Organizace, struktura a potenciál kultury v Českých Budějovicích

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra operní reţie a hudebního manaţerství Hudební manaţerství

Organizace, struktura a potenciál kultury v Českých Budějovicích

Bakalářská práce

Autor práce: Matyáš Polcar Vedoucí práce: odb. as. MgA., Ing. Lucie Šilerová Oponentka práce: Ing. Zdeňka Vlachovská

Brno 2011

Bibliografický záznam POLCAR,

Matyáš.

Organizace,

struktura

a

potenciál

kultury

v Českých

Budějovicích [Organization, structure and potential of culture in České Budějovice]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra operní reţie a hudebního manaţerství, rok 2011. 90 s. Vedoucí diplomové práce Odb. as. MgA., Ing. Lucie Šilerová.

Anotace Diplomová

práce

„Organizace,

struktura

a

potenciál

kultury

v Českých

Budějovicích“ pojednává o současném stavu kultury v Českých Budějovicích. Z hlediska organizace kultury se věnuje činnosti odboru kultury, popisuje dotační systém kultury a zabývá se kulturní politikou města. Práce dále zpracovává informace o jednotlivých kulturních institucích a zároveň je porovnává z hlediska ekonomické soběstačnosti. Vyhodnocuje slabé a silné stránky současného stavu kultury ve městě a navrhuje moţná řešení pro plné vyuţití kulturního potenciálu.

Annotation Diploma thesis „Organization, structure and potential of culture in České Budějovice” deals with the current state of culture in České Budějovice. In terms of culture organization is devoted to activities of culture department, describes grant subsidies system and deals with cultural policy of the city. The thesis also processes information about individual cultural institutions and compares them in terms of economic self-sufficiency. It evaluates the strengths and weaknesses of the current state of culture in the city and suggests possible solutions to fully exploiting of cultural potential.

Klíčová slova Magistrát města Kulturní infrastruktura Kulturní instituce Příspěvková organizace Dotace Kulturní politika

Kulturní potenciál

Keywords City council Cultural infrastructure Cultural institutions Allowance organization Grants Cultural policy Cultural potential

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval samostatně na základě uvedené literatury a pramenů. V Brně, dne 12. června 2011

Matyáš Polcar

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval za odbornou pomoc své vedoucí práce Ing. Lucii Šilerové a zároveň za její trpělivost. Děkuji paní Sedlákové z odboru kultury za ochotný přístup při pořizování rozhovoru. Děkuji i všem zástupcům jednotlivých institucí, kteří mi byli nápomocni a ochotně poskytovali informace.

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................... 9 1

ČESKÉ BUDĚJOVICE............................................................................................................ 10 1.1 HISTORIE ................................................................................................................................ 10 1.1.1 Město České Budějovice po pádu komunismu .............................................................. 12 1.2 DEMOGRAFICKÁ DATA ........................................................................................................... 15 1.2.1 Hustota osídlení............................................................................................................ 15 1.2.2 Demografické tendence v letech 1980 – 2010 .............................................................. 16 1.2.3 Celkový přírůstek .......................................................................................................... 17 1.2.4 Věková struktura obyvatelstva ...................................................................................... 18 1.2.5 Muži a ženy ................................................................................................................... 18

2

MAGISTRÁT MĚSTA ČB – ODBOR KULTURY............................................................... 20 2.1 ČINNOST ................................................................................................................................. 20 2.2 DOTAČNÍ PROGRAM NA PODPORU KULTURY ........................................................................... 21 2.2.1 Výše dotací ................................................................................................................... 23 2.3 KULTURNÍ POLITIKA ............................................................................................................... 25 2.3.1 Definice kulturní politiky .............................................................................................. 25 2.3.2 Definice vybraných základních pojmů souvisejících s kulturní politikou ..................... 26 2.3.3 Státní kulturní politika .................................................................................................. 27 2.3.4 Kulturní politika Jihočeského kraje .............................................................................. 28 2.3.5 Kulturní politika města České Budějovice .................................................................... 30

3

KULTURNÍ INSTITUCE VE MĚSTĚ .................................................................................. 35 3.1 JIHOČESKÉ DIVADLO ............................................................................................................... 35 3.1.1 Historie ......................................................................................................................... 35 3.1.2 Současnost .................................................................................................................... 37 3.1.3 Hlavní účel a předmět činnosti organizace .................................................................. 37 3.1.4 Organizační struktura .................................................................................................. 37 3.1.5 Nadační fond ................................................................................................................ 38 3.1.6 Prostory ........................................................................................................................ 38 3.1.7 Návštěvnost................................................................................................................... 39 3.1.8 Dramaturgická koncepce ............................................................................................. 39 3.1.9 Ekonomické ukazatele pro rok 2009 ............................................................................. 40 3.2 JIHOČESKÉ MUZEUM ............................................................................................................... 41 3.2.1 Historie ......................................................................................................................... 41 3.2.2 Současnost .................................................................................................................... 42 3.2.3 Vedlejší činnost ............................................................................................................ 43 3.2.4 Vydavatelská činnost .................................................................................................... 43 3.2.5 Knihovna ...................................................................................................................... 43 3.2.6 Projekty a granty .......................................................................................................... 43 3.2.7 Návštěvnost................................................................................................................... 44 3.2.8 Ekonomické ukazatele pro rok 2009 ............................................................................. 44 3.3 JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA ............................................................................................ 46 3.3.1 Historie ......................................................................................................................... 46 3.3.2 Současnost .................................................................................................................... 47 3.3.3 Vedlejší činnost ............................................................................................................ 47 3.3.4 Organizační struktura .................................................................................................. 48 Obrázková příloha č. 6: Schéma organizační struktury JVK ..................................................... 48 3.3.5 Ekonomické ukazatele pro rok 2009 ............................................................................. 48 3.4 ALŠOVA JIHOČESKÁ GALERIE ................................................................................................. 50 3.4.1 Historie ......................................................................................................................... 50 3.4.2 Současnost .................................................................................................................... 50 3.4.3 Vydavatelská činnost .................................................................................................... 51 3.4.4 Vzdělávací činnost ........................................................................................................ 51 3.4.5 Návštěvnost................................................................................................................... 51 3.4.6 Organizační struktura .................................................................................................. 52

3.4.7 Ekonomické ukazatele pro rok 2009Tabulka č. 6: Ekonomické ukazatele AJG pro rok 2009 53 3.5 JIHOČESKÁ KOMORNÍ FILHARMONIE ....................................................................................... 54 3.5.1 Historie ......................................................................................................................... 54 3.5.2 Současnost .................................................................................................................... 55 3.5.3 Organizační struktura .................................................................................................. 55 3.5.4 Počet akcí ..................................................................................................................... 56 3.5.5 Návštěvnost................................................................................................................... 56 3.5.6 Ekonomické ukazatele pro rok 2009............................................................................. 57 Tabulka č. 7: Ekonomické ukazatele JKF pro rok 2009 ............................................................. 57 3.6 POROVNÁNÍ PROCENT EKONOMICKÉ SOBĚSTAČNOSTI JEDNOTLIVÝCH INSTITUCÍ ................... 58 GRAF Č. 12: PROCENTA EKONOMICKÉ SOBĚSTAČNOSTI JEDNOTLIVÝCH INSTITUCÍ .......................... 58 3.7 MĚSTSKÉ KULTURNÍ DOMY A.S. .............................................................................................. 59 3.7.1 Zánik Městských kulturních domů a.s........................................................................... 59 3.8 BAZILIKA O.P.S. ...................................................................................................................... 61 3.8.1 Historie a data .............................................................................................................. 61 3.8.2 Zánik ............................................................................................................................. 63 4

SWOT ANALÝZA ................................................................................................................... 64 4.1

SHRNUTÍ ................................................................................................................................. 67

ZÁVĚR ................................................................................................................................................ 69 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ..................................................................... 70 SEZNAM POUŢITÝCH INTERNETOVÝCH ODKAZŮ ............................................................. 71 SEZNAM ILUSTRACÍ ..................................................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................. 75 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................ 76 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK .................................................................................................. 77 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................ 78 PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 79

Předmluva Narodil jsem se v Českých Budějovicích, a přestoţe poslední 3 roky trávím převáţně v Brně a o prázdninách cestuji, kulturní dění v mém rodném městě mi není lhostejné. Zároveň na toto téma slýchávám mnoţství negativních komentářů. Je kritizována nedostatečná podpora jednotlivých organizací a jejich špatné hospodaření. Stále častěji se objevuje pojem klientelismus a korupce. Zároveň byl ohlášen bankrot kulturního centra Baziliky o.p.s., ve které jsem pracoval a měl zde kamarády. Tomu předcházel zánik akciové společnosti Městské kulturní domy, a.s.. Původně jsem se chtěl věnovat těmto tématům, zjistit přesně důvody a okolnosti zániku obou organizací, nepodařilo se mi ale sehnat relevantní informace. Narazil jsem na neprůhlednost politiky, klientelismus a vzájemné odporování jednotlivých informací. Rozhodl jsem se tedy práci pojmout více zeširoka a zmapovat kulturu ve městě z hlediska celkové kulturní infrastruktury a její organizace.

8

Úvod Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat kulturní infrastrukturu ve městě České Budějovice. V první kapitole práce zpracovává historii města a nabízí přehled základních demografických údajů. Ve druhé kapitole se práce věnuje kulturní politice a činnosti odboru kultury magistrátu města, detailně popisuje fungování dotačního systému, rozebírá jedinou kulturní koncepci města (Teze kulturní politiky města České Budějovice), která vznikla v roce 2004. Zároveň na základě této teze a dalších relevantních dokumentů reaguje na současnou situaci ve městě. Vychází z informací

dostupných

na

internetových

stránkách

města

(http://www.c-

budejovice.cz/cz/stranky/uvod.aspx) a z rozhovoru a následné korespondence s předsedkyní odboru kultury magistrátu města. V další kapitole práce detailně zkoumá a srovnává jednotlivé kulturní instituce ve městě, jejich historii, organizační strukturu, současný stav, ekonomické ukazatele (výnosy, příspěvek na činnost, náklady a celková ekonomická soběstačnost) a popřípadě důvody a okolnosti zániku. V poslední kapitole bakalářské práce je zpracována SWOT analýza, která vymezuje slabé stránky a hrozby kulturního dění ve městě a zároveň pomocí silných stránek a příleţitostí navrhuje moţná řešení k vyuţití kulturního potenciálu města. Na základě SWOT analýzy a vyhodnocení informací z jednotlivých kapitol práce buď potvrdí anebo vyvrátí hypotézu, a to: „K plnému vyuţití kulturního potenciálu potřebuje mít město České Budějovice jasně stanovenou strategii pro rozvoj kultury“.

9

1 České Budějovice 1.1 Historie Město České Budějovice bylo zaloţeno roku 1265 na soutoku řek Malše a Vltavy. Zakladatelem byl český král Přemysl Otakar II. Jeden z důvodů zaloţení nového města bylo upevnění jeho mocenského postavení v jiţních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehoţ střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích. České Budějovice se díky panovníkově přízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách hospodářsky vzmáhaly, takţe jiţ kolem přelomu 13. a 14. století tu byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. Za obydlí poslouţily obyvatelům zpočátku skromné, převáţně dřevěné domy, které však záhy začaly nahrazovat stavby kamenné. Za věrnost královské koruně se čeští panovníci Budějovickým bohatě odměňovali udílením četných výsad zaručujících hospodářskou prosperitu a čilý obchodní ruch. Mezi nejvýznamnější patřilo například privilegium Karla IV. z roku 1351, které nařizovalo kupcům projíţdět Budějovicemi a nabídnout zde své zboţí, ale zakazovalo také provozování určitých druhů řemesel do okruhu jedné míle od města. V průběhu 15. století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Vojevůdce Jan Ţiţka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Téměř tradicí se naproti tomu stala obchodní válka s mocným šlechtickým rodem Roţmberků, která často přerůstala aţ v ozbrojené potyčky. Středověké České Budějovice zůstávaly městem uzavřeným v prstenci hradeb a na jejich předměstí bylo roztroušeno jen několik dvorů a zahrad. Se svými téměř 4 000 obyvateli však patřily k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Zhruba dvě třetiny z tohoto počtu představovalo německy mluvící obyvatelstvo, třetinu Češi a od poloviny 14. století tu bylo usazeno rovněţ několik ţidovských rodin. Roku 1506 však došlo k vyhnání Ţidů z města a zabavení jejich majetku. 16. století přineslo Českým Budějovicím rozkvět. Značné zisky plynuly do městské pokladny zejména z těţby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, z 10

rybničního hospodaření a obchodu se solí. Nahromaděné prostředky uţila městská obec mimo jiné k okázalé reprezentaci: vznikla nová budova radnice, byly přestavovány hradby a městská rada dospěla k rozhodnutí vystavět vysokou věţ, které se dnes říká "Černá". Protoţe také měšťané zkrášlovali své domy, získaly České Budějovice půvabnou renesanční tvář. Roku 1569 zde byla zřízena mincovna, která zpracovávala stříbro vytěţené v důlních revírech kolem dnešního Rudolfova. Samotné horní město Rudolfov se však jako útočiště příslušníků luteránské víry stalo trnem v oku katolicky orientovaným českobudějovickým měšťanům. Během stavovského povstání a následující třicetileté války zůstaly České Budějovice opět na straně císaře a odolaly útokům stavovské armády. Moderní opevnění učinilo z města strategicky důleţitou pevnost, kam během války ve třicátých letech 17. století několikrát přesídlili nejvyšší zemští úředníci a zdejší kostel tehdy krátce ukrýval české korunovační klenoty. Zatímco vlastní válečné události mnoho škod nezpůsobily, zničení více neţ poloviny domů zapříčinil rozsáhlý poţár v červenci 1641. Obnova města trvala několik desetiletí. Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila České Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné téţ o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu. Budějovičtí si oblíbili poutě k blízkému léčivému prameni na Dobré Vodě, kde právě v této době vznikl skvostný barokní chrám. Ke kulturnímu významu města přispěl řád piaristů, který se tu usadil v roce 1762 a zřídil zde latinské gymnázium. Do stejné doby spadá i vznik městského divadla. Za Josefa II. bylo roku 1785 zaloţeno českobudějovické biskupství a o necelé dvě desítky let později začal působit zdejší kněţský seminář a filozofický ústav. Devatenácté století vstoupilo do ţivota města jednak převratným technickým pokrokem a jednak vývojem moderní občanské společnosti. Koněspřeţní ţeleznice, postavená mezi lety 1825-1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboţí v severojiţním směru. Tato skutečnost podnítila rozvoj obchodu a průmyslu. Několik velkých průmyslových podniků začalo do města přitahovat mnoţství pracovních sil a rychlý růst počtu obyvatel se jiţ nedal zastavit. Úměrně tomu se rozrůstala i obytná zástavba.

11

Počátkem sedmdesátých let 19. století definitivně doslouţila koněspřeţka, jíţ nahradila výstavba tratí parní ţeleznice do Plzně, Prahy a Vídně mezi lety 1868 1874. Město se stalo důleţitým ţelezničním uzlem a střediskem obchodu mezi rakouskými a českými zeměmi. Českobudějovická společnost se v této době začala stále výrazněji dělit na českou a německou, vznikaly národnostně odlišené spolky, školy a v neposlední řadě průmyslové podniky. Ve městě působila celá řada uměleckých osobností české, německé, ale také ţidovské národnosti. Dvacáté století přineslo od prvních desetiletí dalekosáhlé změny ve všech oblastech ţivota města. Například v době, kdy produkce průkopníků letectví dosud představovaly senzační podívanou, věnovalo se tělovýchovným aktivitám jiţ takové mnoţství českobudějovických obyvatel, ţe Sokol upravil dokonce celý ostrov mezi dvěma rameny Vltavy na velké sportoviště. Město se rozrůstalo a díky tomu také dnes najdeme nemálo příkladů moderní architektury 20. a 30. let. Za některými z těchto staveb stojí jména předních českých architektů. České Budějovice vyrostly ve skutečnou hospodářskou i kulturní metropoli jiţních Čech a v roce 1949 se staly sídlem nově utvořeného Českobudějovického kraje. Roku 1948 zde byl zaloţen Pedagogický institut, dnešní Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. Od padesátých let zaznamenalo město značný územní a populační rozvoj, počet obyvatel se zdvojnásobil a v současné době se pohybuje těsně pod stotisícovou hranicí. V roce 1991 za spoluúčasti ústavů Akademie věd ČR vznikla Jihočeská univerzita s několika fakultami. České Budějovice byly prohlášeny statutárním městem v čele s primátorem a staly se sídlem nově ustaveného Jihočeského kraje. 1.1.1

Město České Budějovice po pádu komunismu Hluboké společenské a hospodářské změny, které nastaly po roce 1989 se

promítly v řadě oblastí přirozeně také do ţivota města Českých Budějovic a všech jeho obyvatel. Z hlediska systému státní správy a samosprávy došlo k zániku zdejších národních výborů – městského, okresního a krajského. Výkonný orgán státní správy na úrovni okresu se začal nazývat opět jako před rokem 1938 okresní úřad, nejvyšší úřad reprezentující a zastupující město České Budějovice obdrţel podle zákona úřední název Úřad města Českých Budějovic, později v souvislosti se změnou

12

legislativy Magistrát města Českých Budějovic. Město se zároveň vzhledem k počtu obyvatel stalo jedním ze statutárních měst České republiky v čele s primátorem. Kraj jako správní jednotka v roce 1990 zanikl, systém krajské správy zůstal zachován pouze v soudnictví. K obnovení Jihočeského kraje a jeho krajského úřadu došlo znovu aţ po deseti letech od jeho posledního zrušení. Území města zůstalo zachováno přibliţně stejné jako v osmdesátých letech 20. století, pouze se osamostatnila nedaleká osada Dobrá Voda, proslulé výletní a poutní místo. Ve městě České Budějovice došlo rovněţ k řadě majetkových přesunů. Řada domů byla v rámci restitučního řízení navrácena původním majitelům, město prodalo také část svého bytového fondu soukromým vlastníkům. České Budějovice získaly do svého majetku znovu své lesy, rybníky a polnosti, z nichţ se obnovil městský velkostatek přibliţně ve svém původním rozsahu. V Českých Budějovicích se částečně brzy po listopadu 1989 navrátilo historické pojmenování ulic a náměstí, zmizely některé pomníky a nové vznikly (například pomník loďmistra Vojtěcha Lanny, biskupa Jana Valeriána Jirsíka). Do města vstoupila moderní architektura jak v podobě nově vzniklých staveb, tak v podobě přestaveb stávajících objektů (např. Dlouhý most, budova ČSOB, Jihočeská plynárenská, administrativní a předváděcí centrum Budějovického Budvaru a další). V souvislosti s novými poměry bylo opraveno velké mnoţství domů a budov ve městě včetně významných kulturních památek jako například Rabenštejnské věţe, Ţelezné panny, radnice, historická nádraţní budova ad. Bohuţel bylo provedeno i několik demolicí památkových objektů anebo jejich necitlivých, avšak zásadních a nezvratných stavebních úprav. Týká se to především městských předměstí. Na území historického středu města archeologové provedli i několik významných průzkumů, které pomohly doplnit historii města o nové poznatky. Zde vyvíjí významnou a zásluţnou aktivitu Jihočeské muzeum. V sociální sféře začala nově vyvíjet činnost městská a diecézní katolická charita, centrum Arpida, vznikl azylový dům. Byly zřízeny i nové školy, především na úrovni středního a vyššího školství jako například Biskupské gymnázium, Českoanglické gymnázium anebo České reálné gymnázium. Přibyly i nové soukromé školy, zejména v oblasti cestovního ruchu. Město se stalo také sídlem Jihočeské

13

univerzity. Jejím základem se staly jiţ existující pedagogická a zemědělská fakulta. Na druhé straně v poslední době byly některé mateřské a základní školy uzavřeny pro nedostatek dětí. Došlo rovněţ k oţivení spolkové činnosti, byly obnoveny anebo nově zaloţeny různé spolky a organizace. Německé kulturní středisko sice brzy zaniklo, ale Britská rada vyvíjí činnost i nadále. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie začalo ve městě fungovat Evropské informační centrum. Jiţ dříve byl otevřen rakouský konzulát. Město samo také rozvinulo svou spolupráci se zahraničím.1 V devadesátých letech 20. století vzniklo několik malých soukromých divadel. V souvislosti s vybudováním multikina CineStar zanikla některá kina (Jas, Vesmír, Mír). Činnost začala vyvíjet také soukromá rádia – např. Rádio Faktor – a regionální televize – Gimi. Město začalo od poloviny devadesátých let 20. století organizovat v létě několikadenní slavnosti města s doprovodnými kulturními akcemi a hudební slavnosti Emy Destinnové. V areálu výstaviště se stále koná populární veletrh Země ţivitelka, dále je prostor vyuţíván i k veletrhu Hobby či pivním slavnostem. Výrazně se zvedl cestovní ruch, především v období po změně reţimu2. S tím souvisel rozvoj ubytovacích zařízení a zvýšení počtu restauračních zařízení. V Českých Budějovicích především dominují návštěvníci z německy mluvících zemí3.

Seznam partnerských měst dostupný z WWW: 1

Zdroj: ŠÍP, Jiří. Vývoj cestovního ruchu v Česku po roce 1989. Geografické rozhledy, roč. 8, č.2/98-99, Praha, 1998. 2

Statistika cestovního ruchu pro jiţní Čechy a České Budějovice (částečně si statistiku město zpracovává samo, některé údaje jsou převzaty od ČSÚ) 3

14

Obrázková příloha č. 1: Náměstí Přemysla Otakara II. V Českých Budějovicích

Zdroj: Regiony [online] c2007 – 2010 [cit.2011-06-12]. Dostupné z: .

1.2 Demografická data Zpracováním údajů o obyvatelstvu práce napomáhá definovat cílové skupiny jednotlivých kulturních aktivit ve městě. Pomocí demografických údajů je téţ moţno alespoň částečně odhadnout potenciál kultury ve městě. Ten je odvozen od počtu a věkové struktury obyvatel, tedy potencionální mnoţství obyvatel, kteří se zapojují do kulturního dění ve městě, ať uţ aktivně či pasivně. V neposlední řadě napomáhá sledování demografického vývoje k bliţší definici kulturní politiky a vytváření kulturních koncepcí. 1.2.1

Hustota osídlení Rozloha Jihočeského kraje je 10 056 km², jedná se o druhý největší kraj v

ČR. Počet obyvatel ke dni 31. 12. 2010 je 638 706 a tím se řadí na 7. místo v ČR. Na 1 km² připadá 63 obyvatel, coţ je téměř polovina průměrné hustoty osídlení ČR (131 osob na km²).

15

1.2.2

Demografické tendence v letech 1980 – 2010 Od roku 1980 je patrný pravidelný nárůst počtu obyvatel, jehoţ vrcholem je v

roce 1990 (tedy rok po revoluci) počet 100 014, jediný rok co počet obyvatel města přesáhl stotisícovou hranici. V roce 1991 je znát sníţení obyvatelstva o téměř 2000. Od roku 1993 se počet obyvatel pohybuje na hranici kolem 99 500. Od roku 1999 aţ po rok 2004 nastává pokles aţ o 4000 obyvatel. Hlavním přičiněním tohoto jevu byly nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů na bydlení a tím i výstavba nových domů za okrajem města a v okolních okresních městech. Od roku 2004 do roku 2010 dochází pouze k mírnému zvýšení, spíše stagnaci počtu obyvatel. Viz graf č. 1. Počet obyvatel města České Budějovice je k 1. 1. 2011 94 7544.

Graf č. 1: Demografická křivka ČB v letech 1980 - 2010

Počet obyvatel

Demografická křivka 101 000 100 500 100 000 99 500 99 000 98 500 98 000 97 500 97 000 96 500 96 000 95 500 95 000 94 500 94 000 93 500 93 000 92 500 92 000 91 500 91 000 90 500 90 000 1980

1982

1984

1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010

Rok

Zdroj: Český statistický úřad Vypracoval: Matyáš Polcar

Zdroj: Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích Jihočeského kraje k 1. 1. 2011 [online]. Český statistický úřad, 2011, 29.4. 2011 [cit. 2011-05-20]. Dostupný z WWW: 4

16

Celkový přírůstek

1.2.3

Celkový přírůstek obyvatelstva Českých Budějovic se pohybuje v záporných číslech jiţ od roku 1995, v průběhu let 2000 – 2004 je úbytek obyvatelstva nejmarkantnější. Počet vystěhovalých občanů dlouhodobě převyšuje mnoţství občanů nastěhovaných. Migrační úbytek nejvíce sniţuje počet obyvatel. Opět zde existuje vysvětlení v podobě výhodných hypotečních úvěrů a tím i rozsáhlá výstavba nových domů mimo město. Viz graf č. 2, 3. Graf č. 2: Migrace 3,000

Počet obyvatel

2,500

2,000

Přistěhovalí Vystěhovalí

1,500

1,000

500

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Český statistický úřad Vypracoval: Matyáš Polcar

17

Graf č. 3: Porovnání narození / úmrtí 1,200 1,100

Počet obyvatel

1,000 900 800 700

Narození Zemřelí

600 500 400 300 200

Rok 100 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Český statistický úřad Vypracoval: Matyáš Polcar

1.2.4

Věková struktura obyvatelstva Podíl předproduktivní skupiny obyvatel (tj. 0-14 let) na celkovém počtu

obyvatel v roce 2009 byl 13,2%. V porovnání s průměrem v ČR (14,2%) se jedná o hodnotu průměrnou. K období 1. 1. 2010 je počet produktivní skupiny obyvatel (15 – 64 let) 67 044, to jest 70,7 % podíl na celkovém počtu občanů (průměr ČR – 70,6). Poproduktivní skupina obyvatel (65+ let) zaujímá 16,2%, oproti průměru ČR 15,2%. Veškeré údaje se pohybují v průměru ČR. Průměrný věk obyvatelstva Českých Budějovic je 41,4 let, zde je patrný negativní jev kaţdoročního pravidelného zvyšování průměrného věku. 1.2.5

Muţi a ţeny Z dlouhodobého hlediska ve městě České Budějovice převaţuje počet ţen o

cca 3500.

18

Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatelstva, počet muţů a ţen

Zdroj: Český statistický úřad: Demografická ročenka měst (2000 - 2009) [online]. Český statistický úřad, 2010, 25.2. 2011 [cit. 2011-05-19]. Dostupné z:

19

2 Magistrát města ČB – odbor kultury Na kulturním dění v Českých Budějovicích se nejvíce podílí odbor kultury, který sídlí na magistrátu města. Kaţdoročně disponuje finanční částkou přidělenou městem a zároveň vypisuje dotační program na podporu kultury. V odboru kultury pracuje dohromady 5 lidí. Z toho: vedoucí odboru, administrativní pracovník, zabývající se administrativou, ekonomikou odboru a rozbory práce, další zaměstnanec, který má na starosti kulturní a společenské akce, zaměstnanec s kompetencemi co se týče grantů a dotací a nakonec referent výstavní síně. Odbor kultury nemá jednotlivá oddělení. Odbor kultury spolupracuje s jedenáctičlennou kulturní komisí, sloţené ze zástupců jednotlivých politických stran. Na společných schůzích tak společně hlasují pro jednotlivé dílčí úkony odboru kultury. Veškeré zápisy z jednání jsou k dispozici na internetu.5

2.1 Činnost Odbor kultury se zabývá těmito činnostmi6:  poskytování informací z oblasti kultury,  podpora a péče o aktivity místní kultury,  spolupráce s podnikatelskou sférou a získávání dalších finančních prostředků na podporu kultury ve městě,  vytváření a aktualizace databáze kulturních subjektů ve městě,  spolupráce s kulturními subjekty ve městě, koordinace akcí, vytváření kalendáře „Léto ve městě“ a „Advent ve městě“,  spolupráce s kulturní komisí rady města,  projednávání, zpracovávání a evidence ţádostí o finanční příspěvky na podporu kulturní činnosti a umění ve městě, kontrola vyuţití přidělených finančních prostředků, Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Kulturní komise [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: 5

6

Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Odbor kultury [online]. poslední revize 10. 5. 2010 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z:

20

 vytváření návrhů na téma grantů, jejich vyhlášení, evidence ţádostí, kontrola vyuţití přidělených finančních prostředků,  vedení agendy příspěvků podporujících mladé talentované českobudějovické umělce,  plánování kulturních akcí pořádaných městem - významná výročí, tradiční svátky, letní sezóna, akce pro děti, mládeţ a seniory v příslušném kalendářním roce a realizace těchto akcí (libreto, scénář, reţie, propagace),  zpracovávání podkladů včetně fotodokumentace a vydávání kroniky města za předchozí kalendářní rok,  evidence, opravy, udrţování památníku, pamětních desek a soch evidovaných odborem kultury,  celoroční dramaturgie a koordinace výstav v radniční výstavní síni,  koordinace činností s ostatními odbory magistrátu při přípravě a realizaci kulturně-společenských akcí,  tvorba a aktualizace webových stránek odboru kultury,  tvorba rozpočtu odboru na následující kalendářní rok,  vypracování finanční analýzy a komentáře k čerpání rozpočtu,  příprava rozpočtové skladby jednotlivých akcí,  zajištění smluvních vztahů s dalšími zúčastněnými subjekty, evidence, dokumentace a vyúčtování realizovaných akcí.

2.2 Dotační program na podporu kultury Cílem dotací

poskytovaných z rozpočtu města České Budějovice

je

podporovat aktivity v oblastech kultury, cestovního ruchu, památkové péče, sociální oblasti, sportu, volnočasových aktivit a ţivotního prostředí. Dotace jsou poskytovány formou grantů nebo příspěvků. Program na podporu kultury na rok 2011 je zaměřen na podporu nekomerčních místních kulturních aktivit s důrazem na podporu celoročních činností místních kulturních organizací zaměřených převáţně na činnost dětí, mládeţe a seniorů. Dále podporuje jednotlivé či dlouhodobě se opakující kulturní akce nekomerčního charakteru, které svým významem zvyšují prestiţ města České Budějovice jako kulturního centra jihočeského kraje. Pravidla, harmonogram a formuláře jsou k dispozici na webových stránkách města České Budějovice. 21

Dotace na rok 2011 jsou rozděleny do 5 jednotlivých opatření7: 1) Celoroční činnost místních kulturních organizací - podpora tanečních, folklórních, pěveckých, hudebních či dramatických spolků a organizací, provozujících celoroční činnost na území města Českých Budějovic, podpora subjektů, které vyvíjejí kulturní, osvětovou a vzdělávací nebo publikační činnost. 2) Reprezentace města - podpora místních kulturních spolků a organizací (viz výše uvedené) při reprezentaci města České Budějovice na přehlídkách, soutěţích, festivalech v ČR i v zahraničí. 3) Kulturní akce - podpora projektů zásadně rozšiřující nabídku kulturních aktivit ve městě i regionu s důrazem na nekomerční charakter. 4) Klubová hudební scéna - podpora kvalitních, alternativních programů klubové hudební scény v prostorách či zařízeních orientovaných na tento hudební ţánr (např. v hudebních klubech). 5) Město v pohybu - podpora jednotlivých akcí/projektů v rámci multiţánrového festivalu "Město v pohybu" konaného v termínu 20. 6. - 15. 8. 2011, v historickém centru Českých Budějovic. Jednotlivé akce nabídnou občanům a návštěvníkům města špičkovou uměleckou kvalitu profesionálních interpretů ve svém ţánru. Ţádat o dotaci na podporu celoroční činnosti místních kulturních organizací a reprezentaci města (1, 2) mohou nepodnikatelské subjekty, zejména nestátní neziskové organizace (občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti, církevní a náboţenské společnosti (pokud poskytují kulturní sluţby), nadace a nadační fondy, příspěvkové organizace města České Budějovice a jihočeského kraje, fyzický nepodnikatelský subjekt). Oprávněným ţadatelem o dotaci na kulturní akce,

7

Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Dotace – kulturní oblast [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: < http://www.cbudejovice.cz/cz/magistrat/dotace/kultura/stranky/kulturni-oblast.aspx >

22

klubovou hudební scénu a Město v pohybu (3, 4, 5) je fyzická, právnická, podnikatelská nebo nepodnikatelská osoba. 2.2.1

Výše dotací Pro rok 2011 byla zastupitelstvem města nastavena procenta z celkového

příjmu rozpočtu a to 2,5%. Tato suma je však určena všem odborům, které poskytují dotace (odbor kultury, ţivotního prostředí, školství, sociálních věcí, památkové péče a odbor cestovního ruchu). Oproti rokům 2008 a 2009 byly dotace značně sníţeny a to díky hospodářské krizi. V roce 2011 je zřejmý procentuelní pokles výše dotací oproti navýšenému rozpočtu. Vývoj výše dotací dokládá následující tabulka. Tabulka č. 2: Rozpočet města a výše dotací pro oblast kultury v letech 2008 2011 Rozpočet Rok

města

v

tis. Výše dotací na kulturu v tis. Dotace

korun

na

korun

procentech

2008 2 033 000

6 068

0,298

2009 2 224 000

6 675

0,300

2010 2 152 000

4 000

0,186

2011 2 318 000

4 000

0,173

kulturu

v

Zdroj: Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Dotace – kulturní oblast [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: < http://www.cbudejovice.cz/cz/magistrat/dotace/kultura/stranky/kulturni-oblast.aspx >

Vypracoval: Matyáš Polcar

23

Graf č. 4: Rozpočet města pro roky 2008 – 2011 (v tis. korun) 2 350 000 2 300 000 2 250 000 2 200 000 2 150 000 2 100 000 2 050 000 2 000 000 1 950 000 1 900 000 1 850 000 2008

2009

2010

2011

Zdroj: Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Dotace – kulturní oblast [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: < http://www.cbudejovice.cz/cz/magistrat/dotace/kultura/stranky/kulturni-oblast.aspx >

Vypracoval: Matyáš Polcar

24

Graf č. 5: Výše dotací na kulturu v závislosti na rozpočtu města v jednotlivých letech 2008 – 2011 (v procentech) 0,310 0,300 0,290 0,280 0,270 0,260 0,250 0,240 0,230 0,220 0,210 0,200 0,190 0,180 0,170 0,160 0,150 0,140 0,130 0,120 0,110 0,100 2008

2009

2010

2011

Zdroj: Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Dotace – kulturní oblast [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: < http://www.cbudejovice.cz/cz/magistrat/dotace/kultura/stranky/kulturni-oblast.aspx >

Vypracoval: Matyáš Polcar

2.3 Kulturní politika 2.3.1

Definice kulturní politiky Kulturní politika je souhrn opatření a regulativů, kterými instituce odpovědná

za rozvoj kultury jako takové nebo ovládající určitý kulturní segment, určité kulturní produkty, realizuje svoji rozvojovou strategii8.

8

PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice.

Praha: ASPI, 2008. s. 172

25

2.3.2 -

Definice vybraných základních pojmů souvisejících s kulturní politikou9

Kultura – neustále se vyvíjející sloţitý společenský jev či proces, který je specificky lidským výtvorem a který zároveň mnohostranně kultivuje jedince a různé sociální skupiny

-

Sociokulturní systém – sociálně utvářené, diferenciované a integrované prostředí v určitém časoprostoru, ţivotní podmínky lokality či regionu jsou determinovány jak hmotným prostředím, tak i nehmotným sociálním prostředím (vzdělanostní, profesní, etnická, národnostní, náboţenská struktura obyvatelstva, jeho vzorce chování, regionální původ atd.)

-

Kulturní identita – vědomí vlastní příslušnosti k určité kulturní a jazykové oblasti či sociální skupině

-

Kulturní dědictví – souhrn hmotných a nehmotných hodnot, děl a kulturních vztahů, které vznikly v minulosti, ale svým vznikem a významem přispívají k vytváření soudobých kulturních a společenských hodnot

-

Kulturní ohnisko – centrum – nejvýraznější a nejpodstatnější souhrn kulturních prvků kultury určitého společenství

-

Kulturní potenciál – dosud nevyuţívané, nebo jen málo vyuţívané, nicméně za určitých podmínek vyuţitelné zdroje rozvoje společnosti v oblasti kultury

-

Kulturní

infrastruktura

–

objekty

zprostředkovávající

a

zpřístupňující

poskytování kulturních statků a sluţeb -

Kulturní kapitál – suma znalostí a dovedností, která do značné míry vyplívá z kulturní kvality prostředí, v němţ jedinec vyrůstá

-

Kulturní hodnoty území – kulturní statky nacházející se v určitém geografickém prostoru

-

Ekonomický systém kultury – tvořen kulturními procesy, kulturními institucemi, kulturními produkty (kulturními sluţbami a zboţím kulturní povahy)

-

Kulturní instituce – nástroj společnosti slouţící k akulturaci jejích členů v rámci celoţivotního procesu socializace, označení konkrétních organizací (knihovny,

9

PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice.

Praha: ASPI, 2008. 200s. ISBN 978-80-7357-347-8. Kapitola 6, Definice vybraných základních pojmů, s. 47-54.

26

muzea, archivy, galerie, divadla, festivaly, časopisy, výzkumná a vědecká zařízení apod.) České Budějovice mají určitý kulturní potenciál, který se odvíjí od kulturní hodnoty území, kulturního dědictví, kulturního kapitálu a kulturní infrastruktury. Aby mohl být kulturní potenciál plně vyuţit, v prvé řadě je třeba plně vyuţít jednotlivé hodnoty. Je třeba si jednotlivé hodnoty plně uvědomit a zapracovat na jejich rozvoji a zhodnocení. Jednotlivé dílčí úkony k vyuţití kulturního potenciálu jsou součástí koncepce kulturní politiky, ať uţ se jedná o státní kulturní politiku, regionální, či kulturní politiku města. 2.3.3

Státní kulturní politika Státní kulturní politika navrhuje soubor takových opatření, jejichţ realizace

pomůţe překonat letité nahlíţení na kulturu jakoţto v lepším případě „způsob vyuţití pro volný čas“, v horším případě (post)komunistického pojetí jako „nadstavbu“ tj. cosi, co spotřebovává zdroje vytvořené v produktivnějších sektorech10. Vize státní kulturní politiky apelují na nutnost propojení kultury s jinými oblastmi společnosti a na zpřístupnění jejích hodnot – kulturní dědictví, svobodu a kreativitu. Pojímají kulturu jako sektor, který bude v příštích letech hrát zásadní roli z hlediska ekonomického, environmentálního i sociálního rozvoje státu. Zdůrazňují důleţitost zachování otevřeného a přístupného prostoru pro kulturní tvorbu a vyuţití kulturních hodnot vytvořených v minulosti.

Mezi základní priority státní kulturní politiky lze zařadit: -

veřejný zájem na rozvoji kultury,

-

zdrojové pojetí kultury – ekonomický a sociální rozvoj společnosti je závislý na úrovni a charakteru kultury, kulturní vyspělost a rozvinutost je jedním ze základních předpokladů prosperity kaţdé společnosti,

-

10

udrţení a ochrana kulturních tradic,

MINISTERSTVO KULTURY ČR. Státní kulturní politika 2009 – 2014. Praha: 2009.

105 s. ISBN: 978-80-86310-83-1

27

-

kreativní a inovativní kulturní prostředí jakoţto jeden ze základních faktorů dynamiky a konkurenceschopnosti společnosti,

-

mezinárodní zapojení kultury – účast na vyuţívání světového kulturního dědictví, prezentace národních kulturních hodnot,

-

trvalá udrţitelnost kulturního rozvoje společnosti,

-

demokratické pojetí kultury.

Kulturní politika města by neměla spadat pouze pod národní kulturní politiku. Dokumentaci kulturní politiky bychom měli tudíţ hledat i v oblasti krajské (město je centrem Jihočeského kraje) a také na úrovni města. Následující kapitoly pátrají po adekvátních koncepcích a dokumentech kulturní politiky. 2.3.4

Kulturní politika Jihočeského kraje Podle Přehledu pojetí kultury v Programech rozvoje krajů11 je v Jihočeském

kraji kultura zařazena do jedné ze sedmi prioritních os, společně s cestovním ruchem a přírodním dědictvím. V Jihočeském kraji je potenciál kulturního dědictví pro cestovní ruch vyuţíván s ohledem na zachování jeho specifických hodnot (ekonomizace, komunitní ţivot, sounáleţitost s regionem). Přesto neexistuje konkrétní definice kulturní politiky Jihočeského kraje, jeţ by specifikovala klíčové rozvojové priority. Jihočeský kraj nemá vlastní strategický dokument či koncepční materiál týkající se pouze kultury. Kultuře se věnují tři koncepční dokumenty, kterými se Jihočeský kraj řídí. Kultura je zde ale zmiňována pouze okrajově. Jedná se o následující tři dokumenty: 1. Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013: Kultura je zmíněna především v kapitole 4 Strategická část. Prioritní osa č. 6 - Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity. Jejím strategickým cílem je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé formy se současným vyuţitím potenciálu kulturního dědictví a s ohledem na zachování jeho specifických hodnot. Prioritní osa má pět jednotlivých opatření. Jediné opatření, které se

11

MINISTERSTVO KULTURY ČR. Státní kulturní politika 2009 – 2014. Praha: 2009.

str. 31

28

podrobněji věnuje kulturním aktivitám (ve spojitosti s cestovním ruchem) je opatření č. 3 - Vyuţití kulturního a přírodního dědictví a rozvoj kulturních aktivit. Zde jsou definovány jednotlivé operační cíle: 

vyuţití místního potenciálu při ochraně a vyuţívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu sounáleţitosti s regionem a při rozvoji cestovního ruchu v Jihočeském kraji,



propojení aktivit soukromého a veřejného sektoru při obnově a ochraně kulturního a přírodního dědictví,



dlouhodobě udrţitelné vyuţívání kulturního a přírodního dědictví pro cestovní ruch a kulturu i rozvoj komunitního ţivota,



podpora vyuţívání a zařazování památek do programů a produktů cestovního ruchu,



vyuţití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu,



posílení role muzeí a galerií ke zvýraznění atraktivity území Jihočeského kraje,



udrţení a rozvíjení místní a regionální tradice,



vytváření nových tradic,



podpora lidových a folklórních slavností.

2. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013: Zde je taktéţ kultura zmíněna pouze okrajově a uvedena pouze jako jeden z nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu. 3. Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 – 2015: Materiál definuje nástroje účinnější péče o tradiční lidovou kulturu jako soubor určitých koordinovaných opatření, jejichţ účelem je přispět k efektivnější identifikaci, dokumentaci, ochraně, vyuţívání a předávání nemateriální sloţky tradiční lidové kultury.

29

2.3.5

Kulturní politika města České Budějovice Město, jakoţto zásadní aktér kulturního ţivota, by mělo specifikovat své

klíčové rozvojové priority, na nichţ závisí jeho vlastní existence a rozvoj. Souhrn těchto klíčových priorit by se měl řídit souborem priorit, které blíţe specifikují a konkretizují okruh základních priorit národní kulturní politiky. I přes tento fakt kulturní politika města České Budějovic neexistuje ani není definovaná. Z rozhovoru s předsedkyní odboru kultury vyplývá, ţe se ani ţádné strategie či koncepce neplánují. A to i přes dlouhodobý tlak institucí a médií12. V dubnu v roce 2004 vznikly “Teze kulturní politiky města České Budějovice“. Jedná se pouze o hrubý koncept, ve kterém nejsou jasně daná kritéria platnosti ani určena ţádná odpovědnost. Není zde jasně vymezená působnost města v oblasti kultury ani zde nejsou rozepsány jednotlivé kulturní oblasti, ve kterých město stanovuje veřejný zájem. Chybí zde i stanovení zásad provádění kulturní politiky. (jako vzor viz příloha č. 2: Kulturní politika města Plzně). Teze obsahují jednotlivé cíle, práce na základě těchto cílů zpracovává konkrétní a reálný posudek situace ve městě:  podporovat ţivou místní kulturu  podpora (převáţně finanční a propagační) je zřetelná, nicméně nedostatečná  napomáhat vzniku co nejširší a nejdostupnější kulturní nabídky pro obyvatele i návštěvníky města  dochází k výraznému omezení kulturní nabídky (zánik c.k. Solnice, Baziliky o.p.s., snaha o rozprodání MKD a.s., prodej budovy Jihočeského muzea Jihočeskému kraji a následné protahování její rekonstrukce)  vytvořit a vydat adresář poskytovatelů kulturních sluţeb ve městě pro potřeby dalšího rozvoje a zkvalitňování místní kultury  v roce 2008 vzniká mezinárodní projekt “Kulturní most“, který vytváří podrobnou databázi všech kulturních subjektů na území Jihočeského kraje (umělců, kulturních akcí, kulturních prostor a pořadatelů), projekt však

Zdroje: Město by nemělo kulturu platit, ale vytvářet pro ni podmínky, Českobudějovické listy, 12/238, s. 19., Městu chybí systém kultury, Českobudějovické listy, 13/115, s. 1516. 12

30

vzniká nezávisle na městě, a to s podporou Jihočeského kraje a Evropské unie  město má na webu přehled všech kulturních spolků a institucí, je však potřeba ho aktualizovat  město disponuje internetovým systémem, jenţ nabízí přehled veškerých kulturních akcí na území města  podporovat kulturní turismus  město ztrácí výnosy z turistického ruchu, z dlouhodobého hlediska není vytvořena kulturní koncepce, která by ve městě udrţela turisty na delší čas, lákavější jsou projekty a památky okolních krajských měst (Český Krumlov, Tábor, Třeboň, Písek…)  zachovat finanční dostupnost pestré kulturní nabídky, zejména rodinám s dětmi, handicapovaným spoluobčanům a seniorům  akce organizované městem jsou zadarmo, ceny vstupenek jednotlivých institucí jsou regulované  čelit negativním vlivům komercionalizace kultury  bývalé prostory Baziliky o.p.s. budou pravděpodobně pouţity převáţně pro komerční účely (na úkor kultury), DK Slavie funguje pouze z výnosů akcí komerčního charakteru a pronájmů  uchovávat a obnovovat místní tradice a vytvářet nové, čerpat z folklórního bohatství hmotné lidové kultury  město kaţdoročně organizuje jiţ tradiční slavnosti (Masopust, Vynášení Morany, Slet čarodějnic, Dny slovenské kultury, Folklórní festival)  podporovat tradiční lidová řemesla a místní obyčeje, prezentovat je na veřejnosti  kaţdý rok na náměstí a radničním nádvoří probíhají jarní a vánoční trhy, přehlídky tradičních řemesel apod.  pečovat o kulturní dědictví  péči o kulturní dědictví obstarává převáţně odbor památkové péče, Jihočeská knihovna a Jihočeské muzeum pod správou Jihočeského kraje  posílit roli odboru kultury, zajišťovat a zprostředkovávat metodickou pomoc občanským aktivitám

31

 Odbor kultury disponuje omezenými finančními zdroji, přesto v zásadě zaujímá pozitivní přístup k občanským aktivitám  vytvářet podmínky pro kulturní činorodost občanů a umoţnit start nových kulturních aktivit, zdravotně postiţeným spoluobčanům a seniorům umoţňovat aktivní účast na kulturním ţivotě a tím jim pomáhat plnohodnotně se začlenit do moderní společnosti  město provozuje dva domy pro seniory a centrum sociálních sluţeb  město zřizuje program pro handicapované, jeţ představuje soubor informačních a propagačních materiálů a internetové aplikace pro občany s omezenou pohyblivostí a pro turisty  vytvářet podmínky pro bohatý spolkový ţivot ve městě  přetrvávají ekonomická, byrokratická a sociální omezení, která mají negativní vliv na vytváření spolkového ţivota ve městě  dbát o estetickou výchovu a vzdělávání v systému tvorby i uţívání kulturních statků  Pravidelně probíhají vzdělávací programy Alšovy jihočeské galerie, Jihočeského muzea a Jihočeské knihovny  koordinace a spolupráce s ostatními poskytovateli kulturních sluţeb, neziskovým sektorem a církvemi  Komunikace jednotlivých stran je nedostatečná, i přes nevelkou konkurenci je podpora jednotlivých kulturních institucí nízká (kromě Jihočeského divadla, jeţ je příspěvkovou organizací)  zapojit se do systému spolupráce s Jihočeským krajem a ostatními městy v regionu  Jihočeský kraj se významně podílí na kultuře ve městě  získávat nové poznatky a zkušenosti a motivovat zejména mladou generaci k umělecké tvorbě  ze strany města funguje dotační program pro mladé talentované umělce  zlepšovat integraci a spolupráci v návaznosti na myšlenku evropského občanství, propojování kultur a obecného zvyšování aktivního občanského povědomí a sounáleţitosti  ve městě sídlí regionální středisko Europe Direct, jenţ slouţí jako informační stánek EU 32

 přispívat k integraci národnostních menšin, bránit projevům xenofobie a rasismu  komunikace s menšinami je na nízké úrovni, chybí kvalitně zpracovaný sociální systém, na Sídlišti Vltava postupně vzniká romské “ghetto“  podporovat a garantovat péči o historické a kulturní památky ve městě  spravuje odbor památkové péče, přetrvává nedostatek prostředků (DK Slavie, Jihočeské muzeum…)  poskytovat metodickou pomoc aktivitám neprofesionální a lidové kultury  je zaveden fungující dotační systém města, taktéţ Jihočeské muzeum se podílí na podpoře těchto aktivit  vytvořit pozitivní obraz města a docílit toho, aby se České Budějovice staly kulturním centrem regionu  přestoţe jako největší město regionu mají České Budějovice velký kulturní potenciál, město “zaspalo“ a nyní se snaţí vše dohnat  konkurence ostatních krajských měst  obnovit myšlenku výtvarného tvůrčího sympozia, filmového festivalu, akce typu „It's open“, festivalu dechových hudeb apod.  v městském kině Kotva probíhá kaţdoročně řada filmových festivalů, jedná se o festivaly komorního rázu  podporovat a vytvářet podmínky stávajícím činnostem (Hudební festival Emy Destinnové, Varhanní festival, Mistrovství republiky ve společném tanci, Intersalon, radniční léto atd.) a podporovat další nekomerční projekty  město podporuje jiţ tradiční Hudební festival Emy Destinnové, radniční léta a Varhanní festival  Asociace jihočeských výtvarníků (AJV) byla vypovězena z budovy Domu umění, festival současného výtvarného umění Intersalon se koná v Písku  věnovat zvláštní pozornost dětem a mládeţi  ve městě provozuje svoji činnost příspěvková organizace Dům dětí a mládeţe, jejímţ zřizovatelem je Jihočeský kraj Teze kulturní politiky města České Budějovice, vytvořené v roce 2004, obsahují pouze hrubě zpracované údaje. Chybí jasně definovaná koncepce kulturní politiky města. Cíle jsou pouze obecné a chybí konkrétní data a popis jednotlivých 33

činností a nástrojů k jejich realizaci. Tezemi se od jejich vzniku nikdo nezabýval a uvedené cíle jsou z velké části nenaplněné, v některých případech jim současná činnost odporuje a to se zároveň projevuje na úrovni zdejší kultury.

34

3 Kulturní instituce ve městě Kapitola popisuje nejvýznamnější kulturní instituce v Českých Budějovicích. Jsou řazeny chronologicky podle data svého vzniku od nejstarší aţ po nejnovější. Kapitola

zároveň

zpracovává

porovnání

jednotlivých

institucí

z hlediska

ekonomických ukazatelů za rok 2009. Srovnává mnoţství vlastních výnosů jednotlivých institucí s ostatními příjmy, ať uţ se jedná o instituci spravovanou krajem nebo městem. Jako poslední dvě instituce práce zmiňuje jiţ zaniklé Městské kulturní domy a.s. a Bazilika o.p.s.. Práce mapuje jejich historii, činnost a snaţí se o zjištění okolností jejich zániku.

3.1 Jihočeské divadlo Kromě uvedených zdrojů byly pouţity informace a data, poskytnuté zástupkyní obchodního oddělení Jihočeského divadla. 3.1.1

Historie V roce 1764 vzniklo první německé městské divadlo pro 400 diváků v

bývalém skladišti piva pro městský pivovar v ulici Dr. Stejskala. Hrálo se v něm pouze německy a to aţ do roku 1817. Od roku 1773 se zde pravidelně konaly bály, maškarní plesy pro herce z povolání i ochotníky a vojenské zábavy. Roku 1799 zde byly poprvé uvedeny opery, například Kouzelná flétna od W. A. Mozarta. Divadlo bylo v průběhu let mnohokrát přestavováno, poslední dokončená přestavba je z roku 1990). První českou hru, J. N. Štěpánkova Čecha a Němce, uvedli místní němečtí ochotníci v roce 1839. V březnu 1856 působila v Českých Budějovicích Zöllnerova společnost, jejím reţisérem a hercem byl Josef Kajetán Tyl. Smrtelně nemocný zde 22. 4. 1856 sehrál své poslední představení ve hře Chudý kejklíř. Po vzniku ČSR 1918 odešla z divadla německá společnost a budova zůstala prázdná. O rok později vzniklo JND (Jihočeské Národní Divadlo), které slavnostně zahájilo svou činnost 6. 9. 1919 premiérou Dalibora B. Smetany. O den později uvedla činohra Soud lásky od J. Vrchlického. Historicky prvním uměleckým ředitelem divadla se stal reţisér Karel Dostal. Divadlo však jiţ od počátku provázely velké ekonomické i programové problémy. I přes pokus o transformaci v roce 1925, kdy byl mj. šéfem činohry jmenován Stanislav Langer a dramaturgem J. Stejskal,

35

potíţe neustávaly a červenec 1929 přinesl po deseti letech trvání konec JND. Z ekonomických důvodů bylo třísouborové divadlo, opera, opereta a činohra, rozpuštěno. Počátek nového přinesla sezóna 1931 aţ 1932, kdy se ředitelem divadla stal praţský divadelní podnikatel Bedřich Jeřábek, o rok později však zemřel. V období vrcholící hospodářské krize 1933 – 1934 převzalo péči o divadlo z velké části město. Po smrti B. Jeřábka se vedení divadla ujala jeho manţelka Monika Jeřábková. Od roku 1936 se šéfem činohry stal dramaturg J. Stejskal, s nímţ divadlo získalo uměleckou perspektivu a rozšířilo svou činnost do celých Jiţních Čech. Za druhé světové války byla budova zabrána pro německý soubor Deutsches Stadttheater Budweis, vytvořený z odnoţe Zemského divadla v Linci. Repertoár byl výhradně německý. Český divadelní soubor hrál v České Besedě a v sále Na Rychtě. Pro zajištění souboru JND vznikla roku 1940 Divadelní komise jihočeských měst v čele s J. Stejskalem. Sezona 1940 – 1941 byla nejúspěšnější od vzniku divadla. Dne 15. 4. 1942 obdrţelo JND zákaz své činnosti a soubor byl vykázán z města. Pod vedením J. Stejskala pokračoval soubor v Táboře, a to i přes Stejskalovu popravu 16. 6. 1942. Po skončení sezony se v Českých Budějovicích vytvořil nový český soubor pod vedením Aloise Jiráka. Od 1. 9. bylo hraní v Táboře i v Českých Budějovicích zakázáno. Při spojeneckém náletu 24. 3. 1945 byla budova městského divadla téměř celá zničena. Po osvobození se herci vrátili z Tábora do svého města a hráli v náhradních prostorách. Vybombardovaná budova byla obnovena a provoz byl symbolicky zahájen 26. 10. 1946 představením Chudého kejklíře J. K. Tyla. Od roku 1948 se název změnil na Jihočeské divadlo, v dalším roce na Krajské oblastní divadlo. Od roku 1956 se divadlo jmenuje opět Jihočeské. K činohře, jeţ, jeţ nikdy nepřerušila svou činnost úplně, se od roku 1959 připojil samostatný operní a baletní soubor. K důleţitým érám poválečné historie Jihočeského Divadla patří mj. působení reţisérů M. Macháčka (1952 - 1956), O. Hasse (1956 - 1959, pak pravidelný host) či M. Fridricha, v opeře zejména éra dirigentů E. Křepelky a zejména K. Noska (1962 – 1986) a v baletu M. Hojdyse (1962 - 1986).

36

3.1.2

Současnost Poslední dokončená přestavba historické budovy je z roku 1990. Dnešní

Jihočeské divadlo (dále jen JD) integruje 4 samostatně působící umělecké soubory – činohru, operu, balet a od 1. 7. 2004 i soubor loutkohry.

3.1.3

Hlavní účel a předmět činnosti organizace Hlavní účel organizace je poskytování a šíření divadelní kultury. Hlavní

činnost organizace je příprava a produkce divadelních představení a dalších kulturních akcí zabezpečovaných vlastními nebo externími uměleckými soubory či umělci, jakoţ i organizace různých kulturních a uměleckých festivalů, pořádání výstav a prodej souvisejících tiskovin. Doplňková je reklamní činnost, marketing a hostinská činnost. Je prováděna pro cizí subjekty. Součástí JD je i půjčovna kostýmů, kde je moţné si zapůjčit kostýmy pro všechny příleţitosti (masopust, mikuláš, plesy, pouťové zábavy, majáles, poslední zvonění apod.) 3.1.4

Organizační struktura Jihočeské divadlo je příspěvkovou organizací, jejímţ zřizovatelem je město

České Budějovice. Organizace jedná prostřednictvím statutárního zástupce, kterým je ředitel divadla. Je oprávněn samostatně činit jménem organizace právní úkony ve všech věcech.

37

Obrázková příloha č. 3: Schéma organizační struktury JD

Zdroj: Webové stránky Jihočeského divadla Vypracoval: Matyáš Polcar

3.1.5

Nadační fond JD má zaloţený nadační fond, jenţ vytváří dárcovský systém, jehoţ posláním

je získávat finanční prostředky na podporu činnosti uměleckých souborů. Všichni dárci mají nárok na benefity odpovídající výši daru. 3.1.6

Prostory Jihočeské divadlo disponuje vícero prostory. Součástí historické budovy v

ulici Dr. Stejskala je sál s kapacitou 253 míst. Zároveň se ve foyer této budovy se nachází výstavní síň. Další divadelní sál s kapacitou 532 míst se nachází v budově DK Metropol na Senováţném náměstí. Malé divadlo s kapacitou 90 - 100 míst v Hradební ulici slouţí převáţně pro loutkohry a dětská představení. Nedílnou součástí JD je i pravidelné účinkování v letních měsících před venkovním Otáčivým hledištěm v zámeckém parku Českého Krumlova. Hlediště pojme 644 diváků a jedná se o scénickou raritu. Od roku 1958 shlédlo na Otáčivém hledišti přes 1 700 000 diváků 2 810 představení.

38

3.1.7

Návštěvnost V roce 2010 navštívilo celkem 378 představení 63 422 diváků, návštěvnost

tedy byla 78, 6 %. Z toho:  67 operních představení- 17 144 diváků (návštěvnost 75, 2 %),  24 baletních představení – 5 698 diváků (návštěvnost 48,7 %),  125 činoherních představení – 25 548 diváků (návštěvnost 89,1 %),  142 loutkoher – 13 081 představení (návštěvnost 91,8 %) Na základě rozboru hospodaření JD a informací od zástupkyně obchodního oddělení je důleţité zmínit zásadní úbytek předplatitelů za poslední rok, stále více lidí preferuje nákup lístků přes volnou pokladnu. Svou roli v tom zahrála jistě i finanční krize, která přispěla k tomu, ţe návštěva divadla je pojímána jako určitý nadstandard.

3.1.8

Dramaturgická koncepce Soubor opery JD konstituovaný v roce 1959 se v průběhu své existence

dramaturgicky rozvíjel ve čtyřech základních liniích. První z nich tvoří péče o český operní repertoár 19. popř. 20. století. Druhou tvoří péče o světový operní repertoár romantický, třetí je nejspecifičtější; historickým vývojem se soubor opery JD stal kultivátorem v českém kontextu ojedinělým, klasicistní a preromantické tzv. opery buffy, jíţ se snaţí - nebo snaţil - uvádět v moderních českých překladech či adaptacích. Čtvrtá linie je "rekreativní" a zahrnuje repertoár klasické operety, případně muzikálu 2. poloviny 20. století. Kromě toho operní dramaturgie JD zajišťuje i open - air produkce před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, kde se od poloviny 90. let minulého století pravidelně kaţdým rokem připravuje nový operní titul. Vzhledem k prostředí se jako nejvhodnější jeví opery W. A. Mozarta, G. Verdiho či německá romantika. Tyto opery jsou aţ na výjimky uváděny v originálním znění. Od roku 2008 jsou opery zde uváděny v koprodukci s Mezinárodním hudebním festivalem (MHF) Český Krumlov, coţ umoţňuje hostování zahraničních pěvců a dirigentů. 39

3.1.9

Ekonomické ukazatele pro rok 2009 V roce 2009 bylo odehráno dohromady 579 představení s kapacitou 176 810

míst. Trţby za vstupné se vyšplhaly na částku 37 984 000 Kč. Celková návštěvnost dosáhla úrovně 89%. Tabulka č. 3: Ekonomické ukazatele JD pro rok 2009

Vlastní výnosy

45 757 500 Kč

Příspěvek na činnost

88 212 400 Kč

Náklady

135 334 000 Kč

Soběstačnost

33,8%

Zdroj: Rozbor hospodaření, Jihočeské divadlo 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

Graf č. 6: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů JD

Zdroj: Rozbor hospodaření Jihočeské divadlo 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

40

Obrázková příloha č. 4: Jihočeské divadlo

Zdroj: Panoramio [online]. [cit. 2011-06-05]. Dostupné z: .

3.2 Jihočeské muzeum Vědecké osvětové zařízení shromaţďující, odborně spravující a zpřístupňující sbírky hmotných pramenů o vývoji přírody a lidské společnosti. Patří k nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech. 3.2.1

Historie V roce 1877 byl ustanoven muzejní spolek, schváleny jeho stanovy a zvolen

státní výbor. Městské muzeum, organizované na spolkovém základě, si vymezilo na svou dobu moderní poslání vzdělávacího a sběratelského ústavu slouţícího vědě, umění a rozvoji průmyslu. První muzejní sbírky byly zpřístupněny veřejnosti na jaře roku 1877 v domě U tří korun vedle městské radnice na náměstí Přemysla Otakara II. Četné dary místních občanů i krajanů v cizině podnítily výstavbu nové účelové muzejní budovy. Monumentální objekt vybudovaný v letech 1899-1901 v historizujícím novorenesančním slohu byl otevřen veřejnosti v roce 1903. Kromě stálých expozic 41

byla v budově přístupná kreslírna, ateliér pro modelování, výstavní a přednáškový sál pro pořádání odborných kurzů, přednášek a výstav převáţně výtvarného a uměleckoprůmyslového zaměření. Bohatá činnost muzea slouţila především potřebám vládnoucí německé menšiny, zásadní změnu v dalším vývoji přinesl vznik ČSR v roce 1918. Během druhé světové války dostalo muzeum německého správce, čeští pracovníci museli odejít, expozice byla zrušena, sbírkové předměty vystěhovány a sály přeměněny na skladiště. Po skončení války bylo nutné zajistit umělecky a historicky cenné předměty a svézt je z různých skladišť, aby mohly být znovu zpřístupněny veřejnosti. Obnovená gotická a barokní galerie byla otevřena roku 1947. V roce 1952 byl ze sbírkového fondu vyčleněn soubor obrazů a plastik z období gotiky a baroka jako základ pro nově zakládanou Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou, kde tvoří nejcennější jádro expozice. Stálé expozice se postupně během let doplňovaly, obohacovaly a formálně zdokonalovaly. Roku 1979 převzalo Jihočeské muzeum do své správy národní kulturní památku stráţní domek koněspřeţní ţeleznice, který byl v roce 1992 zpřístupněný pro veřejnost. Významným mezníkem ve vývoji se stal rok 1989, změnou politických poměrů se otevřely nové moţnosti odborné badatelské a muzejní práce. Po zrušení krajského zřízení roku 1991 přešlo Jihočeské muzeum se statutem státního regionálního muzea pod Ministerstvo kultury České republiky. Do této doby bylo v muzeu nashromáţděno na 650 000 sbírkových předmětů z oboru přírodních a společenských věd. V roce 2001 se stává zřizovatelem Jihočeský kraj. 3.2.2

Současnost V současné době je Jihočeské muzeum krajským regionálním muzeem s

orientací na přírodní a společenské vědy. Kromě stálých expozic přírody, pravěku a středověku, pořádá muzeum kaţdoročně řadu krátkodobých tematických výstav, uskutečňuje přednášky a další kulturně vzdělávací programy a poskytuje odborné sluţby. Momentálně jsou z budovy muzea postupně vystěhovávány veškeré sbírkové předměty a od července 2011 proběhne její celková rekonstrukce. Rekonstrukci v ceně 30 miliónů korun financuje Jihočeský kraj.

42

3.2.3

Vedlejší činnost Při muzeu vznikla roku 1929 Vlastivědná společnost jihočeská s

přírodovědnou, historickou a etnografickou sekcí. Po jejím zániku roku 1949 vznikly a nadále působí: Historický klub, Národopisné sdruţení a Jihočeská pobočka České archeologické společnosti. V přírodovědných oborech s muzeem spolupracují Jihočeská pobočka České botanické společnosti, Jihočeská pobočka České společnosti entomologické a Entomologický klub, Jihočeský ornitologický klub a Mykologický klub. 3.2.4

Vydavatelská činnost Muzeum periodicky vydává čtyři tituly odborných a vědeckých časopisů:

Jihočeský sborník historický, Sborník jihočeského muzea – přírodní vědy, Archeologické výzkumy v jiţních Čechách a Výběr – časopis pro historii a vlastivědu jiţních Čech. 3.2.5

Knihovna Muzejní knihovna shromaţďuje cenné historické kniţní sbírky a zároveň

rozmnoţuje fond odborné literatury. Fond odborné literatury čítá více neţ 40.000 svazků o jiţních Čechách. V knihovně Jihočeského muzea jsou rovněţ regionální noviny (např. Budivoj, Budweisser Zeitung a mnohé další) a časopisy, a to od počátků novinové produkce v jiţních Čechách aţ po dnešek. Ve fondu časopisů je zastoupeno přibliţně 1.160 titulů. Fond odborné literatury celkem obsahuje více neţ 80.000 svazků knih a časopisů. Knihovna Jihočeského muzea je největší regionální muzejní knihovnou a zároveň největší jihočeskou knihovnou se speciálním fondem k dějinám regionu. 3.2.6

Projekty a granty Jihočeské muzeum je spolu se svými partnery, s Národním muzeem

fotografie a rakouskou Waldviertel Akademie ve Waidhofenu an der Thaya, součástí přeshraničního projektu z operačního programu Cíl 3 Evropská územní spolupráce Česká republika – Rakousko 2007 – 2013. Projekt nese název „Stories“, je zaloţen na historicko – fotografické bázi a tematicky mapuje společnou historii Čechů a Rakušanů ţijících v pohraniční oblasti jiţních Čech a severního Waldviertelu v

43

poválečném období, aţ do roku 1989. Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). 3.2.7

Návštěvnost

Rok 2007: Jihočeské muzeum, Dukelská 1 – 41 826 návštěvníků Muzeum koněspřeţky – 0 návštěvníků (uzavřeno z důvodu úprav přilehlé komunikace)

Rok 2008: Jihočeské muzeum, Dukelská 1 – 37 353 návštěvníků Muzeum koněspřeţky – 4 296 návštěvníků

Rok 2009: Jihočeské muzeum, Dukelská 1 – 72 916 návštěvníků Muzeum koněspřeţky – 1 423 návštěvníků V roce 2009 je zřejmá zvýšená návštěvnost muzea, a to díky rozsáhlé výstavě Šumava Karla Klostermanna – Příběh šumavské podmalby. Jednalo se o největší výstavní přeshraniční projekt v Jihočeském kraji ve spolupráci s Horním Rakouskem. V letech 2010 a 2011 návštěvnost klesá, stále se protahují jednání ohledně rekonstrukce budovy muzea. 3.2.8

Ekonomické ukazatele pro rok 2009 V Jihočeském muzeu bylo za rok 2009 pořádáno 318 akcí, které navštívilo

dohromady 94 528 lidí.

44

Tabulka č. 4: Ekonomické ukazatele Jihočeského muzea pro rok 2009

Vlastní výnosy

3 147 000 Kč

Příspěvek na činnost

31 988 000 Kč

Náklady celkem

35 347 000 Kč

Soběstačnost

8,9%

Zdroj: Výroční zpráva Jihočeského muzea v ČB za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

Graf č. 7 : Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů Jihočeského muzea

Zdroj: Výroční zpráva Jihočeského muzea v ČB za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

45

Obrázková příloha č. 5: Jihočeské muzeum

Zdroj: Statutární město České Budějovice [online]. [cit. 2011-06-12]. Dostupné z: .

3.3 Jihočeská vědecká knihovna 3.3.1

Historie Knihovna zahájila svoji činnost dne 12. listopadu 1885 v budově Besedy v

ulici Na Sadech. Postupem let se knihovna rozrůstala, byl zpracován nový knihovní řád pro “Českou knihovnu v Českých Budějovicích“, byla zvolena první knihovní komise a zřízena čítárna. Česká knihovna se často stěhovala z místa na místo. V období druhé světové války přestává vycházet většina regionálních novin a časopisů. Knihovna je překotně přestěhována na náměstí a aţ do roku 1945 nejsou o její činnosti ţádné publikované informace. Po válce byla vedle Veřejné městské knihovny ustavena Jihočeská vědecká knihovna (JVK), je přestěhována do budovy Na sadech a pokračují práce na shromaţďování knihovního fondu. Během let byla zřízena knihařská dílna, vzniklo hudební oddělení. V roce 1958 došlo ke sloučení obou knihoven. Nová instituce nesla název Krajská knihovna. V letech 1959 – 1969 působil při Krajské knihovně soubor Divadla poezie. V roce 1979 dostala knihovna nový název Státní vědecká knihovna v Českých Budějovicích. Její pobočky jsou na sídlištích Šumava a Vltava, v Suchém Vrbném, v Roţnově, v Nemanicích, v Mladém a v Nových Hodějovicích. V roce 1990 se knihovna přestěhovala do budovy 46

zrušeného Muzea dělnického revolučního hnutí na Lidické třídě. Tvoří jej půjčovna a katalogy (více neţ 1 000 000 publikací), oddělení bibliograficko informační sluţby a studoven, oddělení periodik (asi 1 500 titulů), hudební oddělení (téměř 20 000 svazků hudebnin, 12 500 gramofonových desek, 1 700 magnetofonových kazet a 4 200 kompaktních disků), regionální oddělení s vlastní studovnou (asi 20 000 knih, 250 titulů současných periodik, biografická a místní kartotéka). 3.3.2

Současnost Výpůjční proces je plně automatizovaný, zavedena a stále rozšiřována

nabídka on-line sluţeb. V roce 2003 obdrţela knihovna jako první v ČR Cenu Ministerstva kultury ČR “Knihovna roku“. 120 let po svém zaloţení má knihovna 16 638 čtenářů a během roku proběhlo 414 592 výpůjček. Ke dni 28. 4. 2011 obsahuje elektronický katalog 672 974 titulů. 3.3.3

Vedlejší činnost Kromě výpůjční činnosti knihovna pořádá besedy, literární a výtvarné

soutěţe, výstavy, exkurze apod.

47

3.3.4

Organizační struktura

Obrázková příloha č. 6: Schéma organizační struktury JVK

Zdroj: Webové stránky Jihočeské vědecké knihovny Vypracoval: Matyáš Polcar

3.3.5

Ekonomické ukazatele pro rok 2009

Celkový počet čtenářů s platnou registrací: 19 161 Celkový počet návštěvníků: 277 574 Celkový počet výpůjček: 872 160

48

Tabulka č. 5: Ekonomické ukazatele JVK pro rok 2009

Vlastní výnosy

2 898 673 Kč

Příspěvek na činnost

44 153 016 Kč

Náklady celkem

47 051 689 Kč

Soběstačnost

6,2%

Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna: Výroční zpráva za rok 2009 http://www.cbvk.cz/files/dokumenty_knihovny/zprava_o_cinnosti_2009.pdf Vypracoval: Matyáš Polcar

Graf č. 8: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů JVK

Zdroj: Jihočeská vědecká knihovna: Výroční zpráva za rok 2009 http://www.cbvk.cz/files/dokumenty_knihovny/zprava_o_cinnosti_2009.pdf Vypracoval: Matyáš Polcar

49

3.4 Alšova jihočeská galerie Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou je příspěvkovou organizací Jihočeského kraje, v jehoţ působnosti je od 1. 10. 2001. Hlavním posláním této příspěvkové organizace, definovaném ve zřizovací listině, je plnit funkci galerie ve smyslu ustanovení zákona č. 122/2000 S., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména získávat, shromaţďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy. 3.4.1

Historie Alšova jihočeská galerie (AJG) byla zaloţena roku 1951 jako krajská galerie

s názvem podle jihočeského rodáka Mikoláše Aleše. Činnost zahájila 1. 1. 1953 v propůjčených prostorách Jihočeského muzea. Od roku 1956 se stala jejím hlavním sídlem novogotická jízdárna zámku Hluboká nad Vltavou. Slavnostní otevření expozic se konalo 15. 4. 1956. Roku 1967 byla galerie rozšířena o oddělení keramiky v postupně rekonstruovaném zámeckém pivovaru v Bechyni. Do konce roku 1990 byl zřizovatelem galerie Jihočeský krajský národní výbor, od 1. 1. 1991 tuto úlohu převzalo Ministerstvo kultury České republiky. Sbírky v 90. letech čítají na 20.000 uměleckých předmětů. Zahrnují obrazy, kresby, grafiku, sochy a keramiku. V lednu roku 1993 byla zahájena výstavní činnost v obnoveném renesančním Wortnerově domě v Českých Budějovicích. 3.4.2

Současnost Svým zaměřením se galerie orientuje na české umění od 13. století aţ do

současnosti, na evropské umění 16. - 18. století a českou a světovou keramiku 20. století aţ do současnosti. Sbírky tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce sbírkotvorné činnosti. Galerie pořádá mimo výstavy i další rozsáhlé aktivity, přednášky, besedy, autorské večery, koncerty a další sluţby pro veřejnost. Nejvýznamnější z nich je kaţdoroční koncertní cyklus Hudební léto Hluboká, pořádaný bez přerušení jiţ od roku 1957.

50

3.4.3

Vydavatelská činnost Se sbírkami a výstavní činností souvisí i vydávání odborných publikací.

Některé z nich byly důleţitým přínosem pro zkoumání a popularizaci českého i evropského umění, mnohé svou podobou předznamenaly vyšší úroveň českých výstavních tiskovin: Imaginativní malířství (1964), Jihočeská pozdní gotika (1965), Česká secese (1966), Česká kresba 20. století (1984), České zátiší 20. století (1988), Skutečnost a iluze (1993), Theodor Pištěk (1993). 3.4.4

Vzdělávací činnost V roce 2009 proběhlo 147 vzdělávacích programů pro mateřské, základní a

střední školy, kterých se zúčastnilo 3712 ţáků a studentů. Do výtvarného projektu V zemi Já se zapojilo více neţ 1600 ţáků a studentů ze 46 základních, uměleckých a středních škol z Jihočeského kraje. Vystaveno bylo kolem 1000 prací a na vernisáţ a na výstavu přijelo 1171 návštěvníků. Dále nabízí galerie ve spolupráci s Filozofickou fakultou v Českých Budějovicích pravidelné vzdělávací přednáškové cykly pro širokou veřejnost. 3.4.5

Návštěvnost Během roku 2009 navštívilo AJG v Hluboké nad Vltavou 19 956 lidí,

Wortnerův dům v ČB 8 341 lidí a Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni 6 106 lidí.

51

Graf č. 9: Návštěvnost AJG v letech 2006 – 2009

36000 32000

Počet návštěvníků

28000 24000 20000 16000 12000 8000 4000 0 2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Výroční zpráva AJG za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

3.4.6

Organizační struktura Statutárním orgánem příspěvkové organizace je ředitel, jmenovaný a

odvolávaný Radou Jihočeského kraje. Organizační struktura je řazena hierarchicky. Kromě úseku ředitele následují další jednotlivá oddělení: oddělení sbírek moderního a současného umění, oddělení sbírek starého umění, oddělení sbírek keramiky, oddělení dokumentace a evidence sbírek, úsek ekonomiky a koncepcí, úsek provozní.

52

Obrázková příloha č. 7: Schéma organizační struktury AJG

Zdroj: Webové stránky AJG Vypracoval: Matyáš Polcar

3.4.7

Ekonomické ukazatele pro rok 2009Tabulka č. 6: Ekonomické ukazatele AJG pro rok 2009

Vlastní výnosy

1 871 000 Kč

Příspěvek na činnost

20 522 390 Kč

Náklady celkem

22 393 390 Kč

Soběstačnost

8,4%

Zdroj: Výroční zpráva AJG za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

53

Graf č. 10: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů AJG

Zdroj: Výroční zpráva AJG za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

3.5 Jihočeská komorní filharmonie Jihočeská

komorní

filharmonie

je

příspěvková

organizace,

jejímţ

zřizovatelem je Jihočeský kraj. Organizace je zřízená k uspokojování kulturních potřeb občanů kraje v oblasti profesionálního hudebního umění a k činnostem souvisejícím. Následující kapitoly práce zpracovává převáţně na základech zřizovací listiny organizace a její ročenky za rok 2009. 3.5.1

Historie Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice (JKF) je oficiální název

orchestru, zaloţeného v roce 1981 s názvem Jihočeský státní orchestr. O vznik orchestru se zaslouţil dirigent Jaroslav Vodňanský, jenţ působil v jeho čele do konce 80. let jako šéfdirigent. Následující období šéfdirigenta Ondřeje Kukala a dirigenta prof. Břetislava Novotného – primária Kvarteta města Prahy, lze povaţovat za významnou etapu kvalitativního a profesního růstu JKF. Umělecký profil orchestru pozitivně rozvíjeli i další šéfdirigenti Jaroslav Krček a Stanislav Vavřínek. S orchestrem JKF spolupracovali významní dirigenti (Václav Smetáček, Milan

54

Munclinger, Josef Vlach, Vladimír Válek, Viktor Barsov, Walter Hügler, Otakar Trhlík, Ulrich Weder, Petr Vronský, Jeanpierre Faber, Tomáš Hanus, Petr Altrichter), ale téţ řada významných sólistů (Josef Suk, Ivan Moravec, Václav Hudeček, Eduard Haken, Věra Soukupová, Dagmar Pecková, Eva Urbanová, Josef Hála, Zuzana Růţičková, Ivan Klánský, Eugen Indjic, Alexander Rudin, Eugen Fodor, Shizuka Ishikawa, Alexandr Večtomov, Pavel Šporcl a mnozí další). 3.5.2

Současnost JKF má 35 členů a je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji.

Od roku 1988 sídlí v Koncertní síni Otakara Jeremiáše (kapacita 218 míst). Repertoár orchestru vychází z interpretace hudby období klasicismu. Dramaturgie koncertních sezón je však pestrá a zahrnuje hudbu od baroka po současnost. Výjimečně zařazuje filharmonie do svých koncertních plánů i velkou symfonickou a vokálně instrumentální tvorbu. Jihočeská komorní filharmonie koncertuje jak na pódiích domácích, tak i v zahraničí (Mnichov, Vídeň, Salcburk, Curych, Bern) a účastní se hudebních festivalů (Praţské jaro, Janáčkův máj, Mezinárodní hudební slavnosti Emy Destinnové, MHF Český Krumlov, festivaly ve Francii, Německu, Rakousku a Španělsku). JKF spolupracuje s mediálním průmyslem, televizí, rozhlasem a vydala řadu CD. 3.5.3

Organizační struktura Organizační struktura je řazena hierarchicky. Statutárním orgánem organizace

je ředitel, který zároveň zastává manaţerskou činnost. Následuje šéfdirigent, vedoucí propagace a koncertního provozu a vedoucí personálního – ekonomického – technického provozu. Ti mají následně pod sebou další zaměstnance. Dohromady JKF zaměstnává 12 pracovníků v hlavním pracovním poměru.

55

Obrázková příloha č. 8: Schéma organizační struktury JKF

Zdroj: Emailová korespondence s ředitelem JKF Vypracoval: Matyáš Polcar

3.5.4

Počet akcí V roce 2009 odehrála JKF celkem 88 koncertů, z toho 53 celovečerních

koncertů a realizovaných a pořádaných organizací, 25 koncertů realizovaných pro jiné pořadatele (včetně zahraničních) a 10 školních. V rámci 2 neorchestrálních abonentních cyklů bylo odehráno 15 koncertů. Sólisté, komorní soubory a sbory odehrály celkem 49 koncertů. JKF nahrála 60 minut rozhlasových, televizních a filmových nahrávek. 3.5.5

Návštěvnost Vlastní orchestrální koncerty navštívilo v roce 2009 12 607 diváků. Na

neorchestrální akce se počet návštěvníků vyšplhal na 12 800. Bylo vydáno 846 abonentek na orchestrální koncerty

56

3.5.6

Ekonomické ukazatele pro rok 2009

Tabulka č. 7: Ekonomické ukazatele JKF pro rok 2009

Vlastní výnosy

7 339 000 Kč

Příspěvek na činnost

16 959 000 Kč

Náklady celkem

23 617 000 Kč

Soběstačnost

31,1%

Zdroj: Výroční zpráva JKF za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

Graf č. 11: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů JKF

(Procento soběstačnosti na grafu neodpovídá procentu soběstačnosti v tabulce z důvodu nevyrovnaného rozpočtu. Konečné výnosy byly vyšší než náklady.) Zdroj: Výroční zpráva JKF za rok 2009 Vypracoval: Matyáš Polcar

57

3.6 Porovnání procent ekonomické soběstačnosti jednotlivých institucí

Graf č. 12: Procenta ekonomické soběstačnosti jednotlivých institucí

Vypracoval: Matyáš Polcar Na základě grafu, který srovnává ekonomickou soběstačnost jednotlivých institucí, je jasně patrný rozdíl mezi institucemi, které poskytují návštěvníkům určitý záţitek (divadelní či hudební) a institucemi, které se zabývají výtvarným uměním nebo vědeckou činností. Zatímco jsou vysoké náklady na realizaci představení či koncertu kompenzovány formou vybírání vstupného v adekvátní výši, instituce jako je muzeum, galerie či knihovna jsou plně závislé na přímých dotacích (zde se jedná o instituce zřizované krajem). Jihočeské divadlo je jako jediná instituce zřizovaná městem. Dá se povaţovat za úspěch, ţe si divadlo dokáţe udrţet všechny 4 umělecké soubory. Na druhou stranu, i přes svoji ekonomickou soběstačnost ve výši 34%, stále představuje pro město velkou finanční zátěţ.

58

3.7 Městské kulturní domy a.s. Akciová společnost Městské kulturní domy (dále jen MKD) vznikla v roce 1993. Město bylo jejím jediným akcionářem. Mezi její hlavní činnosti patřilo poskytování, zprostředkování a pořadatelství uměleckých, kulturních, vzdělávacích a společenských akcí a sluţeb, reklamní a propagační činnost, obchodní a zprostředkovatelská činnost, poskytování ubytování,

pronájem

movitého a

nemovitého majetku, provozování parkovišť a provoz galerie moderního umění13. MKD vlastnila a provozovala budovy KD Slavie, KD Vltava (od listopadu 2004 má na 10 let nového provozovatele), kino Kotva, letní kino Háječek, Dům umění na náměstí Přemysla Otakara II. a Motocyklové muzeum. 3.7.1

Zánik Městských kulturních domů a.s.14 V roce 2005 začínají prosakovat první informace o zrušení akciové

společností MKD. V únoru 2006 odchází na vlastní ţádost ředitel MKD a.s. V březnu dostává většina zaměstnanců výpověď z důvodu nadbytečnosti, protoţe se bude DK Slavie rekonstruovat. Mezi nimi odchází i velmi schopná programová vedoucí. Představenstvo společnosti na základě předchozích jednání rady města rozhodlo utlumit veškerou kulturní činnost. Smluvené pořady a komerční nájmy do konce roku povede zůstávající tým pracovníků. Objednávky nájmů na rok 2008 jiţ nebudou přijímány, protoţe v lednu 2008 započne rekonstrukce KD Slavie. Měla být financována z peněz za prodej budovy Jihočeského muzea a sousedící budovy lékařského domu. Po odchodu ředitele rozhoduje a řídí akciovou společnost představenstvo, členy jmenuje valná hromada (v tomto případě rada města) z řad politických stran zastoupených v zastupitelstvu města. Ve společnosti zůstává 6 stálých zaměstnanců. Manaţerka společnosti (řídí chod společnosti), sekretářka (vedení sekretariátu,

13

Obchodní rejstřík: úplný výpis [online]. c2010-2011, poslední revize 06. 05. 2011

[cit. 2011-06 - 05]. Dostupné z < http://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrik-firem/DO60067934-mestske-kulturni-domy-ceske-budejovice-v-likvi/>. Kapitola je zpracovaná na základě informací od bývalé zaměstnankyně MKD a.s., která má nyní na starosti pronájem prostor a provoz KD Slavie 14

59

evidence účetních dokladů), vedoucí provozu (správa budov, nájmy sálu, trhy, kulturní pořady), pracovnice v Galerii umění (zpracovává podklady pro kulturní měsíčník KAM), údrţbář a technik (oba se starají o údrţbu a opravy ve Slavii, Domě Umění a v kině Kotva). V létě vypisuje MKD architektonickou soutěţ na rekonstrukci Slavie. Soutěţ nemá vítěze. Od té doby se o rekonstrukci stále jen hovoří. Opět jsou uzavírány smlouvy na komerční pronájmy a pořádají se kulturní akce. Jiţ ne v takovém počtu, protoţe chybí programový pracovník. Nicméně neustálé spekulace o neutěšeném technickém stavu budovy, plánované rekonstrukci a jejím pronájmu či prodeji, odrazují zákazníky. Na podzim roku 2009 jediný akcionář – město (rada města) rozhodne o likvidaci akciové společnosti a to z důvodu neúčelného hospodaření vedení společnosti. Zbývající zaměstnanci odchází k 31. 1. 2010. O údrţbu a provozování pronájmů se postará Správa domů s.r.o. a kulturní program zajistí odbor kultury magistrátu města ČB. Došlo tedy k opětovnému získání KD Slavie a KD Vltava do majetku města. Dům umění byl majetkem města jiţ před zrušením a.s., ale ta jej smluvně provozovala. Radní se usnesli na prodeji všech budov. KD Vltava byl jiţ dvakrát nabídnut k prodeji. Neúspěšně. Pronájem či prodej Slavie pravděpodobně zastavila nevole veřejnosti. Proti zrušení Galerie moderního umění byla dokonce sepsaná petice. Plánovaný záměr se pravděpodobně nepodařilo uskutečnit. A magistrát musí budovy udrţovat a provozovat. Vyjma KD Vltava, ten je do roku 2014 pronajatý. Díky Správě domů s.r.o., která zajistila člověka, který se o krátkodobé nájmy stará, probíhají ve Slavii školení, promoce, plesy, taneční pro mládeţ a dokonce i kulturní pořady jako koncert Visacího zámku, legendární Čaje a maškarní pro děti a handicapované spoluobčany. Vţdy se ale jedná o komerční nájmy.

60

Obrázková příloha č. 2: KD Slavie

Zdroj: České Budějovice: nejlepší-adresa.cz [online]. c2011 [cit. 2011-06-12]. Dostupné

z:


slavie/2011/5/12>.

3.8 Bazilika o.p.s. Jedná se o nestátní neziskovou organizaci. Informace jsou čerpány z webových stránek o.p.s. Bazilika15 a z novinových článků Českobudějovického deníku. 3.8.1

Historie a data Vznik obecně prospěšné společnosti Bazilika o.p.s. je datován ke dni 21.

července 2003. Projekt Baziliky, jako kulturního centra Českých Budějovic navázal na činnost nezávislého divadelního souboru a malé experimentální scény Studia dell'arte, které se stalo jedním ze zakladatelů. Druhým zakladatelem byl investor stavby obchodního centra ING Real Estate Development České Budějovice. V říjnu téhoţ roku byla uzavřena smlouva o sdruţení se Statutárním městem České Budějovice. Ještě před zprovozněním samotné Baziliky byl 22. září 2003 otevřen kulturní klub c.k.Solnice a to v objektu národní kulturní památky Solného skladu, Bazilika – O společnosti. [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné z: [cit. 2011-05-10]. 15

61

který byl kompletně zrekonstruován majiteli objektu (Solná brána s.r.o. a Bazilika o.p.s.). Zároveň se klub stal základnou pro uskutečnění hlavního poslání, a tím bylo vybudování nového kulturního centra Bazilika, které bylo navrţeno jako součást moderního vnitroměstského obchodně společenského centra. Tato idea dala vzniknout kulturnímu centru Bazilika, jako jednomu z mála kulturních Public Private projektů v ČR. Za 6 měsíců činnosti c.k. Solnice s max. kapacitou 150 míst proběhlo 94 akcí. V roce 2004 bylo otevřeno moderní obchodní centrum IGY a podařilo se získat systémově vázané prostředky ze státního rozpočtu na technologické vybavení Baziliky. V první fázi se jednalo o 15 mil. Kč. Během roku proběhly studie a byl vytvořen projekt pro stavební povolení, proběhlo výběrové řízení na dodavatele, byla dokončena hrubá stavba a podařilo se získat stavební povolení. Byla zahájena dovybavovací fáze a firma Strabag a.s. provedla sponzorské práce ve výši 1. mil. Kč. Mezitím v rámci kulturního provozu v Solnici proběhlo 196 akcí, z toho 41 koncertů, 59 představení pro rodiče s dětmi, 42 večerních divadelních představení, 40 představení pro všechny stupně škol, 9 přednášek a 5 výstav. V roce 2005 se nezdařilo získání prostředků na druhou fázi dovybavení ve výši 25 mil. Kč. Přesto se společnosti podařilo získat jednorázové finanční na dokončení a zahájení provozu (město – 5 mil., kraj – 2, 5 mil., sponzor 3 mil., úvěry a předfinancování stavebními firmami – 5 mil.). Dne 4. listopadu 2005 byla otevřena k. c. Bazilika a to v ne zcela technologicky dokončeném prostoru (chybějící světelný park, ozvučení, divácké tribuny). Rovněţ byl zahájen provoz volnočasových studií Ateliéry Bazilika. Za rok se událo celkem 285 akcí, z toho v Solnici 238, v Bazilice 47. V roce 2006 proběhlo v rámci kulturního provozu 357 akcí, z toho 184 v c.k. Solnice a 173 v Bazilice. Během roku 2007 bylo uspořádáno 409 akcí a to včetně komerčních, 197 se uskutečnilo v c.k. Solnice, 189 v Bazilice a 23 v exteriérových prostorech města. Ve spolupráci s městem České Budějovice vznikl velký projekt Kultura ve městě 2008, jehoţ součástí se stala Svatojánská slavnost, interaktivní výstava Orbis Pictus v Bazilice, Summertime, Lugnasad – keltský festival, festival Příjemné setkání, Jazzfest a Andělé v Bazilice (dobročinná aukce). Celkem v roce 2008 proběhlo 400 akcí, včetně komerčních (c.k. Solnice – 173, Bazilika – 198, exteriérové prostory města – 29) V listopadu 2010 odkoupila Czech Property Investments (CPI) od společnosti GE Real Estate centrum IGY.

62

3.8.2

Zánik Dne 4. února 2011 Českobudějovický deník jako první přináší informaci, ţe

Bazilice o.p.s. hrozí výpověď ze stejnojmenného kulturního sálu. Společnost Czech Property Investments (CPI), která patří miliardáři Radovanu Vítkovi a zároveň vlastní centrum IGY tvrdí, ţe Bazilika o.p.s. jí dluţí poměrně vysokou sumu na nájemném. Dne 5. února prohlašuje JETE Temelín, ţe ukončilo spolupráci s Bazilikou o.p.s. Dosud bylo hlavním sponzorem, v roce 2010 dalo Bazilice 850 000 Kč. Bazilika o.p.s. je zadluţena více neţ 2,5 mil. korun a závazky minimálně 30 dnů po lhůtě splatnosti činí 326 487,18 koruny. Z finanční situace Baziliky o.p.s. vyplývá, ţe nadále nemůţe ţádat o granty a vytvářet kulturní činnost. Dne 8. února CPI potvrzuje, ţe kvůli dluhům dává Bazilice výpověď a sál bude provozovat sama. Ke dni 28. února 2011 musí Bazilika o.p.s. ukončit svojí činnost a od března převezme centrum partnerská společnost CPI Hotels. Vedení Baziliky odmítá, ţe by mělo vůči CPI nějaký dluh. Ředitelka Baziliky doplnila, ţe jediná sporná platba můţe být částka 25 000 Kč, která měla splatnost do března. Od března odchází 5 osob, tedy polovina týmu Baziliky o.p.s. pod hlavičku CPI, budou se nadále podílet na organizaci komerčních I kulturních akcí. CPI tvrdí, ţe chtějí převáţnou většinu činností Baziliky dotáhnout do konce, aby nedošlo k poškození klientů. Půjde o maturitní plesy, program ateliérů a část nasmlouvaného kulturního programu. V dubnu je ale leccos jinak. Zrušil se koncert Bauchklang (rakouská beatboxová kapela). Divadla zmizela z programu všechna, včetně Continua a Husy na provázku. Mluvčí CPI Hotels, který ještě v únoru tvrdil, ţe divadlo bude na podzim jedním z pilířů programu, otočil a přiznal, ţe s divadlem se do budoucna moc nepočítá. Mluvčí firmy argumentuje tím, ţe si původní vlastník odnesl veškeré technické vybavení a v holém sále divadlo dělat nelze. Verze bývalého nájemce je však odlišná. Bývalá ředitelka Baziliky o.p.s. tvrdí, ţe firma CPI ještě přes den 28. února tvrdila, ţe vše odkoupí, jenţe večer slib zrušila. Za dramatických okolností musela být Bazilika během pár hodin vystěhována, protoţe od 1. března se stala majitelem prostoru firma CPI. Mluvčí CPI tvrdí, ţe poţadovaná cena za vybavení Baziliky byla nereálná. Vysvětluje to tím, ţe Bazilika o.p.s. je v insolvenci, má nemalé závazky a potřebuje peníze.

63

4 SWOT analýza SWOT

analýza

reaguje

na

současnou

kulturní

situaci

v Českých

Budějovicích. Vymezuje silné a slabé stránky současného stavu a definuje příleţitosti a hrozby dalšího vývoje kultury v Českých Budějovicích. Jako podkladový materiál pro vymezení silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb byly pouţity informace z webových stránek magistrátu města České Budějovice, data a informace týkající se jednotlivých kulturních institucí ve městě. Analýza zahrnuje demografické, sociologické a geografické aspekty, které mají taktéţ určitý vliv na kulturní potenciál města. Dále analýza zpracovává data z dokumentu “Teze kulturní politiky města České Budějovice“. Zpracování analýzy předcházela odborná konzultace s vedoucí odboru kultury MMCB a následná elektronická korespondence. Nemalou roli při tvorbě analýzy hrály téţ neformální rozhovory s bývalou mluvčí AJG, ředitelem Jihočeského muzea a bývalou provozní MKD a.s. Všichni tito lidé značnou mírou přispěli ke zpracování kompletní SWOT analýzy. Potenciál kultury ve městě České Budějovice – SWOT analýza

Silné stránky: 

rozvoj cestovního ruchu ve městě a v jeho okolí,



historická kulturní tradice města,



odkazy a nově vzniklé tradice v kultuře – např. Hudební festival Emy Destinnové,



oţivení centra města pořádáním společenských akcí,



regionální centrum vzdělanosti, kultury, sportu, duchovního ţivota a veřejné správy,



neziskové organizace, jejich dosavadní výsledky v kultuře a umění,



výhodná poloha města na spojnici sever - jih Evropy,



vysoká vzdělanostní a profesní úroveň obyvatelstva a široká nabídka vzdělávání,



jihočeská univerzita, její potenciál, vyuţití,



významný silniční a ţelezniční uzel, 64



vzhled města, řada památkových objektů, historické jádro města,



stabilizace činnosti většiny kulturních a uměleckých zařízení ve městě,



profesionální instituce jako: Jihočeské muzeum, Státní vědecká knihovna, Jihočeské divadlo (činohra, balet, opera, loutkohra), Jihočeská Komorní Filharmonie, Galerie současného umění, DK Metropol, konzervatoř, Pedagogická fakulta Jihočeské Univerzity…

Slabé stránky: 

nedostatečná koordinace aktivit jednotlivých správců sítí a tím vytváření problémů zejména ve vnitřní části města – parkovací plochy, průjezdy, příjezdy na akce,



nedostatečná propagace města ve všech variantách a všemi potencionálními účastníky - chybí koordinace,



nedořešená situace po likvidaci akciové společnosti Městské kulturní domy,



nedostatečná úroveň kvality sluţeb v kultuře,



zánik o.p.s. Bazilika, vyuţití plně vybavených prostor pouze pro komerční účely,



nedostatečné vyuţití prostor DK Slavie,



nedostatečná úroveň sluţeb a zařízení v cestovním ruchu,



přetíţení centra města individuální automobilovou dopravou a nedostatečné moţnosti parkování ve městě,



personální - odborné vybavení mnoha manaţerských míst v kultuře a umění v profesionálních organizacích,



nedostatek příleţitostí pro další kvalifikované vzdělávání v oblasti kultury



velmi slabá a neprofesionální kritika (téměř ţádná), nejsou výrazné a vzdělané osobnosti v regionálních médiích,



politika a byrokracie brzdí plynulý rozvoj kultury ve městě,



Materiálně technické zázemí je zastaralé a neodpovídá potřebám rozvoje jednotlivých organizací,



chybí jasně definovaná kulturní politika města.

Příleţitosti: 

dořešení parkování pro centrum města, u významných kulturních objektů, 65



dořešení materiálně technického zázemí Jihočeského divadla a podpora moderních technologií a inovací,



naplňování koncepcí a programů rozvoje kultury města a aktivní vyuţívání rozpočtových výhledů,



naplňování koncepcí státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014,



podpora rozvoje partnerství soukromého, neziskového a veřejného sektoru směrem ke kultuře a její podpoře,



získávat absolventy vysokých škol a kvalifikované pracovní sily vhodnou motivací do této oblasti,



vyuţití potenciálu odborníků při řešení problematiky rozvoje kultury a umění,



vyuţití zdrojů ze strukturálních fondů EU,



zpracování a realizace koncepce kultury a cestovního ruchu města,



úsilí o vícezdrojové financování Jihočeského divadla ze zdrojů města, kraje, soukromého sektoru, EU a dalších ,



vyuţití památkových objektů pro kulturní účely,



festival „“Město v pohybu“,



kulturní konference a projekty pořádané “Kulturním mostem“,



výstavba kongresového centra “Rejnok“.

Hrozby: 

nárůst automobilové dopravy,



neřešení materiálně technické základny řízených organizací,



neřešení rozvoje Jihočeského divadla v důsledku nedostatku financí z veřejných rozpočtů,



pasivita občanů při účasti na správě města,



dlouhodobá nestabilita legislativního prostředí v republice,



růst podílu sociálně problémových skupin a jejich nedostatečná integrace do společnosti,



zapojení občanů ţivota ve městě a zvláště pak do kulturních aktivit se jeví jako problémové,



nedostatečná informovanost občanů, pasivita,

66



nízká účast škol na programové výchově a rozvoji kulturních aktivit dětí a mládeţe,



sníţení zájmu o kniţní kulturu,



na okrajových částech města a příměstských oblastí nejsou (aţ na některé výjimky) zřejmé aktivity kultury, jsou centralizovány,



vznik havarijních stavů sítí technické infrastruktury,



zhoršování bezpečnostní situace ve městě,



ztráta konkurenceschopnosti firem a sníţená podpora sponzorských aktivit ve městě,



nedostatečný rozvoj dopravní infrastruktury – obtíţnost dopravy občanů na kulturní a umělecké akce zejména ve večerních a nočních hodinách (zrušení nočních linek),



sniţování výnosů z cestovního ruchu, nedostatečná kulturní nabídka,



problémy financování kongresového centra “Rejnok“,



korupce, klientelismus.

4.1 Shrnutí Statutární město České Budějovice by mělo být kulturním centrem Jihočeského kraje. Tomu neodpovídají výsledky statistik cestovního ruchu, kde České Budějovice zaostávají za ostatními městy16. Zřejmá je konkurence Českého Krumlova, i tak by ale měl být vyvíjen větší tlak na zkvalitnění a zpestření kulturní nabídky. České Budějovice disponují s poměrně rozsáhlou kulturní infrastrukturou. Město dokáţe nabídnout kaţdému kulturní vyţití, ať uţ se jedná o divadlo, hudbu, literaturu, výtvarné umění či vzdělání. Jedná se ale pouze o uspokojení potřeb nejširšího publika, často chybí akce a programy, které mají intelektuální a nadnárodní přesah. Jednotlivé instituce jsou svázány omezeným finančním rozpočtem. Organizace by se však neměly spoléhat pouze na zkostnatělý systém přerozdělování státních dotací a být závislé pouze na svých zřizovatelích. Měla by zde být vyvíjena snaha o provázání jednotlivých sektorů. Rozvoj partnerství soukromého, ziskového a neziskového sektoru by měl být dalším cílem jednotlivých institucí. Vyuţití nově získaných zdrojů by přispělo k nastolení zdravého konkurenčního prostředí, které je 16

ČSÚ, Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010: Cestovní ruch [online] 2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupné z

67

základ pro další rozvoj celkové kulturní infrastruktury. Nejvíce se tento problém týká Jihočeského divadla, které je pro město největší finanční zátěţí. Přitom produkuje představení nevalných kvalit. Není pochyb o tom, ţe město má velký kulturní potenciál. Aby ale byl tento potenciál plně rozvinut a vyuţit, je nutné, aby se i orgány městské samosprávy stále více kulturou zabývaly. V této oblasti musí město vytvořit příznivější prostředí pro své obyvatele i návštěvníky. Toto tvrzení koresponduje s hypotézou, která je uvedena v úvodu bakalářské práce a zároveň ji potvrzuje. K plnému vyuţití kulturního potenciálu město potřebuje mít jasně stanovenou strategii pro rozvoj kultury. Při tvorbě takového dokumentu by měl být brán zřetel jak na reálnou situaci v kultuře ve městě, tak i na jiţ zpracované dokumenty národního charakteru, tj. Státní kulturní politika ČR 2009 – 2014 a Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013. Dokument by měl obsahovat jasně definované a konkrétní cíle. Důleţitá je jejich aktuálnost a detailní rozbor. Následně by měly být stanovené nástroje k realizaci těchto cílů a jednotlivé kompetence a zdroje.

68

Závěr Kultura ve městě je předmětem veřejného zájmu a měla by být jednou z priorit Českých Budějovic. Pokud bude mít město dobře zpracovanou strategii pro její rozvoj, otevřou se v kulturním sektoru nové moţnosti a příleţitosti, budou vytvořeny další zdroje a kultura ve městě se bude moci dále rozvíjet.

69

Seznam pouţité literatury a pramenů Alšova jihočeská galerie. Výroční zpráva Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou za rok 2009, 2010. Jihočeská komorní filharmonie. Výroční zpráva JKF za rok 2010, 2011. Jihočeské muzeum. Výroční zprávy Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, 2007 – 2009. Jihočeský kraj. Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, kapitola č. 4 Strategie programu rozvoje Jihočeského kraje, 2007. Jihočeský kraj. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013, 2009. Jihočeský kraj. Zřizovací listina Alšovy jihočeské galerie, 2001. Jihočeský kraj. Zřizovací listina Jihočeského muzea, 2001. KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 592 s. ISBN 80-238-3392-8. KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, 1. díl: Vnitřní město. 1.vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2006. 77 s. Zmizelé Čechy. ISBN 80-7185-752-1, 80-7185-754-8 (soubor). KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice, 2. díl: Předměstí. 1.vyd. Praha; Litomyšl: Paseka, 2006. 76 s. Zmizelé Čechy. ISBN 80-7185-753-X , 80-7185-754-8 (soubor). KOVÁŘ, Daniel. Budějovice před sto lety: Jihočeská metropole v roce 1900 aneb rok 1900 v jihočeské metropoli. 1.vyd. České Budějovice: Jelmo, 2000. 60 s. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích.

70

MINISTERSTVO KULTURY ČR. Státní kulturní politika 2009 – 2014. Praha: 2009. 105 s. ISBN: 978-80-86310-83-1. PATOČKA, J., HEŘMANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v České republice. Praha: ASPI, 2008. 200 s. ISBN 978-80-7357-347-8. PAVEL, Jakub. České Budějovice. Eva Šamánková. 2, přeprac. vyd. Praha: Odeon, 1979. 234 s. 32. svazek edice Památky. PECHA, Miloslav. České Budějovice v době nacistické okupace a osvobození 1939 – 1945. Václav Vondra. 1. vyd. České Budějovice: Miloslav Pecha, 2004. 278 s. ISBN 80-239-3727-8. Statutární město České Budějovice. Zřizovací listina Jihočeského divadla, 2001 ŠÍP, Jiří. Vývoj cestovního ruchu v Česku po roce 1989. Geografické rozhledy, roč. 8, č.2/98-99, Praha, 1998. ŠVAŘÍČEK, Roman. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Klára Šeďová a kol. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 384 s. ISBN 978-80-7367-313-0. Vláda České republiky. Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 – 2015, 2011.

Seznam pouţitých internetových odkazů Alšova jihočeská galerie [online] [cit. 2011-04-19]. Dostupné z: .

Bazilika o.p.s. [online] [cit. 2011-04-29]. Dostupné z: .

71

ČSÚ, Bilance obyvatelstva ve městech v roce 2010 [online] 2011 [cit. 2011-04-22]. Dostupné z: . ČSÚ, Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010: Cestovní ruch [online] 2011 [cit. 2011-07-20]. Dostupné z: . Historie Českých Budějovic [online] 2007 [cit. 2011-04-19]. Dostupné z: . Jihočeská knihovna [online] c1997 – 2011 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z: . Jihočeská komorní filharmonie [online] 2010 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z: . Jihočeské divadlo [online] c2002 – 2009 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z: . Jihočeské muzeum [online] c2006 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z: . Magistrát města České Budějovice, odbor kultury [online] [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: . Městské kulturní domy [online] [cit. 2011-04-15]. Dostupné z: .

72

Obchodní rejstřík: úplný výpis [online]. c2010-2011, poslední revize 06. 05. 2011 [cit. 2011-06 - 05]. Dostupné z: < http://rejstrik-firem.kurzy.cz/rejstrik-firem/DO60067934-mestske-kulturni-domy-ceske-budejovice-v-likvi/>. Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Kulturní komise [online]. [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: . Oficiální stránky Statutárního města České Budějovice: Odbor kultury [online]. poslední revize 10. 5. 2010 [cit. 2011-05-20]. Dostupné z: . Veřejná databáze ČSÚ, územně analytické podklady v Českých Budějovicích [online] [cit. 2011-04-22]. Dostupné z: . Rozvojové koncepce Jihočeského kraje [online] c2011 [cit. 2011-05-21]. Dostupné z: . Program rozvoje Jihočeského kraje [online] c2011 [cit. 2011-05-21]. Dostupné z: . Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013 [online] 2009 [cit. 2011-05-21]. Dostupné z: .

73

Seznam ilustrací Obrázková příloha č. 1: Náměstí Přemysla Otakara II. V Českých Budějovicích Obrázková příloha č. 2: KD Slavie Obrázková příloha č. 3: Schéma organizační struktury JD Obrázková příloha č. 4: Jihočeské divadlo Obrázková příloha č. 5: Jihočeské muzeum Obrázková příloha č. 6: Schéma organizační struktury JVK Obrázková příloha č. 7: Schéma organizační struktury AJG Obrázková příloha č. 8: Schéma organizační struktury JKF

74

Seznam grafů Graf č. 1: Demografická křivka ČB v letech 1980 - 2010 Graf č. 2: Migrace Graf č. 3: Porovnání narození / úmrtí Graf č. 4: Rozpočet města pro roky 2008 – 2011 (v tis. korun) Graf č. 5: Výše dotací na kulturu v závislosti na rozpočtu města v jednotlivých letech 2008 – 2011 (v procentech) Graf č. 6: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů JD Graf č. 7: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů Jihočeského muzea Graf č. 8: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů Jihočeské knihovny Graf č. 9: Návštěvnost AJG v letech 2006 – 2009 Graf č. 10: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů AJG Graf č. 11: Porovnání vlastních výnosů a ostatních příjmů JKF Graf č. 12: Procenta soběstačnosti jednotlivých institucí

75

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatelstva, počet muţů a ţen Tabulka č. 2: Rozpočet města a výše dotací pro oblast kultury v letech 2008 – 2011 Tabulka č. 3: Ekonomické ukazatele JD pro rok 2009 Tabulka č. 4: Ekonomické ukazatele Jihočeského muzea pro rok 2009 Tabulka č. 5: Ekonomické ukazatele Jihočeské knihovny pro rok 2009 Tabulka č. 6: Ekonomické ukazatele AJG pro rok 2009 Tabulka č. 7: Ekonomické ukazatele Jihočeské komorní filharmonie pro rok 2009

76

Seznam zkratek a značek a.s. – akciová společnost AJG – Alšova jihočeská galerie AJV – Asociace jihočeských výtvarníků c.k. – centrum kultury CPI – Czech Property Investments ČB – České Budějovice ČR – Česká republika ČSR – Československá republika ČSÚ – Český statistický úřad DK – dům kultury ERDF – Evropský fond pro regionální rozvoj EU – Evropská unie GE – General Electric ING - Internationale Nederlanden Group JD – Jihočeské divadlo JETE – Jaderná elektrárna Temelín JKF – Jihočeská komorní filharmonie JND – Jihočeské národní divadlo KD – kulturní dům MHF – Mezinárodní hudební festival MKD – Městské kulturní domy MMCB – magistrát města České Budějovice o.p.s. – obecně prospěšná společnost s.r.o. – společnost s ručením omezeným

77

Seznam příloh Příloha č. 1: Přepis rozhovoru s Ivou Sedlákovou – MMCB – odbor kultury Příloha č. 2: Kulturní politika města Plzně

78

Přílohy Příloha č. 1: Přepis rozhovoru s Ivou Sedlákovou – MMCB – odbor kultury

Je definovaná kulturní politika města České Budějovice? Není definovaná. Existují její zastánci, ale jsou také hlasy proti, protoţe definovat kulturu na nějaké časové rozmezí není jednoduché. Plánovat kulturu do budoucna není podle mne jednoduché. Technické vymoţenosti jdou neuvěřitelným tempem dopředu, řád věcí se mění a my budeme najednou spoutaní předem danými pravidly a kulturní prostor přitom uţ bude vyţadovat něco jiného. Hlavně politici by měli zaujmout určitý postoj ke kulturní politice, co by se mělo udělat a nemělo by to mít dlouhodobý globálnější horizont. Takový postoj bohuţel zatím nezaujali. V Českých Budějovicích existuje něco jako kulturní politika města, jmenuje se to „teze“, ty vznikly před 7 lety, tj. v roce 2004. Do zastupitelstva nešly jako kulturní politika města, ale jako teze. Jsou tam zajímavé věci a zajímavé návrhy. I v současné době jsou celkem aktuální. A pracuje se s nimi nějak? Ne, potom to nikdo nevyţadoval.

Jsou na odboru kultury uloţené a

„zakonzervované“, s tím, ţe se s nimi nijak dál nepracuje. Záleţí na politické vůli. V současné době se jiţ něco připravuje. Vznikají různé zájmové skupiny, které se touto tématikou zabývají, a které vedou dialog s politickým vedením města. Dalším faktem je zastoupení veřejně kulturního činitele ve vedení města, coţ můţe znamenat určitý posun a vyšší zájem o oblast kultury. Myslím, ţe i to můţe napomoci stavu věcí. Pro nás, vykonavatele kulturních záleţitostí, je důleţité, mít v politickém – metodickém vedení oporu, vidět zájem o kulturní dění. Můţe pak vzniknout mnoho zajímavých projektů pro veřejnost. Jak dlouho dopředu plánujete kulturní akce? Na velkých akcích, jako jsou třeba určitá výročí, o kterých víme dopředu, se pracuje i rok dopředu. Kdyţ připravujeme Dny slovenské kultury, tak se na podzim začíná a v únoru se festival koná. Pracuje se na tématu 4-5 měsíců. To jsou třeba takovéto významné festivaly a akce. Kdyţ se jedná pouze o krátkodobou akci, například 79

jednodenní aţ dvoudenní, stačí nám na přípravy 2 měsíce, abychom stihli propagaci atd. Jak funguje komunikace mezi kulturními organizacemi a odborem kultury v ČB? Existují zde nějaké bariéry? Bariéry zde nejsou, my jim můţeme poskytnout „křídla“ co se týká propagace, organizace se mohou prezentovat. Jedná se o reciproční záleţitost. Kultura jde také nerozlučně ruku v ruce s cestovním ruchem. Je tu vzájemná potřeba. Cestovní ruch potřebuje obsahové plnění od „kultury“, kterou se zabýváme, a my potřebujeme cestovní ruch, aby „kulturu“ šířil. V jaké fázi je výstavba Rejnoka v Českých Budějovicích? Začne se vůbec stavět? O této záleţitosti nemáme v podstatě ţádné oficiální informace. Zabývá se tím kancelář Emy Destinnové. Můj osobní názor je, ţe Rejnok nebude. Jedna věc je, ţe na to nejsou peníze, přestoţe zastánci projektu tvrdí, ţe finanční prostředky budou. Další problém, který by vznikl, je financování provozu. Myslím si, ţe Rejnok budoucnost v Českých Budějovicích nemá. Bylo by to hezké, ale bohuţel. Bazilika o.p.s. momentálně zaniká. Bude město nějak reagovat? Má město vůbec možnost nějak zasáhnout? Nemá, Bazilika je ryze soukromý subjekt, je to o.p.s., město ji podporovalo z dotačního programu města a při jejím vzniku. Myslíte si vy osobně, že po změně majitele na CPI bude Bazilika i nadále fungujícím kulturním centrem? No je to půl na půl. CPI k tomu přistupuje obchodně. Kulturní průmysl má obrovské multiplikační efekty. To znamená, kdyţ půjde ţena na ples, půjde na kulturu, tak půjde ke kadeřníkovi, nakoupí si oblečení, půjde na večeři atd. Takţe utratí mnoţství peněz díky tomu, ţe se jedná o kulturu. Existují jiţ výzkumy, které ukazují, ţe kultura dokáţe v různých odvětvích vygenerovat velké mnoţství finančních prostředků. Takţe se právem říká, ţe kultura je průmyslem. Bazilika měla určitou svojí strategii. Měla svůj program, který odpovídal duchu toho, kdo dělal produkci a tím byla zvolena i cílová skupina potencionálních návštěvníků. Bazilika ale není ve

80

městě jediná, kdo vytváří kulturu. Mediálně to vypadá, jako kdyţ „padla“ celá kultura, ale to není pravda. Ve městě působí mnoho agentur a kulturních společností, které se profesionálně i neprofesionálně kulturním oborem zabývají. Myslíte si, že má CPI dostatečné know how a předpoklady k tomu, aby mohli dál úspěšně provozovat kulturu? Nemá. A hlavně není důvod, protoţe to není hlavní ani zásadní činnost společnosti. Bazilika ještě do konce června odvede některé z jiţ nasmlouvaných programů, na kterých se s CPI domluvila. Zaslechl jsem, že je k tomu skeptický... (majitel CPI) Přesně tak, myslím si, ţe v Bazilice budou probíhat pouze kongresové a konferenční činnosti, ţe kulturní aktivity časem utichnou. To, aby mohl být uskutečňován program, je nutný zaměstnanec v produkci. Pochybuji, ţe CPI bude zaměstnávat někoho, kdo by toto plnil. Já si myslím, ţe jiţ budoucnost naznačili… A není to škoda? Lidé už si zvykli na Baziliku, jako kulturní epicentrum v Českých Budějovicích…? No určitě, je to škoda, všechno co zbytečně zanikne je špatně. Ale zase si myslím, ţe kdyţ něco zanikne, tak něco nového vznikne. Teď mluvím o DK Slavie. Probíhají přípravy, mluví se o tom. Město se účastní architektonické soutěţe o návrh na projekt KD Slavie. Dům kultuře slouţil a myslím si, ţe slouţit bude i nadále. Politická jednání tomu nasvědčují. Myslím si, ţe by to mohla být záruka. Vznikne tak otevřený prostor pro ţivou kulturu. Takže je možné říci, že DK Slavie nahradí Baziliku o.p.s.? Ne, ţe by program DK Slavie byl identický s Bazilikou, ale ten prostor tam bude. Vzít a přesadit Baziliku do staronového prostoru je nesmysl. To ani nejde, to není Bazilika. Je tu ale tolik subjektů, které se kulturou zabývají, ţe projekt (z jejich návrhů), který se v DK Slavie nastaví, bude muset splňovat vše tak, aby lidi do tohoto prostoru našli cestu a bylo jim tam dobře.

81

Existuje nějaký zásadní problém, který vy v poslední době z hlediska kultury řešíte? Byrokracie. Neustále jsme pod vlivem politického systému. To je velký problém. To znamená, ţe jednou za 4 roky Vaši práci přeruší komunální volby. Něco nastavíte a najednou začínáte znova od začátku, s novými lidmi, kteří to chtějí tak, ti to chtějí zase jinak, takţe se nedá koncepčně pracovat. Je to velká škoda. Politický systém je brzda. Brzda v tom, aby lidé mohli mít kulturu kolem sebe, aby měli poznání, něco vytvářeli, spolupodíleli se... Dochází rovněţ ke zneuţívání mocenského postavení. Mohla byste zhodnotit celkové fungování kulturního dění zde v Českých Budějovicích? Těţko se k tomu můţu vyjádřit, protoţe sami kulturu vytváříme. Kultury je ve městě mnoho a my máme k dispozici alespoň všechny zásadní informace, ale ne veškeré. Takţe já jako občan města České Budějovice mám přehled. Někteří lidé si informace nevyhledávají, a pak snadno říkají, ţe se tu nic neděje. Kultura se tu děje a děje se tu hodně. Uţ jenom kolik je tu organizací a agentur a co se všechno dělá pro veřejnost. My, jako odbor kultury, nakládáme s penězi daňových poplatníků. Proto všechny akce děláme zdarma, vstupné nevybíráme. To agentura třeba nemůţe, protoţe agentura má podnikatelský záměr a musí si na sebe vydělat. Rovněţ zadáváme sluţby dalším kulturním subjektům a spolupracujeme s nimi. Myslím, ţe je z čeho vybírat. Výborný zásobník akcí je třeba kulturní portál na internetu, který ještě dozná změn k lepšímu. Mladí lidé mají plno zájmů, vše si řídí z domova od počítače, někteří starší spoluobčané ale s počítačem pracovat neumí. A zde nám vznikají velké disproporce. To znamená, ţe se stále tiskne propagace a přitom se věnujeme propagačním moţnostem technického světa. Nechceme, aby vznikala informační diskriminace, takţe se snaţíme informačně nasytit obyvatele všech věkových kategorií. Takže hlavní problém je komunikace s širokou veřejností a její informovanost? Ano, například někteří senioři si v dnešním přetechnizovaném světě neumí zjistit, zajistit ani zarezervovat vstupenky na kulturní akci přes internet. Pomoc v této problematice můţe poskytnout forma celoţivotního vzdělávání, například U3V Univerzita třetího věku.

82

Co se týká informovanosti obyvatel, děláte nějaké průzkumy, o jakou kulturu by měli lidé zájem? Nebo jak se chovají, když si chtějí zjistit kulturní program? Ano, kulturní aktivita se dala částečně vysledovat ze zadaného průzkumu odboru informačních technologií, který se zabýval analýzou návštěvnosti webu města České Budějovice. Výsledky dílčího výzkumu nebyly vůbec nudné, ale naopak zajímavé. V současné době se připravuje nové mapování současného stavu, které bude zaměřené pouze na oblast kultury. Výsledky by se měly zohlednit v připravované kulturní koncepci města.

83

Příloha č. 2: Kulturní politika města Plzně Kulturní politika města Plzně Zastupitelstvo města Plzně dne 8. listopadu 2001 schválilo usnesením č. 585 základní dokument kulturní politiky města Plzně PREAMBULE Město Plzeň vycházejíc z Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod a Zákona o obcích č. 128/2000 Sb. s vědomím, ţe kultura je významnou oblastí pro město Plzeň a jeho občany, přináší obohacení ţivota města, zvyšuje jeho přitaţlivost, propagaci a cestovní ruch, přispívá k vnitřní stabilitě člověka a celého městského společenství, přispívá k sebeidentifikaci člověka jako svobodné individuality i k identifikaci s městem a jeho historií, k rozvoji jeho intelektuální, emocionální a morální úrovně, a tím plní vedle oblasti školství celoţivotní výchovně vzdělávací funkci, vytváří prostor pro kontakty s vnějším světem, komunikaci a setkávání, pomáhá k začlenění handicapovaných občanů do společnosti, pomáhá pochopit a poznat ostatní lidi, národy, společenství a jejich historii, a tím je téţ účinnou prevencí proti kriminalitě, rasismu a xenofobii, je dále významným ekonomickým faktorem v mnohém zásadně spolurozhodujícím o kvalitě budoucnosti ţivota města a její rozvoj, je nedílnou součástí rozvoje města Plzně přičemž pod pojmem kultura se pro účely tohoto dokumentu rozumí všechny formy tvořivé, vzdělávací a poznávací činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované činnosti kladou za cíl harmonický, duševní, psychický, intelektuální, sociální i tělesný rozvoj člověka, směřující k zachování jeho historického vědomí a identity, k uchování a rozvoji historického dědictví ve sféře duchovní a materiální a k rozvoji tvůrčího potenciálu jedince i společnosti ve všech oblastech lidského konání pokládá kulturu za oblast hodnou veřejného zájmu článek I Město Plzeň 1. zabezpečuje rozvoj kultury 2. zajišťuje výstavbu, rekonstrukci, udrţování a provozování svých kulturních zařízení a poskytuje je pro kulturní činnosti a aktivity občanů jako veřejnou sluţbu občanům 84

3. zabezpečuje finanční podporu kultury ze svého rozpočtu 4. přijímá pojem kulturní politika jako: a) cílevědomé působení na podmínky ţivota ve městě a tím i na kulturu b) konkrétní realizace lidských práv s těmito podmínkami  ochrana svobody tvorby  právo na účast na kulturním ţivotě  právo na ochranu duševního vlastnictví c) městský úkol článek II Město Plzeň stanovuje tyto dlouhodobé cíle kulturní politiky pod názvem: „Plzeň pro 21. století“ 1) Plzeň jako město občanů uspokojených kulturní nabídkou a příleţitostí ke své vlastní tvorbě a jejímu uplatnění, i moţností ke svému vzdělávání 1.1) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní aktivity občanů města Plzně, iniciovat jejich vznik, podporovat jejich realizaci a prezentaci 1.2) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní nabídku občanům města Plzně 1.3) Podporovat a vytvářet podmínky pro uměleckou tvorbu občanů města Plzně a její prezentaci a chránit svobodu umělecké tvorby 1.4) Zajišťovat informační a vzdělávací potřeby občanů města Plzně a garantovat svobodný přístup občanů k informacím 2) Plzeň jako společnost občanů vědomých si své kontinuity s předešlými generacemi, vědomých si historie, tradic a své příslušnosti k městu 2.1) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní aktivity vycházející a věnující se historii a tradicím města Plzně, včetně vzdělávání a výchovy v této oblasti 2.2) Připomínat významné osobnosti města a jejich dílo i významné události z historie města 2.3) Podporovat lidová řemesla a místní obyčeje 2.4) Pečovat o kulturní dědictví 3) Plzeň jako město soustavně pečující o mladou generaci 3.1) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní aktivity dětí a mládeţe 3.2) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní, vzdělávací a výchovné aktivity zaměřené na děti a mládeţ 4) Plzeň jako město soustavně pečující o menšinové skupiny obyvatel 4.1) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní aktivity národnostních nebo jazykových menšin, zdravotně a mentálně postiţených i seniorů, a podporovat kulturní, vzdělávací a výchovné aktivity v oblasti jejich integrace 5) Plzeň jako město přitaţlivé pro obývání, návštěvu a investování 5.1) Podporovat kulturní aktivity v rámci rehabilitace historické zástavby a humanizace sídlišť, v jednotlivých obvodech města i v okrajových čtvrtích 5.2) Podporovat a vytvářet podmínky pro spolkový ţivot 5.3) Podporovat a vytvářet podmínky pro kulturní aktivity vedoucí k naplňování volného času občanů města Plzně 5.4) Podporovat kulturní aktivity zvyšující atraktivitu a přitaţlivost města Plzně jako cíle turistického ruchu a investičních záměrů s přihlédnutím k poloze města na trase mezi Prahou a západní Evropou 85

6) Plzeň jako přirozený duchovní střed Plzeňského kraje a jako významné kulturní město v rámci České republiky 6.1) Zvýraznit a prezentovat kulturními aktivitami atraktivitu města a Plzeňského kraje s důrazem na jejich propojení 6.2) Podporovat kulturní aktivity vycházející ze spolupráce obcí a míst v rámci Plzeňského kraje 6.3) Soustavně spolupracovat s orgány Plzeňského kraje v oblasti kultury, s ostatními městy a kraji v České republice a s Ministerstvem kultury České republiky, s ostatními orgány státní správy a samosprávy a s tzv.neziskovým sektorem 6.4) Vytvářet vztahy trvalé spolupráce s církvemi 7) Plzeň jako město otevřené komunikaci 7.1) Vytvářet povědomí o Plzni jako městu otevřenému duchovním a myšlenkovým směrům 7.2) Pěstovat a rozvíjet vnější vztahy v oblasti kultury v rámci České republiky a zahraničí, především pak s partnerskými městy a podporovat aktivity zejména orientované na připravovaný vstup České republiky do Evropské unie. článek III Město Plzeň stanovuje tyto zásady provádění kulturní politiky:  Kulturní sluţby by měly adekvátně pokrývat poptávku a musí být dostupné všemu obyvatelstvu  V podpoře provádění kulturních sluţeb a činností musí být vţdy obsaţen prvek veřejného zájmu  Dosáhnout toho, aby veřejnost dostala nejlepší moţnou hodnotu za peníze, které na sluţbu vynakládá  V rámci dotační politiky udrţet přímé platby občanů za kulturní sluţby na únosné úrovni; uplatňovat systém slev pro vybrané sluţby a skupiny obyvatelstva  V návaznosti na dlouhodobé cíle kulturní politiky stanovit konkrétní krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé (nejdéle však na 4 roky) programy, rozvíjející a realizující stanovené dlouhodobé cíle nebo aktuálně reagující na dobovou a místní problematiku  Na základě analýzy výsledků prověřovat oprávněnost jednotlivých programů, poptávku ze strany veřejnosti a stanovovat priority na kaţdý rok, nejdéle však na čtyřleté období, s konkrétním dopadem do rozpočtu  Realizovat koordinovaný informační systém pro komunikaci s veřejností včetně spolupráce se sdělovacími prostředky a pravidelných průzkumů veřejného mínění  Posuzovat podporu kultury z veřejných zdrojů podle činností, ne podle organizací nebo institucí  Instituce a organizace s přímou návazností na město zachovat jen u činností probíhajících kontinuálně, kaţdodenně, nezastupitelně a jen tam, kde není účelné organizačně a ekonomicky tuto činnost zajišťovat jinak  U institucí a organizací, které o prostředky de facto nesoutěţí, odstranit činnosti, které se překrývají a jsou zároveň financovány veřejnými zdroji

86



U institucí a organizací, které budou zachovány, přijmout a financovat rozvojové programy, stanovit poslání a dlouhodobý cíl organizace  U těchto institucí a organizací napomáhat vzniku vícezdrojového (kooperativního) financování, tj. sdruţování prostředků z veřejných zdrojů na všech úrovních (stát, kraj, město, ale i veřejné fondy a nadace) i z privátních zdrojů (sponzoři, mecenáši i ve formě stálého partnerství)  U institucí a organizací přímo napojených na město jmenovat jejich ředitele na čtyřleté období  Tam, kde je to účelné, napomáhat vzniku konkurenčního prostředí  Tam, kde je to účelné, delegovat provádění kulturních sluţeb na externí organizace  Sluţby a činnosti neprobíhající kontinuálně, kaţdodenně a nezastupitelně, podporovat formou výběrových řízení a grantového systému  V systému financování kultury pracovat s výrazným předstihem oproti současnému stavu a stanovit kritéria jak pro vstup do systému, tak pro vyhodnocení (tzv. standardy)  V maximální míře navazovat smluvní vztahy, ve smlouvách stanovit normy a standardy na provádění kulturních sluţeb, definovat účel poskytnutých prostředků, monitorovat jejich plnění, stanovit kontrolní mechanismy a vyhodnocení kulturní sluţby nebo činnosti. U všech činností podporovaných z veřejných zdrojů dosáhnout pravidelné reflexe výsledků formou výročních zpráv nebo zprávou o vyhodnocení projektu  Kulturní sluţby, činnosti, projekty, výsledky programů, vyuţití a účelnost poskytnutých prostředků posuzovat radami nebo komisemi nezávislých odborníků (poradní sbory)  Podporovat kritickou reflexi umělecké tvorby  Oceňovat nejlepší výsledky umělecké tvorby, interpretace a prezentace  Pečovat o zvyšování kvalifikace pracovníků v kultuře  Vytvořit průhledný a fungující systém  Více prostředků na programy pro volný čas, děti, mládeţ, menšiny  Do systému více zapojovat spoluodpovědnost především místních (obvodních) samospráv (pomáhat posílení úlohy obvodních úřadů v oblasti kultury), ale i Plzeňského kraje a státu  Prosazovat zásadu, ţe s územním dopadem instituce (kulturní sluţby) by přímo úměrně měl růst podíl zdrojů z vyšších úrovní veřejné správy  V systému uplatňovat zásadu: méně organizovanosti - více dobrovolnosti  článek IV Město Plzeň vymezuje svou působnost v oblasti kultury a stanovuje veřejný zájem v těchto oblastech: 1) Veřejné knihovny Zajistit a rozvíjet knihovní, informační a vzdělávací sluţby pro všechny občany města Plzně s regionálním dosahem. Veřejné knihovny jsou kulturním, informačním a vzdělávacím centrem, dostupným všem vrstvám občanů – tím plní své poslání významného nástroje k uskutečnění práva občanů na rovný a svobodný přístup k informacím, na jejich svobodnou výměnu, na získávání vědomostí a jejich svobodné utváření. Zvláštní důraz je kladen na programy a sluţby pro děti, mládeţ, zdravotně a jinak handicapované občany a národnostní menšiny. Rozvíjet prostorové podmínky pro činnost knihoven a pro umístění jejich fondů a zajistit jejich všeobecnou 87

dostupnost. Dále dosáhnout ve spolupráci s Plzeňským krajem a státem postupně vzájemné propojení všech knihoven na území města Plzně (včetně propojení do globálních informačních struktur) pomocí kompatibilní počítačové sítě tak, aby občan v kterékoliv knihovně dostal veškeré potřebné informace, včetně o činnosti městské správy. 2) Divadlo (profesionální část) Zajistit a rozvíjet divadelní sluţby v městských profesionálních divadlech pro všechny občany města s regionálním i celostátním dosahem. Divadelní sluţby jsou realizovány nabídkou repertoáru v oblasti tvorby českých a zahraničních autorů a z děl klasických a současných tak, aby uspokojil všechny věkové kategorie a rozmanitou poptávku se zvláštním důrazem na vzdělávací, ale i zábavnou funkci a poskytování příleţitostí současným skladatelům, interpretům i spisovatelům, na rozvíjení menšinových ţánrů, dále aktivit zaměřených na specifické skupiny obyvatelstva (podporovat specifickou oblast divadla pro děti a mládeţ – loutkové divadlo, jeţ vychází z tradic města Plzně) a aktivity přesahující výhradně divadelní zaměření i na prezentaci plzeňských divadel v rámci České republiky i zahraničí. Prohlubovat systematickou spolupráci s neprofesionální divadelní scénou. Ve spolupráci s Plzeňským krajem i státem v rámci kooperativního financování přijmout pro městská profesionální divadla rozvojový program. Dále systematicky seznamovat plzeňskou veřejnost se současnou divadelní tvorbou formou prezentace českých a zahraničních divadelních souborů jako doplnění repertoáru divadel nebo prostřednictvím festivalů a přehlídek. (neprofesionální část) Podporovat a rozvíjet neprofesionální divadelní umělecké aktivity, vytvářet podmínky pro jejich prezentaci v rámci Plzně, Plzeňského kraje, České republiky i zahraničí. Vytvářet podmínky pro uţší spolupráci s profesionálními divadly. 3) Hudba (tanec) Podporovat a vytvářet podmínky pro rozvíjení hudebního ţivota v Plzni. Zprostředkovávat hudební aktivity všech ţánrů občanům města, zejména se zaměřením na oblast váţné hudby (symfonické a komorní koncerty především prostřednictvím profesionálních hudebních těles ve spolupráci s Plzeňským krajem v případech jejich regionálního významu), dále menšinové nebo alternativní hudební ţánry. Podporovat tradiční a prestiţní akce – festivaly, činnosti pěveckých, hudebních, tanečních a folklorních souborů a prezentovat plzeňskou hudbu v České republice a v zahraničí. Zvláštní pozornost věnovat dětem a mládeţi, spočívající v aktivním i pasivním seznamování se s hudebním uměním. 4) Výtvarné umění Podporovat a vytvářet podmínky pro výtvarné umění, výtvarnou tvorbu občanů města a její prezentaci. Podporovat systematickou a koncepční prezentaci českého a zahraničního výtvarného umění v Plzni a prezentaci plzeňské výtvarné scény v České republice a v zahraničí. Podporovat dále společné projekty měst a míst v rámci Plzeňského kraje, České republiky a v zahraničí i projekty přesahující výtvarné umění a tradiční, jednorázové a prestiţní výtvarné akce se zvláštním důrazem na zprostředkovávání výtvarného umění nejmladší a mladé generaci a prezentaci jejich tvorby. Rozvíjet tzv.„Artotéku města Plzně“ (nákup obrazů do majetku města) ve spolupráci s profesionálními galeriemi. Vyuţívat veřejných soutěţí pro realizaci a rekonstrukci architektury a jiných uměleckých objektů ve veřejných prostorech. 5) Literatura 88

Podporovat a vytvářet podmínky pro literární tvorbu občanů města a pro seznamování se veřejnosti s českou a zahraniční literaturou se zvláštním důrazem na děti a mládeţ (začínající autoři). Podporovat jednorázové, tradiční, vzdělávací a prestiţní akce související s literaturou. 6) Audiovize (film, foto, nová informační média) Podporovat a vytvářet podmínky pro filmovou a fotografickou tvorbu i tvorbu prostřednictvím nových informačních médií. Systematicky ji prezentovat včetně prezentace české a zahraniční hodnotově náročné tvorby se zvláštním zaměřením na děti a mládeţ. Podporovat jednorázové, tradiční a prestiţní akce – festivaly v této oblasti. 7) Volný čas, osvěta a vzdělávání Podporovat a vytvářet podmínky pro kultivované trávení volného času plzeňských občanů prostřednictvím kulturních, osvětových a vzdělávacích aktivit a systematicky je iniciovat. Podporovat významné kulturně-společenské akce spojené s historií města a jeho výročími, dále aktivity lidového a zábavného charakteru a nejrůznější zájmové a mimoškolní vzdělávací činnosti. Spolupracovat s profesionálními kulturními a školskými a vzdělávacími zařízeními a s celou oblastí školství, s Plzeňským krajem a státem a jejich institucemi, s neziskovým sektorem a církvemi. Podporovat aktivity občanských sdruţení, spolků, svazů, obecně prospěšných společností a spolupracovat s nimi. Postupně vytvářet na celém území města síť volně přístupných center volného času pro širokou veřejnost pro okruh aţ 10 000 obyvatel s dostupností do 15 minut kupř. v prostorách škol. Dále vytvářet areály volného času se širším vybavením pro rekreační a prostorově náročnější kulturněspolečenské aktivity. Věnovat pozornost oţivování historického jádra a jednotlivých městských obvodů města kulturními a společenskými aktivitami, kultivovat nadále prostředí města a zpřístupňovat význačné historické památky formou vycházkových a poznávacích tras. Systematicky budovat kvalitní a účinné informační sluţby o jednotlivých moţnostech, jak trávit volný čas. 8) Prezentace města a vnější vztahy Vytvářet podmínky pro prezentaci města Plzně jako významného kulturního města, systematicky a koncepčně iniciovat a podporovat aktivity prezentující město. Podporovat prezentaci plzeňské kultury ve světě, výměnu kulturních aktivit v rámci Plzeňského kraje, České republiky a zahraničí, zejména pak rozvíjet spolupráci s partnerskými městy. Vytvářet podmínky pro aktivity přispívající k utváření Plzně jako města otevřeného kulturním a duchovním aktivitám celého světa. Věnovat zvýšenou pozornost informačním sluţbám pro návštěvníky města a účinně město propagovat. 9) Kulturní dědictví Systematicky a koncepčně se podílet na utváření trvalého vztahu občanů ke svému městu. Ochraňovat duchovní a materiální historické dědictví města. Pokračovat v revitalizaci historického jádra města a dalších památkových rezervací a více je zapojovat do turistického ruchu. Posilovat vztah k nemovitému památkovému fondu, vyuţívat ohroţené a nevyuţívané památky, chránit památky před jejich nekvalifikovanou obnovou. Spolupracovat s vlastníky památek, s Plzeňským krajem a státními orgány. Podporovat ve spolupráci s Plzeňským krajem pravidelnou a koncepční prezentaci muzejních, galerijních, knihovních, archivních a jiných depozitářů, podporovat publikační činnosti, semináře, konference, přednášky. Podporovat a vytvářet podmínky pro lidová řemesla a místní obyčeje a tradice. Připomínat význačné události a osobnosti Plzně. Zvláštní pozornost při osvojování kulturního dědictví věnovat dětem a mládeţi. 89

Cílové skupiny obyvatelstva: 10) Děti a mládeţ Systematicky a koncepčně umoţňovat přístup mladé generace ke všem oblastem umění; podporovat a vytvářet podmínky pro jejich kulturní a společenské aktivity a iniciovat je, prezentovat jejich tvorbu, podporovat výuku kulturní a estetické výchovy i výchovu k poznání kulturního dědictví města i vlasti a hrdosti na něj. Podporovat mladé talenty. Věnovat pozornost tzv. preventivním programům před zneuţíváním volného času dětí a mládeţe. Podporovat nejrůznější přehlídky, tvůrčí dílny a festivaly. Úzce spolupracovat se školským sektorem a zařízeními pro mimoškolní výchovu, s profesionálními kulturními zařízeními, neziskovým sektorem a církvemi. 11) Handicapované, národnostní a jazykové menšiny Systematicky umoţňovat rovný přístup handicapovaných, národnostních a jazykových menšin k umění; podporovat a vytvářet podmínky pro jejich kulturní a společenské aktivity, pro prezentaci jejich tvorby a pro jejich vzdělávání. Podporovat kulturní aktivity prohlubující národní nebo etnické sebeuvědomování, pomáhající integraci této skupiny občanů do většinové společnosti a dále podporovat aktivity zaměřené proti rasismu a xenofobii a aktivity vedoucí k vzájemnému poznávání

90