Jiří Grygar:
S menší formálností musí přijít i opatrnost a rozvážnost rozhovor se členem expertní komise ministerstva spravedlnosti pro přípravu CMYK
nového občanského zákoníku Partneři přílohy
Pantone
právo s y n z y b &
právo & byznys
II/III
Jiří Grygar: Český právní řád by zasloužil pročistit
S
Ideální stav by byl, kdyby rekodifikace hmotného práva šla ruku v ruce s rekodifikací procesního práva
oudce Okresního soudu Praha–východ Jiří Grygar hovoří o hlavních charakteristikách nového občanského zákoníku, jeho nedostatcích a o potřebě pročištění českého právního řádu.
Které pozitivní novinky NOZ můžete zdůraznit? Menší formalismus a posílení zásady smluvní volnosti. NOZ byl navíc směřovaný i k tomu, aby byl srozumitelný pro širší veřejnost než ten stávající. S menší formálností ale musí přijít i opatrnost a rozvážnost. Právě to může být veřejností vnímáno jako minus. Určitě se objeví množství dílčích problémů, ale jak řekl hlavní autor nového občanského zákoníku profesor Karel Eliáš, dokonalé je jen slovo boží. Úkolem justice však je zvládnout jakýkoli zákon a případně mezery vyplnit judikaturou. Prostě nalézat právo. V čem spočívá menší formalismus? V mnoha institutech, kde dříve například byla obligatorní písemná forma, nadále není. Plus to, že v mnoha případech byla stižena sankcí absolutní neplatnosti, což už také není. Nově bude stačit forma ústní. Byť to na druhé straně bude samozřejmě přinášet případné potíže v dokazování.
Foto včetně titulní strany Tomáš Železný
Byl jste členem expertní komise ministerstva spravedlnosti pro přípravu nového občanského zákoníku (NOZ). Co nového přináší z vašeho pohledu? Pokud mám hovořit o novém, pak musím začít starým – stávajícím občanským zákoníkem z roku 1964, který je již letitý. Vzhledem k desítkám novel od roku 1990 si nemyslím, že by byl pomníkem socialistické zákonnosti a v případě potřeby by se určitě dal po dalších pět až deset let používat. Všichni ale cítíme, že když se něco opakovaně záplatuje, je třeba postavit to znovu. V novém občanském zákoníku máme nový moderní kodex, který konsoliduje úpravu civilního práva, takže ani jeho 3081 paragrafů není příliš.
Má NOZ nějaká negativa? Částečně bývá vytýkána někdy až příliš velká kazuistika úpravy, ale nemyslím si, že to tak je. Ptáte-li se však, zda dojde ke zpomalení justice, pak určitě ano. Bylo by nezodpovědné tvrdit opak. Taková situace ale nastane z povahy věci vždy při přijetí jakéhokoli zásadního kodexu. Vezměme si jako příklad závazkové právo. Po změnách po roce 1990 trvalo zhruba deset let, než se dostatečně vyjudikovalo.
Totéž nás čeká nyní. Hlavní problém ale vidím v doprovodné legislativě a zejména procesních předpisech, které teprve probíhají legislativním procesem, mnohdy s omezeným prostorem pro širší debatu, a přitom mají platit také od ledna 2014. Je škoda, že společně s rekodifikací civilního hmotného práva neproběhla souběžně rekodifikace civilního procesního práva. Přitom to jsou právě procesní předpisy, které mohou vést k neúspěchu účastníka v řízení z for-
málních důvodů. Byl sice připraven návrh zákona o zvláštních řízeních soudních, kterým se z občanského soudního řádu vydělují nesporná řízení, což je předpis o 500 paragrafech, ale není zde dostatečný prostor pro jeho nastudování. Nejen pro právníky, ale především pro veřejnost. V případě NOZ byla legisvakance dva roky. U tohoto zákona budeme rádi, když to bude měsíc či dva. Teprve teď je totiž v legislativním procesu, a jestliže má být účinný současně s NOZ, musí být schválen ještě letos. Legisvakance je v tomto případě u tak zásadního procesního předpisu velmi krátká. Čím je to způsobeno? Těžko říct. Předpokládám, že ani kapacity legislativy ministerstva spravedlnosti nejsou neomezené. Je něco, co po NOZ a souvisejících zákonech stále chybí? Ideální stav by samozřejmě byl, kdyby rekodifikace hmotného práva šla ruku v ruce s rekodifikací procesního práva. Neříkám, že procesní právo je v úplném začátku sporu důležitější, ale má zásadní vliv na to, jestli účastník bude nebo nebude úspěšný. Spor může prohrát i jen z formálních důvodů. Rekodifikace občanského soudního řádu se ale teprve chystá. Zde je na místě
podotknout, že sice sjednocujeme úpravu hmotného práva, ale dělíme proces. Zvláštní zákon o takzvaných nesporných řízeních mají v okolí ČR jen asi dva státy, bohužel mé oblíbené Německo a Rakousko, jinde je to většinou upraveno v rámci jediného civilního procesního kodexu. Podstatné ale je, že současně s NOZ nemáme připravenu rekodifikaci občanského soudního řádu, respektive jeho zbývající části, která zůstane po vynětí nesporných řízení. Ministr spravedlnosti však již pověřil místopředsedu Nejvyššího soudu Romana Fialu sestavením rekodifikačního týmu z řad akademiků, soudců a dalších odborníků na procesní právo. A osoba Romana Fialy je více než dostatečnou zárukou, že bude předložen kvalitní návrh. A obecněji, co stále chybí v právním řádu ČR? Já bych to možná otočil a spíš bych řekl, co přebývá. V Německu například vydali takzvané čisticí zákony, kterými naopak zrušili tu legislativu, o které na základě provedené revize zjistili, že se v podstatě téměř vůbec neužívá. Myslím, že něco podobného, takové zametení, by zasloužil i český právní řád. Marta Pelechová Rozhovor v plném znění čtěte na str. 30–37 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
V srpnovém vydání magazínu Právo & Byznys také najdete... Česká cesta k semiprezidencialismu
Českou republikou otřásla v posledních týdnech vládní krize vrcholící demisí předsedy vlády Petra Nečase (a tedy pádem celé vlády). Pád vlády není v moderních demokraciích nic výjimečného, přesto dosavadní způsob jejího řešení je v českém prostředí pokud ne přelomový, tak minimálně nestandardní a stal se nejvýraznějším podnětem k probíhajícím diskuzím o údajné proměně charakteru politického režimu v České republice, píše brněnský politolog Vlastimil Havlík. Čtěte na str. 8–11 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
Přihláška pohledávky nově
Při provádění exekuce často proti jednomu povinnému uplatňuje souběžně výkon rozhodnutí více oprávněných najednou. Pravidla pro takovou situaci upravuje zákon o střetu exekucí. Jak to funguje, to vysvětluje přerovský exekutorský kandidát Lukáš Jícha. Více na str. 20–23 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
Největší v Česku
Redakce časopisu Právo & Byznys oslovila stovky právních firem působících v Česku s anketou dotazující se na počet jejich právníků, partnerů, equity partnerů, fee-earners, koncipientů i zaměstnanců a na průměrný zisk na partnera. Podstatou překva-
pení je, že nikdy nevíte, kde na vás čeká. Když jsme z redakce rozesílali anketní otázky na stovky adres, tiše jsme se obávali, že se nám odpovědi nevejdou do jediného dílu našeho pravidelného servisního přehledu. Opak byl pravdou. Více než devadesát procent e-mailů zůstalo bez odpovědi. Po dvou urgencích dorazilo celkem šestadvacet reakcí. Podle jejich povahy by se mnohdy mohlo zdát, že jsme kladli otázky záludné či nepřístojné, jako „patří incest k vaší běžné praxi?“, „kolikrát za rok si myjete nohy?“ nebo „v jaké výši se za posledních deset let pohybuje průměrný daňový únik vaší kanceláře?“ Čtěte na str. 66–69 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
Právnické rody
Vrátí se novodobé právnické rody do starých dobrých kolejí? Nastane pak ona nádherná chvíle, kdy obě generace budou v právnickém produktivním věku působit pospolu? ptá se ústavní soudce Stanislav Balík. Měl-li bych říci, kterého okamžiku z doby svého předsednictví v České advokátní komoře si s odstupem času nejvíce cením, pak volím den 9. října 2002, kdy se v Kaňkově paláci konala vernisáž obnovené portrétní galerie bývalých komorních prezidentů. Ta původní vzala z valné části zasvé v dobách, kdy v paláci působil poúnorový akční výbor. Více na str. 50–53 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
A130003238
DENÍKEM MLADÁ FRONTA E15 A ČASOPISEM PRÁVO & BYZNYS oslovíte celkem
139 000 čtenářů z řad top managementu, profesionálů a podnikatelů
Inzerce: 225 347 250 l E-mail:
[email protected] Zdroj: Media projekt, 10/2012–3/2013
Ochranné známky jen pro vyvolené?
Často čteme rady a dokonce i návrhy právních regulací zdravého životního stylu. Dobře míněné rady a právní regulace zdraví lze zvažovat i akceptovat, ale úpravy zaměřené na životní styl jsou z hlediska některých oblastí práva až diskriminující a tudíž neakceptovatelné. Co je to zdravý životní styl, ptá se pražská advokátka Markéta Schönbornová. Přijetí povinnosti jednotného „prostého“ balení tabákových výrobků kvůli propagaci takzvaného zdravého životního stylu by nejen porušilo řadu konkrétních práv výrobců, nýbrž bylo i průlomem v používání ochranných známek a práva na podnikání obecně. Čtěte na str. 12–13 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys
O generacích (Pentateuch pro právníky)
Prošli jsme první tři přikázání desatera, o nichž se všeobecně soudí, že se týkají našich povinností k Bohu, a napadlo nás, že jsou to zároveň i naše povinnosti k sobě samým a k druhým lidem, píše Karel Čermák. Nezadlužená budoucnost nespočívá v žádném důchodovém pilíři, nýbrž v tom, že každý živý je laskavý, trpělivý, pokorný a skromný. Čtěte na str. 40–46 srpnového vydání časopisu Právo & Byznys i n ze rce
právo & byznys
IV/V
které přinese nový zákon o obchodních korporacích v oblasti fungování akciových společností.
S
oučasně s novým občanským zákoníkem nabývá (alespoň podle dnešních informací) k 1. lednu 2014 účinnosti též zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK). Obchodní korporace je společný termín pro obchodní společnosti a družstva. Dle nového zákona tak k 1. lednu 2014 pozbývají účinnosti všechna ustanovení stanov akciové společnosti, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích (tedy takovými, od kterých se subjekty nesmí odchýlit). Společnostem je pak dána lhůta do 1. července 2014 (šest měsíců od účinnosti zákona), aby své stanovy přizpůsobily kogentním ustanovením nového zákona o obchodních korporacích. Vedle toho dává zákonodárce společnostem možnost, aby se rozhodly, že své stanovy podřídí zákonu o obchodních korporacích jako celku. Znamená to, že pak by se na skutečnosti, které nejsou ve stanovách výslovně upraveny, aplikoval nový zákon. Pokud se společnosti pro tuto změnu nerozhodnou, zůstávají kromě kogentních ustanovení zákona o obchodních korporacích podřízeny obchodnímu zákoníku. Ale pozor – pro takové rozhodnutí stanovil zákonodárce lhůtu dvou let od účinnosti zákona. Příslušná změna stanov by proto musela být přijata do 1. ledna 2016. Vyplatí se společnostem taková změna? Podle mého názoru ano. Především to bude praktické – pokud budeme uvažovat, že doba trvání akciové společnosti do budoucna přesáhne 20 let, pak je zřejmé, že za tuto dobu bude obchodní zákoník téměř zapomenutým předpisem. V oblasti akciových společností je
Monika Novotná, advokátka/partner, Rödl & Partner však i další důvod – zákon o obchodních korporacích zavádí dva systémy vnitřní struktury společnosti, dualistický a monistický. Dualistický systém známe i dnes – vedle valné hromady jsou orgány společnosti představensvo jako orgán obchodního vedení (statutární orgán) a dozorčí rada jako kontrolní orgán. V monistickém systému má společnost vedle valné hromady správní radu a statutárního ředitele. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti a může jím být i předseda správní rady. Možnost zavést monistický systém bude dána jen těm společnostem, které se podřídí novému zákonu jako celku.
N
ový občanský zákoník a zákon o obchodních společnostech a družstvech (ZOK), které vstoupí v účinnost 1. 1. 2014, přinášejí zcela novou úpravu akciových společností. Akciové společnosti (AS) budou povinny do šesti měsíců od účinnosti ZOK přizpůsobit stanovy této úpravě a doručit je do sbírky listin obchodního rejstříku. Navíc se budou moci do dvou let od účinnosti ZOK rozhodnout, zda se mu podřídí jako celku. Pokud tak neučiní, budou se i nadále, v rozsahu neodporujícím ZOK, řídit obchodním zákoníkem. Obecně se jeví vhodnějším AS podřídit ZOK jako celku, protože jinak nemusí být vždy zcela jasné, kdy se uplatní obchodní zákoník a kdy ZOK. Zajímavou novinkou bude možnost vydávat takzvané kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu, ale účetní hodnotu určenou podílem na základním kapitálu společnosti. Každá kusová akcie přitom představuje stejný
Jan Procházka, advokát, Dentons
Řada z nich ocení i to, že akciová společnost bude povinna uveřejňovat pozvánky na valnou hromadu a některé další informace a dokumenty pro akcionáře na internetových stránkách, které doposud povinně nemusela zřizovat. Až na výjimky nebudou akciové společnosti povinny vytvářet rezervní fond. Stávající rezervní fond bude ve většině případů možné zrušit a případně rozpustit do zisku. Akcio-
náři též přivítají, že bude povoleno vyplácet akcionářům zálohy na podíl na zisku.
Dentons
Nová globální právní firma vznikla v březnu 2013 spojením tří advokátních kanceláří (Salans, FMC a SNR Denton). Klienti Dentons těží ze znalostí 2500 právníků v 79 kancelářích v 52 státech. V ČR její právníci působí od roku 1991.
S revizí stanov není radno otálet
N
Rödl & Partner
Mezinárodní poradenská kancelář poskytuje služby ve všech oblastech podnikání. Dovede propojit právní, daňové, auditorské a podnikové sféry poradenství, a to díky své síti více než dvou set poradců. V České republice působí od roku 1991, má pobočky v Praze a Brně. Je držitelem ocenění Právnická firma roku 2012 v oboru daňového práva.
podíl na základním kapitálu. Kusové akcie proto při změnách základního kapitálu společnosti nebude třeba měnit ani vyměňovat. Nově bude moci akciová společnost volit mezi monistickým a dualistickým systémem řízení. Při monistickém systému má společnost místo představenstva a dozorčí rady správní radu jako výkonný i kontrolní orgán a statutárního ředitele jako výkonný a statutární orgán. Protože správní rada může mít i jen jednoho člena a statutární ředitel může být zároveň předsedou správní rady, lze si představit, že tyto orgány bude dohromady představovat pouze jedna osoba. To podstatně zjednoduší strukturu řízení společnosti. Dualistický systém odpovídá stávající struktuře řízení, odpadne však povinná účast zástupců zaměstnanců v dozorčí radě. Akcionáři budou mít dále možnost rozhodovat korespondenčně, to znamená i bez konání valné hromady.
Foto E15 Anna Vacková
expertů zaměřilo na přiblížení změn,
Akciová společnost po rekodifikaci
Foto havel, holásek & partners
V dnešním Fóru E15 se sedm právních
Společnosti mají na výběr
Foto Jakub Ludvík
Fórum E15
Kateřina Surková,
advokátka, Havel, Holásek & Partners
ový zákon o obchodních korporacích přinese do života akciových společností bezesporu řadu významných změn. Obecně lze novou úpravu charakterizovat jako mnohem flexibilnější, tato volnost nicméně bude klást zvýšené nároky na obezřetnost statutárních orgánů i akcionářů. Akciové společnosti jsou povinny uvést své stanovy do souladu s novým zákonem nejpozději do konce června 2014. Praktické jistě bude vypustit ustanovení, která podle zákona o obchodních korporacích povinná nebudou, jako třeba tvorbu rezervního fondu či volbu jedné třetiny členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. Na druhé straně mohou společnosti do stanov doplnit řadu institutů, které nová právní úprava zná, zejména možnost vydávat různé druhy akcií, s nimiž budou spojena různá práva, či možnost určit zcela libovolný počet členů orgánů společnosti a délky jejich funkčního období. Nová právní úprava tak přináší
jedinečnou příležitost stanovy „očistit“, a naopak do nich promítnout nová flexibilní ustanovení zákona. Při revizi stanov přitom nelze než doporučit podívat se na ně okem osoby dostatečně znalé práva. Některá opomenutí ve stanovách (jako například absence působnosti valné hromady rozhodovat o změně stanov) totiž mohou mít pro fungování společnosti fatální důsledky. Všechny akciové společnosti budou nově povinny zřídit internetové stránky, které budou fungovat nejen k jejich
Havel, Holásek & Partners
Advokátní kancelář se sídlem v Praze a s pobočkami v Brně, Ostravě a Bratislavě je s více než 140 právníky největší česko-slovenskou právnickou firmou. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners je podle výsledků oficiální soutěže Právnická firma roku v posledních třech letech nejúspěšnější českou advokátní kanceláří, a to jak podle počtu titulů, tak podle počtu nominací.
prezentaci, ale jako jakási elektronická nástěnka informací pro akcionáře. Internet bude hrát hlavní roli také při svolávání valné hromady, vedle druhého způsobu, jímž je zaslání pozvánky všem akcionářům společnosti. Pokud společnost nemá alternativní úpravu svolání valné hromady ve stanovách, nejvhodnějším řešením se jeví valnou hromadu svolat ještě do konce roku 2013, a rozhodnout na ní o změně stanov tak, aby zvolený způsob svolání valné hromady byl pro společnost nejpraktičtější. Nový zákon přináší omezení rovněž pro výplatu dividendy, která bude nově zasílána výlučně bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře. Společnosti by proto měly svůj seznam akcionářů doplnit i o tento údaj. Ačkoli bude rekodifikace spojena pro společnosti se zvýšenými náklady, věříme, že flexibilita, kterou nový zákon o obchodních korporacích umožňuje, je pro akcionáře i společnosti, za předpokladu jejich náležité přípravy, příznivá.
právo & byznys
VI/VII
Zuzana Smítková, advokátka, Toman, Devátý & Partneři
Na základě přechodných ustanovení zákona o obchodních korporacích (§ 777 ve spojení s § 3 odst. 3 a § 8 odst. 2) budou ke dni nabytí účinnosti zákona (to jest dnem 1. 1. 2014) zrušena ta ujednání zakladatelské listiny a stanov akciové společnosti, která budou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona o obchodních korporacích. Všechny akciové společnosti budou povinny přizpůsobit své zakladatelské listiny a stanovy nové právní úpravě obsažené v zákoně o obchodních korporacích a doručit je do sbírky listin, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Nesplnění uvedené povinnosti, a to ani v dodatečné lhůtě stanovené soudem, může vést až ke zrušení akciové společnosti soudem a nařízení její likvidace.
Uvedenou zákonnou povinnost proto není záhodno podceňovat. Z tohoto důvodu by měla každá akciová společnost provést revizi zakladatelské listiny a stanov a zavčas přijmout takové změny, které odstraní jejich případný rozpor s kogentními ustanoveními zákona o obchodních korporacích. Vzhledem ke složitosti problematiky doporučuji veškeré úpravy předem konzultovat s advokátem.
Toman, Devátý & Partneři
Advokátní kancelář byla založena v roce 1993 a v současné době ji tvoří tým více než 40 právníků. Poskytuje právní služby na nejvyšší úrovni významným domácím i zahraničním klientům, a to v celé řadě právních oblastí.
Personální úspory mohou být značné
PRK Partners
Advokátní kancelář má v týmu jak advokáty s mnohaletými praktickými zkušenostmi, tak hlavní autory nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích.
Jiří Trnka, advokátní koncipient, PRK Partners
stavenstvo a dozorčí radu správní rada a statutární ředitel. Uvedené orgány mohou navíc být i jednočlenné a předseda správní rady může zároveň vykonávat i funkci statutárního ředitele. Personální úspory tak oproti dnešní úpravě mohou být značné. ZOK také zavádí možnost emitovat různé druhy akcií s rozdílnými právy definovanými stanovami. Zakázáno však bude spojit s akciemi právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti. Novinkou jsou i takzvané kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují pouze procentuálně či zlomkem vyjádřený podíl na základním kapitálu. Akciové společnosti nebudou mít nově povinnost zřizovat zákonný rezerv-
ní fond, odpadá i zákonné právo zaměstnanců volit ve stanovených případech třetinu členů dozorčí rady. Zavedena je naopak větší svoboda při stanovování jednotlivých kvór a potřebných většin hlasů pro rozhodování valné hromady nebo možnost upravit hlasování akcionářů per rollam či kumulativně. Závěrem důrazně upozorňujeme na povinnosti vyplývající pro exitující společnosti z přechodných ustanovení ZOK (zejména na šestiměsíční lhůtu pro přizpůsobení stanov úpravě ZOK) a na možnost provést takzvaný opt-in do nové právní úpravy, který velmi doporučujeme. Pokud totiž k opt-inu nedojde, nemusí být vždy jisté, zda se některá práva a povinnosti akcionářů dle současné právní úpravy uplatní i po účinnosti ZOK. Foto prk partners
P
řestože právní úprava akciové společnosti je do značné míry regulována evropským právem, přináší zákon o obchodních korporacích (ZOK) vedle systematičtější struktury právní úpravy také mnoho novinek. Akciová společnost bude nově založena pouze v jediné fázi, a to přijetím stanov. Zcela opuštěno je založení akciové společnosti s veřejným úpisem akcií, základní kapitál (v minimální výši jako dnes) tak bude při založení vždy upsán v plné výši. Jako zásadní novinku lze označit možnost výběru mezi dualistickým a monistickým modelem správy akciové společnosti. V monistickém modelu nahradí před-
Text byl připraven ve spolupráci s Bohumilem Havlem, autorem nového zákona o obchodních korporacích
N
ový zákon o obchodních korporacích (NZOK) přináší do českého právního prostředí několik významných změn týkajících se úpravy fungování akciových společností. Dosavadní předpoklad je stále ten, že norma nabude účinnosti od 1. 1. 2014. S ohledem na široký rozsah změn, které NZOK přináší, nelze reagovat na veškeré tyto novinky, ale bude nutné se postupně zamýšlet nad konkrétními jednotlivostmi. Mezi nejdůležitější novoty zaváděné NZOK patří například připuštění možnosti monistického pojetí vnitřního uspořádání společnosti, když místo dnes používaného modelu představenstvo – dozorčí rada může být po účinnosti NZOK vnitřní uspořádání společnosti nově postaveno na principu správní rada – statutární ředitel. I v průběhu života společnosti lze pak prostřednictvím změny stanov mezi těmito dvěma principy fungování
Jan Šafra, advokát, Šafra & partneři
společnosti „přepínat“. NZOK označuje tyto dvě varianty vnitřní struktury společnosti za dualistický, respektive monistický systém. Dnes se pokusíme představit ve zkratce systém monistický. Správní rada (SR) určuje základní
zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Pokud stanovy společnosti neurčují jinak, má správní rada tři členy, lze tedy dovodit, že správní rada může být i jednočlenná. Do působnosti SR patří jakákoli věc týkající se společnosti, nesvěří-li ji zákon valné hromadě. Správní rada je tedy ve své pravomoci omezena pouze valnou hromadou (záležitosti, které jsou výslovně svěřeny valné hromadě) a není oprávněna zastupovat společnost navenek. Správní rada potom volí a odvolává svého předsedu, přičemž délka jeho funkčního období nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. Statutární ředitel je dle NZOK statutárním orgánem společnosti. Jmenuje jej správní rada a schvaluje
i jeho smlouvu o výkonu funkce. Statutárním ředitelem může být pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky pro členství ve správní radě. Statutární ředitel provádí samotné obchodní vedení společnosti. Větší rozšíření monistického pojetí lze ale s ohledem na naši historii předpokládat spíše u dceřiných společností zahraničních korporací z právních řádů, kde je monistický systém vnitřního uspořádání akciové společnosti běžný.
Šafra & partneři
Advokátní kancelář byla založena v roce 2008. Poskytuje právní poradenství zejména italsky, německy a rusky hovořící mezinárodní klientele, ale i významným českým podnikatelským subjektům. Kancelář se specializuje zejména na oblast nemovitostního práva, korporátního práva včetně M&A a v poslední době získává na důležitosti i oblast daňového plánování a práv k nehmotným statkům.
Změna společenské smlouvy je namístě už nyní
Z
ákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK) přináší mnohé změny. Kapitálovou společnost (tedy i akciovou společnost) může nadále založit jeden zakladatel. Při založení a. s. má nově na výběr dva možné systémy vnitřní struktury, a to systém dualistický, kdy se zřizuje představenstvo a vedle něj klasicky dozorčí rada, nebo monistický, kdy jsou orgány akciové společnosti správní rada a statutární ředitel. Nově je a. s. povinna bez zbytečného odkladu po svém vzniku (zápisu do rejstříku) a poté průběžně uveřejňovat údaje, které je nutné uvádět na obchodních listinách a další údaje stanovené ZOK na internetových stránkách. Takto je a. s. také povinna uveřejnit například pozvánku na valnou hromadu, a to alespoň 30 dnů před jejím konáním, až do okamžiku jejího konání. Povinnost uveřejnění na inter-
netových stránkách se týká také členů koncernu, kteří se v případě porušení této povinnosti vystavují riziku v souvislosti se zproštěním povinnosti k vyrovnání újmy vzniklé v souvislosti s účastí v koncernu (§ 72). Společnosti budou moci vydávat akcie na majitele pouze jako zaknihované nebo imobilizované cenné papíry. Mnozí podnikatelé, kteří nemají zájem přístupu veřejnosti k informacím o jejich majetkových účastech na obchodních společnostech (korporacích), zřejmě využijí možnosti založení či akvizice zahraniční společnosti, která založí či si pořídí v ČR dceřinou společnost.
MSB Legal
Advokátní kancelář se zabývá především problematikou obchodního práva. Společnost reprezentuje Alena Ropková, která se specializuje na občanské a obchodní právo.
Význam mají i přechodná ustanovení ZOK, podle nichž ke dni účinnosti ZOK zaniká účinnost ovládacích smluv a smluv o převodu zisku uzavřených před 1. 1. 2014, a ruší se ujednání společenských smluv, která budou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK. Obchodní korporace pak mají povinnost přizpůsobit společenské smlouvy (stanovy) do šesti měsíců, a neučiní-li tak ani na výzvu soudu, hrozí jim zrušení a likvidace. U smluv o výkonu funkce a odměně platí, že neuzpůsobí-li se do šesti měsíců ZOK, platí, že je výkon funkce bezplatný. Doporučuji již nyní provést změnu společenské smlouvy (stanov), která bude v souladu se ZOK, a zároveň se rozhodnout, zda se tento dokument do budoucna plně podřídí ZOK, či zda se bude zčásti řídit stávajícím zákonem, což je možné u obchodních korporací vzniklých před účinností ZOK.
Foto E15 Michael Tomeš
Foto toman, devátý & partneři
L
aická i odborná veřejnost s napětím sleduje, zda dojde na poslední chvíli k odložení účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Tyto normy se mají od 1. 1. 2014 stát základními pilíři nové právní úpravy civilního práva a nahradit stávající občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění) a obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění). Pokud k odložení účinnosti obou kodexů nedojde, pak je třeba se připravit na zásadní změny, které nás čekají. Novou právní úpravu akciové společnosti nalezneme v ustanoveních § 243 – 551 zákona o obchodních korporacích.
Monistický systém ve zkratce
Foto šafra & partneři
Zákonnou povinnost není záhodno podceňovat
Alena Ropková, advokátka, MSB Legal
inzerat
