Právní aspekty vymáhání pohledávek v zahraničí a smluvní dokumentace Mgr. Ing. Marek Švehlík, partner 20. června 2012
Obsah 1. Vigilantibus iura 2. Kdo je dlužník? 3. Písemná forma smlouvy 4. Typická smluvní ujednání na ochranu věřitele 5. Zajištění závazků a jeho vliv na vymáhání 6. Rizika opožděné reakce a promlčení 7. Mimosoudní vymáhání 8. Soudní vymáhání 9. Exekuce vers. insolvence 10. Odpovědnost vedoucích pracovníků 11. Odpovědnost ovládajících osob 12. Trestněprávní aspekty vymáhání pohledávek
Prevence vzniku nesplacených pohledávek • Vigilantibus iura skripta sunt • Metody prevence: • • • •
scoring smluvního partnera kvalitní smluvní dokumentace monitoring smluvního partnera včasná reakce na porušení smlouvy
Scoring smluvního partnera • prověření veřejně přístupných zdrojů – neplacených: • http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index?sysinf.@typ=or&sysinf.@strana= searchSubject • http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz • https://isir.justice.cz/isir/common/index.do • http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ • prověření veřejně přístupných zdrojů – placených: • centrální evidence exekucí • rozšířený přístup do katastru nemovitostí • databázové informační systémy • prověření bonity prostřednictvím specializovaných agentur • interní scoringové metody – vycházející ze zkušenosti se smluvním partnerem
Centrální evidence exekucí
Rozšířený přístup do katastru nemovitostí
Kdo je dlužník? • vlastní jednání • fyzická osoba – sama sebou • právnická osoba – statutárním orgánem – součást právnické osoby (MB, s.r.o. jednající jednatelem MB) • zastoupení • smluvní – plná moc (náležitosti jako smlouva) prokura (zvláštní plná moc, všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku. Pro nakládání z nemovitostmi – zvláštní zmocnění) – zapisuje se do OR • zákonné zastoupení vedoucí organizační složky (§ 13/3 obch.zák.) pověřená osoba (§ 15 obch.zák.) tzv. nezmocněné jednání (§ 16 obch.zák.)
Vnější působnost statutárního orgánu • § 20 obč.zák.: „Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).“ • Jednání statutárního orgánu je jednáním právnické osoby - § 13 odst. 1 obch.zák.: „Právnická osoba jedná statutárním orgánem …“ • Jednatelské oprávnění statutárního orgánu je neomezené - § 13 odst. 4 obch.zák.: „Je-li podnikatelem právnická osoba, je vázána vůči třetím osobám jednáním uskutečněným jejím statutárním orgánem nebo likvidátorem, i když překročil rozsah jejího předmětu podnikání, ledaže jde o jednání, které překračuje působnost, kterou tomuto orgánu svěřuje nebo dovoluje svěřit zákon.“ • Omezení statutárního orgánu zakladatelskými dokumenty je možné, ale neúčinné navenek - § 13 odst. 5 obch.zák.: „Omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu právnické osoby vyplývající ze stanov, společenské smlouvy či jiného obdobného dokumentu nebo z rozhodnutí orgánů právnické osoby není možno uplatňovat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.“
Vnější působnost statutárního orgánu – příklady ze zahraničí • První evropská směrnice o společenstevním právu č. 68/151/ES: • nezná pojem statutární orgán v našem smyslu, ale používá pojem „orgán“ = osoby, které mohou za společnost jednat, zastupovat ji před soudy, řídit a kontrolovat • zákon může omezit jednatelská oprávnění (např. předmětem podnikání) • jednání nad rámec omezení jednatelského oprávnění nezavazuje společnost, pokud druhá strana nemohla nevědět o jeho překročení • Americké právo nezná pojem statutární orgán, jeho postavení odpovídají výkonní ředitelé, jejich oprávnění nevyplývá ze zákona, ale je jim svěřeno správní radou, mají postavení agentů (agents): • skutečné výslovné zmocnění (actual express authority) • skutečné implicitní zmocnění (actual implied authority) • domnělé oprávnění (apparent authority)
Písemná forma smlouvy • způsoby uzavření smlouvy: • ústní smlouvy • písemná smlouva – nevyžaduje se s výjimkou případů, kdy tak stanoví zákon nebo v obchodních závazkových vztazích navíc kdy alespoň jedna ze smluvních stran projeví vůli k uzavření smlouvy v písemné formě - zásada bezformálnosti (29 Odo 14/2001 právní nejistota, 2 Odon 76/97 forma požadavku) • konkludentní smlouva • zachování písemné formy • nerespektování formy = neplatnost • změny smlouvy • dle § 40/2 obč.zák. – písemně uzavřená smlouva změna / zrušení jen písemně • dle § 272/2 obch.zák. – nutnost výslovného ustanovení • ukončení smlouvy (32 Odo 890/2006)
Rozhodné právo & prorogace • § 261 odst. 6 obch.zák. – „Smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.“ • § 262 odst. 1 obch.zák. – „Strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná.“
Rozhodné právo & prorogace • § 9 odst. 3 písm. r) o.s.ř. – „Krajské soudy rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve sporech mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti z dalších obchodních závazkových vztahů, včetně sporů o náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení, s výjimkou sporů: 1. ze smluv o úvěru, o běžném účtu a o vkladovém účtu a z jejich zajištění; 2. o náhradu škody a o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v souvislosti se smlouvami uvedenými pod bodem 1 a jejich zajištění, 3. o určení vlastnictví k nemovitostem a o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem, 4. o práva k cizím věcem, 5. týkajících se nájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor, 6. o peněžité plnění, jestliže částka požadovaná žalobcem nepřevyšuje 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.“ • § 84 o.s.ř. – „K řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.“ • § 89a o.s.ř. – „Účastníci řízení v obchodní věci se mohou písemně dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu prvního stupně, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.“
Příslušnost soudu ES • • • •
•
Nařízení (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I) základní pravidlo - osoby, které mají bydliště/sídlo na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu osoby bez bydliště/sídla na území žádného členského státu, lze žalovat na území členského státu, jen pokud to dovoluje jejich národní úprava - § 37 ZoMPS, v ČR je-li dána příslušnost Zvláštní pravidla: • Místo kde závazek byl nebo měl být splněn (u zboží místo dodání, u služeb místo poskytnutí) • místo pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny – pokud spor s ní souvisí • Místo kde se nachází nemovitost o niž se vede spor • Místo kde má být veden výkon rozhodnutí Prorogace – čl. 23: • alespoň jedna strana má bydliště/sídlo v členském státu • lze si zvolit jen ten lenský stát, v němž má bydliště/sídlo • dohoda musí být písemná, stačí alespoň jedno stranou, nevyplývá z mezinárodních zvyklostí v mezinárodním obchodě něco jiného • lze žalovat i u jiného příslušného soudu, pokud se žalovaný podrobí
Další procesní normy ES • Nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu • Přeshraniční případ – jedna strana má bydliště /sídlo v jiném členském státě, než kde byl podán návrh na vydání platebního rozkazu • Jen na spory o zaplacení splatných pohledávek • Návrh se podává na formuláři v příloze nařízení, je-li bez vad, soud vydá EPR a doručí jej žalovanému • Žalovaný může podat odpor do 30 dnů u soudu, který EPR vydal, nemusí být odůvodněný, následuje standardní řízení
Další procesní normy ES • Nařízení (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení • Hlavní řízení = členský stát, na jehož území jsou hlavní zájmy dlužníka, není-li prokázán opak, tak dle sídla; určuje rozhodné právo pro celé úpadkové řízení; určuje hlavního insolvenčního správce • Vedlejší řízení = na území jiného členského státu, lze zahájit jen ohledně majetku dlužníka, který se tam nachází, musí být likvidační (konkurz) • Insolvenční správce – vyzve známé zahraniční věřitele k přihlášení pohledávek na formuláři, může přihlášku vyplnit ve vlastním úředním jazyku
Rozhodné právo ES • Nařízení (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I): • čl. 3 odst. 1 – „Smlouva se řídí právem, které si strany zvolí.“ • forma smlouvy se řídí zvoleným právem • lze si zvolit i jiné právo, nelze se odchýlit od v určitých případech o práva soudu a práva státu, kde jsou významné prvky (nemovitosti) • kolizní normy: kupní smlouva – bydliště/sídlo prodávajícího Smlouva o poskytování služeb – bydliště/sídlo poskytovatele Smlouva o distribuci – bydliště/sídlo distributora Jinak – právo strany, která má poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu • Vídeňská úmluva o smlouvách o mezinárodní koupi zboží • Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním
Započtení jako obrana dlužníka • § 580 obč.zák. – „Mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení.“ • § 358 obch.zák. – „Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.“ • §§ 97 odst. 1, 98 o.s.ř. – „Žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.“ • § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. – „Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden .“
Postoupení jako obrana dlužníka • § 524 odst. 1 obč.zák. – „Věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.“ • § 526 odst. 1 obč.zák. – „Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.“ • nastanou-li účinky postoupení, nelze provést zápočet, protože pohledávky přestanou být vzájemné • § 525 odst. 2 obč.zák. – „Nelze postoupit pohledávku, jestliže by postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem.“
Všeobecné smluvní podmínky • § 273 obch.zák. - závaznost musí být sjednána: • odkazem na VOP, jež jsou k návrhu přiložené, • odkazem na VOP, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé, • odkazem na VOP vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi. • Rozpor smlouvy a VOP – ujednání ve smlouvě mají přednost před VOP
Smluvní pokuta • paušalizace náhrady škody – předpokladem vzniku jen porušení povinnosti (nikoliv vznik škody) • souběh nároku na náhradu škody – jen pokud sjednáno • zavinění - je podmínkou jen v obč.zák. • vis mayor – v obch.zák. není překážkou vzniku nároku • § 544 obč.zák. – nutná písemná forma – smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. • § 301 obch.zák. – moderační právo soudu (32 Odo 1107/2006) • přípustná výše smluvní pokuty (26 Cdo 1094/2008, 33 Odo 438/2005)
Úrok z prodlení • nařízení vlády 142/1994 Sb.: • Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. • účinnost od 1.7.2010 •
§ 369 obch.zák. – úrok z prodlení v obchodních vztazích: • Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
Zajištění závazků • zajištění reálnou hodnotou: • záloha/kauce • zástavní právo • zadržovací právo • zajišťovací převod práva • bankovní garance • ručení • pojištění rizika nesplacení pohledávek • donucovací zajištění: • smluvní pokuta • směnka • uznání dluhu • dohoda o přímé vykonatelnosti dluhu
Rizika opožděné reakce na porušení smlouvy • nevymáhání plnění se může stát praxí s následkem nemožnosti efektivního vymožení práva – rozhodnutí NS ČR 28 Cdo 971/2004 • zmeškání lhůty podat přihlášku v insolvenčním řízení • nemožnost uplatnění daňové opravné položky k pohledávce
Promlčení pohledávek • promlčení – promlčením právo na plnění povinnosti dlužníkem nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže dlužník namítne promlčení • co se promlčuje – všechny práva majetková, s výjimkou práva vlastnického, práva z vkladů • promlčecí lhůty – občanský x obchodní zákoník • opakující se plnění, splátky, úroky • promlčení zástavního práva • plnění dlužníka po promlčení jeho závazku • započtení pohledávek po promlčení • obrana
Promlčení pohledávek • prodloužení promlčecí lhůty písemným prohlášením • uznání závazku (dluhu) • placení úroků a částečné plnění • stavení a přetržení promlčecí lhůty • pohledávky přiznané pravomocnými rozhodnutími soudu • • • •
občanský zákoník x obchodní zákoník § 110 občanského zákoníku § 405 odst. 2 obchodního zákoníku – prodloužení promlčecí lhůty § 408 obchodního zákoníku – maximální omezení promlčecí lhůty
Mimosoudní vymáhání • zajištění pohledávky proti jejímu zpochybnění • zápočet pohledávky – provedený věřitelem/dlužníkem • písemná výzva k plnění • mimosoudní jednání: • • • •
dohoda o narovnání dohoda o uznání závazku s doložkou přímé vykonatelnosti zajištění plnění dohody konzultace kroků s pojišťovnou u pojištěných pohledávek
Soudní vymáhání • obecné soudní řízení • návrh na vydání normálního/elektronického platebního rozkazu • předběžné opatření • odpůrčí žaloba • náklady soudního řízení
Nařízení č. 484/2000 Sb. §3 (1) Není-li stanoveno jinak, ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění, činí sazba odměny 1. do 100 Kč 1 000 Kč (4 500 Kč) 2. přes 100 Kč do 500 Kč 1 500 Kč (4 500 Kč) 3. přes 500 Kč do 1 000 Kč 2 500 Kč ( 4.500 Kč) 4. přes 1 000 do 2 000 Kč 3 750 Kč (6 000 Kč) 5. Přes 2 000 do 5 000 Kč 4 800 Kč (6 000 Kč) 3. přes 5 000 do 10 000 Kč 7 500 Kč (9 000 Kč) 4. přes 10 000 do 200 000 Kč 7 500 Kč (9 000 Kč) a 17 % z částky přesahující 10 000 Kč, 5. přes 200 000 Kč do 10 mil.Kč 39 800 Kč (41 300 Kč) a 2 % z částky přesahující 200 000 Kč, 6. přes 10 mil. Kč 235 800 Kč (237 300 Kč) a 0,15 % z částky přesahující 10 000 000 Kč. § 18 (1) Učinil-li advokát nebo notář v řízení pouze jediný úkon právní služby, soud sníží sazbu odměny o 50 %, nejméně na částku 400 Kč. Neučinil-li žádný úkon, odměna mu nepřísluší.
Rozhodčí řízení • rozhodčí doložka / rozhodčí smlouva • „Veškeré spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní, které se nepodaří odstranit jednáním mezi stranami, budou rozhodovány s konečnou platností u rozhodčího soudu / rozhodcem …. „ • stálý rozhodčí soud • rozhodčí soudy ad hoc (VSP12 Cmo 496/2008, 32 Cdo 2227/2007)
Exekuce v. insolvence • § 109 odst. 1 písm. c) insol.zák. – „Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést.“ • § 167 odst. 1 insol.zák. – „Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění.“ • § 2 písm. g) insol.zák. – „Zajištěným věřitelem věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy.“
Insolvence a hrazení dluhů • § 111 insol.zák.: 1. Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. 2. Omezení podle odstavce 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. 3. Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.
Odpovědnost vedoucích pracovníků za dluhy společnosti • nelze aplikovat odpovědnost za škodu dle občanského zákoníku • předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu dle §§ 373 an. obch.zák.: • porušení povinnosti statutárního orgánu, • vznik škody – skutečná škoda = nesplacená pohledávka • příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody - § 379 obch.zák.: „Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.“ • poruší-li povinnost více členů statutárního orgánu, odpovídají za škodu solidárně.
Odpovědnost vedoucích pracovníků za dluhy společnosti • § 191 odst. 1 obch.zák.: „Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou tímto zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady.“ • Obchodní vedení = rozhodování o vnitřních záležitostech společnosti • § 194 odst. 4 obch.zák.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, není nikdo oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení.“
Odpovědnost vedoucích pracovníků za dluhy společnosti • Základní povinnosti statutárního orgánu: • • • •
jednat v zájmu společnosti dodržovat zákaz konkurence jednat s péčí řádného hospodáře zákaz vnitřního obchodování (self-trading)
• § 66 odst. 6 obch.zák.: „Ustanovení tohoto zákona a zvláštních právních předpisů o odpovědnosti a ručení orgánů a členů orgánů společnosti se vztahují také na osoby, které na základě dohody, podílu na společnosti či jiné skutečnosti ovlivňují podstatným způsobem chování společnosti, přestože nejsou orgány ani členy orgánů společnosti, bez zřetele k tomu, jaký vztah ke společnosti mají.“
Procesní aspekty odpovědnosti statutárního orgánu za škodu • Povinnost tvrzení v žalobě o náhradu škody: • označit statutární orgán/člena statutárního orgánu, • označit porušení povinnosti, škodu a příčinnou souvislost. • Důkazní povinnost poškozeného: • prokázat, že určitá osoba je statutárním orgánem, • prokázat vznik škody a příčinné souvislosti mezi škodou a tvrzeným porušení povinnosti. • Důkazní povinnost statutárního orgánu: • obrácené důkazní břemeno - § 194 odst. 5 obch.zák.: „Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva.“ • zápis z jednání představenstva - § 195 odst. 2 obch.zák.: „V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování. Pokud není prokázáno něco jiného, platí, že neuvedení členové hlasovali pro přijetí usnesení.“
Ručení statutárního orgánu • obch.zák. posiluje postavení věřitelů společnosti • předpoklady vzniku ručení statutárního orgánu za závazky společnosti (§ 194 odst. 5 obch.zák.): • statutární orgán odpovídá společnosti za škodu, • statutární orgán škodu nenahradil, • společnost je v platební neschopnosti nebo zastavila platby. • rozsah ručení je omezeno odpovědností statutárního orgánu k náhradě škody • nemusí být souvislost mezi odpovědností statutárního orgánu a pohledávkou věřitele
Odpovědnost ovládajících osob ve faktickém koncernu • Odpovědnost řídící osoby: • povinnost nahradit škodu řízené osobě, pokud újma nebyla nahrazena řízené osobě výše uvedeným způsobem, • povinnost nahradit škodu společníkům řízené osoby, pokud újma nebyla nahrazena výše uvedeným způsobem, • odpovědnost nevzniká, pokud řídící osoba jedná s péčí řádného hospodáře z pohledu řízené osoby. • Odpovědnost statutárního orgánu řídící osoby: • neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky, • ručí za závazek řídící osoby k náhradě škody. • Odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby: • neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky, • ručí za závazek řídící osoby k náhradě škody, pokud neuvedl nevýhodný pokyn ve zprávě o vztazích mezi propojenými osobami, nebo nebyla-li újma uhrazena, nebo uzavřena smlouva o její úhradě.
Odpovědnost ovládajících osob ve smluvním koncernu • Odpovědnost řídící osoby: • pokud hospodaření řízené osoby skončí ztrátou, je řídící osoba povinna tuto ztrátu uhradit, pokud nemůže být uhrazena z rezervního fondu nebo jiných disponibilních zdrojů řízené osoby, • ručí za povinnost statutárního orgánu řídící osoby k náhradě škody řízené osobě a jejím věřitelům, pokud tito nejednali s péčí řádného hospodáře. • Odpovědnost statutárního orgánu řídící osoby: • neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky. • Odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby: • neodpovídá za škodu, pokud dodržela výše uvedené podmínky.
Typové případy koncernových pokynů • pokyny uzavírat smlouvy či přijmout nevýhodná opatření • převodní ceny • servisní smlouvy – vykazování • manažerské/licenční poplatky – obvyklost • maticové organizační struktury – odpovědnost statutárního orgánu řízené osoby, možnost udělovat pokynů zaměstnancům řízené osoby, jednání jménem řízené osoby • ukončení/přesun výroby
Trestněprávní vymáhání pohledávek • „societas delinquere non potest“ • za právnickou osobu trestně odpovídá ten, kdo jejím jménem jednal a naplnil tímto jednáním znaky uvedené v trestním zákoně • trestní odpovědnost členů kolektivních orgánů právnických osob • trestní odpovědnost právnických osob
Trestné činy proti majetku • Podvod • Porušení povinnosti při správě cizího majetku • Poškozování věřitele • Zvýhodňování věřitele • Způsobení úpadku • Porušení povinnosti v insolvenčním řízení
Trestné činy hospodářské • § 255 TZ – zneužití informace a postavení v obchodním styku – insider trading a self trading • PR 6/2000 – tunelování: „Nevýhodnost uzavřené kupní smlouvy může mimo jiné spočívat již ve skutečnosti, že jedna z organizací byla takovou smlouvou zbavena majetku sloužícího k jedinému reálně fungujícímu podnikání, a tím ji bylo znemožněno i to podnikání samotné, z jehož výnosu byla organizace v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky, např. nesplacený bankovní úvěr. Nevýhodnost se může projevit též v nižší smluvní ceně, než za jakou mohl být určitý majetek jedné z organizací ve skutečnosti prodán, případně v tom, že byl prodán nesolventnímu kupujícímu, s dlouhou splatností kupní ceny, takže organizace, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných uskutečněným prodejem.“
Děkuji Vám za pozornost.
Kontakty
Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. Mgr. Ing. Marek Švehlík Purkyňova 74/2 110 00 Praha 1 Tel.: +420 603 170 109 E-mail:
[email protected] IČO: 242 91 943 DIČ: CZ 242 91 943
