Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti
Jan Zahradníček
[email protected]
Nemovitosti v novém OZ
změna vymezení nemovitostí v novém OZ - 89/2012 Sb., od 1. 1. 2014 nemovitost: pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením věcná práva k pozemkům a podzemním stavbám také věc, která není součástí pozemku, ale nelze ji přenést bez porušení její podstaty
součást pozemku stavby zřízené na pozemku s výjimkou dočasných staveb jiná zařízení - zapuštěná v pozemku nebo upevněná ve zdech (stroje) titulární úkony (právní jednání) – vždy písemná forma, jinak je úkon neplatný
Součásti pozemku
budova je součástí pozemku - není samostatnou věcí v právním smyslu pouze pokud je vlastník budovy a vlastník pozemku stejný rozdílný vlastník ke dni nabytí účinnosti NOZ – budova (stavba) je stále samostatnou věcí zapsanou v KN prodej samostatné budovy – je třeba vyčlenit pouze pozemek pod budovou inženýrské sítě dle NOZ: nejsou součástí pozemku součástí pozemku nejsou ani stavby a technická zařízení, které s inženýrskou sítí provozně souvisí shodně § 104 odst. 10 ZoEK – síť el. komunikací je inženýrskou sítí a není součástí pozemku → po výstavbě zůstává zachováno vlastnické právo operátora
Zřízení a provoz sítě v cizí nemovitosti
§ 104 odst. 1 a 2 ZoEK: operátor je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku / v cizí stavbě vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících zařízení toto právo má operátor, který má platné oprávnění od ČTÚ, a provozuje veřejnou komunikační síť Ze zákona plyne právo operátora zřizovat a provozovat v cizích nemovitostech veškerou síťovou infrastrukturu nezbytnou pro provoz příslušné sítě.
Navazující práva
§104 odst. 6 ZoEK: operátor je dále oprávněn vstupovat na cizí nemovitost při přípravě projektové dokumentace pro výstavbu v souvislosti s výkonem práv dle odst. 1 a 2 – zřizování a provoz sítě při opravách a údržbě sítě dále právo kácet a oklešťovat dřeviny v nezbytném rozsahu, pokud ohrožují provoz sítě
tato práva pouze po předchozím oznámení vlastníkovi či správci bez souhlasu vlastníka pouze v případě havárie spory o výkon práv rozhoduje stavební úřad v součinnosti s ČTÚ
Titul k umístění a provozu síťové infrastruktury
§ 104 ZoEK přiznává operátorovi konkrétní práva - jsou dána přímo zákonem
je třeba odlišit existenci práva a titulu k jeho výkonu!!!
Titul k výkonu práv dle ZoEK: 1.
věcné břemeno – vždy pro venkovní komunikační vedení (v pozemku) zřízené na základě smlouvy s vlastníkem získané na základě vyvlastnění
2. písemná smlouva nájemní smlouva nepojmenovaná smlouva (smlouva o umístění a provozu) 3. písemný souhlas (pouze vnitřní komunikační vedení)
Zánik titulu k výkonu práv
ZoEK požaduje, aby pro zajištění výkonu práv operátor získal platný titul (VB, smlouva, písemný souhlas) – titul by tedy měl výkonu práv předcházet síť proto nelze na cizí nemovitosti umístit bez souhlasu vlastníka, případně před rozhodnutím o vyvlastnění VB titul k výkonu práv ale může následně zaniknout zrušení věcného břemene zánik smlouvy (výpověď, odstoupení, uplynutí doby) odvolání souhlasu ZoEK nijak neřeší, jak postupovat v situaci, kdy zanikne titul, operátor ale dále vykonává svá práva (síť je v provozu) !!!
Zánik titulu k výkonu práv II
při zániku titulu k výkonu práv může být řešením čl. 11 odst. 4 LZPS:
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.
další užívání nemovitosti po zániku titulu je omezením vlastnického práva, vlastník musí strpět umístění a provoz sítě a tento nesmí rušit předpoklady pro aplikaci čl. 11. odst. 4 LZPS musí existovat veřejný zájem na omezení vl. práva - poskytování veřejně dostupných služeb el. komunikací je ve veřejném zájmu pro omezení musí být opora v zákoně – ZoEK přímo přiznává práva operátorovi umístit a provozovat síť na/v cizí nemovitosti vlastníkovi náleží náhrada
Zánik titulu k výkonu práv III
§ 61 ZoEK – operátor je povinen poskytovat služby el. kom. nepřetržitě nelze připustit, aby byl operátor při zániku titulu (např. prosté odvolání souhlasu) povinen odstranit svá zařízení a tím ohrozil provoz sítě zejména v situaci, kdy je síť aktivní a jsou připojení koncoví uživatelé veřejně dostupných služeb el. komunikací limit pro omezení vlastnického práva je stanoven v § 104 odst. 5 ZoEK – ne více, než je nezbytné k dosažení účelu umístění a provozu sítě při zániku titulu k výkonu práv by tedy měl být přímo aplikován čl. 11 odst. 4 LZPS, operátor i vlastník jsou pak povinni postupovat v limitech zákona a vlastníkovi náleží náhrada
Práva a jejich ochrana
po výstavbě zůstává zachováno vlastnické právo operátora – je výlučným vlastníkem síťové infrastruktury ze strany vlastníka pozemku / budovy nebo třetích osob může docházet k zásahům do vlastnického práva (poškozování sítě, krádež zařízení) práv daných ZoEK (odmítnutí přístupu pro údržbu a opravy) NOZ (§ 12): Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud. vždy se lze domáhat ochrany o soudu práva na soudní ochranu se nelze vzdát ani jej smluvně omezit
Další možnosti ochrany práv
právní řád poskytuje širší možnosti ochrany, než pouze prostřednictvím žaloby k soudu
Možnosti obrany při porušování práv operátora: 1. Svépomoc 2. Správní řízení
3. Soudní ochrana 4. Trestněprávní ochrana
Svépomoc
svépomoc = ochrana práva vlastním jednáním
dva případy svépomoci - § 14 NOZ odst. 1 a 2:
1. Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.
předpoklady: ohrožení práva (hrozba vzniku škody) opožděný zásah (ochrana) ze strany veřejné moci – ke škodě dojde dříve
svépomoc musí být přiměřená
výsledkem svépomoci má být zamezení dalšího ohrožení práva, ne jeho výkon
Svépomoc II. 2.
Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.
neoprávněný (deliktní) a bezprostřední zásah do práva (např. operátor je svědkem ničení svého zařízení) odvracení zásahu musí být přiměřené vzhledem k (i) zasahující osobě (modelová osoba ve stejné situaci) a (ii) okolnostem
svépomoc může využít pouze ten, kdo je zásahem do práva ohrožen
Správní řízení I.
§ 104 odst. 14 ZoEK – spory mezi vlastníkem nemovitosti a operátorem o rozsah oprávnění rozhoduje stavební úřad řízení se zahajuje na návrh kterékoliv strany k místně příslušnému stavebnímu úřadu dle polohy nemovitosti stavební úřad rozhoduje v součinnosti s ČTÚ – dává vyjádření či stanovisko obsah návrhu (předmět sporu) – rozsah práv, která operátorovi přiznává § 104 odst. 1, 2 a 6 ZoEK rozsah a umístění síťové infrastruktury – zda odpovídá potřebám běžného provozu sítě právo na přístup k zařízení
Správní řízení II.
správní řízení je standardně dvoustupňové (odvolání, rozklad) na vydání rozhodnutí má správní orgán zákonné lhůty bez zbytečného odkladu pokud nelze, pak do 30 dní – lze prodloužit o dalších 30 dní v případě nečinnosti je možné žádat nadřízený orgán o ochranu přikáže rozhodnout nebo učinit jiná opatření věc převezme a rozhodne sám pověří jiný správní orgán prodlouží lhůtu k rozhodnutí
Soudní ochrana – správní soudnictví
proti rozhodnutí správní orgánu lze podat žalobu ve správním soudnictví žalobní legitimaci má ten, kdo je dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu účastník řízení, pokud byl zkrácen na svých procesních právech další subjekty k ochraně veřejného zájmu (ombudsman, nejvyšší SZ) rozhoduje v prvním stupni krajský soud (specializovaný senát) ve druhém stupni Nejvyšší správní soud (tzv. kasační stížnost) žaloba ke KS nemá odkladný účinek na napadené rozhodnutí, není-li výslovně stanoveno jinak (např. ve vyvlastňovacím řízení je odkladný účinek žaloby)
Soudní ochrana – ochrana držby nový OZ (§ 1003 a násl.) a novela OSŘ (§ 176 a násl.) nový typ žaloby → žaloba na ochranu rušené držby
držba = faktické ovládání věci nebo práva držet lze věc nebo právo, které umožňuje trvalý nebo opakovaný výkon vlastnické právo
práva daná § 104 ZoEK
každý má právo domáhat se ochrany držby (= výkonu) svého práva u soudu žalobce musí prokázat, že má (drží) určité právo, a žalovaný toto právo neoprávněně ruší
Soudní ochrana – ochrana držby II
pro podání žaloby jsou zákonem stanoveny prekluzivní (propadné) lhůty do šesti týdnů od doby, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu a o tom, kdo mu jej ruší (subjektivní lhůta) nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl právo podat žalobu uplatnit poprvé (objektivní lhůta) soud musí rozhodnout ve lhůtě 15 dní ode dne podání žaloby (pořádková lhůta) – soud může rozhodnout i bez jednání v případě, že je právo rušeno stavbou nemovitosti má soud lhůtu k rozhodnutí 30 dní a nařídí jednání
soudní poplatek pouze 2.000,- Kč
rychlý a levný procesní prostředek pro ochranu práv
Soudní ochrana – ochrana držby III
v žalobě je třeba přesně specifikovat a prokázat: držbu práva a jeho rušení žalovaným kdy se žalobce dozvěděl o rušení práva (dodržení lhůty) jak má žalovaný napravit závadný stav (žalobní petit) rozhodnutí soudu I. stupně je předběžně vykonatelné – uložená povinnost musí být splněna ihned
je přípustné odvolání odvolací soud nařídí jednání pro rozhodnutí soudu II. stupně již není stanovena lhůta nelze současně uplatňovat nárok na náhradu škody – samostatná žaloba
Soudní ochrana – náhrada škody
žaloba na náhradu škody lze požadovat v případě, že jsou splněny předpoklady vzniku odpovědnosti: deliktní jednání (porušení smluvní nebo zákonné povinnost) vznik škody (skutečná škoda, ušlý zisk) příčinná souvislost mezi jednáním a následkem zpravidla zavinění (nevyžaduje se v případě objektivní odpovědnosti)
výši škody je v žalobě potřeba přesně vyčíslit (žaluje se konkrétní částka) a rovněž prokázat má vliv na výši soudního poplatku (soudní poplatek se nehradí při žalobě na stát – škoda vzniklá nesprávným úředním postupem) riziko částečného neúspěchu ve věci – má vliv na hrazení nákladů soudního řízení
Soudní ochrana – další typy žalob
další možné žaloby dle charakteru žalobního návrhu:
-
určovací žaloba určení, zda zde konkrétní právo je nebo není je potřeba prokázat naléhavý právní zájem
zápůrčí žaloba – zdržení se konkrétního jednání
na splnění povinnosti pokud žalovaný neplní svoji povinnost dobrovolně u peněžitého plnění lze požadovat platební rozkaz
-
pro další typy žalob nejsou zákonem určeny lhůty k rozhodnutí
Výkon rozhodnutí
předpokladem je existence vykonatelného rozhodnutí u rozhodnutí (soudu, jiného orgánu) se rozlišuje právní moc a vykonatelnost standardně vykonatelnost nastává současně s právní mocí někdy předběžná vykonatelnost rozhodnutí může být určena lhůta ke splnění povinnosti (uvedená v rozhodnutí) pokud povinný nesplní uloženou povinnost dobrovolně, lze se výkonu rozhodnutí domáhat možnost zvolit jednu ze dvou forem výkonu rozhodnutí soudní výkon rozhodnutí (návrh k soudu) exekuce (návrh k exekutorovi), exekutor musí být následně pověřen soudem
Trestněprávní ochrana
trestní zákoník (§ 132) - zařízení a sítě elektronických komunikací a koncová telekomunikační a rádiová zařízení jsou obecně prospěšná zařízení § 276 tr. zákoníku – trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení pokud nastane - trestní oznámení Policii ČR nebo státnímu zastupitelství do trestního řízení (pokud je zahájeno) se lze připojit s nárokem na náhradu škody – nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení: poškozený je stranou (účastníkem) řízení soud o náhradě škody rozhoduje současně s rozhodováním o vině a trestu není nutno platit soudní poplatek
Děkuji za pozornost
Kontakt Jan Zahradníček e-mail:
[email protected] www.dobrepravo.cz Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o. Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5 tel.: +420 273 131 311, fax: +420 273 131 312 www.akpv.cz
