Proč mám hlad a chuť? 3 kroky, jak zjistit, po čem skutečně hladovíme

Proč mám hlad a chuť? 3 kroky, jak zjistit, po čem skutečně hladovíme

Proč mám hlad a chuť? Tři kroky, jak zjistit, po čem skutečně hladovíme POVINNÁ ČETBA PRO VŠECHNY, KTEŘÍ ZAČÍNAJÍ HUBNOUT Stává se vám, že jste hnáni nějakou záhadnou silou, která vás nutí pořád něco jíst či podlehnout oblíbené laskomině, kterou jste si pro své dobro zakázali?

Hlad a chuť

jsou to, co nás nutí scházet z cesty

Hlad a chuť

jsou to, proč přibíráme na váze

Hlad a chuť

jsou to, proč jsme na sebe naštvaní

Hlad a chuť

máme proto, že jsme přestali vnímat svoje tělo

Hlad a chuť

je přirozená informace těla… tak ji začněme využívat!

Tento e-book je věnován těm, kteří chtějí zdravě a jednou provždy zhubnout; těm, kteří se chtějí sami vědomě rozhodnout, co a kdy jíst!

01

Kde hlad a chuť vznikají Máme-li pojmenovat našeho úhlavního nepřítele, je to čtyři gramy vážící hypotalamus. Jedná se o jednu z nejstarších částí mozku. A když si uvědomíme, za co je hypotalamus odpovědný, najdeme nečekané souvislosti. • Hypotalamus je centrem hladu, žízně a sytosti • Hypotalamus je místem přenosu emocí z limbického systému: hněvu, smutku, strachu, radosti, lásky • Hypotalamus reguluje tělesné teploty, sexuální funkce a další základní řídicí mechanismy

Nás v této chvíli bude zajímat hlavně CENTRUM SYTOSTI A HLADU Jak to celé funguje?

Centrum hladu ovlivňuje regulující mechanismus v žaludku, který tvoří hormon ghrelin (byl objeven až r. 1999). Jeho hladina stoupá před jídlem a tento vzestup má rozhodující vliv na množství přijaté potravy. Dochází-li ke snížení objemu přijaté potravy vlivem nějaké diety, žaludek tvoří značné množství tohoto hormonu. Pak pociťujeme tzv. vlčí hlad. S tímto pocitem můžeme bojovat pevnou vůli, tlaku ale nelze odolávat dlouho. To je důvod, proč bývají rychlé a výrazné úbytky hmotnosti střídány jejím nárůstem - což známe pod pojmem jo-jo efekt. Centrum sytosti je řízeno nejen hormonálně, ale i nervově. Během jídla se žaludek naplňuje potravou, a tím se roztahuje. Zvětšený žaludek pak tlačí na bloudivý nerv, který předává tuto informaci dál. Poté hypotalamus vyšle signál: přestaň jíst! Jestliže nadváhou či obezitou trpíme již delší dobu, naše tělo je plné leptinu. Leptin je označován jako hormon sytosti a je produkován tukovými buňkami. Čím více tukových buněk naše tělo obsahuje, tím více máme leptinu, který rovněž křičí: už přestaň jíst! Tělo reaguje na hladinu glykemie (krevního cukru) v krvi. Pokud klesne pod určitou úroveň, tělo dá jasně najevo: potřebuji cukr. Hypotalamus tuto informaci předá našemu vědomí například jako pobídku: dej si něco sladkého (obvykle totiž máme příjem sacharidů spojen se sladkou chutí).

A zde přichází zásadní otázky:

Jak to, že jsme schopni se přejíst? Jak to, že si to uvědomíme až po jídle? Čtěte dál ...

paní Irena Paní Irena mi velmi zarytě vysvětlovala, že chuti na svůj oblíbený oplatek se prostě nemůže zbavit. Chuť na sladké přichází naprosto pravidelně, každé dopoledne.

„Čokoládovou sušenku si prostě musím dát! Když to neudělám, cítím se slabě. Přepadá mě až nevolnost“ , vysvětlovala mi.

Při přesnější analýze jsme zjistily, že paní Irena měla nevhodnou skladbu a množství energie u snídaně. Také se snažila při večeřích snížit příjem potravy a jedla pouze zdravé saláty s trochou sýra. To celé mělo za následek, že tělo kolem desáté hodiny dopolední nutně potřebovalo doplnit hladinu sacharidů v krvi. Navíc ráno do práce chodila už na šestou, takže desátá hodina znamenala polovinu jejího pracovního výkonu a ona pociťovala zejména psychickou únavu. Sladká chuť tak kompenzovala absenci odpočinku.

Po pouhých 3 týdnech správného stravování a uvědomění si rozdílu potřeby odpočinku a jídla chuť na tyčinku vymizela. Po 3 měsících pak program celkové změny životního stylu přinesl redukci hmotnosti

o 6,8 kilogramu tuku!

02

Proč mám hlad? Kdy nastal zlom? Kdy přestaly fungovat všechny přirozené obranné mechanismy proti přejídání? Kdy jsme si odvykli vnímat pocit sytosti? Jako děti jsme pořád dokola poslouchali:

Dokud to nedojíš, nepůjdeš od stolu! Pokud to nesníš, nedostaneš žádnou dobrůtku! Tobě to nechutná? Tak to mě mrzí. A já jsem se s tím tak vařila... Ano, semínko bylo zaseto nejspíš už v dětství. Byla to doba, kdy jsme přestali poslouchat impulzy těla, které nám říkaly: už máš dost.

Doba, kdy jsme jedli, protože nám jídlo někdo nachystal. Ne tehdy, když jsme měli hlad. Co se děje v těle? Receptory v hypotalamu, které jsou za normálních okolností senzitivní (volná místa na navázání hormonu neboli informace), začínají být obsazeny. Lidský organismus tyto receptory nedokáže neustále uvolňovat. V našem těle tak koluje velká spousta hormonů-informací „přestaň jíst“, ale my je neslyšíme. Přestáváme být vnímaví k těmto signálům. A pokud v této lhostejnosti k vlastnímu tělu setrváváme dlouho, nežádoucí stav se prohlubuje: tloustneme a přicházejí různá onemocnění. Navíc dnešní životní styl plný rychlosti nám také neprospívá. Buď nejíme vůbec, nebo v chvatu. Obecně ale můžeme říci, že jídelní režim během dne doprovází stres. Ať už nás tlačí čas, nebo myšlenky spojené s prací, s tím, co nestíháme nebo o co přicházíme. Nemáme čas na sebe ani na jídlo.

Stres, ať už psychický, či fyzický, obecně snižuje senzitivitu centra sytosti. Proto jsme schopni se přejídat a přejídat... Je možné tento stav změnit? Jak si vyčistíme receptory? Řešení existuje!

Pokračujte dále ve čtení ...

pan Tomáš Pan Tomáš je manažerem velké firmy. V práci tráví i 14 hodin denně. Běžně se stává, že den zakončuje pracovní večeří. Spolupráci jsme zahájili v době, kdy mu začalo vadit narůstající břicho a s ním související pocit stále se zmenšujících obleků. Při vstupní diagnostice jsem mimo jiné přišla na to, že má zvýšenou klidovou tepovou frekvenci a krevní tlak.

Bylo jasné, že vysoká míra stresu a přetížení, téměř žádný odpočinek a nedostatek spánku začínají na tělo působit. Je pochopitelné, že v tomto případě nebyla úplná změna životního režimu možná. Začali jsme proto pracovat s uvolněním svalů, a tím ovlivňovat uvolnění na psychické úrovni. Při pracovních večeřích bylo nutné dbát na výběr jídla a také na vědomou konzumaci. Začít si všímat, kdy přemýšlím o výběru slov a kdy o výběru jídla a jednotlivého sousta.

Za dva měsíce došlo k uvolnění zejména v psychické rovině. Hlavně díky krátkým relaxačním „cvičením“ (desetiminutové relaxace zaměřené na dech a uvolnění).

Další měsíc se tělo zbavilo i přebytečného tuku - rezervoáru energie.

03

Proč mám chuť? Většinou máme chuť na sladké či slané jídlo. Někdo si rovnou představí konkrétní potravinu, jiný dostane chuť až před nablýskanou vitrínou se zákusky. Máte mlsný jazýček? Ano, přesně tam jsou uloženy chuťové receptory. Jídlo dokážeme charakterizovat základními čtyřmi chutěmi: sladkou, slanou, kyselou, hořkou. Ve výživě dle východních typů přidáváme ještě trpkou a pálivou. Moderní doba se bohužel nese ve znamení ještě dalších chutí, řekněme spíše „západního typu“: tzv. umami. Chuť umami je spojena s konzumací potravin obsahujících kyselinu glutamovou či glutamáty. Asi vás už nepřekvapí, že i tyto charakteristické chutě ovlivňují specifické látky. Neuropeptid Y (NPY) je látka, po níž máme chuť na sladké. Vyšší hladiny neuropeptidu Y jsou spojeny s psychickou odolností. Pokud tedy prožíváme nějaké stresové období, jeho hladina klesá, a tvoří se tak základ pro přejídání se sladkými potravinami.

Chutě vyvolávají i různé další vjemy v těle - to si můžete vyzkoušet třeba hned. Pozorně čtěte následující řádky a představte si situaci: Máte v ruce jasně žlutý, čerstvý citron. Umyjete ho pod vodou, nachystáte si prkénko a ostrý nůž. Překrojíte citron v polovině a vidíte, že je krásně šťavnatý. Ukrojíte tenký plátek a vložíte si jej do úst! Co cítíte v ústech teď? Po pouhém přečtení pár řádků? Začalo se vám tvořit více slin a cítíte kyselou chuť? Ano, tělo je již při pouhé představě schopno tvořit stejnou reakci, jako kdybyste citron skutečně jedli.

Honí vás mlsná? Většinou se stává, že máme chuť pouze na sladkou či slanou chuť. Potraviny nesoucí tyto chutě jsou sacharidové nebo bílkovinné povahy (typičtí zástupci). Zároveň nám může chuť napovědět, co tělu chybí. Nemáte dostatek kvalitního sacharidu či bílkoviny na obnovu svalových vláken? Taková komunikace těla s naším vědomím je naprosto ideální. Věřte mi, že není nemožné se k tomuto principu vnímání potřeb vlastního těla dopracovat.

Naučíte se to!

4

Jídlo místo odpočinku, lásky a uznání Jídlo je zdrojem energie pro život. Co jiného nás ovlivňuje tak jako potraviny, které procházejí našim tělem? Lidský organismus se neustále obnovuje. Každá buňka má různou délku životního cyklu. Červená krvinka například koluje v krevním oběhu 120 dní. Uvědomme si, že podle toho, jak kvalitní látky díky jídlu do těla dostáváme, tak kvalitní nové buňky tělo vytváří.

Jídlo tedy můžeme z tohoto pohledu vnímat jako lék. A to je jeho funkce. Bohužel, dnes takto jídlo nevnímáme. Buď je přehnaně milujeme, nebo se jej bojíme.

Nastavte si zdravý pohled na jídlo.

Jídlo nám musí chutnat (i já o sobě tvrdím, že jsem gurmán), ale po jeho snězení se musíme cítit příjemně, plní živoucí energie. Máte to tak?

Pokud trpíte pocity plnosti, těžkosti, máte zažívací problémy a jste nemocní, je jisté, že jídlo využíváte k něčemu úplně jinému... Vzhledem k tomu, že právě řídicí orgán (hypotalamus) ovlivňuje i jiné reakce na základní potřeby, došlo k tomu, že jídlem kompenzujeme kdeco. Většinou si to neuvědomujeme, protože nejsme v kontaktu s vlastním tělem.

Začněte si všímat, kdy dostáváte chutě a velký hlad. Zde je pár běžných chyb, kdy jídlem nahrazujeme jinou potřebu.

Únava

Rychlý životní režim vyčerpává naši energii. Přes den nemáme čas jíst nebo jíme velmi rychle. Tělo si v rychlosti nedokáže uvědomit, co všechno sníme. Většinou právě až po spořádání obří porce zjistíme, že jsme se přejedli. To už je ale pozdě. Největším zdrojem energie jsou tuky, nejrychlejším zase sacharidy. Víte, jaké potraviny představují bohatý zdroj sacharidů a tuků? Čokoláda a chipsy To jsou klasičtí zástupci energií napěchovaných potravin, jimiž se přejídáme v době únavy. Místo krátkého odpočinku či rozhodnutí jít spát dříve máme ve zvyku tuto potřebu uspokojit jídlem.

Samota

Umíte být sami se sebou? Je vám dobře o samotě? Dokážete si vytvořit program ve volném čase? Není jednoduché být sám s vlastními myšlenkami. Zdá se vám zvláštní, proč se v e-booku o jídle rozepisuji o samotě? Když se totiž cítíme sami (ať už tomu tak skutečně je, nebo je to jen klamný dojem), naučili jsme se tuto prázdnotu zaplnit... čím jiným než jídlem. Příjemné pocity spojené s vychutnáním oblíbené dobroty může nahradit třeba i lásku. Vždyť se říká „láska k jídlu“ ... Pocit zaplnění místa v žaludku ale stejně prázdné místo v srdci nezacelí. Uvědomte si, co vám opravdu chybí. Je to sladký dezert, nebo objetí a láska?

Nedoceněnost

Pracovní povinnosti nám začínají zabírat čím dál více času. Workaholismus je běžné slovo. Jste pyšní na to, co v práci děláte? Není načase se odměnit? Co takhle večeře v krásné restauraci? Za odměnu, že vše zvládám. Dobré pití, míchaný drink, po němž se uvolním a odpočinu si. Je to to pravé? Opravdu zažíváme stejné pocity u jídla, jako když nás někdo nahlas pochválí? Na psychické úrovni vlastně ano. Může to být příjemné, ale pouze v danou chvíli. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, jaké další důsledky toto zajídání potřeb má. Bohužel, jsou jimi nadváha a obezita, přidružené nemoci a stres.

05

Tři pravidla

ke znovuobnovení komunikace s tělem Chcete-li začít rozhodovat vědomě, co a kdy sníte, připravila jsem pro vás následující pravidla. Tento recept je ověřen mými klienty, kteří se díky němu dokázali vymanit ze zajetí chutí a hladu.

1. Vím, co jím

Nestačí si pouze stáhnout nějaký zdravý jídelníček. Aplikace, v nichž si zapisujete všechno, co jíte, jsou skvělé. Využívejte je jako pomocníky. Musíte ovšem porozumět principu, jímž fungují. Moje výživové poradenství stačí absolvovat pouze jednou, protože se naučíte rozumět etiketám potravin a pravidlům stravování uzpůsobeného vašemu životnímu stylu. Poté můžete využít aplikaci www.onlinehubnuti.cz, díky nímž spolu můžeme komunikovat on-line.

Staňte se svým osobním výživovým poradcem!

2. Hlad je super

Dodržujete-li správný jídelníček respektující vaše potřeby, zhruba po 6 týdnech takového stravování dochází k uvolňování receptorů. Tělo se stává senzitivnějším na informace. Postupně začnete pociťovat hlad právě v časech jednotlivých denních jídel. A to je správně.

Hlad je přirozená informace těla a vy už ji dokážete využít!

3. Chuť jako informace

Pokud se dostaví chuť na určitou potravinu, začněte přemýšlet. Pár sekund předtím, než něco bezmyšlenkovitě sníte, uvědomte si, proč máte chuť. Je to přirozená potřeba organismu tuto potravinu sníst? Opravdu ji moje tělo potřebuje? Je-li vaše odpověď ANO, vychutnejte si to! Odpovídáte-li NE, je nezbytné tuto potřebu identifikovat a vyřešit ji jinak než jídlem. Pokud je to příliš těžké, pak zkuste ještě předtím, než potravinu sníte: napít se vody; změnit aktivitu (projděte se, přečtěte si zajímavý článek); 10× se zhluboka nadechnout. Jestliže chuť přetrvává, snězte to! Netrapte se tím, ale příště s tím zkuste opět takto bojovat. Uvidíte, jednou vyhrajete!

Lidské tělo je dokonalý superpočítač. Naučte se ho znovu používat! Výživa je jedním z klíčů, které vám pomůžou. Navíc je to zábava, když proniknete do tajů skladby potravin a prohlédnete marketingové triky potravinářských firem. Budete-li chtít pomoci, ráda se stanu vaší průvodkyní.

Jako poděkování za zájem o můj e-book dostáváte 30 minutovou skype či telefonickou konzultaci! Neváhejte ji využít a zeptat se na to, co vám není jasné. Termín si můžete domluvit e-mailem [email protected]