Postavení věřitelů v trestním řízení Mgr. Ing. Marek Švehlík, partner 15. května 2013
Obsah 1.
Procesní postavení věřitele v trestním řízení
2.
Zajišťovací instrumenty v trestním řízení
3.
Uplatnění nároků z trestního řízení v civilním řízení
4.
Trestní odpovědnost dlužníků – fyzických osob
5.
Trestní odpovědnost statutárních orgánů dlužníků
6.
Trestní odpovědnost dlužníků právnických osob
2
I. Procesní postavení věřitele v trestním řízení
3
Prameny práva • Prameny práva: • 141/1861 Sb., trestní řád • novela 181/2011 Sb. – od 1. 7. 2011
• novela 45/2013 Sb. – od 1. 8. 2013
4
Poškozený • Poškozený dle § 43 TŘ a násl.: ▪ „Ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor
se pachatel trestným činem obohatil (poškozený) ….“ ▪ „Za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.“ ▪ „Oprávnění poškozeného nemůže vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný.“ ▪ souhlas poškozeného s trestním stíháním (§ 163 TŘ) 5
Věřitel jako poškozený • Věřitel je poškozeným, pokud: ▪
dlužník spáchal trestný čin
▪ věřiteli vznikla škoda, újma nebo pachatel se bezdůvodně
obohatil ▪ existuje příčinná souvislost mezi trestným činem a vzniklou
škodou ▪ zavinění
6
Zástupce poškozeného • právo poškozeného nechat se zastoupit zmocněncem: ▪ zmocněnec nemůže být vyslýchán jako svědek v hlavním líčení ▪ od 1. 8. 2013 i právnická osoba ▪ od 1. 8. 2013 se může účastnit vyšetřovacích úkonů důležitých pro uplatnění práv
poškozeného (§ 51 TŘ), dnes jen výslechu poškozeného
• institut společného zmocněnce (§ 44 odst. TŘ) ▪ za podmínek:
• rozhodne o tom soud usnesením • počet poškozených mimořádně vysoký • ohrožen rychlý průběh trestního řízení výkonem jednotlivých práv ▪ poškození se musí dohodnout na společném zmocněnci, jinak nemohou vykonávat svá práva, může jich být víc, pokud víc jak 6 vybere soud
7
Zástupce poškozeného (pokrač.) • Veškeré písemnosti se doručují jen zmocněnci, není-li poškozenému uloženo, aby něco osobně vykonal (§ 45a TŘ)
8
Věřitel jako oběť trestného činu • zákon o obětech trestných činů – č. 45/2013, účinnost 25. 2. 2013 • obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným
činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil (§ 2 odst. 2)
9
Procesní práva poškozeného • procesní strana TŘ • činit návrh na doplnění dokazování
• nahlížet do spisů • právo na vyrozumění o podání obžaloby a právo na doručení obžaloby • zúčastnit se hlavního líčení
• poškozený má právo se vyjádřit v hlavním líčení hned po přednesení obžaloby (§ 207 odst. 1 TŘ) • před skončením řízení se k věci vyjádřit
• zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu 10
Procesní práva poškozeného (pokr.) • § 2 odst. 15 TŘ – od 1. 8. 2013 – „orgány činné v trestním řízení jsou povinny v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých je třeba ho podle zákona vhodným způsobem a srozumitelně poučit, aby mohl dosáhnout uspokojení svých nároků; řízení musí vést s potřebnou ohleduplností k poškozenému a při šetření jeho osobnosti.“
11
Součinnost poškozeného při dokazování • zásada vyšetřovací • § 89 odst. 2 TŘ: „Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Právo navrhovat důkazy. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového
důkazu.“ • právo navrhovat důkazy, právo dávat otázky vyslýchaným, poškozený může být vyslechnut jako svědek
12
Součinnost poškozeného při dokazování • svědci • znalecký posudek • věcné a listinné důkazy • konfrontace • rekonstrukce • rekognice • vyšetřovací pokus • prověrka na místě • ohledání
13
Věřitel jako oznamovatel trest.činu • věřitel může být oznamovatelem trestného činu • v oznámení popsat trestný čin, zda je oznamovatelem poškozený, zda uplatňuje adhézní nárok
• oznamovatel má právo požádat o vyrozumění (§ 158 odst. 2 TŘ) • poškozený má právo na doručení usnesení o odložení věci, může podat stížnost • od 1. 8. 2013 – může poškozený žádat o doručení usnesení o zahájení trestního stíhání
14
Adhézní řízení § 43 odst. 3 TŘ: • právo „navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.“ • „Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování.“ • náležitosti návrhu – obecné náležitosti (§ 59 odst. 4 TŘ), důvod a výše nároku (§ 43 odst. 1 TŘ), konkrétní obviněný • od 1. 8. 2013 nově povinnost doložit nárok již v návrhu, soud poučí poškozeného jak lze doložit a poskytne k tomu lhůtu, nebrání-li tomu důležité důvody (např. vydání trestního příkazu)
15
Adhézní řízení (pokrač.) •
TR NS 39/2007-T 1026 Okolnost, že škoda byla způsobena trestným činem, není kritériem pro aplikaci určitého hmotněprávního předpisu o odpovědnosti za škodu, protože neexistuje žádný hmotněprávní předpis, který by obsahoval zvláštní úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou trestným činem, jež by byla platná pro všechny případy škody vzešlé z trestného činu. Vztahuje-li se na daný případ náhrady škody nějaký zvláštní hmotněprávní předpis, musí ho soud
v adhezním řízení aplikovat a nemůže posoudit náhradu škody podle občanského zákoníku jen proto, že škoda byla způsobena trestným činem. Ustanovení § 420 a násl. ObčZ o obecné odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti lze tedy užít jen tehdy, jestliže se na daný případ nevztahuje nějaký zvláštní hmotněprávní předpis o odpovědnosti za škodu. Pokud se náhrada škody způsobené trestným činem řídí zákoníkem práce, nepřichází v úvahu postoupení pohledávky poškozeného spočívající v nároku na náhradu takové škody. Uzavře-li přesto poškozený smlouvu o postoupení této pohledávky s třetí osobou, jde o neplatnou smlouvu a třetí osoba se na jejím podkladě nemůže stát právním nástupcem poškozeného ve smyslu § 45 odst. 3 TrŘ ani uplatnit nárok na náhradu škody v adhezním řízení podle § 43 odst. 3 TrŘ. 16
Adhézní řízení (pokrač.) Způsoby rozhodnutí o adhézním návrhu: • v odsuzujícím rozsudku je obviněnému uložena povinnost nahradit škodu, újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení (§ 228 odst. 1 TŘ)
• není-li v dokazování podklad pro rozhodnutí o nároku nebo bylo-li by třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení nebo pokud zprostil obžalovaného obžaloby soud odkáže poškozeného na občanskoprávní nebo jiné řízení (§ 229 TŘ)
17
Adhézní řízení (pokrač.) Práva poškozeného v adhézním řízení: • právo učinit návrh na zajištění nároku na náhradu škody na majetku obviněného (§ 47 odst. 4), včetně práva stížnosti proti rozhodnutí o zajištění nároku na náhradu
škody (§ 49) • od 1. 8. 2013 právo na prostudování vyšetřovacího spisu a návrhy na doplnění dokazování • ve vyrozumění o hlavním líčení musí být upozorněn, že nedostaví-li se k hlavnímu
líčení, bude se o jeho nároku rozhodovat na podkladě jeho vlastních návrhů, jsou-li už obsaženy ve spise nebo dojdou-li soudu dříve, než se přikročí k dokazování (§ 198 odst. 2) • právo na doručení rozsudku (§ 130 TŘ) • (§ 73a) – právo na vyplacení peněžité záruky k úhradě přiznaného adhézního nároku 18
Náklady řízení poškozeného §154 TŘ: • poškozený nese vlastní náklady sám • pokud přiznán alespoň z části nárok poškozeného, je odsouzený povinen uhradit účelně vynaložené náklady na uplatnění nároku poškozeného • soud může na návrh poškozeného uložit odsouzenému nahradit poškozenému jeho náklady související s účastí na TŘ, i když jeho nárok nebyl přiznán ani z části • o nároku soud rozhodne po právní moci rozsudku na návrh podaný do 1 roku od právní moci rozsudku 19
Důsledky odložení, zastavení, přerušení, postoupení pro poškozeného • ztráta možnosti domáhat se náhrady škody v rámci trestního řízení • zůstává možnost domáhat se náhrady škody civilní cestou • důsledky pro běh promlčecí lhůty
20
Důsledky odložení, zastavení, přerušení, postoupení pro poškozeného • TR NS 32/2007-T 962 Byla-li na majetku poškozeného způsobena škoda trestným činem podvodu podle § 250 TrZ spáchaným vylákáním půjčky peněz na podkladě nepravdivého příslibu jejich vrácení, počíná běžet subjektivní promlčecí doba (§ 106 odst. 1 ObčZ) u práva poškozeného na náhradu takové škody nikoli již okamžikem, kdy poskytl pachateli peníze nebo kdy mu peníze měly být vráceny, ale až v momentě, kdy poškozený
nabyl přesvědčení, že byl podveden a že mu pachatel peníze nevrátí. Výrazem tohoto přesvědčení poškozeného může být např. jím podané trestní oznámení policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci o spáchání trestného činu podvodu. 21
Opravné prostředky poškozeného • právo podat stížnost proti usnesení o odložení • právo podat stížnost proti usnesení státního zástupce o postoupení
věci jinému orgánu podle § 171 odst. 1 TŘ • právo podat stížnost proti usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1, 2 TŘ • právo podat stížnost proti usnesení státního zástupce o usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307 odst. 5 TŘ), o tom, že se obviněný ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání osvědčil (§ 308 odst. 4 TŘ), proti usnesení o schválení narovnání (§ 309 odst. 2 TŘ) 22
Opravné prostředky poškozeného (pokrač.) • poškozený, který řádně uplatnil nárok, může také odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku o náhradě škody, nebo proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení
o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok o náhradě škody je nesprávný nebo že chybí [§ 246 odst. 1 písm. d), odst. 2 TŘ] • žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v přípravném řízení nebo závady v postupu policejního orgánu (§ 157a TŘ)
23
Důsledky zkráceného řízení pro poškozeného
• rychlejší řízení, platí kratší lhůty (např. dva týdny pro ukončení ZPŘ) než pro klasické trestní řízení • zachovány jsou opravné prostředky např. vůči odložení věci
24
Narovnání • jedná se o tzv. smírný odklon trestního řízení
• v přípravném řízení rozhoduje o schválení dohody o narovnání státní zástupce, později soud
podmínky schválení dohody o narovnání jedná se o přečin obviněný prohlásí, že skutek spáchal uhradí poškozenému škodu nebo učiní nutné kroky k její úhradě, případně ji jinak odčiní vydá bezdůvodné obohacení pokud vzniklo složí na účet soudu nebo státního zástupce (v přípravném řízení) peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem TČ takový způsob je z pohledu toho kdo ji schvaluje dostačující z pohledu osobnosti pachatele a s ohledem na skutek
25
Narovnání (pokrač.) • takovou dohodu nemůže uzavřít poškozený, na kterého pouze přešel nárok na náhradu škody • pokud není dohoda schválena k přiznání se nepřihlíží jako k důkazu • proti rozhodnutí může podat stížnost s odkladným účinkem obviněný, poškozený a před soudem i státní zástupce
26
Podmíněné zastavení • další z „odklonů“
• v přípravném řízení o něm rozhoduje státní zástupce, před soudem soud • podmínky pro rozhodnutí o podmíněném zastavení jedná se o přečin obviněný prohlásí, že skutek spáchal obviněný nahradil škodu nebo s poškozeným o ní uzavřel dohodu a nebo učinil jiná opatření k její náhradě vydá bezdůvodné obohacení pokud vzniklo vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně považovat takové rozhodnutí za dostatečné
27
Podmíněné zastavení (pokrač.) • v rozhodnutí lze sjednat další podmínky odůvodňují-li to okolnosti (např. závazek zdržet se určité činnosti nebo složí finanční prostředky pro oběti trestných činů)
• stanoví se zkušební doba • proti rozhodnutí může podat stížnost s odkladným účinkem obviněný, poškozený a před soudem i státní zástupce
28
Dohoda o vině a trestu • nový institut od 1. 9. 2012 (§ 175a TŘ) • dohodu sjednává státní zástupce s obviněným na vlastní návrh nebo na návrh obviněného • k jednání o dohodě přizve státní zástupce poškozeného • poškozený má právo uplatnit nárok na náhradu škody jen na prvním jednání o dohodě! • podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu nejedná se o zvlášť závažný zločin a v řízení proti uprchlému je přítomen obhájce výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal a spáchal jej obviněný
• státní zástupce dbá zájmů poškozeného (zejména co se rozsahu náhrady škody týče), pokud se však na první jednání vůbec dostaví • dohoda obsahuje mj. formu trestu a jeho výši • dohodu schvaluje soud
29
Kolize peněžitého trestu a TOS a náhrady škody • rozhodnutí, které zavazuje odsouzeného k náhradě škody je exekučním titulem • výrok o trestu odnětí svobody nebrání exekučnímu výkonu rozhodnutí o náhradě škody • v průběhu výkonu trestu může být poškozený uspokojován i z odměny za pracovní činnost, kterou případně odsouzený provádí v rámci výkonu trestu odnětí svobody • mnohdy fakticky brání TOS výkonu výroku o náhradě škody či peněžitého trestu – odsouzený nedosahuje dostatečných příjmů • je-li zároveň nepodmíněný TOS – má poškozený právo požádat prvoinstanční soud o vyrozumění o konání VZ o podmíněném propuštění z TOS
30
Kolize peněžitého trestu a TOS a náhrady škody • při ukládání peněžitého trest soud stanovuje pro případ včasného nevykonání • soud peněžitý trest neuloží, pokud je zřejmé, že by byl nedobytný • soud zjišťuje i závazky obviněného, především rozsah jeho vyživovací povinnosti a náhrady škody, které požívají přednosti před umořením peněžitého trestu
31
II. Zajišťovací instrumenty v trestním řízení
32
Zajištění majetku obviněného • Předpoklady zajištění (§ 47 TŘ): ▪ důvodná obava, že uspokojení adhézního nároku bude mařeno nebo ztěžováno ▪ návrh poškozeného nebo státního zástupce ▪ do výše předpokládané škody ▪ usnesení soudu, v přípravném řízení státní zástupce • Usnesením lze uložit: ▪ zákaz nakládat s věcmi ▪ zákaz majetek převést ▪ zákaz majetek zatížit ▪ povinnost sdělit do 15 dnů, kdo má k majetku jaké právo, jinak odpovídá těmto oprávněným za škodu
33
Zajištění majetku obviněného (pokrač.) • Nelze zajistit: ▪ majetek nepostižitelný výkonem soudního rozhodnutí ▪ sociální dávky ▪ do výše odůvodněných měsíčních nákladů na bydlení a životního minima i pohledávky na výplatu odměn z pracovněprávního nebo obdobného poměru, pohledávky na výplatu výživného, pohledávky ze sociálních, nemocenských a důchodových dávek • Úkony obviněného v rozporu se zajištěním jsou neúčinné, mimo odvracení bezprostředně hrozící škody • Výkon rozhodnutí lze vést jen se souhlasem soudu/státního zástupce, pokud se nejedná o pohledávku státu
34
Zajištění majetku obviněného (pokrač.) • Zajištění se zruší: ▪ pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, ▪ bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno nebo skončilo-li pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo ▪ uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu. • Soud zajištění zruší, pokud obviněný složí na účet soudu peněžitou jistotu ve výši pravděpodobného nároku poškozeného (§ 47a TŘ).
35
III. Uplatnění nároků z trestního řízení v civilním řízení
36
Uplatnění nároků z trestního řízení v civilním řízení (pokrač.) • srovnání civilního a trestního • souběžné uplatnění nároku v trestním a civilním řízení adhézní řízení nelze zahájit, bylo-li o nároku již rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném řízení (§ 44 odst. 3 TŘ) R 18/2004 „Samotné uplatnění nároku na náhradu škody, která byla způsobena trestným činem, v občanskoprávním či jiném řízení nebrání uplatnění stejného nároku v adhezním řízení. Pokud však soud zjistí v rámci postupu podle § 206 odst. 2 TŘ, že již bylo vydáno na podkladě takového nároku v občanskoprávním či jiném řízení rozhodnutí o povinnosti obviněného nahradit způsobenou škodu a toto rozhodnutí existuje, ať je či není pravomocné, rozhodne, že poškozený nemůže v hlavním líčení uplatňovat nárok na náhradu škody (§ 44 odst. 3, § 206 odst. 3, 4 TŘ).“ • souběžné uplatnění nároku v trestním a insolvenčním řízení 37
Uplatnění nároků z trestního řízení v civilním řízení (pokrač.) • uznávání trestních rozhodnutí v civilním řízení (§ 135 odst. 1 o.s.ř.) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
• civilní soud je oprávněn posoudit návrh dle trestního zákona (§ 135 odst. 2 o.s.ř.) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.
• povinnost tvrzení a povinnost důkazní 38
IV. Trestní odpovědnost dlužníků – fyzických osob
39
Zásada individuální trestní odpovědnosti
• 40/2009 Sb., trestní zákoník, nahradil od roku 2010 trestní zákon č. 140/1961 Sb.
• „societas delinquere non potest“ • subsidiarita trestní represe • promlčení trestního stíhání
40
Zavinění • „nullum crimen sine culpa“ • formy zavinění:
úmysl přímý úmysl nepřímý nedbalost vědomá nedbalost nevědomá
• rozlišování hrubé a lehké nedbalosti – zpřísnění trestní represe:
§ 221 TZ – „Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu, …..“ § 255a STZ – „Kdo z vědomé nedbalosti jinému způsobí značnou škodu tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku,….“
41
Trestné činy proti majetku • §§ 209 TZ – podvod: Objektivní stránka trestného činu: • pachatel uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti • způsobí škodu na cizím majetku nikoliv nepatrnou – 5.000 Kč
Subjektivní stránka – úmysl Trestní sazba: • sazba 0 – 2 roky, škoda od 50.000 Kč do 500.000 Kč sazba 1 rok – 5 let, škoda od 500.000 Kč do 5 mil. Kč sazba 2 léta až 8 let, škoda nad 5 mil. Kč sazba 5 až 10 let
• § 210 TZ – pojistný podvod • § 211 TZ – úvěrový podvod • § 212 TZ – dotační podvod 42
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • §§ 220, 221 TZ - Porušení povinnosti při správě cizího majetku: Objektivní stránka trestného činu: • Majetek = veškerá aktiva společnosti, bez ohledu na to, zda se o nich účtuje • Cizí = patří zcela nebo zčásti někomu jinému než statutárnímu orgánu, majetek obchodní společnosti • Povinnost opatrovat nebo spravovat = zahrnuje i povinnost péče řádného hospodáře § 194 odst. 4 obch. zák. • Škoda nikoliv malá = 25.000 Kč a více u úmyslného činu, 500.000 Kč a více u nedbalosti
Subjektivní stránka – úmysl, hrubá nedbalost Trestní sazba: • úmyslný trestný čin - základní sazba 0 – 2 roky, škoda od 500.00 Kč do 5 mil. Kč sazba 6 měsíců – 5 let, škoda nad 5 mil. Kč sazba 2 léta až 8 let • nedbalostní trestný čin - základní sazba 0 – 6 měsíců, škoda nad 5 mil. Kč sazba 0 – 3 roky
43
Trestné činy proti majetku (pokrač.) •
•
Soudní rozhledy 117/2000 – souhlas valné hromady, informační povinnost „V případě, rozhodne-li nejvyšší orgán právnické osoby nebo její kolektivní statutární orgán o prodeji majetku této právnické osoby se znalostí všech významných okolností za cenu, která se tvoří dohodou mezi prodávajícím a kupujícím a není nijak regulovaná, nelze fyzické osobě jako členu statutárního orgánu, která byla vázána rozhodnutím uvedených orgánů a prodej za takovou cenu skutečně realizovala, klást za vinu, že nedosáhla ceny příznivější. To neplatí, byl-li člen statutárního orgánu zavázán rozhodnutím příslušného orgánu právnické osoby k tomu, aby dosáhl, co nejvyšší kupní ceny, nebo jestliže člen statutárního orgánu neupozornil příslušný orgán právnické osoby na možnost dosáhnout podstatně příznivější ceny, resp. tuto příznivější cenu v uzavřené smlouvě nedosáhl, ač to bylo možné, a tím si počínal nehospodárně ve vztahu ke spravovanému majetku.“ Soudní rozhledy 95/2004 – neobezřetné poskytování úvěru „Jestliže obviněný ve funkci generálního ředitele banky rozhodl o poskytnutí úvěru za okolností, které nenasvědčovali možnostem dlužníka úvěr splatit (došlo k opakovanému poskytnutí mnohamiliónových úvěrů stejnému dlužníkovi, v krátkém časovém úseku, bez náležitého zajištění návratnosti finančních prostředků, přičemž byl i výrazně překročen limit čisté úvěrové angažovanosti stanovený tomuto dlužníkovi), pak takovým jednáním porušil svou zákonnou povinnost spravovat cizí majetek vyplývající z ustanovení § 194 odst. 5 obch. zák.“
44
Trestné činy proti majetku (pokrač.) •
R 18/2006 – povinnost kontrolovat delegované „Jestliže povinnost obviněného vykonávat jako předseda představenstva akciové společnosti svou působnost s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5 věta první obch. zák. spočívá též v provádění kontroly, zda osoba, kterou představenstvo této akciové společnosti pověřilo provedením stavebních prací, postupuje na základě stavebního povolení, projektové dokumentace a s náležitým zajištěním realizace stavby oprávněnou osobou, a dojde-li v důsledku vědomého neplnění této povinnosti ke zřícení stavby a ke škodě velkého rozsahu, naplní tím znaky trestního činu obecného ohrožení …“
•
29 Cdo 2072/2000-84 – povinnost likvidátora vymáhat náhradu škody „Prvním z napadaných usnesení valná hromada uložila likvidátorovi, prověřit činnost předsedy představenstva a předchozího likvidátora z hlediska jejich hmotné či trestní odpovědnosti a podle výsledků uplatnit náhradu škody, případně učinit další odpovídající opatření. K tomu Nejvyšší soud uzavřel, že „úkol“ uložený likvidátorovi v tomto usnesení je pouhým připomenutím povinností, které pro něj vyplývají z jeho funkce, neboť z ustanovení § 71 odst. 5 a § 72 a násl. ve vazbě na ustanovení § 194 odst. 5 a 6 obch. zák. zcela jednoznačně vyplývá, že likvidátor je povinen po převzetí funkce prověřit, zda společnosti nevznikla škoda působením konkrétních osob a pokud vznik takové škody zjistí, domáhat se od odpovědných osob její náhrady.“
45
Trestné činy proti majetku (pokrač.) •
• •
§ 222 TZ – Poškozování věřitele „Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že: a) zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého majetku, b) postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného, c) zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme, d) předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek, e) předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti, f) předstírá splnění závazku, nebo g) předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Subjektivní stránka – úmysl nepřímý Trestní sazba – sazba 0 – 2 rok (původně 1 rok), škoda nad 500.000 Kč sazba 6 měsíců až 3 roky, škoda 5 mil.Kč (nebo úpadek) 3 roky až 8 let.
46
Trestné činy proti majetku (pokrač.) • § 223 TZ - Zvýhodňování věřitele – nově nutná škoda nikoliv malá; nově přísněji trestné způsobení úpadku druhého – trest odnětí svobody 2 – 8 let • § 224 TZ – Způsobení úpadku – nově trestáno způsobení si úpadku, ne jen předlužení, a hrubá nedbalost namísto vědomé nedbalosti • § 225 TZ – porušení povinnosti v insolvenčního řízení – již není výslovně uvedeno nepodání insolvenčního návrhu
47
Trestné činy hospodářské • § 255 TZ – zneužití informace a postavení v obchodním styku – insider tradig a self trading „Kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků.“
48
Trestné činy hospodářské (pokrač.) •
R 41/1999 – uchopení korporátní příležitosti „Jestliže pachatel jako společník a jednatel stavební společnosti, jež byla vyhlášena vítězem výběrového řízení na dodávku stavebních prací, odstoupil s uvedením záměrně nepravdivých skutečností od realizace této dodávky a uzavřel s podnikem, který výběrové řízení vyhlásil, smlouvu o dodávce těchto stavebních prací jako účastník sdružení podnikatelů zabývajících se stejnou stavební činností, a to vše proto, aby se mohl ve větší míře podílet na zisku z provedení prací, naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu zneužívání informací v obchodním styku podle § 128 odst. 2 trest. zák.“
•
PR 6/2000 – tunelování „Nevýhodnost uzavřené kupní smlouvy může mimo jiné spočívat již ve skutečnosti, že jedna z organizací byla takovou smlouvou zbavena majetku sloužícího k jedinému reálně fungujícímu podnikání, a tím ji bylo znemožněno i to podnikání samotné, z jehož výnosu byla organizace v době před uzavřením smlouvy schopna uhrazovat své závazky, např. nesplacený bankovní úvěr. Nevýhodnost se může projevit též v nižší smluvní ceně, než za jakou mohl být určitý majetek jedné z organizací ve skutečnosti prodán, případně v tom, že byl prodán nesolventnímu kupujícímu, s dlouhou splatností kupní ceny, takže organizace, na jejíž úkor byla smlouva uzavřena, nemohla své závazky uhrazovat ani z prostředků získaných uskutečněným prodejem.“
49
V. Trestní odpovědnost statutárních orgánů dlužníků
50
Trestné činy hospodářské • za právnickou osobu trestně odpovídá ten, kdo jejím jménem jednal a naplnil tímto jednáním znaky uvedené v trestním zákoně • trestní odpovědnost členů kolektivních orgánů právnických osob
51
Judikatura •
R 40/2006 „Nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem třetí osobě zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi (§ 420 odst. 2 OZ), pokud nejde o exces ze strany zaměstnance, za který by odpovídal výlučně sám, může v adhézním řízení uplatnit pouze zaměstnavatel, který poskytl této třetí osobě odškodnění a u něhož je zaměstnanec (obviněný) v době způsobení škody v pracovním poměru. Poškozená třetí osoba může své nároky uplatňovat pouze vůči
zaměstnavateli, u něhož byl obviněný v době činu zaměstnancem, nikoliv však v trestním řízení proti tomuto obviněnému.“ •
TR NS 45/2008 „Podle § 228 odst. 1 TrŘ může být obviněnému uložena povinnost, aby nahradil škodu způsobenou trestným činem podvodu podle § 250 TrZ, který spáchal jako jednatel a jediný společník společnosti s ručením omezeným, přestože ke stejnému plnění, jaké představuje tato náhrada škody, tj. k vrácení podvodně vylákaných peněz, již předtím byla pravomocně zavázána rozhodnutím vydaným v občanskoprávním řízení i společnost s ručením omezeným, jejímž jménem obviněný jednal a která dosud nesplnila svůj závazek. V takovém případě zde není překážka uvedená v § 44 odst. 3 TrŘ.“
52
VI. Trestní odpovědnost dlužníků – právnických osob
53
Trestní odpovědnost právnických osob • • • •
vztahuje se na všechny PO, mimo stát a územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci Místní působnost – tam, kde má PO sídlo, majetek, vykonává svou činnost Právnické osoby se mohou dopustit jen vybraných trestných činů: „Trestnými činy se pro účely tohoto zákona rozumí zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku, a to obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), sexuální nátlak (§ 186 trestního zákoníku), pohlavní zneužití (§ 187 trestního zákoníku), kuplířství (§ 189 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte (§ 201 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), podvod (§ 209 trestního zákoníku), pojistný podvod (§ 210 trestního zákoníku), úvěrový podvod (§ 211 trestního zákoníku), dotační podvod (§ 212 trestního zákoníku), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213 trestního zákoníku), podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku), legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku), opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku),
54
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) •
poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti (§ 232 trestního zákoníku), padělání a pozměnění peněz (§ 233 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), výroba a držení padělatelského náčiní (§ 236 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), neoprávněná výroba peněz (§ 237 trestního zákoníku i za podmínek § 238 trestního zákoníku), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240 trestního zákoníku), neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241 trestního zákoníku), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243 trestního zákoníku), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244 trestního zákoníku), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245 trestního zákoníku), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254 trestního zákoníku), vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (§ 259 trestního zákoníku), poškozování finančních zájmů Evropské unie (§ 260 trestního zákoníku), porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270 trestního zákoníku),
55
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) •
nedovolené ozbrojování (§ 279 trestního zákoníku), vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282 trestního zákoníku), nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284 trestního zákoníku), nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293 trestního zákoníku), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294 trestního zákoníku), poškození lesa (§ 295 trestního zákoníku), neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§ 297 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s odpady (§ 298 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299 trestního zákoníku), neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300 trestního zákoníku), odnímání nebo ničení živočichů a rostlin (§ 301 trestního zákoníku), teroristický útok (§ 311 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§ 324 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§ 326 trestního zákoníku), přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku), nepřímé úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku),
56
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) • zasahování do nezávislosti soudu (§ 335 trestního zákoníku), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 trestního zákoníku), organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340 trestního zákoníku), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341 trestního zákoníku), neoprávněné zaměstnávání cizinců (§ 342 trestního zákoníku), křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (§ 346), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348 trestního zákoníku), nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka (§ 349 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356 trestního zákoníku), účast na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), nadržování (§ 366 trestního zákoníku), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku).“
57
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) • protiprávní čin spáchaný jménem právnické osoby nebo v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti • trestný čin je přičitatelný PO: bez dalšího, pokud jej spáchá: • osoba oprávněná jednat jménem nebo za právnickou osobu, • osoba vykonávající řídící nebo kontrolní funkci, • osoba vykonávající rozhodující vliv na řízení, jestliže její jednání je alespoň jednou z podmínek následku,
zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, pokud ti jednají podle pokynu osob uvedených výše, nebo pokud osoby uvedené výše neprovedli to, co měli (tj. např. péče řádného hospodáře)
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) • trestní odpovědnosti PO nebrání, nepodaří – li se zjistit, která konkrétní osoba jednala • není vztah mezi trestní odpovědností FO a PO • pokud FO spáchá trestný čin, který je přičitatelný PO, odpovídá každá z nich samostatně
59
Trestní odpovědnost právnických osob (pokrač.) • přechod trestní odpovědnosti: trestní odpovědnost přechází na všechny právní nástupce od zahájení trestního stíhání, nemůže dojít k zániku, přeměně ani zrušení, ledaže to povolí soud
• zajišťovací opatření - pokud jsou důvody předstižné vazby – může soud omezit dispoziční práva • pokud není, kdo by jednal jménem PO v trestním řízení, bude jí ustanoven opatrovník • uložení trestu musí respektovat zájmy poškozených a věřitelů, při uložení trestu zrušení právnické osoby budou při likvidaci uspokojeny pohledávky věřitelů
60
Děkuji za pozornost!
Kontakty
Švehlík & Mikuláš advokáti s.r.o. Mgr. Ing. Marek Švehlík Purkyňova 74/2 110 00 Praha 1 Tel.: +420 603 170 109 E-mail:
[email protected] IČO: 242 91 943 DIČ: CZ 242 91 943
