Poznávací cesty po Vysočině. Příspěvkové organizace zřizované krajem Vysočina na úseku kultury

Poznávací cesty po Vysočině Příspěvkové organizace zřizované krajem Vysočina na úseku kultury

Poznávací cesty po Vysočině

Strana 2


Obsah 1. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod ..........................................................................4 2. Muzeum Vysočiny Jihlava ........................................................................................ 6 3. Muzeum Vysočiny Třebíč ........................................................................................12 4. Muzeum Vysočiny Pelhřimov ................................................................................. 16 5. Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě .................................................... 18 6. Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě ....................................................................... 20 7. Horácká galerie v Novém Městě na Moravě ......................................................... 22 8. Hrad Kámen ............................................................................................................ 24 9. Horácké divadlo Jihlava ......................................................................................... 26 10. Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě ................................................. 28

Strana 3


Strana 4

Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

Adresa Havlíčkovo náměstí 19 580 01 Havlíčkův Brod Tel.: 569 429 151, fax: 569 429 987 E-mail: [email protected] http://sweb.cz/MuzeumVysocinyHB Ředitelka PhDr. Jana Beránková Tel./fax: 569 429 987 Otevírací doba Duben–září: 09.00–12.00, 13.00–16.00 hodin (kromě pondělí) Říjen–březen, pondělí–pátek: 09.00–12.00, 13.00–16.00 hodin

Z historie muzea Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod bylo založeno 8. června 1874 a patří k nejstarším muzeím v českých zemích. První muzejní sbírka byla umístěna ve školní budově a nesla název Městské muzeum při školách německobrodských. Teprve v roce 1898 zřídilo obecní zastupitelstvo Městské muzeum, které sídlilo v prostorách Staré radnice. V devadesátých letech rozhodla městské rada zřídit v Havlíčkově domě Památník Karla Havlíčka Borovského. V roce 1912 získalo muzeum důstojné prostory pro sbírky v Jenšovském domě č. 56 a roku 1920 Havlíčkův dům. V roce 1960 získává muzeum okresní působnost, několikrát mění název a od roku 2003 je příspěvkovou organizací kraje Vysočina s názvem Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Sbírky Sbírky Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod zahrnují časové období od pravěku po současnost. Nejvíce jsou v nich zastoupeny archeologické nálezy, sklo, keramika, kovy, zbraně, textil, předměty vztahující se k výrobě a obchodu, nábytek, obrazy, plastiky, knihy (včetně mimořádně vzácných tisků) a památky na Karla Havlíčka Borovského a Jaroslava Haška.


Strana 5

Sbírkový fond ve správě muzea je rozdělen na tři samostatné sbírky Sbírka Muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě Sbírka Městského muzea v Ledči nad Sázavou Sbírka památníku Jaroslava Haška Stálé expozice Po stopách Karla Havlíčka v Německém Brodě Autentické památky po velikánovi českých dějin Karlu Havlíčkovi. V přízemí Havlíčkova domu pořádá muzeum výstavy z muzejních sbírek i výstavy výtvarné. Zajišťuje rovněž prohlídky v klášterním kostele svaté Rodiny. Návštěvníci se mohou seznámit s autentickým interiérem bytu, ve kterém Havlíček žil a tvořil, a prohlédnout si osobní památky po něm i jeho nejbližších. Zajímavá je rovněž vnitřní architektura domu, jež dokládá, že dům pochází z vrcholného středověku a byl renesančně přestavěn. Klášterní kostel sv. Rodiny je naproti tomu jedinečnou ukázkou barokní kultury. Štáflova bašta Bašta pochází ze začátku 14. století a je v ní umístěn Památník akademického malíře Otakara Štáfla. Památník Jaroslava Haška v Lipnici nad Sázavou Poslední bydliště světoznámého spisovatele. Expozice přibližuje život a mezinárodní význam Jaroslava Haška. Vystaveny jsou rovněž skromné památky, které se po autorovi zachovaly. Městské muzeum v Ledči nad Sázavou Expozice je ojedinělá způsobem instalace, který je ukázkou způsobu muzejní prezentace ve třicátých letech 20. století. Ve sbírce jsou zastoupeny a vystaveny zbraně, numismatika, archeologické nálezy, hrnčířské výrobky, knihy, cechovní památky a další předměty. Služby poradenská a konzultační činnost v oboru archeologie, historie, památkové péče, etnografie, muzejnictví, sběratelství, konzervátorství a kronikářství muzejní knihovna (k prezenčním výpůjčkám) přednášková činnost publikační činnost pořádání kulturní akcí, koncertů, besed, autogramiád, autorských čtení prodej odborných publikací a propagačních materiálů


Strana 6

Muzeum Vysočiny Jihlava Adresa Masarykovo náměstí 55 586 01 Jihlava Tel.: 567 309 728, 567 309 729, 567 730 587, 567 300 091 (expozice) E-mail: [email protected] http://muzeum.ji.cz Ředitel RNDr. Karel Malý, PhD. Tel./fax: 567 300 828 E-mail: [email protected] Otevírací doba celoroční provoz: úterý–neděle: 09.00–12.00 , 12.30–17.00 hodin Z historie muzea Jihlavské muzeum bylo založeno německým Muzejním spolkem v roce 1892. Na počátku byla jeho činnost zaměřena na dokumentaci a sběr hmotných dokladů z německého jazykového ostrůvku. Po roce 1945 se dostává do české správy, je plně profesionalizováno, v roce 1952 získává statut Krajského vlastivědného ústavu a stává se centrem veškeré muzejní práce v tehdejším Jihlavském kraji. Po roce 1960 se muzeum stává zařízením okresního národního výboru, dostává název Oblastní muzeum Vysočiny (od poloviny 60. let Muzeum Vysočiny) a je centrem okresní muzejní sítě, kterou tvoří mimo jihlavská pracoviště od roku 1963 muzea v Polné a Telči, od roku 1964 hrad Roštejn a od roku 1974 muzeum v Třešti. Od roku 2003 nese název Muzeum Vysočiny Jihlava a je příspěvkovou organizací kraje Vysočina. Sbírky Sbírkový fond Muzea Vysočiny obsahuje přes 300 000 předmětů – hmotných dokladů o vývoji společnosti a přírody v regionu Českomoravské vrchoviny. Jejich počet je neustále rozšiřován vlastní výzkumnou činností (především v přírodovědných oborech a v archeologii) a dary i nákupy. Sbírkové předměty jsou tříděny do jednotlivých tematických sbírek a zpracovávány v I. stupni (evidence) i v II. stupni (katalogizace), v posledních letech převážně počítačově v programu DEMUS.

Poznávací cesty po Vysočině Stálé expozice Dolování stříbra a mincování v Jihlavě Středověká a renesanční Jihlava Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny Příroda Českomoravské vrchoviny Geologie Českomoravské vrchoviny Ochrana přírody a chráněná území na Jihlavsku Služby muzejní knihovna poradenská a konzultační činnost pro odborníky poradenská činnost pro studenty i laickou veřejnost ve vědních oborech zastoupených v muzeu zhotovování fotografií přednášková činnost publikační činnost prodej pohlednic, publikací, přírodnin a drobných upomínkových předmětů pronájem místností v Jihlavě a na hradě Roštejn pro pořádání kulturních a společenských akcí Pobočky muzea Polná – nová expozice v „polenském hradu“ Roštejn – expozice v prostorách bývalého renesančního loveckého zámečku pánů z Hradce Telč – expozice v objektu Státního zámku Telč Třešť – expozice v nově zrekonstruovaných prostorách Schumpeterova domu

Strana 7


Strana 8

Polná pobočka Muzea Vysočiny Jihlava

Adresa Zámek č. 486 588 13 Polná Tel.: 567 212 336

Z historie muzea Polenské muzeum vzniklo v rámci přípravy Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. V současné době je umístěno v areálu zámku (původně hrad ze 13. století), který představuje soubor architektonických objektů rozmanitého slohového pojetí. Expoziční prostory se nacházejí v pravém zámeckém křídle. Součástí muzea je i památkově chráněný barokní dům v Poděbradově ulici č. 77, takzvaná stará polenská škola, dokumentující historii školství od poloviny 18. století do konce 19. století. Dne 24. 6. 2004 byl po šestnácti letech rekonstrukcí otevřen takzvaný polenský hrad, do kterého byly umístněny nové muzejní expozice, a zpřístupněn byl rovněž unikátní Kunštátský sál. Stálé expozice Historické hodiny a vývoj hodinářského řemesla Polenská lékárna U černého orla Stará škola: kompletní interiér třídy z roku 1866 Školní kabinet a byt učitele Expozice v objektu hradu Polenský kupecký krám Polenská řemesla Jak jsme stavěli hrad Lidový štocký nábytek Lapidárium


Strana 9

Roštejn pobočka Muzea Vysočiny Jihlava

Adresa Doupě č. 1 588 56 p. Telč Tel.: 567 243 738

Z historie hradu Původně gotický obranný hrad z první poloviny 14. století s dominantní 53 metrů vysokou sedmibokou věží, dnes situovaný v lesích na okraji přírodní rezervace Roštýnská obora. Ve druhé polovině 16. století byl přebudován Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký zámeček. V roce 1915 po úderu blesku vyhořel, v 60. letech byl postupně rekonstruován a v roce 1969 zpřístupněn veřejnosti. V současné době slouží objekt hradu pro prezentaci sbírkového fondu Muzea Vysočiny Jihlava. V průběhu letní sezony zde probíhá řada kulturních akcí (Hodokvas na Roštejně, Šermířské dny, Jazz na hradě, divadelní představení a další). Stálé expozice Porcelán, cín, keramika Dobový nábytek Etnografie a lidový betlém Z historie kamenictví na Vysočině Z historie loveckých zbraní Živá příroda Jihlavských vrchů Vyhlídka z hradní věže


Strana 10

Telč pobočka Muzea Vysočiny Jihlava Adresa náměstí Zachariáše z Hradce č. 1 588 56 Telč Tel.: 567 243 918 Z historie muzea Telčské muzeum bylo založeno již v roce 1897 a patří k nejstarším svého druhu na jihozápadní Moravě. V současné době je pobočkou Muzea Vysočiny Jihlava. Muzeum se nachází v jihozápadním křídle Státního zámku Telč. Stálá expozice Život a práce lidu Telčska podává stručný nástin vývoje Telče a okolí od raného středověku až do současnosti. Trojrozměrný model města Telče z roku 1895 nabízí návštěvníkům zajímavou možnost srovnání se skutečností konce 20. století. K vidění jsou zde také slavnostní horácké kroje a výšivky. V interiéru selské jizby jsou zastoupeny i ukázky malovaného lidového nábytku a obrázky na skle. Poutavou formou expozice přibližuje zařízené telčské měšťanské domácnosti z konce 19. století. Dominantu telčského muzea tvoří rozměrný a pohyblivý betlém manželů Vostrých, pocházející z poloviny 19. století. Stálé expozice Život a práce lidu Telčska Památky starých řemesel Historie města Telče Etnografické sbírky Měšťanský interiér Lidové bydlení Pohyblivý betlém manželů Vostrých z poloviny 19. století


Strana 11

Třešť pobočka Muzea Vysočiny Jihlava

Adresa Rooseweltova 462 589 01 Třešť Tel.: 567 214 597 Z historie muzea Muzeum v Třešti bylo založeno a otevřeno pro veřejnost zásluhou muzejního spolku v roce 1934. Za dobu své historie sídlilo nejprve na náměstí v domě č. 18, později v prostorách třešťského zámku. Od roku 1972 bylo pro veřejnost uzavřeno a sbírky byly provizorně uloženy v prostorách domů č. 104 a 105. V roce 1995 získalo muzeum od města Třešť nově rekonstruovanou budovu bývalé mateřské školy Marianum na náměstí č. 103, kam přestěhovalo muzejní fond, a v prosinci 1996 bylo po dvaceti čtyřech letech slavnostně otevřeno pro veřejnost. Od roku 2003 muzeum sídlí v nově zrekonstruovaných prostorách takzvaného Schumpeterova domu. Stálé expozice Třešťské betlémy Interiér třešťského zámku Život a dílo J. A. Schumpetera


Strana 12

Muzeum Vysočiny Třebíč Adresa Zámek 1 674 01 Třebíč Tel.: 568 840 518 E-mail: [email protected] http://zamek-trebic.cz Ředitel Ing. Jaroslav Martínek Tel. + fax: 568 840 518 E-mail: [email protected] Otevírací doba mimo pondělí 09–12, 13–16 hodin duben–říjen: do 17 hodin červenec a srpen: denně 8–17 hodin

Z historie muzea Historie muzea souvisí s konáním národopisné výstavy v Praze v roce 1895, pro kterou se také na Třebíčsku uskutečnilo shromažďování sbírkových předmětů, vystavených před odesláním do Prahy v říjnu 1894 veřejnosti. V roce 1898 byl v Třebíči založen Muzejní spolek, jehož činnost se zaměřila nejen na další shromažďování sbírkových materiálů, ale i na jejich zpřístupňování veřejnosti. Pro nedostatek prostor byly prezentovány až po roce 1928, kdy došlo k jejich instalaci v domě bývalé školy v Hasskově ulici. Ve 30. letech byly převzaty i sbírky zdejšího průmyslového muzea, založeného v roce 1903. Po druhé světové válce bylo muzeum přemístěno do bývalého valdštejnského zámku, kde sídlí dodnes.

Sbírky Sbírka Muzea Vysočiny Třebíč byla zapsána do centrální evidence sbírek dle zákona č. 122/2000 Sb. dne 12. dubna 2002. Základ práce v muzeu je zabezpečen systematicky v režimu organizace, konkrétně pak činností kurátorů a správců sbírek, kteří pečují o jednotlivé fondy, a konzervátorů. Správa při obecné péči o sbírky zahrnuje jejich evidenci, inventarizaci i ošetření a dále rozšiřování materiálně-technického zabezpečení. Evidence sbírek zahrnuje zápis nových přírůstků zpracování systematické a převod stávajících evidencí do programu DEMUS.


Strana 13

Stálé expozice Trasa A Lidové umění Podhorácka Třebíčské betlémářství Dýmky a kuřácké potřeby Historie Třebíčska Trasa B Moravské vltavíny Minerály a horniny Třebíčska Chráněná území Třebíčska Výstavní činnost V prostorách zámecké Konírny, Sedlárny, Malé galerie a kaple pořádá Muzeum Vysočiny Třebíč téměř dvě desítky výstav ročně. Muzeum má zpracováno pět souborů formou putovní výstavy: Dýmky, Třebíčské betlémy, Byliny pro zdraví a krásu, Moravské vltavíny a Vítězslav Nezval – známý neznámý.

Služby prezenční výpůjčky odborné a regionální literatury i časopisů vyhledávání a zpracování odborných informací studium knih ze sbírkových fondů studium sbírek v badatelně muzea – dle fondů, včetně archivních a fotoarchivu jarní a podzimní cykly přednášek publikační činnost programy pro školy pronájem Kamenného sálu pro pořádání koncertů, přednášek a vybraných kulturních akcí v letním období v provozu kavárna prodej upomínkových předmětů, publikací a pohlednic Pobočky Moravské Budějovice Jemnice


Strana 14

Moravské Budějovice pobočka Muzea Vysočiny Třebíč Adresa Nám. Míru 1 676 02 Moravské Budějovice Tel.: 568 421 100 Otevírací doba květen–srpen: 9.00–17.00 hodin ostatní měsíce jen pro ohlášené návštěvy Z historie muzea Počátky muzejnictví v Moravských Budějovicích spadají do roku 1893. Expozice Muzea řemesel jsou umístěny ve dvou objektech. V budově zámku, který je dominantou náměstí a byl postaven v letech 1666–1672 , a v Masných krámech, jež byly vystavěny v roce 1839. Kromě expozic je možné navštívit ochoz věže kostela svatého Jiljí, odkud je krásná vyhlídka na město. Muzeum pořádá nepravidelné výstavy a každoroční červnový řemeslnický jarmark. Stálé expozice Archeologie a historie města Zaniklá a mizející řemesla Lidový nábytek Služby prodej regionální literatury, suvenýrů a pohlednic


Strana 15

Jemnice pobočka Muzea Vysočiny Třebíč Adresa Nám. Svobody 75 675 31 Jemnice Tel.: 568 450 767 Otevírací doba červenec, srpen: 8.00–12.00, 13.00–17.00 hodin ostatní měsíce pro ohlášené návštěvy Z historie muzea Původně dům manželů Dusíkových, v jehož zadní části zůstala zachovaná stáj a hospodářské budovy z přelomu l9. a 20. století. Stálé expozice Dějiny města Jemnice Dolování nerostných surovin na jihozápadní Moravě Služby prodej literatury a pohlednic


Strana 16

Muzeum Vysočiny Pelhřimov Adresa Masarykovo náměstí 12 393 01 Pelhřimov Tel.: 565 323 184, 565 323 456 Fax: 565 323 456 E-mail: [email protected] Ředitel Mgr. Ondřej Hájek Tel./fax: 565 323 456 E-mail: [email protected] Otevírací doba Květen–říjen: pondělí zavřeno, úterý–neděle: 9.00–12.00, 13.00–17.00 hodin Listopad –duben: pondělí zavřeno, úterý–pátek: 9.00–12.00, 13.00–16.00 hodin Po předchozí domluvě je možno zajistit prohlídku i mimo uvedenou dobu. Rovněž lze domluvit prohlídku města s výkladem průvodce. Historie Pelhřimovské muzeum bylo založeno Musejním spolkem 11. září 1901 díky iniciativám motivovaným sběratelskou činností pro velké národopisné akce, které se odehrávaly na přelomu století a mezi něž patřily například Hospodářská výstava roku 1883, Národopisná výstava roku 1895 nebo Výstava ženských prací roku 1906. Základem muzejního fondu se stal právě materiál z Národopisné výstavy a sbírka starožitností architekta Rozinka z Nových Dvorů. Do roku 1951, kdy došlo k zániku Muzejního spolku, vedl veškerou muzejní agendu dr. Jan Fried. K 1. lednu 1954 došlo k převzetí muzea do státní správy s oficiálním názvem Okresní vlastivědné muzeum, které bylo řízeno okresním národním výborem. Do roku 1960 podléhalo pelhřimovské muzeum metodickému řízení Krajského muzea v Jihlavě, poté přešlo pod metodické řízení Krajského muzea v Českých Budějovicích a téhož roku se samo stalo metodickým střediskem městských muzeí a kronikářů v okrese Pelhřimov. Jeho název byl změněn na Okresní muzeum: muzeum jej užívalo až do roku 2003. V tomto roce došlo k další změně názvu na Muzeum Vysočiny Pelhřimov. Muzeum se zároveň stalo příspěvkovou organizací kraje Vysočina. Sbírky Sbírkový fond Muzea Vysočiny Pelhřimov je tvořen přibližně 70 000 kusy sbírkových předmětů, které dokládají vývoj společnosti na Pelhřimovsku, zejména v oblasti etnografie a dokladů měšťanského způsobu života, cechů, řemesel a počátků průmyslu. Dále se jedná o archivní materiál, fotografie, skleněné negativy a diapozitivy, hudební nástroje a hudebniny, staré tisky, umělecké sbírky a archeologický materiál. Jejich rozšiřování probíhá v


Strana 17

souladu se zhodnocováním sbírek dary, sběrem a nákupy se souhlasem sbírkotvorné komise. Sbírkové předměty jsou tříděny materiálově a tematicky do sbírek a zpracovávány v I. stupni (evidence) i II. stupni (katalogizace) v odpovídajícím počítačovém programu. Stálé expozice Muzea Vysočiny Pelhřimov Zámek pánů z Říčan č. p. 12 umělecké sbírky – expozice Josefa a Zdeňka Šejnostových, lidové umění, porcelán, sklo, nábytek, hodiny, freskový sál Městská šatlava č. p. 11 expozice vězeňství – mučírna, cela, vězeňská kaple Šrejnarovský dům č. p. 10 etnografická expozice – lidové kroje, venkovská a měšťanská kultura, cechovní památky, zbraně, cín, plastiky, počátky průmyslu sklepení – krátkodobé výstavy Výstavní činnost je zaměřená zejména na výstavy z muzejních sbírek a vzdělávací interaktivní akce umělecké výstavy významných umělců – obrazy, grafika, keramika, tapiserie, sklo, plastiky, fotografie aj. Služby muzejní knihovna muzejní archiv badatelna informace poradenská a konzultační činnost pro tvorbu a správu sbírek ve smyslu zákona č.122/2000 Sb. poradenská a konzultační činnost pro obecní kronikáře poradenská a konzultační činnost pro studenty i laickou veřejnost, vypracovávání posudků a rešerší přednášková činnost publikační a ediční činnost průvodcovská činnost prodej pohlednic, publikací a drobných upomínkových předmětů, audio a video nosičů


Strana 18

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

Adresa Havlíčkovo nám. 18 580 01 Havlíčkův Brod Tel./fax: 569 427 035 E-mail: [email protected] www.galeriehb.cz Ředitelka Hana Nováková Tel.: 569 427 035 E-mail: [email protected] Otevírací doba celoroční provoz, úterý–neděle: 9.00–12.00, 13.00–17.00 Z historie galerie Galerie vznikla v roce 1965 jako samostatné oddělení při Okresním muzeu v Havlíčkově Brodě. V té době převzala a spravovala sbírku umění z takzvané městské galerie, vyčleněné z muzea roku 1946, která zahrnovala obrazy a sochy regionálních autorů nebo děl, jež byla spojena s regionem. Od poloviny roku 1965 jí byla přiznána specializace na českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku vzniklou po roce 1918. Původní sbírka byla převedena zpět do muzea a galerie začala budovat nové sbírkové fondy. Specializace byla vybrána s ohledem na tradici výstavní činnosti při Východočeském nakladatelství a navazovala na výtvarné soutěže pořádané každoročně u příležitosti celostátních festivalů humoru a satiry Haškova Lipnice. Je jedinou sbírkotvornou institucí v České republice zaměřenou na knižní ilustraci. Během své existence zaznamenala několik statutárních změn: v letech 1967–1974 a 1984–1991 byla galerie začleněna do Okresního vlastivědného střediska, které sdružovalo kromě muzea i ochranu památek a přírody; v letech 1974–1984 fungovala pod názvem Okresní muzeum a galerie. Právní subjektivitu získala galerie 1. 1. 1992, kdy se jejím zřizovatelem stalo Ministerstvo kultury ČR. Od 1. 7. 2001 je Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě příspěvkovou organizací kraje Vysočina. Galerie nyní sídlí v historickém objektu, který je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o rekonstruovaný měšťanský dům na Havlíčkově náměstí z počátku 14. století. V domě se dochovala řada zajímavých gotických, renesančních i klasicistních architektonických prvků, jež jsou součástí prohlídky. Dále se při rekonstrukci podařilo shromáždit kvalitní, pozoruhodný a bohatý archeologický materiál (deponovaný v Muzeu Vysočiny Havlíčkův Brod), který svědčí o významném postavení majitelů tohoto domu ve středověku.


Strana 19

Sbírky Dnes obsahují sbírkové fondy galerie více než 7 000 uměleckých děl. Jde o reprezentativní výběr toho nejlepšího, co ve dvacátém století v oblasti grafiky a ilustrace v Čechách vzniklo. Jsou tu zastoupeni například Jan Bauch, Cyril Bouda, Vladimír Boudník, Adolf Hoffmeister, Emil Filla, Ota Janeček, Jiří John, Jaroslav Hořánek, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Načeradský, Jaroslav Panuška, Bohuslav Reynek, Zdeněk Sklenář, Karel Svolinský, Jaroslav Šerých, Adriena Šimotová, Karel Teissig, František Tichý, Jiří Trnka, Adolf Zábranský a Jan Zrzavý. V majetku galerie se nachází i jeden unikát, který poněkud vybočuje z jejího odborného zaměření na výtvarnou tvorbu dvacátého století. Jde o Uhrovský oltář se sousoším Kalvárie od Ignáce Rohrbacha (1691–1747). Vrcholně barokní oltář vznikl kolem roku 1735 pro kapli Povýšení svatého Kříže na zámku v Uhrově. Galerie koupí oltář pro Havlíčkobrodsko zachránila, nechala jej zrestaurovat a umístila do prvního patra jako trvalou součást stálé expozice. Počet sbírkových předmětů je neustále rozšiřován nákupy i dary. Sbírkové předměty jsou tříděny do jednotlivých tematických sbírek a zpracovávány v I. stupni (evidence) i v II. stupni (katalogizace), v posledních letech především počítačově v programu DEMUS. Stálé expozice Stálou expozicí se galerie prezentuje od roku 1979. Zpočátku byla zaměřena tematicky, dnes v různých obměnách představuje stěžejní díla sbírkových fondů. S ohledem na ochranu uměleckých děl na papíře se podstatná část expozice pravidelně dvakrát ročně obměňuje. Vedle prezentace vlastních sbírek se galerie věnuje i další výstavní činnosti. Od roku 1965 realizovala více než 300 základních výstav. Byly to převážně samostatné výstavy předních českých výtvarníků včetně autorů, kteří mají vztah k našemu regionu. Nevyhýbá se ale ani tematickým výstavám či periodickým projektům, o čemž svědčí již dvanáctý ročník přehlídky dnešních ilustrátorských trendů Současné české ilustrační tvorby. Služby galerijní knihovna – prezenční výpůjčky odborné literatury a katalogů poradenská a konzultační činnost pro odborníky, studenty i laickou veřejnost v oboru dějin umění a kulturních dějin vypracovávání posudků a rešerší přednášková a jiná kulturně-výchovná činnost (výtvarné kroužky) publikační a ediční činnost prodej publikací a tiskovin pořádání kulturní akcí, koncertů, besed, autogramiád, autorských čtení dny otevřených dveří programy pro školy


Strana 20

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Adresa Komenského 10 586 01 Jihlava Tel.: 567 301 680 Fax.: 567 301 681 E-mail: [email protected] www.ogv.cz Masarykovo nám. 24 586 01 Jihlava Tel.: 567 309 721, 567 309 722 Ředitelka Mgr. MgA. Kateřina Pažoutová Tel./fax: 567 301 681 E-mail: [email protected] Otevírací doba Celoročně: úterý–pátek: 09.00–12.30, 13.00–17.00 Historie Galerie byla zřízena jako krajská galerie 10. května 1953. Roku 1958 se nakrátko stala spolu s krajským muzeem a památkovou správou a ochranou přírody součástí nově zřízeného Krajského vlastivědného ústavu. Znovu osamostatněna byla roku 1960, a to již pod názvem Oblastní galerie Vysočiny. Od roku 1964 se galerie konečně stěhuje do vlastních prostor – do nově rekonstruovaného památkového objektu v Komenského ulici č. 10, který byl slavnostně otevřen 29. listopadu téhož roku. 22. srpna 1989 byl navíc zpřístupněn ještě další objekt na Masarykově náměstí č. 24, kde byla umístěna stálá expozice. Sbírky a stálá expozice Základem sbírkového fondu Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě byl dar paní Marie Kovaříkové, která darovala Městské galerii (předchůdkyni dnešní galerie) kolekci 78 obrazů a jednu plastiku. Nyní galerie vlastní téměř šest tisíc sbírkových předmětů z oblasti malby, sochy a prací na papíře jak českých, tak i zahraničních autorů 19., 20. i 21. století. Sbírka umění 19. století je zastoupena díly A. Machka, A. Mánesa, J. Navrátila, B. Havránka, A. Kosárka, A. Chittussiho, Z. Braunerové, V. Brožíka, F. Ženíška, V. Hynaise, J. Schikanedera, A. Slavíčka, A. Hudečka, A. Kalvody, F. Kavána, J. Panušky st. nebo V. Radimského. Z první poloviny 20. století jsou zde představeni například J. Preisler, F. Bílek, J. Štursa, B. Kubišta, A. Procházka, E. Filla, O. Gutfreund, J. Zrzavý, F. Tichý, J. Bauch, J. Šíma, V. Rabas a O. Kubín. Nástup mladé generace ve 40. letech zachycuje dobře zastoupené dílo Skupiny 42 – K. Lhoták, F. Gross, F. Hudeček, J. Smetana, B. Matal, J. Kotík a L. Zívr.


Strana 21

Druhá polovina 20. století je dokumentována především uměleckou tvorbou 60. let – například V. Boudník, M. Medek, J. Kolář, J. John, V. Preclík, F. Ronovský, Z. Sion, E. Kmentová a O. Zoubek, ale jsou zde i díla nejsoučasnější. Sídelní domy Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě sídlí ve dvou renesančních, z historického hlediska význačných domech, které jsou kulturními památkami. V domě na Komenského ulici č. 10 zahájila galerie provoz 29. listopadu 1964. Tento bývalý patricijský dům má vysokou schodišťovou síň ve středním traktu, jejíž strop je zdoben renesanční freskou s hudoucími anděly. Galerijní provoz v domě na Masarykově náměstí č. 24 byl zahájen 22. srpna 1989. Původně gotický dům byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století. Poslední větší úpravy jsou z 80. let 20. století. I tento dům byl patricijský s vysokou schodišťovou síní. Výstavní činnost v posledních dvou letech Masarykovo nám. 24 Jiří Načeradský a jeho žáci Karaoke je slovní fotbal na všechny slabiky Akvizice – přírůstky do sbírek OGV v Jihlavě v letech 1995–2003 50 let oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě – reinstalace stálé expozice Sochař Josef Klimeš – Návrat Krásy a tajemství České republiky Kamil Lhoták – obrazy, kresby, grafika z let 1937–1981 Komenského 10 Jiří Načeradský a jeho žáci Umělecká beseda – ze sbírek OGV v Jihlavě Julius Mařák a krajináři 90. let 19. století Současná česká malba Sbírka Richarda Adama Obsese sběru Krásy a tajemství České republiky Max Švabinský Programy a služby pro veřejnost komentované prohlídky galerijní knihovna publikační činnost prodej katalogů, pohlednic pronájem prostor pro pořádání koncertů výtvarné dílny pro MŠ a ZŠ: Modelování mezi sochami, Malování mezi obrazy prázdninové Dny v galerii: výtvarné dílny pro děti, seniory dny otevřených dveří


Strana 22

Horácká galerie v Novém Městě na Moravě Adresa Vratislavovo náměstí 1 592 31 Nové Město na Moravě Tel.: 566 654 223, 566 654 213, 566 654 211 (pokladna) http://hg.nmnm.cz/ Ředitel PhDr. Josef Chalupa Tel.: 566 654 220 Fax: 566 654 219 E-mail: [email protected] Otevírací doba Denně kromě pondělí: 09.00–12.00, 13.00–17.00 hodin Z historie galerie Horácká galerie v Novém Městě na Moravě sídlí v prostorách bývalého renesančního zámku na Vratislavově náměstí, který dal vystavět na sklonku 16. století Vilém Dubský z Třebomyslic. Budova byla v následujících stoletích několikrát poškozena a poté opravena, její konečná podoba v novorenesančním slohu je z roku 1874. Založení Horácké galerie se datuje k dubnu roku 1964. První výstavní prostory se nacházely ve druhém patře dnešní radnice, stálá expozice byla instalována ve dvou sálech novoměstského zámku. V roce 1972 byl pro potřeby galerie získán celý zámecký areál. Ve svém sbírkovém programu se galerie zaměřuje na dokumentaci děl nejvýznamnějších osobností regionálního umění v konfrontaci s českým výtvarným uměním. Rozsáhlé soubory pozůstalostí Jana Laudy, Josefa Mařatky, Vincence Makovského, Ladislava Martínka, Karla Pokorného, Jana Štursy a jiných autorů byly získány darem nebo odkazem umělců. Horácká galerie dnes svojí působností přesahuje hranice

regionu. Od roku 2001 je Horácká galerie příspěvkovou organizací kraje Vysočina. Sbírky

Sbírkový fond Horácké galerie obsahuje bezmála 8 000 uměleckých děl od konce 18. století až do počátku 21. století. Tento fond byl v minulosti získán zejména bezplatnými převody ze státních organizací, odkazy autorů, dary i nákupy. V současnosti je každoročně doplňován především nákupy a dary. Tematicky jsou sbírky rozděleny na sbírku plastik, obrazů, hutního skla, kresby a grafiky a umělecké fotografie. Jejich zpracování je provedeno v I. i ve II. stupni, je využíván počítačový program DEMUS, určený pro evidenci muzejních a galerijních sbírek.


Strana 23

Stálé expozice Stálá expozice regionálního sochařství a malířství 20. století V celém přízemí a několika místnostech 1. patra Horácké galerie byla v červnu letošního roku otevřena nová stálá expozice s názvem Proměny krajiny a tvaru, která v širokém záběru představuje plastiky a obrazy z vlastních sbírek. Svými díly jsou zastoupeni představitelé klasicistní linie českého sochařství – například sochaři Josef Mařatka, Vincenc Makovský, Karel Pokorný, Jan Štursa nebo malíři, kteří měli blízký vztah k regionu – Oldřich Blažíček, Rudolf Hanych, Josef Jambor, Bohdan Lacina, Bohumír Matal, Karel Němec a další. Stálá expozice škrdlovického skla Bohatý sbírkový fond hutního skla ze sklárny ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou představuje stálá expozice v zámecké mansardě. Mezi vystavenými sklářskými artefakty jsou autorská díla Jana Beránka, Jaroslava Beránka, Jana Exnara, Petra Hory, Stanislava Libenského, Jaroslava Svobody, Jiřího Šuhájka, Františka Víznera a dalších.

Služby galerijní knihovna s možností vyhledávání v on-line katalogu systému CLAVIUS konzultace pro odbornou i laickou veřejnost v oblasti historie umění a příbuzných oborech internetová studovna s možností prezenčního studia odborných časopisů a publikací výtvarná dílna, umístěná přímo v budově Horácké galerie – možnost práce na hrnčířských kruzích a tkalcovském stavu pro širokou veřejnost doprovodné programy a komentované prohlídky ke stálým expozicím a krátkodobým výstavám, které jsou nabízeny všem věkovým skupinám návštěvníků prodej publikací a drobných uměleckých předmětů


Strana 24

Hrad Kámen

Adresa Kámen č. p. 1 394 13 Kámen Tel.: 565 426 619, 565 426 609, 721 846 931 E-mail: [email protected] Ředitel Miloslav Vaňha Tel.: 565 426 619, 721 846 931 Otevírací doba Duben a říjen: pouze soboty, neděle a svátky: 10.00–17.00 hodin Květen, červen a září: kromě pondělí každý den: 10.00–17.00 hodin Červenec a srpen: kromě pondělí každý den: 10.00–18.00 hodin Poslední prohlídka: přibližně 60 minut před koncem pracovní doby

Z historie hradu Původně gotický hrad byl založen v polovině 13. století. Jméno Kámen získal po rozsáhlém skalisku, na němž byl vystavěn. První bezpečné písemné zmínky jsou z let 1316 a 1318, v letech 1327 až 1504 byl Kámen královským lenním hradem. Od roku 1523 hrad téměř dvě stě let vlastnila jedna z větví významného českého rodu Malovců. V polovině 16. století dosáhlo panství Kámen největšího rozmachu – k hradu patřilo i stejnojmenné městečko a deset poddanských vsí. Z maloveckých držitelů se do historie nejvýznamněji zapsal rytíř Jan Kryštof Malovec (držel hrad od roku 1640), za něhož byl hrad barokně přestavován a bylo vystavěno jižní obytné křídlo i vstupní věž. Na okraji vsi dal Malovec vystavět raně barokní kapli Panny Marie Bolestné a zřídil v ní rodinnou hrobku. V průběhu 18. a 19. století se držitelé střídali a hrad ztrácel na svém významu. Po roce 1948 byl hrad a velkostatek konfiskován poslednímu majiteli Antonínu Fleissikovi. V roce 1953 byl hrad Kámen prohlášen státním kulturním majetkem, v letech 1964 až 2002 zřizován Okresním národním výborem a později Okresním úřadem v Pelhřimově. Od 1. 1. 2003 je hrad Kámen příspěvkovou organizací kraje Vysočina.


Strana 25

Stálé expozice Bydlení a životní styl 19. a počátku 20. století na panském sídle Historická jednostopá vozidla – jednotlivé exponáty jsou majetkem Národního technického muzea v Praze, soukromých sběratelů, JAWY Týnec nad Sázavou a ČZ Strakonice Historická expozice ve starém paláci Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na Hradě Kámen Lidová sakrální malba v hradním čeledníku

Sbírky Hrad Kámen vlastní 272 sbírkových předmětů. Jedná se o mobilie, obrazy, grafiky a textilie. Veškeré sbírkové předměty jsou součástí expozic. Depozitář organizace nemá. Sbírky jsou zpracovávány v I. a II. stupni evidence.


Strana 26

Horácké divadlo Jihlava Adresa Komenského 1359/22 586 47 Jihlava Tel.: +420 567 321 717 Fax: +420 567 310 179 E-mail: [email protected] www.hdj.cz Kontakt Josef Fila ředitel E-mail: [email protected] Z historie divadla Historie jihlavské divadelní tradice sahá do 2. poloviny 16. století. První stálou divadelní scénu (Městské divadlo), na které se představují kočovné společnosti i renomovaná divadla z Vídně, získává Jihlava v roce 1850 a jeho prosperitu i význam podtrhuje návštěva samotného císaře Františka Josefa I v roce 1866. Hraje se výhradně německy a teprve od roku 1920 se němčina střídá s češtinou. Horácké divadlo je založeno v roce 1940 a jeho činnost je slavnostně zahájena na scéně Národního domu v Třebíči 18. října premiérou Vrchlického hry Soud lásky. Vzhledem k silně poněmčené Jihlavě nemá zpočátku divadlo svoji stálou divadelní scénu, a stává se proto ryze zájezdovým divadlem. Navštěvuje divadelní scény celého regionu (Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Jihlava, Telč, Německý Brod atd). Stěhování divadla do Jihlavy probíhá až v květnu 1945. 30. října 1989 je stará budova jihlavského divadla z důvodu plánované rekonstrukce uzavřena a následujících pět let se hraje v prostorách kulturního sálu v Divadle Na Kopečku. Na rekonstrukci divadla v letech 1989–1995 byly včetně vybavení vynaloženy prostředky v hodnotě 141 mil. Kč. Klíč ke zcela nově postavené budově je Horáckému divadlu Jihlava oficiálně předán 13. září 1995, a region Vysočiny tak získává zcela moderní divadelní budovu, ovšem se zachováním všech atributů a parametrů klasického činoherního prostoru. Horácké divadlo Jihlava se současně stává první divadelní budovou, která byla od základu nově postavena po listopadu 1989. 7. října 1995 bylo divadlo slavnostně otevřeno světovou premiérou hry Josefa Boučka Smrt v císařském domě. Od roku 2003 je zřizovatelem Horáckého divadla Jihlava kraj Vysočina. Základní údaje herecký soubor má v současné době 19 členů ročně se zde uskuteční více než 250 produkcí různých žánrů z toho je téměř 220 představení z vlastní produkce roční návštěvnost obou scén dosahuje téměř 60 tisíc diváků


Strana 27

z toho je přibližně polovina diváků z nejrůznějších míst Vysočiny kapacita hlediště Velké scény je 305 míst Malá scéna je variabilní prostor, který má kapacitu až 120 míst průměrná návštěvnost Velké scény je 285 diváků počet předplatitelů 5 000 Svozová činnost předplatitelé jsou sváženi třemi autobusy Horáckého divadla Jihlava, příspěvkové organizace, ze 147 obcí Jihlavska, Pelhřimovska, Třebíčska, Havlíčkobrodska, Žďárska a Jindřichohradecka (2 344 předplatitelů) Propagace pravidelná měsíční periodika (měsíční plakát, měsíční zpravodaj Šlágvort /náklad 400 ks/) média, tisk, webové stránky informační brožura pro zájemce o předplatné (náklad 3 500 ks) divadelní programy k premiéře inscenace Ostatní činnosti koncerty vážné hudby (Jihlavské dny hudby, adventní a vánoční koncerty) divadelní klub – jazzové koncerty (Jazz club) pravidelné výstavy u příležitosti premiér nepravidelné jednorázové výstavy ve foyeru Velké i Malé scény


Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod Adresa Havlíčkovo náměstí 87 580 01 Havlíčkův Brod Tel.: 569 400 499, 569 400 482 (půjčovna) Fax: 569 400 490 E-mail: [email protected] www.kkvysociny.cz Ředitel Mgr. Tomáš Gec Tel: 569 400 498 E-mail: [email protected] Otevírací doba Ústřední knihovna v budově Staré radnice na Havlíčkově náměstí 87 Oddělení pro dospělé, studovna, hudební oddělení pondělí: 12.00–18.00 úterý–pátek: 09.00–18.00 sobota: 8.30–12.30 Oddělení služeb pro handicapované pondělí: 12.00–18.00 úterý–pátek: 09.00–18.00 Dětské oddělení pondělí–pátek: 12.00–18.00 sobota: 8.30–12.30 Pobočky ZŠ Wolkerova Wolkerova 2941 580 01 Havlíčkův Brod pondělí a středa: 07.45–11.45 ZŠ Nuselská Nuselská 3240 580 01 Havlíčkův Brod úterý a čtvrtek: 07.30–12.00, 13.30–17.30 pobočka Perknov Perknovská 3298 580 01 Havlíčkův Brod pondělí: 13.00–18.00

Strana 28


Strana 29

Z historie knihovny Dějiny dnešní Krajské knihovny Vysočiny v Havlíčkově Brodě se začaly psát 24. prosince 1894, kdy se akademický spolek Barák usnesl na založení veřejné městské knihovny v tehdejším Německém Brodě. Členové spolku se obrátili se žádostí o spolupráci na ostatní místní spolky, zejména kvůli doplňování knihovních fondů této knihovny. Na městskou radu byla odeslána petice, ve které spolek požádal o účinnou pomoc a podporu pro nově vznikající kulturní instituci. Spolek svým činem navázal na bohatou tradici v myšlence zakládání veřejných knihoven jako účinného prostředku národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky se stal i spisovatel a politik Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna dlouho nesla. O dva roky později (v roce 1896) měla tato knihovna již 650 svazků knih a začala se potýkat s nejstarším problémem všech knihoven – s nedostatkem místa. V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna stejně jako veřejná čítárna našla umístění v Tylově ulici. Rok 1919 (a tedy rok, kdy byl vydán I. československý knihovnický zákon) se příznivě odrazil i v rozvoji a činnosti této knihovny. V roce 1920 byla zvolena knihovnická rada, jež spravovala a řídila záležitosti knihovny a snažila se o řešení všech problémů spojených s fungováním této instituce. V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativu a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování, personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod. Po válce působila krátce v Hanusovském domě a na Staré radnici. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také ke své funkci městské veřejné knihovny přibrala i funkci okresní a později také střediskové knihovny a přešla ze správy města pod okresní národní výbor. Nejprve působila jako okresní knihovna v Jihlavském kraji a po roce 1960 ve Východočeském kraji. V roce 1959 byl přijat II. knihovnický zákon a změnila se legislativa ovlivňující chod a fungování celé sítě veřejných knihoven, a tedy i bývalé Lidové knihovny Havlíčkovy. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, jež byly vybaveny na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes. Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám a bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu. O rok později byl zahájen automatizovaný výpůjční systém v oddělení pro dospělé a na něj navázal výpůjční proces v čítárně a studovně. V červnu 1996 byl tento systém spuštěn také v oddělení pro děti a mládež a 2. prosince 1996 byla celá akce uzavřena zavedením automatizace výpůjčního procesu v hudebním oddělení. Na podzim roku 1997 byl ve studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost. Ve stejném roce vzniklo oddělení zvukových knih pro nevidomé a těžce zrakově postižené, které dalo základ k poskytování dalších specializovaných služeb pro znevýhodněné uživatele knihovny. Nevidomým a slabozrakým spoluobčanům bylo v době otevření k dispozici 110 literárních titulů všech žánrů, nahraných na magnetofonových kazetách. Služba byla zavedena ve spolupráci s Macanovou tiskárnou a knihovnou pro nevidomé v Praze. Postupně na tomto oddělení vznikaly podmínky pro práci s neslyšícími i mentálně postiženými. V roce 1998 zde byla zpřístupněna první internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé v rámci projektu Internet pro nevidomé v knihovnách ČR. Knihovna se tak stala první veřejnou institucí v republice, která poskytuje


Strana 30

nevidomým a slabozrakým občanům přístup k informacím přes počítač. V březnu roku 1999 byl na dětském oddělení Okresní knihovny oficiálně spuštěn internet pro dětské čtenáře. Na podzim roku 1999 bylo ve studijním oddělení knihovny uvedeno do provozu Regionální informační středisko Evropské unie. Středisko zahájilo svou činnost jako jedno z prvních svého druhu v republice. Ve stejném období vzniklo specializované oddělení pro poskytování služeb dětem s poruchami učení. Na začátku školního roku 1999/2000 knihovna zahájila činnost tohoto oddělení a začala využívat počítačový program Dyslektik. Za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky a grantového programu VISK 2 bylo v průběhu roku 2001 při Krajské knihovně Vysočiny vybudováno výukové centrum. Počítačová učebna je primárně určena k celoživotnímu vzdělávání knihovníků kraje Vysočina. 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. Předmět činnosti Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě shromažďuje a trvale uchovává domácí literaturu, systematicky buduje univerzální fond vědecké, odborné, populárně naučné i krásné literatury a dalších materiálů i informačních pramenů prostřednictvím povinného výtisku, koupě, darů. Propaguje a zpřístupňuje knihovní fondy všem uživatelům jak půjčováním, tak prostřednictvím bibliografických a informačních činností, využíváním meziknihovní i mezinárodní meziknihovní výpůjční služby a dalšími formami práce s uživateli. Řeší teoretické i praktické otázky v oblasti knihovnictví, bibliografie a informatizace z hlediska potřeb a požadavků veřejnosti i specializace knihovny. Při zpracování národní bibliografie a souborného katalogu spolupracuje s Národní knihovnou ČR. Podílí se na vědeckovýzkumné, průzkumové, studijní a rozborové činnosti knihoven. V rámci své činnosti zaváděním moderní techniky knihovna racionalizuje knihovnické, bibliografické a informační procesy. Zabezpečuje ochranu a konzervaci historických knihovních fondů včetně restaurování vzácných děl. Pořádá vzdělávací akce, přednášky a odborné kurzy, kulturní, poznávací a kulturně-společenské akce spojené s veřejným předvedením a zpřístupněním autorských děl ve smyslu autorského zákona, výstavy, soutěže a přehlídky. V souladu s platným autorským zákonem pořizuje a zpřístupňuje elektronické databáze. Vydává elektronický časopis Knihovnický zpravodaj Vysočina. Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě se věnuje ve zvláštní míře handicapovaným uživatelům. Zaměřuje se na speciální knihovnické a informační služby pro těžce zrakově postižené a nevidomé, neslyšící a nedoslýchavé, mentálně postižené a dyslektiky. Vytváří specifické podmínky pro imobilní, duševně nemocné a ostatní uživatele knihovny. Z nabídky lze využít fond knih, časopisů, knih v Braillově písmu, fond zvukových knih, filmy pro nevidomé a knihy se zkrácenými texty pro neslyšící. Knihovna poskytuje poradenské služby při využití televizní lupy, speciálních počítačových programů, internetu a asistenční služby u PC. Dále nabízí informační služby pro handicapované, konzultační a poradenské služby, programy psychické aktivace pro seniory a zdravotně postižené. Regionální funkce Krajská knihovna dnes ve své činnosti naplňuje úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven v kraji Vysočina a její útvar veřejných knihoven je garantem plnění regionálních funkcí v síti veřejných knihoven kraje Vysočina.


Strana 31

Systém veřejných knihoven v kraji Vysočina tvoří Krajská knihovna Vysočiny, 4 městské knihovny v bývalých okresních městech (Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou), 34 městských (nebo místních) knihoven s profesionálními pracovníky, 533 místních knihoven s neprofesionálními pracovníky a 65 poboček. Útvar veřejných knihoven zajišťuje poradenskou a konzultační činnost, vzdělávání zaměstnanců knihoven a pořádání seminářů i porad pro všechny základní knihovny v kraji. Okresní regionální funkce – nákup a zpracování nových knih, tvorbu a distribuci výměnných souborů, pomoc při revizi a aktualizaci – zabezpečuje pro menší neprofesionální knihovny na základě objednávky knihovnických služeb s dalšími 8 profesionálními knihovnami v okrese Havlíčkův Brod. Knihovna v číslech V roce 2003 bylo v Krajské knihovně registrováno 4 828 čtenářů, z tohoto počtu čtenářů bylo 4 320 zapsáno v ústřední knihovně a 508 na pobočkách. Z celkového počtu čtenářů bylo registrováno 1 306 čtenářů ve věku do 15 let. V roce 2003 čtenáři uskutečnili 97 015 návštěv. V ústřední knihovně bylo evidováno 91 346 návštěvníků, na pobočkách 5 669. Největší počet návštěvníků evidovaly pobočky Nuselská (3 508) a Wolkerova (1 443). V roce 2003 bylo půjčeno 259 323 knihovních jednotek. Z celkového počtu výpůjček bylo 185 501 knih, 34 892 ostatních dokumentů a 38 930 periodik.


Krajský úřad kraje Vysočina Odbor kultury a památkové péče Žižkova 57, Jihlava 587 33 telefon: 564 602 248 fax: 564 602 426 www.kr-vysocina.cz

Strana 32

Poznávací cesty po Vysočině. Příspěvkové organizace zřizované krajem Vysočina na úseku kultury

Recommend Documents