Priorita NOVÁ TVÁŘ PRIORITNÍ OSY 4

Priorita

Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 1 I LEDEN 2017 I zdarma I www.opzp.cz

NOVÁ TVÁŘ PRIORITNÍ OSY 4 Prioritní osa 4 Operačního programu Životní prostředí je zaměřena na ochranu přírody a krajiny. Aktuálně jsou v ní vyhlášeny mimo jiných i výzvy na udržení vody v krajině. A dále: Anna Limrová, ředitelka Samostatného odboru Operačního programu Životní prostředí v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, přibližuje, jak prioritní osa 4 funguje i čím motivuje zástupce obcí a měst realizovat projekty, které nenesou žádný zisk. STR. 4 a 5

NOVÉ VÝZVY

ZMĚNY V PRŽaPu

V CENTRU SYLVATICA

V Operačním programu i Národním programu Životní prostředí jsou vyhlášeny nové výzvy. Dotace půjdou na přírodu a krajinu, kvalitu ovzduší i protipovodňová opatření. Nová výzva i v NZÚ. STR. 2 a 9

Vydání nové verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020 přineslo významné změny v ekonomickém hodnocení žadatele. Změna se týká kontroly přijatelnosti. STR. 6

V Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách otevřeli centrum Sylvatica pro děti i dospělé. Inspirace k jeho vybudování přišla z Polska, finance z Operačního programu Životní prostředí. STR. 12

ČÍSLO 1 / LEDEN 2017

www.opzp.cz

1

AKTUALITY Vážení čtenáři, aktuální Priorita přináší informace o nových výzvách. Hned několik z nich je vyhlášeno v prioritní ose 4, zaměřené na péči a ochranu krajiny a přírody, což je někdejší 6. osa starého programu. Zprostředkujícím subjektem je v jejím případě Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Spolu s Ministerstvem životního prostředí nastavuje zaměření výzev, přijímá a vyhodnocuje projekty. Projekt administruje a dotaci vyplácí Státní fond životního prostředí ČR. A je o čem se bavit, protože „čtyřka“ žadatelům nabízí 9,5 miliardy korun, což je zhruba 14 procent celkové alokace programu. V Prioritě najdete jak znění všech aktuálních výzev, tak rozhovor s ředitelkou Samostatného odboru Operačního programu Životní prostředí v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR Anna Limrovou. Dalšími důležitými informacemi jsou údaje o změnách Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020. Výsledkem je kromě mnoha věcných úprav, zpřesnění a doplnění i zjednodušení pro žadatele a příjemce. V textu kolegů z Fondu se dočtete také o novém způsobu ekonomického hodnocení žadatele při kontrole přijatelnosti projektu. Další kolo dotací nabízí i program Nová zelená úsporám. Aktuálně podporuje výstavbu bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností. Pro stavebníky je připraveno celkem 100 milionů korun. Rovněž mohou žádat o dotaci na nové „eko prvky“. Například zelené střechy. Zajímavý je i příběh centra Sylvatica pro děti i dospělé v Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách. Tak dlouho tam čekali na dotaci, až se dočkali. Novou výzvu oznámil i Národní program Životní prostředí. Prostřednictvím nově vyhlášené výzvy podpoří úspěšné obce, které vloni zabodovaly v soutěži Vesnice roku. Držitelé zelených stuh získají 400 tisíc korun a celorepublikový vítěz Zelené stuhy ČR 700 tisíc korun. Středočeská Kostelní Lhota prý čekala všechno jiné než vítězství. Podle starosty obce vítězství není zásluha jen jejího vedení, ale všech jejích obyvatel, kteří se podílejí na péči o zeleň v obci. Pěkné dny

DANIEL TÁCHA šéfredaktor

2

Leden nabídl nové výzvy z OPŽP za dvě miliardy korun Půl miliardy půjde na udržení vody v krajině Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je zprostředkujícím subjektem pro prioritní osu 4, odpovídajícím za příjem a hodnocení žádostí. Projekty doporučené k podpoře jsou pak dále administrovány Státním fondem životního prostředí ČR. Plánované záměry je možné konzultovat na regionálních pracovištích AOPK ČR. Pro své dotazy mohou žadatelé též využít e-mailovou schránku [email protected].

VÝZVY NA INTEGROVANÉ NÁSTROJE V OPŽP bylo vyhlášeno celkem sedm výzev pro Integrované územní investice (ITI) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Priorita se jimi bude zabývat v únorovém čísle. Znění výzev je na stránkách operačního programu.

50. a 51. výzva

Foto: AOPK ČR

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo čtyři nové výzvy k podávání žádostí o dotace z Operačního programu Životní prostředí. Výzvy číslo 50, 51 a 78 podpoří projekty spojené s péčí o krajinu a přírodu, výzva číslo 79 projekty zaměřené na zlepšení kvality ovzduší. Více než půl miliardy korun půjde na udržení vody v krajině.

O

né využívání srážkové vody pro domácnosti, kde se v nejbližších měsících chystáme otevřít program pro občany,“ upřesňuje ministr Brabec. Ve dvou aktuálně otevřených výzvách z Operačního programu Životní prostředí budou konkrétně podpořeny projekty, které zlepší zejména průchodnost říční sítě pro vodní živočichy a zlepší vodní režim krajiny, vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků. „Chceme řešit problematiku vody v krajině koncepčně. Žadatelé proto mohou žádat o dotaci na obnovu přírodě blízkých koryt řek a říčních ramen, odstraňování bariér, které brání vodním živočichům v migraci, nebo třeba vytváření a obnovu mokřadů nebo tuní. To vše přispívá k tomu, aby naše krajina Výzvy PO 4 byla různorodější a odolnější vůči klimatické změně,“ Výzvy číslo 50 a 51 jsou určeny širokému vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury okruhu žadatelů, zejména obcím, krajům, or- ochrany přírody a krajiny ČR. ganizačním složkám státu, nestátním nezisŽadatelé mohou získat podporu až do výše kovým organizacím, podnikajícím fyzickým 100 procent způsobilých výdajů, v čemž je osobám a dalším subjektům kromě nepod- zohledněna skutečnost, že se jedná o projeknikajících fyzických osob. „Podporujeme širokou ty s velkým významem a přínosem právě pro škálu opatření jak z OPŽP, tak z národních programů: boj s negativními dopady změn klimatu. Žáod energetických úspor v rodinných i bytových domech dosti u nově vyhlášené 50. a 51. výzvy mohou přes přírodě blízká opatření na zlepšení schopností naší zájemci o dotační podporu posílat od 9. ledna krajiny zadržovat lépe vodu až po zachytávání a opětov- do 31. července letošního roku. dstartoval příjem žádostí o dotace v nových výzvách z Operačního programu Životní prostředí. Tři výzvy podpoří projekty zaměřené na péči a ochranu přírody a krajiny. Ve dvou případech přijímá žádosti Agentura ochrany přírody a krajiny ČR do 31. července letošního roku. Poslední ze čtveřice výzev cílí na zlepšení kvality ovzduší, ukončení příjmu žádostí o dotaci je do 20. prosince 2017. „Tak jak jsme slíbili, podnikáme další kroky v boji proti suchu. A to jak legislativně, tak dotacemi do opatření, která naší krajině pomohou vyrovnat se s negativními dopady probíhající klimatické změny,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Na zprůchodnění migračních bariér pro vodní živočichy, které vyplývá z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, cílí 50. výzva. Na projekty je připraveno celkem 150 milionů korun. Částka ve výši půl miliardy korun je připravena pro 51. výzvu, v jejímž rámci lze žádat o dotaci na projekty vyplývající z plánů dílčích povodí. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží, která vyplývá z těchto plánů, lze z 51. výzvy podpořit pouze jako součást projektu na revitalizaci vodního toku. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží bez revitalizace vodního toku lze podpořit v rámci kolových výzev číslo 55 nebo 59. Aktuální výzva podporuje vytváření a obnovu přírodě blízkých koryt vodních toků včetně odstranění dřívějších nevhodných úprav, například opevnění dna a břehů nebo odstranění příčných překážek, obnovu říčních ramen v nivě vodního toku, posílení ekologicko-stabilizačních funkcí rašelinišť a pramenišť, podporu přirozených korytotvorných procesů prostřednictvím podpůrných opatření umožňujících proces renaturace, například pomístní zásahy do opevnění břehů, odstranění opevnění včetně odvozu a skládkovného apod., migrační zprůchodnění příčných překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží jako krajinných prvků s ekologicko-stabilizační funkcí.

51. VÝZVA: ZPŮSOBILÉ VÝDAJE V 51. výzvě jsou způsobilými výdaji kromě nákladů na realizaci daných opatření i náklady na výkup pozemků, poplatky za odnětí ze zemědělského půdního fondu i z pozemků určených k plnění funkcí lesa. Ke způsobilým výdajům patří i přímo projektem vyvolané investice, například přeložky inženýrských sítí. Dále náklady na odborný technický, autorský i biologický dozor, na zpracování projektové dokumentace aj.


Kvalita ovzduší

Zájemci o dotaci mohou nyní v rámci 79. výzvy rovněž žádat o příspěvek na projekty, které povedou ke zlepšení kvality ovzduší v ČR. Vyhrazeno je pro ně 200 milionů korun a žádosti mohou podávat až do 20. prosince letošního roku. „Konkrétně touto dotací podpoříme výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku. Jedná se například o výstavbu a obnovu laboratoří, zabezpečení sběru vzorků a přenosu dat, pořízení techniky pro zpracování dat, jejich modelování a simulaci, tvorbu databází,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Žádat o peníze je možné i na pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Podporu je možné získat také na obnovu a rozvoj systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny.

Chráněná území

Další výzva je určena pro národní parky, Správu jeskyní ČR a pro AOPK ČR a jejím cílem je zajistit financování prioritních opatření v chráněných územích přispívajících k zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany. Tomu odpovídají i podporované aktivity, kterými jsou zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Konkrétně je možné získat dotaci například na přípravu plánů nebo zásad péče či souhrnu doporučených opatření pro vyhlašovaná zvláště chráněná území, na péči o bezlesí, lesní společenstva vedoucí ke zlepšení jejich druhové skladby, dále na péči o dřeviny mimo les, o vodní útvary, mokřadní biotopy v chráněných územích. Finanční příspěvek lze čerpat i na boj s invazními druhy nebo na budování povalových dřevěných chodníků, lávek a schodů a na úpravu cest, informačních panelů, naučných stezek aj. (Více o prioritní ose 4 OPŽP, z níž byla vypsána 50., 51. a 78. výzva, se dočtete na straně 4.)

Podpora státním podnikům povodí

S

tátní podniky povodí mohou vyčerpat z Operačního programu Životní prostředí až 100 milionů korun na projekty analýz odtokových poměrů včetně možných protipovodňových opatření. Dotace získají i na zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. 46. výzva OPŽP míří na prioritní osu 1, investiční priority 2, specifický cíl 1.4. – podpora protipovodňových opatření. Výzva je průběžná s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí. Mezi oprávněné žadatele patří státní podniky povodí. Dotaci mohou získat na podporovanou aktivitu: analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. „Dobrá znalost a orientace odtokových poměrů v případě státních podniků povodí je klíčová z hlediska bránění se povodním, dlouhotrvajícímu suchu, ale třeba i z hlediska ochrany půdy před erozí. Touto výzvou vycházíme vstříc státním podnikům povodí a investujeme do českých řek,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Maximální výše dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. „46. výzva je průběžnou nesoutěžní výzvou, ve které podpoříme všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory operačního programu,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Výzva může být ve všech částech upravována po schválení řídicím orgánem. Případné změny se budou vždy týkat až žádostí, které byly podány po datu změny. Jde o výzvu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit, jedná se o povinnost správců povodí. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou určeny do 50 milionů eur včetně daně z přidané hodnoty. Minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez daně. Významné vodní toky a část určených drobných vodních toků spravují státní podniky povodí: Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Labe, Povodí Odry, Povodí Moravy. Většinu drobných vodních toků pak spravuje státní podnik Lesy České republiky. Vodní toky na území České republiky jsou rozděleny na významné vodní toky a drobné vodní toky. V rámci Operačního programu Životní prostředí je vyčleněno z celkové alokace programu na preventivní protipovodňová opatření téměř 77 milionů eur. 3

AKTUALITY

ANNA LIMROVÁ: „V PRIORITNÍ OSE 4 JE VELKÝ ZÁJEM O REVITALIZACI ZELENĚ V OBCÍCH” Anna Limrová je ředitelka Samostatného odboru Operačního programu Životní prostředí v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Ta se ve stávajícím programovém období OPŽP nově stala zprostředkujícím subjektem pro prioritní osu 4, zaměřenou na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Jaký je zájem o dotace na projekty podporované v této prioritní ose? Jak si nyní stojí z hlediska přijatých a schválených žádostí prioritního osa 4 Operačního programu Životní prostředí?

Jakou roli hraje v nastavení operačního programu právě prioritní osa 4? Co je jejím hlavním úkolem?

Prioritní osa 4 se zaměřuje na financování ochrany a péče o přírodu a krajinu. Byť se jedná o významnou složku životního proZájem žadatelů o pod- středí, dostala tato prioritní osa bohužel nejporu v novém progra- menší alokaci z celého programu, když tedy movém období OPŽP pominu osu technické pomoci. Disponuje 2014–2020 z PO 4 se 9,5 miliardy korun, což je zhruba 14 procent postupně zvyšuje. Žadatelé se nejdříve se- celkové alokace programu. znamovali s novými pravidly oproti období 2007–2013 a také s novým elektronickým sys- Dobře, to jsou peníze. Ale řekněte, jaké témem pro administraci žádostí MS2014+. typy projektů „čtyřka“ hlavně podpoMusím však říci, že intenzivní práce s ža- ruje? dateli a ustálení podmínek prioritní osy 4, Základním cílem prioritní osy je zastavení dříve osy 6, přinesly v poslední době vyšší trendu postupného úbytku biologické rozzájem realizovat projekty v ose zaměřené manitosti a degradace přírodních stanovišť. na péči o přírodu a krajinu. Naplnění alo- Dílčí cíle zahrnují zejména zachování a obkace výzev přijatými žádostmi se pohybuje novu přirozených ekosystémů. Prioritní osa 4 od 10 do 120 procent. Rozdíl v zájmu žada- je charakteristická také tím, že realizací protelů je hlavně ve struktuře opatření. jektů nevznikají příjemcům zisky nebo jiné čistě ekonomické benefity. Jedná se o proŠance uspět jekty, jejichž cílem je primárně zlepšení stavu přírodního prostředí, například přírodě Jak vysoká je úspěšnost žadatelů, tedy blízké revitalizace vodních toků, založení pravděpodobnost, že dotaci získají? krajinných prvků, to jsou územní systémy Úspěšnost žádostí o podporu v novém pro- ekologické stability, stromořadí, remízy půgramovém období je prozatím o něco niž- vodních druhů dřevin či vodní prvky jako ší než v programovém období 2007–2013. tůně a mokřady. Cílí ale i na zlepšení druDůvod vidíme zejména v úpravě podmínek hové, prostorové a věkové struktury lesů, pro předkládání žádostí, ve změně metodiky speciální opatření pro vzácné druhy či péči hodnocení, kterou jednotně nastavuje Mi- o přirozená stanoviště a chráněné druhy nisterstvo pro místní rozvoj, a v novém mo- v chráněných územích. Podporuje zlepšení nitorovacím systému MS2014+, který práci migrační prostupnosti krajiny a prevenci žadatelům ani hodnotitelům v žádném pří- škod, které mohou způsobit chráněné drupadě neulehčuje. Výhodou pro žadatele je hy, jejichž výskyt se dostává do kolize s činurčitě možnost konzultace žádosti na našich regionálních pracovištích ještě před jejím podáním. Tím se vyhnou mnoha základním chybám, což výrazně zvyšuje jejich šanci uspět. Konzultace všem žadatelům vřele doporučuji, protože se jednoznačně ukazuje, že konzultované žádosti jsou úspěšné. Po vyhodnocení prvních výzev jsme přistoupili ke zvýšené komunikaci se žadateli, což se pozitivně projevilo v kvalitě předkládaných žádostí, a to po stránce jak formální, tak věcné. Údaje o předložených a schválených žádostech včetně finančních přehledů pravidelně zveřejňujeme na webových stránkách operačního programu.

ností člověka. Týká se to třeba vlků nebo bobrů. Součástí projektů podporovaných v prioritní ose 4 je také zakládání a obnova veřejné zeleně v obcích.

V kterých oblastech podpory je největší zájem o dotace, kde je naopak menší? Velký zájem je například o výše zmiňované revitalizace zeleně v obcích. Dále žadatelé projevují zájem o různé druhy výsadeb ve volné krajině, zejména o stromořadí podél cest a silnic. Naopak menší zájem je o opatření na podporu biodiverzity či o opatření na výstavbu tůní a mokřadů nebo o revitalizace vodních toků.

Změny v prioritní ose 4 Co dělá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, aby se situace zlepšila, aby byla prioritní osa 4 pro žadatele o dotace z operačního programu atraktivnější? Hlavní opatření spatřujeme v komunikaci se žadateli. Loni jsme uspořádali mnoho seminářů zejména na regionální úrovni a hodláme v nich pokračovat i v roce 2017. Žadatelé se mohou těšit na semináře či exkurze k prioritní ose 4 pořádané regionálními pracovišti po celé republice. Plánujeme rovněž oslovit starosty větších obcí a další subjekty a upozornit je na možnost získání podpory z této prioritní osy v rámci Operačního programu Životní prostředí. Kromě toho poskytujeme osobní konzultace ke konkrétním záměrům na místně příslušném regionálním pracovišti, kontakty žadatelé naleznou na stránkách agentury.

Došlo i k navýšení podpory? Ano. Úprava podmínek v prioritní ose 4 byl zásadní krok. Šlo nám o to, aby byly pro žadatele srozumitelnější a také přívětivější. Mimo jiné jsme zvýšili podporu u vybraných typů opatření a osobní náklady byly rozšířeny i na projektovou přípravu.

Mohla byste to rozvést? Zásadní změny byly schváleny loni 13. prosince Monitorovacím výborem OPŽP. Mezi nimi bylo i zvýšení míry podpory až na 100 procent pro prioritní opatření na podporu vod-

Prioritní osa 4 se zaměřuje na financování ochrany a péče o přírodu a krajinu. Byť se jedná o významnou složku životního prostředí, dostala tato prioritní osa bohužel nejmenší alokaci z celého operačního programu: disponuje 9,5 miliardy korun, což je zhruba 14 procent celkové alokace programu.

4

Prioritní osa 4 je charakteristická také tím, že realizací projektů nevznikají příjemcům zisky nebo jiné čistě ekonomické benefity. Jedná se o projekty, jejichž cílem je primárně zlepšení stavu přírody. ního režimu krajiny, konkrétně na budování a obnovu tůní, mokřadů a přírodě blízkých revitalizací vodních toků. I příspěvek na obnovu a budování malých vodních nádrží je vyšší, pohybuje se od 60 do 90 procent. Záleží, zda půjde, abych tak řekla, o běžný rybník, nebo o rybník s přidanou hodnotou, třeba takový, který se bude například nacházet ve zvláště chráněném území. Tuto změnu uvítali hlavně zástupci nestátních neziskových organizací, které mají často problém s kofinancováním projektů. Předpokládáme tedy, že tato nová úprava výrazně zvýší zájem žadatelů o vodní opatření v rámci SC 4.3. Změna je platná již pro letošní lednové výzvy.

A to je všechno? Rozhodně ne. Společně s Ministerstvem životního prostředí jsme se přidali k požadavku na změnu nařízení EK 1303/2013. Úprava by měla odstranit omezení nepodnikajících fyzických osob jako nezpůsobilých žadatelů a přispět k vyššímu čerpání v prioritní ose 4 prostřednictvím širšího okruhu žadatelů. Změna však vejde v platnost nejspíše až v roce 2018.

Chystáte do budoucna v prioritní ose 4 nové oblasti podpory, nové specifické cíle? Nepředpokládám, že by do konce programového období došlo k tak zásadní změně, jako je zavedení podpory pro novou oblast nebo naopak ukončení podpory stávajících aktivit. Jakákoliv změna specifických cílů vyžaduje primárně úpravu Programového dokumentu, který schvaluje Evropská komise. To samozřejmě vyžaduje poměrně hodně času. Prioritní osa 4 je ale naštěstí nastavena důsledně v souladu s prioritami Evropské unie a s evropskými i národními strategiemi v oblasti biologické rozmanitosti. Současně jsme navázali na zkušenosti z minulého programového období. Ráda bych také řekla, že v prioritní ose 4 jsme již vyhlásili ČÍSLO 1 / LEDEN 2017

výzvy na všechny specifické cíle a všechna opatření, a to s jedinou výjimkou, kterou je opatření na zpracování plánů územních systémů ekologické stability. Výzva na tuto aktivitu je závislá na zpracování metodiky pro tvorbu plánů těchto systému. Její finalizaci a následně vyhlášení výzvy předpokládáme v březnu 2017.

AOPK ČR v nové roli Jak se Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vypořádává s úkoly zprostředkujícího subjektu operačního programu? Troufám si říci, že roli zprostředkujícího subjektu pro prioritní osu 4 zvládáme dobře a bez zásadních komplikací. Jako zprostředkujícímu subjektu přibylo agentuře několik činností v rámci administrace žádostí i programu, které v období 2007–2013 zajišťoval Státní fond životního prostředí ČR. Přibyla nám hlavně odpovědnost za naplňování celé prioritní osy, a to jak z finančního, tak věcného hlediska. Jednou z částí naší práce je tedy plánování a nastavování harmonogramu a obsahu výzev, jejich vyhlašování a podobně. Například vyhlašování výzev pro nás bylo novinkou. Vzhledem k novému informačnímu systému MS2014+ to však byla novinka též pro SFŽP ČR, který měl jinak s vyhlašováním výzev dlouholeté zkušenosti. Vyhlášení prvních výzev vyžadovalo intenzivní spolupráci mezi oběma subjekty, jelikož v prostředí MS2014+ to opravdu není jednoduchý proces. Nakonec se ale vše podařilo a projekty z prvních výzev jsou již ve fázi realizace. Na druhou stranu hodnocení projektů prováděla AOPK ČR již v minulém operačním programu. Zkušenost s hodnocením projektů máme tedy dlouhodobou. Již tehdy jsme zajišťovali formální kontrolu, kontrolu přijatelnosti a hodnotili projekty i z věcné stránky. Nově se tak v rámci hodnocení žádostí v novém programovém období naši hodnotitelé vrátili k posuzování rozpočtů a nezpůsobilých nákladů, což jsme prováděli pouze u několika prvních výzev OPŽP 2007–2013.

Zmínila jste spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Jak jste s ní spokojena? Komunikace mezi námi a SFŽP ČR probíhá dobře. Vždy se mezi sebou domluvíme a potřebné informace a podklady druhému subjektu předáme včas. Výhodou je, že žadatelé o podporu v prioritní ose 4 jsou již z minulosti zvyklí na to, že své projekty konzultují na regionálních pracovištích AOPK ČR a že jsou zde projekty také hodnoceny. Zvyklí jsou i na to, že další komunikace včetně financování projektů probíhá na SFŽP ČR. S ohledem na to, že role a fáze obou subjektů jsou jednoznačně dány, není situace pro žadatele a příjemce nekomfortní.

ECHO Ministr jednal s astronomy

Světelný smog nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. Ke znečištění přispívá i osvětlení památek, pouliční lampy a v minulých týdnech také světelné vánoční dekorace. O problémech se světelným znečištěním jednali na začátku ledna ministr životního prostředí a čeští astronomové, což potvrdil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. O schůzku požádali sami vědci. Ti poukazují na skutečnost, že ochranu nočního prostředí a světelné znečištění nemá stát systémově začleněny do ochrany přírody, a nabízejí v této věci odbornou pomoc.

650 korun za osobu

Přes 160 tisíc obyvatel Pardubicka, Přeloučska a Holicka zaplatí v letošním roce více za vodu. Cena vodného a stočného za jeden metr krychlový se pro zákazníky společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Pardubice vyšplhá i s DPH na 84,40 koruny, konkrétně vodné za kubík činí i s daní 39,30 a stočné 45,10 koruny. Jde o zdražení o 3,31 procenta. Podle místopředsedy představenstva VaK Pardubice Ladislava Effenberka je cena vody i nadále „srovnatelná s jinými podobnými společnostmi v republice“. Například na Holicku přibylo více než 20 kilometrů nových vodovodů a čtyři nové čerpací stanice. Náklady přesáhly 230 milionů korun, částkou 97 milionů přispěl i Operační program Životní prostředí.

Fórum pro udržitelný rozvoj

Koncem prosince se v Lichtenštejnském paláci uskutečnilo Fórum pro udržitelný rozvoj. Zaměřeno bylo na udržitelnou ekonomiku a na trendy budoucnosti. „Cíle udržitelného rozvoje 2030 bychom měli vnímat jako cestu k prostředí, v němž chceme žít,“ uvedl v diskuzi ministr životního prostředí Richard Brabec. Zmínil i to, že již letos by měla platit takzvaná protierozní vyhláška, která bude navazovat na novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který zavedl přísnější ochranu proti erozi nebo proti původcům eroze. Díky ní by do roku 2020 mělo být do ochranného režimu před erozí zařazeno 35 % zemědělské půdy. „Nyní je v něm jen 12 %,“ přidává se ministr Brabec.

5

ZAOSTŘENO

Ekonomické hodnocení žadatele před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace se změnilo

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory byla aktualizována

Vydání nové verze Pravidel pro žadatele a příjemce podpory z OPŽP 2014–2020 přineslo významnou změnu v ekonomickém hodnocení žadatele před vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace.

S rokem 2017 vstoupily v platnost i aktualizace Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014–2020 s účinností od 5. ledna 2017. Výsledkem je kromě mnoha věcných úprav, zpřesnění i zjednodušení pro žadatele a příjemce.

E

konomické hodnocení žadatele je nyní součástí kontroly přijatelnosti projektu a zahrnuje (je-li pro daný typ projektu a typ žadatele relevantní): • hodnocení bonity žadatele, • hodnocení bonity a úvěrové způsobilosti žadatele v případě zástavy na předmětu podpory, • hodnocení úvěrové způsobilosti včetně doložení podkladů pro zajištění požadované půjčky ve smyslu směrnice MŽP č. 5/2016, • kontrolu, zda žadatel není podnikem v obtížích. V příloze č. 1 Pravidel, kap. 1.6, jsou strukturovaně specifikovány všechny ekonomické podklady požadované po žadateli k předložení spolu s žádostí o podporu. Vzhledem k tomu, že žadatelům již nebude v rámci OPŽP vydávána samostatná registrace akce (s výjimkou organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací), bude před samotným vydáním Rozhodnutí o poskytnutí dotace zkontrolováno doložení zdrojů žadatele pro spolufinancování projektu a rozdělení investičních a neinvestičních výdajů. Hodnocením bonity žadatele se rozumí, že žadatel nenaplňuje takzvaná vylučovací ekonomická kritéria. Vylučovací ekonomické kritérium je prováděno dle typu žadatele na základě ukazatelů A–F. Jednotlivé ukazatele jsou detailně rozepsány v příloze č. 5 Pravidel. Doposud bylo hodnocení bonity žadatele předkládáno žadatelem prostřednictvím kalkulačky pro propočet vylučovacího ekonomického kritéria, kdy prvotní vyhodnocení záleželo na žadateli a až následně byla prová-

děna kontrola řádného vyplnění „kalkulačky“. Tato kontrola se prováděla vždy u projektů s dotací nad 100 mil. Kč a u projektů, které byly vybrány do vzorku pro hodnocení bonity žadatele. Vzorek byl vybírán dle postupu definovaného v Pravidlech. Tento postup zajišťoval, že do vzorku projektů mohl být vybrán žadatel bez ohledu na svou právní formu. To však neodpovídalo přesnému rozložení rizik, která měla být hodnocením bonity žadatele eliminována. Fond se tedy rozhodl ustoupit od výše uvedeného způsobu hodnocení bonity a u projektů podaných od výzev vyhlášených v lednu 2017 není třeba podávat kalkulačku pro propočet vylučovacího ekonomického kritéria jako povinnou přílohu žádosti o podporu. Nadále bude hodnocení bonity žadatele, případně hodnocení úvěrové způsobilosti, prováděno na základě kritérií rozřazovací tabulky uvedené níže a u projektů s unijní dotací vyšší než 100 mil. Kč. Hodnocení naopak nebude prováděno u projektů, kdy je žadatelem organizační složka státu nebo příspěvková organizace zřízená organizačními složkami státu. Žadatelé, kteří na základě výše uvedeného rozřazení podléhají hodnocení bonity žadatele, následně podávají spolu s žádostí o podporu i přílohy uvedené v příloze č. 1 kap. 1.6 Pravidel. V případě obcí, měst, krajů, jimi zřízených příspěvkových organizací a dobrovolných svazků obcí bude Fond využívat informace a podklady pro hodnocení bonity / hodnocení úvěrové způsobilosti / hodnocení v případě zástavy na předmětu podpory

z veřejně dostupného systému Monitor, informačního portálu Ministerstva financí. Uvedení žadatelé tedy nemusí Fondu dokládat podklady v písemné podobě, nicméně Fond je oprávněn si vyžádat případně další ekonomické podklady. Kontrola, zda žadatelem o dotaci není podnik v obtížích, je prováděna dle kap. 1 čl. 2 odst. 18 nařízení Evropské komise č. 651/2014, které říká, že řídicí orgán nesmí vydat Rozhodnutí o poskytnutí dotace podniku v obtížích. Kontrole podléhají všichni žadatelé, kteří na projektu čerpají veřejnou podporu, ale i žadatelé, kteří na projektu veřejnou podporu nečerpají s jedinou výjimkou pro obce, města, příspěvkové organizace zřízené územně samosprávnými celky, veřejné školy a veřejné výzkumné instituce. Této kontrole nepodléhají organizační složky státu a příspěvkové organizace zřízené organizačními složkami státu. Kontrola je prováděna na základě potvrzení, že žadatel nenaplňuje podmínky uvedené v nařízení Evropské komise 651/2014. Toto potvrzení může žadateli vydat subjekt, který má kvalifikovaný přehled o jeho ekonomickém zdraví a může toto z pozice své autority potvrdit. Tímto subjektem může být nezávislý auditor, spolufinancující banka nebo v případě malých a středních podniků certifikovaný daňový poradce. Pokud žadatel není schopen doložit z relevantního důvodu výše zmíněné potvrzení, dokládá podklady dle tabulky v příloze č. 4 Pravidel. V takovém případě je nutné provést ze strany Fondu další hodnocení žadatele. Kontrola dodaného potvrzení ze strany Fondu bude probíhat u těch projektů, které podléhají hodnocení bonity žadatele, příp. hodnocení úvěrové způsobilosti. KATEŘINA FRAŇKOVÁ, metodik Samostatného oddělení metodiky SFŽP ČR, ve spolupráci s ředitelem Odboru financování projektů II SFŽP ČR MILOŠEM RYBIČKOU

ROZŘAZOVACÍ TABULKA PRO HODNOCENÍ BONITY ŽADATELE, PŘÍP. HODNOCENÍ ÚVĚROVÉ ZPŮSOBILOSTI Celkové vlastní zdroje, tj. celkové výdaje projektu minus dotace

Podíl cizí zdroje / celková aktiva k poslednímu uzavřenému účetnímu období

Požadavek na půjčku SFŽP ČR

Zástava na předmětu podpory dle kapitoly B.5 Pravidel

Obce

3 mil. a více

nad 30 %

vždy

vždy

Svazky měst a obcí

3 mil. a více

irelevantní

vždy

vždy

Města

10 mil. a více

nad 30 %

vždy

vždy

PO zřízené územně samosprávnými celky

10 mil. a více

irelevantní

vždy

vždy

Podnikatelské subjekty vč. fyz. osob podnikajících

vždy

irelevantní

vždy

vždy

Ostatní subjekty

vždy

irelevantní

vždy

vždy

Žadatel

6

D

etailní přehled provedených změn je uveden v kapitole A. Ustanovení části B Pravidel platí pro nové výzvy k termínu jejich vyhlášení, ostatní části jsou platné pro jednotlivé fáze administrace žádostí a realizace projektů od 5. ledna 2017. „V rámci aktualizace Pravidel jsme kromě řady věcných úprav, zpřesnění a doplnění připravili některá zjednodušení pro žadatele a příjemce. Podstatnou změnou usnadňující žadatelům administraci je to, že přílohy k žádosti o podporu vložené elektronicky do systému IS KP14+ již nemusí být žadatelem digitálně podepsány, plná moc nemusí být úředně ověřena a doklad o jmenování či volbě statutárního zástupce žadatele nově nemusí dokládat subjekty, které mají údaje o statutárním zástupci zveřejněné v základních registrech nebo na webových portálech,“ stojí ve zprávě SFŽP ČR.

Ekonomické hodnocení žadatelů bude nově prováděno na základě podmínek uvedených v Pravidlech, zejména v souladu s rozřazovací tabulkou, která nahrazuje kontrolu hodnocení žadatelů na vzorku projektů. „Nově Pravidla umožňují zahrnout v rámci projektové přípravy mezi způsobilé výdaje i výdaje na potvrzení, že žadatel není podnikem v obtížích. V neposlední řadě byly stanoveny pokyny pro zanášení údajů o podporách de minimis do registru a bylo doplněno doporučení zohlednit riziko pohybu kurzu při navrhování výše podpory v režimu de minimis,“ pokračuje zpráva.

Podnik v obtížích

Také byly vymezeny podklady požadované pro hodnocení, že žadatel není podnikem v obtížích, a byla aktualizována pravidla pro Kalkulačka pro propočet výběrová řízení na provozovatele vodohospoDalší podstatnou změnou je zrušení doklá- dářské infrastruktury. V prioritní ose 4 byla nadání kalkulačky pro propočet vylučovacího výšena podpora pro opatření zlepšující vodní ekonomického kritéria k žádostem o pod- režim krajiny (revitalizace a samovolné renaporu pro projekty vztahující se k výzvám vy- turace vodních toků a niv, tvorba a obnova hlášeným po účinnosti aktualizace Pravidel. mokřadů a tůní).

Jak prodloužit registraci akce při doložení podkladů k Rozhodnutí o poskytnutí dotace z OPŽP S tátní fond životního prostředí ČR připravil pro úspěšné žadatele, jejichž žádosti o podporu z OPŽP obdržely samostatnou Registraci akce, návod ve věci případného prodloužení lhůty pro předložení podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento postup se týká pouze projektů s vydanou samostatnou Registrací akce a podporou EU do 200 milionů korun. Postup nelze použít při vydání sloučeného dokumentu Registrace akce a rozhodnutí o poskytnutí dotace, kdy jsou aplikována přísnější pravidla pro změny registrace akce. Změny těchto právních aktů jsou vždy schvalovány a vydávány řídicím orgánem Operačního programu Životní prostředí, tedy Ministerstvem životního prostředí.


V bodě 2.2 přílohy k Registraci akce je stanovena lhůta pro doložení nezbytných dokladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, které jsou definovány v příloze č. 2 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory. Tento termín může být prodloužen, a to pouze z vážných důvodů maximálně o dva měsíce. Žádosti o prodloužení termínu pro doložení podkladů pro Rozhodnutí o poskytnutí dotace je možné odeslat datovou zprávou na Státní fond životního prostředí ČR, případně písemnou formou tamtéž. Žádost posuzuje Fond a výsledek posouzení včetně zdůvodnění sdělí žadateli do deseti pracovních dnů od zaslání žádosti. V kladném případě bude ve stejné lhůtě provedeno prodloužení termínu registrace akce.

Pravidla pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí sjednocují a zpřesňují administrativní postupy projektů v prioritních osách 1 až 5. Jsou rozdělena do pěti základních částí, v nichž jsou postupně definovány základní informace o dokumentu, obecná pravidla operačního programu, administrace žádosti o podporu a proces realizace projektu, informace k průřezovým oblastem přípravy a realizace projektů a v poslední části jsou uvedeny informace o půjčkách na vlastní zdroje projektu. Pro každou výzvu je účinné ustanovení části B dle verze Pravidel zveřejněných na stránkách programu k termínu vyhlášení výzvy, ostatní části jsou platné pro jednotlivé fáze administrace žádostí a realizace projektů. Žadatelům a příjemcům přinášejí Pravidla ucelený přehled informací, které potřebují na cestě k úspěšné realizaci projektu podpořeného z OPŽP v programovém období 2014–2020.

Na stránkách programu

Zároveň s aktualizací Pravidel zveřejňujeme související metodiku způsobilosti výdajů z oblasti osobních nákladů, režijních a provozních výdajů v OPŽP 2014–2020. Aktuálně platná verze č. 9 Pravidel společně s přílohami a uvedenou metodikou je v sekci Obecně závazné dokumenty na webových stránkách programu.

Ekologická osvěta

M

inistr životního prostředí Richard Brabec schválil dotace z Národního programu Životní prostředí pro tři desítky projektů zaměřených na environmentální vzdělávání. O dotace žádaly školy, vzdělávací centra, ekocentra, ale i města a obce. Státní fond životního prostředí ČR přijal žádosti za více než 93 milionů korun, což je čtyřikrát více, než činila alokace. Hlavním cílem schválených projektů je ekologické vzdělávání, výchova a osvěta, tvorba metodik, vzdělávání lektorů a učitelů nebo aktivity zaměřené na interpretaci přírodního dědictví v chráněných oblastech. Maximální výše podpory na jeden projekt činí 80 procent z celkových způsobilých výdajů, přičemž projekty na tvorbu metodik a vzdělávání lektorů nebo na interpretaci přírodního dědictví mohly získat minimálně 300 tisíc a maximálně 1 milion korun. Do výše až 2 milionů korun byly podpořeny projekty v oblasti environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 7

ZPRÁVY MŽP

Starý OPŽP byl úspěšně dočerpán, nový letos vyhlásí výzvy za 20 miliard korun V letošním roce dojde v případě Operačního programu Životní prostředí 2014+ k profinancování první velké vlny projektů. Ministerstvo životního prostředí přitom upozorňuje i na to, že ve starém Operačním programu Životní prostředí zachránilo Česku 18 miliard korun.

V

roce 2017 nedojde podle Ministerstva životního prostředí jen na profinancování velkého objemu již schválených projektů, ale v programu budou i nadále intenzivně vyhlašovány nové výzvy a vyhodnocovány nové projekty. V současném programovém období se k financování již podařilo schválit projekty za více než 18 miliard korun, což je zhruba čtvrtina celkové alokace programu. V roce 2017 je plánováno vypsat další výzvy za 20 miliard korun. „To je důležité jak z pohledu příjemců dotací a investic do životního prostředí, tak pro českou ekonomiku. Dotace do nových projektů znamenají jednak vznik nových pracovních míst, jednak přínos pro hrubý domácí produkt. Naším hlavním cílem je, aby čerpání finančních prostředků z programu bylo co nejplynulejší i v následujících letech a nemuseli jsme se obávat žádného vracení peněz do Bruselu, jak se to stalo v minulém programovém období kvůli zanedbání administrace programu,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

OPŽP 2007–2013

Kotlíky a novinky

Ministr Richard Brabec klade důraz i na oblíbené kotlíkové dotace, jež jsou z operačního programu prostřednictvím krajů vypláceny domácnostem. Domácnosti, které si nestihly podat žádost o dotaci na nový kotel nebo na které se už nedostalo, podle něj určitě potěší zpráva, že druhá vlna kotlíkových dotací odstartuje již v březnu, tedy o rok dříve, než bylo původně v plánu. V praxi to bude znamenat, že kraje by mohly výzvy pro občany vypsat ještě před letními prázdninami. Rok 2017 s sebou přináší i několik novinek. U projektů zaměřených na ochranu a péči o přírodu a krajinu došlo k navýšení maximální výše dotace. V oblasti energetických úspor veřejných budov je zase možné nově podpořit výstavbu, a nikoliv jen vícenáklady na dosažení pasivního standardu. Ministerstvo životního prostředí s Minis-

Foto: archiv SFŽP ČR

terstvem školství, mládeže a tělovýchovy připravují i společnou výzvu, která umožní pro projekty energetických úspor kombinovat podporu z Operačního programu Životní prostředí s dotacemi Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Vývoj programu

V letošním roce Ministerstvo životního prostředí počítá s vyhlášením 40 výzev s celkovou alokací ve výši 20 miliard korun. Přitom již nyní aktuálně otevřené výzvy nabízejí žadatelům další miliardy korun. „Naší ambicí je odeslat příjemcům dotací na jejich účty do konce roku částku blížící se 10 miliardám,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Je přesvědčen

V letošním roce Ministerstvo životního prostředí počítá s vyhlášením 40 výzev s celkovou alokací ve výši 20 miliard korun. Přitom již nyní aktuálně otevřené výzvy nabízejí žadatelům další miliardy korun. 8

V Operačním programu Životní prostředí podle něj loni nedošlo k žádnému závažnějšímu zdržení ani ve vyhlašování výzev, ani v hodnocení projektů. „Aktuálně nevidím problém se splněním milníku v roce 2018, ke kterému se vážou pevně dané finanční a věcné parametry čerpání. I díky tomu jsme vlastně dostali 2 miliardy korun navíc pro životní prostředí z Operačního programu Doprava, které přidáme na další projekty na zlepšování kvality vod a ovzduší a předcházení vzniku povodní,“ říká Brabec. Mezi nejvýznamnější projekty, které byly financovány z prostředků OPŽP 2014–2020, patří bezpochyby kotlíkové dotace. Do konce září v nich lidé podali téměř 24 000 žádostí o dotaci. Největší zájem měli o kombinované kotle spalující uhlí a biomasu. Dotace z evropských fondů byla ale schválena i dalším významným projektům. Jde například o sanaci ropných lagun v místech bývalé rafinerie OSTRAMO v Ostravě s dotační podporou téměř 125 milionů korun, dostavbu kanalizace ve městě Staňkov a odvedení splaškových vod z místní části města Staňkov-Vránov na čistírnu odpadních vod za 84 milionů korun. Více než 129 milionů korun půjde na rekonstrukci úpravny vody Bílý Potok v Libereckém kraji a téměř 400 milionů korun bude použito na snížení emisí oxidu síry z elektrárny Mělník I.

o tom, že Operační program Životní prostředí běží, jak má. Žádosti o dotaci jsou vyhodnocovány plynule a bez časových ztrát. „Z více než 4300 podaných žádostí s požadavkem dotace EU ve výši přes 30 miliard korun je jich na 1600 už schválených. Žádosti vyhodnocujeme do tří měsíců, tedy ve stejně ambiciózních lhůtách, které jsme nastavili při dočerpávání OPŽP 2007–2013 v rámci akceleračních opatření,“ komentuje dosavadní výsledky programu Petr Valdman. Podle něj úspěšní žadatelé u schválených projektů finalizují dokumentaci pro výběr dodavatele, u mnoha projektů běží výběrové řízení. U více než 130 schválených projektů je po uzavřených dodavatelských smlouvách vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace a na účty příjemců od startu nového operačního programu byly odeslány více než 2 miliardy korun. „K tomu dobíhají další vyhlášené výzvy, které do systému přidávají další projekty, jež se připravují k realizaci. Do konce loňského roku byly vyhlášeny výzvy, které svým objemem pokryly 55 procent vyhrazených peněz v celém programu,“ dodává Valdman.

Dvě miliardy navíc

Spokojen s vývojem programu je i ministr životního prostředí Richard Brabec.

Ministr Brabec považuje za úspěch dočerpání evropských dotací ve výši 18 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí 2007–2013. Jejich čerpání bylo podle něj vinou předchozích vlád ohroženo. Nebezpečný trend se ale podařilo zvrátit díky zavedení krizového řízení i akceleračních opatření. Do Bruselu tak ČR nebude vracet ani euro. „Musím se 2vší skromností říci, že to je obrovský úspěch, když vezmeme v potaz, jaké manko v čerpání evropských peněz nám tu zanechaly minulé vlády, stejně jako zpožděný rozjezd všech současných operačních programů. Velmi mě těší, že se nám podařilo zachránit 18 miliard korun z OPŽP 2007–2013 a s radostí mohu oznámit, že jsme starý program dočerpali na rovnou nulu. Když jsem v roce 2014 přišel na ministerstvo, patřil tento program z pohledu čerpání k nejhorším. Jen málokdo tehdy věřil, že to otočíme. O to větší mám radost, že tvrdá práce mého týmu přinesla své ovoce,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec a dodává, že ve stejném tempu pokračuje MŽP i v čerpání prostředků ze stávajícího programu. Vinou nečinnosti předchozích vlád přišla Česká republika v OPŽP 2007–2013 v roce 2013 o 7,5 miliardy korun, které musela vrátit do Bruselu, a hrozila ztráta dalších až 18 miliard korun. Díky nastavení krizového řízení na Státním fondu životního prostředí ČR i na MŽP a zefektivnění administrace se ale novému vedení resortu podařilo tuto hrozbu odvrátit, za roky 2014 a 2015 vyčerpat 70 miliard korun, a tím zachránit pro Českou republiku všechny přidělené prostředky z evropských fondů. ČÍSLO 1 / LEDEN 2017

Logotyp 1 – základní jednořádková 170 milionů na energeticky úspornéverze renovace veřejných budov Zelená úsporám

organizace, školybarevná a obchodní společnosti verze vlastněné obcemi či jinými veřejnoprávními subjekty. Předmětem podpory jsou opatření vedoucí k úsporám energie v budovách veřejného sektoru, které slouží k poskytování služeb zaměřených na zdravotní černobílá verze lázeňskou léčebně-rehabilitační péči, poskytování souvisejících stravovacích a ubytovacích služeb a pořádání doprovodných kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Budova musí být určena a užívána ke všem výše uvedeným odpora půjde zejména na zateplení bu- účelům. Podporována inverzníbudou verze rovněž dov včetně výměny oken a dveří nebo opatření v budovách veřejného sektoru, instalace technologií využívajících odpad- jež nejsou využívány, jejichž stávající staní teplo. Kromě budov sloužících k po- vebně-technický stav neumožňuje řádné skytování služeb zaměřených na zdravotní a efektivní užívání bez účelné investice lázeňskou léčebně-rehabilitační péči, pro do rekonstrukce či revitalizace a u nichž které byla určena 2. výzva, je v této výzvě zároveň není kvůli jejich nevyužívání možné nově žádat o dotaci i na nevyužíva- možné doložit reálnou spotřebu energie né veřejné budovy, u kterých nelze doložit v předchozím období. reálnou spotřebu energie v předchozím Žádosti o dotace přijímá Státní fond období, a které proto nelze podpořit v ji- životního prostředí ČR do 31. října 2017 ných této dotačních programech. Žádat neboado vyčerpání alokace. Podání Užití varianty logotypu nenío dotaomezeno je doporučeno všude tam,žádosti kde neexistuje ce mohou obce a města, kraje, příspěvkové je rychlé a snadné.

Je tu 3. výzva k podávání žádostí o dotaci pro budovy veřejného Zelená úsporám sektoru v programu Zelená úsporám. Příjem žádostí startuje 1. února.

Zelená úsporám P

technické omezení, které by její užití znemožňovalo. Volba barevného provedení závis technologických možnostech (všude, kde je to možné, se preferuje barevné proveden 100 milionů nízkoenergetických Logotyp je vysazen zna výstavbu písma Dax ExtraBold bez úprav prostrkání a šířky znaků.

bytovek, zelené střechy i využívání tepla

Minimální velikosti logotypů nebyly stanoveny. Požadováno je však zachování dobré Nová výzva v programu Nová zelená čitelnosti.

úsporám podporuje výstavbu bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností. Pro stavebníky je připraveno celkem 100 milionů korun. O dotaci lze žádat i na nové „eko prvky“ v ostatních výzvách.

N

ově otevřená výzva je určena pro stavebníky bytových domů z řad fyzických i právnických osob, kteří díky ní mohou ušetřit nemalé peníze. Žádat o dotaci mohou až do konce roku 2021. Výzva není územně omezena. Stavebníci bytových domů mohou díky podpoře z NZÚ pokrýt až 15 procent výdajů na výstavbu jednoho projektu. Dodatečnou podporu pak mohou čerpat například na zpracování odborného posudku, zajištění dozorové činnosti a měření průvzdušnosti obálky budovy. Program Nová zelená úsporám dále rozšířil nabídku doposud podporovaných opatření pro rodinné i bytové domy o další stavební „eko prvky“. Jde o dotace na budování zelených střech a využívání tepla z odpadní vody. Na zelené střechy, které přispívají například k úspoře energie na vytápění a chlazení, a to zejména v období větších výkyvů venkovních teplot, je poskytována podpora ve výši

až 500 Kč/m2 půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy. V případě zpětného získávání tepla z odpadní vody je na žadateli, zda si zvolí účinnější centrální systém, nebo jednodušší decentrální systém spořící energii nutnou na ohřev teplé vody při sprchování. Získat může až 5 tisíc korun na jeden decentrální systém, popř. na napojené odběrné místo v případě centrálního systému. Výstavba zelených střech a využívání tepla z odpadních vod je podporována jak u stávajících rodinných a bytových domů (bytové domy v Praze) současně se zateplením, tak u výstavby nových rodinných a bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností v rámci celé ČR. Upraveny jsou i podmínky podpory na solární systémy, které nově umožňují podpořit využití fotovoltaických střešních krytin nebo fasádních systémů tam, kde není optimální volit standardní fotovoltaické panely. 9

NÁRODNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Držitelé Zelené stuhy 2016 získají statisíce korun Nová výzva Národního programu Životní prostředí podpoří úspěšné obce, které vloni zabodovaly v soutěži Vesnice roku. Jiná výzva míří na zneškodnění látek poškozující ozonovou vrstvu.

Zdroje pitné vody Příjem žádostí do: 30. června 2017 nebo vyčerpání alokace Alokace: 300 000 000 Kč

Zeleň v lidských sídlech

D

ržitelé Zelené stuhy za péči o zeleň a životní prostředí a celorepublikový vítěz Zelené stuhy ČR za loňský rok mohou žádat o dotaci na zlepšení zeleně v obci, ale třeba i na obnovu a budování cest. Maximální výše podpory na projekt pro obec oceněnou titulem Zelená stuha činí 400 tisíc korun. Maximální výše podpory na projekt pro držitele ocenění Zelená stuha ČR je 700 tisíc korun. Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU Ministerstva životního prostředí, říká: „Jedná se už o sedmou výzvu v tomto programu. Vítězné obce a města mohly poprvé o dotaci na projekty zlepšující stav zeleně na svém území žádat už v roce 2010. Od té doby tak žadatelé mohli v tomto programu čerpat 32,5 milionu korun.“

Příjem žádostí do: 28. února 2017 Foto: archiv SFŽP ČR

demolice stávajících funkčně a esteticky závadných zařízení ve veřejných prostranstvích a následná revitalizace ploch v souladu s daným venkovským prostředím. Dotaci lze získat i na realizaci projektů environmentálního vzdělávání a výchovy. V tomto případě je podmínkou, aby realizované projekty vedly k zapojení dětí, mládeže i ostatních občanů do environmentálních aktivit, případně k péči o zeleň a přírodní prvky. Primárně budou podporovány projekty na za5,5 milionu korun stavěném a zastavitelném území obcí. Když Žádosti o podporu mohou obce podávat až budou plnit funkci veřejné zeleně, rekreační, do konce roku 2017. Celková alokace výzvy činí osvětovou či ekostabilizační, podpořeny bu5,5 milionu korun. Podporovány jsou projekty, dou i projekty mimo zastavěné území. jako je obnova ploch a prvků zeleně v obci, přičemž součástí realizace může být i přeměna V Kostelní Lhotě vodou nepropustných povrchů na propustné V celostátním kole o Zelenou stuhu ČR vloči polopropustné. „Peníze lze ale čerpat i na obno- ni zvítězila středočeská obec Kostelní Lhovu a budování cest, výstavbu či rekonstrukce drobných ta. „Soutěže Vesnice roku jsme se vloni účastnili postavebních objektů, pořízení a instalace mobiliáře, péči prvé. Vůbec jsme nečekali, že získáme Zelenou stuhu o stávající vegetační prvky, včetně pořízení nezbytného ČR. Není to zásluha jen vedení obce, ale všech našich technického vybavení,“ upřesňuje ředitel Státního obyvatel, kteří se podílejí na péči o zeleň v obci. Dotaci fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. ve výši 700 tisíc korun vítáme. Peníze bychom chtěli použít na údržbu stromů na návsi, některé z nich Zapojit děti mají i více než sto let, a pak také na pořízení nějaké K dalším podporovaným opatřením patří techniky,“ říká starosta obce Kostelní Lhota revitalizace vodních toků a vodních ploch, Tomáš Drobný.

AKTUÁLNÍ VÝZVY Ekologická likvidace autovraků Příjem žádostí od: 2. ledna 2017 Alokace: 60 000 000 Kč

10

AKTUÁLNÍ VÝZVY

5. výzva

Alokace: 40 000 000 Kč

Proti ozonu

Další aktuálně vyhlášenou výzvou v Národním programu Životní prostředí je 15. výzva, která nabízí 2,5 milionu korun na zneškodnění látek ohrožujících ozonovou vrstvu Země, které již nemají další využití. Žádosti je možné podávat od 1. února do 28. dubna 2017. Výše podpory činí 350 korun za kilogram zneškodněné látky, která nepochází ze zařízení podléhající zpětnému odběru elektroodpadu.

Národní program Životní prostředí je financován z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR. První výzvy v něm byly vyhlášeny v roce 2015. Dotační příležitosti nabízí i menším obcím. Slouží jako doplňkový program k Operačnímu programu Životní prostředí.

Domovní čistírny odpadních vod Příjem žádostí do: 30. listopadu 2017 Alokace: 100 000 000 Kč

nabízí 60 milionů korun na ekologické zpracování autovraků. Žádosti o podporu mohou v rámci Národního programu Životní prostředí podávat právnické a fyzické osoby, které mají oprávnění podnikat v oboru nakládání s nebezpečnými odpady a mají souhlas k provozování autovrakoviště. Žadatelé mohou počítat s tím, že peníze získají za každý ekologicky zpracovaný autovrak, pokud jej zlikvidují dle podmínek vyhlášené výzvy. Žádosti o dotaci za rok 2016 přijímá Státní fond životního prostředí ČR od 2. ledna 2017. Ministerstvo životní prostředí doporučuje schraňovat evidenci o ekologicky zpracovaných autovracích i letos kvůli jejich prokázání v roce 2018.

8. výzva podporuje rozšíření možností zásobování obyvatelstva pitnou vodou

v odpovídajícím množství a jakosti v lokalitách, kde je nedostatek pitné vody nebo kde voda nedosahuje požadované kvality. Podpořeny budou projekty na regeneraci a zkapacitnění stávajících podzemních zdrojů vody využívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně případných úprav napojení zdrojů na stávající rozvod pitné vody. Dotaci získají projekty realizace průzkumných vrtů na zajištění nových podzemních zdrojů pitné vody a „ostré“ vrty, včetně jejich napojení na stávající rozvod pitné vody. Minimální výše dotace na jeden projekt činí 100 tisíc korun, maximální 3 miliony korun.

10. výzva je zaměřena na obnovu a zakládání nové zeleně v obcích a městech.

Obce do 500 obyvatel mohou získat až dvoumilionovou dotaci na projekt, obce nad 500 obyvatel 250 tisíc korun. Podpořeny budou projekty na zlepšení funkčního stavu zeleně i na vytváření nových vodních prvků jako ochrany před suchem, například rekultivace alejí, parků, odpočinkových ploch, tůní nebo mokřadů. Dotaci mohou získat i projekty, které ze zpevněných či betonových ploch vytvoří nezpevněné plochy na zasakování srážkových vod. O dotaci mohou žádat města, obce, ale i fyzické osoby či skupiny fyzických osob, které chtějí zlepšit funkce veřejných prostranství. Žádosti ve výzvě jsou hodnoceny průběžně.

11. výzva podporuje výstavbu domovních čistíren odpadních vod tam, kde se

stavba velké čistírny odpadních vod nevyplatí nebo kde ji není možné postavit. O podporu mohou žádat obce, dobrovolné svazky obcí, společnosti vlastněné z více než 50 procent majetku obcemi, případně některé spolky. Podporu získají projekty realizované tam, kde nepřichází v úvahu možnost připojení ke stokové síti. Další podmínkou je, že navrhovaným opatřením musí také dojít k napojení minimálně 30 procent ekvivalentních obyvatel z celkového počtu obyvatel dosud nepřipojených k žádné stokové síti v daném území, přičemž územím není velikost obce, ale území ucelené místní části.

Likvidace 12. výzva podporuje likvidaci hydrogeologických vrtů s původním účelem jímání či monitorování podzemní vody. Jedná se zejména o hydrogeologické, hydrogeologických průzkumu, inženýrskogeologické, ložiskové, monitorovací a sanační vrty, opuštěné vrty pro využití podzemní vody, plynu, ropy apod., přičemž subjekt, který nechal vrt zrealizovat, není znám vrtů nebo již právně neexistuje. Jde o vrty představující riziko pro spodní vody. Oprávněnými Příjem žádostí do: 28. dubna 2017 Alokace: 20 000 000 Kč

Auta s alternativními pohony Příjem žádostí do: 31. 3. 2017 nebo vyčerpání alokace

NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

NÁRODNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Alokace: 100 000 000 Kč

Územní studie krajiny Příjem žádostí do: 31. 12. 2019 nebo vyčerpání alokace Alokace: 35 000 000 Kč


příjemci dotace jsou státní příspěvkové organizace, obce, dobrovolné svazky obcí a kraje. Žadatelé získají finanční prostředky na projektovou přípravu, včetně např. vypracování odborného posudku a vypracování projektu geologických prací, a na likvidaci vrtů.

13. výzva podporuje pořízení ekologických aut. Žadateli o dotaci na elekt-

romobily, plug-in hybridy a vozy na CNG jsou obce, kraje, městské části hl. m. Prahy, svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, obecně prospěšné společnosti, spolky a pobočné spolky založené obcí či krajem, akciové společnosti vlastněné z více než 50 procent obcí či krajem a také společnosti s ručením omezeným vlastněné z více než 50 procent obcí či krajem. Žadatelé mohou k dotaci získat také příspěvek 10 000 korun, pokud své staré vozidlo v emisní třídě EURO 3 a nižší dají k ekologické likvidaci a doloží, že ho vlastnili déle než dva roky před likvidací.

14. výzva nabízí obcím kofinancování ve výši 10 procent na projekty územ-

ních studií krajiny podpořených z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Podmínkou získání dotace je vydané rozhodnutí o poskytnutí finanční podpory v IROPu, konkrétně v prioritní ose 3 operačního programu, určené na územní studie krajiny. O dotaci mohou žádat obce s rozšířenou působností. Díky podpoře z NPŽP mohou uhradit náklady na vypracování územní studie krajiny ze 100 procent. Až 90procentní dotaci získají z IROPu a 10 procent z NPŽP. Územní studie krajiny jsou z hlediska péče o krajinu klíčové.

11

REPORTÁŽ AKTUALITY

PROJEKT V ČÍSLECH Celkové způsobilé výdaje

32 025 521 Kč Podpora ERDF

28 006 364 Kč Podpora SR

1 647 433 Kč


6× O VÝZNAMU LESA 1. Les je cenný krajinný prvek s vysokou biodiverzitou. Ta je posílena především vertikální strukturou porostu. V přírodním lese jsou většinou zastoupena všechna vegetační patra a různé věkové kategorie stromů, v hospodářském lese, zvláště monokulturním, je biodiverzita nižší.


V CENTRU SYLVATICA SE UKAZUJE, JAK DŮLEŽITÝ JE LES I PRÁCE VLASTNÍCH RUKOU V Jiřetíně pod Bukovou v Jizerských horách otevřeli centrum Sylvatica. Inspirace k jeho vybudování přišla z Polska, finance z Operačního programu Životní prostředí. Děti i dospělí se tu mohou díky prožitkovému vyučování dozvědět, jak důležitý je pro náš život les, a zažít pocit z práce, kterou vykonají vlastníma rukama.

M

yšlenka projektu se zrodila už v roce 2004, kdy se jiřetínský starosta Josef Kucin v rámci česko-polské spolupráce vydal přes hranice do spřáteleného města Wleń se dvěma třídami, pátou ze Základní školy v Josefově Dole a primou z tanvaldského gymnázia, na studijní pobyt v tamějším středisku Salamandr. „Byli jsme tam celý týden a líbilo se mi, jak to mají připraveno. Je to centrum zaměřené na vzdělávací aktivity, ale jejich přístup není školometský. Do programů vnášejí nejrůznější prvky tvořivosti. Děti, a nejen ony, tam získávají základní návyky a dovednosti například v práci se dřevem,“ říká Kucin. Přesně to podle něj dnešním dětem chybí. Dříve bylo ve školách povinné pracovní vyučování.

12

Říká, že dneska, kdy tomu tak není, děti často neumějí vzít do ruky pilku, pilník ani kladivo. A tak se rozhodl, že se ve své obci pokusí vybudovat podobné centrum, které by tyto aktivity znovu do života dětí i dospělých zavádělo. Neměl ale peníze.

2014, se výzva opakovala. Kucin přepracoval původní projekt, aby vypsané výzvě vyhovoval. I tehdy projekt skončil pro velký přetlak obdobných projektů pod čarou, oproti minulému pokusu ale byl schválen, splňoval vše potřebné. Obec na něj ale znovu neměla peníze. Po čase však došla Na dotaci čekali řada i na Jiřetín. Když byly z operačního O pět let později zažádal Josef Kucin popr- programu uvolněny další peníze, projekt vé o dotaci z Operačního programu Život- byl spolu s dalšími čekajícími úspěšnými ní prostředí. „Tehdy jsem si projekt připravoval projekty vyjmut z takzvaného zásobníku sám a hodně narychlo, takže jsme skončili hluboko projektů a dotace mu byla přidělena. Pak pod čarou a byli jsme vyřazeni,“ vzpomíná sta- už šlo všechno velmi rychle. rosta, který si všechny žádosti o dotace, „Odsouhlasili jsme, že projekt v rychlém dočerpání kromě technických výkresů, vypracovává dotace zrealizujeme, v dubnu loňského roku jsme podevždy sám. O další čtyři roky později, v roce psali smlouvy a do konce listopadu muselo být všechno


postaveno,“ vzpomíná starosta. Problém byl čas. V Jiřetíně přemýšleli, jak po pěti letech žádání o dotaci postaví vysněné centrum během pěti měsíců. A přišli na to, a to i za situace, že dotace byla o něco nižší, než potřebovali. „Objevily se tam práce navíc kvůli něčemu, co bylo schováno v zemi a co jsme původně nemohli vidět. Nakonec se o to dotace navýšila a všechno dobře dopadlo,“ říká jiřetínský starosta.

Centrum nabízí

Pro svůj záměr odkoupili objekt staré montované ubytovny, které hrozilo, že spadne a pozemek, na němž stojí, se stane brownfieldem. Odstranili vršek a boky budovy, takže zůstala jen základová deska a na ní postavili de facto novou budovu. Objekt byl podle podmínek dotace zkolaudován do konce

předloňského listopadu, centrum představilo několik propagačních aktivit a na konci února loňského roku bylo centrum Sylvatica slavnostně otevřeno. Programové zaměření střediska doplnilo kapacity pro environmentální vzdělávání a osvětu v Libereckém kraji v souladu s koncepcí environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty kraje v oblasti a doplnilo nabídku environmentálních programů tam, kde byla velmi slabá. Centrum nabízí poznání lesa v mnoha souvislostech. Lesa, jenž je typickým ekosystémem pro danou lokalitu a jehož hlubší pochopení je významné pro dobrou pozici ochrany přírody a krajiny. Environmentální vzdělávání zaměřilo na konkrétní cílové skupiny a rozčlenilo ho do několika základních programových okruhů.

Název Sylvatica vybrali jiřetínští proto, že chtěli, aby jméno centra odráželo něco z názvu obce Jiřetín pod Bukovou. Buk jim připadalo tvrdé, bukvice zavádějící, a tak zvolili název Sylvatica, které v latině znamená les. Fabus sylvatica je pak buk lesní. ČÍSLO 1 / LEDEN 2017

2. Les je místo pro rekreaci. Je prokázáno, že les působí blahodárně na lidskou psychiku. Za turisticky nejatraktivnější krajinu je Čechy považována krajina, v níž jsou les a bezlesí v poměru cca 2:1. 3. Lesy jsou spolu s planktonními řasami oceánů významným zdrojem kyslíku. Les také zachycuje prachové částice a podílí se na odstraňování některých škodlivých látek ze vzduchu. Lesy ve své biomase poutají významné množství oxidu uhličitého. Výsadba nových lesů je považována za jeden z možných způsobů snižování koncentrace tohoto plynu v atmosféře. 4. Les má protierozní funkci. Výsadba lesních pásů snižuje odnos půdy zejména ve svažitých terénech na naprosté minimum. Centimetr půdy z kukuřičného pole zmizí v průměru za 15 let, z obilného asi za 300 let, ale z lesa až za několik tisíc let, neboť tempo vytváření nové půdy je zde vyšší. 5. Les napomáhá stabilizaci klimatu. Představuje ekosystém s největší konstantou drsnosti, tj. klade největší odpor větru. Les zajišťuje protipovodňovou ochranu. Rovnoměrnější rozdělení srážek spolu s vysokou schopností absorpce mechového patra snižuje extrémní odtoky z lesních povodí a tím i riziko vzniku povodní. Je známým faktem, že extrémní, „stoleté“ povodně, které známe v současnosti, začaly vznikat až v souvislosti se středověkým odlesňováním pohraničních pohoří. 6. Lesy poskytují cennou obnovitelnou surovinu využívanou ve stavebnictví, papírenství, při výrobě nábytku a mnoha dalších předmětů ze dřeva.

13

REPORTÁŽ AKTUALITY 1: SOUČÁSTÍ VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ v centru Sylvatica jsou přednášky i uvnitř centra. 2: VÝUKY DOPLŇUJÍ I PROCHÁZKY přírodou, na nichž se děti i dospělí dozvědí díky prožitkovému vyučování, jak důležitý je pro náš život les. 3: VÝUKOVÝ PROGRAM nezapomíná ani na zážitek z pocitu práce vlastníma rukama.

1


„Hlavní téma je pro jednotlivé cílové skupiny zpracováno v základních programových okruzích zpracovávajících téma lesa coby přírodního systému a součást biosféry a lesa coby prostředí pro člověka, zdroj obživy, místo k životu, zdroj a prostředí pro ekonomické, volnočasové a osvětové aktivity,“ vysvětluje Kucin. V současné době centrum nabízí zhruba osmnáct aktivit. Je možné je absolvovat dvojím způsobem. Zájemce si buď najde aktivitu, která se mu líbí, a domluví si v centru její zajištění, nebo naopak centrum samo vyhlásí výzvu. Kdo o ni má zájem, přihlásí se. První varianta je spíše pro organizované skupiny, varianta druhá pomáhá zapojit i neorganizovanou veřejnost – ale mohou jí samozřejmě využít i školy, mají-li zájem.

Původní projekt

Josef Kucin říká, že v původním projektu byla budova centra ještě o patro vyšší a počítalo se s ubytovacími kapacitami. Na pozemku měla stát hospodářská budova sloužící jako chovatelský koutek. „Bývali bychom tu měli slepice a králíky, protože ani tady u nás každé druhé dítě neví, kde se bere vajíčko. Na slepici z paneláku nevidí, a tak si myslí, že vajíčko pochází ze supermarketu. Ale protože druhá výzva, ve které jsme žádali o dotaci, poskytovala méně peněz, bylo od ubytovacího patra a hospodářské budovy upuštěno,“ dodává Kucin. Zklamaný ale není, říká, že ubytovacích kapacit má centrum v okolí dostatek a stejně tak i hospodářství.

Znalostí místních lidí

Obec se snaží, aby se na projektu centra Sylvatica podíleli místní lidé, kteří něco umějí. „Ne na všechno se dá lehce sehnat lektor,“ říká Kucin. A tak spolupracují s pánem, který chová ovce a kozy a může s dětmi vyrábět sýr. Ani na pečení chleba se lektor neshání jednoduše, protože podle tradičního receptu trvá celý proces alespoň půl dne, a tak je třeba volit přijatelný kompro-

14

mis a děti si upečou třeba chlebové placky. S bylinkami je to jednodušší. Děti si je natrhají, na malé sušičce je mají za chvilku usušené a spařit na čaj si je mohou přímo čerstvé. „Bylinkáře specialisty v Jiřetíně nemáme, ale mnoho lidí tu má s bylinkami zkušenost. Já sám

2


mám na zahrádce dvacet druhů bylinek a běžně je používám při vaření. Dlouhodobě také spolupracujeme s mysliveckým sdružením. Aktivit nabízíme opravdu mnoho, řídíme se podle poptávky,“ přibližuje Josef Kucin svou strategii programové náplně centra Sylvatica.

Centrum je samozřejmě otevřeno i jednorázovým akcím. „Pořádala se v něm například putovní výstavu o odpadech od Svazu měst a obcí Libereckého kraje. Odpady jsou u nás v obci velký hit,“ říká Josef Kucin. Jiřetín pod Bukovou se totiž stal v nakládání s odpa-


3

dy zcela samostatným. „Nevymysleli jsme nic nového, pouze jsme přizpůsobili známé věci svým podmínkám s cílem neplatit za to, za co není třeba,“ říká starosta ke skutečnosti, že před pěti lety obec vypověděla smlouvu se svozovou firmou. Od té doby se místní starají o od-

pad svépomocně a jejich výdaje za nakládání s odpady se výrazně snížily. V rámci samostatné odpadové politiky se jim podařilo z dotace Operačního programu Životní prostředí získat malé svozové auto a lis na to, co v obci vytřídí.

SYLVATICA PRO ŠKOLKY

...PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY

...PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

...PRO VEŘEJNOST

...PRO ODBORNÍKY

Pro mateřské školy nabízí centrum Sylvatica v současné době tři programy. Lesní království je program zaměřený na seznámení s lesem formou vycházky a her s poznávacími prvky, které se věnují střídání ročních dob v lese. Program je určen stejné skupině účastníků čtyřikrát ročně tak, aby bylo možné věnovat se stejným místům a sledovat jejich proměnu v průběhu roku. Mohou se ho účastnit i starší děti. Blokový polodenní program Lesní školka se odehrává převážně venku. Děti poznávají život lesa komplexně, mají možnost pozorovat jej v proměnách během roku a během různých povětrnostních podmínek, hravými formami s maximálním zapojením vlastních aktivit a prožitků.

Program Mikrosvět se zaměřuje na pozorování hmyzu v jeho přirozeném prostředí v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a na pochopení významu hmyzu pro lesní ekosystém a krajinu. V programu Strom symbol života, zaměřeném na seznámení se s prací lesníků, produkční a mimoprodukční funkce lesa, význam stromů, životní cyklus stromů, vliv člověka na vzhled lesa a dopady klimatických změn na středoevropský horský les, si děti rozšíří záběr školní výuky a seznámí se s praktickou péčí o les. Program Bylinky pro zdraví nabízí poznávání místních druhů léčivek, pochopení významu léčivých bylin a sběr a ochutnávku bylinných nálevů. Děti si na závěr uvaří vlastní čaj z nasbíraných bylin. Celodenní program Život na horské vesnici je zaměřen na tradiční život na venkově: na péči o domácí zvířata, o pozemky a s nimi spojený koloběh látek v půdě a kompostování, místní potraviny a na tradiční stravovací návyky. Účastníci si na závěr upečou domácí chléb. V týdenním programu Jizerskohorské pomníčky poznají děti přírodní i kulturní historii Jizerských hor a příběhy spojené s životem lidí v horách. Dozvědí se o geologii a živé přírodě Jizerských hor, osídlení a obživě v historii a o současných ekonomických aktivitách s důrazem na zemědělství, lesnictví a péči o přírodu a krajinu.

Program Žijí v lese je zaměřen na péči o ptactvo a lesní zvěř v zimě. Praktickou náplní programu je výroba a umisťování ptačích budek a krmítek, obsluha krmelce, sběr krmiva pro zvěř a instalace pachových ohradníků. Stejně jako mladší děti i studenti středních škol se mohou zúčastnit programů Strom symbol života, Bylinky pro zdraví a Jizerskohorské pomníčky, a navíc programu Obec podle mých představ, zaměřeném na péči o životní prostředí a veřejná prostranství, udržitelné plánování a mezisektorovou komunikaci. Na základě definování stávajícího stavu vybraných veřejných prostor a zařízení v obci tu studenti navrhnou svůj projekt vedoucí ke zlepšení současného stavu.

Skupinám jakéhokoliv věku a zaměření nabízí centrum program Barvy přírody, zaměřený na vnímání krás přírody a významu lesa. Jeho součástí je návštěva geologicky zajímavých míst v CHKO Jizerské hory s odborným výkladem o geologické minulosti a vlivu geologie na biotu a výtvarná práce s nasbíraným přírodním materiálem. Program Den stromů pak připomíná význam lesa a stromů. Součástí je zapojení se do mezinárodní říjnové kampaně, přednášky odborníků, komentovaná vycházka a dílny na zpracování přírodních materiálů. Materiály z přírody jsou týdenním prázdninovým workshopem s nabídkou zpracování přírodních materiálů, jako je vlna, dřevo, proutí a keramika, a s exkurzemi do CHKO Jizerské hory s odborným doprovodem na téma cenných biotopů a důvodů ochrany, historie osídlení a využívání krajiny, tradičního zemědělství a obživy v horské oblasti s vazbou na tradiční řemesla. Program Přírodní materiály nabízí blokové programy práce s vlnou, dřevem, proutím, keramikou a pečení chleba.

Sylvatica nezapomíná ani na odborníky a také jim nabízí tři vzdělávací programy. Připravuje program Ekoškola, který se zaměřuje na přípravu pedagogů a výchovných pracovníků na zapojení školy do systému ekoškol. Program nabízí simulaci všech kroků vedoucích k úspěšné realizaci ekoškoly včetně komunikace s žáky a studenty směřující k jejich aktivní roli v analýze stavu školy, plánování zlepšení situace a realizaci konkrétních kroků, vedení procesů a administraci programu. Certifikace životního prostředí je dvoudenní pobytový program pro pracovníky samosprávy a veřejné správy zaměřený na environmentální zlepšení provozu úřadů a seznámení s metodikami certifikátu EarthCheck a Zelené úřadování. Podmínkou získání certifikátu je zlepšení v oblasti green procurement (odpovědný provoz veřejné správy v oblasti každodenních činností úřadů).

Jako součást služeb pro rodiny připravuje obec environmentálně příznivou alternativu „klasické“ školky Lesní školku – klub lesních dětí. Chce tak podpořit charakter obce přátelské k rodině a přírodě. Program Sváteční tradice, určený nejen pro školky, ale i pro starší děti, rodiny, seniory, obyvatele obce i návštěvníky, připomíná tradiční zvyky spojené se svátky významnými v ročním cyklu, jako jsou Velikonoce, Vánoce či dožínky, a práce s přírodními materiály typickými pro dané období.

Foto: Ludmila Dvořáková, SFŽP ČR


15

OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI ECHO

Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500.

OPŽP v Libereckém kraji

Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá. ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

ENERGETICKÉ ÚSPORY


Prioritní osa 1 Momentálně končí příjem žádostí v prioritní ose 1. My nyní teprve připravujeme projekt a podklady k žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí, proto by nás zajímalo, kdy bude v této prioritní ose k dispozici další výzva. Na adrese operačního programu v odkazu Obecné pokyny / Dokumenty je zveřejněn dokument s názvem Harmonogram výzev na rok 2017. Podle tohoto plánu budou nové výzvy v prioritní ose 1 (cpecifické cíle 1.1 i 1.2) k dispozici na podzim tohoto roku, přesněji řečeno k datu 14. září 2017 budou zveřejněny podmínky výzev, příjem žádostí bude od 16. října 2017. Je v rámci specifického cíle 1.1 způsobilým výdajem výstavba splaškové kanalizace? Ano, jedná se o způsobilý výdaj. Je ale třeba mít na paměti, že podporována jsou řešení oddílné kanalizace, jak je uvedeno přímo v textu Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP u specifického cíle 1.1. Podpora je mimo jiné určena na „realizaci kanalizace k stávající zástavbě a výdaje na čistírnu odpadních vod. Podporovány budou systémy oddílné kanalizace. Výstavbu jednotné kanalizace lze podpořit jen ve výjimečných případech, a to dojde-li její výstavbou k odvedení odpadních vod ze stávající jednotné kanalizace na čistírnu odpadních vod“. Prosím o informaci, zda se v rámci preferenčního kritéria kanalizace – nákladovost v Kč/EO řeší částka bez nebo včetně DPH. Jde o náklady bez DPH. Danou informaci naleznete přímo v textu hodnoticích kritérií, respektive v související vysvětlivce. Pro zatím poslední výzvu tedy viz citace z dokumentu Hodnoticí kritéria – 42. výzva na adrese operačního programu v odkazu vztahujícím se k 42. výzvě: „Do hodnocení vstupují celkové přímé realizační náklady na věcně způsobilé výdaje (bez DPH).“

16

které občané uloží do sběrného dvora a jeho pracovníci je vytřídí. Podle zatím dostupných informací by k popsanému projektu mohla připadat v úvahu plánovaná 68. výzva pro specifický cíl 3.1 – prevence vzniku odpadů, která bude vyhlášena 3. dubna 2017 (s příjmem žádostí od 3. dubna 2017 do 31. července 2017, viz harmonogram pro rok 2017 zveřejněný v Prioritě nebo na www adrese programu) s alokací 600 milionů korun. V rámci této výzvy by dle předběžných plánů Fondu mělo být možné podpořit také takzvaná re-use centra. Závazný bude nicméně až vlastní text výzvy, sledujte tedy prosím Prioritu a www stránky programu. Jsme výrobní družstvo a zaměřujeme se převážně na výrobu a distribuci drobných elektromechanických výrobků, dílů pro automobilový průmysl, vstřikování plastů a podobně. Chtěli jsme se informovat o dotačním programu na využití odpadů. Jedná se nám o obor zpracování odpadu – prevence vzniku odpadů, kde bychom zpracovávali Foto: archiv SFŽP ČR plastový odpad vzniklý při výrobě. Zajímá nás ale i možnost zpracování cizích odpadů. Platí u 42. výzvy, že pokud by rozpočet Prosím o zaslání informací, zda bude takový na stavbu kanalizace převýšil 90 000 korun program pro podniky vyhlášen. bez DPH na jednoho ekvivalentního obyvateVámi popisovaný projekt by bylo z hlele, může žadatel rozdíl zahrnout do nezpůso- diska podání žádostí o dotace v Operačbilých výdajů? ním programu Životní prostředí třeba Ne, tak to není. U specifických cílů 1.1 rozdělit na dvě části: zpracování vlastních a 1.2 jednoznačně platí, že nezpůsobilé vý- odpadů by bylo zařazeno do SC 3.1 – daje nelze určit podle potřeb žadatele a po- prevence vzniku odpadů (aktivita 3.1.2) dobně. V projektu uváděné nezpůsobilé a zařízení pro likvidaci cizího odpadu (zísvýdaje musí vždy věcně odpovídat pouze kaného od jiných firem) by patřilo do spenezpůsobilým, oddělitelným částem projek- cifického cíle 3.2 – zvýšit podíl materiátu, které nebudou předmětem podpory. lového a energetického využití odpadů. Výzva na předcházení vzniku průmyslových odpadů (aktivita 3.1.2 OPŽP) je přitom plánována na letošní jaro. Podmínkou Prioritní osa 3 zde je, aby v rámci stávajícího stavu technologie vznikal odpad (katalogové číslo Jaké výzvy v roce 2017 se budou zaměřovat dle zákona o odpadech), který bude dona znovuvyužití výrobků? Mám na mysli tovaným opatřením redukován. Co se týče například další využití některých produktů, zpracování odpadů získaných od jiných

společností, to by podle výše uvedeného bylo zařazeno do úpravy či materiálového využití odpadů (aktivita 3.2.1 nebo 3.2.2 OPŽP). Vyhlášení výzvy pro tyto typy projektů je plánováno na letošní podzim (viz Harmonogram výzev na rok 2017, který naleznete spolu se základním dokumentem k OPŽP 2014–2020 Pravidla pro žadatele na www adrese operačního programu v sekci Obecné pokyny / Dokumenty. Podrobnosti k těmto plánovaným výzvám zatím nejsou známy. Sledujte proto prosím průběžně Prioritu a web programu OPŽP, případně můžete požádat o zasílání aktualit prostřednictvím newsletteru, který si objednáte na úvodní stránce www.opzp.cz pod přehledem aktualit. Rád bych se zeptal, zda si můžeme v příštím roce, případně v dalších letech, požádat v OPŽP (PO 3) o finanční podporu na zlepšení recyklace a nakládání s autovraky. Především nám jde o zakoupení nového, „moderního“ vybavení pro větší výtěžnost surovin. Po prostudování Operačního programu Životní prostředí se domnívám, že je možné zařadit naši činnost pod prioritní osu 3, specifický cíl 1 a 3. Nejsme však skládka ani sběrný dvůr, jsme firma (s. r. o.) likvidující autovraky. Ne, v rámci OPŽP 2014–2020 nabídka nemíří na tuto skupinu odpadů, prozatím se s podporou likvidace autovraků nepočítá. V rámci Národního programu Životní prostředí (více na stránkách Státního fondu životního prostředí ČR) by nicméně šance byla. Tento program totiž v oblasti odpadů, starých zátěží a environmentálních rizik řeší také projekty v podoblasti 2, věnované výrobkům s ukončenou životností: sběrná síť, inovativní technologie likvidace a dalšího využití apod. Do nabídky spadá také rozvoj systémůx pro zvyšování materiálového i celkového využívání autovraků. Cílem je podpořit správné nakládání s vozidly s ukončenou životností v celém řetězci, ve kterém se s nimi naČÍSLO 1 / LEDEN 2017

kládá. Státní fond životního prostředí ČR přijímá žádosti v uvedené oblasti od 2. ledna 2017. Podrobné informace o loňské 5. výzvě naleznete na stránkách Fondu v sekci Národní program Životní prostředí. Přímo v textu výzvy je i odkaz na naše pracoviště pro základní informace k tématu a dále jsou v něm uvedeny kontaktní osoby (odborníci Fondu na dané téma), s nimiž lze konzultovat detaily projektu.

Prioritní osa 4 Lze v 51. výzvě podat projekt na tůně nebo říční ramena? Ano, z 51. výzvy lze podpořit projekty na realizaci tůní a mokřadů (aktivita 4.3.2) či projekty na obnovu říčních ramen v nivě vodního toku (aktivita 4.3.3) samostatně, bez nutnosti realizovat navazující revitalizace nebo ranaturace vodního toku. Podmínkou je, aby opatření vyplývala z plánů dílčích povodí a aby posilovala ekologicko-stabilizační funkci krajinných prvků. Jaký je rozdíl mezi podporou rybích přechodů z 50. a 51. výzvy? Projekty podané do těchto výzev musí vyplývat z koncepčních dokumentů, tj. z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR nebo z plánů povodí. Z 50. výzvy je podporováno zprůchodnění již existujících příčných překážek na vodních tocích vyplývající pouze z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, tedy opatření realizovaná na úsecích migračně významných vodních toků vymezených Koncepcí jako nadregionální prioritní biokoridory a národní prioritní úseky toků. Z 51. výzvy jsou podporována opatření na zprůchodnění již existujících příčných překážek na vodních tocích (odstranění umělých překážek, realizace rybích přechodů apod.) vyplývající z plánů dílčích povodí.

Rada Libereckého kraje na svém mimořádném jednání 19. prosince schválila podání žádostí o podporu devíti projektů na snížení energetické náročnosti budov. Kraj předložil žádosti o podporu na všechny projekty ve 39. výzvě Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. „Zmíněná výzva umožňuje renovaci veřejných budov, například zateplením obvodového pláště budovy, výměnou oken či dveří, realizací systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, realizací systémů využívajících odpadní teplo, výměnou zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody,“ uvedla radní pověřená řízením evropských projektů Radka Loučková Kotasová.

Kontrola topenišť

Od 1. ledna platí novela zákona o ochraně ovzduší, která umožňuje úřadům kontrolovat, čím lidé topí. Tam, kde je velké znečištění, například v Moravskoslezském kraji, vyrazili již v lednu úředníci na problémová místa, jinde čekají na podněty od občanů. Plošné kontroly se neplánují. Úřady, které dostanou informaci o možném špatném palivu, nebo dokonce spalování odpadků, nejprve písemně upozorní majitele domu a dají mu lhůtu k nápravě. Pokud se stížnost bude do roka opakovat, bude moci pověřený kontrolor vstoupit do nemovitosti a zkontrolovat dodržování povinností, vlastník nebo uživatel ho musí pustit ke zdroji a palivům. Pokud se zjistí pochybení, hrozí pokuta až 50 tisíc korun.

Smetiště v obci Hůry

Známé smetiště v Hůrách u Českých Budějovic, které tvoří hlavně odpadky z Německa, zmizí během dvou až tří měsíců. Jihočeský kraj vybral firmu určenou pro sanaci. Čerpat dotaci na sanační projekt bude z Národního programu Životní prostředí. Po letech přetahování, kdo opuštěnou skládku zlikviduje a kdo to zaplatí, získal kraj dotaci ve výši 8 milionů korun. O zbývající 2 miliony se rozdělí s obcí Hůry. „Odpad budeme vozit do Centra pro nakládání s odpady v Čáslavi, kde z něj budou primárně třídit využitelné složky,“ sdělila mluvčí vybrané sanační firmy.

17

GALERIE PROJEKTŮ Moravský Beroun: Obnova parku na Křížovém vrchu

Předmětem projektu bylo kácení, ošetření a výsadba dřevin a založení trávníků. Jeho cílem byla regenerace významné plochy zeleně ve městě Moravský Beroun, která se nachází na Křížovém vrchu. Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Olomoucký kraj 2 717 211 Kč Okres: Olomouc Celková výše podpory Příjemce podpory: Město Moravský Beroun 1 802 262 Kč Ukončení projektu: 30. 10. 2015 Celkové náklady

Podpora ERDF


Kuchařovice: Systém sběrných dvorů

Předmětem podpory bylo vybudování sběrných dvorů na stávajících oplocených plochách v obcích Kuchařovice a Suchohrdly. Předmětem žádosti o dotaci bylo i jejich technické vybavení. Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Znojmo Příjemce podpory: Obec Kuchařovice Ukončení projektu: 12. 11. 2014

Dotace SFŽP ČR

120 151 Kč

475 382 Kč

Celková výše podpory

427 844 Kč

Podpora ERDF

404 075 Kč

264 962 Kč

Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Vysočina Okres: Jihlava Příjemce podpory: Město Telč Ukončení projektu: 29. 6. 2010

Předmětem projektu bylo pořízení techniky pro svoz biologického odpadu z nezemědělské činnosti ve spádové oblasti. Pořízen byl například nápravový nákladní automobil s hydraulickým zařízením (hákem) na nakládání a vykládání kontejnerů. Prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 – Zkvalitnění nakládání s odpady Kraj: Středočeský kraj Okres: Praha-východ Příjemce podpory: Realizace zeleně Dřevčice, s. r. o. Ukončení projektu: 18. 3. 2015

Projekt umožnil snížení obsahu kyseliny fluorovodíkové v souladu s rozhodnutím Integrované prevence a omezování znečištění MŽP ve spalinách rotačních pecí pro výrobu smaltéřských frit nacházejících se v objektu bílé a barevné tavírny. Projekt vyřešil doplnění zařízení o reaktor spalin včetně systému dávkování a částečného vracení sorbentu zpět do reaktoru. Celkové náklady


1 603 440 Kč Dotace SFŽP ČR


2 768 400 Kč Podpora FS

2 614 600 Kč 153 800 Kč

Mělník: Snížení obsahu HF ve spalinách rotačních pecí

2 515 200 Kč

Celkové náklady

3 926 450 Kč

Dotace SFŽP ČR

23 769 Kč


Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Středočeský kraj Okres: Mělník Příjemce podpory: MEFRIT, spol. s r. o. Ukončení projektu: 21. 4. 2014

Kolín: Rekonstrukce skladovacích nádrží a realizace havarijní jímky

Podpořený projekt umožnil rekonstrukcí skladovacích nádrží s označením 31T011 a 31T012. Jeho součástí bylo i vybudování havarijní jímky jako součásti aplikace nejlepších dostupných technik. Nádrže slouží ke skladování olejů. Celkové náklady



3 961 204 Kč

Prioritní osa 5, oblast podpory 5.1 – Omezování průmyslového znečištění Kraj: Středočeský kraj Okres: Kolín Příjemce podpory: PARAMO, a. s. Ukončení projektu: 31. 10. 2012


Zábřeh: Revitalizace zeleně – II. etapa

Předmětem podpory byla regenerace zeleně v Bezručových sadech a ošetření památného kaštanovníku ve městě Zábřeh. V rámci realizace akce bylo provedeno ošetření, kácení a výsadba dřevin a založení trávníku. Prioritní osa 6, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny Kraj: Olomoucký kraj Okres: Šumperk Příjemce podpory: Město Zábřeh Ukončení projektu: 14. 11. 2014

Celkové náklady

1 451 689 Kč Celková výše podpory


971 501 Kč

Dotace SFŽP ČR

69 393 Kč

282 960 Kč

14 339 200 Kč


Dřevčice: Nákup zařízení na svoz biologicky rozložitelného odpadu

Dotace SFŽP ČR


Kruh: Snížení energetické náročnosti budovy restaurace a obchodu

Obsahem projektu bylo zateplení fasády kontaktním zateplovacím systémem, zateplení podlahy půdy a střechy a výměna původních výplní vnějších otvorů. Součástí byla i instalace automatického kotle na pevná paliva a nová otopná soustava. Prioritní osa 2, oblast podpory 2.1 – Zlepšení kvality ovzduší Kraj: Liberecký kraj Okres: Semily Příjemce podpory: Obec Kruh Ukončení projektu: 15. 10. 2014

Dotace SFŽP ČR

18

Podpora FS

Dotace SFŽP ČR

Celkové náklady


4 769 329 Kč

4 504 367 Kč

Cílem projektu byla obnova parku na náměstí Hrdinů v Telči. Tento park se nachází v blízkosti školy a autobusového nádraží v zastavěném území města. Park má rozlohu 3 134 m2, a představuje tak nejvýznamnější veřejně přístupnou zelenou plochu v této lokalitě.



1 682 111 Kč

Telč: Obnova parku na náměstí Hrdinů


Celkové náklady

5 317 587 Kč

Celkové náklady

3 454 460 Kč Celková výše podpory

2 488 807 Kč Podpora FS

2 350 540 Kč Dotace SR

138 267 Kč

699 036 Kč


Foto: archiv SFŽP ČR 19

AKTUÁLNÍ VÝZVY

AKTUÁLNÍ VÝZVY OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Priorita přináší stručný přehled aktuálních výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz.

Soustava Natura 2000 Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2017 Alokace: 250 000 000 Kč

Preventivní protipovodňová opatření Ukončení příjmu žádostí: 5. 1. 2018 Alokace: 100 000 000 Kč

Přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017 Alokace: 150 000 000 Kč

20

31. výzva nabízí krajům 250 milionů korun na dokončení implementace, plánování

a zajištění péče o lokality soustavy Natura 2000 a plánování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a zmíněné lokality soustavy území Natura 2000. Mezi podporovaná opatření patří mimo jiné projekty zaměřené na péči o bezlesí cílené na zachování či zlepšení jeho kvality a rozlohy a péči o lesní společenstva směřovanou k zachování nebo zlepšení jejich struktury, druhového složení, péči o vodní útvary a mokřadní biotopy nacházející se v územích národního významu, péči o dřeviny mimo les, speciální péči zaměřenou na podporu biodiverzity v chráněných územích, podporu cílových stanovišť a druhů a likvidaci invazních a expanzivních druhů a péči o útvary neživé přírody včetně jeskyní. K dalším podporovaným aktivitám patří opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky – dřevěné/povalové chodníky, úprava povrchů cest, lávky, zábradlí, schody, žebříky. Podporu mohou získat i projekty budování či obnovy prvků pro interpretaci chráněných území – informační panely, naučné stezky, návštěvnická střediska. Podporován je i sběr aktuálních podkladů a informací nezbytných ke kvalitnímu a efektivnímu plánování péče o území národního významu, a to včetně monitoringu a mapování stavu přírodních fenoménů. Výzva je omezena na jediného způsobilého žadatele, a to na kraje jako příslušné orgány ochrany přírody pro lokality soustavy Natura 2000.

46. výzva míří na prioritní osu 1, investiční prioritu 2, SC 1.4. – výzva je průběžná

s čtvrtletním cyklem vyhodnocení žádostí. Mezi oprávněné žadatele patří státní podniky povodí. Dotaci mohou získat na podporovanou aktivitu 1.4.1 – analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření. K typům podporovaných projektů patří zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení. Maximální výše dotace činí 85 procent celkových způsobilých výdajů u všech podporovaných aktivit. Bližší informace o výši dotace jsou v příslušné tabulce v kapitole B.6.1.4.3 Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Jedná se o průběžnou nesoutěžní výzvu, v níž budou podpořeny všechny projekty, které splní kritéria přijatelnosti. Detailní informace o relevantnosti veřejné podpory jsou uvedeny v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Výzva může být po schválení řídicím orgánem ve všech částech upravována (například definice oprávněného žadatele, kritéria pro výběr projektů). Podmínky pro změnu se řídí jednotným metodickým prostředím MMR, případné změny se budou vždy týkat až žádostí podaných po datu změny. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů, kteří mohou dané projekty předložit. Jedná se o povinnost správců povodí. Celkové způsobilé výdaje projektu jsou určeny do 50 milionů eur včetně DPH, minimální výše způsobilých realizačních výdajů činí 200 tisíc korun bez DPH.

50. výzva míří na projekty v prioritní ose 4, konkrétně na projekty zprůchodnění

migračních bariér ve specifickém cíli 4.3 – posílit přirozené funkce krajiny. V jeho rámci lze podpořit zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Konkrétně se jedná o výstavbu nových rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření a projekty zaměřené na zvýšení účinnosti stávajících rybích přechodů, speciálních rybích přechodů či opatření. Dotaci lze získat i na odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo budování instalací, jež slouží k usměrnění nebo přemístění ryb a na vodu vázaných obratlovců, podporující jejich poproudovou migraci. Žadatelé mohou na realizace rybích přechodů, odstranění umělých překážek získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů. V rámci výzvy lze podpořit pouze opatření vyplývající z koncepce zprůchodnění říční sítě ČR, tedy opatření realizovaná na úsecích migračně významných vodních toků vymezených koncepcí jako nadregionální prioritní biokoridory a národní prioritní úseky toků. Výzva je určena vlastníkům a správcům pozemků, organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, správcům povodí a vodních toků. K povinným indikátorům patří uvedení počtu zprůchodněných migračních překážek pro živočichy, počet lokalit, kde budou posíleny ekosystémové funkce krajiny, včetně zpracování zabezpečení migrační prostupnosti říční sítě, a rozsah plochy stanovišť s cílem zlepšit jejich stav a zachovat je.

Přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017 Alokace: 500 000 000 Kč

Významně chráněná území Ukončení příjmu žádostí: 2. 1. 2019 Alokace: 1 150 000 000 Kč

Kvalita ovzduší Ukončení příjmu žádostí: 20. 12. 2017 Alokace: 200 000 000 Kč


51. výzva nabízí půl miliardy korun na revitalizaci vodních toků, realizaci tůní a mokřadů

a zprůchodnění migračních bariér z plánů dílčích povodí. Dotaci lze získat například na opevnění dna a břehů nebo na odstranění příčných překážek, obnovu říčních ramen v nivě vodního toku, posílení ekologicko-stabilizačních funkcí rašelinišť a pramenišť. K podporovaným opatřením patří i budování přehrážek v uměle zbudovaných odvodňovacích kanálech, podpora přirozených korytotvorných procesů, opevnění břehů a odstranění opevnění včetně odvozu a skládkovného. Dotaci lze čerpat i na migrační zprůchodnění příčných překážek na vodních tocích, vytváření a obnovu tůní, mokřadů a malých vodních nádrží jako krajinných prvků s ekologicko-stabilizační funkcí. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží, která vyplývá z plánů dílčích povodí, lze z 51. výzvy podpořit pouze jako součást projektu na revitalizaci vodního toku. Výstavbu či obnovu malých vodních nádrží bez revitalizace vodního toku lze podpořit v rámci kolových výzev č. 55 nebo 59. Finančně podpořena budou opatření vyplývající z plánů dílčích povodí, která posilují přirozené funkce krajiny, zvyšují biodiverzitu a přispívají ke zlepšení ekologického stavu vodních útvarů. Žadatelé mohou na projekty vyplývající z plánů dílčích povodí získat podporu až do výše 100 procent způsobilých výdajů.

78. výzva míří na projekty v prioritní ose 4 programu. Mezi oprávněné žadatele patří

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa jeskyní ČR a správy národních parků. Cílem výzvy je zajistit financování prioritních opatření v chráněných územích přispívající k zachování či zlepšení stavu předmětů ochrany. Opatření lze realizovat pouze v případě zpracované plánovací dokumentace o daném území. To je existující plán péče nebo souhrn doporučených opatření. Jedná se o aktivitu zaměřenou na omezený okruh žadatelů. Tomu odpovídají i podporované aktivity, jimiž je zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Patří mezi ně i realizace opatření k zajištění či zlepšení stavu předmětů ochrany včetně tvorby či zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Dotaci lze čerpat i na sběr informací, tvorbu informačních a technických nástrojů a podkladů pro zajištění ochrany a péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy Natura 2000. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytvářejí unijní členské státy. Pod ochranu soustavy Natura nyní spadá 253 nejohroženějších přírodních stanovišť, 200 druhů živočichů, 434 druhů rostlin a 181 druhů ptáků. V Česku se z toho vyskytuje 58 přírodních stanovišť, 55 druhů živočichů, 16 druhů rostlin a 65 druhů ptáků.

79. výzva míří na projekty v prioritní ose 2 operačního programu. Dotaci lze čerpat

na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku. Žádat o peníze je možné i na pořízení a aktualizace systémů určených pro hodnocení kvality ovzduší a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. K dalším podporovaným aktivitám patří podpora obnovy a rozvoje systémů pro archivaci a zpracování údajů o znečišťování ovzduší standardními znečišťujícími látkami i skleníkovými plyny. Výzva podporuje projekty realizace infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry. Podporovanou aktivitou je realizace integrovaných systémů a budování společné infrastruktury pro sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů, výstražné, regulační a předpovědní systémy, modelování s vysokým rozlišením a identifikace zdrojů znečišťování, podpora implementace opatření vyplývajících z plánů a programů ke zlepšení kvality ovzduší v koordinaci s příhraničními regiony Polska a Slovenska. Detailní soupis oprávněných žadatelů (příjemců podpory) je uveden v platné verzi Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. Výzva cílí na veřejný sektor.

21

HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP

IDENTIFIKACE OBLASTI PODPORY Prioritní osa

Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod 1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství

1

3

Číslo výzvy

Cílové skupiny

Druh výzvy

Předpokládaný datum zahájení přijmu žádostí

Předpokládaný datum ukončení příjmu žádostí

71

aktivita 1.1.1 a 1.1.2

veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích

kolová (soutěžní)

16. 10. 2017

18. 1. 2018

72

aktivita 1.1.3

veřejný sektor


16. 10. 2017

18. 1. 2018

73

bez omezení, dle PD

veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích


16. 10. 2017

18. 1. 2018

62

aktivity 1.3.1–1.3.3


18. 4. 2017

30. 6. 2017

74



16. 10. 2017

15. 1. 2018

46

omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení

veřejný sektor

průběžná (nesoutěžní)

16. 1. 2017

5. 1. 2018

63

aktivita 1.4.3

veřejný sektor


18. 4. 2017

30. 6. 2017

64

aktivita 1.4.1 – analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření

veřejný sektor


18. 4. 2017

17. 7. 2017

veřejný sektor, organizace zajišťující technická opatření na vodních tocích, Česká republika prostřednictvím organizačních složek státu a jimi zřízených příspěvkových organizací fyzické osoby podnikající pro aktivitu 1.3.3 – vybudování nebo rekonstrukce bezpečnostních přelivů vodních nádrží

66

aktivita 1.4.3

veřejný sektor


16. 10. 2017

15. 1. 2018

67


vlastníci rodinných domů


31. 3. 2017

28. 4. 2017

2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů

79


veřejný sektor


9. 1. 2017

20. 12. 2017

3.1 Prevence vzniku odpadů

68


3. 4. 2017

31. 7. 2017

69


kraje, města a obce, města a pověřené obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty


3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů


1. 9. 2017

1. 12. 2017

3.3 Rekultivovat staré skládky

76


kraje, města, obce


3. 4. 2017

30. 6. 2017

65



3. 4. 2017

30. 6. 2017

75



1. 11. 2017

1. 2. 2018

77

aktivita 3.4.1


3. 4. 2017

30. 8. 2017

31



30. 5. 2016

31. 12. 2017


1. 2. 2017

31. 3. 2017


1. 6. 2017

31. 8. 2017


9. 1. 2017

2. 1. 2019


1. 2. 2017

31. 3. 2017

3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže

53 57

dle PD, vyjma opatření na implementaci soustavy Natura 2000 a plánování péče o území národního významu

subjekty zajišťující odstraňování ekologických zátěží

orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000

78


54


58


vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny


1. 6. 2017

31. 8. 2017

13

aktivita 4.3.3

vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků


14. 8. 2015

31. 12. 2017

50

aktivita 4.3.1 – zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury – vyplývající z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR – aktualizace 2014

vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků


9. 1. 2017

31. 7. 2017

51

aktivita 4.3.3 – revitalizace a podpora samovolné renaturace vodních toků a niv, obnova ekostabilizačních funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů – opatření vyplývající z plánů dílčích povodí aktivita 4.3.1 – zprůchodnění migračních bariér pro živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury – opatření vyplývající z plánů dílčích povodí aktivita 4.3.2 – vytváření, regenerace či posílení funkčnosti krajinných prvků a struktur – opatření vyplývající z plánů dílčích povodí



9. 1. 2017

31. 7. 2017

52

aktivita 4.3.2 – zpracování plánů ÚSES


1. 3. 2017

30. 3. 2018

55

dle PD, vyjma opatření na zpracování plánů ÚSES a opatření vyplývajících z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR – aktualizace 2013


1. 2. 2017

31. 3. 2017

59

dle PD, vyjma opatření na zpracování plánů ÚSES a opatření vyplývajících z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR – aktualizace 2014


1. 6. 2017

31. 8. 2017

56


orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků


1. 2. 2017

31. 3. 2017

60


orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků


1. 6. 2017

31. 8. 2017

5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

70


vlastníci veřejných budov


3. 4. 2017

29. 9. 2017

5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov

61


stavebníci


3. 4. 2017

30. 3. 2018

4.2 Posílit biodiverzitu

4 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny

4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

22

ZÁKLADNÍ PLÁNOVANÉ ÚDAJE O VÝZVĚ

2.1 Snížit emise z lokálního vytápění domácností podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území

5

Podporované aktivity

1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu

1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření

2

ZACÍLENÍ VÝZVY



Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2017. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz.

PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2017

23

ZAHRANIČÍ AKTUALITY Foto: Ronald Tilleman

ARCHITEKTI Z MARCO VERMEULEN

Foto: Ronald Tilleman

Za všemi nápady a současnou podobou bieboschského muzea stojí studia Marco Vermeulen a Joyce Langezaal. Architekti ze studia Marco Vermeulen získali za své návrhy nejvyšší holandské ocenění Dutch Design Award v kategorii staveb, udělované každoročně v rámci festivalu Dutch Design Week. „Fantastická budova, perfektně zapadající do okolního prostředí,“ prohlásil o bieboschském muzeu architektonický server ArchDaily a nominoval ji na Stavbu roku 2016. Muzeum dále obdrželo dvě ceny na Architizer Awards 2016, včetně ceny poroty.

Foto: Ronald Tilleman

Biebosch MuseumEiland nabízí budovu, která perfektně zapadá do okolí Osm měsíců trvala přestavba muzea v Národním parku Biebosch nedaleko města Dordrecht v holandské provincii Severní Brabantsko. Výsledek stojí za to. Muzeum už získalo několik architektonických ocenění nejen za zajímavou architekturu, ale také za přidanou ekologickou hodnotu.

B

ieboschské muzeum bylo otevřeno v roce 1994. V roce 2001 došlo k jeho prvnímu rozšíření. Pro většinu návštěvníků představuje vstupní místo k objevování Bieboschského národního parku, rozkládajícího se na území jednoho z nejrozsáhlejších sladkovodních přílivových mokřadů v severní Evropě. Avšak samotné muzeum bylo dlouhé roky zastaralé a nedokázalo pojmout a zabezpečit potřeby stále vzrůstajícího počtu návštěvníků. Vystavované sbírky potřebovaly oprášit i předělat. Palčivý byl i nedostatek odpovídajícího stravovacího zařízení. „Aby při přestavbě nedošlo ke zbytečnému plýtvání materiálem nebo energií, byla zachována hexagonální konstrukce původních pavilonů,“ uvedli architekti ze studia Marco Vermeulen pro specializovaný architektonický server ArchDaily. Po jejich přeměně muzea bylo na jihozápadní straně budovy přistavěno celé nové křídlo o rozloze 1000 m2. Veliká okna nového křídla se otevírají směrem do muzejních zahrad na ostrově. Sídlí zde restaurace, ze které je výhled na vodní plochy obklopující muzeum, přilehlou krajinu i prostor pro krátkodobé výstavy. Na pozemcích muzea je k vidění i jeho obrovský vodní model a sladkovodní přílivový park.

24

Muzeum se po osmiměsíční rekonstrukci otevřelo návštěvníkům loni v létě. Zatímco v celém roce 2012 ho navštívilo okolo 35 000 lidí, v prvních třech měsících po otevření zrekonstruované budovy to bylo již celých 30 000 návštěvníků.

zaplavení, čímž vznikla retenční oblast chránící zbytek krajiny před dalšími záplavami. Odtoky na obou stranách muzea byly prohloubeny. Místo, kde muzeum stojí, se tak proměnilo v ostrov a název muzea se změnil na Biebosch MuseumEiland. V původní budově muzea se nachází Nová tvář muzea stálá expozice, knihovna, víceúčelový sál, Muzeum se nachází v oblasti Noordwaard- vstupní hala s recepcí a muzejním obchoského polderu – vysušené země. Coby sou- dem. Návštěvníci tu mohou získat turisčást národního programu vodní bezpečnos- tické informace o Bieboschském národti byl tento poldr o rozloze 4450 hektarů ním parku a zakoupit si lístky do muzea vrácen do původního stavu. Došlo k jeho a na elektrické loďky. Obří vikýře, nově

Biebosch má bohatou historii získávání a zpracovávání přírodních materiálů a byl bio svou podstatou už dávno předtím, než se toto označení začalo používat. A tak muzeum v novém křídle na svém ostrově přirozeně poskytuje prostor přednostně umění vytvořenému z bieboschských přírodních materiálů.

přistavěné na střechu, vytvořily prostor pro kanceláře muzea, Holandského lesního úřadu a Správy národního parku. Nová stálá expozice nabízí pestrý a bohatý přehled historie regionu Biebosch, kultury a sbírek muzea. Unikátní příběh lokality je k vidění v sedmi pavilonech a pokrývá její historii od alžbětinské povodně v roce 1421 až do současnosti, kdy oblast slouží k rekreačnímu vyžití. Svět jeho obyvatel, ekonomiky, řemesel a přírody je tu vystaven v multimediálních prostorech plně stimulujících všechny smysly návštěvníků. Originální filmové materiály a fotografie, rozhovory a nářadí jsou živými a osobními doklady o životě regionu a jeho obyvatel.

Muzeum šetří energii

Nová i stará část muzea byly navrženy tak, aby minimalizovaly spotřebu energie. Skleněné průčelí je vyplněno novým, moderním žáruvzdorným sklem, které eliminuje potřebu žaluzií. Zapuštění stavby na severoČÍSLO 1 / LEDEN 2017

vrb jednou za dva roky pořezány a usušeny, jejich dřevo poslouží jako biopalivo pro muzeum nebo pro další účely.

Lokální zdroje

Pro Bieboschské ostrovní muzeum je typické, že čerpá z mnoha zdrojů dostupných přímo v místě, kde se nachází. Neplatí to jen o přísunu energie a nakládání s vodou, ale také třeba o nabídce v muzejní restauraci. Navíc se muzeum může spolehnout na pomoc mnoha oddaných dobrovolníků, z nichž mnozí v Bieboschi už v minulosti pracovali. Dokonce i většina řemeslníků a dělníků, kteří se na přestavbě muzea podíleli, působí a žije v jeho bezprostřední blízkosti. Další atrakcí muzea je sladkovodní příliFoto: Ronald Tilleman vový park na ostrově, ke kterému přitéká říční voda nově prokopaným příkopem. Příliv západní straně a střecha pokrytá travním i sezónní změny ve výšce vodní hladiny jsou porostem slouží jako perfektní tepelná izo- tu jednoduše k vidění na mírně svažitých lace. „Střecha, která celé stavbě dodává ekologickou březích příkopu, velmi bohatých na flóru hodnotu, tak sama o sobě představuje umělecký prvek i faunu. S měnící se výškou vodní hladiny a v úžlabině mezi jejími vrcholy vznikla dobrodružná se neustále mění i samotný ostrov, na nějž stezka na její vrchol, odkud je krásný výhled do okol- návštěvníky přivádí stezka klikatící se kraní krajiny,“ říkají její tvůrci na ArchDaily. jinou. Proměny předvádí také vodní model V chladných dnech udržuje biomasa střechy Biebosche s poldry, hrázemi a vodními toky, v domě stabilní teplotu. který vysvětluje nakládání s vodou v regioTeplo je zajištěno topením v podlaze, nu a její důležitost. Během půlhodinového topí se biomasou. Během teplých letních cyklu se tu vodní hladina změní z „extrémně měsíců je voda z řeky využívána ke chlazení nízké“ na „extrémně vysokou“. Děti i dospěvzduchu v muzeu. Sanitární odpadní voda lí mohou tento vodní koloběh měnit zavíse čistí přes vrbové filtry, což je novinka ráním a otevíráním soustavy nejrůznějších v celém Holandsku a odkaz ke kultuře po- přehradních komor. užívání vrby v Bieboschi. Toto čištění vody pomocí biomasy se nazývá helofytenfilter. Výlet zpátky v čase Vrby absorbují z odpadní vody nitráty a fos- V muzeu pod širým nebem na druhém břefáty, které jim slouží jako živiny a pomáhají hu řeky roste vrbový háj, nazývaný „griend“, jim v růstu. Vyčištěná voda je potom odvá- v němž se mohou návštěvníci vydat na výděna mokřadem dál do řeky. Tento vrbový let do minulosti. K vidění je tu vnadidlo filtr o rozloze 100 m2 vyčistí veškeré odpadní na kachny, chatrč z vrboví a rákosí a bobří vody z muzea a restaurace. Když jsou větve doupě. 25

TECHNOLOGIE

KOMPOSTOVATELNÝ PLAST I BEZOBALOVÉ HNUTÍ UKAZUJÍ NA SOUČASNÝ PROBLÉM S ODPADY Z plastových odpadů vyrostl v Tichém oceánu celý nový kontinent. Říká se mu Velká tichomořská odpadová skvrna. Je šestkrát větší než Francie a neustále se zvětšuje. Začít zodpovědně řešit plastové obaly je tak pro budoucnost naší planety nevyhnutelné.

U

vědomělí spotřebitelé nakupují do papírových sáčků. Ovšem ani ty nejsou k životnímu prostředí nijak šetrné – jen výroba papíru má obrovský environmentální dopad a sáčky jsou většinou na jedno použití. A tak se ve vědeckých laboratořích pokoušejí z nejrůznějších materiálů vyvinout spolehlivě rozložitelný plast a ve světě se díky aktivismu nejen odpadové celebrity Bey Johnsonové rozmáhá stále sílící bezobalové hnutí. Své kořeny zapouští i v Česku. To je jenom dobře, protože zatímco ve Skandinávii je poměr použitých igelitových tašek na osobu čtyři až pět kusů za rok, u nás je to desetkrát i stokrát více. Roční spotřeba plastových tašek by i proto podle EU neměla do tří let přesáhnout devadesát kusů na osobu a do konce roku 2025 by se měla snížit na čtyřicet kusů.

IGELITOVÉ OBALY

Ministr životního prostředí Richard Brabec na konci loňského roku upozornil na problémy spojené s rostoucím objemem obalů. Pomoci by mohla novela obalového zákona, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna. V České republice by měla proměnit praxi novinkou, podle níž budou od roku 2018 povinně zpoplatněny takzvané lehké plastové tašky od 15 do 50 mikronů, což jsou ty, které v obchodních řetězcích stojí nejčastěji korunu.

26

1. CHITIN má různé využití. Materiálové i energetické. V tomto případě dává život rostlině ve sklenici.

Foto: Harvard's Wyss Institute

Výzkumný tým profesora Pavla Alexyho na Fakultě chemické a potravinářské technologie Slovenského technického učení v Bratislavě (STU) se snaží vdechnout přírodním polymerům pružnost, kterou z povahového složení nemají. „To, čemu se nyní věnujeme, je světový trend. Mám na mysli polymery – plasty vyrobené z biomasy, ne z fosilních zdrojů, které by byly takzvaně biorozložitelné,“ říká profesor Pavel Alexy. Oproti konkurenci se na STU odlišují tím, že jejich plasty mají lepší mechanické vlastnosti. V dohledné době by se nový, plně rozložitelný ekoplast měl objevit na trhu. Cílem složité cesty k pružným bioplastům je jejich degradovatelnost, tedy rozložitelnost v kompostu. Posuzováno z pohledu životního cyklu výrobků se v takovém případě uhlíková stopa stáčí do recyklačního kruhu. Odbouratelné ekoplasty ovšem rozhodně neodbourávají potřebu třídění odpadů. Biodegradovatelnost neznamená, že se pohozená igelitka rozloží v lese nebo v parku. „Vždy se jedná o chemickou reakci, která je závislá minimálně na teplotě. Jinak se plastová taška bude chovat v Kalifornii, jinak v Helsinkách. Jestliže se v Kalifornii rozpadne s nadsázkou už za výlohou, v Helsinkách vydrží bez problémů dva roky,“ uvádí věci na pravou míru Vratislav Ducháček z Ústavu polymerů Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

po obaly na svačinu a hračky, z plně odbouratelného bioplastu pocházejícího z krunýřů korýšů. Bioplast z korýšů podle nich na rozdíl od většiny bioplastů na dnešním trhu nepředstavuje ohrožení lesů či produkce potravin. Tento materiál pochází s chitosanu, polysacharidu blízkého chitinu. Chitin je jedním z nejběžnějších organických materiálů na Zemi. Jsou na něm založeny odolné krunýře korýšů, kutikuly hmyzu, buněčné stěny hub a také pestrobarevná a ohebná motýlí křídla. Chitin je všudypřítomný, ale ne vždy je jednoduché ho získat. Nejvíc snadno dostupného chitinu na planetě představují krunýře korýšů, které zůstávají jako odpad po jejich zpracování. Buď se vyhodí, nebo se z nich občas vyrobí hnojivo, kosmetika či potravinové doplňky. V hledáčku materiálových inženýrů byly krunýře korýšů už delší dobu, dosud se ale nikomu nepodařilo z materiálů založených na chitinu vyrobit trojrozměrné tvary. Ve Wyssově institutu ale zvládli vyrobit z chitosanu velké trojrozměrné bioplastové objekty, které se ještě navíc po zahrabání do země do dvou týdnů rozloží a uvolní látky podporující růst rostlin.

Kněžna bezodpadového života

Výstavba komunitního centra

Město Říčany u Prahy postaví na místě bývalého kina komunitní centrum. Do architektonické soutěže se přihlásilo deset návrhů, z nichž odborná porota vybrala tři a udělila jednu odměnu. Nejlépe ohodnotila návrh Jana Pačky a Igora Šimona z ateliéru Igloo Architekti. Předmětem soutěže bylo zpracování architektonického návrhu komunitního centra včetně úpravy venkovních ploch na pozemku. Na stavbu chce město čerpat dotace například z Integrovaného regionálního operačního programu a také z Operačního programu Životní prostředí.

2. PEČLIVÉ ULOŽENÍ potravin zamezuje plýtvání s nimi. A navíc u některých potravin lze nakupovat i přímo do vlastních obalů.

1

Nový život igelitky

ECHO

2

Ještě o mnoho kroků dále na cestě ve vztahu k odpadu došla propagátorka Zero Waste, bezodpadového životního stylu, Bea Johnsonová. Ta prý se svou čtyřčlennou rodinou Plast z krunýřů korýšů vyprodukuje za rok odpad, který by se vešel Po svém přistoupili k problému vědci Wy- do jedné zavařovačky. Průměrná česká rossova institutu na Harvardu. Vyvinuli dina vyprodukuje za stejnou dobu odpadu technologii, která umožňuje průmyslovou více než tunu. Kněžna bezodpadového žiprodukci řady běžných věcí, od mobilů až vota, jak bývá Johnsonová často nazývána,

3. OBKLOPOVAT SE MINIMEM věcí má podle Bey Johnsonové spoustu výhod. Například kompletní garderoba se 41leté Američance francouzského původu, jejímu manželovi i jejich dvěma dětem vejde do příručních zavazadel. Johnsonovi lpí pouze na produktech, které mají doživotní záruku.

navíc tvrdí, že jí ekologický přístup zjednodušil, zlevnil i ozdravil život. Bea je autorkou blogu Zero Waste Home a stejnojmenné knihy a její rodina žije od roku 2008 víceméně bezodpadově. Chtěli se tehdy přestěhovat a rok žili v pronajatém bytě jen s nejpotřebnějšími věcmi. Zbytek byl uložen ve skladu. A po roce zjistili, že 80 procent toho, co je ve skladu, vůbec nepotřebují. „Od té doby, co jsme začali žít bez odpadů, změnil se výrazně náš životní styl, objevili jsme život založený na zážitcích, ne na věcech. Srovnali jsme účty před a po a teď ušetříme na výdajích 40 procent. Asi 15 procent ceny potravin je cena obalu, kterou platí spotřebitel. My do odpadu neinvestujeme,“ říká Bea Johnsonová.

Foto: Coleman Rayner

3

Bezodpadový život

Zastánci Zero Waste říkají, že jde o mnohem více než jen životní styl, při kterém neprodukujeme odpadky. Na příkladu své vlastní rodiny Bea ukazuje, že tento minimalistický život je nejen ekologický, ale i stylový. Přináší úspory jak finanční, tak časové. Obklopovat se minimem věcí má podle Bey Johnsonové spoustu výhod. Například kompletní garderoba se 41leté Američance francouzského původu, jejímu manželovi i jejich dvěma dětem vejde do příručních zavazadel. Johnsonovi lpí pouze na produktech, které mají doživotní záruku. Neschovávají si předměty jako upomínky na životní události. A co už nevyužijí, pošlou dál – děti například samy prodaly svoje lego na internetu a za peníze si koupily jinou „hračku“, samozřejmě z druhé ruky. Jídlo nakupují klidně i v supermarketech, ale například vizitku si nikdy od nikoho nevezmou. Žijí podle pěti hlavních zásad Zero Waste: odmítnout, redukovat, znovu použít, recyklovat a kompostovat.

Jedovatý peeling a jedlá kosmetika

„Největší ekologickou katastrofou jsou plastové abrazivní miničástečky v peelingu nebo antibakteriálních přípravcích, o kterých nikdo nepřemýšlí a které nejdou zachytit odpadními cestami a zamořují oceány,“ vysvětluje Bea Johnsonová, která na kosmetické přípravky nezanevřela, ale vyrábí si své ČÍSLO 1 / LEDEN 2017

Rozpočet pro životní prostředí Podle státního rozpočtu pro rok 2017 si finančně významně polepší resort životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí má k dispozici o 7,46 miliardy korun více než v roce 2016. To znamená 78procentní nárůst. S druhým největším nárůstem výdajů se počítá u Ministerstva pro místní rozvoj, které si polepší o 19,22 procenta (2,58 miliardy). Na třetím místě se umístilo Ministerstvo dopravy. „Nejvíce dostaly v letošním roce přidáno ale i tak Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství. Naopak Ministerstvo dopravy a Ministerstvo pro životní prostředí jsou až další a ty dostaly přidáno v rámci Evropy,“ uvedl k číslům letošního státního rozpočtu ministr financí Andrej Babiš.

140 plniček CNG Foto: Coleman Rayner

vlastní. Například oční linky, které používá, vyrobí ze spálených mandlí. Ve výsledku je podle ní Zero Waste časově úspornější. Nemusí chodit do obchodu, hledat svoji značku a sledovat, z čeho je produkt vyroben. Také přesně ví, co její tělo absorbuje. „Všechno, co používám, můžete sníst,“ říká. Právě zapojení kosmetických značek do bezobalového hnutí je jedním z jejích velkých cílů. „Splnil by se mi sen, kdyby kosmetické firmy začaly prodávat bez obalu. Už nyní si takto můžete pořídit třeba mýdlo nebo čisticí produkty. Kupuji si tak i krém na opalování. Mám ráda jen jeden zabalený kosmetický produkt, a to organický zabarvený krém s ochranným faktorem, který prodává jedna lokální firma. Vždycky je poprosím, ať mi na něj nic nelepí ani mi nedávají pumpičku. Až ho spotřebuji, zbyde mi jen skleněná lahvička, kterou znovu použiji.“

Za poslední tři roky v Česku přibylo 100 plnicích CNG stanic a jejich celkový počet se zvýšil na 140. V průměru je v každém kraji kolem 10 stanic, nejvíce, celkem 22, jich má Středočeský kraj. Oznámil to Český plynárenský svaz. V příštích dvou letech by mohl počet plnicích stanic přesáhnout 200. Už zkraje roku 2017 se otevřou další CNG stanice například v Náchodě, Turnově, Těšovicích u Prachatic, Kyjově u Hodonína, Havlíčkově Brodu, Liberci a Třeboni, už se staví také třeba v Klatovech, ve Znojmě a v dalších městech. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo výzvu pro kraje a obce. Podpora pro osobní auta na CNG do 3,5 tuny činí 50 tisíc korun. Jen na CNG vozy je pro žadatele připraveno celkem 20 milionů korun.

27

AKTUÁLNÍ VÝZVY OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČISTOTA VODY

KVALITA OVZDUŠÍ

ZPRACOVÁNÍ ODPADU

OCHRANA PŘÍRODY

ENERGETICKÉ ÚSPORY

31. výzva

53. výzva

56. výzva

PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1



Zajistit příznivý stav předmětu ochrany


Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech

národně významných chráněných území


Plánované zahájení příjmu žádostí: 1. 2. 2017

Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2017




46. výzva

78. výzva


54. výzva

Podpořit preventivní protipovodňová



opatření

Posílit biodiverzitu







50. výzva

79. výzva


55. výzva

Posílit přirozené funkce krajiny


Zlepšit systém sledování, hodnocení


Posílit přirozené funkce krajiny

a předpovídání vývoje kvality ovzduší


a souvisejících meteorologických aspektů




51. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 7. 2017

Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v Operačním programu Životní prostředí 2014–2020.

www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] / PO 4: [email protected]

I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 10 I číslo vydání 1 I vyšlo v lednu 2017 I časopis je distribuován bezplatně I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová; Fotografie na titulní straně: Ing. Tomáš Just, AOPK ČR I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. 28

Priorita NOVÁ TVÁŘ PRIORITNÍ OSY 4

Recommend Documents