Problematika dopingu v jabloneckém regionu. The problem of doping in jablonec region. La problématique de doping à la région de Jablonec

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ Katedra:

KTV

Studijní program: 2. stupeň Kombinace:

Tělesná výchova – anglický jazyk

Problematika dopingu v jabloneckém regionu. The problem of doping in jablonec region. La problématique de doping à la région de Jablonec. Diplomová práce: 2007–FP–KTV– 229 Autor:

Podpis:

Václav FRANZKE Adresa: Panenská 37 466 01, Jablonec nad Nisou

Vedoucí práce: MUDr. Pavel Jurák Konzultant: Počet stran

slov

obrázků

tabulek

grafů

pramenů

příloh

103

22500

9

20

21

36

17

Technická Univerzita v Liberci Pedagogická fakulta

Václav Franzke

Problematika dopingu v jabloneckém regionu

Diplomová práce Vedoucí diplomové práce MUDr. Pavel Jurák

Liberec 2008

zadání

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.

V Liberci dne: 13. 5. 2008

Václav Franzke

Tímto bych chtěl poděkovat MuDr. Pavlu Jurákovi za odborné vedení, trpělivost a spolupráci při vedení mé diplomové práce. Rád bych také poděkoval všem, kteří se podíleli na organizaci sběru dat při prováděném výzkumu ve fitcentrech. A samozřejmě všem ostatním, kteří ochotně dotazníky vyplnili.

ANOTACE PROBLEMATIKA DOPINGU V JABLONECKÉM REGIONU

Resumé Tato diplomová práce se zabývá výzkumem a srovnáním dopingové problematiky z hlediska četnosti užívání dopingových látek v různých věkových kategoriích, závodní a rekreační sportovní činnosti a výše investované částky do dopingu. Tyto údaje jsou porovnávány s již zjištěnými daty v roce 2002 v libereckém regionu. Dále poskytuje obraz o dostupnosti dopingových látek a jejich subjektivních účinků jako podpůrných prostředků a také jako látek negativně ovlivňujících zdraví. Zhodnocuje osobní zkušenost s materiály, zabývajícími se dopingovou prevencí. V poslední řadě reflektuje obecnou znalost dopingového prostředí na základě dopingových afér ve světě a u nás. Z výsledků vyplývá, že v jabloneckém regionu je menší počet jedinců, kteří se přiznali k zneužívání dopingových látek. THE PROBLEM OF DOPING IN JABLONEC REGION Summary: This diploma thesis is concerned with the research and with the comparison of problem of doping in terms of the number of doping usage in different age categories, competitive and recreational sport activity and the invested amount to doping. These data are compared with the data already found in the region of Liberec in 2002. The thesis further provides the state about the availability of doping substance and its subjective effect as stimulant and as well as the substance that negatively influences health. The diploma thesis evaluates personal experience with materials dealing with doping prevention and relfects general knowledge of doping environment based on doping arfairs in the world and in our country. The thesis takes into account the meaning of preventive programs and activities having done in the Slepička research and its graphic references are resumed in the appendix. Key words: doping substances, prevention, anabolic steroids, performance, habitus

Resumé Le propos de cette thèse est d’étudier la problématique du doping et de comparer la fréquence de l’usage des substances dopantes dans le sport professionnel et dans le sport de loisir selon d’autres critères: l’âge, le montant investi dans le doping. Les données obtenues lors de cette recherche sont comparées avec les données qui ont été relevées dans la région de Liberec en 2002. L’étude devra fournir une image sur l’accessibilité des substances du dopage et sur les effets subjectifs provoqués par ces produits stimulants, dont l’usage est nuisible à la santé. La thèse évalue l’expérience personnelle avec les matériaux dédiés à la prévention du dopage et étudie, en s’appuyant sur l’analyse des affaires de doping dans le monde et en République tchèque, quelle est la connaissance générale du milieu de doping. La thèse vise à évaluer l’apport des programmes de prévention et des activités menées dans le cadre du sondage Slepičky (les graphiques voir dans l‘annexe). Les mots clés: substances dopantes, prévention, stéroïdes anabolisants, performance athlétique, l’apparence physique

ÚVOD............................................................................................................................. 10 1 CÍLE A HYPOTÉZY ................................................................................................ 12 1. 1 DÍLČÍ CÍLE........................................................................................................ 12 1. 2 HYPOTÉZY ....................................................................................................... 12 2 SYNTÉZA POZNATKŮ........................................................................................... 13 2. 1 HISTORIE DOPINGU ....................................................................................... 13 2. 2 DOPINGOVÉ LÁTKY A METODY................................................................. 16 2. 2. 1 Definice dopingu............................................................................................................................... 16 2. 2. 2 Anabolické látky (S1) ....................................................................................................................... 18 2. 2. 3 Hormony a příbuzné látky (S2) ......................................................................................................... 18 2. 2. 4 Beta-2 agonisté (S3).......................................................................................................................... 20 2. 2. 5 Látky s antiestrogenní aktivitou (S4) ................................................................................................ 21 2. 2. 6 Diuretika a ostatní maskovací látky (S5)........................................................................................... 21 2. 2. 7 Metody zakázané stále – při soutěži i mimo soutěž........................................................................... 22 2. 2. 8 Látky a metody zakázané při soutěži................................................................................................. 23 2. 2. 9 Látky zakázané v určitých sportech .................................................................................................. 27

2. 3 ZDRAVOTNÍ ASPEKTY UŽÍVÁNÍ DOPINGU ............................................. 29 2. 3. 1 Androgenní anabolické steroidy........................................................................................................ 29 2. 3. 2 Erytropoetin ...................................................................................................................................... 29 2. 3. 3 Růstový hormon (hGH, STH) a inzulínu podobné hormony (IGF1)................................................. 29 2. 3. 4 Mechanické růstové hormony (MGF) ............................................................................................... 29 2. 3. 5 Gonadotropiny (LH a hCG) .............................................................................................................. 30 2. 3. 6 Inzulín ............................................................................................................................................... 30 2. 3. 7 Kortikotropiny................................................................................................................................... 30 2. 3. 8 Beta 2 - agonisté................................................................................................................................ 31 2. 3. 9 Inhibitory aromatáz ........................................................................................................................... 31 2. 3. 10 Diuretika ......................................................................................................................................... 31 2. 3. 11 Zvyšování přenosu kyslíku.............................................................................................................. 32 2. 3. 12 Chemická a fyzikální manipulace ................................................................................................... 32 2. 3. 13 Stimulancia...................................................................................................................................... 32 2. 3. 14 Kanabinoidy.................................................................................................................................... 34 2. 3. 15 Glukokortikosteroidy ...................................................................................................................... 34 2. 3. 16 Alkohol ........................................................................................................................................... 34 2. 3. 17 Beta-blokátory................................................................................................................................. 35

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST..................................................................................... 36 3. 1 METODIKA VÝZKUMU.................................................................................. 36 3. 2 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO SOUBORU ..................................... 37 3. 3 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.................................................. 38 3. 3. 1 Celkový poměr .................................................................................................................................. 38 3. 3. 2 Zastoupení věkových skupin ............................................................................................................. 38 3. 3. 3 Možnost získat doping ...................................................................................................................... 39 3. 3. 4 Osobní zkušenost s užíváním dopingu .............................................................................................. 40 3. 3. 5 Četnost používání dopingu................................................................................................................ 41 3. 3. 6 Sportovní kategorie ........................................................................................................................... 42 3. 3. 7 Užívané dopingové látky................................................................................................................... 43 3. 3. 8 Splnění očekávání užíváním dopingu................................................................................................ 46 3. 3. 9 Doporučení dopingu.......................................................................................................................... 48 3. 3. 10 Dosažení cíle s užitím dopingu ....................................................................................................... 49 3. 3. 11 Investice do dopingu ....................................................................................................................... 50 3. 3. 12 Uživatelé dopingu v mém okolí ...................................................................................................... 51 3. 3. 13 Zdravotní důsledky užívání dopingu ............................................................................................... 52 3. 3. 14 Zkušenost se zdravotními potížemi ................................................................................................. 54 3. 3. 15 Povědomí o dopingové prevenci ..................................................................................................... 55 3. 3. 16 Dopingové případy.......................................................................................................................... 56

4 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ .................................................................................. 61 4. 1 PROČ PRÁVĚ DOTAZNÍKOVÁ STUDIE – VÝHODY A NEVÝHODY ..... 61 5. 1 ANTIDOPINGOVÉ ORGANIZACE................................................................. 63 5. 1. 1 World Anti-Doping Agency (WADA) .............................................................................................. 63 5. 1. 2 Asociace Národních Antidopingových organizací (ANADO) .......................................................... 63 5. 1. 3 Mezinárodní olympijský výbor (IOC)............................................................................................... 63 5. 1. 4 Mezinárodní rada sportovní arbitráže (ICAS) ................................................................................... 64 5. 1. 5 Arbitrážní soud pro sport (CAS) ....................................................................................................... 64 5. 1. 6 Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR) ........................................................................... 65 5. 1. 7 Řídící výbor Rady Evropy pro sport (CDDS) ................................................................................... 65

5. 2 DOKUMENTY UPRAVUJÍCÍ ZÁKAZ DOPINGU......................................... 67 5. 2. 1 Evropská antidopingová úmluva ....................................................................................................... 67 5. 2. 2 Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu UNESCO................................................................... 67 5. 2. 3 Antidopingový kodex........................................................................................................................ 68 5. 2. 4 Česká charta proti dopingu................................................................................................................ 68 5. 2. 5 Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu ............................................................................ 68

5. 3 REPRESE ........................................................................................................... 70 5. 4 DOPINGOVÁ KONTROLA.............................................................................. 73 5. 4. 1 Dopingová kontrola při soutěži ......................................................................................................... 73 5. 4. 2 Dopingová kontrola mimo soutěž ..................................................................................................... 75 5. 4. 3 Sankce ............................................................................................................................................... 75 5. 4. 4 Práva a povinnosti sportovců a funkcionářů...................................................................................... 76

5. 5 PREVENCE........................................................................................................ 80 5. 5. 1 Primární prevence ............................................................................................................................. 80 5. 5. 2 Sekundární prevence ......................................................................................................................... 81 5. 5. 3 Terciální prevence............................................................................................................................. 81 5. 5. 4 Prevence specifická a nespecifická ................................................................................................... 81 5. 5. 5 Informovanost o dopingu .................................................................................................................. 82 5. 5. 6 Preventivní programy........................................................................................................................ 82

5. 6 VÝCHOVA ........................................................................................................ 87 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 90 7 LITERATURA........................................................................................................... 92 8 PŘÍLOHA..................................................................................................................... 1

9

Úvod Sport je nedílnou součástí našich životů a stal se významným činitelem ovlivňujícím široké spektrum celé společnosti. Lidé většinou provozují pohybovou aktivitu především pro zábavu, sport je prostředkem k odreagování se, zlepšení tělesné kondice, ale i tělesného vzhledu. Nejčastějším motivem pro provozování sportovní činnosti je snaha po pohybovém vyžití, touha vyniknout, podobat se úspěšnému vzoru, být v kolektivu lidí stejného zájmu, být úspěšný, stát se slavným, mít peníze atd. Všechny tyto motivační faktory působí na osobnost sportovce, zejména u mladého člověka, který začíná aktivně sportovat. To může znamenat obrat od pozitivních účinků k negativním projevům sportování, jež se projevují značným psychickým stresem, ztrátou volného času, odříkáním, deziluzí a zklamáním z nedosažených výsledků a cílů.1 Frustrovaný jedinec by tedy měl přehodnotit své sportovní, ale i životní cíle a priority tak, aby mu sport pomohl rozvíjet fyzickou a psychickou kondici a tím i hodnotný a zdravý život. Nicméně někteří jedinci se nedokáží s těmito negativními vlivy smířit a chtějí dosáhnout úspěchu za každou cenu. Zejména sportovci, kteří se odlišují od běžné populace silnou motivací dosáhnout úspěchu, touhou zvítězit a horlivostí být úspěšný, se někdy neostýchají podvádět a nehrát fair play. Užívání dopingu je bezpochyby podvodem na ostatních, třebaže si mnoho uživatelů nepovolených látek tuto skutečnost neuvědomuje. Tím, že je současným trendem společnosti především oceňování výkonu, dochází i k toleranci prostředků k jeho dosažení, včetně dopingu. Tolerance agresivity a násilí, umožňování užívání dopingu a překračování pravidel ve sportu je ovlivněno celospolečenským problémem užívání drog. S problematikou užívání drog se společnost snaží vypořádat především prevencí. S drogovou prevencí se lze setkat na každém kroku, včetně médií a výchovných programů ve školách, ale málokde je možné se setkat s dopingovými preventivními programy. Nelze oddělit užívání dopingu a užívání drog, jelikož se jedná o stejnou položku, a je tedy nutné k této problematice přistupovat se stejným důrazem. Jedním z hlavních důvodů užívání dopingu je zvyšující se komercionalizace ve sportu a orientace pouze na maximální výkon, který je finančně honorován. Výkon se tak stal z hlediska komerce jediným kritériem sportovní aktivity, ekonomicky a sociálně oceňovaný. Tím si špičkoví sportovci v některých sportovních odvětvích zajišťují zcela 1

SLEPIČKA, P., Psychologie sportu, Praha: Karolinum, s. 25.

10

výjimečné životní podmínky. Výkon se v pojetí komerčního přístupu ke sportu stal zbožím, se kterým lze úspěšně obchodovat, jak uvádí Slepička.2 Každá doba má svůj trend v módě, umění, zábavě a také v tělesném vzhledu. Právě trend ve formování postavy se pod názvem „body building“ stal významnou složkou pohybových aktivit. Podle Nekoly3 jsou tyto trendy většinou proklamovány silnou osobností ve společnosti, tedy většinou celebritami, úspěšnými sportovci, herci atp. Medializací uvedených vzorů se body building stal velice rozšířenou aktivitou a tím je i tendence k užívání podpůrných látek pro rychlejší získání „vypracované postavy“ nebezpečnější. Svými důsledky totiž zasahují širší vzorek populace než sám vrcholový sport.4 Cílem jedince je uspokojit potřebu uznání a ocenění od ostatních, ale také od sebe samého. Nenaplněním potřeb dochází k deprivaci a frustraci. Tím je na jedince vyvíjen tlak, jenž nutí člověka investovat čas a energii k dosažení cílů a v některých případech volí taková řešení, která nejsou v rámci pravidel a která navíc mohou ohrozit jedincovo zdraví, často i život.

2

SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 18. Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia: 2000, s. 19. 4 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 22. 3

11

1 Cíle a hypotézy Na základě anonymního dotazníku zjistit četnost užívání dopingu mezi sportovci i nesportovci různých věkových skupin v jabloneckém okrese.

1. 1 Dílčí cíle •

Analyzovat a porovnat věkové a výkonnostní kategorie zneužívající doping.

•

Zjistit zdroje dopingových látek a jejich subjektivních účinků.

•

Prozkoumat znalosti zdravotních důsledků používání dopingu.

•

Porovnat zjištěná data s odborným šetřením v libereckém regionu v roce 2002.

•

Zhodnocení závažnosti výsledků a možná preventivní opatření zneužívání dopingových látek.

1. 2 Hypotézy 1. Na základě výzkumné studie prováděné Slepičkou na mládežnické populaci předpokládám, že se k užívání dopingu přizná 25 % respondentů z celkového počtu. 2. V porovnání s výzkumem šetřeným v libereckém regionu v roce 2002 očekávám, že z celkového počtu dotázaných se 25 % přizná k užívání dopingu. 3. Předpokládám, že k užívání dopingu se přizná nejvíce respondentů ve věku 21 – 26 let. 4. Očekávám, že 70 % z celkového vzorku si je vědomo zdravotních důsledků užívání nepovolených látek. 5. Domnívám se, že 80 % dotázaných se nesetkalo s žádným materiálem, který se zabývá dopingovou prevencí.

12

2 Syntéza poznatků 2. 1 Historie dopingu Existuje několik teorií o vzniku slova doping. Jedna z nejznámějších teorií říká, že je odvozeno od slova „dop“, které bylo užíváno v 18. st. n. l. v Jižní Africe a znamenalo alkoholický nápoj používaný jako stimulant při obřadných tancích. Další domněnka je, že bylo odvozeno od anglického „dope“ vyjadřujícího lepkavou směs opia určenou na kouření a počátkem 20. st. se toto slovo používalo pro jakoukoliv otupující drogu.5 Cílem člověka v jeho historickém vývoji byla i snaha po zlepšení jeho schopností. Ta souvisela s určitými dietními zvyky či užitím různých prostředků. S „dopingem“ se můžeme setkat už i v mytologiích, například schopnosti norského Berserkera byly spojeny se stimulačním působením bufoteninu, psychoaktivní houby amanita muscaria.5 Antičtí Egypťané pro zvýšení výkonnosti pili mixy olejů s šípky a Řekové jedli halucinogenní houby a semínka seznamu.6 Doping v novodobé éře byl odstartován spolu s obnovenými olympijskými hrami v roce 1986 v Londýně, kdy bylo popsáno úmrtí cyklisty Arthura Lintona, kterému jeho trenér podal velké množství strychninu.7 V tomto období patřily k nejčastěji užívaným prostředkům pro zvýšení výkonu alkohol, kofein, nitroglycerin, digitális, kokain, strychnin, ether, opium a heroin. V průběhu II. světové války docházelo k dalšímu rozvoji a experimentování s podpůrnými prostředky. Na řadu přišel zejména nově vyvinutý amfetamin a jeho deriváty, kdy bylo zapotřebí prodloužit vojákovu bojeschopnost a oddálit únavu, jak tvrdí Nekola.8 Podle WHO v šedesátých letech další rozšíření podpůrných látek bývá připisováno k liberálnějšímu přístupu celé společnosti k drogám a nebývalému rozvoji farmakologického průmyslu. Avšak amfetamin byl stále hojně využíván mezi sportovci a na olympijských hrách v Římě si tato látka vyžádala značný počet úmrtí8. K přelomu v užívání drog ovlivňující výkonnost jedince dochází na konci 50. let, kdy farmaceutická společnost CIBA vyvinula anabolický steroid methandrostenalon (Dianabol), který umožnil postupné masové zneužívání především vzpěrači a

5

Dostupné na Internetu:< http://en.wikipedia.org/wiki/Doping_%28sport%29> Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 22 . 7 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu, Praha : Karolinum, 2000, s. 14 8 Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 24 - 25. 6

13

kulturisty9. Podle Pyšného10 „obrovský rozvoj neterapeutického využití „tvrdých drog“ (amfetamin, heroin), a tedy i steroidů ve většině sportů s rozhodujícími silovými schopnostmi, vrcholí na OH v Mexiku a v Mnichově.“ Od této doby ale nelze hovořit o stagnaci užívání anabolických steroidů jak ve vrcholové sféře tak i ve sféře rekreační. Zejména mezi rekreačně sportujícími jedinci navštěvujícími posilovny dochází k nárůstu zneužití steroidů a dalších anabolických látek (STH, nandrolon), kde hlavním důvodem abusu těchto drog je módnost a atraktivita svalnaté postavy, jak uvádí Nekola11. V současnosti je problém užívání dopingu dán jeho četností korelující s narůstající komercionalizací, ovlivněnou mnohdy zájmy nadnárodních společností, kdy je potlačen princip fair play. Tímto vzniká začarovaný kruh, kdy tyto společnosti investují obrovské peníze na vývoj efektivnějších a obtížně nebo vůbec detekovaných, látek a na sportovce je tak vyvíjen enormní tlak ke zneužití dopingu. V dnešní době patří mezi nejproblémovější peptidové hormony, EPO, darbopoetin, STH, choriogonadotropin, inzulín, antiestrogeny a inhibitory aromatázy jak tvrdí Pyšný.12 V 60. letech se doping začal stávat celosvětovým problémem a tématem vědeckých kongresů. Zlomovým rokem v represi dopingu se stal rok 1963, kdy MOV přijal pravidlo o zákazu dopingu, které ve své základní podobě platí až dodnes, Slepička13. V roce 1964 se v Tokiu pořádal kongres o dopingu a na následných zimních OH v Grenoblu se prováděly první testy na doping. Dalším důležitým krokem v boji proti dopingu byl rok 1967, kdy byla ustavena lékařská komise MOV nebo zavedení kontrol na anabolické steroidy v roce 1976 v Montrealu.14 Společnou světovou kampaň proti dopingu odstartovala První stálá světová konference o boji proti dopingu ve sportu v červnu 1988 v kanadské Ottawě. Na této konferenci byli schváleny čtyři důležité dokumenty: Zásady při odstraňování dopingu ve sportu, Mezinárodní charta boje proti dopingu, Pravidla a směrnice na pomoc při vypracování postupu ke schválení a přijetí charty a Model národního antidopingového programu.15 Další světové konference byly 2003 v Kodani, kde byl schválen Světový Antidopingový Kodex (World Antidoping Code) jako základ pro boj proti dopingu po celém světě. Poslední Třetí Světová 9

Srov.: PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 15. PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha : Karolinum, s. 16. 11 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 28. 12 Srov.: PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 17. 13 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s.14. 14 Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 28. 15 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 33. 10

14

Konference o Dopingu se konala v roce 2007 v Madridu a jejím cílem bylo posílení boje proti dopingu a také obnovení a upravení Světového Antidopingového Kodexu.16

16

Dostupné na Internetu: < http://www.wada-ama.org/en/dynamic.ch2?pageCategory.id=614>

15

2. 2 Dopingové látky a metody 2. 2. 1 Definice dopingu Doping je definován jako jev, při němž dochází k porušení jednoho nebo více antidopingových pravidel uvedených ve Světovém Antidopingovém Kodexu (Příloha).17
Přítomnost zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů v těle sportovce. a) Je osobní povinností každého sportovce zajistit, aby žádná zakázaná látka nevnikla do jeho/jejího těla. Sportovci jsou odpovědni za to, je-li zjištěna přítomnost jakékoli zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů v jejich těle. Z toho plyne, že k tomu, aby došlo k porušení antidopingových pravidel podle článku 2.1, není nutné, aby sportovci byl prokazován úmysl, zavinění, nedbalost či vědomé použití. b) S výjimkou těch látek, pro které jsou toleranční limity výslovně kvantifikovány v Seznamu, představuje jakéhokoli množství zakázané látky nebo jejích metabolitů nebo indikátorů ve vzorku sportovce porušení antidopingového pravidla. c) Výjimkou z obecného pravidla článku 2.1 jsou případy, kdy Seznam zakázaných látek určí zvláštní kritéria pro vyhodnocování zakázaných látek, které mohou být rovněž vyprodukovány endogenně.
Použití nebo pokus o použití zakázané látky nebo zakázané metody a) Úspěch nebo neúspěch použití zakázané látky nebo zakázané metody není podstatný. Pro naplnění skutkové podstaty porušení antidopingových pravidel postačuje, aby zakázaná látka nebo zakázaná metoda byly použity, případně aby byl učiněn pokus je použít.
Odmítnutí nebo nedostavení se k odběru vzorku bez náležitého zdůvodnění po obdržení oznámení, které vychází ze schválených antidopingových pravidel, nebo snaha vyhnout se odběru vzorku jiným způsobem.

17

Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/kodex.htm#clanek1>

16


Porušení příslušných požadavků týkajících se dostupnosti sportovce pro testování mimo soutěž, včetně neposkytnutí požadované informace o pobytu a vyhýbání se testům, které jsou vyžadovány podle platných pravidel.
Podvádění nebo pokus o podvádění v průběhu kterékoli části dopingové kontroly.
Držení zakázaných látek a látek umožňujících zakázané metody a) Držení látky sportovcem, která je zakázána při testování mimo soutěž nebo látek umožňujících zakázané metody kdykoli a na jakémkoli místě, pokud sportovec neprokáže, že toto držení je pro terapeutické účely, na které se vztahuje výjimka podle článku 4.4 (terapeutické použití), případně jinak přijatelně nezdůvodní oprávněnost takového držení. b) Držení látky, která je zakázána v období mimo soutěž nebo látek umožňujících zakázané metody doprovodným personálem sportovce ve spojitosti se sportovcem, soutěží nebo tréninkem, pokud doprovodný personál sportovce neprokáže, že toto držení je pro terapeutické účely, na které se vztahuje výjimka podle článku 4.4 (terapeutické použití), případně jinak přijatelně nezdůvodní oprávněnost takového držení.
Nelegální nakládání s jakoukoli zakázanou látkou nebo látkou umožňující zakázané metody.
Podávání nebo pokus o podání zakázané látky nebo aplikace či pokus o aplikaci zakázané metody kterémukoliv sportovci nebo podporování, podněcování, napomáhání, navádění, zakrývání skutečnosti nebo jiná spoluvina, která je porušováním nebo pokusem o porušování antidopingových pravidel.

17

2. 2. 2 Anabolické látky (S1) Tyto látky jsou rozděleny na adrogenní anabolické steroidy a ostatní anabolické látky. A. Androgenní anabolické steroidy Dělíme je na exogenní a endogenní. U exogenní látky se sleduje, zda se její množství neliší od fyziologického, ale pokud sportovec prokáže, že i toto neobvyklé množství určité látky je v jeho organismu přirozeně, nepokládá se to za doping. Látka nalezená při dopingové zkoušce, která se běžně nikdy v těle nevyskytuje, se považuje za endogenní.18 Z této skupiny látek, někdy nazývané jako „sexuální hormony“, jsou nejčastější testosteron a epiandrosteron (DHEA), tvořící se u mužů ve varlatech a u žen v nadledvinách a vaječnících. Důvodem zneužití anabolik je jejich anabolické působení, které podporuje nárůst svalové hmoty a současně snižuje množství tukové tkáně, jak tvrdí Yesalis.19 B. Ostatní anabolické látky Další látky, u kterých jsou prokazatelně doloženy anabolické účinky. Nejznámější jsou clenbuterol, tibolon, zeranol a zilpateron.20

2. 2. 3 Hormony a příbuzné látky (S2) Z této skupiny jsou zakázané erytropoetin (EPO), růstový hormon (hGH), inzulínu podobné růstové faktory (např. IGF-1), mechanické růstové hormony (MGF), gonadropiny (LH, hCG), kortikotropiny, inzulín (pouze u mužů). Tato skupina je v současnosti považována za nejnebezpečnější. Jejich nebezpečnost spočívá v jejich obtížné detekovatelnosti, jelikož tyto hormony mají krátký poločas rozpadu, anebo některé z nich není možné v organismu zjistit vůbec.21

18

Srov.:YESALIS, Ch., Anabolic steroids in sport and exercise. Pennsylvania, USA Human Kinetics, 2000, s. 33. 19 YESALIS, Ch., Anabolic steroids in sport and exercise. Pennsylvania, USA Human Kinetics, 2000, s. 30 – 34. 20 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 50, 51. 21 Srov.: PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, s. 34 – 37.

18

A. Erytropoetin (EPO) EPO je hormon, který působí na receptory kmenových buněk v kostní dřeni a způsobuje jejich přeměnu na erytrocyty. Červené krvinky jsou speciální buňky, které jsou uzpůsobeny k přenosu dýchacích plynů (H2O, CO2). Platí úměra, že čím více erytrocytů, tím více kyslíku ve svalech, které mohou pracovat déle. EPO je zneužíváno především tam, kde je zapotřebí vytrvalostních schopností, jako třeba v cyklistice. B. Růstový hormon (hGH, STH) Vzniká v předním laloku hypofýzy. Do krve se dostává přímo na počátku spánku, ale i v průběhu pohybu pro udržení stálosti vnitřního prostředí. Pyšný22 jeho užití připisuje příznivé působení na metabolismus tuků a bílkovin. Somatotropní hormon nezvyšuje pouze budovanou svalovou hmotu či sílu a snižuje množství tuku, ale výrazně se podílí i na podpoře nárůstu tělesné výšky. Pro tyto účinky je hojně vyhledáván nejenom ve sportech s využitím rychlostních, silových a vytrvalostních schopnostech (sprint, silový trojboj). Dalším důvodem je snaha o zlepšení tělesné stavby nebo tam, kde je stavba těla předpokladem úspěchu (basketball, kulturistika).

C. Inzulínu podobné růstové hormony (IGF1) Tyto, zejména v játrech tvořící se hormony, ovlivňují základní děje uvnitř buňky. Mezi nejdůležitější patří rychle a biologicky nevýznamně zvyšující využití glukózy s následným poklesem volných mastných kyselin v plazmě. Podporují tvorbu bílkovin, stimulují syntézu nukleových kyselin, podporují tvorbu anabolických androgenních steroidů a také ovlivňují produkci inzulínu, tvorbu spermií a růst chondrocytů. Jsou zneužívány pro stejné účinky jako anabolické steroidy, jelikož podporují jejich tvorbu. 23

D. Mechanické růstové hormony (MGF) Jde o techniku genové terapie, která bude pravděpodobně závažným problémem v oblasti dopingu a která má tento vývoj. MGF vznikl nedávno při experimentu, kdy použitím IGF 1 genu byla naklonována jeho varianta mechanického růstového hormonu. MGF je za normálních okolností vytvářen ve svalové tkáni po velké zátěži, kde aktivuje svalové buňky. 22 23

Srov.: PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002, s. 56. Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006., s. 34 - 36.

19

E. Gonadotropiny (LH a hCG) Jsou to hormony tvořící se v adenohypofýze a které řídí funkci gonád, pohlavních žláz. K těmto hormonům řadíme luteinizační hormon (LH) a folikuly stimulující hormon (FSH). U mužů LH aktivuje enzymy, schopné zpracovat cholesterol na sexuální hormony, především na biologicky aktivní testosteron. U žen je nezbytný pro prasknutí Graafova folikulu a následnou tvorbu žlutého tělíska.25 F. Inzulín Vzniká a je skladován v Langerhansových ostrůvcích, jež jsou roztroušeny v pankreatu. Inzulín jako jediný hormon snižuje hladinu glukózy v krvi tak, že ji transportuje do cílových buňek (jaterních, tukových a svalových). Podpořením vstupu glukózy do buněk cílových tkání a zvýšením tvorby glykogenu v játrech inzulín urychluje zotavení a zvyšuje toleranci k tréninkovým objemům. Pyšný25 také uvádí, že využití inzulínu prodlužuje dobu anabolického působení, jelikož podporuje tvorbu bílkovin a snižuje jejich rozpad. Inzulín je nepostradatelný ke stimulaci imunitního systému. G. Kortikotropiny Nekola24 popisuje adrenokortikotropní hormon (ACTH), který je produkován adenohypofýzou a který stimuluje syntézu kortikosteroidů, hormonů důležitých v metabolismu, jako hormonů s protizánětlivými účinky a ovlivňujícími náladu. Dále zmiňuje tetracosactid – derivát ACTH, který už během dvou hodin dokáže stimulovat nárůst kortizolu majícího vliv na překonání letargie a navození dobré nálady až euforie při soutěži i při tréninku.

2. 2. 4 Beta-2 agonisté (S3) Pyšný25 je popisuje jako látky, které se váží na beta-2 receptory. Beta-2 receptory jsou součástí vegetativního nervového systému organismu tvořeným sympatikem a parasympatikem. Tento systém uvolňuje látky, jež se vážou na citlivé receptory, umístěné na jednotlivých orgánech vyvolávajících potřebnou reakci. K účinkům beta-2 24 25

Srov.: NEKOLA., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha : Olympia, 2000, s. 54. Srov.: PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002.,s. 21

20

agonistům patří působení na tukovou tkáň a svaly. Stimulace specifických receptorů při dlouhodobém působení má lipolytický účinek na tukovou tkáň. Tyto látky působí anabolicky pouze zprostředkovaně za pomoci inzulínu.

2. 2. 5 Látky s antiestrogenní aktivitou (S4) Jsou děleny do tří subkategorií na ´inhibitory aromatáz´, modulátory selektivních estrogenních receptorů (SERM) a ostatní antiestrogenní látky. A. Inhibitory aromatáz Téměř všechny hormony jsou řízeny specifickými enzymy, androgenní anabolické steroidy nevyjímaje. Hlavním hormonem této skupiny je testosteron, který působí v cílových buňkách přímo a nepřímo (jako prohormon), kdy je enzymy přeměněn buď na dihydrotestosteron (DHT) s anabolickým účinkem nebo na estradiol (estrogen), který má opačné biologické působení. Za přeměnu na estradiol v cílových buňkách je zodpovědný enzym aromatáza. Podle Pyšného26 právě „podáním inhibitoru aromatázy dochází k blokování přeměny testosteronu na estradiol a tím je prodlouženo a zefektivněno anabolické působení testosteronu.“ B. Modulátory selektivních estrogenních receptorů (SERM) a ostatní antiesrtogenní látky. Tyto látky tlumí „nepříznivé“ účinky estrogenů v organizmu. Vytěsní ze své přirozené vazby estrogeny a výrazně zvýší následné vyplavení luteinizačního hormonu z předního laloku hypofýzi. Stejně jako u inhibitoru aromatáz, se začne tvořit více luteinizačního hormonu a tak se zvýší produkce testosteronu z pohlavních žláz.27

2. 2. 6 Diuretika a ostatní maskovací látky (S5) Do této skupiny řadíme látky, které zejména maskují užití jiné dopingové látky nebo metody sportovcem. Jde především o diuretika a další maskující látky.

26 27

PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha : Grada, 2006. s. 54. Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha : Grada, 2006. s. 50.

21

A. Diuretika „Po využití účinků jiné dopingové látky umožní příjem diuretik její rychlejší odstranění z organizmu, případně současně větší tvorbu definitivní moči též ředit hodnocené množství této látky, jde o maskované účinek při užití jiných látek,“ jak uvádí Pyšný28. Stejně tak umožňují snížit tělesnou hmotnost a tento důvod je klíčovým faktorem u řady sportovních disciplín, kde jsou závodníci řazeni do váhových kategorií nebo tam, kde podaný výkon závisí na co nejnižší hmotnosti jedince. Dále také pro jejich maskovací účinek jiných dopingových látek tak, že jsou zředěny v definitivní moči. Nejznámější z této skupiny je fluorosemid.29 B. Jiné maskující látky Jde o celou řadu látek, které mají maskující funkci jiných dopingových látek nebo prostředků. Jde zejména o epitestosteron, probenecid, inhibitory alfa-reduktázy a plazmaexpandéry.

2. 2. 7 Metody zakázané stále – při soutěži i mimo soutěž A. Zvyšování přenosu kyslíku (M1) Rozhodující pro práci svalů je zabezpečování dostatkem kyslíku do svalových buněk. Čím více kyslíku putuje do svalových buněk, tím lépe a déle sval pracuje. Přenos kyslíku je zajišťován červenými krvinkami. U dospělého jedince je velice stálý a jeho zvýšení můžeme dosáhnout fyziologickou kompenzační reakcí těla během přípravy ve vysokohorském prostředí nebo při obytu v tzv. „finských domcích“ nebo v „kyslíkových stanech“. Nejdůležitější složkou červené krvinky je bílkovina zvaná hemoglobin, která dokáže vázat kyslík. Nejčastěji používané metody, které zmiňuje Nekola30, jsou autotransfuse vlastní krve sportovce asi čtyři až osm týdnů před soutěží a také erytrocytový koncentrát (červené krvinky oddělené od plazmy). Tato forma dopingu výrazně zvyšuje vytrvalostní výkon organizmu. Například autotransfuzí krve se u skupiny běžců prodloužila tolerance k submaximální zátěži o 23 %. Pyšný31 uvádí ještě vznik zatím známých modifikovaných hemoglobinových produktů 28

PYŠNÝ , L., Doping: Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 52. Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 31. 30 Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport: Praha: Olympia, 2000, s. 55. 31 Srov.:PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002.,s. 74 -75. 29

22

(mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálií, efaproxilátu. Tyto chemické látky mají vysokou vazební kapacitu pro kyslík. B. Chemická a fyzikální manipulace (M2) Jedinec může užít látku, která snižuje tvorbu moči nebo kryje odhalení některých zakázaných dopingových prostředků, přímá manipulace s odebraným vzorkem moči během dopingové kontroly, do které sportovec přimíchá jinou látku (voda, alkohol) nebo nahrazení moče vlastní močí jiné osoby.32 K velmi známým patří cévkování. Sportovec před odběrem moči vyprázdní obsah svého močového měchýře a jeho obsah nahradí močí jiné osoby. Další metodou je naředění vlastní moči alkoholem nebo vodou při nepozornosti dopingového komisaře. Jsou známé případy, kdy sportovec přichází k dopingové kontrole s ukrytou „čistou“ močí na svém těle.33 Byly odhaleny případy ukryté moči v kondomu umístěné v intimních partiích nebo umělý penis z latexu a v přirozené barvě kůže obsahující nádržku na moč, který se nasazuje na vlastní genitál.61 Nověji jsou také zakázány nitrožilní infuze, protože můžou svým obsahem zabránit odhalení příjmu jiných dopingových látek a metod. Infuze je povolena pouze lékařem za přesně stanovených podmínek nutných k lékařskému ošetření. C. Genový doping (M3) Patří mezi nejnovější a nejmodernější metody. Pyšný34 charakterizuje tuto metodu jako „neterapeutické použití buněk, genů, genových elementů, nebo modifikace exprese genů, které mají schopnost zvýšit sportovní výkon.“ Mezi často užívané patří již zmíněný mechanický růstový hormon (MGF), inzulínu podobný růstový faktor 1 (IZF 1) a erytropoetin (EPO).

2. 2. 8 Látky a metody zakázané při soutěži A. Stimulancia (S6) K nejdůležitějším účinkům stimulancii řadíme jejich působení na funkce CNS. U jedinců vyvolává euforii, snížením subjektivní únavy, excitací, pocitem nahromadění

32

Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s. 65. SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha: Karolinum, 2000, s. 33-34. 34 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 62.. 33

23

energie, pocitem dosáhnout mimořádného psychického i fyzického výkonu, zvýšenou sebedůvěrou, optimismem a některé látky mají také anorektický účinek.35

•

Amfetaminy Patří k nejpoužívanější skupině drog v celé populaci. Jsou uplatňovány tam, kde

váha rozhoduje o zařazení do váhových kategorií a musí se před zápasem snížit váha, jelikož vyplavením noradrenalinu v cílových tkáních stimulují sympatickou část vegetativního systému, jak píše Pyšný.36 Podrážděním center v mozku vede k reakcím organismu popsané výše. „Metabolické změny v důsledku jejich užití, spojené s krátkodobým štěpením glykogenu v játrech, uvolňováním mastných kyselin z depot, následným hromaděním laktátu a pravděpodobně i příliš rychlým využitím glykogenu v zapojených svalových skupinách, jsou naopak pro většinu sportů nepříznivé. Rozhodně urychlují rozvoj únavy při vytrvalostní zátěži, a tak budou zneužívány spíše ve sportech, které jsou závislé zejména na anaerobním výkonu.“37

•

Efedrin „Je to přirozený rostlinný alkaloid, který se nalézá

v některých druzích čínských chvojníků. Látka chemicky příbuzná amfetaminu, i s podobnými, ale nižšími účinky na funkce CNS“38. Jedinec pociťuje stav duševní pohody, důvěry až euforie, má snížené vnímání existující psychické i fyzické únavy, a tak snáze může překonávat překážky, které se během prováděné sportovní činnosti objevují. Kromě anorektických účinků zvyšuje stažlivost, vodivost, vzrušivost a automacii srdečního svalu a relaxuje svalstvo dýchacích cest.39

35

Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 66 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 67-69 37 PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 64. 38 PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, 1999. s. 22 39 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 66 36

24

•

Kokain Alkaloid z listů keře Erythroxylon coca je svými silnými účinky podobný dvěma

předchozím látkám. Kokain ovlivňuje především limbický systém, který řídí emoce a jejich vegetativní projevy. Tato droga přímo i nepřímo nepříznivě ovlivňuje využití cukrů, tuků a bílkovin a napětí hladké svaloviny cévního systému. Narůstá rozpad glykogenu a tím se snižuje jeho obsah v příčně pruhovaném i srdečním svalstvu. Dále se zvyšuje laktát a s metabolickou acidózou se snižuje tolerance organizmu k zátěži a urychluje se únava. Kokain je někdy užíván pro jeho účinek stimulovat funkci centrálního nervového systému a navození pocitu energie, aktivity, euforie a snížení vnímání narůstající únavy. Je nutné říci, že se jedná pouze o subjektivně navozené pocity, ale současně přitom probíhají metabolické a oběhové změny, působením této drogy se jednoznačně zhorší schopnost organizmu k provedení fyzického výkonu, zejména vytrvalostního charakteru. Zneužití kokainu se spíše předpokládá u krátkodobých, intenzivních sportovních aktivit.40 B. Narkotika (S7) Nejznámější látkou je morfin, přirozený alkaloid opia, zaschlé šťávy nezralých makovic. Vliv narkotik v organizmu Pyšný41 popisuje tak, že působí na specifické receptory. „Stimulací µ receptorů vytvářejí pocity euforie, tlumí dech a rozvíjejí závislost, κ receptorů se snižuje vnímání bolesti na míšní úrovni a navozují útlum, vazba na σ receptory vyvolávají dysforii a δ receptory tlumí aktivitu hladkého svalstva organizmu.“ Narkotika můžou být zneužívána pro jejich silný tlumící účinek bolesti. V silových sportech nebo v kulturistice můžou dopomoci k zvýšení výkonnosti tím, že pomáhají překonat práh bolesti a tím zvýšit tréninkové objemy. Dále mohou být zneužita v navození vhodných emocí před soutěží jako jsou únava, euforie, excitace nebo duševní napětí působením na funkce CNS. Tlumícím vlivem na dechové centrum a hladkou svalovinu transportního systému, kdy dochází ke zpomalení dýchání i poklesu krevního tlaku i srdeční frekvence můžou mít vliv u sportovních aktivit, ve

40 41

Srov.: PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 67 – 68. PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002., s. 24 - 25.

25

kterých je nepostradatelná sedace a celkové zklidnění organismu (např. střelba, lukostřelba a biatlon), jak uvádí Nekola.42 C. Kanabinoidy (S8) Jsou to látky obsažené v produktech z konopí, zejména marihuana (3 – 9% THC) a hašiš (30 – 40% THC). Biologicky aktivní látkou kanabinoidů je tetrahydrocannabinol (THC), látka se silným psychoaktivním účinkem. THC účinkuje na opiátové receptory CNS a vzniká celá řada projevů souvisejících se změnami emočních prožitků, vnímání i chování jedince. K nejznámějším patří stavy klidu, bezstarostnosti, uvolnění a výšené intenzity prožívání okolních vjemů (hudby, barvy, chuti a sexuálních stimulů). Někdy však dochází i k opačným nepříjemným účinkům jako jsou pocity tísně, strachu, děsu a paranoii.43 Vzhledem až k několikaměsíční době detekovatelnosti existuje nebezpečí pozitivního dopingového testu. Poslední roky dochází k velkému nárůstu sportovců potrestaných za užití kanabinoidů ve světě i v České republice.44 D. Glukokortikosteroidy (S9) Jsou známé svými protizánětlivými účinky a jak popisuje Pyšný45, „napodobují vlastnosti přirozených kortikosteroidů produkovaných v době stresu nadledvinkami. Mají velké analgetické účinky a také se předepisují pro léčbu astmatu a jiných alergií.“ Jejich hlavním účinkem je řízení základních metabolických dějů, zdrojů energie v lidském těle. Snižují vychytávání glukózy ve svalové a tukové tkáni a podporují tvorbu její zásobní formy (glykogenu), zvyšují rozpad tukové tkáně s uvolněním volných mastných kyselin a umožňují jejich další využití. V některých tkáních snižují tvorbu a naopak urychlují rozpad bílkovin. Tyto metabolické děje jsou především účinné jako mobilizační mechanizmus při stresu.46 42

NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha : Olympia, 2000, s. 45. PYŠNÝ , L. Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006.s.72 – 73. 44 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/marihuana.htm> 45 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 78. 43

26

Pyšný také předkládá několik důvodů, proč zneužít tyto hormony. Jedním z nich je zlepšení tolerance ke stresu, kterým je prováděná pohybová aktivita. Působení na centrální nervovou soustavu vedoucí k euforii, překonání strachu a povzbuzení. Glukokortikosteroidy tlumí zánětlivé projevy, otoky, zlepšuje kloubní pohyblivost a tlumí doprovodné bolesti.

2. 2. 9 Látky zakázané v určitých sportech Existují látky, (alkohol a betablokátory), které jsou zakázané jen v určitých sportech, jelikož existují lékařské důkazy, že tyto látky mají potenciál zvýšit sportovní výkon. A. Alkohol (P1) Je zakázán pouze při soutěži jen v některých sportech. Detekce se provádí dechovou zkouškou nebo/ a rozborem krve. Každý sportovní svaz má určenou prahovou hodnotu pro porušení dopingového pravidla. Po užití alkoholu je většinou sportovní výkon ovlivněn nepříznivě účinky na nervovou soustavu. Alkohol snižuje napětí, pocit strachu a tlumí bolest. Avšak výkon založen na většině schopností je účinky alkoholu silně omezen. Alkohol mění metabolismus cukrů s nižší hladinou glukózy v krvi a snížením její tvorby v játrech. Centrální nervový systém, který využívá glukózu jako zdroj energie, tak reaguje narůstající psychickou únavou, poklesem koncentrace a emočním útlumem. Tyto faktory významně napomáhají překonat stresující zátěže vysoké intenzity.47 B. Beta-blokátory (P2) Slepička48 tyto látky charakterizuje jako látky mající vliv na vegetativní nervový systém. Dále zvyšují stažlivost a frekvenci myokardu, uvolňují hladké svaly v dýchacích cestách a v cévách. Beta-blokátory také tlumí uvolnění mastných kyselin z tukové tkáně a glukózy z jater. Tyto změny významně nepříznivě limitují zejména vytrvalostní výkon, snižují množství dodávaného kyslíku a potřebné energie do pracujících svalů. Působením na centrální nervový systém dokáže potlačit pocity neklidu, úzkosti a strachu, které ovlivňují nejen předstartovní a startovní stav sportovce,

46

Srov.: PYŠNÝ , L. Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 74. Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 81. 48 Srov.:SLEPIČKA, P., Problematika dopingu, Praha: Karolinum, 2000, s. 37. 47

27

ale zlepšit i některé výkony závislé na přesně dokonale provedeném pohybu, jako například u lukostřelby.

28

2. 3 Zdravotní aspekty užívání dopingu 2. 3. 1 Androgenní anabolické steroidy Pyšný49 varuje, že fyziologický příjem AAS může vést k neplodnosti, verilizací u žen jako je hirsuitismus, alopecie a porušení menstruačního cyklu, verilizací u mužů jež může být menší vzrůst, zvýšená tvorba mazových žláz, alopecie, apismus, gynekomastie. U obou pohlaví pak možný výskyt nádorového onemocnění, poškození myokardu, změny objemu a srážlivosti krve, porucha metabolizmu tuků, změny funkcí jater a v neposlední řadě změny chování a poruchy psychických funkcí

2. 3. 2 Erytropoetin Zvýšený příjem může také způsobit křečové stavy a vznik alergických projevů od místních kožních reakcí až po závažný rozvoj anafylaktického šoku. Kvůli injekční aplikaci může dojít k přenosu některých infekčních onemocnění včetně HIV. Narůstajícím počtem červených krvinek se zvyšuje krevní tlak i hustota krve, tím je zatěžován oběhový systém s následným rizikem zvětšení levé srdeční komory.50

2. 3. 3 Růstový hormon (hGH, STH) a inzulínu podobné hormony Pyšný51 varuje, že „při nadměrném užívání dochází u dětí a mládeže k gigantismu, u dospělých k agromálii. Zvýšením hustoty kostí vede k zhrubnutí kloubů s jejich následnou poruchou a bolestmi“. Dále dochází k zesílení kůže, poškození svalové tkáně včetně myokardu, k poškození nervového aparátu, k zvětšení a poruše vnitřních orgánů, k nádorům mléčné žlázy a lymfatických uzlin a také k psychickým poruchám.

2. 3. 4 Mechanické růstové hormony (MGF) Jelikož je tato látka nová a nebyla ještě klinicky testována, nejsou známy žádné vedlejší účinky při nefyziologických dávkách tohoto preparátu na lidský organismus.23

49

PYŠNÝ , L. Zdravotní rizika zneužití anabolických steroidů, Ústní nad Labem, 1998, s. 22 – 36. Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006, s. 32. 51 PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon. Praha: Karolinum, 1999., s. 28 - 31. 50

29

2. 3. 5 Gonadotropiny (LH a hCG) Účinky hCG na lidský organismus jsou stejné, jak z hlediska jejich příznivých účinků, tak i zdravotních rizik, jako u androgenních anabolik, jelikož stimulují sekreci biologicky aktivního testosteronu. Pyšný52 zde upozorňuje, že dalším důvodem jejich zneužití je „maskující“ účinek hCG, protože metody na odhalení anabolických látek jsou také založeny na poměru testosteronu a epitestosteronu, hCG totiž tento poměr zachovává.“

2. 3. 6 Inzulín Při zvýšené hladině inzulínu v organizmu dochází k hypoglykémií. Pyšný53 upozorňuje že, „pokud tato hladina přesáhne jeho fyziologickou hladinu, dochází k závažným poruchám organizmu, zejména CNS. Na hypoglykémii organizmus reaguje vyplavením katecholaminů, které zapříčiňují pocity úzkosti, palpitacemi, třesem, zvýšením krevního tlaku, tachykardií a pocením. Opakovanou aplikací může dojít k lokální nebo alergické reakci a vznikem resistence organizmu na inzulín.“

2. 3. 7 Kortikotropiny Aplikace kortikoidů je zdraví škodlivá stejně jako u většiny dopingových látek. Pyšný54 poukazuje, že opakovaný příjem navíc negativně ovlivňuje výkonnost jedince zejména svým katabolickým působením. Podstatná je hlavně inhibice tvorby bílkovin se zmenšením svalové hmoty a zvýšené ukládání tuků. Zdravotní rizika poškození organizmu jsou přímá i nepřímá. Přímým důsledkem mohou být různé formy alergických reakcí, nepřímým zvýšená činnost hormonů kůry nadledvin. Poruch může být celá řada, například změny oběhového systému s otoky, s poklesem krevního tlaku, s rizikem krevních vmetků a poruch srdečního rytmu, hormonální změny s nadměrným ochlupením, s osteoporózou, akné, riziko aktivace zánětu slinivky břišní atd.55

52

PYŠNÝ, L., Fyziologie a patofyziologie dopingu. Karolinum, 2002, s. 36. PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon,. Praha : Karolinum, 1999. s. 43. 54 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha. Grada, 2006, s. 43. 55 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping . Rizika zneužití. Praha. Grada, 2006, s. 43. 53

30

2. 3. 8 Beta 2 - agonisté Kuhn a spol.56 uvádí, že přímé anabolické působení beta-2 agonistů nebylo prokázáno, avšak dochází ke změnám v oběhovém systému a poruchám srdečního rytmu nepřímým působením beta-2 agonistů a mají také stejná rizika jako jeho samotné užívání. Ojediněle se objevují změny chování jedince, které jsou provázeny pocity napětí, nervozity, strachu a projevy přecitlivosti. Nepřímé působení beta-2 agonistů na stimulaci inzulínu s sebou přináší nepříznivá rizika poškození organizmu, spojená s jeho vyšší hladinou.

2. 3. 9 Inhibitory aromatáz Pyšný57 ukazuje, že nadměrným příjmem těchto látek je narušena hormonální rovnováha, především snížením hladiny estrogenů, která se projevuje např. kožní alergií, anafylaktickým šokem, svěděním kůže, ospalostí, zažívacími potížemi, zvracením ale i bolestí svalů a kloubů. Dále se objevují metabolické změny vedoucí k rozvoji celé řady nepříznivých klinických příznaků spojených se změnami zvýšené biologické aktivity anabolických steroidů.

2. 3. 10 Diuretika Nekola58 varuje, že „při neuváženém užití může vést k dehydrataci, která může mít fatální následky. Kromě dehydratace dochází i k deficitu některých minerálů, především sodíku a draslíku, což má negativní účinek na funkci dráždivých struktur nervového systému a kosterního svalstva.“ Dochází tak ke zhoršení dráždivosti svalů a rychlostněsilových schopností. Dlouhodobý příjem diuretik zvyšuje hladinu vápníku v krvi a snižuje jeho množství v kostech. U takto postižených jedinců lze často najít nejen osteoporózu, ale i ukládání vápníku v ledvinách , zvýšenou tvorbu kamenů močových cest a časté zažívací potíže s nechutenstvím, se zácpou a hubnutím. Pyšný59 dále uvádí poruchy srdečního rytmu a upozorňuje, že diuretika dokážou zabít už v průběhu několika hodin.

56

Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York: W. W. Norton & Company. s. 105. 57 Srov.:PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha: Karolinum, 1999. s. 26 58 NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 64. 59 Srov.:PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006, s. 52.

31

2. 3. 11 Zvyšování přenosu kyslíku Při aplikaci krevního dopingu může dojít k těžkým hemolytickým reakcím při porušení kompatibility dodaného krevního produktu. Podstatný je i problém možného přenosu některých parenterálních infekcí včetně HIV a hepatitidy. Dalším nebezpečím je narůstající krevní objem, stoupající viskozita krve a hodnoty systolického krevního tlaku. Tyto změny zvyšují nároky na myokard s rizikem možného selhání. Nepříznivým faktorem nevhodné zátěže oběhového systému může být i rozvíjející se ztráta tekutin organizmu, zejména u vytrvalostní fyzické zátěže prováděné v extrémně teplém a vlhkém prostředí.60

2. 3. 12 Chemická a fyzikální manipulace Pyšný61 i Nekola62 upozorňují, že sportovec používající cévkování musí počítat s tím, že si může poškodit močovou trubici a měkké tkáně a orgány v jejím okolí (hlavně muži) a dále také zavedení infekce močovými cestami do organizmu. Infuze si také vyžaduje sterilní prostředí a odborné provedení. Pokud tuto zásadu nedodržíme, musíme počítat s rizikem parenterálních infekcí, při použití nečisté jehly i s případným přenosem HIV.

2. 3. 13 Stimulancia •

Amfetaminy

Opakovaný příjem této drogy vede k nepříznivým změnám v chování a postoji, projevuje se podrážděním, nerozhodností, zmatkem, strachem, sníženou koncentrací, depresemi, halucinacemi a poruchou spánku. Může dojít k poškození myokardu náhlým zvýšením krevního tlaku a v neposlední řadě také k závislosti a nevratnou změnou osobnosti. Užití amfetaminu může vést i ke smrti závodníka. Náhle se zvyšují hodnoty krevního tlaku, které mohou způsobit selhání oběhového systému nebo vznik cévní mozkové příhody. Snižuje se také průsvit periferního žilního řečiště, které brání dostatečnému odstranění tepla, produkovaného pracujícími svaly.63

60

Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002.,s. 74 -75. PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 60. 62 NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s. 54. 63 Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York : W. W. Norton & Company s. 106-108. 61

32

•

Efedrin K negativním zdravotním účinkům působení efedrinu, které zmiňuje Pyšný64,

patří možné poškození oběhového systému, narůstají hodnoty krevního tlaku, vznikají poruchy srdečního rytmu včetně smrtelné fibrilace komor. Dále se někdy objevují poruchy CNS včetně závažného mozkového krvácení. U jedince se objevují třes kosterního svalstva, nechutenství, někdy se zvracením, závratě, bolesti hlavy a nespavost, stavy podráždění, nervozity i úzkosti. Závažné poruchy chování a možný rozvoj psychických poruch často doprovázených halucinacemi. Rizikovým projevem může být současně rozvoj závislosti.

•

Kokain Příjmem kokainu jsou ohrožena játra, oběhový systém s narůstajícími hodnoty

krevního tlaku a srdeční frekvence, termoregulace stahem periferních cév, změny CNS spojené s poruchami osobnosti.65 „Narůstající tělesná teplota, vznikající při intenzivní svalové práci tak zvyšuje riziko vzniku tepelného vyčerpání a selhání organizmu s následkem smrti sportovce.“66 Po užití této drogy například zemřel basketbalista Len Bias a nebo hráč amerického fotbalu Don Rogers.

•

Narkotika U oběhového a dýchacího systému snižují narkotika hodnoty srdeční frekvence i

krevního tlaku a navozují poruchy dýchání. Tlumivým účinkem na hladkou svalovinu dýchacích cest a činnost dechového centra mohou ve vyšších dávkách vést i k jeho zástavě. Snížení činnosti trávicího systému je spojeno s nevolností, zvracením a zácpou. Snížená aktivita močovodů a vývodů pankreatu mohou být doprovázeny kolikovitými bolestmi a někdy i poruchami vylučování moči.67 Největší nebezpečí narkotik spočívá v rychlé a silné závislosti, neboť opakovaný příjem narkotik vede ke vzniku tolerance s nutností zvyšovat přijímané množství, nutné pro dosažení stejného biologického účinku. Jak popisuje Pyšný68, závislost je doprovázena pocením, slzením, sekrecí 64

PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 17 -18. Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 19-21. 66 PYŠNÝ, L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 69. 67 PYŠNÝ, L., Doping, zdraví, výkon, Praha : Karolinum, 1999. s. 25. 68 Srov.: PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha : Karolinum, 2002., s. 27. 65

33

z nosu, třesem, zvracením, průjmy, „husí kůží“, bolestmi svalů a zejména psychickými změnami jedince.69

2. 3. 14 Kanabinoidy Nepříznivé účinky kanabinoidů Pyšný70 vyznačuje jako zvýšení klidové srdeční frekvence snížením hladiny cirkulujícího testosteronu. Dále může být příčinou mužského hypogonadismu a spermiogeneze. Opakované působení THC na CNS vede k sekreci hormonu prolaktinu, jehož zvýšená hladina může zapříčinit vznik gynekomastie. Dodává, že dochází k hrubé poruše koordinace pohybu a ke zhoršení psychických funkcí, zejména vnímání a krátkodobé paměti. Kanabinoidy zpomalují reakce, snižují koordinaci, prostorovou orientaci a přesnost vykonávání pohybů a vedou k nevhodnému subjektivnímu posuzování uskutečňované motorické aktivity.

2. 3. 15 Glukokortikosteroidy Negativní zdravotní aspekty těchto drog Slepička71 jmenuje především působení na CNS, kdy tyto drogy mohou navozovat psychické změny až psychotického charakteru. Jsou deklarovány i případy sebevražedného jednání postiženého. Podle Slepičky71 jsou velice závažné i nepříznivé účinky na metabolizmus tuků, cukrů a bílkovin. „Vzniká zvýšené ukládání tuků v oblasti obličeje a trupu, vzniká metabolická alkalóza. Také se rozvíjí svalová slabost, atrofie, objevuje se ztenčení kůže, osteoporóza kostí a u dospívajících je zpomalen růst.“72

2. 3. 16 Alkohol Pyšný73 uvádí, že příznaky akutního účinku alkoholu (etanolu) závisí na jeho množství v krvi. Již nízké hodnoty (0,5 g/l) mění funkce centrálního nervového systému. Vysoké hodnoty (3-4 g/l) již představují těžkou otravu organizmu, doprovázené hlubokým spánkem nebo bezvědomím jedince. Pokud koncentrace ještě stoupá, je doprovázena závažným komatózním stavem. Klesá krevní tlak, rozvíjí se 69

Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 71. Srov.:PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s.77 – 81. 71 SLEPIČKA, P., Problematika dopingu , Praha : Karolinum, 2000, s. 52,53. 72 Srov.: PYŠNÝ , L., Doping : Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. s. 79. 73 Srov.:PYŠNÝ, L., Doping,zdraví, výkon, Praha : Karolinum, 1999. s. 60-62. 70

34

metabolická acidóza a dochází k útlumu dechového centra postiženého. Případná smrt je způsobena udušením, ale určitým rizikem může být vdechnutí zvratků do plic. Při delším excesu v příjmu alkoholu vzniká akutní zánět jater projevující se klinickými příznaky horečky, žloutenky, krvácením, zvracením. Pyšný dále uvádí, že intenzivní příjem alkoholu končí v 50% smrtí.

2. 3. 17 Beta-blokátory Pyšný74 vytýká negativní vliv na oběhový systém vedoucí k poklesu krevního tlaku, snížení srdečního výkonu i k periferní vasokonstrikcí. Snížená kapacita periferního řečiště je zde důležitým nepříznivým faktorem při sportovní aktivitě vykonávané v horkém prostředí. Díky tomu neprobíhají dostatečné termoregulační děje, které jsou rozhodující pro odvádění tepla z pracujících svalů a nebezpečně narůstá tělesná teplota. Těmito faktory je omezena vytrvalostní schopnost sportovce, ale jedinec je přímo ohrožen na životě v důsledku rozvíjejícího se tepelného selhání organizmu. Z dalších poruch organizmu je možné uvést změny chování s jeho sedací nebo excitací, dušnost při bronchospasmu, zažívací potíže a poruchy potence.

74

Srov.: KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York : W. W. Norton & Company s. 168.

35

3 Experimentální část 3. 1 Metodika výzkumu Výzkum byl realizován v roce 2007 v období říjen až listopad ve všech fitcentrech a na sportovním gymnáziu Dr. Randy v Jablonci nad Nisou. Výzkum byl zaměřen především na největší fitcentra, kde byla předpokládána nejvyšší návštěvnost. Metodou výzkumu byl nestandardizovaný dotazník (příloha 1), který obsahuje úvodní část s pokyny k vypracování a ubezpečení o anonymitě údajů. Dotazník obsahuje 17 otázek, které jsou rozděleny do třech částí. První část obsahuje identifikační položky týkající se věkové kategorie a na jaké úrovni dotázaný provádí sportovní činnost. Ve druhé části jsou otázky věnované osobnímu kontaktu s dopingem, zda-li dotázaný užívá doping a jak často, název dopingové látky, výše investované částky do dopingu, splnění očekávání užívání dopingu a osoby, která doporučila dopingovou látku. Třetí část otázek zkoumá preventivní stránku užívání dopingu a informovanosti o škodlivosti dopingu. U většiny otázek byly užity uzavřené položky. Dotazník byl zpracován čárkovou metodou. Pro zajištění dostatečné anonymity byl v každé posilovně umístěn box určený pro vhazování dotazníků. V každém místě předložení dotazníků byla osoba, která dohlížela na průběh výzkumu. Většinou se jednalo o osobu, která dohlíží na provoz daného fitcentra. Tento pracovník byl klíčový pro sběr informací, jelikož bylo zapotřebí návštěvníky fitcenter upozornit na prováděný výzkum. Ovšem na některých místech se stávalo, že na výzkum nebylo dostatečně dohlíženo a sběr dat nebyl uskutečněn v takové míře, aby pokryl většinu návštěvníků fitcentra. Pro zpracování výsledků byly použity programy Microsoft Word a Microsoft Excel.

36

3. 2 Charakteristika zkoumaného souboru Sledovaný soubor tvořilo celkem 231 respondentů dotázaných v 7 fitcentrech a jednom sportovním gymnáziu. Z toho se 42 přiznalo k užívání dopingu a 189 uvedlo, že nemají osobní zkušenost s užíváním těchto látek. Studie realizované na populaci naší mládeže Slepičkou a kolektivem75 prokázaly, že při bodybuildingu jsou často užívány preparáty stimulující nárůst svalové hmoty, že jsou návykové, a tudíž hrozí nebezpečí vzniku drogové závislosti. Tato výzkumná studie prokázala pravidelné užívání anabolických steroidů u 19,4 % a dřívější experimentování u 23,3 % sledovaných jedinců.

75

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 19.

37

3. 3 Výsledky dotazníkového šetření 3. 3. 1 Celkový poměr Graf č.1

Celkový pom ěr 27%

30%

18%

20%

Jablonec 2007 Liberec 2002

10% 0%

Tabulka č.1 Užívá doping Neužívá doping

n=234 189 42

% 82% 18%

Z tohoto grafického znázornění lze vyčíst, že poměr uživatelů a neuživatelů dopingu je v poměru jedna ku čtyřem, což je méně než předpokládaná hodnota, jež činí 25 %. Oproti 27 % zneužívajícím nepovolené látky na Liberecku v roce 2002 je na Jablonecku nižší zastoupení těch, kteří se přiznali ke konzumaci těchto látek. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že část zkoumaného vzorku byla prováděna mimo fitcentra, kde je jejich koncentrace mnohem nižší. Nikdo z tázaných na Gymnáziu Dr. Randy neodpověděl pozitivně na otázku, zda doping užívá.

3. 3. 2 Zastoupení věkových skupin Zastoupení věkových skupin

Graf č.2 60%

56%

50% 40% 30% 23%

30% 20% 10% 0%

27%

15% 2%

5%

16 a méně

9%10% 2% 17 - 20

21 - 26

38

16% 5% 27 a více

pozitivní negativní Liberec 2002

Tabulka č.2 pozitivní negativní Liberec 2002

16 a méně 2% 15% 5%

17 - 20 2% 30% 23%

21 - 26 9% 10% 56%

27 a více 5% 27% 16%

Z grafu č. 2 vyplývá, že i když ve věkové kategorii 21 – 26 let odpovědělo nejméně respondentů, je nejvíce zastoupena pozitivní odpověď na otázku, zda mají osobní zkušenost s užíváním dopingu. Stejně tak výzkum z roku 200276 ukazuje jako nejpočetnější skupinu uživatelů ve věkové kategorii 21 – 26 let. Nejmenší zastoupení v dopování mají mladší věkové kategorie. Toto zjištění je v rozporu s výzkumnou studií prováděnou Slepičkou77 a Pyšným, kde bylo zjištěno 38% potencionálních uživatelů podpůrných látek v mládežnické populaci pod vlivem různých situačních podmínek.

3. 3. 3 Možnost získat doping Graf č.3

Setkal jsem se s nabídkou dopingu a vím, kde si ho opatřit

80%

75% 56%

60%

44%

40%

Liberec 2002

25%

Jablonec 2007

20% 0%

Tabulka č. 3 Liberec 2002 Jablonec 2007

ANO

NE

ANO 75% 56%

NE 25% 44%

Průzkum, který byl proveden v Liberci v roce 2002 ukázal, že tři čtvrtiny oslovených lidí se už setkalo s nabídkou nepovolených látek a ví, kde si ho opatřit oproti pouhé polovině oslovených v Jablonci v roce 2007. Lze se domnívat, že s 76

Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu : a možnost dopingové prevence. Praha: Karolinum, 2000,s. 22. 77 Srov.: PŘIBYL, O., Užívání anabolických látek ve finesstcentrech, Liberec: TU v Liberci, 2002. s 22.

39

rostoucí aglomerací se i zvětšuje možnost setkat se s nabídkou dopingových látek. Šetření v Liberci s aglomerací 100 049 (1997) obyvatel vykazuje o 19 % více kladných odpovědí oproti méně lidnatému Jablonci s 44 193 obyvateli (2006).

3. 3. 4 Osobní zkušenost s užíváním dopingu Osobní zkušenost s dopingem

Graf č. 4 100%

73%

80%

82%

60% 40%

Liberec 2002

27%

20% 0%

Jablonec 2007

18%

ANO

Tabulka č. 4 Liberec 2002 Jablonec 2007

NE

ANO 27% 18%

NE 73% 82%

V tomto grafickém vyjádření (Graf č.4) lze vyčíst, že v libereckém regionu se více tázaných setkalo s nabídkou dopingových látek a vědí, kde si ho opatřit. Toto zjištění může korespondovat s výzkumem prováděným v roce 2002 v libereckém regionu, kde se 27 % dotázaných přiznalo k užívání zakázaných látek oproti 18 % dotázaných v regionu jabloneckém. Větší zastoupení těch, kteří se přiznali k používání nedovolených prostředků v Liberci, může opět korespondovat s větší znalostí, kde si tyto látky obstarat (Graf č.3).

40

3. 3. 5 Četnost používání dopingu Jak často užívám doping

Graf č. 5

50%

50%

50%

40%

36% 28%

30%

22%

20%

Liberec 2002 Jablonec 2007

14%

10% 0%

Příležitostně

Tabulka č. 5 Liberec 2002 Jablonec 2007

Nepravidelně

Příležitostně 50% 14%

Pravidelně

Nepravidelně 22% 50%

Pravidelně 28% 36%

Ačkoliv v jabloneckém regionu se k užívání dopingu přiznalo o 9 % méně dotázaných, je z grafu (Graf č.5) jasné, že užívání těchto látek je častější, než je tomu u dotázaných v Liberci, kde je doping užíván s daleko menší pravidelností. Polovina uživatelů v libereckém regionu uvádí příležitostnou konzumaci dopingu a je možné se domnívat, že tito uživatelé dopingu mohou s těmito látkami „pouze“ experimentovat. Ve výzkumné studii Slepičky78 a spol. (1998) bylo zjištěno, že ve sledovaném souboru celých 10 % respondentů by užilo nějakou dopingovou látku, kdyby jim byla nabídnuta, jen tak pro zkušenost a zážitek. Počet konzumentů dopingových prostředků na Jablonecku využívajících doping nepravidelně (50 %) je o polovinu větší než na Liberecku (22%). Na Jablonecku pravidelně sáhne po nepovolených látkách více než třetina (36 %), na Liberecku více než čtvrtina dotázaných (28 %).

78

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 107.

41

3. 3. 6 Sportovní kategorie Jak sportuji

Graf č. 6

70%

61%64%

60% 50% 40%

39%

Liberec 2002

29%

30%

Jablonec 2007

20% 10% 0%

0% Závodně

Tabulka č. 6 Liberec 2002 Jablonec 2007

Rekreačně

7%

Vůbec ne

ZÁVODNĚ

REKREAČNĚ

VŮBEC NE

39% 29%

61% 64%

0% 7%

Tento graf (Graf č. 6) zobrazuje jasnou shodu obou šetření v jaké výkonnostní kategorii jsou zneužívány nepovolené podpůrné prostředky. Pouze třetina užívá doping pro vylepšení výsledků v závodní činnosti v obou případech, avšak celé dvě třetiny nepoužívají doping pro estetické vylepšení postavy. Jak uvádí Slepička79, jedná se zejména o pohybové aktivity, jejichž cílem není výkon, ale změna tělesného vzhledu. Tento do značné míry módní trend, který se pod názvem „body building“ stal významnou složkou pohybových aktivit ve volném čase, má silný sugestivní náboj působící především na mládež (Graf č. 2). Slepička dále uvádí, že potencionální nebezpečí této situace spočívá v tom, že tyto trendy jsou posilovány prezentací modelů mužnosti, úspěšnosti v různých akčních filmech, časopisech a televizních pořadech. Medializací uvedených vzorů se stává body building stále přitažlivější aktivitou a tím je i tendence k užívání podpůrných látek pro rychlejší „formování“ těla nebezpečnější. Svými důsledky totiž zasahují širší vzorek populace než sám vrcholový sport.

79

Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu a možnost dopingové prevence. Praha: Karolinum, 2000, s. 22.

42

Dále je zřejmé, že i do sportování ve volném čase pronikají prvky sportu vrcholového, což v případě výzkumu prováděným Slepičkou80 znamená užívání dopingových prostředků s cílem urychlit nárůst svalové hmoty při tvarování postavy. Jestliže 43% sledovaného vzorku návštěvníků fitcenter (Slepička a kol. 1998) a posiloven připustilo nějakou formu užití anabolických steroidů, nejedná se o jev, který by mohl i nadále zůstat bez povšimnutí.81

3. 3. 7 Užívané dopingové látky Tato tabulka (Tabulka č. 7), byla vytvořena na základě odpovědi, kterou látku dotázaný užívá. Pro objektivnější pohled slouží tabulka č. 8 (Graf č. 7), kde jsou zobrazeny nejužívanější látky, jelikož produkty jako například Deca-durabolon, Sustanol, Superanabolon obsahují deriváty nandrolonu. Nejoblíbenějším prostředkem uživatelů dopingu je Winstrol, Nandrolon a Testosteron, kdy třetina dotázaných užívá tyto látky. Většina dotázaných uvedla více než jeden preparát a někteří odpověděli „většina“ nebo „všechny“, některé odpovědi byly nečitelné. Výzkumná studie z roku 2002 šetřená v libereckém regionu uvádí82 jako nejužívanější látky právě Winstrol, Naposin, Supernabolon, Stromba a Sustanol, avšak Tabulka č. 7 Užívaný doping Látka Naposim Nandrolon Testosteron Winstrol Efedrin % 14% 21% 21% 29% 14% Látka Stromba Deca-durabolon Superanabolon Sustanon CELKEM % 14% 7% 14% 14% 100% není uvedena četnost jejich užívání. Jde převážně o anabolické steroidy (viz. 3.3.1).

Tabulka č.8 Látka N=42 %

Užívané látky Methandrostenolol Nandrolon Testosteron Efedrin Stanozolol 6 18 21 6 12 14% 43% 50% 14% 29%

80

SLEPIČKA, P., Problematika dopingu a možnost dopingové prevence. Praha: Karolinum, 2000,s. 22. Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 19. 82 Srov.: PŘIBYL, O., Užívání anabolických látek ve finesstcentrech, Liberec: TU v Liberci, 2002, 25. 81

43

Užívané látky

Graf č.7 25

21 18

20 15 10

12

Počet %

6

6

5 50%

43%

14%

29%

14%

St an oz ol ol

Ef ed rin

Te st os te ro n

ol on N an dr

M et h

an dr os te no lo l

0

Tento graf zobrazuje jako nejoblíbenější zneužívanou látku testosteron, který užívá 50%, následuje nandrolon s 43 % a jako třetí je stanozolol s 29 %. Účinky těchto látek na lidský organismus podrobněji rozebírá kapitola o zakázaných látkách (kap. 2).

•

Winstrol Je jméno léku, dříve vyráběného pod názvem Stromba, obsahujícího aktivní

látku stanozolol, což je syntetický anabolický steroid derivovaný z testosteronu. Je často užíván spolu s dalšími anabolickými steroidy na bázi testosteronu. Stanozol je oblíben pro jeho pozitivní účinky na sílu bez zvýšení tělesné hmotnosti, což je výhodné u mnoha sportů, kde je tělesná hmotnost rozhodující pro zařazení do závodní váhové kategorie. Winstrol nearomatizuje na estrogeny a retenci vody vyvolává pouze v ojedinělých případech. Androgenně nepodmíněné vedlejší účinky se mohou projevit u mužů i žen, a to ve formě bolestí hlavy, křečí, změn v HDL- a LDLhodnotách a výjimečně i zvýšeným krevním tlakem.83

•

Deca-durabolin Deca-durabolin je značkový název firmy Organon, který v sobě zahrnuje

účinnou látku nandrolondecanoat, čili nandrolon. Anabolický účinek Deca-durabolinu je spojen s průměrnou androgenní komponentou. Deca-durabolin stimuluje 83

PYŠNÝ, L., Zdravotní rizika zneužití anabolických steroidů, Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně , 1998, s. 55.

44

proteosyntézu a současně vyvolává retenci vody. Ačkoliv jsou vedlejší účinky Decadurabolinu relativně malé, mohou se při vysokém dávkování objevit androgeny podmíněné vedlejšími účinky. Většina problémů se odrazí ve zvýšeném krevním tlaku, prodloužené době srážlivosti krve, což může vést k častému krvácení z nosu a dlouhému krvácení při řezných ranách. Může rovněž docházet ke zvýšené produkci mazových žláz a tím k akné. Vlivem dlouhodobého užívání velmi vysokých dávek může u mužů nastat pozastavení spermatogeneze, jelikož potlačuje vylučování gonadotropních hormonů z hypofýzy (viz. 3.3.1).84

•

Naposim Naposim je ústně podávaný steroid obsahující látku methandrostenolon, která

zvyšuje syntézu proteinů, tím způsobuje velký nárůst svalové hmoty; glykogenolýzu, zvyšuje sílu svalů v krátkodobém časovém horizontu. Je

většinou používán na začátku „steroidního cyklu“ k vylepšení účinku dalších steroidů, především testosteronu a nandrolonu. Jako lék se užívá při celkovém vyčerpání organismu. Jeho vedlejší účinky jsou popsány v kapitole o anabolických steroidech. Tuto látku například užíval Arnold Schwarzenegger v době, kdy ještě nebyla zakázána. Stejnou látku také obsahuje známý

steroid Dianobol.84

•

Superanabolon Superanabolon je obchodní název pro výrobek obsahující látku nandrolone

phenylpropionate. Stejně jako většina anabolik podporuje tvorbu bílkovin, tedy růst svalů, ale i kostí. Zvyšuje zadržování dusíku, minerálů a vody v těle. Tento lék se užívá na celou řadu stavů, kde je zapotřebí zvýšit tvorbu bílkovin anebo zabránit jejich rozkladu.84

84

PYŠNÝ, L., Zdravotní rizika zneužití anabolických steroidů, Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně , 1998, s. 55.

45

•

Sustanon Sustanon je velmi populární steroid. Uživatelé si jej vysoce cení, neboť ve

srovnání s ostatními testosteronovými preparáty nabízí několik výhod. Jedná se o směs čtyř různých testosteronů, které na základě dobře sladěného složení vykazují synergický efekt. Účinek čtyř testosteronů se časově doplňuje, takže sustanon začíná působit velmi rychle a zůstává v těle aktivní po dobu několika týdnů. Díky rovněž obsaženému propionatu rozvine sustanon svůj účinek během jednoho dne a decanoat zajistí tří- až čtyřtýdenní aktivitu. Sustanon vykazuje výrazný androgenní efekt, který se spojuje se silně anabolickými komponenty. Sustanon potlačuje endogenní produkci testosteronu.84 Graf č. 8

Znalost látek neuživatelů dopingu

10,00% 9,00% 8,00% 7,00% 6,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00%

E po D M ur et a ha no nd bo ro l st en ol on D ia Te nob ol st o st er on e C re at in e

A na

bo l W in st ro l Sy nt ho l Ef ed ri n N an dr ol on N ap os i Fe m nt er m in St en Su ol on pr an ab ol on St ro m ba

0,00%

3. 3. 8 Splnění očekávání užíváním dopingu Někteří si nepřečetli v šesté otázce (Znáte názvy dopingových látek, které jsou na trhu nabízeny? Pokud máte osobní zkušenost, tak s kterými?) druhou část otázky a uváděli názvy dopingových látek navzdory tomu, že nemají osobní zkušenost s užíváním dopingu. Tento graf (Graf č. 8) zobrazuje uvedené látky. Množství látek a produktů zobrazených v Grafu č. 8 ukazuje široké zastoupení nepovolených látek v povědomí testovaného souboru. Nízká procenta (mezi 1,5 – 9,5 %) v této statistice jsou pravděpodobně způsobena tím, že zbytek souboru neuváděl žádné látky z důvodu jejich neužívání, třebaže znají některé z nich. Nejznámější dopingové prostředky jsou efedrin (9,5 %), testosterone (6 %) a eritropoetin (EPO 4,5 %). Creatine označilo 4,5 % jako dopingový prostředek, přestože tento produkt není dopingovou látkou.

46

90%

85%

Graf č. 9

80%

75%

70% 60% 50% 40% 25%

30% 15%

20% 10% 0% ANO

NE

Pravidelně

Splnění očekávání

Nepravidelně Četnost užívání

Lze se domnívat, že nejpoužívanější preparáty jsou efektivní při jejich užívání (Graf č.9), avšak je třeba počítat s nižší objektivitou, neboť zde působí další okolnosti na odpověď testovaného vzorku, jakou je například počet a délka tréninkových cyklů, somatotyp, zkušenosti, způsob výživy a dalších potravinových doplňků, míra tréninkové zátěže atd. Splnil doping moje očekávání?

Graf č.10

100%

85%

80% 60% 40%

Liberec 2002 44%

Jablonec 2007 29%

27%

20% 0%

Tabulka č. 9 Liberec 2002 Jablonec 2007

15%

0% ANO

NE

ČÁSTEČNĚ

Splnil doping moje očekávání? ANO NE % N % N 44% 85%

X 198

29% 0%

X 0

ČÁSTEČNĚ % N 27% 15%

X 36

Dopingové látky z velké části splnily očekávání jejich uživatelů v jabloneckém i libereckém regionu. Vysoká hodnota vyjádřená 85 % v jabloneckém vzorku může

47

nahrávat rozšířenému tvrzení, že „bez dopingu to nejde“, který se však neslučuje s hodnotami fair play a zdravým způsobem života. Rozdíl ve spokojenosti s účinky nedovolených látek mezi těmito výzkumy by mohl být dán v pravidelnosti užívání těchto látek (Graf č. 5), jelikož z převážné většiny oba testované soubory užívají stejné látky. Počet respondentů v libereckém výzkumu chybí (X) a je známo pouze procentuální vyjádření.

3. 3. 9 Doporučení dopingu Kdo mi dopingové látky doporoučil

Graf č. 11

35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35%

28% 21% 14% 7% trenér

Tabulka č. 10 trenér % 21% N 8

lékař

kolega/yně

jiný někdo jiný sportovec

Kdo mi dopingové látky doporučil lékař kolega/yně jiný sportovec někdo jiný 14% 7% 28% 35% 5 3 10 16

Ukazuje se, že trenéři, rodiče, ale i učitelé tělesné výchovy ve snaze o komerční přístup a s ním související absolutizaci výkonu často tolerují porušování zásad fair play. Bohužel tento graf (Graf č. 11) ukazuje, že až pětina respondentů uvádí jako zdroj doporučení nedovolených látek trenéra. Velice smutný výsledek je 14 % doporučení lékařů z celkového počtu. Nekola a spol. říká, že lékař je nejvíce ze všech přesvědčen o správnosti boje proti dopingu, proti úmyslnému poškozování zdraví sportovců. K této povinnosti je vázán svým povoláním, vzděláním a přísahou. Necelá třetina pozitivního vzorku uvedla jiného sportovce, který doporučil některý zakázaný prostředek. Tento vyšší údaj může být dán špatnou informovaností o vedlejších, pro zdraví škodlivých účinků. Nejvíce z testovaného vzorku uvedlo někoho jiného, kdo doporučil doping. V této odpovědi mohou být zahrnuta například média, která většinou slouží jako

48

preventivní zdroj informací o dopingu, ale u některých mohou zapůsobit jako motivace k experimentu. Dalším důvodem by mohla být neochota odpovědět na tuto otázku.

3. 3. 10 Dosažení cíle s užitím dopingu Myslíte si, že byste bez dopingu svého cíle nedosáhli? Závodně Rekreačně CELKEM N % N % N %

Tabulka č. 11 ANO NE

Graf č. 12

9 8

23% 19%

21 4

49% 9%

30 12

72% 28%

Myslíte si, že byste bez dopingu svého cíle nedosáhli?

80%

72%

70% 60%

49%

50%

ANO

40% 30% 20%

23%

NE

28% 19% 9%

10% 0% Závodně

Rekreačně

CELKEM

Při zpracování odpovědí na tuto otázku musely být údaje rozděleny do dvou kategorií (Závodní a Rekreační), poněvadž cíle obou skupin jsou s největší pravděpodobností rozdílné. Nekola85 uvádí , že sportovci se odlišují od běžné populace právě usilováním o prvenství, snahou o vítězství, projevovanou agresivitou. V psychologii sportu se hovoří o dvou tendencích. Jde o tendenci dosáhnout úspěch a tendenci vyhnout se selhání, neúspěchu i s jeho sociálním dopadem.

Opakovaný

neúspěch, nemožnost tuto potřebu uspokojit, vytváří stav frustrace s hledáním východiska. Zvyšuje se citlivost pro situační vlivy, které mohou způsobit, že se sportovec stává tolerantnější k užití prostředků společensky neakceptovatelných. Cílem rekreačních sportovců není zaměření na podávání vrcholných výkonů. Jako jeden z hlavních cílů uživatelů dopingu v rekreačním sportu je možné uvést pohybové aktivity zaměřené na pěstování postavy. Body building je módní trend, pod který se zahrnuje celá řada pohybových aktivit zaměřených na silová cvičení s cílem

85

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 14.

49

dosáhnout v krátkém čase maximálních změn ve svalovém aparátu. Přitažlivost těchto aktivit je zvyšována prezentací modelů „mužnosti“ v akčních filmech nebo časopisech. S tím vzrůstá i nebezpečí užívání podpůrných látek pro rychlejší dosažení cíle, kterým je „zformování těla“, aby se co nejvíce podobalo prezentovaným vzorům.

3. 3. 11 Investice do dopingu Pouze necelá polovina, tedy dvacet dotázaných, přiznala, kolik průměrně investují do dopingových látek. Průměrná částka ( x ) vyšla na 17 250 korun za rok, investovaných do dopingových látek se směrodatnou odchylkou (S) 11 627 korun. Měsíčně tak jeden uživatel za tyto prostředky utratí 1 437 korun. Přibyl86 ve svém výzkumu uvádí průměrnou částku 5 332 korun za měsíc se směrodatnou odchylkou 3 225 korun, což je třikrát více, než vykazuje jablonecký vzorek. Celková suma ( ∑ ), kterou dotázaní uvedli, je 345 000 korun investovaných do dopingových prostředků za rok. Pokud bychom průměrnou částkou násobili všemi, kteří se přiznali k užívání dopingu, celková částka by byla 724 500 korun ročně. Je to nezanedbatelná částka investovaná do nepovolených prostředků.

1 x= N

S =

∑

N

∑ i =1

xi

x = 17250

1  N 2   ∑ xi − N x 2  N − 1  i −1 

S = 11627

- celková suma, x - aritmetický průměr, S – směrodatná odchylka, N = celkový

počet Následující graf (Graf č. 13) zobrazuje podíl investic do dopingu. Nejvíce se na celkové částce podílí ti, kteří utratí za doping deset tisíc korun a méně (8) a jedenáct až dvacet tisíc korun (7). V menšině jsou ti, kteří investují do těchto látek nad dvacet tisíc korun (5). Nejvyšší uvedená částka je padesát tisíc korun ročně, kterou byl respondent ochotný vložit do podpůrných prostředků. 86

Srov.: PŘIBYL, O., Užívání anabolických látek ve finesstcentrech, Liberec: TU v Liberci, 2002, s. 26.

50

Tabulka č. 12 N = 20

Podíl investic do dopingu 11 až 20 21 až 30 7 3

10 a méně 8

více než 30 2

Podíl investic do dopingu

Graf č. 13 9 8 8 7

7

6 10 a méně

5

11 až 20 21 až 30

4

více než 30

3

3

2

2 1 0

3. 3. 12 Uživatelé dopingu v mém okolí

Znáte ve svém okolí někoho, kdo doping užívá? ANO NE Tabulka č.13 Liberec 2002 85% 15% Jablonec 2007 74% 26%

51

Graf č. 14

100% 80%

Znáte někoho ve svém okolí, kdo doping užívá? 85%

74%

60%

Liberec 2002

40% 15%

20% 0%

ANO

26%

Jablonec 2007

NE

Tento graf (Graf č. 14) udává, že převážná většina jak v odborném šetření z roku 2002 (85 %), tak i z roku 2007 (74 %), zná někoho ve svém okolí, kdo doping užívá. Ve vztahu k hodnotám, které udávají osobní zkušenost s nepovolenými látkami (Liberec 27 %), Jablonec 18 %), se lze domnívat, že se část dotázaných nepřiznala k jejich aplikaci. Na každého dopujícího jedince připadají čtyři, kteří znají někoho, kdo doping zneužívá v jabloneckém regionu. V regionu libereckém to jsou tři ku jedné.

3. 3. 13 Zdravotní důsledky užívání dopingu

Vím o možných zdravotních důsledcích používání dopingu Tabulka č.14 ne velmi málo vcelku ano velmi dobře Liberec 2002 6% 15% 45% 34% Jablonec 2007 8% 12% 43% 37% Užívající doping 0% 0% 29% 71%

52

Graf č. 15 Vím

o možných zdravotních důsledcích dopingu

80%

71%

70% 60% 50%

45% 43%

40% 29%

30% 20% 10%

15% 6% 8% 0%

0% ne

34%

37%

Liberec 2002 Jablonec 2007 Užívající doping

12% 0%

velmi málo

vcelku ano

velmi dobře

Z obou výzkumů je patrné, že dotázaní probandi jsou si vědomi zdravotních důsledků užívání dopingu. Oba výzkumy vykazují velice podobné výsledky ve znalostech zdravotních rizik dopování. Více než třetina si je velmi dobře vědoma nebezpečí spojeného s užíváním podpůrných látek. Z celkového počtu uživatelů dopingu na Jablonecku 29 % zná vcelku zdravotní důsledky, a dokonce 71 % zná velmi dobře zdravotní rizika, které způsobuje doping. Nekola87 zmiňuje skutečnosti, které významně podporují užívání podpůrných látek, protože očekávané účinky překrývají demotivující okolnosti, k nimž patří především strach z odhalení rodiči, finanční náročnost spojená s nákupem preparátů a také obava o své zdraví. Obava o zdraví vyplývá ze znalosti zdravotních rizik spojených s pravidelným užíváním nedovolených prostředků. Jaké jsou znalosti konkrétních zdravotních rizik, informuje následující graf (Graf č. 16). 88 Tento graf zobrazuje, jaké jsou znalosti zdravotních rizik spojených s pravidelným užíváním anabolických steroidů. K nejčastěji jmenovaným důsledkům patří vznik rakoviny (29 %), kosmetické problémy jako je padání vlasů (32 %), tzv. alopecie či kožní vyrážky (16 %), poškození vnitřních orgánů (29 %), riziko předčasného úmrtí (28 %) a rovněž blížeji nespecifikované jiné důsledky (25 %). Konkrétní informace o negativních zdravotních důsledcích užívání dopingových látek jsou nedostačující, jelikož cílená dopingová prevence v podstatě neexistuje, a proto

87 88

Srov.: NEKOLA, J., Doping a spor. Dopingové látky a jejich účinky Praha: Olympia, 2000, s. 19 Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky Praha: Olympia, 2000, s. 20.

53

návštěvníci fitcenter podléhají vlivu okolí a emociálnímu přístupu v rozhodování o použití dopingu. Návštěvníci těchto zařízení tudíž nemají možnost srovnání s erudovanými informacemi poskytnutými preventivními materiály a programy.

3. 3. 14 Zkušenost se zdravotními potížemi Znáte někoho, komu doping způsobil zdravotní potíže? Tabulka č.15 n=234 % n=42 % ANO 120 51% 27 64% NE 114 49% 15 36% Graf č. 17

Znáte někoho, komu doping způsobil zdravotní potíže? 64%

70% 51%

60%

49%

50%

36% ANO

40%

NE 30% 20% 10% 0%

Neužívají doping

Užívají doping

Více než polovina respondentů zná někoho, komu byly dopingem způsobeny zdravotní potíže, ale paradoxně více než dvě třetiny uživatelů dopingu odpověděly, že znají někoho se zdravotními potížemi způsobenými dopingovými látkami. Tento výsledek nepotvrdil stanovenou hypotézu předpokládající 70 % znalost zdravotních důsledků spojených s dopováním, avšak předpokládané hypotéze se blíží výsledek 64 %, pokud bychom vzali v úvahu uživatele dopingových látek. Ačkoliv si je většina užívajících doping vědoma negativních zdravotních důsledků, jsou tito lidé ochotni pro zvýšení výkonu anebo tělesného vzhledu riskovat své zdraví. Další tabulka (Tabulka č. 16) zobrazuje, jak vážné zdravotní obtíže tyto látky způsobily. Tabulka č .16 lehké přechodné

Jak vážné zdravotní potíže? N=120 % N=27 34 28% 12 26 22% 9

54

% 44% 33%

vážné

60

50%

6

22%

Z celkové počtu nepoužívajících dopingové látky (120) polovina uvádí vážné zdravotní potíže, necelá čtvrtina hovoří o přechodných a třetina o lehkých potížích. Oproti tomu z celkového počtu uživatelů podpůrných prostředků pouze pětina předkládá vážné ohrožení zdraví. Právě tento rozdíl ve zkušenostech s vedlejšími účinky dopingu ve svém okolí může mít příčinu nějakou zakázanou látku zkusit nebo pravidelně užívat. Tato tabulka (Tabulka č. 17) ukazuje srovnání odborného šetření v libereckém a jabloneckém regionu o závažnosti zdravotních potíží. Tabulka č .17 lehké přechodné vážné

Liberec 2002 38% 41% 21%

Jablonec 2007 28% 22% 50%

Graf č. 18 50% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

41%

38% 28%

22%

21%

Liberec 2002 Jablonec 2007

lehké

přechodné

vážné

3. 3. 15 Povědomí o dopingové prevenci Máte k dispozici brožurku či jiný materiál, který se zabývá dopingovou prevencí?

Tabulka č. 18 N ANO % N NE %

neuživatelé dopingu 87 37% 147 63%

55

uživatelé dopingu 21 50% 21 50%

CELKEM 66 28% 168 72%

Graf č. 19 80%

72%

70%

63%

60%

50%

50%

50% 37%

40%

ANO NE

28%

30% 20% 10% 0% neuživatelé dopingu

uživatelé dopingu

CELKEM

Především ukazatele o neznalosti jakékoliv dopingové prevence jsou základním problémem v boji proti užívání nepovolených podpůrných prostředků. Téměř tři čtvrtiny v testovaném vzorku se nesetkaly z žádným preventivním materiálem. Při předpokládané hypotéze 80 % respondentů, kteří se setkali s dopingovou prevencí, nebyla tato hypotéza potvrzena, ale s výsledkem 72 % se jí přiblížila. Dvě třetiny těch, kteří doping neužívají, nevědí o žádném preventivním materiálu. Navzdory tomu, že se polovina používajících doping již setkala s antidopingovým materiálem, tyto látky stále užívá. Důvodem, proč konzumenti dopingu nebyli těmito materiály přesvědčeni k dopingové absenci, může být vliv okolí na jedince, jak ze strany vrstevníků, tak i rodičů a trenérů.

3. 3. 16 Dopingové případy Graf č . 20

Dopingové případy 63%

70% 60% 50%

U nás

41%

40%

V zahraničí

30% 20% 10% 0%

56

Tabulka č. 19 % N=234

U nás 41% 96

V zahraničí 63% 147

Z celkového počtu dotázaných třetina zná nějaký dopingový skandál s účastí našeho sportovce. 12 % uvedlo sportovce, který nikdy neměl pozitivní test na doping a třetina neuvedla konkrétní sport nebo jméno sportovce. Z celkového počtu odpověděly dvě třetiny, že znají nějaký dopingový případ v zahraničí, z toho dvě procenta uvedla netrestaného sportovce. Graf č. 21

Dopingové případy u nás Aminostar Ano

30%

Atleti

25%

Lyžování Remigius Machura

20%

Miroslav Menc 15%

Vrhači Vzpírání

10%

Tomáš Dvořák 5%

Helena Fibingerová Jarmila Kratochvílová

0%

Ota Zaremba

Tabulka č. 20 zobrazuje, jak dotázaní odpovídali otázku „Pamatujete si na

nějaký dopingový skandál u nás nebo v zahraničí ?“ Jedna čtvrtina (zeleně) dotázaných neuvedla konkrétní dopingový případ a odpověděla pouze „ano“.

Nejznámější

dopingový skandál je případ Remigia Machury (17 %) a Miroslava Mence (12 %), jak uvedl testovaný vzorek. Vysoké statistické hodnoty Miroslava Mence jsou dány zejména tím, že tento atlet pochází ze stejného města, kde byl odborný průzkum šetřen. Malá část respondentů dokonce uvedla čtyři sportovce (Dvořák, Fibingerová, Kratochvílová a Zaremba), kteří však nikdy nebyli usvědčeni z užívání dopingu (červeně).

57

Graf. č. 22

Dopingové případy v zahraničí

35%

Ano Atleti

30%

Ben Johnson 25%

Cyklistika Martina Hingis

20%

Justin Gatlin Lyžaři

15%

Diego Maradona Marion Jones

10%

Tenis 5%

Tour de France Tyson Gay

0%

Třetina respondentů uvedla Tour de France, na které se udály nejznámější dopingové skandály. Celkově 43 % dotázaných uvedlo cyklistický sport jako nejvíce zasažený dopingovými aférami. Nejčastěji uváděnými zahraničními sportovci jsou atletka Marion Jones (13 %) a atlet Ben Johnson (13 %). 2 % nesprávně uvedla atleta Tysona Gay jako dopujícího sportovce. Tabulka č. 20 U nás Aminostar Ano Atleti Lyžování Remigius Machura Miroslav Menc Vrhači Vzpírání Tomáš Dvořák Helena Fibingerová Jarmila Kratochvílová Ota Zaremba

•

% 3% 25% 16% 9% 17% 12% 3% 3% 3% 3% 3% 3%

V zahraničí Ano Atleti Ben Johnson Cyklistika Martina Hingis Justin Gatlin Lyžaři Diego Maradona Marion Jones Tenis Tour de France Tyson Gay

% 13% 5% 10% 13% 6% 2% 2% 2% 13% 2% 30% 2%

Remigius Machura

Bývalý československý koulař, který se vědomě přiznal k užívání dopingu. K největším Machurovým sportovním úspěchům patří 3. místo z ME 1982, 2. místo z MS 1983, 1. místo z halového ME 1985 a 1988 a 5. místo z olympijských her v Soulu. Dodnes je držitelem českého rekordu ve vrhu koulí výkonem 21.93 m. Remigius Machura měl pozitivní nález na Stanozolol po závodech Evropského poháru v Moskvě 58

roku 1985. V závodě skončil na druhém místě a podle losu měl jít na dopingovou zkoušku první Vasiljev a třetí Alessandro Andrei. Nakonec však funkcionáři rozhodli, že půjde Machura. Vzorky nebyly odeslány do laboratoře v Helsinkách (jak bylo zvykem), ale do novými přístroji vybavené laboratoře v Kolíně nad Rýnem. Pozitivní dopingový nález znamenal dvouletý distanc. Machura nic nezapíral a dodnes říká, že kdyby se měl rozhodovat znova, rozhodl by se stejně. Podle vlastních slov začal brát podpůrné prostředky po roce 1981, i když byl funkcionáři svazu k tomuto kroku tlačen již od roku 1978. Jak sám říká, nehledal v podpůrných prostředcích prostředek ke zlepšení výkonu, ale prostředek k udržení vlastního zdraví.89

•

Miroslav Menc

Český vrhač koulí, jehož osobní maximum je 20.68 m. Mezi jeho největší úspěchy patří třetí místo na halovém ME v Belgickém Ghentu v roce 2000. Už v roce 1998 obdržel dvouletý distanc od IAAF za užívání Stanozololu a nemohl se poté zúčastnit halového ME ve Španělské Valencii. V roce 2001 na základě pozitivního testu na norandrosteron byl jako první český atlet odsouzen k doživotnímu distanci.90

•

Ben Johnson

Kanadský sprinter, který byl na vrcholu své kariéry v osmdesátých letech. V roce 1984 získal dvě bronzové medaile (100 m a 4 x 100 m) na LOH v Las Angeles. Na MS v Římě v r.1987 získal zlatou medaili a vytvořil nový světový rekord o jednu desetinu vteřiny v běhu na 100 metrů. Na LOH v Soulu v r.1988 vyhrál běh na 100 metrů a posunul čas světového rekordu na 9.79 s. Nicméně, v Johnsonově vzorku moči byl nalezen Stanozolol a o tři dny byl diskvalifikován a dosažené časy byly anulovány. Později se také sám přiznal k užití steroidů při světovém rekordu v r. 1987, tím byly IAAF anulovány i výsledky z roku 1987 včetně zlaté medaile z Říma. V roce 1991 se znovu postavil na start 100 m, ale již v roce 1993 měl pozitivní test na testosteron a následně mu IAAF zakázala doživotně závodit.

89 90

Srov.: HNÍZDIL, J., Doping, aneb zákulisí vrcholového sportu: Grada, 2000, s. 55. Dostupné na Internetu:

59

•

Marion Jones

Americká sprinterka, která získala čtyři medaile na MS v Seville v r. 1999, čtyři medaile na LOH v Sydney v r. 2000 a také dvě medaile v r. 2001 na MS v Edmontonu. V roce 2007 se přiznala, že brala steroidy před LOH v Sydney. Po přiznání USADA uvalila na Jonesovou dvouletý distanc a anulovala všechny výsledky, body a ceny dosažené po 1. září 2000.91 Jonesová byla, stejně jako její manžel koulař C. J. Hunter, spojena s dopingovou laboratoří BALCO, která se nechvalně proslavila tzv. „Balco aférou“. Ukázalo se, že tato laboratoř vyvinula v té době ( před r. 2003) nedekovatelnou dopingovou látku zvanou „The Clear“ (z anglického ´čistý´), obsahující látku zvanou tetrahydrogestrinone (THG).92

•

Martina Hingis

Švýcarská tenisová hráčka rozená v Československu, která vyhrála pět grand slamů v singlu a devět grand slamů v dablu. Celkově strávila 209 týdnů jako světová hráčka č. 1 v WTA tour. V r. 2007 oznámila ukončení tenisové kariéry a také doznala, že měla pozitivní test na kokain v průběhu Wimbledonu 2007.93

91

Dostupné na Internetu: Dostupné na Internetu: 93 Dostupné na Internetu: < http://en.wikipedia.org/wiki/Martina_hingis> 92

60

4 Zhodnocení výsledků 4. 1 Proč právě dotazníková studie – výhody a nevýhody Dotazník je metoda získávání empirických informací založená na nepřímém dotazování respondentů s použitím dopředu formulovaných písemných otázek. Je jednou z finančně nejméně náročných a časově nejekonomičtějších metod, vhodných pro hromadný sběr informací ve velkém počtu dotazovaných. Dotazníkový průzkum je také časově nenáročný, a přitom se při něm dá shromáždit velké a široké spektrum informací, které se potom dají vhodnou a srozumitelnou formou zpracovat a použít i pro statistické vyhodnocení. Těchto výhod lze využít jen tehdy, pokud je dotazník použit jako vysoce standardizovaná metoda, tj. má předem naplánovaný a pro všechny respondenty připravený stejný obsah, zaměření, formulaci i pořadí otázek, čímž se zaručí shoda podmětové situace při vyplňování.94 Mezi hlavní a zásadní nevýhody dotazníku patří to, že dotazník je metodou nepřímého, nekonkrétního dotazování. Není tudíž možno dostatečně rychle reagovat na případná nedorozumění či nepochopení souvislosti či otázky ze strany dotazované osoby. Pak může docházet k vynechávání odpovědí, rozporům mezi jednotlivými otázkami apod. Jelikož se jedná o písemnou formu průzkumu, nelze tím jít do větší hloubky zkoumaných problémů a tím je znemožněno odhalení důvodů respondentových odpovědí.94 Často se také při dotazníkovém šetření setkáváme s neochotou vyplňování či záměrnou misinterpretací výsledků ze strany dotazovaných. Tím pak může dojít ke zcela zkresleným a neobjektivním výsledkům, které pak postrádají jakoukoliv váhu a hodnotu. Z výsledků je patrné, že nemalá část testovaného vzorku experimentuje nebo dokonce pravidelně užívá doping. A to nejenom profesionální sportovci ve vyzrálém věku soustřeďující se na maximální výkon, ale bohužel i pubescenti, kteří chtějí dosáhnout změn v tělesném vzhledu. Podle výsledků je zřejmé, že není problém sehnat si nějaký podpůrný prostředek a pravděpodobně není nutné hledat dlouho. Stačí jen zadat do internetového vyhledavače jméno požadovaného produktu a lze vybírat z desítek nabízených odkazů. Například při zadání hesla „prodám sustanon“ na serveru 94

Srov: PALENČÁR, M., ŽIAKOVÁ, K., KUDLIČKA, K., Dotazník v ošetrovaťelskom výzkume, Moderný medicínský manažment, 2000, s. 2 – 13.

61

www.google.cz se zobrazí desítky a možná stovky odkazů distribuující tuto látku. Ve výzkumném šetření byl uveden nemalý počet názvů podpůrných produktů, včetně těch, kteří podle šetření tyto produkty neužívají. Při vysoké dostupnosti a toleranci dopingových látek se výsledných 18 % může zdát jako ne příliš ohromující výsledek, ale je třeba si uvědomit, že celá pětina dotázaných užívá drogy, které mají negativní vliv na zdraví primárně ohrožující správné tělesné funkce anebo v podobě fyzické a/nebo psychické látkové závislosti. Je udivující, že všichni, kteří se rozhodli doping užívat, jsou si více či méně vědomi zdravotních důsledků a jsou odhodlaní tato rizika podstoupit. Navíc jsou ochotni do těchto látek investovat nemalé peníze. V souvislosti s nedostačujícími materiály a programy zaměřujícími se na dopingovou prevenci se lze domnívat, že možný důsledek v liberálnosti a toleranci užití jakýkoliv prostředků a metod pro dosažení cílů je právě v nedostatečné informovanosti o všech negativních, nejenom zdravotních, jevech pramenících z použití těchto prostředků. Podobně je možné hovořit o druhé variantě, jak snížit zneužívání společensky nepřípustných látek. Ve srovnání s preventivním způsobem boje proti drogám je represivní složka antidrogové, potažmo antidopingové politiky stejně neefektivní.

62

5 Boj proti dopingu 5. 1 Antidopingové organizace Existuje několik zásadních mezinárodních antidopingových organizací, které buď sdružují (ANADO) národní antidopingové organizace, u nás ADV ČR nebo koordinují antidopingové činnosti, vytvářejí závazné dokumenty a pravidla na základě legislativních prostředků v boji proti dopování (WADA, MOV, UNESCO). Dále je třeba vzít v úvahu soukromé certifikované společnosti a laboratoře provádějící sběr a rozbor odebraných vzorků určených na testování (ID. Komisaři, kteří provádějí odběr vzorků na místě jsou licencováni ředitelem ADV ČR a označují se mezinárodní zkratkou DCO – Doping Control Officer.) Vzorky se analyzují pouze v laboratoři akreditovaných nebo jinak schválených WADA.

5. 1. 1 World Anti-Doping Agency (WADA) Po šokujících událostech v cyklistice v roce 1998 se Mezinárodní Olympijský Výbor (MOV) rozhodl uspořádat světovou konferenci o dopingu. Na světové konferenci v Lausanne v roce 1999 byla sepsána Deklarace o dopingu ve sportu (Lausanne Declaration on Doping in Sport), na jejímž základě byla v roce 1999 v Lausanne založena Světová Antidopingová agentura (WADA) pod hlavičkou MOV. Tato agentura má za úkol mezinárodně propagovat a koordinovat boj proti dopingu.95

5. 1. 2 Asociace Národních Antidopingových organizací (ANADO) Byla založena v roce 2003 v Norsku, aby „umožňovala svým členům setkávat se,

diskutovat práci, sdílet informace, a pokud je to nutné, převzít kooperační činnost nebo pozici v zájmu zlepšení antidopingové profese.“96 Tato asociace pod sebou sdružuje 55 národních antidopingových organizací, včetně české.

5. 1. 3 Mezinárodní olympijský výbor (IOC) Tato instituce, brána jako nejvyšší světová autorita ve sportu, rozhoduje o zásadách, které se dotýkají olympijských her a veškeré sportovní politiky s nimi související. Jedna 95 96

Dostupné na Internetu: Dostupné v HTML verzi na:

63

z prvořadých oblastí této politiky je také boj proti dopingu a aktivity, které s ním souvisejí. Tuto otázku řeší Lékařská komise a její subkomise pro doping a biochemii a subkomise pro harmonizaci směrnic dopingových kontrol. Tyto subkomise vytvářejí zásadní dokumenty a provádějí důležitá rozhodnutí určující směr antidopingové politiky. Subkomise pro doping a biochemii utváří:97 •

systém návodů k procedurám dopingových kontrol,

•

systém akreditací pro dopingové laboratoře, které garantují přípustné minimální množství analýz a vylučují možnost nepoctivých výsledků plynoucích z nejednotných postupů,

•

systém ročních reakreditací dopingových laboratoří s cílem obhájení standardů kvalifikace zaměstnanců a kvality materiálů a vybavení,

•

koordinaci mezi akreditovanými dopingovými laboratořemi ve vědeckém výzkumu,

•

výchovná opatření jako nedílnou součást boje proti dopingu

Na úrovni subkomise pro harmonizaci směrnic dopingových kontrol jsou to: •

seznam skupin zakázaných látek a metod

•

testovací procedury

•

odběrové materiály

•

školení mezinárodních dopingových komisařů

5. 1. 4 Mezinárodní rada sportovní arbitráže (ICAS) „Je složena z 20 významných soudních odborníků, zástupců mezinárodních

sportovních federací, Mezinárodního olympijského výboru, národních olympijských výborů, oborníků hájících sportovce a odborníků zcela nezávislých na těchto institucích: Úkolem ICAS je jmenovat porotce arbitrážního soudu, zajišťovat jeho nezávislost a hájit práva zúčastněných stran sporu.“98

5. 1. 5 Arbitrážní soud pro sport (CAS) Skládá se ze 150 porotců z 37 zemí světa, kteří jsou vybíráni na stejném principu, jako je složení ICAS s důrazem na odbornost soudce a jeho znalost 97 98

Srov.: DOVALIL, J., Olympismus, Praha: Olymia, 2004, s. 45 – 61. NEKOLA, J., Doping a sport, Praha.: Olympia, 2000, s. 91.

64

sportovního práva. Úkolem CAS je řešení sporů prostřednictvím porot složených vždy z jednoho nebo tří porotců. Arbitrážnímu soudu náležejí spory, které se týkají rozhodnutí disciplinárních orgánů sportovních federací nebo organizací, pokud tak připouštějí jejich stanovy nebo zvláštní dohody.V těchto případech může žádat o projednání sporu u CAS kterákoliv právnická nebo fyzická osoba, která se cítí být poškozena a byly vyčerpány veškeré opravné prostředky zakotvené ve stanovách. Rozsudky provedené CAS mají stejnou platnost jako civilní soudy a nelze se proti nim odvolat. Tato instituce je Mezinárodním olympijským výborem, mezinárodními sportovními federacemi a národními olympijskými výbory uznávána jako nejvyšší odvolací instance.99

5. 1. 6 Antidopingový výbor České republiky (ADV ČR) Antidopingový výbor České republiky je nejvyšším orgánem a výhradním odborným pracovištěm s celostátní působností založeným v roce 1995 na základě přístupu České republiky k Evropské antidopingové úmluvě, aby zabezpečoval antidopingový program České republiky.100 Pravomoci ADV jsou „navrhovat

legislativní opatření na podporu boje proti dopingu, vydávat směrnice pro provádění dopingových kontrol se seznamy zakázaných skupin dopingových látek a metod podle WADA, provádět dopingové kontroly při sportovních soutěžích i mimo ně a zajišťovat analýzy odebraných vzorků v laboratořích dopingové kontroly, vydávat výchovné programy a organizovat osvětové akce na podporu sportovního soutěžení bez dopingu a zastupovat Českou republiku v mezinárodních antidopingových institucích.“

5. 1. 7 Řídící výbor Rady Evropy pro sport (CDDS) Úkolem CDDS je zajišťovat Evropské konference ministrů zodpovědných za sport. Je nejvyšším exekutivním sportovně politickým grémiem Rady Evropy. Součástí CDDS je Monitorovací skupina, která sdružuje členské státy Rady Evropy, které jsou účastníky Evropské kulturní úmluvy, a další nečlenské státy jako pozorovatele. Na základě společného konsensu členských zemí přijímá a schvaluje dokumenty a ustanovení MOV jako je seznam zakázaných dopingových látek, kritéria pro akreditaci

99

Dostupné na Internetu: Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/pravomoc.htm>

100

65

laboratoří a podobně. Základním dokumentem pro řídící činnost Monitorovací skupiny, z něhož vyplývají závazky pro členské země, je Evropská antidopingová úmluva.101

101

SLEPIČKA, P., Psychologie sportu, Praha : Karolinum, s. 92

66

5. 2 Dokumenty upravující zákaz dopingu 5. 2. 1 Evropská antidopingová úmluva Tato konvence signatáře zavazuje k přijetí konkrétních opatření, za něž jsou odpovědny příslušné vládní orgány. V České republice je za plnění přijatého dokumentu odpovědno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě odvolání na základní filozofická východiska obsažená v Mezinárodní olympijské chartě zavazuje účastníky podniknout kroky nutné pro realizaci ustanovení v rámci svého právního řádu.102

5. 2. 2 Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu UNESCO Úmluva je prvním právně závazným dokumentem tohoto obsahového zaměření s celosvětovou působností. Pro evropský region dosud platí Antidopingová úmluva Rady Evropy s dodatkovým protokolem, které v ČR po ratifikaci vstoupily v platnost 1. května 2005. Cílem úmluvy je sjednotit boj proti dopingu na celém světě, a to nejen na úrovni sportovců organizovaných, ale i v prostředí rekreačního sportu a jeho zázemí, které představuje obchod s dopingovými látkami a k dopingu zneužívané doplňkové výživy. Úmluva rovněž akcentuje podporu vzdělávacích a výchovných programů pro školní mládež a výzkum s využitím mezinárodní spolupráce.103 Mezinárodní olympijská charta proti dopingu je základním dokumentem, o který se opírá veškerá filozofie boje proti dopingu: •

doping je škodlivý pro zdraví a odporuje zásadám sportovní etikety, proto je třeba hájit práva těch, kteří se sportu věnují, tj. právo na zdraví a právo na čestné zápolení v duchu fair play,

•

doping je součástí problému zneužívání drog, proto je třeba přijmout opatření omezující dostupnost všech látek, které mohou sportovci zneužít,

•

sportovci mají právo na stejné podmínky pro dosahování sportovních cílů, proto je nutné zajistit účinnou kontrolu jak při vlastní soutěži, tak i v přípravě na ni,

•

doping je mezinárodním problémem, proto je pro jeho eliminaci zapotřebí jednotné mezinárodní politiky, která by přispěla k rovnosti na mezinárodním sportovním poli,

102

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 96. Dostupné na Internetu: < http://www.msmt.cz/sport/mezinarodni-umluva-proti-dopingu-ve-sportuunesco> 103

67

•

národní tradice a právní prostředí jsou v jednotlivých zemích rozdílné, pro účinný boj s dopingem musí být vyvinuto úsilí k přijetí základních norem v duchu přirozené spravedlnosti,

•

doping přesahuje hranici sportovního prostředí, je úzce vázán na problém drog, odpovědnost za jeho kontrolu proto musí převzít ve vzájemné součinnosti státní instituce i sportovní organizace,

•

vůdčí úlohu v prosazování zásad společné antidopingové strategie a politiky, zakotvené v Chartě, musí převzít MOV jakožto celosvětová autorita ve sportovním prostředí.104, 105

5. 2. 3 Antidopingový kodex Jde o metodickou příručku zahrnující základní ustanovení Charty o provádění dopingových kontrol, uplatňování sazebníku sankcí a postupů při analýze vzorků. Tento dokument slouží zejména národním antidopingovým institucím a mezinárodním sportovním federacím k vydání vlastních Směrnic pro kontrolu a postih dopingu.106

5. 2. 4 Česká charta proti dopingu K jejímu podepsání byli vyzvány všechny sportovní organizace, sportovní svazy a další instituce, které mohou ovlivňovat výchovu mladé generace a působit tak proti používání dopingových látek a metod ve sportu. Tento dokument je osou antidopingového programu a zároveň závazkem signatářů, že přijímají odpovědnost za boj proti dopingu, že se podřídí pravidlům zakazujícím doping a budou spolupracovat při jeho odhalování a potrestání a že budou aktivně působit v prevenci a výchově nejen sportovců, ale všech , kteří se na sportovní činnosti podílejí.107

5. 2. 5 Směrnice pro kontrolu a postih dopingu ve sportu Podle tohoto dokumentu jsou v České republice uskutečňovány konkrétní antidopingové postupy v oblasti kontroly a represe. Směrnice se vztahuje na všechny 104

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 94 Dostupné na Internetu: 106 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/kodex.htm> 107 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/charta_c.htm> 105

68

sportovce, trenéry a funkcionáře registrované ve sportovním svazu nebo organizaci, která se přihlásila k České chartě proti dopingu. Směrnice dále ustanovuje, jaké jsou orgány dopingové kontroly, jaké mají pravomoci, jak má probíhat dopingová kontrola, jak disciplinární řízení a jak je upraven sazebník sankcí při prohřešku proti dopingu. Příloha obsahuje seznam zakázaných skupin dopingových látek a metod, který je průběžně aktualizován podle pokynů MOV. Směrnice připouštějí možnost, že si sportovní svazy na základě závazných ustanovení o dopingu vyplývajících z předpisů příslušné mezinárodní sportovní federace zařadí doplňky, které však nesmějí být v rozporu s touto Směrnicí.108

108

Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/smernice2004.htm>

69

5. 3 Represe Každá společnost je řízena normami, které upravují lidské chování a jednání ve smyslu jedinců mezi sebou, ale i jedince a společnosti. Represe, jakožto nástroj vymáhání žádoucího chování, je součástí právního systému. Jde v podstatě o soubor opatření kontrolního charakteru včetně rejstříku sankcí uplatňovaných v případě porušení právních norem. Tyto společenské normy ukazují jedinci, jak má jednat, čeho se má vyvarovat, jaké odměny může očekávat, ale také ukazují, jakého jednání se má jedinec vyvarovat, pokud se nepřizpůsobí vzorům určených společností. „Represe,

jakožto nástroj vymáhání žádoucího chování, je součástí právního systému.“109 V oblasti sportu a boje proti dopingu má tento obecnější úvod za cíl vymezit rámec pro pojetí represe jako součásti opatření, která se vztahují ke sportovně technickým předpisům každého sportovního odvětví, ustanovení o zákazu dopingu nevyjímaje. Neefektivitu represivního řešení problematiky dopingu, především u jedinců sportujících ve volném čase, lze spatřit v jeho nedostatečné právní úpravě, kde nemá vlastní právní normu upravující zákaz dopingu. Pokud se sportovec nevěnuje závodní činnosti anebo neprovádí další distribuci, nemusí se bát žádného postihu, čili trh s dopingem není trestným činem (kromě zákona § 218b Sb.). V současné době lze použít právní úpravy pro dopingovou problematiku pouze ze zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách, dále celní zákon č. 13/1992 Sb. v části o oprávnění při kontrole při propouštění zboží, dopravě zboží přes státní hranice nebo předložení zboží k provedení celního dohledu. Nejpoužitelnější zákon o zákazu užívání dopingových látek je novela trestního zákona § 218b Sb., podle kterého je trestně zodpovědný každý, kdo podá osobě mladší 18 let anabolické látky k jinému než léčebnému účelu.110 Jak už bylo řečeno, není možné, aby se represivní způsob řešení diferencoval na dvě oddělené položky, neboť k nim nelze přistupovat rozdílně. K drogové problematice, odděleně od té dopingové, je přistupováno s daleko větším represivním řešením. Je ale třeba říci, že probíhá řešení ve formě novely zákona, kdy Jaroslav Nekola, šéf Českého antidopingového výboru spolu s ministerstvem školství napsal nový zákon, který prodej a distribuci anabolik trestá (§ 260a).111 V prvním čtvrtletí tohoto roku se řeší určující

109

Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 63. Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 72. 111 Dostupné ve verzi HTML: < http://www.drogy.net/portal/ostatni/doping/nekola-prodej-anabolik-jepotreba-trestat_2006_09_01.html> 110

70

působnost konkrétního ústředního orgánu státní správy, pod který budou spadat činnosti stanovené tímto zákonem.112 Uplatňování obecných norem chování pomocí práva, právních systémů a právních předpisů není těmito prostředky dostatečně zohledněn problém dopingu ve společnosti jako celku. V oblasti sportu je základním nástrojem represe dopingová kontrola. Statistika113 vypracovaná Českým Antidopingovým Výborem (viz. Tabulka 21 a Graf č. 23), v rámci které bylo provedeno 15 195 dopingových kontrol v 70 sportech na našem území. Z tohoto celkového počtu bylo 332 vzorků pozitivních, představujících 2,2 %. Jsou zde zahrnuty kontroly prováděné při soutěži i mimo ni. Při soutěži bylo provedeno 12 445 kontrol a z toho 284 jich bylo pozitivních, což představuje 2,3 % podíl z těchto kontrol. Mimo soutěž bylo vykonáno 2 750 a z toho v 45 vzorcích byla nalezena dopingová látka, vyjádřeno v procentech jich bylo 1,7 % pozitivních. Je patrné, že dopingový komisaři zaměřují svoji pozornost spíše na dopingové kontroly při soutěžích než mimo soutěže. MOV vidí v řešení problému dopingu v daleko širším uplatňování dopingových kontrol v době, kdy se sportovec na soutěž připravuje. Tento trend je podporován ve většině evropských zemích, kdy kontroly mimo soutěž představují 30 – 50% kontrol. Česká republika se podílí pouze 18% na těchto kontrolách, ačkoliv rozdíl pozitivních nálezů mezi kontrolami při soutěži a mimo ni je nepatrný (0,6%). Obrázek (Graf č. 24)114 zobrazuje vzestupnou tendenci dopingových kontrol provedených mezi roky 2000 až 2007. V roce 2000 a 2001 bylo provedeno 986, respektive 850 dopingových kontrol. V roce 2007 to již bylo 1 401 kontrola. Pro naplnění olympijské myšlenky o čistotě sportu a soutěžení „fair – play“ je nutné tento příznivý vývoj v potírání negativních vlivů ve sportu nadále udržet a rozšířit. Dopingové kontroly v evropských zemích odhalily např. v roce 1998 celkem 574 pozitivních dopingových případů dopingu v 55 sportovních odvětvích. Jasně vede kulturistika, následována cyklistikou, silovými sporty, atletikou a fotbalem. Nejčastěji 112

Dostupné ve verzi PDF: < http://www.antidoping.cz/documents/bulletin/informacni_bulletin_0802.pdf> 113 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/statistika1993_2007.htm> 114 Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/>

71

zjištěnými látkami při analýze byly anabolické steroidy v 30,9 %, stimulancia v 37,7 %, marihuana v 13 % a diuretika v 4,5 %. V 1,5 % šlo o odmítnutí dopingové kontroly nebo nedostavení se po přijetí výzvy. Peptidové hormony, jako například růstový hormon nebo EPO, se na celkovém počtu zjištěných dopingových látek podílejí jen 0,45 %.115

115

Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 88.

72

5. 4 Dopingová kontrola Podle Slepičky116 je dopingová kontrola základním nástrojem boje proti dopingu. Je to soubor opatření zahrnující předpisy, způsoby a postup odběru vzorků, práva a povinnosti sportovců a dopingových komisařů, způsob transportu vzorků k analýze, vlastní metodiku analýzy a způsob oznamování a předávání výsledků. Všechny tyto procedury jsou platné na celém světě a podléhají Mezinárodnímu standardu, který zaručuje stejné podmínky pro všechny sportovce bez rozdílu sportovního odvětví. V rámci působnosti ADV ČR je zodpovědná za provádění veškerého testování výhradně

Exekutiva. Exekutiva je zodpovědná za zajištění, že veškeré testování v její působnosti bude ve shodě s touto Směrnicí a zároveň s Mezinárodním standardem pro testování platným v době testování. Podle pravidla o zákazu dopingu je každý registrovaný sportovec povinen se podrobit dopingové kontrole při jakékoliv soutěži pořádané z pověření národní nebo mezinárodní sportovní federace, kdykoliv v době mimo sportovní soutěž a při vytvoření světového rekordu. Tato povinnost platí pro sportovce jak v jeho vlastní zemi, tak kdekoliv jinde.

5. 4. 1 Dopingová kontrola při soutěži Před soutěží určí dopingový komisař počet sportovců pro testování v každé soutěži a klíč výběru sportovců pro testování. Tento klíč může být zvolen podle dosaženého výsledku, nebo losem nebo kombinací těchto metod. Vylosovanému sportovci je předána písemná výzva, kterou sportovec musí potvrdit podpisem a zároveň je seznámen s podmínkami odběru vzorku moče. Pokud sportovec odmítne podepsat výzvu, je to považováno za odmítnutí dopingové kontroly, což znamená porušení dopingových pravidel (viz. 2.1.3). Sportovec je povinen se dostavit do místnosti dopingové kontroly bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 minut po obdržení výzvy. Po tuto dobu je pod dohledem dopingového komisaře. Sportovec má právo být doprovázen do místnosti dopingové kontroly jednou osobou jako doprovod. Před odběrem moči musí sportovec uvést všechny léky a výživové preparáty které užil v předchozích třech dnech. Tyto a některé další informace se zapíšou do protokolu dopingové kontroly. Originál protokolu je určen pro komisaře, kopie pro sportovce a

116

SLEPIČKA, P., Problematika dopingu a možnost dopingové prevence. Praha : Karolinum, 2000. s. 69.

73

druhá kopie, která nesmí obsahovat žádné informace, které by mohly identifikovat sportovce, je poslána do laboratoře dopingové kontroly. Sportovec je při odběru moči stále sledován dopingovým komisařem stejného pohlaví, aby byla zajištěna pravost vzorku. Minimální množství odebírané moči je 75 ml. Testovaný nesmí opustit místnost dopingové kontroly do doby, než poskytne požadované množství moči s odpovídajícím pH a specifickou hmotností. Po odběru moči si sportovec vybere jednu odběrovou soustavu z většího množství. Odběrová soustava je zapečetěna a obsahuje dvě lahvičky (A a B). Musí zkontrolovat, zda jsou lahvičky prázdné a čisté. Po odběru moče se toto množství rozdělí na tři části.. Jedna třetina je ponechána v odběrné nádobě, ve které se zkontroluje specifická kyselost/zásaditost a váha moči. Dvě třetiny moče se nalijí do lahviček, které se poté zapečetí a pošlou do laboratoře na analýzu. Po ověření kódů na zapečetěných lahvičkách komisařem sportovec i komisař podepíší protokol o provedení antidopingové kontroly. Analýza vzorků se provádí pouze v akreditovaných laboratořích světovou antidopingovou agenturou WADA, kterých je ve světě 33 (2005). V případě negativního výsledku analýzy vzorku A oznamuje tuto skutečnost vedoucí Exekutivy nebo jeho zástupce písemně sportovci a zároveň předsedovi sportovního svazu. Pokud je výsledek analýzy vzorku A pozitivní, Exekutiva prošetří, zda antidopingová kontrola i laboratorní analýza proběhla podle Mezinárodního standardu a také zda nebyla udělena terapeutická výjimka. Následně je informován sportovní svaz i sportovec o pozitivním dopingovém nálezu. Sportovec má pak volbu uznat pozitivní nález ze vzorku A nebo zažádat Exekutivu o přezkoumání vzorku B na vlastní náklady. Sportovec má také možnost účastnit se osobně této analýzy. Negativním nálezem v analýze vzorku B je dopingová kontrola považována za negativní. Pokud pozitivní dopingový nález ve vzorku A potvrdí i analýza vzorku B je výsledek dopingové kontroly považován za pozitivní a se sportovcem může být zahájeno disciplinární řízení. Porušení antidopingových pravidel zjištěné testováním při soutěži vede automaticky k anulování výsledku dosaženého v této soutěži i se všemi důsledky, včetně odebrání medailí, bodů a cen.

74

5. 4. 2 Dopingová kontrola mimo soutěž Nekola117 uvádí, že při dopingových kontrolách mimo soutěž může být sportovec vyzván k odběru vzorku kdykoliv a kdekoliv při respektování soukromí sportovce a základních etických norem společenských kontaktů. Pokud to místní a časové podmínky dovolují, může být odběr vzorku proveden ihned nebo po dohodě sportovce a komisaře v určitou dobu a na určeném místě. Nedostaví-li se sportovec podle ujednání a bez udání závažných důvodů, je tato skutečnost považována za odmítnutí dopingové kontroly, jak popisuje Slepička.118 Dopingový komisař se může dostavit bez ohlášení na místo jeho tréninku, do jeho bydliště nebo na jiné místo, kde se sportovec nachází. Testováni mohou být ti sportovci, kteří jsou zahrnuti do Registru pro testování. Antidopingová organizace rozhoduje o výběru sportovců do Registru pro testování na základě, zda soutěží na vrcholových mezinárodních soutěžích, jsou součástí národních týmů v olympijských a paralympijských sportech nebo v uznaných národních federacích. Registr pro testování je pravidelně posuzován a aktualizován tak, aby se odrazily změny v soutěžní úrovni sportovce a podle toho bylo zajištěno zařazení nebo vyřazení z registru. ADO určuje požadavky na získávání informací o pobytu sportovce pro účely testování mimo soutěž tak, aby mohl být naplánován a proveden odběr vzorku v případě testování bez předchozího oznámení u všech sportovců zařazených do registru pro testování. Povinností sportovců zařazených do Registru je neposkytnout přesné a aktuální informace o pobytu a podniknout příslušná opatření, která zabezpečí, aby informace byly aktualizovány a kompletovány. Pokud sportovec zařazený do registru pro testování nebude zastižen pro testování na jím oznámeném místě pobytu třikrát během doby osmnácti po sobě jdoucích měsíců, bude se to považovat za porušení antidopingového pravidla. Test je poté prováděn za stejných standardizovaných podmínek a prostředků jako při soutěži.

5. 4. 3 Sankce •

Postih pro jednotlivce Sportovec, který se poprvé proviní porušením antidopingových pravidel

uvedených v antidopingovém kodexu podléhá dvouletému trestu zákazu činnosti. Při druhém porušení pravidel je sportovci udělen doživotní trest sportovní činnosti. 117 118

NEKOLA, J., Doping a sport, Praha: Olympia, 2000, s. 87. SLEPIČKA, P., Problematika dopingu: a možnost dopingové prevence. Praha: Karolinum, 2000. s. 69.

75

Nicméně sportovec má v každém případě možnost ještě před uložením zákazu činnosti iniciovat zrušení nebo snížení této sankce, jelikož v seznamu jsou vyjmenovány specifické látky, které umožňují zvláště neúmyslné porušení antidopingových pravidel, protože jsou všeobecně dostupné v běžných léčebných přípravcích nebo u nichž je menší pravděpodobnost, že budou úspěšně zneužity jako dopingová činidla. Jestliže sportovec může jasně prokázat, že použití specifické látky nebylo zamýšleno ke zvýšení sportovního výkonu, bude doba zákazu činnosti stanovená po prvním porušení v rozsahu napomenutí bez zákazu činnosti až po zákaz činnosti na jeden rok. Při druhém porušení pravidel je stanoven zákaz provádět sportovní činnost na dva roky a až při třetím provinění nemůže sportovec doživotně vykonávat závodní činnost. Lze také uplatnit zrušení nebo zkrácení doby zákazu činnosti při výjimečných okolnostech.

•

Postih pro družstvo a svaz Nastane-li situace, že v družstvu kolektivního sportu je jeden sportovec shledán

vinným z porušení antidopingového pravidla, podléhá celé toto družstvo cílenému testování. Jestliže je více než jeden člen sportovního družstva shledán vinným z porušení antidopingového pravidla, pak jsou družstvu anulovány výsledky nebo jsou uplatněna jiná disciplinární opatření.119 Při prokázaném porušení antidopingového pravidla sportovcem mezinárodní úrovně bude sportovní svaz postihován ve smyslu ustanovení Zásad pro snižování státní dotace sportovním svazům při zjištěném pozitivním dopingovém nálezu reprezentantů. Stejným předpisem se řídí postih sportovního svazu při jakémkoliv porušení ustanovení Kodexu.120

5. 4. 4 Práva a povinnosti sportovců a funkcionářů Pravidlo o zákazu dopingu se vztahuje pouze na vymezenou skupinu sportovců registrovaných v některé sportovní organizaci (klubu, oddílu, tělovýchovné jednotě). Sportovní organizace jsou společenství občanů na základě zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Jde o subjekt právnické osoby užívající název občanské sdružení, zkráceně spolek. Člen spolku (sportovec, funkcionář, trenér apod.) je takto ve svých občanských právech vymezených obecně zákony navíc omezen předpisy daného

119 120

Srov.: NEKOLA, J., Doping a sport, Praha : Olympia, 2000, s. 85. Dostupné na Internetu: < http://www.antidoping.cz/smernice2004.htm#clanek_10>

76

sportovního spolku, mezi nimiž je zahrnuto i pravidlo o zákazu dopingu. Poruší – li člen spolku stanovami vymezené povinnosti, podléhá sankcím, tzv. disciplinárním postihům, jejichž výše se řídí podle povahy provinění. Pokud jde o formu postihu, jedná se obvykle o různý časový rozsah omezení jeho sportovní, funkcionářské nebo trenérské činnosti. V některých případech může jít i o postih finanční. Pojetí členství ve spolku vylučuje kvalifikovat provinění proti pravidlům – včetně dopingu – jako trestný čin nebo přestupek podle zákona. Z toho důvodu není také možné se proti udělenému disciplinárnímu postihu, nap. zákazu sportovní a funkcionářské činnosti, odvolávat soudní cestou, pokud ovšem nedošlo k porušení postupu při uplatňování sportovních řádů. Proto také za porušení pravidla o dopingu nemůže být posuzována jako tzv. bránění ve výkonu povolání. Pravidlo o zákazu dopingu rovněž porušují ti trenéři, funkcionář a lékaři, kteří jako členové spolku napomáhají dopování sportovců tím, že je nabádají k použití zakázaných látek nebo jim je podávají nebo vytvářejí podmínky pro jejich dostupnost nebo se účastní zakázaných metod. Při posuzování provinění sportovce není rozhodující, zda tak učinil úmyslně nebo neúmyslně nebo byl někým podveden. Pravidlo o zákazu dopingu stanoví, že sportovec je především sám odpovědný za porušení tohoto pravidla. V pravidlech IAAF se píše: „Je povinností

každého atleta dbát, aby se do jeho tělesných tkání a tekutin nedostaly látky zakázané tímto pravidlem. Atleti si musí být vědomi, že jsou plně zodpovědní za všechny látky nebo kteroukoliv látku, která bude zjištěna ve vzorcích jimi odevzdaných.“121 Nález zakázané látky v moči sportovce je důkaz dopingového přestupku. Sportovec je povinen informovat se o všech zakázaných látkách a metodách a je také nutné, aby si byl vědom, jaké užívá léky, doplňky výživy a jak je léčen. Při léčbě je povinen upozornit lékaře, že musí respektovat pravidla o zákazu dopingu. Dopingové látky jsou téměř všechny obsaženy v lécích a významnou roli v otázce dopingu hraje lékař. Pokud je lékař součástí realizačního týmu sportovců, je přímo zodpovědný za to, že sportovci nepodá lék, který obsahuje zakázanou dopingovou látku. Poruší-li tak lékař, který je členem spolku nebo pracuje ze sportovci, zákaz podávání léku se zakázanou dopingovou látkou, podléhá stejnému disciplinárnímu postihu jako sportovec. Sankce lékaře, který takto poruší z některých dopingových pravidel, jsou obdobné jako u sportovce a nemůže tak pokračovat v činnosti v rámci spolku. Tento zákaz se však nevztahuje na obecný výkon lékařské profese. Pokud lékař není součástí spolku a podá sportovci lék s obsahem 121

PRAVIDLA ATLETIKY, Praha : Komise rozhodčích Českého atletického svazu prostřednictvím společnosti Česká atletika, s.r.o., 1998, s. 49.

77

zakázané látky, je za provinění proti pravidlu o dopingu odpovědný sám sportovec. Při porušení pravidel je se sportovcem zahájeno disciplinární řízení na úrovni příslušného sportovního svazu. Disciplinární řízení je určitá forma sportovního soudu, který má za úkol prošetřit všechny okolnosti provinění sportovce a dalších zúčastněných osob proti pravidlu o zákazu dopingu udělit postih podle přijatého sazebníku trestů. Sportovec má proti tomuto postihu právo odvolat se u příslušného sportovního svazu nebo mezinárodní federace. Nejvyšší odvolací instancí ve věcí dopingu je Arbitrážní soud pro sport (CAS) v Lausanne. Nejvyšším odvolacím orgánem v České republice je Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (RK ČOV). Postih za porušení pravidel o zákazu dopingu je stanoven v souladu s pravidly vydávanými a upřesňovanými Mezinárodním olympijským výborem. Jedná se o sazebník trestů, který podle míry zavinění určuje dobu, po kterou je sportovec nebo další zúčastněná osoba vyloučena ze sportovní činnosti, přesněji řečeno z účasti na sportovních soutěžích nebo výkonu funkce ve sportovní organizaci. Tyto předpisy stanovují, že uložený postih sportovci nebo dalším osobám musí být dodržen v plném rozsahu, bez možnosti jeho snižování, promíjení nebo podmíněného odkladu. Stejně tak tento postih platí po celou dobu i jiném sportovním odvětví a pro další role či funkce v organizovaném sportu vůbec. MOV stanovuje jednotný sazebník pro různá sportovní odvětví, aby bylo docíleno srovnatelného postihu za stejné porušení dopingových pravidel. Ostatní sportovní federace nejsou povinováni dodržovat postihy vyplývající ze sazebníku MOV při udělování sankcí sportovci. Postihy stanovené sazebníkem MOV jsou zavazující pouze během olympijských her, kde řízení sportovních soutěží je v jeho kompetenci. V období mezi olympijskými hrami jsou sportovní soutěže v kompetenci mezinárodních sportovních federací a jim podřízených národních federací a ustanovení MOV mají charakter pouze doporučení. Rozhodnutí, zda se daný prohřešek proti dopingovým pravidlům bude řídit podle sazebníku MOV v plném rozsahu, je na určité mezinárodní sportovní federaci. Některé mezinárodní federace se v rozhodování o uplatnění disciplinárních opatření řídí doporučeními MOV skutečně jen velmi orientačně. Např. mezinárodní fotbalová federace (FIFA) potrestala Maradonův dopingový přestupek zcela nezávisle a stejně tak tenisová federace (AFT) určila Kordův test na nandrolon kombinací zkráceného zákazu činnosti s peněžitým trestem. Podobně postupuje i mezinárodní cyklistická federace (UCI) v udílení „alternativních“ trestů, kdy volí spíše kratší dobu zákazu činnosti kombinující s peněžitými tresty.

78

Česká republika přijala sazebník MOV v roce 1993 při společném souhlasu sportovních svazů s tím, že pokud příslušná mezinárodní federace uplatňuje vyšší sazby, může je uplatnit při disciplinárním řízení i národní svaz. Přes snahy o harmonizaci pravidel o dopingu, podporované i u nás, se ve světovém sportu objevily požadavky především na větší diferencovanost postihů podle závažnosti dopingového provinění a z toho vyplývající širší paletu možností postihu. Tyto spory o výši udělovaných trestů a neshody mezi sportovními federacemi v profesionálním sportu, zejména prosazování různé výše finanční penalizace, přiměly Mezinárodní Olympijský Výbor a vládní sportovní organizace ke svolání Mezinárodní konference o dopingu pořádané v roce 1999 v Lausanne. Výsledky konference byly shrnuty do Lausannské deklarace, která v oblasti postihu za doping dospěla k těmto závěrům: •

pokusit se rozlišovat u sportovce doping neúmyslný, z nedbalosti a doping záměrný, kdy je zjištěno nebo může být odůvodněně předpokládáno, že jednal vědomě nebo za okolností rovnajících se hrubé nedbalosti,

•

pro posouzení závažného dopingu využít např. důkazy získané analýzou vzorků moče na užití anabolických steroidů nebo odhalení maskujících látek,

•

za záměrný doping jednoznačně považovat odmítnutí dopingové kontroly nebo manipulace se vzorkem, které mohou znevážit jeho analýzu,

•

všechny formy spoluúčasti další osoby, která sportovce doprovází nebo se účastní na aktu dopingu nebo na jeho přípravě, rovněž považovat za záměrný doping,

•

zpřísnit postihy za záměrný doping již u látek kategorie efedrinu, kofeinu a strychninu zákazem činnosti nejméně na dobu dvou let při prvním provinění, u ostatních látek a metod nebo při opakovaném provinění zákaz činnosti mezi dvěma lety až doživotím,

•

nekompromisně postupovat proti všem, kteří s dopingovými látkami obchodují nebo zpřístupňují jejich užívání nebo k dopingu nabádají.

79

5. 5 Prevence Prevence je obecně definována jako intervence určená k zamezení či snížení výskytu, šíření a škodlivých účinků užívání drog a jím podobných látek.122 Problém abusu dopingu je třeba řešit stejnými prostředky jako každou jinou závislost, která ohrožuje sociální a zdravotní aspekty života. Prevence je s ohledem na efektivitu účinnější nežli represivní složka. Jakmile dojde k pravidelnému užívání jakýchkoliv podpůrných látek, stupňuje se riziko závislosti. Tato závislost se pak velmi obtížně odstraňuje a represivní i terapeutické přístupy často selhávají. Z tohoto poznání se prevence jeví jako způsob, jak omezit všechny negativní vlivy působící na jedince před tím, než dojde k pravidelnému užívání a všem nepříznivým jevům s tím spojeným. V preventivním působení se obecně rozlišují tři stupně: primární, sekundární a terciální prevence.123

5. 5. 1 Primární prevence Jedná se především o výchovu dlouhodobého charakteru blízkého okolí, zejména pak v rodině a ve škole. Primární prevence si klade za cíl odradit od prvního užití drogy nebo aspoň co nejdéle odložit první kontakt s drogou. Specifickým cílem je předcházet zvyšování užívání mezi rizikovou populací. Preventivní aktivity se mohou zaměřovat na celou populaci, např. využití masových médií ve vzdělávání široké veřejnosti, na komunity, např. iniciativy a programy ve školách zaměřené na většinu studentů a mladých lidí. V podstatě primární prevence obsahuje tyto hlavní složky:124 •

vytváření povědomí a informovanosti o drogách a o nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích se zneužíváním drog spojených,

•

podporu protidrogových postojů a norem,

•

posilování prosociálního chování v protikladu zneužívání drog,

•

posilování jednotlivců i skupin v osvojování osobních a sociálních dovedností potřebných k rozvoji protidrogových postojů,

•

podporování zdravějších alternativ, tvořivého a naplňujícího chování a životního stylu bez drog.

122

Kolektiv autorů, Ilustrovaná encyklopedie,Praha: Encyklopedický dům, 1995, s. 489. Srov.:SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 59. 124 Dostupné na Internetu: < http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/evaluace/zakladni_pojmy_z_oblasti_primarni_drogove_prevence_souhrn> 123

80

5. 5. 2 Sekundární prevence Využívá se v okamžiku, kdy primární prevence selhala a u jedince se problémy s užíváním drog již začínají objevovat. Jde o předcházení vzniku a rozvoje závislosti u osob, které již drogu užívají; obvykle používána jako synonymum pro poradenství a léčení. V této fázi je nutné najít příčiny, které vedly k užití drogy. Tato prevence je často neúčinná kvůli tomu, že měnit chování a myšlení lidí je velice obtížné.125

5. 5. 3 Terciální prevence Nastává tehdy, když se závislost stává patologickým jevem a na léčbě se podílí specializovaná pracoviště zaměřená na konkrétní typ závislosti. Terciální prevence předchází vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog.126

5. 5. 4 Prevence specifická a nespecifická Nespecifická prevence spočívá v harmonickém rozvoji osobnosti s důrazem na rozvoj nadání, zájmů a pohybových sportovních aktivit. Lze hovořit o lepším využíváním a organizaci volného času prostřednictvím nejrůznějších kroužků, sportovních klubů nebo jiných organizací zaměřených na zlepšení životního stylu. Účelem je ukázat jedinci možnosti pozitivních prožitků, životní spokojenosti, řešení

problémů jinými cestami než pomocí podpůrných prostředků.125 V medicíně se tato technika nazývá profylaxe. Specifická prevence se provádí u konkrétních skupin, kde je abus drog rizikový, v případě dopingu by se tato prevence měla provádět především u mladých lidí, jejichž názory jsou bez dostatečných zkušeností velice ovlivnitelné. K ovlivnění názoru jedince se zde především užívá kognitivního působení, tedy informuje jedince o všech aspektech daného jevu a využívá se maximálně dostupných informací o negativních jevech dopingu. Jako konkrétní riziková skupina může být i určitý sport, kde je riziko užívání dopingu největší. V tabulce (Tabulka č. 22)126 a jejím grafickém vyjádření (Graf č. 25) můžeme zcela jasně vidět, které sporty jsou v užívání dopingu nejrizikovější. Do této tabulky byly vybrány nejoblíbenější sporty u nás. Průměrná 125 126

Srov.:SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 59. Dostupné na Inernetu: < http://www.antidoping.cz/statistika1993_2007.htm>

81

hodnota pozitivních kontrol 4 % se jeví jako podprůměrná hodnota vůči ostatním silovým sportům, kterými jsou silový trojboj s 5,7 %, vzpírání s 3,7 % a více než pětina pozitivních dopingových testů kulturistů 22 %! Je tedy nutné právě u těchto sportů provádět antidopingovou osvětu ve všech třech fázích prevence.

5. 5. 5 Informovanost o dopingu Informace hrají v našich životech zásadní roli, jelikož na základě informací, ale také i zkušeností, provádí člověk většinu svých rozhodnutí. Rozhodnutí člověka s nedostatkem zkušeností v dané oblasti podléhá v naprosté většině právě informacím. Jak ukazuje toto odborné šetření, převážná většina (72 %) se nesetkala z žádnou informací o dopingové prevenci, a jak uvádí Nekola,127 „absence komplexní informace

o účincích dopingu napomáhá užívání dopingu.“ Výzkum Slepičky a kol. (1998,1999) dokládá zdroj informací týkajících se dopingu (Graf č. 26). V tomto grafu jsou jako zdroj informací o dopingu nejvíce zastoupena média s 55 %, ale respondenti uvedli, že se jedná o dopingové skandály slavných sportovců, což nelze považovat za užitečný zdroj informací. Zcela výjimečně byli za zdroj informací označeni učitelé s 15 %, rodiče s 11 % a trenéři s 8%, kteří jsou však považováni za nejdůležitější akterý ve výchovném procesu.

5. 5. 6 Preventivní programy Preventivní programy jsou důležitá součást prevence v boji proti užívání nejenom dopingu, ale jakýchkoliv zdraví nebezpečných látek. Podle Nekoly128 „empirické zkušenosti i výsledky dlouhodobých výzkumných sledování přinesly řadu

závažných poznatků o postojích k dopingu a o jeho užívání a zároveň i zkušenosti s realizací preventivních programů.“ Slepička129 uvádí některé typy programů respektujících specifické podmínky České republiky, prováděné se sportující mládeží. o Programy nabízející pouze znalosti a informace – letáky, brožury. o Programy zaměřené na změnu chování – ovlivňuje názory a postoje.

127

NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky Praha: Olympia, 2000, s. 105. NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky Praha: Olympia, 2000, s. 107. 129 Srov.: SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 60. 128

82

o Programy kombinující zvyšování znalostí o dopingu se snahou po změně chování – osvojuje vzorce chování, podle kterých by se měl jedinec chovat v nestandardních a zátěžových situacích. o Programy kombinující pozitivní vliv vrstevníků s nácvikem speciálních vzorců chování – využívá podlehnutí skupinového tlaku. o Programy nabízející jiné možnosti seberealizace, než je užívání návykových látek – činnosti, ve kterých lze dosáhnout sociálního uznání, profylaxe. Výzkumné studie (Slepička a kol. 1997, 1998, 1999)130 přinesly řadu zjištění, korigujících představy o možnostech prevence, její účinnosti i prostředcích realizace. Následující tabulka ukazuje, jak byl antidopingový program účinný v otázce, zda je doping nedílnou součástí vrcholového sportu. Jestli je doping nedílnou součástí vrcholového sportu, ukazuje Graf č. 27. Po antidopingovém programu se počet těch, kteří souhlasí, že doping je součástí vrcholového sportu, zvýšil o 13 %, jelikož v průběhu programu bylo respondentům vysvětleno, jak rozsáhlý je problém dopingu ve sportu. Podobně před antidopingovým programem 55 % dotázaných nesouhlasilo, po programu se tento nesouhlas snížil na 52 %. Někteří dokonce jako řešení uvažují o sportovní kategorii, kde by byl doping zcela povolen. Část by tuto situaci řešila bez jakýchkoliv represivních řešení, protože ji vidí jako neefektivní nástroj. Největší počet dotázaných souhlasí s tím, že doping ve sportu je vyloučen a užití represivních prostředků je oprávněné.

Je patrné, že veřejnost dává přednost sportu bez dopingu a bude podporovat snahu jej ze sportu vyloučit (Graf č. 28), jelikož před programem 60 % respondentů souhlasilo s nutností doping vyloučit a po programu se tato hodnota navýšila až na 65 %. Po programu souhlasilo pouze 13 % a 22 % uvedlo, že neví. Je také vidět, že antidopingový program byl efektivní v přesvědčení populace o správnosti vyloučení podpůrných látek ze sportu. Slepička131 dále varuje, že „tento pozitivní trend je

pozorovatelný spíše v mimosportovní oblasti, zatímco v prostředí sportu vzrůstá tendence doping za určitých podmínek tolerovat.“

130 131

Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky Praha: Olympia, 2000, s.108. Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s.109.

83

Šetření v Jablonci v roce 2007 ukázalo, že převážná většina testované populace si je vědoma zdravotních rizik při užívání dopingu (Tabulka č. 6). Necelé tři čtvrtiny (72 %), které doping užívají, uvedly, že jsou si velmi dobře vědomy užívání dopingu. Citovaná studie zřetelně ukazuje, že velkou roli v dopingové prevenci hraje znalost zdravotních důsledků. V porovnání s touto studií může vyplývat, že znalost zdravotních důsledků dopujících jedinců je nedostačující. Avšak je také možné, že část respondentů je velmi dobře informována o zdravotních důsledcích a je ochotna podstoupit zdravotní rizika stejně jako ve výzkumné studii Slepičky (Graf č. 29)132, kde 10 % dotázaných připustilo možnost užívání podpůrných látek, pokud by pravděpodobnost výrazného sportovního úspěchu zvýšily. Tuto tendenci preventivní program neovlivnil. Antidopingový program nicméně ovlivnil názor neužívat nepovolené prostředky. Počet u neužívat doping pro dosažení olympijského vítězství vzrostl z 58 % až na 72 % zkoumaného souboru. Z výzkumu je zřejmé (Graf č. 30), že jako silný preventivní prostředek lze využít pocitu či vědomosti o ohrožení zdraví. Před programem by pouze 3 % odpověděla kladně na otázku, zda-li by užili doping při znalostech všech zdravotních důsledků a po programu se tato hodnota snížila na 1 %. V případě negativních odpovědí na tuto otázku se tato hodnota změnila z 80 % na 88 % dotazovaných. Tento vliv je patrný také z toho, že v případě, kdy by dopingová látka neškodila zdraví, ale pomohla k výraznému úspěchu, počet potencionálních uživatelů okamžitě vzroste a je těžké je ovlivnit jakýmikoliv prostředky dopingové prevence (Graf č. 31).133 Jedna pětina respondentů má tendence k braní podpůrných látek, které nejsou zdraví škodlivé a pomohou k úspěchu. Tento stav antidopingový program nezměnil. Při prezentaci zdravotních důsledků je velice vhodné využít vizuálních prostředků jako například fotodokumentů zobrazujících konkrétní postižení organismu vzniklého konzumací dopingových látek. Z dalších vizuálních dokumentů lze použít různé druhy plakátů reflektujících negativní efekt na zdraví sportovce (Obrázek č.10). Tyto prostředky je možné uplatnit nejenom v průběhu antidopingových programů, ale také jako stálý preventivní činitel v prostorách určených pro sportovní činnost, zejména pak ve fitcentrech.

132 133

Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport. Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s.110. Srov.:NEKOLA, J., Doping a spor. Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s.112.

84

Preventivní přístup k profesionálním sportovcům a k jedincům sportujících ve volném čase musí být diferencovaný. Jeden z důvodu může být vytvořený systém kontroly a represe ve vrcholovém sportu, který má i určitý preventivní účinek. Stejný systém represe nelze vytvořit pro oblast rekreačního sportu, kam podpůrné látky intenzivně pronikají. Tento jev lze pozorovat ve výzkumném šetření Slepičky (Graf č. 32)134, který reflektuje změnu postojů k užívání dopingu pro zlepšení tělesného vzhledu. Před antidopingovým programem mělo tendenci k zneužívání dopingu 15 % potencionálních uživatelů pro zlepšení postavy a 55 % by tyto látky odmítlo. Po programu se tyto údaje pozitivně změnily na 10 % pozitivních odpovědí, respektive na 65 % odpovědí negativních. Z výsledků výzkumů šetřených v Liberci v roce 2002 a Jablonci v roce 2007 je jasně vidět převaha sportujících rekreačně nad těmi, kteří se věnují sportovní činnosti závodně (Tabulka č. 6). I tento údaj může zobrazovat účinek současných represivních opatření v obou oblastech, kde u rekreační složky jednoznačně chybí. Je tedy nutné při chybějící represi využít složku preventivní v největší možné míře v boji proti dopingu. Slepička135 hovoří o efektivitě preventivních programů zaměřujících se na postoje a na názory jako nejefektivnější, ale dodává, že „ani dostatek kvalitních informací nevyvolá

změnu chování, která by byla v souladu s přijatými informacemi.“ Tento rozpor mezi racionálním poznáním a chováním vysvětluje jako typické chování pubescentů, jež je velice silně emocionálně podloženo a projevuje se i v jiných oblastech. Za pozitivní lze považovat, že užívání podpůrných látek, zejména anabolik pro stimulaci výkonu nebo zlepšení tělesného vzhledu není tak rozšířený jev jako užívání drog. Tento jev dokládá výzkum v rámci studie ESPAD (Graf č. 33)136, kde byly sledovány všechny drogy a jiné dostupné psychoaktivní látky, které představují riziko pro dospívající. Testovaným vzorkem této studie bylo celkem 15 092 studentů středních škol, kteří byli dotazováni na celoživotní zkušenost s užíváním drog a jiných psychoaktivních látek. Suverénně nejvíce zastoupenou drogou jsou konopné látky s 43,6 %, poté sedativa a alkohol s 11,1 % a 11,5 %. V menší míře má testovaný vzorek zkušenosti s extází (8,3 %), lysohlávkami (7 %), LSD (5,6 %), pervitinem (4,2 %),

134

Srov.:NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s.111. SLEPIČKA, P., Problematika dopingu. Praha: Karolinum, 2000, s. 61. 136 Výzkumný tým, Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD. Výsledky výzkumu v České republice v roce 2003, Praha: Úřad vlády ČR, 2003, s. 20. 135

85

heroinem (2,4 %) a kokainem (0,6 %). Zkušenost s anaboliky má pouze 1,1 % respondentů. Dalším nebezpečným jevem je nevědomost o tom, co je a není dopingovou látkou. Tuto podstatu odhalil Slepička při dlouhodobém sledování mládeže, když jedno procento respondentů odpovědělo, že užívají doping, nýbrž po absolvování antidopingového programu již odpovědělo 3 % ze sledovaného vzorku populace. Obecně je mezi lidmi rozšířená představa, že doping jsou pouze anabolické steroidy. Slepička137 zjistil, že mládež je o problematice dopingu velice nedostatečně informována a jako příklad uvádí 53 % respondentů účastnících se antidopingového programu, kteří jsou o dopingu nedostatečně informováni. Většina testované populace si pod dopingem představuje pouze látky zvyšující výkon nepřirozenou cestou bez znalostí konkrétních dopingových látek a jejich účinků.

137

Srov.:NEKOLA, J., Doping a spotr. Dopingové látky a jejich účinky, Praha: Olympia, 2000, s.112

86

5. 6 Výchova Dovalil charakterizuje výchovu jako „plánovité a cílevědomé sociální jednání, které

slouží k tomu, aby se jedinec optimálně socializoval, a to relativně autonomně. Má tedy zprostředkující a převážně nepřímý charakter. Cílem sportovní výchovy je přizpůsobení se biologickým a sociálním nárokům sportovního života při současném rozvoji osobnosti sportovce.“138 Dovalil dále upozorňuje, že ačkoliv je výkon ve sportu dominující, završující kategorií, nelze sport ztotožnit pouze s výkonem při soutěži. A dále uvádí specifické úkoly sportovní výchovy, které je nutné uplatňovat u dětí a mládeže: •

utváření a regulace postojů ke všem jevům sportovního života – soupeři, rozhodčí atd.

•

ovlivňování interpersonálních vztahů

•

všestranné působení na vlastnosti osobnosti sportovce

•

utváření potřebných návyků

Ve výzkumu byla potvrzena hypotéza, že nejčastější věková skupina užívající doping je mezi roky 21 – 26. Může to být způsobeno právě tím, že na tuto skupinu již nepůsobí žádné výchovné nebo vzdělávací prostředky, jako tomu bylo na základní nebo střední škole. Zatímco výzkum a testování hrají významnou roli v „zastrašení“ doping užívat, jedná se pouze o prevenci s krátkodobým působením, vzdělání hraje primární úlohu ve vytvoření silné antidopingové kultury z dlouhodobého hlediska. Jeden z klíčových cílů je vyvinout preventivní antidopingové vzdělávací programy v mezinárodním měřítku, zaměřených na propagování čistého sportu bez dopingu podle etických a morálních principů. WADA uvedla do praxe program využívající výchovných principů v boji proti dopingu ve dvou lekcích, které učitel nebo trenér může využít ve výchovném procesu. V programu by se měly dozvědět, jak podvádění, potažmo doping, poškozuje morální a etické hodnoty nejenom ve sportu. Program je určen dětem ve věku 10 – 12 let.139 V první lekci zvané „Sportovní duch (spirit of sport) je studentům představen koncept programu. Studenti jsou povzbuzováni přemýšlet o důležitosti hrát fair a také o postojích a chování týkajících se sportovního ducha. Na konci lekce každý student navrhne a podepíše speciální slib zvaný „Hraj pravdivě (Play True)“. 138 139

DOVALIL, J., Olympismus, Praha: Olympia, 2004, s. 207. Dostupné na Internetu:

87

Pro efektivní seznámení s principy fair play učitel vysvětlí, že antidopingový program usiluje o uchování vnitřních hodnot ve sportu. Tyto vnitřní hodnoty jsou právě nazývány sportovní duch, jež je oslavou lidského ducha, těla a mysli. Doping je od základu pravý opak sportovního ducha. Učitel prezentuje tabulku (Tabulka č.) 140 s jedenácti základními hodnotami (levý sloupec), jež charakterizují sportovního ducha a dalšími dvěma sloupci reprezentujícími správné a nesprávné vzory chování. Nejdříve společně s učitelem studenti obecně charakterizují tyto hodnoty v prvním sloupci a ve druhém se snaží určit opak správného chování. Cílem studentů je poté ke každé hodnotě napsat konkrétní příběh. Studenti mohou jako inspiraci použít příběhy ze školy, ze života a nebo ze soutěží, kterých se zúčastnili. Druhá lekce aplikuje a srovnává návrhy žáků s reálnými událostmi z historie sportu. Cílem této lekce je kritické posouzení hodnot sportovního ducha. Aby se tato aktivita co nejvíce přiblížila realitě, učitel užívá kulisu. V tomto případě lze použít jako kulisu jednu ze tří cen, kterou udílí mezinárodní komise pro fair play (International Fair Play Committee). 1. Cena Pierra de Coubertaina – udělována za akt fair play, při kterém sportovec obětuje šance na vítězství při vyhovění psaných i nepsaných pravidel daného sportu. 2. Cena Jeana Borotra – udílí se za celoživotní úspěšnou sportovní kariéru vyznačující se výjimečným a stálým smyslem pro fair play. 3. Cena Williho Dauma – může získat ten, kdo se zasloužil o cílenou osvětu fair play, například organizování nejrůznějších kampaní, přednášek, psaní knih, článků a komentářů do jakýchkoliv médií. Učitel poté vybere určitý příběh, který se odehrál v historii sportu. Studenti mají za úkol najít v příběhu nějakou z jednácti hodnot sportovního ducha a vysvětlit, proč je vybrali. Například z příběhu, který se udál během letních olympijských her v roce 1988 v Soulu: Kanadský námořník Lawrence Lemieux byl na cestě za stříbrnou medailí. Když uviděl obrácenou loď a jeho soupeře ze Singapuru, který byl zraněn a měl problémy udržet hlavu nad hladinou, Lemieux zastavil a pomohl svému soupeři dostat se z vody. Vzdal se šance získat medaili, aby svému soupeři zachránil život. Odpovědi studentů by měly být:

140

Dostupné ve verzi PDF:

88

•

Respektování ostatních – Lawrence obětoval ceny pro soupeřův život.

•

Odvaha – Lawrence riskoval svoji kariéru a nejspíš i život, aby zachránil život soupeře.

•

Charakter – Lawrence je skvělým vzorem chování.

89

6 Závěr Snaha vylepšit výkon jedince provází lidstvo od samého počátku a především užívání některých „speciálních“ látek dopomohla jedinci přežít v extrémních podmínkách a nebo byly užívány jako součást náboženských obřadů. V některých kulturách tyto látky neoddělitelně patřily k životům jejich obyvatel. V moderní době se také staly součástí životů některých profesionálních i amatérských sportovců, ale již ztratily jak význam nepostradatelnosti v přežití jedince, tak i kulturní charakter. Zvyšující se míra užívání dopingu se pro některé jedince stala součástí sportovního výkonu, aniž by si uvědomili, že doping je podvodem na ostatních, ale i nich samých. Působením výchovných prostředků především rodiči, výchovnými a vzdělávacími institucemi jako je školství, lze úspěšně bojovat nejenom proti užívání nedovolených látek, ale i v obecné výchově, kde je třeba preventivně působit proti agresivnímu chování vůči ostatním, proti porušování pravidel a také na vlastní zdraví jedince. Nedostatečné znalosti o negativním působení podpůrných prostředků na zdraví sportovce se významně podílí na tendenci tyto látky užívat. Účinnost působení těchto prostředků je možné pozorovat ve výsledcích tohoto odborného šetření, kdy jsou mladší věkové kategorie minimálně zastoupeny v užívání dopingových látek. Právě na tyto věkové kategorie ještě alespoň částečně působí výchovné a vzdělávací zařízení. Lze se domnívat, že zvyšujícím se zaměřením pouze na výkon a snižujícím se důrazem na prožitkovou sféru sportu, se výchovné prostředky stávají nedostačující v harmonickém rozvoji jedince ve všech jeho aspektech. Tento trend je dán globální liberalizací společnosti související s obecnou tolerancí drog ve společnosti. Další význačný faktor, jenž se podílí na rostoucím abusu dopingu, je způsoben rostoucí komercionalizací a medializací sportu, kdy je na všechny aktéry sportovní činnosti vyvíjen neúměrný tlak v podávání špičkových výkonů bez možnosti selhání. Tento tlak má za následek vědomé podstupování zdravotních rizik spojených s dopingovými látkami. Tento fakt dokládá i odborné šetření na Jablonecku, kdy byl jako zdroj dopingu uveden trenér, a dokonce i lékař. V tomto ohledu bylo zjištěno, že problematika dopingu se netýká pouze samotných uživatelů, ale i těch, kteří by měli být oporou v boji proti dopingu. Spolu s výchovnými prostředky, které významně preventivně působí na jedince, je nutné vytvářet společnou a efektivní represivní politiku v boji proti dopingu v celosvětovém měřítku. V této otázce je nezbytné, aby mezinárodní sportovní federace přijaly společný postup při řešení dopingových prohřešků, zejména co se týče seznamu 90

zakázaných látek a sazebníku trestů. Jako příklad nerespektování standardů vyhlašovaných MOV lze uvést mezinárodní fotbalovou federaci (FIFA), která ani nemá stanovený sazebník sankcí a posuzuje každý případ samostatně podle uvážení svého nejvyššího disciplinárního orgánu. Při porovnání výzkumů v Liberci v roce 2002 a v Jablonci v roce 2007 je prevalence v užívání dopingu na Jablonecku o necelou desetinu nižší. Toto zjištění je pravděpodobně ovlivněno vyšším počtem míst (zejména fitcenter), kde je možné si doping opatřit. Tuto domněnku potvrzuje další srovnání, které ukazuje, že o dvě desetiny více respondentů na Liberecku ví, kde si doping opatřit. Naopak větší pravidelnost v užívání nedovolených látek uvádí vzorek populace na Jablonecku. Toto zjištění může mít souvislost se závažnými zdravotními důsledky, jelikož v jabloneckém regionu polovina dotázaných zná někoho, komu doping způsobil vážné zdravotní potíže. Počet těch, kteří provozují závodní činnost a přiznali se k užívání dopingu, je stejný v obou regionech. Srovnatelné výsledky byly prokázány v užívání konkrétních dopingových látek v obou výzkumech, ale v libereckém regionu jsou jejich uživatelé méně spokojeni než v regionu jabloneckém. Domnívám se, že zjištěné údaje v jabloneckém regionu nejsou ještě tak závažné ve srovnání s výzkumem provedeném v libereckém regionu a také v porovnání s šetřením prováděném Slepičkou. Avšak některé výsledky dokazují vážnost dopingové problematiky, jež je například přiznání jedinců mladších 20 let k užívání dopingu a nebo zjištění, že lékař doporučil sportovci dopingovou látku. Podle mého názoru se základní boj proti dopingu musí odehrávat v nejbližším okolí sportovce na úrovni obecné a sportovní výchovy. Toto je základní role zejména rodičů, kteří jsou primárně zodpovědni za výchovu a zdraví svého potomka. Dalšími důležitými aktéry ve výchově, potažmo v boji proti dopingu jsou trenéři a učitelé, jejichž pracovní a morální náplní je zabránit negativním vlivům, které by mohly působit na jedince. Povinností učitele nebo trenéra je rozvíjet u svých svěřenců cílevědomost, odvahu, čestné soutěžení, zodpovědnost, sebeovládání a odolnost při neúspěchu. Výchova a vzdělání je hlavním prostředkem v boji proti dopingu, tudíž každý učitel a trenér se na tomto boji musí podílet.

91

7 Literatura • ADV ČR, URL: < http://www.antidoping.cz/pravomoc.htm> [cit. 2008-04-18] • ANADO, URL: [cit. 2008-04-16] • ANTIDOPINGOVÝ KODEX, URL: [cit. 2008-04-21 ]

• ARBITRÁŽNÍ SOUD PRO SPORT, URL: [cit. 2008-04-18] •

CSÉMI, L., LEJČKOVÁ, P., SADÍLEK, P.,Evropská školní studie o alkoholu a

jiných

drogách ESPAD. Výsledky výzkumu v České republice v roce 2003,

Praha: Úřad vlády •

ČR, 2003. ISBN 80-86734-94-3

ČESKÁ CHARTA PROTI DOPINGU, URL: < http://www.antidoping.cz/smernice2004.htm>, [cit. 2008-04-21]

•

DOPINGOVÉ KONTROLY, URL: [cit. 22. 4. 2008] a URL: < http://www.antidoping.cz/> [cit. 2008-04-22]

•

DOVALIL, J., Olympismus, Praha : Olympia, 2004. ISBN 80-7033-871-7

•

HISTORIE DOPINGU, URL: [cit. 2008-01-15]

•

HNÍZDIL, J., Doping, aneb zákulisí vrcholového sportu : Grada, 2000. ISBN 80-7169- 776-1.

•

KUHN, C, SWARTZWELDER, CH., WILSON, W., Pumped: Straight Facts

for Athletes about Drugs, Supplements, and Training, New York : W. W. Norton & Company, 2000. ISBN 0-393-32129-0 •

LABORATOŘ BALCO, URL:
•

MARIHUANA, URL: < http://www.antidoping.cz/marihuana.htm> [cit. 2008-04-23]

•

MARION JONES, URL: http://en.wikipedia.org/wiki/Marion_Jones [cit. 2008-04-13].

•

MARTINA HINGIS, URL: < http://en.wikipedia.org/wiki/Martina_hingis> [cit. 2008-04-13]

92

•

MEZINÁRODNÍ ANTIDOPINGOVÁ ÚMLUVA UNESCO,

•

URL: [cit. 2008-04-19] URL: [cit. 2008-04-19] MIROSLAV MENC, URL: [cit.2008-04-13].

•

NEKOLA, J., Doping a sport: Dopingové látky a jejich účinky, Praha : Olympia, 2000. ISBN 80-7033-137-2

•

PALENČÁR, M., ŽIAKOVÁ, K., KUDLIČKA, K., Dotazník v ošetrovaťelskom

výzkume, Moderný medicínský manažment, 2000, s. 2 – 13. ISSN 1335 2326 •

POSTIH PRO SVAZ, URL: < http://www.antidoping.cz/smernice2004.htm#clanek_10> [cit. 2008-0423]

•

PRAVIDLA ATLETIKY, Praha: Komise rozhodčích Českého atletického svazu prostřednictvím společnosti Česká atletika, s.r.o., 1998 [s.n.]

•

PREVENCE V PRAXI, URL: [cit. 2008-04-26] URL: [cit. 2008-04-26]

•

PRIMÁRNÍ PREVENCE, URL: [cit. 2008-04-25]

•

PŘIBYL, O., Užívání anabolických látek ve finesstcentrech, Liberec: TU v Liberci, 2002. Diplomová práce na Technické Univerzitě v Liberci na katedře tělesné výchovy.Vedoucí diplomové práce MUDr. Pavel Jurák.

•

PYŠNÝ, L., Doping ,zdraví, výkon, Praha : Karolinum. ISBN 80-7184-813-1.

•

PYŠNÝ , L., Doping. Rizika zneužití. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1702-6.

•

PYŠNÝ, L. Fyziologie a patofyziologie dopingu. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0529-5.

•

PYŠNÝ, L., Zdravotní rizika zneužití anabolických steroidů, Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně , 1998. ISBN 80-7044-192-5.

•

SLEPIČKA, P., Psychologie sportu, Praha: Karolinum. ISBN 80-246-1290-9.

93

•

SMĚRNICE PRO KONTROLU A POSTIH DOPINGU VE SPORTU, URL: , [cit. 2008-04-21.]

•

SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX, URL: < http://www.antidoping.cz/kodex.htm#clanek1> [cit. 2008-02-20].

•

SVĚTOVÁ KONFERENCE O DOPINGU 2007, URL: < http://www.wada-ama.org/en/dynamic.ch2?pageCategory.id=614> [cit. 2008- 04-02]

•

KOLEKTIV AUTORŮ, Ilustrovaná encyklopedie,Praha : Encyklopedický dům, 1995, s. 489, ISBN

•

WADA, URL: [cit. 2008-04-16]

•

YESALIS, Ch., Anabolic steroids in sport and exercise. Pennsylvania, USA Human Kinetics, 2000

•

ZÁKON A DOPING, URL:
potreba-trestat_2006_09_01.html> [cit. 2008-03-15] URL: [cit. 2008-03-15]

94

8 Příloha

Četnost výskytu zdravotních rizik

Graf č.16 35%

32% 29%

30%

28% 25%

25%

Poškození svalů Poškození vnitřních orgánů

18%

20%

Padání vlasů

14%

15%

Předčasné úmrtí

Vznik rakoviny

12%

Kožní vyrážky

10%

Jiné

5% 0%

Statistika dopingových kontrol 1993 - 2007 Tabulka č. 21 vzorků Pozitivních nálezů Při soutěži 12445 284 Mimo soutěž 2750 48 CELKEM 15195 332

Graf č. 23

% 2,3 1,7 2,2

Dopingové kontroly 1993-2007

100% 90% 80% 70%

%

60%

počet

50%

vzorků

40% 30% 20% 10% 0% Při soutěži

Mimo soutěž

CELKEM

1

Počet dopingových kontrol

Graf č. 24

1500 1000 500 0 2000

Graf č. 25

2001

2002

2003

2004

2005

Dopingové kontroly 93´-07´ - vybrané sporty

2006

2007

Atletika Cyklistika Fotbal

25,00%

Hokej Judo

20,00%

Kulturistika

15,00%

Rugby

10,00%

Silový trojboj Plavání

5,00%

Volejbal

0,00%

Vzpírání Zápas

Tabulka č.22 Sport Atletika Cyklistika Fotbal Hokej Judo Kulturistika Rugby Silový trojboj Plavání Volejbal Vzpírání Zápas CELKEM

Dopingové kontroly 93´-07´ - vybrané sporty Počet kontrol Pozitivní 2231 16 1623 16 792 6 733 7 244 3 745 164 69 4 580 33 955 3 514 6 404 15 293 6 9183

279

2

% 0,70% 1% 0,80% 1% 1,20% 22%** 5,80%* 5,70%* 0,30% 1,20% 3,70%* 2% 4%

Graf č. 26

Zdroj informací o dopingu

60%

55%

50% 40% 30% 20%

11%

10% 0%

rodiče

Graf č. 27

15% 8%

7%

4%

trenéři

učitelé

kamarád

média

jiné

Doping je nedílnou součástí vrcholového sportu

60%

55% 52%

50%

43%

40%

30%

30%

před programem

20%

po programu

15%

10%

5%

0%

souhlas

neví

nesouhlas

Nutnost vyloučit doping ze sportu

Graf č. 28 80% 60%

60%

65%

40%

30%

20% 0%

SOUHLASÍ

před programem 22%

NEVÍ

10% 13% NESOUHLASÍ

3

po programu

Užívání dopingu pro dosažení olympijského vítězství

Graf č. 29

80%

72% 58%

60% 40% 20% 0%

32%28% před programem

10%10%

po programu

ANO

NE

NEVÍM

Užívání dopingu při znalostech všech zdravotních důsledků

Graf č. 30 100%

80%

80%

88%

60%

před programem

40% 20% 0%

17% 3%

1%

ANO

Grag č. 31

NE

38%

40% 20%

NEVÍ

Tendence k braní podpůrných látek, které nejsou zdraví škodlivé a pomohou k úspěchu

50% 30%

po programu 11%

45%

42%

35% před programem

20% 20%

po programu

10% 0%

ANO

NE

4

NEVÍM

Tendence k braní dopingu pro zlepšení postavy

Graf č. 32 80%

65% 55%

60% 40% 20%

30% 15%

před programem 25%

po programu

10%

0% ANO

NE

NEVÍM

Graf č. 33 Celoživotní zkušenost s užíváním drog a jiných psychoaktivních látek 50,0% 45,0%

43,6%

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

11,1% 8,3%

10,0%

7,9%

5,6%

5,0%

4,2%

2,4%

11,5%

9,0% 1,1%

0,6%

0,0% konopné látky

extáze

lysohlávky

LSD

pervitin

5

heroin

kokain

sedativa

alkohol a prášky

těkavé látky

anabolika

Tabulka č. 23 Hodnota sportovního ducha Etika, fair play, čestnost

Zdraví

Správný vzor chování

Opak správného chování

Hraji podle pravidel, i když vím, že nebudu chycen při podvádění.

Nerespektuji pravidla hry. Lžu, když

Naslouchám svému tělu.

Riskuji, když hraji hru. Soutěžím

Jím zdravě, mám dostatek

navzdory tomu, že jsem zraněný nebo

spánku a nepřeháním to

unavený.

jsem chycen při podvodu.

s tréninkem. Úspěch, výkon

Vždy se snažím o své

Vzdávám se, když prohrávám nebo

maximum. Jsem šťastný,

nehraji dobře. Pokud nehraji dobře,

když vyhraji, ale

stávám se agresivním proti svým

nenechávám své soupeře

spoluhráčům nebo protihráčům.

cítit se špatně. Charakter a vzdělání

Ukazuji dobrý příklad

Povzbuzuji ostatní, aby podváděli se

mým spoluhráčům, jak hrát mnou a nehráli fér. fér. Stále se kontroluji, ačkoliv prohrávám nebo nehraji dobře.

Legrace a radost

Hrát můj oblíbený sport

Hraji stále agresivně, což činí sport

mě těší. Užívám si ho

méně zábavným. Zlobím se a jsem

nejenom když vyhrávám,

smutný. Někdy zraním ostatní (fyzicky

ale i když prohrávám.

nebo psychicky). Hraji pouze, abych vyhrál a nevyhledávám potěšení ve sportu.

Týmová spolupráce

Vím, že nemůžu vyhrát

Na hřišti dělám věci, při kterých

sám. Vyhráváme a

vypadám dobře, ale týmové hře

prohráváme jako tým.

nepomáhají. Jsem naštvaný na spoluhráče, protože nejsou tak dobří jako já.

6

Oddanost a obětavost

Jsem oddaný mému sportu

Účastním se pouze závodů. Netrénuji.

a mému týmu. Účastním se Nebudu hrát, dokud nebudu vědět, že všech tréninků a závodů.

zvítězíme.

Pomáhám mladším. Uznání pravidel Znám pravidla. Respektuji pravidla a rozhodčí.

Křičím a hádám se z rozhodčími a trenérem. Nerespektuji rozhodnutí rozhodčích. Nerespektuji autority.

Sebeuznání a

Nedovolím, aby se mnou

Křičím na své spoluhráče a soupeře.

respektování

bylo špatně nakládáno.

Jsem hrubý a agresivní.

ostatních

Pomůžu svým spoluhráčům a soupeřům vstát, pokud upadnou.

Odvaha

Společnost a solidarita

Ozvu se, když vím, že můj

Neřeknu nic, když vím, že můj

spoluhráč nebo soupeř

spoluhráč nebo soupeř nehraje podle

nehraje podle pravidel.

pravidel.

Nechávám soutěžení na

Diskriminuji hráče, kteří se ode mne

hřišti. Jsem přítel s mými

liší. Nehraji s hráči, jež nejsou tak

soupeři mimo soutěžní

zkušení jako já. Nemluvím se soupeři

pole.

mimo soutěžní pole.

7

Obrázek č. 10

8

Dotazník pro sportovce Jsem student Technické University v Liberci pedagogické fakulty s obory TV a AJ. Chtěl bych Vás poprosit o vyplnění dotazníku, který se týká užívání dopingu (látek i prostředků). Ujišťuji Vás, že tento dotazník je zcela anonymní, tzn. konkrétní údaje o místě nebo skupině dotázaných budou zpracovány pouze v mé DP. Prosím Vás odpovídejte pravdivě, Vaše odpovědi nebudou mít vliv na Vaší sportovní kariéru – nebudete za ně stíháni. Děkuji Vám. 1) Do které věkové kategorie patříte?  16 a méně 17 až 20  21 až 26 27 a více 2) Sportuji:  závodně  rekreačně  vůbec ne 3) Setkal jste se někdy s nabídkou dopingu, víte kde byste si ho mohl opatřit?  ne  ano 4) Máte osobní zkušenost s užíváním dopingu?  ne  ano 5) Pokud ano, jak často ho užíváte?  příležitostně nepravidelně  pravidelně 6) Znáte názvy dopingových látek, které jsou na trhu nabízeny? Pokud máte osobní zkušenost, tak s kterými? (prosím použijte velká tiskací písmena)

7) Myslíte si, že dopingové látky splňují vaše očekávání? 8)  ne  částečně  ano 9) Kolik za rok investujete do těchto látek? cca ______________Kč 10) Kdo Vám dopingové látky doporučil?  trenér  lékař  kolega/yně z oddílu  jiný sportovec někdo jiný 11) Myslíte si, že byste bez dopingu svého cíle nedosáhli?  ne  ano 12) Znáte ve svém okolí někoho, kdo doping používá?  ne  ano 13) Víte o možných zdravotních důsledcích používání dopingu?  ne  velmi málo vcelku ano  velmi dobře 14) Znáte někoho komu doping způsobil zdravotní potíže?  ne  ano 15) Jak vážné zdravotní potíže?  lehké pouze přechodné potíže  vážné 16) Máte k dispozici brožurku či jiný materiál, který se zabývá dopingovou prevencí?  ne  ano 17) Pamatujete si na nějaký dopingový skandál? • u nás:______________________ • v zahraničí:_______________________

Prosím, vhod´te dotazník do určeného boxu. 9