Právní prostředky ochrany operátora při užívání cizí nemovitosti
Jan Zahradníček
[email protected]
Umístění síťové infrastruktury v cizí nemovitosti
§ 104 odst. 1 a 2 ZoEK: operátor je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku / stavbě vedení veřejné komunikační sítě včetně souvisejících zařízení operátor je dále oprávněn vstupovat na cizí nemovitost při přípravě projektové dokumentace výstavby sítě v souvislosti s výkonem práv dle odst. 1 a 2 – zřizování a provoz sítě při opravách a údržbě sítě práva přístupu lze vykonat pouze po předchozím oznámení vlastníkovi či správci nemovitosti bez souhlasu pouze v případě havárie
Titul k umístění a provozu síťové infrastruktury
§ 104 ZoEK přiznává operátorovi určitá práva - jsou dána přímo zákonem
je ale třeba odlišit existenci práva a titulu k jeho výkonu!!!
Titul k výkonu práva zřizovat a provozovat na cizí nemovitosti síť elektronických komunikací: 1.
věcné břemeno – vždy pro venkovní komunikační vedení (v pozemku) zřízené na základě smlouvy s vlastníkem získané na základě vyvlastnění
2. písemná smlouva nájemní smlouva nepojmenovaná smlouva (smlouva o umístění a provozu)
3. písemný souhlas (pouze vnitřní komunikační vedení)
Majetkoprávní vztahy k síťové infrastruktuře
nový OZ a § 104 odst. 10 ZoEK: inženýrské sítě nejsou součástí pozemku součástí pozemku nejsou ani stavby a technická zařízení, které s inženýrskou sítí provozně souvisí → po výstavbě zůstává zachováno vlastnické právo operátora – je výlučným vlastníkem síťové infrastruktury
ze strany vlastníka pozemku / budovy (nebo třetích osob) může docházet k zásahům do vlastnického práva práv daných ZoEK (přístup, údržba, opravy)
Ochrana práv operátora
nový OZ: „Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.“
práva na soudní ochranu se nelze vzdát ani jej smluvně omezit
Možnosti obrany při porušování práv operátora: 1. Svépomoc 2. Správní řízení 3. Soudní ochrana 4. Trestněprávní ochrana
Svépomoc
svépomoc = ochrana práva vlastním jednáním
dva případy svépomoci - § 14 nového OZ:
1. „ Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.“
předpoklady: ohrožení práva (hrozba vzniku škody) opožděný zásah (ochrana) ze strany veřejné moci – ke škodě dojde dříve
svépomoc musí být přiměřená
výsledkem svépomoci má být zamezení dalšího ohrožení práva, ne jeho výkon
Svépomoc II. 2.
„ Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.“
neoprávněný (deliktní) a bezprostřední zásah do práva (např. operátor je svědkem ničení svého zařízení) odvracení zásahu musí být přiměřené vzhledem k (i) zasahující osobě (modelová osoba ve stejné situaci) a (ii) okolnostem
svépomoc může využít pouze ten, kdo je zásahem do práva ohrožen
Správní řízení
§ 104 odst. 14 ZoEK – spory mezi vlastníkem nemovitosti a operátorem o rozsah oprávnění rozhoduje stavební úřad řízení se zahajuje na návrh kterékoliv strany k místně příslušnému stavebnímu úřadu dle polohy nemovitosti stavební úřad rozhoduje v součinnosti s ČTÚ – dává vyjádření či stanovisko obsah návrhu (předmět sporu) – rozsah práv, která operátorovi přiznává § 104 odst. 1, 2 a 6 ZoEK rozsah a umístění síťové infrastruktury – zda odpovídá potřebám běžného provozu sítě přístup k zařízení na správní řízení lze navázat ochranou u soudu – žaloba ve správním soudnictví
Soudní ochrana I.
nový OZ (§ 1003 a násl.) a novela OSŘ (§ 176 a násl.) zavedly od 1.1.2014 nový typ žaloby - žaloba na ochranu rušené držby držba = faktické ovládání věci nebo práva držet lze i právo, které umožňuje trvalý nebo opakovaný výkon vlastnické právo
práva daná § 104 ZoEK
každý má právo domáhat se ochrany držby (výkonu) svého práva u soudu žalobce musí prokázat, že má (drží) určité právo a žalovaný toto právo svémocně ruší
Soudní ochrana II.
pro podání žaloby jsou zákonem stanoveny prekluzivní (propadné) lhůty do šesti týdnů od doby, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu a o tom, kdo mu jej ruší (subjektivní lhůta) nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl právo podat žalobu uplatnit poprvé (objektivní lhůta) soud musí rozhodnout ve lhůtě 15 dní ode dne podání žaloby (pořádková lhůta) – soud může rozhodnout i bez jednání v případě, že je právo rušeno stavbou nemovitosti má soud lhůtu k rozhodnutí 30 dní a nařídí jednání
rychlý procesní prostředek pro ochranu práv
soudní poplatek pouze 2.000,- Kč
Soudní ochrana III.
v žalobě je třeba přesně specifikovat a prokázat: držbu práva a jeho rušení žalovaným kdy se žalobce dozvěděl o rušení práva (dodržení lhůty) jak má žalovaný napravit závadný stav rozhodnutí soudu I. stupně je předběžně vykonatelné – uložená povinnost musí být splněna ihned
je přípustné odvolání odvolací soud nařídí jednání pro rozhodnutí soudu II. stupně již není stanovena lhůta nelze uplatňovat nárok na náhradu škody – samostatná žaloba
Soudní ochrana IV.
žaloba na náhradu škody: škodu je potřeba přesně vyčíslit a doložit další typy žalob (dle žalobního návrhu): určovací žaloba - určení, zda zde konkrétní právo je nebo není - je potřeba prokázat naléhavý právní zájem zápůrčí žaloba – zdržení se konkrétního jednání na splnění povinnosti - pokud žalovaný neplní svoji povinnost dobrovolně - u peněžitého plnění lze požadovat platební rozkaz pro další typy žalob nejsou zákonem určeny lhůty k rozhodnutí
Trestněprávní ochrana
trestní zákoník (§ 132) - zařízení a sítě elektronických komunikací a koncová telekomunikační a rádiová zařízení jsou obecně prospěšná zařízení § 276 tr. zákoníku – trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení pokud nastane - trestní oznámení Policii ČR nebo státnímu zastupitelství do trestního řízení (pokud je zahájeno) se lze připojit s nárokem na náhradu škody – nejpozději před zahájením dokazování v hlavním líčení: poškozený je stranou (účastníkem) řízení soud o náhradě škody rozhoduje současně s rozhodováním o vině a trestu není nutno platit soudní poplatek
Děkuji za pozornost
Kontakt Jan Zahradníček e-mail:
[email protected] www.dobrepravo.cz Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o. Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5 tel.: +420 273 131 311, fax: +420 273 131 312 www.akpv.cz
