Prehľady tlače za obdobie máj 2016 Bulletin slovenskej advokácie roč. XXII, 4/2016 (vychádza desaťkrát do roka)
K NOVÝM KÓDEXOM SEDLAČKO, F., KOTRECOVÁ, A.,FILOVÁ, A. Rekodifikácia civilného procesného práva: Odvolanie, sťažnosť a kasačná sťažnosť (s. 4 – 9) Z obsahu: Vzhľadom na nadchádzajúcu účinnosť nového Civilného sporového poriadku, Civilného mimosporového poriadku a Správneho súdneho poriadku, ktorá pripadá na 1. júl 2016, budú v rámci tejto rubriky dočasne uverejňované krátke príspevky, týkajúce sa niektorých zásadných zmien v procesných predpisoch, spolu so stručnou komparáciou súčasnej a budúcej právnej úpravy. Príspevky budú osobitne zamerané na otázky súvisiace s výkonom advokátskej praxe.
ČLÁNKY, ŠTÚDIE SYROVÝ, I. Náhrada za stratu času pri úkone advokátskeho koncipienta (s. 10 – 14) Z obsahu: Autor sa v článku venuje rozdielnemu rozhodovaniu súdov v otázke priznávania náhrady za stratu času pri úkone, na ktorom sa zúčastní advokátsky koncipient mimo sídla advokátskej kancelárie. Kým niektoré súdy tento nárok priznávajú tak, akoby sa na úkone zúčastnil advokát, iné tento nárok vôbec nepriznávajú. Článok si kladie za cieľ poukázať na rozdielnu argumentáciu súdov s tým, že súčasný stav považuje za neudržateľný z pohľadu právnej istoty. Preto autor okrem argumentácie súdov pripája aj svoj názor na vec. MAZÁK, J. Pokuta za dovolanie: Chybne pochopené tradície? (s. 15 – 20) Z obsahu: Posledná novela Občianskeho súdneho poriadku zaviedla do nášho právneho poriadku dávno zabudnutý inštitút pokuty za súdivosť. Do § 243b ods. 7 sa doplnila druhá a tretia veta, ktoré znejú: „Ak dovolací súd vo veci podľa prvej vety dovolanie odmieta ako neprípustné alebo zamieta ako nedôvodné, môže uložiť advokátovi, ktorý dovolateľa zastupoval, pokutu do 500 eur. Advokát má proti dovolateľovi postih, ak dovolanie podal na jeho osobitný písomný príkaz.“ Účinnosť tejto novely je časovo obmedzená. Platí len do 1. júla 2016, odkedy sa stáva účinným § 452 ods. 2 Civilného sporového poriadku (ďalej len „CSP“), ktorý má rovnaké znenie ako § 243b ods. 7 OSP. Tejto časti, dúfajme, poslednej novely Občianskeho súdneho poriadku a § 452 ods. 2 CSP je hodno venovať niekoľko riadkov, úvah a trochu kritiky. Účelom tohto článku je totiž preukázať to, že takto formulované ustanovenia Občianskeho súdneho poriadku a Civilného sporového poriadku nie sú v súlade s obsahom základného práva na súdnu a inú právnu ochranu podľa čl. 46 ods. 1 v spojení s čl. 47 ods. 3 Ústavy Slovenskej republiky (ďalej len: „ústava“) tak ako ho vykladá predovšetkým judikatúra
Ústavného súdu Slovenskej republiky (ďalej len: „ústavný súd“) a Európsky súd pre ľudské práva (ďalej len: „ESLP“). ŠTEVČEK, M. Mala herba cito crescit alebo keď dvaja robia to isté... (s. 21 – 30) Z obsahu: Príspevok polemicky reaguje na článok prof. JUDr. Jána Mazáka, PhD. uverejnený v tomto čísle bulletinu. Ponúka stručný historický prehľad inštitútu pokuty za súdivosť, a ponúka interpretáciu tohto inštitútu odlišnú od profesora Mazáka. Interpretácia v článku podrobne zdôvodňuje opodstatnenosť tohto inštitútu v CSP. Z JUDIKATÚRY SÚDNEHO DVORA EURÓPSKEJ ÚNIE Naozaj už súd nič nezmôže? (s. 31 – 32) Právnu vetu a rozhodnutie spracovali Bc. Miroslava Kičurová a doc. JUDr. Martina Jánošíková, Ph.D. Z obsahu: Smernica Rady 93/13/EHS z 5. apríla 1993 o nekalých podmienkach v spotrebiteľských zmluvách sa má vykladať tak, že bráni takej vnútroštátnej právnej úprave, ktorá neumožňuje súdu konajúcemu vo veci výkonu platobného rozkazu posúdiť ex offo nekalú povahu zmluvnej podmienky uvedenej v zmluve uzatvorenej medzi predajcom alebo dodávateľom a spotrebiteľom, ak orgán konajúci o návrhu na vydanie platobného rozkazu nemá právomoc na vykonanie takého posúdenia. Rozsudok Súdneho dvora z 18. februára 2016 vo veci C-49/14, Finanmadrid EFC SA proti Jesúsovi Vicentemu Albánovi Zambranovi a i. – ECLI:EU:C:2016:98 Z JUDIKATÚRY EURÓPSKEHO SÚDU PRE ĽUDSKÉ PRÁVA Neprimeraný trest uložený advokátovi za kritizovanie práce (s. 33 – 34) Právnu vetu a rozhodnutie spracovala Mgr. Michaela Chládeková, PhD. Z obsahu: Hrozba trestnoprávnej sankcie pripúšťajúcej i trest odňatia slobody za písomný prejav advokáta adresovaný súdu pri zastupovaní klienta porušuje spravodlivú rovnováhu medzi záujmom na ochrane autority súdnictva a slobodou prejavu advokáta, pretože vyvoláva nežiaduci „odstrašujúci účinok“ vo vzťahu k plneniu povinností advokátov konajúcich v záujme ochrany práv klientov. Rozsudok Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Rodriguez Ravelo proti Španielsku zo dňa 12. januára 2016 týkajúci sa sťažnosti č. 48074/10
Justičná revue roč. 68, 4/2016 (vychádza 12 čísiel ročne)
ČLÁNKY DULAK, A. Testamentárna sloboda a interpretácia vôle poručiteľa (s. 381 – 388)
Z obsahu: Právna úprava dedičského práva obvykle kladie na naplnenie obsahových a formálnych náležitostí prejavenej vôle vyššie nároky než na iné právne úkony. Súčasné znenie Občianskeho zákonníka (v porovnaní s minulosťou) nielenže zužuje priestor pre prejavy poručiteľovej poslednej vôle, navyše akúkoľvek vadu právneho úkonu postihuje jeho neplatnosťou. Nesmierne dôležitou sa preto javí interpretácia poručiteľovej poslednej vôle, ktorá môže viesť buď k uznaniu právnych následkov vôle poručiteľa alebo k nastúpeniu právnych následkov, ktoré sú od vôle poručiteľa vzdialené. STRAPÁČ, P. Právna úprava nájomných vzťahov od Všeobecného občianskeho zákonníka až po súčasnosť (s. 389 – 399) Z obsahu: Autor sa v článku venuje podrobnému skúmaniu matérie vývoja právnej úpravy nájomných vzťahov od prijatia Všeobecného občianskeho zákonníka až po súčasnosť. Rozoberá problematiku nájmu nielen vo Všeobecnom občianskom zákonníku, vydanom v cisárskom patente č. 946/1811 r. z., platnom v českých zemiach, ale aj v iných právnych predpisoch, akými boli zák. čl. XXII/1802 a zák. čl. XIII/1807, zákon č. 44/1928 Sb. o ochrane nájomníkov, pričom autor komparuje vývoj právnej úpravy v českých zemiach, na Slovensku a Podkarpatskej Rusi, a to s poukazom na vtedy platné obyčajové právo v Uhorsku a ustálenú rozhodovaciu prax súdov. Pri historickom exkurze nemožno opomenúť ani Stredný občiansky zákonník, zákon č. 141/1950 Sb., ktorým došlo dňom 1. januára 1951 k zrušeniu vyššie uvedených predpisov. Skúmaniu právnej úpravy nájmu autor podrobuje aj zákon č. 40/1964 Zb., a to najmä pred a po novele uskutočnenej zákonom č. 509/1991 Zb., účinným od 1. 1. 1992. HAJNIŠOVÁ, E. – MAREK, K. – VOJTKOVÁ, D. Väčšinový obchodný podiel vo vzťahu k súhlasu správcu dane podľa slovenskej právnej úpravy (s. 400 – 414) Z obsahu: Cieľom autorov je oboznámiť čitateľa s inštitútom súhlasu správcu dane a upozorniť na nedostatky súvisiace s týmto právnym inštitútom, ktoré sa v platnom právnom poriadku Slovenskej republiky nachádzajú, a zároveň sa pokúsia nájsť riešenie, ktoré by napomohlo k prínosnejšej právnej úprave. MACHOVÁ, M. Limity zásady „neznalosť práva škodí“ v slovenskom a českom trestnom práve (s. 415 – 427) Z obsahu: Omyl je významný inštitút v trestnom práve, ktorý je slovenskou trestno-právnou legislatívou doposiaľ opomínaný. Najvýraznejší posun v trestno-právnej teórii, v uplatňovaní a dôsledkoch omylu zaznamenávame pri právnom omyle; o tom je aj tento článok. Kým v podmienkach Slovenskej republiky je v prípade právneho omylu striktne uplatňovaná zásada ignorantia iuris nocet – „neznalosť práva škodí“, v niektorých krajinách kontinentálneho právneho systému, napríklad aj v susednej Českej republike, dochádza k oslabovaniu tejto zásady v trestnom práve. Okrem analýzy právneho omylu v slovenskom a českom trestnom práve sa autorka pokúša načrtnúť aj návrhy de lege ferenda v súvislosti s uplatňovaním zásady ignorantia iuris nocet.
ŠIDLO, M. Zákonná obštrukcia – spôsob ako mariť priebeh prípravného konania (voľné pokračovanie) (s. 428 – 438) Z obsahu: Téma možností obvineného mariť priebeh prípravného konania vykonávaného policajtom sa v praxi opakuje denne; autor ňou nadväzuje na svoj predchádzajúci článok (v Justičnej revue č. 1/2016 sa zaoberal spôsobmi marenia svedkom). Robí tak v dvoch samostatných podkapitolách, pričom v prvej sa zaoberá marením prípravného konania obvineným v trestnom konaní vedenom podľa § 204 Tr. poriadku (zrýchlené skrátené vyšetrovanie) a v druhej podkapitole možnosťami obvineného mariť priebeh prípravného konania (vyšetrovania alebo skráteného vyšetrovania). GREGUŠOVÁ, A. Trest domáceho väzenia v novej právnej úprave (s. 439 – 452) Z obsahu: Nadobudnutím účinnosti zákona č. 78/2015 Z. z. o kontrole výkonu niektorých rozhodnutí technickými prostriedkami došlo k novelizácii ustanovení zákona č. 300/2005 Z. z. Trestného zákona v znení neskorších predpisov, okrem iného aj v tom smere, že zákonodarca modifikoval hmotnoprávne podmienky pre uloženie trestu domáceho väzenia. Autorka v článku analyzuje novú koncepciu trestu domáceho väzenia a s ním súvisiace zmeny, ktoré reagujú aj na zavádzanie elektronického monitorovacieho systému do aplikačnej praxe. ZÁHORA, J. Vybrané problémy postihovania „softvérového pirátstva“ (s. 453 – 465) Z obsahu: Spolu s rozvojom počítačov sa začal rozmáhať aj nový druh kriminality – softvérové pirátstvo. Za softvérové pirátstvo sa vo všeobecnosti považuje neoprávnené nakladanie so softvérom, v rozpore s licenčnými podmienkami. V porovnaní s pirátstvom v ostatných oblastiach, softvérové pirátstvo je závažnejším činom, vzhľadom na povahu softvéru, ktorá umožňuje jeho masívnu reprodukciu. Autor poukazuje na najtypickejšie spôsoby páchania softvérového pirátstva a rámcovo analyzuje dostupné rozhodnutia slovenských súdov. Poukazuje na niektoré problémy postihu softvérového pirátstva a navrhuje riešenia.
NOVÉ CIVILNÉ PROCESNÉ KÓDEXY ŠTEVČEK, M. Koncepcia civilného procesu v Slovenskej republike (s. 466 – 479) Z obsahu: Autor ponúka komplexnú analýzu otázky koncepcie civilného procesu, od pojmu, cez historické determinanty, jednotlivé koncepcie civilného procesu v Európe až po súčasnosť. Rozoberá potrebu jednotnej koncepcie civilného procesu, vyjadrenú v konštantnej legislatívnej podobe. Následná analýza konkrétnych inštitútov nového civilného práva procesného v Slovenskej republike približuje čitateľovi priraditeľnosť nášho civilného procesu k tzv. sociálnej koncepcii civilného procesu, ktorá vychádza z kodifikácie rakúskeho Civilného procesného poriadku z roku 1895.
TOTH-VAŇO, P. O subjektívnej a kasačnej záväznosti súdneho rozhodnutia (s. 480 – 506) Z obsahu: Autor v príspevku analyzuje dva druhy záväznosti súdneho rozhodnutia. Prvý druh nazýva subjektívnou záväznosťou, ktorú odvodzuje z materiálnej stránky právoplatnosti súdneho rozhodnutia. Skúma ju najmä z pohľadu osôb, na ktoré sa táto záväznosť vzťahuje, ako aj z pohľadu okolností a podmienok, za ktorých možno túto záväznosť prelomiť. Špeciálne sa v tejto súvislosti zameriava na princíp res iudicata – prekážku rozhodnutej veci. Následne sa v článku zaoberá kasačnou záväznosťou rozhodnutia súdu vyššej inštancie, a to z viacerých hľadísk. Zameriava sa najmä na špecifikáciu okolností, za ktorých je súd nižšieho stupňa oprávnený túto záväznosť nerešpektovať, možnosťou dotknutej strany konania domáhať sa zrušenia kasačne záväzného rozhodnutia súdu vyššej inštancie, ďalej otázkou, či je inštančne nadriadený súd oprávnený svoj pôvodný právny názor zmeniť, ako aj tým, ktorú časť rozhodnutia možno vôbec za záväznú považovať. Dotýka sa aj judikatúry ústavného súdu v súvislosti s ústavnými sťažnosťami podávanými proti zrušovacím uzneseniam nadriadeného súdu. Autor sa zaoberá tak ustanoveniami Občianskeho súdneho poriadku, ako aj Civilného sporového poriadku.
NAD JEDNÝM ROZHODNUTÍM ŠIŠKA, B. Nemožnosť plynutia trestu zákazu činnosti počas výkonu väzby (započítanej do nepodmienečného trestu odňatia slobody) (s. 507 – 512) Z obsahu: Autor vyjadruje iný právny názor, než vyjadril Najvyšší súd Slovenskej republiky k plynutiu trestu zákazu činnosti počas výkonu väzby. Pri formovaní svojho právneho názoru vychádza z vlastnej interpretácie dotknutých zákonných ustanovení týkajúcich sa predovšetkým trestu zákazu činnosti a započítania väzby. Zohľadňuje však aj právnu argumentáciu Najvyššieho súdu SR, ktorú detailnejším spôsobom analyzuje v druhej časti článku.
ADSPIRANTES LEGUM HALAS, N. Stalking – nežiaduci fenomén dnešnej doby (s. 513 – 520) Z obsahu: Autor sa zaoberá veľmi aktuálnym problémom, stalkingom. Ide o trestný čin nebezpečného prenasledovania, ktorý predstavuje závažné ohrozenie bezpečnosti spoločnosti, a to z hľadiska trestnoprávneho – pričom vymedzuje jeho trestnoprávnu podobu, ako aj z hľadiska kriminologického – venuje sa typológii jednotlivých páchateľov a fenomenológii na území SR od roku 2011. Autor uvádza prípady z praxe a v závere aj návrhy de lege ferenda, ktoré by mohli pomôcť obetiam, ako aj orgánom činným v trestnom konaní v boji proti nebezpečnému prenasledovaniu.
RECENZIE – ANOTÁCIE GAJDIČIAR, V.
Kyjac, Z.: Použitie informačno-technických prostriedkov v trestnom konaní. Odpočúvanie a záznam telekomunikačnej prevádzky. Bratislava: Wolters Kluwer, 2015, strán 307 (s. 521 – 523)
PRÍLOHA Judikatúra Európskeho súdu pre ľudské práva (CD) A. Y. proti Slovenskej republike (vydanie do cudziny) Mihu proti Rumunsku (právo na život) M. G. C. proti Rumunsku (zákaz mučenia; právo na rešpektovanie súkromného a rodinného života) Blühdorn proti Nemecku (právo na slobodu) Transpetrol, a. s. proti Slovenskej republike (právo na prístup k súdu) Informácia o ďalších rozsudkoch Európskeho súdu pre ľudské práva vyhlásených v období od 4. decembra 2015 do 15. marca 2016
Zo súdnej praxe 21. ročník, 2/2016 (vychádza šesťkrát ročne)
ČLÁNKY DRGONEC, J. Odkedy dokedy existuje status kandidáta na sudcu Ústavného súdu SR (s. 50 – 55) Z obsahu: V ústavnom poriadku Slovenskej republiky existuje množstvo otázok zásadného významu, na ktoré neexistujú rovnako zásadné odpovede. Ba čo viac, neexistujú na ne nijaké odpovede. Otázka sa musí zrazu zrodiť ako konkrétny problém, aby sa na ňu s oneskorením, niekedy menším, inokedy väčším, začala hľadať odpoveď. Do tejto kategórie patrí aj status kandidátov na sudcov Ústavného súdu SR. Podľa Ústavy SR je jasné, že na jedného sudcu musia byť dvaja kandidáti. Podľa súčasného stavu na dve voľné miesta na Ústavnom súde sú podľa jedného výkladu traja, podľa iného výkladu piati kandidáti. Namiesto štyroch predvídaných Ústavou. Matematika z prvých tried základnej školy v rukách právnikov vyvoláva ústavný problém. ŠAMKO, P. Niekoľko aplikačných problémov pri výklade znakov skutkovej podstaty trestného činu poškodzovania veriteľa (s. 56 – 60) Z obsahu: Úpadkové trestné činy, najmä trestné činy, ktoré sú páchané zo strany dlžníka s cieľom (úmyslom) poškodiť majetkové práva veriteľa, a to skutočným alebo predstieraným zmenšovaním svojho majetku, vyvolávajú v aplikačnej praxi orgánov činných v trestnom konaní či súdov pomerne časté aplikačné problémy pri výklade formálnych znakov základnej skutkovej podstaty trestného činu poškodzovania veriteľa podľa § 239 ods. 1 TZ. Účelom tohto príspevku je v stručnosti poukázať na niektoré z nich a načrtnúť aj ich možné riešenia.
BORODOVČÁK, M. K rozsudku Veľkej komory Európskeho súdu pre ľudské práva vo veci Couderc a Hachette a Fillipacchi Associétes proti Francúzsku (s. 60 – 62) Z obsahu: V novembri 2015 Veľká komora Európskeho súdu pre ľudské práva (ďalej len "Súd") vyhlásila dlho očakávaný rozsudok vo veci Couderc a Hachette a Fillipacchi Associés proti Francúzsku (sťažnosť č. 40454/07), týkajúci sa slobody prejavu zakotvenej v čl. 10 Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd (ďalej len "Dohovor"). Prípad sa týkal súdnych rozhodnutí vnútroštátnych súdov proti týždenníku P.... Match za zverejnenie interview s pani C........, v ktorých tvrdila, že otcom jej syna je m... princ A. Rozsudok Súdu, ktorý očakávala najmä novinárska obec, možno považovať za významný v tom smere, že zásadným argumentačným spôsobom zodpovedal na otázky rovnováhy medzi právom na slobodu prejavu (čl. 10 Dohovoru) na jednej strane a právom na rešpektovanie súkromného a rodinného života (čl. 8 Dohovoru) na druhej strane.
JUDIKATÚRA Občianske právo Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 3 Cdo 467/2013 – Vznik škody (s. 63 – 65) Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 3 Cdo 205/2009 – Vzťah všeobecného a osobitného zákona (s. 65 – 68) Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 3 Cdo 1376/2015 – Právne dôsledky postupu súdu v rozpore s § 118 ods. 2 OSP (s. 68 – 70) Nález Ústavného súdu SR, sp. zn. I. ÚS 184/2015 – Výklad contra proferentem a preferencia platnosti právneho úkonu ako všeobecné výkladové pravidlá. Zmluvy uzavierané starostom/primátorom obce/mesta. Bezdôvodné obohatenie. Premlčanie (s. 71 – 74) Pracovné právo Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 6 Cdo 273/2013 – Výpoveď členovi odborového orgánu (s. 74 – 76) Obchodné právo Rozsudok Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 5 Obdo 45/2013 – Výpoveď zo zmluvného prenájmu nehnuteľností vo vlastníctve obce (s. 77 – 80) Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 5 Obdo 31/2013 – Dovolanie. Prípustnosť dovolania. Vady rozhodnutia odvolacieho súdu (s. 80 – 83) Trestné právo Rozsudok Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 2 Tdo V 21/2013 – Vôľová zložka úmyselného zavinenia. Rozsah prieskumovej povinnosti dovolacieho súdu. Benefícium cohaesionis - v poznámke (s. 83 – 88)
Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 1 Tdo 24/2015 – Nadriadený orgán. Prerušenie trestného stíhania „vo veci“ a plynutie premlčacej lehoty (s. 88 – 91) Správne právo Uznesenie Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 8 Sžf 120/2014 – Nezaplatenie súdneho poplatku (s. 92 – 94) Rozsudok Najvyššieho súdu SR, sp. zn. 8 Sžo 37/2014 – Ukladanie trestov pri postihu za priestupky (s. 94 – 96)
Bulletin advokacie č. 4/2016 (vychádza desaťkrát ročne)
ČLÁNKY ONDREJOVÁ, D. Agresivní obchodní praktiky podle tzv. černé listiny směrnice č. 2005/29/ES (s. 17 – 21) Z obsahu: Agresivní obchodní praktiky představují výrazné ohrožení řádné obchodní volby spotřebitele, neboť mohou spotřebitele vést k učinění takového ekonomického rozhodnutí, které by při absenci agresivní obchodní praktiky neučinil. Směrnice 2005/29/ES (stejně jako zákon o ochraně spotřebitele) zakazuje agresivní obchodní praktiky jak v rámci tzv. malé generální klauzule agresivních obchodních praktik (čl. 8 a 9), tak v taxativním výčtu agresivních obchodních praktik, obsažených v tzv. černé listině nekalých obchodních praktik (body 24 až 31). ČERNOHLÁVEK, J. Spory o pravost podpisu a znalecké posudky (s. 22 – 23) Z obsahu: Vyřešení otázky, zda je sporný podpis pravým podpisem dotčené osoby, bývá předběžnou otázkou, na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí o hlavním předmětu sporu – tím je zpravidla žalobcův nárok na zaplacení určité částky, často z titulu poskytnutého úvěru, zápůjčky nebo na základě směnky. Tento článek by snad mohl poskytnout některé praktické informace či odkazy na judikaturu těm, kteří se sporu o pravost podpisu účastní poprvé. ŽIVĚLOVÁ, A. Umožňuje nový občanský zákoník přiznat v řízení o náhradě nemajetkové újmy punitive damages? (s. 24 – 30) Z obsahu: Punitive damages představují sankční náhradu újmy, která neslouží primárně k odškodnění poškozeného, ale má za cíl uložit škůdci sankci a odstrašit jej i další potenciální rušitele od budoucího závadného jednání. BÍLKOVÁ, J. – VLČKOVÁ, V. Lhůty k podání a doplnění dovolání (s. 30 – 34)
Z obsahu: Právní úprava běhu lhůt k doplnění dovolání o obligatorní obsahové náležitosti podle § 241b odst. 3 o. s. ř. je spojena s řadou otázek, které dosud nebyly v judikatuře Nejvyššího soudu jednoznačně zodpovězeny. V důsledku toho v praxi často dochází k nejasnostem, a to jak u dovolatelů nebo jejich právních zástupců, tak u civilních soudů, které v daných právních otázkách mnohdy nepostupují jednotně. BŘÍZA, P. – GANTNER, F. První setkání se zapsaným mediátorem z pohledu praxe (s. 34 – 38) Z obsahu: V občanském soudním řízení stále přibývá případů využití alternativních postupů při řešení sporu prostřednictvím mediace prováděné zapsaným mediátorem. V tomto článku přiblížíme očima zapsaného mediátora některé praktické aspekty tzv. prvního setkání se zapsaným mediátorem nařízeného soudem.
Z JUDIKATURY Započtení odměny advokáta proti pohledávce klienta (s. 39) Odměna obhájce – Usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. I. ÚS 2775/2015 (s. 39 – 41) Z obsahu: Advokát má vůči státu právo pouze na odměnu a náhradu hotových výdajů za ty úkony právní služby, které učinil od podání návrhu na rozhodnutí o nároku obviněného na bezplatnou obhajobu (resp. od vyhotovení tohoto návrhu) do doby skončení trestního řízení, a nikoli též za úkony právní služby, které advokát učinil pro obviněného v době před podáním návrhu na bezplatnou obhajobu. Rozsudek pro zmeškání – úplný přezkum – Nález Ústavního soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. I. ÚS 1944/2015 (s. 42 – 45) Z obsahu: Prvořadým úkolem obecných soudů a smyslem občanského soudního řízení je nalézání hmotného práva a spravedlivé řešení sporu mezi účastníky. Postup odvolacího soudu, který se při volbě mezi meritorním projednáním sporu a pouhým přezkoumáním naplnění podmínek vydání rozsudku pro zmeškání (za situace, což je zásadní, kdy bylo prvoinstanční rozhodnutí možné interpretovat oběma způsoby) přiklonil k úplnému přezkumu, je ústavně konformní. Subrogační regres mezi pojistiteli odpovědnosti za škodu způsobenou při dopravní nehodě s přeshraničním prvkem - Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2015, sp. zn. 23 Cdo 4210/2013 (s. 45 – 47) Z obsahu: Smyslem definice „poškozeného“ dle § 2 písm. f) zákona č. 168/1999 Sb. je založit tzv. osobní rozsah pojištění, kdy se pojištění odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za škodu způsobenou jeho provozem, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za škodu odpovídá. Zužující výklad této definice vylučující nárok pojistitele, který jako první či jako jediný v plném rozsahu poskytl pojistné plnění, požadovat vypořádání od ostatních pojistitelů, neodpovídá smyslu úpravy tohoto typu pojištění.
Výplatou pojistného plnění přechází na pojistitele podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě právo poškozeného na vypořádání. Pojistitel jedné z osob, která společně s dalšími osobami odpovídá za škodu způsobenou při dopravní nehodě motorových vozidel, poskytl-li poškozenému pojistné plnění za způsobenou škodu v plném rozsahu, resp. v rozsahu vyšším, než odpovídá míře účasti jím pojištěné osoby, má právo na vypořádání podle míry účasti jednotlivých osob na dopravní nehodě, a to přímo proti pojistitelům ostatních účastníků nehody. Neplatnost pracovní smlouvy pro omyl zaměstnavatele - Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. 21 Cdo 2005/2014 (s. 47 – 51) Z obsahu: Pracovní smlouva uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není neplatná pro omyl zaměstnavatele, nesdělil-li mu zaměstnanec pravdivou informaci o svém odsouzení za trestný čin, jestliže se na něj podle zákona hledí, jako by nebyl odsouzen.
Z judikatury ESLP R. H. proti Švédsku, Rozsudek z 10. 9. 2015, č. 4601/14 (s. 52) Deportace mladé somálské ženy do země jejího původu, dotknutý článek Úmluvy: čl. 3 (zákaz mučení a nelidského zacházení a trestání). Rodriguez proti Španělsku, Rozsudek z 12. 1. 2016, č. 48074/10 (s. 52 – 53) Přiměřenost postihu advokáta za písemné vyjádření, ve kterém nevybíravými výrazy kritizoval soudkyni ve věci, v níž zastupoval svého klienta., dotknutý článek Úmluvy: čl. 10 (právo na respektování svobody projevu).
Z ODBORNÉ LITERATURY Daniela Kovářová a kol: Odměna advokáta. Advokátní tarif a související otázky (Roman Premus) .(s. 54) Vysokajová, Kahle, Randlová, Hůrka, Doležílek: Zákoník práce. Komentář (Aleš Kalvoda) (s. 54) Pavel Mates, Martin Kopecký: Řádné opravné prostředky ve správním řízení (podle správního řádu a stavebního zákona) (Radislav Bražina) (s. 55) Lenka Matyášová, Marie Emilie Grossová: Daňový řád s komentářem a judikaturou (Petr Průcha) (s. 56) Petr Jäger, Aleš Chocholáč: Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Komentář (Jaroslav Benák) (s. 58)
Právník roč. 155, č. 5/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
STATI MALENOVSKÝ, J. Hledání šifry k textu, příčinám i důsledkům Protokolu č. 15 k Evropské úmluvě o lidských právech (s. 393 – 412) Z obsahu: Článkem 1 Protokolu č. 15 se doplňuje preambule EÚLP odstavcem, jenž odkazuje na princip subsidiarity a „prostor pro uvážení“. Tento doplněk lze považovat za opatření, jímž se mají rozmělnit kvazifederativní prvky v provádění EÚLP. Úměrně tomu se mají částečně restituovat intergovernmentální pilíře, jež sice tvořily páteř této úmluvy v době jejího vzniku, ale později byly z velké části rozebrány judikaturou ESLP a Protokolem č. 11. Hlavním iniciátorem uvedené změny EÚLP je Spojené království. Není ovšem jisté, zda si britské představy osvojí i ESLP, jenž má při výkladu a aplikaci EÚLP poslední slovo. V negativním případě lze očekávat další růst tenzí v provádění Úmluvy. Čl. 1 Protokolu č. 15 je také možno považovat za další z indicií dokumentujících komplikace při uskutečňování mezinárodní spolupráce se supranacionálními prvky, spojené s účastí velmocí. Prvky svrchované moci, které velmoci do supranacionální spolupráce s blízkými státy původně vložily, mají tendenci následně „repatriovat“, neboť v nadnárodním prostředí nejsou schopny prosazovat dostatečně svůj velmocenský vliv a musí se se podřizovat vůli „cizích“ orgánů. MADEJ, M. Melčák nebo Melčáci? Ústavní soudy rušící ústavní zákony (s. 413 – 426) Z obsahu: Nález českého Ústavního soudu ve věci Melčák vyvolal debatu nejen o stupňovitosti ústavního pořádku České republiky, ale také o pravomocech Ústavního soudu z ní vyplývajících. K dovození těchto pravomocí je nezbytná možnost ústavních novelizací, oddělení původního a odvozeného ústavodárce, existence orgánu dohlížejícího nad ústavními novelizacemi, existence ústavních a nadústavních principů a zvláštní požadavky na změnu ústavy. Pro pečlivé zhodnocení otázky překročení těchto pravomocí je vhodné analyzovat situaci ve srovnatelných zemích. Ústavní zákon dosud zrušily ústavní soudy Rakouska, Litvy a Rumunska. Zatímco rumunská Ústava tento typ ústavního přezkumu explicitně předpokládá, rakouský a litevský ústavní soud musely svou pravomoc dovodit a jejich nálezy je možné srovnat s nálezem Melčák. V závěru autor dochází k zjištění, že nález Melčák není ojedinělý a že navíc existují další soudy, které mají potenciál k abrogaci ústavního zákona a které na svou příležitost teprve čekají. KNOB, M. Sběr etnických dat v českém právním prostředí (s. 427 – 445) Z obsahu: Cílem článku je obhájit sběr etnických dat v českém právním prostředí. Článek je zaměřen především metodologicky, kdy nejprve popisuje základní metody, které lze ke sběru etnických dat obecně použít, a následně pracuje s metodou sběru neadresných dat realizovaného metodou identifikace třetí osobou jako metodou nejvhodnější. Ve své úvodní části článek popisuje, jaká data jsou při tvorbě etnických statistik sbírána, jaké jsou cíle sběru
těchto dat a jaké jsou nejběžnější metody jejich sběru. Cílem tohoto úvodního pojednání je jasně stanovit rámec následné debaty. Ve své druhé části článek pracuje s metodou sběru etnických dat metodou identifikace třetí osobou. Na úvod definuje nejčastější námitky proti tomuto sběru, které vyvolávají konflikty při realizaci takových výzkumů. Jimi jsou námitka popření práva na sebeidentifikaci, ochrana osobních údajů, obava o zneužití dat a nejasnost pojmu etnicity. V jednotlivých podkapitolách věnovaných každému konfliktu článek argumentuje proti všem námitkám, aby v závěru potvrdil možnost takto realizovaného sběru dat v prostředí České republiky. Článek pracuje s příkladem takto realizovaného výzkumu v českém právním prostředí, tedy s výzkumem Veřejného ochránce práv k etnickému složení žáků základních škol speciálních, který slouží jako ukázka dobré praxe.
DISKUSE WINTR, J. Alexyho vážící formule (s. 446 – 461) Z obsahu: Princip proporcionality je dnes jedním z nejvýznamnějších metodických vodítek pro rozhodování ústavních soudů. V roce 2003 přišel Robert Alexy se svou vážící formulí coby nástrojem k posouzení nejproblematičtějšího ze tří kritérií testu proporcionality, onoho třetího, jehož pravidlo poměřování formuluje Robert Alexy takto: „Čím větší je míra nenaplnění či omezení jednoho principu, tím větší musí být důležitost naplnění principu jiného.“ Alexyho vážící formuli se věnuje tento článek. Snaží se ji co nejsrozumitelněji vysvětlit a poté aplikovat na několik vybraných rozhodnutí českého Ústavního soudu. Cílem je experimentálně ověřit, zda se jedná o praktický a přesvědčivý nástroj poměřování kolidujících principů a zda jeho prostředí může případně přispět k identifikaci rozdílnosti v názorech v situaci rozumné neshody. Článek dospívá k závěru, že se o použitelný nástroj ústavněprávní argumentace jedná a že jej lze použít jak pro přezkum individuálních zásahů do základních práv, tak pro abstraktní kontrolu ústavnosti nebo dokonce i na střety právních principů organického ústavního práva. Vážící formule může přispět přinejmenším ke zpřehlednění a lepšímu pochopení argumentace ústavních soudů. Článek také reaguje na některé kritiky, které jsou vůči vážící formuli vznášeny.
RECENZE ŠTEFKO, M. Šimečková Eva – Jordánová Jitka. Násilí na pracovišti a jeho řešení v právním řádu České republiky, Francie a Itálie. 2015 (s. 462 – 463) URBAN, M. Sandel Michael J. Spravedlnost: co je správné dělat. 2015 (s. 464 – 466) KOMENDOVÁ, J. Martin Denis – Morsa Marc – Gosseries Philippe a kol. Droit du travail européen – Questions spéciales, 1re édition. 2015 (s. 466 – 469)
Právní rádce roč. XXIV, č. 5/2016 (mesačník)
INFOGRAFIKA KRAMER, J. Podnikoví právníci roku (s. 6 – 7)
AKTA KRAMER, J. ROZHOVOR: Nová éra přerovské „továrny“ na exekuce (s. 8 – 11) VEJVODOVÁ, A. ANALÝZA: Nová regulace finančního sektoru má spadeno na inovace (s. 12 – 14) HAVLOVÁ, A. 12 změn pro veřejné zakázky (s. 16 – 17) KRATOCHVÍLOVÁ, K. ROZHOVOR: Blokování internetu je zásah do základních práv (s. 18 – 19) HOŘEJŠÍ, J. Zbožštěná činnost soudních znalců (s. 20 – 21)
PRVOTNÍ POHLED SZOSTOK, D. Bitcoin jako věc v právním smyslu (s. 24 – 26) Z obsahu: Jedním ze statků, který je díky novému občanskému zákoníku věcí v právním smyslu, je elektronická měna bitcoin. Jde o ideální příklad toho, jak široké pojetí věcí více konvenuje s měřítky a parametry dnešní doby.
PRÁVO A OBCHOD ČECH, P. Kolik nepoctivosti leží mezi pražským Zličínem a Vršovicemi, Poříčím a Vinohrady? (s. 28 – 30) Z obsahu: Ochrana spotřebitele je fenomén současného práva. Zatímco parlament debatuje nad zásadní reformou úpravy spotřebitelského úvěru, judikatura upřesňuje pravidla již existující. Někdy přesvědčivě, jindy méně. Co do výsledku, hlavně však metodologie nalézání práva. KNOBLOCHOVÁ, V. – DAVID, O. Pozitivní zpráva pro investiční fondy? (s. 32 – 33)
Z obsahu: Evropská komise začíná více a více zapojovat alternativní investiční fondy jako jeden z důležitých prvků zvýšení investic do reálné ekonomiky a podpory hospodářského růstu, a i díky těmto krokům se pro Českou republiku otevírá prostor pro přilákání zahraničních investic a celkové posílení podnikání v oblasti investic. SADECKÝ, L. Právní jednání podmíněné na souhlas valné hromady (s. 34 – 36) Z obsahu: Zákonodárce v kogentním ustanovení § 48 ZOK přichází s výslovnou úpravou toho, že právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné. LAJSEK, V. Rozdíl mezi kvalifikovanou a jednoduchou výzvou k plnění (s. 38 – 40) Z obsahu: V teorii i praxi se nedaří nalézt shodu v tom, na základě jakých kritérií rozlišovat takzvanou kvalifikovanou a jednoduchou výzvu k plnění. Vypadá to, že spory budou přetrvávat i nadále. ŽIŽLAVSKÝ, M. Test insolvence: Filtr pro výplatu dividendy, nástroj ochrany manažerů (s. 42 – 43) Z obsahu: Psychiatr Miroslav Plzák popsal ve své knize Tušení o lidské duši filtr uskutečnitelnosti. Jde o jakousi vnitřní zábranu, kterou ilustroval příměrem, že "český bezdomovec nebude usilovat o to, aby se oženil s Julií Roberts." Zmínil ale i stav, kdy filtr nefunguje: "Stačí, abychom onemocněli takzvaným erotomanickým bludem, a dojdeme k přesvědčení, že Julia Roberts je nám souzena a máme na ni právo."
PRÁVO A FINANCE KRAMER, J. Spotřebitelské úvěry nově (s. 44 – 51) Z obsahu: Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se koncem dubna uskutečnila panelová debata Právního rádce k návrhu zákona o úvěru pro spotřebitele. Panelisté napříč sektory řešili, zda nový zákon pomůže trhu - anebo mu spíš uškodí.
PRÁVO A MANAGEMENT MCKENNA, P. J. Povzbuďte ve své kanceláři inovace (s. 52 – 53) ŠIFTA, R. Porady v advokátní kanceláři. Ano, či ne? (s. 54 – 55)
PRÁVO A VEŘEJNÁ SPRÁVA HAVLOVÁ, A. – KULHÁNKOVÁ, K.
Přezkum dotovaných zakázek (nejen) podle nového zákona (s. 56 – 59) Z obsahu: Příjemci dotací, kteří v období 2014-2020 naplní definici dotovaného zadavatele, by se měli připravit na změny, které přinese nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Jak bude probíhat přezkum zakázek a jak se budou příjemci moci bránit proti korekcím dotací? KLEE, L. – SKUHROVEC, J. Nesmyslné výklady práva veřejných zakázek ve stavebnictví (s. 60 – 63) Z obsahu: V Česku byl snížen zákonný limit pro dodatečné stavební práce, a to na 20 % z "nabídkové ceny" zakázky (i když podle pravidel EU byl a je limit 50 %). Zvítězil politický názor, že když bude limit nižší, stavby budou levnější. Díky paradoxní souhře okolností dnes kvůli tomuto opatření už nejsme mnohdy ani schopni sledovat, jestli k překročení rozpočtu skutečně došlo.
PRÁVO A SPOLEČNOST FILIPOVÁ, K. Právnická etika je otázkou každodenních rozhodnutí (s. 64 – 66) FILIPOVÁ, K. Osud budovy pod tíhou hákového kříže (s. 68 – 71) BALÍK, S. Manželské právo podle Miláčka (s. 72 – 73)
Právní rozhledy 24. ročník, č. 8/2016 (vychádza dvakrát do mesiaca)
ČLÁNKY KADLUBIEC, V. Vývoj právní úpravy výpočtu náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví (s. 267 – 273) Z obsahu: Právní úprava výpočtu náhrady za nemajetkovou újmu na zdraví prošla podstatnými změnami. V právu občanském byla vyhláška obsahující bodový „sazebník“ nahrazena formálně nezávaznou Metodikou Nejvyššího soudu, která vytváří částečně zcela nový systém výpočtu satisfakce. V oblasti pracovního práva bylo přitom přijato nové nařízení vlády, které téměř bezezbytku přejímá právní úpravu ze zrušené vyhlášky. PODRAZIL, P. Povinnost loajality zaměstnance aneb koho chleba jíš, toho píseň zpívej (s. 273 – 278) Z obsahu: Ačkoliv povinnost loajality zaměstnance není zákoníkem práce výslovně upravena, vyplývá v pracovněprávních vztazích z dílčích specifik (znaků) závislé práce a z obecného pojetí principu poctivosti v soukromoprávních vztazích. Její význam bývá v praxi často
podceňován, na jejím zachovávání je však zapotřebí v zásadě trvat, neboť jejím nedodržením, popř. nedůsledným respektováním může zaměstnavateli vzniknout závažná újma. SALÁK, P. Poklad a nálezné – historické souvislosti (s. 278 – 283) Z obsahu: Nový občanský zákoník nepřevzal, na rozdíl od tradičních zákoníků, institut nabytí vlastnického práva k pokladu. Není to chybou, jelikož tyto „poklady“ pro svůj kulturněhistorický význam spadají pod regulaci ochrany kulturního dědictví. Na druhou stranu by i zde bylo vhodné, aby stát dokázal náležitě odměnit nálezce. Jinak totiž hrozí, že tyto nálezy budou zatajovány. KORYNTOVÁ, T – PRAŽÁK, P. – ŠIMEK, J. Mezinárodní pravomoc soudů ve sporech proti spotřebiteli (s. 283 – 289) Z obsahu: S ohledem na více než desetileté členství České republiky v Evropské unii jsou mezinárodní spory proti spotřebitelům běžnou součástí soudní agendy. I přesto však činí aplikace pravidel o mezinárodní příslušnosti soudů potíže, a nezřídka tak dochází k nesprávnému postupu soudů, zejména při zastavování řízení vedených proti spotřebiteli.
DISKUSE ČÍŽEK, V. Převod obchodního závodu: nabytí vlastnického práva (s. 290 – 293) DOBEŠ, M. Převod směnky deponované u soudu (s. 293 – 296) ŠKOPEK, J. Diskriminační ustanovení zákona o DPH (s. 296 – 299)
JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 25 Cdo 493/2015: K civilní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy (s. 300 – 302) Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 954/2015: Způsob úhrady vypořádacího podílu v družstvu (s. 302 – 304) Rakousko: Rozsudek Nejvyššího soudního dvora, sp. zn. 15 Os 176/15v: K mediálním zásahům do osobnostní sféry dítěte.
Právní rozhledy 24. ročník, 9/2016 (vychádza dvakrát do mesiaca)
ČLÁNKY
HOLČAPEK, T. Občanskoprávní odpovědnost v medicíně a její uplatňování u českých soudů (s. 305 – 311) Z obsahu: Spory z poskytování zdravotní péče přinášejí zajímavé právní otázky. Vyplatí se poskytovateli zdravotních služeb „ztratit“ zdravotní dokumentaci, aby nebylo možno prokázat, že léčebný postup nebyl lege artis? Za co odpovídá v případě, že pacienta řádně nepoučí o rizicích zákroku? Nejen právnická literatura, nejen normy obsažené v právních předpisech, ale i rozhodovací činnost soudů se tyto a další problémy snaží rozřešit. BUREŠOVÁ, K. Stejnopohlavní pár v nejlepším zájmu dítěte (s. 311 – 319) Z obsahu: O právech gayů a leseb v kontextu jejich rodičovství slýcháme stále častěji. Vznášená kritika právních předpisů, podle nichž nemají gayové a lesby právo osvojit si cizí děti či právo na přiosvojení dítěte partnera, naráží na životní realitu. Ve skutečnosti u nás žije velké množství dětí vychovávaných stejnopohlavním párem. Je v zájmu těchto dětí, aby je vychovávali dva muži či dvě ženy? A lze z hlediska rodičovského stejnopohlavního páru v mezích právních předpisů plnit rodičovskou odpovědnost k dítěti? NOVÝ, Z. K tzv. evolutivní interpretaci mezinárodních smluv (s. 319 – 327) Z obsahu: Výklad mezinárodních smluv má svá specifika, která jej odlišují od vnitrostátního práva. Jedním z aspektů výkladu mezinárodních smluv je i kontroverzní koncept tzv. evolutivní interpretace. Otázkou zde je, zda má být mezinárodní smlouva vykládána k okamžiku jejího sjednání, nebo k okamžiku, kdy ji soud interpretuje, tj. evolutivně.
DISKUSE HUBKOVÁ, P. Plná náhrada škody způsobené porušením evropského soutěžního práva a problém tzv. kompenzačních úroků před českými soudy (s. 327 – 333) BAUDYŠ, P. K realizaci předkupního práva u nemovitostí (s. 333 – 335)
RECENZE ŠÍMA, J. Broulík, J, Bartošek, J. Ekonomický přístup k právu: C. H. Beck, 2015, 216 s. (s. 335 – 336)
JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 ICdo 78/2014: Vrácení daru po prohlášení konkursu na majetek obdarovaného (s. 336 – 338) Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 29 Cdo 4245/2014: Škoda způsobená jednatelem společnosti nevydáním věcí po zániku funkce (s. 338 – 339)
Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 7 Cmo 349/2015: Předpoklady tzv. fikce zápisu v rejstříkovém řízení (s. 339 – 341) Soudní dvůr EU (velký senát) – rozsudek ve věci C-179/14 – Komisie v. Maďarsko: Omezení přístupu k poskytování služeb (s. 341 – 342)
Soudce roč. XVIII, 4/2016 (vychádza dvanásťkrát ročne)
Články – úvahy – analýzy MRÁKOTA, O. Poznámka k novému modelu správy soudnictví (s. 2) POLČÁK, R. Informační teorie důkazu (s. 28 – 33)
Pražský právnický podzim 2015 (s. 3 – 27)
