Prehľady tlače za obdobie august 2016 Justičná revue roč. 68, 6-7/2016 (vychádza 12 čísiel ročne)
ŠTÚDIE ĽALÍK, T. Rovnosť v Ústave SR a judikatúre Ústavného súdu SR (s. 657 – 689) Z obsahu: Štúdia analyzuje ústavný princíp rovnosti, ktorý je vyjadrený v Článku 12 Ústavy SR. Autor rozlišuje medzi rôznymi kategóriami rovnosti, ktorá má význam ako kategória spravodlivosti, rovnosti, ale aj racionality, a preto patrí medzi kľúčové pojmy práva. Osobitný dôraz tvorí analýza právnej a faktickej rovnosti, ktorá s koncepciou rovnosti úzko súvisí. Podstatnou časťou štúdie je aj judikatúra Ústavného súdu SR, ktorý s princípom rovnosti pracuje jednak v akcesorickej, ale aj neakcesorickej povahe vrátane testu diskriminácie. Autor mnohé prístupy Ústavného súdu SR kritizuje a na mnohé iné nedostatky ponúka svoje riešenia. KARKOŠKOVÁ, S. Používanie konceptu syndróm zavrhnutého rodiča v právnej praxi (1. časť) (s. 690 – 709) Z obsahu: Štúdia pojednáva o tzv. „syndróme zavrhnutého rodiča“ (PAS, z angl. Parental Alienation Syndrome) – pseudovedeckom koncepte, ktorý tendenčne vysvetľuje príčiny, prečo dieťa odmieta styk s jedným z rodičov po rozchode/rozvode rodičovského páru. Vzhľadom na to, že koncept PAS prenikol aj do slovenskej klinickej, sociálnej a súdnej praxe a negatívne ovplyvňuje rozhodovanie orgánov verejnej moci a súdov vo veciach týkajúcich sa maloletých, viaceré slovenské profesijné organizácie a inštitúcie vydali 8. júna 2016 spoločné vyhlásenie k tejto problematike. Štúdia podrobne vysvetľuje dôvody, pre ktoré je neprípustné používať tento koncept v právnej praxi. Prvá časť štúdie približuje kontroverzné ideové východiská teórie PAS, historický kontext a vplyv, a hlavné dôvody zamietnutia PAS v relevantnej vedeckej a odbornej obci.
ČLÁNKY GRÜNWALD, T. Právo na vlastný imidž (s. 710 – 715) Z obsahu: Autor venuje pozornosť právu na vlastný imidž, ktoré v právnych podmienkach Slovenskej republiky predstavuje určité nóvum, hoci právne poriadky iných štátov, nielen v rámci kontinentálneho právneho systému, uvedené ľudské právo dlhšie uznávajú. Pre slovenskú právnu doktrínu je objasnenie problematiky vzťahujúcej sa na právo na vlastný imidž dôležité aj z toho dôvodu, že je garantované Európskym dohovorom o ľudských právach, čo bolo potvrdené aj judikatúrou Európskeho súdu pre ľudské práva. Autor sa v článku pokúša načrtnúť de lege ferenda aj možné právne východisko, keďže právo na vlastný imidž nepredstavuje typické osobnostné právo, pričom obsahuje aj majetkovú stránku.
UHRÍK, P. Zodpovednosť za škodu spôsobenú na vnesených a odložených veciach podľa rímskeho práva a jeho vplyv na novoveké kodifikácie občianskeho práva (s. 716 – 728) Z obsahu: Inštitút zodpovednosti za škodu spôsobenú na veciach vnesených a odložených má svoje korene v rímskom práve. Rímskymi prétormi zavedená zodpovednosť lodiara, hostinského a prevádzkovateľa stajne za vec prevzatú so zábezpekou opatery sa stala ideovým základom právnej zodpovednosti dnešných prevádzkovateľov zákonom vymedzených činností za škodu spôsobenú na vnesených a odložených veciach. Autor v článku rozoberá vznik a vývoj inštitútu zodpovednosti za škodu spôsobenú na veciach vnesených a odložených v rímskom práve a jeho vplyv najmä na slovenskú právnu úpravu tejto problematiky, obsiahnutú v Občianskom zákonníku. ŽUĽOVÁ, J. Používanie sociálnych sietí pri výbere zamestnancov (z pracovnoprávneho hľadiska) (s. 729 – 736) Z obsahu: Sociálne siete sú v súčasnosti jednou z najvyužívanejších služieb, ktoré ponúka internet. Sú využívané na komunikáciu (chatovanie), zdieľanie, komentovanie, prezentovanie sa i zábavu. Zásadným negatívom, ktorý sa s ich využívaním spája, je ohrozenie súkromia, osobnosti a identity ich používateľa. Sociálne siete rúcajú niekdajšiu predstavu súkromia, reálna je hrozba kyberšikany, zneužitia osobných údajov, a predsa je ich využívanie čoraz masovejšie. Autorka v príspevku prezentuje pracovnoprávne implikácie používania sociálnych sietí pri výbere zamestnancov. UKROPEC, A. Postúpenie pohľadávok v kontexte zahraničných právnych úprav (s. 737 – 747) Z obsahu: Autor sa v článku zaoberá právnou úpravou zmluvy o postúpení pohľadávok, ktorá je v právnej praxi často využívaným právnym prostriedkom zmeny v osobe veriteľa. Osobitne sa venuje náležitostiam zmluvy o postúpení pohľadávok, právnym dôsledkom porušenia zmluvného zákazu postúpenia pohľadávok, otázke notifikácie dlžníka o postúpení pohľadávok, či viacnásobnému postúpeniu tej istej pohľadávky. TITTLOVÁ, M. Kritické zhodnotenie trestnoprávnej úpravy odpočúvania a záznamu telekomunikačnej prevádzky (s. 748 – 762) Z obsahu: Autorka sa venuje trestno-procesnej úprave inštitútu odpočúvania a záznamu telekomunikačnej prevádzky. Poukazuje na jeho povahu, načrtáva možnosti jeho využitia. Analyzuje judikatúru ESĽP v súvislosti so zásahom do práva na súkromie i rodinný život, ktoré sú výkonom tohto prostriedku silne dotknuté. Kritickému zhodnoteniu podrobuje aktuálnu trestno-procesnú úpravu tohto inštitútu, vrátane posledných noviel, ktoré sa tejto úpravy dotkli. Poukazuje na problematické a sporné ustanovenia predmetnej úpravy a navrhuje možnosti ich riešenia.
VOJTUŠ, F. Nedovolené ozbrojovanie a obchodovanie so zbraňami (s. 763 – 780) Z obsahu: Autor sa zaoberá výkladom pojmu rozsah činu, osobitne pri trestnom čine nedovoleného ozbrojovania a obchodovania so zbraňami podľa § 294 a § 295 Trestného zákona, so zameraním na určovanie jednotlivých kategórií rozsahu tohto trestného činu, ako aj rozborom a zhodnotením judikatúry a rozhodovacej praxe súdov Slovenskej republiky vo vzťahu k určovaniu rozsahu ako znaku kvalifikovanej skutkovej podstaty pri tomto trestnom čine. Autor zároveň poukazuje na aplikačné problémy a prezentuje návrhy na možné riešenia otázky stanovenia jednotlivých kategórií rozsahu pri trestnom čine nedovoleného ozbrojovania a obchodovania so zbraňami podľa § 294 a § 295 Trestného zákona.
EURÓPSKA ÚNIA A SLOVENSKO KLIMEK, L. Úloha a činnosti Eurojustu v boji proti počítačovej kriminalite (s. 781 – 795) Z obsahu: Autor sa zaoberá úlohou a činnosťami Eurojustu v boji proti počítačovej kriminalite. Článok rozdelil do štyroch sekcií. Prvá sekcia stručne prezentuje všeobecné poznatky o Eurojuste; ako navedenie do jeho problematiky. Jadrom príspevku sú druhá a tretia sekcia. Kým druhá sekcia sa zameriava na boj proti počítačovej kriminalite ako na jednu z činností Eurojustu, tretia sekcia prezentuje konkrétne operácie štátov, ktoré podporil. Článok uzatvára štvrtá sekcia, v ktorej sú prezentované možnosti neprávnej ochrany pred počítačovou kriminalitou.
ZO ZAHRANIČIA COUFALOVÁ, B. Policejní provokace v podmínkách právního řádu České republiky a USA (s. 796 – 804) Z obsahu: Autorka v rámci tohoto příspěvku představuje právní úpravu České republiky v otázce policejní provokace, tj. použití tzv. agenta provokatéra, a to zejména v souvislosti s odhalováním korupce, ale i jiné závažné trestné činnosti. Dále pak se zabývá přípustností policejní provokace v podmínkách právního řádu USA, konkrétně pak dvěma specifickými instituty – entrapment a encouragement.
ROZHODNUTIA ÚSTAVNÉHO SÚDU SR K povinnosti všeobecného súdu skúmať dobrú vieru nadobúdateľa nehnuteľnosti (s. 805 – 809)
ADSPIRANTES LEGUM GREGOR, M. Ochrana zdravia a morálky v rámci slobody prejavu (s. 810 – 822) Z obsahu: Autor sa zaoberá obmedzením slobody prejavu z titulu ochrany zdravia a morálky ako legitímneho dôvodu obmedzenia slobody prejavu podľa Čl. 26 ods. 4 Ústavy SR a čl. 10 ods. 2 Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd. Prostredníctvom judikatúry
Európskeho súdu pre ľudské práva poukazuje na základné špecifiká slobody prejavu vo sfére verejného zdravia a mravnosti.
INFORMÁCIE PROKEINOVÁ, M. Smerovanie k rovnosti mužov a žien v športe (s. 823 – 825) Z obsahu: Príspevok reflektuje na problematiku rodovej rovnosti oboch pohlaví v oblasti športu, vrátane boja proti rodovému násiliu v športe. Tejto tematike bola venovaná medzinárodná konferencia, ktorá sa konala v dňoch 8. – 10. apríla 2016 v Štokholme pod názvom „Smerovanie k rovnosti mužov a žien v športe.“ Zosumarizovanie jednotlivých problémov a prednesených informácií, ktoré odzneli na tejto konferencii, je predmetom tohto príspevku.
RECENZIE – ANOTÁCIE VARGA, P. Chovancová, K.: Medzinárodná obchodná arbitráž vo vybraných štátoch Európskej únie (Švédsko, Holandsko, Rakúsko). Bratislava: VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2015, strán 476 (s. 826 – 827)
PRÍLOHA Judikatúra Európskeho súdu pre ľudské práva (CD) Bukovčanová a ďalší proti Slovenskej republike (porušenie majetkových práv reguláciou nájomného) Krahulec proti Slovenskej republike (porušenie majetkových práv reguláciou nájomného) Rudolfer proti Slovenskej republike (porušenie majetkových práv reguláciou nájomného) Buchleither proti Nemecku (právo na rešpektovanie súkromného a rodinného života) I. C. proti Rumunsku (zákaz mučenia; právo na rešpektovanie súkromného a rodinného života) R. B. A. B. a ostatní proti Holandsku (zákaz mučenia) Informácia o ďalších rozsudkoch Európskeho súdu pre ľudské práva vyhlásených v období od 16. marca 2016 do 7. júna 2016
Právní rozhledy 24. ročník, č. 13-14/2016 (vychádza dvakrát do mesiaca)
ČLÁNKY PILÍK, V. Pojetí a úprava ochrany právní osobnosti právnických osob v občanském právu (s. 457 – 467) Z obsahu: Ochrana hodnot právní osobnosti právnické osoby představuje protějšek ochrany osobnosti člověka. Od té ji dělí řada koncepčních rozdílů, společným východiskem je však
objektivní požadavek takové ochrany a osobní povaha práv. Ochrana hodnot právní osobnosti právnické osoby je zažita jak v zahraničí, tak u nás. České legislativní řešení, jehož základ spočívá v § 135 ObčZ, vychází obsahově i technicky z § 19b odst. 2, 3 ObčZ 1964, současně ovšem reflektuje rekodifikační posuny v obecném civilněprávním zakotvení právnických osob. BĚLOHLÁVEK, A. J. Účast na řízeních o hromadných žalobách v zahraničí a uznání a výkon rozsudků v těchto věcech v jiných zemích (s. 467 – 474) Z obsahu: Účast na hromadných žalobách v zahraničí je stále častěji nabízená i tuzemcům, zejména tuzemským spotřebitelům. Mnohdy však nejsou poskytnuty ani základní informace o této možnosti a případných rizicích, např. pokud jde o vykonatelnost, reálné neděje na úspěch, možné náklady apod. Není výjimkou, že v řadě zemí je takový postup a instituty aplikované v rozhodování o hromadných žalobách dokonce v rozporu s veřejným pořádkem. COUFALÍK, P. Omezení vlastnického práva ochrannými pásmy a územními plány v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu (s. 474 – 480) Z obsahu: Právní řád je založen na ideji demokratického, právního a sociálního státu, který vyjadřuje respekt k ochraně lidských práv, vlastnické právo nevyjímaje. Vlastnické právo není sice neomezitelné, na druhou stranu za zásadní zásah do tohoto práva by měla vlastníkovi náležet náhrada. Jak se k této problematice staví aktuální judikatura? LICHNOVSKÝ, O. – KŘÍSTEK, L. Znalectví v daních aneb odborné otázky při správě daní (s. 480 – 483) Z obsahu: Znalecký posudek má v řízeních vedených orgánem veřejné moci relativně významné postavení. Nejinak je tomu také v řízení daňovém vedeném správcem daně. Jeho aplikace má však svá specifika, kterým je nutno věnovat pozornost. V opačném případě hrozí, že se ze znaleckého posudku stane nepoužitelný důkazní prostředek. ZAVADIL, M. Rozdílné názory Evropské komise a rozhodčích tribunálů na platnost/aplikovatelnost investičních dohod a jejich dopad na ochranu investic v EU (s. 484 – 489) Z obsahu: Vstupem ČR a dalších států do EU se investiční dohody uzavřené mezi členskými státy mezi sebou staly z pohledu Evropské komise nežádoucími, podle ní jsou v rozporu s právem EU a fungováním jednotného vnitřního trhu založeného na zákazu diskriminace podle národnosti. Rozhodčí tribunály na druhé straně takové investiční dohody stále považují za platné a účinné a přiznávají tak investorům z EU ochranu dle těchto investičních dohod.
DISKUSE LAJSEK, V. Náležitosti předžalobní výzvy podle § 142a OSŘ (s. 489 – 496) KUPČÍK, J. Aplikace Uber z pohledu (nejen) soutěžního práva (s. 496 – 501)
KOZÁK, V. – ŠVECOVÁ, H. Kritické zamyšlení nad odměňováním advokáta vykonávajícího funkci opatrovníka právnické osoby v trestním řízení (s. 502 – 504)
JUDIKATURA Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 4001/2013: Aktivní věcná legitimace a naléhavý právní zájem účastníka obchodní veřejné soutěže na určení neplatnosti smlouvy, uzavřené v rámci obchodní veřejné soutěže mezi vyhlašovatelem soutěže a jiným účastníkem. (s. 504 – 506) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22 Cdo 3730/2015: Rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání SJM (s. 506 – 507) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 1155/2014: Uplatnění kauzálních námitek vůči nabyvateli směnky (s. 507 – 509) Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 369/2015: Název spolku (s. 509 – 511) Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 492/2015: Vykonatelnost rozhodnutí o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osobě (s. 511 – 513) Soudní dvůr EU (třetí senát) – rozsudek z 21. 4. 2016 ve věci C-377/14 – Ernst Georg Radlinger a Helena Radlingerová v. FINWAY, a.s.: Povinnost soudu uplatňovat unijní pravidla na ochranu spotřebitele v insolvenčním řízení (s. 513 – 514)
Soudce roč. XVIII, 7-8/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
Články – úvahy – analýzy ZEMANOVÁ, D. Optimální model správy soudnictví (konference Soudcovské unie) (s. 2 – 24) HANUŠ, K. Mám rád Vánoce (s. 25 – 26) MOTTL, T. Odborné kolegium pro občanské soudní řízení (s. 26 – 27) CHLUPÁČKOVÁ, M. Rovnoměrně – Rovnou-Ne-Mně (s. 27 – 28) FINDEJS, S. Tentokrát o příslovích (s. 28 – 29)
NOVÁK, M. Je nás hodně, nebo málo? (s. 29)
Právnický klub Svoboda člověka a její hranice (s. 30 - 43)
Články – úvahy – analýzy NEDBÁLEK, K. Návod výpočtu náhrady škody při nedostatku relevantních údajů (s. 46 – 54) ŠABATA, K. Koupě – vybrané problémy v otázkách a odpovědích (s. 55 – 65)
Pražský právnický podzim 2015 Regulace spotřebitelských úvěrů (s. 66 – 73)
Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek – Výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva pro justiční praxi z pohledu Nejvyššího soudu roč. LXXXV, 2/2016 (ročne vychádzajú štyri prílohové zošity) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti číslo 23486/12 ve věci Marcial Dorado Baúlde proti Španělsku (s. 5 – 8) K přezkumu výroku o vině soudem vyššího stupně, dotčené články Úmluvy: čl. 35, čl. 35 odst. 3, čl. 2 Protokolu č. 7 Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti číslo 5425/11 ve věci Ruslan Yakovenko proti Ukrajině (s. 9 – 21) K zákonnosti vazby po vyhlášení rozsudku soudem prvního stupně a k podstatě práva na odvolání, dotčené články Úmluvy: čl. 5, čl. 2 Protokolu č. 7 Rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti číslo 9154/10 ve věci Schatschaschwili proti Německu (s. 22 – 32) K podmínkám možnosti použít výpověď nedostupného svědka z přípravného řízení, dotčené články Úmluvy: čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. d) Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti číslo 22588/08 ve věci Sõro proti Estonsku (s. 33 – 42) K odpovědnosti státu za uveřejňování údajů o službě či spolupráci se sovětskými bezpečnostními složkami za doby sovětské nadvlády tiskem a na internetu, dotčené články Úmluvy: čl. 8
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva o stížnosti číslo 41107/10 ve věci Y proti Slovinsku (s. 43 – 61) K závazku státu přijmout účinná opatření na ochranu práv oběti v trestním řízení, zvláště v případech trestních činů vůči nezletilým osobám v sexuální oblasti, dotčené články Úmluvy: čl. 3, čl. 8
