Prehľady tlače za obdobie marec 2016 Justičná revue roč. 68, 2/2016 (vychádza 12 čísel ročne) ŠTÚDIE ZEMAN, Š. K restoratívnym prvkom hmotnoprávnej úpravy trestania mladistvých v Slovenskej republike (s. 119 – 136) Z obsahu: Autor sa v príspevku zameral na hmotnoprávnu úpravu trestného stíhania mladistvých v Slovenskej republike. V duchu ideí restoratívnej justície vyjadruje presvedčenie, že hlavnou zásadou trestania mladistvých by malo byť čo najmenej trestať a čo najviac vychovávať, a ak je už nutné trestať, potom aj prostredníctvom trestu vplývať výchovne. Podrobne opisuje ako si tieto zásady osvojil právny poriadok SR po rekodifikácii trestných kódexov, aké sú možnosti sankcionovania mladistvých páchateľov v súčasnosti, ich prínos a význam, a poukazuje aj na trend rozširovania druhov trestov s akcentom na nový trest, ktorý od 1. januára 2016 možno uložiť mladistvým v podobe trestu domáceho väzenia.
ČLÁNKY KRÁL, R. Ústavný zákaz vývozu vody cez hranice Slovenskej republiky (s. 137 – 146) Z obsahu: Autor venuje pozornosť relatívne novému a špecifickému inštitútu ochrany vody cestou ústavného zákazu jej veľkokapacitného vývozu mimo hraníc Slovenskej republiky. Analyzuje podmienky aplikácie a súčasne aj ústavou definované výnimky takéhoto zákazu. Zámerom článku je poukázať na špecifické či problematické ustanovenia všeobecne záväzných právnych predpisov aktuálneho stavu de lege lata a súčasne chce ponúknuť nové myšlienky a námety de lege ferenda k analyzovanej problematike. CHOVANCOVÁ, K. Reštrukturalizácia štátneho dlhu v kontexte medzinárodnej investičnej arbitráže (1. časť) (s. 147 – 157) Z obsahu: Emitovanie štátneho dlhu je uznávanou metódou optimalizácie hospodárskeho rastu emitenta, ak disponuje dostatočným množstvom aktív na splácanie dlhu. Zahraničný štátny dlh tak môže prispieť k ozdraveniu finančného trhu; ide o spôsob, akým štát môže získať kapitál od zahraničných veriteľov. Ak štát zlyhá pri splácaní celkovej dlžnej sumy a príslušných úrokov, dostáva sa do omeškania. Zvyčajne nasleduje reštrukturalizácia; ak napreduje úspešne, práva veriteľov ostávajú dostatočne chránené. Pri negatívnom vývoji však môže dôjsť k zhoršeniu postavenia zahraničných veriteľov. V takom prípade majú zahraniční
veritelia dve možnosti – alebo podmienky dlžníka akceptujú, alebo budú trvať na pôvodných podmienkach vrátane vyplatenia všetkých dlžných súm v ich vopred stanovenej výške. ZIMMERMANNOVÁ, J. – ZIMMERMANN, J. O zmenách zákona o vlastníctve bytov a nebytových priestorov podľa zákona č. 246/2015 Z. z. (s. 158 – 165) Z obsahu: Posledná novela zákona č. 182/1993 Z. z. o vlastníctve bytov a nebytových priestorov v znení neskorších predpisov bola uverejnená v Zbierke zákonov SR pod číslom 246 z roku 2015. Novela predstavuje predovšetkým premietnutie zákona o správcoch bytových domov do ustanovení zákona o vlastníctve bytov a nebytových priestorov, ako aj zásadnú úpravu v právach a povinnostiach pri prevodoch bytov do vlastníctva ich nájomcov. Zároveň však prináša aj ďalšie úpravy doterajších ustanovení zákona, ktorým je tiež venovaná pozornosť autorov. HEČKO, V. Protiteroristický „balíček“ a s ním súvisiace zmeny najmä v trestnoprávnej úprave (s. 166 – 174) Z obsahu: V dňoch 8. a 9. decembra 2015 prišlo v slovenskej právnej úprave k viacerým zmenám, ktoré majú súvisieť s tzv. protiteroristickými opatreniami. Aj napriek vráteniu „balíčka“ týchto opatrení prezidentom slovenskej republiky na opätovné prerokovanie do parlamentu, s účinnosťou od 1. 1. 2016 došlo dovedna k novelizácii šestnástich právnych predpisov. Autor nerieši otázky vhodnosti, respektíve potrebnosti daných zmien a filozofovanie nad tým v akom rozsahu mali, respektíve nemali byť tieto opatrenia prijímané. Jeho cieľom je priblížiť niektoré zmeny, ktoré boli do našej právnej úpravy zavedené, a to najmä do právnej úpravy Trestného zákona a Trestného poriadku, keďže z autorovho pohľadu sú dosť zásadné a to najmä v otázkach spojených s väzobným stíhaním osôb. Pri niektorých zmenách poukazuje autor aj na určité možné problémy, ktoré tieto novely so sebou priniesli, pričom poukáže aj na prislúchajúcu judikatúru ESĽP. JALČ, A. – JURIŠOVÁ, K. Ukladanie trestu zákazu účasti na verejných podujatiach v praxi slovenských súdov (s. 175 – 184) Z obsahu: Divácke násilie je v dnešnej dobe jednoznačne spoločenským fenoménom. Zväčša ide o násilné alebo iné nebezpečné správanie divákov najmä pri športových podujatiach, ktoré sa odohráva na štadióne, v jeho okolí alebo pri presune divákov. Autorský tandem sa bližšie venuje diváckemu násiliu na športových podujatiach, ktoré je aktuálnou problematikou aj na Slovensku, najmä pri priebehu futbalových zápasov, o čom svedčia aj analyzované rozhodnutia slovenských súdov.
EURÓPSKA ÚNIA A SLOVENSKO KLIMEK, L. Boj proti útokom na informačné systémy na úrovni Európskej únie (s. 185 – 200) Z obsahu: Autor sa zaoberá právnou úpravou Európskej únie v oblasti boja proti útokom na informačné systémy. Článok je rozdelený do troch sekcií. Prvá sekcia prezentuje všeobecné východiská. Druhá sekcia je jadrom článku – analyzuje právny základ sledovanej
problematiky, Smernicu 2013/40/EÚ o útokoch na informačné systémy. Tretia sekcia príspevku stručne prezentuje súčasný vývoj vnútroštátnej právnej úpravy Slovenskej republiky v sledovanej oblasti.
ZO ZAHRANIČIA MAREK, K. – JANKŮ, M. Před novou právní úpravou zadávání veřejných zakázek v ČR (s. 201 – 214) Z obsahu: Zákonem parlamentu ČR č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách bylo zajištěno transponování směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES. Při implementaci zákona je z tohoto důvodu třeba přihlížet k relevantní – a poměrně početné judikatuře Evropského soudního dvora, která je cenným vodítkem k interpretaci souvisejících zákonných ustanoveních. Příspěvek analyzuje některé stěžejní instituty zákona o veřejných zakázkách s poukazem na vybrané judikáty ESD. V další části příspěvek prezentuje některé náměty de lege ferenda, aktuálními zejména v návaznosti na transpozici tří nových směrnic EU z roku 2014 do českého právního řádu. Příslušný zákon vstoupil do stadia projednávání legislativními orgány ČR. Od důslednosti transpozice nových směrnic odvisí další postup orgánů EU vůči členským státům při výkonu dohledu nad zachováváním unijního práva, případně postihy, jež v této souvislosti může Komise uplatnit za prokázaná porušení.
ADSPIRANTES LEGUM GREGOR, M. Legitímny cieľ limitácie slobody prejavu (s. 215 – 226) Z obsahu: Autor analyzuje legitímny cieľ ako jednu zo základných zložiek, ktoré sú nevyhnutne potrebné na obmedzenie slobody prejavu. Hlbšie analyzuje limity z dôvodu bezpečnosti štátu, verejného poriadku a zachovania autority a nestrannosti súdnej moci, s mimoriadnym zreteľom na fenomén extrémistických prejavov šíriacich sa v dnešnej spoločnosti. Pritom sa usiluje prihliadať na bohatú judikatúru Európskeho súdu pre ľudské práva, ktorá je pre danú oblasť relevantná. Autor sa na mnohých miestach pokúša o formulovanie názorov de lege ferenda. TROJČÁKOVÁ, V. Preddavok a možnosť jeho započítania so zmluvnými a mimozmluvnými nárokmi (s. 227 – 236) Z obsahu: Autorka sa v článku zaoberá právnou povahou preddavku ako záväzku k budúcemu plneniu zo zmluvy, pričom dôraz kladie na situácie, keď k plneniu zo zmluvy nedôjde a preddavok sa tak stáva nárokom z bezdôvodného obohatenia. Prvá časť príspevku je venovaná možnostiam započítania tohto nároku s inými zmluvnými i mimozmluvnými nárokmi druhej strany a podmienkam, za ktorých je toto započítanie právne prípustné. V druhej časti sa autorka venuje prijateľnosti započítania týchto nárokov v spotrebiteľských zmluvách, zohľadňujúc úpravu podľa § 53 ods. 4 Občianskeho zákonníka.
RECENZIE – ANOTÁCIE
SVÁK, J. Klusoňová, M.: Hnutí Právo a literatura koncem 20. a na počátku 21. století. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2015, strán 156; (s. 237 – 239) FÍGER, J. Orosz, L. – Molek, P. – Svák, J. – Šimíček, V.: Volebné právo a súdny prieskum volieb v Českej republike a v Slovenskej republike. Nakladatelství C.H.Beck, s.r.o., organizačná zložka v Bratislave, 2016, strán 449; (s. 240 – 242)
PRÍLOHA Judikatúra Európskeho súdu pre ľudské práva (CD) Borovská proti Slovenskej republike (právo na spravodlivý súdny proces) Nabil a ostatní proti Maďarsku (obmedzenie osobnej slobody za účelom vyhostenia) Petit Press, a. s. proti Slovenskej republike (zákaz odňatia veci zákonnému súdu) Blesa Rodriguez proti Španielsku (právo na nestrannosť sudcov) Annen proti Nemecku (sloboda prejavu pri propagácii povolania) Informácia o ďalších rozsudkoch Európskeho súdu pre ľudské práva vyhlásených v období od 11. októbra 2015 do 3. decembra 2015
Právník roč. 155, 2/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne) STATI WINTR, J. – ASKARI, D. Lidská práva a rozhodování v referendu (s. 121 – 139) Z obsahu: Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu. Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku. Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou. Ve Švýcarsku byla přijata v referendu změna federální ústavy zakazující stavbu minaretů, jež vyvolala debatu o možnosti nerespektování rozhodnutí ústavodárce Spolkovým soudem. V kontextu uvedených aktuálních případů článek nejprve rozebírá možnost úplného vyloučení konání referend o lidských právech. Výluka z možnosti konat referendum může mít řadu podob, které jsou popsány s uvedením praktických problémů slovenské a slovinské úpravy. V zásadě jde o škálu pěti možností, z nichž ta nejméně restriktivní umožňuje v referendu přijmout jakoukoliv úpravu neodporující materiálnímu jádru ústavy, zatímco ta nejvíce restriktivní zakazuje konání referend jakkoliv se dotýkajících rozsahu lidských práv. Závěrečná kapitola obsahuje
teoretické pojednání o legitimitě rozhodnutí přijatých v referendu jako takových s ohledem na možnost jejich aposteriorního soudního přezkumu a apriorních výluk. ŠČERBA, F. Extenze kriminalizace ve vztahu k možnostem trestní justice (s. 140 – 153) Z obsahu: Proporcionalita trestní represe bývá zpravidla pojímána ve smyslu posuzování adekvátnosti míry trestního postihu z hlediska respektování práv a svobod jednotlivce, principů humanity, jakož i z hlediska dodržování zásady podpůrné role trestního práva. Poněkud opomíjená je potřeba proporcionality také mezi rozsahem trestní odpovědnosti a kapacitními možnostmi orgánů tvořících systém trestní justice. Rozpínání trestní represe zvyšuje zátěž orgánů činných v trestním řízení, a je tak jedním z významných faktorů negativně ovlivňujících délku trestního řízení, což vede zákonodárce k potřebě zavádět a prosazovat nové, zkrácené formy trestního řízení. Hlavním cílem tohoto článku je alespoň přibližně kvantifikovat, jak výrazně některá rozšíření trestní odpovědnosti zatížila trestní justici. Za tímto účelem je nabídnuta analýza statistických údajů o vyřizování některých trestních činů, jichž se toto rozšiřování trestní represe týkalo. Její výsledky mohou být vnímány jako potvrzení toho, že i zdánlivě drobná novelizace trestněprávních předpisů může výrazně zvýšit zátěž orgánů činných v trestním řízení a negativním způsobem tak ovlivnit fungování celého systému trestní justice.
DISKUSE BERDISOVÁ, L. – KÁČER, M. Na západe nič nového ( Kopernikovský obrat v ontológii právnych noriem) (s. 154 – 170) Z obsahu: Cieľom tohto textu je dokázať nasledujúce tri tézy: 1. Pýtať sa na umiestnenie právnej normy v rozlíšení „Existuje právna norma vo formálnom prameni práva alebo v ľudskej mysli?“ je zmätočné, ak nevymedzíme právno-filozofický problém, ktorý sa môže danou otázkou riešiť. 2. Nie je neplodné, ani nesprávne vnímať (právnu) normu (aj) ako vieru, presvedčenie, či motív ľudského správania. 3. Ak aj na úrovni ontológie noriem prijmeme, že norma ako fakt „existuje v ľudskej mysli“, potom to neznamená, že právnici strácajú dôvod hľadať právne normy v oficiálnych prameňoch práva – právna prax „beží“ ako doposiaľ. Tento text je koncipovaný ako polemická reakcia na článok Kde je právo?, v ktorom Dr. Eduard Bárány prezentoval názor, v zmysle ktorého uvedený ontologický prístup k normám oslabuje právo ako prostriedok sociálnej kontroly. NĚMČÁK, V. Dobrovolná odpovědnost státu za škodu způsobenou notářským zápisem o právním jednání (s. 171 – 182) Z obsahu: Vytváření notářských zápisů je v České republice široce pojímáno jako veřejnoprávní proces. Z toho důvodu stát odpovídá za škodu způsobenou chybným notářským zápisem o právním jednání. Autor tohoto příspěvku argumentuje, že sepisování notářského zápisu má více soukromoprávních prvků než veřejnoprávních charakteristik. Z toho pak plyne, že neexistuje ústavním pořádkem daná povinnost státu nést odpovědnost za škodu způsobenou notářským zápisem. Nicméně zákonodárce může rozšířit rozsah odpovědnosti státu za škodu, což není v případě dnešní české právní úpravy odpovědnosti za notářský zápis v rozporu s ústavními zásadami.
SISKOVIČ, Š. Otázka vzniku Československej republiky na území Slovenska (s. 183 – 195) Z obsahu: V predloženom článku sa snažím obhájiť tézu, že prvá Československá republika nemohla na území Slovenska právne vzniknúť už vyhlásením recepčnej normy neskôr prijatej ako zákon č. 11/1918 Sb. z. a n., teda už 28. októbra 1918. Obsah článku je štruktúrovaný tak, aby na jednej strane vynikla historická diskusia (deskriptívna úroveň článku), ktorá sa o uvedenom probléme v minulosti viedla, ale zároveň tak, aby závery vyplývajúce z uskutočnenej analýzy boli aplikovateľné aj na iné podobné prípady v rámci súčasnej argumentácie (preskriptívna úroveň článku). V článku preto postupujem najskôr od analýzy argumentácie podporujúcej tézu, že prvá Československá republika právne vznikla už 28. októbra 1918, pričom sa pokúšam vyrovnať s dôvodmi, ktoré uvádzali zástancovia tejto právnej fikcie. Následne sa venujem rozboru tézy, že prvá Československá republika nemohla na území Slovenska právne vzniknúť už 28. októbra 1918, pretože v uvedenom období ešte Československá republika na Slovensku nevykonávala efektívne svoju štátnu moc. V rámci argumentácie pritom využívam aj stabilnú judikatúru Najvyššieho správneho súdu. V závere článku sa snažím zhrnúť predchádzajúcu argumentáciu a poukázať tak nedostatočnú explanačnú silu právnej fikcie, ktorá považuje 28. október 1918 za dátum právneho vzniku prvej Československej republiky.
RECENZE TELEC, I. Smejkal Vladimír. Kybernetická kriminalita. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, 636 s. (s. 196 – 199)
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA BONK, F. Zpráva z konference 8th worldwide Global Alliance for Justice Education Conference a 13th International Journal of Clinical Legal Education Conference „Justice Education for a Just Society“ (s. 200 – 205)
Právník roč. 155, 3/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne) STATI ELIÁŠ, K. Dvě pozemkové reformy a státní nabytí vlastnického práva k nemovitostem (s. 209 – 232)
Z obsahu: V někdejším Československu došlo po první i po druhé světové válce k dvěma pozemkovým reformám. První pozemková reforma, zahájená v roce 1919, byla na základě zákona č. 142/1947 Sb. revidována. Vzhledem k tomu, že tato revize proběhla v letech 1948 a 1951, uskutečnila se v režii komunistické strany, která se v Československu ujala moci 25. 2. 1948. Totéž platí i o druhé (nové) pozemkové reformě uskutečněné na základě zákona č. 46/1948 Sb. Ve snaze odčinit tehdejší zásahy do majetkových práv založily zákony schvalované po roce 1990 různým osobám práva na restituci majetku odňatého jim v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Aktuálně jde zvláště o zákon č. 248/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. I v této souvislosti má význam zjistit, jakým okamžikem přešlo při uskutečňování zmíněných reforem na stát vlastnické právo. To je problematika, kterou se na základě analýzy dobové i novější judikatury a dalších pramenů zabývá tato studie. KOUKAL, P. Předvídatelnost, retroaktivita a zpětné působení práva (s. 233 – 260) Z obsahu: Autor se v příspěvku zabývá institutem retroaktivity v souvislosti s problematikou zpětných účinků v právu. Vychází z teze, že soubor intertemporálních norem je souborem právních principů, které jsou specifické svým aproximativním charakterem. Proto nelze intertemporální normy interpretovat ani aplikovat jako jednoduché právo, ale s pomocí testu proporcionality sui generis posuzovat cíl, který normotvůrce sledoval, prostředky, které k dosažení cíle zvolil a poměřovat jej se „zklamanou důvěrou občanů v právo“. Na základě analýzy relevantní judikatury Ústavního soudu autor dospívá k závěru, že tradiční rozlišování retroaktivity na pravou a nepravou je překonané, neboť v konkrétních případech se rozdíl mezi „obecně nepřípustnou pravou retroaktivitou“ a „individuálně nepřípustnou nepravou retroaktivitou“ (tj. neproporcionálním zásahem do zklamané důvěry v právo) stírá. Autor proto navrhuje rozlišovat pouze přípustné a nepřípustné působení práva.
DISKUSE HOLLÄNDER, P. Putování po stezkách principu proporcionality: intence, obsah, důsledky (s. 261 – 284) Z obsahu: Proporcionalita se stala ústavní doktrínou soudů kontinentální Evropy, řady dalších zemí světa, jakož i judikatury smlouvami založených právních systémů, kupř. Evropského soudu pro lidská práva. Její utváření je spjato s dějinami německé konstitucionalistiky 20. století. Vedle subsumpce se tím objevila nová metoda aplikace práva. Alternativa subsumpce nebo proporcionalita v právním myšlení je dána mírou otevřenosti textury subsumpčních podmínek normy. Ústavní katalogy základních práv nabyly podobu reálného objektivního práva, jemuž odpovídají reálná subjektivní veřejná práva. Tato okolnost radikálně otevřela texturu práva, jelikož ústavní principy jsou bez další konkretizace neaplikovatelné. Evropa v této situaci musela najít metodiku jejich konkretizace. Nalezla je v poměřování.
MORS VENIT VELOCITER K nedožitým devadesátinám Jana S. Kruliše-Randy (s. 285 – 286)
RECENZE WINTR, J. Tři podnětné knihy k otázkám parlamentarismu (s. 287 – 292)
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA URBAN, M. Kulatý stůl s profesorem Jamesem Moliterem na téma „ Jak do výuky práva co nejlépe zapojit studenty?“ a navazující ukázková hodina profesní etiky (s. 293 – 295)
Právní rádce roč. XXIV, 1/2016 (mesačník) INFOGRAFIKA KRAMER, J. Komu vadí nové právo? (s. 6 – 7)
AKTA KRAMER, J. ANALÝZA: Je třeba řád pro nový soudní řád? (s. 8 – 11) FILIPOVÁ, K. ROZHOVOR: Insolvenční správce nemůže chtít vydělávat co nejvíce (s. 12 – 17) VEJVODOVÁ, A. ANALÝZA: Bydlení podle NOZ: Místo cihel domeček z karet (s. 18 – 20) FILIPOVÁ, K. AKCE: Pelikán: Zákony budeme psát několik let (s. 22 – 23) KRAMER, J. ROZHOVOR: Advokát ví jak, podnikový právník ví proč… (s. 24 – 27)
PRVOTNÍ POHLED VÍTEK, M. Insolvenční řízení s přeshraničním prvkem (s. 28 – 29)
Z obsahu: Insolvenční řízení se v celé Evropské unii týká cca 200 tisíc subjektů vytvářejících přibližně 1,7 milionu pracovních míst. Už víc než 13 let nabízí evropská legislativa jednotný formát přeshraničního insolvenčního řízení a ten se nyní mění.
PRÁVO A OBCHOD JANOUŠEK, M. – HADAMČÍK, L. Forma právního jednání a následky jejího nedodržení (s. 30 – 35) Z obsahu: S příchodem nového občanského zákoníku se podstatně změnila koncepce neplatnosti právního jednání, v některých směrech i neplatnosti právního jednání pro nedostatek (nedodržení) jeho formy. Jaké jsou největší změny a jaký je dosavadní přístup rozhodovací praxe soudů? GANTNER, F. K přímému účinku Bernské úmluvy ve vztahu k placení autorských odměn (s. 36 – 38) Z obsahu: Ústavní soud definitivně potvrdil, že Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl má přímý účinek, pokud jde o možnost uložení povinnosti k platbě autorské odměny soukromým osobám. Znamená to, že i provozovatelé hotelů a lázní jsou z tohoto titulu povinni platit odměny za televizory a rádia umístěná na pokojích, nadále však zůstává sporná výše těchto odměn. MALIŠ, P. Novela zákona o ochraně spotřebitele a nové povinnosti podnikatelů (s. 40 – 43) Z obsahu: Odborná veřejnost i podnikatelé v průběhu loňského roku zaznamenali přípravu novely zákona o ochraně spotřebitele. Část z novelizovaných ustanovení nabyla účinnost hned a část z nich nabude účinnost s počátkem února. Jak se tato novela účastníků spotřebitelských vztahů dotkne a jaké nové povinnosti pro ně znamená?
PRÁVO A FINANCE VONDŘICH, L. Bude „whitewash“ běžnou součástí akvizičního financování? (s. 44 – 45) Z obsahu: Vzhledem k tomu, že se advokáti v poslední době setkávají se stále větším zájmem o provedení whitewash, věnujeme článek jeho nejdůležitějším aspektům, výhodám, ale i některým problematickým momentům. BARÁK, V. Ať justice dostane telekomunikační spory (s. 46 – 47) Z obsahu: Nedávno mě zarazil do očí bijící odpor soudců k převodu sporů ohledně peněžního plnění v oblasti telekomunikačních služeb z působnosti Českého telekomunikačního úřadu
(ČTÚ) na obecné soudy. Věc je podávána tak, že převod má být hrozbou pro řádné fungování soudního systému.
PRÁVO A MANAGEMENT ZEZULKA, D. Je agenturní zaměstnávání skutečně problém? (s. 48 – 50) ŠIFTA, R. Proč musí být advokát také koučem? (s. 52 – 53)
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA SOKOL, T. Domovní prohlídky u advokátů (s. 54 – 57) Z obsahu: Pokud jde o výkladové problémy státem uložené povinnosti mlčenlivosti advokáta, mimo vší pochybnost největší, a možná i jediné problémy působí její aplikace v případě domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, jde-li o byt či prostory, v nichž je vykonávána advokacie. ŠPIČKA, M. Snadný pohyb veřejných listin po Evropě (s. 58 – 59) Z obsahu: Dlouho očekávané evropské nařízení má za cíl usnadnit pohyb veřejných listin v rámci Evropské unie. Co nového přináší? FILIPOVÁ, K. INFOGRAFIKA: Za co padaly tresty? (s. 60 – 61) Z obsahu: Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob platí v Česku tři roky. Přinášíme vám podrobnou infografiku s přehledem, za co byly společnosti do září 2015 nejčastěji odsouzeny a jaké dostaly tresty.
PRÁVO A SPOLEČNOST POLIŠENSKÁ, P. – HRABALOVÁ, M. – WOLFOVÁ, H. Institut svéprávnosti (s. 62 – 66) Z obsahu: Rekodifikace soukromého práva se dotkla výraznou měrou i člověka a pojetí osob v právu. Jaké jsou nejvýraznější změny v právní úpravě svéprávnosti a jejího omezení, a to jak v hmotném, tak procesním právu? A můžeme se inspirovat judikaturou vážící se k občanskému zákoníku 1964?
FILIPOVÁ, K. Budoucí právníci naučí žáky právo lépe než učitelé (s. 68 – 71) BALÍK, S. Zločin v Polné (s. 72 – 73)
Právní rádce roč. XXIV, 2/2016 (mesačník) INFOGRAFIKA KRAMER, J. Právnický Olymp dobyl Gerhardt Bubník (s. 6 – 9)
AKTA KRAMER, J. Mezi právníky roku jsou soudci i akademici (s. 10 – 12) KRAMER, J. Lidská práva se stávají nadmíru ambiciózními (s. 14 – 19) VEJVODOVÁ, A. ANALÝZA: Politické finance na řetězu (s. 20 – 23) FILIPOVÁ, K. AKCE: Komu patří Ústavní soud? (s. 24 – 25) KRATOCHVÍLOVÁ, K. SEMINÁŘ: Jak na zisk a jiné vlastní zdroje společnosti (s. 26 – 27) KRAMER, J. ROZHOVOR: Konec pro velké právnické firmy? Bude záležet na klientech (s. 28 – 30)
PRVOTNÍ POHLED DEIMELOVÁ, M. Zrychlí nový zákon veřejné zakázky? (s. 32 – 33) Z obsahu: Některé nejasné změny v očekávaném zákoně o zadávání veřejných zakázek zřejmě nenaplní plánovaný cíl – urychlit přezkumnou fázi zadávání. MAREŠ, O. Je teritorialita soudních exekutorů evropský fenomén, nebo jdeme proti proudu? (s. 34 – 36)
Z obsahu: V evropských zemích je téma teritoriality soudních exekutorů stále málo diskutované. Ve společnosti totiž stále převládá kontrast mezi tím, jaké stigma si dnes s sebou soudní exekutoři v České republice nesou, a tím, jaké jejich činnost vyžaduje právní znalosti, celoživotní vzdělávání a získávání zkušeností.
PRÁVO A OBCHOD GANTNER, F. Odměny za dovoz kopírek a kopírování autorských děl (s. 38 – 41) Z obsahu: Soudní dvůr EU se ve svém listopadovém rozhodnutí vyjádřil hned k několika významným otázkám týkajícím se placení autorských odměn za dovoz kopírovacích přístrojů a za zhotovování kopií. Tento článek přiblíží, jak systém placení těchto odměn funguje v České republice a jaký dopad na něj bude mít aktuální judikatura Soudního dvora. DONÁT, J. Revoluce jménem eIDAS (s. 42 – 46) Z obsahu: Právní jistota při elektronickém právním jednání – i to je cílem celoevropské úpravy tzv. elektronických identit a služeb.
PRÁVO A FINANCE KOFROŇ, M. Úpadek a spotřebitelské úvěry dle Soudního dvora Evropské unie (s. 48 – 49) Z obsahu: Generální advokátka SDEU se ve svém nedávném stanovisku pouští do kritiky českého insolvenčního práva ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům. Pokud se SDEU vydá tímto směrem, bude mít rozhodnutí zásadní dopady do praxe insolvenčních soudů i poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. FILIPOVÁ, K. INFOGRAFIKA: M&A transakce v Česku za rok 2015 (s. 50 – 51)
PRÁVO A MANAGEMENT JANSA, L. Evropský soud umožnil monitorování komunikace zaměstnanců (s. 52 – 53) Z obsahu: Evropský soud pro lidská práva vydal zásadní rozhodnutí pro oblast monitoringu komunikace zaměstnance ze strany zaměstnavatele. Předmětem byl spor zaměstnance využívajícího v pracovní době komunikátor Yahoo Messenger kromě pracovní činnosti i k soukromým účelům, a zaměstnavatele, který sledoval jeho komunikaci.
ŠIFTA, R. Nová role obhájce – jen pro vyvolené? (s. 54 – 55)
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA POSPÍŠILOVÁ, M. Spravedlivá a přiměřená náhrada za vyvlastněný majetek (s. 56 – 60) Z obsahu: Článek se věnuje principům přiměřené a spravedlivé náhrady za vyvlastnění. Hodnotí soulad starší a aktuální právní úpravy s těmito principy, a to zejména ve světle nedávné judikatury Ústavního soudu.
PRÁVO A SPOLEČNOST POLIŠENSKÁ, P. – PEREJDOVÁ, A. – FEBEROVÁ, R. Dědická smlouva ve světle vybraných historických kodifikací (s. 62 – 66) Z obsahu: Autorky příspěvku se zaměřují na úpravu dědické smlouvy v kodifikacích platných na území stávající České republiky v průběhu právního vývoje. Vzhledem ke smíšenému charakteru dědické smlouvy jako institutu na pomezí obligačního a dědického práva se zaměřují i na jeho systematické zařazení. FILIPOVÁ, K. Nejzajímavější soudní budovy v Česku (s. 68 – 71) BALÍK, S. Pozapomenutý František Dvorský (s. 72 – 73)
Právní rádce roč. XXIV, 3/2016 (mesačník) INFOGRAFIKA KRAMER, J. Zákon roku 2015: Finalisty jsou registr smluv či investiční pobídky (s. 6 – 7)
AKTA
VEJVODOVÁ, A. ANALÝZA: Bruselská pravidla pro on-line obchod jako odrazový můstek růstu HDP (s. 8 – 10) FILIPOVÁ, K. – KRAMER, J. ROZHOVOR: Pan Insolvence (s. 12 – 15) KRAMER, J. KONFERENCE: Proč je Česko v době dluhů (s. 16 – 19) KRAMER, J. ANKETA: Přestaňme už experimentovat s dluhy (s. 20 – 24) FILIPOVÁ, K. ROZHOVOR: Neúnavný bojovník za práva všech (s. 26 – 29) FOUKAL, M. Čeští notáři jsou aktivní na mezinárodním poli (s. 30 – 31)
PRVOTNÍ POHLED ŠŤAVÍKOVÁ ŘEZNÍČKOVÁ, I. Probudil případ Radlinger Šípkovou Růženku? (s. 32 – 33) Z obsahu: Příspěvek se věnuje závěrům SDEU uvedeným v souvislosti s odpovědí na předběžnou otázku, která se dotýká problematiky omezené možnosti soudu přezkoumávat v rámci insolvenčního řízení ujednání ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, z hlediska možné nepřiměřenosti těchto ujednání.
PRÁVO A OBCHOD UŘIČAŘ, M. Povinnost Data Retention v legislativě a judikatuře (s. 36 – 40) Z obsahu: Povinnost uchovávat provozní a lokalizační údaje účastníků elektronických komunikací je od svého vzniku vnímána jako kontroverzní v řadě zemí Evropské unie. Čelila soudnímu přezkumu ústavních soudů a opakovaně se jí zabýval také Soudní dvůr Evropské unie. ČECH, O. Otázka podjatosti rozhodců – zahraniční inspirace (s. 42 – 43) Z obsahu: Rozhodčí řízení nemá v Česku příliš dobrou pověst. Klíčovou roli v tom hraje otázka podjatosti rozhodců, které se u nás zatím nedostává patřičné pozornosti. Cestou ke zlepšení je hledat inspiraci v zahraničí, zejména u Mezinárodní advokátní komory. DUBANSKÁ, B. Obchodní řetězce na mušce (s. 44 – 46)
Z obsahu: Zasahovat, či nezasahovat do vztahů mezi obchodními řetězci a výrobci potravin? Toť otázka! A pokud ano, tak do jaké míry a v jaké formě?
PRÁVO A FINANCE MERENDA, D. – HOUT, M. Velké změny u finančního arbitra aneb Ohlédnutí za loňským seriálem (s. 48 – 51) Z obsahu: V uplynulém roce autoři publikovali osmidílný seriál o finančním arbitrovi, v němž čtenáře Právního rádce podrobně seznámili s vývojem, účelem a činností tohoto specializovaného správního orgánu. Po zásadní novele zákona o finančním arbitrovi, účinné od 1. 2. 2016, je vhodné se k tématu finančního arbitra ještě jednou vrátit.
PRÁVO A MANAGEMENT CTIBOR, J. Rozšíří se odpovědnost franšízorů? (s. 52 – 53) Z obsahu: Američtí franšízoři se cítí být ohroženi nedávným rozhodnutím, které prolomilo tři desítky let trvající precedent. Za společného zaměstnavatele se totiž podle něj považují i subjekty, které vykonávají byť jen nepřímou kontrolu nad zaměstnancem. Celkový dopad rozhodnutí zatím není zcela jasný. KRATOCHVILOVÁ, K. INFOGRAFIKA: Zákoník práce čekají převratné změny (s. 54 – 57) Z obsahu: Do meziresortního řízení putuje největší změna tohoto zákoníku práce. Právní rádce zmapoval stěžejní změny z pera ministerstva práce a sociálních věcí.
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA HAVLOVÁ, A. Jaké změny nás čekají v prokazování kvalifikace? (s. 58 – 60) Z obsahu: Prokazování kvalifikace je těžištěm zadávání veřejných zakázek. Právní úprava kvalifikace přitom představuje jeden z hlavních problémů při aplikaci v praxi. Změnit by to mohl nový zákon o zadávání veřejných zakázek. HLAVIČKA, J. Rozporuplná novela stavebního zákona (s. 62 – 63) Z obsahu: I po předložení vládě přetrvává v novele stavebního zákona z pera ministerstva pro místní rozvoj řada zásadních rozporů a nedostatků. Některé z nich sice budou předmětem jednání vlády, jiné ale znamenají nenávratně promarněnou šanci.
PRÁVO A SPOLEČNOST KOVÁŘOVÁ, D. Smluvní odměna advokáta pod drobnohledem (s. 64 – 67) Z obsahu: Polovina z advokátů v Česku používá smluvní odměnu za poskytování právních služeb. Jak se ale odměna vytváří, jaké jsou její varianty, co všechno na ni má vliv a může její výši ovlivnit klient? FILIPOVÁ, K. Dozorci za zády a mříže. I tak jsou kaple pro vězně místem svobody (s. 68 – 71) BALÍK, S. Malé dějiny Velkých dějin zemí Koruny české (s. 72 – 73)
Právní rozhledy 24. ročník, 2/2016 (vychádza dvakrát mesačne) ČLÁNKY REMEŠ, J. Zákaz postoupení pohledávky v právu hmotném a procesním (s. 39 – 45) Z obsahu: Přijetím nového občanského zákoníku se znovu otevřela diskuse o účincích smluvního vyloučení postupitelnosti pohledávky a o použitelnosti dosavadní judikatury v této otázce. Diskuse zatím není uzavřená a nová judikatura chybí, je proto namístě důkladně zvážit, které řešení nejlépe odpovídá tradici, liteře i účelu zákona, a které má nejméně praktických nedostatků. PŘÍKOPA, V. Seriál o státní službě, díl osmý: rušení služebních předpisů (s. 46 – 51) Z obsahu: Součástí soudního řádu správního se v důsledku přijetí zákona č. 250/2014 Sb. stalo zcela nové řízení o zrušení služebních předpisů. S ohledem na absenci důvodové zprávy k zákonu, nedostatek zkušeností s touto problematikou a určité sporné otázky z ní vyplývající čeká na rozhodovací soudní praxi při interpretaci nové úpravy obtížný úkol.
DISKUSE MÁCHA, A. Opuštění nemovitosti – ano, či ne? (s. 52 – 55)
KŘÍSTEK, A. Správa jmění dítěte svěřeného do ústavní péče (s. 56 – 62) FRANK, R. – VESELKOVÁ, P. K současným výkladovým otázkám právní regulace RPSN (s. 62 – 67) PECKOVÁ HODEČKOVÁ, J. Je vyloučen správní řád při rozhodování o žádosti o dotaci podle rozpočtových pravidel? (s. 67 – 69)
RECENZE SPÁČIL, J. Bílková, J. Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář (§ 2991-3005). Praha: C. H. Beck, 2005, 544 s. (s. 70)
JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 6 As 294/2014: K účinku podání námitek v bodovém hodnocení řidičů (s. 71 – 72) Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 945/2013: Nájem ještě nezkolaudovaných bytových či nebytových prostor. Fikce udělení souhlasu podle § 3 odst. 2 NájNebyt, jestliže k žádosti o udělení souhlasu k pronájmu nebytových prostor nebyly přiloženy přílohy, na něž žádost odkazovala (s. 72 – 74) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn.: 29 Cdo 880/2015: Zástupčí oprávnění členů kolektivního statutárního orgánu právnické osoby vůči zaměstnancům (s. 74 – 76) Rakousko: Rozsudek Nejvyššího soudního dvora, sp. zn. 8 Ob 66/15m: K nároku na provizi v případě, že nedojde k uzavření zprostředkované smlouvy (s. 76)
Právní rozhledy 24. ročník, 3/2016 (vychádza dvakrát mesačne) ČLÁNKY LOVĚTÍNSKÝ, V. Objektivní měřítko při dovozování nedbalosti a jeho limity (s. 77 – 82) Z obsahu: Jednou z novinek, které zákonodárce od 1. 1. 2014 zavedl do českého deliktního práva, je upravený koncept nedbalosti zejména prostřednictvím domněnek nedbalosti v §
2911 a 2912 ObčZ. Je tak vhodné položit si otázku, zda se i nadále v českém civilním právu prosadí objektivizované pojetí zavinění, resp. nedbalosti, při kterém je nutno nedbalost škůdce dovodit vždy, pokud nejednal jako osoba průměrných vlastností, nebo naopak pojetí subjektivní, při kterém se při posuzování nedbalosti zohledňují i některé vlastnosti konkrétního škůdce. MATES, P. Dotváření práva v judikatuře Nejvyššího správního soudu (s. 82 – 86) Z obsahu: K vyplnění mezer v právu slouží celá řada metod, z nichž některé lze označit jako tradiční a relativně prosté, jiné jsou naopak značně sofistikované. Do druhé skupiny patří i tzv. dotváření práva soudy. Jakkoli nejde o univerzální a běžně použitelný prostředek, jímž lze někdy složitě zjištěnou mezeru vykrýt, jde v současnosti o realitu a otázkou času je, kdy bude i v našem právu formálně uznáno postavení soudů jako „spolutvůrců“ práva. MATUŠKOVÁ, T. Proporcionalita odvodu za porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace (s. 86 – 95) Z obsahu: Postih v podobě odvodu za porušení rozpočtové kázně je noční můrou každého příjemce dotace. Jeho mnohdy katastrofální následky zmírňuje praxe správních soudů požadující, aby rozhodování finančních úřadů odpovídalo zásadě proporcionality. Na konkrétním způsobu aplikace se však dosud neustálil ani Nejvyšší správní soud.
DISKUSE EICHLEROVÁ, K. – HAVEL, B. – POKORNÁ, J. – RONOVSKÁ, K. Překvapivé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR k zástupci právnické osoby pro zaměstnance (§ 164 odst. 3 ObčZ) (s. 96 – 99) MAZÁNEK, D. Několik postřehů k institutu předběžného opatření dle správního řádu (s. 99 – 104) FUCHS, J. Adhezní řízení ve vládním návrhu nového zákona o přestupcích (s. 104 – 108)
JUDIKATURA Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 3093/2013: Zpřístupnění díla pacientům ubytovaným v lázeňských zařízeních prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílaní a práva kolektivního správce (s. 108 – 110) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013: Určení lhůty „bez zbytečného odkladu“ k výplatě vypořádacího podílu společníka v „hrubé výši“ (s. 110 – 112) Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn.: 14 Cmo 184/2014: Společné jednání člena statutárního orgánu obchodní korporace a prokuristy (s. 112 – 113) Soudní dvůr EU (první senát) – rozsudek ve věci C-223/14 – Tecom Mican SL: Přeshraniční doručování mimosoudních písemností (s. 113 – 114)
Právní rozhledy 24. ročník, 4/2016 (vychádza dvakrát mesačne) ČLÁNKY RONOVSKÁ, K. Spolková autonomie v novém soukromém právu: její význam a limity (s. 115 – 119) Z obsahu: Začleněním právního rámce pro spolky do občanského zákoníku byla zdůrazněna jejich soukromoprávní podstata. Nadále je zachován poměrně velkoryse nastavený prostor pro uplatňování tzv. spolkové autonomie, zároveň ale občanský zákoník nově obsahuje řadu dispozitivních ustanovení, které se uplatní v případě absence autonomně nastavených pravidel ve stanovách. Tuto koncepční změnu je třeba zohlednit zejména při „přizpůsobování“ vnitřních dokumentů spolků vzniklých do konce r. 2013 nové právní úpravě. TÉGL, P. – ZAJÍC, J. Způsob, jakým věc opustila sféru vlivu vlastníka, jako kritérium důležité pro ochranu nabyvatele při nabývání od neoprávněného (s. 120 – 129) Z obsahu: Regulace nabytí vlastnického práva od neoprávněného v občanském zákoníku obsahuje řadu prakticky významných prvků, jimž se právní teorie doposud hlouběji nevěnovala. Jedním z nich je i způsob, jakým věc opustila sféru vlivu vlastníka, tento element rozhoduje o tom, v jaké míře bude chráněn dobromyslný nabyvatel v kolizi s původním vlastníkem. ČERNÍN, K. Připojení na pozemní komunikaci (s. 129 – 134) Z obsahu: Novela zákona o pozemních komunikacích, účinná od 1. 1. 2016, zřejmě vyléčila nejvážnější neduh, kterým trpěla řízení o připojení sousedních pozemků k místním komunikacím, totiž povinný souhlas obce jako vlastníka místní komunikace s plánovaným připojením. Některé drobnější bolístky a nejasnosti právní úpravy týkající se připojování na pozemní komunikace nicméně přetrvávají.
DISKUSE NONNEMANN, F. Pracovní posudek (s. 134 – 138) BÍLÝ, M. K aplikaci § 43 OSŘ u elektronického platebního rozkazu (s. 138 – 141) MICHNA, L. Zrušení územního plánu soudem a možnost obnovy územního řízení (s. 141 – 144)
LEDVINKOVÁ, P. K problému uplatňování pohledávek ze smluv o vzájemném plnění podle insolvenčního zákona (§ 253 InsZ) (s. 144 – 145)
JUDIKATURA Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 2459/2012: K ručení Fondu národního majetku České republiky za závazky přešlé na nabyvatele privatizovaného majetku (s. 145 – 147) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 5455/2014: Obnovení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným (s. 147 – 149) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn.: 22 Cdo 538/2015: K době rozhodné pro ocenění nemovitostí ve vypořádávaném SJM, podstatné zhoršení stavu nemovitosti (s. 149 – 150) Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 411/2015: Účastenství v řízení o návrhu na jmenování (hmotněprávního) opatrovníka společnosti s ručením omezeným (s. 150 – 151) Soudní dvůr EU (druhý senát) – rozsudek ve věci C-333/14 – Scotch Whisky Association a spol.: Minimální cena alkoholických nápojů (s. 151 – 152)
Právní rozhledy 24. ročník, 5/2016 (vychádza dvakrát mesačne) ČLÁNKY ARABASZ, J. – BOGUSKÝ, P. Akcesorita zajištění dle Nejvyššího soudu – z dobrého sluhy zlým pánem (s. 153 – 168) Z obsahu: Nejvyšší soud svým rozsudkem ve věci úpadce ELMA – THERM spol. s r. o. popřel více než 23 let trvající praxi, která s ohledem na výslovná ustanovení zákona spoléhala na to, že zástavním právem lze zajistit také pohledávky budoucí či podmíněné, a to i pro případ insolvence dlužníka. K závěrům vysloveným v tomto rozsudku však Nejvyšší soud dospěl v důsledku nesprávné aplikace zásady akcesority zajištění. ŠTEFKO, M. Rozhodčí řízení v individuálních pracovních sporech v USA (s. 168 – 173)
Z obsahu: Rozhodčí řízení – ve srovnání s klasickým soudním řízením – nabízí rychlejší a levnější způsob řešení též individuálních pracovních sporů. Prostřednictvím rozhodčího řízení však může dojít, v případě absence dostatečně omezujícího právního rámce, k přenesení nerovnosti mezi stranami pracovního poměru táž do oblasti procesního postavení případných stran pracovního sporu. Americký systém je toho názorným příkladem.
DISKUSE SLOVÁČEK, D. Újma z vleklého správního řízení (s. 173 – 176) GRYGAR, T. K vládnímu návrhu zákona o věru pro spotřebitele (s. 177 – 182) KŰCHLEROVÁ, M. Pravomoc k vydávání předběžných opatření v tzv. církevních restitucích (s. 182 – 184)
RECENZE SVOBODOVÁ, M. Šmejkal, V. Soutěžní politika a právo Evropské unie 1950-2015. Praha: Leges, 2015, 336 s. (s. 184 – 185)
JUDIKATURA Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 1029/2014: Mezinárodní příslušnost řízení o návrhu na zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (s. 185 – 187) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014: Jednání za obchodní společnost v likvidaci v soudním řízení zahájeném přede dnem 1. 1. 2014 (s. 187 – 188) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn.: 29 Cdo 3433/2015: Vyloučení člena bytového družstva z důvodu jednání osob, které žijí s nájemcem v družstevním bytu (s. 188 – 189) SRN: Rozsudek Spolkového soudního dvora sp. zn. IX ZR 123/13: K možnosti napadení plnění poskytnutého osobně ručícím společníkem v insolvenčním řízení (s. 189)
Soudce roč. XVIII, 2/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
Články – úvahy – analýzy HROMEK, V. Jak vybírat? (s. 2 – 3)
Pražský právnický podzim 2015 Exekuce jako strategie zodpovědného vymáhání (s. 4) FUČÍKOVÁ, P. Strategický význam zodpovědného vymáhání (s. 5 – 7) SOKOL, T. Reflexe rozumu a odpovědnosti (s. 8 – 10) VÁVRA, L. Poznámky k fenoménu zodpovědného vymáhání (s. 11 – 12) MÁDR, J. Odpovědnost oprávněného v exekuci (s. 13 – 15) KASÍKOVÁ, M. Exekuce po významných novelách (s. 15 – 17) POLANSKÝ, P. Kvalifikovaná předžalobní výzva (s. 17 – 20) PUNČOCHÁŘ, P. Než dojde k exekuci (s. 21) STANĚK, P. Strategický význam odpovědnosti věřitele (s. 22 – 24) ZOUBEK, H. Z povinného oddlužencem… (s. 24 – 26) STANISLAV, A. K některým otázkám exekucí (s. 27 – 28) FORMÁNKOVÁ, V. Exekuce ve světle judikatury Ústavního soudu (s. 29 – 30) PLÁŠIL, V. Shrnutí konference (s. 30 – 31)
Zprávy a informace
Právník roku 2015 (s. 32 – 34) Jak žije Unie (s. 35 – 36) Zápis ze zasedání Republikové rady SU ČR ze dne 21. 1. 2016 v Praze (s. 36 – 37) Z prosincového zasedání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu (s. 38 – 39) JUSTICE OPEN 2016 (s. 40)
Správní právo roč. XLIX, 1/2016 (vychádza osemkrát ročne)
STRAKOŠ, J. Zákon o přestupcích po novele – vybrané problémy (I.) (s. 1 – 12) Z obsahu: Autor se v příspěvku zabývá některými potenciálními přínosy a zejména některými problémy, které v oblasti přestupkového práva přinesla novela přestupkového zákona. V zásadě s těmito změnami polemizuje a rozvíjí jejich problematické aspekty, zároveň se však snaží nalézt řešení. Autor v příspěvku také zevrubně pojednává o úplné novince v oblasti českého správního trestání, a to o evidenci přestupků a o povinnostech, které správním orgánům v souvislosti s jejím spuštěním od 1. 10. 2016 vznikají.
DISKUSE ZAHUMENSKÁ, V. – BIDMONOVÁ, Š. Účast spolků na územním řízení a obstrukční jednání (s. 13 – 26) Z obsahu: Článek se zaměřuje na otázky spojené s účastí spolků v územních řízeních. Ačkoli jsou „environmentální“ spolky hodnoceny z mnoha hledisek veřejností pozitivně, lze se často setkat s tvrzeními opačného charakteru. Spolkům bývá přisuzováno, že vystupují v řízeních účelově, dokonce má jejich činnost směřovat i k získání finančních výhod od investorů. Autorky se proto zaměřily na to, zda jsou tyto výtky podložené nebo se jedná o pouhé politické proklamace, které nemají oporu ve skutečném chování spolků v řízeních. Podstatná část článku je věnována analýze judikatury správních soudů týkající se účasti veřejnosti v územních (nejen) řízeních a zneužívaní práv ze strany spolků za účelem zdržování výstavby a významných investic. Druhá část článku pak popisuje data získaná prostřednictvím žádostí o informace od stavebních úřadů o účasti spolků v územních řízeních v roce 2013. Z této části je patrné, že úřady nezjišťují systematicky data o participaci občanů na rozhodování v území, tato data dokonce nemají ani příslušná ministerstva.
LEGISLATIVNÍ PRÍLOHA
KOKEŠ, M. Teorie zákonodárství aneb pokus čelit nezájmu právní teorie a politologie o legislativní tvorbu práva v ČR (s. 28 – 56) Z obsahu: Současný stav legislativní tvorby práva, zejména zákonodárství, a obecně podoba právního řádu v ČR zdaleka nekorespondují s ústavními požadavky na tvorbu souladného, srozumitelného a přehledného práva, a proto dlouhodobě čelí kritice široké i odborné veřejnosti a rovněž ze strany soudní moci, včetně Ústavního soudu. Za jednoho z pomocníků, jak tomuto neutěšenému stavu čelit, bývá obecně považována právní teorie, v menší míře pak sociální vědy. O to závažnější je zjištění, že v ČR výzkum legislativní tvorby práva zůstává dlouhodobě poddimenzován, je vytěsněn na okraj zájmu obecné právní teorie (jurisprudence), neboť ta se dlouhodobě primárně orientuje na problematiku interpretace a aplikace práva ze strany soudů, což zdaleka nekoresponduje s komplexitou a významem, jakého legislativní tvorba práva v procesu právní regulace dosahuje. V minulosti tomu tak bylo i v řadě vyspělých demokratických států, nicméně v posledních dekádách se tento stav výrazně změnil a výzkum legislativní tvorby práva (či zákonodárství) se zde dostal do popředí zájmu právní teorie i sociálních věd. Nikoliv však u nás, a proto se autor v tomto článku (inspirován ze zahraničí) pokouší o vymezení nové teorie zákonodárství a jejího předmětu (výzkumných aspektů), která by mohla přispět k systematičtějšímu výzkumu legislativní tvorby práva (či zákonodárství) a svými závěry pomoci kultivovat její současný neutěšený stav v ČR.
RECENZE A ANOTACE CHADIMA, M. Alternative Dispute Resolution in European Administrative Law. DRAGOS, D. C.; NEAMTU, B. (eds.). Berlin – Heidelberg: Springer, 2014, 605 s. ISBN 978-3-642-34945-4. (s. 57 – 58)
INFORMACE ŠVANDELÍKOVÁ, K. Právo ve veřejné právě: Konference šitá na míru (s. 59 – 64)
The Lawyer Quarterly roč. 6, 1/2016 (vychádza štyrikrát ročne) KLIMEK, L. Implementation of the grounds for non-execution the European arrest warrant: lex ferenda towards the Act no. 154/2010 Coll. on The European arrest warrant (s. 1 – 10)
Z obsahu: Článok sa zaoberá implementáciou dôvodov odmietnutia vykonania európskeho zatýkacieho rozkazu v Slovenskej republike. Je rozdelený na štyri časti. Zatiaľ čo prvá časť pojednáva o obligatórnych dôvodoch, druhá o fakultatívnych dôvodoch. Tretia časť analyzuje ich realizáciu v Slovenskej republike a rieši otázku, či všetky obligatórne dôvody odmietnutia vykonania európskeho zatýkacieho rozkazu sú skutočne obligatórne. Posledná štvrtá časť predstavuje autorove úvahy de lege ferenda vo vzťahu k zákona č. 154/2010 Z. z. o európskom zatýkacom rozkaze. ŠTEFKO, M. Social media in the workplace in the Czech Republic, Poland and Slovakia (s. 11 – 17) Z obsahu: Tento článok sa zaoberá legislatívou a judikatúrou upravujúcou sociálne média na pracovisku. Analyzuje najmä limity ochrany súkromia pri výberových konaniach, pracovnom čase a pri skončení pracovného pomeru v troch stredoeurópskych krajinách, a to v Českej republike, Poľsku a na Slovensku. Napriek existencii spoločných všeobecných princípov, ako napríklad, že prvou a poslednou úlohou zamestnanca je poskytovať služby v mene zamestnávateľa a nezneužívať zariadenia zamestnávateľa na súkromné účely, súdne rozhodnutia sa líšia. Podobný skutok je v jednom štáte považovaný za zákonný, v inom za nezákonný. SEDLÁČKOVÁ, J. Drug crime segment europeanization (s. 28 – 38) Z obsahu: Drogová kriminalita je čoraz viac organizovaná predovšetkým v oblasti obchodu a výroby omamných a psychotropných látok. Jednotlivé členské štáty Európskej únie vrátane Českej republiky ako aj legislatíva prestupujúca nadnárodné alebo národné roviny, sa usilujú prijať najúčinnejšie právne prostriedky pre boj proti uvedenej trestnej činnosti. Právne predpisy, odhaľovanie a vyšetrovanie tejto trestnej činnosti musia vykazovať určité špecifiká vzhľadom na ich povahu. Súčasná právna úprava drogovej kriminality v Českej republike sa prelína v medzinárodnej, európskej ale aj národnej rovine. Autorka vo svojom článku opisuje čitateľom europeizáciu úpravy drogových trestných činov v českom právnom poriadku v súlade s požiadavkami kladenými na neho zo strany Európskej únie a medzinárodného práva. Zameriava sa na jej dostatočnosť - kde sa v skutočnosti právne prostriedky prelínajú a kde je možné nájsť medzery. Zároveň autorka zobrazuje aktuálny právny stav v Českej republike. Predkladá čitateľom súčasné problémy, najmä identifikuje škálu drog a súvisiace ťažkosti dôležité pre kriminálnu prax. VILÍMKOVÁ, V. The concept of goods in the case law of the Court of justice (s. 39 – 48) Z obsahu: Ryby sú tovar, rovnako ako televízory a DVD s filmami. Tieto príklady sú jednoduché, no čo v prípade práva rybolovu, filmov vysielaných televíznym signálom, elektriny, ide o tovary alebo služby? Hranica medzi týmito dvoma pojmami nie je vždy jasná. Je rozlišovanie medzi tovarmi a službami nevyhnutné? Úvod tohto článku skúma či a prečo je potrebné rozlišovať tovary a služby. Druhá kapitola sa zameriava na definíciu tovaru v Zmluve o fungovaní Európskej únie a v judikatúre Súdneho dvora. Rozdiely medzi tovarom a službou sú popísane v tretej kapitole, doložené príkladmi. Záver poskytne jednoduchú inštrukciu ako zaradiť prípad pod ustanovenia Zmluvy o voľnom pohybe tovaru alebo služieb a preskúma či vyššie uvedená definícia je v súčasnosti stále platná.
DISCUSSION KŘÍSTEK, L. – TOBÍŠEK, J. Expert report (s. 49 – 53) Z obsahu: Tento článok sa zaoberá činnosťami vykonávanými znalcami vo všeobecnosti. Skúma štruktúru znaleckého posudku založenú na deduktívnej argumentácii. Znalci, využívajúc svoje odborné znalosti, dedukujú zo známych predpokladov (dôkazov) závery ako odpovede na určité otázky. Základné vlastnosti znaleckého posudku zahŕňajú pravdivosť (správnosť) a overiteľnosť.
REVIEWS AND ANNOTATIONS PETROV, J. Gerards, Janneke – Fleuren, Joseph (eds.). Implementation of the European Convention on Human Rights and of the judgments of the ECtHR in national case law. Cambridge: Intersentia, 2014. 358 pp. (s. 54 – 56) TANCHINWUTTANAKUL, K. Sornarajah, Muthucumaraswamy. The International Law on Foreign Investment. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. 524 p. (s. 56 – 59)
CONFERENCES AND REPORTS TRÖSTER, P. The 29th Labour Law Symposium in Passau 2015 and its Results, with Czech Approach to Facebook-Posting
