Prehľady tlače za obdobie jún 2016 Bulletin slovenskej advokácie roč. XXII, 5/2016 (vychádza desaťkrát do roka)
K NOVÝM KÓDEXOM SEDLAČKO, F. Civilný sporový poriadok vs. Občiansky súdny poriadok: Dovolanie (s. 4 – 5) Z obsahu: Vzhľadom na nadchádzajúcu účinnosť nového Civilného sporového poriadku, Civilného mimosporového poriadku a Správneho súdneho poriadku, ktorá pripadá na 1. júl 2016, budú v rámci tejto rubriky dočasne uverejňované krátke príspevky, týkajúce sa niektorých zásadných zmien v procesných predpisoch, spolu so stručnou komparáciou súčasnej a budúcej právnej úpravy. Príspevky budú osobitne zamerané na otázky súvisiace s výkonom advokátskej praxe.
ČLÁNKY, ŠTÚDIE BERTHOTYOVÁ, E. Utečenci vo svetle vývoja azylového práva na Slovensku a judikatúry Najvyššieho súdu Slovenskej republiky (s. 6 – 17) Z obsahu: Autorka článku sa v tematických blokoch zoradených podľa najčastejších námietok žiadateľov o azyl venuje zásadným rozhodnutiam Najvyššieho súdu Slovenskej republiky vo veciach azylu s cieľom poukázať na niektoré výkladové trendy, ktorými najvyšší súd zákon o azyle a niektoré medzinárodné dohovory vykladá. SMIEŠKO, I. Nenávistné prejavy na Facebooku (s. 18 – 26) Z obsahu: Obsahom článku je analýza nenávistných prejavov na Facebooku. Ich výskyt je tak starý ako používanie samotného internetu. Facebook je najrozšírenejšou sociálnou sieťou, ktorú v súčasnosti využíva viac ako jedna miliarda ľudí. Ide o obrovský priestor, v ktorom vysoký počet užívateľov predstavuje významný zdroj potenciálnych sympatizantov a členov extrémistických skupín. Nenávistné prejavy predstavujú prvý krok k tomu, aby sa virtuálna nenávisť preniesla aj do reálneho života a prax ukazuje, že sa to deje. Zvlášť v rámci súčasnej utečeneckej krízy sú takéto prejavy na vzostupe, a preto považujem za dôležité venovať sa tejto problematike aj z trestnoprávneho hľadiska. KESSELOVÁ, K. Elektronická úschova dát o advokátskej činnosti – ochrana a jej narušenie (s. 27 – 34) Z obsahu: Jednou z podmienok pre zápis do zoznamu advokátov je zloženie sľubu, v ktorom sa osobitne zdôrazňuje povinnosť advokáta zachovávať mlčanlivosť. V príspevku sa bližšie venujeme viacerým aspektom tejto povinnosti v kontexte elektronickej úschovy listín,
obsahujúcich informácie o klientoch, a situáciám, keď dôvernosť ich obsahu môže byť narušená. Z JUDIKATÚRY SÚDNEHO DVORA EURÓPSKEJ ÚNIE Európsky zatykač a Charta základných práv Európskej únie (s. 35 – 37) Právnu vetu a rozhodnutie spracovala doc. JUDr. Martina Jánošíková, Ph.D. Z obsahu: Článok 1 ods. 3, články 3, 5 a 6 ods. 1 rámcového rozhodnutia Rady 002/584/SVV z 13. júna 2002 o európskom zatykači a postupoch odovzdávania osôb medzi členskými štátmi musia byť vykladané tak, že ak existujú objektívne, spoľahlivé, presné a náležite aktualizované dôvody domnievať sa, že vo vydávajúcom členskom štáte dochádza k zlyhávaniu v súvislosti s podmienkami zadržiavania osôb, pričom ide o zlyhávanie systematické alebo všeobecné, alebo týkajúce sa určitých skupín osôb alebo určitých zariadení určených na výkon väzby, zatknutia alebo zadržania, vykonávajúci súdny orgán musí konkrétne a presne overiť, či existujú vážne a preukázané dôvody umožňujúce domnievať sa, že osobe, na ktorú je vydaný európsky zatykač na účely vedenia trestného stíhania alebo výkonu trestu odňatia slobody, hrozí v prípade odovzdania do vydávajúceho členského štátu vzhľadom na podmienky, za ktorých v tomto štáte dochádza k obmedzeniu osobnej slobody, reálne riziko neľudského a ponižujúceho zaobchádzania v zmysle článku 4 Charty základných práv Európskej únie. Za týmto účelom musí vykonávajúci súdny orgán žiadať od súdneho orgánu vydávajúceho členského štátu poskytnutie dodatočných informácií, pričom tento ich musí poskytnúť v lehote stanovenej v žiadosti. Vykonávajúci súdny orgán musí počkať s vydaním rozhodnutia o odovzdaní dotknutej osoby do momentu, kým nezíska dodatočné informácie umožňujúce vylúčiť uvedené riziko. Ak existenciu uvedeného rizika nie je možné vylúčiť v rozumnej dobe, musí vykonávajúci súdny orgán rozhodnúť, či nie je potrebné ukončiť konanie o odovzdaní dotknutej osoby. Rozsudok Súdneho dvora z 5. apríla 2016 v spojených veciach C-404/15, Aranyosi a C659/15, Căldăraru – ECLI:EU:C:2016:198 Z ROZHODNUTIA ÚSTAVNÉHO SÚDU SR K zjavnej neopodstatnenosti ústavnej sťažnosti v bagateľných veciach (s. 38 – 39) Právnu vetu a rozhodnutie spracovala JUDr. Zuzana Fabianová, Ph.D. Z obsahu: Ak sťažnosť predložená ústavnému súdu smeruje proti rozhodnutiu, v ktorom ide zjavne o bagateľnú sumu, poskytnutie ústavnoprávnej ochrany sťažovateľovi prichádza do úvahy len v celkom výnimočných prípadoch, v ktorých došlo k porušeniu základných práv alebo slobôd v mimoriadne závažnom rozsahu. V prípade, ak porušenie základných práv alebo slobôd takúto intenzitu zjavne nedosahuje, je daný dôvod na odmietnutie sťažnosti pre zjavnú neopodstatnenosť. Uznesenie Ústavného súdu Slovenskej republiky sp. zn. I. ÚS 559/2015 zo dňa 9. decembra 2015
Justičná revue roč. 68, 5/2016 (vychádza 12 čísiel ročne)
ČLÁNKY DRGONEC, J. Ústavná a zákonná ochrana vlastníctva pred nútenými obmedzeniami (s. 525 – 549) Z obsahu: Právny poriadok Slovenskej republiky zahrnuje aj zákony obmedzujúce vlastníkov vecnými bremenami. O potrebe existencie týchto zákonov z hľadiska verejného záujmu niet pochybností. Pochybnosť vyvoláva pohľad na ne z pozície ochrany vlastníkov, ktorých vecné bremená zaťažujú. Ústava im zaručuje právo na primeranú náhradu za obmedzenie práva pokojne užívať svoj majetok jednorazovo aj opakovane. Zákony zaťažujúce vlastníka vecným bremenom často priznávajú iba jednorazovú náhradu. Stopa vedie k zákonu č. 79/1957 Zb., ktorým sa zaviedli jednorazové náhrady. Zákonom č. 79/1957 Zb. sa vykonávala Ústava z 9. mája, ktorá chránila vlastníctvo v celkom inom režime, než aký sa zaručuje ústavou z roku 1992. Úprava z minulosti deformuje uplatňovanie platnej ústavy v súčasnosti. IKRÉNYI, I. Uspokojovanie veriteľov nezabezpečených pohľadávok v konkurze (s. 550 – 558) Z obsahu: Autor podrobne analyzuje spôsob uspokojovania nezabezpečených veriteľov v reštrukturalizácii, najmä zavedenie garancie úplného uspokojenia ich pohľadávok. Na príklade kriticky poukazuje na nesystémovosť a nekoncepčnosť zavedenej právnej úpravy, ako aj na jej zmätočné legislatívno-technické vyjadrenie. V závere prezentuje vlastný návrh úpravy príslušného ustanovenia Zákona o konkurze a reštrukturalizácii, ktorá však ani podľa jeho slov neodstráni ním kritizovaný stav, ten možno odstrániť len zmenou celkovej koncepcie prístupu k uspokojovaniu nezabezpečených veriteľov v reštrukturalizácii. ZÁHORA, J. Otvorené otázky trestnej zodpovednosti právnických osôb (s. 559 – 580) Z obsahu: Po viacerých legislatívnych pokusoch bola v Slovenskej republike do právneho poriadku zavedená trestná zodpovednosť právnických osôb. Trestná zodpovednosť právnických osôb je v podmienkach kontinentálneho právneho systému témou, ktorá je v tomto systéme „cudzím prvkom“ a odbornou verejnosťou vnímaná skôr rozpačito. Schválený zákon o trestnej zodpovednosti právnických osôb prináša viacero otvorených otázok. Autor sa zameriava na niektoré problematické otázky trestnej zodpovednosti a trestania právnických osôb, poukazuje na nedostatky právnej úpravy a snaží sa prezentovať návrhy de lege ferenda. Vzhľadom na obmedzený rozsah nebolo možné sa venovať všetkým problémom schváleného zákona, preto autor v závere len načrtáva ďalšie, najmä procesné nedostatky. ŠTIFT, P. Zamyslenie sa nad doplnením Trestného zákona ohľadom trestného činu týrania blízkej osoby a zverenej osoby (s. 581 – 586) Z obsahu: Autor sa zaoberá doplnením trestného činu týrania blízkej osoby a zverenej osoby podľa § 208 Trestného zákona o nový odsek 2, ktoré bolo vykonané novelou Trestného
zákona, zákonom č. 397/2015 Z. z. s účinnosťou od 1. 1. 2016, a to z pohľadu vecnej správnosti a zrozumiteľnosti právnej úpravy. MEČÍR, M. Agent v trestnom práve (s. 587 – 593) Z obsahu: Autor sa v článku zameral na plnenie úlohy agenta v Trestnom práve a na podmienky jeho použitia. Zaoberá sa rozdelením tohto inštitútu na dve skupiny, zároveň definuje rozdiely medzi nimi a odlišnosti ich použitia. Súčasne analyzuje vybrané ideové princípy, na ktorých je tento inštitút založený, so zameraním na ich špecifické vlastnosti.
NOVÉ CIVILNÉ PROCESNÉ KÓDEXY ŠTEVČEK, M. Sťažnosť v Civilnom sporovom poriadku (s. 594 – 602) Z obsahu: Autor sa zaoberá jedným z nových inštitútov rekodifikovaného civilného procesu, sťažnosťou. Ponúka základný náhľad na vývoj názorov o charaktere a zaradení tohto inštitútu v systematike Civilného sporového poriadku, ako aj rozbor ustanovení o konaní a rozhodnutí o sťažnosti. Nevyhýba sa ani problematickým prvkom právnej úpravy, ktoré po nadobudnutí účinnosti novej procesnej úpravy môžu spôsobiť v praxi problém. Na tieto problematické body ponúka autor svoj interpretačný pohľad. TOTH-VAŇO, P. O precedenčnej záväznosti súdneho rozhodnutia (aj podľa Civilného sporového poriadku) (s. 603 – 621) Z obsahu: Autor voľne nadväzuje na problematiku záväznosti súdneho rozhodnutia, ktorou sa zaoberal v predchádzajúcom čísle Justičnej revue. V tomto článku venuje pozornosť precedenčnej záväznosti súdnych rozhodnutí. Poukazuje na striktnosť uplatňovania tejto zásady v právnej kultúre common law a následne sa zaoberá otázkou, či dnes možno v našich podmienkach hovoriť o existencii tohto druhu záväznosti súdnych rozhodnutí. Podstatná časť príspevku je venovaná súvisiacej úprave v Civilnom sporovom poriadku. Autor aj v nadväznosti na danú úpravu pripomína faktory, ktoré musia byť splnené, aby mohol tento druh záväznosti v praxi korektne fungovať, pričom upozorňuje na nebezpečenstvo prílišnej „automatizácie“ pri výkone súdnej moci, ktoré so sebou precedenčná záväznosť súdnych rozhodnutí prináša.
ZO ZAHRANIČIA MATES, P. – SMEJKAL, V. Datové schránky v České republice (s. 622 – 631) Z obsahu: Od okamžiku, kdy vstoupil v účinnost zákon o elektronických úkonech, uplynulo již více než šest let. Za tu dobu se staly datové schránky pevnou součástí českého právního řádu. V článku se zabýváme objasněním hlavních zásad jejich fungování a nejčastějšími problémy, s nimiž se setkává aplikační praxe.
ROZHODNUTIA ÚSTAVNÉHO SÚDU SR K hodnoteniu dôkazov v konaní o antidiskriminačnej žalobe s prihliadnutím na špecifické rozloženie dôkazného bremena (s. 632 – 640)
ADSPIRANTES LEGUM HALAS, N. Trestná zodpovednosť právnických osôb v legislatíve vybraných štátov Európskej únie (s. 641 – 649) Z obsahu: Trestná zodpovednosť právnických osôb predstavuje aktuálnu problematiku nielen pre Slovenskú republiku, kde 1. 7. 2016 nadobudne účinnosť zákon č. 91/2016 Z. z. o trestnej zodpovednosti právnických osôb a o zmene a doplnení niektorých zákonov, ale aj pre celú Európsku úniu. Autor sa v článku zameriava na problematiku trestnej zodpovednosti právnických osôb vybraných štátov Európskej únie, menovite – Česká republika, Francúzsko, Maďarsko, Nemecko, Rakúsko, Španielsko a Veľká Británia. Autor sa nezamýšľa nad tým, či je daná právna úprava postačujúca, ale stručne ju charakterizuje v jednotlivých legislatívach vybraných štátov.
RECENZIE – ANOTÁCIE SVÁK, J. Káčer, M.: Na okraji krajnej núdze. O prepisovaní zákonov počas ich aplikácie. Praha: Leges, 2015, strán 144 (s. 650 – 652) BARINKOVÁ, M. Thurzová, M. – Dudor, L. – Mezei, J.: Pracovnoprávne vzťahy v územnej samospráve. Bratislava: Wolters Kluwer, s. r. o., 2016, strán 160 (s. 653 – 655)
PRÍLOHA Judikatúra súdov Slovenskej republiky – Trestné právo (CD)
Bulletin advokacie č. 5/2016 (vychádza desaťkrát ročne)
ČLÁNKY ZŮBEK, J. Kvalifikované (zpřísněné) podmínky u podmíněného zastavení trestního stíhání (s. 15 – 17) ŠELLENG, D. Ke vztahu upuštění od potrestání a trestního příkazu (s. 18 – 21) STRÁNSKÝ, J.
Nicotnost právního jednání a rozvázání pracovního poměru (s. 22 – 26) BUUS, T. Úrok z jistoty při nájmu (s. 26 – 30)
Z JUDIKATURY K podmínkám vydání rozsudku pro zmeškání – Nález Ústavního soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3143/15 (s. 31 – 33) Z obsahu: Rozsudek pro zmeškání je prostředkem, který slouží k dosažení efektivnějšího a rychlejšího rozhodování sporů, k jeho vydání však lze přistoupit pouze tehdy, odpovídá-li to vzhledem k ostatním okolnostem případu požadavkům vyplývajícím z obecných zásad civilního procesu. Při zvažování vydání rozsudku pro zmeškání je nezbytné respektovat nejen podmínky pro jeho vydání stanovené zákonem, ale také základní procesní práva účastníků řízení ve smyslu ust. § 1 a 3 o. s. ř. Neplatnost rozhodčí doložky – exekuce – Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2014, sp. zn. 21 Cdo 174/2014, uveřejněné pod č. 53/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (s. 33 – 37) Z obsahu: Pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc, anebo konkrétní způsob jeho určení, ale jen odkazuje ohledně výběru rozhodce a stanovení pravidel rozhodčího řízení na fyzickou osobu, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, a odkazuje na touto fyzickou osobou stanovené statuty a řády ke jmenování a výběru rozhodců, jakož i způsobu vedení rozhodčího řízení a stanovení pravidel o nákladech řízení, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná podle ust. § 39 obč. zák. (č. 40/1964 Sb.) pro obcházení zákona. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem určeným na základě takovéto absolutně neplatné rozhodčí doložky není způsobilým exekučním titulem, neboť rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc. Odpovědnost vlastníka stromů – Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2508/2012 (s. 37 – 38) Z obsahu: Vlastník stromu je povinen předcházet pádu větví a v rámci prevence provést opatření alespoň snižující možnost vzniku škody. Nejde přitom o absolutní povinnost vlastníka počínat si tak, aby za všech okolností byla vyloučena možnost pádu stromu či jeho větví, nýbrž jde o povinnost postupovat při správě svého majetku tak obezřetně, jak lze vzhledem ke konkrétní situaci na něm rozumně požadovat. K civilní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy – Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 25 Cdo 493/2015 (s. 39 – 42) Z obsahu: K tomu, aby porušení pravidel sportovní hry vedoucí ke škodě na zdraví mohlo být považováno za porušení prevenční povinnosti ve smyslu § 415 obč. zák. č. 40/1964 Sb., musí mít určitou vyšší intenzitu, tedy musí podstatným způsobem vybočovat z běžného způsobu hry. Zápis do veřejného rejstříku – Usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 12. 2015, č. j. C 7942/RD10/KSOS, Fj 112822/2015/KSOS (s. 43)
Z obsahu: Ust. § 25 odst. 1 a § 48 odst. 1 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, taxativně stanoví výčet skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku. Vzhledem k tomu se do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným zapisuje pouze údaj o tom, že na podíl byl vydán kmenový list, nikoli údaj o tom, že na podíl kmenový list vydán nebyl.
Z judikatury Soudního dvora EU J. N. proti Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie, Rozsudek Soudního dvora Evropské unie č. C-601/15 PPU z 15. 2. 2016 (velký senát) (s. 43 – 44) Unijní právo umožňuje zajištění žadatele o azyl, vyžaduje-li to ochrana národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku.
Z judikatury ESLP Článek 4 Úmluvy (zákaz otroctví a nucených prací) L. E. proti Řecku, Rozsudek z 21. 1. 2016, č. 71545/12 (s. 45) Nedostatky ve vyřizování trestního oznámení týkajícího se obchodování s lidským masem. Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivé řízení) Jakšovski a Trifunovski proti bývalé jugoslávské republice Makedonii, Rozsudky ze 7. 1. 2016, č. 56381/09 a 58738/09 (s. 45 – 46) Nestrannost Státní soudní rady při projednávání kárné žaloby proti soudci. Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivé řízení) Borg proti Maltě, Rozsudek z 12. 1. 2016, č. 37537/13 (s. 46) Vnitrostátní právo neumožňující poskytnutí právního zastoupení v přípravném řízení. Článek 8 Úmluvy (právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence) Bărbulescu proti Rumunsku, Rozsudek z 12. 1. 2016, č. 61496/08 (s. 46 – 47) Výpověď daná zaměstnanci pracujícímu pro soukromou společnost, v důsledku užívání internetu společnosti pro soukromé účely během pracovní doby. Článek 10 Úmluvy (právo na respektování svobody projevu) M’bala M’bala proti Francii, Rozhodnutí o nepřijatelnosti z 20. 10. 2015, č. 25239/13 (s. 47) Odsouzení humoristy za šíření negativistických a antisemitských myšlenek během divadelního představení. Článek 10 Úmluvy (právo na respektování svobody projevu) Bono proti Francii, Rozsudek z 15. 12. 2015, č. 29024/11 (s. 48) Odsouzení advokáta a právního zástupce jistého S. A., který byl podezřelý ze spáchání trestného činu terorismu, ke kárnému trestu za poznámky vložené do písemného odvolání podaného k odvolacímu soudu.
Z ODBORNÉ LITERATURY Petr Lavický a kol.: Občanský soudní řád II. Exekuční řád. Praktický komentář (Jan Kubizňák) (s. 49)
Petr Ševčík, Ladislav Ullrich: Znalecké právo (Martin Mikyska) (s. 49) Jan Kozák, Alexandr Dadam, Lukáš Pachl: Insolvenční zákon a předpisy související. Komentář (Daniel Ševčík) (s. 51) Bulletin slovenskej advokácie přináší (s. 52)
Právník roč. 155, č. 6/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
STATI PAVLAKOS, G. Proto-právní vztah: normativní kompas v globalizovaném světě (s. 473 – 488) Z obsahu: V současnosti probíhající proces zintenzivňování globalizace vede k tomu, že klasické chápání mezinárodního práva je vystaveno novým výzvám. Nejenže je zpochybňován rozsah mezinárodněprávních závazků a jejich subjekty, ale celý hierarchický vztah mezi normami, které je ustavují, se stává sporným. Předkládaný článek se snaží znovu promyslet základní znaky právního vztahu, aby se pokusil navrhnout pojmový rámec pro chápání právních závazků, které přesahují sféru státu a které se ustavují napříč vnitrostátními právními řády. Článek navrhuje rekonstrukci založení právních závazků. Velmi zhruba řečeno, pokusím se zpochybnit převládající názor, že právní závazky jsou založeny na institucionálních faktech, v nichž hrají roli státy jako jejich autoři (nazvěme toto pojetí „právní vztah“). Místo toho navrhuji, že právní vztah (z pojmového hlediska) nepředstavuje konečné založení právních závazků: spíše jde dle mého názoru o to, že právní vztah získává svůj charakter díky základnějšímu vztahu, který nazývám „proto-právním vztahem“, jehož stranou nemusí být nutně stát. Proto-právní vztahy se týkají takové interakce mezi jednotlivci, která vytváří vynutitelné nároky mezi jejich stranami. V článku podrobněji vyjasňuji podmínky, za nichž určitá třída interakcí mezi osobami může produkovat tento výsledek. Ukáže se při tom zajímavý poznatek, že zatímco normy opřené o státní moc jsou dostatečné pro vynutitelnost, tyto normy nejsou nutné pro vynutitelnost, protože existuje mnoho jiných případů interakcí mezi aktéry, které jsou schopny produkovat stejné výsledky. ŠMEJKAL, V. Listina základních práv EU jako nástroj budování sociálního modelu EU? (s. 489 – 508) Z obsahu: V době schvalování Lisabonské smlouvy vyvolávala právní závaznost Listiny základních práv EU obavy i naděje, a to zejména kvůli začlenění řady sociálních práv do jejího reformulovaného textu. S odstupem téměř sedmi let od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je již možné s využitím post-lisabonské judikatury Soudního dvora EU a hodnotit, zda se Listina stala nástrojem budování sociální, respektive sociálně-tržní EU či nikoli. Výsledek takto zaměřené analýzy ústí spíše do skepse ohledně významu Listiny pro sociální reorientaci EU. Vzhledem k ne zcela jasnému rozsahu použití Listiny, omezenému horizontálnímu účinku jejích ustanovení a zejména limitovaným pravomocem EU v sociální oblasti nepřinesla Listina žádný zásadní posun oproti období, kdy byla jen nezávaznou deklarací a Soudní dvůr používal některá její ustanovení jako vyjádření obecných právních zásad EU.
ĽALÍK, T. Ústavodarná moc – včera, dnes a zajtra (s. 509 – 525) Z obsahu: Ústavodarná moc je existencionálnym konceptom myslenia o ústave a ústavnom práve. V tomto príspevku autor analyzuje vývoj tohto konceptu z časovej perspektívy. V prvej časti poukazuje na znaky ústavodarnej moci v klasických teóriách, ktoré najviac ovplyvnili túto kategóriu ústavného práva. V nasledujúcej časti autor polemizuje s niektorými závermi vyplývajúcimi s tradičného myslenia o tejto moci a do popredia dáva súčasné názory ako aj rôzne praktické implikácie. Záverečná časť patrí skúmaniu existencie ústavodarnej moci v nadštátnom (globálnom) priestore cez prizmu transferu moci zo štátu na nadštátne entity. KADLEC, O. Interpretační pravidlo v pochybnostech ve prospěch: účinný nástroj, nebo rétorická ozdoba? (s. 526 – 542) Z obsahu: Článek se zabývá konceptem pochybnosti o výkladu právního předpisu. Existence pochybnosti je podmínkou pro aplikaci výkladového pravidla v pochybnostech ve prospěch jednotlivce, užívaného ve veřejném právu. Článek ukazuje, že koncept pochybnosti může být, a v soudní praxi skutečně je, pojímán různě. Různorodost pojetí činí pravidlo manipulovatelné. Článek má šest částí. Úvodní část interpretační pravidlo představuje. Část druhá a třetí ho analyzuje ze dvou teoretických aspektů: (i) čí pochybnost je relevantní a (ii) v jaké fázi interpretačního procesu se pochybnost hodnotí. K prvnímu aspektu lze přistupovat buďto vnitřním pohledem, při kterém rozhodují vnitřní pochybnosti interpreta, anebo vnějším pohledem, při kterém jsou rozhodné pochybnosti adresátů práva. Co do druhého aspektu, lze pravidlo v procesu interpretace zařadit na tři různá místa: na jeho začátek, do jeho středu, anebo na jeho konec. Jelikož interpretace má za cíl odstraňování nejasností, zařazení pravidla v pochybnosti ve prospěch v různých fázích interpretace má za následek rozdílný dosah tohoto pravidla. Čtvrtá část článku na judikatuře českých vrcholných soudů ukazuje nejednotný přístup k řešení obou aspektů pochybnosti v praxi. Pátá část navrhuje východisko z nejednotnosti. Pochybnosti by měly být vnímány vnějším pohledem a pravidlo má nastoupit v situaci, kdy se proces odstraňování pochybností stává pro adresáta nepředvídatelný. Závěrečná šestá část celý článek shrnuje.
MORS VENIT VELOCITER Za Jiřím Grospičem (s. 543 – 544)
RECENZE TICHÝ, L. Koziolovy Základní otázky deliktní odpovědnosti (s. 545 – 550) ČERVÍNEK, Z. Möller Kai. The Global Model of Constitutional Rights. 2012 (s. 550 – 555) STEINOVÁ, V. Schelle Karel – Tauchen Jaromír (eds). Encyklopedie českých právních dějin, I. svazek. 2015 (s. 555 – 557)
Právní rádce roč. XXIV, č. 6/2016 (mesačník)
INFOGRAFIKA KRAMER, J. Kdo je inovativní podle inovativních? (s. 6 – 7)
AKTA KRAMER, J. ROZHOVOR: Myšlenkový revolucionář státní správy (s. 10 – 13) VEJVODOVÁ, A. ANALÝZA: Nekonečná cesta za lepší kontrolou veřejných peněz (s. 14 – 16) WAGENKNECHT, L. Kdy budeme mít efektivní vnitřní kontrolní systém? (s. 17) ŠIKEL, L. Svěřenské fondy pohledem práva i ekonomie (s. 20 – 21)
PRVOTNÍ POHLED JÍCHA, L. Zamyšlení nad novým exekutorským tarifem (s. 22 – 25)
PRÁVO A OBCHOD DRAHOTSKÝ, M. Jak bojovat proti padělkům originálních náhradních dílů (s. 26 – 29) NEŠPŮREK, R. – MOLITORISOVÁ, A. Harmonizace ochrany obchodního tajemství (s. 30 – 33) VLK, T. Co můžeme očekávat od elektronické evidence tržeb? (s. 34 – 36) POMAIZLOVÁ, K. – TOŠNEROVÁ, R. – ZEMEK, O. Konec on-line reklamy v Čechách? (s. 38 – 40)
PRÁVO A FINANCE KOHOUTEK, P. – ŠVAŘÍČKOVÁ, J. Přehlížená role časové hodnoty peněz (s. 42 – 45) DOLOŽÍLKOVÁ, E. – KOČICOVÁ, V.
Finanční zájmy EU po italsku (s. 46 – 48)
PRÁVO A MANAGEMENT KAZDOVÁ, A. Zaměstnavatelé a mileniáni: Jak spolu vycházet? (s. 50 – 51)
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA ZAORALOVÁ, P. Nevyužívaný institut dohody o vině a trestu (s. 52 – 57) SOKOL, T. Trestní odpovědnost právnických osob poněkud jinak (s. 58 – 61) HANÁK, M. Energetické stavby na cizím pozemku (s. 62 – 63) ERBSOVÁ, H. Zákon o státní službě: dobrý sluha, nebo špatný pán? (s. 64 – 66)
PRÁVO A SPOLEČNOST KRAMER, J. Registru smluv hrozí výkladové i technické problémy (s. 68 – 69) BALÍK, S. Když dva dělají totéž, není to totéž (s. 72 – 73)
Právní rozhledy 24. ročník, č. 10/2016 (vychádza dvakrát do mesiaca)
ČLÁNKY TELEC, I. Přírodní léčitelství, tradiční vědění a duševní vlastnictví (s. 343 – 352) Z obsahu: Rekodifikace soukromého práva přinesla dosud chybějící typovou úpravu závazku péče o zdraví založeného smlouvou. Tím se u nás opětovně otevřela otázka právního postavení přírodních či lidových léčitelů. Jejich postavení je věnována pozornost i z mezinárodního hlediska tradiční medicíny, jakož i práva řady států EU. Podstata přírodního léčitelství často spočívá v tradičním vědění. Proto právně vzato stojí přírodní léčitelství na pomezí práva duševního vlastnictví, prostých nehmotných věcí a práva osobnostního týkajícího se přirozeného práva na zdraví.
GEJDOŠ, M. – KARFILÁT, J. Vznik zajištění dluhů určitého druhu zástavním právem a jejich vymezení (s. 352 – 360) Z obsahu: Změny vyvolané novým občanským zákoníkem nutně neznamenají diskontinuitu s občanským zákoníkem 1964. Při srovnání některých ustanovení obou kodexů lze totiž najít společné jmenovatele nebo dokonce nahlížet na některé zavedené právní instituty novýma očima. Konečně, při výkladu obou předpisů lze čerpat i z právní úpravy obecného zákoníku občanského a ne jinak je tomu v případě zajištění dluhů určitého druhu zástavním právem. ROGALEWICZOVÁ, R. Princip oficiality v řízeních o úpravu péče a styku s nezletilým dítětem (s. 360 – 365) Z obsahu: Většina řízení ve věcech péče soudu o nezletilé může být zahájena i bez návrhu. V případě rozchodu rodičů patří úprava péče o dítě a styku s dítětem mezi nejkonfliktnější otázky, které musí být do budoucna vyřešeny. Je-li situace v rodině natolik vyhrocená, že se negativně dotýká i samotného dítěte, měly by soudy v zájmu dítěte zahajovat řízení o úpravu péče a styku s dítětem z mocí úřední i bez návrhu rodičů.
DISKUSE MAŠTALKA, J. – NONNEMANN, F. Informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele (s. 365 – 369) MATES, P. Podání datovou schránkou (s. 369 – 371)
JUDIKATURA Rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 31 Cdo 4087/2013: Okamžik účinnosti přeměny blankosměnky v úplnou směnku. Postižení majetku v SJM a blankosměnka podepsaná jedním z manželů k zajištění budoucí pohledávky. Vylučovací žaloba a majetek v SJM. (s. 371 – 375) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 ICdo 48/2013: Zkrácení dlužníkových věřitelů a přiměřené protiplnění dle § 240 InsZ (s. 375 – 376) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 NSČR 83/2014: Uplatnění námitek věřitele proti návrhu na povolení oddlužení (s. 376 – 378) SRN: Usnesení Spolkového soudního dvora, sp. zn. VI ZR 557/15: K provádění estetických operací při podezření na psychickou poruchu (s. 378 – 379)
Právní rozhledy 24. ročník, 11/2016 (vychádza dvakrát do mesiaca)
ČLÁNKY
RYŠKA, M. Odškodnění sekundárních obě dle § 2959 ObčZ (s. 381 – 386) Z obsahu: Nový civilní kodex zakotvil jen velmi vágní kritéria pro odškodnění imateriální újmy při usmrcení osoby blízké a cíleně ponechal široký prostor pro spravedlivé rozhodnutí jednotlivých případů soudcem. Nejvyšší soud se nedávno poprvé pokusil vytyčit zásady, dle nichž v takových situacích postupoval. Lze si klást otázku, nakolik úspěšně se mu to podařilo a zda je skutečně možno ze širokého prostoru pro spravedlivé posouzení judikatorně učinit jen úzkou štěrbinu. HEJČ, D. Novela místní a přechodné úpravy provozu jako opatření obecné povahy (s. 386 – 395) Z obsahu: Zákonem č. 268/2015 Sb. se s účinností od 31. 12. 2015 změnila (mimo jiné) právní úprava stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích. Pro část rozhodování v těchto věcech byla výslovně zavedena právní forma opatření obecné povahy a s tím související procedurální režim obsažený v § 171 a násl. SpŘ, z části modifikovaný vlastní zvláštní právní úpravou. Dle důvodové zprávy je tím reagováno na již ustálenou judikaturu správních soudů, na jejímž základě bylo takto rozhodováno již v době před přijetím zákona č. 268/2015 Sb.
DISKUSE TOMÁŠEK, P. Právní jednání pověřeného člena kolektivního statutárního orgánu se zaměstnanci – (stále) aktuální otázky (s. 395 – 402) PICHRT, J. – KOPECKÝ, M. Poznámka ke skončení služebního poměru na základě žádosti státního zaměstnance (s. 402 – 404) MAŘÁDEK, D. Kritické poznámky k vybrané judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu k výpovědi policisty jako svědka před trestním soudem (s. 404 – 408) ČERNÝ, P. Ještě k blokačním shromážděním (s. 408 – 410)
JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 22 Cdo 4253/2014: Součásti čerpací stanice pohonných hmot. Žaloba na vydání oddělitelné součásti věci. Obsah i rozsah odůvodnění rozsudku (s. 411 – 413) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 ICdo 6/2014: Odvolání věřitele proti usnesení o schválení oddlužení (s. 414 – 416) Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 295/2015: Forma zakladatelského právního jednání ústavu (s. 416 – 417)
Soudní dvůr EU (čtvrtý senát) – rozsudek ve věci C-695/15 PPU – Shiraz Baig Mirza: Právo vrátit žadatele o mezinárodní ochranu do bezpečné třetí země (s. 417 – 418)
Soudce roč. XVIII, 5/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
Články – úvahy – analýzy FINDEJS, S. Kolegium pro elektronizaci justice (s. 2 – 3) FRANC, P. Odborné kolegium SU ČR pro řízení a správu okresních soudů (s. 3 – 4) MAŘÍK, J. Jsem pro! (s. 5) ROZSYPALOVÁ, V. Poučení z životopisu Honoré de Balzaca (s. 5 – 6) POLČÁK, R. Informační teorie důkazu – dokončení (s. 6 – 12)
Právnická klub – Pražský právnický podzim 2015 (s. 13 – 32)
Správní právo roč. XLIX, 3/2016 (vychádza osemkrát ročne) MICHÁLEK, J. Pomocné úřady ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím (s. 129 – 137) Z obsahu: Tento článek má za cíl stručně rozebrat podstatu vztahu mezi rozhodujícím a pomocným úřadem v českém organizačním správním právu. V návaznosti na tento rozbor shrnu úlohu pomocných úřadů v aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Po shrnutí základních východisek v úvodu následuje část, ve které se zabývám právní úpravou pomocných úřadů v případě ústavních orgánů, územních samosprávných celků a soudních exekutorů, a závěrečná část, ve které zobecňuji zjištěné poznatky na funkční a institucionální vztah mezi pomocným úřadem a rozhodujícím orgánem. V této části také shrnuji důsledky, které pro tento vztah vyplývají v případě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a předkládám svůj názor na vhodnost jeho novelizace.
INFORMACE Z KONFERENCE PRÁVO VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ 2015: JUDr. Ing. Petra Gříbková: Úvodní slovo prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.: Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti? JUDr. Petr Toman: Trestněprávní odpovědnost zastupitelů JUDr. Ladislav Smejkal: Nezákonné skončení služebního poměru a související právní otázky Mgr. Zdeněk Mandík: Nové pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu v samosprávě z pohledu Svazu měst a obcí JUDr. Stanislav Polčák: Nové pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu v samosprávě z pohledu Sdružení místních samospráv Ing. Bc. Miroslav Veselý: ktuální problémy a poznatky Ministerstva vnitra z obecní normotvorby JUDr. Jakub Harašta: Elektronické zpřístupňování práva
