z převodu nemovitosti - z ustanovení § 2 odst. e) uvedeného zákona vyplývá, že od této daně jsou osvobozeny vklady vložené dle obchodního zákoníku do základního kapitálu obchodních společností.148 V našem případě by tedy tento převod majetku, realizovaný vkladem zakladatele – krajem Vysočina, byl od této daně osvobozen.

4.2.5 Finanční a řídící aspekty Zásadní oblastí pro divadlo jako společnost s ručením omezeným je oblast financí. Stávající rozpočtový vztah, jenž má příspěvková organizace ke svému zřizovateli, zaručující zákonný nárok na příspěvek na provoz poskytovaný v návaznosti na stanovená kritéria či jiné ukazatele, bude ukončen a nahrazen vztahem smluvním. Vzhledem k významu transformace nelze očekávat, že by tento vztah s krajem Vysočina zajistil veškeré množství finančních prostředků potřebných na provoz divadla tak, jak tomu je v současné době u příspěvkové organizace. Pro upřesnění je na místě připomenout, že výše tohoto příspěvku pokrývá cca 80 % nákladů hlavní činnosti a soběstačnost divadla se tak pohybuje pod úrovní 20 %.149

146

Horácké divadlo, příspěvková organizace je zapsána v technickém průkaze jako provozovatel vozidla. Dle § 18 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 148 PELC, V., Daň z převodu nemovitosti. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 74. 149 Viz podkapitola 3.3.4.

147

69

Budeme-li vycházet z případu společnosti Divadlo Šumperk, s.r.o.,150 lze teoreticky odhadovat, že výše tohoto příspěvku pro Horácké divadlo jako společnost s ručením omezeným, by mohla činit cca 60 – 65 % příjmů organizace. Jak už bylo zmíněno, příděl těchto prostředků od kraje Vysočina bude založen na smluvní bázi. Navíc organizace nemůže s tímto příspěvkem ani s jeho výší automaticky počítat. Vzhledem k uvedené současné soběstačnosti divadla si je třeba uvědomit, že pro zajištění všech nákladů spojených s provozem divadla je nezbytné zajistit dalších cca 15 – 20 % příjmů. Vedení divadla tak bude muset přistoupit k hledání dalších příjmů či úsporných opatření s ohledem na zachování kvality poskytovaných služeb. Některé z možných cest již byly zmíněny či doporučeny ve výše uvedeném textu, zejména v oblasti personální či majetkové, z níž jako vlastník budovy získá příjmy z pronájmu nebytových prostor do svého rozpočtu. Dále navrhuji, aby se divadlo v rámci svých ekonomických, propagačních či komunikačních záměrů a s využitím všech možných marketingových nástrojů, zaměřilo na vyhledávání možných dárců a sponzorů. Horáckému divadlu se přeměnou na společnost s ručením omezeným současně otevře možnost přímého přístupu k jednotlivým dotačním programům z veřejných zdrojů, např. dotací od města či Ministerstva kultury ČR. Pro zajištění konkurenceschopnosti a zachování kvality poskytovaných služeb doporučuji, aby se nejen vedení divadla, ale i všichni jeho zaměstnanci, věnovali této oblasti. Kvalita je systematický proces, s kterým je třeba neustále pracovat, jednotlivé činnosti vyhodnocovat a provádět opatření - s cílem spokojený divák. Divadlo by se v této oblasti nemělo zaměřovat pouze na zvyšování kvality svých představení a služeb, ale svoji pozornost by mělo soustředit na systematické monitorování a vyhodnocování spokojenosti diváků, například prostřednictvím dotazníkových šetření, průzkumů, rozhovorů a jiných možných nástrojů. Výsledky těchto průzkumů mají obvykle velkou vypovídací schopnost a odkrývají problémy. Zároveň jsou cenným zdrojem informací pro vedení organizace. I přesto, že hlavním zdrojem příjmů divadla by neměl být příspěvek od kraje Vysočina, ale příjmy z jeho činnosti, nelze očekávat, že by do budoucna Horácké divadlo ve formě společnosti s ručením omezeným bylo schopno zajistit finanční pokrytí všech svých nákladů spojených s provozem divadla. To jistým způsobem vyplývá i z jeho činnosti – kultura. Řízení divadla ve formě společnosti s ručením omezeným bude zajišťováno následujícími orgány. Nejvyšším orgánem divadla se stane valná hromada společníků. Jejíž působnost dle §132 obchodního zákoníku vykonává jediný společník. V našem případě tedy kraj Vysočina. Funkce valné hromady bude v návaznosti na § 102 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích vykonávat rada kraje Vysočina. Do jejíž působnosti by vedle schvalování roční účetní závěrky patřilo i rozhodování o změnách v zakladatelské listině, rozhodování o změně výše základního jmění či hodnotě nepeněžitého vkladu a jiné otázky svěřené ji do působnosti dle §125 obchodního zákoníku. Statutárním orgánem společnosti se stanou jmenovaní jednatelé, kteří budou jednat jménem společnosti samostatně. Tito jednatelé nesou plnou právní odpovědnost za provoz a chod divadla včetně jeho hospodaření. Jejich pravomoc je možné vymezit v zakladatelské listině. 150

Kdy příspěvek od města, jako jediného vlastníka (a bývalého zřizovatele) pokrývá 60% příjmů organizace.

70

Výkonným ředitelem divadla se stane jeden z jednatelů jmenovaný do své funkce valnou hromadou. Zřízení dozorčí rady společnosti s ručením omezeným není povinné. Do kompetencí svěřených dozorčí radě může náležet dohled a kontrola nad činností jednatelů, kontrola hospodaření a prověření roční účetní závěrky, podávání zpráv valné hromadě apod. Z tohoto důvodu doporučuji divadlu ve formě společnosti s ručením omezeným zřízení tohoto orgánu. Z uvedeného vyplývá, že kraji Vysočina jako jedinému společníku divadla, v právní formě společnosti s ručením omezeným, bude i nadále ponechána možnost nejen ovlivňovat činnosti divadla, ale i dohlížet nad jeho hospodařením.

4.3 Shrnutí kapitoly Evropská unie vyžaduje dodržení určitých principů na financování kultury. Příspěvkové organizace však některé z těchto kritérii nesplňují. Pro jejich zajištění již některé územně samosprávné celky přijaly opatření. Na základě zjištěných údajů z provedené analýzy financování a řízení Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, byla navržena cesta případné transformace ze stávající právní formy na společnost s ručením omezeným. Jako podklad pro tento model transformace posloužila realizovaná transformace Divadla Šumperk s.r.o. V návrhu modelu transformace jsou zohledněny pouze jeho vybrané klíčové aspekty. Celkový proces transformace je velmi obsáhlý a tato část práce byla zaměřena na následující stěžejní oblasti. Podrobný rozbor k jednotlivým aspektům včetně výhod, nevýhod a doporučení je uveden v jednotlivých podkapitolách této části práce. Administrativní a právní aspekty spojené s transformací organizace jsou velmi náročné a zdlouhavé. Celý proces transformace je třeba mít dobře naplánovaný tak, aby jednotlivé činnosti na sebe navazovaly a nebyl opomenut žádný nezbytný úkon. Navíc je třeba dbát, aby transformace probíhala v souladu s platnou legislativou. Náročnost procesu vyžaduje adekvátní personální odbornost a nasazení. V některých případech bude potřebné využít služeb právních a notářských zástupců a daňových poradců. Tyto úkony jsou spojeny s většími finančními výdaji. V případě Horáckého divadla Jihlava jsou personální a mzdové aspekty zásadní. V souladu se zákonem existuje několik variant pracovně právního vztahu. Divadlo má možnost vlastní analýzy využití těchto možností. Prvním krokem by měla být analýza využitelnosti stávajícího pracovního potenciálu s ohledem na jeho pracovní vytížení. To znamená, zda struktura a počet pracovních míst odpovídá objemu požadované práce. Na základě vyhodnocení lze zvážit aspekty jako například využití vlastní pracovní síly vs. externí poskytování služeb. Cílem by měla být finanční úspora mzdových nákladů bez ovlivnění chodu a kvality poskytovaných služeb. Vkladem nemovitého majetku do nově vzniklé společnosti se organizace stává vlastníkem majetku. Tato skutečnost nabízí možnost získávání nemalých finančních prostředků. Horácké divadlo se nachází v centru města Jihlava. Vzhledem k poloze divadla je možné očekávat, že příjmy plynoucí z pronájmů nebytových prostor by nemusely být zanedbatelné. Navíc se jedná o zdroj příjmů, který není omezen délkou divadelní sezóny.

71

Po uskutečnění transformace dochází ke změně daňových aspektů. Organizace v nové právní formě musí zohlednit skutečnosti, které jí vyplývají z jednotlivých daňových zákonů a opatření. S ohledem na nově vzniklou skutečnost dojde i k restrukturalizaci a změně řídících a finančních aspektů. Zaniká tak automatický nárok na přidělení příspěvků na provoz, který je nahrazen smluvním vztahem. Tato skutečnost vede k vyšší náročnosti získávání finančních prostředků tak, aby organizace zabezpečila svoji konkurenceschopnost při zachování kvality poskytovaných služeb. Transformace není jistě jediným řešením stávající situace. Vzhledem k současným legislativním možnostem je však jednou z variant vedoucích k zabezpečení veřejných kulturních služeb.

72

ZÁVĚR Kultura je spjatá s vývojem celé společnosti a je vhodné podotknout, že požadavky na ni jsou v horizontu času proměnlivé. Proto je důležité tento vývoj respektovat a současně přizpůsobovat státní kulturní politice. Neustálým vývojem procházejí i kulturní organizace, a to ve všech právních formách. První místo v zastoupení právních forem patří v současnosti příspěvkovým organizacím, tedy organizacím veřejného sektoru. S ohledem na kompatibilitu legislativy EU nejsou však příspěvkové organizace, jako poskytovatelé kulturních služeb, považovány za vhodné právní formy, a to především z důvodu nesrovnatelných podmínek pro získávání finančních prostředků s ostatními typy organizací, jelikož jejich finanční závislost není převážně založena na vícezdrojovém a víceletém principu. Bylo by vhodné, aby všechny právní formy měly v pozici žadatelů o finanční prostředky rovnoprávné postavení, a tím byla všem právním formám zajištěna konkurenceschopnost. V činnostech divadel, ať již provozovaných na soukromé či veřejné bázi, je nutné brát zřetel i na faktory kvality, která by měla být rozhodujícím indikátorem pro přidělování finanční podpory z veřejných rozpočtů. Tato práce si kladla za cíl provést deskripci organizací působících v oblasti kultury – divadelní činnosti, analyzovat možnosti jejich financování s využitím možných nástrojů, jako jsou například fundraising nebo marketing. Výše zmíněné poznatky byly uplatněny při analýze hospodaření Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, která prokázala závislost na rozpočtu zřizovatele a nízkou míru soběstačnosti. Na základě zjištěných poznatků byl vytvořen model transformace Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, na novou právní formu, a to společnost s ručením omezeným. Podnětem pro případovou studii bylo Divadlo Šumperk s.r.o., které prošlo procesem transformace v roce 2001. Z obou případů, to znamená jak z realizované transformace Divadla Šumperk s.r.o., tak z modelu transformace Horáckého divadla Jihlava, vyplývá, že se divadlům sníží rozpočty, avšak hlavním zdrojem financí zůstávají stále veřejné prostředky. Od transformace je možné očekávat vyšší nezávislost v řízení a rozhodování organizace, odbourání administrativní zátěže a zefektivnění jednotlivých procesů. Před samotným procesem transformace je důležitá správná volba právní formy, která má nahradit stávající příspěvkovou organizaci. Při analýze organizací působících v oblasti kultury nacházíme ve všech možných právních formách určitá negativa a pozitiva. Jako nevhodná pro transformaci se může zdát snad jen obecně prospěšná společnost a to již z důvodu, že zcela neodpovídá legislativě Evropské unie (viz kapitola 2.1.2). Právní forma akciových společností je doporučována spíše kulturním organizacím, za kterými stojí partneři se silným kapitálem. Vyžaduje nezbytný vysoký kapitál a jako taková vyžaduje i poměrně vysokou administrativní náročnost nejen při svém zakládání, ale i ve své následující činnosti. Z tohoto důvodu se také nemusí jevit pro transformaci divadel jako zcela vhodná. Vhodnost právní formy společnosti s ručením omezeným k transformaci lze spatřovat zejména v poměrně nízké hodnotě povinného základního kapitálu a možnosti nepeněžitého vkladu do společnosti. Její činnost není zatížena příliš vysokou administrativou a umožňuje flexibilnější řízení a rozhodování organizace. Navíc zakladatel společnosti neztrácí zcela dohled nad činnostmi a hospodařením organizace a je mu i nadále ponechán dohled nad službami poskytovanými veřejnosti.

73

Transformaci příspěvkových organizací nelze jistě považovat za jediné a zcela optimální řešení stávající situace. Nelze však ani opomenout, že pro organizace zřizované územně samosprávnými celky nebyl vhodný typ určité právní formy prozatím nalezen. Vzhledem k současným legislativním podmínkám je transformace jednou z možných variant vedoucích k zabezpečení veřejných kulturních služeb. Přínos práce spatřuji v získání celkového náhledu na proces transformace, který je popsán v jednotlivých aspektech (administrativní, právní, personální a mzdové, daňové, finanční a řídící). Tyto aspekty jsou použity v modelu transformace z příspěvkové organizace na společnost s ručením omezeným včetně návrhu jednotlivých kroků a úkonů, které je nutné v jednotlivých oblastech zohlednit.

74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ [1] DVOŘÁK, Jan. Kapitoly k tématu realizace divadla. 3. upr. vyd. Praha: Akademie muzických umění, divadelní fakulta, 2005. ISBN 80-7331-037-6. [2] DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo aneb O divadle jinak. Kapitoly k tématu realizace divadla. 2. vyd. Praha: Pražská scéna, 2004. ISBN 80-86102-53-X. [3] DVOŘÁK, Jan. Malý slovník managementu divadla. 1. vyd. Praha: Pražská scéna, 2005. 311 s. ISBN 80-86102-49-1. [4] HAMERNÍKOVÁ, Bojka. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. Veřejná podpora a alternativní zdroje financování. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 208 s. ISBN 80-7079-857-2. [5] KOTLER, Philip. Marketing Management. Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. přep. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 1998. 712 s. ISBN 80-7169-600-5. [6] KRBOVÁ, Jana. Vybrané obory kultury a masmédií. (Organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomické v Praze, 2002. 140 s. ISBN 80-245-0287-9. [7] PELC, Vladimír. Daň z převodu nemovitosti. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 294 s. ISBN 978-80-7400-125-3. [8] REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3. [9] REKTOŘÍK, Jaroslav a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. Základy ekonomiky, teorie a řízení. 2. vyd. Praha: Ekopress, s.r.o., 2007. ISBN 978-80-86929-25-5. [10] STUCHLÍKOVÁ, Helena, KOMRSKOVÁ, Sofia. Zdaňování neziskových organizací, zejména příspěvkových organizací, krajů, obcí, občanských sdružení, veřejných vysokých škol, veřejně výzkumných institucí a obecně prospěšných společností, s příklady z praxe. 5. akt. vyd. Olomouc: ANAG, spol. s r.o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-7263-391-3. [11] ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 2. rozš. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2006. ISBN 80-7041-859-1. [12] ŠKARABELOVÁ, Simona. Marketing ve veřejném sektoru. Distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2005. ISBN 978-80-210-4292-6. [13] ŠKARABELOVÁ, Simona. Veřejné služby v kultuře. In HYÁNEK, Vladimír, PROUZOVÁ, Zuzana, ŠKARABELOVÁ, Simona a kolektiv. Neziskové organizace ve veřejných službách.1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. s. 103 - 128. ISBN 978-80-210-4423-4. [14] ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila, REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 211 s. ISBN 978-80-210-4267-4.

75

Legislativa a interní materiály [15] Interní materiály Horáckého divadla Jihlava. [16] Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. [17] Výroční zprávy Horáckého divadla Jihlava za rok 2008, 2007 a 2006. [18] Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. [19] Zákon č. 16/1993 Sb., o silniční dani. [20] Zákon č. 83/1990 Sb.,o sdružování občanů. [21] Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách). [22] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). [23] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. [24] Zákon č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. [25] Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. [26] Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. [27] Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů. [28] Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). [29] Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. [30] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. [31] Zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. [32] Zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky [33] Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. [34] Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. [35] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. [36] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. [37] Zákon č. 300/1990 Sb., novela zákona o sdružování občanů [38] Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě (zákon o finanční kontrole) [39] Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. [40] Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti. [41] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. [42] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 76

[43] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. [44] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Elektronické zdroje [45] Businesscenter.cz. Základní postup založení společnosti s ručením omezeným. [on-line]. [cit. 6.5.2010]. Dostupné na WWW: . [46] BusinessInfo.cz. Obchodní společnosti – založení a vznik. [on-line]. [cit. 5.5.2010]. Dostupné na WWW: < http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnich-ukonech/obchodnispolecnosti-zalozeni-vznik-opu/1000818/46132/>. [47] Česká televize. České scény. Horácké divadlo, Jihlava. [on-line]. [cit. 19.1.2010]. Dostupné na WWW: .

[48] Divadelní ústav. Analýza transformace příspěvkových organizací – divadel zřizovaných Hlavním městem Prahou. [on-line]. c2001, [cit. 31.3.2010]. Dostupné na WWW: . [49] Divadelní ústav. Základní informace o možných právních formách provozování profesionální umělecké činnosti v ČR. [on-line]. c2004, [cit. 8.3.2010]. Dostupné na WWW: . [50] Divadlo.cz. Financování českého divadla. [on-line]. [cit. 16.4.2010]. Dostupné na WWW: . [51] Divadlo.cz. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [on-line]. c2006, [cit. 3.11.2009]. Dostupné na WWW: . [52] Divadlo.cz. Velká divadla v kraji musí spoléhat na města, malá na granty. [on-line]. [cit. 18.3.2010]. Dostupné na WWW: . [53] EACEA. Culture Programme 2007-2013. [on-line]. [cit. 5.5.2010]. Dostupné na WWW: . [54] European Commission Culture. Culture Programme (2007-2013). [on-line]. [cit. 7.5.2010]. Dostupné na WWW: . [55] Institut umění. Podpora umění a kultury z Evropské unie. [on-line]. c2006, [cit. 16.4.2010]. Dostupné na WWW: . [56] Institut umění – Divadelní ústav. Česká kancelář programu Culture. [on-line]. [cit. 3.2.2010]. Dostupné na WWW: . [57] JANEČEK, Jan. Několik poznámek k „transformaci“ příspěvkových organizací krajů. [on-line]. [cit. 3.6.2010]. Dostupné na WWW: . 77

[58] Magistrát hlavního města Prahy. Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy (2007). [on-line]. [cit.15.10.2009]. Dostupné na WWW: . [59] Ministerstvo kultury ČR. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. [on-line]. c2006, [cit. 3.11.2009]. Dostupné na WWW: < http://www.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf >. [60] Ministerstvo kultury ČR. Kulturní politika. [on-line]. c2001, [cit.15.9.2009]. Dostupné na WWW: . [61] Ministerstvo kultury ČR. Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. [on-line]. c2003, [cit.28.1.2010].Dostupné na WWW: . [62] Ministerstvo kultury ČR. Program státní podpory profesionálních divadel a profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů na rok 2010. [on-line]. [cit.29.5.2010].Dostupné na WWW: . [63] Ministerstvo kultury ČR. Příspěvkové organizace. [on-line]. c2001, [cit.15.9.2009]. Dostupné na WWW: . [64] Ministerstvo kultury ČR. Statistika kultury. [on-line]. [cit.12.3.2010]. Dostupné na WWW: . [65] Ministerstvo kultury ČR. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. [on-line]. c 2009, [cit. 28.4.2010]. Dostupné na WWW: < http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf>. [66] MOCKOVČIAKOVÁ, Alena. Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2007 (2001-2007). [on-line] c2008, [cit.18.4.2010]. Dostupné na WWW: . [67] Národní památkový ústav. Program Culture 2000. [on-line]. [cit. 28.12.2009]. Dostupné na WWW: . [68] NEKOLNÝ, Bohumil a kol. Divadelní systémy a kulturní politika. [on-line] c2006, [cit.17.5.2010]. Dostupné na WWW: . [69] NIPOS. Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001-2008. [on-line]. [cit. 16.4.2010]. Dostupné na WWW: . [70] NIPOS. Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001-2008 (tabulky-výběr). [on-line]. [cit. 16.4.2010]. Dostupné na WWW: . [71] NIPOS. Statistika kultury. [on-line]. [cit. 16.4.2010]. Dostupné na WWW: . [72] NIPOS. Statistika kultury 2004. [on-line]. c2005, [cit. 28.12.2009]. Dostupné na WWW: . [73] NIPOS. Statistika kultury 2005. [on-line]. c2006, [cit. 28.12.2009]. Dostupné na WWW: . 78

[74] NIPOS. Statistika kultury 2006. [on-line]. c2007, [cit. 26.12.2009]. Dostupné na WWW: . [75] NIPOS. Statistika kultury 2007. [on-line]. c2008, [cit. 20.12.2009]. Dostupné na WWW: . [76] NIPOS. Statistika kultury 2008. [on-line]. c2009, [cit. 20.12.2009]. Dostupné na WWW: .

[77] PAVLOVSKÝ, Petr. Statutární a (nestatutární divadlo). Článek Divadlo.cz. [on-line]. [cit. 24.2.2010]. Dostupné na WWW: . [78] POSPÍŠIL, Petr, ŠTEFANKOVÁ, Blanka, DURCZOKOVÁ, Ivana. “Transformace“ příspěvkové organizace ÚZC na obchodní (akciovou) společnost. UNES-Účetnictví neziskového sektoru: ASPI, a.s. [on-line]. c2009, [cit. 21.4.2010]. [79] ProCulture. Aktuální uzávěrky ministerstva kultury na rok 2010. [on-line]. [cit. 3.3.2010]. Dostupné na WWW: . [80] ProCulture. Státní fond kultury zrušen nebude. [on-line]. [cit. 14.5.2010]. Dostupné na WWW: .

79

SEZNAM POUŽITÝCH POJMŮ A ZKRATEK a.s.

akciová společnost

CNS

Církve a náboženské společnosti

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

HDJ

Horácké divadlo Jihlava

MK ČR

Ministerstvo kultury České republiky

NIPOS

Národní informační a poradenské centrum pro kulturu

o.p.s.

obecně prospěšná společnost

s.r.o.

společnost s ručením omezeným

spol. s r.o.

společnost s ručením omezeným

UNESCO

The United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization/ Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu

v. o. s.

veřejná obchodní společnost

80

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek č. 1: Čtyři P marketingového mixu ………………………………………………...39 Obrázek č. 2: Logo Horáckého divadla Jihlava ……………………………………………..44 Seznam grafů Graf č. 1:

Kulturní instituce dle provozovatele v ČR v roce 2008 ……………………...19

Graf č. 2:

Celkové náklady Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 – 2008 ………….49

Graf č. 3:

Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 – 2008 (v tis. Kč) …………………………………………………………………….53

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Kulturní instituce dle provozovatele v ČR v roce 2008 ……………………..20 Tabulka č. 2: Zřizovatelé divadel a divadelních seskupení v letech 2004 – 2008 …………22 Tabulka č. 3: Finanční hospodaření divadel, příspěvkových organizací v letech 2004 – 2008 (v tis. Kč) ……………………………………………..24 Tabulka č. 4: Zřizovatelé divadel stagionového typu v letech 2004 – 2008 ……………….30 Tabulka č. 5: Finanční zdroje odvětví kultury ……………………………………………...31 Tabulka č. 6: Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v mld. Kč, zaokr.) ………………….33 Tabulka č. 7: Podíl přípěvku příspěvkovým organizacím na celkovém objemu financí vykazovaných veřejnými rozpočty na kulturu v letech 2004-2008 (v mld. Kč, zaokr.) …………………………………………………………...33 Tabulka č. 8: Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Horáckého divadla Jihlava ……...46 Tabulka č. 9: Struktura nákladů Horáckého divadla Jihlava v rámci hlavní činnosti (v tis. Kč) ……………………………………………………………48 Tabulka č. 10: Procentní podíl provozních dotací k nákladům hlavní činnosti Horáckého divadla Jihlava …………………………………………………...50 Tabulka č. 11: Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava v rámci hlavní činnosti (v tis. Kč) ……………………………………………………………51 Tabulka č. 12: Procentní podíl jednotlivých příjmů na celkových příjmech Horáckého divadla Jihlava …………………………………………………...52 Tabulka č. 13: Struktura příjmů Horáckého divadla Jihlava v rámci doplňkové činnosti (v tis. Kč) ……………………………………………………………52 Tabulka č. 14: Procentní podíl příjmů Horáckého divadla Jihlava z vlastní a doplňkové činnosti na celkových nákladech ……………………………………………..53

81

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Organizační schéma Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace……..83 Příloha č. 2: Měsíční informační zpravodaj Šlágvort ………………………………………..84 Příloha č. 3: Závazné ukazatele Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace ……....85 Příloha č. 4: Ceny vstupného Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace v sezóně 2009-2010 ……………………………………………………………86 Příloha č. 5: Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 - 2008 (v tis .Kč) ………………………………………………...88 Příloha č. 6: Hospodaření Horáckého divadla Jihlava v roce 2009 (v tis. Kč) ………………89 Příloha č. 7: Výsledky hospodaření Divadla Šumperk, s.r.o. v letech 2001 - 2008 (v tis. Kč) ………………………………………………...90 Příloha č. 8: Přehled tržeb Divadla Šumperk, s.r.o. dle jednotlivých činností v letech 2007-2008 (v Kč) ……………………………………………………..91

82

PŘÍLOHY Příloha č. 1: Organizační schéma Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace

83

Příloha č. 2: Měsíční informační zpravodaj Šlágvort

84

Příloha č. 3: Závazné ukazatele Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace

Ukazatel počet představení počet návštěvníků průměrná návštěvnost tržby z představení

Plnění plánovaných výkonů - divadelní sezóna 2007-2008 Velká scéna Malá scéna plán skutečnost plán skutečnost 190 53 700 275 4 800 000

193 53 767 279 4 807 744

procento návštěnovsti

Ukazatel

počet představení počet návštěvníků průměrná návštěvnost tržby z představení

90,33%

počet představení počet návštěvníků průměrná návštěvnost tržby z představení

29 2 105 73 105 410 97,45%

Plnění plánovaných výkonů - divadelní sezóna 2006-2007 Velká scéna Malá scéna plán skutečnost plán skutečnost 172 48 300 275 4 500 000

175 48 335 276 4 536 480

procento návštěnovsti

Ukazatel

27 2 100 70 105 400

60 6 300 100 223 850

89,94%

62 6 391 103 223 923 99,41%

Plnění plánovaných výkonů - divadelní sezóna 2005-2006 Velká scéna Malá scéna plán skutečnost plán skutečnost 182 53 500 289 4 130 500

184 53 517 291 4 047 366

procento návštěnovsti

91,94%

Pramen: Interní materiály Horáckého divadla Jihlava.

85

45 3 600 80 157 500

47 3 686 78 157 547 91,69%

Příloha č. 4: Ceny vstupného Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace v sezóně 2009-2010

86

87

Příloha č. 5: Výsledky hospodaření Horáckého divadla Jihlava v letech 2003 – 2008 (v tis.Kč)

88

Příloha č. 6: Hospodaření Horáckého divadla Jihlava v roce 2009 (v tis. Kč)

89

Příloha č. 7: Výsledky hospodaření Divadla Šumperk, s.r.o. v letech 2001 - 2008 (v tis. Kč)

Výsledky hospodaření Divadla Šumperk, s.r.o. v letech 2001-2008 (v tis. Kč) 2 008

2 007

2 006

2 005

2 004

2 003

2 002

2 001

Náklady celkem Výnosy celkem

21 591 20 084

19 794 17 919

18 774 17 348

18 986 15 431

19 307 14 962

18 280 14 596

16 687 14 290

10625 8859

Výsledek hospodaření

-1 507

-1 875

-1 426

-3 555

-4 345

-3 684

-2 397

-1 766

Pramen: zpracováno autorkou na základě povinně zveřejňovaných informací v obchodním rejstříku.

Přehled přijatých dotací v letech 2001 - 2008 (v tis. Kč) Přijaté dotace

2 008

2 007

2 006

2 005

2 004

2 003

2 002

2 001

z toho: Město Šumperk - dotace na provoz Město Šumperk - dotace na divadlo v parku Město Šumperk - dotace na opravu budovy Město Šumperk - dotace na Divadelní studio mladých Město Šumperk - dotace na akci Město Šumperk - dotace na kapitálové dovybení MK ČR - dotace na divadelní činnost Krajský úřad - dotace na činnost Krajský úřad - dotace na divadlo v parku Krajský úřad - dotace na akci Úřad práce Šumperk - dotace na pracovní místo

11 850 11 200 11 200 10 200 70 70 75 170 650 15 900 770 334 334 312 354 20 120 100 -

5 100 75 3 185 248 -

100 372 -

400 44

4 469 42

Celkem dotace

13 924 12 474 11 724 10 622

5 611

472

444

4 511

Pramen: zpracováno autorkou na základě povinně zveřejňovaných informací v obchodním rejstříku.

Procentní podíl přijatých dotací na celkových příjmech organizace 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 2 008

2 007

Město Šumperk

2 006

MK ČR

2 005

2 004

Krajský úřad

2 003

2 002

2 001

Úřad práce Šumperk

Pramen: zpracováno autorkou na základě povinně zveřejňovaných informací v obchodním rejstříku.

90

Příloha č. 8: Přehled tržeb Divadla Šumperk, s.r.o. dle jednotlivých činností v letech 2007 – 2008 (v Kč) Dosažené tržby dle jednotlivých činností:

2 008

2 007

Tržby za vlastní představení Tržby za představení na zájezdě Tržby za cizí představení Vlastní představení - čas. rozlišení Cizí představení - čas. rozlišení Doprava (pro cizí) Dlouhodobý pronájem Krátkodobý pronájem Tržby - ubytovna Doprava - zájezdy Stolařské práce Tržby za reklamu Tržby za ples Tržby za služby Tržby za poskytování služeb - kultura Tržby za svozy na představení Tržby za svozy - čas. rozlišení Tržby za šatnu Tržby za programy Tržby za noviny Jiné, ostatní výnosy Tržby z prodeje DHM Tržby z prodeje materiálu Ostatní provozní výnosy Dotace: Město+MK+Kraj Olomouc Přefakturace elektrické energie Přefakturace vodné, stočné Přefakturace plynu Úroky Přeúčt. energie M.R.Š.

737 498,51 295 000,00 165 199,56 525 135,66 77 445,00 358 076,91 709 447,92 166 137,57 169 296,00 68 597,11 2 521,01 65 122,72 43 998,00 7 253,24 0,00 8 341,00 0,00 38 389,00 38 650,30 1 917,50 167 719,27 1 301 260,50 0,00 6 756,14 13 924 000,00 568 385,32 98 223,69 240 229,16 480,86 299 323,60

737 102,50 296 809,04 392 379,11 578 222,38 113 338,44 903 770,27 711 488,00 128 993,28 518 877,89 91 542,85 5 500,00 62 016,47 42 524,50 20 000,00 0,00 26 973,15 1 010,00 36 355,00 43 381,00 3 752,50 0,00 420,17 14 429,41 23 134,95 12 474 000,00 423 242,86 83 938,08 184 677,18 769,47 0,00

Tržby celkem

20 084 405,55

17 918 648,50

Pramen: zpracováno autorkou na základě povinně zveřejňovaných informací v obchodním rejstříku.

91